PROGRAM ROZVOJE OBCE ČERVENKA NA OBDOBÍ

PROGRAM ROZVOJE OBCE ČERVENKA NA OBDOBÍ 2016 – 2024

Zpracovatel: Komise rozvoje obce, 2016

Program rozvoje obce Červenka 2016 – 2024

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................... 4 A. ANALYTICKÁ ČÁST ......................................................................................................................... 5 A.1 Charakteristika obce ........................................................................................................... 5 1. Území obce Červenka ..................................................................................................... 5 2. Obyvatelstvo ............................................................................................................... 11 3. Hospodářství ............................................................................................................... 19 4. Infrastruktura .............................................................................................................. 27 5. Vybavenost ................................................................................................................. 37 Bydlení................................................................................................................ 37 Školství a vzdělávání ............................................................................................. 38 Zdravotnictví........................................................................................................ 39 Sociální péče........................................................................................................ 39 Kultura ................................................................................................................ 39 Sport a volnočasové aktivity .................................................................................. 40 6. Životní prostředí .......................................................................................................... 40 7. Správa obce ................................................................................................................ 42 A.2 Východiska pro návrhovou část .......................................................................................... 45 B. NÁVRHOVÁ ČÁST ......................................................................................................................... 47 B.1 Strategická vize ................................................................................................................. 47 B.2 Opatření a aktivity ............................................................................................................ 48 SEZNAM TABULEK Tab. 1 Územní příslušnost obce .............................................................................................................. 6 Tab. 2: Obecná charakteristika obce Červenka k 31. 12. 2015 ............................................................... 6 Tab. 3: Obyvatelstvo v obci Červenka k 31. 12. 2015 ........................................................................... 11 Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel v obci Červenka v letech 1991 – 2015 .................................................... 11 Tab. 5: Věková struktura obyvatelstva k 31. 12. 2015 .......................................................................... 11 Tab. 6: Pohyb obyvatel v obci v roce 2015 ............................................................................................ 12 Tab. 7: Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu ke dni 26. 3. 2011 ........................................... 12 Tab. 8: Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání ke dni 26. 3. 2011 ................................. 12 Tab. 9: Obyvatelstvo podle náboženské víry ke dni 26. 3. 2011 ........................................................... 13 Tab. 10: Vývoj počtu dětí ve školním roce 2016/2017 až 2025/2026 ..................................................... 14 Tab. 11: Vývoj z hlediska stárnutí populace v ČR .................................................................................. 14 Tab. 12. Obyvatelstvo podle národnosti ke dni 26. 3. 2011 ................................................................. 15 2


Tab. 13: Podnikatelské subjekty podle převažující činnosti .................................................................. 19 Tab. 14: Podniky dle právní formy ........................................................................................................ 20 Tab. 15: Nezaměstnanost k 31. 12. 2015 .............................................................................................. 26 Tab. 16: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity ke dni 26. 3. 2011 ................................................... 26 Tab. 17: Vývoj nezaměstnanosti v posledních třech letech .................................................................. 26 Tab. 18: Vyjíždějící do zaměstnání a škol ke dni 26. 3. 2011 ................................................................. 26 Tab. 19: Domovní fond ke dni 26. 3. 2011 ............................................................................................ 37 Tab. 20: Obydlené byty podle právního důvodu užívání a počtu obytných místnosti ke dni 26. 3. 2011 ............................................................................................................................................................... 37 Tab. 21: Dokončené byty ...................................................................................................................... 37 Tab. 22: Výměra jednotlivých druhů pozemků na území obce ............................................................. 42

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Prapor obce, znak obce................................................................................................................ 5 Obr. 2: Umístění obce .............................................................................................................................. 6

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Vyhodnocení dotazníkového šetření občanů Příloha č. 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření podnikatelů

Program rozvoje obce byl schválen zastupitelstvem obce dne 14.11.2016, usnesením č. 22 /11/2016

3


ÚVOD Základním plánovacím dokumentem obce, zakotveným v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, je program rozvoje obce. Jde o hlavní nástroj řízení rozvoje obce. Program rozvoje obce Červenka formuluje představy o budoucnosti obce a navrhuje způsoby, jak těchto představ dosáhnout. Představitelé obce priority vnímali i před vypracováním tohoto dokumentu, chyběla však opora v odborných analýzách, jejich koncepční zpracování bylo často nahodilé, bez opory v komplexním plánovacím dokumentu. Písemná podoba struktury cílů a priorit napomůže k jejich snadnějšímu naplnění – jednak je stanovena časová hierarchie jednotlivých priorit (které priority jsou důležitější než jiné) a časový plán jejich naplnění, jednak jsou v dokumentu definovány realizační podmínky (konkrétní činnosti, odpovědný subjekt, využitelné zdroje financí apod.). Program rozvoje bude oporou pro lepší a efektivnější plánování dílčích úkolů a řízení obce a také oporou rozhodovacích procesů, aby obec efektivněji využívala finanční prostředky z vlastního rozpočtu i dostupné dotace. Představitelé obce se tak budou moci kromě běžných operativních činností (řešení každodenních problémů) věnovat detailně také dlouhodobějšímu plánování a řízení rozvoje obce. Program rozvoje obce  zachycuje hlavní problémy a předpoklady rozvoje obce a formuluje možná řešení – umožňuje tak komplexní přístup k řešení problémů a podporuje efektivní využívání finančních kapacit obce;  je podkladem pro rozhodování orgánů obce v rozvojových záležitostech;  slaďuje představy jednotlivých subjektů o rozvoji obce – slouží tak k prevenci budoucích sporů a zajišťuje kontinuitu udržitelného rozvoje obce;  podporuje vytvoření platformy spolupráce různorodých subjektů v obci tak, aby byl využit potenciál lidí i organizací působících v obci;  zvyšuje šance získat finanční prostředky z vnějších zdrojů (např. z dotačních titulů). Program rozvoje je hlavním nástrojem řízení rozvoje obce. Program rozvoje obce vznikl na základě poznání situace v obci, názorů a potřeb občanů, kteří měli možnost se svobodně vyjádřit prostřednictvím dotazníkového šetření. Své představy o budoucnosti obce mohli občané rovněž vyjádřit i na veřejném projednání návrhu Program rozvoje obce, který tak formuluje představy o budoucnosti obce spolu s činnostmi vedoucími k naplnění dohodnutých představ. Program rozvoje obce Červenka byl vypracován v období květen 2016 na osmileté plánovací období 2016 - 2024. Tvorbou strategického plánu byl pověřen předseda Komise rozvoje obce, za pomoci členů uvedené komise. Na tvorbě se dále podíleli zastupitelé obce Červenka, kulturní a sociální komise.

4


A. ANALYTICKÁ ČÁST A.1 CHARAKTERISTIKA OBCE 1. Území obce Červenka Poloha obce Obec Červenka se nachází v olomouckém kraji, v oblasti nazývané "Haná". Leží přibližně na 17. stupni východní délky a na 49. stupni 50. minutě severní zeměpisné šířky. Rozkládá se severně od města Litovle při silnici z Litovle do Uničova a při železniční trati Olomouc - Praha. Leží na levém břehu potoka Čerlinka, který se u Tří Dvorů vlévá do bývalého ramene Moravy, dnes nazývané Třídvorka. Nadmořská výška je asi 236 metrů. Obec sousedí na východě s katastrem Tří Dvorů, na jihu s městem Litovel, na západě s lesem Doubravou, na severu s katastry obcí Střelice, Renoty a částečně Dědřichov. Obr. 1: Prapor obce, znak obce

Autorem návrhu znaku a praporu obce je Mgr. Jan Štěpán. Obec Červenka leží severně od Litovle, zástavba obce přímo navazuje na zástavbu města. KÚ obce prochází st. silnice II/449 Uničov – Litovel, jižním okrajem katastru vede st. silnice II/447 Litovel – Pňovice – Šternberk. Severně od zástavby prochází KÚ železniční trať Olomouc – Česká Třebová. Obcí protéká říčka Čerlinka. Stávající zástavba se rozkládá v nadmořských výškách 232-236 m n.m. Severně od obce, za tratí ČD, probíhá PHO 2 vnější Pňovice. Západně pak CHOPAV a CHKO Litovelské Pomoraví. Obec se rozkládá na území o rozloze 11,3 km2. Počet obyvatel k datu 1. 1. 2016 je dle ČSÚ ve výši 1440 osob. Obec Červenka se nachází ve vzdálenosti cca 2 km od města Litovel, kde je k dispozici nezbytná základní infrastruktura (zdravotní – lékaři, lékárny, Městský úřad, obchody, bankomaty, pošta, další služby apod.). Ve vzdálenosti cca 20 km od obce se nachází Statutární město Olomouc, kde je kromě jiného často obyvateli obce využívána Fakultní nemocnice. Obec je samostatnou obcí s vlastním obecním úřadem. Obec má pouze základní občanskou vybavenost. Za občanskou vybaveností a pracovními příležitostmi dojíždějí občané do Litovle, Uničova a Olomouce.

5


Územní příslušnost obce Tab. 1 Územní příslušnost obce

Kraj Okres Obec s rozšířenou působností Obec s pověřeným obecním úřadem Historická země Katastrální území Region NUTS II Počet částí

Olomouc Olomouc Litovel Litovel Morava Červenka Střední Morava 1

Zdroj: vlastní vypracování

Obec je s okolím spojena silnicemi – silnicí II/449 Rýmařov - Litovel – Prostějov a silnicí III/4496 Červenka – Králová – Úsov, dále železnicí - celostátní jednokolejnou železniční tratí Červenka Prostějov, která je v Července navázána na celostátní dvoukolejnou elektrifikovanou železniční trať (Praha) - Česká Třebová - Přerov – Bohumín. Obecná charakteristika obce Červenka je shrnuta v následující tabulce: Tab. 2: Obecná charakteristika obce Červenka k 31. 12. 2015

Parametr Katastrální plocha (ha) Počet katastrů Počet částí obce Nadmořská výška (m nad mořem) První písemná zpráva (rok)

Hodnota 1129,92 1 1 233 1287

Zdroj: Český statistický úřad

Umístění obce je zřejmé také z níže uvedených obrázků: Obr. 2: Umístění obce

Historické souvislosti Obec je starobylou slovanskou osadou. V listině z roku 1287, která je uložená v litovelském archívu, král Václav II. potvrzuje rychtářské právo v Litovli i se vším příslušenstvím rychtáři Heinrichovi. Mezi příslušenstvím se uvádějí i dva lány ve Schwarcpachu (německý název vsi, odvozený od jména potoka). Totéž je uvedeno i v listině krále Přemysla Otakara II., kterou obdržel první litovelský rychtář Jindřich Epich v roce 1250. Musela tedy obec existovat daleko předtím. 6


Ostatní půda v obci zůstala zeměpanskému majetku. Také na základě listiny z roku 1291 získali litovelští občané mnohé venkovské zboží a během času i tak zvaný purkrecht nad okolními vesnicemi. Mezi nimi je jmenována též obec Czerný, což je další název pro obec Červenku v minulosti. V městském urbáři (něco podobného jako pozemková kniha) je další doklad o obci z roku 1616 a to tak zvaným "Listem odmrtným dědiny Černý". Tato listina je psána staročeštinou. Touto listinou se osadníkům povoluje činiti závěti. Jsou zde uvedené daně a termíny splatností. Obec měla od svého vzniku až do roku 1642 prakticky stejný počet obyvatel. Následkem třicetileté války, za které byla Litovel a okolí okupováno švédským vojskem, však obec utrpěla značně a podle záznamů v urbáři je označována jako pustá. Obyvatelstvo se před vojskem ukrývalo v lese. Pak je zde poznamenáno, že obec má 28 sedláků a 14 zahradníků. Zavedením číslování domů v roce 1771, měla obec 42 domovních čísel. První písemná zmínka o obci pochází listiny krále Václava II. z roku 1287, která je uložená v litovelském archívu. Původní obec se skládala z dvou částí - z Velké Červenky a z Malé Červenky, které obě měly původně tvar zástavby ulicového typu. Ty se později spojily v jeden celek. Obec byla původně nazývána "Czermný", což ve staročeštině znamená "červený". Nejspíš v přepisování bylo písmeno "m" vynecháno a tak vzniknul název "Czerný", tzn. černý. Tento název se používal až do roku 1887, kdy na návrh červenského starosty p. Pospíšila a nadučitele zdejší školy p. Kvapila obec dostává dnešní název Červenka. V roce 1960 se Červenka organizačně spojila s obcí Tři Dvory, ale později byla Červenka začleněna pod město Litovel. Od roku 1991 je obec opět samostatnou, ovšem už bez Tří Dvorů, které zůstaly pod správou Litovle. Nejstarší část obce tvoří prostor návsi - návesní ulicovky s kapličkou, na ni navazovala postupně další zástavba. Druhou částí obce je území tzv. Malé Červenky, která začala vznikat v 18. století kolem cesty z Litovle do Uničova. Obě části se spojily v 2. polovině 19. století. Významným zásahem do uspořádání území byla realizace železnice cca v polovině 19. století. U trati byl postaven zámeček s kaplí, který sloužil později jako klášter (Redemptoristů) a byl zde postaven kostel. Železnice vytvořila předpoklady pro rozvoj podnikání. Jižně od železnice se nacházejí plochy výroby. V 2. polovině minulého století byl k obci připojen Nový Dvůr (s hospodářským dvorem a několika bytovými jednotkami). Od druhé poloviny minulého století zde má v lese svůj areál armáda – tento je však v současnosti nevyužívaný a dle sdělení VUSS Brno je veden jako nepotřebný, Lesy ČR mají o areál zájem s cílem navrátit ho do lesa. S ohledem na tuto skutečnost byl i proveden návrh ÚP. Ráz krajiny v okolí obce: způsob využívání krajiny, významné přírodní útvary, vodní toky na území obce, velkoplošná ochrana přírody, ochranná pásma apod. Obec tvoří obytná území se zástavbou převážně rodinných domů, dále jsou zde poměrně rozsáhlé plochy výroby – zemědělské živočišné, průmyslové, skladů a autodopravy. Jádrem zastavěného území je návesní ulicovka se zemědělskými usedlostmi. Dále pokračuje zástavba převážně volně stojícími domy. Plochy výroby se nachází zejména v severovýchodní části obce. Na severu ohraničuje obec železnice Česká Třebová – Přerov a na západě železniční tratí Červenka Prostějov. Na jihu ohraničuje obec tok Čerlinka. Další zástavba rodinných domů pokračuje západně podél silnice do Králové. Samostatnou část tvoří území severozápadně od souvisle zastavěného území tvořené měnírnou a dvěma bytovými domy. Na k.ú. je samostatná část Nový Dvůr západně od souvisle zastavěného území při silnici na Královou s areálem živočišné výroby a bytovým domem. Na k.ú. jsou dva objekty původně sloužící jako hájenky a severně od dráhy 2 domky.

7


Na návsi jsou hospodářské usedlosti, z nichž většina si zachovala členění na část obytnou, hospodářskou a navazující pozemky (zahrady), i objemové řešení objektů zůstalo většinou zachováno. Další RD mají více charakter příměstský, často s hospodářským zázemím. Bez tohoto zázemí je zástavba ve střední části obce, která byla realizována v posledních letech. Celkově bytová zástavba má výšku do dvou nadzemních podlaží, a tak nenarušuje obraz obce ani nepůsobí rušivě, aby se mohla projevit dominanta kostela, který se nachází spolu s bývalým zámečkem (současným domovem důchodců) v severní části obce u dráhy. Obdobný charakter jako bytová zástavba má i většina občanské vybavenosti, která je rozptýlena po celé střední a severní části zástavby v obci. V jižní části obce u Čerlinky je hřiště, výletiště a park. Kolem Čerlinky jsou také zahrádky. Výrobní objekty narušují většinou ráz sídla. Zejména nevhodně se uplatňují objekty na okraji výrobní zóny, nejvíce z nich pak značně dlouhý objekt seníku družstva tvořený kovovou konstrukcí. Nevhodné urbanisticky i dopravně je rovněž plánované zastavění výrobou areálovou V1 v severní části od hřbitova až po kostel s bývalým klášterem. Navíc je v celé lokalitě Klášterní plánovaný rozvoj ploch pro bydlení. Rušivě působí také areál armády, který se však díky svému umístění v lese v pohledech neuplatňuje. Koncepce rozvoje extravilánu vychází ze stávajícího funkčního využití ploch v katastrálním území. Využití ploch je v k.ú. Červenka stabilizované. Menší část území je zalesněna (PUPFL), dominují lesy hospodářské. Do budoucna je vhodné zvýšit podíl lesních porostů, zejména s ekologickou funkcí. Větší část k.ú. je zemědělsky využívána, dominuje orná půda. V zemědělsky vyžívané části k.ú. je navrženo zachovat a doplnit liniová společenstva podél cest a vodních toků, případně dále rozčlenit velké bloky orné půdy. Plochy zemědělské Podle údajů ČSÚ z roku 2015 zemědělsky využívané plochy zabírají větší část z celkové rozlohy k.ú. Červenka, celkem 647,97 ha, což je více než 57 % z rozlohy. Dominuje orná půda – téměř 92 % zemědělých ploch. Louky a pastviny zabírají něco málo přes 3,8 %. Zahrady zabírají téměř 4,5 %, sady se ve volné krajině téměř nevyskytují. Orná půda leží ve střední a východní ploché části katastrálního území. Celkově v řešeném území pokračuje trend záboru zemědělské půdy pro jiné účely, zejména pro výstavbu. Luk a pastvin je velmi málo, část ploch není využívána a pokračuje zde zarůstání náletovými dřevinami. Zahrady navazují bezprostředně na zastavěné území a jsou jak intenzivně, tak i extenzivně obhospodařovány. Mají produkční a rekreační význam především pro obyvatele. Plochou zahrádek s velkým rekreačním významem je prostor jižně a jihovýchodně od obce. Ovocné sady se mimo zástavbu obce ve větší míře nevyskytují, nově je vysazen menší ovocný sad při silnici k Novému Dvoru, a také vpravo od cesty k Hájovně u Čerlinky. Plochy lesní Jako lesy jsou chápány všechny lesní porosty dřevin s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Lesy pokrývají v řešeném území pozemky především v západní části k.ú., drobné fragmenty lesních porostů jsou rozptýleny v nivních polohách (podél Čerlinky) a v prostorech bývalé těžby cihlářské suroviny (Jílové jámy). Celková výměra lesních ploch (PUPFL) je 360 ha, což je téměř 32 % z rozlohy k.ú., tyto lesy náleží k lesnímu komplexu Doubrava. V komplexu Doubrava převažují porosty s přírodě blízkou až přirozenou dřevinnou skladbou s dubem letním i zimním, habrem, lípou. Na mírně vyvýšených sušších místech jsou často doplněny nepůvodními jehličnatými porosty smrku, méně borovice či modřínu. Listnaté porosty se vyznačují převážně hodnotným bylinným patrem, místy s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin. Fragmenty lesních porostů v zemědělské části krajiny mají velmi proměnlivou a převážně pestrou druhovou skladbu.

8


Dominují lesy hospodářské. Lesy zvláštního určení, lesní porosty v PHO a lesní porosty zahrnuté do skladebných částí ÚSES – biocenter a biokoridorů všech úrovní, nejsou zvláště vyznačeny.

Plochy vodní a vodohospodářské Hydrologické poměry Řešené území přísluší do povodí Moravy. Říční síť není příliš hustá. Převažují krátké, málo vodné toky, pramenící většinou přímo v katastru. Sběrným tokem v území je Čerlinka, protékající katastrem podél jižního okraje obce od západu k východu až jihovýchodu a vlévající se na jihovýchodní hranici katastru do Třídvorky, jednoho z četných ramen řeky Moravy. Vodní zdroje Čerlinky jsou podstatně ochuzeny vodárenskými odběry. Toky se vyznačují nevyrovnaným režimem průtoků. Obecně nejvíce vody odteče v jarních měsících, nejméně na podzim. Přirozený vodní režim toků je ovšem výrazně antropogenně pozměněn (zejména jímáním podzemních vod v pramenné oblasti Čerlinky). Vodní nádrže jsou reprezentovány zejména třemi nevelkými nádržemi (u hřiště, u hájovny a u Nového Dvora). Oběh podzemních vod je vázán především na vrstvy propustných nezpevněných kvartérních sedimentů říčního původu v nivě Moravy (štěrků a písků). V oblasti jímacího území Litovel - Čerlinka vystupují k povrchu rozpukané krasové útvary, které jsou napájeny vodami v oblasti Třesína na druhém břehu Moravy. Jižní a východní část katastrálního území je součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy. Vodní toky  Čerlinka Tok pramení v lesním komplexu v jihozápadním cípu řešeného katastru. Na horním toku je to přirozený lesní potok s mělkým zemním korytem. Průtoky jsou po většinu roku velmi malé nebo nulové, protože průtokové poměry jsou negativně ovlivňovány exploatací vrtu vodního zdroje Litovel. Od protékaného rybníčku umístěného do blízkosti hájovny v trati „Teplice“ je tok až po své ústí napřímen, koryto toku je upraveno. Kvalita vody v Čerlince se po vybudování kanalizace zlepšila a nad obcí odpovídá přirozeným podmínkám. Levostranný přítok Čerlinky pramení v lese v západní části zájmového území ve dvou větvích. Na území porostlém lesními porosty jsou oba toky přirozenými lesními potoky. Od hranice lesa je tok upraven, koryto Tok protéká nad svým ústím do Čerlinky bývalými zemníky, v minulosti využívanými k těžbě jílu. Tok Čerlinka je ve správě ZVHS, územní pracoviště Olomouc.Tok je ve správě Lesů ČR. Vzhledem k nevyhovujícímu stavu předmětného toku je potřeba provést jeho celkovou revitalizaci. Základním předpokladem pro zlepšení stávající situace z hlediska čistoty vody v toku je zamezení vypouštění nepřečištěných odpadních vod z obce. Tento problém je postupně řešen rekonstrukcí a dostavbou kanalizační sítě. Cílem úprav vlastního koryta Čerlinky v úseku od výtoku z lesa po ústí do Třídvorky bude vytvoření přírodě blízkého koryta, jsou navrženy vodní tůně – nároky na pozemky jsou v podstatě shodné s nároky na vytvoření lokálního biokoridoru. Důvodem revitalizace je zlepšení stavu toku a tím zlepšení vodního režimu v krajině.  Třídvorka Třídvorka je slepým ramenem řeky Moravy, které prochází jihovýchodním cípem k.ú. Červenka. Koryto má přirozený charakter. Správcem toku je Povodí Moravy a.s. Olomouc.  Doubravský potok Tento tok pramení při patě náspu železniční tratě Olomouc - Česká Třebová severně od zástavby obce. V místě počátku toku je na obou březích i ve vlastním korytě situována nepovolená skládka inertních materiálů a komunálního odpadu. Doubravský potok má charakter melioračního přímého kanálu. Správcem toku je SMS, územní pracoviště Olomouc. 9


 Papcelka Papcelka je pravostranným přítokem Čerlinky. Tok pramení na pozemcích Litovelského závodu Papcel mimo řešený katastr. Potok má v řešeném území charakter melioračního kanálu. Vodní nádrže  Rybník na levostranném přítoku Čerlinky Rybník je situován na levostranném přítoku Čerlinky do blízkosti zemědělské usedlosti Nový Dvůr. Jedná se o protékanou nádrž.  Rybníček na Čerlince Jde o malou, protékanou nádrž kruhového tvaru umístěnou na tok Čerlinka do blízkosti hájovny v místní trati „Teplice“.  Vodní plochy vzniklé v zemnících zbylých po těžbě jílu Levostranný přítok Čerlinky protéká cca 650 m nad svým ústím bývalými zemníky, v minulosti využívanými k těžbě jílu. V této lokalitě vytváří tok vodní plochy, tůně, rákosová pole a ostrůvky, v době vyšších průtoků se zde voda rozplavuje a lokalita tak plní retenční funkci. Retence je v těchto místech nanejvýš potřebná, protože při vyšších, přívalových srážkách je tímto přítokem Čerlinky přiváděna velká voda do obce. Popisovaná plocha je cenná i z hlediska výskytu četných druhů ptáků a obojživelníků. Bohužel dochází k nepovolenému zavážení zmíněného prostoru nejen inertními materiály, ale i komunálním odpadem, což zmenšuje potřebný retenční prostor, ohrožuje lokalitu z hlediska ochrany přírody a je v rozporu se zákonem o odpadech. Proto je zde navrženo revitalizační opatření. Záměrem také bylo vytvořit hodnotné hnízdní biotopy a vhodné podmínky pro život obojživelníků. Revitalizace bude probíhat na stávajících plochách, nejsou proto pro ni v ÚP vymezeny plochy změn v nezastavěném území. Záplavové území Jižní část katastru obce Červenka leží v inundačním území řeky Moravy. Záplavové území bylo stanoveno Krajským úřadem Olomouckého kraje, OŽP , č.j. KUOK /6388/04/OŽPZ/339, ze dne 17.9.2004. Dle původních údajů Povodí Moravy a.s. měla procházet hranice zátopové oblasti pro návrhový průtok Q100 po levé břehové hraně toku Čerlinky. Při povodni v červenci 1997 však voda zatopila území i severně od této hranice, tzn. jižní část zastavěného území obce, kde voda místy vystoupila až do výše cca 1,2 m. Protipovodňová opatření Litovle jsou plánována v jižní části katastru obce. Závlahy V zadaném území nejsou provozována žádná zavlažovací zařízení. Odvodnění V katastru obce Červenky jsou rozsáhlé pozemky odvodňovány systematickou trubní drenáží. Shrnutí za kapitolu Obec Červenka patří z hlediska územního členění k Olomouckému kraji, konkrétně se nachází severně od Litovle v okrese Olomouc (cca 20 km od statutárního města Olomouc). Obec Červenka se nachází na okraji Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Nejstarší písemná zmínka o obci se nachází v listině Přemysla Otakara II., kterou obdržel první litovelský rychtář Jindřich Epich v roce 1250. Obec tedy musela existovat daleko předtím. Pro obec Červenka a její obyvatele je přirozeným centrem město Litovel, které se nachází jen 2 km jižně od obce a poskytuje základní infrastrukturu potřebnou pro život obyvatel. Kromě města Litovel je možné označit za hlavní spádovou oblast statutární město Olomouc, které disponuje 10


infrastrukturou chybějící přímo v Litovli. Olomouc je významným cílem dojížďky obyvatel do škol, za prací, za kulturou apod.

2. Obyvatelstvo Demografická situace v obci Základní kvalitativní ukazatel, který vymezuje rozsah populace určitého území, je počet obyvatel. Ke dni 31. 12. 2015 žilo v obci Červenka celkem 1428 obyvatel, což tvořilo 0,22% všech obyvatel Olomouckého kraje (ke stejnému datu). Tab. 3: Obyvatelstvo v obci Červenka k 31. 12. 2015

Obyvatelstvo Muži 710

Celkem 1428

Obec Červenka

Ženy 718


Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel v obci Červenka v letech 1991 – 2015

Rok Počet

1991 1253

1995 1261

2000 1322

2005 1354

2010 1424

2015 1428


Z uvedené tabulky je zřejmé, že počet obyvatel postupně dlouhodobě narůstá. Tento trend se dá předpokládat i do budoucna, neboť v obci se staví další nové rodinné domy, pro novou zástavbu je pak dle Územního plánu určena i další lokalita v intravilánu obce – tzv. "Klášterní", kde se v současné době nachází zemědělská plocha. Pohyb počtu obyvatel v následujících letech budou ovlivňovat zejména tyto faktory:  počet dostupných volných bytů  cena bytu v místech s pracovními příležitostmi  cena pozemků, cena stavebních prací  celková ekonomická situace (výše výdělků, cena potravin a dalšího zboží, služeb, …)  veřejná doprava  možnosti pracovních příležitostí přímo v obci. Celkově při využití všech navrhovaných ploch pro bydlení by mohl být nárůst obyvatel o cca 400 až 500 obyvatel, tedy na cca 1800 až 1900 obyvatel. Nová výstavba bude ale realizována postupně, část nové výstavby bude náhradou za stávající bydlení, část ploch mohou využít zájemci o bydlení, kteří v současnosti v obci nebydlí. Přitom lze očekávat, že počet obyvatel bude narůstat pomalu. Je navrženo více ploch pro bydlení vzhledem k tomu, že pozemky jsou většinou ve vlastnictví soukromých osob a není tedy možno určit, které budou pro výstavbu uvolněny a kdy. Hustota obyvatelstva v obci Červenka na konci roku 2015 činila 126,37 obyvatel na 1 km2. Průměrný věk obyvatel k 31. 12. 2015 činil 40,9 let. Průměrný věk mužů k uvedenému datu činil 40,1 let, průměrný věk žen činil 41,8 let. Tab. 5: Věková struktura obyvatelstva k 31. 12. 2015

Obyvatelstvo celkem

Celkem 1428

Muži 710

Ženy 718 11


z toho ve věku

0 - 14 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 69 70 - 79 80 a více let

231 71 192 205 219 162 199 92 57

112 31 98 114 112 84 97 45 17

119 40 94 91 107 78 102 47 40


Pohyb obyvatel v obci za období roku 2015, tj. počty narozených, zemřelých, přistěhovalých, vystěhovalých obyvatel je uveden v tabulce níže. Tabulka specifikuje i počet sňatků a rozvodů v uvedeném roce: Tab. 6: Pohyb obyvatel v obci v roce 2015

Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Sňatky Rozvody

Celkem 18 22 -4 40 26 14 10 5 5

Muži 7 9 -2 15 14 1 -1 -

Ženy 11 13 -2 25 12 13 11 -

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že nárůst obyvatel v roce 2015 byl způsoben vysokým počtem přistěhovalých, který převyšoval počet vystěhovalých. Přirozený přírůstem přitom byl záporný, tj. v obci se ve stejném roce narodilo méně osob, než jich zemřelo. Tab. 7: Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu ke dni 26. 3. 2011

Celkem 1437 562 602 118 155

Obyvatelstvo celkem z toho rodinný stav

Svobodní, svobodné Ženatí, vdané Rozvedení, rozvedené Vdovci, vdovy

Muži 679 303 303 48 25

Ženy 758 259 299 70 130

Poslední známé statistiky týkající se rodinného stavu obyvatelstva obce Červenka jsou z provedeného sčítání lidu, které bylo prováděno ke dni 26. 3. 2011. Dle tohoto sčítání bylo v obci z celkového počtu 1437 obyvatel svobodných 562 obyvatel (tj. 39,1%), 602 obyvatel ženatých či vdaných (tj. 41,89%), 118 rozvedených (tj. 8,2%), zbylých 155 obyvatel vdovci či vdovy (10,78%). Tab. 8: Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání ke dni 26. 3. 2011

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let Bez vzdělání z toho podle Základní včetně

Celkem

Muži

Ženy

1213 3 253

579 2 71

634 1 182 12


stupně vzdělání

neukončeného Střední včetně vyučení (bez maturity) Úplné střední (s maturitou) Nástavbové studium Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské

451

266

185

342 31 15 101

167 14 3 48

175 17 12 53

K datu posledního sčítání lidu žilo v obci Červenka celkem 1213 osob starších 15-ti let. Podle nejvyššího ukončeného vzdělání tvořilo k uvedenému dni nejvíce osob se středním vzděláním včetně vyučení bez maturity (38,18%), následovaly osoby s úplným středním vzděláním, tj. S maturitou (28,19%), další v pořadí jsou osoby se základním vzděláním včetně neukončeného (20,85%). Vysokoškolsky vzdělaných osob bylo ke stejnému datu 101 (8,32%). Zbylou část tvořily osoby s nástavbovým studiem (2,55%), s vyšším odborným vzděláním (1,23%) nebo bez vzdělání (0,24%). Tab. 9: Obyvatelstvo podle náboženské víry ke dni 26. 3. 2011

Obyvatelstvo celkem Věřící - nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti Věřící - hlásící se k církvi, náboženské společnosti Církev římskokatolická Církev československá husitská z toho Českobratrská církev evangelická Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Pravoslavná církev v českých zemích Bez náboženské víry Neuvedeno

Celkem 1437 63

Muži 679 24

Ženy 758 39

341 295 15 1 7 410 623

129 109 2 3 209 317

212 186 13 1 4 201 306

Dle údajů Českého statistického úřadu lze obyvatele obce Červenky rozdělit do tří skupin podle náboženského vyznání. Těmito skupinami jsou věřící nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti, věřící hlásící se k církvi či náboženské společnosti a nevěřící. Samostatnou skupinu tvoří obyvatelé, kteří při sčítání náboženské vyznání neuvedli. Z hlediska věřících, kteří se hlásí k církvi nebo náboženské společnosti, se nejvíce obyvatel hlásí k církvi římskokatolické (295 obyvatel). Mezi věřící, kteří se nehlásí k žádné církvi ani náboženské společnosti, patří 63 obyvatel. Bez vyznání je celkem 623 obyvatel obce. Předpokládaný vývoj zastoupení dětí a seniorů  Předpokládaný vývoj zastoupení dětí Za posledních víc než deset kalendářních let došlo k nárůstu počtu narozených dětí v počtu 152. Průměrně se tedy každoročně narodí cca 15 dětí, v posledních letech dokonce více. Vzhledem k poloze obce – dostupnost železniční dopravy, autobusové dopravy, možnost zaměstnání v obci a blízkém okolí, lze předpokládat, že v obci bude pokračovat zástavba rodinnými domy, kdy toto umožňuje i stávající platný územní plán, ve kterém jsou vyčleněny další plochy pro bydlení určené především k výstavbě RD, a tím dalšímu nárůstu obyvatel. Z hlediska demografického se předpokládá, že současný počet obyvatel ve výši cca 1400 osob se díky tomu v horizontu 10 let zvýší na cca 2000 osob, což opět způsobí nárůst dětí v obci.

Výhled vývoje počtu dětí v následujících 10 letech 13

Program rozvoje obce Červenka 2016 – 2024 Tab. 10: Vývoj počtu dětí ve školním roce 2016/2017 až 2025/2026

Rok Počet dětí

2016/2 2017/20 2018/2 2019/2 2020/2 2021/2 2022/2 2023/2 2024/2 2025/20 017 18 019 020 021 022 023 024 025 26 11 15 20 25 20 18 22 23 23 20

Zdroj: Obec Červenka, vlastní zpracování

Výše uvedené informace o počtu dětí v MŠ Červenka vychází z údajů z matriky obce, kde jsou přesně vedeny všechny záznamy o demografickém vývoji obyvatelstva obce v různém členění. Vzhledem ke skutečnosti, že počty narozených dětí jsou stále na vysoké úrovni (např. Počet dětí narozených v roce 2015 dosahuje jedné z nejvyšších hodnot v posledních 10-ti letech). Jedním z hlavních pilířů pro rozvoj vzdělávání v obci je rozvoj bydlení, který podporuje příchod mladých párů a rodin do obce. V současné době platný územní plán obce Červenka počítá s rozvojem rodinného bydlení, jsou v něm vyčleněny lokality a pozemky pro novou zástavbu. Celková strategie rozvoje obce je založena na podpoře spokojenosti občanů a vzhledem k současnému trendu příchodu mladých párů a rodin do obcí kolem větších aglomerací, se zaměřuje kromě jiných na podporu aktivit zaměřených na cílové skupiny mladé páry a rodiny s dětmi. V souvislosti s tím je zde připravována celá řada projektů, např. vybudování dalších aktivit pro děti (dětská hřiště), výstavba sportovních hřišť a dalších sportovních atrakcí, zlepšení zeleně v obci, aktivity vedoucí ke zlepšení životního prostředí apod.  Předpokládaný vývoj zastoupení seniorů Stárnutí populace bude i nadále významným demografickým trendem. V současné době je polovina obyvatel EU starších 40 let a v roce 2060 bude polovina obyvatel EU starší 48 let. Počet 65letých a starších již v roce 2008 převyšoval počet dětí, ale toto převýšení nebylo příliš významné, avšak v roce 2060 bude počet starších lidí převyšovat počet dětí již dvojnásobně. Zatímco v roce 2008 byl počet dětí třiapůlkrát vyšší než počet velmi starých lidí (80letých a starších) v roce 2060 bude tento počet již téměř vyrovnán (počet velmi starých lidí bude představovat 80% počtu dětí. Stárnutí se bude týkat nejen populace jako takové, ale zejména populace seniorů, kdy bude zejména narůstat skupina tzv. velmi starých (old old), tedy lidí 80letých a starších, kteří již mají své specifické potřeby (tento nárůst bude znamenat zvýšení ze současných 4,4% na 9,4% v roce 2040 v zemích původní EU 15, zatímco v nově přistoupivších zemích se bude jednat o nárůst ze současných 2,8% v průměru na 8,4% v roce 2040. Česká republika bude patřit mezi země s nejrychleji stárnoucí populací. Populace České republiky však bude nadále ubývat a velmi rychle stárnout, jak ukazuje následující tabulka. Tab. 11: Vývoj z hlediska stárnutí populace v ČR

2008 2010 2020 2030 2040 2050 2060

celkem populace 65 plus 10 345 1 515 10 394 1 600 10 543 2 132 10 429 2 391 10 158 2 674 9 892 3 060 9 514 3 175

80 plus 349 373 432 691 853 921 1 274

% 80 plus 3,4 3,6 4,1 6,6 8,4 9,3 10

Dá se předpokládat, že stejný trend popsaný výše týkající se EU a ČR obecně, se bude obdobně 14


promítat i z hlediska vývoje v obci Červenka. V obci je Domov pro seniory Červenka, příspěvková organizace Ol. Kraje. Obec má jeden dům s pečovatelskou službou, který hodlá v budoucnu rozšířit o další. Nyní obec plánuje vybudovat Komunitní dům seniorů v nevyužívané části objektu Svatoplukova 16. Zdroj: www.starnout-je-normalni.cz Sociální situace v obci V obci Červenka žije převážná většina obyvatel české a moravské národnosti. Kromě těchto zde však v drobném zastoupení žijí i některé další národnosti, jejichž složení je uvedeno v následující tabulce: Tab. 12. Obyvatelstvo podle národnosti ke dni 26. 3. 2011

Obyvatelstvo celkem česká moravská Slezská slovenská německá z toho národnost polská romská ukrajinská vietnamská neuvedeno

Celkem 1437 967 143 9 1 2 292

Muži 679 436 71 8 0 0 151

Ženy 758 531 72 1 1 2 141


Ke dni vypracování Programu rozvoje obce nejsou k dispozici informace o výskytu sociálně slabých skupin obyvatelstva. Stejně tak nejsou v obci žádné sociálně vyloučené lokality, ani nebyly zjištěny problémy s nepřizpůsobivými obyvateli či uživateli návykových látek. Spolková, osvětová a informační činnost Spolky v obci a jejich činnosti (včetně počtu členů s hranicí 18 let) Ke dni zpracování Programu rozvoje obce byly na území obce Červenka evidovány následující spolky: 1. Tělocvičná jednota Sokol Červenka Hlavním předmětem činnosti je zajišťování tělesné výchovy a sportu, společenské a kulturní činnosti, přispívat ke zvyšování fyzické, společenské, kulturní a duchovní úrovně společnosti. TJ Sokol využívá v současné době pro svou činnost objekt sokolovny, a to převážně pro rekreační sport a s ohledem na stávající stav sokolovny. Využívaný objekt je ve velmi špatném technickém stavu, kdy nelze zajistit požadované sportovní aktivity členů i veřejnosti v odpovídající kvalitě. K dispozici není ani potřebné vybavení pro cvičení. Uvedená sokolovna je v obci jediné sportovní zařízení, které je možno za špatného počasí využívat ke sportovním aktivitám veřejnosti. I přes velmi špatný technický stav objektu udržuje spolek sokolovnu v provozu a umožňuje tak jiným organizacím a neorganizované veřejnosti provozovat zájmový sport. V týdenních cyklech se zde schází zájmoví hráči florbalu, volejbalu, šermování, badmintonu a ping-pongu. Pro děti pořádá TJ Sokol Červenka každoročně dětské maškarní karnevaly. V současné době má TJ Sokol Červenka počet členů v počtu 40 osob, všichni jsou starší 18 let. Obec Červenka podporuje TJ Sokol poskytováním finančních prostředků z rozpočtu obce na: - částečné krytí provozních nákladů 15


- úhradu drobných oprav a údržbu objektu Sokolovny - úhradu výdajů na zhotovení potřebné projektové dokumentace na rekonstrukci Sokolovny 2. Sbor dobrovolných hasičů Červenka Jednotka požární ochrany JSDH je organizační složka obce, která je povinně ze zákona 133/1985 Sb. zřízena obcí. V současné době má JSDH 26 aktivních dospělých členů, 8 neaktivních dospělých členů. Samostatnou složkou je zájmová nezisková organizace SDH, jejímž smyslem je práce s mládeží, požární sport a pořádání kulturních akcí pro občany. Sbor dobrovolných hasičů vytvořil samostatné oddělení zaměřené na děti a mládež do 18 let, v tomto oddělení má dalších 26 členů. SDH Červenka se účastní Ligy mladých hasičů, celostátní soutěže PLAMEN a dalších hasičských soutěží s výbornými výsledky. Dospělí hasiči se účastní soutěží veteránů. Podpora spolkové činnosti ze strany obce: Obec přispívá na činnost spolku SDH Červenka každý rok ze svého rozpočtu . Podpora ze strany obce dále spočívá v dlouhodobém pronájmu majetku obce (budov a majetku) za 1Kč ročně. 3. SK Červenka - sportovní fotbalový klub z Červenka SK Červenka je sportovní klub zabývající se fotbalem, který objekt sokolovny pravidelně užívá. Sportovní oddíl kopané SK Červenka působí v obci Červenka dlouhodobě, ve třech kategoriích „muži“ registruje celkem 69 hráčů, z toho 37 osob v kategorii „děti a mládež“. SK Červenka je členem Okresního fotbalového svazu Olomouc (OFSO). Hlavním předmětem činnosti je zajišťování tělesné výchovy a sportu, a to nejen svých členů, ale i veřejnosti. Žadatel v současné době zajišťuje pravidelné sportovní aktivity jak pro své členy, tak pro veřejnost (tréninky, turnaje apod.). Účastní se okresních fotbalových soutěží. Jedenkrát ročně je v sokolovně pořádán turnaj ve stolním tenise dvojic, který je určen široké veřejnosti, nejen členům SK Červenka. Pro oddělení benjamínků je v sokolovně 2x týdně zajištěna možnost účastnit se florbalu/fotbalu. Ten je provozován v rámci zimní přípravy, po zbytek roku dle potřeby z důvodů vlivů počasí apod. Průměrně se účastní 15 dětí ve věku 8 až 11 let. Každoročně jsou pořádány následující aktivity pro veřejnost:  Turnaj ve stolním tenise dvojic – určený pro veřejnost, mládež i členy SK Červenka  Pořádání turnajů minipřípravek  Nohejbalový turnaj – připravuje se do budoucna v případě kompletní rekonstrukce objektu, která bude umožňovat řádné využití sokolovny Podpora spolkové činnosti ze strany obce: Podpora ze strany obce spočívá v dlouhodobém pronájmu majetku obce (budov a majetku) za 1Kč ročně. 4. Sdružení rodičů při mateřské škole v Července, z.s. Účelem spolku je spolupráce se školou při výchově dětí, pořádání kulturních, sportovních a jiných akcí v zájmu dětí, Zprostředkování informací mezi školou a rodiči, projednávání požadavků a připomínek rodičů a materiální podpora školní a mimoškolní činnosti dětí. 5. Sdružení rodičů při ZŠ v Července, z.s.

16


Účelem spolku je spolupráce se školou při výchově dětí, pořádání kulturních, sportovních a jiných akcí v zájmu dětí. Zprostředkování informací mezi školou a rodiči, projednávání požadavků a připomínek rodičů. Materiální podpora školní a mimoškolní činnosti dětí. 6. Rokle Předmětem činnosti spolku „Rokle“ je chov ryb a zkulturnění okolí stávajícího objektu rokle v obci. Sdružení se zabývá sportovním rybolovem, kdy průběžně pořádá akce pro veřejnost – sportovní rybolov, výuka rybolovu pro děti apod. Spolek má v současné době 50 členů, z toho 15 je starších 18 let. Podpora spolkové činnosti ze strany obce: Předmětem podpory je pronájem majetku obce využívaného k činnosti spolu za 1 Kč ročně. Obce dále zajišťuje pravidelnou údržbu rokle, zarybnění, pomáhá zajistit sportovní rybolov, ročně pak na činnost spolku přispívá částkou 5 tis. Kč. Pro mládež je 10x ročně zajištěno zdarma sportovní chytání ryb plus ukázky a možné zaučení mladých rybářů. 7. Roma Victor legio XIII Gemina Augusta Šermířská skupina Roma Victor je spolek, jehož hlavní náplní je provozování šermířských vystoupení na tematicky pojatých akcích. Nemá sídlo v obci Červenka, nicméně zde má vybudované zázemí – využívá pro svou činnost objekt sokolovny za účelem tréninků. Z důvodu nedostatečného technického zázemí zde neprovádí akce pro veřejnost. Základnu spolku tvoří muži starší 18 let. Samostatně oddělení pro děti a mládež v současné době vymezeno není, na tréninky však s dospělými chodí i jejich děti ve věku od 3 let, které se učí základní postoje a šermování obecně. Výhodou je, že některé techniky využívané v šermu lze využít i při sebeobraně v případě napadení cizí osobou. Jde tedy o spojení, které může být přínosem pro děti i dospělé. Počet členů spolku v současné době je 12, dále se účastní 4 osob – děti a mládež (nečlenové).

Další spolky působící v obci bez právní subjektivity: 8. Zájmový kroužek Mašlička – předmětem činnosti je kreativní tvorba ozdobných předmětů, papírových výrobků apod. Kroužek se podílí na organizaci celé řady akcí, jako jsou vánoční a velikonoční prodejní výstavy, tvořivé dílničky při příležitosti různých aktivit a výročí, dětských dnů, Ukončení léta, Guláš fest, Drakiáda). Připravuje dárky na vítání občánků. Podpora obce spočívá v zajištění prostoru pro činnost – bezplatný pronájem klubovny, bezplatný pronájem Sokolovny pro pořádání vánočních a velikonočních výstav. Poskytována je finanční podpora – dotace ve výši cca 20 tis. Kč na činnost kroužku, provozní náklady, materiál apod. 9. Kčertu – turistický oddíl pořádající různé výlety spojené s pěšími tůrami na nejrůznější místa v rámci ČR. Finanční podpora je zajišťována z rozpočtu Kulturní a školské komise, zpravidla max. v částce 10 tis. Kč ročně. 10. Oddíl malé kopané Schwarzbach - finanční podpora ze strany obce je poskytována na činnost 5 tis. Kč/ ročně (na úhradu startovného). 11. Hokejové oddíly: HC Schwarzbach, HC Červenka 12. C.A.C. cyklistický oddíl V obci je zřízen i Senior klub, který však v současné době není aktivní. 17


Práce obce s mládeží a seniory Pro mládež je v obci zajištěna řada volnočasových aktivit. Nejzajímavější aktivity jsou uvedeny níže: - Kreativní kroužek Mašlička – tvorba výrobků z papíru a dalších materiálů, dárkové předměty apod. - SDH Červenka – pro mladé hasiče je zajištěn jednou týdně kroužek, dále řada soutěží atd. - SK Červenka – v roce 2015 při fotbalovém oddílu zaregistrována kategorie starších benjamínků, v roce 2007 mladší. V rámci tréninků absolvuje cca 18 dětí pravidelní celoroční trénink (2x týdně) a víkendové turnajové zápasy. - Rokle – sportovní rybolov pro děti Průběžně jsou pořádány další aktivity pro děti, jako např. maškarní dětský ples, Mikulášská besídka, akce k ukončení školního roku či prázdnin, dětské dny a celá řada dalších. Pro seniory jsou realizovány různé akce jako např. koncerty (dechová hudba), Zahradní slavnosti v areálu Domova pro seniory, mohou se účastnit dalších aktivit, např. kreativní kroužek Mašlička pro dospělé, turistické výlety atd. Významné akce obce Realizaci a organizaci obecních akcí zajišťuje Kulturní a školská komise. Akcí je realizována celá řada, nejvýznamnější z nich jsou uvedeny níže:             

Červenské hody – návštěvnost cca 1000 osob Ukliďme Česko - návštěvnost cca 100 osob Oslava dne vítězství nad fašismem - návštěvnost cca 300 osob Dětský den - návštěvnost cca 300 osob Guláš fest - návštěvnost cca 500 osob Maškarní mikulášská nadílka - návštěvnost cca 150 osob Tradiční domácí zabíjačka - návštěvnost cca 100 osob Vánoční koncert v kostele Sv. Alfonse Beseda s cestovatelem V. Arnošem - návštěvnost cca 50 osob Rozsvícení vánočního stromu - návštěvnost cca 300osob Ukončení léta - návštěvnost cca 400 osob Drakiáda - návštěvnost cca 150 osob Plesy - házenkářský - návštěvnost cca 350 osob - myslivecký - návštěvnost cca 250 osob - hasičský - návštěvnost cca 250 osob - fotbalový SK Červenka - návštěvnost cca 200 osob - fotbalový TJ Tatran Litovel - návštěvnost cca 200 osob - maškarní - návštěvnost cca 200 osob - dětský maškarní - návštěvnost cca 200 osob  Zahradní slavnost - návštěvnost cca 150 osob  Rockové léto - návštěvnost cca 400 osob - charitativní akce ve spolupráci s ARCUS - ONKO CENTREM Způsoby informování občanů Občasné jsou o dění v obci informováni několika různými způsoby:  Webové stránky obce – zde jsou uvedeny všechny povinné i nepovinné informaci týkající se obce a obecního úřadu, formou aktualit jsou zde vkládány novinky pro občany, funguje zde i úřední deska atd.  Úřední deska umístěna na vývěsce na zdi objektu obecního úřadu - zde jsou občané informováni o záležitostech plynoucích z příslušných právních norem  Místní rozhlas – touto formou jsou občané informováni o nenadálých událostech, o různých akcích, významných životních jubilejích a dalších záležitostech 18






Časopis Červeňák – prozatím jednou za tři měsíce vydávaný časopis obce od roku 2015, kde jsou aktuálních informace o dění v obci za poslední měsíc, jsou zde uvedena různý upozornění, novinky, plánované akce apod. Součástí měsíčního je vždy přehled kulturních akcí v obci a okolí v nejbližším měsíci. Nástěnky a plakátovací plochy

Shrnutí za kapitolu Obec Červenka se řadí k menším obcím, neboť k 31.12.2015 zde žilo 1428 obyvatel, což tvořilo 0,22% všech obyvatel Olomouckého kraje. Průměrný věk obyvatel činil k výše uvedenému datu 40,9 let. Ke stejnému datu tvořili nejpočetnější skupinu obyvatel obce obyvatelé ve věku 0-14 let, následují obyvatelé ve věku 40-49 let. Nejvíce obyvatel obce disponuje středním vzděláním včetně vyučených bez maturity, následuje vzdělání úplné střední s maturitou. Obyvatelé obce Červenka jsou vesměs ateisté. Početnou skupinu obyvatel tvoří také obyvatelé, kteří se hlásí k římsko-katolické církvi. Většina obyvatel Červenky je české a moravské národnosti. Zastoupena je i národnost slovenská, polská a ukrajinská. Obec Červenka provozuje bohatý spolkový život. V průběhu roku se zde pořádá celá řada akcí pro všechny věkové skupiny obyvatelstva.

3. Hospodářství Ekonomická situace Charakter hospodářství v obci, struktura podnikatelských subjektů Ekonomická situace v obci Červenka je ovlivněna řadou faktorů, mezi které lze řadit geografickou polohu obce, strukturu osídlení, přírodní podmínky či historický vývoj. V současné době se subjekty, které v obci působí, zaměřují převážně na průmysl, velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel a profesní, vědecké a technické činnosti. Početnou skupinu tvoří také subjekty podnikající v oblasti stravování a pohostinství, dále doprava a skladování, stavebnictví a zemědělství. V registru ekonomických činností bylo ke dni 31. 12. 2015 evidováno celkem 152 podniků ekonomicky aktivních (celkový počet zaregistrovaných podniků v obci je 285). Počet zaregistrovaných a ekonomicky aktivních podniků je uveden v následující tabulce: Tab. 13: Podnikatelské subjekty podle převažující činnosti

Registrova né podniky Celkem A Zemědělství, lesnictví, rybářství B-E Průmysl celkem F Stavebnictví G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnosti K Peněžnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení P Vzdělávání

285 13 45 29 58 18 24 3 14 2 27 0 2 4

Podniky se zjištěnou aktivitou 152 7 25 18 30 10 12 3 5 1 14 0 2 2 19


Q Zdravotní a sociální péče R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti S Ostatní činnosti

2 9 21

2 5 9


Podle právní formy je možné podnikatelské subjekty rozčlenit do níže uvedené tabulky. Uvedené informace se opět týkají podniků registrovaných, z toho je pak uveden počet podniků skutečně ekonomicky aktivních: Tab. 14: Podniky dle právní formy

Registrované podniky Celkem Fyzické osoby FO podnikající dle ŽZ FO podnikající dle jiného než ŽZ Zemědělští podnikatelé Právnické osoby Obchodní společnosti - Akciové společnosti Družstva

285 246 219 23 2 39 20 1 1

Podniky se zjištěnou aktivitou 152 123 112 11 0 29 18 1 1

Charakteristika klíčových subjektů  Hopax s.r.o. V současné době je společnost HOPAX s.r.o. moderní strojírenskou firmou, schopnou plnit náročné požadavky zákazníků z hlediska jakosti, termínů a kapacit. O tom svědčí i dlouholetá spolupráce s norskou společností vyvíjející a dodávající technologie pro průzkum a dobývání mořského dna. HOPAX s.r.o. dodává vysoce kvalitní výrobky i pro náročné pracovní prostředí na palubáchlodí, ropných plošin.  AQ s.r.o. Hlavní činností firmy je vývoj a výroba reprosoustav, kolem třiceti různých modelů vyráběných ve třech až sedmi barevných variantách. V současné době má firma AQ ještě dceřinné společnosti v Polsku a Maďarsku. Slovenský trh zásobuje přímo z České republiky. Na některé výše uvedené značky má exkluzivní zastoupení pro všechny 4 uvedené země (B-Tech, Sonorous, Erard), další zastupuje v Čechách a na Slovensku (Lenco, Sangean, Sinox, ARTsound) s výjimkou firmy Project, kterou zastupuje pouze na českém trhu.  Zemědělský podnik Červenka a.s. Předmětem činnosti je zemědělská výroba.  Drahomír Zavadil hlavním zaměřením je doprava a zprostředkování vnitrostátní a mezinárodní přepravy volně ložených sypkých materiálů sklápěcími návěsy a návěsy s posuvnými podlahami. Firma se zabývá činností více jak deset let. Z toho pramení bohaté zkušenosti v oboru, stejně jako dobré obchodní vztahy národními i nadnárodními obchodními firmami s komoditami. Firma zajišťuje především přepravu sypkých hmot:  Obiloviny  Šroty a další komponenty krmných směsí 20


 Ostatní produkty rostlinné výroby  Substráty a hnojiva  Posypové soli  Stavební materiály – písky, štěrky. Pro přepravu využívá vlastní vozidla a smluvní dopravce – sklápěcí návěsy různé velikosti, posuvné podlahy (Walkingfloor).  Lachnit – LERZ, s.r.o. Firma nabízí služby v těchto oblastech:  výroba elektrických rozvaděčů a zařízení nízkého napětí do 1000V  zhotovení elektrovýzbroje pracovních strojů (včetně dokumentace)  elektroinstalace  elektromontáže  zámečnická výroba  kovoobrábění  práškové barvení kovových předmětů V současné době pracuje ve firmě okolo čtyřiceti zaměstnanců ve dvou provozovnách. Původně byla firma zaměřena na výrobu elektrických zařízení, zejména rozvodných skříní, a zámečnickou výrobu. Později byl výrobní program obohacen o tzv. práškovou lakovnu. V současnosti je rozsah činnosti firmy rozšířen také o elektroinstalace, zhotovování elektrovýzbroje pracovních strojů a montáže hromosvodů. Nyní tedy nabízí komplexní služby elektrikářské i zámečnické výroby.  Morapal s.r.o. Firma se zabývá zpracováním dřeva.  SEV Litovel, s.r.o. Společnost SEV Litovel, s.r.o je zaměřena na vývoj, výrobu a prodej gramofonů, částí elektrotechnických podsestav, sestav a dílců pro automobilový průmysl a dílců a podsestav pro elektrické vláčky.  Dunaj Ostrava DUNAJ – Ostrava CZ s.r.o. se zabývá prodejem brambor a zeleniny. Součástí prodeje je také úprava brambor i zeleniny dle přání zákazníka. Firma připravuje řadu polotovarů z brambor i zeleniny, vhodných pro gastronomii, jídelny, nemocnice, školy atd.  Papmont spol. s r.o. Hlavním zaměřením bývalého montážního provozu, který existoval již od roku 1950 v působnosti st. p. Papcel Litovel a od r. 1992 v ICEC Papcel a.s. Litovel, jsou externí montáže, rekonstrukce a opravy strojů a zařízení pro papírenský průmysl a celulózu včetně montáže potrubí z materiálu tř. 11 a 17 s kompletní dodávkou armatur.  Doubravský dvůr Farma Doubravský dvůr se zabývá zemědělstvím, konkrétně chovem krav. Počínaje hospodařením na 190ha půdy, kde hnojí, orá, seje a pak sklízí úrodu. Vyrábí několik druhů sýrů, tvaroh a jogurty. Zabalí, rozváží do obchodů, na rozvozové trase a především zajišťuje odbyt v prodejně přímo ve Dvoře. Pozemkové úpravy v obci a plochy pro podnikání

21


Poslední zpracovaná verze územního plánu je datována z ledna 2013. V současné době probíhá vypracování změn územního plánu. Zadání změny č. 1 Územního plánu Červenka schválilo zastupitelstvo Obce Červenka na 19. veřejném zasedání dne 18. 7. 2016. Důvodem změn je aktualizace požadavků a jejich prověření zejména v oblasti:  Ploch veřejného prostranství  Ploch dopravní infrastruktury  Ploch občanské vybavenosti  Ploch bydlení Projektant při řešení Změny č. 1 Územního plánu zváží i širší souvislosti jednotlivých řešených lokalit a v odůvodněných případech je zapracuje do řešení změny ÚP. Zpracování ÚP na základě požadavků a zadání proběhne ve čtyřech etapách: I. etapa – návrh změny č. 1 ÚP Červenka pro společné jednání II. etapa – úprava návrhu č. 1 ÚP Červenka pro veřejné projednání III. etapa – úprava návrhu ÚP Červenka pro veřejné projednání (návrh Změny č. 1 ÚP Červenka k vydání) IV. etapa – vyhotovení právního stavu Změny č. 1 ÚP Červenka V současné době probíhá vypracování I. etapy. Plochy k podnikání jsou vymezeny tři, v územním plánu jsou definovány jako plochy pro halovou výrobu. Snahou je zajistit dostatečně těsnou spolupráci obce s podnikateli tak, aby vedení obce znalo problémy místních firem a možnosti jejich řešení, které jsou ze strany obce reálné. V říjnu 2016 proběhlo první setkání podnikatelů s vedením obce. Cílem bude tato setkání provádět pravidelně tak, aby podnikatelé věděli, že v obci mají partnera, na kterého se mohou se svými problémy a potřebami obracet. Důležitá je budoucí informovanost a zmíněná oboustranná komunikace. Komerční služby v obci V obci Červenka se k datu zpracování Programu rozvoje obce nachází celá řada komerčních služeb, které občané mohou využívat. Jedná se o služby z různých oblastí:  Kadeřnictví, Masáže, pedikúra  Autoservis  Přepravní služby  … a celá řada dalších Chybějící komerční služby v obci Z důvodu velikosti obce zde naopak řada služeb není k dispozici. Nejedná se však o zásadní problémy, neboť potřebnými službami disponuje město Litovel vzdálené cca 2 km od Červenky, případně je možné využívat potřebné služby v okolních vesnicích či větších městech nacházejících se do vzdálenosti 20 km, jako např. Olomouc, Šternberk apod. Atraktivity cestovního ruchu (přírodní, kulturní), turistické cíle V Seznamu nemovitých kulturních památek jsou zapsány jak památky nadregionálního významu, tak i památky místního významu nacházející se na území obce Červenka. NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY V Seznamu nemovitých kulturních památek jsou zapsány objekty: - 45498/8 – 3643 kaple sv. Pavlíny – náves, p.č. st. 833 - 32944/8 – 1777 sýpka – Svatoplukova (náves) p.č. 848/1 Seznam památek místního významu : 22


         

kamenný kříž se sousoším Kalvárie – ul. Nádražní kostel sv. Alfonse z Liguori - u nádraží boží muka – ul. Nádražní mariánský sloup – v trojúhelníku veřejné zeleně mezi ul. Svatoplukova a Za mlékárnou kamenný kříž – ul. Nádražní litinový kříž – v ploše u křížení ulic Vítězná a Tyršova dřevěný kříž – ul. Svatoplukova (u kaple sv. Pavlíny) kamenný kříž na hřbitově litinový kříž – u lesní cesty do Nových zámků pomník obětem 1.světové války – ul. Komenského

Obyvatelé obce mohou využívat k rekreaci svoje pozemky u RD. Pro krátkodobou rekreaci slouží lesy na k.ú. Chybí plochy pro krátkodobou rekreaci uvnitř obce nebo v jejím bezprostředním okolí. Na k.ú. nejsou objekty hromadné rekreace. V jižní části je zahrádkářská lokalita sloužící kromě hospodářské užitkovosti také k rekreaci. Území obce je atraktivní pro rekreaci z hlediska přírodních zajímavostí a terénních podmínek. S jeho mírným rozvojem by bylo možno počítat pouze v souvislosti s krátkodobou rekreací – turistika, cykloturistika, vzhledem k tomu, že se území nachází CHKO a rozsáhlý komplex lesů. Rekreace v území je však pouze sezónní záležitostí. V lesích v okolí Červenky jsou turisticky zajímavé další památky či drobné cíle:  Svatá voda u Litovle – poutní místo Studánka, jak se taky prameništi potoka Čerlinka říká, je jen kousek od Litovle, za cukrovarem, polní cestou doprava. Na první pohled se může zdát, že je prameniště nedostupné, ale kromě nějakého měsíce v zimě je branka ke Svaté vodě vždy otevřená. Voda zde nevytéká přirozeně, ale napouští se kohoutkem, což Svatou vodu poněkud zbavuje romantiky. Zato je tahle voda zaručeně pitná. Studánka byla odedávna známá jako poutní místo. Poutě k Panně Marii se konaly obvykle 8. září na svátek Narození Panny Marie. Poutní místo bylo známé, sjížděly se sem povozy s poutníky ze široka daleka. Ještě v době druhé světové války, kdy nedaleko Studánky vedla hranice mezi Sudetami a protektorátem, bylo místo velmi oblíbené. Na místě se setkávali lidé z rozdělené země. V 19. století zde nechala paní Šustrová (majitelka litovelského domu „Šustráku“) vsadit dřevěnou káď a nad ní keramickou sošku. Další úprava byla v roce 1916, místo rozpadlé kádě byly zasazeny cementové skruže a nad nimi stříška se zasklenou skříňkou pro sošku Panny Marie. Na místo byly pořízeny lavičky a upravena štěrková cesta. Soška Panny Marie Immaculaty je na místě dodnes, v roce 2011 byla restaurována a spolu s pramenem posvěcena litovelským farářem. Místo zvané Svatá voda nebo jednoduše Studánka bylo oblíbené i v dávnější historii. O Janu Šemberovi, který pobýval často v Litovli a obýval 1. patro nynější radnice je psaná historka, kdy pozoroval dívky koupající se ve studánce. Jak to celé dopadlo, mohou si návštěvníci přečíst přímo u studánky. Od kdy má Svatá voda dnešní vzhled nevíme. Jisté je, že na fotografiích z 90. Let už takhle vypadala. Ale jistě se najdou pamětníci, kteří by o poslední úpravě Studánky, Svaté vody Čerlinka mohli něco vědět. Významné osobnosti  František Flasar 23


Malíř František Flasar se narodil 23. března 1903 v Července v ulici Svatoplukově č. 49. Otec František, syn domkaře z Jedlí, byl nádeníkem, maminka Anna byla dcerou obuvníka. Měl ještě další tři sourozence. Po ukončení základního vzdělání jej vzal do učení mistr malíř a natěrač Alois Mach z Olomouce. A tak se František vyučil natěračem a malířem pokojů a písma. Po studiích na škole uměleckých řemesel v Brně si v Litovli otevřel malou dílnu. Ve dvacátých letech se Flasar zapojil do kulturního života města, když každou neděli v malém sále hostince U Zeleného stromu organizoval pořádání besed s programem. Později začal malíř spolupracovat s divadelním spolkem „Kroužek přátel dramatického umění“. Nebyl jen hercem, ale i maskérem, maloval plakáty, kulisy, psal a maloval divadelní kroniky, dělal výpravy scén. Dne 3. srpna 1929 se v kostele sv. Marka oženil s Marií Kubíčkovou z Červenky a přestěhoval se k její rodině. Zde se mladým manželům narodil i syn Ivo a dcera Olga. V roce 1937 se rodina Flasarova přestěhovala do svého nově postaveného domu na čísle 190 v dnešní ulici Válkově. Malíř navrhl a pomohl postavit pro svoji dceru Olgu s rodinou dům v ulici Třebízského. Vyzdobil ho plastikou tří hrajících si dívek – svých vnuček. V roce 1944 dal Fritz Mekiska, tehdejší vládní komisař pověřený správou města Litovle, restaurovat radnici. Nechal upravit vstupní mázhaus a zasedací síň, kde František Flasar vymaloval sedm výjevů z dějin města: Na jižní straně (proti vchodu) moravský markrabě Přemysl Otakar II. pověřuje Epicha založením města, uzavření obranné smlouvy – Trojspolek Litovle, Uničova a Olomouce, Jan Pardus v Litovli, Purkmistr Minnich před švédským soudem. Na severní straně je pak Litovel za švédských válek, Litovel za války sedmileté a obsazení Litovle Němci v roce 1939. Lunety dodnes zdobí obřadní síň, jen poslední scéna byla roku 1946 Františkem Flasarem přemalována za obraz „ Příjezd Rudé armády“. V 60. letech začala vznikat i první sgrafita. Z Františka Flasara se stal známý a uznávaný umělec. Zájem o sgrafita byl opravdu velký, chodily dopisy s žádostmi nejen z naší Moravy, ale i z Čech a Slovenska. A tak malíř vytvářel nákresy, jezdil po republice a tvořil sgrafita. Jako vzory mu sloužily obrazy Mánese, Alše, hanácké kroje a jiné. Když ho oslovil akademický malíř František Peňáz, aby se s ním pustil do rekonstrukcí kostelů a památek, souhlasil. Navštívili stovky kostelů. Někde strávili měsíc, jinde i půl roku. Vedoucí práce ak. malíř Peňáz nastínil, jak by celý výtvor měl vypadat. Malíř František Flasar vytvořil návrh díla a po schválení panem Peňázem začal pracovat na díle. Akademický malíř sledoval vznikající výtvor a usměrňoval jej v rámci svých představ. Na popud akademického malíře Peňáze vznikly i plastiky dvou Křížových cest. Je překvapující, kolik obrázků a obrazů tento umělec stihl vytvořit. Vznikaly malby a kresby litovelských zákoutí, Červenky a okolí, několik obrazů zachycuje krajinu v Tatrách, kde na svých cestách působil. Maloval kytice pro radost i obrazy pro potěšení a na zakázku pro svoje přátele. V osmdesátých letech zradilo malíře zdraví – práce ve studených prostorách kostelů, celé dny na nohou, často ve výškách na lešení, spaní v nevytopených místnostech far a velké pracovní vytížení si vybraly svou daň. Malíř si stěžoval na bolesti kloubů a jiné obtíže a ze zdravotních důvodů byl nucen odmítnout i některé zakázky. Potíže se věkem stupňovaly a v den 80. narozenin postihla umělce mozková příhoda, která jej upoutala na lůžko. Dcera Olga jej s manželem a rodinou několik let ošetřovala, malířův stav se zhoršoval, potřeboval celodenní profesionální péči. Nebylo v silách rodiny mu ji poskytnout, proto byl František Flasar umístěn do Domova důchodců v Července. Zemřel 20. února 1989 ve věku nedožitých 86 let.  Prof. PhDr. František Dvořák Jeden z nejvýznamnějších českých historiků umění, držitel Zlaté plakety prezidenta republiky za přínos českým dějinám umění a pedagogickou, publicistickou i osvětovou činnost, kterou mu v roce 2010 udělil prezident Václav Klaus. Narozen 17. dubna 1920 v obci Červenka u Litovle. Po válce (1945-1949) studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor dějiny umění a estetiky – mj. u profesorů Antonína Matějčka, Josefa Cibulky, Jana Mukařovského ad.

24


V letech 1950-1958 působil jako asistent prof. Václava Viléma Štecha na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1956 se jako teoretik podílel na vzniku skupiny Máj, první u nás, která se v 50. letech veřejně odklonila od dobově vyžadovaného kánonu socialistického realismu. Od roku 1950 se stal externím pedagogem i na FAMU, kde v 60. letech přednášel dějiny umění zejména celé generaci nové české filmové vlny. V roce 1960 byl přijat jako odborný pracovník do Národní galerie, kde působil v Grafické sbírce do roku 1963. Poté navázal jako učitel dějin umění na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze-Žižkově. V posrpnové situaci (v roce 1969) přestoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde byl pedagogem Katedry výtvarné výchovy až do roku 1985. Po listopadu 1989 opět působil na FAMU a od roku 1993 i na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl jmenován profesorem. V letech 1963-1967 byl vedoucím redaktorem sborníku grafického umění Hollar, 1975-1998 předsedou Spolku českých bibliofilů a v letech 1989-1995 místopředsedou sdružení grafiků Hollar. Je autorem desítek knižních monografií umělců, některé z nich vyšly v několika světových jazycích. Do historie českého výtvarného umění se zapsal knihami věnovanými především tvorbě Františka Tichého, Jana Zrzavého, Kamila Lhotáka nebo Adolfa Borna. Jeho knižní bibliografie čítá 154 položek. Do povědomí širší veřejnosti se zapsal také jako autor několika televizních cyklů – např. o historii Karlova mostu, o českých moderních malířích nebo umělecké výzdobě Národního divadla a do svých 92 let působil jako neúnavný osobní průvodce v městech umění a galeriích – v Paříži, Benátkách, Vídni ad. Do poslední chvíle se zajímal o umění a dění kolem sebe. Odešel náhle po krátké nemoci dne 9. 11. 2015 ve věku 95 let. Přírodní předpoklady Turistickou atraktivitu okolí obce Červenka zvyšují přírodní podmínky. Zdejší krajina – převážně rovina s nepříliš členitým terénem nabízí vhodné předpoklady převážně pro cykloturistiku a pěší turistiku. Cykloturistika se stala během posledních pár let významným fenoménem, který se výrazně podílí na návštěvnosti oblastí vhodných pro tento typ cestovního ruchu. Malým územím obce Červenka prochází cyklotrasa č. 6026 Červenka – Hrabová a cyklotrasa č. 511 Rýmařov – Litovel. Obec Červenka se nachází v blízkosti města Litovel, Mladče a Litovelského Pomoraví, kde se nachází celá řada turistických i přírodních památek. Přírodní podmínky i kulturní prostředí Litovelska vytvářejí dobrý předpoklad pro aktivně strávený čas dovolené. Množství krásných, často i chráněných přírodních oblastí láká k poznávacím i odpočinkovým túrám pěšky či na kole. Bohaté kulturní dědictví i současný společenský život vybízí k návštěvě významných historických památek i kulturních akcí. Rozmanitost terénu je přátelská jak k rodinám s dětmi a seniorům, tak ke skupinám mladých aktivních lidí. Ubytovací a stravovací zařízení V obci Červenka se nenachází žádné ubytovací zařízení. Celkové ubytovací kapacity jsou nejblíže soustředěny v městě Litovel, velké množství ubytovacích kapacit lze využít v okresním městě Olomouc či jeho okolí. V obci se nachází dva místní hostince, kde je možné využít stravovací kapacity. Další možnost stravování mohou návštěvníci využít stejně jako ubytovací kapacity v Litovli či vzdálenější Olomouci a okolí.

Trh práce Míra nezaměstnanosti, počet nezaměstnaných, míra dlouhodobé nezaměstnanosti (nad 12 měsíců) Pro hodnocení významu podnikatelských aktivit a průmyslu pro hospodářskou a sociální soudržnost je nepochybně důležitým kritériem počet pracovníků. Ke konci roku 2015 byla evidována 25


nezaměstnanost v obci na úrovni 3,2%, což je dlouhodobě podprůměrná nezaměstnanost ve srovnání s nezaměstnaností v rámci ČR. Podrobnější informace – viz níže uvedená tabulka. Tab. 15: Nezaměstnanost k 31. 12. 2015

Počet obyvatel celkem Podíl nezaměstnaných osob dosažitelných Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce - dosažitelní Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce - celkem Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce - absolventi Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce - evidence na 12 měsíců

1428 3,2 % 30 32 1 9

V roce 2011 při posledním sčítání lidu bylo v obci Červenka evidováno celkem 674 zaměstnaných obyvatel, z toho většina jako zaměstnanci (510 osob), v postavení zaměstnavatelů bylo 24 osob, dalších 66 osob pracovalo na vlastní účet, jak ukazuje tabulka níže: Tab. 16: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity ke dni 26. 3. 2011

Ekonomicky aktivní celkem Zaměstnaní

v tom

z toho podle postavení v zaměstnání ze zaměstnaných

zaměstnanci zaměstnavatelé pracující na vlastní účet Pracující důchodci Ženy na mateřské dovolené

Nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem Nepracující důchodci z toho Žáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou

Celkem 674 620 510 24

Muži 392 361 284 19

Ženy 282 259 226 5

66

52

14

24

13 -

11

31 275 121 108 12

23 462 237 137 14

14 54 737 358 245 26

14

Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj nezaměstnanosti v posledních třech letech: Tab. 17: Vývoj nezaměstnanosti v posledních třech letech

Rok Nezaměstnanost v %

31.12.2014 4,6

31.12.2015 3,2

31.7.2016 2,1

Je zřejmé, že v posledních letech má úroveň nezaměstnanosti klesající charakter, a kopíruje tak snižující se nezaměstnanost v rámci celé ČR. Z velké části je tato skutečnost ovlivněna růstem ekonomiky, který je po několikaleté recesi v posledních dvou letech zaznamenáván. Obecně lze říci, že nezaměstnanost je ve srovnání s nezaměstnaností v rámci ČR podprůměrná. Od začátku roku 2016 se úroveň nezaměstnanosti pohybuje v průměru kolem 2%, v měsíci červnu byla nezaměstnanosti v obci Červenka dokonce ve výši 1,6%. Dojížďka a vyjížďka za prací Níže uvedená tabulka ukazuje souhrnné informace o tom, kolik osob dojíždí či vyjíždí za prací mimo obec Červenka. Tab. 18: Vyjíždějící do zaměstnání a škol ke dni 26. 3. 2011 26


Vyjíždějící celkem Vyjíždějící do zaměstnání V rámci obce Do jiné obce okresu V tom Do jiného okresu kraje v tom Do jiného kraje Do zahraničí Vyjíždějící do škol V rámci obce V tom Mimo obec

497 331 60 236 18 15 2 166 25 141

Z uvedené tabulky je zřejmé, že celkem vyjíždí za prací 497 ekonomicky aktivních osob. Podíl těchto osob na celkovém počtu je tak téměř 74% (674 ekonomicky aktivních obyvatel celkem). Tento vysoký podíl je dán možnostmi v obci, která je poměrně malá a tím je zde i relativně málo vytvořených pracovních míst. Obyvatelé jsou tak nuceny za zaměstnáním dojíždět do okolních měst či vesnic. Na druhou stranu je pozitivní to, že nezaměstnanost v obci je na velice nízké úrovni, což ukazuje na schopnost místních obyvatel si zaměstnání najít, byť musí za prací dojíždět.

Opatření na podporu zaměstnanosti v obci (veřejně prospěšné práce apod.) Obec již několik let využívá možnost ve spolupráci s Úřadem práce České republiky vytvářet pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací a poskytnutí příspěvku, spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu v rámci operačního programu „ Lidské zdroje a zaměstnanost“. V posledních letech jednalo zpravidla o čtyři až šest pracovních míst na dobu půl nebo jednoho roku. Podobné operační programy budeme zcela určitě využívat i v budoucnosti.

Shrnutí za kapitolu Ekonomická situace v obci Červenka je ovlivňována řadou faktorů, mezi které lze zařadit geografickou polohou obce, strukturu osídlení, přírodní podmínky či historický vývoj. V současné době se subjekty působící v obci zaměřují na průmysl, zemědělství, stavebnictví, služby, pohostinství atd. Obec Červenka nabízí svým obyvatelům jen omezení množství pracovních příležitostí, a proto jsou obyvatelé nuceni do zaměstnání dojíždět. Obdobná situace je také v dojíždění žáků do škol. V obci Červenka se nachází zajímavé kulturně-historické památky (kaple sv. Pavlíny, sýpka), v okolí je pak celá řada přírodních zajímavostí. Mezi významné osobnosti patří rodáci František Flasar a prof. František Dvořák. Rovinný charakter krajiny je ideálním místem pro cykloturistiku či pěší turistiku.

4. Infrastruktura Technická infrastruktura 4.1 Zásobování vodou Současný stav V obci Červenka je vybudován veřejný vodovod, který je v majetku obce a spravuje jej vodohospodářská společnost Čerlinka s.r.o. Vodovod byl postaven v roce 1975 a v současné době je na něj napojeno asi 95 % obyvatel. Zdrojem vody je skupinový vodovod Olomouc – podskupina Litovel. Do tohoto SV je voda dodávána z prameniště Litovel přes zemní VDJ Chudobín 3 x 1 000 + 1 500 m3 (max. hladina 304,55 m.n.m – min. hladina 299,55 m.n.m), který je i řídícím vodojemem celé 27


podskupiny Litovel. Prameniště Litovel, VDJ Chudobín a hlavní výtlačné a zásobovací řady jsou v majetku VHS Olomouc a.s. Na tyto hlavní přivaděče je napojena vlastní distribuční síť SV Olomouc – podskupina Litovel. Na rozvodnou vodovodní síť města Litovel je napojen přívodní řad, který dopravuje vodu do obce Červenka. Zásobování je řešeno v jednom tlakovém pásmu z řídícího vodojemu Chudobín. Obyvatelé z usedlosti Nový Dvůr a některé provozy Zemědělského podniku Červenka jsou zásobovány z místních zdrojů. Zdroje pitné vody Obec je zásobena z vodního zdroje Litovel. Jímací území Litovel se nachází severozápadně od města v pramenné oblasti potoka Čerlinka a jeho celková vydatnost je 250 l/s. Odtud je voda čerpána do zemního vodojemu Chudobín 3 x 1 000 + 1 500 m3 (304,55 – 299,55). Zásobovací řad pak dopravuje vodu z VDJ Chudobín do rozvodné vodovodní sítě města Litovel. Čerpaná voda bez dodatečné úpravy odpovídá svou kvalitou normě ČSN 75 7111 - Pitná voda. Kvalita i množství pitné vody jímané ze zdroje Litovel jsou dostatečné pro potřeby obce včetně zajištění požární vody, proto se v ÚP nepředpokládají žádná zásadní opatření. Po dokončení hydrogeologických a geologických průzkumů prameniště dojde ale pravděpodobně k přehodnocení ochranných pásem. Místní zdroje Místní zdroj pitné vody usedlosti Nový Dvůr je tvořen 8 m hlubokou kopanou studnou, situovanou mezi silnici a objekty živočišné výroby. Vzhledem k této lokalizaci neexistují ochranná hygienická pásma a tento zdroj nebude možné hygienicky zabezpečit ani v budoucnosti. Voda je využívána jak pro pitné, tak pro užitkové účely. Dle sdělení majitele studny (p. Osička), vyhověla kvalita odebírané vody v roce 1996 normě ČSN 75 7111 - Pitná voda. Vydatnost popisované studny není známa. Potřeba nového koncepce zásobení Nového Dvora byla řešena, protože nevhodně umístění zdroje pitné vody pro usedlost Nový Dvůr neumožňuje jeho kvalitní hygienickou ochranu. Proto je navrženo zásobovat zemědělskou usedlost pitnou vodou z jiného zdroje. A to nového zdroje v blízkosti Nového dvora, případně napojením usedlosti na obecní vodovod realizací přívodního potrubí u obce Červenka. Objekty živočišné výroby by zůstaly zásobovány z místního zdroje. Ochranná pásma vodních zdrojů Původní pásma byla navržena v roce 1973 (rozhodnutí ONV Olomouc, č.j. Voda 2004/1/71-Hu ze dne 22.1.1973), v roce 2009 byla rozhodnutím MěÚ OŽP Litovel změněna (č.j.LIT 12782/2009, ze dne 21.10.2009). Ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje Litovel – Čerlinka zůstalo v platnosti, ochranné pásmo II. stupně bylo na k.ú. Červenka rozšířeno. Rozhodnutí stanovuje podmínky a omezení činností v tomto OP II.stupně. Vodovodní síť Voda je do obce přivedena přívodním řadem z Litovle podél komunikace Litovel - Červenka. Na obecní vodovod je v současné době napojeno cca 95 % obyvatel obce a trubní sítí je pokryto téměř 100 % zástavby. Výjimku tvoří pouze zemědělská usedlost Nový Dvůr, bytové domy ČD a SME v severní části obce a objekty rozvodny a měnírny. Pro odběr požární vody jsou na potrubí osazeny podzemní požární hydranty, jejich umístění odpovídá ČSN. Tlak v potrubní síti je udržován na konstantní hodnotě 0,55 MPa prostřednictvím tlakové stanice v Litovli. Správcem vodovodní sítě je Vodohospodářská společnost Čerlinka s.r.o. Litovel. 4.2 Napojení na kanalizaci - Odvádění a čištění odpadních vod Současný stav 28


V obci Červenka je vybudována jednotná kanalizace s ČOV, do které jsou zaústěny dešťové vody z komunikací a střech objektů a splaškové vody z jednotlivých objektů. Kanalizace byla postupně budována podle potřeb rozvíjející se zástavby v obci, není ještě dokončena pro celou obec. Stávající kanalizační síť je zdokumentována v Kanalizačním a provozním řádu obce Červenka, zpracovaném v červenci 2008 Vodohospodářskou společností Čerlinka a.s., která je správcem kanalizace v obci. Území obce Červenka je odvodněno do recipientu Čerlinka, který je ve správě ZVHS Olomouc. V obci byla původně postupně vybudována dešťová kanalizace s pěti výustěmi. Po dokončení výstavby ČOV a části kanalizačního sběrače, který podchytil vodu ze čtyř výustí, je v současnosti bez čištění vypouštěna voda výustí č. 1 – ulice Válkova. Odpadní vody jsou odváděny jednotnou stokovou sítí na čistírnu odpadních vod. Vyčištěné odpadní vody pak odtékají do toku Čerlinka, který obtéká obec z jižní strany. Část odpadních vod z domácností a průmyslových podniků jsou spolu se srážkovými vodami gravitačně odváděny jednotnou (veřejnou) stokovou sítí na komunální čistírnu odpadních vod. Dešťové vody a z části splaškové vody jsou také odváděny kanalizací, která ústí do recipientu Čerlinka ve Válkově ulici. Vlastníkem kanalizace je obec, provozovatelem VHS Čerlinka. Systém kanalizace tvoří dva hlavní kanalizační sběrače. Jedná se o (dle Kanalizačního řádu) sběrač jednotné kanalizace, který odvádí odpadní vody pouze z obce a o sběrač jednotné kanalizace, který odvádí odpadní vody z areálu firmy HOPAX s.r.o. Zásobování plynem Stávající stav Obec je v celém rozsahu plynofikována z VTL plynovodu DN 200/40 Litovel – Uničov procházejícího východním okrajem k.ú. obce Červenka. V r. 2005 byl realizován obchvat VTL plynovodu kolem Litovle, který odbočuje v JV části k.ú. Červenka do nové trasy jižně od obce ve směru SZ, křižuje silnici II/449 (Litovel – Uničov), uhýbá do směru JZ a k.ú. opouští. V souvislosti s budováním obchvatu byla též provedena katodová ochrana VTL plynovodu. Anodové uzemnění (AU) je umístěno v prostoru OP nadzemního vedení VN – přípojky pro TR 12 – Sokolovna a je chráněno ochranným pásmem v rozsahu 100 m ve všech směrech od vlastní anody a z legislativy vyplývá nutnost respektovat je včetně podzemních připojovacích kabelů od stanice katodové ochrany (SKAO) umístěné vpravo od státní silnice Litovel – Červenka k anodovému uzemnění. Kromě AU v jižní části k.ú.je u VTL trasy plynovodu DN 200/40 na SV okraji od obce v prostoru křížení plynovodu se železniční tratí ČD umístěna v OP ČD polarizovaná drenáž. V obci jsou vybudovány dvě regulační stanice plynu připojené VTL přípojkami. Tyto jsou umístěny východně od zastavěné části obce a to pro obec RS 1200 – při ul. Polní – Svatoplukova – pod zemědělskou farmou (v době zpracování ÚP v majetku RWE – SMP provozní oblast Olomouc). Z této RE VTL/STL je připojena vlastní obec Červenka a STL přivaděčem obec Tři Dvory. Druhá RS 1200 VTL/STL je umístěná v areálu zemědělské farmy – odběratelská (je nyní v majetku firmy Hopax) a zásobuje přilehlé podnikatelské subjekty – je dostačující i pro návrhové období ÚP. Stávající soustava plynofikace obce bude kapacitně podle konzultace se SMP postačující i pro navrhovaný rozvoj řešený ÚP.

29


Plynofikací obce došlo ke snížení nároků na používání a zajištění elektrické energie pro vytápění, vaření i ohřev TUV, neboť pro tyto účely se uvažuje s maximálním využitím plynu. Vlastní zásobování obce - místní rozvodná síť je provedena středotlakým rozvodem (STL) s provozním přetlakem do 0,3 MPa provozovaná v tlakové úrovni 0,1 MPa – je zde tedy kapacitní rezerva. Pouze v ul. Komenského je zástavba zásobována z nízkotlakého plynovodu, který je zásobován ze dvou skupin regulátorů AL-Z. U ostatních odběratelů napojených ze sítě STL je nutné provádět doregulaci na provozní tlak plynospotřebičů. Síť v obci je provedena tak, aby v max. možné míře pokryla potřeby zemního plynu (ZP) všech obyvatel a podnikatelských subjektů, kteří projeví o připojení zájem a to včetně výhledových záměrů.

Zásobování teplem Stávající stav V obci není vybudován žádný centrální tepelný zdroj s ohledem na charakter zástavby, kde převažují nízkopodlažní rodinné domky. Jedná se tedy o decentralizované zásobování. V současné době je zásobování teplem zajišťováno ve všech RD individuálně. Převážná část bytového fondu využívá pro vytápění zemní plyn formou ústředního vytápění cca 60%, další skupinu tvoří v minimálním rozsahu vytápění elektrickou energií a ve zbývající části jsou využívány obnovitelné zdroje a tuhá paliva. Tato skupina se však zmenšuje ve prospěch zemního plynu, který bude i výhledově představovat v obci zásadní topné médium. Skupina elektrického vytápění se vyskytuje cca do 5% bytového fondu, výhledově je s elektrickým vytápěním uvažováno max. do 10% bytového fondu s ohledem na dostatečnou dimenzi místní STL plynovodní sítě a kapacitu RS, kdy bylo při zpracovávání generelu plynofikace obce uvažováno s max. využitím ZP i pro vytápění. Obdobná situace je i u objektů občanské vybavenosti.

STAV A KAPACITA OSTATNÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Zásobování elektrickou energií Přenosové soustavy a zdroje Řešeným územím obce neprochází vedení přenosové soustavy napěťové hladiny VVN 220 kV a 400 kV. Rovněž zde nejsou vybudované žádné zdroje elektrické energie nadmístního významu. Neuvažuje se s výstavbou zařízení přenosové soustavy VVN napěťových hladin 220 kV a 400 kV, která by zasahovala do řešeného území a nejsou zde ani nároky na územní rezervy. Rovněž zde nejsou navrhovány zdroje elektrické energie, ani nejsou požadavky na vymezení ploch pro jejich případné umístění (větrné elektrárny, fotovoltaické elektrárny apod.). Distribuční soustavy a zdroje V řešeném území je vybudována na severním okraji obce rozvodna Červenka s transformací 110/22kV v majetku ČEZ, a.s., do které jsou zaústěna ve čtyřech trasách hlavní napájecí vedení distribuční soustavy nadmístního významu v napěťové hladině VVN 110 kV, a to : o dvojité vedení VVN č. 585/586 Červenka – Hodolany o jednoduché vedení VVN č. 598 Červenka – Šternberk o dvojité vedení VVN č. 589/590 Červenka – Uničov o dvojité vedení VVN č. 587/572 Červenka – Mohelnice - Ráječek Z této transformovny je také napojena trakční měnírna ČD navazující plošně na R 110/22 kV napájející nadzemním vedením železniční trakci. Dále jsou z ní v pěti trasách jižním směrem a ve třech trasách severním směrem vyvedena hlavní napájecí vedení distribuční soustavy v napěťové hladině 22 kV zásobující přilehlé území. Vývody z rozvodny do jižního směru, které jsou trasované západně od obce, 30


jsou realizovány jako dvojité nadzemním vedením na ocelových příhradových stožárech. Jedná se o tato hlavní vedení: VN 318/317, VN 320/23 , VN 83/325 , VN 16/44 , VN 43/80. Tři vývody do severní trasy přes železniční trať jsou provedeny podzemním kabelovým vedením a za tratí přechází na nadzemní. Vedení VN 310/90 přechází z jednoduchého na dvojité, vedení VN 331 je jednoduché. Stav rozvodné soustavy VVN 110 kV včetně transformace 110/22 kV je mechanicky i přenosově dobrý. Stávající vedení a zařízení je respektováno. Na úrovni vedení v napěťové hladině 110 kV je uvažováno s rekonstrukcí stávajícího jednoduchého vedení VVN 110 kV č.598 Červenka – Šternberk na dvojité v době výstavby rozvodny 110/22 kV v Moravském Berouně. Dále je uvažováno s modernizací stávajícího dvojitého vedení VVN 110 kV č.585/586 Červenka – Hodolany z důvodu zvýšení jejich přenosové schopnosti. Trasy obou vedení budou modernizovány ve stávajícím koridoru. V rámci rozvoje sítí v napěťové hladině VN 22kV ČEZ, a.s. nepočítá s výstavbou nových vedení a zařízení v řešeném k.ú. obce. Elektronická komunikační zařízení Dálkové kabely – přenosová síť V katastru obce a její zastavěné části se vyskytují stávající trasy podzemní přenosové kabelové sítě. Jedná se o DOK (dálkový optický kabel), který je ve správě Telefonica O2 Czech Republic, a.s. MPO Olomouc. Další DK je ve vlastnictví Vojenské správy (VUSS Olomouc) a je provozován společností Telefonica O2. Řešeným územím prochází ve směru sever-jih v souběhu se státní silnicí Uničov – Litovel. Trasy přenosové sítě jsou v celém rozsahu ÚP respektovány. Další podzemní zařízení se v řešeném území nepředpokládají, ani nejsou známé další záměry. Ochranné pásmo telekomunikačních zařízení je stanoveno zákonem č. 127/2005 Sb. § 102, 103 a činí u podzemních vedení 1,5 m po obou stranách krajního vedení. Vzhledem k tomu, že v obci i mimo její intravilán jsou a budou uložena v zemi spojová vedení a zařízení, zejména zemní kabely, je nutné, aby před prováděním jakýchkoliv zemních prací, případně před povolovacím řízením všech druhů staveb a inženýrských sítí, bylo investorem požádáno o vyjádření, zda a kde se v daném prostoru nachází podzemní spojová zařízení, a to jak ve správě Telefonica O2 Czech Republic, a.s., tak i jiných uživatelů – provozovatelů (ČD, MV, MO, RWE, ObÚ apod.). Tato zařízení jsou ve smyslu zák. č. 127/2005 Sb. § 102, 103 chráněna ochranným pásmem, které je nutno respektovat a činní 1,5 m na každou stranu od krajního vedení. Pro ukládání kabelového vedení v zastavěném území platí zvláštní předpisy, zejména ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a normy související. Mobilní telefonní síť Kromě pevné telekomunikační sítě ve správě O2 je území pokryto signálem mobilní telefonní sítě GSM. Severo-východně od obce – za tratí je umístěna základnová stanice operátora Vodafone. Radiokomunikace Radiokomunikace Praha neprovozují v řešeném území TV převaděče ani jiné provozní objekty. Přes k.ú. však prochází paprsek radioreléové trasy (RRT) veřejné komunikační sítě v úseku Velká Stolová – Radíkov, Kopeček u Olomouce.

31


Kromě RRT Ra Praha prochází přes k.ú. radioreléové trasy dalších provozovatelů elektronických komunikačních sítí včetně mobilních operátorů. Tyto trasy musí být při výstavbě nadzemních objektů respektovány. Jiné požadavky nejsou nárokovány. Zájmová komunikační zařízení Dále jsou v k.ú. obce v souběhu se železniční tratí v OP ČD uloženy kabely silové, SDC ČD a Telematiky ČD. Z legislativy vyplývá, že tyto kabelové trasy musí být v celém rozsahu respektovány. Internet Ke dni 31.12.2015 byla vybavenost občanů obce Červenka v oblasti informačních technologií následující: - 61,3% obyvatel bylo vybaveno osobním PC - 58,9% obyvatel bylo připojeno k internetu. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY (systém sběru a likvidace, existence sběrného dvora kompostárny, skládky apod.) 1. SBĚRNÉ MÍSTO, DVŮR ZA HASIČÁRNOU, NÁDRAŽNÍ 220 Sběrný dvůr je otevřen od dubna do října každé úterý a čtvrtek od 16.00 do 17.30 hod. Jinak dle domluvy s panem Sajičem na tel.: 602 533 669.  E-domek (fy Asekol), pro sběr elektrozařízení (televizory, počítačové monitory, kopírky, PC, skenery, tiskárny, radia, drobná elektrozařízení)  možnost uložení biologicky rozložitelného odpadu (listí, větve ze zahrad aj.) 2. SBĚRNÉ NÁDOBY, AREÁL OÚ ČERVENKA, SVATOPLUKOVA 16 Jsou umístěny v budově obecního úřadu v chodbě v přízemí.  E-box (fy Asekol) pro sběr drobných elektrozařízení: kalkulačky, počítačové myši, klávesnice, MP3 přehrávače, kamery, fotoaparáty, telefony aj.  E-box obsahuje oddělenou část pro sběr akumulátorů a baterií  malá sběrná nádoba (fy EKOLAMP) pro sběr: úsporných kompaktních zářivek, výbojek, lineárních (trubicových) zářivek do délky 40 cm, LED světelné zdroje nepatří zde poškozené světelné zdroje! 3. CHODBA U KNIHOVNY  sběrný box (fy ECOBAT) pro použité a vybité baterie a akumulátory. Svoz komunálního odpadu - vývoz popelnic je prováděn vždy jednou za dva týdny. V roce 2016 každý lichý týden ve čtvrtek. Tříděný odpad je možné jednou za měsíc umisťovat na stanovená sběrná místa, odkud je zajištěn odvoz a jeho následná likvidace.

Dopravní infrastruktura Čísla a kategorie silnic procházejících obcí, technický stav komunikací V katastrálním území obce Červenka je vedena ve směru sever – jih silnice II/449 Rýmařov - Litovel – Prostějov. Křižuje (a je připojena mimoúrovňově) v Unčovicích (místní část sousedního města Litovle) rychlostní silnici R 35 Liberec - Turnov - Hradec Králové - Olomouc - Lipník nad Bečvou, která je tranzitním tahem mezinárodního a celostátního významu, po kterém je veden evropský tah E 442 Karlovy Vary - Teplice - Turnov - Hradec Králové - Olomouc - Lipník nad Bečvou - Makov - Slovensko.

32


Pro silnici II/449 je držena dle ZÚR Olomouckého kraje územní rezerva - koridor pro obchvat obce západně zastavěného území. Koridor šířky 400 m (částečně zúžený v souvislosti se stávajícím zastavěným územím obce) je dostatečnou zárukou pro upřesnění vedení trasy západně Červenky a Litovle v dalším stupni dokumentace. (Informativní poznámka: Do upřesnění vedení nové trasy II/449 zasáhne zpřesnění polohy protipovodňových opatření na k.ú. Litovel dalším stupněm dokumentace.). Na jižním okraji katastrálního území je vedena nová trasa silnice II/447 Litovel – Pňovice – Šternberk, která je umístěna tak, aby byla v souladu s územním plánem Litovle. Nové vedení silnice umožní homogenizaci trasy, která prochází katastrálním územím Červenka, Tři Dvory a Litovel. Připojuje se na stávající II/449 (navrhovaným připojením, které je v ÚP jako součást přeložky II/447 s označením S1) i územní rezervu pro trasu II/449. Na východním okraji katastru obce je držena územní rezerva pro dopravní koridor v šířce 80 m, bez specifikace – plocha je umístěna tak, aby mohla sloužit pro dopravní obsluhu výrobních ploch ve východní části obce a jejich přímé připojení na silnici II/447 Litovel – Pňovice – Šternberk ve vymezené nové i stávající poloze – označeno S2 – V, ale může složit i pro jiné dopravní stavby. Na jižním okraji zástavby obce křižují stávající trasu II/449 silnice III/4496 Červenka – Králová – Úsov a III/4497 Červenka – spojovací. Křižovatka je dopravní závadou – v rozhledovém poli jsou umístěny stabilizované obytné objekty. Silnice II.a III. třídy jsou v majetku Olomouckého kraje, správu zajišťuje Správa a údržba silnic. Silnice II. třídy (Informativní pozn.: tyto silnice se upravují mimo průjezdní úsek v kategorii S 9,5/80, v průjezdním úseku pak ve funkční skupině B a typu MS 2 10/7/50. Silnice III. třídy pak v kategorii S 7,5/60(50) a v průjezdním úseku ve funkční skupině B a typu MO2 8/7/50. Součástí úprav jsou i případné chodníky pro pěší.). Vzdálenost obce od nájezdu na dálnici směr Mohelnice je 6 km, k nájezdu na dálnici směr Olomouc cca 8 km. Dopravní zátěž obce (množství průjezdů vozidel, hluk apod.) – ulicí Vítězná, která prochází obcí, je na trase z Litovle do Uničova a je tak nejfrekventovanější silnicí v obci, projede tudy denně cca 4 tisíce vozidel (silnice č. 449). Jediným řešením, jak tuto situaci řešit, je stavba obchvatu obce, to však není v nejbližších cca 20 letech reálné z finančních důvodů. Další problémovou silnicí v obci je ulice Třebízského, Svatoplukova, Nádražní a Tyršova. Komise rozvoje obce doporučila zastupitelstvu zadat potřebnou studii koncepce dopravy i pro tuto oblast nezávislé odborné firmě. ŽELEZNICE Řešeným územím prochází ve směru sever - jih celostátní jednokolejná železniční trať Červenka Prostějov, která je v Července navázána na celostátní dvoukolejnou elektrifikovanou železniční trať (Praha) - Česká Třebová - Přerov – Bohumín; ta je součástí transevropské železniční sítě a byla rekonstruována jako II. rychlostní koridor. Tělesa tratě jsou v území dlouhodobě stabilizována, a proto nejsou navrhovány žádné územní rezervy pro jejich rozšíření. Obcí Červenka prochází železniční tratě: Železniční trať Červenka - Senice na Hané - Kostelec na Hané (- Prostějov), v jízdním řádu pro cestující uváděná v tabulce 273, vede z Červenky přes Litovel, Senici na Hané a Náměšť na Hané do Kostelce na Hané, kde se připojuje k trati z Chornic do Prostějova. Jde o jednokolejnou neelektrizovanou trať. Provoz byl zahájen v roce 1886. 33


Železniční trať (Praha –) Česká Třebová – Přerov – Bohumín je důležitá železniční trať tvořící spojení Prahy se severní Moravou, Slezskem, Polskem a Slovenskem. Je součástí celostátní dráhy a v jízdním řádu pro cestující je uvedena pod označením 270. Spolu s navazující tratí 010 spojuje čtyři krajská města, a to Prahu, Pardubice, Olomouc a Ostravu. Cesta Praha hlavní nádraží – Bohumín měří 364 km při úvraťové jízdě přes stanici Přerov nebo 350 km po tzv. Dluhonické spojce mimo Přerov. Trať je v celé své délce elektrizovaná a dvoukolejná. Trať je součástí třetího železničního koridoru, úsek Přerov–Bohumín také druhého koridoru. V obci Červenka je umístěna vlaková zastávka, ve které zastavují osobní vlaky a některé vlaky typu rychlík. Další vlaková zastávka na trase do Senice na Hané je v současné době vybudována na ul. Třebízského. LETIŠTĚ V řešeném území a ani v nejbližším okolí katastrálního území nejsou žádná zařízení leteckého provozu a letiště. Do k.ú. zasahuje OP leteckého koridoru ministerstva obrany. Místní komunikace Stávající místní komunikace jsou v území stabilizovány. Délka a stav místních komunikací Celková délka místních komunikací je 8 758 m. Jejich šířka se pohybuje od 3,5 m do 6 m. Údržbu místních komunikací provádí obec vlastním technickým zázemím. Parkovací místa V minulosti byla provedena bilance potřeby parkovišť pro stávající i vymezené nové plochy pro veřejnou vybavenost, aby byl zajištěn dostatek parkovacích stání a tím i komfort a potřebná vybavenost pro všechny plochy, pro které jsou parkoviště určena. Zároveň jsou lokální parkoviště plánována tak, aby byla zajištěna plynulost a bezpečnost provozu (při dostatku parkoviště nemusí auta parkovat při okrajích silnic a místních komunikací). Parkovacích míst v obci je celkem pět. Celková délka ve 143 m, celková plocha parkovišť je 1165 m. Cyklostezky a cyklotrasy na území obce Na území obce se v současné době nachází cyklotrasa č. 6026 Červenka – Hrabová a cyklotrasa č. 511 Rýmařov – Litovel. V současné době se připravuje realizace dalších cyklotras, a to cyklostezka navazující na cyklotrasu směr Litovel – Uničov a cyklostezka směrem do Litovle vedoucí hrázkami. K zamyšlení společně s chybějícím chodníkem na ul. Třebízského je i možná stezka na Nový Dvůr, pokračující až do Králové či na Nové Zámky. Pěší trasy, chodníky V obci jsou vybudovány chodníky pro pěší podél silnice II/449 a III/4497 minimálně jednostranně. Rovněž jsou v některých ulicích vybudovány chodníky podél místních komunikací. Chodníky v některých ulicích nejsou dobudovány vůbec (např. ul. Třebízského, Jiráskova, Polní, Za mlékárnou, Jižní) a někde jsou řešeny jen částečně (např. ul. Nádražní, ). Problémem je chybějící bezbariérovost. Celková délka chodníků v obci je 7 038 m. Obecně chodníky nejsou v dobrém technickém stavu. Nejhorší stav vykazuje chodník podél Nádražní ulice, který je místy úzká, v části chybí úplně, není zajištěna bezbariérovost, povrch je nerovný. V obdobném stavu se nachází i další chodníky. V ulici Třebízského chybí téměř v celé části chodník úplně.

34


Obcí není vedena žádná značená turistická trasa. Nejblíže prochází červená značka podél řeky Moravy – ČHKO Litovelské Pomoraví městem Litovlí. Cyklotrasy a cyklostezky Obcí je vedena cyklotrasa č. 511 Rýmařov – Sovinec – Uničov – Červenka – Litovel, která je v úseku Červenka – Litovel vybudována jako stezka pro pěší a cyklisty. V Litovli se připojuje na Moravskou stezku č. 51. Dále obcí prochází cyklotrasa č. 6026 Červenka – Nový Dvůr – Úsov – Hrabová, kde se připojuje na Moravskou a Čarodějnickou stezku. V západní části katastrálního území křižují trasu č. 6026 trasy č. 6235 Nový Dvůr – Střelice – Uničov a č. 6033 Nový Dvůr – Chudobín – Odrlice Náměšť na Hané – Čechy pod Kosířem. Mezi ulicemi Wolkerova a Svatoplukova se připravuje vybudování spojovací stezky pro chodce a cyklisty. Cílem je zajistit lepší prostupnost v území a pohyb pěších, cyklistů mimo vozidlové komunikace směrem do areálu Olše a na Hrázka. Systém cyklotras zvyšuje atraktivitu území pro turistický ruch a rovněž prostupnost území. Cyklostezka mezi Červenkou a Litovlí v souvislosti se stezkou pro pěší vytváří bezpečný koridor pro pohyb občanů Červenky, pro které jsou v Litovli četné cíle občanské vybavenosti. Jedná se o obchodní síť, státní správu, školství a jiné služby, které Litovel Července poskytuje.

Doprava v klidu V minulosti byla provedena bilance potřeby parkovišť pro stávající i vymezené nové plochy pro veřejnou vybavenost, aby byl zajištěn dostatek parkovacích stání a tím i komfort a potřebná vybavenost pro všechny plochy, pro které jsou parkoviště určena. Zároveň jsou lokální parkoviště plánována tak, aby byla zajištěna plynulost a bezpečnost provozu (při dostatku parkoviště nemusí auta parkovat při okrajích silnic a místních komunikací). Komise rozvoje obce doporučila zastupitelstvu zadat potřebnou studii koncepce dopravy i pro tuto oblast nezávislé odborné firmě. Cílem je také zajistit dostatek parkovacích míst pro sportovní areál, pro kostel, domov důchodců, dům služeb, vlakové nádraží, pro návštěvu hřbitova, sokolovny, obchodu, obecního úřadu, knihovny, dovoz dětí do školy či školky. Důvodem plánovaných nových lokálních parkovacích míst je zajištění bezpečnosti, aby nebyly obestavovány místní komunikace a silnice automobily a nedocházelo tak k zužování šířky vozovky, a tím i ke snižování plynulosti a bezpečnosti jízdy.

Dopravní obslužnost Obec Červenka je součástí Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje. Veřejná hromadná doprava v rámci samotné obce Červenka jako taková není zřízena z důvodu velikosti obce. Obec je obsloužena autobusovou a vlakovou dopravou v rámci linek projíždějících obcí. Hromadná doprava AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Obec je obsloužena autobusy – linkami:  890803 Litovel – Uničov  890801 Litovel – Medlov - Uničov 35


Četnost autobusové dopravy v pracovní dny do krajského města je dostatečná. Spoje nejsou přímé, vždy je nutno přestoupit v Litovli. Interval spojů se pohybuje v rozmezí cca 30 minut až 2 hodiny. Četnost autobusové dopravy do krajského města o víkendu je poměrně nízká, je možné využít dva autobusové spoje ráno a tři odpoledne. Přepravní doba autobusem do Olomouce včetně přestupů je téměř jedna hodina. To je způsobeno tím, že většina autobusů zastavuje cestou v každé vesnici a na každé zastávce. Z toho do Litovle je možné autobusem dojet za cca 5 minut.

VLAKOVÁ DOPRAVA Pro obec byla zřízena společná železniční stanice Červenka pro obě tratě, tj.Bohumín – Přerov – Česká Třebová a Červenka – Prostějov. V souvislosti se zřízením železniční zastávky Červenka, na znamení se vytváří předpoklad pro zvýšení dopravního standardu obce. Železniční doprava je pro dopravní obsluhu významnou součástí celkového systému hromadné dopravy spolu s dopravou autobusovou a zvyšuje tak dopravně-obslužný standart obce, a tím i její atraktivnost pro bydlení a podnikání. Je také zásadní pro posílení cestovního ruchu. Přehled vlakového spojení:  Trať 270 Bohumín – Přerov – Česká Třebová (-Praha)  Trať 273 Červenka – Prostějov Četnost vlakové dopravy do krajského města v pracovní dny je dostatečná. Ke dni zpracování Programu rozvoje venkova jezdí vlaky do krajského města v intervalu od 4:35 hod. do 22:50 hod., a to v průměru jednou za hodinu (nebo i častěji). Četnost vlakové dopravy o víkendu je dobrá, vlaky jedou častěji než jedenkrát za hodinu. Doba přepravy je do 20 minut dle typu vlaku, toto je však ovlivněno častými zpožděními, která jsou vykazována téměř u všech vlakových spojů. Dopravní zařízení V současnosti je nejbližší čerpací stanice pohonných hmot na jižním okraji katastru obce na silnici II/449. Další jsou v Litovli a na rychlostní silnici R 35. Další motoristická vybavenost je v Litovli, Uničově a v Olomouci. V areálu firmy Hopax, která je situována v bývalé farmě zemědělského družstva na severovýchodě obce, je umístěna čerpací stanice pohonných hmot – pouze nafta, myčka aut a sklad motorových olejů. Předmětem podnikání firmy je i kamionová doprava, zařízení slouží pro cca 30 aut. Shrnutí za kapitolu Vybavenost obce technickou infrastrukturou je jedním ze základních a nejdůležitějších charakteristik regionu i obce. Mezi základní předpoklady pro kvalitu lidského života patří především zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod, plynofikace obce a zásobování elektrickou energií. To vše je obci zajištěno. 36


Územím obce prochází železniční síť, veřejná doprava je zastoupena jak železniční, tak autobusovou dopravou. Na území obce není zajišťována žádná pravidelná civilní letecká a vodní doprava. Potřebnost uceleného dopravního řešení byla a je prioritou. Komise rozvoje obce proto doporučila zastupitelstvu zadat potřebnou studii koncepce dopravy nezávislé odborné firmě.

5. Vybavenost Bydlení Domovní fond V roce 2011 se v obci nacházelo celkem 385 domů, z toho 360 rodinných domů. Nejvíce domů bylo postavených nebo rekonstruovaných v letech 1971 až 1980. Nejméně naopak v letech 1919 a dříve. Tab. 19: Domovní fond ke dni 26. 3. 2011

385 340 298 20 1

Rodinné domy 360 316 296 2 1

19 27 78 97 42 38 57

Celkem Domy úhrnem Domy obydlené Z toho podle vlastnictví domu Z toho podle období výstavba a rekonstrukce domu

Fyzická osoba Obec, stát Bytové družstvo Spoluvlastnictví vlastníků bytů 1919 a dříve 1920 - 1970 1971 - 1980 1981 - 1990 1991 - 2000 2001 - 2011

18 18 2 12 0

Ostatní stavby 7 6 0 6 0

16

3

0

26 74 93 40 33 49

0 4 4 2 5 3

1 0 0 0 0 5

Bytové domy

Tab. 20: Obydlené byty podle právního důvodu užívání a počtu obytných místnosti ke dni 26. 3. 2011

Celkem Obydlené byty celkem Ve vlastním domě Z toho právní V osobním důvod užívání vlastnictví bytu Nájemní družstevní 1 Z toho s 2 počtem 3 obytných 4 místností 5 a více

462 313

Rodinné domy 362 310

Bytové domy 84 3

Ostatní stavby 16 0

6

0

6

0

95 0 19 35 84 113 199

7 0 15 14 42 86 197

73 0 3 8 41 27 2

15 0 1 13 1 0 0

Tab. 21: Dokončené byty 37


Rok

Byty celkem

2011 2012 2013 2014 2015

6 3 7 22 2

V rodinných domech 6 3 6 5 2

V bytových domech -

Podpora bytové výstavby obcí, plochy připravené pro bytovou výstavbu Jedním z hlavních pilířů pro rozvoj obce je rozvoj bydlení, který podporuje příchod mladých párů a rodin do obce. V současné době platný územní plán obce Červenka počítá s rozvojem rodinného bydlení, jsou v něm vyčleněny lokality a pozemky pro novou zástavbu. Nová zástavba je navržena v lokalitách, které doplňují zastavené území do logického celku. Návrhové plochy jsou, vzhledem k půdorysnému tvaru obce, umístěny především v severní části obce, kdy v okolí uvedených ploch jsou již vystavěny rodinné domy, nová zástavba tak logický doplní obec do jednoho celku. V této části obce se předpokládá výstavba cca 60 nových rodinných domů. Další rozvojovou plochou je menší ploch na západní straně obce, na které v současné době již probíhá výstavba, v horizontu 1 až 3 let se předpokládá dokončení minimálně 10 nových rodinných domů. Sociální bydlení Ke dni zpracování Programu rozvoje obce se zde nachází jeden Domov pro seniory a Dům s pečovatelskou službou. V současné době probíhá příprava realizace projektu vybudování Komunitního domu seniorů. Obec v budoucnu plánuje a již nyní vyčlenila prostor na výstavbu dalšího Domu s pečovatelskou službou. Počet zájemců o dům/byt Zájem obyvatel obce o bydlení v obecních bytech a v domu s pečovatelskou službou je v současné době velký. V seznamu žadatelů o obecní byt je evidováno 32 žádostí a v seznamu žadatelů o umístění v DPS je evidováno 42 žádostí.

Školství a vzdělávání V obci se nachází jedna mateřská škola s kapacitou 62 dětí (přístavba za účelem rozšíření byla provedena v roce 2016). V současné době mateřskou školu navštěvuje 62 dětí ve věku 3 až 7 let. K dispozici je jedna základní škola, která zajišťuje vzdělávání dětí od první do páté třídy. Ve školním roce 2015/2016 má základní škole celkem 70 žáků, počet tříd k pravidelné výuce se několika letech zvýšil na čtyři. Zřizovatelem Základní a Mateřské školy je obec Červenka. Pro žáky od šesté třídy je zajištěna školní docházka v základních školách v Litovli, kam je za tímto účelem zajištěna autobusová doprava pro žáky. Litovel je zároveň spádovým územím pro základní školství. V Litovli se pak nachází i Střední odborné učiliště disponující různými učebními obory. Střední školy jsou umístěny nejblíže v Uničově, Olomouci a dalších přilehlých městech.

38


Zdravotnictví V oblasti zdravotnické péče, sociálních služeb a péče není obyvatelům obce Červenka poskytována soustavná zdravotní péče. Obyvatelům obce je v oblasti zdravotnické péče k dispozici řada ordinací praktických lékařů a specialistů v nedalekém městě Litovel, případně Olomouc či Šternberk. Nachází se zde např. pediatři, gynekologie, oční lékaři, zubaři, logopedie, chirurgie a celá řada dalších. V Olomouci a Šternberku se nachází rovněž nemocnice, které zajišťují zdravotní péči lůžkovou i ambulantní. Dostupnost zdravotnické záchranné služby je zajištěna do 20 minut. Nejbližší ZZS je umístěna v Olomouci. Dojížďka do těchto zařízení z obce Červenka není zajištěna. Lze využít prostředky veřejné dopravy, tj. autobusy či vlaky.

Sociální péče V obci Červenka je k dispozici Domov seniorů s kapacitou 165 osob, kterým je poskytována sociální služba - na dvou odděleních Červenka 101 osob, Litovel 64 osob. Za účelem bydlení byl vybudován Dům s pečovatelskou službou, kde své služby obyvatelům poskytuje Charita Litovel. Obec Červenka je členem svazku obcí zapojených do komunitního plánování. Schůzky komunitního plánování bývají 2x ročně, probíhají v Litovli pod vedením vedoucího sociálního odboru Mgr. Pavla Procházky. Účastní se jich mimo jiné ředitelka Charity Litovel - pí. Ing. Zavadilová, zástupci obcí a poskytovatelů sociálních služeb. Výstupem jsou mapované potřeby v sociální oblasti pro oblast Mikroregionu Litovelska a SWOT analýza. Pro účely komunitního plánování je vypracována zpráva, která je určena pro střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb na Litovelsku.

Kultura Obec Červenka pro občany pořádá celou řadu různých kulturních akcí. Plánováním a organizací se současně s vedením obce zabývá i Kulturní a školská komise, která byla za tímto účelem zřízena. Z kulturních akcí lze zmínit např. pořádání společenských plesů, koncertů pro dospělé, akce pro děti k různým příležitostem atd. Zmíněné akce jsou pořádány s ohledem na roční období a počasí buď venku (na hřišti, v areálu Olší atd.) nebo objektu sokolovny (výjimečně v prostorách obecního úřadu). Stávající zázemí však není dostačující, objekt sokolovny je ve velmi špatném technickém stavu a nelze jej pro pořádání aktivit dostatečně využívat. Všechny akce zde jsou tedy pořádání právě s ohledem na tento fakt. Nejvýznamnější kulturní aktivity a památky v obci a jejich návštěvnost – viz. kapitola 2 – Významné akce obce. V obci se nachází jediné kulturní zařízení, kterým je místní sokolovna. Návštěvnost je četná za účelem sportovních i kulturních aktivit (Roma Victor – nácvik rytířských soubojů, SK Červenka – trénink benjamínků, veřejnost – badminton, volejbal, florbal). Jsou zde pořádány plesy, hudební zábavy, různá vystoupení, divadelní hry, prodejní výstavy – velikonoční, vánoční, bazárek apod.

39


Sokolovna je však ve velmi špatném technickém stavu, který negativním způsobem ovlivňuje její využívání. Cílem je zajistit opravu sokolovny, snahou bude získat dotaci. Příprava projektu je ve fázi, kdy je hotová projektová dokumentace pro územní řízení. Další práce na projektu probíhají.

Sport a volnočasové aktivity Podmínky pro sportovní a volnočasové aktivity v obci Obci chybí zejména zařízení a plochy pro sport, které bude využívat škola a které je možno využít i pro kulturní a sportovní akce. V jižní části obce byla za tímto účelem vymezena plocha tak, aby navazovala na stávající areál – aby se vytvořilo sportovně rekreační zázemí s kulturní funkcí. Plocha bude doplněna parkovištěm a veřejnou zelení, aby byla zajištěna dostatečná vybavenost z hlediska dopravního a také, aby okolí dopravních ploch působilo díky zeleni příznivě – aby zeleň odclonila pohledově parkoviště a zlepšily se podmínky mikroklimatické. Občané obce za účelem sportovních aktivit využívají zařízení v okolí, např. v Litovli, Sobáčově atd. Do budoucna se předpokládá kompletní rekonstrukce objektu sokolovny, rekonstrukce areálu Olší, případně další úpravy v oblasti fotbalového hřiště. Cílem je zajistit dostatečnou infrastrukturu pro sportovní aktivity v návaznosti na potřeby občanů. Sportovní a volnočasová zařízení v obci V současné době je k dispozici pro sportovní aktivity jediný objekt stávající sokolovny, který je však v nedostatečném technickém stavu a nelze jej plnohodnotně využívat. S ohledem na to je pro sportovní aktivity využíván převážně v zimním období tak, jak to stávající stav umožňuje. V letních měsících jsou pro sportovní aktivity využívány Olše a fotbalové hřiště. Dětská hřiště a prostory pro neorganizované setkávání dětí V obci je v současné době jedno dětské hřiště, které bylo vybudováno za podpory z dotací ROPu na ul. Komenského. V současné době je hřiště ve velice špatném stavu a bude jej nutno v brzké době opravit. V areálu Olše je další zastaralé volejbalové hřiště s umělým povrchem. Další stávající hřiště je rovněž v Olších. Bylo v roce 2016 modernizováno pokládkou nového kobercového povrchu s lajnováním i na volejbal. V rámci areálu Olší se předpokládá výstavba dalších sportovišť tak, aby zde našli vyžití všechny věkové kategorie dětí, mládeže a dospělých. Vyvíjené sportovní a volnočasové aktivity – sportovních a volnočasových aktivit je v obci vyvíjena celá řada, podrobnosti viz spolková činnost v kapitole 2.

Shrnutí za kapitolu V obci Červenka se nachází cca 500 domů. Je zde umístěna jedna základní a jedna mateřská škola, které v současné době disponují dostačující kapacitou pro potřeby místních obyvatel. V oblasti zdravotnické péče není obyvatelům obce poskytována soustavná zdravotnická péče. Ordinace praktických lékařů i specialistů se nachází v nedaleké Litovli. V oblasti sociální péče funguje v obci jeden Domov pro seniory a Dům s pečovatelskou službou. Další instituce jsou umístěny také v Litovli. Obec Červenka pořádá pro své obyvatele řadu kulturních a sportovních akcí.

6. Životní prostředí Stav životního prostředí

40


Geologické podloží na území obce budují paleozoické horniny, kulmské droby a břidlice a nezpevněné neogénní sedimenty (zejména mořské jíly), překryté kvartérními usazeninami (fluviálními štěrky, písky a hlínami a sprašovými hlínami). Podle regionálního členění reliéfu ČR se řešené území k.ú Červenka nachází na rozhraní Hanušovické vrchoviny (menší západní část) a Hornomoravského úvalu. Rozpětí nadmořských výšek se pohybuje od 230 m (v nivě na soutoku Čerlinky a Třídvorky) na jihovýchodě území do 274 m n.m. (vyvýšenina Jelení vrch) na západním okraji území. Reliéf je plochý a mírně zvlněný. Z antropogenních forem reliéfu jsou zde náspy silnic a železnic, vlhké příkopy podél železnice a menší zatopené hliníky jako pozůstatek dřívější těžby keramických jílů. Katastrální území obce Červenka náleží do teplé klimatické oblasti. Tato klimatická oblast má dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. V půdním pokryvu řešeného území mírně převažují luvizemě pseudoglejové na polygenetických hlínách s eolickou příměsí a slabou příměsí štěrku, které místy přecházejí do pseudoglejů luvizemních. V západní části území se vyskytují kambizemě typické na svahovinách z břidlic a drob s přechody do primárních pseudoglejů. V jižní a jihovýchodní části území se vyskytují fluvizemě glejové na nivních bezkarbonátových sedimentech. Řešené území přísluší hydrograficky do povodí Moravy. Převažují krátké, málo vodné toky, pramenící většinou přímo v katastru. Území odvodňuje tok Čerlinky, protékající katastrem podél jižního okraje obce od západu k východu až jihovýchodu a vlévající se na jihovýchodní hranici katastru do Třídvorky, ramene řeky Moravy. Vodní nádrže jsou reprezentovány zejména třemi nevelkými nádržemi (u hřiště, u hájovny a u Nového Dvora). Jižní a východní část katastrálního území je součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy. Dle biogeografického členění ČR náleží k.ú. Červenka do bioregionu Litovelského. Typická část bioregionu je tvořena rozšířenou nivou Moravy, kde dochází k větvení řeky, a dalšími kvartérními sedimenty na dně úvalu. Dominuje dubovo-bukový vegetační stupeň. Bioregion se vyznačuje především bohatou azonální biotou rozsáhlého komplexu podhorských lužních lesů s neregulovanými toky. V lesích se vyskytují horské prvky splavené ze sudetských pohoří i zastoupení východních migrantů, zvláště u fauny. Na oglejených sedimentech mimo nivu převažují hygrofilní typy dubohabřin. Nereprezentativní jsou okraje bioregionu a výchozy kulmu s typickými dubohabřinami. V nivách se kromě lesů vyskytují četné fragmenty luk, výše položené části bioregionu jsou zorněny a jejich biota je velmi ochuzená. Území obce leží převážně v Hornomoravském úvalu, jeho severozápadní část náleží již do Hanušovické vrchoviny. Katastrální území má protáhlý tvar ve směru severozápad - jihovýchod. Sahá zhruba od Jeleního vrchu v lese Doubrava po soutok Čerlinky a Třídvorky západně od Třech Dvorů. Převážná část katastrálního území je využívána jako zemědělská půda, menší část (v západní části k.ú.) je pokryta lesy. Orná půda ve využití území převažuje, je jí více než 52 %. Vzhledem k plochému reliéfu je jen minimálně ohrožena vodní erozí. Část ploch orné půdy je určena k zástavbě. Přírodě blízké luční porosty se v podstatě nevyskytují, menší plochy travních porostů jsou na okrajích lesních porostů, podél vodních toků a rybníků. Travních porostů je něco přes 2 %. Lesy jsou především v západní části k.ú. a jsou součástí lesního komplexu Doubrava. Zaujímají 32 % z rozlohy k.ú. V jejich druhové skladbě převažují listnaté dřeviny, na sušších místech jsou zastoupeny i jehličnany – borovice a smrk. Vodní plochy zaujímají necelé 1 % z rozlohy k.ú., jsou to vodní toky a plochy dvou menších rybníků. Na zastavěné území navazují zahrady a sady, které vytváří rámec obce. Zahrady zaujímají téměř 3 % z plochy k.ú. Téměř 8 % z rozlohy k.ú. Zaujímají ostatní plochy, jsou to plochy nevhodné k zemědělskému využití a plochy po těžbě jílů. Zástavba obce je rozložena mezi tokem Čerlinky na jihu a železniční tratí na severu. 41


Celková výměra k.ú. je 1 130 ha – z toho zaujímá: Tab. 22: Výměra jednotlivých druhů pozemků na území obce

Druh pozemku

Výměra

Orná půda

596 ha

Zahrady

29 ha

Trvalé travní porosty

24 ha

Lesní půda

360 ha

Vodní plochy

7 ha

Zastavěné plochy

24 ha

Ostatní

90 ha

Ochrana životního prostředí Část katastrálního území obce Červenka se nalézá na území Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Na k.ú. Červenka se vyskytuje II. a III. zóna odstupňované ochrany CHKO. Tato oblast je mimořádná a výjimečná v několika směrech. CHKO Litovelské Pomoraví tvoří komplex rozsáhlých lužních lesů a luk, unikátní v rámci celé Evropy. Jádrem Litovelského Pomoraví je hlavní přírodovědecký fenomén celé oblasti – vnitrozemská říční delta. V neobyčejně zachovalých a nenarušených lužních lesích, nivních lukách a mokřadech se vyskytuje celá řada vzácných rostlin a živočichů. Celou svojí plochou na k.ú. Červenka zasahují Přírodní památky U Přejezdu a Přírodní památka U Senné cesty, včetně ochranného pásma. Zároveň na k.ú. obce Červenka zasahuje ochranné pásmo Přírodní rezervace Litovelské luhy. Na území obce Červenka nejsou registrovány žádné významné krajinné prvky. Ptačí oblast Litovelské Pomoraví – součást soustavy Natura 2000, která zasahuje i do obce Červenka, je podle nařízení vlády 23/2005 Sb. Jedna ze 41 ptačích oblastí ochrany ptáků v České republice. Celková rozloha je 9318,57 ha. Shrnutí za kapitolu Obec Červenka nemá žádné větší problémy s kvalitou životního prostředí. Kvalita ovzduší je dobrá, stejně tak kvalita vody. Vegetační období začíná na přelomu dubna a května, končí počátkem října. Obec Červenka začala od roku 2014 odděleně třídit biologicky rozložitelný odpad. V obci je také v pravidelných intervalech vyvážen komunální odpad. Obec Červenka se částí svého katastrálního území nachází Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Na území obce se nachází přírodní památky U Přejezdu a U Senné cesty. Zasahuje sem i Ptačí oblast Litovelské Pomoraví, která je součástí soustavy Natura 2000.

7. Správa obce Obecní úřad a kompetence obce Obec Červenka je řízena devítičlenným zastupitelstvem. Obec Červenka je řízena jako samostatná obec. 42


Počet zaměstnanců obce ke dni vypracování Programu rozvoje obce je ve výši 6 osob (stálí zaměstnanci na plný úvazek). Zároveň jsou pravidelně zaměstnávány osoby zaregistrované v evidenci úřadu práce v rámci veřejně prospěšných prací. Tyto osoby jsou celkem 2 s částečným pracovním úvazkem. Obec je zřizovatelem Základní a Mateřské školy.

Hospodaření a majetek obce Obec Červenka hospodaří zpravidla s vyrovnaným rozpočtem. Bilance rozpočtového hospodaření v posledních pěti letech je uvedena v tabulce níže: Saldo příjmů a Rok Příjmy (v tis.Kč) Výdaje (v tis.Kč) výdajů 2015 24 215,2 17 343,2 6 872 2014 26 614,2 21 025,2 5 589 2013 96557 106687 10130 2012 18 182 14 461 3721 2011 19 067 20 474 -1 407 Zdroj: Obec Červenka, vlastní zpracování

Za období posledních pěti let získala obec Červenka nenárokové dotace na rekonstrukci nádvoří u obecního úřadu, na přístavbu a nástavbu Mateřské školy, na vybudování kanalizace v obci, chodník v ulici Třebízského. Řada žádostí o dotaci byla podána a je v procesu schvalování. Ve svém vlastnictví má obec celou řadu nemovitého majetku - všechny obecní budovy počínaje úřadem, bytovými domy, DPS, bývalé kino, hasičárna, ZŠ, MŠ, dále všechny drobné stavby v Olších, hřištích apod. K nemovitému majetku patří veškeré inženýrské sítě a pozemky. Budovy ZŠ a MŠ jsou předány „k hospodářskému využití“ naší příspěvkové organizaci ZŠ a MŠ Červenka. Co se týká finančního majetku, obec vlastní akcie VHS a.s. Olomouc a ZP Červenka a eviduje finanční vklad do VHS Čerlinka – všechno v hodnotě cca 2.834.000,- Kč.

Bezpečnost Varování obyvatel před živelnými pohromami je prováděno pomocí místního rozhlasu. Ochrana před povodněmi je zajišťována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizové situace krizovými plány. V obci je zřízena povodňová komise, která má 9 členů (1 předseda, 2 místopředsedové, ostatní členové). Stav kriminality v obci Červenka je nízký. Vnější vztahy a vazby obce Obec Červenka se snaží spolupracovat se sousedními obcemi a městy. Je členem Svazu měst a obcí, Mikroregionu Litovelsko a MAS Moravská cesta. Svaz města obcí ČR Svaz měst a obcí ČR je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, založenou jako zájmové sdružení právnických osob, jehož členy jsou obce a města. Svaz města a obcí je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci a podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních i nelegislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Svaz měst a obcí ČR v současné době sdružuje více než 2500 měst a obcí. Mikroregion Litovelsko 43


Mikroregion Litovelsko vznikl jako první subjekt v roce 2004 a je vymezen správním územím dvaceti dvou obcí: Bílá Lhota, Bílsko, Bouzov, Červenka, Dubčany, Haňovice, Cholina, Litovel, Loučany, Loučka, Luká, Měrotín, Mladeč, Náklo, Náměšť na Hané, Olbramice, Senice na Hané, Senička, Slavětín, Střeň, Vilémov. K 1. 1. 2013 se stala členem Mikroregionu Litovelsko obec Příkazy. Mikroregion se rozkládá na území o rozloze 280 kilometrů čtverečních a žije v něm přibližně dvacet šest tisíc obyvatel. Přirozeným i správním centrem oblasti je město Litovel, v němž žije něco málo přes deset tisíc obyvatel. MAS Moravská cesta Místní akční skupina Moravská cesta z.s. je subjektem, který vznikl v roce 2005 jako místní partnerství podnikatelů, obcí a neziskových organizací. Formálně se občanské sdružení ustavilo v polovině roku 2006.

44


A.2 VÝCHODISKA PRO NÁVRHOVOU ČÁST Předchozí kapitola se věnovala popisu socioekonomické charakteristiky obce Červenka. Významné faktory rozvoje obce byly následně shrnuty do SWOT analýzy, jejímž cílem bylo určit jednoduchou a co možná nejobjektivnější charakteristiku obce Červenka. SWOT analýza je metoda, jejíž pomocí lze identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, které jsou spojeny s rozvojem obce. Díky této analýze je možné komplexně vyhodnotit stávající situaci spojenou s rozvojem obce a zjistit nové možnosti rozvoje. Tuto analýzu je proto možné považovat za součást strategického (dlouhodobého) plánování obce. Silné a slabé stránky hodnotí vnitřní parametry, podmínky a znaky obce, které jsou změnitelné nebo ovlivnitelné aktivitou subjektů v daném území. Silné stránky jsou proto komparativní a konkurenční výhody pro rozvojové aktivity, slabé stránky naopak představují faktory a skutečnosti, které limitují nebo ohrožují tyto aktivity. Sestavení silných a slabých stránek obce a jejího rozvoje lze označit také jako „vnitřní analýza“. Opačnou stranou je tzv. „vnější analýza“, která monitoruje příležitosti a hrozby, jež se vztahují k vnějšímu prostředí. V této vnější analýze se vyhodnocují faktory, procesy a okolnosti, které nejsou v převážné míře ovlivnitelné. SWOT analýza bývá vhodným podkladem pro stanovení základních cílů, priorit, opatření a rozvojových aktivit. Společně s přehledem plánovaných akcí také výchozím podkladem pro návrhovou část. Aby bylo možno zajistit relevanci návrhové části, bude formulace jednotlivých priorit a cílů adekvátně reagovat na silné a slabé stránky obce, a zároveň bude zohledňovat vnější příležitosti a hrozby.

SILNÉ STRÁNKY (pozitiva, rozvojové faktory)

SLABÉ STRÁNKY (negativa, problémy)

1.Dopravní dostupnost (výhodná poloha obce) 2.Příroda v okolí (CHKO Litovelské Pomoraví atd.) 3.Absence problémů s nepřizpůsobivými občany 4.Většina obce není v záplavovém území 5.Výhodná poloha - dostupnost větších měst (Olomouc, Šternberk) 6.Kvalita školy, školky, MŠ a ZŠ přímo v obci 7.Nová výstavba rodinných domů 8.Ochota a vstřícnost občanů 9.Malá kriminalita, vandalismus 10.Převaha bydlení v rodinných domech 11.Řada aktivních spolků přispívajících ke společenskému životu obce 12.Dobrá dostupnost zdravotnických služeb 13.Nízká nezaměstnanost 14.Dostatečné možnosti likvidace komunálního odpadu 15.Zajištění dopravní obslužnosti s častou frekvencí spojů 16.Konání kulturních akcí 17.Sportovní aktivity

1.Špatný technický stav sokolovny, potřebná modernizace 2.Nevyhovující stav obecních komunikací 3.Špatná kvalita či absence chodníků 4.Chybějící cyklostezky 5.Zápach z provozu zemědělské činnosti, hluk z podnikatelské zóny 6.Nedostatek kulturního a sportovního vyžití 7.Nedostatek kvalitních restaurací 8.Málo příležitostí pro podnikání 9.Chybějící zdravotní a sociální služby v obci 10.Chybí zázemí pro spolkovou činnost 11.Nedostatek zeleně v obci 12.Nedostatek dětských hřišť 13.Nutnost vyjížďky za službami, vzděláním či prací 14.Nedostatek pracovních příležitostí 15.Nedostatek objektů pro bydlení seniorů 16.Nedostatečná údržba veřejných prostranství 17.Nedostatečné využití areálu Olší 18.Chybějící část kanalizace 19.Chybějící centrální část obce 45


18.Velmi dobře fungující meziobecní spolupráce 19.Probíhající pozemkové úpravy 20.Vyrovnaný rozpočet obce

20.Nedostatek materiálů pro propagaci obce 21.Informovanost občanů

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

1.Rekonstrukce a dobudování chodníků 2.Zlepšení stavu obecních komunikací 3.Vybudování cyklostezek 4.Kompletní rekonstrukce sokolovny 5.Rekonstrukce Olší 6.Zlepšení podmínek pro sport a kulturní akce (cvičení žen) 7.Vybudování hřišť pro děti a mládež všech věkových kategorií 8.Výsadba zeleně 9.Zklidnění dopravy a zajištění bezpečnosti chodů a cyklistů 10.Využití zdrojů ze strukturálních fondů EU 11.Vytvoření návsi 12.Pořádání akcí na "spojení občanů" 13.Zajištění kroužků a dalších aktivit pro děti, dospělé i seniory 14.Propagace obce 15.Zlepšení energetického hospodářství základní školy 16.Dobudování kanalizace 17.Snížení hluku z průmyslové zóny a zlepšení ovzduší 18.Zavedení kontejnerů na bioodpad 19.Tvorba nových pracovních míst 20.Podpora péče o místní zvyky a tradice 21.Vyčištění rokle 22.Zvýšení kvality pohostinství 23.Rozvoj vysokorychlostního internetu

1. Odliv obyvatelstva dojíždění za prací či studiem 2. Odliv služeb z obce 3. Možný krach velkých společností v okolí 4. Vznik havarijních stavů pozemních komunikací 5. Demografický vývoj – stárnutí populace 6. Znečišťování životního prostředí ze strany občanů a návštěvníků obce 7. Zadlužení obce 8. Vliv velké politiky na rozhodování v obecních orgánech

46


B. NÁVRHOVÁ ČÁST B.1 STRATEGICKÁ VIZE Obec Červenka se řadí vzhledem ke své výhodné geografické poloze, kvalitnímu životnímu prostředí, dlouholeté tradici osídlení založené na klidné poloze v dosahu správním center a turistických atraktivit nacházejících se v Olomouckém kraji mezi poklidné obce umožňující kvalitní bydlení a život. Obec Červenka si vytyčila pro následující období několik cílů, mj. zajistit lepší podmínky vhodné jak pro život obyvatel obce, tak pro rozvoj podnikatelských aktivit na území obce s ohledem na zachování kvality životního prostředí. Mezi další cíle bezesporu patří podpora společenského, kulturního a sportovního života obyvatel obce, přičemž bude důraz kladen také na podporu volnočasových kulturních a sportovních aktivit pro obyvatele obce. Obec Červenka bude i nadále rozvíjet dobré vztahy se sousedními městy a obcemi, stejně tak bude i nadále řádným členem SOSM. Strategie rozvoje obce Červenka také počítá s udržením a zlepšením stávající infrastruktury, a to nejen kvalitních komunikací, ale také technické infrastruktury. Cílem udržení a zlepšení infrastruktury je udržení kvalitního životního prostředí v obci Červenka. Zároveň bude obec Červenka i nadále podporovat podnikatelské aktivity v obci tak, aby byly průběžně vytvářeny vhodné podmínky pro rozvoj podnikání v obci.

Strategické cíle obce Červenky pro období 2014 až 2024 1. Řízení obce, informovanost, sousedské prostředí  propojit otevřené řízení obce s aktivitou občanů (provádět ankety, veřejné diskuse)  vypracovat chybějící dlouhodobý strategický plán rozvoje celé obce  zkvalitnit informovanost občanů (obecní zpravodaj, elektronická úřední deska, webkamera)  podporovat místní podnikatele a spolky (hasiče, sokoly, sportovce, myslivce a další zájmové organizace)  budovat přátelské vztahy se všemi občany, místními podnikateli, poskytovateli veřejných služeb, školou, sousedními městy, obcemi 2. Hospodaření a investice  maximálně využívat dotační programy  efektivně hospodařit s obecním majetkem (není např. využívána budova kina, nevyužita budova č.p.16, )  hledat úsporná opatření a snižovat provozní náklady  dokončit výkup pozemků pro komunikaci v ul. Klášterní, připravit inženýrské sítě a stavební parcely  koncepční bytová výstavba pro mladé rodiny, nové stavební parcely  dobudovat potřebné chodníky a bezpečná parkoviště pro vyzvedávání dětí ze školy či školky  dotace příspěvkovým organizacím budou udělovány na základě předložené žádosti, účelovosti, popisu činnosti organizace a její činnosti a to formou vystoupení na veřejné schůzi.  formou e-aukcí dosáhnout maximálních úspor vynaložených nákladů  dokončení kanalizace v ulicích Třídvorská a Jiráskova 3. Doprava a bezpečnost  pracovat na koncepci dopravy v obci  prosazovat zklidnění silničního provozu, výstavbu bezbariérových chodníků a osvětlených přechodů pro chodce, snížení rychlosti 47


 příprava koncepce osvětlení z důvodu bezpečnosti problémových míst (Hrázky, pěšinku spojující ul. Wolkerova - Svatoplukova)  zvážit kamerový systém obce pro hlídání míst s možným vandalismem  realizace výstavby bezpečných chodníku a vlakové zastávky v ulici Třebízského  realizace vlakové zastávky v ulici Třebízského  realizace výstavby zpomalovacích pruhů, bezpečnostních ostrůvků a přechodů pro chodce  realizace výstavby zpomalovacích retardérů při vjezdu do obce od Třech Dvorů a ve Wolkerové ulici před ZŠ 4. Senioři a junioři  navrhnout úlevy plateb za komunální odpad pro seniory od 70-ti let a děti do 10-ti let  podpora senior klubu  podpora sportovního vyžití pro všechny věkové kategorie (jóga, pohybová cvičení)  budovat bezbariérové přístupy a průjezdy pro invalidní občany, pro dětské kočárky  vybudovat dům s pečovatelskou službou, startovací či malometrážní byty 5. Školství, kultura a sport  zvýšit kapacitu školky, případně vybudovat novou školku  podporovat rozvoj místní školy a mimoškolních aktivit dětí  podporovat rozšíření nabídky kulturních akcí (stavění májky, jarmark, letní kino, koncerty)  podporovat modernizaci sokolovny jako centra společenských, kulturních a sportovních aktivit  připravit záměr modernizace areálu Olše, záměr realizovat po etapách dle dotací  vybudovat chybějící náves, zatraktivnění vzhledu obce  připravit záměr modernizace Sokolovny, záměr realizovat po etapách dle dotací  přijmout koncepci vybudování víceúčelového hřiště pro sportovní oddíly spolky, školu a školku

 podporovat rozvoj cykloturistiky (nové stezky pro cyklisty, pěší a bruslaře) v návaznosti na okolní obce 6. Životní prostředí a zdraví  dokončit chybějící kanalizaci (v ul. Jiráskova, Třídvorská)  pro čistotu na ulicích instalovat více odpadkových košů a nádob na psí exkrementy  vybudovat odpočinková, klidová místa s lavičkami, ozelenění obce  rozšířit časovou dostupnost a využití sběrného místa o víkendu – sobota od 8 – 12hod a 1x týdně v úředních hodinách  kompostárna, třídění bioodpadu, kompostéry, separace odpadů  snížení hlučnosti z drážního koridoru, z průmyslové zóny a ostatních zdravotně závadných jevů

B.2 OPATŘENÍ A AKTIVITY Tato kapitola pojednává o rozvojových aktivitách, jejichž postupnou realizací by mělo zajistit implementaci přijaté strategie. Tato strategie se řadí mezi strategie komunitní, tzn. takové, které tvoří rámec pro aktivity subjektů nejen z veřejného, ale i soukromého a neziskového sektoru. Proto jsou rozvojové aktivity procesem svého vzniku, strukturou i náplní rozvojovými aktivitami dané komunity. Jsou zde navržena taková řešení, která jsou považovaná dle názoru většího počtu významných lokálních aktérů nejen za žádoucí a potřebná, ale jsou pokládána také za uskutečnitelná. Karty jednotlivých aktivit obsahují návrhy aktivit a projektů, z nichž jsou jasné a zřetelné – konkrétně vymezeny věcně, místně, časově, atd. Na úrovni jednotlivých projektů byly stanoveny cíle a také ověřitelné ukazatele pro jejich dosažení. Při průběžném sledování a monitorování těchto ukazatelů je možné měřit skutečně dosažené výsledky a následně je porovnávat s výsledky předpokládanými. Tento postup je přínosný v tom, že v případě odchýlení se od stanovených cílů se dají včas uskutečnit 48


nápravná opatření. Za zajištění přípravy a realizaci jednotlivých akcí je zodpovědný vždy jeho nositel, který rozhodne, zda bude projekt zpracovávat sám vlastními silami anebo ve spolupráci s dalšími místními aktéry. Aktivity budou hrazeny z rozpočtových prostředků samotného nositele, tedy obce, nebo z vnějších finančních prostředků, které nositel nemůže příliš ovlivňovat. Vzhledem k omezeným zdrojům, kterými obec Červenka disponuje, ať už se jedná o zdroje finanční, materiální či lidské, není v silách obce začít s realizací aktivit současně. Proto výběr a realizace jednotlivých aktivit bude záviset především na aktivitě a schopnostech obce Červenka, množství disponibilních finančních prostředků a v neposlední řadě také na celkové koordinaci jednotlivých aktivit. Vzhledem k tomu, že rozvojové aktivity patří mezi nejrychleji se zastarávající části celého tohoto programového dokumentu, jedná se o otevřený pracovní dokument, který bude průběžně aktualizován, zpřesňován, rozpracováván a upravován na základě konkrétní situace a vývoje vnějšího prostředí. Tento rozvojový dokument se tak bude přizpůsobovat aktuálním potřebám obce. Pro zisk ucelené informace o správném plnění rozvojového plánu a samozřejmě také jeho cílů, stejně tak o transparentním a efektivním vynakládáním poskytnutých finančních prostředcích, je důležité provádět paralelní technický a finanční monitoring. Rozvojové aktivity budou postupně také doplňovány o nově vznikající projekty, které budou zapadat do rozvojové strategie obce Červenka, a budou tak mít vliv na naplňování této strategie a celkový socioekonomický rozvoj obce a také regionu, ve kterém se obec Červenka nachází.

Opatření 1: Vytvoření kvalitních podmínek pro obyvatele a život v obci, rozvoj venkova a zlepšení kvality životního prostředí Název aktivity

Termíny 2016

Zdroje financování

Zastupitelstvo obce

100000

Zastupitelstvo obce

Veřejné rozpočty, 2016 100000 rozpočet obce Červenka Za účelem zlepšení třídění a využití odpadů budou do každé domácnosti, která projeví zájem, pořízeny kompostéry na biologicky rozložitelný odpad.

Pořízení kompostérů na biologicky rozložitelný odpad Komentář:

Náklady

Veřejné rozpočty, 2016 100000 rozpočet obce Červenka V současné době jsou k dispozici nádoby na některé druhy tříděného odpadu. Sběr dalších odpadů (plasty, kartony od mléka atd.) probíhá jednou za měsíc tak, že obyvatelé nosí roztříděné odpad v barevně označených pytlích na předem určená stanoviště. Cílem je rozšířit sběrná místa o nádoby na další druhy tříděného odpadu.

Nákup nádob na tříděný odpad (popelnice, tašky atd.)

Komentář:

Odpovědnost

Veřejné rozpočty, rozpočet obce Červenka V současnosti jsou v obci umístěny nádoby na třídění odpad (papír, sklo). Počet těchto nádob však není dostačující, počítá se se zvýšením jejich počtu.

Rozšíření míst na tříděný odpad v obci Komentář:

Důležitost

Rekonstrukce veřejného osvětlení

Zastupitelstvo obce

2017

Zastupitelstvo obce

2000000

Veřejné rozpočty, rozpočet obce Červenka

49


Komentář:

Stávající veřejné osvětlení je zastaralé a náročné na energetiku. Cílem je provést rekonstrukci tak, aby došlo k úsporám v oblasti energetiky. Veřejné rozpočty, rozpočet obce Červenka V současné době je objekt základní školy velice náročný na energetiku. Ve špatném stavu je kotelna (zastaralý kotel), je třeba provést kompletní výměnu oken, zateplení obálky budovy, případně provést další energetická opatření (zateplení střechy, podlah atd.).

Zateplení základní školy

Komentář:

2017

2017

2017

2017

Zastupitelstvo obce

250000

Zastupitelstvo obce

250000

Zastupitelstvo obce

7000000

Zastupitelstvo obce

1500000 0

Veřejné rozpočty, 2017 rozpočet obce Červenka V současné době se v obci nachází jeden Dům s pečovatelskou službou. S ohledem na vývoj populace (stárnutí) a na současný stav (počet zájemců o tento typ bydlení) se ukazuje jako vhodné pořídit další obdobné objekty pro bydlení.

Vybudování domů s pečovatelskou službou

Komentář:

3000000

Veřejné rozpočty, rozpočet obce Červenka Do budoucna je plánováno rozšíření ploch pro bydlení. Nejvíce rodinných domů bude vystavěno v lokalitě Klášterní, v současné době probíhají přípravné práce, projekční práce apod.

Bytová výstavba v obci

Komentář:

Zastupitelstvo obce

Veřejné rozpočty, rozpočet obce Červenka Objekt původního kina již řadu let neslouží svému účelu, v současné době je využíván jako technické zázemí pro účely obce. Cílem je provést komplexní rekonstrukci tak, aby objekt mohl být využíván pro různé aktivity v rámci obce (např. Klub seniorů atd.).

Obnova kina či další využití

Komentář:

2017

Veřejné rozpočty, rozpočet obce Červenka Viz popis projektu „Zateplení mateřské školy“. Dle možností bude zateplení a výměna oken a dveří realizována jako samostatné projekty nebo jeden komplexní projekt.

Výměna oken a dveří - MŠ

Komentář:

5000000

Veřejné rozpočty, rozpočet obce Červenka Viz popis projektu „Zateplení základní školy“. Dle možností bude zateplení a výměna oken a dveří realizována jako samostatné projekty nebo jeden komplexní projekt.

Výměna oken a dveří - ZŠ

Komentář:

Zastupitelstvo obce

Veřejné rozpočty, rozpočet obce Červenka V roce 2016 proběhla přístavba (rozšíření) objektu Mateřské školy. Původní část však je stále ve špatném technickém stavu, okna již netěsní, obálka budovy je zastaralá, dveře taktéž netěsní, do objektu táhne, celá energetika budovy je ve velmi špatném stavu.

Zateplení mateřské školy

Komentář:

2017

Vybudování odpočinkových míst a nákup mobiliáře – odpadkové koše, lavičky

Zastupitelstvo obce

2017

Zastupitelstvo obce

1950000 0

4500000

Veřejné rozpočty, rozpočet obce Červenka 50


Pro obec Červenka je charakteristická absence dostatečného počtu odpočinkových míst, odpadkových košů, laviček a dalšího mobiliáře tak, aby se občané mohli setkávat na veřejnosti. Cílem je vyřešit stávající nevyhovující stav a potřebné vybavení pořídit.

Komentář:

Veřejné rozpočty, rozpočet obce 2017 Červenka Část obce Červenka se nachází v záplavovém území. Za účelem zvýšení ochrany obyvatelstva před povodněmi je do budoucna připravována realizace projektu vybudování protipovodňových opatření.

Protipovodňová opatření – hráze, poldry

Komentář:

Zastupitelstvo obce

3500000 0

Výstavba malometrážních Veřejné rozpočty, Zastupitelstvo 2500000 bytovek (sociální bydlení, rozpočet obce 2017 obce 0 KODUS) Červenka Z důvodu zjištěných potřeb obyvatelstva je připravován projekt sociálního bydlení, kam budou umisťováni obyvatelé, kteří tento typ bydlení z hlediska své situace budou Komentář: využívat. Rokle

Komentář:

Veřejné rozpočty, rozpočet obce Červenka Stávající stav Rokle je nevyhovující, po celou řadu let zde nebyly prováděny žádné úpravy ani rekonstrukce. Rokli je třeba vyčistit, odbahnit a zajistit další související funkce. Předpokládá se využití ve formě retenční nádrže, naopak v obdobích sucha jako zásobárna vody, ke sportovnímu rybolovu atd. 2017 2018

Zastupitelstvo obce

5000000

Termíny

Odpovědnost

Náklady

Opatření 2: Zlepšení infrastruktury Název aktivity

Důležitos t


Infrastruktura – inž.sítě, oprava komunikací, Veřejné rozpočty, parkoviště, zpomalovací Zastupitelstvo 2500000 2017 rozpočet obce pruhy, retardéry, bezpečné obce 0 Červenka nasvětlené přechody, bezbariérovost Vzhledem ke skutečnosti, že řada místních komunikací je ve velmi špatném stavu, stejně tak některé inženýrské sítě, parkovišť není dostatek, je třeba danou situaci postupně řešit. Předpokládají se postupné opravy místních komunikací, inženýrských Komentář: sítí, budování sítí v lokalitě Klášterní a budování nových parkovacích míst, osvětlení přechodů, zajištění větší bezpečnosti a bezbariérovosti. Veřejné rozpočty, rozpočet obce Červenka V roce 2016 byla podána žádost o dotaci na vybudování chybějící části kanalizace v uvedených ulicích. Žádost byla schválena, realizace se připravuje v roce 2017.

Dokončení kanalizace (ul. Třídvorská, Jiráskova) Komentář:

Vybudování návsi a parkové plochy

2017

Zastupitelstvo obce

8000000

2017

Zastupitelstvo obce

1500000 0

Veřejné rozpočty, rozpočet obce Červenka 51


Komentář:

Obec Červenka nemá žádnou centrální část, kterou by bylo možné využít jako náves. Cílem je zajištění centrální části obce, kde by bylo možné realizovat hlavní společenské venkovní aktivity, bude zajištěna zeleň tak, aby se tato část stala reprezentativní částí.

Koncepce nákladní dopravy Veřejné rozpočty, Zastupitelstvo 3500000 v obci a tranzitní dopravy rozpočet obce 2017 obce 0 přes obec Červenka Jedním z největších problémů obce je nákladní doprava, která s vysokou frekvencí projíždí obcí (hlavními ulicemi kolem školy, školky atd.). Stávající stav není dostatečně Komentář: bezpečný, způsobuje navíc hluk a znečištění ovzduší, je tedy třeba jej v krátkodobém horizontu řešit. Veřejné rozpočty, rozpočet obce 2017 Červenka Chodník Nádražní – jedná se o chodník, který je ve velmi špatném stavu, místy zúžený, v části ulice chybí úplně, nejsou zde provedeny bezbariérové úpravy, což ztěžuje pohyb po ulici jak starších a zdravotně handicapovaným občanům, tak matkám s kočárky apod. Jedná se o jednu z hlavních tras obcí směrem k MŠ, nádraží, autobusovým zastávkám, je tedy nutné stávající stav zlepšit.

Realizace chodníků – Třebízského, Nádražní

Komentář:

Zastupitelstvo obce

1200000 0

Chodník Třebízského – téměř v celé ulici chybí, přitom zde jezdí řada nákladních automobilů a kamionů směrem na Královou. Situace je nebezpečná, neboť se zde pohybuje řada dětí, starších občanů, matky s kočárky apod. Je třeba řešit v krátkodobém horizontu.

Opatření 3: Infrastruktura pro volnočasové, kulturní a sportovní aktivity Název aktivity

Termíny

Odpovědnost

Náklady


Veřejné rozpočty, rozpočet obce Červenka Jedním z největších problémů v obci je stávající stav místní sokolovny, ve které je provozována řada sportovních, kulturních i společenských aktivit. Střechou zatéká, omítky jsou opadané, podlahy ve špatném stavu, taktéž kotelna. Objekt je velmi energeticky náročný, pro provozování požadovaných aktivit občanů není dostatečný ani bezpečný (pro děti). Cílem je provést komplexní rekonstrukci tak, aby objekt mohl být do budoucna plně využíván pro všechny požadované aktivity a pro všechny věkové skupiny obyvatel.

Modernizace sokolovny

Komentář:

Důležitos t

2017

Zastupitelstvo obce

1900000 0

Vybudování víceúčelového Veřejné rozpočty, Zastupitelstvo 2500000 hřiště a kryté sportovní 2017 rozpočet obce obce 0 haly – vedle Olší Červenka Jednou z priorit je vybudování víceúčelového hřiště a kryté sportovní haly vedle Olší. Komentář: Modernizace areálu Olše

2017

Zastupitelstvo obce

1250000 0

Veřejné rozpočty, rozpočet obce Červenka

52


Komentář:

Areál Olše nebyl v posledních letech opravován, a to jak zeleň, tak využívané objekty – hřiště, sociální zázemí apod. V posledním roce došlo k opravám sociálního zázemí, bylo opraveno jedno badmintonové hřiště. Ostatní části je však třeba rekonstruovat, cílem je rozšířit zázemí pro sportovní a další činnosti tak, aby se Olše staly dostatečným zázemím vyhledávaným místními občany. Provedeny budou úpravy a doplnění hřišť se zaměřením na všechny věkové kategorie.

Vybudování regionální Veřejné rozpočty, Zastupitelstvo 1000000 cyklostezky i pro pěší (vč. 2017 rozpočet obce obce 0 in-line) Červenka Vybudování regionální cyklostezky bude realizováno v návaznosti na plánovanou trasu z Uničova do Litovle. Bude se jednat o navazující cyklostezku vedoucí katastrem obce Komentář: Červenka. Veřejné rozpočty, rozpočet obce Červenka Předmětem tohoto projektu bude realizace cyklostezky a osvětlení na hrázkách, případně další nezbytné související cyklostezky. Současný stav hrázek není dostačující, chybí zde osvětlení, stávající stezka je úzká, není zajištěno dostatečné bezpečí.

Hrázka – cyklostezka, osvětlení

Komentář:

2017

Zastupitelstvo obce

4500000

Způsob realizace Programu rozvoje obce Program rozvoje obce Červenka na období 2016 – 2024 stanovuje nejen obecný směr rozvoje obce, ale také konkrétní aktivity k naplnění stanovených opatření. Cílem tohoto dokumentu Program rozvoje obce Červenka na období 2016 – 2024 je, aby dokument byl „živý“, aby sloužil k rozvoji obce a pomohl také při čerpání dotací z Evropské unie a národních zdrojů. Z těchto důvodů je nutné stanovit, jak bude probíhat samotná realizace navrhovaných záměrů, které se v tomto dokumentu nacházejí. V rámci úspěšného dosažení všech zamýšlených opatření je nutné zapojit všechny aktéry rozvoje obce (soukromý sektor, neziskový sektor, veřejnost, atd.). K tomu, aby realizace tohoto dokumentu, resp. také navržené aktivity uvedené v tomto dokumentu, byly bezproblémové a byly uskutečněny v navržených termínech, je nutné stanovit subjekty a osoby, které jsou odpovědné nejen za řízení realizace, ale také i za výkon a kontrolu plnění jednotlivých aktivit. Vzhledem k velikosti obce není nutné zřizovat nové orgány či instituce.

Dílčí revize dokumentu budou probíhat v případě potřeby, minimálně však jedenkrát za dva roky, ve vazbě na formulování dalších realizačních kroků Programu rozvoje obce a rozpočet obce. Změny v Programu rozvoje obce se budou provádět přímo v samotném dokumentu. Výsledkem pak bude dokument s označením data, ke kterému se vztahuje (Program rozvoje obce Červenka, aktualizovaná verze k xx.yy.zzzz). Dokument bude v úvodu obsahovat také seznam revizí. Každá revize pak bude v textu vyznačena a opatřena termínem aktualizace. Aktualizace Programu rozvoje obce a jeho změny budou schváleny zastupitelstvem obce souběžně se schvalováním ročního rozpočtu a rozpočtového výhledu obce. Aktualizovaný Program rozvoje obce bude následně zveřejněn na webových stránkách obce Červenka.

Způsob financování Programu rozvoje obce Základním zdrojem pro financování jednotlivých rozvojových aktivit jsou vlastní zdroje obce. Vzhledem k vytvoření Programu rozvoje obce se také předpokládá možnost spolufinancování z veřejných rozpočtů (kraje, ČR, fondy EU). Řídící složka, která na starosti mj. také získávání finančních 53


prostředků, bude usilovat o zapojení soukromého sektoru či nevládních neziskových organizací. Předpokládané zdroje financování jsou uvedeny v kartách aktivit. V průběhu naplňování Programu rozvoje obce bude docházet ke zpřesňování informací o možnostech finančních zdrojů na jednotlivé aktivity; informace budou uvedeny v kartách aktivit. Program rozvoje obce je základním stavebním kamenem pro tvorbu finančního plánu, finančního výhledu, ale i rozpočtu obce na následující rok. Výdaje, které jsou spojené s naplňováním opatření, budou v rozpočtu označeny. Díky tomu bude mít obec Červenka přehled, jaké prostředky na uskutečnění svých rozvojových priorit vynakládá.

54

PROGRAM ROZVOJE OBCE ČERVENKA NA OBDOBÍ

Recommend Documents