PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ. Situační analýza tématu. Životní prostředí

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ

Situační analýza tématu

Životní prostředí

Plzeň, září 2002


ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


Na zpracování se podíleli: Členové pracovní skupiny RNDr. Libuše Bartošová Bc. Dagmar Bernášková Ing. Josef Čihák RNDr. Jindřich Duras, Ph.D. Bc. Barbora Hálová Ing. Hana Hrdličková Ing. Jarmila Lešnerová Ing. Jan Liška Ing. Zdeněk Roubal

Účastníci workshopu Ing. Hubert Bošina Ing. Vladimír Brenner, CSc. Ing. Jaroslav Bukovský Mgr. Vladimír Dlouhý Ing. Ctibor Fojtíček Ing. Zdeněk Grundman Ing. RNDr. Miroslav Hájek Ing. Tomáš Hodl Ing. Jiří Hrabák Miroslav Klán Ing. Lenka Klečková Mgr. Jan Kopp Ing. Ivana Kuncová Ing. Jiří Kydlíček Karel Makoň Ing. Jiří Pouba Tomáš Pruner Jan Rovenský Doc. Ing. Jan Škorpil, CSc. Ing. Štefan Timko Ing. Tomáš Valeš Ing. Hana Veverková Ing. Miroslav Zábranský




Obsah I. Ovzduší. ............................................................................................................................1 1. Obsah podtématu ...............................................................................................................1 2. Členění území ....................................................................................................................1 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů .......................................................1 4. Popis, základní informace ..................................................................................................1 4.1. Stav a vývoj .......................................................................................................................1 5. Nástroje města ...................................................................................................................3 5.1. Přímé nástroje ...................................................................................................................3 5.2. Nepřímé nástroje...............................................................................................................3 6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR ....................3 7. Závěrečné shrnutí podtématu.............................................................................................4 II. Voda v krajině.....................................................................................................................5 1. Obsah podtématu ...............................................................................................................5 2. Členění území ....................................................................................................................5 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů .......................................................5 4. Popis, základní informace ..................................................................................................5 4.1. Stav ................................................................................................................................5 5. Nástroje města ...................................................................................................................7 5.1. Přímé nástroje ...................................................................................................................7 5.2. Nepřímé nástroje...............................................................................................................8 6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR ....................8 7. Závěrečné shrnutí podtématu.............................................................................................8 III. Příměstská krajina a zeleň .................................................................................................9 1. Obsah podtématu ...............................................................................................................9 2. Členění území ....................................................................................................................9 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů .......................................................9 4. Popis, základní informace ..................................................................................................9 4.1. Stav ................................................................................................................................9 4.2. Vývoj ..............................................................................................................................12 4.3. Trendy .............................................................................................................................13 5. Nástroje města .................................................................................................................13 5.1. Přímé nástroje .................................................................................................................13 5.2. Nepřímé nástroje.............................................................................................................14 6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR ..................14 7. Závěrečné shrnutí podtématu...........................................................................................14 IV. Hluk ..................................................................................................................................15 1. Obsah podtématu .............................................................................................................15 2. Členění území ..................................................................................................................15 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů .....................................................15 4. Popis, základní informace ................................................................................................15 4.1. Stav a vývoj .....................................................................................................................15 5. Nástroje města .................................................................................................................16



5.1. Přímé nástroje .................................................................................................................16 6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR ..................17 7. Závěrečné shrnutí podtématu...........................................................................................17 V. Odpady .............................................................................................................................18 1. Obsah podtématu .............................................................................................................18 2. Členění území ..................................................................................................................18 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů .....................................................18 4. Popis, základní informace ................................................................................................18 4.1. Stav a vývoj .....................................................................................................................18 4.2. Trendy .............................................................................................................................20 5. Nástroje města .................................................................................................................20 5.1. Přímé nástroje .................................................................................................................20 5.2. Nepřímé nástroje.............................................................................................................20 6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR ..................21 7. Závěrečné shrnutí podtématu...........................................................................................21 VI. Zvířata ..............................................................................................................................22 1. Obsah podtématu .............................................................................................................22 2. Členění území ..................................................................................................................22 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů .....................................................22 4. Popis, základní informace ................................................................................................22 4.1. Stav ..............................................................................................................................22 4.2. Trendy .............................................................................................................................23 5. Nástroje města .................................................................................................................23 6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR ..................24 7. Závěrečné shrnutí podtématu...........................................................................................24 VII. Závěrečné shrnutí.............................................................................................................25 VIII. Přílohy .............................................................................................................................28 IX. Seznam použité literatury ................................................................................................41




OVZDUŠÍ

Téma životní prostředí je členěno do podtémat : I. II. III. IV. V. VI.

Ovzduší Voda v krajině Příměstská krajina a zeleň Hluk Odpady Zvířat

Aktuálním dokument pro celé téma životního prostředí je Koncepce péče o životní prostředí v Plzni (Statutární město Plzeň – 2001) - schválený usnesením ZMP č. 658 ze dne 13. 12. 2001.

I.

Ovzduší

1. Obsah podtématu Obsahem je přehled hlavních zdrojů znečištění ovzduší (energetika, doprava) a problematika sledování a prognózování kvality ovzduší (měření a modelování).

2. Členění území Celé správní území města.

3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů • •

Město nemá zpracovaný ucelený samostatný koncepční dokument o ovzduší. Částečně je oblast ovzduší řešena v dokumentech: • Vliv velkých zdrojů emisí lokalizovaných na území města Plzně na kvalitu ovzduší města (ČHMÚ pobočka Plzeň, 1993) - nutno aktualizovat. • Studie vlivu středních zdrojů emisí situovaných na území města Plzně na kvalitu městského ovzduší (ČHMÚ pobočka Plzeň, 1995) - nutno aktualizovat. • Územní energetická koncepce města Plzně (MMP OŘTÚ - 2002) - v současné době se projednávaná.

4. Popis, základní informace 4.1.

Stav a vývoj

V Plzeňské kotlině dochází po celý rok často k vytváření přízemních inverzí. Přirozené poměry v ovzduší jsou ovlivněny emisemi (z energetických a výrobních procesů a z dopravy), urbanizací území a rozptylovými podmínkami výrazně určovanými geomorfologií terénu a polohou města v Plzeňské kotlině. V Plzni je evidováno 32 velkých zdrojů emisí (údaj k 15. 2. 2001). Na znečištění ovzduší se výrazně podílí i cca 308 středních zdrojů (2001) a velké množství malých lokálních zdrojů individuálního vytápění. Na kvalitu ovzduší v Plzni mají negativní vliv průmyslové areály. Při jejich umístění nebyl v minulosti dostatečně zohledněn převažující směr proudění a místní podmínky rozptylu znečišťujících látek v ovzduší.

1


OVZDUŠÍ

Zásadním problémem zůstává zatížení ovzduší emisemi z dopravy. Největším problémem je vedení hlavních dopravních tahů obytnou zástavbou a centrem města. Znečištění ovzduší z průmyslové výroby se omezuje zpřísněním kritérií pro stávající zdroje i pro nové provozy. V Územním plánu města Plzně je navrženo převést nejzatíženější dopravní tahy mimo obytná území a naopak podél nově navrhovaných komunikací neumisťovat obytnou funkci. V říjnu 1997 byly uvedeny do provozu odsiřovací zařízení na největších emisních zdrojích v Plzni (Plzeňské teplárenské a.s. a ELÚ III Škoda a.s. (dnes Plzeňská energetika a.s.). Do roku 1998 probíhal Program ozdravění ovzduší (dotace Magistrátu na změnu topného média u lokálních zdrojů). Sledování kvality ovzduší je na území města zajišťováno 7 automatizovanými stabilními měřícími stanicemi imisí (AMS), z nichž je v majetku 5 města Plzně). Kromě těchto stabilních stanic jsou k dispozici dvě mobilní měřící zařízení – 1 vůz Horiba provozovaný KHS na území celého kraje a mobilní měřící přívěs v majetku města Plzně. Společný sdružený systém sběru a prvotního zpracování dat, umístěný v ČHMÚ pobočka Plzeň, umožňuje předávat výsledky imisních měření na příslušná pracoviště Magistrátu města Plzně, Městské hygienické stanice a Krajské hygienické stanice. Výsledky měření jsou poskytovány sdělovacím prostředkům a pro občany města jsou zveřejňovány přímo na stanicích AMS, na zvláštní telefonní lince 14110. Dále je pro občany provozován informační monitor v Městské knihovně v ulici B. Smetany. Souhrnné měsíční a roční údaje vydává ČHMÚ ve “Zpravodaji o znečištění ovzduší v Plzni”. Informace o stavu ovzduší v Plzni jsou dostupné i na internetu na stránkách OŽP i ČHMÚ. Výsledky pravidelných měření ukazují, že průměrné roční koncentrace škodlivin nepřesahují na převážné většině území města příslušné imisní limity (dle opatření FVŽP k zákonu č. 309/1991 Sb.) a kvalita ovzduší se za posledních 10 let zlepšuje. Pouze průměrné denní koncentrace zejména oxidů dusíku však dosud překračují stanovené limity zejména ve středu města a v bezprostřední blízkosti nejzatíženějších komunikací. Svoji negativní roli sehrává v kvalitě ovzduší i sekundární prašnost. Významnou roli v krajině sehrávají i depozice, ovlivňující zejména kvalitu povrchových vod a půdy, následně pak i vegetace. Depozice se nemalou měrou podílejí i na korozi materiálů a tím i devastaci řady památek. Na území města Plzně však převažuje řada dalších negativních vlivů. Jednorázová měření provedená v říjnu 1999 a září 2000 potvrdila, že okolí průtahu silnice I/26 patří mezi nezatíženější části města. Výsledky se dají zobecnit i na další silně frekventované komunikace. Na základě studií rozptylu emisí z velkých a středních zdrojů (ČHMÚ 1993 a 1995), výsledků měření a místních znalostí byly v roce 1996 stanoveny tři oblasti znečištění ovzduší - oblast A relativně čistá; oblast B - mírně znečištěná; oblast C - znečištěná. Jsou využity pro stanovení zásad chování při zhoršení kvality ovzduší a při výskytu smogu (viz obrázek č. 1). V oblasti legislativy města chybí důležitý předpis - tzv. „smogová vyhláška“. Pro efektivní rozhodování související s ochranou ovzduší v oblasti plánování města i v oblasti operativního rozhodování chybí imisní model, který společně s údaji ze sítě měřících stanic, evidencí emisních zdrojů a provozu dopravy umožní získat přesnější informace o stavu ovzduší v Plzni a modelovat “chování” znečištění ovzduší při realizaci opatření a investic. Hodnocení kvality ovzduší, rozsah problémů a priority v oblasti ovzduší dozná určitých změn po přijetí nového zákona o ovzduší a souvisejících předpisů.

2


OVZDUŠÍ

5. Nástroje města 5.1. • • •

Město může ovlivnit některé energetické zdroje, organizaci dopravy, čištění veřejných prostranství. Touto problematikou se zabývají také témata Doprava a Technická infrastruktura. Podle § 10 zák. č. 128/2000 Sb. o obcích může obec ukládat povinnosti v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou. Zákon o ochraně ovzduší a návrhy souvisejících předpisů dávají obcím široké pravomoci v oblasti ochrany ovzduší a ukládají zpracovávat programy snižování emisí, popř. programy zlepšování kvality ovzduší. Podstatně rozšiřují okruh sledovaných látek, mimo jiné zahrnují sledování pachů a světelného znečištění ovzduší.

5.2. •

Přímé nástroje

Nepřímé nástroje

Na úrovni státu uplatnění nové legislativy v ochraně ovzduší zejména ve vztahu k emisním zdrojům (zpřísněné emisní limity, emisní stropy) a hodnocení a řízení kvality ovzduší.

6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR •

Dopady do vnějších vztahů Vzhledem k geomorfologii plzeňské kotliny jsou dopady znečištění ovzduší v Plzni na regionální a nadregionální vztahy poměrně malé, výjimku tvoří pouze stacionární emisní zdroje s komíny nad 100 m (oba tyto zdroje jsou však již odsířeny). Intenzita silniční dopravy na regionální úrovni je soustředěna do Plzně, jako regionálního centra. Touto dopravou je rovněž negativně ovlivňováno ovzduší v blízkém okolí Plzně. • Porovnání s dalšími městy/oblastmi v ČR a) stav imisních měření v ostatních městech a oblastech Imisní měření v ostatních městech, zejména v zatížených oblastech, byla v minulosti podstatně lépe zajišťována, co do množství stanic i co do kvality. V současné době, po realizaci projektu PHARE v roce 1996, je zajištění měření kvality ovzduší v Plzni na velmi dobré úrovni. b) stav imisních koncentrací v ostatních městech Imisní koncentrace i v ostatních městech mají obdobné tendence jako v Plzni a jsou ovlivňovány specifiky jednotlivých měst, kde se zejména projevují změny ve struktuře výrobní základny a stav řešení komunikačních systémů jednotlivých měst. Naměřené hodnoty do určité míry naznačují, že koncentrace oxidu siřičitého klesají ve všech městech na území České republiky stejně jako prašný aerosol. Jiná situace je u oxidů dusíku, kde v městech s intenzivní dopravou a nedořešenými dopravními systémy dochází k stagnaci nebo nárůstu imisních koncentrací (Praha, Plzeň) v ostatních městech k jejich mírnému poklesu. S přihlédnutím ke všem dostupným výsledkům je možné konstatovat, že ovzduší v České republice se postupně zlepšuje s výjimkou koncentrací oxidů dusíku ve velkých městech silně zatížených dopravou.

3


OVZDUŠÍ

7. Závěrečné shrnutí podtématu • • • • •

doprava ve městě a tranzitní doprava energetické zdroje technologické zdroje (metalurgie apod.) sekundární prašnost geomorfologie nepříznivě ovlivňující rozptyl znečišťujících látek v silně urbanizovaném prostředí

4


II.

VODA V KRAJINĚ

Voda v krajině

1. Obsah podtématu Obsahem je přehled vodních toků a ploch (včetně podzemních vod) a hlavních způsobů jejich využívání pro město (ekologické, zdroj pitné a užitkové vody, rekreace). Další částí je sledování kvality vod a možnosti jejího zlepšování a ochrany, včetně snahy o zadržení vod v krajině.


3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů •

Město nemá zpracovaný ucelený samostatný koncepční dokument o vodě v krajině.


Stav

Do Plzně přitékají 4 řeky - Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava, jejichž přítoky jsou málo vodné potoky - Radčický, Vejprnický, Luční, Litický, Černický, Božkovský, Hrádecký, Bolevecký a další vodoteče. Území města opouští Berounka. Uměle vznikly vodní plochy - rybníky v oblasti Bolevce, Košutecká jezírka (zatopené lomy), nádrž České údolí a malé požární nádrže. Prakticky na všech vodních tocích byly v minulosti provedeny technické regulační úpravy, které spolu se změnou struktury povrchu a hospodaření v krajině přispívají ke zhoršení hydrologických poměrů a k rychlému odtoku vod z území města. Územní plán navrhuje revitalizaci devastovaných vodních toků formou přírodě blízkých opatření. Vodní toky a jejich okolí tvoří základ systému ekologické stability. Podstatné je stávající nebo plánované rekreační využití vodních ploch a toků a jejich okolí (Bolevecká oblast, Slovanské údolí, území mezi Klatovskou třídou a přehradou České údolí ap.). Vodohospodářské využití mají Úhlava jako vodárenský tok a Mže pro zásobování užitkovou vodou. Jakost vody vodních toků dlouhodobě sleduje Povodí Vltavy s. p. na 15-ti stálých místech. Během vegetačního období je sledována i nádrž České údolí a jednotlivé rybníky bolevecké soustavy. Odběry v rekreačně využívaných plochách provádí příležitostně MHS. V řekách se obecně od začátku 90. let jakost vody zlepšuje, a to v souvislosti s poklesem intenzity zemědělské výroby a se zlepšením nakládání s odpadními vodami. Organické znečištění v zásadě přestalo být problémem, koncentrace dusičnanů se postupně snižuje, klesá koncentrace klíčové živiny fosforu a klesá i úroveň mikrobiální kontaminace vod (viz obrázky č. 4 - 6). Pro město Plzeň je typickým znakem plná závislost na jediném zdroji pitné vody a nedostatek lokalit s vodou vhodnou ke koupání. Úhlava je jediným zdrojem pitné vody pro Plzeň. Nejvýznamnějším očekávaným opatřením ve prospěch jakosti vody je rekonstrukce čistírny odpadních vod (ČOV) v Klatovech s termínem dokončení únor 2003. Tím bude ošetřen poslední z nejzávažnějších zdrojů znečištění v povodí Úhlavy, který bude mít za následek další zlepšení kvality vody, jako završení dosavadního příznivého vývoje (viz obrázek č. 6). Pak už lze očekávat setrvalý stav jakosti vody, nebo trend 5


VODA V KRAJINĚ

velmi mírného zlepšování (rekonstrukce ČOV Janovice nad Úhlavou, vybudování ČOV Švihov). Z vodárenského hlediska zůstane patrně stále rizikovým faktorem vysoký obsah fosforu, který umožňuje rozvoj planktonních řas zvyšujících náročnost procesu úpravy vody. Malé bodové zdroje znečištění na území města byly vyřešeny „Úhlavským sběračem“, a to včetně části obce Radobyčice (napojení zbývající části Radobyčic je před realizací). Ochrana Úhlavy před znečištěním z dálnice bude řešena napojením na „Úhlavský sběrač“, jenž je ale už nyní kapacitně vytížen. K jeho vytížení významně přispívá přečerpávání odpadních vod z údolí Úslavy, které má v budoucnu odvádět zatím nerealizovaný „Úslavský sběrač“. Úslava je vysoce úživná řeka s bohatým fytoplanktonem (povodí bohaté rybníky), kde je bakteriologická stránka jakosti vody zhoršována znečištěním z obcí v blízkosti Plzně i v Plzni samé (Starý Plzenec, Koterov, Božkov). Voda v Úslavě není podle vyhlášky MZd č. 464/2000 Sb. vhodná ke koupání, ačkoli je takto využívána. Lze předpokládat setrvalý stav jakosti vody. Důležitým opatřením ve prospěch bude Úslavský kanalizační sběrač, který bude řešil bakteriologické znečištění z nejbližších zdrojů. Radbuza má vodu velmi bohatou živinami a fytoplanktonem, není vhodná ke koupání. Na území města je jakost vody Radbuzy dále utvářena vlivem nádrže České údolí. Dochází ke zlepšení ukazatelů bakteriologických, ale základní charakteristiky jakosti vody zůstávají. Je předpoklad setrvalé jakosti vody. Využití Radbuzy pod nádrží České údolí jako havarijního zdroje pitné vody pro Plzeň bylo shledáno jako možné, kalkulace nákladů je zpracovávána. Ve Mži je stabilizována dobrá jakost vody vlivem nádrže Hracholusky. Potíže s upravitelností vody pro užitkové účely (odběry Škoda a.s.) mohou vzniknout zcela výjimečně v případě odtoku vody z nádrže přelivem v době vrcholu sinicového vodního květu v létě. Jakost vody je nedaleko nad Plzní zhoršována vstupem bakteriologického znečištění z Touškova, Radčic a Křimic a také Vejprnickým potokem. Kvalita vody Mže v Plzni není podle vyhlášky MZd č. 464/2000 Sb. vhodná ke koupání (lokalita u Kalikovského mlýna). Řešením je zlepšení úrovně nakládání s odpadními vodami v obcích nad Plzní. Na Berounce pod ČOV Plzeň došlo (viz obrázek č. 4) ke zlepšení jakosti vody po zahájení provozu nové ČOV. Realizací nové ČOV je završena 1. etapa vývoje v čištění vod, tj.odstranění organického znečištění, a otevřena etapa druhá, tj. eliminace živin. Završení první etapy znamená především výrazné zlepšení senzorických vlastností a vzhledu vody (vzrůst rekreační atraktivity celého údolí) a dále zlepšení kyslíkového režimu toku (konec hromadných letních úhynů ryb, obnova rybářského využití, zvýšení biodiverzity). Voda v Berounce ale na území města není vhodná ke koupání a trvá problém znečištění Berounky fosforem. Dokončení projektu dešťových retenčních nádrží na ČOV Plzeň (dokončena 1. etapa – 10 000 m3, druhá je před realizací – 10 000 m3) přinese stabilitu jakosti vody v Berounce i za deště a dále lze očekávat postupné mírné zlepšování jakosti vody. Na Vejprnickém potoce došlo (viz obrázek č. 5) po uzavření provozu Likony Nýřany ke zlepšení vizuálních vlastností vody a odstranění zápachu. K dalšímu zásadnímu zlepšení došlo uvedením do provozu nové ČOV v obci Tlučná - čistí odpadní vody z Nýřan, Tlučné a přibližně poloviny Vejprnic. Vlivem ukončení důlní činnosti se zvyšuje vodnost Vejprnického potoka, což má příznivý dopad na jakost vody. Současná jakost vody sice nepodporuje ještě život ryb, ale umožňuje již úspěšné uplatnění revitalizačních opatření. Jakost vody v rekreační nádrži České údolí není vhodná ke koupání. Příčinou je intenzivní rozvoj řas a sinic. Další rekreační aktivity (veslování, surfing, rybaření) nejsou jakostí vody zásadně ovlivněny. Rozvoj sinic a řas je způsoben vysokým přísunem fosforu. Tento problém lze vyřešit úspěšně pouze opatřeními přímo na nádrži: je nezbytné snížit průtočnost nádrže obvedením Radbuzy a inaktivovat fosfor v sedimentu (popř. sedimenty vytěžit). V této problematice byly již činěny kroky KŽP RMP zaměřené na získání mimorozpočtových financí (z programů EU), nebyly však úspěšné. Zpracovány byly první návrhy stavebního řešení, kde náklady na provedení stavebních prací se pohybovaly kolem 200 mil. Kč. Protože jakost vody v nádrži České údolí podmiňuje způsob využití celé lokality je třeba koncepčního rozhodnutí. Bolevecké rybníky jsou důležitou rekreační lokalitou. Hodnotné jsou i z hlediska biologického jako místo výskytu širokého spektra poměrně vzácných planktonních organismů. Cenné je i okolí 6


VODA V KRAJINĚ

rybníků. Pro udržení dobré jakosti vody je nutné přísně chránit rybníky před znečištěním, což znamená i pečlivé zvážení opatření zlepšujících hydrologický režim, především dotace srážkovou vodou ze zpevněných ploch sídlišť. Chov ryb je přijatelný pouze neintenzivně, bez hnojení a v některých rybnících i s minimálními dávkami krmení. Současná intenzivní rekreace koupáním nepředstavuje riziko pro jakost vody. Malý a Velký bolevecký rybník má tendenci ke zvyšování úživnosti (tzv. stárnutí ekosystému), což se projevuje tendencí k výskytu sinicových vodních květů. V blízké budoucnosti je nezbytné počítat s odstraněním sedimentů z obou rybníků, případně s dalšími zásahy ve prospěch jakosti vody, jinak dojde z hlediska koupání k postupnému znehodnocení lokality. V současné době probíhá sběr dat a je zvažován způsob přístupu k uvedeným opatřením. Celá lokalita vyžaduje zpracování způsobu dlouhodobého systematického managementu tak, aby byly harmonizovány a stabilizovány funkce krajinné i rekreační. Jezírko Košutka bylo sledováno do roku 2000 Městskou hygienickou stanicí Plzeň. O živinovém režimu není téměř nic známo, ale podle biologických rozborů se zdá, že ačkoli oživení fytoplanktonem je poměrně bohaté, jakost vody v zásadě vyhovuje vyhlášce č. 464/2000 Sb. Procesům v ekosystému jezírka je třeba věnovat pozornost. Malé vodní nádrže a sezónní vodoteče s lokálním významem nejsou zatím jako celek zhodnoceny, ale většina z nich se po citlivé úpravě (revitalizace toku i jeho širšího okolí) může stát významným prvkem městského prostředí. Některé z nich mohou být zapojeny v systému zadržování vody na území města jako recipienty srážkových vod. Velkým problémem jsou však vlastnické vztahy k pozemkům, neboť řada z těchto krajinných prvků se nachází na soukromých pozemcích. Komplexní zpracování problematiky dosud chybí. Nedílnou součástí hydrologického systému jsou podzemní vody. Vyhodnocení kvantity a kvality podzemních vod, jejich využitelnosti a ochrany je provedeno pouze pro stávající zdroje podzemní vody. Informací o přirozených pramenech a studánkách (celkem cca 40 lokalit) je velmi málo (Forejtová, Horáková, 1989). V lednu 2001 bylo ukončeno i pravidelné sledování jakosti vody osmi nejznámějších přirozených pramenů (MHS Plzeň). Kvalita vody jednotlivých pramenů byla ve sledovaném období různá a v čase proměnlivá (Hess, Zíková, 1998). Voda ze žádného pramenu není natolik kvalitní, aby mohla být trvale považována za pitnou. Z umělých vrtů jsou nejdůležitější pivovarské studně na Roudné a vrt HVPP9 v Bolevci (možný havarijní zdroj vody).

5. Nástroje města 5.1. •

•

•

Přímé nástroje

Vlastnictví a správa. Město má ve svém vlastnictví boleveckou rybniční soustavu a některé drobné vodní toky a musí pečovat o jejich řádný stav a rozvoj. Tyto povinnosti provádí prostřednictvím Správy veřejného statku města plzně (SVSMP). Řeky a významnější potoky spravují jiné organizace (Povodí Vltavy, Zemědělská vodohospodářská správa, Lesy České republiky), s kterými může město připravovat opatření na zlepšování kvality vody, revitalizaci toků i jejich okolí. Jejich základem je sledování jakosti vody, které je kvalitně zajišťováno odbornými pracovišti (Povodí Vltavy, případně Městská hygienická stanice). Možná je také spolupráce se sousedními nebo vzdálenějšími obcemi na základě smluv nebo zakládáním právnických osob. Město může na svém území ovlivnit množství a kvalitu odtoku. Aktivní opatření v povodí. Největší pozornost je věnována Úhlavě jako vodárenskému zdroji, řeší se také kvalita vody v Berounce. Plzeň se zapojila do projektu obcí ležících při Radbuze nad městem, zaměřeného na zlepšení kvality vody v řece. Není ale důsledně prosazováno navržené řešení, které by řádově zlepšilo jakost vody rekreační nádrže České údolí, málo pozornosti je věnováno Mži a Úslavě. Řada dokumentů věnovaných Vejprnickému potoku není realizována. Revitalizační opatření. Problematika odtoku srážkové vody z městského území není systematicky zpracována. Nejsou plánovitě prováděna opatření zvyšující primární retenci 7


VODA V KRAJINĚ

vody (podpora zasakování, začlenění malých vodotečí a vodních ploch a jejich tvorba, oddílná kanalizace) spojená s revitalizací toků a jejich nejbližšího okolí. Žádoucí sledování vydatnosti a jakosti vody přirozených pramenů a Košuteckého jezírka zaměřené na procesy probíhající v ekosystému je v současnosti nedostatečné, chybí komplexní přehled o jakosti podzemních vod.

5.2. • • •


mimorozpočtové fondy státu (SFŽP ČR), spolufinancování mezinárodních programů (ISPA, Phare aj.), programy MŽP ČR (Program péče o krajinu, Program revitalizace říčních systémů, Program drobných vodohospodářských ekologických akcí).

6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR Při řešení problémů přesahujících území města je nezbytná spolupráce s Krajským úřadem Plzeňského kraje (stanovování priorit, koncepční řešení větších území aj.). Jakost vody v řekách (prioritně Úhlava, pak Mže a Úslava) nelze zlepšovat bez spolupráce s nejbližšími obcemi. Po vyhodnocení jejich vlivu je nutno hledat možnosti řešení (poradenství obcím při získávání dotací). Samostatnou problematikou je údolí Vejprnického potoka, kde se nelze obejít bez partnerství s obcemi, kterými protéká (revitalizace versus průmyslová zóna aj.). Problematika negativního vlivu plzeňských odpadních vod na obce ležící níže po toku je zatím úspěšně řešena novou ČOV Plzeň, diskuse problému eutrofizace Berounky je otázkou blízké budoucnosti. Brno poměrně intenzivně podporuje průzkum a nápravná opatření na brněnské přehradě. Praha se téměř nestará o nádrž Hostivař. V západní Evropě jsou běžné studie a jejich praktické aplikace na téma revitalizace malých vodních toků a nádrží ve městech se zaměřením na primární retenci vody; běžné jsou studie a jejich realizace v oboru zlepšování jakosti vody v nádržích určených pro rekreaci.

7. Závěrečné shrnutí podtématu • • • • • • • • • • •

Ochrana Úslavy před bakteriálním znečištěním z obcí blízko Plzně, ale nikoli za cenu přetížení „Úhlavského sběrače“ (výstavba „Úslavského kanalizačního sběrače“) napojení části Radobyčic na levém břehu na Úhlavský kanalizační sběrač dokončení výstavby zbývající retenční nádrže na ČOV Plzeň Vejprnický potok, aktualizovat revitalizační návrhy, řešit celé údolí; Bolevecké rybníky, příprava odbahnění Malého a Velkého bolevecého rybníka, plán managementu celé oblasti nádrž České údolí, rozhodnout o způsobu řešení jakosti vody a hledat možnosti financování projektu získat základní poznatky o jakosti vody malých vodních toků a nádrží obnovit sledování veřejně přístupných pramenů a studánek komplexně řešit odtok vody z území města nedostatečná ochrana vodních toků a ploch jako polyfunkčně působících krajinných prvků (revitalizační úpravy) nedostatečná péče o podzemní vody, včetně absence databáze o její jakosti.

8


III.

PŘÍMĚSTSKÁ KRAJINA A ZELEŇ

Příměstská krajina a zeleň

1. Obsah podtématu Obsahem je přehled druhů pozemků (zemědělská půda, lesní pozemky, zastavěné a ostatní plochy atd.) na území města a jejich ekologický význam. Další částí jsou společensko ekonomické vztahy (vlastnictví, ekonomické nástroje, uvědomění veřejnosti atd). Následuje přehled hlavních ploch a součástí zeleně (parky, aleje aj.), jejich významu a dalších možností rozvoje. Další částí je problematika správy, údržby a vlastnictví.


3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů • • •

Generel zeleně města Plzně (Zahradní a krajinářská tvorba Brno s. r. o., 2000) aktuální dokument typu územně plánovacího podkladu s urbanistickými údaji. Strategie obnovy krajiny na území města Plzně - 1. etapa k.ú. Černice, Koterov a Božkov (ÚKRMP, 2001) - aktuální dokument s krajinářskými, územně technickými a ekonomickými údaji. Koncepce systému základní vybavenosti a podmínek pro komunální rekreaci obyvatel v Plzni (UP FTK, KRL, v rozpracovanosti) - aktuální dokument typu územně plánovacího podkladu s urbanistickými údaji.

4. Popis, základní informace 4.1. • •

•

•

•

Stav

Krajinně ekologická struktura městského území je jedním z určujících faktorů rozvoje města. Podle Katastrálního úřadu Plzeň – město (k 1. 1. 2001) představují: • zemědělské půdy 43 % (v roce 1991 43,9 %) • lesní půdy 19 % • vodní plochy 3% • zastavěné plochy 9% (v roce 1991 7,3 %) • ostatní plochy 26 %. Zemědělské půdy zahrnují: • orné půdy 70 % • trvalé travní porosty 12 % • zahrady a ovocné sady 18 %. Lesní půdy (1995 – včetně městských lesů za hranicemi města) zahrnují: • lesy hospodářské 63 % • lesy ochranné 5% • lesy zvláštního určení 33 % (z toho rekreační a příměstské 61 %) Ekologicky nejstabilnější jsou pozemky s lesními porosty a trvalé travní porosty, nejméně stabilní jsou orné půdy. Kvalitní orné půdy jsou chráněny pro zemědělské využití. 9



Ekologicky významné plochy – označení nejhodnotnějších částí krajiny, které musí být zachovány a chráněny pro optimální využití území města a chod jeho funkcí. Jejich ochrana se řídí zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Patří sem: • zvláště chráněná území • významné krajinné prvky • územní systém ekologické stability (ÚSES) • přírodní parky. V letech 1993 – 1996 byly zpracovány přírodovědecké podklady, které zahrnovaly také výskyt chráněných druhů rostlin a živočichů. Tyto práce dosud nebyly systematicky aktualizovány, takže může dojít ke zničení některých lokalit. Zvláště chráněná území - přírodovědecky nejcennější lokality na území Plzně, zaměřené především na ochranu ekosystémů. Veškeré činnosti v nich jsou regulovány prostřednictvím obecně závazných vyhlášek a plánů péče, které jsou schvalovány orgány ochrany přírody a jsou závazným podkladem pro územně plánovací dokumentaci. Patří sem: • přírodní rezervace • Kamenný rybník, Petrovka, Zábělá • přírodní památky • Čertova kazatelna, Doubí, Kopeckého pramen. Významné krajinné prvky - ekologicky nebo esteticky důležité části krajiny. Jsou chráněny zejména před zásahy narušujícími celistvost a funkčnost území. • podle § 3 zákona č. 114/92 Sb. • lesy, vodní toky a jejich nivy, vodní plochy, rašeliniště a mokřady (90 prvků) • podle § 6 zákona č. 114/92 Sb. • parky, zahrady, důležité aleje, hřbitovy, remízy, lada apod. (83 prvků) Významné krajinné prvky jsou mnohdy vymezeny zároveň jako části ÚSES, zároveň jsou též součástí přírodních parků. Územní systém ekologické stability (ÚSES) - soustava ekologicky více stabilních částí krajiny (biocentra a biokoridory), které jsou účelně rozmístěny na základě ekologických, funkčních a prostorových kritérií stanovených metodikou MŽP ČR. ÚSES je závaznou součástí územně plánovací dokumentace, projektů pozemkových úprav, lesních hospodářských plánů a vodohospodářských plánů. • dle úrovně ÚSES - nadregionální (nejvýznamnější), regionální a lokální • dle funkčnosti části ÚSES - funkční (většina významných částí) a navržené Přírodní parky – jsou určeny k ochraně krajinného rázu v územích s významnými přírodními, estetickými a kulturními hodnotami. • vyhlášený - Horní Berounka • navržené - Niva Mže, Údolí Radbuzy a Úhlavy Podle stejného zákona jsou také chráněny památné stromořadí Alej Kilometrovka a jednotlivé památné stromy. Další krajinné prvky (solitérní stromy, výrazné tvary reliéfu, boží muka, vyhlídky atd.) jsou evidovány při mapování krajiny jako krajinářsky významné objekty. Dokreslují charakteristický krajinný ráz. Krajinářsky hodnotná území tradičně využívaná pro rekreaci obyvatel Plzně, (Bolevecké rybníky, Košutecké jezírko, České údolí, Homolka, Špitálský les, Chlum a Zábělá ) jsou vyhláškou města Plzně č. 33/1997 prohlášena za rekreační oblasti.

10



Zeleň Poměrně kvalitní systém urbanistické zeleně v Plzni dále rozvíjený v meziválečném období byl po roce 1945 zanedbán, redukován zejména rozvojem dopravy a rozšířen o problematické plochy v přehuštěných sídlištích. V současné době dochází k pozvolnému zlepšování. Přestože byly realizovány některé vodní prvky (estetické působení, zvlhčování vzduchu), jejich zastoupení není dostatečné. V některých případech byly v minulosti zrušeny a zasloužily by obnovení, přestože je jejich provoz nákladný. Parky - nejvýznamnější plochy urbanistické zeleně snadno dostupné pro každodenní rekreaci. • stávající (Borský, Homolka, Husův sad, Chvojkovy lomy, Košutecký, Lobezský, Lochotínský, Luftova zahrada, Mikulášský hřbitov, Potoční, Štruncovy sady, V Homolkách atd.) - cca 110 ha. • navržené v územním plánu • parky - cca 50 ha (Mikulka, na Roudné, na Vinicích, Slovanské údolí, ve Skvrňanech) • parky se sportovním zařízením - cca 50 ha (Košutka – nad sídlištěm, Košutka – pod Sytnou, Lochotínská, Luční, Slovanské údolí, U Ježíška, u Špitálského lesa, U Radbuzy, Vinice - jih). Realizace nových ploch bude komplikovaná vzhledem k majetkovým vztahům. Sadový okruh historického jádra a parková náměstí - důležité reprezentační a sadovnicky hodnotné plochy. • sadový okruh • Kopeckého sady, Křižíkovy sady, sady 5. května, sady Pětatřicátníků, Smetanovy sady, Šafaříkovy sady • parková náměstí • Habrmannovo, Husovo, Jiráskovo, Masarykovo, Mikulášské, nám. Milady Horákové, nám. Míru. Zoologická a botanická zahrada a Arboretum Sofronka - specifické plochy zeleně se značným významem vědeckým a vzdělávacím. Zeleň v bytových a smíšených územích – významná, ale nejvíce zatížená a ohrožená složka urbanistické zeleně (zejména na sídlištích Severního předměstí a Skvrňan). Uliční aleje - prostorově nejrozšířenější typ sadovnických úprav, který se také nejvíce rozvíjí. Realizace a údržba je velmi náročná (omezený prostor, nepříznivé podmínky) na výběr vhodných dřevin a technologii výsadeb. • Vlastnictví města – všechny uvedené stávající prvky urbanistické zeleně. • Správa a údržba – je zajišťována z více míst: • Správou veřejného statku města Plzně • úřady městských obvodů • jiné organizace (např. Zoologická a botanická zahrada města Plzně atd.). Nejdůležitější správci zeleně podle Článku 22 Statutu města Plzně jsou: • Správa veřejného statku města Plzně: • zajišťuje koncepci péče města o veřejnou zeleň a komplexní péči o: • lesy v majetku města, • rekreační oblasti a chráněná území ve městě, • zemědělskou půdu v majetku města, • plochy krajinné zeleně a prvky územního systému ekologické rovnováhy na pozemcích ve vlastnictví města; • stanovuje systém vedení jednotné dokumentace (pasportizace) ploch zeleně a vede aktuální přehled údajů o plochách v péči celoměstských orgánů; • Úřady městských obvodů: 11

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ •

•


komplexně pečují o plochy městské a komunikační zeleně včetně na nich umístěných vodních ploch, dětských hřišť a pískovišť a dalších jejich součástí a příslušenství vyjma ploch uvedených výše pod body a) – d); v rámci městem stanovené pasportizace ploch zeleně vedou aktuální a úplné údaje o plochách v jejich péči; Rozdílná úroveň firem, které smluvně provádějí údržbu a realizaci, je příčinou problémů v kvalitě zeleně. Přesto jde o řádové zlepšení proti stavu před rokem 1989. Používají se vzrostlé výpěstky, je širší sortiment dřevin, zlepšila se technologie výsadeb.

Zeleň privátních objektů občanského vybavení (obchody, služby) a výroby a skladů zásadně jiná úroveň. V legislativní oblasti chybí předpis jednoznačně vymezující povinnost realizace sadovnických úprav (včetně specifikace a požadavků na technologie) při výstavbě a jejich následné údržby. Neujasněné jsou kompetence orgánu státní správy (OŽP MMP), který by měl na tuto problematiku dohlížet. Nekvalitní projekt sadovnických úprav nebo nedokončená realizace výsadeb nejsou pro stavební úřady důvodem pro nevydání rozhodnutí dle stavebního zákona. Prakticky nevymahatelné jsou požadavky na kvalitní provádění údržby těchto ploch. Důsledkem jsou v lepších případech pouze sekané travnaté plochy, ale ostatní výsadby (dřevinné) zůstávají zaplevelené a odumírající. V horších případech jsou plochy postupně devastované, až se stávají ruderálními porosty nebo rozbahněnými plochami.

4.2. • • • •

Vývoj

Struktura krajiny se v období 1991 – 2001 podstatně nezměnila. Nárůst zastavěných ploch se realizoval zejména na půdách odňatých zemědělskému využití. Byla vyhlášena dříve navržená zvláště chráněná území, všechna zvláště chráněná území (kromě přírodní rezervace Petrovka) byla nově vyhlášena městskými vyhláškami. Byla zaregistrována většina navržených významných krajinných prvků. Realizace navržených částí ÚSES na pozemcích města se od roku 1996 postupně provádějí v rámci pozemkových úprav (Radčice, Litice). V porostech městských lesů se příznivě zvyšuje zastoupení listnatých dřevin (v letech 1922 – 1930 7 %, 1995 – 24 %).

Zeleň • • • • • • • • • • •

Od roku 1992 je péče o zeleň komplexně zajišťována dodavatelskou formou. Od roku 1993 vysadilo město kolem 5000 stromů. V roce 1997 bylo ve 411 alejích 14 070 stromů ve 119 druzích. Byla zavedena zásada Generelu dopravy v klidu města Plzně osazovat parkoviště stromy v poměru 1 strom na 5 parkovacích stání. Od roku 1994 byly obnoveny plochy: 1994 náměstí Českých bratří od 1995 sadový okruh (Křižíkovy sady - 1995, Šafaříkovy a Kopeckého sady - 1996, křižovatka Františkánská 1998, část pod Masnými krámy – 2000, proluka v Křižíkových sadech – 2001) od 1995 Chvojkovy lomy 1996 Lobezský park 1999 Křimické náměstí, zahrada za ÚMO Plzeň 3, park v sídlišti Lochotín od 1999 Luftova zahrada 2000 park v Potoční, 1. etapa hřbitova U Všech svatých 2001 2. etapa hřbitova U Všech svatých

Součástí ploch městské zeleně jsou vodní prvky, které významně doplňují jejich vybavení a zvyšují i estetickou úroveň. V současnosti je to 26 fontán, 4 pítka a 8 výtokových stojanů (pumpiček). Nastal dynamický rozvoj zoologické a botanické zahrady (viz též část Zvířata). 12


4.3.


Trendy

Plochy lesů, travních porostů a vodní plochy jsou limitujícími prvky pro rozvoj města. Jejich podíl v rámci struktury krajiny je třeba zachovat minimálně na současné úrovni. Stabilizovány jsou také kvalitní orné půdy v ucelených hospodářských plochách zejména v okrajových částech městského území. Důležitým principem koncepce rozvoje Plzně je nezastavitelnost říčních údolí. Územní plán města Plzně předpokládá nárůst ploch krajinné zeleně především v kategoriích travní porosty a ostatní krajinná zeleň v souvislosti s navrženými částmi systému ekologické stability, s nutností ochrany vodních toků a podpory dalších funkcí krajiny. Navrhované rozvojové plochy města jsou lokalizovány převážně na orné půdě na základě rozboru kvality půd a urbanistických vztahů. Cílem hospodářských opatření v městských lesích hlavně při obnově porostů je v maximální míře zavádět listnaté, ekologicky cenné a stanovišti odpovídající dřeviny.

Zeleň Připravují se úpravy Lochotínského parku, realizace parku U Ježíška a dalších navržených parků. Připravuje se výraznější spolupráce s veřejností. Vzhledem k významnému zájmu veřejnosti o stav ploch veřejné zeleně ve městě a zásahy především do dřevinných porostů se poprvé v Plzni při návrhu nové plochy zeleně v roce 2001 použila metoda spolupráce s veřejností formou tzv. plánovacích víkendů, a to v případě „Zemníku“ v Plzni na Košutce (Park na přání). Po vyhodnocení celé akce se počítá i nadále s výrazným zapojováním veřejnosti, především mládeže, při zakládání a obnově ploch zeleně.


• • • •

Přímé nástroje

Město může ovlivnit realizaci částí ÚSES zejména při pozemkových úpravách (směny pozemků, využití mimorozpočtových zdrojů na péči o krajinu) nebo při stavební činnosti jiných investorů (náhradní výsadby za zeleň likvidovanou výstavbou). Postup zpomaluje omezení využití městských pozemků pro navržené části ÚSES pouze v rámci katastrálního území, ve kterém probíhá pozemková úprava. Město přímo spravuje zemědělskou a lesní půdu a vodní plochy ve svém vlastnictví (prostřednictvím Správy veřejného statku města Plzně – úsek lesů, zeleně a vodního hospodářství). Město může ovlivnit realizaci nových ploch, rekonstrukce a úpravy existujících ploch zeleně. Město má v přímé správě údržbu zeleně. Podle § 10 zák. č. 128/2000 Sb. o obcích může obec ukládat povinnosti v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě, ostatní veřejné zeleně a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti. • Podle § 34 jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. • Veřejná prostranství v Plzni jsou podrobně vymezena ve vyhlášce města Plzně č. 6/2001 o poplatku za užívání veřejného prostranství.

13


5.2. • • •



mimorozpočtové fondy státu (SFŽP ČR), spolufinancování mezinárodních programů (ISPA, Phare aj.), programy MŽP ČR (Program péče o krajinu, Program revitalizace říčních systémů, Program drobných vodohospodářských ekologických akcí).

6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR Na území sousedních obcí zasahují: • zvláště chráněná území • přírodní rezervace Petrovka – k.ú. Chotíkov • přírodní rezervace Zábělá – k.ú. Chrást (jedná se o městské lesní pozemky) • přírodní park Horní Berounka. Městským územím jsou vedeny • nadregionální a regionální biokoridory ÚSES s regionálními biocentry (zároveň to jsou vodní a lesní významné krajinné prvky) • lokální biokoridory navazující na hranicích města na biokoridory vymezené na území sousedních obcí. Chybí společenská organizace typu okrašlovacího spolku. K jeho obnovení po roce 1989 nedošlo, ačkoliv má v Plzni a v celé republice dávné tradice a jeho přičiněním vznikly významné parkové plochy. Současná organizace správy zeleně v různých městech republiky se liší. Při zhodnocení ukazatelů odborných a ekonomických se jako nejefektivnější osvědčil model použitý ve Zlíně a podobně v Karlových Varech, tj. celoměstská správa zeleně s vlastní výkonnou jednotkou, která zajišťuje běžnou údržbu a obnovu zeleně na nejvýznamnějších plochách ve městě s možností operativní likvidace drobných závad v oblasti zeleně (spadlé větve, okamžitá náprava vandalismu atd.). Údržba ostatních ploch a rekonstrukce jsou zajišťovány dodavatelsky na základě výběrových řízení.

7. Závěrečné shrnutí podtématu • • • • • • •

vlastnictví pozemků; postup realizace ÚSES; nízká úroveň vědomí o ochraně přírody a krajiny, nevhodné chování veřejnosti, vlastníků a uživatelů pozemků; deficit funkčních, snadno dostupných parků; dělení kompetencí v oblasti péče o zeleň; absence legislativy upravující povinnosti realizace a péče o zeleň mimo městské plochy; nevhodné chování obyvatel, vandalismus ap.

14


HLUK

IV. Hluk 1. Obsah podtématu Obsahuje přehled hlavních zdrojů hluku (automobilová doprava, železniční doprava, výroba, zábava) a zdravotně hygienická hlediska (vnímání hluku, vliv na zdraví). Další částí je problematika sledování hluku (měření a sestavování map) a možnosti jeho omezování.



Soubor Hlukových map města Plzně (MHS, ÚKRMP, 1993 - 1999) – průběžně aktualizovaný dokument informující o hlukové situaci ve městě, chybí souhrnné koncepční řešení navrhující zlepšení stavu


Stav a vývoj

Životní prostředí města je zatěžováno dvěma parametry hluku: intenzitou (nadměrný hluk) a rušivostí (vnímání hluku člověkem). Od roku 1993 je v Plzni věnována této problematice soustavná pozornost zpracováváním tzv. hlukových map. V současné době existují komplexní informace o hlukovém zatížení města z automobilové a železniční dopravy v denní i noční době a o plošném šíření hluku. Největším problémem v současné době je hluk z pozemní dopravy. Prakticky celá základní komunikační síť procházející centrem města má průměrnou denní hladinu hluku vyšší než 70 dB. Měření v roce 1998 ukázala, jak významně se na hlukové zátěži v okolí komunikací podílí tranzit nákladních automobilů ve směru východ – západ. Tuto skutečnost dokumentuje významné snížení hlukové zátěže (zejména v nočních hodinách) na Křimické ulici po převedení tranzitní dopravy na Domažlickou, kde naopak došlo ke zvýšení hladiny hluku. Automobilová doprava (zejména vnitroměstská a cílová) se podílí též na poměrně vysoké hladině hluku v centru města. Zatížení hlukem ze železniční dopravy má plošně omezený a s výjimkou nákladových nádraží nárazový charakter. V některý částech města jsou důležitým zdrojem hluku další lidské činnosti, zejména výroba. Hluk z těchto zdrojů je zpravidla lokálně omezený a řeší se přijetím protihlukových opatření na konkrétních objektech a zařízeních tak, aby byly v souladu s požadavky na hlukové limity stanové příslušnými předpisy pro hluk z provozoven. Závažnějším problémem v této souvislosti zpravidla bývá doprava související s provozováním těchto objektů. Mezi relativně nejméně zasažené oblasti z hlediska hluku z dopravy patří obytná území uvnitř starší zástavby a v nových sídlištích. Značným problémem z hlediska obtěžování hlukem v noci jsou v těchto částech naopak zábavní podniky lokalizované v obytných zónách (restaurace, diskotéky, noční kluby ap.). Pro omezení hluku z veřejných hudebních produkcí připravuje Statutární město Plzeň vyhlášku upravující podmínky jejich provozu.

15


HLUK

Aktualizace hlukových map se provádí a dále bude provádět v souvislosti se změnami v komunikačním systému, eventuálně s investicemi do výrobních zařízení Hluková měření se doplňují měřením ovzduší a prověřuje se závislost mezi zatížením prostředí hlukem a imisemi. V souvislosti se vstupem do EU bude nutné přijmout zásady a cíle EU pro řešení hlukové problematiky. Při tvorbě a zabezpečování akusticky vhodných kvalit prostředí pro člověka je nutná provázanost globálních i lokálních aktivit. Charakter globálního přístupu k řešení hlukové problematiky mají regulativy vztahující se k řešení hlukových emisí (v této oblasti již byla do české legislativy zavedena platná legislativa Evropské unie přijetím Nařízení vlády č. 9/2002, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku). Centrálně vypracované regulativy v oblasti hlukových imisí mají přímé a konkrétní dopady na lokální stav akustické situace (v současné době řeší tuto problematiku zejména zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a Nařízení vlády č. 502/2001 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací). V rámci EU je v současné době zpracováván návrh směrnic s pracovním překladem „Posuzování a management hluku v životním prostředí“, který vymezuje systém tvorby hlukových map a navazujících Akčních plánů, které mají definovat opatření včetně stanovení odpovědnosti za jejich realizaci s cílem snížení hlukové zátěže obyvatelstva. Důležitým požadavkem těchto připravovaných směrnice je důraz na informovanost obyvatelstva. Cílem směrnice je snížit v roce 2010 počet obyvatel zasažených hlukem nad 65 dB (ekvivalentní hladina hluku) o 10 %, v roce 2020 o 20 %. Nedílnou součástí mapování hluku ze silniční, železniční a letecké dopravy a průmyslového hluku musí tedy být zjištění počtu obyvatel zasažených nadměrným hlukem (ve velmi omezeném měřítku byl tento úkol realizován na území města Plzně v poslední studii organizované institucemi města „Komplexní zhodnocení dopadu vedení tranzitní dopravy pro státní silnici I/26 v Plzni na životní prostředí“).


Přímé nástroje

Město může ovlivnit: organizaci dopravy, • kvalitu povrchů vozovek včetně tramvajových těles, • kvalitu vozového parku MHD. •

Dále má tyto možnosti: • Klást důraz na rozvoj a organizaci MHD a s tím související vytváření podmínek, resp. tlaku na širší využívání MHD. • Zvažovat výrazně organizační změny v systému dopravy, aby nevedly naopak k rozložení dopravy do dalších komunikací a tím k zatížení plošně rozsáhlejšího území (významný vliv jednosměrných ulic). • Při organizačních změnách dopravy důsledně chránit zejména oblasti bydlení (omezovat průjezdnou dopravy, ponechat v území v co nejširší míře pouze charakter komunikací pro místní bydlící obyvatele). • V rámci územního plánu či v jiném dokumentu stanovit podmínky nebo striktní regulativy pro stavbu protihlukových bariér – současná legislativa (zákon č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví) stanoví jako základní ochranu venkovního prostoru před hlukem z dopravy - tato skutečnost je samozřejmě žádoucí, nicméně by vedla mj. k nevhodnému rozdělování města, komunikace ztrácejí charakter městských tříd – ulic, je potřeba hledat prioritně i jiné možnosti ochrany před hlukem z dopravy. • Podporovat přijetí závazných regulativů (např. obecně závaznou vyhláškou, která by definovala koncepci umisťování staveb do území bydlení, zejména bydlení čistého). • Podle § 10 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích může obec ukládat povinnosti v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou (písm. c) pro pořádání, průběh a 16


HLUK

ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku).

6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR V současné době má Plzeň velmi komplexní soubor dat poskytující přehled o hlukové situaci na území města. Tento soubor umožňuje definovat význam realizovaných a připravovaných změn, slouží jako podklad pro vyhodnocení nejproblematičtějších úseků a posoudit nutnost prioritního řešení určitých území z hlediska jejich zasažení hlukem. Vytvořením souboru hlukových map má Plzeň v podstatě nejucelenější přehled o rozšíření hluku v území a vlivu dopravy na akustickou situaci u obytné zástavby v rámci měst ČR (s výjimkou Prahy, pro kterou byl zpracován model plošného zasažení hlukem z dopravy včetně vyhodnocení zasažení počtu obyvatel v roce 2001). Hlukovým mapováním se zabývala i řada srovnatelných a menších měst, do r. 1996 bylo na území ČR zpracováno cca 100 map hluku ze silniční dopravy (výsledky získány na základě měření), od r. 1997 bylo vytvořeno 8 map (z toho 4 měřením a 4 výpočtovým modelem). Z větších měst se významně zabývají mapováním akustické situace s cílem získání výchozích podkladů mj. města Olomouc a Karlovy Vary. Obecně závazná vyhláška omezující provoz kulturních podniků v nočních hodinách byla již přijata v některých městech ČR (Písek, Domažlice) – nesetkává se u podnikatelů, ale ani u obyvatel (bydlících mimo dosah kulturních zařízení) s významným pozitivním ohlasem – řešení je nutné hledat spíše v oblasti vhodného umisťování staveb, důsledné činnosti městské policie, přijetí vyhlášky o rušení nočního klidu (ruší zpravidla návštěvníci ve venkovním prostoru a vozidla taxi, nikoliv provozovna vlastní).

7. Závěrečné shrnutí podtématu • • •

hluk z dopravy; chybějící městský dopravní okruh; nevhodná lokalizace stacionárních zdrojů hluku (provozovny, diskotéky atd.).

17

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZEŇ

V.

ODPADY

Odpady

1. Obsah podtématu Obsahuje přehled druhů odpadů a údaje o nakládání s nimi (sběr, třídění, skládkování, spalování, zpracování, biologický odpad a problematika starých a černých skládek). Další částí jsou možnosti koncepčního řešení.



Koncepce nakládání s odpady v Plzni a sousedních okresech (EKOTEAM, 1993) částečně zastaralý komplexní dokument regionálního významu. • Koncepce odpadového hospodářství statutárního města Plzně (MMP OŘTÚ) – v rozpracovanosti • Z hlediska kontaminace horninového prostředí a podzemních vod nebylo dosud území města celkově a koncepčně hodnoceno. Každá jednotlivá dílčí lokalita je posuzována a řešena individuálně zejména s ohledem na technické možnosti provádění prací a na způsob budoucího využití území. Odstraňování zjištěné kontaminace probíhá zpravidla v těchto krocích: • provedení průzkumu lokality za účelem zjištění rozsahu a stupně kontaminace ukončené zpracováním zprávy o průzkumu, • zpracování projektu sanačních prací, • provedení sanačních prací ukončené zpracováním závěrečné zprávy (v případě dlouhodobější sanace jsou zpracovávány rovněž dílčí etapové zprávy), • zpracování projektu postsanačního monitoringu, • monitorování lokality ukončené zprávou o monitoringu.


Stav a vývoj

Odpady představují specifický produkt lidské společnosti, který při nevhodném zneškodňování může ohrozit všechny složky životního prostředí. Nakládání s ostatními a nebezpečnými odpady se řídí zásadami stanovenými platnou legislativou (zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů). Nakládání s komunálním odpadem, který vzniká na území města a má původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, zákon ponechává v kompetenci města. Město se v daném systému stává původcem komunálního odpadu a jako původce komunálního odpadu musí plnit zákonné povinnosti. Zákon o odpadech obci ukládá poměrně značné povinnosti, ale zároveň jí k tomu dává nástroje, jak své povinnosti splnit. Město v roce 2002 zpracovává koncepci odpadového hospodářství, ve které provede analýzu současného stavu a navrhne systém nakládání s komunálními odpady dle platné legislativy. 18


ODPADY

Je nutno konstatovat, že statutární město Plzeň jakožto původce komunálního odpadu dle § 4 písm. p) zákona o odpadech nedisponuje žádnými ekonomickými nástroji pro ovlivňování způsobů nakládání s komunálním odpadem v jeho správním území dle platné legislativy. Povinnosti obce uložené zákonem o odpadech zejména v § 16 a 17 upravuje vyhláška Zastupitelstva města Plzně č. 8/2001, Statut města. Statut města upravuje dělbu přenesené působnosti mezi orgány městských obvodů a orgány celoměstskými. Povinnost obce daná zákonem je definována v oblasti komunálního odpadu, kdy město je povinno určit místa, kam mohou fyzické osoby tento odpad odkládat, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (baterie, zbytky barev, zářivky aj.). Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu dle Statutu města zabezpečují ve správním území města Plzně jednotlivé městské obvody prostřednictvím firem, které provádějí mobilní sběr tohoto odpadu, anebo uvedly do provozu sběrné dvory. Dále městské obvody dle Statutu města určují místa, kam mohou občané odkládat odděleně shromažďované složky komunálního odpadu (např. papír, sklo, plasty, biologický odpad) a velkoobjemový komunální odpad včetně odpadu stavebního. Orgány obvodů v oblasti nakládání s odpady zajišťují prostřednictvím vybraných firem také rozmístění a svoz odpadkových košů, úklidy černých skládek, úklidy chodníků, péči o zeleň a sběr kovového odpadu. Tyto činnosti jsou velmi rozdílné, nejednotné a nekoncepční z hlediska trendů v ČR a EU. Současný stav organizace nakládání se směsným komunálním odpadem ve správním území města je výsledkem podcenění vývoje a zavádění nových poznatků a trendů v této oblasti. Rozsah služeb se řídí pouze uplatněním tržních mechanismů - aktivit jednotlivých svozových firem. Zneškodňování směsného komunálního odpadu si občané zajišťují smluvním vztahem přímo se svozovou firmou, popřípadě prostřednictvím vlastníka nebo správce nemovitosti, což je v rozporu se zákonem o odpadech. Původcem komunálního odpadu ze zákona je obec a nikoliv fyzická osoba - občan. Obec jako původce komunálního odpadu je povinna platit poplatky za ukládání odpadů, pokud tyto nepřevede do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3 zákona. V praxi výše uvedené znamená, že z jedné ulice odváží odpad tři i více svozových firem. Zřídka je komerční zájem svozových firem lokalizován na určitou část území města. Naopak snaha o získání zakázek vede společnosti k realizaci i těch zakázek, které jsou vzdálené od „hlavního svozového území“ firmy. Výsledkem tohoto vývoje je na jedné straně zlepšení úrovně nabízených služeb, na druhé straně však stojí nekoncepční přístup z celoměstského pohledu. S výjimkou omezeného ukládání inertních materiálů není podle odborných průzkumů vhodné na území města lokalizovat žádnou skládku a ukládání odpadů je řešeno mimo Plzeň. V současné době se komunální odpady z města Plzně ukládají na skládky Chotíkov, Vysoká u Přeštic a Němčičky u Rokycan. V roce 2001 bylo na skládku Chotíkov uloženo cca 47 000 t směsného komunálního odpadu (v roce 2000 52 000 t). Na skládku Sulkov byl ukládán průmyslový odpad Škoda a.s. v období 1920 - 1996. Nyní je prováděna asanace skládky. Odpady z ploch městské zeleně a jiné organické odpady (z domácností apod.) se ukládají na soukromých kompostech firem pečujících o zeleň, na skládkách komunálního odpadu, nebo na kompostárně v Úhercích. Spalovna odpadů ze zdravotnických zařízení ve Skladové ulici je určená k likvidaci zdravotnických odpadů, odpadů s chemickým složením podobným zdravotnickému odpadu, průmyslových a komunálních odpadů s výjimkou odpadů obsahujících vysoce stabilní látky (PCB ap.). Obdobná spalovna umístěná v areálu FN na Lochotíně pozastavila v lednu 2002 činnost. Nakládání se škvárou a popílkem z teplárny Plzeňské teplárenské a.s. bylo v minulém období prováděno naplavováním na odkaliště Božkov, které znamená jednak výrazně negativní zásah do krajinného prostředí, jednak nebezpečí sekundárního znečištění ovzduší. V současné době probíhá první etapa rekultivace složiště. Na území města existuje velké množství nepovolených nezabezpečených skládek s různým stupněm znečištění biosféry. Celoměstská sanace největších skládek proběhla při 19


ODPADY

nárazové akci v roce 1996. Úklid veřejného prostranství včetně černých skládek mají v kompetenci městské obvody. V roce 2001 bylo na likvidaci černých skládek a s ní spojená opatření vynaloženo 1 089 215 Kč (v roce 2000 to bylo cca 590 000 Kč). Dochází však k jejich obnovování a ke vzniku nových černých skládek. Zvláštní skupinu tvoří staré nezajištěné skládky. Takovou lokalitou je skládka Ledce v bývalých kaolinových lomech pod Krkavcem. O tuto velice problematickou lokalitu vede Město Plzeň a Okresní úřad Plzeň-sever soudní spor. Skládka byla zřízena v roce 1969 bývalou Technickou službou města Plzně. Je vedena v ekologickém auditu Hospodářského dvora města Plzně z roku 1992 jako stará ekologická zátěž. V minulosti byl na skládce Ledce ukládán nejen komunální odpad z města Plzně, ale i průmyslový odpad z celé řady státních podniků. V současné době probíhá sanace skládky podle projektové dokumentace.

4.2.

Trendy

V současné době nová legislativa (zákon č. 477/2001 Sb. o obalech) nařizuje u některých výrobků zpětný odběr. Tento systém by postupně měl navazovat na systém nakládání s komunálním odpadem. V územním plánu je vytipováno místo pro zařízení na zpracování odpadů - lom Háje u Koterova. Kromě toho mohou být některá menší zařízení pro zpracování odpadů umístěna ve většině výrobních území. V oblasti nakládání s odpady bude nezbytné přizpůsobit činnost městské správy podmínkám EU. Podle nich bude např. nutné vybudovat v Plzeňském kraji spalovnu komunálního odpadu, nebo využít nové technologie termického zpracování.


• • •

Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Město Plzeň může prostřednictvím místních orgánů státní správy (odbor životního prostředí MMP) ukládat původcům kontaminace nápravná opatření (provedení sanačních prací). Kromě těchto ekonomických nástrojů jsou dalším aspektem pro město i nástroje informační. Je důležité, aby byl zajištěn popis stávající situace a hodnocení trendů, vztahů a možných dopadů v rámci jednotlivých sanovaných území.

5.2. • •

Přímé nástroje


Problematika starých zátěží je upravena zákonnými předpisy, takže městská samospráva nemá moc možností do ní zasahovat. V případě, že původce není znám, nebo opatření nelze uložit vlastníkovi pozemku, na němž závadný stav vázne a současně hrozí závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad (odbor životního prostředí MMP) na náklady státu. V tomto případě se 20


ODPADY

může pozitivně uplatnit role města jako orgánu samosprávy tak, že v zájmu urychlení nápravy budou potřebné finanční prostředky na sanační práce uvolněny prvotně ze zdrojů města a následně budou nárokovány ze státního rozpočtu.

6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR Město využívá skládky mimo své území (Chotíkov, Vysoká, Němčičky) a kompostárnu v Uhercích. Staré skládky umístěné při hranici města (Ledce) mohou ovlivňovat i území obcí sousedících s Plzní. Mimo město jsou také vyváženy nebezpečné odpady a tříděný odpad. Regionální působení vyžaduje i případný záměr spalovny. Město Plzeň jako jediné ze statutárních měst v současnosti nepostupuje zcela v souladu s některými ustanoveními zákona o odpadech. Z menších měst je podobná situace například v Třebíči a Jablonci nad Nisou. Cena za svoz komunálního odpadu v současném systému (včetně separovaného sběru komunálního odpadu, nebezpečných odpadů aj.) je srovnatelná s ostatními městy a pohybuje se cca 450 Kč na jednoho obyvatele a rok. Město Plzeň v současném systému dotuje náklady spojené s likvidací komunálního odpadu částkou cca 140 Kč na občana za kalendářní rok.

7. Závěrečné shrnutí podtématu • • • • • •

problematický systém nakládání s komunálním odpadem omezující možnost efektivních zásahů města; vznik a obnova nezabezpečených černých skládek; likvidace biologického odpadu, zejména odpadu ze zelených ploch; likvidace stavebního odpadu; neúplná, případně chybějící data o separovaném sběru a jeho odbytu; jednotná logistika v rámci správního území.

21


ZVÍŘATA

VI. Zvířata 1. Obsah podtématu Obsahuje přehled druhů zvířat ve městě s důrazem na nejvýznamnější skupiny (psy, kočky). Další částí je problematika toulavých psů a koček, zdivočelých holubů, potkanů a možná východiska zlepšování stavu.


3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů • •

Generel zoologické a botanické zahrady (2002) - aktuální dokument schválený Zastupitelstvem města Plzně. Koncepce chovu psů ve městě Plzni (2000) - aktuální dokument schválený Zastupitelstvem města Plzně.


Stav

Problematika chovu a výskytu některých “problémových” skupin živočichů není dosud dostatečně řešena. Nejvíce diskutovaným problémem je chov psů. Neukázněnost a bezohlednost jejich majitelů se odráží na čistotě města (exkrementy), bezpečnosti a klidu. Nelze však přepokládat možnost nějakého zásadního legislativního opatření omezujícího právo chovat psa (nebo jiné zvíře). Komplexní řešení této problematiky ze strany městské správy bylo zpracováno v dokumentu Koncepce řešení problematiky chovu psů v Plzni, který byl schválen v únoru 2000 a navrhuje dopady do vyhlášky o poplatcích ze psů a do vyhlášek o čistotě města, respektive o některých povinnostech chovatelů zvířat. Pro opuštěné a zatoulané psy provozuje Spolek pro ochranu zvířat v Plzni útulek na Valše, který je nedostatečný a je v kolizi s rozvojovými záměry na sousedních plochách. Plocha pro nový útulek je navržena v blízkosti Borských polí v opuštěném vojenském objektu v lese. Původní záměr útulku pouze pro psy byl rozšířen i o řešení problematiky koček. V první polovině roku 2002 se předpokládá zahájení stavby tohoto nového útulku pro zvířata v nouzi. Služební psi jsou chováni v areálech Ministerstva vnitra u zoologické zahrady a na Bílé Hoře. Volně žijící (opuštěné, toulavé) kočky vytváří problémy místně. Jsou potenciálními přenašeči některých chorob. V současné době útulek pro toulavé kočky v Plzni není, existuje v blízké obci (soukromá aktivita). Chov hospodářských zvířat je částečně omezen územním plánem. Velkokapacitní chovy jsou možné pouze v plochách zemědělských areálů, které jsou na území města v útlumu (Červený Hrádek). Jejich zachování se předpokládá pouze dočasně v okrajových částech města mimo hlavní rozvojová území. Chov koní je rozdělen do menších zařízení a nepřináší závažnější problémy. Aktuální může být pouze regulace pohybu jezdců na koních.

22


ZVÍŘATA

Chov hospodářských zvířat i koní v malém je běžně rozšířen v zónách venkovského a rodinného bydlení. Regulace stanovená územním plánem (omezení na plochy venkovského bydlení) je obtížně uplatnitelná, neboť se týká výstavby zařízení (stájí, kotců, výběhů apod.)., která vznikají většinou bez povolení. Podmínky chovu cizokrajných zvířat v Zoologické a botanické zahradě města Plzně jsou řízeny příslušnými předpisy. Praktická ochrana živočichů je provozována občanskými sdruženími. Jedná se o záchrannou stanici na Doubravce provozovanou sdružením DESOP. To se věnuje péči o nemocné živočichy z přírody a též praktické ochraně zejména ptactva ve městě a okolí (zimní přikrmování, instalace budek pro hnízdění ap.). Další aktivitou vedoucí k ochraně druhů je chov sokolů ve městě Plzni (ČSOP, Ing. Bakala). Tímto jedinečným projektem se návrat tohoto druhu zpět do Plzně a jeho pravidelné hnízdění včetně vyvedení mláďat stalo skutečností. Sokoli jsou jedním z nástrojů k omezení počtu holubů, ovšem ne hlavním. Mezi nejdůležitější opatření vedoucí ke snížení populace holubů patří zejména umisťování technických zábran proti usednutí na oknech, římsách a dále snižování hnízdních možností (uzavírání půd, balkonů atd.). Populace potkanů je udržována díky deratizačním opatřením na přijatelné úrovni. Město v současné době nemá žádnou vyhlášku, kterou by byla upravena deratizační opatření týkající se celého města nebo soukromých subjektů.

4.2.

Trendy

Zvířata v Plzni nepaří mezi kritické problémy města. Město nastolilo správné řešení v zásadních směrech a po výstavbě kombinovaného útulku a vytvoření systému odchytové služby dojde k zásadnímu posunu v této oblasti. Díky provozu útulku bude možné zajistit zázemí pro kastrační program, a tím řešení palčivého problému toulavých koček ve městě. Dalším důležitým krokem bude vytvoření vyhlášky, která zajistí řešení psích exkrementů a volného pobíhání psů na volném prostranství.

5. Nástroje města Město může využít zejména: • tržní nástroje • příprava kvalitní vyhlášky o poplatku za chov psů, např. zvýhodnění psů čipovaných nebo jinak značených, z útulku, nebo kastrovaných, nebo naopak znevýhodnění dalších psů v chovu (druhý a třetí pes atd.); • zlepšení evidence psů a zajištění řádného postihu; • podpora investic (např.kastrační program) v oblasti problematiky zvířat pro období, kdy nebudou řešeny koncepčně. • institucionální nástroje • uplatňují se za účelem řízení, prevence a nápravy opatření nepříznivých účinků (volné pobíhání zvířat, bezpečnost občanů, čistota a základní hygienické podmínky). Tímto nástrojem může být útulek pro zvířata v nouzi, ale i kastrační program. Zřízením útulku pod vedením města lze ovlivnit kvalitu vedení útulku, rychlost odchytu zvířat a jejich návrat k majiteli, snížení investic do této problematiky. • informační nástroje • nutnost zpřístupnit kvalitní informace občanům o připravovaných realizačních opatřeních.

23


ZVÍŘATA

6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR Porovnání s dalšími městy je velmi složité. Je velice dobré, že město přistoupilo na řešení nového útulku pro zvířata v nouzi, tzn. kombinovaného útulku pro psy a kočky. Tento kombinovaný útulek vychází z praxe městského útulku v Praze. V Praze jsou v současné době v provozu dva útulky pro zvířata (kočky, psy). Jeden je provozován neziskovou organizací a provozovatelem druhého je město Praha. Provoz útulku a odchytové služby, která na něj navazuje, je zajišťován Městskou policií. Právě odchytová služba fungující v hlavním městě může být velkým vzorem pro zajištění kompletního servisu odchytu zvířat, neboť v Plzni zatím funguje pouze odchyt psů za pomoci veterinární lékařky a odchyt volně žijících živočichů. Tento odchyt včetně provozu záchranné stanice je profesionálně a odborně zajišťován neziskovým sektorem za plné podpory města a je jedním z nejlépe fungujících sektorů v ochraně živočichů. Stávající poplatek ze psů ve městě je stanoven na 600 Kč za jednoho psa v domácnosti. Ve srovnání s jinými městy je to částka poměrně nízká. V ostatních srovnatelných městech jako jsou České Budějovice, Praha, Zlín, Brno poplatek pohybuje řádově o několik stovek korun výše. V současné době je naprosto běžným poplatkem částka 1 000 Kč. Celkově je možné říci, že vyhláška ve zmíněných městech podněcuje držitele psů ke zkvalitnění a zlepšení vlastní evidence psů. Jednoznačným zvýhodněním čipovaných psů jsou majitelé nepřímo motivováni k zajištění nezaměnitelného označení psů. Tento systém je pak maximálně využíván při kontrolní činnosti a dále k možnému a jednoduchému návratu zatoulaného zvířete zpět k majiteli. V tomto případě je možné využívat výsledků a praxe Magistrátu města České Budějovice. Mezi výjimečné věci, které se v Plzni podařily, patří zahnízdění sokolů stěhovavých na věži kostela Sv. Bartoloměje. Tento významný návrat silně ohroženého druhu zpět do volnosti byl díky projektu ochránců přírody snímán kamerou a přenášen na televizní obrazovku a internetové stránky. Město Plzeň se může tedy zařadit mezi dvě města v Evropě (Praha, Plzeň), kde tento přenos pomocí vyspělé techniky probíhá. Důležitou roli v oblasti „živočišné říše“ hrají chovatelské úspěchy a prudký rozvoj Zoologické a botanické zahrady v Plzni. Provoz zahrady je součástí městského rozpočtu a její obnova a rozvoj za posledních pět let prudce roste. Došlo k systematickému rozdělení expozic v zahradě, rozšíření výběhů a zajištění větší „pohody“ zvířat. Rozvojem přírodních prvků (stromů, vodních příkopů) a zrušením klasických oplocení a klecí došlo k výraznému zatraktivnění zoologické zahrady pro veřejnost. K této skutečnosti samozřejmě přispívají i mnohé chovatelské úspěchy. Zahrada se tak může řadit mezi nejlepší zahrady v České republice.

7. Závěrečné shrnutí podtématu • •

nedisciplinovanost majitelů psů a znečištění veřejných prostranství psími exkrementy; riziko rozšíření obtížných a nebezpečných zvířat.

24


ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

VII. Závěrečné shrnutí Životní prostředí má průřezový charakter a navenek se projevuje v celém souhrnu vlivů a vlastností. Je nedílnou součástí a často důsledkem ostatních funkcí a oblastí života města. V současnosti je i v České republice přijata strategie trvale udržitelného rozvoje. V úrovni města se odpovědnost za tuto dlouhodobou cestu dělí mezi městskou správu, podnikatele a samotné občany. Až donedávna chyběl městské správě komplexní dokument, který by koordinoval a usměrňoval aktivity městského života s obecným základním cílem dalšího zlepšení životního prostředí. V roce 2001 tuto mezeru vyplnila Koncepce péče o životní prostředí v Plzni (schválena usnesením Zastupitelstva města Plzně č. 658 ze dne 13. 12. 2001). Situační analýza životního prostředí navazuje na tento aktuální dokument a je členěna podle rozhodujících složek životního prostředí a dalších problémů této oblasti, které souvisejí se samosprávnou činností města. Ekologických problémů je v Plzni, jako v každém velkém městě, celá řada. Soustředění velkého počtu obyvatel vyvolává rozvoj dopravy, výroby, služeb i rozšiřování zástavby do volné krajiny. V 90. letech 20. století došlo v životním prostředí Plzně k některým pozitivním změnám, naproti tomu se zvýšila zátěž z narůstající dopravy. Přetrvává nežádoucí rychlý odtok vody z území města, chybí nástroje pro systém nakládání s komunálním odpadem a pro prevenci znečišťování veřejných prostranství. Řešení problémů přesahujících svými projevy hranice města (např. kvalita vod přitékajících do Plzně) vyžaduje spolupráci s jednotlivými obcemi a s Krajským úřadem Plzeňského kraje. V pozadí mnohých ekologických problémů se skrývá přetrvávající nízká úroveň ekologického vědomí. Významným nástrojem dlouhodobého postupného zlepšování situace je ekologická výchova. Tato oblast stále postrádá větší podporu a systematičnost. Na úrovni městské správy neexistuje potřebná garance za mimoškolní ekologickou výchovu a za její aktuální zaměření. V Plzni dosud nedošlo k vytvoření Agendy 21, ačkoliv tento proces ve většině členských zemí EU představuje základní princip podílu obyvatel na rozvojových programech. Kvalita ovzduší v Plzni se v posledních deseti letech postupně zlepšuje díky zprovoznění odsiřovacích zařízení na největších zdrojích emisí, vliv má i zpřísnění kritérií a útlum výroby. Průměrné roční koncentrace škodlivin nepřesahují na převážné většině území města příslušné imisní limity. Výjimkou jsou imise z intenzivní dopravy, zejména koncentrace oxidů dusíku. Největším problémem jsou důsledky nedořešeného dopravního systému, kdy jsou hlavní dopravní tahy stále ještě vedeny obytnou zástavbou a centrem města. Tuto skutečnost potvrdila i jednorázová měření v letech 1999 a 2000 na průtahu komunikace I/26. Pro nejednotnost metodik se zatím nedaří provést objektivní hodnocení vlivů dopravy na ovzduší. Zhoršená kvalita ovzduší způsobená dopravou je provázena také hlukovým zatížením, což zdůrazňuje úzké vazby mezi tématy „doprava“ a „životní prostředí“. Na kvalitě ovzduší se negativně podílí i sekundární prašnost. Zajištění měření kvality ovzduší v Plzni je po dobudování sítě stanic v rámci projektu PHARE v roce 1996 na velmi dobré úrovni. Příkladný je i systém předávání výsledků měření veřejnosti. Městská legislativa postrádá důležitý předpis, tzv. smogovou vyhlášku. Pro efektivní rozhodování související s ochranou ovzduší v oblasti plánování města i v oblasti operativního rozhodování chybí imisní model. Spolu s údaji ze sítě měřících stanic, s evidencí emisních zdrojů a provozu dopravy by umožnil získat přesnější informace o stavu ovzduší v Plzni. Bylo by také možné modelovat vliv realizace navrhovaných opatření a investic na kvalitu ovzduší. Hodnocení kvality ovzduší, rozsah problémů a priority v oblasti ovzduší bude nutné korigovat po přijetí nového zákona o ovzduší a souvisejících předpisů. Tyto právní normy mimo jiné rozšiřují pravomoci obcí v oblasti ochrany ovzduší a rozšiřují okruh sledovaných látek (např. pachové závady a světelné znečištění ovzduší).

25



Významnou, i když v mnohém dosud zanedbávanou složkou, je voda v krajině. Plzeň má na svém území mimořádné množství vodních toků a velmi hodnotnou boleveckou rybniční soustavu. Sledování jakosti vody vodních toků a ploch je na standardně kvalitní úrovni. V řekách se obecně od začátku devadesátých let 20. století jakost vody zlepšuje, a to v souvislosti s poklesem intenzity zemědělské výroby a se zlepšením nakládání s odpadními vodami. Koncentrace dusičnanů se postupně snižuje, klesá koncentrace klíčové živiny fosforu i úroveň mikrobiální kontaminace vod. Plzeň je závislá na jediném zdroji pitné vody, kterým je řeka Úhlava. Jako havarijní zdroj byla ověřena Radbuza pod nádrží České údolí, je zpracována studie využití Mže jako náhradního zdroje. Zatím nejsou dokončena opatření ve prospěch jakosti vody Berounky, málo pozornosti je věnováno Mži a Úslavě. Problémy kvality vod v tocích, které vyžadují opatření v územích přesahujících hranice města, je nutno řešit ve spolupráci s nejbližšími obcemi a s pomocí Krajského úřadu Plzeňského kraje. Na území města není dostatečné množství lokalit s vodou vhodnou pro koupání. Pro tuto aktivitu představuje značný potenciál nádrž České údolí, ale rozvoj řas a sinic způsobený vysokým přísunem fosforu ji zatím vylučuje. Přestože návrhy na řešení existují, nejsou hledány další možnosti financování potřebných opatření. Také bolevecká rybniční soustava postrádá dlouhodobý plán managementu celé oblasti. Nejsou systematicky využívána různá opatření revitalizačních úprav ke zpomalení odtoku z území města (primární retence vody, zasakování, úpravy a tvorba malých vodotečí a vodních ploch, oddílná kanalizace). Tato problematika není komplexně zpracována. Ochrana vodních toků a ploch jako polyfunkčně působících krajinných prvků je nedostatečná, stejně jako péče o úpravu koryt toků, břehových porostů a příbřežních pozemků. Není náležitě využit urbanistický a rekreační potenciál vodních toků. Není zajištěno sledování Košuteckého jezírka se zaměřením na procesy probíhající v ekosystému, ani sledování vydatnosti a jakosti vody přirozených pramenů. Chybí databáze jakosti podzemních vod, která je základem pro jejich ochranu a systematickou péči. Příměstská krajina, která podél vodních toků proniká i do souvisle zastavěných částí města, a zeleň městských parků a menších ploch v zástavbě jsou důležitými ekologickými, rekreačními a estetickými prvky města. Ekologicky nejhodnotnější a rekreačně významné části krajiny jsou zachovány a chráněny pro optimální využití území města a chod jeho funkcí. Evidence výskytu chráněných druhů rostlin a živočichů není systematicky aktualizována. Systém urbanistické zeleně zanedbaný po roce 1945 se pozvolna zlepšuje (výsadba uličních alejí, obnova ploch zeleně, osazování parkovišť stromy). Důležité principy koncepce rozvoje města (nezastavitelnost říčních údolí a stabilizace kvalitních orných půd) nejsou důsledně dodržovány, jak je patrné zejména v údolí Úslavy (okolí Rokycanské) a Radbuzy (severně Malostranské). Chybí systematická regenerace krajiny (ochrana a rozvoj zeleně mimo les, zvýšení schopnosti zadržovat vodu). Pomalá realizace územního systému ekologické stability (ÚSES) je spojena s nedostatkem financí a problémy doprovázející pozemkové úpravy (vlastnické vztahy). Urbanistická zeleň ustupuje investičním záměrům, zejména v sídlištích je zmenšována plochami pro parkování stále rostoucího počtu automobilů. Trvá nedostatek fungujících, snadno dostupných parků, navrhované plochy nejsou realizovány. Nejsou dostatečně využívány vodní prvky. V kvalitě zeleně působí problémy rozdílná úroveň firem, které smluvně provádějí údržbu a realizaci. V celém systému se projevuje komplikované dělení kompetencí v oblasti péče o zeleň. Chybí společenská organizace typu okrašlovacího spolku, ačkoliv v některých jiných městech byla její činnost obnovena a v Plzni má bohatou tradici.

26



Pro zeleň u soukromých objektů občanského vybavení chybí předpis vymezující povinnost realizace sadovnických úprav při výstavbě a následné údržby. Rovněž nejsou ujasněné kompetence dohlížejících orgánů státní správy (OŽP MMP, stavební úřady). Závažným problémem životního prostředí Plzně je hluk z pozemní, zejména automobilové dopravy, kterým je postiženo okolí frekventovaných komunikací. Mezi relativně nejméně zasažené oblasti z tohoto hlediska patří obytná území uvnitř starší zástavby a v nových sídlištích. O hlukovém zatížení města z automobilové a železniční dopravy v denní i noční době a o plošném rozšíření hluku existují sice komplexní informace, ale aktivní opatření na omezení této zátěže zaostávají. Nejsou dostatečně využity možnosti ovlivnění organizace dopravy ve městě a městské hromadné dopravy (rezervy v organizaci, kvalitě vozového parku). Podle platné legislativy je nutno omezovat hlukové zatížení venkovního prostředí především protihlukovými stěnami a jinými technickými opatřeními. Ta jsou však v městských podmínkách mnohdy nepřijatelná. V některých částech města jsou zdrojem hluku další lidské činnosti, zejména výroba, zvláště drobná výroba nevhodně umísťovaná do bytové zástavby. Současný stav organizace nakládání s komunálním odpadem na území města je výsledkem podcenění vývoje a zavádění nových poznatků a trendů. Zneškodňování směsného komunálního odpadu si občané zajišťují smluvně přímo nebo prostřednictvím vlastníka či správce nemovitosti se svozovou firmou. Tento stav je v rozporu se zákonem o odpadech, protože původcem komunálního odpadu není občan, ale město. Zatím město Plzeň nepřijalo jako původce komunálního odpadu žádnou obecně závaznou vyhlášku, ve které by stanovilo systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Během roku 2002 bude zpracována koncepce odpadového hospodářství, která kromě analýzy současného stavu navrhne systém nakládání s komunálními odpady dle platné legislativy. Tato koncepce bude v souladu s koncepcí odpadového hospodářství Plzeňského kraje. Za zdánlivě okrajovou může být považována problematika zvířat ve městě. Organizace neziskového sektoru se sice s podporou města příkladně starají o volně žijící živočichy, ale problémy spojené s chovem zvířat, zejména psů, jsou setrvalé. Není dořešena jejich evidence a regulace stavů úpravou poplatků za psy (čipování, kastrace, zvýhodnění psů z útulku apod.). Chybí vyhláška, která by upravila volné pobíhání psů na veřejných prostranstvích a s tím spojenou problematiku jejich znečišťování exkrementy. Tyto projevy působí proti sílícím snahám o zlepšení vzhledu města a zbytečně ho degradují. Dynamický rozvoj zoologické a botanické zahrady přináší moderní pohledy na chov zvířat v zajetí a ochranu přírodního a kulturního dědictví v tuzemském i globálním měřítku. Výrazným přínosem je také podíl na ekologické výchově s využitím netradičních prostředků (komponované pořady, akce pro veřejnost atd.).

27


PŘÍLOHY

VIII. Přílohy Seznam tabulek: • • • • • • • •

Tabulka č. 1 - Celkové roční emise v Plzni Tabulka č. 2 - Průměrné roční imisní koncentrace v Plzni Tabulka č. 3 - Přehled významných vodních toků v Plzni Tabulka č. 4 - Přehled rybníků Bolevecké soustavy Tabulka č. 5 - Plochy významných krajinných prvků Tabulka č. 6 - Plochy územního systému ekologické stability Tabulka č. 7 - Přehled alejových stromů v Plzni v roce 1997 Tabulka č. 8 - Odpady uložené v kontejnerech na tříděný odpad v roce 2001

Seznam obrázků: • • • • • • • • • • • • •

Obrázek č. 1 - Oblasti znečištění ovzduší Obrázek č. 2 - Trendy znečištění ovzduší, Vývoj koncentrací oxidu siřičitého, Vývoj koncentrací oxidů dusíku, Vývoj koncentrací prašného aerosolu Obrázek č. 3 - Plzeň – významné vodní toky a plochy Obrázek č. 4 - Vejprnický potok Skvrňany – roční průměrné hodnoty BSK5 a koncentrace amoniakálního dusíku, rozpuštěného kyslíku a celkového fosforu Obrázek č. 5 - Úhlava Doudlevce (zdroj pitné vody pro Plzeň – roční průměrné koncentrace dusičnanového dusíku a počty koliformních bakterií Obrázek č. 6 - Berounka Bukovec (vliv odpadních vod Plzně) – roční průměrné hodnoty BSK5 a koncentrace amoniakálního dusíku a celkového fosforu Obrázek č. 7 - Využití ploch v okresu Plzeň – město k 1. 1. 2001 Obrázek č. 8 - Struktura zemědělské půdy v okresu Plzeň – město k 1. 1. 2001 Obrázek č. 9 - Plzeň – schéma územního systému ekologické stability Obrázek č. 10 - Plzeň - parky a parková náměstí Obrázek č. 11 - Plzeň – hluk z automobilové dopravy Obrázek č. 12 - Plzeň – porovnání hladin hluku na hlavních komunikacích 1993 – 2000 Obrázek č. 13 – Plzeň - celkové množství odpadu papíru, plastů a skla vyprodukovaného občany města v letech 1999 – 2001

•

28


PŘÍLOHY

Tabulka č. 1. – Celkové roční emise v Plzni celkové roční hodnoty [tuny/rok] velké zdroje (REZZO 1) střední zdroje (REZZO 2) malé zdroje (REZZO 3) celkem stacionární zdroje

1996 1769 276 668 2713

1997 927 99 491 1517

tuhé látky 1998 1999 309 190 81 54 179 354* 569 598

2000 206 31 314 551

2001

*) Ke skoku v emisích R3 mezi r. 1998 a 1999 sděluji, že v r. 1998 byl přeceněn počet bytů vytápěných ZP, který byl odhadnut koeficientem navýšení oproti předchozímu roku jednotným pro celý kraj. Jak se ukázalo podle přesných dat dodaných ZčP za r. 1999, navýšení ve velkém městě jako je Plzeň bylo jen velmi malé a tím se o cca 4600 bytů zvýšil počet bytů vytápěných pevnými palivy.platí pro všechny uvedené látky.

Bilance emisí znečišťujících látek, ČHMÚ

celkové roční hodnoty [tuny/rok] velké zdroje (REZZO 1) střední zdroje (REZZO 2) malé zdroje (REZZO 3) celkem stacionární zdroje

1996 10256 280 1074 11610

1997 9183 296 559 10038

oxid siřičitý 1998 1999 6612 6529 121 35 258 513* 6991 7077

2000 6293 34 426 6753

2001

1996 2758 107 307 3172

1997 2661 99 217 2977

oxidy dusíku 1998 1999 2844 2615 446 127 150 186* 3440 2928

2000 2358 155 178 2691

2001

1996 1111 281 4133 5525

1997 696 524 2311 3531

oxid uhelnatý 1998 1999 605 472 199 90 909 1780* 1713 2342

2000 400 106 1797 2303

2001

1996 298 143 920 1361

1997 241 182 516 939

suma uhlovodíků 1998 1999 257 272 137 112 205 398* 599 782

2000 306 72 402 780

2001

Bilance emisí znečišťujících látek, ČHMÚ

celkové roční hodnoty [tuny/rok] velké zdroje (REZZO 1) střední zdroje (REZZO 2) malé zdroje (REZZO 3) celkem stacionární zdroje Bilance emisí znečišťujících látek, ČHMÚ



Tabulka č. 2. – Průměrné roční imisní koncentrace v Plzni průměrné roční hodnoty [µg/m3] počet měřících stanic v roce průměr ze všech stanic maximální naměřený průměr minimální naměřený průměr

1996 15 28,7 60,0 13,0

1997 12 17.0 33.8 4.7

Roční zpravodaje znečištění ovzduší v Plzni, ČHMÚ

29

oxid siřičitý 1998 1999 11 8 10.8 9.5 22.0 11.0 2.0 7.0

2000 8 8.7 10.4 7.3

2001

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ průměrné roční hodnoty [µg/m3] počet měřících stanic v roce průměr ze všech stanic maximální naměřený průměr minimální naměřený průměr

PŘÍLOHY

1996 10 39.2 70.0 28.0

1997 11 45.2 88.0 23.0

oxidy dusíku 1998 1999 10 8 36.5 33.9 68.0 59.0 19.0 24.0

2000 8 37.9 64.7 22.7

2001

1997 6 569 787 259

oxid uhelnatý 1998 1999 6 6 468 449 624 587 196 181

2000 6 460 614 194

2001

1997 11 33.5 46.0 21.0

prašný aerosol 1998 1999 10 10 24.9 24.5 33.0 35.0 20.0 17.0

2000 10 23.4 31.3 17.7

2001


průměrné roční hodnoty [µg/m3] počet měřících stanic v roce průměr ze všech stanic maximální naměřený průměr minimální naměřený průměr

1996 5 690 870 506


průměrné roční hodnoty [µg/m3] počet měřících stanic v roce průměr ze všech stanic maximální naměřený průměr minimální naměřený průměr

1996 10 38.0 54.0 22.0


Tabulka č. 3. – Přehled významných vodních toků v Plzni Délka (km)

Tok

celkem 109 112 108 94 139 22

Úhlava Radbuza Mže Úslava Berounka Vejprnický potok

v Plzni 11,2 14,4 9,6 11,8 10,7 3,8

Plocha povodí k ústí (km2) 915 2187 1824 757 77

Zdroj dat Povodí Vltavy s.p.

Tabulka č. 4. – Přehled rybníků Bolevecké soustavy Rybník Velký Bolevecký Košinář Senecký Třemošenský Nováček Šídlovský Strženka Kamenný Vydymáček Rozkopaný

Plocha povodí (km2)

Lesnatost povodí (%)

355 denní voda (m3/s)

Stoletá voda (m3/s)

Objem rybníka (m3)

Údaje z roku

16,13

80

0,0025

22,5

1 155 215

1998

11,63 10,65 7,36 3,38 3,27 2,27 3,78 16,13 16,13

90 90 95 95 95 100 100 100 100

0,0018 0,0017 0,0005 0,0005 0,001 -

17,9 16,8 11,0 10,9 6,7 -

75 500 107 310 57 580 6 937 29 486 85 290 -

1972 1998 1972 1998 1998 1996 1999 2000 1998 1998 -

Zdroj dat SVSMP

30


PŘÍLOHY

Tabulka č. 5. – Plochy významných krajinných prvků Jednotky ha % plochy města ha %

§ 3 zákona č. 114/1992 Sb. § 6 zákona č. 114/1992 Sb. Údolní Navržené Lesy Celkem Registr. Celkem nivy k registr. 2376 1394 3770 252 24 276 19 11 30 2 0,2 2 z toho majetek města 1672 213 1885 179 12 191 70 15 50 71 50 69

Úhrnem 4046 32 2076 51

Zdroj dat ÚKRMP

Tabulka č. 6. – Plochy územního systému ekologické stability Jednotky

Funkční části

ha % plochy města

Navržené části

Celkem

1835 375 15 3 z toho majetek města 964 67 53 19

ha %

2210 18 1031 47

Zdroj dat ÚKRMP

Tabulka č. 7. – Přehled alejových stromů v Plzni v roce 1997 Dřevina

Kusů

%

Kusů celkem

% celkem

lípa velkolistá lípa malolistá jasan ztepilý javor mléč

2020 2005 1259 1177

Dominanty 14,4 14,3 9 8 Subdominanty

6461

46

druhy zastoupené více než 280 kusy

druhy tvořící více než 2 %

javor klen sakura Kanzan javor mléč kulovitý jírovec maďal platan lípa zelená třešeň topol jasan ztepilý kulovitý

27

Ostatní ostatní druhy Celkem

27 100

14 070

Zdroj dat SVSMP

Tabulka č. 8. – Odpady uložené v kontejnerech na tříděný odpad v roce 2001 Jednotky tuny

Papír nebo lepenka 1393,1

Sklo 614,4

Zdroj dat MMP OŘTÚ

31

Plastové předměty 593,9

Kompostovatelný odpad 1358,8


PŘÍLOHY

Obrázek č. 1 - Oblasti znečištění ovzduší

Zdroj dat ÚKRMP

Obrázek č. 2 - Trendy znečištění ovzduší podle Životní prostředí 2001 (Roční zpravodaje znečištění ovzduší v Plzni, ČHMÚ)

32


PŘÍLOHY

33


PŘÍLOHY

Obrázek č. 3 – Významné vodní toky a plochy

Zdroj dat ÚKRMP

34


PŘÍLOHY

Obrázek č. 4 – VEJPRNICKÝ POTOK Skvrňany – roční průměrné hodnoty BSK5 a koncentrace amoniakálního dusíku, rozpuštěného kyslíku a celkového fosforu.

-1

-1

B SK 5 (m g.l )

80

NH 4 -N (m g.l )

25 20

60

15

40 10

20

5

0

1997

1999

2001

1999

2001

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1997

-1

-1

R ozp. kyslík (m g.l )

12

1981

1979

1977

1975

1973

1971

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1981

1979

1977

1975

1973

1971

0

P celkový (m g.l )

4

10

3

8 6

2

4

1

2 0

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1981

1979

1977

1975

1973

1971

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1981

1979

1977

1975

1973

1971

0

Data laboratoře Povodí Vltavy s.p.

Obrázek č. 5 - ÚHLAVA Doudlevce (zdroj pitné vody pro Plzeň) – roční průměrné koncentrace dusičnanového dusíku a počty koliformních bakterií.

N-NO3 (mg.l-1)

8

KOLIFORMNÍ BAKTERIE (KTJ.ml-1)

10000

6

1000

4 100

2


35

2000

1997

1994

1991

1988

1985

1982

1979

1976

1973

1970

1967

1964

2000

1997

1994

1991

1988

1985

1982

1979

1976

1973

1970

1967

10

1964

0


PŘÍLOHY

Obrázek č. 6 – BEROUNKA Bukovec (vliv odpadních vod Plzně) – roční průměrné hodnoty BSK5 a koncentrace amoniakálního dusíku a celkového fosforu. B S K 5 (m g .l -1 ) 50 45

U v e d e n í p r v n í m ě st sk é ČO V Plz e ň d o p r o v o z u

40 35

U k o n če n í v ý r o b y ce lu ló z y v p a p ír n ě

30 25 20

Z a h á j e n í p r o v o z u n o v é ČO V

15 10 5

-1

2002

2000

1998

1996

1994

1992

1990

1988

1986

1984

1982

1980

1978

1976

1974

1972

1970

1968

1966

1964

1962

1960

0

-1

N H 4 -N (m g .l )

P celkový (m g.l )

0 .8

3 .0 0 .6

2 .0


18%

orná půda 12%

trvalé travní porosty zahrady a ovocné sady 70%

Obrázek č. 7 - Využití ploch v okresu Plzeň – město k 1. 1. 2001 Zdroj dat Katastrální úřad Plzeň – město

36

2002

1999

1996

1993

1990

1987

1984

1981

1978

1975

1972

1969

1966

1963

2002

1999

1996

1993

1990

1987

1984

1981

1978

1975

1972

1969

0 .0 1966

0 .0 1963

0 .2

1960

1 .0

1960

0 .4


PŘÍLOHY

Obrázek č. 8 - Struktura zemědělské půdy v okresu Plzeň – město k 1. 1. 2001

26% 43%

9% 3%

zemědělská půda lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy

19%

Zdroj dat Katastrální úřad Plzeň – město

Obrázek č. 9 – Plzeň – schéma územního systému ekologické stability

37


PŘÍLOHY

Zdroj dat ÚKRMP

Obrázek č. 10 – Plzeň – parky a parková náměstí 38


PŘÍLOHY

Zdroj dat ÚKRMP

Obrázek č. 11 - Plzeň – hluk z automobilové dopravy 39


PŘÍLOHY

Zdroj dat MHS

40


PŘÍLOHY

Obrázek č. 12 - Plzeň – porovnání hladin hluku na hlavních komunikacích 1993 - 2000

Zdroj dat MHS

Obrázek č. 13 - Plzeň – celkové množství odpadu papíru, plastů a skla vyprodukovaného občany města v letech 1999 - 2001 Celkové množství odpadu papíru, plastů a skla vyprodukovaného občany města Plzně v letech 1999 - 2001

množství v tunách

1500 papír

1000

plast

500 sklo

0 1999

2000

Zdroj dat OŘTÚ MMP

41

2001


SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

IX. Seznam použité literatury •

Státní politika životního prostředí, MŽP ČR, 2001 http://www.env.cz/envdn.nsf/0/2893b6466989bd0dc1256a03002fbf9a/$FILE/spzp2001.pdf

• • • • • • • • • • • • • • • • • •

• • • • • • • •

Koncepce péče o životní prostředí v Plzni (Statutární město Plzeň – 2001) Program rozvoje Plzeňského kraje (RRAPK – Ing. Uhlík a kol., 2001) Územní plán města Plzně (ÚKRMP, 1995) Životní prostředí města Plzně, Statutární město Plzeň – odbor životního prostředí MMP, 2002 Data a podklady ÚKRMP Vliv velkých zdrojů emisí lokalizovaných na území města Plzně na kvalitu ovzduší města (ČHMÚ pobočka Plzeň – Ing. Roubal, 1993) Studie vlivu středních zdrojů emisí situovaných na území města Plzně na kvalitu městského ovzduší (ČHMÚ pobočka Plzeň – Ing. Roubal, 1995) Generel energetiky města Plzně (March Consulting Praha - 1998) Územní energetická koncepce města Plzně (MMP OŘTÚ - 2002) Plzeň – Imisní model kvality ovzduší. Projekt zavedení modelu (ÚKRMP – Ing. Lešnerová, 2001) Bilance emisí znečišťujících látek, ČHMÚ Roční zpravodaje znečištění ovzduší v Plzni, ČHMÚ Zlepšení jakosti vody v nádrži České údolí – podrobná studie (RNDr. J. Duras, 1998) Jakost vody v bolevecké rybniční soustavě (RNDr. J. Duras, 1999 a 2001) Ekologická studie Mže a Berounky (ing. Havlová a kol., 1996) Ekologická studie Úhlavy (ing. Havlová a kol., 1997) Zhodnocení jakosti vody v Radbuze profil Plzeň Doudlevce, ř. km 5,5 v roce 2000 (ing. Tajč a kol., 2001) Můžeme se dnes spolehnout na čistou a nezávadnou vodu z pramenů a studánek v Plzni? (Ročníková práce Gymnázium Julia Fučíka Plzeň – Forejtová H., Horáková M., 1989) Malé vodní zdroje v Plzni (Sborník ČVVS “Plzeň a voda“, str.63-67 - Hess J., Zíková B., 1997) Data laboratoře Povodí Vltavy s.p. Data MHS Plzeň Strategie obnovy krajiny na území města Plzně - 1. etapa k.ú. Černice, Koterov a Božkov (ÚKRMP – Ing. Liška, 2001) Péče o přírodní a kulturně historické hodnoty městské krajiny v Plzni (ÚKRMP - Ing. Čihák a kol., 2001) Generel zeleně města Plzně (Zahradní a krajinářská tvorba Brno s. r. o., 2000) Koncepce systému základní vybavenosti a podmínek pro komunální rekreaci obyvatel v Plzni (UP FTK, KRL – PaedDr. Vaculík, CSc., v rozpracovanosti) Pasport zeleně (FLORART a HELPFOREST – Ing. Šimek a Ing. Sedlář, 1997) 42


SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

• • • • •

Správa sídelní zeleně (HELPFOREST – Ing. Sedlář, od VI/2002) Vyhodnocení aktuálního stavu uličních stromořadí v Plzni (FLORART, 1998) Data SVSMP Data Katastrálního úřadu Plzeň - město Data ČSÚ Plzeň

• •

Hluková mapa automobilové dopravy Plzeň (MHS Plzeň – RNDr. Bartošová a kol., 1993) Hluková mapa města Plzně. Komentář (ENVICONSULT Praha – RNDr. Liberko a kol., 1994) Noční hluková mapa automobilové dopravy Plzeň (MHS Plzeň – RNDr. Bartošová a kol., 1994) Noční hluková mapa Plzně. Komentář (RNDr. Bartošová, 1995) Vymezení a kategorizace plošných hlukových zón v Plzni (MHS Plzeň – RNDr. Bartošová a kol., 1995) Hluková mapa – vliv železniční dopravy (MHS Plzeň - RNDr. Bartošová a kol.,1996) Hluková mapa – dopravní hluk (MHS Plzeň – RNDr. Bartošová a kol., 1998) Komplexní zhodnocení dopadů vedení tranzitní dopravy přes Plzeň po státní silnici I/26 – Měření hluku (MHS Plzeň – RNDr. Bartošová a kol., 2000) Data MHS Plzeň

• • • • • • • • • • • • •

• •

Koncepce nakládání s odpady v Plzni a sousedních okresech (EKOTEAM, RNDr. Ludvík a kol., 1993) Koncepce odpadového hospodářství statutárního města Plzně (MMP OŘTÚ – v rozpracovanosti) Plzeň – zařízení ke zneškodňování odpadů (GEKON spol. s r.o. – Ing. RNDr. Hájek a kol., 1992) Program odpadového hospodářství města Plzně (ENZO - Ing. Černík, 1993) Komplexní systém nakládání s komunálním odpadem na území města Plzně (Plzeňský holding – Ing. Pojar a kol., 1996) Plzeň – komunální odpad. Přehled rozmístění stanovišť sběru separovaného odpadu, velkokapacitních kontejnerů a lokalizace sběrných dvorů (ÚKRMP – Ing. Lešnerová, 2001) Generel zoologické a botanické zahrady (2002) Koncepce chovu psů ve městě Plzni (2000)

43

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ. Situační analýza tématu. Životní prostředí

Recommend Documents