Program rozvoje Jihomoravského kraje Část 2.1 Analýza Profil Jihomoravského kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 - 2017

Část 2.1 Analýza – Profil Jihomoravského kraje

Pořizovatel: Jihomoravský kraj Zpracovatel: HaskoningDHV CR, s.r.o

červenec 2014

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 2.1 Analýza – profil kraje

Obsah Obsah....................................................................................................................................................... 1 Seznam tabulek, grafů a obrázků ............................................................................................................ 3 1 Úvod ................................................................................................................................................ 9 2 Stručná charakteristika kraje ......................................................................................................... 10 3 Obyvatelstvo a bydlení .................................................................................................................. 11 3.1 Populační vývoj a migrace ..................................................................................................... 11 3.2 Věková, vzdělanostní a národnostní struktura ...................................................................... 20 3.3 Vyjížďka a dojížďka ................................................................................................................ 27 3.4 Bytová výstavba .................................................................................................................... 31 3.5 Domácnosti............................................................................................................................ 37 3.6 Shrnutí ................................................................................................................................... 39 4 Trh práce ....................................................................................................................................... 41 4.1 Pracovní síla........................................................................................................................... 41 4.2 Zaměstnanost ........................................................................................................................ 45 4.3 Nezaměstnanost .................................................................................................................... 53 4.4 Shrnutí ................................................................................................................................... 60 5 Ekonomika ..................................................................................................................................... 62 5.1 Výkonnost ekonomiky - HDP a produktivita práce ................................................................ 62 5.2 Struktura ekonomiky ............................................................................................................. 66 5.3 Infrastruktura pro rozvoj podnikání a inovací ....................................................................... 71 5.4 Export .................................................................................................................................... 72 5.5 Výzkum a vývoj ...................................................................................................................... 74 5.6 Benchmarking........................................................................................................................ 76 5.6.1 Regionální hrubý domácí produkt ................................................................................. 77 5.6.2 Míra nezaměstnanosti ................................................................................................... 77 5.6.3 Lidské zdroje ve vědě a technologiích ........................................................................... 78 5.6.4 Počet žádostí o patenty k EPO na 1 mil obyvatel .......................................................... 79 5.7 Shrnutí ................................................................................................................................... 79 6 Cestovní ruch ................................................................................................................................. 81 6.1 Nabídka cestovního ruchu ..................................................................................................... 81 6.2 Poptávka cestovního ruchu ................................................................................................... 84 6.3 Shrnutí ................................................................................................................................... 89 7 Veřejné služby ............................................................................................................................... 90 7.1 Školství a vzdělávání .............................................................................................................. 90 7.2 Zdravotnictví .......................................................................................................................... 97 7.3 Sociální péče .......................................................................................................................... 99 7.4 Shrnutí ................................................................................................................................. 102 8 Kultura ......................................................................................................................................... 104 8.1 Situace v oblasti kultury....................................................................................................... 104 8.2 Shrnutí ................................................................................................................................. 105

1


9

Technická a dopravní infrastruktura ........................................................................................... 106 9.1 Silniční a železniční doprava ................................................................................................ 106 9.2 IDS JMK ................................................................................................................................ 108 9.3 Letecká doprava .................................................................................................................. 109 9.4 Kombinovaná doprava ........................................................................................................ 109 9.5 Cyklistická doprava .............................................................................................................. 110 9.6 Jízda na koni a hipostezky ................................................................................................... 110 9.7 Vybavenost domácností internetovým připojením.............................................................. 111 9.8 Energetika............................................................................................................................ 112 9.9 Vodovody a kanalizace ........................................................................................................ 115 9.10 Shrnutí ................................................................................................................................. 117 10 Zemědělství a životní prostředí ............................................................................................... 118 10.1 Zemědělství.......................................................................................................................... 118 10.2 Životní prostředí .................................................................................................................. 119 10.2.1 Ovzduší ........................................................................................................................ 120 10.2.2 Hluk.............................................................................................................................. 123 10.3 Shrnutí ................................................................................................................................. 124 11 Kriminalita a bezpečnost ......................................................................................................... 125 11.1 Trestná činnost v kraji ......................................................................................................... 125 11.2 Meziokresní srovnání úrovně trestné činnosti ..................................................................... 126 11.3 Bezpečnostní složky ............................................................................................................. 127 11.4 Shrnutí ................................................................................................................................. 128 12 Venkov v Jihomoravském kraji ................................................................................................ 129 12.1 Vymezení venkova ............................................................................................................... 129 12.2 Postavení venkova v Jihomoravském kraji .......................................................................... 129 12.3 Shrnutí ................................................................................................................................. 131 13 Územní spolupráce .................................................................................................................. 132 13.1 Administrativně správní struktura ....................................................................................... 132 13.2 Spolupráce ........................................................................................................................... 132 13.3 Shrnutí ................................................................................................................................. 134

2


Seznam tabulek, grafů a obrázků

Tabulka 1: Tabulka 2: Tabulka 3: Tabulka 4: (2011) Tabulka 5: Tabulka 6: Tabulka 7: Tabulka 8: Tabulka 9: Tabulka 10:

Základní údaje o Jihomoravském kraji .......................................................................... 10 Podíl přistěhovalých cizinců na celkovém počtu přistěhovalých kraje/okresu (v %) .... 16 Index stáří v krajích České republiky v letech 2001, 2005 a 2010 ................................. 21 Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel okresů Jihomoravského kraje ve věku 15 a více let 24 Dokončené byty v SO ORP Jihomoravského kraje v roce 2011 ..................................... 33 Hospodařící domácnosti jednotlivců v Jihomoravském kraji v roce 2011 .................... 38 Míra ekonomické aktivity a zaměstnanosti v krajích České republiky v roce 2012 ...... 41 Studenti vysokých škol v krajích České republiky v roce 2009 ...................................... 44 Zaměstnaní v krajích ČR podle klasifikace CZ-ISCO (v %) v 1. čtvrtletí roku 2013 ......... 47 Zaměstnaní v krajích ČR podle klasifikace odvětví CZ-NACE (v %) v 1. čtvrtletí roku 2013 48 Tabulka 11: Zaměstnanost v Jihomoravském kraji podle odvětví (VŠPS) ......................................... 49 Tabulka 12: IT odborníci a jejich měsíční hrubé mzdy v krajích ČR .................................................. 50 Tabulka 13: Hrubá měsíční mzda v krajích podle klasifikace zaměstnání v roce 2010 ..................... 53 Tabulka 14: Podíl nezaměstnaných osob k 31.3.2013 ...................................................................... 54 Tabulka 15: Vývoj nezaměstnanosti v krajích České republiky v letech 2004-2012 (Průměrná míra nezaměstnanosti) .................................................................................................................................. 55 Tabulka 16: Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu a neumístění uchazeči o zaměstnání podle okresů Jihomoravského kraje k 31. 3. 2013 ................................................................................ 56 Tabulka 17: Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji a v České republice podle věku a vzdělání v roce 2010 (podíl na celkovém počtu uchazečů, v %) ........................................................... 58 Tabulka 18: Uchazeči o zaměstnání v okresech Jihomoravského kraje podle věku v roce 2009 (podíl na celkovém počtu uchazečů, v %)........................................................................................................ 59 Tabulka 19: Uchazeči o zaměstnání v okresech Jihomoravského kraje podle vzdělání v roce 2009 (podíl na celkovém počtu uchazečů, v %) ............................................................................................. 60 Tabulka 20: Počet uchazečů o zaměstnání k 30.6.2011 na jedno volné pracovní místo podle vzdělání v okresech Jihomoravského kraje ........................................................................................... 60 Tabulka 21: Meziroční růst HDP ve stálých cenách v krajích ČR v letech 2000-2009 (v %) .............. 64 Tabulka 22: Tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele a regionální hodinová produktivita práce v %, ČR = 100 % ..................................................................................................................................... 65 Tabulka 23: HDP na obyvatele v PSS (EU 27= 100) ........................................................................... 65 Tabulka 24: Časové řady ukazatelů ekonomického výkonu Jihomoravského kraje v letech 2001 až 2011. 66 Tabulka 25: Ekonomické subjekty podle právních forem v krajích ČR k 31.12.2009 ........................ 68 Tabulka 26: Změna počtu ekonomických subjektů v krajích podle kategorie počtu zaměstnanců mezi roky 2007 a 2009 (%) .................................................................................................................... 69 Tabulka 27: Počet ekonomických subjektů podle právních forem k 31.3.2011 v okresech Jihomoravského kraje (přepočteno na 1000 ob.) ................................................................................. 70

3


Tabulka 28: Počet projektů, objem investic a počet nově vytvořených pracovních míst prostřednictvím CzechInvestu v letech 1993- 1. pol. 2011 ................................................................... 70 Tabulka 29: Vývoz zboží podle krajů v letech 2006-2010 ................................................................. 73 Tabulka 30: Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji podle kraje pracoviště v roce 2009 ......................... 75 Tabulka 31: Výdaje na výzkum a vývoj v krajích České republiky v roce 2010 ................................. 75 Tabulka 32: Počet zařízení a jejich kapacita v krajích České republiky v roce 2012 ......................... 81 Tabulka 33: Podíl krajů na počtu hromadných ubytovacích zařízení a počtu lůžek v České republice v roce 2012 82 Tabulka 34: Hromadná ubytovací zařízení v krajích České republiky podle kategorie v roce 2012 (podíl na celkovém počtu zařízení v kraji, v %)...................................................................................... 83 Tabulka 35: Počty a kapacity ubytovacích zařízení v okresech Jihomoravského kraje a jejich vývojové tendence ................................................................................................................................ 83 Tabulka 36: Hromadná ubytovací zařízení v okresech Jihomoravského kraje podle kategorie v roce 2012 (podíl na celkovém počtu zařízení v okrese, v %) ......................................................................... 84 Tabulka 37: Počet hostů v krajích České republiky, doba pobytu a využití lůžek v roce 2012 ......... 85 Tabulka 38: Zahraniční hosté ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje v roce 2005 a 2010 (vybráno 13 zemí s nejvyšším počtem) ......................................................... 86 Tabulka 39: Počet hostů v okresech Jihomoravského kraje v roce 2012 (*2011) a jejich vývojové tendence 87 Tabulka 40: Konference pořádané v ubytovacích zařízeních krajů v roce 2012 ............................... 88 Tabulka 41: Počty zařízení a žáků v MŠ a ZŠ v Jihomoravském kraji v letech 2000-2013................. 90 Tabulka 42: Počty zařízení a žáků na středních a vyšších školách v Jihomoravském kraji v letech 2006-2013 91 Tabulka 43: Počty školských zařízení a žáků/studentů v okresech Jihomoravského kraje ............... 92 Tabulka 44: Dostupnost škol v krajích České republiky v roce 2009 ................................................ 93 Tabulka 45: Pořadí krajů v úspěšnosti žáků středních škol u státních maturit v roce 2012 v předmětech anglický jazyk, německý jazyk a matematika ................................................................. 94 Tabulka 46: Vysoké školy na území Jihomoravského kraje a průměrná nezaměstnanost jejich absolventů 95 Tabulka 47: Pořadí krajů podle úspěšnosti absolventů vysokých škol na trhu práce (podle sídla VŠ, průměrná nezaměstnanost 2006-2011, vážena počtem studentů ve školním roce 2010/2011) ......... 96 Tabulka 48: Pořadí 20ti fakult s nejnižší nezaměstnaností absolventů v letech 2006-2011 ............ 96 Tabulka 49: Zdravotnická zařízení (pouze nemocnice) v krajích České republiky v roce 2011......... 97 Tabulka 50: Vývoj počtu zdravotnických zařízení a lékařů v Jihomoravském kraji v letech 2000 2011 98 Tabulka 51: Zdravotnická zařízení v okresech Jihomoravského kraje v roce 2011........................... 98 Tabulka 52: Vývoj kapacity pobytových služeb pro seniory na území Jihomoravského kraje v období 2008 – 2013. 99 Tabulka 53: Počet míst v zařízeních sociální péče v krajích ČR v roce 2009 ve vztahu k počtu obyvatel starších 65 let ....................................................................................................................... 100 Tabulka 54: Počet míst v pobytových zařízeních sociální péče pro seniory v okresech Jihomoravského kraje v roce 2011 ...................................................................................................... 101 Tabulka 55: Vývoj délky silniční a železniční sítě v kraji v letech 2000 – 2011 (v km) .................... 106 Tabulka 56: Délka silniční a železniční sítě v krajích České republiky v roce 2010 ......................... 107 Tabulka 57: Délka silniční a železniční sítě v okresech Jihomoravského kraje v roce 2010............ 107

4


Tabulka 58: Instalovaný výkon v energetické síti Jihomoravského kraje (2012) ............................ 113 Tabulka 59: Vybrané údaje o vodovodech a kanalizaci 2005-2012 ................................................ 115 Tabulka 60: Údaje o vodovodech podle krajů ČR v roce 2012........................................................ 116 Tabulka 61: Údaje o kanalizaci podle krajů ČR v roce 2012 ............................................................ 116 Tabulka 62: Podíl krajů na investicích do životního prostředí (v %) ............................................... 119 Tabulka 63: Kategorizace znečištění ovzduší .................................................................................. 121 Tabulka 64: Emise znečišťujících látek na jednoho obyvatele v krajích České republiky v roce 2009 (v kg na obyvatele) .............................................................................................................................. 122 Tabulka 65: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásech pro hlukový ukazatel (deskriptor) den-večer-noc Ldvn[dB] .................................................................................................... 124 Tabulka 66: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásech pro hlukový ukazatel (deskriptor) pro noc Ln[dB] .................................................................................................................. 124 Tabulka 67: Trestné činy v krajích České republiky v roce 2012 ..................................................... 125 Tabulka 68: Trestná činnost v okresech Jihomoravského kraje v roce 2012 .................................. 127 Tabulka 69: Místní akční skupiny v Jihomoravském kraji (podle sídla MAS) .................................. 133

5


Graf 1: Graf 2: Graf 3: Graf 4: Graf 5: Graf 6: Graf 7: Graf 8: Graf 9: Graf 10: Graf 11: Graf 12: Graf 13: Graf 14: Graf 15: Graf 16: Graf 17: Graf 18: Graf 19: Graf 20: Graf 21: Graf 22: Graf 23: Graf 24: Graf 25: Graf 26: Graf 27: Graf 28: Graf 29:

Vývoj počtu obyvatel v České republice, Jihomoravském kraji a jeho okresech v letech 20012012 (stav k 31.12, 2001 = 100 %, údaj v rámečku – počet obyvatel k 31.12.2012) ............. 12 Populační vývoj Jihomoravského kraje a České republiky v letech 1993 až 2012 ................. 14 Vývoj migračního salda v Jihomoravském kraji vnitřním a zahraničním stěhováním v letech 2000-2012 .............................................................................................................................. 15 Přírůstek/úbytek stěhováním Jihomoravského kraje podle věkové struktury ...................... 16 Věková struktura Jihomoravského kraje v roce 2001 a 2010 ................................................ 20 Věková struktura a index stáří v okresech Jihomoravského kraje v roce 2012 ..................... 22 Projekce věkové struktury obyvatelstva Jihomoravského kraje do roku 2065 ..................... 23 Vývoj počtu cizinců v Jihomoravském kraji v letech 2001-2011 ............................................ 25 Podíl tří nejčastějších státních občanství na celkovém počtu cizinců v krajích ČR podle SLDB 2011 ....................................................................................................................................... 26 Vývoj bytové výstavby v Jihomoravském kraji v letech 2000 a ž 2012 .................................. 31 Vývoj struktury dokončených bytů v Jihomoravském kraji v letech 2000-2012 ................... 32 Vývoj míry ekonomické aktivity a zaměstnanosti a průměrné hrubé měsíční mzdy v Jihomoravském kraji v letech 1993 až 2012........................................................................ 42 Vývoj počtu obyvatel, kteří se dostávají do věku ekonomické aktivity a osob odcházejících do důchodu ............................................................................................................................ 43 Studenti vysokých škol v Jihomoravském kraji v letech 2006 – 2011.................................... 45 Struktura zaměstnaných v NH podle nejvyššího dosaženého vzdělání v krajích České republiky v 1. čtvrtletí roku 2013 ........................................................................................... 46 Vývoj podílu vzdělanostních skupin na celkovém počtu obyvatel starších 15 let v letech 2006-2011 v Jihomoravském kraji ......................................................................................... 46 Zaměstnaní v krajích České republiky podle postavení v zaměstnání v roce 2009 ............... 51 Vývoj zaměstnaných osob (pouze skupina ostatní – bez zaměstnanců) podle postavení v zaměstnání v letech 2000-2009 .......................................................................................... 52 Vývoj počtu zaměstnaných cizinců a cizinců s živnostenským oprávněním v Jihomoravském kraji ........................................................................................................................................ 52 Vývoj ukazatelů nezaměstnanosti a počtu volných pracovních míst v Jihomoravském kraji mezi roky 2000 a 2012 ........................................................................................................... 55 Vývoj HDP na obyvatele a meziročního nárůstu HDP ve stálých cenách v Jihomoravském kraji a České republice (2001-2011) ...................................................................................... 63 Vývoj HDP na jednoho obyvatele v krajích v letech 2000 – 2011 (ČR=100 %) ...................... 63 Podíl odvětví ekonomiky na hrubé přidané hodnotě Jihomoravského kraje a České republiky 67 Vývoj počtu ekonomických subjektů podle právních forem a počtu zaměstnanců v Jihomoravském kraji mezi lety 2000 a 2010 ....................................................................... 69 Teritoriální struktura exportu z Jihomoravského kraje v roce 2009 ...................................... 73 Vývoz z Jihomoravského kraje a České republiky podle skupin výrobků v letech 2006 a 2010 74 Vývoj ukazatele regionálního hrubého domácího produktu na obyvatele v paritě kupní síly v letech 2001 až 2010 ............................................................................................................ 77 Vývoj míry nezaměstnanosti ve vybraných regionech NUTS 2 v letech 2001 až 2012 ......... 78 Podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve vědě a technologiích ve vybraných regionech v letech 2001 až 2012 ........................................................................................... 78

6


Graf 30: Počet žádostí o patenty k EPO na jeden milion obyvatel ve vybraných regionech v letech 2000-2009 .............................................................................................................................. 79 Graf 31: Vývoj počtu zařízení cestovního ruchu (HUZ) a počtu lůžek v Jihomoravském kraji v letech 2000-2012 .............................................................................................................................. 82 Graf 32: Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v Jihomoravském kraji v letech 20002012 ....................................................................................................................................... 85 Graf 33: Turistická sezónnost v Jihomoravském kraji a v České republice v roce 2012 ...................... 87 Graf 34: Vývoj počtu obyvatel věkových skupin ve věku do 24 let v letech 2003 – 2012 ................... 91 Graf 35: Projekce počtu věkových skupin do věku 24 let do roku 2020 .............................................. 94 Graf 36: Vývoj počtu věkových skupin ve věku od 60 let v letech 2002 – 2010 ................................ 100 Graf 37: Projekce počtu věkových skupin ve věku od 60 let do roku 2020 ....................................... 102 Graf 38: Vývoj počtu startů a přistání na Letišti Brno v letech 2003-2013 ........................................ 109 Graf 39: Výroba elektřiny brutto v Jihomoravském kraji v roce 2012 [GWh] ................................... 113 Graf 40: Spotřeba elektřiny brutto v hospodářských sektorech po krajích ČR v roce 2012 [GWh] .. 113 Graf 41: Měrné emise v Jihomoravském kraji v letech 2000-2011 ................................................... 123 Graf 42: Vývoj počtu trestných činů v Jihomoravském kraji a České republice v letech 2007 - 2012126 Graf 43: Vzdělanostní struktura venkovských obcí a měst Jihomoravského kraje (tj. obcí, které nemají status města) v roce 2011 ........................................................................................ 130

7


Obrázek 1: Obrázek 2: Obrázek 3: Obrázek 4: Obrázek 5: Obrázek 6: Obrázek 7: Obrázek 8: Obrázek 9: Obrázek 10: Obrázek 11: Obrázek 12: Obrázek 13: Obrázek 14: Obrázek 15: Obrázek 16: Obrázek 17: Obrázek 18: Obrázek 19: Obrázek 20: Obrázek 21: Obrázek 22: Obrázek 23: Obrázek 25: Obrázek 26: Obrázek 27: Obrázek 28: Obrázek 29:

Změna počtu obyvatel v obcích Jihomoravského kraje ................................................. 13 Hrubá míra přirozeného přírůstku (v ‰, průměrný roční přírůstek na 1000 obyvatel obce)............................................................................................................................... 17 Hrubá míra migračního salda (v ‰, průměrné roční saldo na 1000 obyvatel obce) ..... 18 Hrubá míra migračního obratu (v ‰, průměrný roční obrat na 1000 obyvatel obce) .. 19 Index stáří v obcích Jihomoravského kraje (2011) ......................................................... 22 Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel okresů Jihomoravského kraje ve věku 15 a více let (2011) ............................................................................................................................. 24 Podíl cizinců různých národností na celkovém počtu cizinců v ORP Jihomoravského kraje (2011) .................................................................................................................... 26 Saldo dojížďky a vyjížďky (za prací i do škol) v obcích Jihomoravského kraje 2011....... 28 Saldo dojížďky a vyjížďky do práce (a do škol) v okresech Jihomoravského kraje 2011 28 Podíl obyvatel vyjíždějících do zaměstnání mimo obec trvalého bydliště na počtu obyvatel obce ve věku 15 až 64 let (2011) – úroveň obcí .............................................. 29 Podíl obyvatel vyjíždějících do zaměstnání mimo obec trvalého bydliště na počtu obyvatel obce ve věku 15 až 64 let (2011) – úroveň SO ORP......................................... 29 Podíl obyvatel vyjíždějících do škol mimo obec trvalého bydliště na počtu bydlících obyvatel obce - úroveň obcí ........................................................................................... 30 Podíl obyvatel vyjíždějících do škol mimo obec trvalého bydliště na počtu obyvatel obce ve věku 0-30 let (2011) – úroveň SO ORP ............................................................. 30 Výstavba bytů v rodinných a bytových domech mezi roky 2007 a 2011 a index ceny 1m2 plochy bytu v rodinných domech (vztažený k průměrné ceně v Jihomoravském kraji) 33 Podíl bytů v obcích Jihomoravského kraje napojených na kanalizaci (2011) ................ 35 Podíl bytů v obcích Jihomoravského kraje napojených na plyn (2011) ......................... 35 Podíl bytů v obcích Jihomoravského kraje napojených na teplou vodu (2011)............. 36 Podíl neobydlených domů na celkovém počtu domů v ORP Jihomoravského kraje a důvod jejich neobydlenosti (2011)................................................................................. 37 Index podílu hospodařících domácností jednotlivců na celkovém počtu hospodařících domácností v obcích Jihomoravského kraje (2011) ....................................................... 38 Podíl bytových domácností vybavených počítačem s internetem (2011) ..................... 39 Míra registrované nezaměstnanosti v obcích Jihomoravského kraje k (31.12.2011) .... 57 Uchazeči o zaměstnání na 1 volné pracovní místo v krajích České republiky v letech 2005 až 2010 .................................................................................................................. 58 Vybrané regiony NUTS 2 pro srovnání (benchmarking) s regionem NUTS 2 Jihovýchod 76 Podíl domácností vybavených osobním počítačem připojených k internetu v letech 2007 až 2009 v krajích České republiky........................................................................ 112 Schéma rozvodu ES v Jihomoravském kraji.................................................................. 114 Podíl zemědělské půdy na katastrálním území obce v roce 2009 ............................... 119 Oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví, 2011 ............................... 121 Kategorizace znečištění ovzduší na území Jihomoravského kraje ............................... 122

8


1 Úvod Profil kraje je aktualizací analogické části dokumentu Aktualizace strategické vize rozvoje Jihomoravského kraje 2020 (B.1.2), která byla zpracována v roce 2011 a navazovala na analytickou část Strategie rozvoje Jihomoravského kraje z roku 2006. Profil kraje je pro účely tohoto dokumentu (Programu rozvoje kraje 2014-2017) doplněn zejména o údaje vycházející ze Sčítání Lidu, domů a bytů 2011 (SLDB 2011). Zvýšená pozornost je věnována datům, která bylo možno získat až do úrovně jednotlivých obcí a která tak mohou poskytnout podrobnější vhled do problematiky vnitřní diferenciace Jihomoravského kraje a vymezení jádrových a periferních oblastí. Při interpretaci a srovnávání údajů ze SLDB 2011 s údaji z jiných roků je třeba vzít v potaz, že bylo přistoupeno ke sčítání podle nové metodiky. Místo obvykle užívaného kritéria přiřazení osob na základě trvalého bydliště jsou osoby ve výsledcích SLDB 2011 sčítány na základě místa obvyklého pobytu. Místo obvyklého pobytu je z hlediska faktického vyjádření stavu přesnějším ukazatelem, ale znemožňuje přímou komparaci dat s jinými SLDB či šetřeními. Profil kraje navazuje na analytickou část Strategie rozvoje Jihomoravského kraje z roku 2006 a tematicky vychází z Programu rozvoje kraje 2010-2013. Pro přehlednost a snadnou orientaci je zachována základní struktura používaná v obou dokumentech. Dílčí ukazatele jsou aktualizovány na základě nejnovějších dostupných dat (u některých údaje z roku 2013, obvykle 2012, výsledky SLDB k roku 2011). Cílem analytické části Strategie je upozornit na nejdůležitější změny, které se v kraji udály za minulých 10 let se zaměřením na poslední 2 až 3 roky, které nebyly hodnoceny v Programu rozvoje kraje. V textu hodnotíme na jedné straně postavení kraje v rámci České republiky, na straně druhé se snažíme postihnout také vnitřní diferenciaci kraje za použití dostupných dat z územní jednotky, která je pro daný ukazatel nejvhodnější. V některých případech se totiž ukazuje, že sledování probíhajících procesů v nedostatečném územním detailu spolu s nevhodnou interpretací může vést k utváření nesprávných nebo zkreslených závěrů o pozici daného území.

9


2 Stručná charakteristika kraje Obecná charakteristika Jihomoravského kraje je součástí všech předešlý ch programových dokumentů a není tedy nezbytně nutné znovu na tomto místě jinými slovy formulovat totéž. V následující tabulce jsou tedy shrnuty základní a zároveň v současné chvíli nejaktuálnější údaje o Jihomoravském kraji. Tabulka 1:

Základní údaje o Jihomoravském kraji 2

rozloha

7195 km ; v mezikrajském srovnání je 4. největším krajem

počet obyvatel (k 31.3.2013)

1 168 748

hustota zalidnění (k 31.3.2013)

162 osob/ km

krajské město

Brno (378 327 obyvatel k 31.12.2012)

počet okresů

7 (Blansko, Břeclav, Brno-město, Brno-venkov, Hodonín, Vyškov, Znojmo)

počet SO ORP

21

počet měst

49

počet obcí

673

nejvyšší nadmořská výška

842 m n.m. (Durda - okres Hodonín na trojmezí se Zlínským krajem a Slovenskem) 150 m n.m. (soutok Moravy a Dyje)

nejnižší nadmořská výška

2

obecná míra nezaměstnanosti (4. čtvrtletí 2012) HDP celkem (rok 2011)

8,0 %

HDP na 1 obyvatele (rok 2011)

340 093 Kč (v mezikrajském srovnání 2. nejvyšší)

HDP na 1 obyvatele (rok 2011)

18 800 v PPS (v mezikrajském srovnání 2. nejvyšší)

Počet ekonomických subjektů (31.3.2013)

290 903

396 083 mil. Kč (v mezikrajském srovnání 2. nejvyšší; 10,3 % HDP ČR)

Postavení Brna v hierarchii měst České republiky ovlivňuje pozici celého kraje v mezikrajských srovnáních jak z hlediska ekonomického tak sociodemografického. Jako druhé největší a nejvýznamnější město ČR vykazuje Brno velmi podobné charakteristiky hlavnímu městu a Jihomoravský kraj se díky tomu dostává v žebříčku postavení krajů na přední místa. Rozdíly v socioekonomickém postavení mezi hlavním městem kraje a periferními obcemi v jižním pohraničí jsou však zásadní a je potřeba se jimi zabývat. U většiny ukazatelů souvisejících s výkonem ekonomiky (hospodářské ukazatele, ukazatele související s trhem práce apod.) lze zaznamenat velký výkyv mezi lety 2006/7 a 9/2010. Roky 2006 a 2007 byly výjimečně příznivé a panovala představa, že vývoj z těchto let byl „násilně“ přerušen dopady ekonomické krize. V letech 2008 až 2010 tak byl u sledovaných ukazatelů zaznamenán výrazný propad. Očekávání o relativně rychlém návratu k předkrizovým hodnotám se však nepotvrdily. Hospodářské výsledky v posledních letech se stabilizovaly na nižší úrovni a z perspektivy dnešních dnů se zdá, že anomálií v dlouhodobém vývoji byl spíše pozitivní vývoj v letech 2006-2007, než propad v letech 2008-2010.

10


3 Obyvatelstvo a bydlení

Demografická struktura obyvatelstva významně ovlivňuje socioekonomickou pozici kraje v rámci České republiky i Evropské unie. Znalost současného stavu a vývojových trendů včetně regionálních specifik poskytuje možnost plánování v dlouhodobém horizontu, včasnou přípravu na nadcházející změny a minimalizaci špatných rozhodnutí. Většina v současné době aktuálních „problémů“ je společných celé České republice nebo jejím specifickým druhům území (demografické stárnutí, nízká porodnost, imigrace cizinců, proces suburbanizace), jejich míra se však odlišuje v závislosti na geografické i hierarchické pozici daného území v rámci regionu i celé republiky a zahrnutí prostorové dimenze do krajských politik reflektující rozdílné potřeby jednotlivých oblastí v závislosti na odlišné sociodemografické struktuře může napomoci efektivnímu plánování. V této kapitole je popsán populační vývoj kraje, jeho komponenty a demografická struktura obyvatel se zaměřením na rozdíly městského, suburbánního a venkovského prostředí.

3.1 Populační vývoj a migrace V Jihomoravském kraji bylo k 31. 3. 2013 evidováno téměř 1 167 tisíc obyvatel. Od roku 2003 se počet obyvatel každoročně zvyšuje a za těchto 10 let narostl o 2,5 %. Nárůst není výrazný a tempo růstu se spíše zpomaluje. Až v roce 2007 dosáhl počet obyvatel úrovně z roku 2001 a v roce 2009 byla poprvé po 18 letech překročena hodnota roku 1991. Populační vývoj v Jihomoravském kraji je téměř shodný s vývojem v České republice (viz graf 1). Od roku 2010 došlo v rámci celé republiky k mírnému zpomalení nárůstu počtu obyvatel, naopak v Jihomoravském kraji došlo mezi roky 2010 a 2011 k vyššímu nárůstu počtu obyvatel a v roce 2012 se tak tempo růstu počtu obyvatel téměř vyrovnalo. Vývoj počtu obyvatel je v rámci kraje diferencovaný. Nárůst počtu obyvatel zaznamenává již od roku 1992 okres Brno-venkov, přičemž v posledním desetiletí dochází k výraznému zrychlení. Zatímco mezi roky 1992 a 2000 narostl počet obyvatel okresu o 1,5 %, mezi roky 2000 a 2012 již o 14 %. Růst je spojen s procesem suburbanizace, který se v českých podmínkách ve větší míře objevuje od 90. let 20. století a postupně se rozšiřuje i do okolí menších měst. Dlouhodobý pokles počtu obyvatel lze sledovat v okrese Hodonín, kde počet obyvatel klesl mezi roky 2001 a 2011 o 2,2 %. Na obrázcích 1A a 1B je zachycen vývoj počtu obyvatel letech 2005 až 2010 a 2010 až 2012. Na obrázku 1 lze ještě vidět výraznější nárůst počtu obyvatel v zázemí okresních měst jako je Znojmo nebo Vyškov. Nárůst zaznamenaly i některé obce za hranicemi okresu Brno-venkov, především v oblastech podél hlavních dopravních tahů v okrese Vyškov, Blansko a Břeclav směřujících na Brno. V posledních letech se ale tento trend již také zpomalil a velký počet obcí zaznamenal naopak mírný pokles počtu obyvatel (zejména je to patrné v jižních okresech kraje). V okresech Hodonín a Znojmo došlo mezi roky 2010 a 2012 k celkovému poklesu počtu obyvatel. Obecně lze konstatovat snížení počtu obcí s výraznějším nárůstem či úbytkem počtu obyvatel mezi roky 2010 a 2012. Z okresních měst pak pouze Brno a Břeclav vykazují v posledních třech letech nárůst počtu obyvatel, u ostatních okresních měst již také dochází k poklesu počtu obyvatel. Brno ztrácelo obyvatelstvo do roku 2007 podobně jako ostatní velká města České republiky z důvodu nízké porodnosti, od tohoto roku však obyvatelstvo získává a to přirozenou měnou (migračně ztrácí z důvodu procesu suburbanizace)

11


Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v České republice, Jihomoravském kraji a jeho okresech v letech 2001-2012 (stav k 31.12, 2001 = 100 %, údaj v rámečku – počet obyvatel k 31.12.2012)

Zdroj dat: ČSÚ – Časové řady vybraných ukazatelů (http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/casove_rady_regionalni; 26.6.2013) Poznámka: Časová řada začíná rokem 2001 z důvodu zařazení cizinců s vízy nad 90 dnů a cizinců s přiznaným azylem do statistik. Od 1. 5. 2004 se údaje týkají také občanů zemí EU s přechodným pobytem na území ČR a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Data jsou přepočtena na území okresů platné k 1. 1. 2010. Údaj z roku 2011 byl navázán na výsledku ze SLDB 2011 a není tedy srovnatelný s ostatními údaji

12


Obrázek 1:

Změna počtu obyvatel v obcích Jihomoravského kraje

A - mezi lety 2005 a 2010 (2005 = 100 %)

Index 2010/2005 méně než 95,0 95,1 - 100,0 100,1 - 105,0 105,1 - 110,0 Blansko

více než 110,1 Okresní města Vyškov

Brno

Znojmo

Hodonín Břeclav

B - mezi lety 2010 a 2012 (2010 = 100 %)

Zdroj dat: ČSÚ, 2011 a 2013 Poznámka: Údaje jsou přepočteny na územní strukturu roku 2007

13

Hranice okresů


Vývoj komponentů populačního růstu Jihomoravského kraje odpovídá obecným trendům v České republice (viz graf 2). Kladný přírůstek počtu obyvatel má kraj i Česká republika od roku 2003. Do roku 2005 je výsledkem pouze kladného migračního salda při úbytku přirozenou měnou. V roce 2006 se přirozený úbytek dostal na nulovou hranici a celkový přírůstek obyvatel proto zcela odpovídal přírůstku migrací. Od roku 2007 se ke kladnému migračnímu saldu přidává rovněž přírůstek přirozený, který odráží zvyšující se porodnost žen narozených v 70. letech (více k procesu ve vnější analýze). Jak ukazuje graf 3 a jak je patrné ze stejného průběhu vývoje migračního salda v Jihomoravském kraji a České republice (kde na migrační saldo nemá vliv vnitřní migrace), je to především migrace zahraniční, která významně ovlivňuje růst počtu obyvatel kraje. Vnitřním stěhováním kraj obyvatelstvo v letech 2001 až 2008 ztrácel, od roku 2009 do roku 2012 byl patrný mírný nárůst. Od roku 2007 dochází k poklesu populačního přírůstku jak v Jihomoravském kraji, tak v celé České republice. Důvodem je výrazný pokles přírůstku migrací, který se od roku 2010 stabilizoval pro Českou republiku i Jihomoravský kraj na zhruba 1,5 ‰ a od roku 2008 také pokles přirozeného přírůstku. Graf 2:

Populační vývoj Jihomoravského kraje a České republiky v letech 1993 až 2012

Zdroj dat: Věkové složení a pohyb obyvatelstva v Jihomoravském kraji 2012, ČSÚ

14


Graf 3: Vývoj migračního salda v Jihomoravském kraji vnitřním a zahraničním stěhováním v letech 20002012

Zdroj dat: ČSÚ 2012 (časové řady)

Migrace je věkově a vzdělanostně diferencovaný proces, který může determinovat strukturu obyvatel celého kraje nebo jeho částí. Kraj migrací získává nejvíce osoby ve věku 20-29 let, a kladné saldo mají také skupiny 15-19 a 30-59 let (viz graf 4). Rozložení odpovídá migračnímu chování české populace, kdy nejvíce migračně mobilní jsou právě mladí lidé. Protože však zároveň není patrné kladné migrační saldo u dětí, je zřejmé, že se v případě Jihomoravského kraje jedná hlavně o mladé bezdětné lidi a s velkou pravděpodobností tedy o cizince. V případě vnitřního stěhování je kladné saldo pouze ve skupině 25-29 let, ve srovnání se saldem cizinců výrazně nižší. Statistiky zahraniční migrace jsou však nepřesné, jak bude více diskutováno níže. Vzdělanostní struktura migrantů se v České republice sledovala pouze do roku 2004. Obecným trendem v České republice probíhajícím také v Jihomoravském kraji jsou záporná salda migrace vysokoškolsky vzdělaných osob ve všech krajských městech i ve většině měst okresních a v územích označovaných jako vnější či vnitřní periferie (Ouředníček, Novák 2011).

15


Graf 4: Přírůstek/úbytek stěhováním Jihomoravského kraje podle věkové struktury

Zdroj dat: Demografická ročenka krajů 2001 až 2010, ČSÚ

Počet přistěhovalých cizinců na celkovém počtu přistěhovalých do Jihomoravského kraje byl v roce 2012 necelých 37 % (viz tabulka 2). Největší podíl přistěhovalých tvoří cizinci v okrese Brno-město a naopak nejmenší v jeho zázemí (v okrese Brno-venkov a také Vyškov). Podíl cizinců na celkovém počtu přistěhovalých v kraji i okresech není tak vysoký, jak by napovídaly předešlé obrázky (přírůstek obyvatelstva způsobený především zahraniční migrací), z čehož je možné usuzovat, že ani přírůstky obyvatel zahraniční migrací nemusí být ve skutečnosti vysoké, ale naopak mohou být velmi podobné přírůstkům resp. úbytkům obyvatel migrací vnitřní. Statistika vystěhovalých cizinců je totiž podhodnocená, protože ačkoliv se cizinci při příchodu do republiky k pobytu přihlásí, jejich odchod již zpravidla evidován není. Tabulka 2:

Podíl přistěhovalých cizinců na celkovém počtu přistěhovalých kraje/okresu (v %)

Okres

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Blansko

34,4

30,1

22,5

12,0

11,2

6,1

8,8

Brno-město

35,0

48,0

37,5

32,8

25,4

29,5

34,5

Brno-venkov

15,5

41,6

15,2

8,5

4,2

4,6

4,9

Břeclav

22,5

28,0

18,2

10,7

8,4

8,7

10,5

Hodonín

15,6

29,4

16,5

15,3

12,2

8,4

9,9

Vyškov

24,1

28,4

11,4

9,3

4,4

2,7

5,8

Znojmo

16,2

20,3

18,6

14,5

18,5

19,4

14,3

Jihomoravský kraj

47,3

63,2

45,6

36,9

30,6

31,7

36,8

Zdroj dat: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR, ČSÚ 2006-2012

Na následujících obrázcích (2 a 3) je možné vidět, zda jsou přírůstky nebo úbytky obyvatel v jednotlivých obcích způsobovány migrací nebo přirozenou měnou. Každý obrázek obsahuje dva kartogramy – A pro roky 2005-2010 a B pro roky 2010-2012. Ziskové oblasti v zázemí měst rostou samozřejmě hlavně migrací, v jejímž důsledku se však zvyšuje také porodnost a přirozený přírůstek. Protože migrují hlavně mladí lidé, jsou oblasti, kde dochází k přírůstku migrací a úbytku přirozenou měnou s největší pravděpodobností cílovým územím pracovní migrace cizinců nebo starších lidí (stěhování v důchodovém věku), což je příkladem některých obcí v jižní části kraje.

16


Obrázek 2:

Hrubá míra přirozeného přírůstku (v ‰, průměrný roční přírůstek na 1000 obyvatel obce)

A - v letech 2005 až 2010

Přirozený přírůstek méně než -10,0 -9,9 - -5,0 -4,9 - 0,0 0,1 - 5,0 Blansko

více než 5,1 Vyškov

Okresní města Hranice okresů

Brno

Znojmo

Hodonín Břeclav

B- v letech 2010 až 2012

Zdroj dat: Věkové složení a pohyb obyvatelstva v Jihomoravském kraji, ČSÚ 2005 – 2012

17


Obrázek 3:

Hrubá míra migračního salda (v ‰, průměrné roční saldo na 1000 obyvatel obce)

A - v letech 2005 až 2010 Migrační saldo méně než -10,0 -9,9 - 0,0 0,1 - 10,0 10,1 - 30,0 více než 30,1 Blansko

Hranice okresů Vyškov

Okresní města

Brno

Znojmo

Hodonín Břeclav

B- v letech 2010 až 2012


V okrese Hodonín a severní časti okresu Znojmo, které byly identifikovány jako nejvíce ztrátové oblasti, se na úbytku počtu obyvatel podílí jak stárnutí stávajícího obyvatelstva, tak také odchod lidí v produktivním věku. Obce všech tří jižních okresů kraje ztrácí (alespoň podle dat do roku 2004) vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo (také většina migračně ziskových obcí v zázemí Znojma) 18


(Ouředníček, Novák 2011). Město Brno ztrácí obyvatelstvo migrací, přirozenou měnou v posledních letech roste. Ukazatel migrační obrat (součet počtu přistěhovalých a vystěhovalých) ukazuje na úroveň migrační stability resp. fluktuace obyvatelstva a odráží celkové migrační chování obyvatelstva, které je regionálně diferencováno a je ovlivněno mnoha vnějšími i vnitřními faktory. Nejvyšší intenzitu migračního obratu vykazují obce v zázemí Brna a Znojma (viz obrázek 4). Naopak oblasti na jihovýchodě mají i přes ztráty obyvatelstva obyvatelstvo stabilní. Obrázek 4:

Hrubá míra migračního obratu (v ‰, průměrný roční obrat na 1000 obyvatel obce)

A - v letech 2005 až 2010 Migrační obrat 12 - 35 36 - 45 Blansko

46 - 55 56 - 65 Vyškov

Brno

více než 65 Okresní města Hranice okresů

Znojmo

Hodonín Břeclav

B - v letech 2010 až 2012


19


3.2 Věková, vzdělanostní a národnostní struktura Věková struktura kraje odráží demografický vývoj posledních sta let a také odpovídá struktuře České republiky. Vlivem vnějších podmínek docházelo v minulosti v důsledku válek nebo politických rozhodnutí ke snižování či zvyšování porodnosti a tyto vlny se pak projevovaly také v dalších generacích. V grafu 5 je vidět změna věkové struktury v kraji mezi roky 2001 a 2010. V současné době jsou v Jihomoravském kraji stejně jako v České republice nejpočetněji zastoupeny lidé ve věku 30 – 39 let, silné generace ze 70. let, které mají nyní děti a jsou příčinou nárůstu dětí ve věkové skupině 04 let, a lidé ve věku 55-64 let (silné poválečné ročníky). Posouváním těchto věkových skupin do vyššího věku se budou nejpočetnější skupiny obyvatel v kraji aktuálně proměňovat. Graf 5: Věková struktura Jihomoravského kraje v roce 2001 a 2010

Zdroj dat: Demografická ročenka krajů 2001 až 2010, ČSÚ

Snižující se úmrtnost v celé České republice i Jihomoravském kraji a růst naděje dožití má za následek stárnutí populace, které je v posledních letech velmi diskutovaným problémem nejen v ČR ale i dalších vyspělých státech světa. Jihomoravský kraj patří v rámci republiky ke krajům se starší věkovou strukturou obyvatelstva. V roce 2012 zaujímal 5. pozici v žebříčku nejstarších krajů podle indexu stáří, za Prahou, Zlínem, Plzeňským a Královéhradeckým krajem (viz tabulka 3). Naopak kraji s prozatím převažující dětskou složkou populace jsou Ústecký a Středočeský kraj. Ukazatel index stáří zahrnuje kromě populace starší 65 let, také dětskou složku a jeho hodnota je proto ovlivněna také počtem dětí v populaci, který se v druhé polovině 21. století zvyšuje. V kontextu vývoje České republiky jsou to především města a periferní oblasti, které vykazují vysoké hodnoty indexu stáří. V Jihomoravském kraji má na vysoký index stáří vliv především město Brno (obrázek 5), kde hodnota indexu výrazně převyšuje krajský i celorepublikový průměr a je pravděpodobným

20


důvodem horší pozice celého kraje. Vysoký index stáří má také okres Hodonín, který je naopak příkladem periferní oblasti s vysokým počtem starých lidí a ztrácející mladé obyvatelstvo migrací. Nejpříznivější situace je v okrese Znojmo a Brno-venkov, kam se stěhuje mladá populace. Okres Znojmo je vykazuje také zajímavou polaritu mezi obcemi ve střední a jižní části regionu, které mají nízký index stáří a obcemi v severní části okresu, blízko hranice s krajem Vysočina, které vykazují naopak velmi vysoký index stáří obyvatelstva. Tabulka 3:

Index stáří v krajích České republiky v letech 2001, 2005 a 2010

Kraj

2001

2005

2010

2012

Index 2012/2001

Index 2012/2005

Hl. m. Praha

122,3

126,9

127,6

129,7

106,1

102,2

Zlínský kraj

85,3

99,4

115,7

117,8

138,1

118,5

Plzeňský kraj

92,9

102,9

113,4

116,6

128,6

116,2

Královéhradecký kraj

90,6

100,3

113,4

116,5

126,3

113,4

Jihomoravský kraj

91,9

102,4

114,8

116,1

134,4

117,0

Olomoucký kraj

84,0

96,5

110,3

112,9

137,7

120,3

Vysočina

81,8

93,6

109,6

112,6

129,3

115,7

Pardubický kraj

85,1

95,1

107,1

110,0

130,7

116,2

Jihočeský kraj

84,0

94,5

106,8

109,8

146,2

122,6

Moravskoslezský kraj

74,3

88,6

105,8

108,6

142,2

121,8

Karlovarský kraj

72,7

84,9

98,1

103,4

130,4

117,4

Liberecký kraj

77,2

85,8

97,1

100,7

130,8

119,7

Ústecký kraj

73,4

80,2

91,2

96,0

126,6

113,8

Středočeský kraj

90,5

94,5

94,8

95,9

106,1

102,2

Česká republika

87,2

97,0

107,8

110,4

138,1

118,5

Zdroj dat: Demografická ročenka krajů

21


Graf 6:

Věková struktura a index stáří v okresech Jihomoravského kraje v roce 2012

Zdroj dat: Věkové složení a pohyb obyvatelstva v Jihomoravském kraji 2012, ČSÚ

Obrázek 5:

Index stáří v obcích Jihomoravského kraje (2011)

Zdroj dat:, ČSÚ – Územně analytické podklady 2011

22


Budoucí vývoj Jihomoravského kraje z hlediska věkové struktury není příznivý, Český statistický úřad odhaduje ve své projekci, která nezahrnuje migraci dlouhodobý nárůst podílu věkové skupiny nad 65 let, a to až k více než 35% podílu v roce 2060. Zajímavý je také očekávaný zvyšující se podíl obyvatel ve věku 80 let a více, který by mohl v druhé polovině století dosáhnout 50% podílu na populaci ve věku 65+. Do roku 2020 se očekává nárůst věkové skupiny 0-14 let, od tohoto roku by pak měl nastat postupný kontinuální pokles podílu této skupiny na populaci Jihomoravského kraje. Celkový počet obyvatel kraje bez migrace má dle prognózy klesající tendenci a přirozenou měnou by mělo k roku 2065 dojít k úbytku o více než 170 tisíc obyvatel. Jak již bylo řečeno, projekce nezahrnuje vnitřní ani zahraniční migraci, jejíž vývoj je díky multifaktorové podmíněnosti poměrně těžko odhadovatelný. Migrací kraj pravděpodobně (s ohledem na nepřesné statistiky) získává především mladé lidi, a proto může být vývoj do budoucna příznivější. Graf 7: Projekce věkové struktury obyvatelstva Jihomoravského kraje do roku 2065

Zdroj dat: Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech České republiky, ČSÚ 2010 Poznámka: Projekce byla zpracována v roce 2009 a nezahrnuje migraci.

Vzdělanostní struktura Jihomoravského kraje je, měřeno podílem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva na obyvatelstvu starších 15 let, ve srovnání s ostatními kraji České republiky příznivá. V roce 2011 byl tento podíl podle výsledků VŠPS 17,7 % (v České republice 14,8 %). Druhá pozice ihned za hlavním městem je však ovlivněna především dobrým postavením města Brna a jeho zázemím. V podílu osob s úplným středoškolským vzděláním je Jihomoravský kraj až na 6. místě (33,7 %) a podíl obyvatel se základním vzděláním je naopak ve srovnání s ostatními kraji nízký (15,6 %, 4. místo). Podle údajů z posledního Sčítání lidu, domů a bytů je okresem s nevyšším podílem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva staršího patnácti let okres Brno-město s 25,1 %. Oproti výsledkům ze SLDB 2001 došlo v okrese Brno-město k více než 7% nárůstu. Nejvyšší podíl obyvatelstva s nižšími stupni 23


vzdělání (bez vzdělání, základní a středoškolské bez maturity) vykazují jižní okresy regionu (Hodonín, Břeclav a Znojmo), mezi nimiž okres Znojmo vykazuje vůbec nejvyšší podíl takto vzdělaného obyvatelstva staršího patnácti let. Tabulka 4: (2011)

Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel okresů Jihomoravského kraje ve věku 15 a více let bez vzdělání

abs.

středoškolské bez maturity

abs.

nástavbové studium %

vyšší odborné

abs.

%

vysokoškolské

abs.

%

abs.

%

abs.

abs.

%

0,4

15 399

17,6

33 563

38,3

24 537

28,0

2 495

2,8

1 262

1,4

9 968

11,4

552

0,3

30 556

18,2

61 793

36,8

46 597

27,7

4 490

2,7

2 059

1,2

21 915

13,0

889

0,3

43 439

13,7

78 215

24,6

98 997

31,2

10 837

3,4

5 514

1,7

79 591

25,1

Břeclav

518

0,6

21 796

23,3

35 661

38,1

24 186

25,8

2 334

2,5

867

0,9

8 292

8,9

Hodonín

483

0,4

28 532

22,3

50 195

39,2

32 848

25,6

3 354

2,6

1 132

0,9

11 543

9,0

Vyškov

273

0,4

14 344

19,7

27 684

38,1

19 574

26,9

1 893

2,6

838

1,2

8 107

11,1

Znojmo

739

0,8

21 813

23,8

36 217

39,6

22 197

24,3

2 175

2,4

897

1,0

7 470

8,2

Brno venkov Brnoměsto

%

středoškolské s maturitou

359

Blansko

%

základní

Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2011

Obrázek 6: (2011)

Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel okresů Jihomoravského kraje ve věku 15 a více let

Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2011

Obecně je ve všech okresech kromě Brna patrný vysoký podíl osob vyučených, což však nelze považovat za negativní jev. Pro vysokoškolsky vzdělané lidi není v menších městech a na venkově odpovídající uplatnění a jsou často nuceni odcházet do velkých měst. Nicméně lidé s výučním listem patří dnes již především ke starším generacím, s jejichž odchodem do důchodu se na trhu práce

24


zvyšuje poptávka po řemeslnících, která není uspokojována a může docházet k zaměstnávání cizinců (samozřejmě spojeno také s nižšími náklady na cizince než na české občany). V zájmu kraje by vedle podpory vzdělanosti obyvatel formou běžného studia mělo být celoživotní vzdělávání svých obyvatel, které prohlubuje znalosti, dovednosti a kvalifikaci mimo rámec akreditovaných studijních programů. Součástí celoživotního vzdělávání je také další profesní vzdělávání. Z šetření Průzkumu nabídky a poptávky dalšího profesního vzdělávání v Jihomoravském kraji realizovaném v roce 2010 (280 firem na území kraje) vyplynulo, že více než 80 % firem se snaží další vzdělávání svých zaměstnanců podporovat, přičemž největší ochotu vykazují veřejné instituce, které mají v 90 % případů vypracovaný plán vzdělávání zaměstnanců (soukromé subjekty v 50 % případů). Téměř u 90 % respondentů je vzdělávání financováno mj. z vlastních zdrojů, 25 % využívá také prostředky EU. Jako nejčastější důvod nerealizování dalšího vzdělávání byl uváděn nedostatek financí a nedostatek času. Počet cizinců v Jihomoravském kraji se mezi roky 2001 a 2009 více než zdvojnásobil (viz graf 8), od roku 2009 pak došlo pozastavení tohoto růstového trendu. Podle výsledků SLDB 2011 je Jihomoravský kraj na třetím místě z pohledu podílu cizinců na celkovém počtu obyvatel (za Prahou a Středočeským krajem). Jejich podíl na populaci dosahuje 3,1 %, jedná se o 36 316 osob s deklarovaným státním občanstvím mimo ČR. Nejčastější zemí emigrace je Ukrajina, poté Slovensko a Vietnam. Počet občanů z Ukrajiny i ze Slovenska může být ve skutečnosti vyšší, protože se jedná pouze o osoby přihlášené k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Z grafu 8 je patrné, že po roce 2009 došlo u nejpočetnější skupiny cizinců, Ukrajinců, k poklesu jejich počtu a to mezi roky 2009 a 2011 o téměř 2000 osob. U cizinců vietnamské národnosti došlo v posledních sledovaných letech k zastavení růstu, zatímco u Slováků je trend stále mírně stoupající. Graf 8:

Vývoj počtu cizinců v Jihomoravském kraji v letech 2001-2011

Zdroj dat: Vybrané údaje za Jihomoravský kraj 2001-2011 - cizinci Poznámka: Údaje nezahrnují cizince s platným azylem na území ČR

25


Obrázek 7: (2011)

Podíl cizinců různých národností na celkovém počtu cizinců v ORP Jihomoravského kraje

Zdroj dat: SLDB 2011

Graf 9: Podíl tří nejčastějších státních občanství na celkovém počtu cizinců v krajích ČR podle SLDB 2011


Většina cizinců v Jihomoravském kraji žije v Brně (viz obrázek 7), největší podíl připadá na občany Ukrajiny, ale v posledních letech dochází k zvyšování počtu občanů z Evropské Unie (bez zahrnutí Slovenska), což může být částečně spojeno také se snahou o přilákání mladých vědeckých pracovníků. V SO ORP Blansko je výrazná skupina cizinců mongolské národnosti (téměř 50 % všech cizinců v SO ORP). V okrese Brno-venkov žije málo přes 2 tisíce ukrajinských občanů, kteří 26


pravděpodobně dojíždějí do zaměstnání v Brně. Vietnamci žijí kromě Brna a jeho okolí také v SO ORP Znojmo a Slováci v jihovýchodních SO ORP (Břeclav, Hodonín, Veselí nad Moravou, Kyjov a Mikulov). V SO ORP Znojmo je také vyšší podíl zastoupení cizinců rakouské národnosti. Při vyvozování závěrů z počtu a struktury cizinců v Jihomoravském kraji je třeba si uvědomit obvyklé migrační a demografické chování cizinců různých státních občanství. Zatímco u Ukrajinců lze předpokládat jejich návrat do rodné země poté, co si zde vydělají peníze, Vietnamci zakládají v České republice rodiny a totéž lze předpokládat i u části slovenské populace. Význam cizinců pro dlouhodobý vývoj kraje je tedy odlišný.

3.3 Vyjížďka a dojížďka Aktuální údaje o dojížďce a vyjížďce v Jihomoravském kraji vychází ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011 a jsou doposud zpracovávány Českým statistickým úřadem. Následující obrázky vypovídají o intenzitě vyjížďky mimo obec v rozlišení do úrovně SO ORP a jednotlivých obcí. Podíl obyvatel vyjíždějících za zaměstnáním mimo obec trvalého bydliště je vztažen k počtu obyvatel obce ve věku 15 až 64 let, tedy na obyvatelstvo v produktivním věku. Podíl obyvatel dojíždějících do škol mimo obec trvalého bydliště je v případě SO ORP přepočten na věkovou skupinu 0-30 let (nebylo možné z k SLDB 2011 dat zveřejněných ČSÚ získat větší rozlišení nejnižších věkových kategorií) a v případě obcí na celou populaci (opět z důvodu problematičnosti získání podrobných dat). Z obrázku 10 a 11 je patrné že nejvyšší podíl vyjížďky do zaměstnání lze najít v obcích patřících do SO ORP sousedících či blízkých k Brnu. Nejvyšší podíl vyjíždějících do zaměstnání má SO ORP Šlapanice, kde dosahuje 33 %. Lze předpokládat, že právě vyjížďka do Brna zde hraje klíčovou roli. U dalších SO ORP jako je Kuřim, Tišnov, Blansko, Rosice, Židlochovice, Slavkov u Brna a Bučovice bude zřejmě hrát roli jak vyjížďka do Brna v kombinaci s vyjížďkou do středisek těchto SO ORP. Nejmenší podíl obyvatel vyjíždějících za zaměstnáním mimo obec mají příhraniční obce a regiony a samozřejmě Brno jako středisko regionu s nejvyšším počtem pracovních míst. V případě příhraničí hraje svoji roli geografická odlehlost a špatná dopravní dostupnost, která komplikuje konektivitu obcí a činí tak vyjížďku za prací méně atraktivní. Podíl obyvatel vyjíždějících mimo obec za vzděláním je znázorněn na obrázcích 12 a 13. I zde je patrná vysoká intenzita dojížďky v okolí Brna, zejména v SO ORP Šlapanice a lze předpokládat, že vysoký podíl žáků a studentů vyjíždí do škol právě do Brna. Z obrázku 8 a 9 je patné saldo dojížďky a vyjížďky do zaměstnání a do škol. Kladné saldo vykazuje pouze okres Brno-město, který má největší nasávací efekt zejména ve svém nejbližším okolí. Proto je nejvyšší záporná hodnota salda dojížďky a vyjížďky v okrese Brno-venkov. I ostatní okresy mají záporná salda dojížďky do zaměstnání a do škol, ale z údajů o počtech dojíždějících a vyjíždějících do škol už je patrná menší dominance samotného města Brna. Na úrovni obcí je vidět jednoznačná dominance okresních měst a center SO ORP jako center dojížďky.

27


Obrázek 8:

Saldo dojížďky a vyjížďky (za prací i do škol) v obcích Jihomoravského kraje 2011

Zdroj: SLDB 2011

Obrázek 9:

Saldo dojížďky a vyjížďky do práce (a do škol) v okresech Jihomoravského kraje 2011


28


Obrázek 10: Podíl obyvatel vyjíždějících do zaměstnání mimo obec trvalého bydliště na počtu obyvatel obce ve věku 15 až 64 let (2011) – úroveň obcí

Obrázek 11: Podíl obyvatel vyjíždějících do zaměstnání mimo obec trvalého bydliště na počtu obyvatel obce ve věku 15 až 64 let (2011) – úroveň SO ORP

Zdroj dat (obrázek 11 a 12): SLDB 2011

29


Obrázek 12: Podíl obyvatel vyjíždějících do škol mimo obec trvalého bydliště na počtu bydlících obyvatel obce - úroveň obcí

Obrázek 13: Podíl obyvatel vyjíždějících do škol mimo obec trvalého bydliště na počtu obyvatel obce ve věku 0-30 let (2011) – úroveň SO ORP

Zdroj dat (obrázek 12 a 13): SLDB 2011

30


3.4 Bytová výstavba Bytová výstavba je indikátorem dynamiky socioekonomického vývoje a zároveň vypovídá o atraktivitě dané lokality. Vývoj počtu dokončených bytů v Jihomoravském kraji reaguje na vnější podmínky a situace se podobá vývoji v České republice. Mezi roky 2001 a 2009 lze sledovat kontinuální nárůst počtu dokončených bytů s tím, že jako výjimečně silný rok se projevil rok 2007 (graf 10). V tomto roce reagovali developeři na vysoký růst poptávky i cen nemovitostí a počet dokončených bytů se zvýšil také v celé České republice, po roce 2009 se pak naplno projevily dopady ekonomické krize. V roce 2011 bylo dokončeno o čtvrtinu méně bytů než v roce 2009. Počet zahájených bytů klesl v meziročním srovnání již v roce 2008 (o 34 %), v roce 2009 se zvýšil pouze mírně a od roku 2010 nadále klesal až na hodnotu 3 008 bytů v roce 2012, která představovala pouze 68 % počtu bytů v roce 2009 a pouze 51 % počtu zahájených bytů v roce 2006. V mezikrajském srovnání bylo v období let 1997 – 2009 dokončeno nejvíce bytů v hlavním městě Praze (65 356 bytů) a ve Středočeském kraji (65 130 bytů). Graf 10: Vývoj bytové výstavby v Jihomoravském kraji v letech 2000 a ž 2012

Zdroj dat: Vybrané údaje za Jihomoravský kraj 2000-2012 – stavebnictví, byty

Struktura dokončených bytů v Jihomoravském kraji (graf 11) se do značné míry shoduje se strukturou dokončených bytů v České republice. Počet dokončených bytů v rodinných domech se v Jihomoravském kraji zvyšoval od roku 2005, kdy bylo dokončeno 1 444 bytů, do roku 2010, kdy byl počet dokončených bytů vyšší o 58 %. V letech 2011 a 2012 došlo k poklesu počtu dokončených bytů v rodinných domech o necelou pětinu oproti roku 2010. Počet dokončených bytů v bytových domech rostl do roku 2007, skokový více než dvojnásobný nárůst počtu dokončených bytů v tomto roce se prakticky týkal pouze bytů v bytových domech, od roku 2007 počet bytů každoročně klesal až do roku 2011, v roce 2012 nepatrně vzrostl. Přesto se jedná o markantní rozdíl mezi rokem 2007, kdy bylo

31


dokončeno 3106 bytů v bytových domech, oproti roku 2012 s pouze 1084 byty. V letech 2010 až 2012 byl také zaznamenán v absolutních číslech menší počet dokončených bytů v nástavbách, přístavbách a vestavbách. Graf 11: Vývoj struktury dokončených bytů v Jihomoravském kraji v letech 2000-2012

Zdroj dat: Vybrané údaje za Jihomoravský kraj 2000-2012 – stavebnictví, byty

Mezi roky 2007 a 2011 bylo v Jihomoravském kraji dokončeno 19 242 bytů v rodinných a bytových domech. Tento počet tvoří 12 % všech dokončených bytů v rodinných a bytových domech v České republice (bez nástaveb a přístaveb). Nejvyšší podíl dokončených bytů připadá přirozeně na SO ORP Brno (cca 35 %). Druhým SO ORP s nejvyšším podílem dokončených bytů v letech 2007 až 2011 je SO ORP Šlapanice (12 %), Znojmo a Židlochovice. Vysoká aktivita výstavby nových bytů je tedy patrná právě ve městě Brně a jeho zázemí. V souvislosti s procesem suburbanizace může často docházet k nekoordinované a vzhledem ke kapacitě území a stávající infrastruktuře nadměrné výstavbě, která může mít negativní dopady na krajinu a obyvatele nových lokalit i širších regionů.

Všechna SO ORP Jihomoravského kraje vykazují vyšší podíl výstavby bytů v rodinných domech než v bytových. Výjimkou je SO ORP Brno, kde 86 % všech dokončených bytů ve sledovaném období 2007 až 2011 spadá do kategorie bytů v bytových domech. Relativně vyšší podíl bytů v bytových domech byl také v SO ORP Kuřim, Tišnov, Vyškov a Znojmo. Zde lze předpokládat o novou výstavbu bytových domů zejména ve městech, která jsou správními centry těchto SO ORP. V SO ORP Bučovice, Moravský Krumlov a Veselí nad Moravou byl počet dokončených bytů ve sledovaném období nejnižší a v žádném z těchto ORP nebyl nově postaven bytový dům – viz obrázek 14.

32


Obrázek 14: Výstavba bytů v rodinných a bytových domech mezi roky 2007 a 2011 a index ceny 1m plochy bytu v rodinných domech (vztažený k průměrné ceně v Jihomoravském kraji)

2

Zdroj dat: ČSÚ - Přehled 16 -Pořizovací hodnota bytů dokončených v rodinných a v bytových domech

Tabulka 5:

Dokončené byty v SO ORP Jihomoravského kraje v roce 2011 v tom Byty celkem 2011

Jihomoravský kraj Blansko Boskovice Brno

Podíl na bytové výstavbě kraje (%)

Index 2011/ 2001

RD

stavby pro bydlení nástavby, přístavby BD a vestavby k RD BD

3608

100,0

125,4

1871

1072

200

259

7,5

165,0

106

12

77

2,2

71,3

86

-

domovy penziony nebo domovy pro seniory

stavebně upravené nebytové prostory

nebytové stavby (budovy)

203

39

51

172

15

-

9

3

12

15

2

-

3

2

1081

31,5

88,8

152

763

56

167

22

9

48

Břeclav

80

2,3

95,2

76

-

2

3

-

3

-

Bučovice

58

1,7

165,7

30

-

2

-

-

-

3

Hodonín

72

2,1

46,2

130

24

-

-

-

-

2

133

3,9

81,1

111

35

9

4

-

2

3 -

Hustopeče Ivančice

29

0,8

61,7

40

-

7

-

-

-

Kuřim

134

3,9

203,0

51

-

5

10

-

-

-

Kyjov

259

7,5

308,3

68

-

10

-

-

2

4

Mikulov

12

0,3

11,1

41

44

2

-

-

5

16

Moravský Krumlov

39

1,1

108,3

34

-

2

-

-

-

-

Byty celkem 2011

Podíl na bytové výstavbě kraje (%)

v tom Index 2011/ 2001

stavby pro bydlení RD

BD

33

nástavby, přístavby a vestavby k

domovy penziony nebo domovy

nebytové stavby (budovy)

stavebně upravené nebytové prostory

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 2.1 Analýza – profil kraje RD

pro seniory

BD

Pohořelice

37

1,1

42,5

53

24

6

3

-

-

1

Rosice

54

1,6

44,3

89

22

11

-

-

-

-

Slavkov u Brna

64

1,9

88,9

54

18

-

-

-

-

-

Šlapanice

306

8,9

86,7

273

44

31

-

-

3

2

Tišnov Veselí nad Moravou

58

1,7

50,4

76

15

5

-

8

10

1

121

3,5

302,5

37

-

1

-

-

1

1

Vyškov

121

3,5

77,1

81

-

5

-

-

2

69

Znojmo

311

9,0

154,0

143

35

6

6

-

7

5

Židlochovice

132

3,8

66,7

140

36

10

8

-

1

3

Zdroj dat: ČSÚ - Vybrané údaje za správní obvody obcí s rozšířenou působností 2001 a 2011

Celková technická vybavenost bytů v Jihomoravském kraji se oproti SLDB 2001 zvýšila, podíl bytů se splachovacím záchodem dosáhl 96,5 %, podíl bytů s koupelnou či sprchovým koutem byl 97,7 %. Toto vybavení se stalo již v minulém sčítání standardem a nárůst těchto podílů tak není nijak významný. Přesto lze z hlediska technického vybavení bytů, jak dokumentují obrázky 15, 16 a 17 sledovat na úrovni obcí rozdíly. Následující obrázky dokumentují podíl bytů napojených na kanalizaci, plyn a teplou vodu v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje. V Jihomoravském kraji v roce 2012 bylo 87,7 % obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci. V posledních letech dochází k nárůstu počtu obyvatel napojených na čistírnu odpadních vod, kterých bylo v Jihomoravském kraji v roce 2012 celkem 209 (3. nejvyšší počet ve srovnání s ostatními kraji). Počet bytů napojených na plyn byl v Jihomoravském kraji v roce 2011 342,7 tisíc (cca 80 %). Oproti roku 2001 došlo k nárůstu o 9 tisíc (2,7 %). Plyn je také převládajícím způsobem vytápění domácností, ale vzhledem k jeho cenám dochází obecně jen k pomalému nárůstu počtu domácností s tímto způsobem vytápění. V roce 2011 to bylo 273 tisíc bytů, došlo tedy k absolutnímu nárůstu o 1,9 tisíc bytů, ale jejich relativní podíl na celkovém počtu bytů poklesl na 56,0 % (v roce 2001 to bylo 57,7 %). Největší relativní nárůst zaznamenaly byty vytápěné dřevem, jejichž počet za poslední dekádu vzrostl o 10,6 tisíc (relativní nárůst o 83,6 %), naopak poklesl podíl bytů vytápěných uhlím. Podíl bytů vytápěných dřevem je vyšší v obcích s menším počtem obyvatel – například u obcí se 199 obyvateli a méně je tento podíl 33,4 %. Naopak u okresních měst je to pouze 2,0 % a v Brně 0,4 %.

34


Obrázek 15:

Podíl bytů v obcích Jihomoravského kraje napojených na kanalizaci (2011)


Obrázek 16:

Podíl bytů v obcích Jihomoravského kraje napojených na plyn (2011)


35


Obrázek 17:

Podíl bytů v obcích Jihomoravského kraje napojených na teplou vodu (2011)


Podle výsledků SLDB 2011 bylo V Jihomoravském kraji k rozhodnému okamžiku sčítání 34 479 neobydlených domů, z nichž 97,5 % bylo rodinných. Z SO ORP Jihomoravského kraje je nejvyšší podíl neobydlených domů na celkovém počtu domu v SO ORP Boskovice (19,6 %), dále Bučovice, Vyškov a Tišnov. Nejnižší podíl je pak v SO ORP Brno-město (7,2 %) a Hodonín (viz obrázek 18). V SO ORP s vysokým podílem neobydlených domů je vysoký podíl jejich neobydlenosti způsoben jejich využíváním za rekreačním účelem. Vysoký podíl takto využívaných neobydlených domů je také v SO ORP Znojmo.

36


Obrázek 18: Podíl neobydlených domů na celkovém počtu domů v ORP Jihomoravského kraje a důvod jejich neobydlenosti (2011)


3.5 Domácnosti Podle výsledků posledního Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 bylo k rozhodnému okamžiku sčítání na území Jihomoravského kraje 443 358 bytových domácností, ve kterých žilo celkem 1 136 680 osob. Nejčastěji zastoupenými velikostními skupinami byly bytové domácnosti se dvěma osobami (28,7 %) a s jednou osobou (27,7 %). Průměrná bytová domácnost měla 2,6 osob. Nejčastěji se sečtené bytové domácnosti shodovaly s hospodařící domácností (v 95 %). Bytové domácnosti s více hospodařícími domácnostmi se nacházely zejména v menších obcích. Lze předpokládat, že tento vyšší podíl je důsledkem fenoménu více generačního bydlení, které je preferováno především v menších obcích. Z okresů Jihomoravského kraje je nejmenší podíl bytových domácností s více hospodařícími domácnostmi v okrese Brno-město (4,4 %), nejvyšší pak v okrese Brno-venkov (6,3 %). Celkový počet hospodařících domácností v Jihomoravském kraji byl v roce 2011 473 520. Z nich více než polovinu (50,9 %) tvoří úplné rodiny a necelou třetinu (30,6 %) domácnosti jednotlivců. Zbytek připadá na neúplné rodiny a nerodinné domácnosti. Průměrná velikost hospodařící domácnosti v Jihomoravském kraji je 2,4 osoby. Index podílu jednočlenných hospodařících domácností na celkovém počtu hospodařících domácností v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje je zobrazen na obrázku 19. Vyšší podíl jednočlenných domácností lze nalézt zejména ve větších městech, kde je jejich vyšší podíl důsledkem zejména vysokého počtu domácností ovdovělých, samostatně žijících seniorů. V případě okresních měst a Brna svoji roli také hraje fenomén nárůstu počtu tzv. singles, tedy mladých lidí žijících samostatně, 37


mimo manželský svazek. Vyšší počet ovdovělých žen než mužů ve vyšších věkových kategoriích má za následek celkové vychýlení počtu domácností jednotlivců směrem k ženským domácnostem tohoto typu (55 %) – viz tabulka 6. Tabulka 6:

Hospodařící domácnosti jednotlivců v Jihomoravském kraji v roce 2011 Hospodařící domácnosti jednotlivců celkem

Hospodařící domácnosti jednotlivců celkem

145 117

v tom z toho muži celkem

64 304

z toho

svobodní

rozvedení

ovdovělí

28 523

18 481

7 048

ženy celkem

svobodné

rozvedené

ovdovělé

80 813

18 722

18 310

36 566

z toho podle věku: 15 - 24

7 279

3 553

3 476

10

3

3 726

3 563

19

25 - 34

23 174

13 995

11 597

911

8

9 179

7 452

607

35 - 44

16 442

11 604

5 567

3 884

31

4 838

2 288

1 568

82

45 - 54

16 981

10 328

3 046

5 304

140

6 653

1 226

3 547

597

55 - 64

26 309

11 519

2 762

5 396

999

14 790

1 524

6 334

4 917

65 - 74

24 334

6 861

1 058

2 292

1 998

17 473

1 237

3 978

11 029

75 a více

29 193

5 681

406

666

3 862

23 512

877

2 249

19 906

21


Obrázek 19: Index podílu hospodařících domácností jednotlivců na celkovém počtu hospodařících domácností v obcích Jihomoravského kraje (2011)


Jedním z možných ukazatelů úrovně vybavení domácností je podíl bytových domácností vybavených počítačem s připojením na internet. Tyto podíly na úrovni obcí jsou zobrazeny na obrázku 20. Podle SLDB 2011 byl průměrně pro celý Jihomoravský kraj tento podíl 55 %. Podprůměrná vybavenost domácností počítačem s internetem je typická zejména pro okres Znojmo, kde se pohybuje na úrovni 51 % pro celý okres. Naopak největší podíl takto vybavených domácností je v okresech Brno-město (57,3 %) a Brno-venkov (56,4 %).

38


Obrázek 20:

Podíl bytových domácností vybavených počítačem s internetem (2011)


3.6 Shrnutí Postavení kraje a vývojové trendy: 

růst počtu obyvatel kraje od roku 2002 migrací a od roku 2006 také přirozenou měnou



od roku 2007 výrazné zpomalení růstu populace jako přirozenou měnou, tak migrací



migrací kraj dlouhodobě získává především mladé lidi, jedná se však převáženě o osoby s cizím státním občanstvím zastoupené především občany z Ukrajiny a Slovenska



v kraji od roku 2009 došlo k pozastavení trendu nárůstu počtu cizinců a poklesu celkového počtu cizinců z nejpočetnější kategorie, tedy Ukrajinců.



stejně jako v celé České republice dochází v kraji k procesu demografického stárnutí populace, které bude v dalších letech pokračovat, Jihomoravský kraj patří k nejstarším krajům v ČR



Jihomoravský kraj má velmi příznivou vzdělanostní strukturu, vysokoškolsky vzdělaní lidé představují 17,7 % populace starší 15 let



v souvislosti s ekonomickou krizí došlo v kraji k útlumu bytové výstavby, poklesl hlavně počet zahájených bytů



téměř třetina hospodařících domácností v kraji je tvořena jednou osobou - nadprůměrný podíl jednočlenných domácností lze nalézt ve větších a okresních městech

39


Regionální disparity: 

k největším populačním nárůstům dochází v širším zázemí města Brna a v některých obcích v okolí Znojma (proces suburbanizace), naopak populačně ztrátové je Hodonínsko a další obce u republikových i krajských hranic



do města Brna a jeho širšího zázemí je také z většiny koncentrována nová bytová výstavba



v souvislosti s procesem suburbanizace ztrácí Brno a okresní města na severu kraje vysokoškolsky vzdělané obyvatele ve prospěch brněnského zázemí, Znojmo ve prospěch zázemí svého



v Brně a jeho zázemí se nejpříznivěji vyvíjí vzdělanostní struktura obyvatelstva – okresy Brno město a Brno-venkov mají nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, naopak nejméně příznivá struktura vzdělanosti obyvatelstva je v jižních okresech kraje



periferní oblasti na jihu kraje a při krajských hranicích ztrácí mladé a vzdělané obyvatelstvo, dochází k rychlému stárnutí populace



rychle stárnoucí populace je patrná především v Brně a na Hodonínsku



nejvyšší podíl obyvatel vyjíždějících za prací a do škol mají obce v zázemí města Brna (SO ORP Šlapanice)



podíl bytů napojených na kanalizaci je nízký zejména v obcích v jihozápadní části kraje (okres Znojmo) a obcích na hranici s krajem Vysočina

40


4 Trh práce Všechny osoby, které se účastní trhu práce (ekonomicky aktivní) vytváří lidský potenciál kraje, skutečně využité zdroje představují lidé zaměstnaní v národním hospodářství. Jejich struktura, kvalita a vývojové tendence jsou důležité především pro ekonomický rozvoj kraje. V této části je hodnocena pracovní síla kraje, její budoucí vyhlídky a kvalita. Dále je pozornost zaměřena na strukturu zaměstnaných osob z pohledu konkurenceschopnosti kraje ale i nabídky pracovních míst. Nakonec je řešena problematika nezaměstnanosti, její vývoj a soulad či nesoulad poptávky po práci s nabídkou pracovních míst.

4.1 Pracovní síla Vývoj pracovní síly v regionu ovlivňují především demografické a sociální změny. V současné době je to demografické stárnutí populace a zároveň zvyšování vzdělanosti a růst počtu studentů, ale samozřejmě i další faktory jako je míra porodnosti, migrace, zdravotní stav populace nebo střídání silných a slabých ročníků v populaci. Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu osob starších 15 let) Jihomoravského kraje byla v roce 2012 s hodnotou 58,6 % pátá nejvyšší v České republice (viz tabulka 7) a shoduje se s celorepublikovým průměrem. V posledních letech dochází k jejímu zvyšování, mezi roky 2010 a 2012 se zvýšila o 0,5 procentního bodu a kraj se na současné páté místo posunul z místa šestého. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu osob starších 15 let) je v rámci mezikrajského srovnání 6. nejvyšší (53,9 %) a zůstává mírně pod celorepublikovým průměrem (o 0,5 procentního bodu). Srovnatelný s celorepublikovým průměrem je také podíl ekonomicky neaktivních osob, tj. všech osob, které v rozhodný okamžik sčítání nebyly zaměstnány ani nesplňují podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané. Podíl ekonomicky neaktivních na populaci kraje činí 41,4 %. Menší podíl ekonomicky neaktivních mají pouze kraje Plzeňský, Karlovarský, Středočeský a Praha. Tabulka 7:

Míra ekonomické aktivity a zaměstnanosti v krajích České republiky v roce 2012 Míra ekonomické aktivity 2010 (v %)

Míra ekonomické aktivity 2012 (v %)

Změna od roku 2010 (v procentních bodech)

Míra zaměstnanosti (v %)

Podíl ekonomicky neaktivních na populaci kraje (v %)

Hlavní město Praha

62,2

61,9

-0,3

60

38,1

Středočeský kraj

59,7

60,4

0,7

57,6

39,6

Karlovarský kraj

61,7

60,0

-1,7

53,7

40

Plzeňský kraj

59,0

59,5

0,5

56,6

40,5

Jihomoravský kraj

58,1

58,6

0,5

53,9

41,4

Pardubický kraj

57,5

58,5

1,0

54

41,5

Jihočeský kraj

58,0

57,8

-0,2

54,5

42,2


57,5

57,8

0,3

53,7

42,2

Liberecký kraj

58,0

57,6

-0,4

52,2

42,4

Zlínský kraj

56,8

57,5

0,7

53,3

42,5

Olomoucký kraj

55,7

57,3

1,6

52,9

42,7


56,7

57,2

0,5

51,8

42,8

Kraj Vysočina

58,1

56,8

-1,3

53,2

43,2

Ústecký kraj

57,5

56,8

-0,7

50,7

43,2

Česká republika

58,4

58,6

0,2

54,5

41,4

Kraj

Zdroj dat: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 2013

41


Graf 12: Vývoj míry ekonomické aktivity a zaměstnanosti a průměrné hrubé měsíční mzdy v Jihomoravském kraji v letech 1993 až 2012


Míru ekonomické aktivity negativně ovlivňuje prodlužování věku nástupu do zaměstnání v souvislosti se zvyšující se vzdělanosti obyvatel a stárnutím populace, na druhé straně ale dochází k prodlužování věku odchodu do důchodu i nárůstu ekonomické aktivity starších osob. Početně silná skupina obyvatel narozených po válce, která se dostala do věku odchodu do důchodu, byla nahrazena rovněž početně silnou skupinou obyvatel narozených v 70. letech 20. století. V Jihomoravském kraji i přes snižování osob ve věku 0-24 let, stále převažuje počet osob, které nastoupí na trh práce během příštích zhruba 25 let nad počtem starobních a invalidních důchodců (viz graf 13). Podle projekce ČSÚ se do roku 2020 bude index ekonomického zatížení (počet osob ve věku 0-19 a 65+ na počtu osob ve věku 20-64 let) v Jihomoravském kraji zvyšovat rychleji než v České republice (do roku 2020 o 23 procentního bodu) za předpokladu nulové migrace.

42


Graf 13: Vývoj počtu obyvatel, kteří se dostávají do věku ekonomické aktivity a osob odcházejících do důchodu

Zdroj dat: Demografická ročenka krajů 2010, Vývoj lidských zdrojů v Jihomoravském kraji, ČSÚ 2010

Kromě velikosti pracovní síly je důležitá také její kvalita, kterou je možné měřit např. na základě vzdělanosti. Ačkoliv dnešní studenti oddalují prodlužujícím se studiem vstup na trh práce, pro kraj jsou ve výsledku přínosem. Vzdělanost se zvyšuje v celorepublikové populaci, na trh práce přicházejí vzdělanější lidé a současně odcházejí méně vzdělané starší generace. Kvalita pracovní síly se v tomto ohledu zvyšuje, zároveň se také rozvíjejí obory s nároky na vysoce kvalifikovanou pracovní sílu (ICT technologie apod.). Stále však existuje poptávka také po méně kvalifikovaných zaměstnancích a hlavně osob s výučním listem, jejichž počet v populaci klesá. Tento trend je však společný všem vyspělým zemím a méně kvalifikované pozice jsou pak obsazovány především cizinci. V Jihomoravském kraji bylo k 31.12. 2011 celkem 39 351 studentů vysokých škol s trvalým bydlištěm v kraji (meziroční pokles oproti roku 2010 o 830 studentů). Z celkového počtu studentů vysokých škol v Jihomoravském kraji (82 042 studentů) tak studenti s trvalým bydlištěm v kraji tvořili 48 %. V tabulce 8 je zobrazen počet studentů vysokých škol v krajích České republiky a osoby s ukončeným terciárním vzděláním (vysokoškolským a vyšším odborným). V podílu vysokoškolských studentů na celkovém počtu studentů v České republice je Jihomoravský kraj za Prahou a Moravskoslezským krajem na 3. místě (11,3 %). Ve srovnání s vlastní populací ve věku 20-29 let je až na místě 6. (ze všech osob ve věku 20-29 let studuje vysokou školu čtvrtina osob). Ihned za Prahou se umisťuje v podílu osob s ukončeným vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláváním, které ukazuje na skutečný počet dostudovaných osob.

43


Tabulka 8:

Studenti vysokých škol v krajích České republiky v roce 2009

Kraj

Studenti s trvalým bydlištěm v kraji

Podíl na celkovém počtu studentů v ČR (v %)

Počet studentů VŠ bydlících v kraji na 100 obyvatel ve věku 20 - 29 let

Podíl osob s ukončeným terciárním vzděláním na obyvatelstvu ve věku 15+ (%)


51 146

14,4

27,7

25,8

Jihomoravský

40 181

11,3

25,0

15,5

Plzeňský

16 240

4,6

20,5

11,7

Královéhradecký

17 929

5,1

24,2

11,5

Jihočeský

22 475

6,3

25,8

11,5

Moravskoslezský

45 967

13,0

26,5

11,4

Zlínský

23 588

6,7

28,9

11,4

Pardubický

16 997

4,8

23,8

11,0

Středočeský

35 933

10,1

21,5

10,9

Vysočina

18 185

5,1

25,2

9,6

Olomoucký

23 031

6,5

25,9

9,4

Liberecký

12 474

3,5

20,6

8,9

7 506

2,1

17,5

8,3

22 648

6,4

19,6

6,6

354 300

100

24,3

12,7

Karlovarský Ústecký Česká republika

Zdroj dat: Vývoj lidských zdrojů v Jihomoravském kraji, ČSÚ 2010

Graf 14 ukazuje vývoj počtu studentů vysokých škol v Jihomoravském kraji v letech 2006 až 2011. Ačkoliv celkový počet studentů v Jihomoravském kraji se stále, i když v posledních letech velmi pozvolna, zvyšuje, počet VŠ studentů s trvalým pobytem v Jihomoravském kraji mezi roky 2010 a 2011 mírně poklesl. V roce 2009 ze studentů s trvalým bydlištěm v kraji studovalo 73 % na vysoké škole v Brně a 27 % studovalo školu v jiných krajích. Studenti, kteří v kraji pouze studují, mají velký potenciál v kraji po skončení studia zůstat a zapojit se tak na pracovní trh kraje. Také počet těchto studentů dlouhodobě roste. Spolu s počtem studentů se zvyšuje také počet absolventů, v roce 2011 absolvovalo na vysokých školách v kraji více než 19 tisíc studentů.

44


Graf 14: Studenti vysokých škol v Jihomoravském kraji v letech 2006 – 2011

Zdroj dat: Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v roce 2011 Poznámka: Počet studentů v grafu neodpovídá skutečnému počtu studentů, protože jeden student může zároveň studovat na více vysokých školách, více oborů a ve více krajích.

4.2 Zaměstnanost Schopnost regionu obstát v konkurenčním boji, udržet si pozici v ekonomice a být připraven na změny jako byla v současnosti ustupující ekonomická krize, závisí do jisté míry na flexibilitě pracovního trhu, kterou, pokud nepřihlížíme k vnějším faktorům, ovlivňuje jeho struktura. Struktura zaměstnanců v Jihomoravském kraji je ve srovnání s ostatními kraji velmi příznivá, opět ale z důvodu silné pozice města Brna. Vysokoškolsky vzdělaní lidé jsou na trhu práce mnohem flexibilnější a jsou schopni lépe reagovat na změny pracovního trhu než lidé se vzděláním základním. V dlouhodobém pohledu se tato pozice kraje upevňuje, počet zaměstnanců s vysokoškolským a středoškolským vzděláním se zvyšuje a se základním vzděláním snižuje (viz graf 15).

45


Graf 15: Struktura zaměstnaných v NH podle nejvyššího dosaženého vzdělání v krajích České republiky v 1. čtvrtletí roku 2013

Zdroj dat: Výběrové šetření pracovních sil, 2013

Graf 16: Vývoj podílu vzdělanostních skupin na celkovém počtu obyvatel starších 15 let v letech 2006-2011 v Jihomoravském kraji

Zdroj dat: Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v roce 2011

46


Tabulka 9:

Zaměstnaní v krajích ČR podle klasifikace CZ-ISCO (v %) v 1. čtvrtletí roku 2013 Hl. m. Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

Česká republika

Vysoká vzdělanost zaměstnanců úzce souvisí s postavením pracujících v zaměstnání, kde Jihomoravský kraj opět vyniká v podílu odborných pracovníků na celkovém počtu zaměstnanců v regionu (viz tabulka 9). Jihomoravský kraj má druhý nejvyšší podíl specialistů (16,8 %) ze všech krajů a čtvrtý nejvyšší podíl zákonodárců a řídících pracovníků (po Praze a Středočeském a Královéhradeckém kraji). Ve srovnání s průměrnými hodnotami pro Českou republiku má Jihomoravský kraj kromě výše zmíněných dvou skupin ještě nadprůměrný podíl technických a odborných pracovníků, pracovníků ve službách a prodeji a pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. V posledních letech se v souvislosti se zvyšujícím se počtem studujících lidí hovoří o nedostatku kvalifikovaných řemeslníků v české populaci. V Jihomoravském kraji je podíl osob pracujících jako řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé nebo opraváři 17,3 % z celkového počtu zaměstnaných, což je méně než je tento podíl v České republice (v roce 2009 činil tento podíl 18 % a byl vyšší než v ČR).

Zákonodárci a řídící pracovníci

8,1

6,3

4,6

5,7

4,1

4,1

4,6

7,2

4,5

4,1

6,2

4,3

4,2

4,6

5,5

Specialisté

27,0

13,6

11,7

13,1

10,9

9,3

12,6

13,9

10,8

10,2

16,8

11,1

10,0

12,0

14,4

Techničtí a odborní pracovníci

22,6

19,1

17,4

18,2

15,9

16,9

15,1

17,9

18,0

17,5

18,1

15,5

17,0

16,5

18,1

Úředníci

12,5

10,7

8,5

7,6

8,5

8,5

8,4

9,2

10,2

7,4

9,6

9,5

10,3

10,1

9,8

12,9

14,2

13,9

14,6

18,6

17,9

13,9

14,7

15,9

13,7

15,9

17,3

15,1

16,1

15,1

0,3

1,2

2,6

1,1

1,1

1,0

0,7

0,8

2,2

3,3

1,2

1,7

1,1

1,1

1,3

9,0

17,6

19,6

19,1

19,3

19,0

21,0

16,8

17,1

20,2

16,1

19,0

19,9

18,0

17,1

5,0

12,3

15,9

15,7

16,4

16,5

16,4

13,1

15,6

17,6

10,3

12,9

17,2

15,7

13,2

2,6

4,5

4,8

4,6

5,4

6,6

7,2

6,4

5,3

5,4

5,6

7,0

5,2

5,7

5,2

0,0

0,5

1,0

0,3

0,0

0,0

0,0

0,0

0,4

0,6

0,2

1,7

0,0

0,2

0,4

Pracovníci ve službách a prodeji Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství Řemeslníci a opraváři Obsluha strojů a zařízení, montéři Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Zaměstnanci v ozbrojených silách

Zdroj dat: Výběrové šetření pracovních sil, 2013

Nejvýznamnějším odvětvím Jihomoravského kraje z pohledu počtu zaměstnaných osob je zpracovatelský průmysl, jeho podíl na celkové zaměstnanosti se k prvnímu čtvrtletí 2013 pohyboval na úrovni 24,6 %. Což ve srovnání s rokem 2010 představuje mírný pokles o 0,4 procentního bodu. V absolutních číslech se jedná o 135,1 tisíc osob, tedy pokles o zhruba 8 tisíc. Vývoj počtu zaměstnaných v tomto a dalších odvětvích dokumentují tabulky 10 a 11. V sektoru zemědělství (zemědělství, lesnictví a rybářství) pracuje 2,8 % zaměstnaných v Jihomoravském kraji. Tento podíl se ve srovnání s rokem 2010 nezměnil a je mírně pod průměrem České republiky (3,1 %). V průmyslu pracovalo ke stejnému datu 35,9 % zaměstnaných v sektorech národního hospodářství. Z průmyslových odvětví z hlediska počtu zaměstnaných osob je

47


nejvýznamnější zpracovatelský průmysl, jeho podíl na celkové zaměstnanosti se k prvnímu čtvrtletí 2013 pohyboval na úrovni 24,6 %. Tento údaj ve srovnání s rokem 2010 představuje mírný pokles o 0,4 procentního bodu. V absolutních číslech se jedná o 135,1 tisíc osob, tedy pokles o zhruba 8 tisíc. Vývoj počtu zaměstnaných v tomto a dalších odvětvích sektorů národního hospodářství dokumentují tabulky 10 a 11. V mezikrajském srovnání je podíl zaměstnaných v průmyslu v Jihomoravském kraji třetí nejnižší – za Prahou a Středočeským krajem. Nejvyšší podíl na zaměstnanosti obyvatel Jihomoravského kraje mají služby. V tomto sektoru pracuje 63,1 % zaměstnaných. Ve srovnání s Českou republikou (59,6%) se jedná o nadprůměrný podíl, v mezikrajském srovnání je to třetí nejvyšší podíl (nejvíce má Praha – 80,3 % a Středočeský kraj – 62,7 %). Z odvětví sektoru služeb je z hlediska počtu zaměstnaných nejvýznamnější odvětví „velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel“. V tomto odvětví je zaměstnáno 11,8 % pracujících v Jihomoravském kraji. Jihomoravský kraj má nejvyšší podíl zaměstnaných ve vzdělávání ze všech krajů České republiky – 7,8 %.

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

Česká republika

Zaměstnaní v krajích ČR podle klasifikace odvětví CZ-NACE (v %) v 1. čtvrtletí roku 2013 Hl. m. Praha

Tabulka 10:

0,3

2,7

5,7

3,4

1,9

3,0

1,9

3,6

5,3

7,8

2,8

5,0

2,6

2,1

3,1

Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady

0,0

0,2

0,0

0,5

3,5

2,0

0,6

0,6

0,0

0,7

0,4

0,0

0,0

3,5

0,9

8,6

24,3

27,7

32,1

25,4

24,6

36,8

32,0

32,3

34,9

24,6

28,3

36,4

27,8

26,0

0,9

0,7

2,0

0,9

0,7

1,9

0,0

1,0

1,2

1,1

1,2

0,6

0,6

1,7

1,1

0,7

1,1

0,8

0,8

1,4

1,3

0,8

0,6

0,3

0,9

1,3

1,2

1,1

1,2

1,0

Stavebnictví Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp.

9,1

8,3

10,6

7,8

7,7

9,5

8,8

5,4

7,6

7,9

8,4

9,3

8,8

7,2

8,4

13,1

13,5

11,4

11,4

11,5

12,0

9,3

12,0

13,1

10,2

11,8

12,9

12,4

12,7

12,2

6,2

8,0

6,5

7,1

6,5

8,5

6,1

5,7

6,0

3,6

5,0

5,0

4,8

6,0

6,2

4,7

3,7

3,5

3,5

6,2

3,6

3,3

2,9

3,3

3,3

3,6

2,8

2,5

3,5

3,6

6,9

3,0

1,1

1,7

0,8

0,9

1,8

2,5

2,0

1,4

3,4

1,4

1,2

2,0

2,7

6,4

3,9

2,6

1,8

1,3

2,0

2,5

2,4

2,2

1,8

2,8

0,9

2,1

2,1

2,9

2,7

1,4

0,5

0,5

1,1

1,6

0,7

0,9

0,8

0,5

0,7

0,0

0,6

0,5

1,1

9,3

4,4

3,3

3,9

4,0

3,4

3,9

3,7

3,0

3,0

4,5

2,9

3,5

3,4

4,4

4,0

3,2

1,5

1,3

2,2

2,7

1,7

1,5

1,6

1,8

2,6

1,8

2,1

3,0

2,5

7,0

5,8

7,0

5,0

6,2

6,9

4,9

7,4

5,9

4,9

7,2

8,4

5,4

5,8

6,4

Zemědělství, lesnictví a rybářství

48

Hl. m. Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

Česká republika


Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

7,5

6,1

5,7

7,3

6,2

5,8

7,1

6,0

6,2

6,0

7,8

7,5

5,9

7,0

6,7

6,1

5,7

6,2

7,6

9,7

7,3

6,0

8,3

6,5

6,9

6,8

8,0

6,7

6,9

6,8

3,1

1,8

1,4

0,9

1,6

1,2

1,7

1,6

0,5

1,0

1,9

1,0

1,4

1,5

1,6

Ostatní činnosti

3,1

2,1

1,8

1,5

1,7

2,1

1,9

1,1

1,3

1,2

2,7

1,7

1,5

1,7

2,0

Poznámka: barevně naznačeno srovnání s rokem 2010 (červená – pokles, zelená – nárůst, žlutá – stagnace) Zdroj dat: Výběrové šetření pracovních sil, 2013

Tabulka 11:

Zaměstnanost v Jihomoravském kraji podle odvětví (VŠPS) 2007

Odvětví v tis. Zemědělství, lesnictví, rybářství

2008

podíl ze zam. (%)

v tis.

2009

podíl ze zam. (%)

v tis.

2010

podíl ze zam. (%)

v tis.

podíl ze zam. (%)

Index 2008/

Index 2009/

2009

2010

20,2

3,8

15,6

2,9

13,8

2,6

14,8

2,8

88,6

96,4

1,4

0,3

3,0

0,6

2,1

0,4

1,7

0,3

69,6

105,6

143,4

26,9

149,9

27,9

126,0

23,8

133,1

25,0

84,1

105,1

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla

5,7

1,1

7,3

1,4

6,4

1,2

6,7

1,3

87,3

107,2

Zásobování vodou, činnosti související s odpady

4,5

0,8

4,6

0,9

4,2

0,8

4,1

0,8

90,9

113,8

Stavebnictví

57,5

10,8

57,0

10,6

58,6

11,1

47,9

9,0

102,8

81,9

Velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel

57,1

10,7

62,0

11,5

64,0

12,1

62,0

11,6

103,2

97,0

Doprava a skladování

30,5

5,7

31,4

5,8

32,4

6,1

37,7

7,1

103,5

116,3

Ubytování, stravování a pohostinství

19,2

3,6

18,2

3,4

17,0

3,2

19,3

3,6

93,2

123,5

Informační a komunikační činnosti

14,7

2,8

14,0

2,6

17,0

3,2

15,3

2,9

121,3

90,2

Peněžnictví a pojišťovnictví

10,0

1,9

11,0

2,0

11,6

2,2

12,6

2,4

105,9

108,0

5,2

1,0

5,5

1,0

3,7

0,7

3,9

0,7

66,3

81,7

Profesní, vědecké a technické činnosti

23,5

4,4

24,9

4,6

26,3

5,0

32,9

6,2

105,8

125,0

Administrativní a podpůrné činnosti

13,1

2,5

12,4

2,3

13,6

2,6

11,1

2,1

110,0

81,4

Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení

32,8

6,2

33,3

6,2

36,4

6,9

36,4

6,8

109,1

100,3

Vzdělávání

41,6

7,8

36,6

6,8

36,7

6,9

32,3

6,1

100,0

88,0

Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl

Činnosti v oblasti nemovitostí

49

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 2.1 Analýza – profil kraje 2007 Odvětví v tis. Zdravotní a sociální péče

2008

podíl ze zam. (%)

v tis.

2009

podíl ze zam. (%)

v tis.

2010

podíl ze zam. (%)

v tis.

podíl ze zam. (%)

Index 2008/

Index 2009/

2009

2010

34,4

6,5

31,2

5,8

39,0

7,4

38,2

7,2

125,0

98,0

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

8,3

1,6

7,0

1,3

8,4

1,6

5,4

1,6

119,2

100,2

Ostatní činnosti

8,7

1,6

11,8

2,2

11,4

2,1

14,0

2,6

96,0

106,7

Zdroj dat: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2010, ČSÚ, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil 4. čtvrtletí 2010 Poznámka: Odvětví jsou seřazena podle nárůstu zaměstnanosti v letech 2008 a 2009, tučně jsou vyznačena tři odvětví s dlouhodobě nejvyšším počtem zaměstnaných

Lidské zdroje v oblasti informačních a komunikačních činností sehrávají v dnešní době klíčovou roli ve vývoji nových technologií a proto se toto odvětví začíná statisticky monitorovat. V Jihomoravském kraji bylo mezi roky 2008 a 2009 odvětví informačních a komunikačních činností z hlediska zaměstnanosti druhým nejrychleji rostoucím odvětvím. Počet zaměstnanců stoupl o 21 %. Do roku 2010 však došlo k poklesu o 10 %. Při vyčlenění pouze IT odborníků (které můžeme rozdělit na vědecké pracovníky, kteří se podílí na vývoji nových technologií a souvisejících konceptů a technické pracovníky, kteří zajišťují provoz a podporu těchto systémů) je patrné, že jejich počet v Jihomoravském kraji sice stoupl mezi roky 2007 a 2008, v roce 2009 však poklesl o 1700 (viz tabulka 12). Podíl na celkovém počtu zaměstnanců je nejvyšší v hlavním městě, Jihomoravský kraj má spolu s Vysočinou podíl druhý nejvyšší (2,3 %). Mzdy IT odborníků jsou v Jihomoravském kraji po Praze nejvyšší a ve srovnání s ostatními obory v kraji výrazně nadprůměrné (viz tabulka 12). Tabulka 12:

IT odborníci a jejich měsíční hrubé mzdy v krajích ČR Průměrná hrubá měsíční mzda (Kč) Počet (tis. fyzických osob)

Podíl ze zam. (%) IT odborníci celkem

2007

2009

vědci a techničtí odborníci pracovníci v oblasti IT v oblasti IT

Kraj

Hl. m. Praha

2008

2009

celkem

muži

ženy

celkem

celkem

26,4

32,6

33,1

3,6

54 158

56 674

42 585

59 457

45 706

4,9

3,9

5,5

2,3

33 623

34 341

27 757

37 013

27 292

11,3

14,6

12,9

2,3

42 178

43 250

34 782

44 679

35 043

Olomoucký

5,5

5,1

6,5

2,2

30 254

30 865

27 114

32 436

27 530

Středočeský

Vysočina Jihomoravský

10,3

10,7

12,0

2,1

40 518

41 568

33 199

45 598

33 664

Plzeňský

3,8

4,5

5,6

2,0

35 280

35 868

32 134

39 412

28 818

Jihočeský

4,6

5,1

6,0

1,9

34 788

36 028

28 687

39 407

28 768

Moravskoslezský

8,9

10,4

10,6

1,9

30 552

32 163

24 665

35 783

27 179

Královéhradecký

3,4

3,9

4,9

1,9

34 855

35 860

28 239

38 203

30 202

Ústecký

4,8

6,9

6,7

1,9

33 325

34 768

27 222

40 359

27 373

Zlínský

3,9

5,0

4,1

1,5

31 967

32 642

25 524

35 765

28 076

Pardubický

3,1

2,7

3,1

1,3

32 977

33 248

30 752

35 779

28 810

Liberecký

4,1

4,3

2,2

1,1

33 334

34 335

25 593

35 722

29 937

Karlovarský

1,5

1,1

1,1

0,8

29 022

29 453

22 906

34 603

25 717

96,3

110,8

114,2

2,2

43 952

45 590

35 583

49 248

36 308

Česká republika

Zdroj dat: Převzato z ČSÚ 2010

50


Největší část pracujících osob působí ve všech krajích České republiky v postavení zaměstnanců. V Jihomoravském kraji se jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných snižuje ve prospěch podnikatelů (pracující na vlastní účet a zaměstnavatelé). Ve srovnání s ostatními kraji zaujímá Jihomoravský kraj 5. pozici, první je hl. město Praha. Z počtu osob, které nepracují jako zaměstnanci, se dlouhodobě zvyšuje podíl osob pracujících na vlastní účet, které v rámci své činnosti nezaměstnávají další osoby a naopak podíl zaměstnavatelů se snižuje (graf 17). Graf 17: Zaměstnaní v krajích České republiky podle postavení v zaměstnání v roce 2009


51


Graf 18: Vývoj zaměstnaných osob (pouze skupina ostatní – bez zaměstnanců) podle postavení v zaměstnání v letech 2000-2009


Jak se již ukázalo v předešlých kapitolách, cizinci tvoří významnou část populace Jihomoravského kraje a jejich počet každým rokem roste. V roce 2009 byl podíl pracujících cizinců (zaměstnanců a živnostníků) na celkovém počtu zaměstnaných 6,3 % (viz graf 19). V roce 2000 byl tento podíl 2,8 %. Se zvyšováním celkového počtu zaměstnaných cizinců rostl jak počet cizinců evidovaných na úřadu práce tak počet živnostníků. Zatímco v roce 2009 počet cizinců v zaměstnaneckém poměru klesl (z 29 na 26 tisíc), počet živnostníků mírně stoupl. Ztráta zaměstnání měla pravděpodobně u části cizinců stejný efekt jako v případě českých občanů, a to že se pokusili začít podnikat. V roce 2008 se účastnilo trhu práce 83 % všech cizinců v Jihomoravském kraji a v roce 2009 klesl podíl na 71 %. Graf 19: Vývoj počtu zaměstnaných cizinců a cizinců s živnostenským oprávněním v Jihomoravském kraji

Zdroj dat: MPSV ČR 2010, ČSÚ 2010 (data převzata od MPO)

O životní úrovni obyvatel a zároveň atraktivitě pracovního trhu vypovídají průměrné mzdy zaměstnanců. V České republice mají pouze zaměstnanci ve dvou krajích v průměru vyšší hrubou měsíční mzdu, než je průměr České republiky (viz tabulka 13). Kromě Prahy, se jedná o Středočeský kraj, kde je však většina obyvatel zaměstnána v Praze. V Jihomoravském kraji je hrubá měsíční mzda obyvatel mírně podprůměrná (pouze z důvodů vysokých mezd v hlavním městě) a to ve všech

52


hlavních třídách klasifikace zaměstnání. Opět se však jedná o ukazatel významně ovlivněný vysokými platy ve městě Brně, důležitém středisku dojížďky do zaměstnání. Tabulka 13:

Hrubá měsíční mzda v krajích podle klasifikace zaměstnání v roce 2010

pomocní, nekvalifikovaní

obsluha strojů a zařízení

kvalifikovaní dělníci, výrobci

dělníci v zemědělství, lesnictví

78 422

44 455

34 700

24 703

18 292

20 874

25 805

24 291

15 694

Středočeský

27 001

55 563

33 501

30 333

21 852

16 462

18 041

24 121

22 744

15 447

Jihomoravský

26 223

52 687

35 068

28 384

20 512

15 593

16 677

21 472

20 647

14 097

Plzeňský

25 482

48 368

32 615

27 837

22 624

16 467

18 372

22 745

21 743

15 500

Liberecký

25 089

48 475

32 302

28 092

20 580

16 950

16 195

22 821

21 428

14 631

Ústecký

24 874

49 500

32 950

27 405

20 284

15 438

15 818

21 786

21 760

14 606

Moravskoslezský

24 554

46 882

31 401

27 173

18 988

15 033

16 589

23 044

21 826

13 946

Olomoucký

23 997

45 261

31 427

25 973

19 073

15 819

17 342

20 569

20 584

14 451

Královéhradecký

23 950

48 072

30 650

26 974

19 876

16 638

18 425

20 662

20 166

14 893

Vysočina

23 944

45 193

30 482

26 877

19 523

15 341

18 986

21 451

20 268

14 733

Pardubický

23 537

44 077

29 988

26 519

20 239

15 520

19 822

19 920

19 415

14 561

Jihočeský

23 418

45 375

30 702

26 561

19 470

15 357

17 935

19 739

19 986

13 495

Zlínský

23 219

43 570

31 041

25 755

18 685

14 564

16 087

20 452

20 281

13 802

Karlovarský

22 498

39 407

29 509

26 699

19 946

17 272

14 450

20 853

20 053

14 890

Česká republika

26 881

55 550

36 192

29 148

21 352

16 300

17 773

22 043

21 263

14 526

nižší administrativní

36 124

technici, zdravotníci a pedagogové

Hl. město Praha

Kraj

vedoucí a řídící

provozní ve službách a obchodě

vědečtí a odborní duševní

Hrubá měsíční mzda celkem

z toho mzda pracovníků podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání

Zdroj dat: ČSÚ, 2011 (Veřejná databáze), za podnikatelskou sféru převzato z MPSV ČR (subjekty s 10 a více zaměstnanci), za nepodnikatelskou sféru z MF ČR

4.3 Nezaměstnanost Na trhu práce se střetává nabídka práce s poptávkou po práci. Na straně nabídky stojí nezaměstnaní lidé, pro jejichž úspěšnost na trhu práce je důležitý soulad vzdělanostní a profesní struktury (rovněž věkové) s nabízenými volnými místy, ale rovněž jejich prostorová mobilita nebo zdravotní stav. Poptávka pro práci je ovlivňována aktuální ekonomickou situací, institucionálním rámcem, dostupností kapitálu a individuálními strategiemi a schopnostmi podnikatelů. Ve vzájemném vztahu poptávky a nabídky tedy hraje roli prostorová, strukturální a kvalifikační kompatibilita. Míra nezaměstnanosti je ukazatelem hospodářského vývoje kraje a spolu s dalšími ukazateli diskutovanými v následující části velmi citlivě reaguje na změny vnějšího ekonomického prostředí. Nezaměstnanost se přímo dotýká občanů regionu, ovlivňuje jejich životní úroveň i pozici ve společnosti, proto je její vývoj veřejností sledován a široce diskutován. Ministerstvo práce a sociálních věcí zavedlo od roku 2012 sledování nového ukazatele, tzv. podílu nezaměstnaných osob. Ten vyjadřuje podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let z celkového počtu obyvatel v tomto věku. Dosud užívaný ukazatel „míra registrované nezaměstnanosti“ vztahovala počet uchazečů pouze k ekonomicky aktivním (všechny osoby

53


zaměstnané, tedy pracující a nezaměstnané). Z podstaty svého vytváření je tedy podíl nezaměstnaných osob číslo menší. Podle nejnovějších údajů dosáhnul podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu Jihomoravského kraje k 30.6.2013 7,8 %. Došlo tak meziročnímu poklesu tohoto ukazatele o 0,1 procentního bodu. Ve srovnání s ostatními kraji (viz tabulka 14) byl k 31.3.2013 podíl nezaměstnaných osob pátý nejvyšší a pohyboval se 0,5 procentního bodu nad celorepublikovým průměrem. Nejnižší podíl nezaměstnaných osob má tradičně hlavní město Praha a (4,6 %), naopak nejvyšší podíl je v Ústeckém kraji (11,4 %). Od ledna 2012 došlo ke změně zákona a zaměstnavatelé nejsou již povinni hlásit úřadu práce volná pracovní místa. Tato úprava zákona má samozřejmě vliv na srovnatelnost dat v časových řadách. V Jihomoravském kraji je relativně nízký počet volných pracovních míst. Z hlediska počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo je situace Jihomoravského kraje ve srovnání s ostatními kraji České republiky poměrně nepříznivá. V současnosti se pohybuje kolem 20,8 uchazečů na 1 volné pracovní místo, což je pátý nejvyšší počet v rámci krajů. Tabulka 14:

Podíl nezaměstnaných osob k 31.3.2013 podíl nezaměstnaných osob

uchazeči o zaměstnání

volná pracovní místa

počet uchazečů na 1 pracovní místo

276167

38863

15,1

ČR celkem

8,01

587768

dosažitelní uchazeči 574418

Hl. m. Praha

4,64

40762

39598

19502

7520

5,4

Středočeský

6,60

58744

57919

28351

4555

12,9

Jihočeský

7,02

31435

30428

14722

2807

11,2

Plzeňský

6,55

25992

25466

12703

2645

9,8

Karlovarský

celkem

ženy

9,25

19665

19338

8831

1118

17,6

11,38

66106

64656

31840

2392

27,6

Liberecký

8,44

26087

25253

12867

2419

10,8

Královéhradecký

7,20

27480

26788

12660

1500

18,3

Pardubický kraj

7,68

27379

26920

12387

2275

12,0

Vysočina

8,14

28558

28281

13414

1215

23,5

Jihomoravský

8,58

64491

68087

32710

3337

20,8

Olomoucký

9,80

43809

42603

20349

1811

24,2

Zlínský

8,58

34913

34392

15778

1755

19,9

10,01

87347

84689

40053

3514

24,9

Ústecký

Moravskoslezský

Zdroj dat: ČSÚ – Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji k 31.3.2013

Tabulka 15 přináší přehled vývoje nezaměstnanosti od roku 2004 do roku 2012 v krajích České republiky. Registrovaná nezaměstnanost v Jihomoravském kraji se dlouhodobě pohybovala nad průměrem České republiky a kraj se střídavě nacházel na 4. – 6. nejhorší pozici ve srovnání s kraji ostatními. Od roku 2004 do roku 2008 docházelo v kraji stejně jako v České republice ke snižování míry nezaměstnanosti a v roce 2008 dosáhla svého minima 6,2 % (nižší hodnota naposledy v roce 1998). Již na konci roku 2008 se však začaly projevovat negativní dopady hospodářské krize, nezaměstnanost v roce 2009 stoupla na 8,9 % a v roce 2010 na 10,2 %. Nárůst míry nezaměstnanosti v letech 2008 až 2010 byl vyšší než v České republice a 8. nejvyšší mezi všemi kraji. Mezi roky 2010 a 2012 dochází opět k poklesu míry nezaměstnanosti a to ve všech krajích České republiky s výjimkou Prahy (nárůst o 0,3 procentní body) a Jihočeského kraje, kde se míra nezaměstnanosti v těchto dvou letech shoduje. Největší pokles míry nezaměstnanosti mezi roky 2010 a 2012 byl zaznamenán v Plzeňském a Zlínském kraji (o 1,1 procentní bod). V Jihomoravském kraji došlo k poklesu o 0,8 procentního bodu.

54


Tabulka 15: Vývoj nezaměstnanosti v krajích České republiky v letech 2004-2012 (Průměrná míra nezaměstnanosti) Kraj

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Změna míry nezaměstnanosti (v pct. bodech) 2004-2008

2008-2010

2010-2012

Ústecký

15,9

15,4

14,5

12,2

9,9

12,4

13,4

12,9

13,3

-3,7

3,5

-0,1

Moravskoslezský

15,4

14,7

13,4

11,0

8,4

11,1

11,9

11,3

11,4

-4,4

3,5

-0,5

Olomoucký

11,2

11,0

9,6

7,5

6,2

10,2

11,5

11,1

10,8

-3,7

5,3

-0,7

Karlovarský

10,2

10,2

9,5

8,0

6,9

9,9

10,8

10,2

10,1

-2,2

4,0

-0,7

Liberecký

8,4

7,9

7,4

6,5

6,0

10,0

10,6

9,6

9,7

-1,9

4,6

-0,9

Jihomoravský

10,3

10,1

9,2

7,6

6,2

8,9

10,2

9,6

9,6

-2,7

3,9

-0,8

Zlínský

9,4

9,2

8,4

6,6

5,5

9,1

10,4

9,4

9,3

-2,8

4,9

-1,1

Vysočina

8,3

8,2

7,4

6,1

5,2

8,7

9,6

9,1

9,0

-2,2

4,3

-0,6

Pardubický

8,3

8,3

7,3

5,8

5,0

8,0

9,1

8,3

8,1

-2,5

4,1

-1,0

Královéhradecký

7,1

7,3

6,6

5,2

4,2

6,8

7,7

7,2

7,5

-1,9

3,5

-0,2

Jihočeský

6,1

6,3

6,0

4,8

4,0

6,5

7,4

7,3

7,4

-1,3

3,4

0,0

Středočeský

6,6

6,4

5,7

4,6

4,0

5,9

7,1

7,1

7,0

-2,0

3,2

-0,1

Plzeňský

6,7

6,4

5,9

4,9

4,2

7,0

7,8

7,1

6,7

-1,8

3,6

-1,1

Praha

3,6

3,5

3,0

2,5

2,1

3,0

3,9

4,0

4,2

-1,2

1,9

0,3

Česká republika

9,2

9,0

8,1

6,6

5,4

8,0

9,0

8,6

8,6

-2,6

3,6

-0,4

Zdroj dat: Ministerstvo práce a sociálních věcí 2013 Poznámka: Od roku 2004 je nová metodika sledování nezaměstnanosti.

Graf 20: Vývoj ukazatelů nezaměstnanosti a počtu volných pracovních míst v Jihomoravském kraji mezi roky 2000 a 2012

Zdroj dat: ČSÚ – Vybrané údaje za Jihomoravský kraj – zaměstnanost a nezaměstnanost, 2013

55


Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu k 31.3.2013 byl v pohraničních okresech Znojmo (11,45 %) a Hodonín (11,27 %), následované okresem Břeclav (8,83 %) – viz tabulka 16. Nejhorší situace je tedy v okresech, které jsou při státních a zároveň i krajských hranicích. Stav míry registrované nezaměstnanosti v roce 2011 v podrobnosti obcí je zachycen na obrázku 21. Vyšší míra nezaměstnanosti v příhraničních obcích a obcích na hranici kraje není pouze výsledkem vlivu ekonomické krize, ale tyto obce a regiony jsou nezaměstnaností postiženy dlouhodobě. Tyto oblasti mají nepříznivou věkovou i vzdělanostní strukturu (viz kapitola Obyvatelstvo) a zároveň jsou velmi špatně dopravně dostupné. Významnou roli v ukazatelích nezaměstnanosti hraje dopravního napojení na město Brno (např. nižší nezaměstnanost v obcích okresu Břeclav v okolí dálnice D2). Nejnižší podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu vykazuje okres Brno-venkov. Z hlediska tohoto ukazatele jsou na tom lépe než Brno-město i okresy Blansko a Vyškov, ale v těchto okresech je vyšší počet uchazečů na 1 volné pracovní místo. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání je ve všech okresech Jihomoravského kraje nadpoloviční podíl mužů. Vyšší disproporci vykazuje okres Hodonín, kde je podíl mužů 57,3 %. Naopak téměř rovnoměrné rozdělení uchazečů o zaměstnání na základě pohlaví je v okrese Brno-město. Z hlediska počtu uchazečů na jedno pracovní místo v okrese je na tom nejhůře okres Hodonín (36,8), dále Blansko (22,5) a Vyškov (22,4). Naopak nejmenší počet uchazečů na jedno volné pracovní místo byl k 31.3.2013 v okrese Znojmo. Tabulka 16: Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu a neumístění uchazeči o zaměstnání podle okresů Jihomoravského kraje k 31. 3. 2013 Okres

Blansko

Počet uchazečů o zaměstnání

Z toho (%) dosažitelní

ženy

absolventi a mladiství

Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (%)

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo

5 458

97,4

48,8

7,9

7,35

22,5

Brno-město

21 440

96,7

49,4

5,2

8,17

20,9

Brno-venkov

9 390

99,6

48,4

7,4

6,71

18,4

Břeclav

7 171

98,5

44,6

7,1

8,83

17,0

Hodonín

12 514

97,8

42,7

6,0

11,27

36,8

Vyškov

4 524

97,0

44,9

7,6

7,15

22,4

Znojmo

8 994

100,0

48,2

6,7

11,45

15,1

69 491

98,0

47,1

6,4

8,58

20,8

Jihomoravský kraj

Zdroj dat: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2013

56


Obrázek 21:

Míra registrované nezaměstnanosti v obcích Jihomoravského kraje k (31.12.2011)

Zdroj dat: Územně analytické podklady, ČSÚ 2013

Celkem 22 tisíc uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji je nezaměstnaných déle než 12 měsíců (32,9 %). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných je vyšší než v České republice (31,8 %). Nejnižší hodnoty tohoto ukazatele jsou v Praze, Jihočeském a Královéhradeckém kraji a do jisté míry korespondují s hodnotou registrované míry nezaměstnanosti. V roce 2007 byl tento podíl vyšší (38,2 %), což znamená, že je ukazatel v současné době ovlivněn aktuálním propouštěním, které zvyšuje podíl nezaměstnaných krátkodobě. Jihomoravský kraj se v mezikrajském srovnání nachází na 8. místě. Oproti České republice vykazuje kraj i větší podíl nezaměstnaných osob v délce 9 až 12 měsíců. V okresním členění je dlouhodobá nezaměstnanost (podíl uchazečů o zaměstnání s délkou nezaměstnanosti více než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání) v roce 2010 nejvyšší v okrese Hodonín, Blansko a Brno-město (ve stejném pořadí 37,7 %, 37,4 %, 36,9 %). Hodonín a Brnoměsto patřily v rámci kraje k nejhorším i v roce 2007 a hodnoty byly ještě méně příznivé (Brno-město 43,9 %, Hodonín 41,1 %), třetím nejhorším bylo Znojmo (35,9 %). Naopak Blansko patří k okresům, kde se situace zhoršila právě s ekonomickou krizí, registrovaná míra nezaměstnanosti stoupla z 5,6 % v roce 2007 na 11,1 % v roce 2009 a tento nárůst byl nejvyšší v celém kraji (nejvyšší míra nezaměstnanosti v ORP Boskovice – v roce 2009 12,58 %). Mnoho propuštěných osob v průběhu roku 2009 je příčinou vysokého podílu osob nezaměstnaných déle než 12 měsíců v roce 2010 a znamená to, že dosud nenašli vhodnou práci. Z hlediska počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo se situace v roce 2009 a 2010 zhoršila také ve všech krajích České republiky. Pozici Jihomoravského kraje ukazuje obrázek 22. Na jedno volné místo připadá 24 nezaměstnaných, z moravských krajů je to nejnižší hodnota.

57


Obrázek 22: 2010

Uchazeči o zaměstnání na 1 volné pracovní místo v krajích České republiky v letech 2005 až


Uchazeči o zaměstnání jsou v Jihomoravském kraji v porovnání s Českou republikou mladší a vzdělanější (viz tabulka 17). Celkem 40,9 % uchazečů je mladších 34 let (v ČR 39,9 %), 6,3 % má vysokoškolské vzdělání (v ČR 5 %) a 24,9 % úplné středoškolské vzdělání (v ČR 23,2 %). Ačkoliv ve struktuře zaměstnaných vzdělané osoby převládají, vzdělanost obyvatelstva je vyšší než je pracovní trh schopný vstřebat. Podobná situace je i v hlavním městě a lze tedy předpokládat, že vyšší nezaměstnanost mladých a vzdělaných lidí souvisí s vysokou vzdělaností obyvatelstva. Pokud však vztáhneme počet nezaměstnaných vysokoškoláků k počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci (pouze pro hrubé srovnání, data o vzdělanosti populace jsou k roku 2001) je situace v Jihomoravském kraji (4,6 %) horší než v České republice (3,6 %) i Praze (2,6 %). Čísla jsou pro Jihomoravský kraj nepříznivá hlavně z hlediska počtu nezaměstnaných absolventů, kterých bylo v roce 2010 6,1 % oproti 5,5 % v České republice a 4,6 % v Praze. Celkem 16 % z celkového počtu nezaměstnaných absolventů připadá na vysokoškoláky (v ČR 14 %, v Praze 20 %), 22 % středoškoláků s maturitou (z toho 5,3 % gymnázií; v ČR 21 %, u gymnázií 4,6 %) a 28 % na osoby s výučním listem (v ČR 27 %). Tabulka 17: Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji a v České republice podle věku a vzdělání v roce 2010 (podíl na celkovém počtu uchazečů, v %) Kategorie uchazečů

Česká republika

Jihomoravský kraj

do 19 let

4,3

3,9

20 - 24 let

12,6

13,0

25 - 29 let

11,0

11,6

30 - 34 let

12,0

12,4

35 - 39 let

11,9

11,9

40 - 44 let

10,0

9,8

45 - 49 let

10,5

10,2

58

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 2.1 Analýza – profil kraje Kategorie uchazečů

Česká republika

Jihomoravský kraj

50 - 54 let

12,0

11,9

55 - 59 let

12,9

12,7

60 a více let

2,7

2,5

Bez vzdělání

0,1

0,0

Neúplné základní vzdělání

0,4

0,1

25,8

22,7

Nižší střední vzdělání

0,1

0,1

Nižší střední odborné vzdělání

2,5

1,9

Základní vzdělání

Střední odborné vzdělání s výučním listem

41,4

42,7

Střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu

0,8

0,7

Úplné střední všeobecné vzdělání

2,7

2,9

Úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou

4,9

5,5

Úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení)

15,6

16,5

Vyšší odborné vzdělání

0,7

0,7

Bakalářské vzdělání

0,9

1,0

Vysokoškolské vzdělání

4,0

5,1

Doktorské vzdělání

0,1

0,2

Absolventi škol

5,5

6,1

Zdroj: MPSV ČR, 2011

Z porovnání struktury uchazečů o zaměstnání mezi jednotlivými okresy kraje v roce 2009 (vysoká nezaměstnanost podmíněná ekonomickou krizí) je patrné, že nemožnost uspokojení potřeb na trhu práce mladých a vzdělaných lidí není pouze dočasným problémem způsobeným ekonomickou krizí, ale dlouhodobým specifickým znakem trhu práce Jihomoravského kraje (viz tabulky 18 a 19). Uchazeči s vysokoškolským, vyšším a úplným středoškolským vzděláním převažují v okresech s nejnižší nezaměstnaností v rámci kraje a zároveň nejvyšší vzdělanostní strukturou obyvatelstva – Brno–město, Brno–venkov a Vyškov. Tyto okresy jsou zároveň okresy s nejvyšším podílem nezaměstnaných osob ve věku do 34 let. Nejstarší uchazeči o zaměstnání jsou v okrese Znojmo. V Brně je také ve srovnání s ostatními okresy Jihomoravského kraje vysoký podíl uchazečů se vzděláním základním. Tabulka 18: Uchazeči o zaměstnání v okresech Jihomoravského kraje podle věku v roce 2009 (podíl na celkovém počtu uchazečů, v %)

Okres

Uchazeči celkem

Blansko

do 24

25 - 34

35 - 44

45 - 54

55 - 64

Průměrný věk

6 025

17,5

21,6

22,3

23,9

14,7

39,7

Brno-město

18 023

16,4

26,9

22,2

20,6

13,9

38,9

Brno-venkov

8 577

19,4

24,9

21,1

20,2

14,4

38,5

Břeclav

7 255

19,9

22,9

20,2

23,0

14,0

38,9

Hodonín

12 681

18,8

25,0

20,7

22,9

12,6

38,6

Vyškov

4 427

20,3

24,9

19,2

21,9

13,7

38,3

Znojmo

8 956

17,6

21,5

20,7

24,9

15,2

39,9

Zdroj dat: MPSV ČR, 2011

59


Tabulka 19: Uchazeči o zaměstnání v okresech Jihomoravského kraje podle vzdělání v roce 2009 (podíl na celkovém počtu uchazečů, v %) základní a bez vzdělání

Okres

střední bez maturity

vyučení

vyučení s maturitou

úplné střední úplné střední vyšší všeobecné odborné s maturitou s maturitou

vysokoškolské

Blansko

19,1

2,3

46,1

7,9

2,8

16,3

1,0

4,5

Brno-město

26,3

1,7

31,9

5,2

4,3

19,3

0,8

10,5

Brno-venkov

21,7

3,1

42,7

5,9

2,8

17,1

0,8

5,9

Břeclav

25,8

2,4

46,9

5,5

2,3

13,3

0,6

3,2

Hodonín

20,9

3,9

47,6

6,1

1,8

15,5

0,6

3,6

Vyškov

21,0

3,5

45,3

5,6

2,7

15,5

0,9

5,6

Znojmo

25,5

2,3

51,2

3,9

2,1

12,2

0,3

2,4

Zdroj dat: MPSV ČR, 2011

Jak se v současné době liší nabídka práce a poptávka po zaměstnání v okresech Jihomoravského kraje ukazuje tabulka 20. V Brně a jeho okolí je největší počet uchazečů na jedno místo se středoškolským vzděláním s maturitou, v okrese Blansko je nedostatek míst pro osoby se základním vzděláním (168 na 1 pracovní místo), v Hodoníně, Znojmě a Břeclavi pro středoškoláky bez maturitního vzdělání a ve Vyškově kromě středoškoláků bez maturity, také pro osoby s výučním listem. Nejvíce nezaměstnaných vysokoškoláků vzhledem k počtu pracovních míst je v okrese Znojmo a Hodonín, nabídka pozic pro vysokoškoláky je v těchto oblastech velmi nízká a vzdělaní lidé do zaměstnání musí dojíždět na velké vzdálenosti nebo jsou nuceni se odstěhovat. Tento fakt je i příčinou záporného salda migrace mladých a vysokoškolsky vzdělaných osob především ve venkovských oblastech zmíněných okresů (viz Ouředníček, Novák 2011), díky čemuž dochází k dalšímu prohlubování rozdílů demografické i sociálně ekonomického postavení obyvatel těchto obcí a zbytku kraje. Tabulka 20: Počet uchazečů o zaměstnání k 30.6.2011 na jedno volné pracovní místo podle vzdělání v okresech Jihomoravského kraje Okres Blansko

základní a bez vzdělání

střední bez maturity

vyučení

úplné střední úplné střední vyučení všeobecné odborné vyšší s maturitou s maturitou s maturitou

vysokoškolské

168

123

13

41

42

102

11

15

Brno-město

34

26

16

48

41

196

33

25

Brno-venkov

10

7

10

21

274

69

14

17

Břeclav

72

155

39

24

23

58

35

16

Hodonín

25

421

20

34

239

90

57

29

Vyškov

31

112

101

12

117

46

33

19

Znojmo

39

169

17

7

179

29

5

42

Jihomoravský kraj

29

36

16

24

57

78

22

22

Zdroj dat: MPSV ČR, 2011 Poznámka: Modře jsou vyznačeny hodnoty, které udávají počet uchazečů o zaměstnání daného vzdělání, pro kterého nebylo v okrese místo.


Jihomoravský kraj má nižší podíl ekonomicky aktivních osob v populaci než je průměr České republiky

60




za předpokladu nulové migrace se do roku 2020 bude index ekonomického zatížení (počet osob ve věku 0-19 a 65+ na počtu osob ve věku 20-64 let) v Jihomoravském kraji zvyšovat rychleji než v České republice (do roku 2020 o 23 procentního bodu)



na druhou stranu však v kraji dochází k zvyšování vzdělanosti ekonomicky aktivních osob a roste také počet studentů bydlících i studujících v kraji



ve struktuře zaměstnanců má kraj hned po Praze nejvyšší podíl vysokoškolsky i středoškolsky vzdělaného obyvatelstva a také vzdělanost zaměstnanců se v kraji postupně zvyšuje (pouze v roce 2009 pokles podílu vysokoškolsky vzdělaných osob)



kraj má vysoký podíl zaměstnanosti ve vědeckých oborech a na vedoucích a řídících pozicích, z celkového počtu zaměstnaných obyvatel kraje je 2,3 % IT odborníků (2. místo v mezikrajském srovnání)



mezi roky 2008 a 2009 poklesl počet zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu o 16 %, v následujícím období opět stoupl o 5 %



se zvyšováním nezaměstnanosti v době ekonomické krize docházelo k nárůstu počtu živnostníků a stejné tendence se projevily i u zaměstnaných cizinců



v kraji mají zaměstnanci v průměru třetí nejvyšší mzdy v České republice (po Praze a Středočeském kraji)



v porovnání s průměrem České republiky je v kraji dlouhodobě vysoká nezaměstnanost, která se v době ekonomické krize zvyšovala rychleji



v kraji je vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob a vysoký podíl vzdělaných uchazečů o zaměstnání v mladém věku a hlavně absolventů


nejvyšší míra nezaměstnanosti (dlouhodobě) je v pohraničních okresech, situace je nejhorší v okresech při státních a krajských hranicích, nedostatek volných pracovních míst má za následek odcházení mladých a vzdělaných osob, což prohlubuje špatně socioekonomické postavení těchto oblastí



v okresech Hodonín, Blansko a Brno-město je v rámci kraje nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob, v Blansku (v ORP Boskovice) došlo k významnému nárůstu s ekonomickou krizí

Doporučení: 

po zveřejnění dat ze Sčítání lidu, domů a bytů bude vhodné zpracovat data o dojížďce do zaměstnání na obecní úrovni, která mohou ukázat na nové trendy v dojíždění (např. nedenní dojížďka) a doplnit údaje o nezaměstnanosti, které mohou být zkreslené např. nelegální prací nebo v prací za hranicemi

61


5 Ekonomika Česká ekonomika byla v posledních letech výrazně zasažena poklesem hospodářské výkonnosti. Po náznaku oživení v letech 2010 a 2011 se v roce 2012 vrátila zpět do recese. Hrubý domácí produkt klesl reálně o 1,2 %, což znamenalo jedno z nejvýraznějších snížení výkonnosti v celé Evropské unii. Podílela se na něm dlouhodobě slabá investiční aktivita, ale i již třetím rokem probíhající fiskální restrikce omezující jak výdaje na investice, tak poskytování veřejných služeb. Konsolidace veřejných rozpočtů nepříznivě ovlivňovala jak výdaje, tak i příjmy sektoru domácností – ty pak ve spojení s prohloubením obav o budoucí ekonomický vývoj v roce 2012 omezily spotřebu. Hlubšímu poklesu HDP, než bylo pozorováno, zabránil jen zahraniční obchod, který dokázal vykázat přebytek1. Roky 2008 až 2011 byly v Jihomoravském kraji stejně jako v celé republice z hlediska makroekonomických ukazatelů přelomové. Rok 2008 byl ještě rokem růstovým a předkrizovým, rok 2009 byl rokem propadu. V letech 2010 a 2011 opět došlo k meziročnímu nárůstu, ovšem u některých ukazatelů nebylo dosaženo předkrizové úrovně. Ekonomická situace kraje je ovlivněna řadou vnějších faktorů, které jsou společné všem krajům v České republice, nicméně neustále se prohlubující regionální disparity ukazují odlišné schopnosti jednotlivých krajů se s externalitami vyrovnávat. Tato část analýzy se zabývá ekonomickou výkonností kraje, jejími podmíněnostmi a projevy světové hospodářské recese. Ekonomickou výkonnost kraje je třeba vnímat a diskutovat také v souvislosti s mírou nezaměstnanosti a kvalitou pracovní síly, které jsou hodnoceny v předcházejících kapitolách.

5.1 Výkonnost ekonomiky - HDP a produktivita práce Hrubý domácí produkt Jihomoravského kraje představoval v roce 2011 10,3 % hrubého domácího produktu České republiky, tato úroveň byla nižší než podíl obyvatelstva kraje na obyvatelstvu České republiky (11,1 %). V paritě kupní síly na obyvatele kraje dosáhl 75 % průměru EU 27. Po propadu ekonomiky v letech 1997 až 1999 docházelo v Jihomoravském kraji k růstu, jehož tempo bylo vysoké hlavně v letech 2005 až 2008. Do roku 2005 se úroveň HDP na obyvatele v kraji ve srovnání s Českou republikou mírně snižovala (kromě roku 2003; viz graf 21). V mezikrajském srovnání byla však pozice kraje stále 4. nejvyšší (viz graf 22). V roce 2008 zaznamenal kraj nejvyšší nárůst HDP v celé České republice, který kraj posunul na 2. příčku za hlavní město. Na tomto místě se kraj udržel i v následujících letech. Rok 2008 byl rokem, kdy se začaly v některých krajích projevovat dopady hospodářské recese (HDP České republiky ještě zaznamenalo růst 2,5 %). Ve vývoji regionálního HDP se projevily výrazné rozdíly v odvětvové struktuře ekonomiky dané na jedné straně nastupující recesí v některých odvětvích zpracovatelského průmyslu vlivem propadu poptávky a na druhé straně relativně vysokými cenovými indexy u některých komodit (elektrická energie, uhlí) a částečně i služeb, které naopak ve vybraných regionech (včetně Jihomoravského kraje) růst HDP v běžných cenách zvyšovaly, čímž se zvýšil i jejich podíl na HDP ČR. Na nadprůměrně vysokém přírůstku HDP Jihomoravského kraje se podílela odvětví výroby elektřiny, plynu, maloobchodu, činností v oblasti nemovitostí a jiných obchodních služeb (ČSÚ 2010) a lze tedy předpokládat důležitou úlohu města Brna s orientací na 1

Zdroj: ČSÚ, Tendence a faktory makroekonomického vývoje a kvality života v ČR v roce 2012

62


služby různého charakteru ve vysoké ekonomické výkonnosti regionu v době počínající krize. Podíl zpracovatelského průmyslu (který má dominantní postavení kraje v ekonomice kraje - viz níže) na hrubé přidané hodnotě kraje a jeho tržby v roce 2008 poklesly (především v oblasti výroby dopravních prostředků, textilií a zpracování dřeva). Po výrazném meziročním poklesu HDP v roce 2009 došlo v letech 2010 a 2011 k ustálení HDP (viz graf 21) Graf 21: Vývoj HDP na obyvatele a meziročního nárůstu HDP ve stálých cenách v Jihomoravském kraji a České republice (2001-2011)

Zdroj dat: Regionální účty, ČSÚ 2013 Graf 22: Vývoj HDP na jednoho obyvatele v krajích v letech 2000 – 2011 (ČR=100 %)

Zdroj: Regionální účty, ČSÚ 2013 Poznámka: Do grafu není zařazeno hl. m. Praha, které výrazně převyšuje HDP ČR (v roce 2009 220 %).

63


Tabulka 21:

Meziroční růst HDP ve stálých cenách v krajích ČR v letech 2000-2009 (v %)

Kraj

2000

2001

2002

2003

2004

2005


4,3

5,9

0,6

3,8

3,8

6,7

Středočeský kraj

5,1

2,9

6,3

3,1

6,4

Jihočeský kraj

3,0

0,1

2,3

2,9

5,3

Plzeňský kraj

4,7

2,9

0,2

5,3

Karlovarský kraj

4,3

-2,6

4,7

2,1

Ústecký kraj

0,8

-1,7

1,9

Liberecký kraj

4,0

0,7


5,3

0,1

Pardubický kraj

4,0

Kraj Vysočina

5,0

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

2006

2007

6,7

9,7

5,9

13

7,5

6,0

8,8

4,5

0,8

1,8

7,2

1,6

2,7

-4,3

0,7

2,3

0,8

2,5

6,7

2

3,2

2,5

3,4

0,4

Zlínský kraj

3,1


1,5

Česká republika ČR bez Prahy

2008

2009

1,7

-0,3

7,8

5,8

-3,3

0,7

-0,1

-3,6

7,7

3,0

-5,0

-2,6

0,4

3,6

-3,4

-7,6

5,3

6,2

2,1

2,9

-5,0

5,3

12,3

5,1

1,3

-0,1

-10,3

5,1

5,0

3,7

6,1

1,4

-5,2

5,6

3,7

5,5

7,2

7,1

4,2

-4,5

2,9

3,7

6,9

6,6

5,0

-3,1

-5,9

1,3

4,4

3,3

5,8

8,1

6,5

7,4

-5,7

1,8

3,1

7,4

2,8

4,2

5,0

2,8

-4,8

1,6

2,8

3,0

3,2

8,8

8,8

6,6

7,1

-7,5

1,5

0,6

4,0

4,8

7,6

3,6

5,1

2,6

-7,6

3,6

2,5

1,9

3,6

4,5

6,3

6,8

6,1

2,5

-4,1

3,5

1,4

2,3

3,5

4,7

6,2

6,8

5,0

2,7

-5,4

Zdroj dat: Regionální účty, ČSÚ 2011

Hrubý domácí produkt na obyvatele charakterizuje nejlépe ekonomickou výkonnost a je také jedním ze základních kritérií pro využívání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Při interpretaci dat je třeba myslet na to, že tento ukazatel zahrnuje také výkon občanů, kteří do regionu dojíždí za prací, a naopak nezahrnuje ty, kteří za prací vyjíždí. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly dosahoval v roce 2011 v Jihomoravském kraji 75 % úrovně tohoto ukazatele pro EU 27. V rámci kraj České republiky se jedná o 2. místo (viz tabulka 23) Při hodnocení životní úrovně v regionu se proto dnes používá také ukazatel čistého disponibilního důchodu na obyvatele, který naznačuje úroveň materiálního bohatství domácností trvale bydlících v regionu. Pozice mezi ostatními kraji v České republice se v tomto ukazateli vyvíjí podobně s pozicí, kterou kraj zaujímá z hlediska úrovně HDP. V roce 2000 byl Jihomoravský kraj v mezikrajském srovnání na 6. místě (96,6 % hodnoty České republiky, 148 tisíc Kč), v roce 2007 se dostal na místo 3. (za Prahou a Středočeským krajem), které si udržel také v roce 2008 (97,6 % hodnoty ČR v roce 2007, 99 % hodnoty ČR v roce 2008), růst HDP na obyvatele se tedy projevil také ve významném růstu čistého disponibilního důchodu. V roce 2009 při poklesu HDP na obyvatele si kraj z hlediska tohoto ukazatele udržel vedoucí pozici hned za hlavním městem, ale z hlediska ukazatele čistého disponibilního důchodu na obyvatele se dostal až na místo 5. V roce 2011 byla hodnota disponibilního důchodu na obyvatele Jihomoravského kraje v mezikrajském rovnání 4. nejvyšší (za Prahou, Středočeským a Plzeňským krajem). V roce 2011 se v Jihomoravském kraji reálný růst HDP pohyboval blízko národního průměru (1,9 %), když pozitivní efekt růstu HPH v odvětví zemědělství (index 158 %), ve skladování a vedlejších činnostech v dopravě (index 118 %), v potravinářském průmyslu a v peněžnictví byl doprovázen negativním vlivem v podobě poklesu HPH v odvětvích výroby strojů a zařízení (index 87 %), pozemní a potrubní dopravy (index 81 %), ve stavebnictví a v činnostech v oblasti nemovitostí (databáze regionálních účtů) Růst hrubého domácího produktu může být ovlivněn na jedné straně zvýšením zaměstnanosti a investiční aktivitou, na straně druhé snahou o zvýšení produktivity práce a kapitálu. K hodnocení objemu investic lze využít ukazatel tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) na obyvatele, produktivita 64


práce vyjadřuje vztah tržeb a zaměstnanosti, přičemž hodinová produktivita práce eliminuje vliv rozdílů v délce pracovních úvazků. Vývoj obou ukazatelů v krajích v relaci k hodnotě České republiky v posledních čtyřech letech ukazuje tabulka 22. V Jihomoravském kraji hodnota obou ukazatelů v porovnání s celorepublikovým průměrem mezi roky 2007 a 2008 stoupla, v ukazateli THFK na obyvatele si Jihomoravský kraj společně s Prahou v roce 2008 udržoval vysoký odstup od ostatních krajů, který se při mírném poklesu v roce 2009 zmírnil. V roce 2009 klesla také hodinová produktivita práce, ale v rámci České republiky se kraj umístil ihned za Prahou. Tabulka 22: ČR = 100 %

Tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele a regionální hodinová produktivita práce v %,

Kraj

Tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele

Regionální hodinová produktivita práce

2006

2006

2007

2008


263

290

Středočeský kraj

96,6

82,4

Jihočeský kraj

78,0

69,2

Plzeňský kraj

2009

296,9

270,1

136,8

74,1

81,5

68,6

71,5

2007

2008

2009

143,7

141,7

144,8

101,6

97,5

96,9

95,2

94,4

89,1

87,9

90,2

126,3

98,0

75,0

100,2

89,6

89,9

84,0

88,4

Karlovarský kraj

64,6

58,2

66,7

65,0

73,4

75,3

72,2

72,0

Ústecký kraj

69,3

85,1

77,2

84,2

91,8

90,8

90,3

92,7

Liberecký kraj

64,1

61,9

75,2

63,4

85,6

83,0

79,5

76,4


57,7

55,8

54,2

63,7

85,5

85,8

86,8

86,3

Pardubický kraj

54,3

62,4

68,4

60,3

88,3

88,3

87,7

90,0

Kraj Vysočina

65,6

75,3

56,7

63,3

94,1

92,7

87,7

87,1

Jihomoravský kraj

98,1

97,5

100,6

98,7

95,3

94,0

99,3

97,4

Olomoucký kraj

60,3

58,2

58,4

86,3

80,2

80,1

83,4

80,9

Zlínský kraj

67,0

61,7

58,6

57,3

89,1

87,1

89,8

88,8


78,4

71,1

83,0

71,7

99,5

100,1

101,3

95,2


Tabulka 23:

HDP na obyvatele v PSS (EU 27= 100)

Území

95

96

97

98

99

00

01

02

03

04

05

06

07

08

09

10

11

Česká republika Hlavní město Praha

73

75

73

70

70

68

70

70

73

75

76

77

80

81

83

80

80

123

128

129

131

134

134

142

145

153

156

159

162

171

175

176

171

169

Středočeský kraj

65

66

65

65

66

65

66

67

68

70

69

72

74

75

74

71

72

Jihočeský kraj

70

71

69

67

66

64

64

64

66

67

69

69

69

68

71

68

67

Plzeňský kraj

70

73

69

65

64

64

65

65

69

73

72

73

74

69

71

71

72

Karlovarský kraj

71

69

65

62

60

60

59

60

61

60

59

57

59

58

61

58

57

Ústecký kraj

70

71

66

62

60

57

57

57

61

62

62

63

64

65

69

65

64

Liberecký kraj Královéhradecký kraj

67

67

66

62

62

62

62

61

59

60

63

62

62

61

62

61

62

68

70

70

66

65

65

65

64

65

67

66

65

68

69

72

70

69

Pardubický kraj

65

66

64

62

60

59

60

60

62

63

62

64

67

66

67

65

65

Kraj Vysočina Jihomoravský kraj

62

63

60

57

57

57

60

60

62

62

63

64

67

65

68

65

67

69

72

69

66

64

63

65

65

68

68

68

70

73

76

78

75

75

Olomoucký kraj

61

64

60

56

55

54

55

54

56

59

57

57

59

60

62

61

62

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

63

64

65

61

58

57

59

58

60

60

61

63

65

69

71

67

68

64

67

63

59

56

53

55

55

57

61

64

64

67

69

68

67

70


65


Tabulka 24: Ukazatel HPH v běžných cenách HDP v běžných cenách HDP na 1 obyvatele HDP objemové indexy, předchozí rok = 100 HDP objemové indexy, rok 1995 = 100 Čistý DDD Čistý DDD na 1 obyvatele Tvorba HFK Tvorba HFK na 1 obyvatele Zaměstnanost celkem (osoby) Zaměstnanci (osoby) Zaměstnanost celkem (odpracované hodiny) Náhrady zaměstnancům Střední stav obyvatelstva

Časové řady ukazatelů ekonomického výkonu Jihomoravského kraje v letech 2001 až 2011. Měrná jed.

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

mil. Kč

227209

237705

250209

265519

279896

304455

333165

359287

351534

354039

357805

mil. Kč

249521

260372

274027

294106

310623

336071

369283

397332

389770

392398

397168

Kč

221410

231903

244303

262035

274819

297148

325239

347435

338928

340397

341024

%

103,1

101,7

104

104

105,9

106,8

106,2

105,1

96,1

102,6

101,9

%

109,1

110,9

115,3

119,9

126,9

135,6

143,9

151,2

145,4

149,1

152

mil. Kč

141145

143804

149062

160258

170364

177838

194348

208545

215630

216733

215251

Kč

125244

128081

132893

142783

150727

157241

171168

182356

187503

188011

184823

mil. Kč

60596

65216

88526

73337

104289

90979

106737

109592

92271

91088

92587

Kč

53769

58086

78924

65340

92268

80442

94007

95830

80235

79017

79499

osoby

523032

517217

521917

517789

529444

532150

549457

562437

546299

553026

551746

osoby

440689

437720

429116

426849

443137

440583

457779

472050

455305

456748

454065

tis. hodin

966480

947437

940520

944392

970981

956834

985273

1008418

971485

1015606

1013677

mil. Kč

98481

109758

115890

125985

134144

147934

157636

178949

170969

170665

176462

Tis. osoby

1127

1123

1122

1122

1130

1131

1135

1144

1150

1153

1165

Zdroj dat: Regionální účty, ČSÚ 2013 Vysvětlivky: HPH=hrubá přidaná hodnota; HDP=hrubý domácí produkt; DDD=disponibilní důchod domácnosti; HFK=hrubý fixní kapitál Poznámka: Ukazatele Zaměstnanost a Zaměstnanci vycházejí z údajů o zaměstnání na hlavní pracovní poměr dle místa pracoviště.

5.2 Struktura ekonomiky Hrubá přidaná hodnota (HPH) v Jihomoravském kraji dosáhla v roce 2011 objemu 357,8 mld. Kč běžných cen. Ve srovnání s rokem 2010 to byla hodnota o 3,8 mil. Kč vyšší, proti roku 2008 to však bylo stále o 1,5 mld. Kč méně (o 0,4 %). Ve skladbě HPH podle sektorů z dlouhodobého hlediska dochází ke zvyšování podílu sektoru služeb na úkor snižování podílu zemědělství. Primární sektor (zemědělství, myslivost, lesní hospodářství a rybolov) je zastoupen nejméně, ještě v roce 1995 se podílel na HPH vytvořené v Jihomoravském kraji 5,28 %, v roce 2011 tento podíl činil 2,69 %. Podíl sekundárního sektoru (dobývání nerostných surovin, průmysl celkem a stavebnictví) v roce 2011 dosáhl 36,68 %, proti roku 1995 poklesl pouze o 1,05 bodu. Terciární sektor (oblast služeb, obchod, ubytování, stravování, doprava, podnikatelská činnost, veřejná správa, vzdělávání, zdravotnictví atd.) se na HPH podílel 60,62 %, což bylo proti roku 1995 o 3,93 bodu více. Vzhledem k dominanci průmyslu v ekonomice kraje je třeba se zabývat hlouběji jeho strukturou. Předpokladem pro úspěšné vyrovnání s dopady ekonomické krize i snížení rizik vyplývajících z nestabilního vývoje ekonomiky na nadregionální úrovni je diverzifikace průmyslu. V Jihomoravském kraji připadá 94 % tržeb průmyslu na zpracovatelská odvětví. V rámci zpracovatelského průmyslu nedominuje výrazně jediné odvětví, ale produkce je dlouhodobě zajišťována třemi hlavními oblastmi.

66


Nejvýznamnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu z hlediska tržeb je elektrotechnika (podíl tržeb na zpracovatelském průmyslu 19,4 %), strojírenství (17,4 %) a potravinářství (12,8 %). Ve všech těchto oborech kraj výrazně převyšuje průměr České republiky, kde má nejdůležitější postavení výroba motorových vozidel (25 % tržeb zpracovatelského průmyslu ČR). Další odvětví již nepřekračují 7% podíl tržeb zpracovatelského průmyslu. Ve vývoji dochází k nárůstu významu všech jmenovaných odvětví, k poklesu dochází u výroby textilií a zpracování dřeva. Graf 23: Podíl odvětví ekonomiky na hrubé přidané hodnotě Jihomoravského kraje a České republiky

2011

78,8 %

2010

78,5 %

2009

76,7 %

2008

77,6 %

2007

86,3 %

2006

84,8 %

2005

85,2 % 0

50000

100000

150000

200000

Zemědělství, lesnictví a rybářství Stavebnictví Informační a komunikační činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče

250000

300000

350000

400000 v mil. Kč

průmysl, těžba a dobývání (z toho zpracovatelský průmysl - 00,0 %) Obchod, doprava, ubytování a pohostinství Peněžnictví a pojišťovnictví Profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti Ostatní činnosti


Důležitou součástí ekonomiky jihomoravského regionu jsou veletržní a kongresové aktivity pořádané většinou v areálu brněnského výstaviště a organizované společností Veletrhy Brno a.s. Brněnské výstaviště patří mezi 30 největších a nejznámějších výstavních areálů světa, mj. je známo výjimečnou výstavní architekturou Veletržní a kongresové aktivity mají přímý a nepřímý dopad na zaměstnanost regionu v sektoru služeb, cestovním ruchu, dopravě, stavebnictví a v řadě odborných řemesel. Dalšími efekty plynoucími z veletržní a kongresové aktivity je propojení silné mezinárodní propagace Veletrhů Brno a.s. a brněnského výstaviště jako světového veletržního města s komunikací města Brna a Jihomoravského kraje. Jihomoravský kraj je v celkovém počtu ekonomických subjektů, kterým lze vyjádřit podnikatelskou aktivitu kraje, s podílem 10,7 % z celkového počtu subjektů na třetím místě v rámci České republiky (za Prahou a Středočeským krajem). Relativizováním na počet obyvatel kraje však nedosahuje průměru České republiky a nachází se až na páté pozici (viz tabulka 25). Více než je republikový průměr má kraj obchodních společností a družstev (nejvíce po hlavním městě).

67


Tabulka 25:

Ekonomické subjekty podle právních forem v krajích ČR k 31.12.2009 z toho vybrané právní formy (na 1000 obyvatel)

Celkem

soukromí podnikatelé obchodní společnosti

Kraj absolutně

v%

na 1000 ob.

Hl. město Praha

488 307

19,0

391

Středočeský

298 099

11,6

Jihomoravský

275 189

10,7

Moravskoslezský

241 103

Ústecký

174 621

Jihočeský Plzeňský

z toho zapsáno v OR

celkem

celkem

z toho a.s.

družstva

státní podniky

224,4

3,1

101,1

8,4

5,0

0,09

239

180,2

1,8

22,0

1,1

0,8

0,03

239

171,0

1,7

33,9

2,4

1,7

0,05

9,4

193

148,0

0,9

18,6

1,6

1,3

0,02

6,8

209

153,2

2,0

19,6

1,0

0,6

0,04

151 993

5,9

238

178,7

1,1

21,4

1,2

1,1

0,02

140 383

5,5

245

173,1

1,5

22,7

1,2

0,9

0,02

Olomoucký

133 275

5,2

208

162,1

0,8

16,9

1,2

0,9

0,02

Zlínský

131 870

5,1

223

173,3

1,1

22,2

1,4

0,5

0,02

Královéhradecký

129 399

5,0

233

179,0

1,4

20,4

1,4

1,1

0,05

Liberecký

114 990

4,5

262

202,2

2,0

23,0

1,1

1,0

0,04

Pardubický

109 449

4,3

212

160,8

1,5

17,8

1,1

0,9

0,03

Vysočina

100 954

3,9

196

148,8

0,9

14,3

0,9

1,1

0,01

Karlovarský

80 979

3,2

263

186,6

2,0

26,7

1,0

0,5

0,06

2 570 611

100

245

175,1

1,6

31,3

2,2

1,5

0,04

Česká republika

Zdroj dat: Registr ekonomických subjektů, ČSÚ 2010

S růstem počtu ekonomických subjektů v kraji přibývá všech právních forem, kromě fyzických osob podnikajících podle jiného než živnostenského zákona, jejichž pokles je však spojen s legislativními změnami. Pouze tento pokles je také důvodem nepatrného snížení celkového počtu ekonomických subjektů v roce 2009 (viz graf 24). Ekonomická recese se projevila pouze zvýšením meziročního růstu počtu živnostníků o 2 procentní body, což mohlo být způsobeno zvýšením nezaměstnaností a snahou propuštěných osob začít podnikat. Z hlediska počtu ekonomických firem podle počtu zaměstnanců došlo v roce 2009 oproti nárůstu ve všech velikostních skupinách v roce 2008, k poklesu počtu subjektů s více jak 10 zaměstnanci, přičemž nejvíce se pokles projevil ve firmách s 50-249 zaměstnanci (viz graf 24). Část středních a velkých podniků pravděpodobně zanikla a některé se při propouštění mohly přesunout o kategorii níže). Subjekty s více jak 50 zaměstnanci začaly v roce 2010 opět růst, u subjektů s 10-49 zaměstnanci se pokles zpomalil a poprvé od roku 2004 poklesl také počet subjektů s méně než 9 zaměstnanci.

68


Graf 24: Vývoj počtu ekonomických subjektů podle právních forem a počtu zaměstnanců v Jihomoravském kraji mezi lety 2000 a 2010

Zdroj dat: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2010, ČSÚ

Jakkoli se změny v počtu a struktuře ekonomických subjektů na úrovni celého kraje mohou zdát nevýznamné, při pohledu na okresní členění je lépe vidět dopad ekonomické krize na uzavírání velkých podniků a snižování zaměstnaneckých stavů (viz tabulka 26). Nejvíce postiženy jsou okresy Blansko, kde poklesl počet podniků ve všech kategoriích nad 10 zaměstnanců a v kategorii nad 250 zaměstnanců dokonce o 41,7 % (z 12 firem na 7) a Hodonín, ve kterém klesla i kategorie 1-9 zaměstnanců a ekonomické subjekty s více jak 250 zaměstnanci zůstaly z 9 pouze 4. Některé z těchto velkých firem pravděpodobně pouze snížily počet zaměstnanců, nicméně snižování počtu subjektů i v nižších kategoriích (hl. 50-249 zaměstnanců) ukazuje na zásadní změny. Mezi roky 2009 a 2011 již nedošlo nikde k výrazným změnám, kromě v okrese Znojmo, kde se snížil počet subjektů v kategorii 50-249 zaměstnanců o 25 %. Tabulka 26: Změna počtu ekonomických subjektů v krajích podle kategorie počtu zaměstnanců mezi roky 2007 a 2009 (%) Počet zaměstnanců 0 1-9

Blansko 19,7

Brnoměsto 17,9

Brnovenkov 29,2

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

25,6

29,0

27,8

28,4

Jihomoravský kraj 23,4

0,6

3,3

2,7

2,2

-0,3

-2,2

-1,9

1,9

10-49

-5,5

-3,6

-2,3

-2,3

-0,1

-4,9

2,2

-2,7

50-249

-10,5

-5,4

-6,7

-14,6

-8,9

-19,3

-12,6

-8,6

více než 250

-41,7

6,8

-12,5

0,0

-55,6

0,0

0,0

-7,3

Zdroj dat: Statistický bulletin Jihomoravského kraje 2008 a 2010, ČSÚ

V současné době je nejvyšší počet ekonomických subjektů vztažený k počtu obyvatel ve městě Brně, kvůli vedoucímu postavení metropole žádný jiný okres nedosahuje průměru kraje (viz tabulka 27). V Brně je registrováno nejvíce právnických i fyzických osob na obyvatele z celého kraje, pozice osobních okresů je v tomto ohledu velmi vyrovnaná, nejvíce obchodních společností je po vyloučení Brna v okrese Břeclav, fyzické osoby podnikají nejvíce v okresech Znojmo a Vyškov.

69


Tabulka 27: Počet ekonomických subjektů Jihomoravského kraje (přepočteno na 1000 ob.)

podle

právních

Právnické osoby v tom ES obchodní celk. celk. společnosti celkem

Okres

forem

k 31.3.2011

v okresech

Fyzické osoby v tom z toho

státní družpodnistva ky

s a.s. r.o.

ostatní organizace

celk.

živnostníci

zemědělští podnikatelé a ostatní

Blansko

188

36

17

1

15

1

0,01

18

152

141

11

Brno-město

327

108

71

6

64

4

0,08

34

219

203

16

Brno-venkov

213

44

20

1

19

1

0,03

23

169

157

12

Břeclav

215

43

22

1

20

1

0,04

21

171

153

18

Hodonín

204

38

19

1

18

1

0,03

18

167

152

14

Vyškov

213

40

15

1

14

1

0,04

23

173

162

11

Znojmo

216

42

19

1

18

1

-

22

173

160

13

JM kraj

247

62

36

2

33

2

0

25

184

170

14

Zdroj dat: Statistický bulletin - Jihomoravský kraj, ČSÚ

Pro rozvoj ekonomik jsou důležité přímé zahraniční investice, prostřednictvím nichž se do ekonomiky dostává významný kapitál, moderní technologie a know-how. PZI jsou zdrojem tvorby pracovních míst (i v dodavatelských firmách) a mají pozitivní vliv na zvyšování produktivity práce. Na druhou stranu posilují zahraniční investice závislost na jiných ekonomikách a mohou být rizikové hlavně v době ekonomické recese. Údaje o přímých zahraničních investicích eviduje Česká národní banka a státní agentura CzechInvest. Ani v jednom případě nejsou data úplná. V tabulce 28 je počet projektů přímých zahraničních investic, které byly realizované prostřednictví agentury CzechInvest v letech 1993-2011. CzechInvest informuje o projektech z oblasti zpracovatelského průmyslu, technologických center a strategických služeb, s jejichž zveřejněním investor souhlasil nebo byly projektu uděleny investiční pobídky, informace proto nepodávají kompletní přehled přílivu přímých zahraničních investic do České republiky/Jihomoravského kraje. V počtu projektů je Jihomoravský kraj nejúspěšnějším krajem České republiky. Od roku 1993 zde bylo realizováno 298 projektů, což je téměř 18 % všech projektů ČR. V první polovině roku 2011 bylo zatím realizováno 34 projektů, z nichž je 56 % zaměřeno na oblast IT technologií a vývoj software. Z hlediska výše investic je kraj až na 4. místě, průměrná hodnota realizované investice je tedy ve srovnání s ostatními kraji nízká. Podle počtu nově vytvořených pracovních míst je kraj za Středočeským krajem na 2. místě. Tabulka 28: Počet projektů, objem investic a počet nově vytvořených pracovních míst prostřednictvím CzechInvestu v letech 1993- 1. pol. 2011 Kraj

Počet projektů (absolutně, v %)

Výše investice (mil.CZK, v %)

Pracovní místa (absolutně, v %)

Hl. m. Praha

79

4,7

26 906

3,9

15 725

7,0

Jihočeský kraj

59

3,5

22 595

3,2

7 126

3,2

Jihomoravský kraj

298

17,7

61 162

8,8

30 542

13,6

Karlovarský kraj

22

1,3

10 271

1,5

2 037

0,9

Kraj Vysočina

63

3,7

36 310

5,2

9 150

4,1


70

4,1

30 823

4,4

11 322

5,1

Liberecký kraj

63

3,8

27 384

3,9

6 966

3,1


221

13,1

99 579

14,3

27 300

12,2

Olomoucký kraj

107

6,3

35 472

5,1

13 058

5,8

Pardubický kraj

73

4,3

33 028

4,7

12 856

5,7

Plzeňský kraj

126

7,5

33 278

4,8

14 493

6,5

70


Kraj

Počet projektů (absolutně, v %)

Výše investice (mil.CZK, v %)

Pracovní místa (absolutně, v %)

Středočeský kraj

225

13,3

137 893

19,8

37 222

16,6

Ústecký kraj

191

11,3

119 390

17,1

30 133

13,5

Zlínský kraj

91

5,4

23 733

3,4

5 825

2,6

1 688

100,0

697 822

100,0

223 755

100,0

Česká republika

Zdroj dat: Převzato z agentury CzechInvest, 2011.

Podle dat ČNB, které zahrnují všechny přímé zahraniční investice, do jejichž výše je započítáván základní kapitál, reinvestovaný kapitál i ostatní kapitál zahrnující úvěrové vztahy se kraj na všech přímých zahraničních investicích České republiky podílí stabilně zhruba 5 % (4. místo). V přepočtu na obyvatele je v mezikrajském srovnání na 10. místě. Na rozdíl od projektů CzechIvestu dominuje v celkových zahraničních investicích v ČR velmi výrazně Praha. Více než 50 % investic směřuje do Brna, 73 % připadá na celý brněnský region (Brno-město a Brno-venkov). Oba okresy dominují i v přepočtu na obyvatele. S ekonomickou recesí se výše zahraničních investic začala snižovat, mezi roky 2007 a 2009 poklesl objem v České republice téměř o polovinu. Hospodářská krize se v oblasti investic vždy projeví téměř okamžitě.

5.3 Infrastruktura pro rozvoj podnikání a inovací K ekonomickému rozvoji i snižování nezaměstnanosti mohou přispět podnikatelské zóny, kam přichází investoři a kde dochází k vytváření nových pracovních míst. V současné době je v Jihomoravském kraji celkem 35 průmyslových zón o rozloze 1015,4 ha, které mohou být poskytnuty investorům (Gřonka 2011). V Jihomoravském kraji vzniklo od roku 1998 v rámci Programu na podporu průmyslových zón (1998 – 2005) celkem 11 podnikatelských zón (CzechInvest 2007), které se nacházejí v Brně, Vyškově (vždy dvě), Hodoníně, Znojmě, Blansku, Pohořelicích, Mikulově, Brankovicích a v Kuřimi. V roce 2006 byl schválen nový Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, díky kterému pokračuje podpora výstavby a rozvoje podnikatelských nemovitostí a regenerace lokalit brownfieldů. Vznik nových podnikatelských zón je jedním ze způsobů regenerace a využití tzv. brownfieldů. V Jihomoravském kraji je v současné době CzechInvestem evidováno celkem 41 brownfieldů připravených k regeneraci nebo rekonstrukci, z nichž je 17 průmyslových. Kraj si od roku 2010 vede vlastní evidenci brownfieldů na svém území. Mapování bylo provedeno Regionální rozvojovou agenturou jižní Moravy oslovením všech obcí. Podle této databáze je na území kraje (bez zahrnutí města Brna) 162 brownfieldů (z toho 47 průmyslových a 64 zemědělských) definovaných jako nevyužité (nebo pouze částečně využívané) areály či objekty, které mohou být zanedbané, chátrat či vykazovat ekologickou zátěž. Město Brno řeší problematiku individuálně v rámci projektu „Vymezení lokalit brownfieldů v zastavěném území města Brna“ a disponuje vlastní evidencí, na základě které je ve městě 117 lokalit (rok 2009), které je možné označit za brownfieldy. Po městě Brno je nejvíce evidovaných brownfieldů v okrese Znojmo (40) a Brnovenkov (37). K problematice brownfieldů přistupuje kraj aktivně, podpora revitalizace brownfields vychází z regionálních koncepčních a strategických dokumentů, finanční i jiné zapojení kraje do procesu revitalizace je řešeno v Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013 (RRAJM 2010). Rozvoji konkurenceschopnosti napomáhají tzv. klastry, což je soubor podnikatelů a přidružených organizací (zejména vysokých a vyšších odborných škol), které si vzájemně konkurují, ale zároveň mohou většinu organizačních věcí zajišťovat společně. Podle CzechInvestu existuje v Jihomoravském kraji 6 klastrů nebo klastrových iniciativ, což je po Moravskoslezském kraji nejvíce v České republice.

71


Klastry a klastrové iniciativy v Jihomoravském kraji: 

CEITEC Středoevropský technologický institut (činnosti v oblasti živé přírody, pokročilých materiálů a technologií – propojení přírodovědných a technických oborů)



CREA Czech Renewable Energy Alliance (hlavní obory činnosti - vodní stavby, vodní elektrárny a čerpací a závlahové systémy)



Energoklastr (činnosti v oblasti snížení energetické závislosti a energetické náročnosti)



IQ klastr - cílem sdružení je podpora konkurenceschopnosti a inovačních aktivit všech členů sdružení s využitím synergických efektů – aktuálně funguje spíše na pasivní bázi (výměna informací mezi členy klastru)



Klastr českých nábytkářů (činnosti v oblasti výroby nábytku)



Klastr průmyslové inovace v dopravě



Network Security Monitoring Cluster (činnosti v oblasti bezpečnosti počítačových sítí a bezpečnosti v ICT)



Water Treatment Alliance (činnosti v oblasti čištění a úpravy vody)

Další možností podpory inovačního podnikání především malých a středních podniků jsou tzv. inkubátory, které pomáhají vytvořit kvalitní zázemí začínajícím firmám v podobě zvýhodněného nájmu a služeb (konzultace, rekvalifikace apod.) a možnosti spolupráce a komunikace s dalšími firmami. Přesný počet inkubátorů v České republice není známý, ale odhaduje se na více než 20. V Jihomoravském kraji jsou provozovány tyto vědecko-technologické parky: 

BIC Brno, Brno



BIC Brno, Podnikatelské a inovační centrum, Brno



Jihomoravské inovační centrum, Brno (provozuje tyto tři inkubátory: Technologický inkubátor VUT, Technologický inkubátor II, INBIT)



Podnikatelský inkubátor Brno – Jih, Brno



Středisko rozvoje IT OLLI, Brno

5.4 Export Podle očekávání došlo v souvislosti s ekonomickou krizí v roce 2009 k propadu objemu vývozu Jihomoravského kraje o 11 % (tabulka 29), v roce 2008 dosahoval objem vývozu 174 mld. Kč a v roce 2009 155 mld. Kč. Nepatrný pokles byl však zaznamenán již v roce 2008. Ve srovnání s ostatními kraji nebyl propad tolik výrazný (nižší než v České republice) a v roce 2010 byl opět evidován nárůst, který zatím nedosáhl hodnoty z roku 2007 (na 167 mld. Kč) a ve srovnání s Českou republikou byl o 9,3 procentního bodu. Objem vývozu zboží z Jihomoravského kraje v roce 2010 představoval podíl 6,7 % na celkovém vývozu z České republiky, což byla 5. nejvyšší hodnota v mezikrajském srovnání. Ve srovnání s podílem kraje na HDP (10,5 %) i obyvatelstvu (11 %) České republiky je tento podíl výrazně nižší.

72


Tabulka 29:

Vývoz zboží podle krajů v letech 2006-2010 Vývoz zboží (v miliardách Kč, běžné ceny)

Kraj

Meziroční růst

2010 2006

2007

2008

2009

abs.

2007/ 2006

%

2008/ 2007

2009/ 2008

2010/ 2009

Středočeský

418

497

481

429

487

19,4

118,8

96,9

89,2

113,5

Moravskoslezský

225

250

260

226

277

11,0

111,0

103,7

87,1

122,7

Pardubický

154

192

189

175

236

9,4

124,4

98,5

92,9

134,5

Plzeňský

175

219

234

200

203

8,1

125,1

106,9

85,2

101,5

Jihomoravský

152

174

174

155

167

6,7

114,9

99,9

88,8

108,3

Ústecký

145

157

159

130

152

6,0

108,2

101,4

81,7

116,7

Hl. město Praha

128

137

123

111

123

4,9

106,8

89,4

90,5

110,6

Zlínský

103

121

118

98

115

4,6

116,9

98,1

83,0

117,2

90

103

99

83

103

4,1

115,1

95,4

84,4

123,6

Královéhradecký Vysočina

92

107

100

77

94

3,7

115,8

94,1

77,0

121,4

Jihočeský

93

103

101

86

93

3,7

109,8

98,9

85,0

107,3

Liberecký

94

101

90

79

89

3,5

107,4

89,1

88,1

112,9

Olomoucký

83

95

97

72

79

3,1

114,0

102,4

73,8

110,3

Karlovarský

51

54

51

42

52

2,1

105,3

94,2

82,0

124,1

nespecifikováno

141

171

198

176

247

9,8

---

---

---

---

Česká republika

2 145

2 479

2 474

2 139

2 516

100,0

115,6

99,8

86,5

117,6

Zdroj dat: ČSÚ 2011 (veřejná databáze) Poznámka: Hodnoty u krajů v roce 2010 jsou pouze předběžné, konečný údaj ještě nebyl stanoven

Klíčovými trhy pro jihomoravské firmy jsou země z Evropské unie, na které připadá 80 % exportu kraje (viz graf 25). Hlavním partnerem je stejně jako v České republice Německo, do kterého směřuje 24 % exportu kraje, což činí 5,3 % exportu České republiky do této země. Druhým největším cílem exportu je Slovensko (11 % exportu kraje) následováno Rakouskem (8 % exportu kraje), Polskem a Itálií (5 % exportu kraje). Z hlediska podílů na exportu České republiky je pro kraj nejvýznamnějším partnerem Rakousko (12,3 %). Z hlavních zemí exportu Jihomoravského kraje byl největší pokles exportu v České republice zaznamenán v Polsku (o 23 %) a na Slovensku (o 18 %), Objem Exportu s Německem poklesl v České republice o 8 %. Graf 25: Teritoriální struktura exportu z Jihomoravského kraje v roce 2009


73


Struktura exportu podle skupin výrobků je v Jihomoravském kraji velmi podobná jako v celé České republice (graf 26). Výrazná orientace na vývoz strojů a dopravních prostředků, která bývá označována za slabinu českého exportu, je patrná také v Jihomoravském kraji, i když podíl na celkovém exportu kraje je nižší než v České republice (v roce 2010 46 %, v ČR 54 %) a mezi roky 2006 a 2010 se snížil (absolutně došlo k nárůstu o 3,5 %). Ke snížení podílu došlo také u druhé skupiny nejčastěji vyvážených výrobků, kterými jsou tržní výrobky a materiály (v absolutním vyjádření došlo k poklesu o 10 %). Naopak nárůst podílu na exportu kraje byl zaznamenán u průmyslového spotřebního zboží (3. hlavní skupina, 20 % exportu kraje), který v absolutním vyjádření představoval 40 % a dále u chemických výrobků a potravin a zvířat, který narostl o 14 %. Graf 26: Vývoz z Jihomoravského kraje a České republiky podle skupin výrobků v letech 2006 a 2010


5.5 Výzkum a vývoj Pozice regionu v oblasti vývoje a výzkumu ukazuje na úroveň vzdělanosti obyvatelstva, technologickou vyspělost i inovační potenciál. Nejvyšší počet zaměstnaných ve vědě a výzkumu mají hlavní město Praha a Jihomoravský kraj (viz tabulka 30). Praha a Brno jsou místa s vysokou koncentrací vysokých škol i vývojových organizací. Podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji je 2,4 %, průměrná hodnota za celou Českou republiku je 1,4 %. Mezi roky 2005 a 2009 vzrostl počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji o 19 %, což je sice více než v České republice, ale celkem 6 krajů rostlo rychleji. Výzkum a vývoj je v Jihomoravském kraji realizován především prostřednictvím vysokých škol (ze 48 %) a z toho důvodu je v relativním vyjádření méně významný výzkum zajišťovaný soukromými firmami než v České republice.

74


Tabulka 30:

Kraj

Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji podle kraje pracoviště v roce 2009 Počet zam. (fyzické osoby)

Podíl z počtu zam. ve VaV v ČR (%)

v tom sektor provádění

Podíl z Index počtu 2009/ zam. osob 2005 v kraji

Hl. m. Praha

29 592

39

3,2

111

Jihomoravský

Podnikatelský sektor

Vládní sektor

Sektor vysokého školství

27,2

33,6

38,6

0,6

Neziskový sektor

13 529

18

2,4

119

37,4

14,1

48,2

0,3

Středočeský

5 927

8

1,0

118

77,8

21,9

0,3

0,1

Moravskoslezský

5 356

7

1,0

138

48,2

3,0

48,8

0,04

Jihočeský

2 933

4

0,9

121

37,3

27,0

33,5

2,1

Plzeňský

2 690

4

0,9

118

54,3

5,2

40,5

--

Královéhradecký

2 930

4

1,1

129

59,9

4,9

35,2

--

Pardubický

3 163

4

1,3

120

74,5

2,9

22,6

--

Olomoucký

3 247

4

1,1

108

45,1

1,8

52,3

0,7

Zlínský

2 373

3

0,9

107

88,4

1,5

10,2

--

Ústecký

1 257

2

0,3

131

60,2

8,5

31,3

--

Liberecký

1 702

2

0,9

106

68,9

2,9

27,8

0,4

Vysočina

905

1

0,4

107

94,8

3,8

1,2

0,2

Karlovarský

183

0

0,1

121

91,8

6,0

2,2

--

75 788

100

1,4

116

44,2

19,5

35,9

0,4

Česká republika

Zdroj dat: Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2009, ČSÚ 2010

Největší výdaje na výzkum a vývoj ve vztahu k počtu obyvatel kraje má hlavní město Praha a Středočeský kraj (viz tabulka 31). V Jihomoravském kraji bylo vydáno v roce 2010 na výzkum a vývoj celkem 8 mld. Kč, což je 7 mil. na 1000 obyvatel kraje. Z hlediska financí připadá na podnikatelský sektor v kraji 56 % celkových výdajů a na sektor vysokého školství 28 %. Veřejné zdroje představují 15 % všech výdajů na výzkum a vývoj. Tabulka 31: Kraj

Výdaje na výzkum a vývoj v krajích České republiky v roce 2010 Výdaje na výzkum a v tom sektor provádění v % vývoj na 1000 ob. Podnikatelský Vládní sektor (v mil. Kč) sektor

Sektor vysokého školství

Neziskový sektor

Hl. m. Praha

16,6

36,0

40,9

22,2

1,0

Středočeský

7,9

89,2

10,7

0,0

0,0

Jihomoravský

7,0

56,7

15,2

27,9

0,2

Pardubický

3,7

87,6

1,5

11,0

-

Jihočeský

3,3

50,6

29,6

18,0

1,7

Liberecký

3,0

82,1

1,1

16,6

0,2

Královéhradecký

3,0

71,0

7,6

21,4

0,0

Plzeňský

2,8

73,2

1,9

24,9

0,0

Zlínský

2,7

88,4

0,3

11,3

-

Olomoucký

2,5

59,6

1,2

38,4

0,8

Moravskoslezský

2,4

76,2

2,8

20,9

0,0

Vysočina

1,3

98,1

1,7

0,0

0,0

Ústecký

0,8

78,4

4,0

17,6

0,2

Karlovarský

0,3

98,9

1,1

0,0

-

Česká republika

5,3

60,0

21,4

18,1

0,5

Zdroj dat: ČSÚ 2011 (veřejná databáze)

75


5.6 Benchmarking Tato kapitola se soustřeďuje na srovnání Jihomoravského kraje, respektive regionu Jihovýchod s jinými regiony v rámci Evropy, tzv. benchmarking. Kvůli získání srovnatelných údajů pro zvolené regiony, není možné využít regiony na úrovni NUTS 3 (jako jsou kraje v České republice), ale regionů NUTS 2, které jsou využívány jako základní jednotky pro vykonávání regionální politiky v rámci evropské unie. Regionu pro benchamrking s regionem Jihovýchod byly voleny na základě podobnost v několika kritériích: 1. Míra „městskosti“ regionu v přihlédnutím k odlehlosti regionu střední úrovně městskosti v blízkosti velkého města 2.

– byly vybírány regiony

Míra metropolizace regionu – byly vybírány metropolitní regiony druhého stupně

3. Příhraniční regiony – regiony spadající pod programy podpory vnitřních příhraničních regionů Na základě této podobnosti byly vybrány následující regiony pro benchmarking (viz obrázek 23): Obrázek 23:

Vybrané regiony NUTS 2 pro srovnání (benchmarking) s regionem NUTS 2 Jihovýchod

Zdroj dat: vlastní úpravy



Malopolskie – region NUTS 2 v jižní části Polska sousedící se Slovenskem, s centrem Krakowem, který je, podobně jako Brno, univerzitním centrem a centrem vědy a výzkumu.



Východné Slovensko – region NUTS 2 ve východní části Slovensko s centrem Košice, jako druhým nejvýznamnějším městem Slovenska s nabídkou univerzitního vzdělání.



Oberosterreich – regionu Nuts 2 v Rakousku, sousedící s Českou Republikou a Německem, s centrem Linz

76




Oberbayern – regionu NUTS 2 v jižní části Německa, sousedící s Rakouskem, centrem regionu je město s Mnichov

U všech vybraných regionů lze identifikovat významné centrum v rámci celého státu, ne však hlavní město, kde jsou lokalizovány univerzity a centra vědy a výzkumu. Regiony byly srovnávány podle dostupných indikátorů ekonomické výkonnosti a indikátorů aktivity ve vědě a výzkumu. Byly použity longitudinální data reflektující počáteční pozici (obvykle rok 2000, nebo 2001) a vývoj ukazatele v průběhu následujících let. U regionů ze států západní Evropy – Oberbayern a Oberosterreich je u výsledků patrný celková vyšší úroveň ekonomického rozvoje. Naopak regiony východně od Jihomoravského kraje (Východné Slovensko a Malopolskie) vykazují počáteční nižší úroveň.

5.6.1 Regionální hrubý domácí produkt Z grafu 27 je patrné, že vývoj regionálního hrubého produktu v prvních letech nového milénia byla u srovnávaných regionů obdobná, tedy do roku 2007 docházelo k jeho kontinuálnímu růstu, ačkoliv celková úroveň se významně lišila. U regionu Jihovýchod, obdobně jako u německém regionu Oberbayern došlo k poklesu regionálního HDP již v roce 2008, zatímco u regionů Oberosterreich a Východné Slovensko došlo k poklesu s ročním zpožděním. Zajímavé je, že region Maloposkie zaznamenal kontinuální růst HDP i v době tzv. ekonomické krize (roky 2008-2010). Graf 27: Vývoj ukazatele regionálního hrubého domácího produktu na obyvatele v paritě kupní síly v letech 2001 až 2010

45000 40000 35000 Malopolskie (PL)

30000 25000

Oberosterreich (AT)

20000

Oberbayern (DE)

15000

Východné Slovensko (SK) Jihovýchod (CZ)

10000 5000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 regionální hrubý domácí produkt (PPS na obyvatele v eurech)

Zdroj dat: Eurostat, http://epp.eurostat.ec.europa.eu

5.6.2 Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti se svojí hodnotou u jednotlivých regionů velmi liší. Nejvyšší míra nezaměstnanosti ve sledovaném období 2001 až 2012 byla zaznamenána u regionu Východné Slovensko. V roce 2004 dosahovala dokonce 25 %. Před projevem tzv. ekonomické krize byl u všech

77


regionů zaznamenán (více či méně dlouhodobý)pokles nezaměstnanosti. V roce 2009 tak došlu u všech regionů k nárůstu nezaměstnanosti. U Východního Slovenska, Malopolskie a regionu Jihovýchod od roku 2009 docházelo k nárůstu míry nezaměstnanosti. U regionů Oberbayern a Oberosterreich pak od roku 2010 byl zaznamenán opětovný pokles míry nezaměstnanosti. Graf 28: Vývoj míry nezaměstnanosti ve vybraných regionech NUTS 2 v letech 2001 až 2012

30 25 20

Malopolskie (PL)

Oberosterreich (AT)

15

Oberbayern (DE) 10


5 0

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 míra nezaměstnanosti (%) Zdroj dat: Eurostat, http://epp.eurostat.ec.europa.eu

5.6.3 Lidské zdroje ve vědě a technologiích Graf 29: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve vědě a technologiích ve vybraných regionech v letech 2001 až 2012 60,0 50,0 Malopolskie (PL)

40,0

Oberosterreich (AT)

30,0

Oberbayern (DE) 20,0 Východné Slovensko (SK) Jihovýchod (CZ)

10,0 0,0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 lidské zdroje ve vědě a technologiích (% EA obyvatelstva) Zdroj dat: Eurostat, http://epp.eurostat.ec.europa.eu

78


Z vybraných regionů má dlouhodobě nejvyšší podlí ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve vědě a technologických oborech německý region Oberbayern – v současnosti více než 50 %. Region Jihovýchod zaznamenal mezi roky 2001 a 2009 kontinuální nárůst, do roku 2011 pak došlo k poklesu a opětovnému nárůstu v roce 2012. Ve zmíněném roce 2009 byl podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve vědě a technologiích dokonce vyšší než u zbylých tří regionů. Regiony Maloposkie a Oberosterreich však nezaznamenaly v průběhu sledovaného období žádný pokles a v roce 2012 tedy podíl ekonomicky aktivních zaměstnaných ve vědě a technologiích byl u těchto regionů vyšší než v regionu Jihovýchod. Dlouhodobě nejnižší podíl vykazuje region Východné Slovensko.

5.6.4 Počet žádostí o patenty k EPO na 1 mil obyvatel U tohoto ukazatele je patrný výrazný rozdíl mezi zeměmi západní a východní Evropy. Počet žádostí o patenty se v regionu Oberbayern, ačkoliv ve sledovaném období 2000 až 2009 vykazoval sestupný trend, pohyboval v řádově vyšších číslech než u regionů Malopolskie, Východné Slovensko a Jihovýchod. V řádu stovek patentů na milion obyvatel lze ještě hovořit pouze u rakouského regionu Oberosterreich. Vývoj tohoto ukazatel je znázorněn v grafu 30. Graf 30: Počet žádostí o patenty k EPO na jeden milion obyvatel ve vybraných regionech v letech 2000-2009 800 700 600 Malopolskie (PL) 500

Oberosterreich (AT)

400

Oberbayern (DE)

300


200

100 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 žádosti o patenty k EPO (počet žádostí na 1 mil ob) Zdroj dat: Eurostat, http://epp.eurostat.ec.europa.eu


Jihomoravský kraj má v rámci České republiky dobré postavení ve výši regionálního HDP na obyvatele



v roce 2008 zaznamenal kraj vysoký meziroční nárůst, při kterém se v mezikrajském srovnání posunul ze 4. na 2. místo

79




dopady hospodářské krize se na ekonomice kraje projevily v roce 2009 (propad HDP na obyvatele o 5,7 %), zda došlo k oživení, ukážou data za rok 2010, která budou k dispozici na konci roku 2011



v roce 2009 poklesly tržby především za prodej výrobků a služeb průmyslové povahy



v kraji je vysoká životní úroveň domácností vyjádřená ukazatelem čistého disponibilního důchodu, jehož propad byl však v roce 2009 vyšší než propad HDP na obyvatele



dominantní postavení kraje v ekonomice má zpracovatelský průmysl, nejvyšší nárůst podílu na HPH kraje od roku 2000 zaznamenalo odvětví obchodu a oprav spotřebního zboží



nejvýznamnějšími průmyslovými odvětvími z hlediska tržeb i nárůstu podílu na HPH jsou v kraji elektrotechnika, strojírenství a potravinářství



objem vývozu zboží z Jihomoravského představuje podíl 6,7 % na celkovém vývozu z České republiky a ve srovnání s podílem kraje na HDP i obyvatelstvu České republiky je tento podíl výrazně nižší



hlavním odbytovým trhem pro jihomoravské firmy je Německo, z hlediska podílu na exportu ČR je nejvýznamnější Rakousko, export je orientován na vývoz strojů a dopravních prostředků



propad exportu v době ekonomické krize nebyl ve srovnání s ostatními kraji vysoký, v roce 2010 byl opět zaznamenán nárůst



ekonomická recese se projevila růstem počtu živnostníků na podílu soukromých podnikatelů a významném poklesu počtu firem s 50 až 249 zaměstnanci



v kraji je vysoký podíl zaměstnanců ve vědě a výzkumu (silná pozice města Brna) a výzkum je realizován především vysokými školami



ve výdajích na 1000 obyvatel je kraj za Prahou a Středočeským krajem na 3. místě, 56 % zajišťují soukromé firmy


hlavní ukazatele vývoje ekonomiky nejsou k dispozici v okresním nebo nižším územním členění, ale podobnost vývoje Jihomoravského kraje s vývojem v hlavním městě Praze naznačuje velmi důležitý vliv pozice krajské metropole Brna v České republice na hodnotu celokrajských ukazatelů, je to patrné na příkladu vývoje nezaměstnanosti, která úzce souvisí s ekonomickým vývojem a vykazuje velmi výrazné vnitrokrajské rozdíly, které jsou ještě více umocněny na úrovni jednotlivých obcí.



v době ekonomické krize docházelo ke snižování počtu firem s více jak 10 zaměstnanci hlavně v okrese Blansko a Hodonín

80


6 Cestovní ruch Jihomoravský kraj má vysoké lokalizační předpoklady cestovního ruchu, které jsou založeny na kulturním i přírodním dědictví. V roce 2009 bylo v cestovním ruchu zaměstnáno 17 tisíc osob (3,2 % zaměstnaných; kategorie ubytování, stravování a pohostinství), oproti roku 2008 došlo k poklesu o 7 %, na hrubé přidané hodnotě kraje se dlouhodobě podílí 1,6 % (kategorie pohostinství a ubytování). Turistické cíle v Jihomoravském kraji jsou velmi podrobně popsány v předešlé Strategii, Programu rozvoje kraje i Programu rozvoje cestovního ruchu, tato kapitola se proto zaměří pouze na změny na straně nabídky a poptávky po cestovním ruchu, které se v předchozích letech v kraji udály.

6.1 Nabídka cestovního ruchu V Jihomoravském kraji bylo v roce 2012 evidováno celkem 534 hromadných ubytovacích zařízení, což činí 7,4 % počtu zařízení v celé České republice a řadí to Jihomoravský kraj ve srovnání s ostatními kraji na 5. místo (viz tabulka 32). Na stejné místo se řadí Jihomoravský kraj v počtu lůžek - jedná se 7,8% podíl na celkovém počtu lůžek v České republice. V přepočtu na obyvatele za ostatními kraji zaostává a můžeme ho zařadit spolu s Ústeckým krajem a hlavním městem Prahou na 11. místo. Počet hromadných ubytovacích zařízení v letech 2011 a 2012 zaznamenal výrazný nárůst, zejména oproti předešlým dvěma rokům, kdy byl trend klesající. Podobný průběh jako počet hromadných ubytovacích zařízení má samozřejmě i křivka počtu lůžek jejich počet od roku 2003 postupně vzrůstá. V letech 2009 a 2010 se projevily důsledky ekonomické krize, kdy došlo k poklesu jak počtu hromadných ubytovacích zařízení, tak lůžek. Ve srovnání s poklesem v České republice byl však propad Jihomoravského kraje menší a zvýšil se tak podíl zařízení i jejich kapacit v kraji na České republice. Ačkoliv počet hromadných ubytovacích zařízení se v kraji snížil, počet registrovaných ekonomických subjektů v oblasti cestovního ruchu zaznamenal nárůst (12,1 tisíc v roce 2008; 13,1 tisíc v roce 2010 a 13,4 tisíc v roce 2011). Tabulka 32:

Počet zařízení a jejich kapacita v krajích České republiky v roce 2012 Počet zařízení

Počet pokojů

Počet lůžek

počet míst pro stany a karavany

Počet zařízení na 1000 obyvatel

Liberecký kraj

789

12790

38741

2935

1,8


954

16229

45877

4850

1,7

Jihočeský kraj

987

18619

53417

12931

1,6

Karlovarský kraj

407

14648

30042

1267

1,3

Plzeňský kraj

476

9376

25530

3482

0,8

Vysočina

387

7221

21102

3536

0,8

Pardubický kraj

351

7180

20260

1557

0,7

Zlínský kraj

349

8676

22559

1274

0,6

Olomoucký kraj

370

7754

20176

817

0,6


621

37996

80925

1063

0,5

Ústecký kraj

382

7640

19934

1664

0,5

Jihomoravský kraj

534

14237

35225

5088

0,5

Středočeský kraj

552

11626

31177

6132

0,4

Kraj

Moravskoslezský kraj Česká republika

472

10631

27050

1754

0,4

7235

176403

449068

49844

0,7

Zdroj dat: ČSÚ 2013, veřejná databáze

81


Graf 31: Vývoj počtu zařízení cestovního ruchu (HUZ) a počtu lůžek v Jihomoravském kraji v letech 2000-2012

Zdroj dat: Cestovní ruch – časové řady, ČSÚ 2013

Tabulka 33: v roce 2012

Podíl krajů na počtu hromadných ubytovacích zařízení a počtu lůžek v České republice

kraj Hlavní město Praha Jihočeský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Jihomoravský kraj Středočeský kraj Karlovarský kraj Moravskoslezský kraj Plzeňský kraj Zlínský kraj Vysočina Pardubický kraj Olomoucký kraj Ústecký kraj

podíl na počtu HUZ v ČR celkem (%) 8,6 13,6 13,2 10,9 7,4 7,6 5,6 6,5 6,6 4,8 5,3 4,9 5,1 5,3

podíl na počtu lůžek v ČR celkem (%) 18,0 11,9 10,2 8,6 7,8 6,9 6,7 6,0 5,7 5,0 4,7 4,5 4,5 4,4


V kvalitě ubytovacích zařízení měřené standardem nabízených služeb Jihomoravský kraj mezi ostatními kraji nevyniká. Čtyř a pětihvězdičkové hotely tvoří pouze 4,3 % ubytovacích kapacit kraje (v České republice 6,4 %), naopak má kraj nadprůměrný podíl tříhvězdičkových hotelů, chatových osad a turistických ubytoven (viz tabulka 34). Do jisté míry je to dáno charakterem cestovního ruchu v Jihomoravském kraji, který je kromě Brna orientovaného na městskou turistiku (kde je také koncentrována většina hotelů vyšší kategorie v kraji viz tabulka 36) koncentrován hlavně do jižní části kraje s orientací na vinařství a přírodní atraktivity.

82


Tabulka 34: Hromadná ubytovací zařízení v krajích České republiky podle kategorie v roce 2012 (podíl na celkovém počtu zařízení v kraji, v %)

Česká republika

0,7

6,4

16,0

2,8

1,8

Hotel garni ****, ***, **,* 1,4

32,0

6,4

3,9

7,8

20,7

Hlavní m. Praha

6,8

28,7

29,6

1,6

0,2

5,2

12,6

3,5

0,0

2,7

9,2

Středočeský

0,4

5,6

20,1

2,9

1,6

1,3

27,7

11,6

8,0

3,6

17,2

Jihočeský

0,2

3,1

10,6

2,2

1,1

1,3

36,8

12,0

6,2

5,5

21,0

Plzeňský

0,2

4,2

12,6

3,2

3,4

1,3

37,2

7,4

4,2

8,2

18,3

Karlovarský

1,5

20,1

22,4

1,7

0,7

3,2

26,3

5,2

0,5

3,9

14,5

Ústecký

0,0

6,0

19,6

5,0

2,9

1,3

32,2

7,6

2,6

8,4

14,4

Liberecký

0,0

1,4

11,0

2,5

1,4

0,4

39,9

3,5

5,2

7,6

27,0

Královéhradecký

0,1

2,3

12,8

2,8

1,8

0,4

38,4

4,4

1,9

7,8

27,4

Pardubický

0,0

1,7

10,3

3,7

1,7

2,3

35,6

4,8

6,8

10,8

22,2

Vysočina

0,0

3,1

13,7

2,8

1,0

0,3

26,1

7,8

4,9

14,5

25,8

Jihomoravský

0,2

4,3

20,2

2,2

1,7

0,9

33,9

7,1

4,9

9,0

15,5

Olomoucký

0,0

2,2

12,7

2,4

3,0

0,8

34,9

2,4

3,0

13,0

25,7

Zlínský kraj Moravskoslezský

0,3 0,0

5,4 5,1

17,5 16,5

5,4 3,6

3,4 3,4

1,1 1,3

25,5 29,0

5,2 3,4

3,2 2,1

7,7 13,3

25,2 22,2

Hotel *****

Hotel, motel, botel ****

Hotel, motel, botel ***

Hotel, motel, botel **

Hotel, motel, botel *

Penzion

Chato vá osada

Kemp

Turisti cká ubyto vna

Ostatní


Jak ukazují data v tabulce 35, podstatná část ubytovacích kapacit je koncentrována do města Brna (16 % zařízení kraje a 31 % lůžek), okresu Znojmo (19 % zařízení, 16 % lůžek) a Břeclav (23 % zařízení, 18 % lůžek). Mezi roky 2010 a 2012 došlo k nárůstu počtu a kapacity ubytovacích zařízení v Jihomoravském kraji. Jediným okresem, kde byl zaznamenán pokles, byl okres Znojmo, u kterého se jedná o dlouhodobější trend. V počtu zařízení došlo k nejvyššímu nárůstu v okresech Břeclav, Blansko a Vyškov. V okrese Brno město sice došlo k redukci počtu zařízení, ale zvýšil se celkový počet lůžek, tedy nedošlo ke snížení kapacity. Nejmarkantnější zvýšení kapacity ubytovacích zařízení podle počtu lůžek bylo zaznamenáno v okrese Vyškov. Tabulka 35: tendence

Počty a kapacity ubytovacích zařízení v okresech Jihomoravského kraje a jejich vývojové Hromadná ubytovací zařízení (2012)

Lůžka

celkem

podíl

celkem

Blansko

69

12,9

Brno-město

85

15,9

Brno-venkov

78

Břeclav

124

Hodonín Vyškov

Index 2010/2000

Index 2010/2009

Index 2012/2010

podíl

zařízení

lůžka

zařízení

lůžka

zařízení

lůžka

3611

10,3

105

101

104

99

117

118

10970

31,1

101

67

98

99

98

117

14,6

3742

10,6

92

99

92

102

111

109

23,2

6267

17,8

131

122

100

100

128

116

56

10,5

3991

11,3

100

97

93

95

102

104

21

3,9

1175

3,3

95

103

100

100

117

121

Znojmo

101

18,9

5469

15,5

90

107

94

94

97

97

Jihomoravský kraj

534

100,0

35225

100,0

102

90

97

98

109

111

Okres

Zdroj dat: ČSÚ 2013 - veřejná databáze

83


Tabulka 36: Hromadná ubytovací zařízení v okresech Jihomoravského kraje podle kategorie v roce 2012 (podíl na celkovém počtu zařízení v okrese, v %) Hotel *****

Hotel, motel, botel ****

Hotel, motel, botel ***

Hotel, motel, botel **

Hotel, motel, botel *

Blansko

0,0

4,3

20,3

5,8

1,4

Brno-město

1,2

14,1

32,9

1,2

Brno-venkov

0,0

1,3

15,4

0,0

Břeclav

0,0

3,2

20,2

Hodonín

0,0

0,0

Vyškov

0,0

0,0

Znojmo

0,0

JM kraj

0,2

Okres

Turistická ubytovna

Penzion

Kemp

Chatová osada

0,0

24,6

11,6

5,8

7,2

18,8

1,2

3,5

23,5

1,2

1,2

0,0

20,0

5,1

0,0

35,9

12,8

3,8

7,7

17,9

0,0

0,8

1,6

44,4

6,5

0,0

12,9

10,5

14,3

3,6

3,6

0,0

30,4

5,4

1,8

17,9

23,2

33,3

4,8

0,0

0,0

23,8

0,0

14,3

19,0

4,8

3,0

13,9

4,0

0,0

0,0

38,6

7,9

13,9

6,9

11,9

4,3

20,2

2,2

1,7

0,9

33,9

7,1

4,9

9,0

15,5

Hotel garni

Ostatní


6.2 Poptávka cestovního ruchu Poptávku po cestovním ruchu je možné hodnotit na základě dat o návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení. V oficiálních statistikách jsou sledovány pouze pobyty, kdy turista stráví alespoň jednu noc v ubytovacím zařízení, a není v nich tak podchycena jednodenní návštěvnost a ani návštěvníci, kteří se ubytovali v soukromí. Je tedy zřejmé, že výsledky neodpovídají skutečnosti. Statistika nejpřesněji zachytí pobyty zahraničních turistů, kteří nejméně často využívají ubytování v soukromí. Navíc od roku 2009 provádí agentura STEM/MARK kontinuální šetření „příjezdový cestovní ruch 2009-2015, který dokáže podchytit i jednodenní návštěvnost zahraničních turistů. Podle výsledků tohoto šetření se jednodenní návštěvnost na celkové návštěvnosti zahraničních turistů podílí 64 %. Zbylých 36 % turistů přijíždí na delší pobyt, jehož průměrná délka je 3,7 noci. V součtu je pak průměrná délka přenocování všech zahraničních turistů 2 noci. Bohužel, pro tuzemský turismus podobné statistické údaje nejsou k dispozici. V případě domácích turistů je podíl jednodenní návštěvnosti až tři čtvrtiny a dá se předpokládat, že výsledky jsou z výše zmíněných důvodů v této oblasti podhodnoceny (Vystoupil a kol. 2010). Podle statistik docházelo v letech 2002 až 2008 v Jihomoravském kraji k nárůstu počtu domácích i zahraničních turistů (viz graf 28). V roce 2009 a 2010 došlo k poklesu počtu turistů a v dalších dvou letech pak k mírnému nárůstu. Domácí turistika v kraji převažuje nad zahraniční, nárůst byl však u obou skupin srovnatelný (46 % v případě domácích turistů a 43 % u zahraničních). Podíl zahraničních turistů na celkovém počtu hostů v ubytovacích zařízeních je 36 %, což je ve srovnání s ostatními kraji 3. nejvyšší hodnota (za Prahou a Karlovarským krajem, viz tabulka 37). Délka pobytu hostů Jihomoravského kraje je v mezikrajském srovnání dlouhodobě výrazně podprůměrná, průměrný počet přenocování 2 noci je nejnižší ze všech krajů, podobně jako průměrná délka pobytu 3 dny. Z hlediska čistého využití lůžek je Jihomoravský kraj ve srovnání s ostatními kraji s hodnotou 23,4 % na 10. místě. Hospodářská recese se projevila ve snížení počtu příjezdů domácích a zejména zahraničních turistů, mezi roky 2008 a 2010 klesl počet domácích hostů o 10 % a zahraničních o 16 % (v České republice došlo v roce 2010 opět k navýšení a celkový pokles byl u obou skupin pouze 5 %).

84


Graf 32: Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v Jihomoravském kraji v letech 2000-2012

Zdroj dat: Cestovní ruch – časové řady, ČSÚ 2013 Poznámka: Vynásobením počtu hostů průměrným počtem přenocování získáme počet přenocování, průměrná doba pobytu je Českým statistickým úřadem počítána jako průměrný počet přenocování navýšený o jednotku.

Tabulka 37:

Počet hostů v krajích České republiky, doba pobytu a využití lůžek v roce 2012 podíl počtu hostů na ČR 39,5

Podíl počtu přenoc. na ČR 34,4

Karlovarský kraj

5,6

Jihočeský kraj

7,4

Liberecký kraj

Z toho ze zahraničí (%)

Počet přenocov ání (v tis.)


5394

86,8

13602

90,3

3,5

54,3

11,8

770

64,8

4659

73,1

7,0

52,1

7,3

1006

31,5

2892

23,5

3,9

26,2

4,9

5,8

675

23,3

2300

24,5

4,4

26,9

Královéhrad. kraj

7,4

7,3

887

24,0

3138

23,8

4,5

28,0

Jihomoravský kraj

8,1

5,4

1099

36,5

2150

32,3

3,0

23,4

Moravskosl. kraj

4,4

4,5

607

21,7

1794

18,1

4,0

21,5

Středočeský kraj

5,3

4,5

717

25,1

1788

24,0

3,5

25,2

Zlínský kraj

3,5

3,9

484

14,4

1532

12,3

4,2

28,6

Olomoucký kraj

3,0

3,5

405

22,6

1404

13,3

4,5

22,7

Plzeňský kraj

4,0

3,5

539

35,4

1373

29,2

3,5

23,9

Ústecký kraj

2,6

2,6

360

36,1

1016

35,1

3,8

19,8

Kraj Hl. M. Praha

Počet hostů (v tis.)

85

Průměrná délka pobytu

Čisté využití lůžek (%)

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 2.1 Analýza – profil kraje podíl počtu hostů na ČR 2,7

Podíl počtu přenoc. na ČR 2,5

Pardubický kraj

2,4

2,4

Česká republika

100,0

100,0

Kraj Vysočina

Počet hostů (v tis.)


Počet přenocov ání (v tis.)


Průměrná délka pobytu

Čisté využití lůžek (%)

371

14,8

984

14,3

3,7

20,2

331

14,5

936

12,9

3,8

20,2

13647

52,5

39568

51,9

4,1

35,7


Zahraniční hosté přijíždějí nejčastěji z Polska a jejich počet i podíl na celkovém počtu hostů v kraji se stále zvyšuje (viz tabulka 38), především díky dopravní poloze kraje na koridoru, který spojuje Polsko s jižní Evropou. Tomu odpovídá i velmi nízká průměrná doba pobytu polských občanů na území kraje, která má vzhledem k jejich vysokému počtu vliv na celkovou nízkou hodnotu kraje. Počet hostů se zvyšuje i v případě slovenských turistů, kteří jsou druhou nejčastější skupinou zahraničních turistů. V roce 2005 byli na druhém místě turisté z Německa, od roku 2004 však jejich počet klesá a v roce 2010 je předstihli občané ze Slovenska. Na čtvrtém místě jsou turisté z Ruska, kteří přeskočili svým počtem ještě v roce 2010 početnější skupinu turistů z Rakouska. U turistů z Ruska byl zaznamenán vůbec nejvyšší nárůst v posledních dvou letech. Nejdelší pobyty na území kraje mají turisté z Nizozemska, Velké Británie a USA. Tabulka 38: Zahraniční hosté ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje v roce 2005 a 2010 (vybráno 13 zemí s nejvyšším počtem) Zdrojová země

Podíl z celkového počtu zahraničních turistů

Počet hostů

Průměrná doba přenocování

2005

2010

2012

2005

2010

2012

2005

2010

2012

Polsko

59 458

73 649

77 803

16,2

19,4

19,4

1,4

1,3

1,4

Slovensko

38 805

49 905

53 996

10,6

13,1

13,5

2,0

1,7

1,7

Německo

55 564

43 488

45 320

15,1

11,5

11,3

2,1

1,9

1,9

Rusko

7 113

21 497

30 648

1,9

5,7

7,6

1,8

1,4

1,5

Rakousko

24 517

23 091

23 816

6,7

6,1

5,9

1,5

1,5

1,5

Itálie

26 674

18 386

17 030

7,3

4,8

4,2

1,7

1,8

1,9

Litva

6 864

15 209

12 857

1,9

4,0

3,2

1,3

1,2

1,2

Spojené království

14 548

12 079

12 857

4,0

3,2

3,2

2,4

2,1

2,1

Jižní Korea

11 104

11 997

8 627

3,0

3,2

2,2

1,4

1,3

1,8

Nizozemsko

14 063

9 432

9542

3,8

2,5

2,4

2,9

2,4

2,4

Francie

13 880

8 308

7172

3,8

2,2

1,8

1,8

1,9

1,9

USA

8 964

7 987

9359

2,4

2,1

2,3

2,1

2,1

2,0

Maďarsko

7 920

7 224

6863

2,2

1,9

1,7

1,8

1,8

1,6

Zdroj dat: Cestovní ruch – časové řady, ČSÚ 2011 Poznámka: Průměrná doba přenocování hostů z České republiky je v roce 2005 2,4 nocí a v roce 2010 2,1 nocí.

Stejně jako v České republice je cestovní ruch v Jihomoravském kraji orientován především do letních měsíců a v červenci a srpnu významně roste hlavně počet přenocování (graf 29). Letní sezónnost cestovního ruchu je vyšší než v České republice z důvodu omezené zimní lyžařské turistiky, ke které nejsou v kraji předpoklady.

86


Graf 33: Turistická sezónnost v Jihomoravském kraji a v České republice v roce 2012

Zdroj dat: Cestovní ruch – časové řady, ČSÚ 2013 Poznámka: Sezónnost v návštěvnosti kraje ani ČR se v letech 2000 až 2012 významně neměnila

V tabulce 39 jsou zobrazeny počty hostů a jejich proměny v okresech Jihomoravského kraje. Nejvíce hostů přijíždí do okresu Brna, kam se také koncentruje většina zahraničních hostů kraje. Průměrná doba přenocování hostů v Brně je 1,7. Oproti roku 2010 tak došlo k výraznému zvýšení průměrného počtu přenocování (z 0,8 v roce 2010). K největšímu poklesu počtu turistů v době ekonomické krize došlo mezi roky 2008 a 2009, v roce 2010 se počet příjezdů do Brna opět zvýšil. Ve všech okresech Jihomoravského kraje kromě okresu Znojmo došlo v letech 2010 až 2012 k nárůstu počtu hostů, největší relativní nárůst byl zaznamenán v okresech Blansko a Vyškov. Tabulka 39: tendence

Okres

Blansko

Počet hostů v okresech Jihomoravského kraje v roce 2012 (*2011) a jejich vývojové

Počet hostů

Podíl na počtu hostů v kraji

Podíl hostů z ČR

Index (počet hostů) Průměrný počet přenocová- 2010/2000 2009/2008 ní

2012 2010/2009 (2011*) /2010

105181*

9,4*

76,7*

2,1*

100,4

88,9

97,7

127,4

Brno-město

411080

37,4

46,2

1,7

105,2

76,7

107,9

102,6

Brno-venkov

144924

13,2

82,2

2,1

81,9

127,3

97,1

115,6

Břeclav

189389

17,2

74,5

1,7

217,4

89,9

98,0

115,0

Hodonín

100389

9,1

63,7

2,6

115,7

88,0

89,9

97,0

Vyškov

30314

2,8

73,1

1,7

115,1

71,9

111,5

125,6

Znojmo

139876*

12,5*

71,9*

2,2*

130,1

96,3

93,0

99,1

JM kraj

1 099351

100

63,6

-

114,4

87,8

100,1

105,5

Zdroj dat: ČSÚ 2013, veřejná databáze Poznámka: *data dostupná pouze pro rok 2011

87


Ve velkých městech a mezi nimi také v Brně se stává velmi významným kongresový cestovní ruch. V Jihomoravském kraji proběhlo v roce 2012 téměř 2 tisíce kongresových akcí (v ubytovacích zařízeních), což je 16,9 % z celkového počtu těchto akcí pořádaných v ČR, dlouhodobě si kraj udržuje 2. místo za hlavním městem Prahou (viz tabulka 40). Oproti roku 2010 počet kongresových akcí stoupl o 15 %. Tabulka 40:

Konference pořádané v ubytovacích zařízeních krajů v roce 2012

Kraj

Kongresové akce celkem

podíl z akcí v ČR

Pořadí v roce 2006

Počet účastníků na jednu akci

Index 2012/2010


4264

36,9

1.

158

100,7

Jihomoravský kraj

1947

16,9

2.

122

115,1


1078

9,3

5.

175

151,8

Středočeský kraj

712

6,1

3.

122

92,1

Vysočina

630

5,5

4.

82

124,8

Zlínský kraj

486

4,2

6.

99

141,7

Plzeňský kraj

430

3,7

10. - 11.

124

128,7

Liberecký kraj

365

3,2

13.

83

156,7

Pardubický kraj

351

3,0

9.

101

133,0

Olomoucký kraj

325

2,8

8.

111

143,8

Jihočeský kraj

320

2,8

12.

102

99,1


304

2,6

7.

108

101,7

Ústecký kraj

267

2,3

14.

77

314,1

10. - 11.

149

54,4

133

113,8

Karlovarský kraj

68

0,6

Česká republika

11547

100

Zdroj dat: Zdroj dat: Cestovní ruch – časové řady, ČSÚ 2011 Poznámka: V roce 2006 jsou do statistiky započítávány akce od 100 účastníků, od roku 2009 akce od 50 účastníků. Z tohoto důvodu jsou vývojově porovnávány pouze roky 2009 a 2010 a v roce 2006 bylo pouze stanoveno pořadí.

Jihomoravský kraj má v rámci České republiky velmi dobré podmínky pro rozvoj vinařské turistiky. Kromě městského a vinařského cestovního ruchu (v oblastech Mikulovska a Znojemska se nachází nejvíce vinic a výrobců vína v České republice) patří Jihomoravský kraj mezi oblasti s vysokým potenciálem pro různé formy venkovského cestovního ruchu (spolu se Středočeským a Jihočeským krajem), z celkového počtu lůžek se dvě pětiny nachází ve venkovském prostoru (Vystoupil a kol. 2007). V souladu s návrhy v předešlé Strategii rozvoje dochází v kraji k rozšiřování a zkvalitňování cyklostezek, vybudovala se golfová hřiště i další doprovodná infrastruktura. Přírodní bohatství některých oblastí v ekonomicky zaostávajících pohraničních regionech by mohlo být využito podporou nenáročných aktivit v oblasti turistiky, které by přilákali např. projíždějící cyklisty k setrvání v obci. Své zastoupení má v Jihomoravském kraji také lázeňský turismus. Objekty nabízející lázeňské služby lze nalézt například v Hodoníně nebo Lednici (Perla, SPA Miroslava) Významným počinem v oblasti cestovního ruchu v Jihomoravském kraji je také vybudování nového akvaparku Aqualand Moravia v obci Pasohlávky u vodní nádrže Nové Mlýny. Datum otevření tohoto komplexu pro veřejnost je 1.8.2013. Jedná se o projekt spolufinancovaný z peněz Evropské Unie. V tuto chvíli nelze hodnotit jeho dopady na cestovní ruch v Jihomoravském kraji, ale je zřejmé, že místní podnikatelé v cestovním ruchu si od něj slibují zvýšení návštěvnosti regionu. V České republice má v domácím cestovním ruchu velký význam druhé bydlení, které ovlivňuje organizaci automobilové dopravy, rekreační zatížení některých lokalit a v mnoha případech také ovlivňuje migraci převážně starších lidí (ať už statisticky zaznamenanou – trvalé přestěhování nebo 88


pouze faktickou migraci – např. léto trávené na chatě či chalupě a zima v trvalém bydlišti). Podle Vystoupil a kol. (2010) došlo v České republice v posledních 10 až 15 letech, ke stabilizaci vývoje a prostorového rozmístění objektů druhého bydlení. v Jihomoravském kraji jsou tyto objekty koncentrovány převáženě do okolí Brna a částečně také do jihozápadní a jihovýchodní části kraje.


v posledních letech došlo opět ke zvýšení počtu zařízení cestovního ruchu a jejich kapacit



nadprůměrný podíl tříhvězdičkových hotelů, chatových osad a turistických ubytoven v kraji, který je dán charakterem cestovního ruchu a strukturou poptávky



v kraji převažuje domácí turistika, která je ale statisticky podhodnocena více než turistika zahraniční.



v podílu zahraničních turistů na celkovém počtu hostů je však kraj v mezikrajském srovnání na třetím místě



počet domácích i zahraničních hostů kolísá bez zjevného dlouhodobého trendu (propad v letech 2009, 2010)



pokles hostů v letech 2009-2010 byl vyšší než v České republice



v kraji je výrazně podprůměrná délka pobytu (resp. počet přenocování) domácích i zahraničních hostů, která se již od roku 2000 stále snižuje



vysoký počet zahraničních turistů pochází z Polska, vzhledem k potenciálu kraje přijíždí nízký počet turistů z Rakouska (a stále se snižuje)



kraj má dobrou pozici z hlediska kongresového ruchu,



rozvoj lázeňského cestovního ruchu – vybudování komplexu Aqualand Moravia


ubytovací kapacity jsou koncentrovány do města Brna, okresu Znojmo a Břeclav



velmi nízký průměrný počet přenocování hostů je patrný v okrese Brno-město, hodnota 0,8 je nejnižší ze všech okresů v kraji



ve všech okresech kromě Brna je podíl hostů na celkovém počtu v kraji nižší než podíl ubytovacích kapacit



nejvyšší propad v počtu hostů v době ekonomické krize se projevil v Brně a okrese Vyškov



v kraji je vysoký potenciál venkovské turistiky, která by mohla oživit ekonomicky zaostávající regiony na jihu kraje



objekty druhého bydlení jsou koncentrovány do okolí Brna, jihozápadní a jihovýchodní části kraje

89


7 Veřejné služby Kapitola se věnuje vybavenosti kraje školami, zdravotnickými zařízeními a zařízeními sociální péče v souvislosti s dosavadním vývojem obyvatel s potenciálem využívání daných služeb a hodnotí možné alternativy budoucích potřeb kraje v souvislosti s budoucími trendy demografického vývoje a změnami poptávky po specifických typech služeb.

7.1 Školství a vzdělávání Věková struktura obyvatel České republiky je v důsledku mnoha vnějších okolností (války, propopulační opatření z komunistické doby a další) nepravidelná a počty v jednotlivých věkových skupinách se proto ve vývoji významně proměňují, navíc prochází naše společnost druhým demografickým přechodem a dochází ke změnám, které nebyly v komunálním plánování očekávány (nízká porodnost v 90. letech 20. století i přes početně silné ročníky matek narozených v 70. letech, proces suburbanizace). Kapacitně zkoordinovat předškolní a školní zařízení s měnícím se počtem a strukturou dětí a mladých lidí je mnohdy nemožné a proto dochází k výkyvům v převaze poptávky nad nabídkou. Ve školním roce 2012/2013 bylo v Jihomoravském kraji v provozu 645 mateřských škol, které navštěvovalo celkem 39 489 dětí (viz tabulka 41). Na jednu třídu připadalo 23,3 dětí (v ČR 23,7). Až do roku 2005 docházelo k postupnému uzavírání mateřských škol případně snižování kapacit z důvodu nízké porodnosti a nedostatku dětí v předškolním věku (tabulka 41). V posledních dvou letech došlo k nárůstu počtu zařízení (oproti roku 2010/2011 o 12 zařízení a 110 tříd). Poptávka se však zvyšuje rychleji a i přes nárůst kapacit nebylo 30. 9. 2010 vyhověno 7 tisícům žádostí, což je o 40 % více než v předchozím roce (Školství v Jihomoravském kraji, ČSÚ). Ve stejném období se naopak snižoval počet dětí ve věku 6–14 let (děti narozené v době nízké porodnosti; viz graf 30). Počet základních škol se v období 2001 a 2011 snížil o 10 % a počet dětí o 30 %. Ve školním roce 2012/2013 bylo v provozu 475 základních škol, které navštěvovalo přes 87 tisíc dětí. Průměrný počet žáků v jedné třídě je 18,6, což je v mezikrajském srovnání 3. nejnižší hodnota. Na jednoho učitele připadá 7 žáků. Zatímco počet dětí na 1. stupni základních škol se postupně začíná zvyšovat, 2. stupeň již postupně opustily poslední silné ročníky narozené počátkem 90. let, proto zatím nedochází k zvyšování celkového počtu žáků základních škol. Tabulka 41:

Počty zařízení a žáků v MŠ a ZŠ v Jihomoravském kraji v letech 2000-2013

2000/ 2001 Mateřské školy děti učitelé Základní školy žáci učitelé

2001/ 2002

2002 /2003

2006 /2007

2007 /2008

2008 /2009

2009 /2010

2010 /2011

2011 /2012

2012 /2013

Index Index 2011 2013 /2001 /2011

731

720

709

633

630

630

630

633

641

645

86,5

101,9

32 265

31 725

31 731

31 466

32 170

33 181

34 615

36 377

38072

39489

112,7

108,6

--

--

--

2 416

2 474

2 575

2 696

2 842

2955

3062

--

107,7

530

527

529

479

474

475

475

477

475

475

90

99,6

120 207

116 749

113 033

95 529

91 546

88 365

85 711

84 974

85672

87444

70,6

102,9

--

--

--

6 825

6 655

6 500

6 380

6 336

6277

6294

--

99,3

Zdroj dat: ČSÚ 2013 Poznámka: Počet učitelů je přepočten na plné pracovní úvazky.

90


Graf 34: Vývoj počtu obyvatel věkových skupin ve věku do 24 let v letech 2003 – 2012

Zdroj dat: Věkové složení a pohyb obyvatelstva v okresech Jihomoravského kraje, 2003 – 2012

Také na středních školách dochází ke snižování počtu žáků, i přestože je v současné době navštěvují osoby narozené na počátku 90. let (v případě víceletých gymnázií nastupují již mladší žáci, kterých je méně), nicméně jak je vidět v grafu 30, počet dětí ve věku 15-19 let se mírně snižuje již od roku 2003. Na středních školách se ve školním roce 2012/2013 vzdělávalo celkem 52 638 žáků, z toho 30 % na gymnáziích a 6 % v nástavbovém studiu (viz tabulka 42). Oproti předchozímu roku klesl počet žáků o 6,8 % z toho počet gymnazistů o 7,2 %. V Jihomoravském kraji je 128 středních škol, od roku 2006/2007 bylo uzavřeno 19 škol, zejména v posledních dvou letech. Počet gymnázií se snížil o jedno na 41. Konzervatoře, na nichž žáci získávají buď střední, nebo vyšší odborné vzdělání, jsou v kraji 2 (v Brně) a ve školním roce 2012/2013 v nich studovalo 495 žáků, což je o necelá 2 % méně než minulý školní rok. Počet vyšších odborných škol v kraji také oproti v roku 2011/2012 klesl – o 2 školy na 12. V roce 2012/2013 v nich studovalo 3376 studentů. Jejich počet oproti předcházejícímu roku klesl o 7 %. Z hlediska vysokého školství obsluhuje kraj širší území, než je dáno jeho hranicemi. Na 14 vysokých školách (z nichž je 5 veřejných) studovalo v roce 2012/2013 68 949 studentů se státním občanstvím ČR. V posledních dvou letech byl zaznamenán mírný pokles jejich počtu (oproti roku 2010/2011 o 4,5 %). Tabulka 42: 2013

Počty zařízení a žáků na středních a vyšších školách v Jihomoravském kraji v letech 20062006/2007

Střední školy celkem žáci Gymnázií žáci

2007/2008

2008/2009

2009/2010

2010/2011

2011/2012

2012/2013

147

146

146

144

143

144

128

66 411

65 148

64 333

62 996

60 184

56500

52638

41

42

42

42

42

42

41

18 343

18 077

17 957

17 557

16 920

16340

15639

91

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 2.1 Analýza – profil kraje 2006/2007 Škol odborného vzdělání (bez nástavbového studia) žáci

2007/2008

2008/2009

2009/2010

2010/2011

2011/2012

2012/2013

105

105

107

105

104

106

96

42 880

42 285

41 673

40 997

39 001

36505

33865

49

47

45

44

43

41

39

5 188

4 786

4 703

4 442

4 263

3655

3134

2

2

2

2

2

2

2

527

527

533

522

513

505

495

15

14

16

15

14

14

12

3 446

3 402

3 322

3 397

3 737

3615

3376

12

13

14

14

14

14

14

61 347

65 894

69 154

71 684

72 200

71323

68949

Škol nástavbového studia žáci Konzervatoře žáci Vyšší odborné školy studenti Vysoké školy studenti (státní občanství ČR) Zdroj dat: ČSU, 2013

Pro jednotlivé okresy je důležité hlavně množství a kapacity mateřských a základních škol. Za středním a vyšším vzděláním je již možné dojíždět. Jednotlivé okresy se mezi sebou neliší v počtu dětí na jednu třídu v mateřské škole. Nejvíce mateřských škol je v Brně a jeho okolí, kde je také v populaci nejvíce dětí (viz tabulka 43). V okrese Brno-venkov došlo za posledních pět let k nárůstu počtu školek o 21 %, což je nevyšší nárůst na území kraje, který reflektuje mládnoucí věkovou strukturu a rostoucí počet dětí související s procesem suburbanizace. I přes nárůst počtu dětí v mateřských školách okresu Blansko, Břeclav a Znojmo, došlo k snížení jejich počtu za posledních pět let. V Brně a Brně venkov se od roku 2004 také zvýšil počet základních škol, na kterých se ale vzdělává méně žáků, než tomu bylo v roce 2004. Na jednu třídu základní školy připadá v jednotlivých okresech 18 nebo 19 žáků. Tabulka 43:

Počty školských zařízení a žáků/studentů v okresech Jihomoravského kraje Brnoměsto

Okres Blansko Mateřská škola

Brno-venkov Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

62

149

129

63

78

70

79

136

455

276

147

204

136

164

3 176

10 464

6 341

3 425

4 651

2 972

3 586

počet dětí na 1 třídu

23

23

23

23

23

22

22

počet škol - index změny (04/05 = 100 %)

89

108

121

93

104

101

95

počet dětí - index změny (04/05 = 100 %)

107

112

128

103

107

114

108

51

85

108

52

67

49

63

445

1 349

754

474

668

374

529

8 194

26 004

14 244

8 694

12 255

6 841

9 479

počet škol - index změny (04/05 = 100 %)

96

121

124

98

108

100

102

počet žáků - index změny (04/05 = 100 %)

80

91

96

76

83

85

85

počet žáků na1 třídu

18

19

19

18

18

18

18

SŠ - obory gymnázií

4

20

5

5

3

2

3

třídy denního studia

49

334

56

62

52

i.d.

53

třídy děti

Základní školy třídy žáci

92

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 2.1 Analýza – profil kraje Brnoměsto

Okres Blansko žáci

Brno-venkov Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

1 341

8 707

1 692

1 746

1 543

i.d.

1 463

SŠ - obory středních odborných škol a praktických škol

12

43

7

9

12

5

12

třídy denního studia

87

479

50

81

95

49

86

2 180

12 365

1 176

1 832

2 564

1 255

2 159

7

20

8

5

8

3

6

72

353

64

60

117

43

85

1 542

8 187

1 313

1 179

2 651

749

1 845

7

13

4

6

8

2

4

494

2 006

323

438

668

i.d.

435

1

12

-

-

1

-

1

studijní skupiny denního studia

i.d.

96

-

-

i.d.

-

i.d.

studenti

i.d.

2 952

-

-

i.d.

-

i.d.

učitelé

18

166

-

-

10

-

7

žáci SŠ - obory středních odborných učilišť a odborných učilišť třídy denního studia žáci SŠ - obory nástavbového studia žáci Vyšší odborné školy

Zdroj dat: Ústav pro informace ve vzdělávání 2011 Poznámka: Součet škol podle jednotlivých oborů nedává dohromady počet středních škol celkem, protože školy mohou realizovat svou činnost souběžně v různých oborech vzdělávání; i.d. – důvěrný údaj

Pro hrubé srovnání jednotlivých krajů lze využít ukazatele počtu škol na 100 dětí/osob v dané věkové skupině, který však nevypovídá o kapacitě těchto škol a není proto zcela přesný (viz tabulka 44). Nicméně se zde potvrzuje dobrá pozice Jihomoravského kraje (která už byla nastíněna výše) v nabídce školských zařízení adekvátním věkovým skupinám. Nedostatečné kapacity mateřských škol i učitelů jsou problém na celém území České republiky. Počet dětí ve věku 0-4 let bude v Jihomoravském kraji stejně jako v České republice stoupat přibližně do roku 2013 a poté je Českým statistickým úřadem odhadován jejich pokles (viz graf 31). Budování nových kapacit je proto důležité promýšlet s ohledem na očekávaný vývoj a důkladně zvážit zda spíše nepřistoupit k alternativním metodám, kde následné rušení není takovým finančním zatížením. V příštích 10 letech budou naopak děti, které dnes navštěvují mateřskou školu usedat do školních lavic. Počet osob ve věku 5-9 se začal zvyšovat již nyní a růst je očekáván až do roku 2018, růst počtu dětí ve věku 10-14 je očekáván zhruba od roku 2014 a bude pokračovat až do roku 2020. Naopak bude nadále docházet k poklesu osob ve věku 15-19 let a rovněž ve věku 20-24 let. Tabulka 44:

Dostupnost škol v krajích České republiky v roce 2009

Kraj

Počet MŠ na 100 Počet základních škol na dětí ve věku 3-5 let 100 dětí ve věku 6-14 let

Počet SŠ na 100 osob Počet gymnázií na 100 ve věku 15-18 let osob ve věku 15-18 let

Hl. město Praha

0,93

0,32

0,45

0,16

Středočeský kraj

1,59

0,51

0,27

0,06

Jihočeský kraj

1,57

0,49

0,32

0,09

Plzeňský kraj

1,55

0,5

0,24

0,06

Karlovarský kraj

1,33

0,44

0,26

0,07

Ústecký kraj

1,25

0,39

0,29

0,06

Liberecký kraj

1,65

0,57

0,25

0,07


1,82

0,59

0,33

0,08

Pardubický kraj

2,03

0,59

0,31

0,08

Vysočina

1,82

0,61

0,28

0,07

93


Kraj

Počet MŠ na 100 Počet základních škol na dětí ve věku 3-5 let 100 dětí ve věku 6-14 let

Počet SŠ na 100 osob Počet gymnázií na 100 ve věku 15-18 let osob ve věku 15-18 let

Jihomoravský kraj

1,90

0,54

0,27

0,08

Olomoucký kraj

1,95

0,59

0,32

0,06

Zlínský kraj

1,87

0,54

0,28

0,06


1,31

0,44

0,25

0,07

Česká republika

1,56

0,5

0,3

0,08

Zdroj dat: Ústav pro informace ve vzdělávání 2010

Graf 35: Projekce počtu věkových skupin do věku 24 let do roku 2020

Zdroj dat: ČSÚ 2009 Poznámka: Projekce byla zpracována v roce 2009 a nezahrnuje migraci

Pro srovnání kvality vzdělávání na středních školách lze využít výsledky žáků středních škol u státních maturit. Následující tabulka přináší agregované výsledky jednotlivých středních škol podle krajů pro předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Matematika v roce 2012. Jihomoravský kraj se spolu s kraje Vysočina umístil na 4. až 5. místě. Nejlépe se umístilo hlavní město Praha. Výsledky Jihomoravského kraje v porovnání s celorepublikovým průměrem jsou u všech sledovaných předmětů lepší. Tabulka 45 přináší výsledky a srovnání úspěšnosti žáků středních škol v jednotlivých krajích České republiky. Tabulka 45: Pořadí krajů v úspěšnosti žáků středních škol u státních maturit v roce 2012 v předmětech anglický jazyk, německý jazyk a matematika

ČR Hl. m. Praha Jihočeský kraj Zlínksý kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Olomoucký kraj Královehradecký kraj

Anglický jazyk

Matematika

Německý jazyk

průměr

průměr

průměr

79,79 82,11 80,51 81,05 80,44 79,18 78,82 79,42

pořadí 1 3 2 4 10 11 8

pořadí

55,1 61,7 56,13 55,04 55,9 59,06 56,17 56,42

1 5 8 6 2 4 3

94

66 70,42 69,6 66,85 66,43 66,78 66,9 66,36

pořadí 1 2 5 8 6 4 9

průměrné pořadí

1,0 3,3 5,0 6,0 6,0 6,3 6,7

absolutní pořadí

1 2 3 4-5 4-5 6 7

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 2.1 Analýza – profil kraje Anglický jazyk

Matematika

Německý jazyk

průměr

průměr

průměr

Karlovarský kraj Liberecký kraj Moravskoslezký kraj Plzeňský kraj Pardubický kraj Středočeský kraj Ústecký kraj

pořadí

79,59 80,08 79,67 79,36 78,47 78,27

7 5 6 9 12 13

76,43

pořadí

49,75 48,62 53,18 53,88 55,75 53,04 14

12 13 10 9 7 11

48,18

68,96 66,73 63,94 65,08 64,93 63,6 14

61,42

pořadí 3 7 12 10 11 13

průměrné pořadí

absolutní pořadí

7,3 8,3 9,3 9,3 10,0 12,3

8 9 10-11 10-11 12 13

14

Zdroj dat: CERMAT; www.vysledky.cermat.cz

Jihomoravský kraj také nabízí široké možnosti vysokoškolského vzdělávání. Instituce tohoto typu vzdělávání jsou koncentrovány v centu kraje – v Brně. Aktuální nabídka vysokých škol zahrnuje 5 veřejných a 6 soukromých vysokých škol. Jejich seznam a průměrnou nezaměstnanost jejich absolventů v letech 2006-2011 znázorňuje následující tabulka. Tabulka 46:

Vysoké školy na území Jihomoravského kraje a průměrná nezaměstnanost jejich absolventů

Vysoká škola

nezaměstnanost absolventů (%)

Masarykova Univerzita v Brně

3,2

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

5,1

Vysoké učení technické Brno

3,4

Mendelova Univerzita v Brně

7,2

Janáčkova akademie múzických umění v Brně Rašínova VŠ Newton College BIBS, a.s. Akademie STING Vysoká škola Karla Engliše v Brně

6,7

Fakulta Lékařská fakulta Filozofická fakulta Právnická fakulta Fakulta sociálních studií Přírodovědecká fakulta Fakulta informatiky Pedagogická fakulta Fakulta sportovních studií Ekonomicko-správní fakulta Fakulta veterinárního lékařství Fakulta veterinární hygieny a ekologie Farmaceutická fakulta Fakulta stavební Fakulta strojního inženýrství Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Fakulta informačních technologií Fakulta chemická Fakulta architektury Fakulta výtvarných umění Fakulta podnikatelská Provozně ekonomická fakulta Agronomická fakulta Lesnická a dřevařská fakulta

nezaměstnanost absolventů (%) 0,9 5,6 1,7 3,1 6,5 3,1 2,4 5,2 2,6 6,9 8,4 0,2 1,6 2,8 3,6 2,6 4,7 6,9 12,1 4,9 3,8 12,7 7,2

Zahradnická fakulta

3,3

Hudební fakulta Divadelní fakulta

4,4 8,5

5,8 3,2 10,5

95

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 2.1 Analýza – profil kraje nezaměstnanost absolventů (%)

Vysoká škola Soukromá VŠ ekonomická Znojmo

nezaměstnanost absolventů (%)

Fakulta

3,2

Zdroj dat: J. Koucký, M. Zelenka (2011): Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2011, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Středisko vzdělávací politiky

Průměrná nezaměstnanost absolventů vysokých škol Jihomoravského kraje v letech 2006-2011 byla 4 %. Tento údaj řadí Jihomoravský kraj v úspěšnosti absolventů na trhu práce na 6. místo (viz tabulka 47). Podíváme-li se na pořadí prvních 20. fakult s nejnižší nezaměstnaností svých absolventů, jedná se o z velké míry o fakulty z oborů lékařství, zdravotnictví a farmacie, dále technických oborů a právnických oborů (viz tab. 48) Tabulka 47: Pořadí krajů podle úspěšnosti absolventů vysokých škol na trhu práce (podle sídla VŠ, průměrná nezaměstnanost 2006-2011, vážena počtem studentů ve školním roce 2010/2011) pořadí

kraj

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Praha Olomoucký kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Jihomoravský kraj Severomoravský kraj Plzeňský kraj Zlínský kraj Karlovarský kraj Pardubický kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Kraj Vysočina

nezaměstnanost 5ti (2006-2011) letý průměr vážený počtem absolventů ve školním roce 2010/2011 (v %) Vysoké školy veřejné Vysoké školy veřejné i soukromé 2,6 2,6 3,3 3,5 3,5 3,6 3,6 3,6 3,8 3,8 4 4 4,5 4,3 4,5 4,5 4,6 4,5 4,8 5,2 5,2 5 5,5 6,9 17,6 17,6

Zdroj dat: J. Koucký, M. Zelenka (2011): Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2011, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Středisko vzdělávací politiky; vlastní výpočty

Tabulka 48:

Pořadí 20ti fakult s nejnižší nezaměstnaností absolventů v letech 2006-2011

Fakulta či vysoká škola

Průměrná nezaměstnanost v letech 2006-2011 (%)

Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Lékařská fakulta v Hradci Králové UK Farmaceutická fakulta VAT 3. lékařská fakulta UK VŠ zdravotnická Univerzita Jana Amose Komenského Lékařská fakulta MU Fakulta zdravotnických studií Upar Lékařská fakulta v Plzni UK Fakulta výrobních tech. a man. UJEP Fakulta financí a účetnictví VŠE Lékařská fakulta UPOL Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Právnická fakulta UK Hudební fakulta AMU Bankovní institut

Kraj 0,0 0,1 0,2 0,5 0,7 0,8 0,9 0,9 1,1 1,2 1,2 1,3 1,3 1,4 1,4 1,4

96

Hl.m Praha Hl.m Praha Jihomoravský kraj Hl.m Praha Hl.m Praha Hl.m Praha Jihomoravský kraj Pardubický kraj Hl.m Praha Ústecký kraj Hl.m Praha Olomoucký kraj Hl.m Praha Hl.m Praha Hl.m Praha Hl.m Praha

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 2.1 Analýza – profil kraje Průměrná nezaměstnanost v letech 2006-2011 (%)

Fakulta či vysoká škola Pedagogická fakulta OU Fakulta stavební VUT 2. lékařská fakulta UK Matematicko-fyzikální fakulta UK Právnická fakulta MU

Kraj 1,5 1,6 1,7 1,7 1,7

Severomoravský kraj Jihomoravský kraj Hl.m Praha Hl.m Praha Jihomoravský kraj

Zdroj dat: J. Koucký, M. Zelenka (2011): Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2011, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Středisko vzdělávací politiky; vlastní výpočty

7.2 Zdravotnictví Z hlediska kapacitního uspokojování potřeb občanů v oblasti zdravotnictví má Jihomoravský kraj v roce 2011 mezi ostatními kraji velmi dobrou pozici (viz tabulka 49). Na jedno lůžko v nemocnici připadá 156 obyvatel kraje (nárůst o 10 obyvatel na lůžko oproti roku 2010), což je za hlavním městem druhá nejnižší hodnota v České republice, a na 2. místě je kraj také v počtu obyvatel na 1 lékaře (775). Kapacitě nemocnic odpovídá i počet hospitalizovaných pacientů, který je také druhý nejvyšší v republice. V relativním vyjádření připadá na jedno lůžko v nemocnici 34 hospitalizovaných pacientů ročně. Tabulka 49: Kraj

Zdravotnická zařízení (pouze nemocnice) v krajích České republiky v roce 2011 Počet Počet zařízení lůžek

Počet lékařů

Počet obyvatel na 1 lůžko

Počet obyvatel na 1 lékaře

Hospitalizovaní Počet hospital. pacienti pacientů na 1 lůžko

Hl. město Praha

27

9 530

1 776

130

699

339 196

36

Jihomoravský

22

7 476

1 505

156

775

257 410

34

Královéhradecký

10

3 465

546

160

1014

106 563

31

Olomoucký

9

3 291

665

194

960

125 537

38

Plzeňský

11

3 545

594

161

962

111 283

31

Liberecký

8

2 613

406

168

1 080

87 695

34

Jihočeský

9

3 406

587

187

1 084

126 674

37

Moravskoslezský

18

6 282

1 104

196

1 115

245 760

39

Pardubický

9

2 584

488

200

1 058

87 695

34

Zlínský

10

3 051

526

193

1 120

112535

37

Ústecký

20

5 108

666

162

1 243

173 166

34

Vysočina

6

2 665

416

192

1 231

100 683

38

Středočeský

25

5 804

923

220

1 386

204 167

35

Karlovarský

5

1 514

226

200

1 341

53 935

36

189

60 336

10 427

169

1 008

2 132 139

35

Česká republika


Počet nemocnic v kraji je od roku 2006 stabilně 22, v letech 2000 až 2006 počet poklesl o 3. Od roku 2008 poklesl počet lůžek v nemocnicích o 82 a zvýšil se proto počet obyvatel na jedno lůžko ze 144 na 146 a počet osob starších 65 let na jedno lůžko z 22 na 24 (viz tabulka 50). Počet lékařů každoročně stoupá, mezi roky 2000 a 2010 došlo k navýšení o 19 % a počet obyvatel na jednoho lékaře se tak snížil z 245 na 205, se zvyšujícím se počtem seniorů i naděje dožití však dochází k zvyšování počtu osob starších 65 let na jednoho lékaře (z 33 v roce 2009 na 34 v roce 2010). 97


Tabulka 50:

Vývoj počtu zdravotnických zařízení a lékařů v Jihomoravském kraji v letech 2000 - 2011 2000

Lékaři celkem

2002

2004

2006

2007

2008

2009

2010

2011

4 642

4 714

4 785

4 859

5 178

5 321

5 464

5 526

5675

12 663

12 954

12 201

12 284

12 376

12 349

12 500

12 697

12734

25

23

23

22

22

22

22

22

22

8 240

8 243

8 028

8 012

7 955

7 968

7 906

7 886

7476

9

9

11

10

10

10

10

10

10

1 432

1 439

1 465

1 411

1 409

1 410

1 415

1 425

1381

Počet obyvatel na jednoho lékaře

245

239

236

233

220

216

211

209

205

Počet obyvatel starších 65 let na jednoho lékaře

35

35

34

35

33

33

33

34

38

Počet obyvatel na jedno lůžko v nemocnici

138

137

141

141

143

144

146

146

156

20

20

21

21

22

22

23

24

29

Zdravotničtí pracovníci nelékaři s odbornou způsobilostí Nemocnice lůžka Odborné léčebné ústavy lůžka

Počet obyvatel starších 65 let na jedno lůžko v nemocnici

Zdroj dat: ČSÚ, veřejná databáze 2013 Poznámka: Počet lékařů je přepočten na plné pracovní úvazky

V okresním vyjádření je opět patrný vliv města Brna na velmi dobrou pozici kraje v rámci České republiky (viz tabulka 51). Počet obyvatel na jednoho lékaře v nemocnici je s hodnotou 406 velmi nízký, stejně jako počet obyvatel na jedno lůžko v nemocnici. Nemocniční zařízení jsou v kraji rozmístěny rovnoměrně a kapacita je dostatečná ve všech okresech. Dobrou pozici v počtu zařízení i jejich kapacit má také okrese Znojmo (177 obyvatel na jedno lůžko, 802 obyvatel na jednoho lékaře), opět hlavně díky okresnímu městu. Nejhorší situace je v okrese Brno-venkov, který nemá žádné regionální středisko, nicméně vzhledem k jeho napojení na město Brno není třeba považovat tato čísla za problémová. Také z hlediska počtu ambulantních lékařů není v žádném okrese výrazně nedostatečná kapacita. Počet praktických lékařů na obyvatele je velmi vyrovnán, s nejpříznivějším výsledkem v Brně (1 845, rok 2010) a okrese Blansko (2 053, rok 2010) a rovněž počet zubařů. Počet dětských lékařů na počet obyvatel ve věku 0 až 19 let je nejnižší opět v okrese Brno-město a také v okrese Hodonín. Nejhorší situace v oblasti ambulantní péče je opět v okrese Brno-venkov, kde se dá předpokládat využívání služeb lékařů v Brně. Tabulka 51:

Zdravotnická zařízení v okresech Jihomoravského kraje v roce 2011 Nemocnice

Okres

Blansko

počet zařízení

Ambulantní péče počet ob. na lůžko

počet ob. na praktického lékaře pro dospělé (rok 2010)

počet ob. počet na lékaře lékařů

počet ob. ve věku 0-19 Počet ob. na let na praktického zubního lékaře pro děti a dorost lékaře (rok 2010)

2

232

1 078

265

2 053

992

1 693

Brno-město

11

91

406

2 254

1 846

863

904

Brno-venkov

2

644

4 368

319

2 526

1 158

2 504

Břeclav

3

157

1 124

280

2 473

1 088

1 944

Hodonín

2

217

1 329

375

2 410

976

1 844

Vyškov

1

198

1 371

241

2 470

1 074

1 937

Znojmo

1

177

802

255

2 418

1 148

1 885

JM kraj

22

156

774

3 962

2 195

997

1 429

Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací 2013 (Zdravotnická ročenka Jihomoravského kraje 2011)

98


7.3 Sociální péče V Jihomoravském kraji je v roce 2011 registrováno celkem 168 poskytovatelů sociální péče, které poskytují celkem 523 sociálních služeb (MPSV 2011, Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji 2012-2014). Oproti roku 2008 stoupl tento počet o 19 %. Z celkového počtu poskytovatelů je 55 % neziskových organizací, 32 % příspěvkových organizací a 11 % obcí. Nabídka všech druhů sociálních služeb je na území kraje rozmístěna celkem rovnoměrně (pokud bereme okresy Brno-venkov a Brno-město jako jeden vzájemně funkčně propojený region), od 2000 obyvatel na službu v okrese Blansko po 2800 obyvatel na jednu službu v okrese Vyškov. Sociální služby se dělí do tří základních oblastí: (1) Sociální poradenství (13 % z celkového počtu služeb na území kraje), (2) služby sociální péče (53 % z celkového počtu služeb na území kraje) a (3) služby sociální prevence (34 % z celkového počtu služeb na území kraje). Sociální služby se dále podle místa poskytování dělí na pobytové služby, kde jsou lidé ubytovaní (27 %), ambulantní služby, kam obyvatel pouze dochází (40 %) a služby terénní, které jsou poskytovány v přirozeném prostředí uživatele (33 %). V souvislosti s rostoucím zastoupením seniorů v populaci České republiky i Jihomoravského kraje (viz graf 32) se stává aktuální problematika zařízení sociální péče (2. oblast) a jejich kapacity. V letech 2002 až 2010 se zvyšoval počet seniorů v Jihomoravském kraji ve všech věkových skupinách kromě 70 až 79, přičemž největší nárůsty byly patrné v kategorii do 69 let. Seniorů ve věku nad 70 let, u kterých je vyšší pravděpodobnost potřeby zařízení sociální péče než u seniorů mladších, bylo v roce 2010 necelých 124 tisíc, seniorů ve věku od 60 do 69 let necelých 141 tisíc. V návaznosti na demografický vývoj v kraji dlouhodobě dochází k podpoře a zvyšování dostupnosti ambulantních a terénních sociálních služeb napomáhajících životu seniorů v přirozeném prostředí. Zároveň také, s ohledem na potřebnost, roste počet míst v pobytových zařízeních pro seniory, kteří už nezvládají samostatnou domácnost. V roce 2008 bylo v pobytových zařízeních pro seniory na území kraje k dispozici 5277 lůžek, do roku 2013 jejich počet vzrostl na 5618 (viz tabulka 52). Nárůst kapacit je patrný zejména u služby domov se zvláštním režimem z 1710 lůžek v roce 2008 na 2543 lůžek v roce 2013. Tato strategie odpovídá národnímu trendu posilovat soběstačnost seniorů dostupností terénních a ambulantních služeb a současně budovat kapacity pro ty nejpotřebnější. Zároveň je důležité zacílit pobytové služby také na specifické cílové skupiny (jako jsou např. nízkopříjmoví senioři, osoby s psychiatrickými diagnózami nebo osoby závislé na návykových látkách), jejichž počet narůstá a odpovídajícíc zařízení pro ně nejsou dostupná. Tabulka 52: 2008 – 2013.

Vývoj kapacity pobytových služeb pro seniory na území Jihomoravského kraje v období 2008

Rok/služba domov pro seniory domov se zvláštním režimem CELKEM

2011

2013

Počet služeb

Počet lůžek

Počet služeb

Počet lůžek

Počet služeb

Počet lůžek

49

3567

46

3052

47

3075

37

1710

32

2067

36

2543

86

5277

78

5119

83

5618

Zdroj dat: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji 2009-2011, Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV, 2011 a 2013.

99


Graf 36: Vývoj počtu věkových skupin ve věku od 60 let v letech 2002 – 2010

Zdroj dat: Věkové složení a pohyb obyvatelstva v okresech Jihomoravského kraje, 2002 – 2010

Pro mezikrajské srovnání počtu a kapacit zařízení pro seniory na obyvatele je možné vycházet jen z údajů za rok 2010 (viz tabulka 53). V rámci tehdejší kapacity připadalo v Jihomoravském kraji na 1000 obyvatel starších 65 let 18 míst v domovech pro seniory, což vzhledem k průměru v ČR (24 míst na 1000 obyvatel) bylo nedostatečné. V případě domovů se zvláštním režimem se jednalo o 10 míst na 1000 obyvatel, kdy tato kapacita naopak převyšovala celorepublikový průměr, který byl 5 míst na 1000 obyvatel. Výsledky dokládají, že Jihomoravský kraj dlouhodobě usiluje o dostupnou síť pro nejpotřebnější seniory. Nevýhodou kraje je, ve srovnání s ostatními kraji, starší věková struktura, která postavení kraje ve statistikách částečně zhoršuje. Ve vztahu k počtu seniorů má nejvíce zařízení Ústecký kraj, který má ale nejmladší věkovou strukturu. Naopak např. Zlínský kraj, kde je populace starší než v kraji Jihomoravském, jsou hodnoty vysoko nad republikovým průměrem. Tabulka 53: starších 65 let

Počet míst v zařízeních sociální péče v krajích ČR v roce 2009 ve vztahu k počtu obyvatel Domovy pro seniory

Kraj celkem

Domovy se zvláštním režimem na 1000 obyvatel kraje

celkem

na 1000 obyvatel kraje

Denní a týdenní stacionáře celkem


Domovy pro osoby se zdravotním postižením

Sociální služby v ostatních zařízeních

Ústecký

4 190

37

573

5

346

3

1 978

1 339

Zlínský

2 883

31

492

5

324

3

1 191

1 170

320

3

765

896

Jihočeský

2 941

30

333

3

Středočeský

4 895

27

359

2

661

4

1 522

1 759

284

4

635

460

168

2

856

494

Vysočina

2 149

27

422

5

Pardubický

2 052

26

336

4

458

5

1 275

1 268

705

4

1 588

1 821

Olomoucký

2 519

25

348

3

Moravskoslezský

4 684

25

1 184

13

Královéhradecký

2 236

25

328

8

270

3

727

534

Karlovarský

1 004

23

175

1

146

3

572

462

Plzeňský

1 715

19

486

5

276

3

1 137

441

596

3

1 484

1 264

250

4

367

453

Jihomoravský Liberecký

3 232

18

1 864

10

934

15

410

7

100

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 2.1 Analýza – profil kraje Domovy pro seniory Kraj celkem

Domovy se zvláštním režimem na 1000 obyvatel kraje

celkem


Denní a týdenní stacionáře celkem


Domovy pro osoby se zdravotním postižením

Sociální služby v ostatních zařízeních

Hl. m. Praha

2 248

11

821

4

598

3

526

1 348

Česká republika

37 682

24

8 131

5

5 524

3

14 623

13 709

Zdroj dat: MPSV ČR, ČSÚ, 2010 Poznámka: Data za domy se zvláštním zřetelem jsou převzata ze Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji 2012-2014 (data z MPSV k roku 2010). Počet domů pro seniory se liší v tomto dokumentu a v datech ČSÚ (která jsou také převzata z MPSV, ale zároveň doplněna terénním šetřením). V roce 2009 bylo počet míst v domově pro seniory v Jihomoravském kraji 3 232 (viz tabulka, data z ČSÚ), v roce 2010 2 985 (data ze strategického dokumentu).

Rozmístění pobytových zařízení pro seniory je uvnitř kraje regionálně diferencováno (viz tabulka 54). Nejvyšší pokrytí těmito zařízeními vykazuje okres Brno-město a okres Znojmo. Tabulka 54: Počet míst v pobytových zařízeních sociální péče pro seniory v okresech Jihomoravského kraje v roce 2011 Okresy Blansko

Zařízení sociálních služeb celkem

Místa v zařízeních sociálních služeb celkem

Domovy pro seniory

Domovy se zvláštním režimem

zařízení

zařízení

místa

místa

31

969

4

285

4

234

Brno-město

157

3 991

16

1569

6

652

Brno-venkov

24

660

7

289

5

262

Břeclav

20

628

4

186

3

180

Hodonín

37

948

5

246

4

267

Vyškov

17

494

3

240

2

105

Znojmo

33

1 054

7

237

8

367

319

8744

46

3052

32

2067

Jihomoravský kraj

Zdroj dat: ČSÚ, veřejná databáze, Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV, květen 2011.

Do budoucna lze očekávat nárůst počtu seniorů a to hlavně ve věkové skupině 70 – 79 let (viz graf 34). V roce 2020 lze podle Českého statistického úřadu očekávat necelých 166 tisíc důchodů ve věku nad 70 let, což představuje oproti roku 2010 nárůst o 33 %. I přes zlepšování zdravotního stavu populace je třeba počítat s rostoucí poptávkou po sociálních službách dostupných pro seniory v domácnostech a po pobytových službách pro nejpotřebnější.

101


Graf 37: Projekce počtu věkových skupin ve věku od 60 let do roku 2020

Zdroj dat: ČSÚ 2009; Poznámka: Projekce byla zpracována v roce 2009 a nezahrnuje migraci


poptávka po mateřských školách se zvyšuje rychleji než jejich kapacity, naopak dochází k snižování počtu dětí ve věku 6-14 let a poptávky po školách základních, ke snižování počtu žáků dochází také na středních školách.



problém nedostatečných kapacit mateřských škol je však zaznamenáván na celém území České republiky, Jihomoravský kraj je na tom ve srovnání s ostatními kraji dobře



počet dětí ve věku 0-4 roky bude stoupat přibližně do roku 2013 a poté je opět odhadován pokles, proto je budování nových kapacit důležité důkladně promýšlet, naopak bude do roku 2020 docházet k růstu počtu dětí na školách základních



v posledním školním roce došlo k výraznému poklesu množství a kapacit středních škol



z hlediska kapacitního uspokojování potřeb občanů v oblasti zdravotnictví má Jihomoravský kraj mezi ostatními kraji velmi dobrou pozici, počet obyvatel na 1 lékaře každoročně stoupá



v přepočtu na obyvatele starších 65 let dochází k poklesu lékařů



Jihomoravský kraj dlouhodobě usiluje o budování kapacit pobytových služeb pro seniory se zacílením na nejpotřebnější – domovy se zvláštním režimem, což dokazují aktuální statistiky i mezikrajská srovnání. Souběžně s pobytovými kapacitami je řešeno zvyšování dostupnosti terénních a ambulantních služeb podporujících setrvání seniorů v přirozeném prostředí.



nevýhodou kraje je je starší věková strukturu obyvatel ve srovnání s celorepublikovým průměrem, do budoucna lze očekávat nárůst počtu seniorů a to hlavně ve věkové skupině 70 – 79 let,



do budoucna je nutné klást důraz na dostupnost malokapacitních pobytových služeb pro specifické cílové skupiny jako jsou nízkopříjmoví senioři, osoby s psychiatrickými diagnózami nebo osoby závislé na návykových látkách

Regionální disparity:

102




poptávka po mateřských školách se vztahu ke stávajícím i nově vznikajícím kapacitám zvyšuje nejvíce v zázemí města Brna, problémy se mohou projevovat především na úrovni obcí



nemocniční zařízení jsou v kraji rozmístěny rovnoměrně a kapacita je dostatečná ve všech okresech, totéž platí pro počty ambulantních lékařů



rozmístění zařízení sociální péče vhodných pro seniory je uvnitř kraje regionálně diferencováno, potřebnost služeb a jejich kapacit je řešena prostřednictvím procesu komunitního plánování sociálních služeb v jednotlivých regionech

103


8 Kultura 8.1 Situace v oblasti kultury Kulturní situace v Jihomoravském kraji je utvářena několika specifiky, charakteristickými pro tento region. Mezi ně patří postavení města Brna, největšího města kraje a druhého největšího města České republiky, které je kulturním centrem nadregionálního a mezinárodního významu, bohatost folklorních tradic a tradic vážících se k historii regionu a kontinuita v jejich udržování nebo fenomén vinařství a vinohradnictví v jižní části regionu. Nepřehlédnutelnou roli ovlivňující kulturní charakter oblasti hraje velké množství památkově chráněných území, nemovitých kulturních památek a národních kulturních památek, z nichž dvě, vila Tugendhat a Lednicko-valtický areál, byly zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. O zápis v současné době usiluje i významná historická oblast Slovanské hradiště v Mikulčicích. Ačkoliv největší koncentraci organizací a institucí působících v oblasti kultury lze zaznamenat v Brně, přirozeném spádovém centu jihomoravského regionu, k pozvolnému oživování a rozvoji kulturního života dochází ve sledovaném období i v dalších oblastech Jihomoravského kraje. Můžeme zaznamenat významný nárůst počtu návštěvníků knihoven, pozvolna narůstá počet fungujících kulturních domů a kulturních středisek nabízejících návštěvníkům kulturní program (71 v roce 2012), od roku 2009 s mírnými výkyvy roste i počet návštěvníků přednášek a akcí organizovaných pro veřejnost muzei a galeriemi. Divadelní umění je v Jihomoravském kraji realizováno na 16 stálých divadelních scénách a také prostřednictvím více jak čtyř set amatérských divadelních souborů (405, z toho 178 působí v okrese Brno-město)2. Negativní trend lze zaznamenat v úbytku registrovaných čtenářů v knihovnách od roku 2011 a v pozvolném úbytku návštěvníků stálých expozic a výstav v muzeích a galeriích při současném zachování nebo dokonce zvýšení úrovně poskytovaných služeb (tj. počtu expozic a výstav a počtu knihovních jednotek). Tento trend pozorujeme na celém území České republiky. Specifickou oblastí kultury, v níž Jihomoravský kraj vyniká mezi dalšími regiony republiky, je působení velkého množství folklorních a pěveckých souborů, které oživují lidové tradice a přispívají k jejich zachování. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu zaznamenalo v roce 2012 na území Jihomoravské kraje působení 26 souborů sborového zpěvu a 39 folklorních souborů, přičemž celorepublikový průměr je 5,2 resp. 7,5 souboru na kraj. Pozitivním faktem je pak zejména to, že i v této oblasti docházelo ve sledovaném období ke stabilnímu nárůstu (v roce 2010 sledováno 19 pěveckých a 24 folklorních souborů)3. K úsilí o zachování, ochranu, a rozvoj kulturního dědictví lidstva, kam nezastupitelně patří lidová kultura, zvyky a obyčeje a které již několik let probíhá na mezinárodní úrovni, se ve sledovaném období připojil i Jihomoravský kraj. Po vzoru titulu Nositel tradice lidových řemesel udělovaného od roku 2001 na celostátní úrovni byl v roce 2012 zřízen titul Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje. Tento titul doposud, za roky 2012 a 2013, obdrželo pět rukodělných výrobců, 2

Databáze českého amatérského divadla, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, údaj k 17. 12. 2013, http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&list=soubor31&id=137 3

Všechny statistické údaje převzaty z databází Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu.

104


kteří dokonale ovládají dovednosti, postupy a technologie tradiční rukodělné výroby a předávají tyto znalosti dalším generacím. Pro podporu v oblasti nemateriální lidové kultury byl v roce 2013 zřízen Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje, jehož cílem je zejména identifikace a snaha o zachování nehmotných lidových zvyků a tradic. Doposud na něj byly zapsány slovácký verbuňk a jízda králů na Slovácku, nemateriální statky již v minulosti zařazené do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Jihomoravským krajem je kultura v regionu podporována na několika úrovních. Jihomoravský kraj je zřizovatelem šesti příspěvkových organizací v oblasti kultury, jejichž činnost ze svého rozpočtu každoročně finančně zabezpečuje. Jsou jimi Muzeum Brněnska, Muzeum Vyškovska, Masarykova muzeum v Hodoníně, Regionální muzeum v Mikulově, Jihomoravské muzeum ve Znojmě, Galerie výtvarného umění v Hodoníně a Hvězdárna ve Veselí nad Moravou. Tyto příspěvkové organizace jsou často realizátory řady kulturních projektů, které mají nezřídka nadregionální i přeshraniční dopad. Profesionální i neprofesionální umělecké a kulturní aktivity a činnost kulturních institucí jsou Jihomoravským krajem podporovány zejména prostřednictvím dotačního programu pro podporu rozvoje kultury a památkové péče a prostřednictvím individuálních dotací určených mimořádným projektům z důvodů zvláštního zřetele hodných. Nejvýznamnějšími organizacemi, jejichž činnost je každoročně spolufinancována Jihomoravským krajem, patří Český filharmonický sbor Brno, Národní divadlo Brno, Filharmonie Brno, Městské divadlo Brno a mnoho dalších.

8.2 Shrnutí 

Město Brno jako středisko kultury nadregionálního významu



Bohatá folklórní tradice



Zastoupení památek UNESCO (vila Tugendhat a Lednicko-Valtický areál) i nemateriálního kulturního dědictví UNESCO (verbuňk, jízda králů)



Nárůst kvality poskytovaných služeb v kulturních stáncích (muzea, galerie, knihovny atd.)



Pokles počtu registrovaných čtenářů v knihovnách

105


9 Technická a dopravní infrastruktura V kapitole věnované infrastruktuře je pozornost zaměřena především na dopravu a rozvoj silniční a železniční sítě v kraji, neboť zvyšující se automobilizace obyvatel a intenzita dopravy způsobená především rostoucí dojížďkou do zaměstnání, která doprovází prostorové oddělení bydliště a pracoviště stěhováním mladých lidí do zázemí měst i vzdálenějších obcí, dochází k zvyšování zátěže komunikací a k zvyšováním nároků na kvalitní dopravní infrastrukturu.

9.1 Silniční a železniční doprava Jihomoravský kraj patří z hlediska dopravní dostupnosti k nejlépe situovaným krajům České republiky. Město Brno je druhým nejvýznamnějším dopravním uzlem v zemi a především díky jeho postavení procházejí krajem dopravní sítě nadregionálního významu (celostátního, středoevropského). Po vstupu České republiky do Evropské Unie se některé trasy procházející krajem staly součástí transevropské dopravní sítě (TEN-T). V rozhodnutí Evropské komise z roku 2004 je stanoveno celkem 30 projektů evropského zájmu (3/4 železniční), z nichž 3 projekty týkající se České republiky prochází územím Jihomoravského kraje (projekt č. 22, č. 23 a č. 25). Konfigurace silniční i železniční sítě je popsána v Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2010 – 2013. Délka silnic a dálnic v Jihomoravském kraji byla v roce 2011 4 477 km a tento počet se dlouhodobě významným způsobem nezvyšuje, naopak počet kilometrů od roku 2006 mírně poklesl (viz tabulka 55). Hustota silniční sítě je 62 km silnic na 100 km2 rozlohy kraje a kraj nedosahuje v tomto ukazateli republikového průměru (71 km). S rostoucím využíváním osobních dopravních prostředků obyvateli kraje však stoupá počet motorových vozidel na km silniční sítě (v roce 2010 byla tato hodnota 145, v mezikrajském srovnání je to 2. nejvyšší hodnota pokud nepočítáme hlavní město). V porovnání s ostatními kraji má Jihomoravský kraj nízký podíl silnic I. třídy na celkové ploše silnic Délka železniční sítě v kraji je 784 km, což je 10,9 km na 100 km2 rozlohy kraje (v České republice 12 km). V letech 2008 až 2010 rostly výkony autobusové dopravy a klesaly výkony dopravy silniční nákladní. V železniční dopravě byl zaznamenán pokles v osobní i nákladní přepravě. Tabulka 55:

Vývoj délky silniční a železniční sítě v kraji v letech 2000 – 2011 (v km)

Ukazatel

2000

2002

2004

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Délka silnic a dálnic

4 398

4 402

4 493

4 500

4 499

4 493

4 494

4 480

4477

dálnice

124

124

124

135

135

134

134

135

124

silnice I. třídy

429

447

449

448

448

446

447

447

447

silnice II. třídy

1 463

1 446

1 479

1 481

1 478

1 475

1 474

1 474

1474

silnice III. třídy

2 382

2 385

2 441

2 437

2 438

2 437

2 439

2 425

2422

62

62

64

63

63

62

62

62

62

Relativní délka silnic km/10 tis. obyvatel

38,7

39,0

39,8

39,7

39,4

39,2

39,0

38,8

38,4

Počet motorových vozidel na km silniční sítě

107

113

116

129

136

142

143

145

172,4

Provozní délka železničních tratí

.

.

793

809

800

799

783

784

784

.

.

11,2

11,2

11,1

11,1

10,9

10,9

10,9

.

.

7,0

7,1

7,0

7,0

6,8

6,8

6,8

Hustota silniční sítě km/100 km

2

Hustota železniční sítě km/100 km

2

Relativní délka železnic km/10 tis. obyvatel

Zdroj dat: Ředitelství silnic a dálnic ČR, ČSÚ, 2011 *Poznámka – údaj přepočítán jinou metodikou než v předešlých letech

106

*


Tabulka 56:

Délka silniční a železniční sítě v krajích České republiky v roce 2010 Silnice a dálnice

Železniční tratě Kraj na 100 2 km

celkem Středočeský

celkem

motor. vozidla na km

silnice (v %)

na 100 2 km

76

87

81

2

8

25

.

13

25

62

12

24

64

1 278

12

Pardubický

542

12

3 602

70

80

84

Královéhradecký

715

15

3 773

68

79

89

Ústecký

dálnice v provozu (v %)

na 10 tis. ob.

9 637

I. třídy

II. třídy

III. třídy 65

1 020

19

4 203

50

79

108

1

12

22

65

Liberecký

553

17

2 425

55

77

100

.

14

20

66

Vysočina

622

9

5 100

99

75

58

2

8

32

58

Olomoucký

601

12

3 566

56

69

91

1

12

26

61

Plzeňský

710

9

5 129

90

68

70

2

8

29

60

Jihomoravský

783

11

4 480

39

63

145

3

10

33

54

Karlovarský

494

15

2 054

67

62

77

.

11

23

66

Jihočeský

981

10

6 129

96

61

65

Zlínský

358

9

2 140

36

54

140

Moravskoslezský

674

12

3 431

28

Hl. město Praha

248

50

84

1

17

Česká republika

9 578

12

55 752

53

71

108

11

27

62

1

17

27

56

170

2

20

24

55

10 020

13

51

36

.

1

11

26

61

Zdroj dat: Ředitelství silnic a dálnic ČR, ČSÚ, 2011 Poznámka: Délka železniční sítě je k roku 2009

Nejhustší pokrytí silnicemi je v okresech Brno-město, Blansko a Brno-venkov a naopak nejnižší v okrese Hodonín, Břeclav a Vyškov (viz tabulka 57). V počtu motorových vozidel na km silniční sítě zaostává okres Hodonín (po vyřazení Brna) s počtem 155 motorových vozidel na km silnic a dálnic. Tabulka 57:

Délka silniční a železniční sítě v okresech Jihomoravského kraje v roce 2010 Délka silnic a dálnic

v tom dálnice

silnice I. třídy

silnice II. třídy

Blansko

611

-

8,3

Brno-město

176

10,3

22,4

Brno-venkov

1 095

3,8

Břeclav

579

7,7

Hodonín

552

Vyškov

494

Znojmo JM kraj

silnice III. třídy

Relativní délka Hustota silnic km/10 silniční sítě 2 tis. ob. km/100 km

Počet motor. vozidel na km silniční sítě

32,6

59,1

57

71

92

31,5

35,9

5

76

1215

5,9

33,8

56,6

54

73

105

9,0

34,4

49,0

51

56

108

-

20,9

28,8

50,3

35

50

155

6,2

12,1

22,6

59,1

56

56

89

987

-

6,6

38,6

54,8

87

62

65

4 494

3,0

9,9

32,8

54,3

39

64

145

Zdroj dat: Ředitelství silnic a dálnic ČR, ČSÚ, 2011

Ačkoliv je hustota silniční sítě relativně dobrá, mnoho silnic je stále ve špatném technickém stavu. Kraj má v tomto ohledu kvalitně zpracovaný přehled o stavu silnic a prioritách oprav. Je potřeba se zaměřit na jedné straně na silnice s vysokým automobilovým zatížením (D1, dostavba R52, R 43, dostavba velkého městského okruhu v Brně), na straně druhé na rekonstrukce silnic II. a III. třídy v odlehlejších místech kraje. Také v železniční dopravní síti kraje existuje mnoho tratí v nevyhovujícím technickém stavu.

107


Technický stav silnic je také z jedním z faktorů vysokého počtu dopravních nehod na území Jihomoravského kraje. V absolutních číslech se v roce 2012 na území kraje odehrálo 6 670 dopravních nehod, což je 4. nejvyšší počet mezi kraji České republiky. Výstižnějším ukazatelem než absolutní počet nehod je přepočet počtu dopravních nehod na 1000 obyvatel. Tento ukazatel má pro Jihomoravský kraj hodnotu 5,6, což je méně než celorepublikový průměr (7,7 nehod na 1000 obyvatel) a je to 4. nejnižší hodnota mezi kraji. Na silnicích Jihomoravského kraje bylo v roce 2012 usmrceno celkem 50 osob, což tvoří 7,3 % všech osob usmrcených při dopravních nehodách na silnicích v České republice. Věcná škoda vniklá při dopravních nehodách na silnicích Jihomoravského kraje v roce 2012 činila téměř 400 mil. Kč

9.2 IDS JMK Jihomoravský kraj se může pyšnit jedním z nejlépe propracovaných integrovaných dopravních systémů (IDS JMK) na svém území. IDS JMK zajišťuje obsluhu celého území kraje (a zasahuje i do obcí za hranicemi jihomoravského kraje) kombinací autobusové, železniční a doplňkově také vodní dopravy. Realizaci a provoz IDS JMK zajišťuje společnost KORDIS JMK, kterou vlastní z 51 % Jihomoravský kraj a ze 49 % Statutární město Brno. Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, vzniká postupně po etapách. Cílem je jeho zavedení na celém území kraje. 1. etapa IDS JMK zahájila provoz 1. ledna 2004, K 112 obcím zaintegrovaným v 1. etapě IDS JMK přibylo od 1. ledna 2005 dalších 49 obcí zaintegrovaných ve 2A etapě v oblasti Tišnovska a od 1. září 2005 24 obcí zaintegrovaných ve 2B etapě v oblasti Sokolnicka a Zbraslavska. K 11. prosinci 2005 byla spuštěna 3A etapa IDS JMK na Slavkovsku, Bučovicku a Vyškovsku s celkem 22 novými obcemi a městskou dopravou ve Vyškově. Od 1. července 2006 je spuštěna první část 3B etapy v oblasti Ivančicka s 21 novými obcemi. Od 1. září 2006 je spuštěna 2. část 3B etapy na Židlochovicku s 29 obcemi. V těchto datech došlo ke změnám ve vedení regionálních autobusových linek, k zjednodušení a zpravidelnění dopravy a zavedení jednotného jízdného. Všechny provozované linky získaly jednotné dvou nebo třímístné provozní označení, vstoupily v platnost nové jízdní řády a došlo ke sjednocení cen jízdného a přepravních podmínek na všech linkách IDS JMK. Od 4. 3. 2007 spuštěna etapa E4, která zahrnuje Boskovicko. Od poloviny roku 2008 byla spuštěna E4B etapa na Vyškovsku. Poslední rozšíření IDS JMK proběhlo od 14. 12. 2008. Zaintegrováno bylo celkem 124 obcí na Hodonínsku a Břeclavsku. Od 1. července 2010 byla zaintegrována poslední část Jihomoravského kraje na Znojemsku. Na Znojemsku bylo zaintegrováno 163 obcí. (www.idsjmk.cz). Současný stav obslužnosti území a obyvatel IDS JMK: Celkem

z toho v JMK

podíl na JMK

Počet obyvatel

1 241 964

1 151 584

100%

Rozloha

803 741 ha

719 455 ha

100%

Počet obcí

730

673

100%

108


9.3 Letecká doprava Jihomoravský kraj je vybaven letištěm Brno-Tuřany s pravidelnou i nepravidelnou osobní i nákladní dopravou. Letiště svými technickými parametry a vybavením splňuje mezinárodní standardy pro celoroční provoz všech typů letadel i za ztížených povětrnostních podmínek (statut veřejného mezinárodního letiště). Komfortní odbavení cestujících je zajištěno v moderním letištním terminálu a příletové hale. V současnosti létají pravidelné letecké linky do čtyř destinací: Londýn/Luton, Londýn/Stansted, Eindhoven a Moskva. V turistické sezoně je letiště využíváno charterovými lety. Vytíženost letiště lze vyjádřit hodnotami cca 500 tis. odbavených cestujících za rok, počet startů a přistání letadel na brněnském letišti se v posledních letech pohybuje kolem 25–30 tis. za rok (viz obr. níže). V roce 2011 byly zpracovány dvě studie týkající se potenciálu brněnského letiště: a) Komparativní studie globální dostupnosti města Brna a b) Terénní šetření firem a VaV center v brněnské aglomeraci za účelem zlepšení mobility zaměstnanců. Výstupy obou prací potvrdily, že ve spádové oblasti brněnského letiště existuje potenciál pro rozvoj tradičního síťového létání z/do Brna kvantifikovaný neuspokojenou poptávkou po leteckém spojení. Tento potenciál představuje 600–700 tis. pasažérů/rok, kteří každoročně využívají jiných letišť v okolí Brna. Z hlediska dostupnosti brněnského letiště a jeho dalšího rozvoje je třeba dořešit jeho budoucí napojení na veřejnou dopravu (železniční síť). Graf 38: Vývoj počtu startů a přistání na Letišti Brno v letech 2003-2013

9.4 Kombinovaná doprava Poloha kraje na významných evropských dopravních tazích (křižovatka koridorů transevropské sítě TEN-T) dává dobré předpoklady pro rozvoj kombinované dopravy. Zvláště ve vztahu k EU, která

109


v rozvoji kombinované dopravy spatřuje nástroj k omezení růstu výkonů silniční nákladní dopravy, je vhodné v kraji připravit podmínky pro vybudování potřebné infrastruktury – veřejného logistického centra celostátního nebo regionálního významu. Polohou v dopravní síti má pro tento typ nákladní dopravy vhodné podmínky uzel Břeclav (včetně potenciálního napojení na vodní dopravu), výhodu velkého soustředění ekonomických aktivit a přítomnost letiště nabízí brněnská aglomerace (lokality ve Slatině nebo Dolních Heršpicích).

9.5 Cyklistická doprava Cyklistická doprava může být: (1) alternativou k individuální automobilové a městské hromadné dopravě, (2) formou cestovního ruchu jako rekreační či sportovní aktivita. V prvním případě jsou stezky využívány ke každodennímu dojíždění za prací či službami a je proto vyžadována kvalitní síť cyklostezek především ve městech a jejich okolí. Důraz musí být kladen na propojení se systémem IDS a bezpečnost provozu. V moravské metropoli je infrastruktura pro cestování na kole nedostatečná, což snižuje možnosti obyvatel volit alternativní - k životnímu prostředí šetrné cestování za každodenními potřebami. Mnohem více je dojížďka na kolech realizována v jižních částech kraje, kde jsou příhodné přírodní podmínky. Z dat SLDB 2001 vycházela jako nejvíce cyklisticky využívaná města Břeclav, Strážnice a Dubňany a tento stav bude pravděpodobně přetrvávat. V Programu rozvoje sítě cyklostezek je na základě vlastního šetření zmapována délka cyklostezek na území kraje vhodných pro každodenní dojíždění. Délka komunikací je zde stanovena na 101 km, z čehož je 61 km cyklostezek a 40 km komunikací pro nemotorová vozidla; 56 km v intravilánu a 44 km v extravilánu. Protože některé obce v šetření neodpověděly, jedná se o podhodnocené číslo, které by však mělo být průběžně aktualizováno. Celkový počet cyklotras v Jihomoravském kraji byl v roce 2005 135 (trasy, které byly v té době aktuálně v provozu). Po zahrnutí tras, které jsou v provozu pouze částečně, byla celková délka cyklotras stanovena na 3 803 km. Z této délky je zhruba 3 000 km tras tematických. Jihomoravským krajem také prochází dva cyklistické evropské koridory (Francie – Ukrajina a Polsko – Chorvatsko). Na webovém portálu Jihomoravského kraje www.cyklo-jizni-morava.cz jsou k dispozici strategické a další dokumenty týkající se cyklistické dopravy, seznam tematických tras a interaktivní mapa cyklostezek, jejich kvality a vhodného využití. V roce 2010 provedla Společnost Partnerství nové mapování cyklotras na území Jihomoravského kraje v terénu (cca 5 500 km) a zaměřila se na značení, kvalitu a náročnost stezek a identifikaci nově vybudovaných tras, v roce 2011 toto mapování pokračuje. Výsledky slouží k aktualizaci webového portálu. Cyklotrasy se v České republice evidují na úrovni krajů a z toho důvodu jsou data kvalitativně i kvantitativně nesrovnatelná. Kromě nemožnosti mezikrajského srovnání existují problémy i v identifikaci napojení cyklotras jednotlivých krajů. Tyto nedostatky se snaží překonat společný projekt Ministerstva dopravy ČR a Centra dopravního výzkumu v.v.i. Cyklostrategie.cz.

9.6 Jízda na koni a hipostezky Cyklostezky se zpevněným povrchem jsou vhodné také k dalším formám nemotorové dopravy jako je např. in-line bruslení, strollering bruslení, jízda na koloběžce apod. V posledních letech se však také rozvíjí turistika na koni vyžadující vlastní síť stezek, které jsou navrhovány tak, aby se nekryly se stezkami pro pěší, cyklisty ani běžkaře. Jihomoravský kraj (především jižní časti) mají spolu s přiléhajícími rakouskými regiony velmi dobré geografické podmínky pro rozvoj jezdecké turistiky. Na rozdíl od rakouské strany začal v kraji aktivní zájem o tuto problematiku až v roce 2005 v rámci iniciativy INTERREG IIA (CR-Rakousko). V rámci projektu „Putování na koni Jihomoravským krajem“ 110


byla zmapována síť koňských stanic a hipostezek na území kraje a zpracovány návrhy na další rozvoj. Součástí měl být i rozsáhlý webový portál, na kterém by byly veškeré aktuální informace týkající se hipoturistiky, které však v provozu nejsou. V rámci mapování bylo zaznamenáno celkem 62 koňských stanic a 5 hraničních přechodů vhodných pro koně. Dále byly zmapovány páteřní jezdecké cesty v kraji, které jsou na obrázku 23. Pro Břeclavsko byly cesty kategorizovány podle typu cest a možností kolizí s cyklisty či motoristy. Obrázek 24:

Koncept páteřních jezdeckých tras v Jihomoravském kraji

Zdroj dat: Převzato z mapových příloh dokumentu Putování na koni Jihomoravským krajem. www.kr-jihomoravský.cz

9.7 Vybavenost domácností internetovým připojením V souvislosti s rychlým rozvojem informačních technologií se vlastnictví osobního počítače a připojení k internetu stává pro obyvatele v mnoha ohledech nezbytné (spolu se schopností s počítačem a internetem pracovat). Je zřejmé, že starší lidé ve venkovských oblastech jsou v tomto znevýhodněni oproti mladší urbánní populaci. Jak je vidět na obrázku 24, v Jihomoravském kraji je podíl domácností s vlastnictvím osobního počítače ve srovnání s ostatními kraji vysoký (cca 50 %) a podíl domácností, které využívají internetové připojení je 3. nejvyšší (43 %). Je však zřejmé, že pozitivní hodnoty celého kraje jsou významně ovlivněny hodnotami za město Brno, kde lze předpokládat hodnoty velmi podobné Praze.

111


Obrázek 25: Podíl domácností vybavených osobním počítačem připojených k internetu v letech 2007 až 2009 v krajích České republiky


9.8 Energetika V posledních letech došlo v Jihomoravském kraji ke změně v podílu různých typů elektráren na instalovaném výkonu. Zatímco dříve měly nejvyšší podíl parní elektrárny (60 % v roce 2007), v roce 2012 zaznamenaly nejvyšší podíl elektrárny fotovoltaické - polovina instalovaného výkonu energetické sítě (ES). Průměrný podíl pro celou republiku přitom činí 10,2 %. Naopak více než polovina instalovaného výkonu pochází právě z parních elektráren, které v Jihomoravském kraji v současnosti přispívají 26,4 %. Tato změna je výsledkem kombinace masivní podpory výstavby fotovoltaických elektráren v posledních letech a příznivých podmínek pro tento typ elektráren v oblasti jižní Moravy (vysoký počet hodin se sluneční svitem). Instalovaný výkon ES v Jihomoravském kraji dokumentuje tabulka 58. Obecně je ale Jihomoravský kraj v oblasti výroby elektrické energie nesoběstačný a je závislý na dodávce z ostatních zdrojů mimo své území. V roce 2012 bylo vyrobeno v elektrárnách na území kraje celkem 1543,6 GWh, ale spotřeba v tomtéž roce se pohybovala na hodnotě 5642,2 GWh. Struktura výroby elektřiny brutto v Jihomoravském kraji je uvedena v grafu 40 a spotřeba elektřiny brutto jednotlivými sektory národního hospodářství v Jihomoravském kraji je znázorněna v grafu 41. V roce 2012 byl v obejmu vyrobené elektrické energie Jihomoravský kraj na 7. místě mezi ostatními kraji. Z celkového množství vyrobené elektrické energie v roce 2012 (70 453,3 GWh) byl podíl vyrobený v Jihomoravském kraji 1,8%, což je nárůst oproti roku 2010 o téměř 0,6 %. Podíl kraje na spotřebě v roce 2012 byl 8 %, stejně jako v roce 2010.

112


Tabulka 58:

Instalovaný výkon v energetické síti Jihomoravského kraje (2012) Absolutně (MW)

Podíl (%)

Parní elektrárny

242,5

26,4

Paroplynové elektrárny

118,0

12,8

Vodní elektrárny

34,3

3,7

Plynové spalovací elektrárny

51,3

5,6

Jaderné elektrárny

0,0

0,0

Větrné elektrárny

8,4

0,9

Fotovoltaické elektrárny

465,0

50,6

celkem

919,4

100,0

Zdroj dat: Energetický regulační úřad – Roční zpráva o provozu ES ČR 2012

Graf 39: Výroba elektřiny brutto v Jihomoravském kraji v roce 2012 [GWh]


Graf 40: Spotřeba elektřiny brutto v hospodářských sektorech po krajích ČR v roce 2012 [GWh]


113


Ve struktuře spotřeby paliv a energie Jihomoravského kraje dominuje zemní plyn, přičemž kraj má pouze velmi omezené zásoby všech primárních paliv (zemní plyn, ropa, lignit). Jediné naleziště lignitu se nachází u obce Mikulčice. Těžbou zemního plynu a ropy se zabývá společnost Moravské naftové doly a.s. se sídlem v Hodoníně. Rozvodnou soustavu na území Jihomoravského kraje provozuje Jihomoravská energetika, a.s., která se spolu s Jihočeskou energetikou stala součástí skupiny E.ON (viz obr. 25). Vedle skupiny ČEZ, do které bylo postupně integrováno pět regionálních distribučních společností, by samotná Jihomoravská energetika neměla výrazné postavení na trhu a začlenění do skupiny jí vyneslo silnou pozici na českém trhu. Obrázek 26:

Schéma rozvodu ES v Jihomoravském kraji


114


Území Jihomoravského kraje je prakticky plně plynofikováno. Podíl obyvatelstva napojeného na plyn je ve srovnání s ostatními kraji nadprůměrný. Zásobování plynem zajišťuje Společnost Jihomoravská plynárenská, a.s.

9.9 Vodovody a kanalizace V Jihomoravském kraji bylo v roce 2012 zásobeno z vodovodů pro veřejnou potřebu celkem 1 167 142 obyvatel, což představovalo téměř 95 % všech obyvatel kraje (viz tabulky 59 a 60). Podíl obyvatel napojených na veřejný vodovod se mezi roky 2000 (88,6 %) a 2008 (96,1 %) zvýšil, mezi lety 2008 a 2012 došlo k mírnému poklesu. Také objem vyrobené vody se mezi lety 2008 a 2010 snížil. Podíl obyvatel kraje zásobovaných vodou z veřejných vodovodů je v rámci České republiky nadprůměrný (vyšší o 1,3 procentního bodu) a v mezikrajském srovnání se nachází na 6. Místě. Délka vodovodní sítě dosahuje 7 511 km což je o 60 km více než v předchozím roce Tabulka 59:

Vybrané údaje o vodovodech a kanalizaci 2005-2012 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

93,6

94,8

94,6

96,1

95,6

94,9

95,0

94,8

Voda vyrobená pitná (tis. m3)

70 305

70 435

68 456

69 171

67 843

65 336

63 918

64 279

Voda fakturovaná pitná (tis. m3)

55 831

55 710

57 211

55 425

55 262

52 818

53 901

54 065

z toho pro domácnosti

36 309

36 473

38 134

37 403

37 764

35 979

36 876

37 527

Vodovody pro veřejnou potřebu Podíl obyvatel zásobovaných (%)

Kanalizace pro veřejnou potřebu Podíl obyvatel bydlících v domech napojených (%)

83,1

84,1

86,5

87,2

87,9

88,3

Vypouštěné odpadní vody (tis. m3)

52 221

54 098

55 598

54 005

54 253

53 542

Čištěné odpadní vody bez srážkových (tis. m3)

49 829

51 768

53 679

51 181

52 365

51 863

Podíl čištěných odpadních vod (%)

95,4

95,7

96,5

94,8

96,5

96,9

97,6

97,5

Počet ČOV

159

170

191

197

198

198

200

209

Celková kapacita ČOV (m3/den)

315 517

318 064

331 208

328 513

324 131

325 528

326 345

329 806

Produkce kalů (t sušiny)

19 777

20 033

19 294

19 965

18 738

20 016

17 743

18 585

87,7 53 961 52 657

87,7 53 568 52 235

Zdroj dat: ČSÚ 2013

V Jihomoravských vodohospodářských zařízeních se v roce 2012 vyrobilo 64,4 milionů m3 vody, z toho voda z podzemních vod představovala 87,3 %. Množství vyrobené vody v roce 2012 meziročně vzrostlo o 0,7 %, podíl vody podzemní na celku vyrobené vody se snížil o 0,8 procentního bodu. Z celkového množství vyrobené vody určené k realizaci bylo fakturováno 54,1 milionů m3 vody, z toho fakturace pro domácnosti tvořila 69,4 %. V Jihomoravském kraji bylo v roce 2012 vyfakturováno celkem v přepočtu na osobu a den 133,5 litrů vody, tj. čtvrtá nejvyšší hodnota v rámci 14 krajů, domácnostem bylo fakturováno průměrně 92,6 litrů na osobu a den, tj. druhá nejvyšší hodnota mezi kraji4.

4

Zdroj: ČSÚ, Vodovody a kanalizace v Jihomoravském kraji v roce 2012

115


Tabulka 60: Česká republika Území,kraj Hl. město Praha

Údaje o vodovodech podle krajů ČR v roce 2012 Střední stav obyvatel 10 509 286 (osoby) 1 243 695

Obyvatelé zásobovaní 9 823 119 vodou z vodovodů (osoby) 1 240 501

Podíl obyvatel zásobovaných 93,5 vodou z vodovodů (%) 99,7

Délka vodovodní 74 915 sítě(km) 3 751

Středočeský

1 285 945

1 078 077

83,8

9 959

Jihočeský

636 381

576 591

90,6

6 016

Plzeňský

572 016

476 977

83,4

4 113

Karlovarský

302 484

302 484

100,0

2 092

Ústecký

827 317

793 957

96,0

6 450

Liberecký

438 593

394 740

90,0

3 674

Královéhradecký

553 290

516 447

93,3

4 998

Pardubický

516 409

499 771

96,8

4 717

Vysočina

511 627

483 719

94,6

5 626

1 167 142

1 106 850

94,8

7 511

637 837

578 986

90,8

4 514

588 299

549 202

93,4

3 846

1 228 251

1 224 817

99,7

7 649

Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Zdroj dat: Vodovody, kanalizace a vodní toky v roce 2012, ČSÚ 2013.

V roce 2012 bylo v Jihomoravském kraji napojeno na kanalizaci 87,7 % obyvatel. Od roku 2005 se zvyšuje počet čistíren odpadních vod (209 ČOV v roce 2012) i jejich kapacita (v případě kapacity došlo však mezi roky 2007 až 2009 ke snížení). Z celkového počtu obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu je téměř 94 % napojeno na kanalizační síť, ze které jsou odpadní vody odváděny do čistíren odpadních vod (83 % všech obyvatel, viz tabulka 61). Podíl obyvatel napojených na kanalizaci i kanalizaci s ČOV je v Jihomoravském kraji nadprůměrný a kraj zaujímá 3. pozici v mezikrajském srovnání. Tabulka 61:

Údaje o kanalizaci podle krajů ČR v roce 2012

Česká republika

Střední stav obyvatel (osoby) 10 509 286

Hl. město Praha

1 243 695

Obyvatelé bydlící v domech napojených na kanalizaci 8 674 121 (osoby) 1 243 355

Středočeský

1 285 945

882 473

Jihočeský

636 381

551 453

Podíl obyvatel bydl. v domech napojených 82,5 na 100,0 kanalizaci 68,6 (%) 86,7

Plzeňský

572 016

453 395

Karlovarský

302 484

284 851

Ústecký

827 317

Liberecký

438 593

Královéhradecký Pardubický

Území, kraj

Vysočina

Počet obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci s ČOV v tom celkem v% na na mechanickou mechanicko8 235 573 78,4 13 456 8 222 117 ČOV biologickou 1 243 355 100,0 0 ČOV1 243 355 879 071

68,4

471

878 599

507 051

79,7

3 247

503 805

79,3

421 152

73,6

895

420 258

94,2

282 254

93,3

815

281 439

667 054

80,6

656 746

79,4

1 707

655 039

291 238

66,4

282 678

64,5

717

281 961

553 290

419 585

75,8

383 448

69,3

503

382 945

516 409

373 584

72,3

360 089

69,7

324

359 765

511 627

439 273

85,9

368 221

72,0

866

367 355

1 167 142

1 023 383

87,7

971 687

83,3

218

971 469

Olomoucký

637 837

502 046

78,7

472 997

74,2

1 123

471 874

Zlínský

588 299

531 854

90,4

475 459

80,8

168

475 291

1 228 251

1 010 578

82,3

931 365

75,8

2 402

928 963

Jihomoravský

Moravskoslezský

Zdroj dat: Vodovody, kanalizace a vodní toky v roce 2012, ČSÚ 2013.

116



hustota silniční sítě kraje nedosahuje republikového průměru



v letech 2008 až 2010 rostly výkony autobusové dopravy a klesaly výkony dopravy silniční nákladní, v železniční dopravě byl zaznamenán pokles v osobní i nákladní přepravě



podíl kraje na výrobě elektrické energie v České republice je velmi nízký (1,3 %)



spotřeba energie výrazně převyšuje výrobu, kraj získává z vlastních zdrojů dlouhodobě pouze zhruba 21 %



kraj má omezené zásoby primárních paliv (ropa, zemní plyn, lignit)



území kraje je téměř celé plynofikováno, podíl obyvatel napojených na plynovody je ve srovnání s ostatními kraji nadprůměrný



v letech 2009 a 2010 se vlivem podpory výroby solární energie prudce zvýšil podíl instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren (z méně než 1 % na 51 %, 443 MW)



v mezikrajském srovnání vykazuje kraj vysoké hodnoty podílu obyvatel napojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu

Regionální disparity 

město Brno je druhým nejvýznamnějším dopravním uzlem v zemi a především díky jeho postavení procházejí krajem dopravní sítě nadregionálního významu



jižní části kraje mají vhodné podmínky pro rozvoj hipoturistiky a s ní související budování jezdeckých stezek, vysoký potenciál spolupráce s Rakouskem

117


10 Zemědělství a životní prostředí 10.1 Zemědělství Jihomoravský kraj má vysoké předpoklady pro rozvoj intenzivní zemědělské výroby a dlouhodobé tradici především v oblasti vinařství a ovocnářství. Celkem 59 % rozlohy tvoří zemědělská půda a 49 % půda orná. Nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové rozloze mají obce v jihovýchodní části kraje (viz obrázek 25), na úrovni ORP se jedná o ORP Židlochovice (81 %), Hustopeče (76 %), Pohořelice (72 % a Slavkov u Brna (72 %) a Moravský Krumlov (71 %). Podíl orné půdy na ploše zemědělské půdy v kraji je 83 % a mezi roky 2005 a 2010 došlo k jeho snížení o 0,4 procentního bodu (snížil se také podíl zemědělské půdy na celkové rozloze kraje). V posledních letech dochází k rychlému poklesu zaměstnanosti. V roce 2007 pracovalo v zemědělství, lesnictví a rybářství 20 tisíc lidí a podíl na celkové zaměstnanosti kraje byl 3,8 %. Do roku 2009 se počet zaměstnanců snížil o 6,4 tisíce a podíl na celkovém počtu zaměstnanců v Jihomoravském kraji je 2,6 %. Pokles zaměstnanosti je doprovázen také poklesem významu zemědělství v ekonomice kraje, podíl odvětví na HPH kraje dlouhodobě klesá, ale vzhledem k poměrně stabilním tržbám (významný pokles až v posledních letech v souvislosti s ekonomickou krizí a špatnou úrodou), je zřejmé, že je tomu tak z důvodu zvyšování významu jiných odvětví (stavebnictví, obchod). Velmi nízký podíl na hrubé přidané hodnotě není možné považovat za negativní jev, protože na zemědělství je přímo navázán také zpracovatelský průmysl, či obchod. Tržby z rostlinné a živočišné výroby vzhledem k rozloze zemědělsky obhospodařované půdy jsou ve srovnání s ostatními zemědělsky orientovanými kraji spíše nižší, nikoliv ale pod průměrem České republiky. Vzhledem k vysoké zátěži zemědělské výroby na životní prostředí je žádoucí alespoň částečně přecházet na tzv. ekologické zemědělství, které spočívá v hospodaření bez používání umělých hnojiv a jiných chemických látek. V Jihomoravském kraji zaujímá plocha půdy, na které hospodaří ekologičtí zemědělci (včetně tzv. přechodného období) pouze 3,6 % zemědělské půdy, což je 3. nejnižší podíl v mezikrajském srovnání.

118


Obrázek 27:

Podíl zemědělské půdy na katastrálním území obce v roce 2009

podíl zemědělské půdy v % venkovský prostor

průměr kraje celkem = 61,0 v tom venkovský prostor = 63,6 městský prostor = 47,1

méně než 40,0 40,0 – 59,9 60 – 74,9 75,0 a více

městský prostor méně než 40,0 40,0 – 59,9 60 – 74,9 75,0 a více vojenský újezd

Zdroj dat: Převzato z Postavení venkova v Jihomoravském kraji, ČSÚ 2009.

10.2 Životní prostředí Výdaje na investice do životního prostředí investorů se sídlem v Jihomoravském kraji činily v roce 2009 3,6 mld. Kč, což je 904 mil. Kč více než v roce 2008. Celkem 1,5 mld. Kč připadá na investory sídlící ve městě Brně. Z celkové částky bylo 50 % investováno do nakládání s odpadními vodami, 47 % do nakládání s odpady a zbývající 3 % na ochranu ovzduší. Toto rozložení investic však není stabilní a každoročně se mění. V posledních dvou sledovaných letech byl podíl Jihomoravského kraje na investicích do životního prostředí 2. nejvyšší (viz tabulka 62). Objem neinvestičních nákladů byl v roce 2009 4,6 mld. Kč. Tabulka 62: Kraj Hl. m. Praha

Podíl krajů na investicích do životního prostředí (v %) 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

22,0

13,2

14,3

21,4

18,5

22,0

17,7

16,4

22,7

Jihomoravský

5,9

14,8

20,1

14,0

14,2

9,3

6,6

13,5

15,5

Moravskoslezský

6,8

8,7

8,0

9,5

9,9

9,5

14,3

12,9

10,6

Plzeňský

4,4

2,5

3,1

3,9

3,8

3,6

9,0

6,7

9,2

Liberecký

1,8

1,8

2,7

2,8

2,8

2,0

2,6

4,9

7,6

Středočeský

15,1

14,3

15,0

11,6

14,0

18,6

13,0

12,3

7,5

Ústecký

11,7

13,5

10,7

12,6

7,6

9,8

12,6

7,5

5,0

Pardubický

3,7

3,1

2,9

4,1

4,9

5,2

3,0

4,5

4,5

Královéhradecký

2,4

4,6

4,1

4,3

5,2

5,6

3,7

6,7

4,3

Zlínský

5,7

5,3

3,9

3,7

4,1

3,3

4,6

3,2

4,0

Jihočeský

4,2

5,9

3,3

4,6

3,2

2,7

3,2

3,0

3,1

Olomoucký

6,7

5,2

5,6

3,9

4,8

2,9

4,8

3,5

2,9

119

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 2.1 Analýza – profil kraje Kraj

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Vysočina

4,3

2,9

3,5

2,6

3,8

3,4

3,3

2,9

1,9

Karlovarský

5,3

4,3

2,8

1,1

3,3

2,1

1,6

1,7

1,0


10.2.1 Ovzduší Kvalita ovzduší obecně je závislá na přírodních faktorech – počasí a rozptylové podmínky (teplotní inverze (stabilní atmosféra), teplota vzduchu, vlhkost vzduchu a rychlost a směr proudění větru, srážková činnost) a antropogenních faktorech (doprava, spalování, délka topné sezóny v závislosti na vývoji teplot, atd.). Z antropogenních zdrojů znečištění jsou v současné době nejvýznamnější doprava a výroba tepla v domácnostech spalováním. Faktor dopravy má logicky nejsilnější efekt v městské aglomeraci Brna, ve venkovských regionech pak přebírá úlohu nejvýznamnějšího znečišťovatele topení spalováním tuhých paliv v domácnostech. Na zhoršování kvality ovzduší se podílí také větrná eroze. Dopravně zatíženými lokalitami kromě samotného středu města Brna jsou také dálniční tahy, zejména pak křížení dálnic D1 a D2 a křížení D1 a ulice Vídeňská. Hlavními znečišťujícími látkami spojenými právě z dopravou jsou PM10 a NO2. K překračování limitů pro průměrnou roční koncentraci PM10 dochází v podstatě pouze v Brně, v ostatních částech kraje tento limit překračován není. U denní koncentrace na území Brna je trvale překračován imisní limit na všech dopravních lokalitách a v případě déletrvajících zhoršených rozptylových podmínek dochází k překračování limitu i na pozaďových lokalitách. Obdobná situace pak platí i pro zbytek Jihomoravského kraje – v případě déletrvajících zhoršených rozptylových podmínek může dojít na některých stanicích k překročení imisního limitu, ale tato situace není běžná. Suspendované částice PM10 mají významné zdravotní důsledky, které se projevují již při velmi nízkých koncentrací bez zřejmé spodní hranice bezpečné koncentrace. Zdravotní rizika částic ovlivňuje jejich koncentrace, velikost, tvar a chemické složení. Při akutním působení částic může dojít k podráždění sliznic dýchací soustavy, zvýšené produkci hlenu apod. Tyto změny mohou způsobit snížení imunity a zvýšení náchylnosti k onemocnění dýchací soustavy. Opakující se onemocnění mohou vést ke vzniku chronické bronchitidy a kardiovaskulárním potížím. Při akutním působení částic může dojít k zvýraznění symptomů u astmatiků a navýšení celkové nemocnosti a úmrtnosti populace. Dlouhodobé vystavení působení částic může vést ke vzniku chronické bronchitidy nebo ke zkrácení očekávané délky života.5 V lokalitách s vyšším počtem spalovacích zdrojů pak dochází k občasnému překračování imisních limitů pro benzo(a)pyren (splování tuhých a kapalných paliv, vytápění domácností). Obrázek 27 znázorňuje vymezení tzv. OZKO (oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší) v České republice v roce 2011. V Jihomoravském kraji se jedná o aglomeraci Brna a oblasti podél dálničních tahů D1 a D2 a silnice pro motorová vozidla spojující Brno s Olomoucí. Další takto vymezenou oblastí je pak území zasahující SO ORP Kyjov a Veselí nad Moravou.

5

Zdroj: ČHMÚ, Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2011

120


Obrázek 28:

Oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví, 2011

Zdroj dat: ČHMÚ, www.chmi.cz

Při vyhodnocení znečištění ovzduší pro účely ÚAP byla vytvořena následující kategorizace, která vychází z publikace „Znečištění ovzduší na území České republiky“, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav Praha: Tabulka 63:

Kategorizace znečištění ovzduší

třída

Význam

Klasifikace

I.

imisní hodnoty všech sledovaných látek jsou nejvýše rovny polovině imisních limitů IHx

čisté-téměř čisté ovzduší

II.

imisní hodnota některé z látek je větší než 0,5 IHx, ale žádný limit není překročen

mírně znečištěné ovzduší

III. IV. V.

imisní limit jedné látky je překročen, imisní hodnoty ostatních sledovaných látek jsou nejvýše rovny polovině emisních limitů IHx imisní limit jedné látky je překročen, imisní hodnoty některých dalších látek >IHx, ale
znečištěné ovzduší silně znečištěné ovzduší velmi silně znečištěné ovzduší

imisní limit více než jedné látky je překročen

Zdroj dat: Vyhodnocení imisního zatížení na území Jihomoravského kraje pro UAP, 2011

Obrázek 28 je kartografickým znázorněním výsledné kategorizace území Jihomoravského kraje podle uvedené klasifikace.

121


Obrázek 29:

Kategorizace znečištění ovzduší na území Jihomoravského kraje

Zdroj dat: Vyhodnocení imisního zatížení na území Jihomoravského kraje pro UAP, 2011

V porovnání s ostatními kraji a průměrem České republiky produkuje Jihomoravský kraj výrazně méně znečišťujících látek na obyvatele než většina krajů. V roce 2009 bylo v Jihomoravském kraji vyprodukováno 5,7 kg CO na obyvatele (2. nejnižší hodnota, průměr České republiky 19,8), 3,6 kg na obyvatele oxidů dusíku (4. nejnižší hodnota, průměr České republiky 12,4), 3,4 kg na obyvatele oxidu siřičitého (2. nejnižší hodnota, průměr České republiky 16,6) a 1,5 kg na obyvatele tuhých látek (2. nejnižší hodnota, průměr České republiky 3,0). Mezi roky 2000 a 2011 se v kraji snížila produkce oxidu uhelnatého(kontinuální pokles od roku 2007) i oxidů dusíku (pouze mírný pokles), produkce oxidu siřičitého a tuhých látek nemá jednoznačný trend, ale v mezi roky 2010 a 2011 došlo k poklesu koncentrace u obou typů látek. Tabulka 64: na obyvatele) Kraj

Emise znečišťujících látek na jednoho obyvatele v krajích České republiky v roce 2009 (v kg Emise tuhé

Oxid siřičitý (SO2)

Oxidy dusíku (NOX)

Oxid uhelnatý (CO)

Těkavé organické látky (VOC)

Hl. m. Praha

0,5

1,3

2,4

1,5

8,3

Liberecký

2,7

6,4

2,8

11,7

10,8

Jihomoravský

1,5

3,4

3,6

5,7

9,3

Vysočina

4,7

5,2

3,8

13,8

12,2

Královéhradecký

3,8

10,7

3,4

12,8

11,4

Zlínský

1,9

9,3

4,6

6,1

10,3

122


Kraj

Emise tuhé

Oxid siřičitý (SO2)

Oxidy dusíku (NOX)

Oxid uhelnatý (CO)

Těkavé organické látky (VOC)

Olomoucký

2,4

7,1

4,7

8,5

9,9

Jihočeský

4,5

15,4

5,4

13,6

11,3

Plzeňský

3,8

18,9

5,2

12,5

11,5

Středočeský

4,0

17,2

11,6

16,8

12,5

Moravskoslezský

3,6

17,6

14,9

89,1

10,4

Pardubický

3,5

22,6

18,6

13,0

12,1

Karlovarský

4,2

29,7

26,0

11,5

12,3

Ústecký

3,7

74,5

66,3

15,5

14,1

Česká republika

3,0

16,6

12,4

19,8

11,0


Graf 41: Měrné emise v Jihomoravském kraji v letech 2000-2011

Zdroj dat: ČSÚ, Časové řady, 2013

10.2.2 Hluk Hlavními zdroji hluku v Jihomoravském kraji jsou, stejně jako v ostatních krajích, zejména dopravní zařízení (dálnice, silnice, městské komunikace, železnice a letiště), méně pak technologická zařízení (těžba, průmysl). Nejvýznamnějším zdrojem hluku je silniční doprava. V pásmech přiléhajících ke zdrojům hluku jsou hygienické limity překračovány, což je významné zejména v hustě obydlených oblastech. Na většině dotčeného území je však hluková situace vyhovující. Odhad hlukové zátěže je obsažen v následujících tabulkách. Na základě Strategické hlukové mapy JM kraje byla v rámci řešení akčního plánu lokalizována problematická místa (využitím metody průniku ploch zatížených nad mezní hodnotou ve vztahu k hustotě osob na hodnocených plochách), na která je nutné zaměřit pozornost z hlediska akustického řešení ("hot spots"). Jedná se především o intravilán měst Břeclavi (komunikace 1/55), Bučovic (komunikace 1/50) a Znojma (komunikace 1/38).

123


Tabulka 65: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásech pro hlukový ukazatel (deskriptor) den-večer-noc Ldvn[dB] Ldvn [dB] / počet osob (zaokrouhleno na stovky)

Oblast Celkem Jihomoravský kraj

55-59

60-64

65-69

70-74

>75

25 300

11 500

55 00

3 200

4 000

Zdroj dat: Akční protihlukový plán pro hlavní pozemní komunikace – Jihomoravský kraj Pozn.: Barevně jsou odlišeny intervaly přesahující limit dle vyhlášky č. 523/2006 Sb.

Tabulka 66: pro noc Ln[dB]

Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásech pro hlukový ukazatel (deskriptor) Ln [dB] / počet osob (zaokrouhleno na stovky)

Oblast Celkem Jihomoravský kraj

45-49

50-54

55-59

60-64

65-69

>70

34 300

19 300

9 300

3 100

3 800

1 700

Zdroj dat: Akční protihlukový plán pro hlavní pozemní komunikace – Jihomoravský kraj Pozn.: Barevně jsou odlišeny intervaly přesahující limit dle vyhlášky č. 523/2006 Sb.

10.3 Shrnutí 

dochází k poklesu zaměstnanosti v zemědělství i jeho významu v ekonomice kraje (pouze z hlediska podílu na HPH), tržby jsou v dlouhodobém pohledu stabilní



v kraji je nedostatečně vyvinuté ekologické zemědělství



v porovnání s ostatními kraji a průměrem České republiky produkuje Jihomoravský kraj výrazně méně znečišťujících látek na obyvatele než většina krajů, snižuje se produkce oxidu uhelnatého i oxidů dusíku, k zvýšení naopak dochází v případě oxidu siřičitého a tuhých látek



hladina hluku v kraji je obecně překračována na relativně malé části území a hlavní příčinou je automobilová doprava (týká se měst Břeclavi - komunikace 1/55, Bučovic - komunikace 1/50 a Znojma - komunikace 1/38)



v roce 2008 a 2009 byl podíl firem Jihomoravského kraje na investicích do životního prostředí v celorepublikovém srovnání 2. nejvyšší, 41 % investic kraje připadá na investory sídlící v Brně

124


11 Kriminalita a bezpečnost 11.1 Trestná činnost v kraji V roce 2012 bylo na území Jihomoravského kraje spácháno celkem 29 533 trestných činů. Oproti předcházejícímu roku se jedná o pokles o 400 trestných činů. Pokles v počtu trestných činů byl zaznamenán v roce 2012 nejen na krajské, ale také na celorepublikové úrovni. V přepočtu na 1000 obyvatel je však celková úroveň trestné činnosti v Jihomoravském kraji oproti celorepublikovým ukazatelům nižší. Zatímco celorepublikový ukazatel počtu trestných činů na 1000 obyvatel je 29,0, v Jihomoravském kraji jeho hodnota činí 25,3. Jedná se o pátou nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele mezi kraji (viz následující tabulka) Tabulka 67:

Trestné činy v krajích České republiky v roce 2012

ČR, kraje

Zjištěné trestné činy celkem

z toho hospodářská kriminalita

obecná kriminalita

Česká republika

304 528

27 633

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

72 345 35 612 14 005 12 822 7 582 27 427 13 003 10 785 8 994 8 543 29 533 14 367 8 887 40 623

6 713 2 895 1 491 1 012 638 2 401 1 001 1 169 1 035 930 2 879 1 322 1 057 3 090

Trestné činy na 1 000 obyvatel

Objasněné trestné činy

242 449

29,0

120 168

61 383 28 241 10 405 10 097 5 889 21 520 10 293 8 007 6 549 6 320 23 231 11 040 6 310 33 164

58,2 27,7 22,0 22,4 25,1 33,2 29,6 19,5 17,4 16,7 25,3 22,5 15,1 33,1

15 964 13 559 7 401 6 905 4 979 13 393 5 801 5 095 4 577 4 536 11 211 6 970 4 841 14 936


Vývoj počtu kriminálních činů v Jihomoravském kraji a v České republice v letech 2007 až 2012 znázorňuje následující graf. Z něj je patrný dlouhodobý trend poklesu počtu trestných činů, s výjimkou roku 2011, kdy došlo k nárůstu počtu trestných činů oproti předchozímu roku jak v Jihomoravském kraji, tak v celé České republice. Jihomoravský kraj má zpracován dokument Koncepce prevence kriminality Jihomoravského kraje na období 2013 – 2016. Podle tohoto dokumentu, podrobně analyzujícího oblast trestné činnosti páchané na území kraje, je největší podíl trestných činů páchaných v kraji v oblasti majetkové kriminality – cca 60 %. Naopak nejméně trestných činů spadá pod násilné a mravnostní trestné činy. Mezi majetkovou kriminalitu se počínají mimo jiné kapesní krádeže, jejich podíl byl o téměř 8 % vyšší než republikový průměr. Jedním z možných vysvětlení je jejich návaznost na velká města (zejména Brno) a místa s vysokou koncentrací obyvatel (např. nákupní centra). K vyššímu podílu těchto trestných činů přispívá také intenzivní využívání prostředků veřejné dopravy.

125


Z ostatní trestné činnosti je v Jihomoravském kraji nadprůměrně zastoupeno sprejerství. Tento fenomén může být do značné míry spojen s vysokou koncentrací studentů ve městě Brně.

Graf 42: Vývoj počtu trestných činů v Jihomoravském kraji a České republice v letech 2007 - 2012


Míra objasněnosti trestných činů v Jihomoravském kraji v roce 2012 dosáhla 38,0 %. Mezi kraji České republiky se jedná o třetí nejnižší hodnotu. Nižší míru objasněnosti trestných činů má pouze hlavní město Praha a Moravskoslezský kraj. Naopak nejvyšší hodnota byla v roce 2012 zaznamenána v Karlovarském kraji – bylo to 65,7 % objasněnosti spáchaných trestných činů. Průměrný podíl objasněných činů pro celou republiku je 39,5 %.

11.2 Meziokresní srovnání úrovně trestné činnosti Mezi okresy Jihomoravského kraje v intenzitě trestné činnosti jednoznačně dominuje okres Brno – město, na jehož území bylo v roce 2012 spácháno 54 % všech trestných činů v kraji. Druhým okresem s nejvyšší intenzitou trestné činnosti je okres Brno-venkov. Naopak nejméně trestných činů bylo spácháno v okrese Vyškov – celkem se jednalo o 1350 trestných činů. V Jihomoravském kraji bylo v roce 2012 spácháno celkem 23 vražd a 54 znásilnění. Z počtu vražd jich bylo 22 objasněno, u znásilnění bylo objasněno pouze 40 případů.

Nejvíce stíhaných a vyšetřovaných osob je na území městského ředitelství policie České republiky Brno, následuje Znojmo, Hodonín Břeclav Vyškov, Blansko a vše uzavírá územní odbor Brno – venkov. Podle počtu recidivistů je na prvním místě opět Brno, na druhém je územní odbor Znojmo, následuje Břeclav, Hodonín, Vyškov, Blansko a poslední místo v počtu recidivistů zaujímá Brno – venkov

126


Tabulka 68:

Trestná činnost v okresech Jihomoravského kraje v roce 2012 z toho

Kraj, okresy

Trestné činy celkem

z toho hospodářská kriminalita

obecná kriminalita

vloupání do bytů

loupeže

znásilnění

vraždy

Zjištěné trestné činy Jihomoravský kraj

29 533

2 879

23 231

400

976

54

23

1 591

162

1 094

24

59

2

2

Brno-město

16 007

1 529

13 325

279

510

22

11

Brno-venkov

3 534

280

2 775

23

131

7

3

Břeclav

2 369

204

1 807

24

85

9

1

Hodonín

2 235

281

1 541

22

46

6

2

Vyškov

1 350

113

983

13

54

4

2

Znojmo

2 447

310

91

4

2

11 211

1 271

6 845

168

214

40

22

828

68

435

11

21

2

2

Brno-město

4 738

535

3 196

117

114

16

10

Brno-venkov

1 358

144

787

9

16

5

3

Břeclav

1 152

122

693

11

21

8

1

Hodonín

1 255

172

713

11

14

5

2

Vyškov

639

41

362

3

10

1

2

Znojmo

1 241

189

659

6

18

3

2

Blansko

Jihomoravský kraj Blansko

1 706 15 Objasněné trestné činy


Ve výše zmíněném Konceptu prevence kriminality jsou také vymezeny rizikové lokality definované na základě součtu indexu kriminality, indexu nezaměstnanosti a indexu sociálních dávek. Z tohoto hodnocení se jako rizikovější v rámci kraje jeví okresy Brno-město, Hodonín a Znojmo. Kraj jako takový se ve srovnání s ostatními kraji umístil na 6. místě. Nejvíce rizikové se jeví kraje Ústecký a Moravskoslezský.

11.3 Bezpečnostní složky Integrovaný záchranný systém Jihomoravského kraje, sloužící k ochraně obyvatel v případě jakéhokoliv ohrožení, se skládá z následujících složek: Základní složky 

Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje



Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje



Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje



Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.

Ostatní složky 

Krajské vojenské velitelství Brno s vyčleněnými sílami a prostředky ozbrojených sil 127




Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně



Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Jihomoravský kraj



Nemocnice a zdravotnická zařízení



Panel nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje



Povodí Moravy, s.p.



havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby



zařízení civilní ochrany



neziskové organizace a sdružení občanů



ostatní záchranné sbory

Tyto složky jsou koordinovány stálým orgánem, kterým je Krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje. Míra efektivity a účinnosti činnosti Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje je přímo úměrná intenzitě a kvalitě spolupráce a komunikace mezi jednotlivými jeho složkami. Zároveň je také nezbytně nutná spolupráce s orgány státní správy a bezpečnostními složkami ostatních krajů pro řešení krizových situací. Mezikrajská, národní a mezinárodní spolupráce a výměna zkušeností jsou stěžejními faktory úspěšného rozvoje Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje a orgánů jeho krizového řízení.

11.4 Shrnutí  Dlouhodobý trend poklesu počtu trestných činů  Podprůměrný počet trestných činů na 1000 obyvatel (ve srovnání s celorepublikovým průměrem)  Existující Koncepce prevence kriminality Jihomoravského kraje na období 2013 – 2016  Nadprůměrný podíl kapesních krádeží  Nadprůměrný výskyt sprejerství  Dominantní postavení okresu Brno-město v počtu trestných činů spáchaných na území Jihomoravského kraje  Existence Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje

128


12 Venkov v Jihomoravském kraji 12.1 Vymezení venkova Zásadním problémem při zkoumání venkova je nalezení hranice, která by oddělila venkovské obce od městských. V současné době neexistuje jednotná definice pojmu venkov. Mezinárodně uznávaná definice OECD vymezuje venkovské oblasti s hustotou zalidnění méně než 150 ob/km2 (podíl obyvatel, který žije na daném území). V Národním strategickém plánu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 jsou pod venkovskými obcemi zařazeny všechny obce s méně než 2000 obyvateli. V ex ante hodnocení Programu rozvoje venkova je doporučeno, aby se pro vymezení venkova používala obě kritéria. Ani jedna varianta (ani jejich sloučení) však není schopna odlišit skutečný venkovský a městský prostor, protože rozdíl je dán také měkkými faktory, jako je např. způsob života. Příkladem jsou obce suburbánní, které i když splňují obě kritéria, mohou být v mnoha ohledech spíše obcemi městskými. Naopak některá malá města se mohou i přes svou velikost podobat více venkovu než městu. Při hodnocení venkovského prostoru je proto třeba mít vždy na paměti diferenciaci venkovských obcí a limity daného vymezení. Český statistický úřad ve spolupráci s krajským úřadem Jihomoravského kraje stanovili pro své publikace hodnotící postavení venkova v Jihomoravském kraji hranici počtu obyvatel 4 000 (obce nesmí mít statut města), která reflektuje specifickou situaci Jihomoravského kraje. Do venkovského prostoru pak byla začleněna tři města (Letovice, Rousínov a Velké Opatovice) se spíše venkovským charakterem osídlení. Do venkovského prostoru patří podle tohoto vymezení celkem 647 obcí, což je 96 % obcí kraje. V roce 2009 žilo v těchto obcích 44 % obyvatel a zaujímaly 85 % rozlohy kraje. Nejvyšší podíl obcí ve venkovském prostoru byl v okrese Znojmo (98,6 %), z pohledu počtu obyvatel žilo nejvíce lidí ve venkovských obcích v okrese Brno-venkov (75 %). Podle jiné varianty, která za venkovský prostor považuje obce s velikostí do 2 000 obyvatel a obce s velikostí do 3 000 obyvatel pokud mají hustotu zalidnění méně než 150 obyvatel/km2 a nejsou sídlem správního obvodu s rozšířenou působností (používaná pro mezikrajská srovnání), je v Jihomoravském kraji 612 obcí zařazeno ve venkovském prostoru, což je 91 % všech obcí. Rozdíl je výrazný při porovnání podílu obyvatel žijících ve venkovských obcích, kdy v případě druhé varianty žije na venkově pouze 34,1 % obyvatel (ČSÚ 2009). V obcích v kategorii do 2 000 obyvatel žije 30 % obyvatel.

12.2 Postavení venkova v Jihomoravském kraji Ve venkovských obcích vymezených na základě první varianty žije ve srovnání s městskými obcemi mladší obyvatelstvo, průměrný věk je o 1,4 roku nižší, nižší je i hodnota indexu stáří a indexu ekonomického zatížení. Nejmladší obyvatelstvo žije v okrese Znojmo. S rozdílem mezi venkovským a městským způsobem života souvisí rozdíly v demografickém chování: na venkově je nižší podíl dětí narozených mimo manželství a nižší potratovost, sňatečnost i rozvodovost (standardizované hrubé míry). Přírůstky/úbytky obyvatel přirozenou měnou a stěhováním jsou dobře patrné na obrázcích 2 a 3 na stranách 13 až 15. Stěhováním získávají venkovské obce v zázemí Brna i dalších okresních měst, naopak ztrácí periferní obce při krajských hranicích (nejvíce na jihu kraje). Vzorec přirozené měny je podobný, výrazné úbytky jsou patrné především v jihovýchodní resp. východní části kraje a v severní části okresu Znojmo. Vzdělanost obyvatelstva na venkově je nižší než ve městech, ve venkovských obcích převažují obyvatelé se základním, či středoškolským vzděláním bez maturity (vč. vyučených), ve městech s úplným středním a vyšším. Rozdíl ve vzdělanostní struktuře venkovských obcí a měst dokumentuje

129


následující graf. Vysokoškolské vzdělání ve venkovských obcích má 9 % obyvatel, zatímco ve městech je to 19 %. Ve venkovských obcích je podíl obyvatel se základním vzděláním 22% (oproti 16 % ve městech),se středním vzděláním bez maturity je naopak významně vyšší než ve městech (40 % oproti 30 % ve městech). Graf 43: Vzdělanostní struktura venkovských obcí a měst Jihomoravského kraje (tj. obcí, které nemají status města) v roce 2011

města

venkovské obce

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

bez vzdělání

základní vč. neukončeného

střední vč. vyučení (bez maturity)

úplné střední s maturitou

nástavbové studium

vyšší odborné vzdělání

vysokoškolské


Většina dat pro ukazatele ekonomické úrovně není na obecní úrovni zveřejňována, nicméně lze konstatovat, že ekonomický život je soustředěn především do měst, mezi kterými výrazně vyniká město Brno, které je hospodářským centrem kraje a druhým nejvýznamnějším městem České republiky. Jihomoravský venkov je tradičně vnímán jako zemědělský, podíl zemědělské půdy ve všech venkovských obcích je více než 60 % a podíl ekonomických subjektů v kategorii zemědělství je více než 10 % (ve městech necelé 2 %). Podíl ekonomických subjektů evidovaných v terciéru se však na venkově zvyšuje rychleji než ve městech. Zaměstnanost v sektoru zemědělství byla v roce 2011 2,8 %. %.Registrovaná míra nezaměstnanosti je ve venkovských obcích vyšší než v městských, v roce 2008 (před ekonomickou krizí) byl rozdíl 1 p .b., nízký rozdíl je ale ovlivněn nižší mírou nezaměstnanosti v suburbánních obcích, při jejich vyřazení, je rozdíl výraznější. Např. rozdíl mezi venkovským prostorem okresu Brna-venkov a Znojmo představuje téměř 6 p. b.. Přestože v letech 2003 až 2008 došlo k nárůstu daňových příjmů v obcích venkovského prostoru (změna pravidel rozpočtového určení daní ve prospěch menších obcí), roční průměr daňových příjmů na obyvatele byl 2x vyšší ve městech než na venkově (ČSÚ 2009). Saldo příjmů a výdajů bylo ve venkovských obcích kladné, v městských záporné (ČSÚ 2009). Nedostatky ve vybavenosti občanskou a technickou infrastrukturou tak, jak jsou řešeny v předešlých kapitolách, se téměř vždy týkají venkovských obcí (ne v případě vybavenosti školami a vždy v případě technické infrastruktury). Mezi venkovskými obcemi v kraji existují významné rozdíly. V dokumentu ČSÚ Postavení venkova v Jihomoravském kraji z roku 2009 jsou na základě rozdílu ve vybraných demografických, sociálních a ekonomických charakteristikách vymezeny 3 úrovně venkovského prostoru (na úrovni POU) v Jihomoravském kraji: (1) obvody v zázemí města Brna, které mají dobrou dopravní dostupnost do města, (2) venkovské obvody v zázemích okresních měst a (3) obvody v okrajových hraničních částech

130


na severu, jihozápadu a jihovýchodu území Jihomoravského kraje. Při hodnocení venkovského prostoru je třeba vždy brát zřetel na rozdíly mezi těmito třemi typy území. Postavení venkova v rámci kraje ovlivňuje především poloha a dopravní dostupnost do okresních měst či správních sídel. Zatímco oblasti v okolí města Brna vykazují podobné či dokonce stejné charakteristiky jako městský prostor, periferní venkovské obce jsou na tom v sociálně-demografických i ekonomických charakteristikách hůře než ukazuje průměr za všechny venkovské oblasti. Oblasti v zázemí okresních měst jsou pak jakýmsi přechodem mezi dvěma krajními typy. Z hlediska strategického plánování ve venkovských obcích je důležitá participace v některé z místních akčních skupin (tzv. MAS), tedy sdružení obcí a jiných subjektů (např. institucí veřejné moci, soukromých podnikatelských subjektů, neziskových organizací atd.), které spolupracují pro efektivnější využívání dostupných zdrojů. MAS jsou pak subjekty, na které jsou alokovány prostředky z národních programů či programů EU. Přehled MAS operujících na území Jihomoravského kraje je uveden v následující kapitole. Pro strategické plánování ve venkovských obcích by bylo vhodné věnovat počáteční úsilí vymezení skutečně venkovských obcí nejen na základě statistických ukazatelů, ale také detailní znalosti území. Zajímavým fenoménem v kontextu vývoje venkovských obcí je proces tzv. kontraurbanizace. Jedná se o urbanizační proces, při kterém dochází k přesunu obyvatelstva (a pravděpodobně i dalších funkcí) z města do venkovského prostředí mimo metropolitní regiony. Charakteristická je pro tento proces malá (nebo žádná) vazba na funkce lokalizované ve velkých městech. 6 Tento trend, který je často spojován s environmentalistickými životními postoji lidí s vyšším sociálním, finančním a kulturním kapitálem, je zatím spíše marginální záležitostí, ale na rozvoj venkovských komunit a obcí kůže mít poměrně významný vliv i v malém měřítku. Nově příchozí obyvatelé představují pro lokality vnitřních periferií rozvojový kapitál z vnějšku, který působí proti depopulaci a socio-ekonomické stagnaci.7

12.3 Shrnutí 

v Jihomoravském kraji existují 3 typy venkovského prostoru odlišující se stavem i vývojem demografické a sociální struktury obyvatel i ekonomického postavení, jedná se o oblast v zázemí města Brna, v zázemí ostatních okresních měst a periferní příhraniční oblasti



obce venkovského prostoru tvoří naprostou většinu obcí Jihomoravského kraje, žije v nich však „pouze“ 44 %, resp. 34 % (podle způsobu vymezení) obyvatel



obyvatelstvo venkovského prostoru je mladší a vykazuje nižší úroveň v ukazatelích spojených více s městským způsobem života – v počtu dětí narozených mimo manželství a potratovosti



v posledních letech dochází k zvyšování počtu obyvatel venkovských obcí především stěhováním, nárůsty jsou však patrné pouze v obcích v zázemí okresních měst



ve venkovských oblastech je vyšší nezaměstnanost než v oblastech městských, rozdíly jsou výrazné především mezi městy a periferními obcemi

6

Šimon M., Ouředníček M. (2010): Migrace na venkov a kontraurbanizace: přehled konceptů a diskuze jejich relevance pro výzkum v Česku; XXII sjezd České geografické společnosti, Ostrava 2010 7

Šimon M (2011): Kontraurbanizace: Chaotický koncept?, časopis Geografie, číslo 3, ročník 116, 2011; str. 231-255

131


13 Územní spolupráce 13.1 Administrativně správní struktura Jihomoravský kraj leží na hranicích se dvěma zeměmi EU, Rakouskem a Slovenskem, a 5 kraji, Jihočeským, Vysočinou, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským. Území kraje je tvořeno 7 okresy (Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo), které v současné době existují již jen jako územní a statistické jednotky (kompetence zrušených okresních úřadů převzaly od 1.1.2003 nově vzniklé úřady obcí s rozšířenou působností). Na základě zákona č. 387/2004 Sb. o změně hranic krajů bylo 1.1.2005 do Jihomoravského kraje převedeno 25 obcí z kraje Vysočina. Všechny jsou nyní součástí okresu Brno-venkov, 24 obcí přešlo z okresu Žďár nad Sázavou a 1 obec z okresu Třebíč. Území kraje se takto zvětšilo téměř o 13 tisíc hektarů. Vnitřní hranice mezi okresy kraje vychází z vyhlášky č. 513/2006 Sb., území okresů bylo sjednoceno s územím správních obvodů obcí s rozšířenou působností, od 1. 1. 2007 tak došlo ke změně okresu u celkem 26 obcí. Jedna obec byla převedena z okresu Vyškov do okresu Hodonín a 25 obcí přibylo opět okresu Brno-venkov (14 obcí z okresu Blansko, 7 obcí z okresu Břeclav a 4 obce z okresu Znojmo). V České republice existuje dvoustupňový systém územní samosprávy. Základní územní samosprávné celky předabují obce a vyšší územně samosprávné celky kraje, přičemž každý z nich má své kompetence, do kterých si navzájem nezasahují. Podle rozsahu výkonu státní správy v přenesené působnosti (spojený model veřejné správy) se rozlišují obce (673 v kraji) a obce s přenesenou působností (obce s pověřeným obecním úřadem – 34, obce s rozšířenou působností - 21), které vykonávají státní správu i pro další obce spadající do jejich správního obvodu. Vyšší územně samosprávné celky existují od 1. Ledna 2000. Z důvodu vstupu do Evropské unie byla zavedena klasifikace NUTS. Samosprávné kraje jsou zařazeny do úrovně NUTS 3.

13.2 Spolupráce V oblasti regionálního rozvoje je velmi důležitá spolupráce různých subjektů. V Jihomoravském kraji je významnou součástí regionální spolupráce, která je ze strany krajského úřadu podporovaná, vytváření mikroregionů. Vznik mikroregionů je důležitým a pozitivním trendem usnadňujícím společné prosazování zájmů zejména venkovských obcí. Mikroregiony jsou zakládány z mnoha různých důvodů, vedle svazků, které vznikly za účelem komplexního rozvoje, vznikají také svazky s cílem společné realizace projektů na budování infrastruktury, či propagace společných především tufitických produktů. Zatímco některé mikroregiony jsou stabilní, jiné zanikají či nově vznikají, přičemž mikroregiony vzniklé za účelem realizace jedné společné akce mají větší potenciál zániku. Mezi roky 2003 a 2009 zůstalo zachováno 33 mikroregionů, ve kterých je začleněno 301 obcí, 18 mikroregionů (180 obcí) nově vzniklo a 10 mikroregionů zaniklo (105 obcí), 14 mikroregionů bylo rozšířeno celkem o 41 obcí a 2 naopak zúženy celkem o 3 obce. V roce 2012 bylo v Jihomoravském kraji evidováno celkem 75 mikroregionů, dochází tak k dlouhodobému nárůstu počtu mikroregionů v kraji (69 v roce 2010, 45 v roce 2003). Zapojení obcí do více mikroregionů bylo mnohdy pouze účelové z důvodu možnosti čerpání dotací a potenciál jejich zániku byl vysoký. Pozitivním jevem je také snížení podílu obcí, které nejsou součástí žádného mikroregionu na 11 %. Zejména v souvislosti s možnostmi čerpání prostředků Evropské unie vznikali na území kraje tzv. Místní akční skupiny (MAS). Místní akční skupiny jsou společenstvím občanů, veřejné správy, podnikatelských subjektů a neziskových organizací, které spolupracují v oblasti rozvoje venkova, zemědělství a dále pro získávání finanční podpory z EU a národních programů v rámci programu

132


LEADER. V současné době (2013) funguje v Jihomoravském kraji 16 aktivních MAS (v roce 2005 jich bylo pouze 6), v ČR je aktivně fungujících MAS 173. V jihomoravském kraji se nachází tyto MAS: Tabulka 69:

Místní akční skupiny v Jihomoravském kraji (podle sídla MAS) Podpora PRV

Člen Národní Sítě MAS

Název MAS

Sídlo obec

Forma

Kyjovské Slovácko v pohybu

Kyjov

občanské sdružení

Ano

Ano

MAS Mikulovsko, o. p. s.

Mikulov

obecně prospěšná společnost

Ano

Ano

MAS Moravský kras, o. s.

Sloup


Ano

Ano

MAS Partnerství venkova

Vísky


Ano

Ano

MAS Strážnicko, o.s.

Strážnice


Ano

Ano

Místní akční skupina Boskovicko PLUS, o.s.

Boskovice


Ano

Ano

Místní akční skupina Brána Brněnska, o.s.

Kuřim


Ne

Ano

Místní akční skupina Brána Vysočiny

Tišnov


Ne

Ano

"Místní akční skupina Dolní Morava"

Lanžhot


Ne

Ano

Místní akční skupina Hustopečsko

Hustopeče


Ne

Ne

Místní akční skupina Podbrněnsko, občanské sdružení

Pohořelice


Ne

Ne

Místní akční skupina Společná cesta, občanské sdružení

RostěniceZvonovice


Ano

Ano

O.S. MAS Za humnama

Viničné Šumice


Ne

Ano

Znojemské vinařství, o.s.

Znojmo


Ano

Ano

Živé pomezí Krumlovsko - Jevišovicko

Moravský Krumlov občanské sdružení

Ano

Ano

Zdroj dat: Národní síť MAS ČR

Na podporu meziregionální spolupráce se zahraničními subjekty vytváří Jihomoravský kraj pracovní skupiny, jejichž cílem je navrhovat a koordinovat aktivity v daném regionu. Jihomoravský kraj má v současné době podepsaná memoranda či smlouvy o spolupráci s 17 regiony v celkem 13 zemích. V roce 2005 to bylo 11 dohod v 7 státech. Mezi spolupracující země patří Rusko (3 regiony), Slovensko (2 regiony), Itálie (2 regiony), Francie, Litva, Polsko, Nizozemsko, Chorvatsko, Rakousko, Ukrajina, Bulharsko, Lichtenštejnsko a Srbsko. V Jihomoravském kraji se i nadále rozvíjí příhraniční spolupráce v euroregionu Pomoraví, který sdružuje regiony Weinviertel, Jižní Morava a Západní Slovensko. Většina těchto oblastí se vyznačuje intenzivní zemědělskou činností. Výjimku tvoří městské aglomerace Vídně, Brna a Bratislavy, kde je koncentrovaná průmyslová a obchodní činnost. V současné době funguje v ČR celkem 16 euroregionů. Oblast kolem Velké nad Veličkou v okrese Hodonín je součástí euroregionu Bílé Karpaty- Biele Karpaty. Euroregiony (případně regionální sdružení obcí) jsou důležitým článkem

133


přeshraniční spolupráce, v rámci programů přeshraniční spolupráce spravují prostředky (fondy) určené na projekty menších finančních objemů na území euroregionu, Tyto fondy podporují především projekty prohlubující přímou komunikaci a kooperaci mezi obyvateli příhraničních regionů (CRR ČR 2010). Subjekty v Jihomoravském kraji mohly v předvstupním období EU čerpat podporu přeshraniční spolupráce v rámci programu Phare CBC, v letech 2004 – 2006 v rámci programu INTEREG IIIA a pro období 2007 – 2013 v rámci programu OP přeshraniční spolupráce. Ve srovnání s ostatními kraji zapojenými do stejného operačního programu je Jihomoravský kraj resp. jeho subjekty aktivnější ve spolupráci s Rakouskem, kde se Jihomoravský kraj podílí na 40 % realizovaných projektů (45 projektů), do kterých je zapojeno celkem 54 subjektů. V OP ČR-Slovensko jsou subjekty Jihomoravského kraje zapojeny do celkem 37 % projektů (68). V obou případech se kraj účastní více než třetiny realizovaných projektů, tzn. více než zbývající dva kraje zapojené do daného programu. Jihomoravský kraj je od roku 2003 součástí projektu CENTROPE, který sdružuje regiony střední Evropy a zahrnuje 4 země - Slovensko, Rakousko, Maďarsko a Českou republiku a 16 partnerů (z ČR Brno a Jihomoravský kraj). Společný prostor slouží pro efektivní spolupráci a dynamický rozvoj regionu. V roce 2010 se Jihomoravský kraj zapojil do sítě PURPLE (evropská síť periurbánních regionů – silně urbanizovaných regionů v zázemí měst). Problematika periurbánních regionů se dotýká rozvoje venkova, regionálního rozvoje, životního prostředí a územního plánování. Jihomoravský kraj řadí mezi své priority: podporu a regeneraci venkovských oblastí, udržitelný rozvoj, podporu regionálních a místních výrobků, zabránění záboru zemědělské půdy a rozvoj volných ploch v periurbánních oblastech. Rozvoj euroregionu Pomoraví a přeshraniční spolupráce, podpora koncepčního rozvoje území, rozvoje spolupráce na euroregionální úrovni, zejména v oblasti vědy, školství, zdravotnictví, sociálních služeb, kultury a sportu patří také mezi hlavní priority rozvoje Jihomoravského kraje.

13.3 Shrnutí 

Jihomoravský kraj je velmi aktivní v oblasti spolupráce především na mezinárodní úrovni



uvnitř kraje se rozvíjí spolupráce především v rámci tzv. mikroregionů a místních akčních skupin, jejichž počet roste



mezi roky 2005 a 2010 došlo k rozšíření spolupráce se zahraničními regiony z 11 na 17



subjekty Jihomoravského kraje jsou velmi aktivní v realizaci projektů příhraniční spolupráce v rámci operačních programů EU



Jihomoravský kraj je od roku 2003 součástí regionu CENTROPE a v roce 2010 se zapojil do sítě PURPLE

134

Program rozvoje Jihomoravského kraje Část 2.1 Analýza Profil Jihomoravského kraje

Recommend Documents