PROGRAM ROZVOJE HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ LIBERECKÉHO KRAJE

PROGRAM ROZVOJE HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ LIBERECKÉHO KRAJE

Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a zákona č. 163/2006 Sb., včetně hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Předkladatel:

Krajský úřad Libereckého kraje, U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2

PRAHA, PROSINEC 2006

Předkladatel:

Liberecký kraj U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec

Zpracovatel koncepce:

ARR – Agentura regionálního rozvoje, s.r.o. Spolupráce na zpracování: SAUL s.r.o. Technická univerzita v Liberci

Zpracovatel posouzení:

Ing. Zuzana Toniková – ENVI-TON Nám. Interbrigády 3, 160 00 Praha 6 Spolupráce na posouzení: CITYPLAN, spol. s r.o. Jindřišská 17, 110 00 Praha 1

Září/prosinec

2006

Praha

Ing. Zuzana Toniková, ENVI-TON Vyhodnocení vlivů „Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje“

Obsah: 1

OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM .......................4 1.1

CÍL KONCEPCE....................................................................................................................................................... 4

1.2

OBSAH KONCEPCE ................................................................................................................................................. 5

1.3

PŘEDPOKLADY A LIMITY BUDOUCÍHO ROZVOJE HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ .............................................. 6

1.4

VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ................................................................................................................................. 6

2

INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE ....11 2.1

STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V LIBERECKÉM KRAJI ............................................................................................ 11

2.2

PODRALSKO ........................................................................................................................................................ 12

2.3

ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO ...................................................................................................................................... 17

2.4

CVIKOVSKO......................................................................................................................................................... 21

2.5

HRÁDECKO – CHRASTAVSKO .............................................................................................................................. 25

2.6

FRÝDLANTSKO .................................................................................................................................................... 30

2.7

CENTRÁLNÍ SEMILSKO ........................................................................................................................................ 36

2.8

PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE ......................................................................................... 41

3

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY ...................42

4

VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..........................................45 4.1

PODRALSKO ........................................................................................................................................................ 45

4.2


4.3

CVIKOVSKO......................................................................................................................................................... 47

4.4

HRÁDECKO – CHRASTAVKO................................................................................................................................ 48

4.5

FRÝDLANTSKO .................................................................................................................................................... 48

4.6


4.7

VYHODNOCENÍ VLIVU KONCEPCE NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 ..................................................... 50

5

CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ......................51 5.1

POSTAVENÍ HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ V LIBERECKÉM KRAJI ................................................................. 51

5.2

CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE VZTAHU K OSTATNÍM KONCEPCÍM..................................................... 51

6

ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...............................................................................................59 6.1

HODNOCENÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ A OPATŘENÍ PR HSO LK VE VZTAHU KE STANOVENÝM REFERENČNÍM CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.................................................................................................................................. 59

6.2

HODNOCENÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ A OPATŘENÍ PR HSO LK VE VZTAHU K JEDNOTLIVÝM SLOŽKÁM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ .................................................................................................................................................................... 63

1


6.3

SLOVNÍ VYHODNOCENÍ ....................................................................................................................................... 68

6.4

CHARAKTER VLIVŮ A JEJICH KUMULACE ............................................................................................................. 77

6.5

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000....................................................................... 81

7

PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE ..........................................................84 7.1

OPATŘENÍ ZAHRNUTÁ V KONCEPCI PROGRAM ROZVOJE HSO LIBERECKÉHO KRAJE........................................... 84

7.2

DOPORUČENÁ OPATŘENÍ ..................................................................................................................................... 86

8

VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW – HOW)........................................89

9

STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ........................................................................90

10

POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE .........................................................................................................................93

11

STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU.......................94

12

VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ................................................................95

12.1

SOUČASNÝ STAV UKAZATELŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ V ČR ............................................................................... 96

12.2

VAZBA NA KONCEPCE V OBLASTI OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ ................................................................... 98

12.3

PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ .............................................................................................. 101

12.4

IDENTIFIKACE ŠKODLIVIN A JEJICH MOŽNÉ DOPADY NA LIDSKÉ ZDRAVÍ....................................................... 101

12.5

IMISNÍ ZÁTĚŽ ................................................................................................................................................ 105

12.6

HLUKOVÁ ZÁTĚŽ .......................................................................................................................................... 106

13

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ........................................110

14

SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE ZMĚNĚ KONCEPCE Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ..............................................................................................................................112

14.1

ZJIŠŤOVACÍ ŘÍZENÍ ....................................................................................................................................... 112

14.2

SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK ......................................................................................................... 115

15

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI 116

15.1

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ............................................................................................................................... 116

15.2

NÁVRH STANOVISKA .................................................................................................................................... 116

SEZNAM OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA POSOUZENÍ.........................................................121 POUŽITÉ PODKLADY................................................................................................................122 SEZNAM ZKRATEK....................................................................................................................125 SEZNAM PŘÍLOH........................................................................................................................128

2


Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Biogeografické členění území HSO Libereckého kraje ............................................................ 13 Obrázek č. 2: Průměrná roční hodnota koncentrace NO2 v ovzduší ............................................................... 18 Obrázek č. 3: Průměrná roční hodnota koncentrace SO2 v ovzduší ................................................................ 37 Obrázek č. 4: Území se zhoršenou kvalitou ovzduší v Libereckém kraji...................................................... 106

Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Stupnice hodnocení typových oblastí ........................................................................................ 42 Tabulka č. 2: Environmentální hodnota a zranitelnost typových oblastí......................................................... 42 Tabulka č. 3: Stupnice naplnění cílů koncepcí ................................................................................................ 52 Tabulka č. 4: Státní politika životního prostředí ČR 2004-2010..................................................................... 52 Tabulka č. 5: Strategie udržitelného rozvoje ČR............................................................................................. 53 Tabulka č. 6: Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020................................................... 54 Tabulka č. 7: Strategie hospodářského růstu ČR 2005-2013 .......................................................................... 56 Tabulka č. 8: Stupnice posouzení naplnění referenčních cílů ......................................................................... 59 Tabulka č. 9: Naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí............................................................ 60 Tabulka č. 10: Stupnice hodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí ........................................ 63 Tabulka č. 11: Vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí .................................................. 63 Tabulka č. 12: Stupnice dalších atributů hodnocených vlivů na životní prostředí .......................................... 78 Tabulka č. 13: Vyhodnocení dalších atributů vlivů na životní prostředí......................................................... 78 Tabulka č. 14: Navrhované monitorovací ukazatele (indikátory) vlivu PR na ŽP.......................................... 91 Tabulka č. 15: Determinanty vlivu na zdraví .................................................................................................. 95 Tabulka č. 16: Naplnění cílů Zdravotní politiky Libereckého kraje................................................................ 99 Tabulka č. 17: Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové expozice-noc (LAeq, 22-6 h)............................. 107

3


1 Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím Na základě analýz a studií, popisujících stav a vývoj Libereckého kraje nebo mající přímý vztah k Libereckému kraji, vyplynula potřeba věnovat větší pozornost několika oblastem Libereckého kraje, které se jeví jako pomaleji rozvíjející se. Pomocí kritérií bylo vymezeno 6 hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, které v důsledku svých specifických podmínek a problémů nedosahují průměru hospodářského rozvoje jako ostatní části kraje. Záměr zpracovat Program rozvoje HSO LK byl schválen dne 12.4.2005 Radou Libereckého kraje, usnesením č. 380/05/RK. V první etapě koncepce PR HSO LK byla pro pilotní zpracování vybrána oblast Podralska. Na jeho strukturní i věcný obsah navazuje zpracování Programu rozvoje pro 5 dalších oblastí, včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Oblasti byly vymezeny pomocí 6 ekonomických a sociálních kritérií již při řešení koncepčního dokumentu – Strategie rozvoje Libereckého kraje pro období 2004-2006, jež se v současnosti aktualizuje společně s přehodnocováním náležitosti jednotlivých lokalit do HSO. Ekonomická a sociální kriteria se průběžně sledují a statisticky vyhodnocují, a pokud se některá oblast nebo lokalita rozvíjí rychleji, je z hospodářsky slabých oblastí vyloučena: 1 míra nezaměstnanosti (k 31.12.2001 větší než 10 %), 2 intenzita podnikatelských aktivit (méně než 170 podnikatelských subjektů na 1 000 obyvatel), 3 daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí nižší než 4 000 Kč/ obyvatele), 4 hustota zalidnění (menší než 50 obyv./km2), 5 podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách, 6 podíl obyvatelstva bez maturity. Podle těchto kritérií bylo vymezeno na území libereckého kraje šest hospodářsky slabých oblastí: Centrální Semilsko, Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko a Západní Českolipsko. V současnosti jsou velice progresivní území v okolí měst Hrádek nad Nisou a Chrastava, dosud zařazená do HSO Hrádecko-Chrastavsko.

1.1 Cíl koncepce Cílem Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí je pomoci dosáhnout takové hospodářské úrovně Podralska, Západního Českolipska, Centrálního Semilska, Hrádecko - Chrastavska, Frýdlantska a Cvikovska, aby je bylo možno označit za hospodářsky rozvinuté a stabilní oblasti Libereckého kraje. Představa o výhledovém stavu, dosaženého rozvojem území je určena pro návrhové období do roku 2013, k němuž se vztahuje naplnění stanovených strategických cílů. Dokument by měl umožnit systematickou a efektivní pomoc každé oblasti podle jejích potřeb. Východisky pro stanovení prioritních oblastí, strategických cílů a následných opatření jsou zjištěné nedostatky jednotlivých oblastí, na něž je třeba se zaměřit a cíleně usměrnit rozvoj do určitých sektorů a lokalit. Koncepčním podkladem pro návrhy byla analýza stavu rozpracovaná podle jednotlivých hospodářsky slabých oblastí se závěrečnou SWOT analýzou. Zaměření na hospodářsky slabé oblasti se odrazí i v současně aktualizovaném Programu rozvoje Libereckého kraje na nové dotační období 2007-2013, které vymezí opatření přímo pro HSO LK, stejně jako v posledním schváleném PR LK. Dokument bude rovněž podkladem pro nasměrování čerpání dotací z jednotlivých programů Grantového a Investičního fondu Libereckého kraje. 4


Cílem dokumentu je proto mimo jiné vytipovat opatření a aktivity, které jsou pro další rozvoj jednotlivých oblastí nejdůležitější, a k nim přiřadit konkrétní připravované projekty podle jejich připravenosti a významu pro území. Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje by tak měl umožnit lepší přehled o připravovaných projektech v jednotlivých oblastech pro nejbližší období, jednoznačně definovat a odlišit rozvojové problémy každé oblasti samostatně. Opatření a aktivity jsou řešeny v návrhové části dokumentu pro všechny HSO ve shodném strukturním členění, které zastřešuje 5 prioritních oblastí (zmíněno níže).

1.2 Obsah koncepce Každá hospodářsky slabá oblast je samostatně rozpracována do dvou základních částí – analytické a návrhové (s příslušnými datovými a grafickými přílohami). Strukturní členění návrhové části se téměř shoduje a obsahově navazuje na analytickou část a SWOT analýzu, ze které vychází. Pro hodnocení vlivů na životní prostředí jsou nejdůležitější již méně obecně definované aktivity s navazujícími projekty v návrhové části. Její struktura je shodná pro 5 HSO, výjimku tvoří oblast Podralska, která byla zpracována jak pilotní projekt se 4 prioritními oblastmi rozvoje (tj. byly obsaženy všechny kromě prioritní oblasti Infrastruktura). Členění je následující: 1. 2. 3. 4.

Strategický cíl rozvoje území hospodářsky slabé oblasti Hlavní strategické cíle v jednotlivých prioritních oblastech Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření Specifikace opatření 4.1 Prioritní oblast A Hospodářský rozvoj 4.2 Prioritní oblast B Infrastruktura 4.3 Prioritní oblast C Cestovní ruch 4.4 Prioritní oblast D Lidské zdroje 4.5 Prioritní oblast E Životní prostředí 5. Návrh prioritních opatření a projektů 6. Možnosti spolupráce s okolními kraji nebo státy 7. Dopady opatření, aktivit a projektů na ukazatele pro vymezování hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje

V rámci každé prioritní oblasti jsou stanovena jednotlivá opatření, jejich cíle a aktivity, které je naplňují a jsou realizovatelné buď krátkodobě (do roku 2008), střednědobě (do roku 2013) nebo jsou trvalého charakteru. V případech, kde jsou již naplánovány nebo známy projekty sledující dané aktivity, jsou tyto vyjmenovány a případně blíže popsány. U každého opatření jsou dále řešeny: • • • • • • • • •

Odhadované dopady výše uvedených aktivit na ukazatele pro vymezení hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, Kritéria pro výběr projektů, Realizační výstupy opatření, Dopady realizovaných opatření do regionu hospodářsky slabé oblasti, Cílové skupiny, Garant realizace a spolupráce při realizaci, Geografické pokrytí, Délka realizace opatření, Vazba na ostatní opatření, 5


•

Možnosti přeshraniční spolupráce.

Z hlediska životního prostředí lze konstatovat, že většina opatření a jejich cílů je formulována s přihlédnutím a respektováním principů udržitelného rozvoje a ochrany přírody a krajiny. Některá opatření, především v prioritní oblasti E Životní prostředí, jsou zaměřena přímo na posílení nebo ochranu jednotlivých složek životního prostředí, což přispěje ke zlepšení jeho stavu, snížení znečištění a celkové ekologické zátěže území. Koncepční části Programu rozvoje jsou velice dobře provázány. Jednotlivá opatření a aktivity ve většině případů plně reflektují a pokrývají environmentální problémy, jež vyplynuly z analytické části a globální SWOT analýzy. Pro vzorovou představu budoucího řešení a plánování projektů jsou jako součást dokumentace koncepce PR HSO LK přiloženy CBA analýzy některých konkrétních projektů. Ty nebyly předmětem samostatného posouzení SEA.

1.3 Předpoklady a limity budoucího rozvoje hospodářsky slabých oblastí Vlastní předpoklady a limity hospodářsky slabých oblastí lze vyčíst z provedené SWOT analýzy, ale i dalších dostupných informací o území. Pro většinu HSO je předpokladem hospodářského rozvoje velký potenciál ve specifických přírodních a kulturních hodnotách území. Nalezneme zde mnoho památkových rezervací a zón, a především vysoký podíl území v oblasti zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny, které tvoří např. v Západním Českolipsku až 75 % plochy oblasti. Celé území je atraktivní prou přírodní pestrost a geomorfologickou rozmanitost. Avšak potenciál území se v těchto oblastech stává zároveň i jejím limitem v souvislosti s omezením rozvojových záměrů investičního charakteru, jež se často dostávají do střetů s předměty ochrany přírody a krajiny. Pro HSO se proto musí hledat optimální možnosti rozvojových tendencí v rozličných sektorových odvětvích, které je možno sledovat a realizovat. Kvůli možnosti znečištění ovzduší i ostatních složek ŽP se musí volit ekologicky šetrné technologie provozů (průmysl, zemědělství, domácnosti) a doprava, avšak s minimálními zábory ploch zemědělské půdy, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění vodního režimu oblasti, především ke snížení retence krajiny a poškození jakosti povrchových a podzemních vod. Téměř všechny záměry posilující konkurenceschopnost a dynamický hospodářský rozvoj mohou mít negativní vliv na životní prostředí, včetně snah o zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie (větrná energie – možné ohrožení krajinného rázu, zvýšení hlukového zatížení, apod.). Podmínkou je meziresortní diskurz, který se bude snažit dojít k závěrům sledují principy udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Především vlastní realizace záměrů naplňující priority a strategické cíle musí zohlednit minimalizaci dopadů na životní prostředí a dodržovat alespoň podmínky a opatření, stanovené závaznými dokumenty a platnou legislativou. V současnosti se však začíná mezinárodně uznávat tendence dobrovolného podporování a zlepšování technologií a managementu zohledňující ochranu životního prostředí.

1.4 Vztah k jiným koncepcím Programy rozvoje HSO LK jsou důležitou součástí soustavy strategických a programových dokumentů pro podporu regionálního rozvoje, kterou tvoří doposud zpracované dokumenty na úrovni kraje, státu a Evropské unie. Vzhledem ke svému mnohostrannému obsahu a zaměření na oblasti hospodářského a sociálního rozvoje a zlepšení životního prostředí mají PR HSO LK vztah k mnoha koncepcím na národní i krajské úrovni, především v oblasti regionálního rozvoje, ale i z jiných oblastí. Dostupné 6


relevantní koncepce a rozvojové programy byly pro zpracování PR HSO LK zadavatelem (OHRR KÚ LK) poskytnuty. Jejich seznam je uveden níže, a to v členění podle problematiky jednotlivých odborů krajského úřadu: Odbor hospodářského a regionálního rozvoje 1. Strategie rozvoje Libereckého kraje 2. Program rozvoje Libereckého kraje 3. Územní energetická koncepce LK 4. Surovinová politika LK 5. Populační analýza Libereckého kraje 6. Monitoring nabídky a poptávky po bydlení v LK 7. Frýdlantsko 8. Studie rozvoje hospodářsky slabé oblasti Ralsko 9. Vzdělanostní struktura obyvatelstva LK 10. Studie vlivu průmyslových zón v LK 11. Analýza podnikání - podnikatelské prostředí 12. Analýza podnikání - podnikatelská základna 13. Rozvojový koncept turistických stezek LK 14. Investiční záměry obcí Libereckého kraje do roku 2010 15. Bytová výstavba v Libereckém kraji 16. Grafické vyjádření datových vazeb v oblasti "Lidské zdroje" 17. Správní obvody obcí s rozšířenou působností 18. Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - I. etapa 19. Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - II. etapa 20. Program rozvoje LK 21. Studie přeshraničních vazeb LK - návaznost na důležité rozvojové záměry sousedních krajů a regionů 22. Strategie udržitelného rozvoje LK 2005-2020 23. Analýza podnikatelského prostředí pro vytváření klastrů v LK Odbor školství, mládeže a tělovýchovy 1. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2. Studie požadavků na strukturu vzdělanosti lidských zdrojů v hospodářské sféře pro oblast LK 3. Zpráva o stavu školství LK 4. Výroční zpráva o stavu koncepce a rozvoje sítě a o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje za školní rok 2002-2003 5. Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu Odbor sociálních věcí a problematiky menšin 1. Návrh směrů rozvoje sociální práce a sociálních služeb na území LK 2. Návrh směrů protidrogové politiky, prevence sociálně patologických jevů ve společnosti a spolupráce s policejními složkami na úseku ochrany veřejného pořádku na území LK 3. Analýza situace národnostních menšin v LK Odbor dopravy 1. Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury 7


2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Analýza stavu dopravy na území LK Strategie rozvoje dopravní infrastruktury LK Koncepce BESIP Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy Dopravní politika LK Plán údržby a oprav vozovek silniční sítě II. a III. třídy v LK

Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu 1. Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji 2. Koncepce kultury Libereckého kraje 2004 - 2008 3. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 4. Průzkum podnikatelské situace v cestovním ruchu 5. Cestovní ruch v České republice, v Libereckém kraji - Euroregionu NISA 6. Mapové a grafické vyjádření údajů z oblasti cestovního ruchu Libereckého kraje 7. Objektivní zatížení turistických lokalit 2004 Odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí 1. Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v LK 2. Krajská koncepce zemědělství pro LK (KKZ) 3. Zpráva o stavu životního prostředí LK 4. Koncepce odpadového hospodářství (KOH) na území LK 5. Krajská koncepce ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) 6. Plán odpadového hospodářství 7. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací 8. Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 9. Rozvoj venkova 10. Vymezení venkovského prostoru LK Odbor zdravotnictví 1. Zpráva o stavu zdravotnictví LK 2. Zdravotní politika LK 3. Krajský zdravotní plán LK Poskytnuté regionální dokumenty jsou zpracovány jak pro celý Liberecký kraj (krajské koncepce), tak i pro nižší oblastní nebo specifickou lokální úroveň nebo se jedná o oborové koncepce a programové dokumenty, týkající se Libereckého kraje nebo jeho některých specifických území. Zmíněné krajské dokumenty jsou zpracovávány v návaznosti na dokumenty na národní a evropské úrovni. Při zpracování PR HSO LK mohou být pro sledování naplňování cílů koncepcí vyšších úrovní vzaty v úvahu: •

Strategie udržitelného rozvoje ČR, 2004

•

Státní politika životního prostředí (2004 - 2010)

•

Strategie regionálního rozvoje České republiky

•

Plán odpadového hospodářství ČR, 2003

•

Státní surovinová politika 8


•

Státní energetická politika, 2004

•

Národní rozvojový plán ČR 2007-2013

•

Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR

•

Akční plán zdraví a životního prostředí ČR

•

Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie

•

Národní program snižování emisí ČR

•

Dopravní politika ČR

•

Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti

•

Národní strategie rozvoje cyklodopravy

•

Národní strategický referenční rámec

•

Politika územního rozvoje ČR

•

Regionální operační program NUTS II. Severovýchod 2007-2013

•

a další Operační programy na dotační období 2007-2013

Strategické cíle jednotlivých prioritních oblastí stanovené v rámci PR HSO LK vycházejí z národních strategických a koncepčních materiálů v relevantních oblastech, přičemž reflektují i širší mezinárodní souvislosti (Rámcová úmluva o změně klimatu, Evropská úmluva o krajině, Lisabonská strategie, Strategické obecné zásady Společenství). Relevantní cíle a priority navržené existujícími národními i regionálními koncepčními dokumenty byly také využity zpracovatelem SEA při sestavování sady referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Podle těchto cílů bylo provedeno vyhodnocení shody se strategickými dokumenty dle požadavků závěru zjišťovacího řízení. Jedním ze zmíněných dokumentů je Rámcová úmluva o změně klimatu (United Nations Framework Convention on Climate Change - UNFCCC). Mezi závazky stran Úmluvy patří mimo jiné tvorba národních programů na zmírňování negativních dopadů změny klimatu a jejich pravidelná aktualizace, který je plněn Národním programem na snižování emisí ČR a na úrovni Libereckého kraje Koncepcí snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší. Lisabonskou strategii přijala Evropská rada v roce 2000 na období do roku 2010. Strategie představuje scénář pro komplexní hospodářskou, sociální a enviromentální obnovu Evropské unie (3 pilíře strategie). Zahrnuje jak ekonomický záměr (vytvořit vysoce konkurenceschopnou ekonomiku), tak sociální dimenzi (zejména dosáhnout plné zaměstnanosti, zdokonalit sociální soudržnost) a dimenzi ekologickou (uskutečňovat udržitelný rozvoj). Jsou s ní spojeny následující základní strategické dokumenty celostátní úrovně. Strategie regionálního rozvoje ČR (SRR ČR) – hlavní koncepční dokument pro oblast regionálního rozvoje, vychází primárně ze Strategie hospodářského růstu ČR (SHR ČR) jako základního vládního dokumentu na období 2007 – 2013 a ze Strategie udržitelného rozvoje ČR (SUR ČR), která představuje dlouhodobý rámec pro udržení základních civilizačních hodnot a kvality života společnosti a východisko pro zpracování dalších dokumentů koncepčního charakteru. Národní rozvojový plán usiluje o kvalitativní přeměnu sociálního a ekonomického prostředí v území, která umožní prohloubit a využít dlouhodobé výhody ovlivňující místní rozvojový potenciál. Navržený PR HSO LK je s cíli sledovanými těmito dokumenty harmonizován s výhradami. Podrobné vyhodnocení vztahů mezi posuzovaným PR HSO LK a relevantními koncepcemi je součástí kapitoly 5. 9


Například v případě vyhodnocení souladu s SUR ČR, navržené aktivity PR HSO LK konkrétně neřeší jednotlivé složky životního prostředí, avšak rámcově obsahují opatření a aktivity podporující ochranu, obnovu a zlepšení stability ekosystémů ve všech krajinných segmentech s respektováním krajinného rázu, případně s obnovou nebo navyšováním přírodního a kulturního potenciálu řešeného území.

10


2 Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce 2.1 Stav životního prostředí v Libereckém kraji V této kapitole je stručně popsán stav životního prostředí v celém Libereckém kraji podle jednotlivých složek životního prostředí. I když se koncepce zabývá pouze hospodářsky slabými oblastmi LK, pokrývají dohromady velkou část území kraje a svými rozvojovými aktivitami na sebe bezesporu působí a ovlivňují se. Program rozvoje je zpracován pro území šesti hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje. Souhrnně lze říci, že se kvalita životního prostředí v Libereckém kraji, stejně jako v celé republice, od začátku 90. let zlepšuje. Poklesly hodnoty vypouštěných škodlivých emisí a také se zlepšila jakost povrchových vod. Došlo ke zlepšení struktury krajiny, zvýšení její ekologické stability a ke zlepšení její retenční schopnosti. Za pozitivní přínosy a důsledky vývoje životního prostředí jak v ČR, tak návazně v Libereckém kraji lze považovat: • • • • •

• •

• • • • •

• •

snížení a následnou stabilizaci emisí skleníkových plynů; zastavení výroby a zásadní omezení spotřeby látek poškozujících ozónovou vrstvu Země; stabilní trend snižování úrovně znečištění ovzduší (emisí i imisí); pokračující nárůst počtu obyvatel napojených na veřejné kanalizace a čistírny odpadních vod a počtu obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů; významné omezení vypouštění škodlivin do vodního prostředí z bodových zdrojů znečištění, splaškových a průmyslových odpadních vod a snížení emisí z plošných zdrojů, zejména omezením aplikace hnojiv a pesticidů; rozvoj systému centrálního zásobování teplem, který je z hlediska životního prostředí vhodnější než lokální vytápění a plynofikace; existence sítě zvláště chráněných území s různým stupněm ochrany, přijetí systému celoevropské sítě chráněných území NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti); projektování a vymezení územních systémů ekologické stability (ÚSES) jako nástroj obecné ochrany přírody a krajiny (na lokální, regionální a nadregionální úrovni); postupné mírné zvyšování výměry lesní půdy, mírné zvyšování podílu trvalých travních porostů a snižování výměry orné půdy; nárůst produkce plodin nevstupujících do potravního řetězce (technické a energetické plodiny, léčivé rostliny, apod.); postupný rozvoj systémů minimalizace vzniku odpadů, třídění odpadů a v rámci recyklace materiálové nebo aspoň energetické využití odpadů; postupné zavádění metod správné praxe při nakládání s chemickými látkami a přípravky a geneticky modifikovanými organismy a produkty, včetně zapojování následných kontrolních mechanismů; existenci stabilního právního a institucionálního rámce, ekonomických a dobrovolných nástrojů v oblasti ochrany životního prostředí; přistoupení k většině celosvětových a regionálních environmentálních úmluv.

Za poslední dvě desítky let došlo k zásadnímu zlepšení prakticky ve všech složkách životního prostředí, ve kterých to bylo během tohoto období možné. Stav většiny složek životního prostředí přesto není optimální a negativní vlivy na fyzické a psychické zdraví lidí nejsou dosud zanedbatelné. Je nutné pokračovat v realizaci opatření k ochraně životního prostředí, přičemž prioritou bude ochrana přírody a krajiny a klimatického systému Země. 11


Z hlediska přírodních podmínek se Liberecký kraj nachází při severním okraji Českého masivu, na rozhraní Krkonošsko-jesenické soustavy a České tabule, na západě pak s kontaktem Krušnohorské soustavy (České středohoří). Reliéf má převážně charakter členité pahorkatiny a hornatiny, s výškovým gradientem přes 1 200 m (nejnižší bod 208 m na Smědé, nejvyšší bod 1 435 m – Kotel v Krkonoších). Geologická stavba území je neobyčejně pestrá – podílí se na ní hlubinné vyvřeliny starohorního až prvohorního stáří, složitý komplex krystalických hornin, svrchnokřídové sedimenty, třetihorní výlevné horniny a čtvrtohorní sedimenty, z nichž některé jsou pozůstatkem kontinentálního zalednění nejsevernějších částí kraje. Značnou rozmanitost vykazují i půdní a klimatické podmínky, které určují charakter živé přírody. Navzdory dlouhodobému působení člověka se Liberecký kraj může vykázat poměrně zachovalou biotou a převážně harmonickou, místy až přírodní krajinou s vysokým podílem lesů a trvalých travních porostů. O nadprůměrných přírodních hodnotách kraje nejlépe vypovídá existence šesti velkoplošných ZCHÚ, které zaujímají téměř třetinu jeho celkové rozlohy. V tomto směru se Libereckému kraji nemůže rovnat žádný jiný kraj v České republice. Pozn.: Posloupnost řazení HSO - první je uváděna oblast Podralska z důvodu pilotního zpracování, dále následují oblasti podle geografické návaznosti od západu k východu.

2.2

Podralsko

Oblast Podralska (viz. příloha č. 1) se nachází na jihozápadě území Libereckého kraje a má celkovou výměru 379,4 km2. K 31.12.2004 žilo na jejím území 19 329 obyvatel. HSO je tvořena 14 obcemi: Bezděz, Bohatice, Brniště, Cetenov, Dubnice, Hlavice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov, Všelibice a Zákupy. Území posuzované oblasti Podralska leží na území dvou okresů: Česká Lípa a Liberec. Území má charakter členité pahorkatiny s typickým výškovým rozmezím 250–430 m n. m. Z hlediska geomorfologických podmínek náleží k celku Ralské pahorkatiny v oblasti Severočeské tabule, jižní část území pak k celku Středojizerské tabule. Celé území patří do subprovincie České tabule. Dle biogeografického členění [1] se HSO Podralsko nachází na území 1.34 Ralského bioregionu v hercynské subprovincii (viz. obrázek č. 1). Tento bioregion se řadí mezi nejvýznamnější pískovcové bioregiony s pestrou biotou a s výskytem řady reliktů.

12


Obrázek č. 1: Biogeografické členění území HSO Libereckého kraje

Zdroj: Dle [1] upravil CityPlan Klimaticky spadá oblast Podralska do mírně teplé oblasti, která se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je v této oblasti krátká, suchá a mírná, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Podrobněji se jižní část HSO Podralska řadí k MT11, většina území pak k MT9 a na severovýchodě také k MT7. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 7 a 8°C, roční úhrn srážek mezi 600 a 700 mm [2]. S podnebím souvisí také stav ovzduší. Prostor Stráže pod Ralskem a okolí byl v minulém období silně poznamenán těžbou uranu, která v současné době prochází útlumovým programem. Dochází tedy ke snižování emisí hlavních znečišťujících látek (SO2 a NOx), čímž je postupně zlepšováno životního prostředí. V oblasti se nachází celkem 59 středních a 7 velkých (z toho 2 zvláště velké) zdrojů znečišťování. Hlavními znečišťujícími látkami v Podralsku jsou především emise oxidu siřičitého (SO2) a oxidů dusíku (NOx), které jsou produkovány především spalovacími procesy a automobilovou dopravou. Na produkci emisí SO2 se významně podílejí velké zdroje (REZZO 1). Lokální topeniště (zdroje REZZO 3) mají nemalý podíl na zatížení oblasti emisemi, neboť většina obcí v Podralsku není plynofikována a ve velké míře je spalováno uhlí (29 % trvale obydlených bytů) nebo, hůře, různé odpady z domácnosti. Významným problémem však i nadále zůstávají mobilní zdroje, především silniční doprava, jako největší producent emisí oxidů dusíku (NOx). Výše emisí NOx se za poslední dvě desítky let sice snížila, avšak stále existuje mnoho míst, kde nejsou splněny požadované emisní imisní limity anebo hrozí riziko nedodržení emisního stropu. Největší podíl na znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami (TZL) mají v Podralsku malé zdroje. Postupně dochází ke snižování produkce emisí, tedy i imisního zatížení oblasti a k postupnému zlepšování životního prostředí. Z hlediska analýzy měrných emisí základních znečišťujících látek v ovzduší se na území Podralska nevyskytují žádné lokality, které by splňovaly kriteria pro zařazení do oblastí se zhoršenou kvalitou 13


ovzduší (OZKO). Konkrétní opatření pro snižování produkce škodlivin jsou součástí návrhové části Konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji [7]. Celkový trend lze hodnotit jako pokles koncentrací produkovaných emisí. V oblasti Podralska je méně koncentrován průmysl, což pozitivně působí na imisní situaci území. Imisní zatížení má lokální charakter a je spojeno především s provozem specifických zdrojů znečišťování. Zvýšené množství suspendovaného aerosolu frakce PM10 (velikost částic do 10 µm) v ovzduší je připisováno zejména provozům malých zdrojů znečišťování s nízkou emisní výškou a sekundární prašnosti z místních komunikací. Imisní situace je v Libereckém kraji sledována 5 imisními stanicemi sítě automatizovaného imisního monitoringu (AIM) provozované ČHMÚ, a to v České Lípě, Frýdlantu, Jablonci, Liberci a v Souši. Mimo stanic ČHMÚ je znečištění sledováno stanicemi provozovanými Zdravotním ústavem, Výzkumným ústavem rostlinné výroby (VÚRV) a společností Ekotoxa. Žádná z těchto stanic se nenachází na území Podralska, lze však předpokládat, že pro zjištění imisní situace v Podralsku lze použít naměřené hodnoty okolních stanic (Česká Lípa, Břevniště, Velký Valtínov, a Jestřebí, příp. Panská ves a Ještěd). Z jejich měření je patrný mírný pokles imisí SO2, kdy maximum je vyprodukováno v zimním období spalováním fosilních paliv pro účely vytápění. Měření imisí v posledních letech ukazuje, že množství imisí NOx a prachových částic PM10 zaznamenává jistou stagnaci. Opět je patrný nárůst jejich množství v zimním období vlivem zvýšeného spalování fosilních paliv. Jak již bylo zmíněno, problematiku snižování množství oxidů dusíku a prachu v ovzduší bude nutné aktivně řešit, neboť při ponechání současného stavu nebude možné splnit požadované imisní limity [22]. Vodní toky v HSO Podralsko náleží do povodí Labe, jedná se především o povodí řeky Ploučnice (1-14-03). Její tok je v úseku mezi Mimoní a Českou Lípou převážně přirozeného charakteru, avšak má v současnosti neuspokojivý profil koryta a stav břehových porostů. Úsek od Stráže pod Ralskem po Mimoň je regulován v souvislosti s těžbou uranu, což zapříčinilo nevratné poškození jedinečných mokřadních biotopů s množstvím ohrožených a vzácných druhů organismů. Pod Mimoní byla v nedávné minulosti zjištěna v naplaveninách radioaktivní kontaminace z těžby uranu. Ve Strážské kotlině se nacházejí dva rybníky Horecký (73 ha) a Hamerský (50 ha), které patří k největším vodním plochám Libereckého kraje. K nim do 70. let náležel ještě Sedlický rybník, významný z botanického i ornitologického hlediska. Ten byl přeměněn na odkalovací nádrže uranových dolů, které v současnosti procházejí rekultivací, spočívající ve vysušení, zavezení a následném zalesnění. V Hamru též stával menší Pustý rybník, na jehož místě dnes nalezneme technologickou nádrž. Některé nádrže byly značně poškozeny činností sovětské armády, pod jejíž působnost donedávna spadala značná část Podralska. Poškození postihlo především soustavu Hradčanských rybníků i nedaleké rybníky Svébořicko-Novodvorské soustavy. Území Podralska náleží do hydrogeologických rajónů Jizerská křída a Křída dolního Labe, které jsou sledované hlubokými vrty. Podralsko má vodohospodářský význam, neboť se v něm nacházejí vodní zdroje a celá oblast Podralska leží v chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod (CHOPAV) Severočeská křída. V oblasti se nachází řada ochranných pásem vodních zdrojů PHO 1. a 2. stupně, ve kterých jsou stanovena omezení pro průmyslové a zemědělské činnosti. V oblasti Podralska je měřen 1 bod státní sítě sledování jakosti vod, a to na 83. říčním kilometru řeky Ploučnice, v obci Noviny. Hodnoty chemické i biologické spotřeby kyslíku naměřené v období 2003-2004 řadí Ploučnici mezi silně znečištěné toky, hodnoty obsahu amoniakálního a dusičnanového dusíku jsou v kategorii mírného znečištění. Z hlediska znečištění povrchových vod vypouštěnými odpady se situace v posledních letech mění k lepšímu, neboť byla vybudována řada nových čistíren odpadních vod a u těch stávajících byly zlepšeny parametry vypouštěných vod. Je zpracován projekt „Čistá Ploučnice“, který řeší rekonstrukce pěti čistíren odpadních vod a tři dostavby kanalizací. Bude podpořen dotací z evropského Fondu soudržnosti a významně přispěje ke zlepšení kvality vody v Ploučnici. I přes viditelné pokroky ale není situace zatím ideální. 14


Odpadní vody jsou v oblasti likvidovány hlavně pomocí vyvážených jímek a septiků, zemními filtry, přepady do horninového prostředí nebo do místních vodotečí a z části domovními čistírnami odpadních vod. To se odráží na kvalitě břehů a koryt, břehových porostů a vodního ekosystému vůbec. Vodní toky jsou znečišťovány naplavenými odpadky, v pobřežních porostech jsou často rozšířeny invazní druhy rostlin. V oblasti Podralska, dle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 [4], je 17 008 obyvatel (91,53 %) zásobováno vodou z veřejného vodovodu; 10 828 (58,27 %) obyvatel bydlí v domech napojených na veřejnou kanalizaci; 7 069 (38,04 %) obyvatel bydlí v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV. Hydrologická bilance krajiny je v současné době nepříznivě ovlivněna některými úpravami krajiny, které byly prováděny v minulosti. Patří k nim především regulace vodních toků, odvodňování zemědělských i lesních půd, komplexní pozemkové úpravy, rozpad nebo likvidace lesních porostů aj. Důsledkem toho má současná krajina sníženou retenční schopnost, což zvyšuje riziko vzniku ničivých povodní, současně přispívá k půdní erozi a zároveň také zesiluje účinky sucha v delších obdobích bez srážek. Oblast Podralska tvoří především horniny mezozoika (pískovce a jílovce) spolu s kvartérním pokryvem (hlíny, spraše, písky a štěrky); horniny některých lokalit jsou vulkanického původu (čediče, fonolity a tufy), často ve formě výrazných skalních útvarů přečnívajících okolí jako je např. Ralsko [5]. V řešeném území se nachází velice významné a kvalitní zásoby štěrkopísků, sklářských a slévárenských písků a ložiska radioaktivních surovin (uranu). Na území HSO Podralska se nachází 10 chráněných ložiskových území a 13 stanovených dobývacích prostorů. Půdy - v oblasti se na písčitých podkladech vyskytují humuso-železité arenické podzoly, na těžších hlínách a křídových zvětralinách se vyskytují primární pseudogleje, pseudoglejové luvizemě, kyselé arenické kambizemě a ostrovy luvizemních hnědozemí. Na čedičových kuželech se vyvinuly eutrofní kambizemě až trofické rankery, na výchozech vápnitých pískovců pak pararendziny. Na dnech podmáčených sníženin pokrývají značné plochy organozemě typu slatin a rašelin [5]. Co se týká využití půdy a struktury půdního fondu, v oblasti Podralska převažuje nezemědělská půda (79 %, z toho 56 % lesních pozemků) nad zemědělskou (21 %, z toho 73,7 % orné půdy). Flora - Podralsko leží v mezofytiku, ve vegetačním stupni suprakolinním až submontánním. Potenciální přirozená vegetace oblasti je značně rozmanitá, většinu plochy pokrývají smíšené acidofilní doubravy s borovicí, v chladnějších polohách acidofilní bučiny, popř. na bazických substrátech bučiny květnaté. Na skalních výběžcích se nacházejí reliktní bory, podél vodních toků jsou přítomny luhy, bažinné olšiny až podmáčené smrčiny. Na humolitech jsou zastoupeny rašelinné bory a tajgové březiny. Primární nelesní vegetace je také pestrá, je zastoupena rozmanitými fytochorotypy s výskytem exklávních prvků. Převažují mezofilní hercynské druhy, vyskytují se ovšem také rostliny subatlantského až atlantského rozšíření (pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris), nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), ovsíček časný (Aira praecox), hrotnosemenatka hnědá (Rhynchospora fusca), písečnatka nejmenší (Arnoseris minima) a sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus); dále také druhy boreokontinentální, např. suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), rojovník bahenní (Ledum palustre), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), brusnice vlochyně (Vaccinium uliginosum), suchopýrek trsnatý (Baeothryon caespitosum), ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), tolije bahenní (Parnassia palustris). V oligotrofních vodách roste rdest alpský (Potamogeton alpinus), zevar nejmenší (Sparganium minimum), bublinatka menší a bledožlutá (Utricularia minor, U. ochroleuca). Endemity jsou dva – tučnice česká (Pinguicula bohemica) a prstnatec Dactylorhiza bohemica) [1].

15


Fauna – v Podralsku se vyskytuje běžná, především lesní fauna, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá). Na čedičových kupách v jižní části oblasti jsou vyhraněné fragmenty teplomilné fauny (měkkýši). Na odlesněných místech bývalého vojenského prostoru přežívají druhy jinde potlačené, např. skřivan lesní. Obohacujícím prvkem jsou četné rybníky s význačnou ptačí faunou (husa velká, jeřáb popelavý, sýkořice vousatá, cvrčilka slavíková). Říčky vlivem malého spádu náleží často až do parmového pásma, menší toky do pásma pstruhového. Významné druhy: savci: ježek západní (Erinaceus europaeus); ptáci: husa velká (Anser anser), jeřáb popelavý (Grus grus), rybák obecný (Sterna hirundo), skřivan lesní (Lullula arborea), břehule říční (Riparia riparia), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus); obojživelníci: ropucha krátkonohá (Bufo calamita), skokan štíhlý (Rana dalmatina), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra); měkkýši: žebernatěnka drobná (Ruthenica filograna), sudovka žebernatá (Sphyradium doliolum), hrotice obrácená (Balea perversa), sítovka lesklá (Aegopinella nitidula) [1]. Chráněná území – na území Podralska jsou vyhlášena pouze maloplošná zvláště chráněná území (ZCHÚ) zabírající celkem 6,04 % území, a to v kategorii národní přírodní rezervace (1 NPR), přírodní rezervace (4 PR) a přírodní památka (4 PP). Území Podralska není součástí velkoplošného ZCHÚ (např. CHKO). Chráněné vymezené a vyhlášené prvky přírody představují omezení nebo limity, které je potřeba při návrhu rozvojových programů a opatření respektovat (viz. příloha č. 2). Bližší informace o územích a jejich ochraně jsou v analytické a datové části koncepce PR HSO LK. NATURA 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Soustavu NATURA 2000 tvoří ptačí oblasti a evropsky významné lokality, v nichž jsou nepřípustné takové záměry, které negativním způsobem nemohou ovlivnit jejich hlavní předměty ochrany. Lokality soustavy NATURA 2000, které se vyskytují na území HSO Podralsko a potenciální omezení lidské činnosti v nich, jsou zhodnoceny v rámci samostatného posouzení vlivů na lokality NATURA 2000 (kapitola 4.). V oblasti se vyskytuje celkem 5 EVL: Malý a Velký Bezděz, Mariánský rybník, Slatinné vrchy, Jestřebsko – Dokesko a Horní Ploučnice a 1 ptačí oblast: Českolipsko- Dokeské pískovce a mokřady (viz. příloha č. 2). Územní systém ekologické stability (ÚSES) sestává z prvků na třech velikostních úrovních – lokální, regionální a nadregionální. Jde o biocentra spojená biokoridory a dále pak o interakční prvky. ÚSES, spolu se ZCHÚ a lokalitami NATURA 2000 omezuje využití území tak, aby nedocházelo k poškozování či narušování struktury a vzhledu krajiny a v ní fungujících ekosystémů. V oblasti se nachází pouze jedno nadregionální biocentrum NBC 42 – BřehyněPecopala, dále je to 8 regionálních biocenter s navazujícími biokoridory. Na mapě v příloze č. 2 jsou zobrazeny prvky ÚSES pokrývající oblast Podralska, bližší informace jsou v analytické a datové části posuzované koncepce PR HSO LK. Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. VKP rozlišujeme tzv. „zákonné“ (dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb.) a registrované (dle § 3 tohoto zákona). Zákonnými VKP jsou veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Registrovanými VKP jsou části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody - jedná se zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Na území HSO Podralsko se nachází celkem 17 VKP. Na území HSO se nachází 13 památných stromů: 5× Lípa v Břevništi (2 samostatné dřeviny a skupina 3 dřevin) ; Lípa v Novinách pod Ralskem; Lípa v Pertolticích; Lípa v Luhové; Lípa ve Všelibicích; Lípa v Cetenově; Krupská lípa; Jilm v Hradčanech; Dub u Františkova. 16


Dalším negativem jsou staré ekologické zátěže, které se nacházejí v Ralsku, Mimoni a Zákupech. Souvisejícím problémem je také nedostatek financí na odstraňování důsledků těžebních činností a pomalá sanace po těžbě uranu. V HSO se nachází cca 7 % zjištěných brownfields z Libereckého kraje, přičemž do šetření nebyl zahrnut bývalý vojenský újezd Ralsko. Výskyt těchto území v regionu je v obcích: Cetenov, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov a Ralsko. V Podralsku je evidována řada nemovitých památek, převážně církevních (kostely, kaple, fary, sochy svatých aj.), ale i světských, jako např. rodinné domy nebo venkovské usedlosti. Na území Podralska se nacházejí dvě národní kulturní památky (NKP), a to zámek Zákupy a zřícenina hradu Bezděz. Na území HSO není v žádné obci ani městě prohlášená památková rezervace, pouze ve městě Zákupy památková zóna. Problém v oblasti osídlení tvoří dosti rozdrobená sídelní struktura s velký množstvím malých sídel, nesouvislou zástavbou a nízkou hustotou osídlení přinášející vyšší finanční a územní náročnost na dopravní a technickou infrastrukturu.

2.3

Západní Českolipsko

HSO Západní Českolipsko se nachází při západní hranici LK (viz. příloha č. 1). Oblast má rozlohu 360,3 km2, žije zde 17 253 obyvatel (4 % kraje; k 31.12.2004) a sahá od Kamenického Šenova po obci Blatce jižně od Doks a je tvořena 25 obcemi (dva správní obvody obce s rozšířenou působností – Česká Lípa, Nový Bor, a 3 obvody pověřených obecních úřadů – Česká Lípa, Doksy a Nový Bor). S hustotou zalidnění 48 obyv./km2 se jedná o velmi řídce osídlenou oblast (jedno z kritérií pro vymezení HSO) s výrazně venkovským charakterem oblasti, kde 88 % obcí má méně než 1 000 obyvatel (a 52 % obcí má méně než 500 obyvatel). Geomorfologie - celé území Libereckého kraje náleží do provincie Česká vysočina, území HSO se nachází v subprovinciích Krušnohorská (celek České Středohoří), Česká Tabule (celek Ralská pahorkatina) a Krkonošsko-jesenická soustava (celek Lužické hory). Biogeografické členění - území HSO zasahuje do 4 bioregionů: 1.15 Verneřický, 1.33 Kokořínský, 1.34 Ralský a 1.66 Lužickohorský (viz. obrázek č. 1). Potenciální vegetaci tvoří vesměs květnaté bučiny a dubohabrové háje, jen severní Lužickohorskou jednotku charakterizují také bikové bučiny a acidofilní doubravy [1]. Klima - území spadá do třech klimatických oblastí, které jsou definovány jako mírně teplé oblasti. Převážnou část území zaujímá klimatická oblast MT9, která patří mezi nejteplejší v Libereckém kraji. Rozdíl mezi uvedenými klimatickými oblastmi spočívá zejména v počtu letních a mrazových (ledových) dnů, popřípadě průměrných teplot. Okolí Nového Boru spadá do klimatické oblasti MT7, oblast Kamenického Šenova do chladnější klimatické oblasti MT2 (80 až 100 dnů se sněhovou pokrývkou) [2]. Ovzduší - v oblasti se nachází celkem 10 zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší a 30 středních zdrojů znečišťování ovzduší. Dle Konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek v Libereckém kraji patří mezi prioritní oblasti (kde jsou překračovány imisní limity) z této HSO pouze Skalice u České Lípy. Nejbližší stanice automatického imisního monitoringu (AIM) se nachází v České Lípě, manuální měřicí stanice imisí se nachází v Horní Polici (kód: LHPO; měří: NOx, SOx, TZL) a v Panské Vsi (u Dubé) (kód: LPVE; měří: NOx, SOx, TZL). V oblasti se nenachází žádná spalovna komunálního nebo nebezpečného odpadu (nejbližší: SAP Mimoň s.r.o.) [22]. Z velkých zdrojů znečišťování ovzduší je zde 9 provozoven sklářského průmyslu, z nichž největší (dle produkce znečištění) je PRECIOSA-LUSTRY, a.s. Nový Svět – hlavní závod, a celkově jsou koncentrovány v Kamenickém Šenově, kde je lze označit společně s dopravou 17


za hlavní zdroje znečišťování ovzduší. Avšak se zvyšováním používání méně hodnotných paliv v lokálních topeništích narůstá význam podílu malých zdrojů. Stav znečištění ovzduší v této oblasti na příkladu průměrných ročních koncentrací NO2 dokládá mapka na obrázku č. 2. Konkrétní opatření pro snižování produkce škodlivin jsou součástí návrhové části Krajského programu snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Obrázek č. 2: Průměrná roční hodnota koncentrace NO2 v ovzduší

Zdroj: [24] Voda - celé území HSO spadá do povodí Ploučnice (povodí 2. řádu), jež se vlévá do Labe. Z důležitějších vodních toků ústí do Ploučnice Panenský potok (P), Hradčanský potok (L), Svitávka (P), Dobranovský potok (P), Šporka (P), Robečský potok (L). Pod Českou Lípou se jedná již o silně znečištěnou vodu. Území HSO je (téměř celé) součástí CHOPAV Severočeská křída (vyhlášena NV č. 85/1981 Sb.), která je součástí České křídové tabule. Ta má díky své geologické stavbě velmi dobré podmínky pro akumulaci podzemních vod. Základní hydrogeologické znaky jsou určeny hydrickým charakterem středněturonských sedimentů převážně písčité povahy. Tyto sedimentární horniny jsou velmi dobře propustné. Na území se nachází několik rybničních soustav. Velké území zabírá soustava mezi Stvolínkami, Holany a Jestřebím. Kolem tří desítek rybničních ploch leží v CHKO Kokořínsko, kde jsou nejčastěji vázány na tok Liběchovky a Pšovky – tvoří rybniční soustavu přímo na toku. Nacházejí se zde rovněž mokřady (ochrana Ramsarskou úmluvou), příčinou jejich existence je blízkost zvodní v úrovni dna údolí, nepropustnost jílovitého podloží, zarůstání koncových či okrajových částí některých rybníků. V blízkosti potoků Pšovky a Liběchovky se nachází několik soustav mokřadů. Spolu s těmito toky a vodními plochami tvoří důležité biokoridory regionálního významu. Stav likvidace splaškových odpadních vod je v řešeném území na nízké úrovni, napojeno je pouze 41 % trvale obydlených bytů. V HSO Západní Českolipsko je veřejná splašková kanalizace s ukončením na ČOV pouze v místních částech (MČ) Blíževedly dále v Dubé, Vrchovanech, Žandově a v Tachově. Obecní ČOV mají Holany a Kravaře, v Prysku má ČOV Preciosa (MČ Vesnička). V ostatních obcích veřejná kanalizace není, řada objektů vypouští splaškové vody přímo do místní vodoteče bez jakéhokoliv předčištění. Tento stav je zcela nevyhovující. SEZ- v řešeném území byly specifikovány 3 oblasti s výskytem starých ekologických zátěží v různém stupni rekultivace. První se nachází v Práchni, kde je naplánována výstavba recyklační 18


linky k likvidaci nejen navezeného skládkového materiálu. Tato skládka je velmi riziková a velmi nevhodně umístěná – protéká jí Šenovský potok, který dále teče v blízkosti jímaných vrtů a studní (zdrojů pitné vody pro Kamenický Šenov). Skládka v obci Kozly byla již úspěšně rekultivována a skládka v obci Žandov je uzavřena (k odkládání dochází pouze ve výjimečných případech). Problémem je nelegální dovoz odpadů ze sousední SRN. Využití půdy, půdní typy - výskyt půdních typů je velice různorodý. Od jihu sem zasahují kambizemě modální a hnědozemě modální až kambizemě eutrofní, kterých k severu přibývá a v podstatě pak alternují s modálními pseudogleji. Ve střední části je pás pseudoglejů pelických a arenických podzolů. Severní okraj tvoří kambizemě dystrické. Z hlediska celkové výměry pozemků ZPF je tato oblast s 52,3 % nad průměrem Libereckého kraje (cca 45 %), kdy tyto parametry dosahuje a přesahuje většina obcí HSO. Z hlediska zornění (56,1 %) oblast nedosahuje průměru ČR (cca 72 %) – této hodnoty parametru dosahují pouze obce Dubá, Chlum, Luka, Skalka u Doks a Tachov, ale je nad průměrem Libereckého kraje (49,3 %). Značná část orné půdy je trvale či sezónně zatravněna, nebo za dotačního spolupůsobení uváděna do klidu s předpokladem dlouhodobého či trvalého setrvání v TTP. Z hlediska podílu jednotlivých tříd ochrany na ZPF spadá 40,0 % do IV. a V. třídy ochrany, kdy vysokých hodnot dosahují na území obcí Prysk (85,6 %), Kozly (84,5 %), Nový Oldřichov (77,7 %), Skalice u Č.L. (71,0 %). Tyto půdy jsou vzhledem k současným i očekávaným podmínkám zemědělského hospodaření za hranicí ekonomické efektivnosti, což se projevuje zejména na jejich aktuálním stavu. Jedná se však často o pozemky, které podléhají obecné ochraně přírody (tvoří VKP dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, – zejména údolní niva, či prvky ÚSES), kde je vyloučena změna druhu pozemku a jiný způsob využívání. Dle údajů Krajské koncepce zemědělství činí zastoupení pozemků LFA (Less Favoured Areas, území s méně příznivými podmínkami pro zemědělské hospodaření, pro něž je možné žádat dotace z Programu rozvoje venkova) v okrese Česká Lípa 42,6 %, v Libereckém kraji 70,0 %, v ČR 56,6 %. Značná část výměry LFA pozemků (zejména TTP) je zařazena ve zvláštní i v obecné ochraně přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jako VKP (dle § 3 a 6), ZCHÚ, případně NATURA 2000. Lesy zaujímají 37,1 % území HSO. Poměrně velký podíl na nezemědělsky využívané ploše území mají výše zmíněné vodní plochy – 2,3 % (tj. asi 835 ha). Problémem lesů nejen tohoto území je místně narušená druhová struktura (existence nepůvodních struktur a monokultur, kdy náprava stavu je vzhledem k obmýtné době relativně dlouhodobá a vymykající se časovému horizontu realizace programu rozvoje HSO). Z hlediska vlastnictví lesních pozemků v řešeném území naprosto převládá stát (LČR) a obce, zastoupení ostatních vlastníků lesů je statisticky méně významné. Na území se nachází celkem 7 brownfields o celkové rozloze 5 ha, z nichž nejvýznamnější jsou 3 postprůmyslové plochy v Kamenickém Šenově o rozloze 1,8 ha. Co se týče rozlohy a památkové péče, je nejvýznamnější historická plocha (zámek) ve Stvolínkách (2,8 ha). Zastavěné plochy zabírají 1,1 % území. Příroda a krajina - v případě bioregionů 1.15, 1.33 a 1.34 je zastoupen 2. bukovo-dubový (pouze 1.33) až 5. jedlo-bukový stupeň (pouze 1.66) (popis LVS viz. příloha č. 4). Zatímco v 1.33 je charakteristická chudá, ale relativně teplomilná pískovcová biota s inverzemi na dnech roklí, v 1.15 a 1.34 je biodiverzita vysoká. Potenciální vegetaci tvoří acidofilní doubravy a acidofilní a květnaté bučiny, výjimečně dubohabrové háje. Flóra - od jihu převažují běžné hercynské druhy s podstatným zastoupením druhů subatlantských, jako nahoprutky písečné (Teesdalia nudicaulis), kolence jarního (Spergula morisonii), mokrýše vstřícnolistého (Chrysosplenium oppositifolium). K zajímavostem patří výskyt pryskyřníku velikého 19


(Ranunculus lingua), rdestu alpského (Potamogeton alpinus) a rdestu uzlinatého (Potamogeton nodosus). V 1.15 se specificky vyskytují již horské elementy oceaničtějšího rázu, jako mléčivec alpský (Cicerbita alpina), svízel horský (Galium saxatile), žebrovice různolistá (Blechnum spicant) [1]. Fauna - Ploučnice náleží do parmového pásma, ostatní, spíše drobné toky, do pstruhového pásma. Z významných druhů živočichů jsou zde ježek západní (Erinaceus europaeus), břehule říční (Riparia riparia), havran polní (Corvus frugilegus) (v 1.33), v 1.34 pak i husa velká (Anser anser), jeřáb popelavý (Grus grus) a skřivan lesní (Lullula arborea). Dále jsou zde ropucha krátkonohá (Bufo calamita), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), v 1.66 ojediněle horské druhy (rejsek horský – Sorex alpinus), netopýr severní (Eptesicus nilssoni), ad. [1]. Ochrana přírody – území je ze 75 % územně pokryto oblastmi ochrany přírody (s častými překryvy) (viz. příloha č. 2), což představuje pro budoucí záměry jednoznačný limit. Jsou zde vymezena maloplošná zvláště chráněná území, velkoplošná ZCHÚ a lokality zvláštní ochrany dle obou směrnic Rady Evropských společenství – o ochraně přírodních stanovišť i ptačí oblasti. Tři CHKO – Kokořínsko, České středohoří, Lužické hory, zaujímají 65 % rozlohy HSO, tj. asi 230 km2. Na 21 maloplošných ZCHÚ připadá 1,8 % území (6,4 km2). 18 % území (64 km2) připadá na ochranu stanovišť a 2,2 % (7,8 km2) na jedinou ptačí oblast (Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady) v rámci NATURA 2000. Celková plocha chráněných území dosahuje 86,6 % plochy HSO, ale vzhledem k překryvům zabírají reálně 74,9 % jeho rozlohy. Na území se nacházejí tyto maloplošná ZCHÚ: PR 1803 – Mokřady horní Liběchovky, PR 179 – Kokořínský Důl, PP 1735 – Prameny Pšovky, PP 2089 – Černý Důl, PR 1908 – Vlhošť, PP 1738 – Ronov, PP 2190 – Stříbrný vrch, PP 2109 – Pod Hvězdou, PP 1353 – Kamenný vrch u Křenova, PP 2229 – Deštenské pastviny, PP 2192 – Martinské stěny, PP 2191 – Osinalecké bučiny, NPR 279 – Novozámecký rybník, PR 401 – Slunečný dvůr, NPP 300 – Panská skála, PP 341 – Provodínské kameny, PP 352 – Pustý zámek, PP 1356 – Kaňon potoka Kolné, PR 2230 – Kostelecké bory, PP 1354 – Husa, PP 2418 – Bobří soutěska. Z velkoplošných ZCHÚ jsou zastoupena na území obcí HSO tato: CHKO Kokořínsko, CHKO České středohoří, CHKO Lužické hory (viz. příloha č. 2). Na celém území HSO se nachází 23 registrovaných památných stromů (resp. jejich skupin): Lípa v Tachově (Tachov), Lípy u křížku (Blatce), Lípa v Nedvězí (Dubá), Lípa Vrabcov (Dubá), Smrk Vrabcov (Dubá), Lípa v Tuhani (Tuhaň), Jírovec u čp.38 (Tuhaň), Lípa v Lešnici (Tuhaň), Douglaska u Provodína (Provodín), Duby v oboře Vřísek (Holany), Alej Hvězda (alej lip srdčitých, Blíževedly), Skupina ve Skalce (skupina javorů mléč, Blíževedly), Skupina ve Skalce (skupina lip srdčitých, Blíževedly), Modřín ve Stvolínkách (Stvolínky), Topol u kravařské hájovny (Kravaře), Duby u Kravař (Kravaře), Moruše v Čapím dvoře (Holany), Lípa v Kozlech (Kozly), Lípa ve Volfarticích (Volfartice), Volfartická lípa (Volfartice), Dub ve Volfartické Nové Vsi (Volfartice), Lípa v Práchni (Kamenický Šenov), Lípa u kapličky (Kamenický Šenov) [6, 24]. Krajina je velmi pestrá a ceněná pro svůj dochovaný krajinný ráz a náleží těmto částem oblastí krajinného rázu: 1 – Verneřické středohoří, 2 – Lužické hory, 4 – Okolí České Lípy sever, 5 – Okolí České Lípy jih, a 6 – Severní Kokořínsko. Ke krajinářským aspektům a určujícím atributům patří podíl lesních pozemků, koeficient ekologické stability, intenzita střídání jednotlivých druhů pozemků a jejich velikost, příp. přítomnost opticky diferencujících krajinných prvků. Dle členění na typy krajiny lze na HSO nalézt převážně (54 %) typ krajiny B (harmonická krajina, s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem; krajina tohoto typu může mít úplnou převahu prvků přechodného charakteru nebo mozaiku prvků odpovídajících střídavě krajinným typům A a C). Výrazné zastoupení má i typ C (26 %), ostatní pak 17 % (B-C), resp. 1,5 % (A i A-B). ÚSES je územně vymezen biocentry, biokoridory a interakčními prvky. Znamená vedle ZCHÚ a lokalit NATURA 2000 pro návrhy změn využití území určitý limit. Přehled a vyčerpávající údaje o plošném zastoupení jednotlivých prvků systému podávají jednotlivé platné ÚPD na podkladech dokumentací ÚSES a KOPK, graficky znázorněny jsou v příloze č. 2. Severní částí území prochází 20


nadregionální biokoridor, na který navazují větší regionální biocentra jižně od Žandova. Velká regionální biocentra jsou rovněž u obcí Stvolínky a Jestřebí. Registrovaných VKP dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se na území nachází 7 (na území obcí Dubá, Provodín, Stružnice). Suroviny - na řešeném území se nacházejí 3 výhradní ložiska stavebního kamene – drceného kamene – Tachov, Újezd a Žandov. Dobývány jsou povrchovými stěnovými, místy zahloubenými lomy. Pro ložisko stavebního kamene Janovice u Kravař se doposud nepodařilo dořešit střety zájmů, a není proto ani chráněno vyhlášením CHLÚ. Dále se zde nacházejí zásoby stavebního kamene (Tachov, Chlum), sklářských a slévárenských písků celorepublikového významu (výhradní ložisko Provodín, Srní), těžených povrchově jámovými lomy. Existence CHOPAV Severočeská křída, do něhož území z větší části spadá, zásadním způsobem ovlivňuje využívání surovinových zdrojů oblasti. Odpady - meziroční produkce směsných komunálních odpadů se za období 2001-2004 snížila o 6 %. Kromě dvou obcí třídí odpad ve všech sídlech, avšak nejsou vždy separovány všechny komodity. Pozitivním zjištěním je skutečnost, že množství separovaného odpadu roste (např. sklo o 273 %), spolu se zájmem obcí o tuto problematiku (zapojení měst a obcí do systému společnosti EKOKOM). V současnosti není na území žádná skládka komunálního odpadu, ani sběrný dvůr. Problémem je likvidace komunálního odpadu v objektech druhého bydlení. Vznikající černé skládky v rekreačních oblastech budou řešeny v rámci zpracování koncepce Nakládání s odpady v rekreačních oblastech. Památky - na území jsou prohlášeny 3 vesnické památkové rezervace: Janovice (dřevěné lidové domy z 18. a 19. století), Raná (lidové obytné stavby z 19. století), Lhota (stavby lidové architektury ve spojení s pískovcovým skalním masivem). Dále jsou vyhlášeny 2 městské památkové zóny (Dubá, Kamenický Šenov) a 3 vesnické památkové zóny (Bukovec, Tubož, Kravaře). Dále jsou zde hrad Houska a Vísecká rychta. Osídlení - problém v oblasti osídlení tvoří rozdrobená sídelní struktura s velký množstvím malých sídel (88 % obcí má méně než 1 000 obyvatel a 52 % obcí má méně než 500 obyvatel), nesouvislou zástavbou a nízkou hustotou osídlení přinášející vyšší finanční a územní náročnost na dopravní a technickou infrastrukturu. V celé oblasti byl zaznamenán velký podíl trvale neobydlených domů (více než 25 %), které mají většinou rekreační využití. Domovní fond má ve všech obcích zhruba stejné relativně vysoké průměrné stáří (64 let). Na kanalizaci je připojeno jen asi 20 % domů [4].

2.4

Cvikovsko

Oblast Cvikovska se nachází v severozápadní části území Libereckého kraje (viz. příloha č. 1) a má celkovou výměru 79,1 km2. K 31.12.2004 žilo na jejím území 5 746 obyvatel. Tato HSO je tvořena 4 obcemi: Cvikov, Kunratice u Cvikova, Svojkov a Svor. Posuzovaná oblast leží na území okresu Česká Lípa. Součástí Libereckého kraje je několik přírodně atraktivních území, přičemž Cvikovsko se řadí do takto vymezené oblasti Lužické hory. Cvikovsko leží v nepříliš vysokém horském pásmu při hranici ČR a SRN. Nejvyšší horou je Luž (793 m n. m.), Lužické hory jsou tvořeny svrchnokřídovými pískovci, kterými v historii proniklo sopečné magma, následnou erozí získaly hory svůj charakteristický vzhled s výraznými kupovitými vrchy. Geomorfologie: Cvikovsko náleží, stejně jako celý Liberecký kraj, do provincie Česká Vysočina. Území se dále člení na Krkonošsko-jesenickou subprovincii a celek Lužické hory. Biogeografické členění: HSO Cvikovsko se celkem rozkládá na 2 bioregionech s výskytem příslušných společenstev a přírodních podmínek - 1.34 Ralský bioregion a 1.66 Lužickohorský bioregion (viz. obrázek č. 1) [1]. 21


Klimaticky se řadí do mírného pásma s typickým střídáním ročních období, přičemž lokální podmínky jsou výrazně ovlivněny zdejším reliéfem. Dle podrobnějšího klimatického členění náleží Cvikovsko převážně do klimatické oblasti MT7 a částečně do MT2 (zejména obec Svor). Klimatická oblast MT7 je charakteristická větším počtem letních dnů, nižšími průměrnými teplotami v zimě a vyšším srážkovým úhrnem ve vegetačním období [2]. Stejně jako v ostatních částech republiky je stav ovzduší ovlivněn množstvím zdrojů znečišťování. V oblasti Cvikovska se nacházejí celkem 4 zvláště velké a velké zdroje a 16 středních zdrojů znečišťování ovzduší. Většina z nich se nachází na území města Cvikov. Mezi obce, ve kterých jsou překračovány imisní limity, patří právě pouze Cvikov. Kvalita ovzduší je ovlivňována zejména výší koncentrace SO2 a NOx, jejichž producenty jsou především velké zdroje znečišťování. Konkrétní opatření pro snižování produkce škodlivin jsou součástí návrhové části Krajského programu snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Stanice AIM (automatizovaný imisní monitoring ČHMÚ) jsou v Libereckém kraji rozmístěny celkem v 5 lokalitách: Frýdlant – Údolí, Liberec – město, Jablonec – město, Česká Lípa a Souš. Pro určení stavu ovzduší v HSO přichází v úvahu jako nejbližší stanice Česká Lípa. Podle předběžného přehledu překročení imisních limitů a cílových imisních limitů znečišťujících látek vyplývá, že: 1. za rok 2005 byl překročen: •

24 hod. imisní limit PM10 celkem 49 krát s maximální koncentrací 106,0 µg/m3 (imisní limit pro ochranu zdraví je 50 µg/m3 s max. počtem překročení 35) [25].

2. v roce 2006 nebyl překročen (k datu 12.10.2006) žádný imisní limit dle [26]. Dalším zdrojem pro sledování vývoje stavu ovzduší je ISKO (informační systém kvality ovzduší), který je tvořen stanicemi různého typu, především s manuálním měřením a tvorbou záznamů. V HSO Cvikovsko je pouze je jedna měřící stanice: LSVO Svor. Oblast spadá do povodí Labe (správa Povodí Ohře, s.p.) – Svitavka (Boberský, Kohoutí a Svojkovský potok) se vlévá do Ploučnice, která se pak vlévá do Labe. Mezi vodní díla, jež se nacházejí v oblasti, patří rybníky Třeťák a Vytěrák a Velký a Malý Svorský rybník. Nejvýraznějším vodním tokem je Svitavka, která pramení na německé straně poblíž Dolní Světlé pod Luží, přitéká ve výšce 505 m, ústí zprava do Ploučnice i Brenné ve 253 m; plocha povodí je 132,5 km2, délka je toku 37,4 km, průměrný průtok u ústí má 1,16 m3.s-1. Je to významný vodní tok s pstruhovou vodou a vodáckým využitím. Má významné pravostranné přítoky: Hamerský potok a Boberský potok (Bobrava). Horní část toku se nachází na území CHKO Lužické hory, tok je zčásti regulovaný (na průtoku zastavěnými územími), zčásti je přirozeného rázu, v ± neudržované nivě mimo souvislejší zalesnění. V Lindavě byla nedávno provedena drastická regulace, níže je tok téměř souvisle bez větších regulací (s výjimkou Zákup), s pionýrskými luhy s vysokým podílem neofytní květeny. Na nejdolejším toku je niva široká, tok je meandrující. Čistota vody je průměrná, místy až zhoršená. Problémem jsou občasné záplavy v jejím povodí [27]. Podle statistických údajů z [4] dotazníkového šetření z roku 2005 vyplývá, že celkem 94 % z trvale bydlících obyvatel má zavedený veřejný vodovod, avšak pouze 68 % je napojeno na veřejnou kanalizační síť. Tento stav je způsoben tím, že 2 obce nemají kanalizaci vůbec (Svojkov, Kunratice u Cvikova) a v jedné (Svor) je kanalizace ve výstavbě. Stav likvidace splaškových odpadních vod je v řešeném území na nízké úrovni. V řešeném území je veřejná splašková kanalizace s ukončením na ČOV pouze v místní části Cvikov (napojeno 68 % obyvatel) a v části Svoru je veřejná splašková kanalizace bez čištění zaústěná do recipientu. V ostatních obcích veřejná kanalizace není, odpadní jímky jsou vyváženy na ČOV Nový Bor, popř. ČOV Česká Lípa. Samostatné ČOV v obci Cvikov má Dětská léčebna a Plicní sanatorium Martinovo údolí a ČOV na čištění průmyslových odpadních 22


vod má závod Grafostroj, v části Lindava jsou 3 lokální ČOV (sklárna, DPS, Rekreační středisko bývalých VKD Kladno) a jedna lokální ČOV je ve Svoru (Rekreační středisko Krajské prokuratury Ústí nad Labem). Dešťové vody v obcích jsou převážně odváděny pomocí příkopů, struh a propustků a vsakují se do terénu, popř. jsou odváděny do vodoteče (např. Boberský potok, Svitávka). Území Cvikovska spadá do CHOPAV Severočeská křída. V řešeném území se nenacházejí žádná výhradní, nevýhradní ložiska ani dobývací prostory a chráněná ložisková území. Z hlediska výměry pozemků ZPF je Cvikovsko pod krajským i celorepublikovým průměrem – 39,5 % ZPF z celé plochy (z toho 46,6 % orné půdy, 2,2 % ovocné sady, 4,5 % zahrady, 46,7 % TTP). Tyto parametry dosahují a přesahují obce Cvikov, Kunratice u Cvikova a Svojkov, zastoupení ZPF v obci Svor je méně podstatné, zde převažují lesní pozemky. Dále řešená oblast nedosahuje průměru ČR v zastoupení orné půdy. Část pozemků se řadí i do LFA ploch (okres Česká Lípa 42,6 %), jejichž převážná většina (zejména TTP) se řadí do pozemků ve zvláštní i obecné ochraně přírody podle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. V oblasti HSO je velice různorodé zastoupení půdních typů: převažují kambizemě dystrické, pseudogleje luvické a minimum podzol arenických, luvizemí modálních a pseudoglejí modálních. Celkem 62,1 % rozlohy ploch ze ZPF jsou řazeny podle BPEJ a tříd ochrany do produktivního spektra zemědělských půd (I-III.třída). Území lze z hlediska produkce začlenit do třech výrobních oblastí – B1, B2 Bramborářská oblast(1 a 2) a B3 Bramborářsko-ovesná oblast. Lesní pozemky tvoří 84,1 % nezemědělských ploch (60,53 % z plochy Libereckého kraje). Výměra lesní půdy se v ČR postupně mírně zvyšuje na úkor zemědělských pozemků – v podmínkách řešeného území je nárůst méně významný a statisticky zanedbatelný. Přetrvávajícím problémem i lesů řešeného území je místně narušená druhová struktura (existence nepůvodních struktur a monokultur, kdy náprava stavu je vzhledem k době obmýtí relativně dlouhodobá), a negativní vliv volně chované zvěře (v druhové struktuře i počtu), který se projevuje škodami na lesních i nelesních kulturách. Z hlediska vlastnictví lesních pozemků v řešeném území plošně naprosto převládá státní vlastnictví – Lesy České republiky (LČR), zastoupení ostatních vlastníků lesů je statisticky méně významné. Porovnáním datových údajů zastoupení PUPFL k ploše celé HSO je lesnatost oblasti 50,93 %, což je výrazně vyšší, než činí celorepublikový průměr. Se zvyšující nadmořskou výškou se postupně mění i vegetační stupně. V případě HSO Cvikovsko se jedná o kontinuální přechod od 2. VS v nízkých polohách až do 6. VS, popis jednotlivých VS je popsán v příloze č. 4 Lesní vegetační stupně. Druhová diverzita odpovídá daným bioregionům určeným přírodními podmínkami, vegetačními stupni, nadmořskou výškou, klimatickým regionem, atd. Celkový krajinný ráz, jenž je utvářen mnoha faktory, včetně způsobů využívání a obhospodařování krajiny, je svým způsobem jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. Krajina se řadí ke 2 oblastem krajinného rázu: 1-Lužické hory a 2-Podještědí [6]. V HSO převažuje typ krajiny harmonické (71,8 %), vyznačující se vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem. Dalším typem je krajina relativně přírodní, zabírající 20,9 % podílu z plochy HSO s dominantním až výlučným výskytem přírodních prvků.

23


Na území HSO zasahují velkoplošná i maloplošná zvláště chráněná území (viz. příloha č. 2). Z velkoplošných zasahuje na území CHKO Lužické hory. Z maloplošných území je vymezena 1 přírodní rezervace a 2 přírodní památky:

PR Klíč - výměra 9,00 ha, vyhlášeno 1967, nadmořská výška 530–760 m, území obce Svor. Výrazný znělcový kužel, krajinná dominanta severních Čech. Na jihozápadní straně je kužel ukončen stěnou vysokou 45–60 m, pata kužele je pokryta rozsáhlými sutěmi. Na jihozápadních skalnatých svazích pod vrcholem roste tolitová doubrava, jedna z nejvýše položených doubrav v České republice. Tvoří ji rozvolněné porosty dubu zimního (Quercus petraea) s vtroušenou lípou malolistou (Tilia cordata), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia) a lískou obecnou (Coryllus avellana). V bylinném patře převažuje tolita lékařská (Cynanchum vincetoxicum) a třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), v prostorech mezi porosty se vyskytují například náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), lilie zlatohlavá (Llilium martagon), pryšec chvojka (Tithymalus cyparissias). Na skalních stěnách a okrajích sutí se vyskytuje kriticky ohrožená hvězdnice alpská (Aster alpinus). Na vrcholu Klíče hnízdí krkavec velký (Corvus corax), v minulosti zde hnízdil i sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Celkem byl na Klíči zjištěn výskyt 50 druhů obratlovců. V suťových polích se vyskytují některé horské druhy brouků, například střevlíci Carabus linnei či Pterostichus negligens [7].

PP Dutý kámen - výměra 6,63 ha, vyhlášeno 1963, nadmořská výška 350–379 m, území obce Cvikov a Kunratice u Cvikova. Pískovcový hřbet s pozoruhodnými skalními útvary. Geologicky výjimečná je ukázka přeměny vrchněkřídového pískovce na styku s třetihorní vyvřelinou – polzenitem, která pronikla k povrchu puklinou v hornině. Na kontaktních plochách, ovlivněných žárem a horkými roztoky, se vyvinula sloupcovitá a deskovitá odlučnost pískovce, kterou si lze nejlépe prohlédnout na jedné z centrálních vrcholových skal. Erozí vznikly zajímavé geomorfologické útvary - hřibovitá skalní věž, skalní okno a voštiny. Skály v jižní části památky byly na počátku 20. století upraveny v novorenesančním duchu – jsou ozdobeny reliéfy, byly v nich vytesány schody a další útvary, sloužící kdysi odpočinku a poučení turistů. Chudé půdy skalního výchozu porůstá smíšený les s převahou borovice lesní. Zajímavostí je vysazený kaštanovník jedlý (Castanea sativa), který zde zmlazuje. Na skalách byl pozorován krkavec velký (Corvus corax) nebo ťuhýk obecný (Lanius collurio) [7].

PP Naděje - výměra 0,30 ha, vyhlášeno 1966, nadmořská výška 580–625 m, území obce Cvikov. Puklinová pseudokrasová jeskyně se nachází v suťovém poli na severním svahu Suchého vrchu, nedaleko od vodní nádrže Naděje. Jeskyni tvoří asi 30 m dlouhá puklina, ve které se v zimním období hromadí chladný vzduch. Jeho zásluhou se v jeskyni téměř po celý rok udržuje podlahový led a ledové povlaky na skalách. V jarním období se vytvářejí na stěnách ledové krápníčky. Jeskyně je zimovištěm několika druhů netopýrů a v suťovém poli nad vchodem do jeskyně se vyskytují zajímavá společenstva mechů a lišejníků. Žije zde křižák temnostní (Meta menardi). Jeskyně byla turisticky využívána, časté návštěvy však vedly k poškozování ledové výzdoby a změně klimatu v jeskyni. Z toho důvodu je nyní její vchod opatřen mříží [7].

Fauna a flóra - v řešené oblasti vyskytuje jelen, srnec, prase divoké, kamzík horský a další. Flóra je poměrně bohatá , některé druhy patří mezi ohrožené, nachází se zde náprstník červený, mařinka vonná, lilie zlatohlávek, prvosenka vyvýšená, aj. NATURA 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany umožňující zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření. Soustavu tvoří ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). V oblasti Cvikovsko se nenachází žádná PO, pouze 3 menší EVL - CZ0514041 Suchý Vrch - Naděje, CZ0510508 Klíč (část) a část liniové EVL CZ0513509 – Svitavka (viz. příloha č. 2). V rámci EVL jsou chráněny tyto druhy: netopýr 24


černý (Barbastella barbastellus), netopýr velkouchý (Myotis bechsteini), mihule potoční (Lampetra planeri). Nevhodné zásahy nebo omezení jsou blíže specifikovány v kapitole 4, kde je zařazeno detailní posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000. Celkově zabírají plochy zvláštní ochrany (velkoplošné, maloplošné ZCHÚ, NATURA 2000) 55,1 % územní rozlohy HSO Cvikovsko. Územní systém ekologické stability (ÚSES) sestává z prvků na třech velikostních úrovních – lokální, regionální a nadregionální. Jde o biocentra spojená biokoridory a dále pak o interakční prvky. ÚSES, spolu se ZCHÚ a lokalitami NATURA 2000 omezuje využití území tak, aby nedocházelo k poškozování či narušování struktury a vzhledu krajiny a v ní fungujících ekosystémů. Konkrétní přehled a vyčerpávající informace jsou uvedeny v podkladech ÚSES, KOPK LK a příslušné ÚPD. Zobrazení prvků ÚSES v území je zařazeno v příloze č. 2. Další ochrana je přznána významným krajinným prvkům, které dělíme na obecné a registrované (dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění). V HSO Cvikovsko nalezneme 12 registrovaných VKP - Kunratice u Cvikova: úvozová cesta se skupinou stromů, stará úvozová cesta, esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled; jilm a borovice u motorestu, esteticky hodnotné stromy; jedlé kaštany, ojedinělý výskyt jedlých kaštanů v této oblasti; lípa a kaštan u křížku, hodnotné stromy, esteticky dotvářejí ráz krajiny; tři lípy, hodnotné stromy, esteticky dotvářejí ráz krajiny; bříza na louce, pěkný vzrostlý strom; lípa u Vokatých, starý mohutný strom u domu; Cvikov: dub a jasan u domu č.p. 189, krásné vzrostlé stromy, v k.ú. Cvikov; lípa u domu v Tovární ul. č.p.422/2, krásný vzrostlý strom, v k.ú. Cvikov; lípa u sklárny AJETO, esteticky hodnotný strom, v k.ú. Lindava; Svojkov: skalní stupen s vodopádem - přirozený pískovcový výchoz s potokem; zámecký park ve Svojkově - anglický zámecký park z poloviny 17. stol. Na celém území HSO se nachází 7 registrovaných památných stromů: Lípa na dolním předměstí, Cvikov; Lípa a dub ve Cvikově, Cvikov; 2 duby ve Svitavě, Svitava; Lípa v Trávníku, Trávník u Cvikova; Lípa v Drnovci, kat. ú. Cvikov [6, 24]. V regionu byly během šetření lokalizovány 3 oblasti s výskytem starých ekologických zátěží v různém stupni rekultivace. Jsou to bývalé skládky, jedna v katastrálním území obce Cvikov, druhá v katastrálním území obce Svor a třetí v areálu bývalého Severoskla v obci Svor,zde byla prokázána kontaminace spodní vody. V HSO se nacházejí 2% ze zjištěných brownfields v Libereckém kraji. Předpokládá se že „trh“ se s nimi vypořádá sám. Celkem se v oblasti HSO nacházejí 4 brownfields ve třech lokalitách s celkovou plochou 73 664 m2, typu průmyslových a železničních ploch. Na území HSO Cvikovsko není v žádné obci ani městě vyhlášena památková rezervace, ani památková zóna.

2.5

Hrádecko – Chrastavsko

HSO Hrádecko-Chrastavko, především jeho severní část leží v exponované poloze mezi městem Liberec a hranicí s Německem (viz. příloha č. 1). Svou plochou 170,1 km2 tvoří 5,4% rozlohy Libereckého kraje. Ke dni 31.12.2004 žilo na jejím území 16 622 obyvatel. Z toho vyplývá, že hustota obyvatel je asi o čtvrtinu nižší než průměr celého kraje. HSO je tvořena pouze 7 obcemi: Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Křižany, Nová Ves, Rynolitce a Zdislava. Ty spadají pod okres Liberec (zároveň správním obvodem obce s rozšířenou působností) a pod 3 pověřené obecní úřady – Chrastava, Hrádek nad Nisou a Český Dub.

25


Geomorfologie: Hrádecko – Chrastavko náleží, stejně jako celý Liberecký kraj, do provincie Česká Vysočina. Území se dále člení na Krkonošsko-jesenickou subprovincii a celky Žitavská pánev a Ještědsko – Kozákovský hřbet. Biogeografické členění: HSO se celkem rozkládá ve 4 bioregionech s výskytem příslušných společenstev a přírodních podmínek – 1.56 Žitavský bioregion, 1.67 Jizerský bioregion, 1.34 Ralský bioregion a 1.66 Lužickohorský bioregion (viz. obrázek č. 1) [1]. Klimaticky se řadí do mírného pásma s typickým střídáním ročních období, přičemž lokální podmínky jsou výrazně ovlivněny zdejším reliéfem. Dle podrobnějšího klimatického členění se rozkládá v 5 klimatických regionech. Převažuje mírná oblast MT7 (Bílý Kostel nad Nisou, Chrastava, Nová Ves), dalšími jsou MT11 (Hrádek nad Nisou), MT4 (Chrastava), MT2 (Rynoltice) a chladná oblast CH7 (Křižany, Rynoltice Zdislava) [2]. Stejně jako v ostatních částech republiky je stav ovzduší ovlivněn množstvím zdrojů znečišťování. V oblasti Hrádecko – Chrastavska se nachází celkem 9 zvláště velkých a velkých zdrojů a 35 středních zdrojů znečišťování ovzduší. Většina z nich se nachází na území měst Hrádek nad Nisou a Chrastava. Mezi obce, které překračují imisní limit pro ochranu vegetace pro roční koncentrace dusíku, patří Chrastava. V 80. letech 20. století byly stávající smrkové monokultury poškozeny emisemi SO2 z nedalekých hnědouhelných elektráren, čímž došlo k velkému odlesnění a ekologické katastrofě. Kvalita ovzduší je ovlivňována zejména výší koncentrace SO2 a NOx, jejichž producenty jsou především velké zdroje znečišťování. V současnosti se významným stává trend zvýšení znečištění ovzduší v důsledku malých a mobilních zdrojů, způsobených nárůstem individuální dopravy a lokálních topenišť, která využívají jako zdroj energie spalování fosilních paliv. Největší oblasti znečištění NO2, SO2 ( i benzenu) jsou podél komunikací I.třídy a v oblasti měst Hrádek nad Nisou a Chrastava. Konkrétní opatření pro snižování produkce škodlivin jsou součástí návrhové části Krajského programu snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje [3]. Stanice AIM (automatizovaný imisní monitoring ČHMÚ) jsou v Libereckém kraji rozmístěny celkem v 5 lokalitách: Frýdlant – Údolí, Liberec – město, Jablonec – město, Česká Lípa a Souš. Pro určení stavu ovzduší v HSO přichází v úvahu jako nejbližší stanice Liberec – město. Podle předběžného přehledu překročení imisních limitů a cílových imisních limitů znečišťujících látek vyplývá, že: 1. za rok 2005 byl překročen: •

24 hod. imisní limit PM10 celkem 34 krát s maximální koncentrací 116,3 µg/m3 (imisní limit pro ochranu zdraví je 50 µg/m3 s max. počtem překročení 35)

•

roční imisní limit BaP (Benzo-a-pyren) 1 krát s maximální koncentrací 1,6 µg/m3 (imisní limit pro ochranu zdraví je 1 µg/m3 s max. počtem překročení 0) [25].

2. za rok 2006 byl překročen (k datu 12.10.2006): • 8 hod. imisní limit O3 celkem 32 krát s maximální koncentrací 169,3 µg/m3 (imisní limit pro ochranu zdraví je 120 µg/m3 s max. počtem překročení 25) [26]. Dalším zdrojem pro sledování vývoje stavu ovzduší je ISKO (informační systém kvality ovzduší), který je tvořen stanicemi různého typu, především s manuálním měřením a tvorbou záznamů. V HSO Hrádecko – Chrastavko je několik měřících stanic – např.: LHRN – Hrádek nad Nisou, LHRS – Hrádek nad Nisou, LCHR – Chrastava, LRYN – Rynoltice, Liberec, aj. Některé ze stanic již ukončily svůj provoz. Převážná část oblasti spadá do povodí Odry (příp.Labe – Panenský potok, Ještědský potok) Lužická Nisa, Jeřice, Albrechtický potok, Vítkovský potok, Bílý potok, Donínský potok, 26


Oldřichovský potok (Lubota), Václavický potok, Oleška, aj. Mezi vodní díla, jež se nacházejí v oblasti, patří Kristýna (Lužická Nisa) a přehrada Mlýnice, která je na Albrechtickém potoku na území obce Nová Ves. Nejvýraznějším vodním tokem je Lužická Nisa, která pramení nad obcí Lučany nad Nisou (zleva ústí do Odry na území Polska) a překračuje státní hranici u Hrádku nad Nisou ve výšce 235 m n. m. Podél celé délky toku 11,5 km nalezneme pstruhové i mimopstruhové pásmo, jehož horní část zasahuje na území CHKO Jizerské hory. V minulosti byla většina toku silně znečištěna, pod Libercem v V.třídě čistoty, po zprovoznění centrální ČOV v Liberci – Pavlovicích až do Chrastavy je III. třída, níže IV. třída. Dalším tokem je Jeřice, do které se vlévá Albrechtický i Vítkovský potok a jež spadá po celé své délce 19,4 km do pstruhového pásma (horní část toku též v CHKO Jizerské hory). Vodní toky spadající do povodí Ohře jsou krajinářsky hodnotné, především pak Ještědský potok, který spadá do kategorie čistoty I.-II. a je chráněnou rybí oblastí [27]. Většina toků je alespoň minimálně regulována, především v místech, kde vtéká do osídlených oblastí. Podle statistických údajů z ČSÚ SLDB 2001 dotazníkového šetření z roku 2005 vyplývá, že celkem 98 % z trvale obydlených bytů je napojeno na veřejný vodovod, avšak pouze 53 % je napojeno na veřejnou kanalizační síť. Tento stav je způsoben tím, že 3 obce nemají kanalizaci vůbec (Křižany, Rynoltice, Zdislava) a v jedné (Bílý Kostel nad Nisou) je pouze kanalizace dešťová. V těchto územích jsou k zachycování odpadních vod využívány žumpy nebo septiky, jež jsou následně vyváženy na nejbližší ČOV, zemědělské pozemky anebo jsou přímo vypouštěny do nejbližších recipientů (vodních toků – Zdislavský potok, Panenský potok, Jeřice, Ještědský potok). Některé stavební objekty nebo areály řeší zneškodnění odpadních vod vsakovacími zařízeními. Tato skutečnost má samozřejmě negativní vliv na životní prostředí. Menší část území spadá do CHOPAV Severočeská křída. V řešeném území se nachází velice významné a kvalitní zásoby štěrkopísků (ložiska Chotyně, Grabštejn) a ložiska radioaktivních surovin - uran (výhradní ložisko s dřívější hlubinou těžbou Břevniště pod Ralskem - Křižany). Výskyty polymetalických rud jsou známé v okolí Chrastavy (Andělská Hora a Panenská Hůrka). Pouze v severní a severozápadní části Libereckého kraje se vyskytují ložiska štěrkopísků. Jsou zde soustředěna prakticky všechna významná ložiska a veškerá produkce v kraji. Surovina se těží na sucho v lomech a pak se upravuje tříděním, případně i praním. Používá se především jako kamenivo do betonů, ale i k mnoha dalším účelům. Mezi nejvýznamnější ložiska patří i nevýhradní ložisko Oldřichov – Hrádek nad Nisou (ostatní ložiska jsou mimo HSO nebo zasahují do území částečně - Chotyně 2). Zásoby jsou vypočteny na několik desítek let. Z Německa a Polska zasahuje do severní části kraje v okolí Hrádku nad Nisou terciérní Žitavská pánev - pouze asi 10 % pánve leží na území ČR. Vlastní ložisko zde představuje hnědouhelná sloj, mocná 9-19 m, ležící v hloubce 200 až 280 m. Přestože je uhlí poměrně kvalitní, o využití ložiska se neuvažuje z důvodů velmi složitých tektonických a hydrogeologických poměrů, ale i velké hloubky uložení. V nadloží hnědouhelné sloje bylo vyvinuto v hloubce 2 až 25 m lignitové slojové pásmo ložiska Hrádek nad Nisou - Kristýna, které je dnes zatopeno. Další surovinou přesahující význam kraje jsou karbonátové suroviny (vápence a dolomity). Budoucí využití většiny ložisek je velmi problematické, protože je značná část vázána neřešitelnými střety se zájmy ochrany přírody a zdroji podzemních vod (Křižany, Jítrava). V Žitavské pánvi mezi Višňovou, Frýdlantem, Chrastavou, Hrádkem nad Nisou jsou evidovány dva menší neschválené prognózní zdroje nežáruvzdorných keramických miocénních jílů. Vzhledem k nízkému stupni prozkoumanosti a nezájmu o tento druh suroviny nejsou zatím tyto zdroje perspektivní. Menší hydrotermální žilné ložisko fluoritu Křižany u Liberce bylo hlubinně dobýváno až do roku 1982, kdy byla těžba ukončena pro nízký obsah fluoritu. V současné době jsou zbytkové nebilanční zásoby na ložisku již odepsané a nejsou vedeny ve státní bilanci zásob. 27


Z hlediska výměry pozemků ZPF je Hrádecko - Chrastavko nad krajským i celorepublikovým průměrem – 54,6 % ZPF z celé plochy (z toho 55 % orné půdy, 0,2 % ovocné sady, 4,7 % zahrady, 40,1 % TTP). Statistické údaje nejsou v současnosti bohužel určujícími, protože značná část orné půdy je trvale zatravněna nebo leží ladem. Značná část pozemků se řadí i do LFA ploch (okres Liberec 81,45 %), jejichž převážná většina se řadí do pozemků ve zvláštní i obecné ochraně přírody podle zákona č. 114/1992 Sb. V oblasti je velice různorodé zastoupení půdních typů: kambizemě dystrické, luvizemě modální, kambizemě modální, pseudogeleje modální, pseudogleje luvické, podzoly kambické, podzoly arenické [5]. Přes dvě třetiny rozlohy ploch ze ZPF jsou řazeny podle BPEJ a tříd ochrany do produktivního spektra zemědělských půd (I-III. třída). Území lze z hlediska produkce začlenit do třech výrobních oblastí – B1, B2 Bramborářská oblast a B3 Bramborářsko-ovesná oblast. Lesní pozemky tvoří téměř 80 % nezemědělských ploch (45,5 % z plochy HSO). Výměra lesní půdy se v ČR postupně mírně zvyšuje na úkor zemědělských pozemků – v podmínkách řešeného území je nárůst méně významný a statisticky zanedbatelný. Přetrvávajícím problémem i lesů řešeného území je místně narušená druhová struktura (existence nepůvodních struktur a monokultur, kdy náprava stavu je vzhledem k době obmýtí relativně dlouhodobá), a negativní vliv volně chované zvěře (v druhové struktuře i počtu), který je projeven škodami na lesních i nelesních kulturách. Z hlediska vlastnictví lesních pozemků v řešeném území plošně převládá státní vlastnictví – Lesy České republiky (LČR), i přes to, že zastoupení ostatních vlastníků je v některých obcích významné. Porovnáním datových údajů zastoupení PUPFL k ploše celé HSO je lesnatost oblasti 36,2 %, což je mírně nad celorepublikovým průměrem. Se zvyšující nadmořskou výškou se postupně mění i vegetační stupně. V případě Hrádecko – Chrastavska se jedná o kontinuální přechod od 2. VS v nízkých polohách až do 6. VS ve vyšších polohách pří východní hranici HSO (okolí Kryštofova údolí S-SV od obce Křižany) a mírně u hranic s Polskou republikou (popis LVS viz. příloha č. 4). Druhová diverzita odpovídá daným bioregionům určeným přírodními podmínkami – vegetačními stupni, nadmořskou výškou, klimatickým regionem, atd. Celkový krajinný ráz, jenž je utvářen mnoha faktory, včetně způsobů využívání a obhospodařování krajiny, je chráněn vyhlašováním přírodních parků, jejichž hlavním posláním je obnova a zachování specifického krajinného rázu dotčených oblastí. Do řešeného HSO zasahuje z jihu PP Ještěd, který pokrývá celkově 17,4 % oblasti. Krajina se řadí ke 2 oblastem krajinného rázu – 9-Ještědský hřbet a 10-Žitavská pánev [6]. V HSO převažuje typ krajiny harmonické (71,8 %) vyznačující se vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem. Dalším typem je krajina relativně přírodní zabírající 20,9 % podílu z plochy HSO s dominantním až výlučným výskytem přírodních prvků. Na území HSO zasahují velkoplošná i maloplošná zvláště chráněná území. Z velkoplošných zasahuje na území (ze západní strany) CHKO Lužické hory a na východě nepatrně východě CHKO Jizerské hory (viz. příloha č. 2). Z maloplošných území jsou vymezeny 2 přírodní rezervace a 2 přírodní památky:

PR Velký Vápenný – na území obce Rynoltice a Bílý Kostel nad Nisou v nadmořské výšce 625-790 m n. m. (výměra 24,5 ha, vyhlášeno 1972, rozšířeno 1997). Rezervace zahrnuje společenstva původního horského kleno-bukového lesa a společenstvo květnatých bučin na devonských vápencích. V bylinném patře jsou nápadné porosty kapradin, přechody ke klimaxové smrčině indikuje čarovník alpský (Circea alpina) nebo sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). V navazující květnaté bučině roste áron plamatý (Arum maculatum), 28


lilie zlatohlavá (Lilium martagon), pižmovka obecná (Adoxa moschatellina), orchidej hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) a celá řada dalších v okolí vzácných bylin. Na lokalitě žije velké množství zákonem chráněných druhů živočichů – jmenujme např. holuba doupňáka (Columba oenas), krahujce obecného (Accipiter nisus), slepýše křehkého (Anguis fragilis) nebo ještěrku živorodou (Zootoca vivipara). Nejzajímavějšími druhy měkkýšů jsou skelnička karpatská (Vitrea transsilvanica) a blyštivka skleněná (Perpolia petronella), v minulosti tu byla nalezena vřetenatka šedavá (Bulgarica cana). V rezervaci jsou chráněny i podzemní krasové prostory a povrchové krasové či pseudokrasové jevy. Jeskyně Západní patří k nejvýznamnějším krasovým jeskyním severních Čech a současně je důležitým zimovištěm netopýrů, např. silně ohroženého netopýra velkého (Myotis myotis), netopýra ušatého (Plecotus auritus) nebo kriticky ohroženého vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), v jehož případě se jedná o nejsevernější výskyt v ČR. Vrstva grafitického fylitu ve větším ze dvou lomů je významným paleontologickým nalezištěm [7].

PR Dlouhá Hora – na území města Chrastava v nadmořské výšce 480-685 m n. m. (rozloha 13,97 ha, vyhlášeno 1972). Komplex společenstev bukových lesů od vrcholové, klimaticky exponované kyselé bučiny s bikou bělavou (Luzula luzuloides), přes kapradinové typy na hlubších balvanitých půdách až po suťový les s jasanem, javorem a jilmem, místy s lokálním ovlivněním povrchovou či podzemní vodou. K význačnějším podrostním druhům patří lilie zlatohlavá (Lilium martagon), česnek medvědí (Allium ursinum), bledule jarní (Leucojum vernum), áron plamatý (Arum maculatum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) nebo kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum). V úžlabním suťovém lese dominuje měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), avšak pouze tam, kde je oplocením chráněna před zvěří. V břehu drobného toku roste mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium). Ostrov bučin uprostřed okolní smrkové monokultury je útočištěm mnoha ptačích druhů. Hnízdí tu např. holub doupňák (Columba oenas), skřivan lesní (Lullula arborea) a lejsek malý (Ficedula parva). Péče o území se zaměřuje zejména na dosadby původních listnatých dřevin [7].

PP Stříbrník – na území obce Křižany v nadmořské výšce 507 m n. m. (rozloha 0,77 ha, vyhlášen 1968). Vypreparovaný vrchol čedičové (olivinický čedič) kupy. V hornině jsou nápadné až 3 cm velké vyrostlice agregátů rhönitu, vzniklé přeměnou krystalů amfibolu. Díky geologickému podkladu tvoří přírodní památka ostrůvek druhově pestré teplomilné vegetace uprostřed okolní floristicky chudé krajiny. Roste tu zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), jahodník truskavec (Fragaria moschata) nebo plicník tmavý (Pulmonaria obscura). Na vrcholu je nápadný jalovec obecný (Juniperus communis) – jedná se o jedinou známou přírodní lokalitu tohoto druhu v okolí. V prostoru památky se zdržuje chráněný výr velký (Bubo bubo) [7].

PP Bílé Kameny – na území obce Rynoltice v nadmořské výšce 385-410 m. n. m. (rozloha 0,58 ha, vyhlášeno 1964). Nápadná skupina skal při hlavní silnici z Liberce do Nového Boru ze stejnoměrně zrnitého pískovce. Květena lokality je mimořádně hudá, na skalách se vyskytuje pouze brusnice brusinka Vaccinium vitis-idaea), vřes obecný (Calluna vulgaris), mechorosty, lišejníky a pouze místy se uchytily borovice lesní (Pinus sylvestris) a bříza bělokorá (Betula pendula). Bílé kameny leží na naučné stezce Lužické a Žitavské hory a jejich vysoká návštěvnost urychluje proces zvětrávání a zanechává na „hřbetech slonů“ nesmazatelné stopy [7].

NATURA 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany umožňující zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření. Soustavu tvoří ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). V oblasti Hrádecko – Chrastavska se nenachází žádná PO, pouze 2 menší EVL – CZ 0514667 Západní jeskyně (poblíž Jitravy), CZ0513668 Zdislava – kostel a část liniové EVL CZ0513506 – Horní Ploučnice (podél Ještědského 29


potoka v okolí obce Křižany) (viz. příloha č. 2).V rámci EVL jsou chráněny tyto druhy : vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria), vydra říční (Lutra lutra), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), modrásek očkovaný (Maculinea teleius), klínatka rohatá (Ophiogomphus), losos atlantský (Salmo salar), netopýr velký (Myotis myotis). Nevhodné zásahy nebo omezení jsou blíže specifikovány v kapitole 4, kde je zařazeno detailní posouzení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000. Celkově zabírají plochy zvláštní ochrany (velkoplošné, maloplošné ZCHÚ, přírodní parky) 30 % územní rozlohy HSO Hrádecko – Chrastavko. Územní systém ekologické stability (ÚSES) sestává z prvků na třech velikostních úrovních – lokální, regionální a nadregionální. Jde o biocentra spojená biokoridory a dále pak o interakční prvky. ÚSES, spolu se ZCHÚ a lokalitami NATURA 2000 omezuje využití území tak, aby nedocházelo k poškozování či narušování struktury a vzhledu krajiny a v ní fungujících ekosystémů. Konkrétní přehled a vyčerpávající informace jsou uvedeny v podkladech ÚSES, KOPK LK, příslušné ÚPD a přehledně jsou prvky ÚSES zobrazeny v příloze č. 2. Další ochrana je přiznána významným krajinným prvkům, které dělíme na obecné a registrované (dle zákona č. 114/1992 Sb.). V Hrádecko - Chrastavsku nalezneme 6 registrovaných VKP: Zdislava – mokřad s kruštíky, Hrádek nad Nisou – park u 1.ZŠ-skupina cca 25 ks vzrostlých stromů, alej u závodu SeVa – duby letní, dvouřadá alej v Žitavské ulici, městský park – cca 66 ks vzrostlých dřevin a jednořadá alej u Zvláštní školy – duby letní. Na celém území HSO se nachází pouze jeden registrovaný památný strom – Dub u Bílého Kostela (Quercus robur) [6, 24]. V regionu bylo během šetření lokalizováno 12 oblastí s výskytem starých ekologických zátěží v různém stupni rekultivace. Většina z nich jsou černé skládky poblíž osídlených oblastí. Pro životní prostředí a jeho jednotlivé složky představují významné ohrožení. V HSO se nachází 5% ze zjištěných brownfields v Libereckém kraji. Předpokládá se že „trh“ se s nimi vypořádá sám. Nejrozsáhlejší lokalita se rozkládá u Hrádku nad Nisou v podobě starého areálu cihelny, jehož rekultivace se předpokládá na rok 2007 a bude financována z fondu PHARE. V důsledku jsou však větším problémem, i když menší rozlohy, brownfields v malých obcích jako Bílý Kostel nad Nisou, Nová Ves a Rynoltice, protože investice do menších objektů nejsou pro případně investory finančně zajímavé. Na území HSO není v žádné obci ani městě vyhlášena památková rezervace, pouze ve městě Hrádek nad Nisou je 1 památková zóna. Problém v oblasti osídlení tvoří dosti rozdrobená sídelní struktura s velký množstvím malých sídel, nesouvislou zástavbou a nízkou hustotou osídlení přinášející vyšší finanční a územní náročnost na dopravní a technickou infrastrukturu.

2.6

Frýdlantsko

Oblast Frýdlantska se nachází v severní části území Libereckého kraje (viz. příloha č. 1) a má celkovou výměru 320,4 km2. K 31.12.2004 žilo na jejím území 16 935 obyvatel. Tato HSO je tvořena 17 obcemi: Bílý Potok, Bulovka, Černousy, Dětřichov, Dolní Řasnice, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích, Pertoltice, Raspenava a Višňová. Posuzovaná oblast leží na území okresu Liberec. Součástí Libereckého kraje je několik přírodně atraktivních území, přičemž HSO Frýdlantsko se řadí do takto vymezené oblasti Frýdlantská pahorkatina, jižní část pak do oblasti Jizerské hory. Současný reliéf obohacuje sopouchy a výlevy třetihorních vyvřelin, převážně čedičových, ojediněle 30


znělcových. Větší část Frýdlantské pahorkatiny pokrývají čtvrtohorní glaciální a glacifluviální náplavy. Geomorfologie: Frýdlantsko náleží, stejně jako celý Liberecký kraj, do provincie Česká Vysočina. Území se dále člení na Krkonošsko-jesenickou subprovincii a celek Frýdlantská pahorkatina. Biogeografické členění: HSO Frýdlantsko se celkem rozkládá ve 2 bioregionech s výskytem příslušných společenstev a přírodních podmínek - 1.56 Žitavský bioregion a 1.67 Jizerský bioregion (viz. obrázek č. 1) [1]. Klimaticky se řadí do mírného pásma s typickým střídáním ročních období, přičemž podnebí oblasti je výrazně ovlivněno reliéfem. Dle podrobnějšího klimatického členění má Frýdlantsko poměrně pestré klima a náleží do 5 klimatických oblastí, od mírně teplých až po chladné. Většina území HSO Frýdlantsko spadá převážně pod mírně teplé oblasti MT2 a MT9. Území s okrajovým chladným klimatem jsou Nové Město pod Smrkem a Hejnice [2]. Stejně jako v ostatních částech republiky je stav ovzduší ovlivněn množstvím zdrojů znečišťování. V oblasti Frýdlantska se nachází celkem 1 zvláště velký a 17 středních zdrojů znečišťování ovzduší. Mezi obce, v nichž jsou překračovány imisní limity, patří následující obce: Hejnice a Jindřichovice pod Smrkem. V severozápadní části Frýdlantského výběžku lze do roku 2010 očekávat vyšší imisní zatížení (zejména SO2), jehož zdrojem je elektrárna Turów v Polsku [22]. Kvalita ovzduší je ovlivňována zejména výší koncentrace SO2 a NOx, jejichž producenty jsou především velké zdroje znečišťování. Konkrétní opatření pro snižování produkce škodlivin jsou součástí návrhové části Krajského programu snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Stanice AIM (automatizovaný imisní monitoring ČHMÚ) jsou v Libereckém kraji rozmístěny celkem v 5 lokalitách: Frýdlant - Údolí, Liberec - město, Jablonec - město, Česká Lípa a Souš. Pro určení stavu ovzduší v HSO Frýdlantsko přichází v úvahu jako nejbližší stanice Souš a Frýdlant - okolí. Podle předběžného přehledu překročení imisních limitů a cílových imisních limitů znečišťujících látek vyplývá, že: 3. za rok 2005 byl překročen: •

8 hod. imisní limit O3 celkem 29 krát s maximální koncentrací 145,1 µg/m3 (imisní limit pro ochranu zdraví je 120 µg/m3 s max. počtem překročení 25) [25].

4. v roce 2006 byl překročen: •

8 hod. imisní limit O3 celkem 44 krát s maximální koncentrací 179,0 µg/m3 (imisní limit pro ochranu zdraví je 120 µg/m3 s max. počtem překročení 25).

•

3 měs. imisní limit O3 celkem 1 krát s maximální koncentrací 31 366,1 µg/m3 (imisní limit pro ochranu zdraví je 18 000 µg/m3 s max. počtem překročení 0) [26].

Dalším zdrojem pro sledování vývoje stavu ovzduší je ISKO (informační systém kvality ovzduší), který je tvořen stanicemi různého typu, především s manuálním měřením a tvorbou záznamů. V HSO Frýdlantsko je 6 měřících stanic, a to tyto: LBPO Bílý Potok, LBUL Bulovka, LDET Dětřichov, LHEJ Hejnice, LNMM Nové Město pod Smrkem a LNMS Nové Město pod Smrkem. Oblast spadá do povodí Odry (správa Povodí Labe, s.p.) – významným vodním tokem, nacházejícím se na území Frýdlantska, je Smědá odvodňující Frýdlantský výběžek. Vyskytuje se tu také několik malých vodních děl (Panenský rybník, Malá Šajba, Hraniční rybník, Šálkův rybník, Dubový rybník). Mezi více či méně významné náleží řada dalších vodních toků, například: Oleška, Řasnice, Hájený potok, Bílý potok, Černý potok, Bulovský potok, Kočičí potok, Jindřichovický potok, Lomnice, Novoměstský potok, Pertoltický potok, Holubí potok a Višňovský potok.

31


Nejvýraznějším vodním tokem oblasti je Smědá, která pramení ve východní části Jizerských hor, kde má tři zdrojnice – Bílou, Hnědou a Černou Smědou, které se spojují pod Smědavou; přetíná státní hranici s Polskem u Vsi ve výšce 209 m. n. m.; plocha povodí je 273,8 km2, délka toku je 45,9 km, průměrný průtok u státní hranice činí 3,61 m3.s-1. Je to významný vodní tok, s pstruhovou vodou až po jez na Hartě, níže je již mimopstruhový, řeka je vodácky využívaná z Bílého Potoka do Raspenavy, dále pak od elektrárny ve Vísce do Vsi. V dolní části toku mezi Předláncemi a Černousy je přírodní rezervace Meandry Smědé. Horní část toku vede územím CHKO Jizerské hory. Řeka Smědá způsobovala v některých obcích velmi často záplavy, za velmi pozitivní fakt je proto třeba považovat realizaci efektivních protipovodňových opatření, především ve Višňové a Černousích [27]. Podle statistických údajů z ČSÚ [4] a dotazníkového šetření z roku 2005 vyplývá, že celkem 67 % z trvale bydlících obyvatel má zavedený veřejný vodovod, avšak pouze 40,1 % je napojeno na veřejnou kanalizační síť. Tento stav je způsoben tím, že 14 obcí nemá kanalizaci vůbec. Stav likvidace splaškových odpadních vod je tedy v řešeném území na nízké úrovni. Kanalizační síť ukončenou na ČOV mají pouze Hejnice a Nové Město pod Smrkem (a to jen tato místní část) a kořenovou ČOV má Višňová (pouze část obce). V HSO Frýdlantsko dochází k postupnému rozšiřování kanalizace pro odpadní splaškové vody včetně soustavy dešťové kanalizace, což přispívá ke zlepšení čistoty povrchové i podzemní vody. V současné době se v uvažované oblasti splaškové vody zneškodňují především pomocí vyvážení jímek a septiků, zemními filtry, přepady do horninového prostředí nebo do místních vodotečí a z části v domovních čističkách odpadních vod. Lokální domovní čistírny fungují pro domov důchodců, ústav mentálně postižených a letní dětský tábor (obec Jindřichovice pod Smrkem). V Novém Městě pod Smrkem má Textilana vlastní průmyslovou ČOV. Specifický je systém likvidace odpadních vod v Raspenavě, kde se jedná o několik samostatných kanalizačních úseků zaústěných do Smědé, provozována je ČOV jen pro část obce (sídliště a MŠ) a několik MČOV. Některé objekty v HSO mají mikročistírny s přepadem do vodotečí nebo se vsakováním. Dešťové vody v obcích jsou převážně odváděny pomocí příkopů, struh a propustků a vsakují se do terénu, popř. jsou odváděny do vodoteče. Pouze v Novém Městě pod Smrkem v centru obce je dešťová kanalizace se zaústěnými přepady ze septiků. Problematické jsou dešťové vody v obci Višňová. Tyto dešťové vody ve vazbě na potíže s vodotečemi způsobují obci problémy, neboť jsou sváděny neudržovanými příkopy, propustky a rýhami do vodotečí, kde způsobují povodňové stavy. Část území HSO Frýdlantsko spadá do CHOPAV Jizerské hory. V řešeném území se nachází velice významné a kvalitní zásoby štěrkopísků (ložiska Dětřichov, Horní Řasnice, Krásný Les), stavebního kamene (Heřmanice, Krásný Les). Zásoby nerostných surovin využívané jako stavební suroviny jsou těženy na výhradních i nevýhradních ložiskách nerostů. Z hlediska výměry pozemků ZPF je Frýdlantsko mírně pod krajským i celorepublikovým průměrem – 43,1 % ZPF z celé plochy (z toho 56,1 % orné půdy, 0,1 % ovocné sady, 3,7 % zahrady, 40,2 % TTP). Tyto parametry dosahuje a přesahuje většina obcí řešeného HSO. Dále řešená oblast dosahuje průměru ČR v zastoupení orné půdy pouze na území obcí Bulovka a Dolní Řasnice, krajské parametry dosahují obce Černousy, Dětřichov, Habartice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Pertoltice a Višňová - zornění území ostatních obcí je méně podstatné. Část pozemků se řadí i do LFA ploch (okres Liberec 69,97 %), jejichž převážná většina (zejména TTP) se řadí do pozemků ve zvláštní i obecné ochraně přírody podle zákona č. 114/1992 Sb. V oblasti HSO Frýdlantsko je velice různorodé zastoupení půdních typů: převažují kambizemě modální, dále kambizemě dystrické, luvizemě modální, pseudogeleje modální (minimum), pseudogleje luvické(minimum), podzoly kambické. 32


Celkem 58 % rozlohy ploch ze ZPF jsou řazeny podle BPEJ a tříd ochrany do produktivního spektra zemědělských půd (I-III.třída). Území lze z hlediska produkce začlenit do čtyř výrobních oblastí – B1, B2 Bramborářská oblast (1 a 2), B3 Bramborářsko-ovesná oblast a H2 Horská 2. Lesní pozemky tvoří 54,5 % nezemědělských ploch (60,53 % z plochy Libereckého kraje). Výměra lesní půdy se v ČR postupně mírně zvyšuje na úkor zemědělských pozemků – v podmínkách řešeného území je nárůst méně významný a statisticky zanedbatelný. Přetrvávajícím problémem i lesů řešeného území je místně narušená druhová struktura (existence nepůvodních struktur a monokultur, zejména v horských oblastech obcí Bílý Potok, Hejnice, Oldřichov v Hájích a Raspenava, kdy náprava stavu je vzhledem k době obmýtí relativně dlouhodobá), a negativní vliv volně chované zvěře (v druhové struktuře i počtu), který se projevuje škodami na lesních i nelesních kulturách. Z hlediska vlastnictví lesních pozemků v řešeném území plošně naprosto převládá státní vlastnictví – Lesy České republiky (LČR), zastoupení ostatních vlastníků lesů je statisticky méně významné. Porovnáním datových údajů zastoupení PUPFL k ploše celé HSO je lesnatost oblasti 50,1 %, což je výrazně vyšší, než činí celorepublikový průměr. Se zvyšující nadmořskou výškou se postupně mění i vegetační stupně. V případě HSO Frýdlantsko se jedná o kontinuální přechod od 3. VS v nízkých polohách až do 8. VS (popis LVS viz. příloha č. 4). Druhová diverzita odpovídá daným bioregionům určeným přírodními podmínkami, vegetačními stupni, nadmořskou výškou, klimatickým regionem, atd. Celkový krajinný ráz, jež je utvářen mnoha faktory, včetně způsobů využívání a obhospodařování krajiny, je svým způsobem jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. Krajina se řadí ke 2 oblastem krajinného rázu: 11-Frýdlantsko a 12-Jizerské hory [6]. V HSO převažuje typ krajiny relativně přírodní (44,6 %) vyznačující se dominantním až výlučným výskytem přírodních prvků. Dalším typem je krajina harmonická (27,9 %), která se vyznačuje vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem. Dále se v řešeném HSO vyskytují krajiny přechodové, a to B-C (23,5 %) a A-B (4 %). Na území HSO zasahují velkoplošná i maloplošná zvláště chráněná území. Z velkoplošných zasahuje na území CHKO Jizerské hory. Z maloplošných chráněných území (viz. příloha č. 2) jsou na území HSO Frýdlantsko vymezeny 2 národní přírodní rezervace, 8 přírodních rezervací a 8 přírodních památek (některé významné blíže popsány):

NPR Jizerskohorské bučiny - výměra: 950,93 ha, vyhlášeno 1999, nadmořská výška 470– 1006 m, území obcí Frýdlant, Oldřichov v Hájích, Raspenava, Hejnice, Bílý Potok, Lázně Libverda. Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny vznikla propojením 7 původně samostatných rezervací na severních svazích Jizerských hor (Špičák, Stržový vrch, Poledník, Štolpichy, Frýdlantské cimbuří, Paličník, Tišina), vyhlášených v roce 1960. Rozsáhlý komplex smíšených, převážně bukových lesů přirozeného charakteru v sobě skrývá nejcennější lesní porosty v Jizerských horách. Acidofilní bučiny na balvanitých svazích jsou doplněny v hlubokých údolích potoků klenovými bučinami a na skalních výchozech ve vyšších polohách jeřábovými smrčinami. V lesích najdeme celou řadu chráněných druhů rostlin a živočichů. Mezi významné druhy patří podbělice alpská (Homogyne alpina), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Mezi nejzajímavější ptačí obyvatele patří výr velký (Bubo bubo), včelojed lesní (Pernis apivorus), čáp černý (Ciconia nigra), lejsek malý (Ficedula parva), v poslední době zde zahnízdil i sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Turistickou zajímavost dodává množství žulových skal, z nichž nejznámější jsou Zvon, Divá Máří, Nos, Zahradní stěna a další. Oblast protíná několik turistických stezek procházejících hlubokými balvanitými údolími Velkého a Malého Sloupského potoka (Štolpichy) a Černého potoka s vodopády a kaskádami a vystupujících na vrcholy opatřené vyhlídkami (Frýdlantské cimbuří, Ořešník, Poledník, Krásná Máří) [7]. 33


NPR Rašeliniště Jizery - výměra 189,11 ha, vyhlášeno 1960, nadmořská výška 815–880 m, území obce Lázně Libverda, Bílý Potok, Kořenov. Nejrozsáhlejší komplex rašelinných společenstev v Jizerských horách s nachází na horním toku řeky Jizery na hranici s Polskem. Řeka Jizera zde přirozeně meandruje a dochází tak k neustálým změnám jejího koryta, a tím i poměrů v rašeliništi. Většinu území pokrývají porosty borovice kleče (Pinus mugo), unikátní porosty zde vytváří i jalovec obecný nízký (Juniperus communis ssp. alpina). Rašelinné a podmáčené smrčiny spolu s rašelinnými loukami a bezlesými prameništi dotvářejí jedinečný charakter tohoto území. V rezervaci roste mnoho chráněných a ohrožených druhů rostlin, z nichž zmiňme alespoň prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), všivec lesní (Pedicularis sylvatica) či hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea). Rezervace je bohatá i na zajímavé druhy živočichů, žijí zde reliktní druhy bezobratlých včetně vzácného slíďáka Arctosa cinerea (jedna ze třech lokalit v Čechách). Hnízdí zde kulík říční (Charadrius dubius), skorec vodní (Cinclus cinclus), vzácně bekasina otavní (Galinago gallinago), bramborníček hnědý (Carduelis flammea) a hýl rudý (Carpodacus erythrinus). Běžnými druhy jsou ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), krkavec velký (Corvus corax) a jestřáb lesní (Accipiter gentilis), z plazů zmije obecná (Vipera berus). Tato rezervace, jedna z nejvýznamnějších v Jizerských horách, není turisticky přístupná. Na polské straně na ni navazuje přírodní rezervace Torfowiska Doliny Izery [7].

PR Černá jezírka - výměra 57,76 ha, vyhlášeno 1960, nadmořská výška 885–910 m, území obce Bílý Potok, Kořenov. Soustava čtyř rašelinišť (Černá jezírka, Tetřeví louka, Velká Krásná louka a Malá Krásná louka) nacházejících se na náhorní plošině Jizerských hor, propojených navzájem imisemi silně poškozenými podmáčenými smrčinami. Vyskytuje se zde fauna a flóra typická pro horská vrchoviště – porosty kleče (Pinus mugo), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), kriticky ohrožená blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris), přítomno je i několik exemplářů rojovníku bahenního (Ledum palustre). Z vyskytujících se živočišných druhů je významný tetřívek obecný (Tetrao tetrix), křivka obecná (Loxia curvirostra) a čečetka zimní (Carduelis flammea), zajímavá je také fauna bezobratlých – střevlíček Agonum ericeti, pavouk Pardosa sphagnicola a další. Tato přírodní rezervace je přístupná po zelené turistické značce, která prochází územím po povalovém chodníku [7].

PR Meandry Smědé - výměra 137 ha, vyhlášeno 1998, nadmořská výška 885–910 m, území obce Černousy a Višňová. Rezervace byla zřízena k ochraně přírodního rázu údolní nivy podhorské řeky s přirozeně se vyvíjejícím říčním korytem, se slepými rameny a s fenoménem štěrkopískových náplavů. Součástí chráněného území je též rybník Dubák – ornitologicky významná lokalita severních Čech, a dále ekosystém listnatého svahového lesa nad pravým břehem Smědé. V podrostu dubolipového háje roste lilie zlatohlavá (Lilium martagon), pižmovka obecná (Adoxa moschatellina), plicník lékařský i tmavý (Pulmonaria officinalis, Pulmonaria obscura) aj. Mokřady u Dubáku jsou lokalitou chráněného ďáblíku bahenního (Calla palustris) a ostřice šáchorovité (Carex bohemica). V údolí Smědé bylo zjištěno velké množství vzácných živočichů – z nich nejméně 40 je zákonem chráněno. Z obratlovců jako příklad jmenujme vydru říční (Lutra lutra), blatnici skvrnitou (Pelobates fuscus), čolka velkého (Triturus cristatus), z četných zástupců zde hnízdících chráněných druhů ptáků např. bekasínu otavní (Gallinago gallinago), potápku rudokrkou (Podiceps grisegena), sýčka obecného (Athene noctua), rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) nebo ledňáčka říčního (Alcedo atthis). V posledních letech tu opakovaně zahnízdil evropsky významný druh – jeřáb popelavý (Grus grus). Ve vodách Smědé žije silná populace mihule potoční (Lampetra planeri), z dalších druhů ryb např. mník jednovousý (Lota lota), střevle potoční (Phoxinus phoxinus) nebo vranka obecná (Cottus 34


gobio). K nejvzácnějším bezobratlým patří pavouk slíďák (Arctosa cinerea), vázaný na štěrkopískové náplavy [7].

PP Hadí kopec - výměra 1,78 ha, vyhlášeno 2002, nadmořská výška 340–378 m, území obce Krásný Les a Raspenava. Území je ukázkou tzv. epigenetického údolí, kdy říčka Lomnice v dávné minulosti prohlubovala svoje koryto v okolních ortorulách, až narazila na podpovrchové těleso olivinického čediče. Nově vzniklou překážku nepřekonala obvyklým odkloněním toku, ale vodní eroze rozdělila tvrdou čedičovou horninu na dvě části. V dnes rozšířené údolní nivě říčka přirozeně meandruje. Ve svazích se na živném substrátu zachovaly fragmenty smíšeného lesa a lipodubového háje s jaterníkem podléškou (Hepatica nobilis), plicníkem tmavým (Pulmonaria obscura), strdivkou nicí (Melica nutans) a kopytníkem evropským (Asarum europaeum). Ve skalních štěrbinách roste ostřice prstnatá (Carex digitata), kapradiny sleziník červený (Asplenium trichomanes) a osladič obecný (Polypodium vulgare). Z blízkého Chlumu sem zalétá silně ohrožený čáp černý (Ciconia nigra) [7].

PP Vlčí louka - výměra 5,87 ha, vyhlášeno 1965, nadmořská výška 1040 m, území obce Hejnice. Jedno z nejvýše položených vrchovišť v Jizerských horách se nachází na severním úpatí Smědavské hory. Lokalita je z větší části porostlá klečovými porosty, po obvodu se nacházejí podmáčené smrčiny. Z významných rostlinných druhů zde roste rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), sítina kostrbatá (Juncus squarrosus) a šicha černá (Empetrum nigrum). Historicky je uváděn rojovník bahenní (Ledum palustre), který však v současné době nalezen nebyl. Z chráněných druhů živočichů zde žije tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a zmije obecná (Vipera berus) [7].

Fauna a flóra - v řešené oblasti vyskytuje žije čáp černý, včelojed lesní, holub doupňák, lejsek malý, rejsek horský, hrabošík podzemní, aj. Roste zde měsíčnice vytrvalá, lýkovec jedovatý, mléčivec alpský, lilie zlatohlavá, vranec jedlový, aj. Roku 1968 byla na tomto území vyhlášena Chráněná krajinná oblast Jizerské hory. NATURA 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany umožňující zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření. Soustavu tvoří ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). V oblasti Frýdlantsko se nachází 1 PO CZ0511008 Jizerské hory a 4 EVL - CZ0510400 Jizerskohorské bučiny, CZ0510415 Rašeliniště Jizery (část), CZ0510408 Smědava (část) a CZ0513256 Smědá (část) (viz. příloha č. 2). V rámci lokalit NATURA 2000 jsou chráněny tyto druhy: čáp černý (Ciconia nigra), lejsek malý (Ficedula parva), včelojed lesní (Pernis apivorus). holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), vranka obecná (Cottus gobio) a klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia). Nevhodné zásahy nebo omezení jsou blíže specifikovány v kapitole 4, kde je zařazeno detailní posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000. Celkově zabírají plochy zvláštní ochrany (velkoplošné, maloplošné ZCHÚ, NATURA 2000 a přírodní parky) 75,64 % územní rozlohy HSO Frýdlantsko. Územní systém ekologické stability (ÚSES) sestává z prvků na třech velikostních úrovních – lokální, regionální a nadregionální. Jde o biocentra spojená biokoridory a dále pak o interakční prvky. ÚSES, spolu se ZCHÚ a lokalitami NATURA 2000 omezuje využití území tak, aby nedocházelo k poškozování či narušování struktury a vzhledu krajiny a v ní fungujících ekosystémů. Konkrétní přehled a vyčerpávající informace jsou uvedeny v podkladech ÚSES, KOPK LK a příslušné ÚPD. Přehledné zobrazení ÚSES v území lze nalézt v příloze č. 2. Další ochrana je přiznána významným krajinným prvkům, které dělíme na obecné a registrované (dle zákona č. 114/1992 Sb.). V HSO Frýdlantsko nalezneme 8 registrovaných VKP - Bulovka: 2x 35


lípa malolistá, Horní Řasnice: 2x jírovec maďal, Nové Město pod Smrkem: lesopark u Zámečku, lesopark u okálu - veřejná a rekreační zeleň, mokřad u Koupaliště - hnízdiště ptactva a divokých kachen, výskyt čolků, žab a plazů, Višňová: lípa srdčitá - Tilia cordata. Na celém území HSO Frýdlantsko se nachází 27 registrovaných památných stromů: Lípa v Hejnicích, Hejnice; Buk u Dětřichovce, Dětřichovec; Buk u křížku na Pekelském vrchu, Raspenava; Dub u Předlánců, Předlánce; Buk u Šolcáku, Raspenava; Buk na kopečku, Raspenava; Linda v Raspenavě, Raspenava; Richterův dub v Luhu, Raspenava; Lípa v Pekle, Raspenava; 2x Lípy v Krásném Lese, Krásný les; Lípa v Krásném Lese (u Ticháčků), Krásný Les; Lípa v Krásném Lese 3 (u Barešů), Krásný Les; Klen v Krásném Lese, Krásný Les; Lípa v Krásném Lese 2 (u Čmuchálků), Krásný Les; Lípa v Ludvíkově 1, Raspenava; 3x Skupina stromů v Ludvíkově, Raspenava; Buk u kostela sv. Kateřiny, Nové Město pod Smrkem; Jilm vaz v Poustce, Poustka; 2x Lípy malolisté v Hajništi; Lípa pod Řasným; Dub u Kocourovy cesty, Dolní Řasnice; Lípa velkolistá, Dolní Řasnice [6, 24]. V regionu Frýdlantska bylo během šetření lokalizováno 14 oblastí s výskytem starých ekologických zátěží v různém stupni rekultivace. Jsou to většinou bývalé skládky v katastrálních územích obcí HSO Frýdlantsko. Jedním ze závažných problémů je nelegální dovoz a skládkování odpadů ze sousední SRN. V HSO Frýdlantsko se nachází 27 % ze zjištěných brownfields v Libereckém kraji. Celkem se v řešené oblasti nachází 67 brownfields v celkové ploše 632 590 m2 typu zemědělského, průmyslového, obslužného a železničního původního využití ploch. Na území HSO Frýdlantsko není v žádné obci ani městě vyhlášena památková rezervace, ani památková zóna.

2.7

Centrální Semilsko

HSO Centrální Semilsko se nachází v jihovýchodní části Libereckého kraje. Má rozlohu 152,3 km2 (4,8 % kraje) a 9 583 obyvatel (2,2 % kraje) (k 31.12.2004). Ve vztahu ke kritériím vymezení HSO se projevuje geografická nesourodost vymezené oblasti (viz. příloha č. 1), která se rozkládá přibližně v ose Jablonec nad Jizerou-Poniklá-Příkrý-Košťálov-Mříčná-Nová Ves nad PopelkouBradlecká Lhota. Jedná se o území s venkovským charakterem osídlení, kde pouze 3 obce ze 16 dosahují počtu obyvatel nad 1 tisíc (Jablonec nad Jizerou, Košťálov, Poniklá) a 10 obcí má méně 500 obyvatel. Hustota zalidnění je 63 obyv./km2 (kraj: 135 obyv./km2). Geomorfologie - Celé území kraje náleží do provincie Česká vysočina, území HSO se nachází v subprovincii Krkonošsko-jesenická soustava a celcích Ještědsko-kozákovský hřbet, Krkonošské podhůří, Krkonoše. Biogeografické členění - území spadá podle [1] do 3 bioregionů: 1.36 – Železnobrodský, 1.37 – Podkrkonošský, 1.68 – Krkonošský (viz. obrázek č. 1). Fytogeograficky se jedná o území mezofytika s malou částí termofytika (u Bradlecké Lhoty – viz. korelace s potenciální vegetací) a sever území (přibližně od Poniklé) spadá do oreofytika. Klima - Dle Quittova [2] klimatického členění spadá většina oblasti do dvou klimatických oblastí, do chladné (CH7) a mírně teplé (MT2). Do CH7 náleží severní cíp oblasti (Jablonec nad Jizerou a Poniklá), který je charakteristický zejména větším počtem mrazových dnů (140-160 dnů proti 110-130 dnům) a vyšším srážkovým úhrnem v zimním období (350-400 mm proti 250-300 mm). Ovzduší - v území je celkem 5 zdrojů REZZO 1 (v rozporu s informacemi v analytické části PR HSO LK, kde jsou uváděny 3 zdroje – viz. příloha č. 6 – Tabulky a grafy, Tab. č. Ta-C.2.1) a 16 zdrojů REZZO 2. Důležité jsou tyto 3 zdroje REZZO 1:

36


•

Lamináty Klimeš s.r.o. v Benešově u Semil, činnost dle OKEČ: Výroba ostatních výrobků jinde neklasifikovaných (např. emise VOC: 5,62 t),

•

HYBLER TEXTIL, s.r.o. v Jablonci nad Jizerou, činnost dle OKEČ: Tkaní bavlnářských tkanin (např. emise TZL: 1,85 t, SO2: 29,74 t, NOx: 8,66 t, CO: 1,14 t, organické látky: 0,66 t),

•

Pearl Bohemica s.r.o. v Jablonci nad Jizerou (pouze emise organických látek: 0,60 t).

Dále se zde nacházejí ještě 2 zvláště velké zdroje, z hlediska emisí však již nikoliv tak významné jako předchozí – Nemocnice s poliklinikou Semily ve Slané a Ingeotrade a.s. v Košťálově (odstraňování odpadních vod a pevného odpadu, čištění města) [28]. Na území HSO se projevují i vlivy jiných zdrojů, např. emisí SO2 z provozovny společnosti GERL TEXTILNÍ ÚPRAVNA A BAREVNA spol. s r.o. v Hájích nad Jizerou (viz. obrázek č. 3), kde je provozován ZVZZO spalující černé a hnědé uhlí (např. emise SO2 25,7 t, CO 5,6 t, TZL 1,4 t). Obrázek č. 3: Průměrná roční hodnota koncentrace SO2 v ovzduší

Zdroj: [24] Vysvětlivka: 350 µg/m2 je maximální okamžitý koncentrační limit Konkrétní opatření pro snižování produkce škodlivin jsou součástí návrhové části Krajského programu snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Dle tohoto dokumentu patří mezi prioritní oblasti, kde jsou překračovány imisní limity, následující obce z HSO Centrální Semilsko: Jablonec nad Jizerou, Poniklá a Roztoky u Semil. V oblasti se nenachází žádná stanice AIM ani manuální měřicí stanice. V okrese Semily se nacházejí 3 manuální měřicí stanice Harrachov-celnice (kód LHRC), Rokytnice nad Jizerou (kód LRNJ), Vysoké nad Jizerou (kód LVNJ). Dle předběžného přehledu překročení imisních limitů a cílových imisních limitů znečišťujících látek v roce 2006 nebyl na území HSO překročen žádný z imisních limitů [26]. Voda - mezi významné toky nacházející se na území Centrálního Semilska patří Jizera (vodní tok 2. řádu, Qa (průměrný roční průtok) v Semilech – 20 m3/s) odvodňující východní část Libereckého kraje. Řeka Jizera je významným vodním tokem. Je zdrojem pro úpravnu pitné vody v profilu Benátky nad Jizerou a zejména Sojovice. Hlavní vodárna v Káraném pak je jednou z hlavních zásobáren pitné vody pro Prahu. Významnějším přítokem na sledovaném území je Oleška (Qa – 1,74 m3/s). Mezi další vodní toky náleží Vošmenda, Kružský potok, Olšina, Popelka, Ponikelský potok a Hrádecký potok. Pro území je charakteristický vysoký specifický odtok, který se pohybuje 37


mezi 10-25 l/s/km2, přičemž ve vyšších polohách klesá retenční schopnost – stoupá koeficient odtoku (0,46-0,6) [5, 27]. Na území nezasahuje žádná z CHOPAV. Většina obcí má zavedený veřejný vodovod, který pokrývá asi 64 % trvale bydlících obyvatel, není však rozveden v menších sídlech a oddělených částech obcí s nízkou hustotou osídlení. Jedním z výraznějších problémů je likvidace splaškových odpadních vod. Vzhledem k výrazně nízké hustotě zalidnění, je počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci dost nízký (28,6 % proti průměru kraje 68,8 %), v případě počtu obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV ještě mnohem nižší (15,1 % proti průměru kraje 59,0 %). Splašková kanalizace v menších obcích většinou neexistuje nebo je zavedena pouze v centrálních částech. Vybudovanou kanalizační síť ukončenou na ČOV mají části obcí Jablonec nad Jizerou a Poniklá. SEZ - v tomto regionu byly identifikovány pouze 3 oblasti s výskytem starých ekologických zátěží v různém stupni rekultivace. Jedná se o ekologickou zátěž v obci Benešov u Semil. Na základě aktuálních informací je tato skládka již zrekultivována. Další ekologická zátěž je lokalizována ve městě Jablonec nad Jizerou, i v tomto případě již došlo k rekultivaci. I skládka nacházející se v obci Syřenov je již zrekultivována. Využití půdy, půdní typy - z pedologického hlediska se jedná o poměrně homogenní území s převažujícími kambizeměmi modálními (spíše na jihu), které na severu doplňují kambizemě dystrické. Z hlediska celkové výměry pozemků ZPF je tato oblast s 61,1 % vysoce nad průměrem Libereckého kraje (cca 45 %), kdy tyto parametry dosahuje a přesahuje většina obcí HSO. Z hlediska zornění (48,1 %) oblast nedosahuje průměru ČR (cca 72 %) – této hodnoty parametru dosahují pouze obce Nová Ves n.P. a Syřenov, ani průměru Libereckého kraje (49,3 %). Podíl TTP na ZPF je větší než podíl orné půdy – 48,8 %. Značná část orné půdy je trvale či sezónně zatravněna, nebo za dotačního spolupůsobení uváděna do klidu s předpokladem dlouhodobého či trvalého setrvání v TTP. Z hlediska podílu jednotlivých tříd ochrany na ZPF spadá 68,2 % do IV. A V. třídy ochrany, kdy vysokých hodnot dosahují na území obcí Jablonec nad Jizerou (86,1 %), Bystrá nad Jizerou (85,2 %), Poniklá (83,9 %), Slaná (83,8 %) a Roztoky u Semil (83,7 %). Tyto půdy jsou vzhledem k současným i očekávaným podmínkám zemědělského hospodaření za hranicí ekonomické efektivnosti, což se projevuje zejména na jejich aktuálním stavu. Jedná se však často o pozemky, které podléhají obecné ochraně přírody (tvoří VKP dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, – zejména údolní niva, či prvky ÚSES), kde je vyloučena změna druhu pozemku a jiný způsob využívání. Plocha nevyužívaného ZPF v okrese Semily je 5665 ha, tj. 15,07 % z celkové výměry. Dle údajů Krajské koncepce zemědělství činí zastoupení pozemků LFA (Less Favoured Areas, území s méně příznivými podmínkami pro zemědělské hospodaření, pro něž je možné žádat dotace z Programu rozvoje venkova) v Libereckém kraji 70,0 %, v ČR 56,6 %, v okresu Semily vysokých 80,8 %. Značná část výměry těchto pozemků (zejména TTP) je zařazena ve zvláštní a obecné ochraně přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jako VKP (dle § 3 a 6), ZCHÚ, případně NATURA 2000. Lesy zaujímají 30,0 % území HSO. Problémem lesů nejen tohoto území je místně narušená druhová struktura (existence nepůvodních struktur a monokultur, kdy náprava stavu je vzhledem k obmýtné době relativně dlouhodobá a vymykající se časovému horizontu působení realizace programu rozvoje HSO). Z hlediska vlastnictví lesních pozemků je území z hlediska vlastnictví lesních pozemků (oproti ostatním částem LK) charakteristické velkým množstvím soukromých vlastníků na velké výměře lesů –hlavním vlastníkem je stát (Lesy ČR a Správa KRNAP). Počet brownfields v území je 16, což představuje 6,5 % podíl v kraji. Jejich celková rozloha je 11,7 ha, z čehož nejvýznamnější jsou plochy v Košťálově (10 postprůmyslových, obslužných a zemědělských ploch – 7,2 ha) a v Benešově u Semil (2 postprůmyslové plochy – 2,5 ha).

38


Příroda a krajina - Potenciální vegetaci tvoří asi ze dvou třetin acidofilní bučiny a jedliny, z jedné třetiny květnaté bučiny a pak zcela na jihu u Bradlecké Lhoty se nachází ostrůvek dubohabřin a lipových doubrav a acidofilních bikových, jedlových, březových a borových doubrav [5]. Flóra bioregionu Podkrkonošského je poměrně chudá, charakteristickým rysem je sestup některých horských druhů z Krkonoš, např. zvonku širokolistého (Campanula latifolia), řeřišničíku Hallerova (Cardaminopsis halleri) ad. Typickým druhem je bledule jarní (Leucojum vernum). Flóra bioregionu Železnobrodského je dosti jednotvárná – např. téměř souvislý výskyt řeřišničíku Hallerova (Cardaminopsis halleri), penízku namodralého (Thlaspi caerulescens), pitulníku žlutého (Galeobdolon luteum). Pozoruhodný je výskyt reliktního lomikámene růžicovitého vlnatého (Saxifraga decipiens subsp. steinmanii). Flóra bioregionu Krkonošského obsahuje řadu horských taxonů – kleč horská (Pinus mugo), bika lesní (Luzula sylvatica). Významnou složkou jsou krkonošské endemity – jeřáb krkonošský (Sorbus sudetica), zvonek český (Campanula bohemica), ad. [1]. Fauna - vyskytuje se zde běžná fauna hercynské zkulturnělé krajiny – ježek západní (Erinaceus europaeus), ježek východní (Erinaceus concolor), netopýr pobřežní (Myotis dasycneme), lejsek malý (Ficedula parva), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), rak kamenáč (Astacus torrentium). V Krkonošském bioregionu se kromě uvedených druhů vyskytuje tetřívek obecný (Tetrao tetrix), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), ořešník kropenatý (Carduelis flammea), hýl rudý (Carpodacus erythrinus) a typická horská fauna hercynských pohoří – např. pěvuška podhorní (Prunella collaris), kulík hnědý (Charadrius morinellus), slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) [1]. Ochrana přírody - v území se nacházejí maloplošná a velkoplošná ZCHÚ a lokality zvláštní ochrany dle směrnice o ochraně volně žijících ptáků 79/409/EHS a směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin 92/43/EHS. Značná část uvedených kategorií ochrany je ve vzájemném územním překryvu. Velkoplošná ZCHÚ mají asi 19 % zastoupení (viz. příloha č. 2). Nachází se zde 6 maloplošných ZCHÚ o celkové rozloze 3,1 km2 a jedno velkoplošné ZCHÚ – Krkonošský národní park (zabírající plochu 29,2 km2 – 19,2 % území HSO). Dále se zde nacházejí 4 evropsky významné lokality NATURA 2000 (29,0 km2 – 19,0 % území HSO) a 1 ptačí oblast NATURA 2000 (Krkonoše, 15,2 km2 – 10,0 % území HSO) (viz. příloha č. 2). Celková plocha chráněných území dosahuje 50,1 % plochy HSO, ale vzhledem k překryvům zabírají reálně 25,1 % jeho rozlohy. Na území se nacházejí tato maloplošná ZCHÚ: PP 1750 – Kovářův mlýn, PR 1929 – Údolí Vošmendy, a jedno velkoplošné ZCHÚ: NP Krkonošský národní park. Na celém území HSO se nachází 14 registrovaných památných stromů (resp. jejich skupin): Lípa v Nové Vsi nad Popelkou (Nová Ves nad Popelkou), Lípa u Nové Vsi (Nová Ves nad Popelkou), Lípa u Košťálova (u křížku) (Košťálov), Lípa v Kruhu (Kruh), Lípa v Kruhu 2 (Kruh), Lípa v Kruhu 3 (Kruh), Košťálovská borovice (v poli) (Košťálov), Kousalova borovice u Košťálova (Košťálov), Dub a jasan v Benešově (Benešov u Semil), Lípa u Roztok (Roztoky u Semil), Lípa u Tomáše (Poniklá), Planá hrušeň v Poniklé (Poniklá), Dub v Poniklé (Poniklá), Dub v Jablonci (Jablonec nad Jizerou) [6, 24]. Krajina řešeného území je geograficky velmi pestrá a náleží následujícím oblastem krajinného rázu: 13 – Předhůří Jizerských hor, 14 – Krkonoše, 15 – Předhůří Krkonoš a 16 – ŽeleznobrodskoSemilsko. Krajinný ráz řešeného území je svým způsobem jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. Ke krajinářským aspektům a určujícím atributům patří podíl lesních pozemků, koeficient ekologické stability, intenzita střídání jednotlivých druhů pozemků a jejich velikost, příp. přítomnost opticky diferencujících krajinných prvků. Charakteristická je kromě celkových výměr a podílů lesů i jejich územní dislokace – výskyt v podobě středních a malých komplexů lesa v okolní agrární krajině. Všechny obce HSO vykazují KES průměrné až nadprůměrné hodnoty (průměrný KES=1,98, tzn. B-C), to znamená, že se jedná o typ přechodu od krajiny harmonické ke krajině relativně přírodní. Dominantní je podíl krajinného typu B (60,5 % 39


území), druhým je typ C (32,9 %), zbylých 6,6 % připadá na typ B-C. Typy A, A-B se zde nevyskytují. K ekologicky nejstabilnějším územím patří obce Bradlecká Lhota, Jablonec nad Jizerou, Poniklá a Slaná. ÚSES je územně vymezen biocentry, biokoridory a interakčními prvky. Znamená vedle ZCHÚ a lokalit NATURA 2000 pro návrhy změn využití území určitý limit. Přehled a vyčerpávající údaje o plošném zastoupení jednotlivých prvků systému podávají jednotlivé platné ÚPD na podkladech dokumentací ÚSES a KOPK. Územím prochází několik nadregionálních biokoridorů, zejména v severní části mezi obcemi Poniklá a Jablonec nad Jizerou a severovýchodním cípem s velkým regionálním biocentrem u osady Horní Dušnice (viz. příloha č. 2). Registrované VKP dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se na území nacházejí 3 (na území obcí Příkrý a Syřenov) [6]. Suroviny - v řešeném území se nacházejí velice významné a kvalitní zásoby stavebního kamene, kde probíhá těžba (ložiska Košťálov, Košťálov I a Košťálov II). Výskyt a těžba surovin má přitom pro rozvoj dané oblasti nezanedbatelný význam. Výhradní ložisko stavebního kamene Košťálov – Stružnice, které má také nejvyšší životnost, patří mezi nejvýznamnější ložiska v Libereckém kraji. Jeho průmyslové zásoby dostačují při současném objemu těžby na více než 100 let. Případnou surovinovou rezervu mohou představovat i ložisko Hořensko (obec Slaná). Střety zájmů mezi ÚSES a těžbou je nutné do budoucna řešit. V jihovýchodní části oblasti je evidováno ložisko energetického černého uhlí Syřenov. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi malé ložisko a navíc poměrně hluboce uložené, není jeho báňská otvírka reálná, ale lze uvažovat o jiném způsobu využití, např. podzemním zplynováním. Odpady - produkce směsných komunálních odpadů v území HSO se za období 2001-2004 zvýšila o 12 %. Na jednoho obyvatele Centrálního Semilska připadlo v roce 2003 235 kg komunálního odpadu. Malý nárůst je však způsoben spíše změnou způsobu nakládání s odpady. V oblasti je odpad tříděn v 10 obcích regionu, přičemž zájem jednotlivých obcí a jejich občanů o třídění odpadů rok od roku stoupá – např. průměrná výtěžnost separovaného papíru v Libereckém kraji se v roce 2004 pohybovala okolo 11,08 kg/osobu a v Centrálním Semilsku dosahuje 42 % této hodnoty (tzn., že v CS se pohybovala hluboko pod průměrem Libereckého kraje). V Košťálově se nachází jediná skládka (komunálního odpadu) na tomto území. Památky - hlavním rysem památkové rezervace je charakter prostředí, který je výrazně ovlivněn významnou skupinou (souborem) nemovitých kulturních památek nebo archeologických nálezů. Na území HSO není v žádné obci ani městě prohlášena památková rezervace. Památkové zóny jsou území sídel nebo jejich částí s menším podílem nemovitých kulturních památek nebo historického prostředí než na území památkové rezervace. Na území HSO Centrální Semilsko je prohlášena vesnická památková zóna v sídle Újezdec (území obce Syřenov), kde jsou předmětem ochrany roubené chalupy a domky. Osídlení má výrazně venkovský charakter, který je dán malou hustotou zalidnění (63 obyv./km2) a malými sídly – 16 obcí s průměrně asi 600 obyvateli (10 obcí má méně 500 obyvatel). V HSO Centrální Semilsko je postaveno 4,7 % ze všech domů v Libereckém kraji. Více než dvojnásobný podíl ve srovnání s počtem obyvatel je způsoben velkým množstvím trvale neobydlených domů, které jsou využívány k rekreačním účelům. Podíl bytů v HSO Centrální Semilsko na úhrnu celého kraje je 2,8 %, tedy opět více než je podíl obyvatel, což je zřejmě způsobeno menší průměrnou velikostí domácnosti. Ve všech obcích HSO je ve srovnání s Libereckým krajem mladší domovní fond, jehož stáří odpovídá průměru za celou Českou republiku (průměr HSO: 48 let, průměr kraje: 55 let, průměr ČR: 47 let) [4].

40


2.8

Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce

Pokud vycházíme z cíle, který navrhuje koncepce dosáhnout, lze dedukcí určit i pravděpodobný vývoj bez jejího provedení. Lze tedy předpokládat, pokud by PR HSO LK nebyla realizována, že by nebyly adekvátně načrtnuty prioritní směry rozvoje v jednotlivých hospodářsky slabých oblastech a nebylo by prioritně upřednostňováno řešení nejzávažnějším problémů, které brzdí hospodářský růst HSO. I když jsou již některé strategické cíle sledovány na mezinárodní, národní a krajské úrovni, nikde není zacíleno přímo na problémové – hospodářsky slabé – oblasti, jež tak vytváří celkově horší vizi o Libereckém kraji, případně celé České republiky. Rozvoj oblastí by dále neprobíhal zcela koncepčně a koordinovaně podle nutnosti realizace aktivit a konkrétních projektů pokrývající věcně i územně nejproblémovější oblasti Libereckého kraje. Koncepce PR HSO LK sleduje cíle a priority jednotlivých sektorových koncepcí na národních a především krajských úrovních, jež jsou harmonizovány s národními a mezinárodními strategiemi, koncepcemi a vytvořenými zásadami vyplývajícími z nejrůznějších mezinárodních úmluv. Tyto cíle jsou sledovány při posouzení vlivů koncepce pomocí stanovených referenčních cílů pro oblast ochrany přírody a krajiny a dalších složek životního prostředí, které odrážejí vize zmíněných koncepcí o cílovém stavu životního prostředí.

41


3 Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy Vzhledem k vysoké obecnosti koncepce nelze detailněji stanovit nebo vymezit územní ani sektorové oblasti, jež by mohly být významně zasaženy. Vzhledem k charakteru posouzení vlivů na životní prostředí byly blíže charakterizovány typové oblasti. Ty byly stanoveny na základě stupně ekologické stability, jež vyznačuje významnost krajinného segmentu pro daný ekosystém. U každé typové oblasti byla provedena klasifikace rozdělená na typové lokality, jež mohou ukázkově spadat do daného stupně ekologické stability. Pro klasifikované lokality je stanovena jejich environmentální hodnota a její zranitelnost, ze které vyplývá její potenciální ohrožení způsobené realizací koncepce PR HSO LK. Tabulka č. 1: Stupnice hodnocení typových oblastí Použitá stupnice hodnocení

Popis

vysoká

ekologicky hodnotná a stálá území - vysoká diverzita, přirozené nebo přírodě blízké ekosystémy s původní nebo převážně původní druhovou skladbou, umožněna trvalé existence společenstev, minimální antropogenní využívání

střední

území intenzivně využívaná zejména zemědělskou činností fungující na základě přirozených přírodních pochodů

nízká

krajina se zřetelně nebo maximálně narušenými přírodními strukturami, často nahrazovanými umělými

vysoká

při zásahu nefungují autoregulační procesy, musí se nepřetržitě dodávat energie (ekosystémy málo stabilní nebo adaptované pouze na určitý typ ekosystému, málo adaptabilní ekosystémy)

střední

oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech, nutnost dodání energie

nízká

stabilní ekosystémy - celé umělé fungující na nepřetržitém dodávání energie nebo fungující na umělých principech, přírodní ekosystémy s vysokou schopností vyrovnání narušení, plně fungující autoregulační procesy

Environmentální hodnota

Zranitelnost

Tabulka č. 2: Environmentální hodnota a zranitelnost typových oblastí Stupnice Klasifikace 0

velmi malý

Environmentální hodnota/zranitelnost

Zastavěné plochy, komunikace s asfaltovým a betonovým povrchem.

nízká/nízká

orná půda

Intenzivně využívané a každoročně orané zemědělské pozemky.

nízká – střední/nízká

velkoplošné vinice

Vinice na orné půdě včetně drobné držby.


umělé vodní toky a vodní plochy

Zaklenuté vodní toky silně znečištěné, s degradovanými břehovými společenstvy či bez doprovodu a života v toku.


velkoplošné sady

Intenzivní sady na orné půdě.


intravilán bez významu

1

Charakteristika

42


2 malý

3 střední

maloplošné vinice

Vinice na úzkých terasách.

kulturní louky a pastviny

Intenzivní louky a pastviny, trávníky.

nízká – střední/střední

velkoplošné sady

Zatravněné intenzivní sady.


zahrádkářské kolonie

Intenzivní zahrady a sady, drobná držba s chatami a zahradními domky.


ruderální lada

S převahou rumištních a plevelných druhů.



S nepropustným opevněním břehů i dna a s narušenými společenstvy, s vodou stabilně středně znečištěnou.


ruderální liniová společenstva



lesy

Exhalační holiny v oblastech imisní katastrofy (pásma ohrožení A,B), plochy lesních školek a semenných plantáží


polokulturní louky a pastviny

S významným podílem přirozeně rostoucích druhů

střední/vysoká

maloplošné sady

Zatravněné sady v drobné držbě či na úzkých terasách.

střední/vysoká

maloplošné zahrady

Drobná držba s doprovodnou vegetací.

střední/střední

přírodě blízká lada

Postagrární stepní lada, opuštěné lomy, pískovny a hliníky s podílem rumištních druhů.

střední/vysoká

S opevněním břehů nebo trvale narušovanými břehovými upravené vodní toky společenstvy, s mírně narušenými a vodní plochy společenstvy vlivem stabilně snížené kvality vody (čistoty). silně narušené skály

Iniciální stádia např. opuštěných lomů.

přírodě blízká liniová S malým podílem plevelných a společenstva rumištních druhů.

4 velký



nízká – střední/střední vysoká/vysoká

lesy

Nepůvodní monokulturní stanoviště (smrčiny v nižších polohách, akátiny, kulturní bory).

střední/střední

přirozené louky a pastviny

Extenzívní s přirozeně rostoucími druhy s chráněnými či významnými rostlinami, často charakteru neobdělávaných lad.

vysoká/střední

přirozená lada

Postagrární stepní lada, opuštěné lomy, pískovny a hliníky s přirozeně rostoucími druhy rostlin a živočichů.

vysoká – střední/střední

43


5/4

5

přírodě blízké mokřady

Např. na antropogenních pokleslinách, na zhutnělých substrátech.

vysoká/vysoká

přírodě blízké vodní toky a vodní plochy

S přírodě blízkou úpravou břehů a dna, s vyvinutými vodními a břehovými společenstvy.

vysoká/vysoká

přirozená liniová společenstva

S původními druhy bez plevelných a rumištních druhů.

vysoká/vysoká

lesy

Smíšené porosty původních i nepůvodních dřevin (např. borové porosty s dubem, smrkové porosty s bukem …), stanovištně vhodné monokultury původních druhů dřevin.

vysoká/vysoká

přirozené,narušené skály

Intaktní společenstva, narušovaná např. sešlapem.

vysoká/střední

přírodní louky a pastviny

Subalpinská, vysokohorská luční společenstva.

vysoká/střední

zachovalé mokřady

Stabilizované mokřady všeho druhu včetně prameništních společenstev.

velmi S přirozeným dnem a břehy, s plně přírodní vodní toky a velký vyvinutými a stabilizovanými vodními význam vodní plochy a břehovými společenstvy. lesy

Porosty s přirozenou a přírodě blízkou dřevinnou skladbou.

vysoká/nízká - vysoká vysoká/nízká - vysoká vysoká/nízká - vysoká

U lokalit s malou environmentální hodnotou, které jsou málo zranitelné, nelze předpokládat závažné ohrožení způsobené realizací aktivit nebo projektů naplňujících opatření v rámci PR HSO LK. Respektovány by měly být oblasti mající vysokou environmentální hodnotu, jež jsou pro dané území velmi cenné. U těchto lokalit předpokládáme nízkou zranitelnost vůči přírodním katastrofám, které mohou být i sekundárním důsledkem činností spojených s prováděním koncepce. Vyšší zranitelnost, a tudíž i menší odolnost se dá předpokládat v souvislosti s aktivitami silně antropogenního původu spojeného především s průmyslem nebo s intenzivním zemědělstvím (a samozřejmě infrastrukturou). Obecně tudíž nelze konstatovat míru jejich zranitelnosti, která bude záviset na způsobu a účelu realizovaných aktivit a záměrů. Nejvíce ohroženy mohou být ne zcela stabilní ekosystémy se střední environmentální hodnotou, které dosud nejsou schopny vyrovnávat dynamické ani náhodné přírodní nebo antropogenní rušivé vlivy. U těchto systémů je třeba dodávat do toků energie a materiálu určité množství zdrojů, aby se dále mohly vyvíjet v případě narušení takového rozsahu, na který ještě není ekosystém dostatečně připraven. Pro Liberecký kraj, stejně tak i pro všechny hospodářsky slabé oblasti, vyplývá, že nejvíce ohroženými jsou oblasti s přírodě blízkými ekosystémy, jež nejsou chráněny v rámci zvláštní nebo obecné ochrany přírody a krajiny a jež jsou v blízkosti potenciálního (současného nebo budoucího) zdroje rušivého vlivu (průmysl, zemědělské plochy, komunikace vyšších tříd, apod.). Některé zásahy do krajiny lze onačit přímo za nevratné, pokud se závažně změní nebo naruší stabilizující procesy a mechanismy uvnitř a mezi ekosystémy, včetně jejich zpětných vazeb, toků energie a materiálů, potravního řetězce, apod.

44


4 Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí V celé České republice přetrvávají problémy v oblasti životního prostředí společné pro celé území a zároveň společné pro oblasti vyznačující se specifickými charakteristikami přírodních podmínek, průmyslových odvětví, hustotou dopravní a technické infrastruktury, sídelní strukturou, aj. Pro posouzení environmentálních problémů, jež se prioritně dotýkají oblastí se zvláštní ochranou, lze využít výstupů celorepublikového monitoringu. Vedle imisních limitů pro ochranu zdraví jsou v národní legislativě zavedeny, v souladu se směrnicemi EU, i imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace - NV č. 350/2002 Sb. Území, na nichž musí být podle nařízení vlády dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace (EKO zóny), jsou: •

území národních parků a chráněných krajinných oblastí,

•

území s nadmořskou výškou 800 m.n.m. a vyšší,

•

ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP.

Z analýz zpracovaných v rámci odvětvových dokumentů, včetně PR HSO LK, a průběžným monitoringem ukazatelů indikujících znečištění životního prostředí a dalších indikátorů spjatých s touto problematikou lze vysledovat nejzávažnější problémy či okruhy problémů týkajících se životního prostředí a jeho jednotlivých složek. Problémové okruhy současných problémů stavu životního prostředí v Libereckém kraji: •

vysoké emise těžkých kovů (Cd, As, Ni), VOC a prašného aerosolu,

•

aktivity necitlivě zasahující do krajinného rázu,

•

vysoká dopravní zátěž, nedokončená silniční síť,

•

problémy se sanací starých průmyslových zátěží (Mimoň, Boreček, Hradčany, Ralsko, Robeč, atd.),

•

tlaky na těžbu kamene a písků (vč. těžby nevýhradních nerostů),

•

tlaky na stavby na zelené louce včetně průmyslových zón, vyjímání půdy ze ZPF,

•

nedostatečná péče drobných vlastníků lesa a zemědělské půdy, přetrvávající důsledky nezákonných těžeb,

•

mísení splaškových a dešťových, zastaralý kanalizační systém ve většině obcí,

•

přetrvávající znečištění některých toků (III. až V. jakostní třída),

•

nedostatečné materiálové a energetické využívání odpadů včetně biologicky rozložitelných.

4.1 Podralsko • • • • •

nízká motivace obyvatel obcí o zlepšení kvality prostředí, nerespektování principů udržitelného rozvoje, střet rozvojových zájmů a ochrany životního prostředí, zátěž části obyvatelstva nadměrným hlukem (silniční doprava), znečišťování ovzduší lokálními a liniovými zdroji, 45


• • • • • • • • • • • • • • • • • • •

existence evidovaných velkých zdrojů znečištění ovzduší, zhoršování imisních a hlukových poměrů podél hlavních komunikací, pokračování trendu nárůstu automobilové dopravy s negativním vlivem na celkovou kvalitu prostředí, narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy (především výstavbou některých objektů infrastruktury) a nízkou údržbou krajiny díky útlumu zemědělství, útlum zemědělského hospodaření s důsledkem vysokého podílu ladem ležící a nevyužívané půdy, a související šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, často invazního charakteru, nevhodné hospodaření na lesních pozemcích, nedořešená protipovodňová ochrana, nevyhovující kvalita podzemních a povrchových vod, nevyhovující stav a nízká vybavenost obcí technickou infrastrukturou (kanalizace, ČOV, plynofikace), výstavba rozsáhlých obchodních zón s lokálními dopady na kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž, existence opuštěných pozemků (brownfields) a objektů po vojenské činnosti, s tím související staré ekologické zátěže (zdevastovaná a znečištěná území), chybějící aktuální informace o nich, nevyjasněnost jejich dalšího využívání, vysoké náklady na monitoring a odstranění starých ekologických zátěží, pomalý postup sanací a rekultivací, narušená ekologická stabilita a biodiverzita některých území (především využívaných průmyslem, armádou či pro těžbu), nedostatečná sanace a využívání starých průmyslových objektů a ploch po průmyslové činnosti, negativní vlivy související s těžbou uranu, písků a štěrkopísků, rostoucí tlak a požadavky na rozšiřování těžeb nerostných surovin, existence a vznik černých skládek, neexistující efektivní nástroje pro kontrolu původců odpadu, prolongace trendu řešení likvidace odpadu skládkováním namísto jejich využití a prevence vzniku.

4.2 Západní Českolipsko • • •

•

• • • • •

existence zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší převážně sklářského průmyslu, narůstající význam malých zdrojů znečišťování ovzduší se specifickým složením emisí převážná část domácností topí uhlím (53 %), vysoká dopravní zátěž na silnicích I. třídy, včetně zvýšeného průjezdu nákladní dopravy obcemi (např. Kamenický Šenov, Chotovice, Dubá) - silně zatížená trasa mezinárodní kamionové přepravy, nedostatečná likvidace splaškových odpadních vod; vzhledem k malé hustotě zalidnění nízký počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ještě nižší počet v případě kanalizace zakončené ČOV, nevyhovující stav dopravní infrastruktury (zejména komunikací nižších tříd), 3 oblasti SEZ, nelegální dovoz odpadů ze zahraničí, vysoký podíl půd se zemědělským hospodařením za hranicí efektivity, útlum zemědělského hospodaření, vysoký podíl ladem ležící a nevyužívané půdy (30 %), a související šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, často invazního charakteru, 46


•

• • • • • • • • •

• • •

narušení krajinného rázu stagnací a útlumem podnikatelských aktivit v zemědělství i v souvislosti se zemědělskou politikou EU, s negativním dopadem na stav krajiny i na předměty zvláštní i obecné ochrany přírody, kapacitně i druhově nedostatečné provozy živočišné výroby, mající vliv na intenzitu využívání travních ploch s negativním dopadem na stav krajiny, místně narušená druhová struktura lesních porostů (existence nepůvodních struktur a monokultur), 7 brownfields, 3 výhradní ložiska stavebního kamene s povrchovou těžbou, povrchová těžba sklářských a slévárenských písků, rezervy v provádění separace odpadů, problémová likvidace komunálního odpadu v objektech druhého bydlení (černé skládky), nelegální dovoz a skládkování odpadů ze zahraničí, u některých obcí nekoordinovaný rozvoj území, rozmach neřízené zástavby, nerespektování principů udržitelného rozvoje, narušení krajiny a životního prostředí nevhodnými aktivitami (rozšiřování těžby nerostných surovin) z důvodu neexistence ÚPD a dalších strategických dokumentů pro rozvoj území, velký podíl oblastí spadajících do kategorie zvláštní ochrany (75 %) zapříčiňuje častý střet investičních záměrů se zájmy ochrany přírody a krajiny, negativní vliv volně chované zvěře (v druhové struktuře i počtu) způsobující škody na lesních i nelesních kulturách, vysoké riziko lokálních záplav (povodí Ploučnice) při nedostatečném řešení protipovodňových opatření.

4.3 Cvikovsko • • • • • • • •

• •

• • • •

silnější negativní dopady ekonomické restrukturalizace než v jiných regionech (konkurs nebo zrušení výroby v podnicích tradičních odvětví, nebezpečí možného výskytu lokalit typu brownfields (v současnosti 2% z Libereckého kraje s předpokladem, že si s nimi trh poradí sám) a neřešení jejich problematiky, vysoká dopravní zátěž na silnicích I.tříd v důsledku enormního nárůstu kamionové dopravy, nevyhovující až havarijní stav silnic nižších tříd a místních komunikací, nevyhovující stav technické infrastruktury v malých obcích a okrajových částech větších obcí, zejména absence splaškové kanalizace, veřejný vodovod není rozveden v menších sídlech, oddělených částech obcí, či objektech pro rekreaci, v některých lokalitách je nevyhovující kvalita pitné vody, problémová doprava a dopravní infrastruktura – vysoká dopravní zátěž v obci Svor ležící na trase tranzitní nákladní dopravy do SRN z důvodu omezení průjezdnosti nákladní dopravy přes hraniční přechod Cínovec, značný podíl nevyužívaných zemědělských pozemků (52 %) v V.třídě ochrany vedených jako TTP, jsou vhodné pro obnovu živočišné výroby i pro alternativní způsoby využívání, více než jedna třetina zemědělských půd spadá do spodní části bonitního spektra za hranicí ekonomické efektivnosti – nutnost využití z krajinářského hlediska, avšak s vyššími finančními náklady na údržbu, narušená druhová skladba v území, škody na lesních pozemcích způsobené vysokými stavy spárkaté zvěře v Lužických horách, ekologické zátěže (pouze 3) se závažnou kontaminací půdy i podzemních vod, lokální, poměrně časté záplavy v povodí Svitávky, 47


4.4 Hrádecko – Chrastavko • • • • •

• • • • •

•

• • • • • • • •

nekvalitní dopravní infrastruktura - špatný technický stav především místních komunikací a silnic III.tříd, absence hraničního přechodu pro nákladní dopravu a celkově nedořešená problematika vysoké intenzity nákladní dopravy, vysoká dopravní zátěž na silnicích I.třídy, nevyhovující stav technické infrastruktury, zejména v oblasti likvidace odpadních vod (chybí kanalizace a ČOV) v malých obcích, vč. místních částí, místní výskyt přetrvávajících velkoplošných způsobů obhospodařování pozemků ZPF (nejen orné půdy) s vlivem na stav krajiny, zejména v obcích Chrastava, Hrádek nad Nisou a Rynoltice; místně vysoký podíl nevyužívané zemědělské půdy s dopadem na stav krajiny, kapacitně i druhově nedostatečné provozy živočišné výroby, mající vliv na intenzitu využívání travních ploch, přeneseně i na stav krajiny, příjem signálu mobilních operátorů je závislý na konfiguraci terénu, v HSO je 5 % zjištěných brownfields ploch z Libereckého kraje, tj.v 5 obcích ze 7, v oblasti se nachází velké množství starých ekologických zátěží (12), ve většině případů se jedná o černé skládky, negativní vlivy těžby štěrkopísků na životní prostředí a krajinu (morfologicky cizorodé útvary výsypek neupotřebitelných zemin, hornin, vysoká prašnost, hlučnost, vibrace, další problémy spojené s přepravou surovin), specifické negativní dopady způsobené těžbou uranu (Křižany) – na hydrogeologické poměry (tzn. možné ohrožení a kontaminace zdrojů podzemních vod), fluoritu (Křižany) a hnědého uhlí (Kristýna), minimální využívání obnovitelných zdrojů energie, u záměru výstavby parku větrných elektráren (Václavice) se očekává významný negativní vliv na krajinný ráz, narušení krajinného rázu v důsledku nevhodného funkčního využití území (stagnace a útlum podnikatelských aktivit v zemědělství), v 70. a 80. letech byla oblast zasažena emisemi z tepelné elektrárny Turów, po jejíž modernizaci dochází k postupnému snižování imisního zatížení, v Hrádecko-Chrastavsku je nižší celkový koeficient ekologické stability ve srovnání s ostatními HSO, negativní vliv volně chované zvěře (v druhové struktuře i počtu) způsobující škody na lesních i nelesních kulturách, velký podíl oblastí spadajících do kategorie zvláštní ochrany (30 %) zapříčiňuje častý střet investičních záměrů se zájmy ochrany přírody a krajiny, riziko lokálních záplav.

4.5 Frýdlantsko • • • • • • •

velmi špatná dopravní dostupnost vlivem geomorfologických charakteristik území, nefunkční hraniční přechod do Polska pro osobní dopravu v Černousích, vyhovující, někde až havarijní stav silnic III.třídy , nevyhovující stav místních komunikací, problematická dopravní obslužnost (víkendy), vysoká míra nezaměstnanosti (dlouhodobě 15 %, místně až 30 %), nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel, v HSO leží 27 % zjištěných brownfields z Libereckého kraje (většina již revitalizována), existence černých skládek 48


• • • • • • • • • • •

• • • •

značný podíl nevyužívaných zemědělských pozemků v V. třídě ochrany (42 %) vedených jako TTP, jsou vhodné pro obnovu živočišné výroby i pro alternativní způsoby využívání, výskyt přetrvávajících velkoplošných způsobů obhospodařování pozemků ZPF s negativním vlivem na stav krajiny, vysoký podíl ploch (42 %) zájmů zvláštní ochrany přírody s nutností vyšších vstupů při výchově lesa, narušená druhová i věková struktura lesů v důsledku dálkových přenosů znečištění, zejména z polských a německých elektráren, škody na lesních pozemcích způsobené vysokými stavy spárkaté zvěře v Lužických horách, nevyhovující stav technické infrastruktury, zejména splaškové kanalizace, která v menších obcích neexistuje vůbec nebo je pouze v centrálních částech, veřejný vodovod pokrývá pouze 67 % trvale bydlících obyvatel, není rozveden v menších sídlech a oddělených částech obcí s nízkou hustotou osídlení, pouze 5 obcí je plynofikováno a kvůli finanční náročnosti se rozšíření neplánuje, část území silně zasažena imisemi (od 60.let po modernizaci elektrárny v 90.letech) z tepelných elektráren v SRN (Hirschfelder, Hagenwerder) a zejména polskou Turów, přetrvávající problémy s těžbou lignitu na polském území, při kterých vznikají výsypky jílovitých hornin sahající až na česko-polskou hranici, negativní důsledky těžby štěrkopísků a stavebního kamene – destrukce lokalit výskytu ohrožených a zvláště chráněných organismů, negativní ovlivňování krajiny morfologicky cizorodými útvary výsypek neupotřebitelných zemin a hornin, vysoká prašnost, hlučnost, vibrace, seismicita, úbytek lesních ploch, časté záplavy – povodí Smědé, výskyt případů svozu odpadů ze SRN, plány na vybudování lyžařského areálu na Smrku v silném střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny, předpoklady pro rozvoj pěší turistiky, cykloturistiky, agroturistiky a ekoturistiky s nedostatkem historických, kulturních a sportovních atraktivit.

4.6 Centrální Semilsko • • • • •

• • • •

celkem 21 zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší, rostoucí vliv znečištění z malých zdrojů (převážná část domácností je vytápěna uhlím – 47 %), kromě „místních“ zdrojů sem zasahuje i vliv zdrojů nenacházejících se v HSO (imise SO2 ze společnosti GERL v Hájích nad Jizerou), nevyhovující stav velkého počtu silnic III. tříd a místních komunikací; vysoké náklady na údržbu v důsledku nepříznivých klimatických podmínek, nedostatečná likvidace splaškových odpadních vod; vzhledem k malé hustotě zalidnění nízký počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ještě nižší počet v případě kanalizace zakončené ČOV, 3 staré ekologické zátěže v různém stupni rekultivace, velmi vysoký podíl půd se zemědělským hospodařením za hranicí efektivity, tj. „méně hodnotných“ zemědělských pozemků (půdy ve IV. a V.třídě ochrany tvoří 68,2 %), narušení krajinného rázu v důsledku nevhodného funkčního využití území (stagnace a útlum podnikatelských aktivit v zemědělství), kapacitně i druhově nedostatečné provozy živočišné výroby, mající vliv na intenzitu využívání travních ploch (TTP i zatravněné orné půdy), s negativním dopadem na stav krajiny, 49


• • • •

•

střety mezi se zájmy cestovního ruchu, turistiky a ochrany přírody a krajiny (KRNAP, Český ráj, apod.); narušení krajiny a životního prostředí nevhodnými aktivitami, místně narušená druhová struktura lesních porostů (existence nepůvodních struktur a monokultur), zánik podnikatelských subjektů, převážně v tradičních odvětvích (zemědělství, textilní průmysl podél toku Jizery) a z toho důvodu vyšší výskyt (16) brownfields, negativní důsledky těžby stavebního kamene – destrukce lokalit výskytu ohrožených a zvláště chráněných organismů, negativní ovlivňování krajiny morfologicky cizorodými útvary výsypek neupotřebitelných zemin a hornin, vysoká prašnost, hlučnost, vibrace, seismicita, úbytek lesních ploch, nejčastější střety jsou mezi prvky ÚSES a vymezením ložisek nerostných surovin, rezervy v provádění separace odpadů.

4.7 Vyhodnocení vlivu koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 Dalšími oblastmi se zvláštním významem pro životní prostředí jsou lokality soustavy NATURA 2000, jež jsou ošetřeny zákonem o ochraně přírody a krajiny. Novelizace zákona č. 114/1992 Sb. z roku 2004 (zákon č.218/2004 sb.) proto zavedla do našeho právního řádu nové nástroje, postupy a opatření a některé nové pojmy: NATURA 2000 Je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území ČR je soustava NATURA 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (§ 39) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 14). Evropsky významná lokalita (EVL): EVL je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst.1, která: 1. byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území ČR, 2. splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam zařazena, a vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanoviště nebo prioritní druh, a to až do doby, kdy se o zařazení nebo nezařazení lokality dohodne ČR s Komisí nebo do rozhodnutí Rady EU („sporná lokalita“). Ptačí oblast (PO): Jako ptačí oblasti byla vymezena území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území ČR a stanovených právními předpisy Evropských společenství, které stanovila vláda nařízeními. (§ 45e zákona). Na základě stanovisek dotčených orgánů ochrany přírody a závěru zjišťovacího řízení bylo zpracováno vyhodnocení vlivu koncepce PR HSO LK na lokality soustavy NATURA 2000 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Kompletní vyhodnocení vlivu koncepce PR HSO LK na lokality soustavy NATURA 2000 je zařazeno do přílohy č. 5. V kapitole 6.5 je uveden stručný souhrn kompletního vyhodnocení.

50


5 Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení 5.1 Postavení hospodářsky slabých oblastí v Libereckém kraji Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly vytipovány na základě 6 ukazatelů (zmíněných v kapitole 1), které poukazují na nutnost odlišného přístupu k jejich rozvojovému potenciálu, který je specifikován podmínkami jednotlivých oblastí vytvářející určité rozvojové limity a bariéry. Pro účely překonání těchto bariér je vypracována koncepce PR HSO LK a bylo založeno i několik podpůrných organizací působcích v rámci některých HSO. Pro účely přeshraniční spolupráce bylo založeno v roce 2003 občanské sdružení Trojzemí, jež se rozkládá na území 3 států – Spolková republika Německo, Česká republika a Polská republika. Hranice Trojzemí tvoří Liberecký kraj a část Ústeckého kraje na české straně, část Svobodného státu Sasko na německé straně a část území Dolního Slezska na polské straně. Jedná se o geopoliticky a kulturněhistoricky ojedinělý a turisticky mnohotvárný region. Výjimečná krajina, přírodní útvary i kulturně historické památky tohoto regionu se stávají cílem mnoha tuzemských i zahraničních návštěvníků. [29] Města a obce okresů Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily, které byly začleněny do Libereckého kraje, a severní části okresu Děčín (Šluknovský výběžek) spolu s územím v SRN (část Saska) a Polsku (část Dolnoslezského vojvodství) se spojily za účelem řešení společných problémů a koncem roku 1991 ustanovily dobrovolné zájmové sdružení měst a obcí – Euroregion NISA, nejstarší přeshraniční sdružení v novodobé historii ČR. V rámci aktivit Euroregionu NISA byla realizována prostřednictvím programu Phare CBC celá řada významných přeshraničních projektů, zejména v oblasti dopravní infrastruktury (hraniční přechody, komunikace, atd.) a životního prostředí (ČOV a kanalizační sběrače, atd.), ale i „lidských zdrojů“ (školství, kultura, sport, atd.), které napomohly k zintenzivnění přeshraniční spolupráce. Po vstupu ČR do Evropské Unie dojde bezesporu k dalšímu významnému rozvoji přeshraničních vztahů v rámci nástupnického programu Interreg.

5.2 Cíle ochrany životního prostředí ve vztahu k ostatním koncepcím Samotná koncepce PR HSO LK je rozvojového charakteru zaměřující se na zlepšení hospodářského růstu a konkurenceschopnosti jednotlivých hospodářsky slabých oblastí, které by mělo vést k postupnému získávání stability. Z tohoto důvodu, a na základě požadavků zjišťovacího řízení, bylo provedeno zhodnocení souladu několika koncepcí. Z hlediska posuzování SEA bylo zaměření směrováno především na oblast ochrany životního prostředí. Koncepce PR HSO LK je zpracována na úrovni srovnatelné s ostatními regionálními nebo krajskými dokumenty. Pojetí ochrany životního prostředí by mělo proto splňovat a navazovat na související sektorové dokumenty. Zastřešujícími dokumenty pro oblast ochrany životního prostředí a zejména přírody a krajiny je Státní politika životního prostředí České republiky [8] a Strategie udržitelného rozvoje České republiky [9], z kterých prioritně vycházejí stanovené referenční cíle. Posouzení jejich naplnění je uvedeno v následující kapitole 6. Již při vlastním zpracování koncepce PR HSO LK by měl být brán zřetel na harmonizaci a soulad s ostatními dokumenty na vyšších úrovních – mezinárodních, národních i krajských. 51


Tabulka č. 3: Stupnice naplnění cílů koncepcí Charakter vlivu

Symbol

stupnice

Popis

+

cíl je naplněn (alespoň rámcově)

0

naplnění cíle je diskutabilní

-

cíl není naplněn

/

cíl se nevztahuje k problematice SEA

Státní politika životního prostředí ČR 2004-2010 Tabulka č. 4: Státní politika životního prostředí ČR 2004-2010 Prioritní oblast

Naplnění v PR HSO LK

Prioritní cíl

+

1. Ochrana přírody, krajiny a 1.1 Zastavení poklesu biodiverzity biologické rozmanitosti 1.2 Péče o vodní a mokřadní ekosystémy

0

2.1 Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody)

0

2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů 2. Udržitelné využívání přírodních zdrojů, 2.3 Využívání obnovitelných zdrojů materiálové toky a nakládání 2.4 Snižování energetické a materiálové s odpady náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů

0 + +

2.5 Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady

0

3.1 Snižování zátěže prostředí a toxickými kovy a organickými polutanty

0

populace

3.2 Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) 3.3 Ochrana životního prostředí a člověka před 3. Životní prostředí a kvalita hlukem života 3.4 Environmentálně příznivé využívání krajiny 3.5 Omezování vlivů a rizik

antropogenních/průmyslových

3.6 Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelných událostí a následky krizových situací 4.1 Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) 4. Ochrana klimatického systému Země a omezení 4.2 Snížení přeshraničních přenosů znečištění dálkového přenosu ovzduší znečištění ovzduší 4.3 Ochrana ozónové vrstvy Země

Vytvořeno podle: [8] 52

+ + + + + +


Diskutabilní naplnění Důvodem pro zhodnocení naplnění cílů jako diskutabilních je ve většině případů nedostatečné zohlednění cíle nebo nebyla shledána návaznost nebo souvislost s navrhovanými opatřeními v rámci PR HSO LK. U všech diskutabilních naplnění se jedná o zastřešení jinými opatření, pod kterými se mohou objevit aktivity, které by mohly cíle naplňovat avšak v současné fázi rozpracování a návrhu PR HSO LK nebyly žádné aktivity konkrétněji stanoveny. To se ukázkově týká oblasti ochrany vod a mokřadních ekosystémů, které jako jedinečná složka životního prostředí není shledána za natolik významnou, aby byla její ochrana naplňována samostatnou aktivitou nebo opatřením. Ochranu vodních ekosystémů, množství a jakosti vod lze začlenit pod opatření týkajících se správného využívání krajiny s důrazem revitalizace toků, opatření koordinující rozvoj území s návazností na sektorové dokumenty, realizaci praktické ochrany přírody a krajiny, stabilizaci ekosystémů, postupnou obnovu lesních ekosystémů, ale i ochranu ovzduší, jejímž sledováním dojde k poklesu imisí, ale i spadu škodlivých látek, jež se primárně nebo sekundárně (výluhem, splachem z půdy nebo vegetace) mohou dostat do povrchových nebo podzemních vod. Ochrana neobnovitelných zdrojů není konkrétně navržena, vnímat ji lze skrze opatření upřednostňující využívání obnovitelných zdrojů, recyklaci a využití odpadů, nové efektivní, ekologické BAT technologie a podporování rozvoje území v oblastech s minimálních využíváním neobnovitelných zdrojů. Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady lze zahrnout pod opatření Odpady, avšak komplexní problematika nebezpečného odpadu není konkrétně řešena ani zmíněna. Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty se pojí s využíváním BAT technologií, ochranou ovzduší a adekvátním zneškodňováním odpadů. Nenaplnění cíle Omezování antropogenních/průmyslových vlivů rizik a ochrana životního prostředí před negativními účinky živelných událostí a následky krizových situací není v koncepci nijak řešena. Spojit ji lze pouze s koordinací ostatních dokumentů – povodňové, havarijní plány v rámci rizikového managementu.

Strategie udržitelného rozvoje ČR Tabulka č. 5: Strategie udržitelného rozvoje ČR ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ: Ochrana přírody, životního prostředí, přírodních zdrojů a krajiny, environmentální limity Naplnění v PR HSO LK

Strategický cíl Zajistit na území ČR co nejlepší kvalitu všech složek životního prostředí (včetně fungování jejich základních vazeb), dále ji postupně zvyšovat a vytvářet tak podmínky pro postupnou regeneraci krajiny, pro minimalizaci až eliminaci rizik pro lidské zdraví a pro postupnou regeneraci živé přírody. Zároveň v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR (neobnovitelné zdroje, biologickou a krajinnou rozmanitost).

53

0(+)


Minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a postupně dosáhnout oddělení ekonomického růstu od nárůstu negativních dopadů na životní prostředí (decoupling).

+

Přispívat, přiměřeně možnostem a významu ČR, k řešení evropských a globálních environmentálních problémů (zejména ohrožení změn klimatu a ozónové vrstvy Země a úbytku biodiverzity).

+

Vytvořeno podle: [9] Navržené aktivity konkrétně neřeší jednotlivé složky životního prostředí, avšak rámcově obsahují opatření a aktivity podporující ochranu, obnovu a zlepšení stability ekosystémů ve všech krajinných segmentech s respektováním krajinného rázu, případně s obnovou nebo navyšováním přírodního a kulturního potenciálu řešeného území. Na základě principů udržitelného rozvoje a jeho nepopiratelné důležitosti pro udržení a zlepšování stavu životního prostředí se koncepce zaměřuje i na podporu zavádění Místních Agend 21, ekologizaci dopravy, mimoprodukčních funkcí krajiny (kulturní – zemědělské, lesní pozemky, vodní plochy aj.) a dodržování podmínek platné národní i nadnárodní legislativy a úmluv. Řešení možných střetů mezi hospodářskými aktivitami a zájmy ochrany životního prostředí jsou nastíněny dodržením podmínek veškeré platné obecné i zvláštní ochrany (NATURA 2000, EECONET, ÚSES, maloplošná a velkoplošná ZCHÚ, VKP, aj.). Ekonomický růst lze rovněž směřovat k výběru ekologicky šetrnějších způsobů hospodaření – BAT, EMAS, ISO, ekologické a alternativní zemědělství, ekoturistika, agroturistika, podpora nemotorové dopravy a integrovaných dopravních systémů, apod.

Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Tabulka č. 6: Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Naplnění v PR HSO LK

Priorita Ekonomický pilíř P.A Ekonomické oživení Libereckého kraje s podporou existujících stabilizovaných podniků včetně tradičních odvětví zpracovatelského průmyslu (textilní průmysl, průmysl sklářský) a s novými investicemi zejména do zavádění inovačních environmentálně šetrných technologií. P.B Rozvoj malých a středních podniků se sídlem v Libereckém kraji

+ / (+)

P.C Rozvoj doplňkové infrastruktury udržitelného cestovního ruchu včetně destinačního managementu a podpora vícedenní environmentálně šetrné turistiky, podpora lázeňství.

+

P.D Omezovat dopravní potřeby přímo u zdroje snižováním přepravních nároků vznikajících v důsledku vynucené mobility. Rozvoj integrovaných dopravních systémů a změna podílů jednotlivých způsobů dopravy na celkových přepravních výkonech. Rozvoj nemotorových způsobů dopravy a využívání alternativních zdrojů energie.

+

P.E Rozvoj primárního sektoru hospodářství Libereckého kraje (zemědělství, lesnictví a rybolov) s důrazem na environmentálně šetrné postupy zajišťující udržitelné využívání krajiny.

+

Sociální pilíř P.A Snížení nezaměstnanosti realizací programu podpory malého a středního podnikání v Libereckém kraji.

54

/ (+)


P.B Systematický rozvoj programů veřejně prospěšných prací umožňujících postupně snižovat výdaje z veřejných rozpočtů. P.C Zvýšení úrovně zdravotně-sociálních služeb preventivních, alternativních a terénních forem.

včetně

rozvoje

/

jejich

/ (+)

P.D Rozvoj lidských zdrojů, zlepšování konkurenceschopnosti občanů Libereckého kraje na trhu práce průběžným zvyšováním jejich vzdělanosti a kvalifikace.

/ (+)

P.E Revitalizace měst a obcí Libereckého kraje a rekonstrukce jejich historického vzhledu a obnova zastaralého bytového fondu.

+

Environmentální pilíř P.A Zvýšení investic na ochranu životního prostředí, zejména pro oblast ochrany přírody a krajiny.

-

P.B Optimální využívání území („land-use"), vzhledem k dlouhodobému zajištění potřeb primární produkce Libereckého kraje a v souvislosti s rozvojem venkova při posílení ekologických funkcí a stability kulturní krajiny .

+

P.C Efektivní a dostatečně rychlá revitalizace nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů ("brownfields"), sanace starých ekologických zátěží a omezení živelné výstavby na "zelené louce" mimo kompaktně zastavěná území měst a obcí ("urban sprawl").

+

P.D Snížení znečištění ovzduší Libereckého kraje ze stacionárních a liniových zdrojů v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší.

+

P.E Snížení produkce odpadů a předcházení jejich vzniku společně s důrazem na environmentálně šetrné nakládání s odpady.

+

Správa věcí veřejných * P.A Vytvoření managementu udržitelného rozvoje pro zajištění provázanosti ekonomického, sociálního a environmentálního pilíře rozvojových dokumentů a projektů, včetně koordinace plnění jejich cílů.

+

P.B Snížení celkové zadluženosti obcí při zvyšování efektivity výdajů z veřejných rozpočtů a při využívání finančních prostředků z vnějších zdrojů.

/

P.C Zlepšení přístupu obcí a veřejnosti k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí pomocí programů environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty a medializace udržitelného rozvoje.

+

P.D Zvyšování zapojení veřejnosti do plánování a rozhodování na krajské i místní úrovni prostřednictvím: podpory zavádění procesů místní Agenda 21 (strategické plánování za přímé účasti veřejnosti) v obcích a městech Libereckého kraje; zapojení obcí a měst Libereckého kraje do „Národní sítě Zdravých měst ČR“, "Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj"; hlubšího zapojení neziskového sektoru, hospodářské komory, apod. a veřejnosti do činností krajských a místních samospráv; aplikací konceptu mezi soukromým sektorem a veřejnou správou „public-private partnership“; informační společnost - realizace komunikačních systémů umožňujících rychlý obousměrný přenos informací.

+

P.E Vytváření grantových programů Libereckého kraje na podporu aktivit směřujících k prosazování konkrétních principů udržitelného rozvoje v praxi.

0 (+ D4)

*Správa věcí veřejných – není pilířem udržitelného rozvoje, avšak pro potřeby kvalitního vytvoření koncepce Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje byl zpracovatelem zařazen na srovnatelné úrovni s pilíři udržitelného rozvoje, Vytvořeno

55

podle: [10]


Většina cílů je plně naplněna navrženými opatřeními nebo aktivitami. Některé cíle jsou naplňovány na úrovní opatření, některé na úrovní cílů opatření a mnohá i konkrétněji definovanými aktivitami realizovatelnými v krátkodobém nebo střednědobém horizontu.

Strategie hospodářského růstu ČR 2005-2013 Tabulka č. 7: Strategie hospodářského růstu ČR 2005-2013 Pilíř 3.3 Infrastruktura Cíl 3.3.4 Zabezpečit ochranu přírody, životního prostředí a kulturního dědictví Naplnění v PR HSO LK

Úkoly 3.3.4.1 Zajistit investiční zdroje pro oblast životního prostředí

0 (+)

3.3.4.2 Omezit extenzivní urbanizaci a liniovou barierizaci území ČR

+

3.3.4.3 Přemístit část transitní a dálkové dopravy zboží ze silniční a letecké dopravní cesty na železniční a vodní dopravní cestu, zvýšit podíl hromadné dopravy osob k individuální dopravě osob

+

3.3.4.4 Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny a tepla

+

3.3.4.5 Snížit produkci odpadů, zvýšit materiálové a energetické využití odpadů, odpovědně nakládat s nebezpečnými odpady

+

3.3.4.6 Zvýšit podíl sídel napojených na kanalizační systémy s čištěním odpadních vod

+

3.3.4.7 Uchovat zemědělský ráz venkova a venkovské krajiny

+

3.3.4.8 Zachovat a obohacovat kulturní dědictví

+

Vytvořeno podle: [11] Zajištění investičních zdrojů směrovaných přímo do oblasti ochrany životního prostředí není sledováno žádným samostatným opatřením. V rámci opatření A1 Podpora hospodářského rozvoje je vytyčen cíl – zvýšení informovanosti o dotačních programech s navázáním projektu zřízení poradenského centra pro podnikatele, což může přinést finance i do oblasti ochrany přírody a krajiny, avšak přímé zaměření zde není specifikováno. Obdobně lze konstatovat formulaci a spojení s dalšími opatřeními: A2 – zavedení evidence brownfields a podpora jejich revitalizace může přinést finance do OPK; A3 – informovanost o stavu území a zavedení registru může vést k nasměrování případných evropských i krajských dotací podobné je tomu i u opatření A4, A5, strategického cíle B, jehož opatření povedou ke zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, a tak nepřímo přispějí i ke zlepšení stavu ŽP, stejně tak tomu je i u C1 Rozvoj turistického ruchu. U strategického cíle E Životní prostředí povede většina opatření k přímému zlepšení stavu jednotlivých složek, avšak skrze podporu zavádění nových technologií, dobrovolných dohod, realizací úspor energie, postupnou obnovou agrodesignu, projektováním prvků ÚSES, podporou a reintrodukci drobné zvěře do krajiny, apod. Přímý ekonomický nástroj nebo výše a podíl dotací vymezený na přímou podporu ochrany životního prostředí, především pak v oblasti ochrany přírody a krajiny, není stanoven, avšak vzhledem k charakteru dokumentu jako nástroje pro čerpání dotací, lze konstatovat, že i úkol 3.3.4.1 je rámcově naplněn.

56


Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Libereckého kraje Jedním z požadavků závěru zjišťovacího řízení k PR HSO LK (ze dne 25.10.2006, č.j. 75321/ENV/06) na zpracování SEA PR HSO LK bylo vyhodnocení, jak koncepce přispěje k naplnění cílů Integrovaného národního plánu snižování emisí ČR (INPSE ČR). Vzhledem k tomu, že cíle INPSE ČR byly zohledněny při zpracování krajské Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Libereckého kraje (KSEI LK), provedl zpracovatel SEA vyhodnocení naplnění cílů předloženým PR HSO LK s touto koncepcí (viz. příloha č. 6). Pro srovnání uvádíme cíle INPSE ČR, ze kterých je patrný soulad s krajskou KSEI: Hlavní cíle INPSE ČR: 1. Dosažení národních emisních stropů pro SO2, NOX, VOC a NH3 v horizontu roku 2010. 2. Snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity (LV) (včetně emisí prekurzorů ozonu) s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách. 3. Udržení emisí těch znečišťujících látek, u nichž nebylo zjištěno překračování LV, na dostatečně nízké úrovni tak, aby bylo minimalizováno riziko překračování LV v budoucnosti. 4. Dosažení směrných cílových hodnot pro acidifikaci pro lidské zdraví a pro vegetaci k roku 2020. Vedlejší cíle INPSE ČR: 1. Přispět k omezování emisí látek ohrožujících klimatický systém Země, zejména CO2 a methanu. 2. Přispět k šetrnému nakládání s energií a přírodními zdroji. 3. Přispět k omezování vzniku odpadů. KSEI LK byla vytvořena v roce 2003 a aktualizována v roce 2006. Její cíle jsou rozděleny do dvou skupin – hlavní a vedlejší cíle. Všechny cíle KSEI LK jsou navrhovanou koncepcí PR HSO LK naplňovány, a to především v rámci navrhovaného opatření E1 Ochrana ovzduší (všechny hlavní cíle) (viz. příloha č. 6). V případě vedlejších cílů KSEI jsou tyto naplňovány i dalšími opatřeními (např. cíl V1 opatřeními E1, A5, B7, cíl V4 opatřeními A5, E1-5). V případě emisí prioritních látek, kterými jsou těžké kovy (kadmium, nikl, arsen), lze očekávat zlepšení stavu ovzduší vzhledem k deklarovanému přijetí nápravných opatření (instalace čisticích zařízení v zařízeních největších znečišťovatelů). V případě znečištění ostatními prioritními látkami lze s ohledem na navrhované aktivity v rámci opatření A a B očekávat přinejmenším lokální zvýšení emisních úhrnů (mimo jiné zvýšením dopravních toků), ke kterému bude stále více přispívat i nárůst emisí z malých zdrojů znečišťování ovzduší.

Koncepce odpadového hospodářství Libereckého kraje V rámci požadavků závěru zjišťovacího řízení k PR HSO LK (ze dne 25.10.2006, č.j. 75321/ENV/06) byl i požadavek na vyhodnocení vazby koncepce na Plán odpadového hospodářství ČR a Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje (POH LK). POH LK (leden 2004) je zpracován na základě § 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, který ukládá kraji v samostatné působnosti zpracovat plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území. POH LK musí být v souladu se závaznou částí řešení POH ČR, který byl vyhlášen NV č. 197/2003 Sb. Z tohoto důvodu by pro vyhodnocení vazby na POH ČR postačovalo samotné vyhodnocení vazby na POH LK. POH LK obsahuje závaznou a směrnou část řešení. Závazná část prezentuje základní požadavky na budoucí systém odpadového hospodářství v Libereckém kraji v souladu s POH ČR, právními 57


předpisy ČR a EU a schválenou (dne 19.11.2002) Koncepcí odpadového hospodářství Libereckého kraje (KOH LK). Závazná část řešení plánu řeší především opatření k předcházení a vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, zásady pro nakládání s komunálními, nebezpečnými a vybranými odpady, zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady a také podíly odpadů recyklovaných a ukládaných na skládku. Směrná část popisuje a hodnotí způsoby dosažení požadavků ze závazné části a to jak v technické vybavenosti území, tak ostatních oblastech odpadového hospodářství kraje. Vzhledem k tomu, že POH LK se zabývá již konkrétními řešeními v oblasti odpadového hospodářství, tj. je více specifickým dokumentem kraje v této oblasti a jako takový má samozřejmě jiný záběr než předložená koncepce (PR HSO LK), a také s ohledem na to, že POH LK vychází z KOH LK, připravil zpracovatel SEA PR HSO LK vyhodnocení shody PR HSO LK se stávající KOH LK. KOH LK je základním nástrojem kraje pro efektivní řízení v oblasti nakládání s odpady v kraji a byla podkladem pro POH LK. Cíle KOH LK jsou navrhovanou koncepcí PR HSO LK naplňovány téměř ve všech bodech (viz. příloha č. 6). Relevantním opatřením pro naplnění cílů KOH LK je v opatření E2 Racionalizace odpadového hospodářství. Jediným cílem, který zůstal nenaplněn, je cíl 1.7 zajistit zařízení pro dekontaminaci odpadů PCB. Součástí KOH LK jsou dále cíle, jejichž naplnění v rámci PR HSO LK je sporné, neboť přímo není zmíněno nebo z uvedených aktivit naplňujících dané opatření koncepce PR HSO LK jasně nevyplývá. Těmito cíli jsou 1.16 (zajistit spalování odpadů s ohledem na prevenci infekce), 1.18 (zajistit řízení systému z úrovně kraje), 2.3 (zajistit kvalitní převod kompetencí okresních úřadů) a dále všechny cíle klíčového faktoru 3. (systém je založen na tržních principech a dokáže využít finanční zdroje).

Závěr Zde uváděné koncepce, s přehledem jejich cílů v oblasti ochrany životního prostředí, nám umožňují nahlédnutí do obsahu PR HSO LK a jeho detailního potenciálu naplnění těchto cílů. Kvůli velkému rozsahu dokumentu bylo hodnocení provedeno na obecnější rovině pro všechny hospodářsky slabé oblasti najednou s předpokladem, že aktivity naplňující opatření v rámci jednotlivých prioritních oblastí jsou obdobné. Zastřešujícím dokumentem pro oblast životního prostředí a umožnění ochrany a zvyšování kvality jednotlivých složek biosféry je Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého, jež je zpracována na vysoké odborné úrovni a neopomíjí žádné odvětví související s dosažením stanovených cílů. Konkrétněji stanovuje priority v jednotlivých oblastech ochrany ŽP – pro obecnou a zvláštní ochranu, VKP, ochranu krajinného rázu, vypořádání se s invazními druhy organismů, atd. Řeší rámcově i oblast lesního a vodního hospodářství, energetiku, propojení územního plánování a dokonce environmentální vzdělávání. Pokud budou jednotlivé záměry projektovány v souladu s cíli KOPK LK [6], měly by být dodrženy všechny podmínky na ochranu a zlepšování stavu jednotlivých složek životního prostředí. Ze zmíněných relevantních cílů byly stanoveny referenční cíle, jejichž plnění koncepcí PR HSO LK je zohledněno v následující kapitole. Při posuzování bylo nahlíženo na referenční cíle jako na odraz všech závažných témat v ochraně životního prostředí, jež jsou řešeny na krajské, národní a mezinárodní úrovni. U cílů globálního charakteru v mnohem širším a obecnějším pojetí se předpokládá, že jsou odraženy ve strategických cílích na krajské, případně národní úrovni (např. Ochrana klimatického systému Země, apod.). Závěrem lze konstatovat, že Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje rámcově naplňuje a respektuje cíle kladené na ochranu životního prostředí v rámci národních i krajských dokumentů.

58


6 Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí Liberecký kraj je jednou z oblastí České republiky, která má největší zastoupení území se zvláštní ochranou. Nalezneme zde část národního parku, několik chráněných krajinných oblastí, mnoho přírodních rezervací a památek, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, ale i mnoho prvků kostry ekologické stability, dále chráněnou oblast přirozené akumulace vod, chráněná ložisková území, chráněné kulturní a historické památky. Není proto divu, že progresivním rozvojem území, jež se snaží naplnit hlavní vizi Evropské Unie - stát se konkurenceschopnou oblastí, se mnohé rozvojové směry dostávají do střetu nejen s územní ochranou přírody a krajiny, ale i jednotlivými složkami životního prostředí. Časově lze vlivy koncepce na životní prostředí rozdělit na dvě základní kategorie – vlivy dočasné a trvalé. Za dočasné můžeme chápat dopady na životní prostředí vznikající při realizaci jednotlivých projektů v rámci plnění jednotlivých cílů programu (např. stavební práce při využití zastavitelných ploch, průmyslových zón, apod.). Dopady na přírodu a krajinu se odrazí v různých časových horizontech podle charakteru a míry zásahu do jednotlivých složek životního prostředí a podle ovlivnění či narušení jejich vzájemných vazeb. Míra a charakter (chemické, mechanické, biologické) zásahů do přírodního prostředí mají rovněž vliv na trvalost změny. U některých přímých vlivů dochází i k následnému sekundárnímu ovlivnění dalších přírodních složek až celých ekosystémů, jež se logicky odráží na celkové změně kvality životního prostředí, ovlivňujícího veřejné zdraví a zdravotní stav obyvatel. Na základě zkušeností a realistických hypotéz je možné odhadnout a vzorově nastínit potenciální vlivy různých záměrů na jednotlivé složky životního prostředí a porovnáním s územním rozmístěním chráněných oblastí vysledovat potenciální střety s ochranou přírody a krajiny a dalších složek životního prostředí.

6.1 Hodnocení strategických cílů a opatření PR HSO LK ve vztahu ke stanoveným referenčním cílům ochrany životního prostředí Pro potřeby detailního posouzení závažných vlivů na životní prostředí byly vybrány relevantní cíle ze Státní politiky životního prostředí, referenční cíle ze SEA Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje a ze SEA Národního rozvojového plánu 2007-2013. Tyto koncepce byly vytvořeny a vycházejí především z evropských a národních dokumentů a jimi kladených požadavků (Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu ČR, Kjótský protokol, Integrovaný národní program na snižování emisí, Akční plán zdraví a životního prostředí ČR, Rámcová směrnice o vodách, Národní strategie biologické rozmanitosti ČR, Státní energetická koncepce, atd.). Vycházíme proto z předpokladu, že stanovené cíle by měly rámcově obsáhnout všechny potřeby v oblasti ochrany životního prostředí. Hodnocení strategických cílů a opatření bylo provedeno na základě dostupných metodik [12,13]. Tabulka č. 8: Stupnice posouzení naplnění referenčních cílů Charakter vlivu stupnice

Symbol

+

Popis cíl je naplněn (alespoň rámcově)

59


0


-

cíl není naplněn

/


Tabulka č. 9: Naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí

Podralsko

+

+

+

E3, 4

(A3,5) E4,5

E3,4

E3,4

C8,9

+

+

+

+

+

0

(E1) E4,5

E4,5

(E1) E4,5

E4,5

E4,5

C9

+ (A3,5) E4,5

+


Cvikovsko

2. Zastavit zhoršování zdravotního stavu lesů a jejich věkové a druhové skladby

Frýdlantsko

1. Zastavení poklesu biodiverzity, ochrana význačných biotopů, omezení fragmentace krajiny

HrádeckoChrastavko

Referenční cíle ochrany životního prostředí


Hospodářsky slabá oblast Libereckého kraje*

+

3. Omezit nepříznivé zásahy, + + + + + + obnovit a chránit krajinný ráz A3,5,6,E3, A4,A5,C1, A3,5,6,E3, A4,5,E3,4 A4,5,C1,E A9,C8,9 a lépe využívat kulturní a 4,5 4,5 E3,4 [C1] 3,4 [B1] přírodní dědictví 4. Environmentálně příznivé využívání krajiny s upřednostňováním environmentálně šetrných technologií ve všech hospodářských odvětvích

5. Snižovat zábor půdy

6. Zamezit ztrátám přirozených vlastností půd 7. Zlepšovat stav zastavěných území (protipovodňová ochrana, přírodní prvky, snížení intenzity dopravy)

+

+

+

+

A4,5

(A1) A2,5,6,B3, E3

A4,5

(B4) A4,5

A9

+

+

+

+

+

A2

(D3) A2

A2

(D3) A2

(D3) A2

(A7,8) A10,11 [D4]

+

+

+

(B7,E3) A4,E4

(B5,E3) A4,E4

(C2) A9,C4 -6

+

+

(A1) A2,5,6,B4, E3

+ A2,4

+

+

+

+ (B6,E3) A4,E4

+

+ A2,4

+

(A2) (A2) (A2) A2,D4,B5 B2,3,5,6, A2,D3,B4 B3,4,7, B2,3,5 C1,E1,2 E1-3 [C1] C1,E1-3

60

+

+ (A10) A5,6, B1,C1,2 [A3,4,C3]


8. Zlepšovat retenční funkci krajiny 9. Dosáhnout zlepšení stavu povrchových a podzemních vod, včetně vodních a mokřadních ekosystémů 10. Ochrana množství a jakosti povrchových a podzemních vod jako zdroje pitné vody 11. Omezovat vstupy hlavních environmentálních toxikantů do prostředí a hledat náhradní řešení 12. Dosažení národních emisních a imisních stropů 13. Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů 14. Využívání obnovitelných zdrojů 15. Prevence vzniku, upřednostnění recyklace a využití odpadů včetně odpovědného nakládání s nebezpečnými odpady 16. Podporovat využívání ploch brownfields 17. Podporovat environmentálně šetrné formy dopravy, včetně organizačních opatření 18. Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem 19. Předcházení a ochrana před antropogenními a přírodními riziky a krizovými situacemi

+ A5,E4,5

+

+ (B6,E3) A4,E4,5

+

+ A5,E4,5

+

+

+

+

(B7,E3) A4,E4,5

(B5,E3) A4,E4,5

(C2) A9,C4 [C3]

+

+

+

B6,E4,5

(A4,E1) B6,E3-5

B5,E4,5

(A4,E1) B7,E3-5

(A4,E1) B5,E3-5

(A9,C1) C2-9

+

+

+

+

+

+

B6

B6,E2-5

B5

B7,E3-5

B5,E3-5

C2-9

+

+

0

0

(A1) E2

(E2) B5,E1

(A1)

(A1)

+

+

+

+

+

+

E1

E1

E1

E1

E1

C1

(E2) B6,E1

+

0

+

+

0

+

(D3) B7

A2,B4, E1,2

(D3) B8

(D3)

(A6) C5

+

0(+)

+

0(+)

0(+)

(A5) B7,E1

(A4,D3) B7,E1

(A5) B6,E1

(A4,D3) B8,E1

(A4,D3) E1

+

+(0)

+

+(0)

+(0)

0

A5,E1,2

(A4) E2

A5,E1,2

(A4) E2

(A4) E2

C5

+

+

+

+

+

+

A2,5

A2,4

A2,5

A2,4

A2,4

(A1) A10

+

+

+

+

+

+

B1,4,5

(C1) B3,5

B1,3,4

B3,5 [C1]

(C1) B3,4,6

A5 [A4,B1]

0(+)

+

0(+)

+

+

+

B3 [B2]

B2,3,5

B2,3

B3,4

B2,3

A5 [A3,4]

0(+)

+(0)

0(+)

+(0)

+(0)

(A3)

E2,3

(A3)

E3

E3

A2,B4, E1,2

+

-

61

0(+) A6

+(0) A7,10,11 [C3]


20. Povzbudit poptávku a nabídku výrobků šetrných k životnímu prostředí, a tím stimulovat potenciál pro neustálé, trhem řízené environmentální zlepšování 21. Podpora povědomí o environmentálních hodnotách a problémech, EVVO 22. Zapojit široké spektrum partnerů do ochrany životního prostředí a navázat partnerství veřejného, nevládního a soukromého sektoru 23. Zvýšení investic na ochranu životního prostředí, zejména pro oblast ochrany přírody a krajiny.

+

+

+

A5,6

(D3) A4,5

A5,6

+ A5,D5, E2,3

+ D5,E2

+ (E1,2) B6,E3,4

+(0) A3,E3

0(+) (E3) A1,D4

+ (A1,2,4, E1-3) A3,5, C1,D4

+ A5,D4, E2,3

+ D4,E2

+ (E1,2) B5,E3,4

+

+

(D3) A4,5 (D3) A4,5

0 A9

+(0)

+(0)

0

A3,E3

A3,E3

(D3)

0(+)

0(+)

0(+)

(E3) A1,D4

(E3) A1,D4

(C8) A1,D5

+

+

(A1,2,4, E1-3) A3,5, D4 [C1]

+

(A1,2,4, E1-3) (C4-9) A2, A3,5, D5 [C3] C1,D4

*V hranatých závorkách (např. [A1]) jsou uvedena opatření, která svými dílčími aktivitami (jednou, nebo více z nich) naplňují stanovené referenční cíle ochrany životního prostředí, a zároveň jinými dílčími aktivitami (jednou, nebo více z nich) působí proti naplňování těchto cílů (vesměs se jedná o negativní vliv na lokality soustavy NATURA 2000). V kulatých závorkách jsou uvedena opatření, které daný referenční cíl naplňují pouze nepřímo v důsledku sekundárního působení souvisejících aktivit a projektů.

Jak je patrné z tabulky, referenční cíle stanovené pro ochranu životního prostředí jsou naplňovány pro jednotlivé hospodářsky slabé oblasti podobnými opatřeními (výjimku tvoří pilotní projekt Podralsko, u kterého se struktura i věcný obsah nepatrně liší od zbylých 5 HSO). Míra naplnění jednotlivých referenčních cílů se však liší. Pro některé jsou přímo navržena celá opatření, u některých je dán směr opatřeními nebo navazujícími aktivitami. U zbylých cílů může být soulad a jeho adekvátní míra zpochybňována vzhledem k jeho sekundárnímu působení a k pouze předpokládaným důsledkům některých aktivit, které mohou k souladu s referenčními cíli přispět. Při identifikaci naplnění referenčních cílů 1., 3., 4., 5., 6., 7., 17. byla zjištěna některá negativně působící opatření z prioritní oblasti B Infrastruktura, jejichž aktivity zahrnují výstavbu nových úseků silniční sítě, které mimo jiné způsobují zvyšování fragmentace krajiny, stávajících intenzit dopravy, apod. Dále v případě zjišťování, zda dochází k naplnění referenčního cíle „11. Omezovat vstupy hlavních environmentálních toxikantů do prostředí a hledat náhradní řešení“, je míra naplnění negativně ovlivněna dopady plynoucími z rozvoje klastrů definovanými v prioritní oblasti A. Navrhovaná podpora sklářského a textilního průmyslu (v HSO Západní Českolipsko), případně strojírenského a plastikářského průmyslu (v HSO Centrální Semilsko) s sebou může přinést střety s ochranou přírody (zvláště ochranou ovzduší a vod). Tato průmyslová odvětví jsou totiž značnými producenty specifických znečišťujících látek, například těžkých kovů, VOC. V rámci hodnocení naplňování referenčních cílů je kontroverzní rovněž opatření A1 Podpora hospodářského rozvoje, neboť slučuje aktivity pro životní prostředí nekonfliktní až pozitivní (podpora ekoagroturistiky) a aktivity z hlediska ochrany životního prostředí spíše problémové (rozvoj klastrů v oblasti sklářského, textilního a strojírenského průmyslu).

62


6.2 Hodnocení strategických cílů a opatření PR HSO LK ve vztahu k jednotlivým složkám životního prostředí Pilotní projekt Podralsko byl zpracován v mírně odlišné struktuře, a proto jsou některá opatření a cíle zařazeny v jiných prioritních oblastech. Pro potřeby posouzení byl kladen důraz na existenci opatření před rozličností struktury této oblasti (opatření nebyla doplňována do příslušných oblastí, pouze je zohledněno, zda byla definována, alespoň v podobné formulaci ve srovnání se zbývajícími 5 oblastmi). U doplněných opatření, definovaných pouze u Podralska, bylo ponecháno původní značení i přes zařazení do jiných prioritních oblastí kvůli návaznosti na ostatních 5 HSO. Tabulka č. 10: Stupnice hodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí Charakter vlivu stupnice

Symbol

++

Popis výrazný pozitivní vliv

+

pozitivní vliv

0

bez vlivu nebo podle komentáře

-

negativní vliv

--

výrazně negativní vliv

Tabulka č. 11: Vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí

Hluk

Obyvatelstvo

Kulturní a historické hodnoty území

-/0 ++

-/0 ++

-

+/0 +

-/0 +

Podralsko

Krajinný ráz

-/+ +

Cvikovsko

Fauna a flóra

0 0/+

Frýdlantsko

Horninové prostředí

-/0 ++


Lesy

-/+ ++

HrádeckoChrastavko

Půda

-/+ +


Voda

Opatření

HSO

Ovzduší

Složka životního prostředí

A1

A1

A1

A1

A1

A1

A2

A2

A2

A2

A2

A10

A Hospodářský rozvoj A1 Podpora hospodářského rozvoje A2 Revitalizace brownfields

63


A2 Zvýšení informovanosti o možnostech finančního zabezpečení realizace projektů A3 Koordinace územně plánovacích a rozvojových dokumentů na území HSO a zajištění jejich vzájemné provázanosti, zabezpečení ÚPD pro všechny obce HSO A3(4) Administrativní opatření – zajištění informovanosti o území a o subjektech zde působících, navýšení účinnosti kontrolních mechanismů A4(5) Využívání zemědělské půdy a složek půdního fondu, obnova a údržba krajiny, hospodaření dle místních podmínek v souladu s udržitelným rozvojem A5(6) Účinná podpora zemědělské živočišné výroby A11 Podpora privatizačních projektů na území bývalého vojenského prostoru Ralsko

0

0

0/+ 0/+

0

0

0

0

0

0

0

0

+

+

+

+

++

+

++

++

A3

A2

A3

A7

0

0

+

+

0

0/+

0/+

0

0/+

0

A4

A3

A4

A3

A3

A8

0

+

++

+

0

+

++

0

+

+

A5

A4

A5

A4

A4

A9

+

+/-

+

0

0/+

+

++

0

0

+

A6

A5

A6

A5

A5

0/-

0/+ 0/+

0/-

0/+

+/-

+/-

-

+

0/+

A11

B Infrastruktura B1 Podpora budování a modernizace hlavních silničních tahů - silnic I/9 a I/13vedoucích přes území HSO B1 Modernizace železničního spojení v HSO s návazností na okolní regiony B1 Zkvalitnění železničního propojení HSO Frýdlantsko s územím Libereckého kraje a okolními státy (Polsko), zkvalitnění regionálních železničních tratí

-

-

-

-

0

-

-

+

-

0

0/+

0

0/+

0

0

0

0

+

+

0

0

0

0

0

0

0

0

+

+

0

64

B1

B1

B1

B1


B1(2) Zkvalitnění napojení HSO na celostátní a mezinárodní sítě silnicemi I. tříd

-

-

-

-

0

-

-

+

-

0

B2 Zkvalitnění silničního propojení HSO Frýdlantsko s územím Libereckého kraje a okolními státy (Polsko)

-/+

-/+

-/+

-/+

0

-/+

-

-/+

-/+

0

+/-

+/-

-

-

0

+/-

-

+/-

+

0

B3

B2

B2

B3

B2

A3

++

+

0/-

0

0

+

+

0/+

+

0

B4

B3

B3

B4

B3

A4

+

0

0

0

0

0(+)

0

+

+

0

B5

B4

B6

B4

A5

+/-

0

0(-)

0

0

0

0

0

B4

+

0

0

0

0

0

0

0

+

0

B5

++

+

++

++

+

0

++

0

B6

B6

B5

C2

B7

B7

B2(3) Zkvalitnění dopravního propojení mezi obcemi (a jejich částmi novou výstavbou,) rekonstrukcí silnic (II. a) III. tříd a místních komunikací B3(4) Rozvoj dopravní infrastruktury pro nemotorovou dopravu B4(5,6) Zkvalitňování dopravní obslužnosti B4(5) Zlepšení prostupnosti státních hranic otevřením dalších hraničních přechodů B5 Zavedení integrovaného dopravního systému s návazností na Liberec

0(-) +/-

B5(6,7) Zabezpečení kvalitní pitné vody a zlepšení kvality povrchových a podzemních vod zejména výstavbou, rekonstrukcemi a optimalizací využívání kanalizačních sítí a ČOV

0(-) ++

B7 Rekonstrukce, zkapacitnění, výstavba a dostavba elektrické a telekomunikační sítě, využívání obnovitelných zdrojů energie, realizace energetických úspor

++

0

0

+

++

+

+/-

0/-

+

0

B8 Využívání obnovitelných zdrojů energie, realizace energetických úspor

++

0

+

+

0

0

-

-/0

+

0

C Cestovní ruch 65

B2

B1

B2

B5

B5

B7

A6

B8


+/-

+

+/-

-

0

+/--

+/-

-

+

++

C1

C1

C1

C1

C1

B1

D1 Školství – podpora pro udržení stávajících MŠ a ZŠ v obcích HSO

0

0

0

0

0

0

+

0

++

0

D1

D1

D1

D1

D1

D1

D2 Zlepšení sociální práce, sociálních a zdravotních služeb

0

0

0

0

0

0

0

0

++

0

D2

D2

D2

D2

D2

D2 Zlepšení sociální práce a sociálních služeb

0

0

0

0

0

0

0

0

++

0

D3 Podpora rozvoje kulturních a sportovních zařízení

0

0

0

0

0

0

0

0

++

+

D3 Vzdělanostní struktura - vzdělávací a rekvalifikační kurzy

0

0

0

0

0

0

0

0

++

0

D3(4) Rozvoj bydlení, stabilizace populačního vývoje a osídlení

+/-

+

+/-

+/-

0

+/--

+/-

-

++

+

D4

D3

D3

D3

D3

D4

+

+

+

+

+

+

+

+

++

+

D5

D4

D4

D4

D4

D5

++

+

+

++

++

++/-

+/-

+/-

++

0

E1

E1

E1

E1

E1

C1

E2 Racionalizace odpadového hospodářství

0

++

++

++

++

++

+/0

0

+

+/0

E2

E2

E2

E2

E2

C3 Protipovodňová opatření v HSO Podralsko

0

+

++

++

+

++

++

0

++

++

C3

C4 Sanace po těžbě uranu

0

++

++

++

++

++

+

0

++

0

C4

C5 Odstranění skládek odpadů zařazených mezi staré ekologické zátěže a odstranění černých skládek

+

++

++

++

++

++

++

0

+

+/0

C5

C6 Dekontaminace území znečištěných ropnými látkami v bývalém VVP Ralsko

0

++

++

++

++

++

+

0

+

0

C6

C1 Rozvoj turistického ruchu

D Lidské zdroje

D4(5) Podpora rozvoje občanských aktivit a spolkového života

D2 D3 D3

E Životní prostředí E1 Ochrana ovzduší

66


C7 Odstranění starých pyrotechnických zátěží na území bývalého VVP Ralsko E3(C8) Využívání krajiny v souladu s legislativní i praktickou ochranou přírody a krajiny (realizace protipovodňových opatření) E4 Stabilizace ekosystémů – realizace Územního systému ekologické stability

0

++

++

++

++

++

+

0

++

0

++

++

++

++

++

++

++

+/0

+

+/0

E3

E3

E3

E3

E3

C8

++

++

++

++

++

++

++

+/0

+

+/0

E4

E4

E4

E4

E4

C9

E5 Postupná obnova lesních ekosystémů navyšováním jejich ekologické stability, revitalizace fauny v krajině, zarybňování

++

++

++

++

++

++

++

0

+

+/0

E5

E5

E5

E5

E5

C7

*žlutá políčka značí příslušnost/existenci opatření k jednotlivým HSO a obsahují označení opatření, pod kterým je uvedeno v příslušné návrhové části PR HSO LK

Nejednoznačné, mírně negativní nebo výrazně negativní vlivy, jejich charakter a opodstatnění vyhodnocení jsou blíže popsány v následující kapitole slovním popisem. Výrazně pozitivní zaměření lze konstatovat u opatření v pilíři Životní prostředí. U opatření zaměřených na rozvojové aktivity (průmysl, zemědělství, infrastruktura, cestovní ruch) je většinou působení v celé škále stanovené stupnice. Důvodem je rozmanitost aktivit a projektů. Celkově lze však hodnotit koncepci jako strategii s pozitivním přístupem a ohledem ke kvalitám životního prostředí a směřováním k praktickému uplatňování udržitelného rozvoje.

67


6.3 Slovní vyhodnocení V kapitole jsou komentovány nejednoznačné potenciální vlivy na životní prostředí vyplývající z hodnocení provedeného v tabulce č. 11. Některá opatření mohou působit odlišně v závislosti na způsobu jejich naplnění pomocí konkrétních aktivit a projektů a rovněž se mohou lišit podle lokality a hospodářsky slabé oblasti, kde budou opatření realizována. Důvodem jsou odlišná specifika jednotlivých oblastí, především přírodních podmínek, kulturního a historického bohatství.

A. Hospodářský rozvoj A1 Podpora hospodářského rozvoje Kontroverznost spočívá v možných způsobech realizace. V HSO Západní Českolipsko navrhovaná podpora sklářského a strojírenského průmyslu ve formě klastrů (v rámci Programu podpory Klastry OPPP) jako jedna z hlavních priorit s sebou může přinést střety s ochranou přírody (zvláště ovzduším). Tato průmyslová odvětví jsou totiž značnými producenty specifických znečišťujících látek, například těžkých kovů. Vlivy na zábor půdy lze omezit až zcela eliminovat při prioritním využívání brownfields (upřednostňování před greenfields). Dalším příkladem možného rizika je parkoviště a informační centrum Prácheň u NP Panská skála. U projektů tohoto typu je nutné dohlížet na správné provedení realizace, od níž se odvíjí výsledný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví – nárůst cestovního ruchu s sebou přináší nárůst intenzity dopravy, vznik zvýšených požadavků na infrastrukturu a technické vybavení. Jednotlivé rozvojové projekty s významným společenským dopadem, které s sebou nesou i riziko významného ovlivnění životního prostředí, však budou posuzovány samostatně nezávislým procesem hodnocení vlivů na životní prostředí ve fázi konkrétních záměrů. Vliv aktivit podporujících podnikání v oblasti ekoagroturistiky a cykloturistiky lze považovat za pozitivní při respektování ekologických limitů využívání území. Rovněž podpora inovačního podnikání je z hlediska životního prostředí pozitivní, pokud přispěje ke snížení produkce emisí v oblasti a efektivnějšímu hospodaření s energiemi a materiály. A2 Revitalizace brownfields Opatření má pozitivní vliv s výjimkou negativního vlivu na hlukovou zátěž přilehlých území, která budou zřejmě dočasně ovlivněna zvýšenými hladinami hluku souvisejícími s revitalizací. Lze očekávat, že s jeho prováděním zmizí často související staré ekologické zátěže. Lze zde identifikovat možné riziko vzniku negativního vlivu, kdy zjevně pozitivní vliv revitalizace brownfields může být změněn navrhovanými aktivitami (s případnou podporou klastrů). V případě umísťování podnikatelských aktivit do těchto oblastí bude tedy ovlivnění složek životního prostředí záležet na způsobu jejich využití. Význam a míru tohoto rizika však omezuje existence procesu hodnocení vlivů záměru na životní prostředí. A2 Zvýšení informovanosti o možnostech finančního zabezpečení realizace projektů Dané opatření neovlivní žádnou ze složek životního prostředí. A3 Koordinace územně plánovacích a rozvojových dokumentů na území HSO a zajištění jejich vzájemné provázanosti, zabezpečení ÚPD pro všechny obce HSO Projekty definované v rámci aktivit tohoto opatření budou mít pozitivní až výrazně pozitivní vliv na životní prostředí vzhledem ke skutečnosti, že v současnosti mají pouze 3 obce

68


schválenou ÚPD a ostatní obce tak nemohou na právně schváleném podkladě podporovat a realizovat ochranu prvků ÚSES, ani koordinovat optimální využití svého území. Navrhované pořizování ÚPD, resp. jejich aktualizace v souvislosti s novým stavebním zákonem (platným od 1.1.2007), bude samostatným předmětem procesu posuzování vlivů na životní prostředí a jako výsledek lze zde tedy očekávat vytvoření takových ÚPD, které budou vyhovovat požadavkům na ochranu životního prostředí i přes předpokládané zvýšení intenzity podnikatelských aktivit. A3(4) Administrativní opatření – zajištění informovanosti o území a o subjektech zde působících, navýšení účinnosti kontrolních mechanismů Naplnění opatření a jejich aktivit bude mít pozitivní vliv na životní prostředí zavedením nových a aktualizací stávajících registrů, jež jsou potřebné pro získávání informací pro odbornou a laickou veřejnost, díky nimž lze monitorovat vývoj území a efektivně směrovat jeho další rozvoj. Lze předpokládat spíše nepřímé pozitivní vlivy – například zvýšení intenzity využívání dlouhodobě opuštěných a zanedbaných pozemků, zejména travních ploch, které jsou identifikovány na základě aktivit tohoto opatření. A4(5) Využívání zemědělské půdy a složek půdního fondu, obnova a údržba krajiny, hospodaření dle místních podmínek v souladu s udržitelným rozvojem Ladem ležící pozemky jsou zdrojem negativních procesů v krajině – šíření plevelných a invazních druhů snižujících biodiverzitu v přírodě blízkých částech krajiny a nepřímo zapříčiňujících zvýšené používání pesticidů na přilehlých zemědělsky využívaných plochách. Jejich odstranění bude mít pozitivní efekt na dotčené složky životního prostředí. Aktivity naplňující opatření A5 budou tedy mít pozitivní vliv na zlepšení životního prostředí řešeného území. Zavedení registru ladem ležící půdy a opuštěných zemědělských podniků zajistí lepší informovanost a možnost prioritního situování financí do problematických a nejvíce ohrožených lokalit. Podpora zakládání a fungování drobných podniků nabízející alternativní způsoby zemědělství (především pak bude-li se jednat o ekologické zemědělství) spolu s racionálním využíváním méně kvalitní dřevní hmoty a zužitkováním odpadu a biomasy povede nejen k navýšení podílu využití OZE, obnově přírodních a kulturních hodnot území, ale i k podpoře trendu trvale udržitelného rozvoje. A5(6) Účinná podpora zemědělské živočišné výroby Podpoření obnovy živočišné výroby se pozitivně projeví ve využití ladem ležících pozemků a opuštěných zemědělských objektů. Podporou výroby místních specialit a výrobků se výrazně obnoví a zvýší kulturní hodnotu oblasti. Zvýšené pozornosti je třeba dbát při živočišné výrobě vzhledem k nutnosti dodržování hygienických pásem, vytvoření kvalitního plánování v oblasti využití statkových hnojiv, používání chemických látek, likvidace odpadů, apod. Možná negativa tohoto opatření se nacházejí tedy spíše v rovině ohrožení - při nesprávných postupech z hlediska ochrany životního prostředí. A11 Podpora privatizačních projektů na území bývalého vojenského prostoru Ralsko Navrženy jsou dvě aktivity, které sledují dokončení převodu státního majetku (pozemků na území bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá) na obce za účelem zřízení průmyslových zón a vytváření podmínek pro jejich rozvoj. Vzhledem k tomu, že aktivity se týkají oblastí bývalých vojenských území, která jsou zatížena značným znečištěním a přitom místy přírodně velmi hodnotná, pak realizací navrhovaných opatření by mělo, při respektování podmínek ochrany přírody a krajiny, dojít ke zlepšení stavu oblastí (zejména

69


devastovaných pozemků). Tento předpoklad je podepřen kritérii pro výběr projektů, mezi nimiž jsou:

přínos nositele projektu k řešení ekologické problematiky území (pyrotechnická sanace, odstranění „černých“ skládek a objektů, zachování biodiverzity a údržba krajiny),

soulad projektu s požadavky na ochranu přírody a krajiny území, které je z tohoto pohledu velmi hodnotné.

V případě pozemků hodnotných z hlediska ochrany přírody a krajiny je třeba zvážit, zdali by bylo možné pro tato území navrhnout zvláštní ochranu dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Průmyslové zóny je třeba plánovat s ohledem na ochranu jednotlivých složek životního prostředí a zabránit jejich případnému narušení či změnám struktury a rázu krajiny. Při projektování průmyslových provozů je také nutné současně plánovat ozelenění objektů a pozemků.

B. Infrastruktura B1 Podpora budování a modernizace hlavních silničních tahů - silnic I/9 a I/13 vedoucích přes území HSO Realizací aktivity budování hlavního silničního tahu – silnice I/9 Nový Bor - Svor a obchvatu obce Svor dojde v různé míře (v závislosti na technickém a stavebním řešení) k ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí. Doporučuje se při realizaci konkrétních projektů variantní řešení, výběr nejšetrnější varianty ve vztahu k životnímu prostředí a dbát na ekologickou proveditelnost projektu. B1 Modernizace železničního spojení v HSO s návazností na okolní regiony Naplnění aktivit tohoto opatření nepřinese výrazné ovlivnění životního prostředí v dotčeném území, modernizace železničních tratí a stanic bude mít pozitivní vliv na snížení hladiny hluku v území. B1 Zkvalitnění železničního propojení HSO Frýdlantsko s územím Libereckého kraje a okolními státy (Polsko), zkvalitnění regionálních železničních tratí Naplnění aktivit tohoto opatření nepřinese výrazné ovlivnění životního prostředí, modernizace železničních tratí a stanic bude mít pozitivní vliv na snížení hladiny hluku v území. Rekonstrukce železničních tratí je třeba realizovat s ohledem na minimální nepříznivé ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí. B1(2) Zkvalitnění napojení HSO na celostátní a mezinárodní sítě silnicemi I.tříd Realizací aktivit budování hlavních silničních tahů, přeložek silnic I.třídy, homogenizací tras, a modernizací silnic I.třídy dojde v různé míře k ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí. Doporučuje se při realizaci konkrétních projektů variantní řešení, výběr nejšetrnější varianty ve vztahu k životnímu prostředí a dbát na ekologickou proveditelnost projektu. B2 Zkvalitnění silničního propojení HSO Frýdlantsko s územím Libereckého kraje a okolními státy (Polsko) Realizací aktivit přeložka silnice I/13, homogenizace trasy silnice I/13 a rekonstrukce, opravy a údržba silnic II. a III. třídy dojde v různé míře k ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí. Doporučuje se při realizaci konkrétních projektů variantní řešení, výběr nejšetrnější varianty ve vztahu k životnímu prostředí a dbát na ekologickou proveditelnost projektu.

70


Ohledně aktivity celoročního zprovoznění silnice II/290 v úseku Bílý Potok – Tanvald, zpracovatel SEA navrhuje dát tuto aktivitu do souladu s ÚP VÚC LK, který toto omezení doporučuje ponechat. Na základě střetu s územími mající statut ochrany dle platné legislativy – komunikace II/290 prochází CHOPAV Jizerské hory, dále ochranným pásmem vodního zdroje 1. stupně, v těsné blízkosti komunikace se nacházejí zdroj pitné vody (vodní nádrž Souš), významé krajinné prvky VKP (mokřady, bažiny a vzácná rašeniliště), komunikace prochází Ptačí oblastí Jizeské hory a Evropsky významnými lokalitami Jizerskohorské bučiny CZ0510400 a Smědava CZ0510408, dále se tato komunikace kříží s regionálním biokoridorem, který spojuje nadregionální biocentrum Rašeniliště Jizery (Jizerské louky) NC83 s regionálním biocentrem Prales Jizera RC08. Komunikace prochází nadregionálním biocentrem Jizerskohorské bučiny (Poledník) NC84 a je v blízkosti regionálního biocentra Dlouhý kopec RC10. Dále rovněž na základě vyhodnocení vlivů koncepce PR HSO LK na lokality soustavy NATURA 2000 (viz. kap. 6.5), doporučujeme omezení provozu ponechat. B2(3) Zkvalitnění dopravního propojení mezi obcemi (a jejich částmi novou výstavbou,) rekonstrukcí silnic (II. a) III. tříd a místních komunikací Realizace aktivit a konkrétních projektů tohoto opatření (rekonstrukce a modernizace komunikací II. a III.třídy, rekonstrukce místních komunikací, budování nových komunikací do oblastí nové zástavby, realizace obchvatů obcí a stavebně technická opatření ke zklidnění dopravy) dojde v různé míře k ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí. Doporučuje se při realizaci konkrétních projektů variantní řešení, výběr nejšetrnější varianty ve vztahu k životnímu prostředí a dbát na ekologickou proveditelnost projektu. B3(4) Rozvoj dopravní infrastruktury pro nemotorovou dopravu Realizace tohoto opatření přinese převedením silniční dopravy na cyklistickou a pěší zejména snížení emisní a hlukové zátěže na stávajících komunikacích, negativní vliv tohoto opatření je možné spatřit v záboru půdy při budování doprovodné infrastruktury pro cyklistickou a pěší dopravu, doporučujeme tuto infrastrukturu realizovat s ohledem na respektování požadavků na ochranu přírody a krajiny. B4(5,6) Zkvalitňování dopravní obslužnosti Toto opatření přinese zlepšení stavu životního prostředí zejména vlivem poklesu individuální automobilové dopravy a jejím převedením na hromadnou. Dále dojde ke snížení emisí do ovzduší přechodem na šetrná paliva. B4(5) Zlepšení prostupnosti státních hranic otevřením dalších hraničních přechodů Aktivita podpora znovuobnovení přechodu pro nákladní dopravu na železničním hraničním přechodu bude mít pozitivní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Podpora železniční nákladní dopravy je preferována před silniční nákladní dopravou. U podpory otevření nových hraničních přechodů bez omezení pro motorovou dopravu a u podpory rozšíření provozu o provoz osobních automobilů a nákladní dopravy bez omezení musí být zohledněny všechny právně kladené požadavky na ochranu ŽP, aktivity i projekty budou zvyšovat atraktivitu území z hlediska hospodářského rozvoje, ale zároveň přinesou negativní vlivy s nimi spojené (větší intenzita dopravy a emise z ní, možný vliv i na ostatní složky životního v případě rozšíření komunikací v důsledku nárůstu silniční dopravy). Otevření nových hraničních přechodů na turistických stezkách doporučujeme realizovat s ohledem na respektování požadavků na ochranu přírody.

71


B5 Zavedení integrovaného dopravního systému s návazností na Liberec Realizace opatření bude mít pozitivní vliv na jednotlivé složky životního prostředí, zejména na ovzduší, přechodem na šetrná paliva a preferencí železniční dopravy před silniční. B5(6,7) Zabezpečení kvalitní pitné vody a zlepšení kvality povrchových a podzemních vod zejména výstavbou, rekonstrukcemi a optimalizací využívání kanalizačních sítí a ČOV Všechny aktivity a projekty v rámci tohoto opatření budou přínosem pro zlepšení technické infrastruktury v oblasti odvodnění území. Při budování nových ČOV, stokových sítí a vodovodů je nutné dodržet hygienické podmínky, s nimi spojená pásma ochrany (vodní zdroje, odstup od zóny bydlení), požadované kapacitní zatížení a všechny požadavky ochrany přírody a krajiny. Provoz ČOV přináší možné riziko úniku pachových látek do prostředí. Podstatným pozitivním vlivem bude zlepšení kvality povrchových a podzemních vod, snížení zátěže území a zlepšení podmínek ekosystémů vázaných na vodní prostředí. B7 Rekonstrukce, zkapacitnění, výstavba a dostavba elektrické a telekomunikační sítě (a informačních systémů), využívání obnovitelných zdrojů energie, realizace energetických úspor Projekty související se všemi aktivitami tohoto opatření doporučujeme realizovat s ohledem na ochranu jednotlivých složek životního prostředí za současného zachování krajinného rázu. Pozitivním přínosem pro území bude zvýšení nezávislosti na dodávkách energie, čímž se zvýší i bezpečnost dodávek energie, pozitivní vliv na rozvoj území a obchod s biopalivy v regionu. B8 Využívání obnovitelných zdrojů energie, realizace energetických úspor Realizace tohoto opatření bude mít pozitivní vliv na jednotlivé složky životního prostředí v řešeném území, konkrétní projekty (větrné elektrárny) je nutno pečlivě posoudit vzhledem k jejich kontroverznosti, zejména z hlediska vlivů na krajinný ráz a možné zatížení hlukem.

C. Cestovní ruch C1 Rozvoj turistického ruchu Ovzduší, půda, lesy, hluková zátěž - pozitivní vliv na tyto složky budou mít rekonstrukce stávající „turistické“ infrastruktury, včetně dopravní sítě a vybudování nových cyklostezek (i jako součást podpory nemotorové dopravy) s doplněním nezbytných technických zařízení a adekvátních úprav bezprostředního okolí. Pozitivním z hlediska ZPF jsou plánované projekty ubytoven v již stávajících areálech nebo rekonstrukcí stavebních objektů nevyžadující zábory nových ploch ve volné krajině. Negativní dopady budou vznikat z navýšení intenzity dopravy v důsledku vybudování nových turistických tras a cyklostezek, následné dojížďky a zvýšení návštěvnosti do nových komfortnějších ubytovacích, stravovacích a sportovních rekreačních zařízení. Zvýší se tak produkce emisí do ovzduší, hluková zátěž, produkce odpadů a jistě vyvstanou i záměry vyžadující nové zábory půdy: technická i dopravní infrastruktura, výstavbu nových ubytovacích, stravovacích a sportovních zařízení apod. Jedním ze základních kritérií pro výběr realizačních projektů by proto měla být minimalizace nepříznivých vlivů na životní prostředí. Nadto by se rozvojové aktivity měly prioritně směřovat do lokalit bez možnosti vzniku střetů s plochami ZCHÚ.

72


Fauna a flóra, krajinný ráz – v rámci podpory atraktivity území pro rozvoj cestovního ruchu se předpokládá zvýšení investic do environmentální osvěty, informovanosti o specifikách území a nutnosti jeho ochrany, ale také do obnovy a rekonstrukce architektonických i jiných památek, což bude mít příznivý vliv na faunu, flóru i krajinný ráz. Složky však mohou utrpět nevhodnými rekonstrukcemi nebo výstavbou nových objektů sledujících stávající i nové turistické trasy. Při nedodržování přísných podmínek stanovených Správami CHKO a orgány ochrany přírody a krajiny, které platí pro všechny návštěvníky environmentálně zranitelných území a nově zpřístupněných lokalit, může nastat jejich poškození nebo mohou být jinak ohroženy. Nadměrná ( případně nekontrolovaná) návštěvnost může vyústit ve stejně závažné důsledky. Výrazně negativní vliv na flóru a faunu může být spojen s optimalizací sítě cyklostezek. Ty mohou způsobit nejen snížení rozlohy stanovišť záborem nových ploch, ale i zhoršení jejich stavu, nárůst fragmentace a nadměrné vyrušování některých druhů v důsledku již zmíněné možnosti vysoké návštěvnosti atraktivních území. Tento problém se týká i lokalit soustavy NATURA 2000, kdy může být realizací podobných záměrů narušena např. EVL Krkonoše a PO Krkonoše v rámci HSO Centrální Semilsko nebo téměř všechny „naturové“ lokality v HSO Západní Českolipsko. Na obecné rovině lze nadto konstatovat, že rozvoj turistického ruchu v HSO Frýdlantsko představuje riziko pro celou oblast PO Jizerské hory (viz. podrobné posouzení koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 v kapitole 6.5; příloha č. 5). Na druhé straně se pod naplněním aktivity skrývají adekvtání úpravy a údržba sítě cyklostezek, které budou působit příznivě nejen na technický stav tras, ale i na jejich okolí. Pro oblast cestovního ruchu a navrhovaných aktivit jsou velmi diskutabilní konkrétní záměry. V jednotlivých oblastech je zmiňován rozvoj navazujících servisů v cestovním ruchu - např. budováním přírodních vodních areálů a rozvojem vodních sportů, rozvojem lyžařských areálů a vleků. Tyto aktivity mohou mít výrazně negativní dopad na všechny složky životního prostředí, především pokud se dostanou do střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny (aktivita C.1.3 v HSO Hrádecko - Chrastavko - koupaliště Kristýna - jakost vody v této oblasti je řazena do kategorie velmi silně znečištěné vody). Konkrétní záměry v konkrétních lokalitách budou posouzeny z hlediska svých vlivů na životní prostředí v režimu zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

D. Lidské zdroje D1 Školství - podpora pro udržení stávajících MŠ a ZŠ v obcích HSO Dané opatření nijak významně neovlivní žádnou ze základních složek životního prostředí, mírné zlepšení může nastat druhotně ve vztahu ke krajinnému rázu - podporou MŠ a ZŠ se zlepší kvalita občanského vybavení, čímž se navýší atraktivita bydlení pro venkovské obyvatele. Tím se zastaví odliv obyvatel do měst a suburbií, který s sebou často přináší zmenšení podílu pracovních sil v zemědělství a lesnictví přispívající k údržbě a obnově krajiny. D2 Zlepšení sociální práce, sociálních a zdravotních služeb Dané opatření nijak významně neovlivní žádnou ze složek životního prostředí. D2 Zlepšení sociální práce a sociálních služeb Dané opatření nijak významně neovlivní žádnou ze složek životního prostředí.

73


D3 Podpora rozvoje kulturních a sportovních zařízení Dané opatření nijak významně neovlivní žádnou ze složek životního prostředí. Mírně pozitivně budou ovlivněny kulturní a historické hodnoty území v důsledku využití a rekonstrukce již stávajících stavebních objektů v malých obcích (nevyužívané sokolovny, tělocvičny, kulturní domy, hasičské zbrojnice v malých obcích). D3 Vzdělanostní struktura - vzdělávací a rekvalifikační kurzy Dané opatření nijak významně neovlivní žádnou ze základních složek životního prostředí. D3(4) Rozvoj bydlení, stabilizace populačního vývoje a osídlení Půda, lesy, fauna a flóra, krajinný ráz - dopady na tyto složky mohou být od mírně negativních až po mírně pozitivní. Charakter vlivu se bude odvíjet od konkrétních projektů realizovaných v rámci opatření. V případě rekonstrukce stávajících nebo výstavby nových objektů, architektonicky a urbanisticky odpovídajících specifiku lokality, bude pozitivně ovlivněn krajinný ráz a zábory ZPF se minimalizují (stanoveno již samotnou koncepcí při výběru projektů: minimalizace záborů ZPF a kvalitnějších půd s vyšším stupněm ochrany). Při respektování funkční, plošné a prostorové regulace stanovené místní ÚPD se zachová krajinný ráz, kulturní a historické hodnoty lokality, všechny stanovené limity území a zájmy ochrany přírody a krajiny (lesy, fauna a flóra, ale i ochranná pásma vodních zdrojů, apod.). Negativní dopad na vyjmenované složky ŽP může nastat při nedodržení podmínek a zásad ÚPD a při realizaci nevhodných projektů, především při rozrůstání zástavby nebo průmyslových záměrů do volné krajiny. Výrazně negativní vliv na flóru a faunu může nastat v rámci HSO Podralsko realizací aktivity D 4.1 Rozvoj infrastruktury pro bydlení – zainvestování nových lokalit pro výstavbu rodinných domků i bytových domů; vlastní bytová výstavba. Negativní dopad souvisí s možným nárůstem rizika ohrožení EVL Horní Ploučnice a EVL Malý a Velký Bezděz (viz. podrobné posouzení koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 v kapitole 6.5; příloha č. 5). Hluk, ovzduší - s rozvojem zástavby a urbanizovaných ploch se zvýší intenzita individuální automobilové dopravy (REZZO4), která s sebou přináší i nárůst emisí a hlukové zátěže. Zvýšení emisí se bude odvíjet i od zvoleného typu vytápění pro jednotlivé stavby. Koncepce však již sama stanovuje při výběru projektů jako kriterium podíl nízkoenergetických domů a podíl ekologicky příznivějšího vytápění domů s využíváním OZE, což přispěje k minimalizaci negativních vlivů na ŽP. D4(5) Podpora rozvoje občanských aktivit a spolkového života Protože opatření v sobě zahrnuje cíle spojené se zaváděním Místní Agendy 21, propagací udržitelného rozvoje, podporou NNO (pravděpodobně ve všech sektorech) a zlepšením EVVO (Podralsko), předpokládáme, že realizované záměry a projekty budou mít pozitivní vliv na všechny sledované složky životního prostředí.

E. Životní prostředí E1 Ochrana ovzduší Ovzduší – výrazně pozitivní vliv se předpokládá u všech budoucích aktivit a projektů naplňujících dané opatření. Dočasný negativní vliv na kvalitu ovzduší mohou mít stavební práce (včetně dopravy) zajišťující výstavbu zařízení a staveb souvisejících se snižováním produkce emisí.

74


Krajinný ráz, fauna a flóra – realizace opatření bude mít pozitivní vliv na zachování a obnovu krajinného rázu v důsledku potlačování využívání neobnovitelných zdrojů energie a s nimi spojené těžby nerostných surovin. Při ní vznikají umělé novotvary a dlouho nerekultivované haldy, výsypky a deponie nevyužitých materiálů z těžby. Negativním dopadem na krajinný ráz se na druhé straně může stát podpora využívání obnovitelných zdrojů, především pak výstavba větrných elektráren, která je v současnosti velice častým předmětem diskuse v odborných i veřejných kruzích. I jiné typy zařízení využívající obnovitelné zdroje se mohou dostat do střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny, a to nejen vzhledem ke krajinnému rázu, ale i oblastem obecné a zvláštní ochrany území. Hluk – pozitivním dopadem do území bude snížení hlukové zátěže díky omezení těžby, s ní spojené dopravy a postupným nahrazováním starých technologií novými BAT, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. V rámci snah zlepšení a ozdravení městského prostředí se přesune a lokálně sníží i dopravní intenzita. S ní je spojena výstavba hlukových bariér, která přispěje k minimalizaci hlukového zatížení jejich bezprostředního okolí. Negativním dopadem v důsledku naplňování ochrany ovzduší se může stát podpora využívání obnovitelných zdrojů, s nimiž souvisí i výstavba větrných parků, které mohou způsobit navýšení intenzity hluku. S neustálým vývojem nových a lepších technologií dochází k eliminaci tohoto negativního dopadu. E2 Racionalizace odpadového hospodářství Ovzduší – všechny vytyčené cíle nijak významně neovlivní stav ovzduší. Aktivita Využití komunálních odpadů může být však realizována mnoha způsoby. Ve většině případů se jedná o jejich znovuvyužití a zpracování jako recyklovatelné suroviny v relevantním odvětvovém průmyslu. Ten, stejně jako ostatní průmyslová odvětví, produkuje během svého provozu určité množství emisí do ovzduší. Krajinný ráz - podle způsobu provedení záměrů vytyčených v rámci cílů a aktivit daného opatření se může mírně zlepšit stav krajinného rázu. Třídění a recyklace povede k menším nárokům na skládkovací kapacity, omezí vznik černých skládek, apod. C3 Protipovodňová opatření v HSO Podralsko Jako protipovodňová opatření byla prozatím naplánována realizace několika suchých poldrů a revitalizace toku Ploučnice v záplavových územích. Na záměry nebyly do současné doby vypracovány projektové dokumentace; u některých (Srní a Ještědský potok) je však předpokládáno, že budou schopny zadržet až stoleté průtoky (Q100), u ostatních se uvažuje o průtocích nižších. Negativně se strategické aktivity v rámci Protipovodňových opatření nedotknou téměř žádné složky ŽP, v případě splnění předpokladu ekologické proveditelnosti projektu (realizace suchého poldru neohrozí lokální populace , ekosystémy a stanoviště). Výrazně negativní vliv na flóru a faunu může nastat realizací aktivity C 3.2 Realizovat výstavbu protipovodňových opatření a předání protipovodňových opatření do správy předem definovanému subjektu v rámci EVL Horní Ploučnice (viz. podrobné posouzení koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 – kapitola 6.5, příloha č. 5). V úseku s výskytem chráněných živočichů je plánované protipovodňové opatření, v jejímž důsledku může nastat změna vodního režimu, čímž se naruší stanoviště chráněných druhů. Výrazně pozitivní vliv bude mít realizace protipovodňových opatření na ochranu obyvatel, osídlení, kulturních a historických památek, půdního i horninového prostředí díky snížení rizika ohrožení území povodněmi. Realizací PPO se sníží i možnost závažného poškození přírody a krajiny. Nadto, biologicky orientovanými způsoby provedení PPO se zvýší retence krajiny, což může přispět k pozitivnímu ovlivnění flóry a fauny (ve smyslu přiblížení se k původnímu stavu přírodě blízkých stanovišť). 75


C4 Sanace po těžbě uranu Opatření bude mít pozitivní vliv na všechny posuzované složky životního prostředí. Zařízení na sanaci bylo postaveno jako ekologické opatření k řešení dopadu chemické těžby uranu na životní prostředí (sanace staré ekologické zátěže) a podléhá zákonu č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci - integrované povolení bylo uděleno dne 5.1.2004 (nepodstatná změna: 22.9.2006). V rámci integrovaného povolení jsou provozovateli zařízení stanoveny podmínky pro provoz tak, aby byly vyloučeny významné vlivy na životní prostředí. Nicméně, nachází se zde například zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší - kotelna na mazut (emise za rok 2004: SO2 - 93,6 t, NOx - 45,4 t, CO - 31,4 t). Realizací opatření se sníží kontaminace půdy, horninového prostředí a podzemních vod. Sníží se riziko ohrožení veřejného zdraví i ekosystémů a dojde ke zlepšení celkového stavu životního prostředí s přispěním k obnově krajinného rázu. Po odstranění kontaminace bude možno uvažovat o dalším budoucím využití sanovaného území. C5 Odstranění skládek odpadů zařazených mezi staré ekologické zátěže a odstranění černých skládek Opatření bude mít pozitivní vliv na všechny posuzované složky životního prostředí. Realizace strategického opatření přispěje k likvidaci a prevenci vzniku starých ekologických zátěží, černých skládek, kontaminaci půdy, vod a horninového prostředí. Rovněž předpokládáme zlepšení stavu krajinného rázu, omezení emisí skládkových plynů, nekontrolovaného svozu odpadů do prostoru bývalého VVP Ralsko a zamezení šíření a rizika ohrožení ekosystémů i lidského zdraví. C6 Dekontaminace území znečištěných ropnými látkami v bývalém VVP Ralsko Opatření bude mít pozitivní vliv na všechny posuzované složky životního prostředí. Pozitivní dopad se projeví především na zlepšení jakosti vod a odstranění kontaminace prostředí ropnými látkami. Dekontaminací území se sníží riziko ohrožení ekosystémů i lidského zdraví a zlepší se tak celkový stav životního prostředí dotčeného území. Pozitivním důsledkem dekontaminace bude i možnost budoucího využití sanovaného území. C7 Odstranění starých pyrotechnických zátěží na území bývalého VVP Ralsko Opatření bude mít pozitivní vliv na všechny posuzované složky životního prostředí. Odstranění staré ekologické zátěže území bude mít pozitivní vliv na snížení rizika ohrožení lidského zdraví a všech dotčených ekosystémů. Sanované území se bude rovněž moci využít pro jiné, nově stanovené účely. E3 Využívání krajiny v souladu s legislativní i praktickou ochranou přírody a krajiny (realizace protipovodňových opatření) Opatření bude mít pozitivní vliv na všechny posuzované složky životního prostředí. Realizace opatření zajistí zlepšení péče a stavu všech chráněných území, rostlin, živočichů, stanovišť, VKP i lokalit soustavy NATURA 2000. Následně dojde i k obnově místních účelových komunikací, doprovodné i rozptýlené zeleně, obnově původního venkovského agrodesignu a prostupnosti krajiny. Strategické aktivity by měly přispět k navýšení ekologické stability a diverzity ekosystémů preferencí efektivnějšího a ekologicky šetrného využívání krajiny. Realizace protipovodňových opatření v názvu opatření je uvedena pouze v návrhové části PR HSO Cvikovsko (záplavy v povodí Svitávky) a HSO Frýdlantsko (záplavy v povodí Smědé).

76


E4 Stabilizace ekosystémů - realizace Územního systému ekologické stability Opatření bude mít pozitivní vliv na všechny posuzované složky životního prostředí. Zajištěním funkčnosti všech prvků ÚSES se zvýší ekologická stabilita území, stav ekosystémů a krajinného rázu. Realizací interakčních prvků a biokoridorů (samostatné koridory , doprovodná zeleň podél účelových komunikací, místních vodotečí, meze, remízy atd.) dojde k obnově krajinného rázu spojeného se zmenšením měřítka krajiny a zlepšení její prostupnosti. Zmíněné koridory mohou zastávat i účelovou funkci větrolamů, vizuálních a hlukových bariér. Ty přispějí ke zmírnění větrné eroze, mírného zlepšení stavu ovzduší, ke snížení intenzity hlukového zatížení a tudíž k celkovému zlepšení mikroklimatu dotčených lokalit. E5 Postupná obnova lesních ekosystémů navyšováním jejich ekologické stability, revitalizace fauny v krajině, zarybňování Opatření bude mít pozitivní vliv na všechny posuzované složky životního prostředí. Mírné zlepšení a obnova kulturních a historických hodnot území se v území odrazí jako důsledek dobrého lesního managementu, navrácením původních druhů dřevin, reintrodukcí drobné zvěře do krajiny i podporou zarybňování vodních ploch. Neutrální dopad bude mít realizace opatření na hlukovou situaci (mírné zlepšení by mohlo nastat jako v předchozím opatření, pokud by se staly lesní porosty zároveň hlukovou bariérou).

6.4 Charakter vlivů a jejich kumulace Kumulaci vlivů v rámci jednotlivých opatření nebo posuzovaných složek životního prostředí lze vyčíst z tabulky č. 11. Některá opatření mohou vzájemně působit i protichůdně na jednotlivé složky (např. to znamená, že některá opatření ovlivní stav ovzduší pozitivně, jiná naopak kvalitu ovzduší sníží). Na možné kumulativní působení musí být brán zřetel především v oblastech a lokalitách, v nichž je možné uskutečnit záměry, jejichž působením by návazně narůstaly negativní vlivy až k překročení daných limitních hodnot, popř. negativní vlivy na různé složky životního prostředí, které by však dohromady v kumulativním půsovbení mohly podstatně zvýšit celkovou ekologickou zátěž nebo překročit meze ekologické únosnosti území. Proto by již v přípravné a rozhodovací fázi záměru, jenž může mít potenciální negativní vlivy na životní prostředí, měly být zohledněny veškeré stávající, budoucí, dočasné a trvalé negativní dopady, jež se vznikem nového zdroje škodlivin do prostředí znásobí a mohou lokálně způsobit např. narušení ekologické rovnováhy nebo překročení stanovených limitních hodnot. Dopady do prostředí mohou působit dočasně (např. fáze výstavby nových průmyslových nebo obytných zón) nebo trvale, vratnost vlivů a možnost jejich nápravy se u konkrétních projektů také liší. Stejně je tomu tak i s územním působením. Projekty mohou být navrženy již tak, že svým rozsahem přesahují určité hranice – primárně jsou již plánovány na nadregionální nebo přeshraniční úrovni. Dále mohou sekundárně ovlivnit území přesahující původní projekční hranice nebo se oblasti mohou vzájemně ovlivňovat předáváním informací a zkušeností, jež následně ovlivní způsob realizace záměru. Bližší rozbor působení navržených opatření s přihlédnutím k definovaným cílům, jež jsou naplňovány jednotlivými aktivitami a projekty, je vyhodnocen v následující tabulce č. 13. V úvahu jsou vzaty tyto atributy potencionálních vlivů: významnost, pravděpodobnost, přímost působení, trvání a přeshraniční dimenze. 77


Symbolika částečně sleduje novou evropskou Metodiku pro posuzování vlivů na životní prostředí [13]. Ve většině případů se vychází z předpokladu, že velmi pravděpodobný výskyt dopadu je spojen s přímým/primárním působením [!!/P]. Podle jednotlivých opatření a aktivit/projektů, jež je sledují, je posouzena možná délka trvání dopadu. U mnoha aktivit a projektů se nelze jednoznačně přiklonit pouze k trvalému nebo dočasnému působení z důvodu stejné důležitosti [>/>>]. Typickým příkladem je nová výstavba, ať již individuální nebo pro průmyslové účely, která v období výstavby přinese mnohdy významnější rozličné – dočasné – negativní vlivy, než-li vlastní postavené objekty a areály. Ty budou v dlouhodobějším horizontu ovlivňovat svým provozem krajinný ráz, zastavěnou půdu, emisní, hlukové, světelné, energetické i materiálové zatížení území. U určení přeshraničního vlivu je za základní hranici považována hranice státu – tedy překročení vlivu do sousedních Polska nebo Německa [TR]. Pokud se jedná zároveň o přeshraniční ovlivnění na úrovni zkušeností nebo na nižších správních úrovních (kraje, regiony, katastrální území, sídla, apod.), je zde připojena poznámka [+zk, vni.]. Mnoho opatření se však týká výhradně krajské úrovně, jejichž vnitrokrajské působení je zvýrazněno šrafováním. Tabulka č. 12: Stupnice dalších atributů hodnocených vlivů na životní prostředí Charakter vlivu

Symbol

významnost vlivu

Pravděpodobnost/působení

frekvence/trvání

přeshraniční dimenze

--

Popis významný nebo velmi negativní vliv

-

málo významný negativní vliv

0

nemá žádný vliv, popř. je irelevantní

+

mírně pozitivní vliv

++

velmi pozitivní vliv

!!/P

velmi pravděpodobný/primární (přímé působení)

!/S

Pravděpodobný/sekundární (nepřímé působení)

>>

frekventované až konstantní/dlouhodobé až trvalé

>

příležitostné/krátkodobé

TR

možný přeshraniční vliv

Tabulka č. 13: Vyhodnocení dalších atributů vlivů na životní prostředí Opatření

Významnost

Pravděp./ Frekvence/trvání působení

Přeshraniční dimenze

A Hospodářský rozvoj A1 Podpora hospodářského rozvoje

-/+

!!/P

>>/>

TR (klastry)

A2 Revitalizace brownfields

++

!!/P

>>

TR (+ vni., zk.)

0(+)

!/S

>>

TR (+ vni.,zk.)

A2 Zvýšení informovanosti o možnostech finančního zabezpečení realizace projektů

78


A3 Koordinace územně plánovacích a rozvojových dokumentů na území HSO a zajištění jejich vzájemné provázanosti, zabezpečení ÚPD pro všechny obce HSO

++

!/S

>/>>

TR (vni.)

A3(4) Administrativní opatření – zajištění informovanosti o území a o subjektech zde působících, navýšení účinnosti kontrolních mechanismů

+

!/S

>/>>

TR (vni.)

++

!!/P-S

>/>>

TR (vni.)

+/++

!/S

>/>>

TR (vni.)

+/-

!/S

>>

0

B1 Modernizace železničního spojení v HSO s návazností na okolní regiony

0/+

!!/P-S

>>

TR (vni.)

B1 Zkvalitnění železničního propojení HSO Frýdlantsko s územím Libereckého kraje a okolními státy (Polsko), zkvalitnění regionálních železničních tratí

0/+

!/S

>/>>

TR

B1 Podpora budování a modernizace hlavních silničních tahů - silnic I/9 a I/13 - vedoucích přes území HSO

-/--

!!/P

>>

TR (vni.)

B1(2) Zkvalitnění napojení HSO na celostátní a mezinárodní sítě silnicemi I.tříd

-/--

!!/P

>>

TR (+ vni.)


-/+

!/S

>>

TR

B2(3) Zkvalitnění dopravního propojení mezi obcemi (a jejich částmi novou výstavbou,) rekonstrukcí silnic II. a III. tříd a místních komunikací

+/-

!!/P-S

>>

TR (vni.)

B3(4) Rozvoj dopravní infrastruktury pro nemotorovou dopravu

++/-

!!/P-S

>/>>

TR (+ vni.)

B4(5) Zlepšení prostupnosti státních hranic otevřením dalších hraničních přechodů

--/-

!!/P-S

>/>>

TR

0/+

!/S

>>

TR (vni., F- Polsko)

A4(5) Využívání zemědělské půdy a složek půdního fondu, obnova a údržba krajiny, hospodaření dle místních podmínek v souladu s udržitelným rozvojem A5(6) Účinná podpora zemědělské živočišné výroby A11 Podpora privatizačních projektů na území bývalého vojenského prostoru Ralsko B Infrastruktura

B4(5,6) Zkvalitňování obslužnosti

dopravní

79


obslužnosti B5 Zavedení integrovaného dopravního systému s návazností na Liberec

+/0

!!/P-S

>/>>

TR (+ vni.)

B5(6,7) Zabezpečení kvalitní pitné vody a zlepšení kvality povrchových a podzemních vod zejména výstavbou, rekonstrukcemi a optimalizací využívání kanalizační sítě a ČOV

++

B7 Rekonstrukce, zkapacitnění, výstavba a dostavba elektrické a telekomunikační sítě a informačních systémů, využívání obnovitelných zdrojů energie, realizace energetických úspor

-/++

!/P-S

>>

TR (vni.)


-/++

!/P-S

>>

TR (vni.)

+/-

!/P-S

>/>>

TR (+ vni., zk.)


0/+

S

>>

0


0

0

0

0

D2 Zlepšení sociální sociálních služeb

práce

a

0

0

0

0

D3 Podpora rozvoje a sportovních zařízení

kulturních

0

0

0

0

-

0/+

S

>>

TR


+/-

!!/P-S

>>

0


+/++

!/P-S

>/>>

TR (+ vni., zk.)

++

!!/P

>>

TR (+ vni., zk.)

++

!!/P

>>

TR (vni.)

+/++

!!/P-S

>>

TR (vni.)

TR (vni., pouze !!/P-S

>/>>

ve Frýdlantsku – spolupráce s Polskem)

C Cestovní ruch C1 Rozvoj turistického ruchu D Lidské zdroje

D3 Vzdělanostní struktura vzdělávací a rekvalifikační kurzy

E Životní prostředí E1 Ochrana ovzduší E2 Racionalizace hospodářství

odpadového


80



++

!!/P

>>

TR (oblast Ralsko)


++

!!/P

>>

TR (oblast Ralsko)


++

!!/P

>>

TR (oblast Ralsko)

C7 Odstranění pyrotechnických zátěží bývalého VVP Ralsko

++

!!/P

>>

TR (oblast Ralsko)

E3 Využívání krajiny v souladu s legislativní i praktickou ochranou přírody a krajiny

++

!!/P

>>

TR (vni.)

E4 Stabilizace ekosystémů - realizace Územního systému ekologické stability

++

!!/P

>>

TR (+ vni., zk.)


++

!!/P

>>

TR (+ vni., zk.)

na

starých území

TR zk. – přeshraniční vzájemné nebo jednostranné působení v rámci předávání zkušeností a informací; TR vni.- spolupráce uvnitř regionu – vnitrostátní, mezikrajská, meziregionální, regionální, HSO, mezi obcemi – nepřesáhne hranice ČR, většinou ani HSO (šrafovaně)

Z tabulky je patrné, vzhledem k územnímu zaměření koncepce (6 hospodářsky slabých oblastí) procentuelně pokrývající velkou část Libereckého kraje, že mnoho opatření bude ovlivňovat celý kraj, minimálně sousední regiony a obce. U opatření, jež se soustavně zabývají ochranou a zlepšováním stavu životního prostředí, bude působení přímou, ale často velmi dlouhodobou záležitostí. Například opatření vedoucí ke snížení znečištění ovzduší nebo škodlivin ve vodních ekosystémech se mohou uskutečnit v krátkém období, téměř ihned (instalace zařízení, zastavení provozu, prevence, apod.), avšak znatelnější a výraznější výsledky lze očekávat až v dlouhodobějším horizontu (myšleno na obecnější úrovni, nevztahuje se na všechny škodliviny). Proto se zde přikláníme k trvalému působení koncepce. Obdobný vývoj lze očekávat u opatření zabývajících se zkvalitňováním a dobudováním technické infrastruktury nebo zvyšováním povědomí o environmentální problematice a aktuálnosti řešení nejzávažnějších problémů. Výše provedené vyhodnocení by mělo podpořit směrování a alokaci zdrojů do opatření podporujících řešení nejaktuálnějších environmentálních problémů. Výčet prioritních projektů je uveden v posuzované koncepci PR HSO LK v kapitole 5. NÁVRH PRIORITNÍCH OPATŘENÍ A PROJEKTŮ.

6.5 Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000 Požadavek posouzení vlivu koncepce na jednotlivé lokality soustavy NATURA 2000 vychází ze stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody a krajiny. Podrobné posouzení je uvedeno samostatně v příloze č.5. Na základě poskytnutých mapových podkladů a analytické a návrhové části „Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje“, byl posouzen překryv navrhovaných

81


lokalit soustavy NATURA 2000, tj. evropsky významných lokalit a ptačích oblastí s šesti hospodářsky slabými oblastmi Libereckého kraje: •

Centrální Semilsko,

•

Cvikovsko,

•

Frýdlantsko,

•

Hrádecko-Chrastavsko,

•

Podralsko,

•

Západní Českolipsko.

Následně byla posouzena míra potenciálního či reálného ovlivnění předmětů ochrany lokalit soustavy NATURA 2000 opatřeními a aktivitami popsanými v návrhové části dokumentu. Souhrn a doporučení k jednotlivým HSO Centrální Semilsko Navrhované aktivity směřující k rozvoji HSO Centrální Semilsko nepředstavují bezprostřední nebo vážné ohrožení stanovišť a druhů, které jsou předměty ochrany soustavy NATURA 2000 v území. Potenciálně negativními vlivy v území může být zahušťování sítě veřejných komunikací a cyklostezek, které může následně způsobit nejen snížení rozlohy stanovišť v důsledku trvalého záboru půdy, ale také např. zhoršení jejich dochovaného stavu, nárůst fragmentace stanovišť nebo zvýšené vyrušování některých druhů živočichů. Skutečnou míru ovlivnění předmětů ochrany soustavy NATURA 2000 je možné významně redukovat v průběhu upřesňování lokalizace a realizace jednotlivých aktivit. Cvikovsko Navrhované aktivity směřující k rozvoji HSO Cvikovsko nepředstavují bezprostřední ani vážné ohrožení stanovišť a druhů, které jsou předměty ochrany soustavy NATURA 2000 v území. Výše vyjmenované aktivity představují dokonce potenciálně kladné vlivy na soustavu NATURA 2000. Frýdlantsko Navrhované aktivity směřující k rozvoji HSO Frýdlantsko nepředstavují bezprostřední ohrožení stanovišť a druhů, které jsou předměty ochrany soustavy NATURA 2000 v území. Většina navrhovaných aktivit dokonce představuje potenciálně kladný vliv na stanoviště a druhy lokalit NATURA 2000. Rozvoj turistického ruchu v PO Jizerské hory by neměl být směřován do lokalit s výskytem tetřívka obecného. Tato aktivita může představovat potenciálně velmi významný negativní vliv na populaci tetřívka v důsledku zvýšeného rušení druhu a fragmentace jím obývaných stanovišť. Velmi negativní vliv by v tomto ohledu představovalo celoroční zprovoznění silnice II/290. Hrádecko-Chrastavsko Navrhované aktivity směřující k rozvoji HSO Hrádecko-Chrastavsko nepředstavují bezprostřední ohrožení stanovišť a druhů, které jsou předměty ochrany soustavy NATURA 2000 v území. Podralsko Vzhledem k zatím nedostatečné konkretizaci a lokalizaci záměrů v HSO Podralsko nelze podrobněji specifikovat vlivy na předměty ochrany soustavy NATURA 2000. V textu byla

82


vyjmenována taková rámcová omezení na lokalitách NATURA 2000, jejichž dodržování zajistí dlouhodobě příznivý stav stanovišť a populací druhů, které jsou předmětem ochrany. Západní Českolipsko Navrhované aktivity směřující k rozvoji HSO Západní Českolipsko nepředstavují bezprostřední ohrožení stanovišť a druhů, které jsou předměty ochrany soustavy NATURA 2000 v území. Významný negativní vliv může mít modernizace komunikace I/9 v úseku Manušice – Česká Lípa - Sosnová, probíhající po hranicích EVL. Významný pozitivní vliv na předměty ochrany může mít především realizace staveb souvisejících s odkanalizováním a čištěním splaškových vod a především důsledná realizace ochrany lokalit soustavy NATURA 2000. Souhrnný závěr Opatření a aktivity obsažené v koncepci PR HSO LK ve své většině nepředstavují významný negativní vliv na lokality soustavy NATURA 2000 v území. Jednotlivé, významnější negativní vlivy je možno z velké části minimalizovat nebo dokonce eliminovat v průběhu upřesňování lokalizace, rozsahu a způsobu realizace konkrétních aktivit. Vzhledem ke skutečnosti, že koncepce navíc obsahuje opatření a aktivity, které budou mít pozitivní vliv na lokality soustavy NATURA 2000 (viz. příloha č. 5, tabulka č. 3-8), je navržená koncepce z hlediska dalšího zachování integrity lokalit NATURA 2000 a ochrany stanovišť a druhů akceptovatelná. Realizací koncepce "Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje" nedojde k závažnému nebo nevratnému poškození přírodních stanovišť a biotopů druhů, k jejichž ochraně jsou evropsky významné lokality a ptačí oblasti v území určeny, ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů, k jejichž ochraně jsou tato území určena (§ 45g zákona č. 114/1992 Sb.). V tomto ohledu je možno koncepci realizovat. Doporučená opatření k vyloučení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů: 1. V průběhu realizace koncepce posuzovat vliv jednotlivých, konkretizovaných opatření a aktivit na předměty ochrany soustavy NATURA 2000. 2. U záměrů uvedených v příloze č. 5, tabulka č. 9 navrhnout taková variantní řešení, která budou mít menší, nebo žádný negativní vliv na předměty ochrany jednotlivých lokalit soustavy NATURA 2000.

83


7 Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce 7.1 Opatření zahrnutá v koncepci Program rozvoje HSO Libereckého kraje Vzhledem k charakteru zpracovávaného PR HSO LK, který zohledňuje nejen hlediska hospodářského růstu území, ale také zlepšování životního prostředí, zahrnuje tato koncepce opatření, která mají za cíl zlepšení stavu životního prostředí a veřejného zdraví a která řeší i předcházení případným negativním vlivům. Program rozvoje pro jednotlivé oblasti obsahuje některá preventivní opatření pro eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí jako kritéria pro výběr projektů, naplňujících specifická opatření. Je tedy nepravděpodobné, že by v rámci PR byly realizovány projekty s významnými negativními vlivy na ŽP a VZ. Pro jednotlivé HSO jsou použity následující značky: P ZČ C HCH F CS

Podralsko Západní Českolipsko Cvikovsko Hrádecko – Chrastavko Frýdlantsko Centrální Semilsko

Ve všech návrhových částech koncepcí pro každou HSO byla stanovena kritéria pro výběr realizačních projektů, která řeší předcházení, snížení nebo kompenzaci potenciálně závažných negativních vlivů na životní prostředí. Zvolená kritéria jsou pro jednotlivé HSO následující: •

Zajištění studií proveditelnosti pro revitalizaci vybraných objektů typu brownfields (HCH, CS,ZČ,C,F)

•

Potřeba ochrany přírody a krajiny, životního prostředí (CS,ZČ)

•

Potřeba protipovodňových opatření (CS,ZČ)

•

Technická, ekonomická a ekologická proveditelnost projektů. (P,HCH,CS,ZČ,F)

•

Ekologická proveditelnost projektů a jejich soulad se zásadami udržitelného rozvoje, projekty zabezpečující produkci se zajištěným odbytem (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Oživení činnosti zemědělských subjektů (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Zaměření projektů na budování a rekonstrukci přístupových cest k pozemkům a rozčlenění nadměrných honů zemědělské půdy (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Zlepšení podmínek pro život obyvatel obcí HSO (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Přednost územím s nadměrným výskytem nevyužívaných pozemků TTP, příp. s nadměrnými realizovanými dotacemi na jejich údržbu (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Přeshraniční efekt projektu (HCH,F)

•

Soulad s územně plánovací dokumentací (HCH,CS,ZČ,C,F)

84


•

Soulad s jednotlivými koncepčními dokumenty na celostátní a krajské úrovni (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Význam pro zlepšení životního prostředí v obcích HSO (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

U silničních obchvatů a silnic I.třídy výběr řešení z více variant na základě jejich multikriteriálního posouzení pro minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí.(P,HCH,F,C,ZČ)

•

Míra a význam pro zlepšení životního prostředí (stupeň znečišťujících látek v ovzduší – SO2, NOx; dosažení limitů pro obsah znečišťujících látek v půdě a podzemní vodě; zlepšení životního prostředí v obcích HSO). (P)

•

Míra efektivity a přínosu pro zlepšení kvality životního prostředí (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Ekologická, technická a ekonomická úroveň řešení (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie (HCH,CS,ZČ,F) - může být i realizačním výstupem nebo indikátorem)

•

Míra zlepšení životního (HCH,CS,ZČ,F)

•

Soulad se záměry krajské energetické koncepce (HCH)

•

Soulad se strategickými cíli Libereckého kraje (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Dopady do regionu z hlediska udržitelného rozvoje, soulad projektů se zásadami udržitelného rozvoje.(P,HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Minimalizace záborů ZPF a kvalitnějších půd s vyšším stupněm ochrany (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Podíl nízkoenergetických domů (HCH,CS,ZČ,C) - může být i realizačním výstupem nebo indikátorem)

•

Podíl ekologicky příznivějšího vytápění domů a využívání OZE (HCH,CS,ZČ,C,F) může být i realizačním výstupem nebo indikátorem)

•

Garance zajištění snížení koncentrací škodlivin v ovzduší (zejména oxidu siřičitého a oxidů dusíku) (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Záruka vzniku úspor energií realizací projektu (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Pozitivní dopady na region z hlediska zvyšování ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje (HCH,CS,ZČ,C,F); zpracovatel SEA navrhuje přeformulovat opatření takto: Pozitivní dopady na region z hlediska zkvalitňování ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje

•

Využívání obnovitelných zdrojů energie (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Zkušenosti zpracovatele projektu v oblasti odpadového hospodářství a ochrany životního prostředí (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Vhodné přírodní podmínky pro reintrodukci drobné zvěře a zarybňování (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Přínos projektu k řešení ekologické problematiky území (pyrotechnická sanace, odstranění černých skládek, zachování biodiverzity a údržba krajiny, atd.) (P)

•

Snížení kontaminace půdy a podzemních vod (P)

prostředí

85

(stupeň

znečišťujících

látek

v ovzduší)


•

Řešení využití území po těžbě uranu (P)

•

Sanace skládek odpadů řešena komplexně (i z hlediska ochrany ovzduší) (P); zpracovatel SEA navrhuje přeformulovat opatření takto: Komplexní řešení sanace skládek odpadů

•

Územní pokrytí prováděného monitoringu, úroveň zpracování pro monitorovací stanice, kvalita způsobu vyhodnocení dat (P)

•

Bezpečnost protipovodňových opatření (P)

•

Nepoškozování krajinného rázu, zlepšování krajinné struktury nadměrných honů orné půdy, realizace protipovodňových opatření) (P)

•

Plánování vhodného ozelenění objektů a pozemků průmyslových areálů (P)

metodiky

(rozčlenění

7.2 Doporučená opatření Uvedená opatření navrhujeme doplnit ještě dalšími obecněji formulovanými opatřeními, jež by měla být zohledněna při dalším postupu realizace PR HSO LK: •

při umísťování nových podniků a provozů (včetně výstavby zařízení pro cestovní ruch) zvážit i případný nárůst dopravní zátěže spojené daným záměrem v území a její negativní vlivy na prostředí a veřejné zdraví (zejména zvýšení hlukové zátěže a emisí znečišťujících látek do ovzduší);

•

při umísťování nových aktivit v území zvážit i související případný nárůst produkce odpadů a potřebu jejich využívání a zneškodňování;

•

při projektech podporujících využívání odpadů zvážit možnosti způsobů s preferencí technologií, s jejichž provozem bude spojeno minimální vypouštění škodlivin do okolí a lokalizace záměru bude respektovat zachování hodnot krajinného rázu;

•

přednostně podporovat podniky s ekologicky šetrnou výrobou, s technologiemi na úrovni BAT, se zavedeným řízením dle EMS/EMAS či ISO 14 001 a s minimálním zatěžováním životního prostředí;

•

při výběru nových rozvojových lokalit prioritně využívat brownfields a preferovat volná místa ve stávající zástavbě nebo lokality těsně navazující na stávající zástavbu měst a obcí;

•

omezovat rozšiřování nové zástavby do volné krajiny;

•

pokud je nutný pro výstavbu zábor ZPF, důsledně vyžadovat jeho minimalizaci a důsledně vyžadovat řešení výstavby na bonitně málo hodnotných půdách, nepřipouštět pro výstavbu zábory kvalitních půd (I. a II. třída ochrany);

•

u nové výstavby (případně rekonstrukcí) důrazně preferovat projekty zachovávající hodnoty krajinného rázu;

•

při podpoře využívání obnovitelných zdrojů upřednostňovat projekty s minimálním nepříznivým vlivem na krajinný ráz a s minimálním potenciálním navýšením hlukové intenzity, především v souvislosti s možnými střety se zájmy ochrany přírody a krajiny;

86


•

při realizaci telekomunikačních staveb požadovat sdílení kapacit a ochranu krajinného rázu nejen v ZCHÚ, ale i v přírodních parcích, které jsou vyhlášeny právě k ochraně krajinného rázu;

•

podniky a provozy produkující polutanty do prostředí (emise do ovzduší, do vod, odpady, apod.) neumisťovat v blízkosti obytné zástavby nebo ploch rekreačního charakteru, ale využívat k tomu určené výrobní a průmyslové zóny;

•

při rozvoji zemědělství podporovat jen ty podniky, které hospodaří v souladu se zásadami správné zemědělské praxe;

•

rozvoj cestovního ruchu a sportovních zařízení (zejména s předpokládanou velkou návštěvností) směřovat mimo chráněná území, přírodně cenná území či jinak citlivá území, která by mohla být zvýšenou návštěvností narušena nebo významně negativně ovlivněna;

•

při výběru projektů preferovat ekologicky šetrnou turistiku, v zachovalé a přírodně hodnotné krajině nebudovat velká střediska soustředěného cestovního ruchu;

•

stávající vysokou návštěvnost některých chráněných či cenných území vhodným způsobem regulovat, aby nedocházelo k poškozování nadměrně navštěvovaných lokalit;

•

plánování nových turistických cest a cyklotras provádět ve spolupráci s orgány ochrany přírody a již v přípravných fázích projektů řešit problematiku spojenou s budováním doprovodné infrastruktury;

•

při využívání vodních ploch a vodních toků pro vodní sporty postupovat ve spolupráci s orgány ochrany přírody a volit takové lokality, kde nedojde k významnému negativnímu ovlivnění nebo narušení stávajících hodnotných biotopů, obdobně postupovat i při výběru areálů pro jiné sporty;

•

v případě projektů souvisejících s budováním nových lyžařských areálů a vleků je nutno respektovat požadavky zvláštní i obecné ochrany přírody a krajiny, vzhledem k velkému územnímu rozsahu těchto území v LK se nedoporučuje územní rozšiřování lyžařských aktivit; v případě projektů souvisejících s budováním přírodních vodních areálů a podporou vodních sportů je nutno dbát stejných zásad, nadto se musí vzít v úvahu jakost vodního toku nebo plochy, vzhledem k lokálně velmi špatnému stavu kvality vod - především aktivita C 1.4 v HSO Hrádecko - Chrastavko;

•

při rozvoji dopravní infrastruktury preferovat ekologicky šetrnější druhy dopravy (železnice, MHD, veřejná doprava, kombinovaná doprava, cyklistická a pěší doprava);

•

aktivitu celoroční zprovoznění silnice II/290 v úseku Bílý Potok – Tanvald dát do souladu s ÚP VÚC LK, který omezení provozu v tomto úseku doporučuje ponechat, na základě střetu s územími (viz. kap 6.3) mající statut ochrany dle platné legislativy (CHOPAV, NATURA 2000, ÚSES, PHO, …) a rovněž na základě závěru z vyhodnocení vlivů koncepce PR HSO LK na lokality soustavy NATURA 2000 (viz. kap. 4.7), doporučujeme omezení celoročního provozu ponechat;

•

v rámci území dotčených PO Jizerské hory doporučujeme směřovat rozvoj turistického ruchu do jiných lokalit kvůli možnému riziku ohrožení stanoviště tetřívka obecného (Tetrao tetrix);

87


•

u silniční dopravy podporovat kvalitní vozový park - splnění požadavků STK a emisních limitů, používání moderních typů vozidel se sníženou hlučností a produkcí emisí;

•

při rozvoji silniční sítě podporovat vyloučení kapacitní průjezdné dopravy z centra dopravně zatížených měst a obcí (budování obchvatů), snižovat hlukovou a imisní zátěž obyvatelstva a zajistit dostatečnou ochranu obyvatel před nadlimitní hlukovou a imisní zátěží;

•

při rozvoji letecké dopravy zajistit důslednou ochranu obyvatel před nadměrným hlukem;

•

rozvoj kanalizačních sítí a odvod dešťových vod z území řešit tak, aby bylo maximum dešťových vod zadrženo v krajině (např. zasakování, retence) a aby byly co nejméně ovlivněny odtokové poměry území;

•

při realizaci nových objektů podniků, provozů i ostatní výstavby neodvádět dešťové vody do kanalizace, ale dle možností je zasakovat na pozemku;

•

při zvyšování kvality a intenzity zemědělství, lesního a vodního hospodářství podporovat jen takové postupy, které nezvyšují eutrofizaci vod;

•

již v přípravné fázi projektové dokumentace protipovodňových opatření vzít v úvahu míru ovlivnění a potenciální dopady na změnu vodního režimu a poměrů, a to především v oblastech zvláštní ochrany;

•

preferovat víceúčelové využití území (se zaměřením na mimoprodukční funkce);

•

pro výstavbu přednostně využívat tzv. ostatní půdy (nezemědělské, nelesní);

•

skrytou ornici chránit před znehodnocením a použít ji co nejefektivněji pro zúrodnění náhradních pozemků;

•

dbát na zachování přístupnosti a obdělávatelnosti okolních pozemků;

•

nezvyšovat fragmentaci krajiny, naopak zachovat či zvyšovat její prostupnost, netvořit novou zástavbou neprostupnou bariéru v území;

•

v případě realizace nových silničních úseků přijmout dostatečná nápravná a kompenzační opatření (např. výsadba zeleně pro snížení negativních dopadů na krajinný ráz, protihlukové stěny, ekodukty, …);

•

při zvyšování kapacit stávajících komunikací zamezit zvyšování (případně zajistit snížení) stávající hlukové zátěže a jejího vlivu na obyvatelstvo;

•

preferovat intenzivní využití území před extenzivní zástavbou;

•

při výstavbě v nových lokalitách zachovat dosavadní vazby v území;

•

v případě provádění zástavby v nových lokalitách přijmout ekvivalentní opatření v podobě vytvoření nových, vyvažujících dominant charakterově shodných se stávajícím rázem krajiny (výsadba zeleně přirozené druhové skladby, apod.);

•

a další.

Při realizaci a dodržování uvedených zmírňujících opatření je možno vyloučit významné negativní vlivy navržených opatření PR HSO LK na životní prostředí a veřejné zdraví.

88


8 Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know – how) Posuzovaná koncepce PR HSO LK byla vypracována invariantně, proto nemohl být proveden výběr zkoumaných variant a ani jejich posouzení. Varianty řešení mohou nastat při zpracování následných dílčích dokumentů pro jednotlivé konkrétní projekty, kterými budou naplňovány strategické i dílčí cíle PR HSO, navržená opatření a aktivity vedoucí k realizaci opatření. Při následném výběru konkrétních projektů k realizaci je nutné zohlednit naplňování relevantních referenčních cílů ochrany životního prostředí i navržených kritérií pro výběr projektů, zejména u těch, které je vhodné předložit ve variantách řešení. Předložený dokument je již výsledkem postupného zpracovávání a zpřesňování na základě průběžně obdržených připomínek (zejména od jednotlivých odborů krajského úřadu) a na základě optimalizace návrhové části PR HSO LK metodou ex-ante ve spolupráci se zpracovatelem vyhodnocení SEA. Posuzování koncepce bylo provedeno na základě platné legislativy (zákon č. 100/2001 Sb., v platném znění), jež uvádí v příloze č. 9 k tomuto zákonu Náležitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životni prostředí a veřejné zdraví. Dále bylo přihlédnuto k metodice MŽP Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí [12] a metodice EU zpracované pro nové návrhové období 2007-2013 [13]. Pro průběžné zapracování připomínek a optimalizaci dokumentu bylo provedeno dílčí posouzení analytické části koncepce se závěrečnými shrnutím hlavních problémů vyplývajících z analýzy. Navržena byla i doporučení pro návrhovou část, která byla návazně také průběžně posouzena. Výjimečné bylo pilotní zpracování projektu pro HSO Podralsko jako ukázkového dokumentu, spolu se souhrnným vyhodnocením SEA pro ověření postupu vyhodnocení, které se posléze stalo předlohou pro zpracování zbylých 5 oblastí a odrazilo se i v jejich vyhodnocení. Jako drobné problémy při zpracování vyhodnocení vlivů koncepce byly identifikovány následující: •

•

• •

všeobecně nedostatečné zkušenosti s provázáním SEA procesu a hodnocení vlivu na lokality NATURA 2000 vzhledem k teprve nedávnému nabytí účinnosti příslušné legislativy a ke krátké době provádění tohoto posouzení pro různé koncepce, nevhodnost některých částí Metodiky pro posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí pro určité typy nebo druhy koncepcí, zejména těch, které jsou zpracovány na velmi obecné úrovni bez konkrétních výstupů nebo bez konkrétních průmětů do území, nároky na zpracovatele koncepce byly připisovány v některých případech posuzovateli SEA (závěr zjišťovacího řízení), Vzhledem k dodatečnému zjištění, že část pozemků kraje (bývalé vojenské prostory – VVP Ralsko) spadá do kompetence MŽP ČR, odboru výkonu státní správy V, bylo dodatečně vyžádáno jeho stanovisko podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění ke koncepci PR HSO LK, stanovisko je zařazeno v příloze č. 11.

89


9 Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí Program rozvoje HSO LK - prioritní oblasti a v jejich rámci navržený soubor opatření a zejména jednotlivé projekty budou při implementaci monitorovány. Přitom bude sledováno jak plnění cílů, tak i jednotlivých ukazatelů. Jedná se o specifické cíle a ukazatele stanovené pro daný konkrétní soubor projektů v rámci příslušných opatření. Konkrétní údaje o monitoringu koncepce neobsahuje, monitoring vlivů realizace koncepce je povinen zajistit předkladatel, tj. Liberecký kraj. V rámci zpracování PR HSO LK nebyly stanoveny žádné konkrétní indikátory pro sledování vlivů realizace PR na životní prostředí (byly stanoveny pouze „realizační výstupy opatření“, které byly použity a upraveny). Vzhledem k prioritním problémovým oblastem, jimiž se PR zabývá, a vzhledem k charakteru navržených opatření a aktivit v PR, byla navržena sada indikátorů, vycházející jednak z referenčních cílů ochrany životního prostředí a současně i ze souboru kritérií pro výběr projektů. Obecně je třeba při výběru indikátorů splnit následující kritéria:

vztah k opatřením a aktivitám PR,

přesnost a správnost,

citlivost,

dostupnost.

Lze doporučit co nejširší využití mezinárodně přijatých indikátorů, u kterých je většinou dostupná i metodika jejich výpočtu (měření). To je samozřejmě důležité nejen z hlediska relevance a citlivosti, ale zejména přesnosti a správnosti. Konečně je nutno vzít v úvahu i dostupnost, protože celá řada dat je již dostupná v rámci stávajícího statistického šetření na krajské úrovni. V takovém případě je lépe využít alternativní ukazatel a nezvyšovat náklady na získávání primárních dat (měření, statistické šetření). Dostupnost znamená, že data k indikátorům, umožňující jejich vyhodnocení, by měla být měřitelná a dostupná v relativně krátkém časovém intervalu, aby bylo možné je uplatnit jako nástroj při rozhodování a jako poklad pro případnou revizi koncepce. Vzhledem k prioritním problémovým okruhům, které jsou v PR HSO LK stanoveny, doporučujeme zařazení následujících ukazatelů (v případě jejich dostupnosti na krajské úrovni), které vycházejí z analytické části PR a zohledňují navržená opatření. V závislosti na následných dílčích koncepčních materiálech a na návrhu konkrétních realizačních projektů je možné indikátory v průběhu realizačního období doplňovat nebo modifikovat podle skutečné potřeby a podle dostupnosti údajů. Navrhované indikátory jsou přehledně uvedeny v následující tabulce.

90


Tabulka č. 14: Navrhované monitorovací ukazatele (indikátory) vlivu PR na ŽP Oblast vlivu

Indikátor Měrné emise znečišťujících látek do ovzduší Emise látek ovlivňujících klimatický systém Země (skleníkové plyny) Počet obyvatel žijících v území s překročenými kritickými zátěžemi z ovzduší

Kvalita ovzduší

Množství škodlivin vypouštěných do ovzduší, zejména oxidu siřičitého a oxidů dusíku Podíl využití technologií šetrných k životnímu prostředí Počet dobrovolných dohod a dobrovolných integrovaných povolení Počet subjektů monitorujících kvalitu ovzduší a významné zdroje znečišťování Podíl emisí nepřekračující krajské emisní limity Emise vybraných toxických kovů z průmyslových zdrojů (t/rok) Relativní podíl toků nevyhovující jakosti povrchových vod (III. a IV. třída) Absolutní množství znečištění (BSK5, N a P) Podíl podzemních vod ohrožených antropogenní kontaminací (% z celku)

Kvalita vod

Počet ČOV vybavených 3. biologickým stupněm čištění (povinnost odstraňování N a P dle příslušné směrnice EU) Podíl obcí nebo obyvatel napojených na kanalizaci s ČOV a vodovod (%) Odběry a vypouštění vody (m3/os., m3/podnik) Jakost vody pro rekreaci ve volné přírodě (bathing waters) v ukazatelích vyžadovaných přísl. směrnicí EU Množství čištění odpadních vod Kontaminované plochy (v ha)

Kvalita půdy, staré ekologické zátěže

Náklady na odstraňování starých zátěží (mil. CZK/rok) Počet revitalizovaných lokalit typu brownfields (četnost, rozloha) Celková plocha brownfields jako % vztažená např. k roku 2000 (=100 %) Spotřeba nerostných surovin Celková výroba / spotřeba energie a její sektorová struktura, energetická náročnost výroby

Přírodní zdroje, energetika

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě / spotřebě a jejich struktura (biomasa, sluneční, vodní, větrná energie) Celkové spotřeba neobnovitelné energie v obcích HSO Počet zpracovatelských provozů využívajících alternativní zdroje energie pro vytápění, velikost úspor tradičních zdrojů

Zemědělské a lesní pozemky

Celková plocha lesní a zemědělské půdy (% z celku) a nejdůležitější kategorie (%). Podíl neobdělávané zemědělské půdy z celku (%) Podíl zemědělských a lesních ploch pro pěstování biomasy jako obnovitelného zdroje energie (%) Počet subjektů zabývajících se výrobou energie z biomasy Produkce biomasy (t/rok) Spotřeba N a P hnojiv a pesticidů na 1 ha zemědělské půdy Počet a obhospodařovaná plocha zemědělských subjektů (ha) Stavy chovných zvířat (počet) Podíl ekologického zemědělství z celkové plochy zemědělské půdy (%) Lesnatost (%)

91

Ing. Zuzana Toniková, ENVI-TON Vyhodnocení vlivů „Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje“ Plocha imisně poškozených lesních porostů (%) Výměra obnovovaných lesů na přírodě blízkou dřevinnou skladbou Celková produkce odpadů (t/rok) Produkce komunálních odpadů na obyvatele (kg/os./rok) Počet a rozloha (ha) skládek komunálního odpadu Počet a rozloha (m2) černých skládek

Nakládání s odpady

Množství separovaného sběru dle druhu odpadu (kg/os./rok) Podíl využitelných a recyklovaných odpadů (%) Energetické využití odpadů (GJ/rok) Počet domácností třídících odpad Počet obcí zapojených do systému EKO-KOM Podíl materiálově využitých komunálních odpadů Délka cyklostezek (mimo silnice) a turistických tras Rozsah záborů půdy Fragmentace volné krajiny (bez obytných a průmyslových aglomerací) dopravou

Péče o ekosystémy a krajinu

Návštěvnost vybraných chráněných území („člověkodny“/rok) nebo rekreačních lokalit Revidovaný systém registrovaných VKP Úplný registr lokalit s "vyšší ochranou" přístupný obcím a veřejnosti Výše dotací nutných na údržbu krajiny (Kč) Počet a výměra revitalizovaných prvků ÚSES a VKP Celková plocha staveb na zelené louce jako % vztažená např. k roku 2000 (=100 %)

Péče o urbanizovaná území

Podíl obyvatel žijících v nadměrném hluku z dopravy Podíl venkovské populace Počet obyvatel žijících v území ohroženém povodněmi Podíl zeleně na celkové ploše sídla

Žlutě uvedené monitorovací ukazatele značí převzaté a dodatečně upravené ukazatele dle realizačních výstupů jednotlivých opatření uvedených v jednotlivých PR HSO LK. Bíle označené jsou navrhované monitorovací ukazatele zpracovatelem SEA.

92


10 Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce Některá opatření pro minimalizaci negativních vlivů realizace koncepce jsou uvedena u jednotlivých opatření v návrhové části PR HSO LK v rámci popisu výběrových kritérií projektů. Řadu dalších zmírňujících opatření pro realizaci projektů a aktivit, naplňujících navržená opatření koncepce, jsme navrhli dodatečně na základě vyhodnocení vlivů koncepce a jsou uvedena v kapitole 7 – Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů na životní prostředí, vyplývajících z provedení koncepce. Další konkrétní opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů budou řešena na úrovni jednotlivých projektů v rámci projektové EIA - posuzování vlivů záměru na životní prostředí (pokud vyvstane nutnost záměr posoudit, jak to stanovuje § 4 zákona č. 100/2001 Sb.). Z posouzení koncepce i ze zákona dále vyplývá nutnost průběžného sledování změn, které může odhalit možné negativní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí v důsledku naplňování stanovených cílů koncepce. Prostřednictvím monitorování vytyčených indikátorů se bude provádět kontrola stavu životního prostředí a v případě, že dojde k prokázání negativních dopadů na ŽP vlivem realizace navržených opatření nebo aktivit, musí se přistoupit k postupu sledujícímu adekvátní opatření a podmínky realizace popsané v kapitole 7.

93


11 Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu Kritéria pro výběr realizačních projektů PR HSO LK jsou v koncepci stanovena u každého navrženého opatření. Hlavním cílem PR je hospodářský a sociální rozvoj kraje v souladu s ochranou životního prostředí. Program rozvoje HSO LK tedy sleduje 4 hlavní oblasti rozvoje, a to: ekonomickou, sociální, environmentální a technologickou. Kritéria pro výběr projektů realizujících PR HSO LK jsou proto v souladu s požadavky udržitelného rozvoje, protože respektují jeho 3 hlavní pilíře: ekonomický, sociální a environmentální. Environmentální kritéria jsou v PR HSO LK stanovena buď u opatření a aktivit, u nichž se dají předpokládat některé negativní vlivy na životní prostředí a zdraví (a kritéria mají tyto dopady omezit a zabránit výběru nežádoucích projektů s významnými negativními vlivy) nebo naopak u opatření a aktivit, jejichž přímým účelem je ochrana a zlepšování životního prostředí (zde kritéria slouží pro výběr maximálně efektivních projektů). V rámci zpracování dílčích posouzení jednotlivých etap koncepce bylo ze strany zpracovatelů SEA doporučeno doplnit kritéria navržená v PR HSO LK. Toto doporučení bylo akceptováno a kritéria byla doplněna. Seznam kritérií pro výběr projektů k realizaci je podrobně uveden v příloze č. 7, v tabulce č. 1. V této tabulce jsou seřazena jednotlivá kritéria pro výběr projektů dle jednotlivých opatření PR HSO LK a ke každému kritériu je uveden vztah k oblasti rozvoje. Uvedená kritéria doporučujeme doplnit ještě o některá další, která lze v relevantních případech použít:

minimalizace záboru ZPF (celkového a především I. a II. třídy ochrany), popř. PUPFL, minimalizace fragmentace krajiny (především u liniových staveb), maximum zasakování čistých dešťových odpadních vod na pozemku, minimalizace produkce pachových látek do ovzduší, používání BAT - nejlepších dostupných technologií, nezvyšování eutrofizace povrchových vod, maximální omezení vodní a větrné eroze půdy, nešíření neofytních a invazivních rostlin do prostředí, použití autochtonních druhů dřevin a rostlin pro výsadby a sadové úpravy, nezvyšování stávající hlukové zátěže území, případně její snížení, nevnášení cizorodých látek do prostředí, maximální omezení emisí škodlivin do ovzduší, maximální omezení světelného znečištění prostředí, nepoužívání geneticky modifikovaných organismů v chráněných nebo jinak citlivých území a v jejich blízkém okolí, nesnižování stávající biodiverzity, popř. její zvyšování.

Další environmentální kritéria pro výběr realizačních projektů bude možno podle potřeby stanovit následně, po konkretizaci jednotlivých projektů a po jejich lokalizaci v určitém území.

94


12 Vlivy koncepce na veřejné zdraví Veřejné zdraví je definováno v zákoně č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů: „Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života“ (dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Hodnocení vlivu na veřejné zdraví v rámci procesu SEA splňuje dva hlavní cíle ochrany veřejného zdraví: •

prevenci poškození zdraví (zabránění efektu negativně působícího faktoru),

•

podporu zdraví (posílení efektu pozitivně působícího faktoru).

HIA (Health Impact Assessment, Hodnocení vlivů na zdraví) a její zahrnutí do procesu SEA vychází z požadavků Konvence EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí v přeshraničním kontextu (1991, Espoo), Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí (1998, Aarhus), Protokolu SEA k Espoo konvenci (2003, Kyjev), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES a zákona č. 93/2004 Sb. Pro zpracovatele hodnocení vlivu koncepcí na zdraví byl ve spolupráci Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva zdravotnictví ČR a Státního zdravotního ústavu vytvořen metodický dokument [14], který byl, mimo jiné, podkladem pro zpracování této kapitoly. Vliv na zdraví má determinanty uvedené v následující tabulce. Tabulka č. 15: Determinanty vlivu na zdraví Oblast Individuální

Kategorie Fyziologické

věk, výživový stav, invalidita, imunita

Behaviorální

rizikové chování, zaměstnání, vzdělání, vnímání rizika

Socioekonomické

chudoba, nezaměstnanost

Environmentální Fyzikální,

chemické, biologické

Institucionální

Příklady determinant

ovzduší, voda, půda, infrastruktura, bydlení, energie, využití půdy, znečištění prostředí, úroda, potraviny

Sociální

struktura rodiny a společnosti, kultura, kriminalita

Finanční

zaměstnanost, investice

Organizace zdravotní péče

primární péče, specializované služby, zdravotní ústavy

Ostatní instituce

policie, doprava, veřejné stavby, úřady, samospráva, místní společenské organizace, nevládní organizace, spolky, organizace havarijní pomoci, centra tísňového volání

Politika

zákonné předpisy, judikáty, cíle, priority, limity

Převzato z: [15] Výstupem HIA je zpráva, která obsahuje: cíle ochrany zdraví, popis vlivů, indikátory, zdroje, monitoring, podmínky, úpravu cílů politiky. HIA se liší například od podobného procesu HRA (Health Risk Assessment, Hodnocení zdravotních rizik) tím, že HRA se v praxi ČR nejčastěji týká jedné existující a známé determinanty zdraví (např. obsah dusičnanů ve vodě), zatímco HIA je mnohem širší, komplexnější a zahrnuje hodnocení všech aktivit. HIA je pak

95


úkolem, ve kterém musí být použit odborný odhad pravděpodobného vývoje různých determinant prostředí na základě informací často obecného rázu. Další základní metodické postupy odhadu zdravotních rizik byly zpracovány například Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Agenturou pro ochranu životního prostředí USA (US EPA). Metodickými podklady pro hodnocení zdravotních rizik v České republice jsou i Metodický pokyn odboru ekologických rizik a monitoringu MŽP ČR k hodnocení rizik č.j.1138/OER/94, vyhláška č. 184/1999 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro zdraví člověka, Manuál prevence v lékařské praxi, díl VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik, vydané v roce 2000 Státním zdravotním ústavem Praha a metodické materiály Hygienické služby k hodnocení zdravotních rizik v ČR. Při hodnocení zdravotních rizik se standardně postupuje ve čtyřech následných krocích: •

Identifikace nebezpečnosti

•

Charakterizace nebezpečnosti

•

Hodnocení expozice

•

Charakterizace rizika

Finální fáze se dá označit jako stěžejní, kdy jsou shrnuty informace získané během předchozích etap a vyjadřuje se míra reálného zdravotního rizika, která posléze slouží jako podklad pro rozhodování o opatření, tedy pro řízení rizika. V souladu s legislativou pro kvalitu ovzduší EU stanovuje česká legislativa imisní limity cílené na ochranu zdraví odvozené od doporučení WHO. Znečišťující látky, které je třeba v souladu s právními předpisy (vyhláška č. 356/2002 Sb., nařízení vlády č. 350/2002 Sb., nařízení vlády č. 429/2005 Sb. na základě evropského práva – směrnice Rady 96/62/ES, 1999/30/ES, 2002/3/ES) sledovat a hodnotit vzhledem k limitům pro ochranu zdraví jakožto látky s prokazatelně škodlivými účinky na zdraví populace, jsou: •

oxid siřičitý (SO2)

•

kadmium (Cd)

•

suspendované částice frakce (PM10)

•

arsen (As)

•

oxid dusičitý (NO2)

•

nikl (Ni)

•

olovo (Pb)

•

rtuť (Hg)

•

oxid uhelnatý (CO)

•

benzo(a)pyren (BaP)

•

benzen

•

amoniak (NH3).

•

ozon (O3)

12.1 Současný stav ukazatelů veřejného zdraví v ČR V České republice byly v 90. letech zahájeny dva významné projekty (Program Teplice a Program Slezsko) sledující vývoj znečištění prostředí a změny zdravotní situace, včetně jejich vzájemných vazeb. Výsledky programů však nebyly relevantní a dostačující ke komplexním analýzám. Proto byl v roce 1991 zřízen (usnesení vlády č. 369/1991) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí, který je od roku 1994 v plném provozu a představuje ucelený a standardizovaný monitorovací systém pro řízení a kontrolu zdravotních rizik v ČR [16]. Z dosavadních výsledků MZSO (monitoring zdravotního stavu obyvatel) vyplývá několik obecných závěrů (data k roku 2005):

96


A. Ukazatele zdravotního stavu - Incidence ARO (akutních respiračních onemocnění) • měsíční incidence ARO během roku měly ve většině měst typický průběh s charakteristickým poklesem v letních měsících, • nejvyšší nemocnost se vyskytuje ve věkové skupině 1 až 5 let, • incidence nemocí dolních dýchacích cest na 1000 obyvatel včetně pneumónií (které mohou citlivěji reagovat na znečištění ovzduší) a jejich podíl na celkové nemocnosti věkových skupin 1 až 5 let a 6 až 14 let se pohybovala od 1 do 50 s maximem v Hodoníně. B. Ukazatele kvality venkovního ovzduší Kvalita ovzduší ve sledovaných sídlech se v roce 2005 proti roku 2004 mírně zhoršila, zvláště v oblasti suspendovaných částic. Význam látek, jejichž emise do ovzduší jsou přímo svázány se zvýšenou dopravní zátěží, přetrvává. Patří mezi ně především suspendované částice frakce PM10, PM2,5, NO2, benzen a benzo(a)pyren. •

•

•

•

•

•

Byla prokázána nízká, s výjimkou specificky zatížených lokalit (např. Cd na stanici v Tanvaldě nebo SO2 v některých severočeských oblastech), až nevýznamná zátěž venkovního ovzduší Cd, Pb, Ni a SO2. Byla potvrzena vyšší a plošná zátěž měřených lokalit suspendovanými částicemi. U frakce PM10 byla kritéria překročení ročního imisního limitu v roce 2005 naplněna v 19 sídlech a všech městských pražských obvodech (81 % obyvatelstva v sídlech zahrnutých do Systému monitorování). Nezanedbatelná je i zátěž městského ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM2,5, kde předpokládanou roční cílovou hodnotu rámcové směrnice EU (25 µg/m3) překračuje téměř polovina měřicích stanic. Byly měřeny srovnatelné (s rokem 2004) imisní charakteristiky NO2 ve většině sídel. Imisní limit je překračován v dopravně významně zatížených lokalitách ve velkých městských aglomeracích. Byly potvrzeny dlouhodobě sledované trendy těžkých kovů, tj. pozvolný pokles (olovo) nebo víceméně stabilizovaný stav (kadmium, chrom, arzen) bez významnějších výkyvů za období 1995 až 2005. Ze spektra měřených kovů vystupují hodnoty kadmia a arsenu, které na stanici v Tanvaldě překročily hodnotu cílového imisního limitu a v ostatních sídlech dosahují v nejvíce exponovaných lokalitách až hodnoty poloviny stanovených cílových imisních limitů. Přetrvávají nebo jsou mírně navýšené imisní charakteristiky benzenu, i v roce 2005 byl imisní limit překročen na stanicích v ostravsko-karvinské oblasti a na dopravně exponované stanici v Praze, kde je dlouhodobě nalézána nejvyšší zátěž. Byla potvrzena, přes mírný pokles proti roku 2004 a vyšší prostorovou variabilitu, vysoká zátěž měřených lokalit polycyklickými aromatickými uhlovodíky - cílový imisní limit stanovený pro benzo(a)pyren je dlouhodobě překračován na většině měřicích stanic, což platí i po rozšíření o data ze 13 stanic provozovaných ČHMÚ v roce 2005.

Látky s potenciálním karcinogenním působením: •

•

Benzo(a)pyren - vypočtená hodnota navýšení individuálního zdravotního rizika je 6,4*10-5; odhad populačního rizika pro populaci monitorovaných měst – 6,3 nových případů, z toho 2,8 připadá na ostravsko-karvinskou oblast a 0,85 na pražskou aglomeraci. Benzen - vypočtená hodnota navýšení individuálního zdravotního rizika je zde 4,9*10-6; odhad populačního rizika 0,414 nových případů, i zde má největší podíl – 0,17 ostravsko-karvinská oblast.

97


Arsen a nikl - vypočtená hodnota navýšení individuálního zdravotního rizika je 2,7*10-6 respektive 8,6*10-7; odhad populačního rizika 0,11 nových případů pro arsen a 0,04 pro nikl. Proti roku 2004 hodnota populačního rizika mírně poklesla. Kromě průmyslově zatížených lokalit, mezi které stále ještě patří například Liberec, Karviná nebo Ústí nad Labem, se znečištění ovzduší koncentruje ve velkých městských aglomeracích (Praha, Brno, Ostrava), kde je překračován imisní limit u více sledovaných parametrů kvality ovzduší. Úroveň znečištění se vyrovnává. Lokální snížení počtu významně exponovaných lokalit ve městech je provázeno jevem méně příjemným, kdy dochází v některých faktorech ke zhoršování kvality ovzduší i u dříve „čistých“ lokalit. Zároveň, v souvislosti s celorepublikovým nárůstem intenzity dopravy, přibývají významně zatížená místa („hot spots“) i v dalších sídlech. •

C. Ukazatele kvality vnitřního ovzduší v bytech V rámci monitoringu vnitřního ovzduší byla připravena pilotní studie proměření vnitřního ovzduší ve školách podle požadavků vyhlášky MZd ČR č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb [30].

12.2 Vazba na koncepce v oblasti ochrany veřejného zdraví Obdobně jako u posuzování vlivů na životní prostředí, i HIA musí být provázáno s cíli koncepcí na vyšších úrovních týkajících se dané problematiky. Pro posuzování v oblasti veřejného zdraví v rámci PR HSO LK se uvažuje o harmonizaci a vazbách se 3 relevantními dokumenty (2 národní, 1 krajská koncepce): •

Národní akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (NEHAP – National Environmental Health Action Plan) [16] – předkládá ucelené informace o stavu a interakci mezi znečišťujícími látkami a lidském zdraví, založené na dlouhodobém výzkumu a monitoringu. Získané poznatky jsou využity ke stanovení relevantních opatření směřujících ke zlepšení životního prostředí i zdravotního stavu lidské populace.

•

Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století („Zdraví 21“) [17] – je meziresortním koncepčním programem vycházejícím z principů WHO. Vytyčuje úkoly pro snížení počtu neinfekčních i infekčních onemocnění, zaměřuje se však i na oblast prevence, péče o duševní zdraví, změny životního stylu a klade důraz na vazbu se zdravým životním prostředím. Velký význam je kladen na kooperaci všech složek společnosti a resortů spojených společnou odpovědností v dané problematice. Často se jedná o zásadní rozhodnutí v energetice, dopravě, zemědělství, vzdělávání a legislativě, jež nepopiratelně ovlivní oblast veřejného zdraví.

•

Zdravotní politika Libereckého kraje [18] – zohledňuje požadavky národních dokumentů. Vychází a dále rozpracovává cíle národního dokumentu Zdraví 21.

Dalšími koncepcemi, jež vyžadují zohlednění priorit, je Evropský akční plán životního prostředí a zdraví dětí (CEHAPE – Children´s Environment and Health Action Plan for Europe; přijat v Budapešti v roce 2004 a stanovující cíle pro zdraví senzitivní skupiny dětí) a Akční plán zdraví a životního prostředí 2004-2010 EU (EHAPE - The European Health Action Plan for Europe 2004-2010, přijat v Budapešti 2004 a zaměřující se na snižování nepříznivých zdravotních dopadů způsobených znečištěním ŽP) na nadnárodní úrovni. Při vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví PR HSO LK vycházíme z předpokladu, že cíle

98


a priority stanovené na národní a mezinárodní úrovni ve výše zmíněných dokumentech jsou v souladu s krajskou Zdravotní politikou. Zda jsou dále adekvátně promítnuty do návrhové části posuzované koncepce, je vyhodnoceno níže. Tabulka č. 16: Naplnění cílů Zdravotní politiky Libereckého kraje Cíl

Naplnění v PR HSO LK*

Dílčí úkol 1.1 Udržení a zlepšení současné úrovně prenatální a perinatální péče. 1.2 Snížení míry kojenecké úmrtnosti. 1.3 Na úmrtnosti živě rozených zvýšit podíl bez VVV nebo postižení.

1. Zdravý start do života

1.4 Zvýšení podílu kojených dětí do 6 měsíců života a zavedení statutu "Baby Friendly Hospital" pro všechna porodnická a novorozenecká oddělení v Libereckém kraji.

D2a **

1.5 Nehody a násilí na dětech mladších 5 let. 1.6 Stabilizace systému poskytování zdravotní péče dětem a mladistvým. 2.1 Počet úmrtí a invalidity mladých lidí v důsledku násilí a nehod.

2. Zdraví mladých

2.2 Podstatně snížit podíl mladých lidí, kteří se podílejí na zdraví škodlivých formách chování, ke kterým patří konzumace drog, tabáku a alkoholu.

D2,(D3),D5

3.1Střední délka života a pravděpodobná délka života bez invalidity u 65letých by se měla prodloužit alespoň o 20 %.

3. Zdravé stárnutí

4. Zlepšení duševního zdraví

3.2 Nejméně o 50% by se měl zvýšit podíl osob nad 80 let, které dosahují v domácím prostředí takovou úroveň zdraví, která jim umožní uchovat si autonomii, sebeúctu a své místo ve společnosti. 4.1 Omezit výskyt a nežádoucí zdravotní důsledky duševních poruch a posílit schopnost vyrovnávat se stresujícími životními okamžiky.

D2,D4,D5

D2,(D5)

4.2 Snížit počet sebevražd. 5.1Eliminovat z území evropského regionu SZO případy dětské obrny a nejpozději do roku 2003 toto věrohodně potvrdit. 5.2 Eliminovat novorozenecký tetanus. 5.3 Nejpozději do roku 2007 eliminovat spalničky.

5. Prevence infekčních onemocnění

5.4 Nejpozději do roku 2010 dosáhnout: výskyt záškrtu pod 0,1 případu na 100 000 obyvatel, pokles nově zjištěných nosičů viru hepatitidy B nejméně o 80 %, méně než 1 případ na 100 000 obyvatel v případě příušnic, dávivého kašle a invazivních chorob vyvolaných Haemophilem influenzae b, výskyt vrozené syfilis nižší než 0,01 případů na 1 000 živě narozených dětí, vrozeného zarděnkového syndromu nižší než 0,01 případů na 100 živě narozených dětí.

D2a (D2b)**

5.5 Nejpozději do roku 2015: omezit výskyt malárie pod 5 případů na 100 000 obyvatel, zajistit trvalé a pokračující snižování výskytu, úmrtnosti a negativních dopadů infekce HIV/AIDS, dalších pohlavně přenosných chorob, tuberkulózy, akutních respiračních a průjmových onemocnění. 5.6 Omezit výskyt virové hepatitidy B a hepatitidy C v Libereckém kraji.

6. Snížení výskytu neinfekčních nemocí

6.1 Snížit počet úmrtí v důsledku kardiovaskulárních chorob u osob mladších 65 let o 40 %. 6.2 Úmrtnost u všech typů nádorových onemocnění u osob mladších než 65 let snížit nejméně o 15 %, přičemž úmrtnost u rakoviny plic snížit o 25 %. 6.3 Amputace, oslepnutí, poruchy ledvin, těhotenské komplikace a další závažné zdravotní komplikace související s cukrovkou snížit o jednu třetinu.

99

D2a (D2b)**


6.4 Zlepšení orálního zdraví dětí a mládeže – dosáhnout, aby alespoň 80% dětí ve věku do 6 let bylo bez zubního kazu a ve věku do 12 let měly děti v průměru maximálně 1,5 KPE zubů (zkažený, chybějící nebo zaplombovaný zub).

7. Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy

8. Zdravé a bezpečné životní prostředí

7.1 Počty smrtelných a vážných zranění v důsledku dopravních nehod snížit alespoň o 30%. 7.2 Počty úmrtí a vážných úrazů na pracovišti, doma a při rekreaci snížit nejméně o 50%. 7.3 Úmrtí v důsledku domácího násilí, násilí orientovaného na druhé pohlaví a organizovaného zločinu, stejně jako zdravotní důsledky takto vzniklých zranění snížit alespoň o 25 %.

B1,B2,B3,B 4, B5,D2

8.1Snížit expozice obyvatelstva zdravotním rizikům souvisejícím se znečištěním vody, vzduchu a půdy látkami mikrobiálními, chemickými a dalšími, aktivity koordinovat s cíli, stanovenými v Akčním plánu zdraví a životního prostředí.

A2,A5,A11, B6, E1-3,C3-7, 8.2 Zajistit obyvatelstvu univerzální přístup k dostatečnému množství pitné vody (A1,E4, E5) uspokojivé kvality.

9. Zdravější životní styl

9.1 Rozšířit zdravé chování ve výživě a zvýšit tělesnou aktivitu.

A5,D2,D3, 9.2 Zvýšit nabídku, cenovou dostupnost a dosažitelnost biologicky hodnotných, D5, E3 (A1,A6) hygienicky a zdravotně nezávadných potravin (tzv. bezpečných potravin). 10.1 Mezi osobami staršími než 15 let by mělo být 80 procent nekuřáků a mezi osobami mladšími než 15 let by nekuřáci měli představovat téměř 100%.

10. Snížit škody 10.2 Spotřeba alkoholu na hlavu by neměla přesáhnout 6 litrů za rok a u osob D1,D2 způsobené mladších 15 let by měla být téměř nulová. (D3,D5) alkoholem, drogami 10.3 Snížit užívání drog alespoň o 25 %. a tabákem 10.4 Zajistit součinnost všech složek vstupujících do problematiky tabáku, alkoholu a drog. 11.1 Zlepšit bezpečnost a kvalitu domácího prostředí jak rozvojem schopností jednotlivců i rodin chránit a zlepšovat své zdraví, tak snížením vlivu zdravotních rizikových faktorů existujících v domácnostech.

11. Zdravé místní životní podmínky v Libereckém kraji

11.2 Zajistit, aby nejméně 50% dětí mělo příležitost zařadit se do mateřských škol podporující zdraví a 95% do základních škol podporující zdraví. 11.3 Dosáhnout, aby nejméně 50% měst, městských oblastí a komunit bylo aktivními členy sítě Zdravých měst či Zdravých komunit.

(A1),B6-8, D1,D3-5, E2

11.4 Zavázat alespoň 30% středních a velkých firem k dodržování principů zdravé společnosti/firmy. 12.1 Vytvoření uceleného systému primárních zdravotních služeb, který zajistí návaznost péče v podobě účinné a nákladově efektivní struktury, vzájemné interakce a zpětné vazby se sekundárními a terciárními nemocničními službami.

12. Integrovaný Prioritní postavení práce praktických lékařů a zdravotních sester v rámci (D5) zdravotnický sektor 12.2 integrované primární zdravotní péče. 12.3 Zahrnout do poskytování zdravotní péče podíl občanů a respektovat i podporovat jejich roli jako spolutvůrců péče o zdraví. * opatření hodnocená k naplnění cílů ZP LK jsou vztažena ke struktuře číslování v tabulce č. 10 ** D2a Sociální práce, sociální služby a zdravotnictví (P,ZČ,CS,C,F); D2b Sociální práce a sociální služby (HCH)

Cíle Zdravotní politiky jsou naplňovány v rámci jednotlivých HSO opatřeními především v prioritní oblasti D Lidské zdroje. Zlepšení a zabezpečení zdravého životního prostředí je již úkolem kooperace více sektorů – zkvalitňování dopravní a technické infrastruktury, rozvoj v hospodářské oblasti respektující principy a zásady udržitelného rozvoje s využitím BAT (vývoj směřován k podpoře mimoprodukčních funkcí krajiny, agro- a ekoturistice, využití brownfields, sanace SEZ, podpora OZE, atd.), ale i samotná ochrana a snižování znečištění životního prostředí. Některé konkrétněji definované dílčí cíle, zaměřující se v Zdravotní 100


politice přímo na problematiku prevence a snižování stávajících zdravotních rizik, jsou ve většině případů alespoň nepřímo odraženy v jednotlivých opatření posuzované koncepce. Cílem PR HSO LK však není cíle konkrétně věcně a obsahově naplňovat, povinností koncepce je sledovat a umožnit realizaci rozvojových záměrů, které budou Zdravotní politikou naplňovány. Tato podmínka je splněna zejména v opatřeních zabývajících se aktivitami v oblasti zdravotnictví a koordinace strategických dokumentů na příslušných správních úrovních.

12.3 Předpokládané vlivy na veřejné zdraví Determinantem pro kvalitu veřejného zdraví je zároveň i stav životního prostředí a všech jeho složek (viz. cíl 8. ZP LK), jež mohou současně sloužit jako ukazatele stávající míry možného negativního působení na VZ. I přes veškeré dlouhodobé úsilí, vložené do ochrany životního prostředí a veřejného zdraví v podobě prevence znečištění složek ŽP, dochází neustále k nárůstu výskytu nemocí způsobených environmentálními faktory. Jsou to např.: • • • • •

kvalita ovzduší – emisní a imisní zátěž (koncentrace znečišťujících látek v ovzduší), hluková zátěž, kvalita povrchových a podzemních vod (koncentrace znečišťujících látek), kontaminace půdy horninového prostředí a dalších navazujících ekosystémů na nich závislých (vegetace, fauna, vody), závadné látky v potravním řetězci.

V příloze č. 8 je uveden přehled environmentálních faktorů, jež mohou být ovlivněny při vlastní realizaci konkrétních projektů příslušných k jednotlivým navrženým opatřením PR HSO LK. U většiny opatření navržených v PR HSO LK lze očekávat příznivé ovlivnění uvedených faktorů. Negativní působení mohou zapříčinit především opatření v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury, zejména silniční sítě. Ty mohou být plánovány jako samostatné projekty s následným zvýšením hustoty silniční sítě nebo jako nepřímá součást rozvojových aktivit (cestovní ruch, obytná zástavba, průmyslové zóny) vnášejících do území nové plochy dopravní infrastruktury v podobě obslužných či účelových komunikací. Rozvoj silniční dopravy se tak stává jedním z hlavních činitelů, který může významně ovlivnit zdravotní stav obyvatel. Rozvoj cestovního ruchu a souvisejících aktivit může působit i negativním směrem. U konkrétních záměrů souvisejících s rozvojem vodních sportů je nutné klást důraz na jakost povrchových toků. U aktivity C 1.4 Doplnění služeb koupaliště Kristýna a další stravovací a sportovní aktivity je nutno zohlednit velmi špatný stav kvality vody v okolí [22].

12.4 Identifikace škodlivin a jejich možné dopady na lidské zdraví Oxid siřičitý (SO2) je toxický při vdechování a může způsobit poleptání. Při běžných koncentracích kolem 0,1 mg.m-3 oxid siřičitý dráždí oči a horní cesty dýchací. Při koncentraci 0,25 mg.m-3 dochází ke zvýšení respirační nemocnosti u citlivých dospělých i dětí. Koncentrace 0,5 mg.m-3 vede k vzestupu úmrtnosti u starých chronicky nemocných lidí. Významně ohroženou skupinou lidí jsou především astmatici, kteří bývají na působení oxidů síry velmi citliví. Při kontaktu s vyššími koncentracemi SO2 dochází u exponované osoby zejména k poškození očí, poškození dýchacích orgánů (kašlání, ztížení dechu), při velmi

101


vysokých koncentracích tvorba tekutiny v plicích (edém). Opakovaná expozice způsobuje ztrátu čichu, bolesti hlavy, nevolnost a závratě. V České republice platí pro koncentrace SO2 hodinový imisní limit 350 µg/m3 a 24 hodinový imisní limit 125 µg/m3, bez stanovené meze tolerance [31, 32]. Suspendované částice (PM10) jako takové, bez specifikace chemického složení, mohou způsobovat změnu funkce i kvality řasinkového epitelu v horních cestách dýchacích, mohou vyvolávat zvýšenou produkci hlenu v dolních dýchacích cestách a snížit samočisticí schopnosti dýchacího ústrojí. Tyto změny usnadňují vznik infekce. Častá zánětlivá onemocnění mohou vést až ke vzniku chronického onemocnění. Účinek prachových částic závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Větší částice jsou zachyceny v horních partiích dýchacího ústrojí, obvykle se dostanou do trávicího ústrojí a tvoří součást expozice požitím. Částice menší než 10 µm se dostávají do dolních cest dýchacích. Efekt zvýšených koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 se může projevit na zvýšení nemocnosti, symptomů u astmatiků i úmrtnosti. Citlivou skupinou jsou děti, starší osoby a osoby s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového ústrojí. Největší podíl prachu se ukládá v plicích při velikosti částic mezi 1 až 2 µm (to je také důvod pro zavedení samostatného sledování frakce PM2,5). S dalším zmenšováním částic jejich retence v plicích klesá, protože se začínají chovat jako plynné molekuly. Částice menší než 0,001 µm jsou téměř všechny zase vydechovány. V ČR je stanoven 24 hodinový imisní limit 50 µg/m3 a roční imisní limit 40 µg/m3 [31, 32]. Oxid dusičitý (NO2) proniká díky své malé rozpustnosti do plicní periferie. Pokud jde o krátkodobou expozici, predikuje zdravotní riziko zvýšeného výskytu astmatických obtíží u citlivých jedinců, protože zdraví jedinci snesou bez následků koncentrace kolem 2 000 µg/m3. Překročení krátkodobé imisní koncentrace 200 µg/m3 nevylučuje, při spolupůsobení dalších faktorů (chlad, námaha, ad.), zvýšení rizika zhoršení zdravotního stavu pro některé zvláště citlivé osoby s astmatickými obtížemi a chronickou obstrukční bronchitidou. Pro děti znamená expozice NO2 zvýšené riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí. Hlavním efektem NO2 je nárůst reaktivity dýchacích cest. Koncentrace 380 až 570 µg/m3 je považována za nejnižší účinnou pro 1-2 hodinovou expozici pro velmi citlivé osoby. V ČR je stanoven cílový hodinový imisní limit 200 µg/m3 (s mezí tolerance 40 µg/m3 na rok 2006) a cílový roční imisní limit 40 µg/m3 (s mezí tolerance 8 µg/m3 na rok 2006), kterých má být dosaženo k roku 2010 [31, 32]. Olovo (Pb) je škodlivé při vdechování nebo požití a vysoce toxické pro vodní organismy. Nadměrné expozice mohou způsobit onemocnění mozku u dětí nebo plodu v těle matky. Do půdy se olovo dostává emisemi z hutí zpracovávajících olověnou rudu, z výfukových plynů a aplikací čistírenských kalů a průmyslových kompostů do půdy, do ovzduší se dostává i při výrobě a zpracování akumulátorů. Antropogenní zdroje jsou až 100x významnější než zdroje přírodní (zvětrávání hornin, hlavně galenitu). Olovo má vysoký akumulační koeficient a významně se proto hromadí nejenom v sedimentech a kalech, ale i v biomase organismů, tudíž se může dostat i do potravin. V nich se může objevit i v důsledku kontaminace z obalů (konzervy, smalt, olovnaté sklo) nebo použitím kontaminované vody při přípravě. Expozice vede k poškození celé řady orgánů – ledvin, jater, nervového systému, červených krvinek, cév a svalstva. Akutní poškození nervové soustavy nastává při koncentraci olova v krvi v rozsahu 0,5-3 mg/l. Poškození nervové soustavy se projevuje podrážděním, poruchami pozornosti a paměti, bolestmi hlavy, svalovým třesem, halucinacemi, prodloužením reakčního času, poklesem IQ a rychlosti vedení nervového vzruchu. U dětí může již nižší koncentrace způsobit závažné poruchy, dokonce smrt. Také je pravděpodobné, 102


že poškozuje reprodukční systém a nepříznivě ovlivňuje imunitní systém. Olovo je klasifikováno jako lidský karcinogen plic a ledvin. V ČR je stanoven roční imisní limit 0,5 µg/m3. [31, 32] Oxid uhelnatý (CO) zbavuje tělo kyslíku (místo něj se na červené krvinky váže CO, a to mnohem pevněji), což způsobuje zpomalení reflexů, bolesti hlavy a při dlouhodobé expozici a vysoké koncentraci smrt udušením. Z jeho základních vlastností vyniká extrémní hořlavost, toxicita při vdechování a možnost poškození plodu v těle matky. Zdroji emisí CO jsou spalovací procesy, koksárenství, rafinerie olejů a zemního plynu, hutnictví a kovoprůmysl, cementárny, sklárny, výroba keramiky, tavení nerostných materiálů, zpracování celulózy, atd. Fotochemické reakce, jichž se CO účastní v atmosféře, zapříčiňují zvýšené koncentrace metanu a škodlivého přízemního ozónu (fotochemický smog). Malé koncentrace CO, vyskytující se běžně v ovzduší ve městech, mohou způsobit vážné zdravotní potíže zejména lidem trpícím kardiovaskulárními chorobami. Při vyšších koncentracích (výjimečné situace) je oxid uhelnatý jedovatý. V ČR je stanoven roční imisní limit 10 000 µg/m3. [31, 32] AOT40 – přízemní ozón (O3) je označován za sekundární znečišťující látku v ovzduší. Nemá totiž vlastní významný zdroj emisí, ale vzniká v ovzduší celou řadou chemických reakcí z tzv. prekursorů, kterými jsou oxidy dusíku a těkavé organické látky (VOC), za účinku slunečního záření a spolupůsobení O2. Koncentrace ozonu roste se zvyšující se teplotou. V noci i ve dne dochází k rozkladu molekul ozonu chemickými reakcemi s redukujícími složkami ovzduší. Chemické reakce vedoucí ke vzniku ozonu mají za následek roční chod ozonu s nejvyššími koncentracemi na jaře a v létě. Nejnižší koncentrace ozonu jsou pozorovány v zimě. V závislosti na koncentraci může dojít k poškození všech částí respiračního traktu. Charakteristickým příznakem expozice je poškození plicních funkcí, obvykle doprovázené dechovými a jinými symptomy. Toxicita působí spojitě, přičemž vyšší koncentrace způsobují větší účinky. Krátkodobé akutní účinky ozonu, počínaje drážděním očí působením oxidantů jiných než ozonu, jsou postřehnutelné při 200 µg/m3 (0,1 ppm) nebo při nižších. Po hodinových expozicích při 1000 µg/m3 (0,5 ppm) již dochází k vážným akutním škodlivým účinkům. V ČR je stanovena hodnota cílového imisního limitu 120 µg/m3 (max. denní 8 hod. klouzavý průměr) s dosažením do roku 2010. [20, 22] Benzen je těkavá organická látka, kterou lze označit jako karcinogenního činitele. Nejvýznamnějšími plošně se vyskytujícími zdroji benzenu jsou emise výfukových plynů z automobilů a manipulace s pohonnými hmotami. Hlavní cestou vstupu do organismu je inhalace. Benzen má při dlouhodobé expozici účinky hematotoxické, genotoxické, imunotoxické a karcinogenní. Poškozuje kostní dřeň a způsobuje změny buněčných krevních elementů. Karcinogenní působení je jedním z nejzávažnějších účinků působení benzenu. Byly popsány nádory jater, prsu, nosní dutiny a leukémie. WHO definovala pro benzen, na základě zhodnocení řady studií, jednotku karcinogenního rizika pro celoživotní expozici koncentraci 1 µg/m3 v rozmezí 4,4-7,5 E-6. To znamená, že při celoživotní expozici benzenu v koncentraci 1 µg/m3 se zvýší pravděpodobnost vzniku nádorového onemocnění o 4,4-7,5 osob na 1 milion exponovaných. Jde však o horní mez odhadu rizika, které pravděpodobně nadhodnocuje skutečné působení. V ČR je stanoven roční imisní limit 5 µg/m3 s mezí tolerance 4-5 µg/m3 (pro rok 2006). [19, 31, 32] Kadmium (Cd) je zdraví škodlivé při požití a při vdechování může působit až karcinogenně. Mezi hlavní antropogenní emise kadmia patří: těžba a zpracování Cd, spalování fosilních 103


paliv a odpadů, hnojení fosfátovými hnojivy s obsahem Cd, využití čistírenských kalů (spalování, aplikace na půdy), galvanické pokovování a výroba Ni-Cd akumulátorů. Pro lidský organismus je kadmium toxické, poškození se může projevit zejména na ledvinách. Má velmi vysoký akumulační koeficient, detoxikace je proto pomalá a hrozí nebezpečí chronických otrav. Je řazena do kategorie karcinogenů (rakovina plic a prostaty) a teratogennů (poškozuje plod). Z dalších účinků je významné poškození jater, kostí, plic, gastrointestinálního traktu, srdce a imunitního systému. Kromě výše zmíněného zesiluje toxické účinky jiných kovů, například zinku a mědi. Liberecký kraj je v důsledku specifického tradičního průmyslu oblastí s nejvyššími koncentracemi kadmia v ČR. Pro Českou republiku je vyhláškou stanoven cílový roční imisní limit 5 µg/m3 s mezí tolerance 4 µg/m3, který má být naplněn do roku 2010. [31, 32] Arsen (As) je vysoce toxický při požití (především ve vodním prostředí, kde může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky), způsobuje poleptání a má karcinogenní účinky. V zemědělství se používá pro výrobu pesticidů, jeho sloučeniny se používají rovněž ve sklářském průmyslu, což je tradiční odvětví Libereckého kraje. Do ovzduší se dostává pouze lidskou činností (spalování fosilních paliv a dřeva konzervovaného přípravky obsahujícími arsen). Vysoké koncentrace se mohou vyskytnout v okolí metalurgických závodů. Jeho sloučeniny se mohou dostat do půdy a následně do povrchových i podzemních vod přírodními procesy (zvětrávání hornin) nebo jako následky lidské činnosti (nezabezpečené skládky odpadu, výluhy elektrárenských popílků, nadměrné používání pesticidů, apod.). Člověk přijímá arsen ze 70 % v potravě, 29 % v pitné vodě a 1 % ze vzduchu. Většina arsenu v potravě je však přítomna ve formě organických komplexů, které jsou méně toxické. Nadměrná expozice vede ke zdravotním rizikům zažívacího a centrálního nervového systému, srdce a ledvin. Arsen je karcinogen, způsobuje rakovinu plic a kůže, zvyšuje pravděpodobnost nádorů jater, ledvin a močového měchýře. V ČR je stanoven cílový roční imisní limit 0,006 µg/m3, který má být naplněn do roku 2012. [31, 32] Nikl (Ni) je pravděpodobně karcinogen, může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží a nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Přirozeným zdrojem niklu jsou aerosoly z mořské hladiny, půdní prachy, sopečný popel a z antropogenních zdrojů můžeme vyjmenovat těžbu a zpracování niklu, spalování fosilních paliv a odpadů, rafinerie ropy a plynu, aplikace čistírenských kalů do půdy. Při kontaktu s pokožkou způsobuje nikl vznik kožní dermatitidy, dále je podezřelým karcinogenem – rakovina plic, nosní přepážky a vzácněji hltanu. Akutní otrava má za následek poškození zažívacího traktu, cév, ledvin, srdce a centrální nervové soustavy. V ČR je stanoven cílový roční imisní limit 0,001 µg/m3, který má být naplněn do roku 2012. [31, 32] Benzo(a)pyren (BaP) spadá pod látky označované jako polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). BaP je všudypřítomný produkt nedokonalého spalování a jako takový je běžně uvolňován do prostředí. Je karcinogenní, teratogenní, může způsobit poškození reprodukční schopnosti a dědičných vlastností. Je vysoce toxický pro vodní organismy. Do těla se dostává vdechnutím, ale může prostoupit i přes pokožku. Expozice může vést k různým rizikům: ohrožení zdravého vývoje plodu, riziko onemocnění rakovinou, podráždění až popálení kůže. Koncentrace, ve kterých se vyskytuje, jsou nejvyšší u zdroje znečištění, ale může být prokázán i ve značných vzdálenostech, protože je relativně velmi stálý. V ČR je stanoven pro BaP cílový roční imisní limit 0,001 µg/m3, který má být naplněn do roku 2012. [31, 33]

104


Amoniak (NH3) je hořlavou a toxickou látkou (vysoce pro vodní organismy), která může způsobit i poleptání. Hlavním podílem emisí jsou rozklady živočišných odpadů (až 74 %), ostatní zdroje se tedy podílejí na produkci škodliviny jen v menší míře (výroba hnojiv, používání dusíkatých hnojiv, průmyslové chlazení, splaškové odpadní vody, atd.). Soli vytvořené v atmosféře za součinnosti amoniaku se lehčeji uvolňují ve formě kyselých dešťů a dostávají se tak do půd a do vodních ekosystémů (vysoká toxicity díky rozpustnosti, možnost eutrofizace). Krátkodobá expozice může dráždit i popálit kůži a oči s rizikem trvalých následků. Dráždit může rovněž nosní sliznice, ústa, hltan a způsobuje kašel a dýchací potíže. V koncentraci vyšší než 0,5 % obj. (asi 3,5 g/m3) je i krátkodobá expozice smrtelná. Čichové vnímání nastává již při nízkých koncentracích od 0,02 ppm. [31, 32, 34] Fluoridy jsou toxické při vdechování, při styku s kůží, při požití, uvolňují velice toxický plyn při styku s kyselinami a dráždí oči a kůži. Přirozené zdroje nepředstavují pro životní prostředí významnější riziko, oproti antropogenním, jehož nejvýznamnějším představitelem je spalování uhlí. Dalšími zdroji jsou průmyslové procesy (výroba oceli hliníku, mědi, niklu, fosfátové rudy, výroba a používání hnojiv, výroba skla, cihel, keramiky, pesticidů tmelů, lepidel, apod.), využívání pro fluorování vody nebo ve formě pesticidů, úniky ze špatně zajištěných skládek odpadů a úložišť elektrárenských popílků. Stopová množství fluoridů jsou nezbytná pro život mnoha organismů, avšak vyšší množství způsobuje negativní vlivy. Expozice vede k podráždění kůže a očí, nosu, dýchacích cest a plic. Fluoridy mohou mít i teratogenní účinek. [31, 32] Uran (U) je radioaktivní prvek, kov. Je označován jako nebezpečná závadná látka, toxická pro vodní prostředí. Mezi nejvýznamnější zdroje patří vnos uranu do povrchových vod způsobený uranovou těžbou. Sloučeniny uranu se mohou používat i jako přísada do sklářského kmene. Emisní standardy jsou upraveny NV č. 61/2003 Sb. Přípustná hodnota pro těžbu a zpracování jsou 0,3 mg/l. S přihlédnutím k místním vodohospodářským podmínkám může vodoprávní úřad stanovit limity pro vypouštění přísněji. Imisní limity jsou upraveny tímtéž NV. Přípustná hodnota znečištění povrchových vod je pro uran 50 µg/l. Imisní standardy vyjadřují přípustné znečištění povrchových vod při průtoku Q365, popřípadě při minimálním zaručeném průtoku vody v toku, nebo hodnotu, která je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 5 %. [21]

12.5 Imisní zátěž Z výzkumů a analýz provedených v minulosti vyplývá, že zdravotní ukazatele mohou být ovlivněny především znečištěným ovzduším. Pomocí MZSO a systému MONARO (monitoring akutních respiračních onemocnění) jsou sledovány zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší. Pro Liberecký kraj jsou systémem sledovány 3 lokality – Tanvald, Jablonec nad Nisou a Liberec. Z měření vyplývá (data k roku 2005): Z celkového počtu lokalit, ze kterých byl obdržen dostatek údajů pro výpočet platného ročního průměru imisí niklu za rok 2004, nebylo, obdobně jako v předchozích letech, indikováno překročení stanoveného imisního limitu (0,02) – v Libereckém kraji max. Souš. V území se překrývá monitoring MZSO a ČHMÚ. Výsledky měření se shodují, i když jsou v některých případech prováděny v jiných intervalech nebo v odlišných lokalitách. Jejich porovnání je patrné v příloze č. 9. Ze sledovaných imisních limitů byla překročena hodnota arsenu, kadmia, mírně BaP a PM10. Nejzávažnější překročení je u arsenu a kadmia, které dosahuje nejvyšších hodnot v České republice – zasaženou lokalitou je okolí města Tanvald, což je způsobeno charakterem zdejšího průmyslu.

105


Obrázek č. 4: Území se zhoršenou kvalitou ovzduší v Libereckém kraji

(LV – hodnota imisního limitu; LV+MT – imisní hodnota zvýšená o toleranční mez)

Zdroj: [23] Trvalým zdrojem znečištění ovzduší je silniční motorová doprava a sezónně individuální vytápění domácností a ostatních provozů, případně technologické zdroje znečištění ovzduší ve výrobních podnicích. Z dopravních emisí jsou nejvýznamnějšími škodlivinami oxid uhelnatý (CO), oxidy dusíku (NOx), polyaromatické uhlovodíky, suspendované částice (zejména frakce PM10) a velký počet organických látek jako je benzen, aldehydy a řada dalších. Při hodnocení potenciálního vlivu dopravy jsou pro hodnocení nepříznivých zdravotních vlivů liniových zdrojů používány jako indikátory oxidy dusíku resp. oxid dusičitý, reprezentující skupinu látek se systémovým působením, společně s benzenem jako reprezentantem karcinogenních látek. Suspendované částice, které jsou emitovány převážně z dieselových motorů, představují frakci jemných částic, která je vzhledem ke svému složení také významná z hlediska působení na zdraví.

12.6 Hluková zátěž Charakter a účinky hluku Hluk patří v dnešní době k nejrozšířenějším škodlivinám narušující pracovní i životní prostředí, a to především v důsledku akcelerace rozvoje dopravy a průmyslu. Za hluk lze považovat každý nechtěný zvuk rušivého až obtěžujícího charakteru, který má škodlivé účinky bez ohledu na jeho intenzitu. Účinky můžeme rozdělit podle rozsahu a následku působení na účinky ovlivňující sluchový orgán (dočasné až trvalé následky), celý organismus, hormonální a metabolické procesy, spánek nebo psychiku člověka. Systémový účinek hluku se projevuje na celém organismu. Sluchový orgán, jakožto nepřetržitý alarmující receptor, neustále vyhodnocuje zvukové podněty. Negativní účinky nadměrného působení hluku se na organismu odrazí až po několikaleté expozici (10-15 let). Z analýz vyplývá, že např. při dlouhodobé noční expozici o 55 dB ze silniční dopravy dochází ke zvýšení koncentrace stresových hormonů s následnými negativními účinky na celý organismus – centrální nervový, imunitní, kardiovaskulární systém (např. zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence), psychické poruchy, apod. Veškeré zmíněné zdravotní problémy vedou ke vzniku civilizačních chorob. Při dlouhodobé nadměrné expozici se tak hluk stává tzv. chronickým stresorem.

106


Pozemní hluk pochází ze tří hlavních zdrojů. Nejvyšší zastoupení má tzv. hluk mechanický (doprava, průmysl), který tvoří až 69 %, následuje hluk kulturní (sdělovací prostředky, hudba, hovor, zpěv) - až 29 %, a nejmenší podíl má hluk přírodní (2 %). Z hlediska intenzity hluku platí tzv. Lehmanovo schéma, které dělí hluk do následujících kategorií: > 30 dB

nebezpečí pro nervový systém

> 55 dB

negativní ovlivnění vegetativního systému

> 90 dB

nebezpečí pro sluchový orgán

> 120 dB

nevratné poškození buněčných struktur a tkání

Velice negativní je dlouhodobá nadměrná expozice během spánku, který má fungovat jako zotavovací proces organismu. Hluková zátěž pak může zapříčinit zvýšenou unavitelnost, sníženou výkonnost, až oslabení imunitní schopnosti organismu a zvýšenou náchylnost k infekčním onemocněním. Psychicky je vnímání hluku ovlivněno osobnostními charakteristikami. Rozdíly lze nalézt i v populační rozdílnosti – rasové, geografické i sociální. Obtěžování hlukem je vnímáno subjektivně, tudíž není odvozeno od hladiny hluku. Rušení hlukem ztěžuje učení, využívání paměti, průběh tvůrčích schopností, vzájemnou komunikaci a může způsobit i poruchy citové rovnováhy, které dále negativně ovlivňují společenský život. Při charakteristice možných zdravotních účinků hluku je možné orientačně vycházet z níže uvedené tabulky, ve které jsou uvedeny prahové hodnoty hlukové expozice pro nepříznivé účinky nočního hluku ve venkovním prostředí, které se dnes považují za dostatečně prokázané. Tyto prahové hodnoty platí pro větší část populace s průměrnou citlivostí vůči účinkům hluku. Tabulka č. 17: Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové expozice-noc (LAeq, 22-6 h) Prahová hodnota prokázaných účinků

Nepříznivý účinek

hlukové expozice – noc (LAeq, 22-6 h) – dB(A) výkonnost

60 – 65

subjektivně vnímaná horší kvalita spánku

40 – 45

zvýšené užívání sedativ

40 – 45

obtěžování hlukem

40 – 45

zvýšená nemocnost

40 – 45

zhoršená nálada následující den

a

Platná česká legislativa zabývající se hlukovou situací v území vychází z předpisů Evropského Společenství. Stanovuje příslušné limity a upravuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob, a také pravomoc a působnost orgánů ochrany veřejného zdraví. Ochranu obyvatelstva a území před nadměrných hlukem legislativně upravuje nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a nařízení vlády č. 9/2002 Sb., o požadavcích na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění nařízení vlády č. 198/2006 Sb. Poslední zmíněné NV se vztahuje k zařízením používaným ve venkovním

107


prostoru (podle přílohy č. 1 a č. 2) a domácím spotřebičům. Hygienické limity pro ostatní zařízení, ke kterým se nevztahuje toto nařízení, jsou stanoveny jinými příslušnými zákonnými normami (silniční doprava – 56/2001 Sb., železniční – 266/1994 Sb., vodní – 114/1995 Sb., vzdušné cesty – 49/1997 Sb., atd.). Nařízením vlády č. 148/2006 Sb., jsou stanoveny: • • • •

hygienické limity hluku a vibrací na pracovištích, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců a hodnocení rizik hluku a vibrací pro pracoviště; hygienické limity hluku pro chráněný vnitřní a prostor staveb, chráněný venkovní prostor; hygienické limity vibrací pro chráněný vnitřní prostor; způsob měření a hodnocení hluku a vibrací pro denní a noční dobu.

Zmíněné nařízení se nevztahuje na hluk z užívání bytů a zvuky související s bezpečnostními opatřeními pro záchranu obyvatel a jejich majetku, včetně ukázkových situací při nácviku. Zdroje hluku Zdroje hluku se rozdělují na dopravní, vznikající při výrobě, související s bydlením a trávením volného času. Populace je v současnosti zatěžována ze 40 % hlukem z pracovního prostředí a z 60 % z mimopracovního prostředí, z čehož 75-85 % je způsobeno dopravním hlukem (hlavní dopravní tahy dosahují hodnot kolem 70-85 dB). Při měření hluku se určuje typ a doba trvání hluku v určitém typu prostředí. Pro jednotlivá prostředí jsou právními předpisy (NV č. 148/2006 Sb.) stanoveny nejvyšší přípustné hodnoty NPH. Ty jsou dány součtem základní hodnoty a tzv. korekcí (podle druhu činnosti, využití území, denní/noční doby). Pro celkové hodnocení se porovnává s NPH nejnepříznivější naměřená hodnota. Základní hodnoty pro vybraná prostředí (dle § 10 nařízení vlády č. 148/2006 Sb.): • chráněný vnitřní prostor staveb = 40 dB, • chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor = 50 dB. Některé korekce pro určitá prostředí a činnosti: • hluk z dopravy v chráněném vnitřním prostoru staveb – korekce +5 dB, • hluk z dopravy v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru – korekce (ve dne): 0 (zdravotnická zařízení, lázně) až +5 dB (ostatní prostor) v případě hluku z pozemních komunikací, resp. +5 dB (zdravotnická zařízení, lázně), až +10 dB (ostatní prostor) v případě hluku z hlavních pozemních komunikací, kde tento zdroj převažuje nad ostatními; další korekce (pro noční dobu): -10 dB (v případě hluku z dopravy na železnici – korekce –5 dB), • v případě, že se jedná o starou hlukovou zátěž z dopravy (vznikla do 31.12.2000), přičítá se další korekce +10 dB, • hluk ze stavební činnosti v chráněném vnitřním prostoru staveb – korekce +15 dB v pracovních dnech k výše stanoveným nejvyšším přípustným ekvivalentním hladinám akustického tlaku A v denní době (od 7 do 21 hodin), • hluk ze stavební činnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru – korekce: +10 dB (6:00-7:00h), +15 dB (7:00-21:00h), +10 dB (21:00-22:00h), +5 dB (22:00-6:00h), • hygienický limit pro pracoviště, kde je vykonávána duševní práce (náročná na pozornost a soustředění) je 50 dB, resp. 60 dB (práce rutinní povahy); pro pracoviště na stavbách a ve výrobě: 70 dB,

108


•

vysoce impulsní hluk v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru – korekce –12 dB.

Ochrana před hlukem Živé organismy nejsou schopny adaptace ani účinné ochrany před vznikajícím hlukovým zatížením. Proto je nejúčinnějším opatřením odstranění, uzavření nebo oddělení organismů od zdrojů hluku, omezení délky hlukové expozice a používání ochranných pomůcek. Organizačním opatřením se ve většině společností stávají hlukové limity zakotvené v platné legislativě, jež byly stanoveny na základě dlouhodobých analýz. Účinky a nejvyšší hodnoty jsou dále zkoumány a přehodnocovány orgány a institucemi zaměřenými na ochranu veřejného zdraví. Pro potřeby České republiky a jeho potenciálního zatížení jsou zpracovávány strategické hlukové mapy (povinnost Ministerstva zdravotnictví vyplývající ze zákona č. 258/2000 Sb., v pozdějším znění), díky nimž lze zamezit nárůstu a kumulaci případného hlukového zatížení v dlouhodobě exponovaných lokalitách.

109


13 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Program rozvoje Hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje (dále PR HSO LK) je zpracován jako programový dokument koncepčního charakteru především v oblasti ekonomického a sociálního rozvoje, s ohledem na zachování nebo zlepšení současného stavu životního prostředí v řešeném území. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly vymezeny při zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, a to na základě posouzení 6 zvolených ukazatelů (ekonomických a sociálních): • • • • • •

míra nezaměstnanosti (k 31.12.2001 větší než 10 %), intenzita podnikatelských aktivit (méně než 170 podnikatelských subjektů na 1 000 obyvatel), daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí nižší než 4 000 Kč/ obyvatele), hustota zalidnění (menší než 50 obyv./km2), podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách, podíl obyvatelstva bez maturity.

Podle těchto ukazatelů bylo vymezeno v Libereckém kraji 6 hospodářsky slabých oblastí: • Podralsko, • Západní Českolipsko, • Cvikovsko, • Hrádecko-Chrastavsko, • Frýdlantsko, • Centrální Semilsko. Cílem zpracování PR HSO LK je podrobně popsat jednotlivé hospodářsky slabé oblasti na základě statistických dat, definovat hlavní problémy těchto regionů na základě SWOT analýzy, stanovit opatření, aktivity a projekty vedoucí k odstranění hlavních problémů jednotlivých HSO. Programy rozvoje jednotlivých HSO jsou rozděleny na dvě základní části: • •

analytická část, návrhová část.

Doplňkem je datová část, přílohy a CBA ukázkových projektů. V první etapě byly zpracovány rozsáhlé analytické části PR HSO LK, obsahující charakteristiku a vyhodnocení současného stavu v oblastech podle jednotlivých pilířů (Ekonomika, Společnost, Prostředí, Správa věcí veřejných). V návrhových částech PR HSO LK jsou formulovány strategické cíle jednotlivých oblastí jako definice stavu rozvoje území, kterého má být dosaženo do roku 2013, jako budoucí stav území, jak by mělo vypadat po uplynutí návrhového období. Dále zde jsou specifikovány jednotlivá opatření pro jednotlivé prioritní oblasti (Hospodářský rozvoj, Infrastruktura, Cestovní ruch, Lidské zdroje a Životní prostředí). Naplnění strategických cílů jednotlivých oblastí bude dosaženo realizací celého Programu rozvoje HSO Libereckého kraje. Posouzení vlivů koncepce PR HSO LK na životní prostředí a veřejné zdraví bylo provedeno podle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, a v rozsahu stanoveném v závěru 110


zjišťovacího řízení vydaného Ministerstvem životního prostředí dne 25.10.2006. Dále bylo v průběhu posouzení přihlíženo k české metodice vydané MŽP [12] a evropské metodice určené pro posuzování regionálních politik pro dotační období 2007-2013 [13]. Vzhledem k charakteru zpracovaných PR HSO LK, které zohledňují nejen hlediska hospodářského růstu území, ale také zlepšování životního prostředí, zahrnuje tato koncepce opatření, která mají za cíl zlepšení stavu ŽP a VZ a která řeší i předcházení případným negativním vlivům. PR HSO LK obsahuje některá preventivní opatření pro eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí jako kritéria pro výběr projektů, naplňujících specifická opatření PR HSO LK. Je tedy nepravděpodobné, že by v rámci PR HSO LK byly realizovány projekty s významnými negativními vlivy na ŽP a VZ. Opatření v koncepci byla ve vyhodnocení SEA doplněna dalšími zmírňujícími opatřeními. Při realizaci a dodržování uvedených zmírňujících opatření je možno vyloučit významné negativní vlivy navržených opatření PR HSO LK na životní prostředí a veřejné zdraví. U většiny navržených opatření k realizaci PR HSO LK lze předpokládat převažující příznivé ovlivnění faktorů ovlivňujících veřejné zdraví, zhoršení faktorů může ovlivnit především rozvoj dopravní infrastruktury a z ní zejména rozvoj silniční sítě. Zhoršení faktorů mohou způsobit i aktivity, které budou do území vnášet nárůst silniční dopravy – např. výstavba a rozvoj nových podniků, cestovní ruch. Silniční doprava bude jedním z hlavních faktorů v území, jež může ovlivnit zdravotní stav obyvatel. Pro průběžný monitoring byly koncepcí PR HSO LK stanoveny a SEA zpracovatelem posouzeny relevantní indikátory vlivu koncepce na životní prostředí, jež budou sledovány v průběhu celého období platnosti koncepce. Na základě jejich průběžného vyhodnocování a sledování by měly být včas odhaleny možné negativní vlivy, pro které se budou uplatňovat daná zmírňující opatření. Součástí vyhodnocení bylo i rámcové posouzení implementace koncepce PR HSO LK na veřejné zdraví. Z důvodu vyšší obecnosti a nereálnosti poskytnutí konkrétních datových údajů nebylo vyžadováno hodnocení autorizovanou osobou. Při hodnocení environmentálních faktorů na veřejné zdraví bylo poukázáno na soulad s relevantními koncepcemi z oblasti zdravotní politiky. Využita byla i metodika HIA vydaná ve spolupráci MŽP, MZ a SZÚ v roce 2006 [14]. Koncepce PR HSO LK je koncipována v souladu s hlavními referenčními cíli ochrany životního prostředí i v souladu s existujícími a schválenými koncepčními dokumenty na úrovni EU, ČR, kraje a regionu. Předloženou koncepci lze za podmínky dodržování navržených zmírňujících opatření doporučit k realizaci.

111


14 Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke změně koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví 14.1 Zjišťovací řízení Ze závěru zjišťovacího řízení vyplynuly konkrétní požadavky na SEA zpracovatele, jež má zohlednit v rámci posouzení koncepce PR HSO LK. Níže je shrnuto vypořádání připomínek příslušného úřadu v 17 bodech, ve shodné struktuře jako v závěru zjišťovacího řízení. 1.

Vyhodnocení vazby koncepce na Státní politiku životního prostředí ČR a Strategii udržitelného rozvoje ČR. •

2.

Vyhodnocení vazby koncepce na Strategii hospodářského růstu ČR. •

3.

Soulad s cíli zmíněné koncepce je součástí vyhodnocení v kapitole 5, z něhož lze vysledovat silnou vazbu na Strategii hospodářského růstu ČR, jelikož jsou všechny jeho hlavní úkoly naplněny. Vyhodnocení vazby koncepce na Plán odpadového hospodářství ČR a Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje.

• 4.

Soulad s cíli zmíněné koncepce je součástí vyhodnocení v kapitole 5. Vyhodnocení, zda a jak koncepce zohledňuje relevantní výstupy regionálních rozvojových materiálů.

•

5.

Zohlednění výstupů regionálních rozvojových materiálů (MAS) by mělo být součástí koncepce, tudíž v kompetenci zpracovatele PR HSO LK. V rámci souběžně zpracovávané aktualizace Programu rozvoje LK a HSO LK byla pořádána jednání tzv. Kulaté stoly, na kterých byla možnost podání připomínek a návrhů MAS. V návrhové části koncepcí jsou konkrétně jmenovány aktuální projekty, tudíž SEA zpracovatel předpokládá, že výstupy regionálních rozvojových materiálů byly v koncepci PR HSO LK adekvátně zohledněny. Vyhodnocení, jak koncepce přispěje k naplnění cílů Integrovaného národního programu snižování emisí ČR.

• 6.

Soulad s cíli zmíněné koncepce je součástí vyhodnocení v kapitole 5. Vyhodnocení, jak koncepce zohledňuje Plány péče o zvláště chráněná území.

•

7.

Soulad s cíli zmíněných koncepcí je součástí vyhodnocení v kapitole 5. Na jejich podkladě byly navíc stanoveny referenční cíle ochrany životního prostředí, z nichž vyplývá, že cíle v oblasti ochrany životního prostředí jsou rámcově naplněny, mírně opomenuta je oblast ochrany vod.

Zohlednění Plánů péče o zvláště chráněná území se předpokládá již ve vlastní koncepci PR HSO LK. Všechna zvláště chráněná území spadají pod legislativní ochranu, a proto SEA zpracovatel předpokládá jejich dostatečné zohlednění plněním národní legislativy, jejichž nároky reflektuje i opatření E3 Využívání krajiny v souladu s legislativní i praktickou ochranou přírody a krajiny. Vyhodnocení, zda a jak koncepce přispěje k obnově městského i venkovského prostředí pomocí revitalizací ploch typu brownfields.

112


•

8.

Koncepce PR HSO LK přispěje k revitalizaci ploch typu brownfields, neboť opatření v tomto smyslu jsou přímo stanovena v návrhové části – především v opatření A2 Revitalizace brownfields a jako cíle dalších opatření. Vyhodnocení míry a způsobu příznivého působení revitalizace brownfields je blíže popsáno v kapitole 6. Vyhodnocení, zda a jak koncepce podporuje opatření vedoucí k podpoře retenční schopnosti krajiny a zvýšení biodiverzity zemědělských ekosystémů a monokulturních lesů.

•

9.

Zmíněné požadavky jsou součástí vyhodnocení v kapitole 6 v rámci zhodnocení naplnění stanovených referenčních cílů a ve vyhodnocení potenciálních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí. Opatření zohledňující výhradně retenci, biodiverzitu nebo monokulturní strukturu lesních porostů nejsou navržena. Retenční schopnost krajiny se navýší především adekvátním hospodařením se zemědělskou a lesní půdou (opatření A5 Využívání zemědělské půdy a složek půdního fondu, obnova a údržba krajiny, hospodaření dle místních podmínek v souladu s udržitelným rozvojem; A6 Účinná podpora zemědělské živočišné výroby, atd.). Ochranu biodiverzity a odstranění monokulturnosti lesních porostů pokrývají opatření v pilíři E Životní prostředí – E3 Využívání krajiny v souladu s legislativní i praktickou ochranou přírody a krajiny; E4 Stabilizace ekosystémů – realizace Územního systému ekologické stability; E5 Postupná obnova lesních ekosystémů navyšováním jejich ekologické stability, revitalizace fauny v krajině, zarybňování. Vyhodnocení, jak jsou do koncepce promítnuty principy ochrany ZPF, zejména odstraňování starých ekologických zátěží a protierozní opatření. Posoudit, zda a do jaké míry koncepce vytváří podmínky pro omezení záborů půdy a volné krajiny. Posoudit, zda koncepce v dostatečné míře podporuje lokalizaci investičních záměrů do stávající zástavby, resp. do tzv.brownfields.

•

Problematika ochrany ZPF, řešení starých ekologických zátěží a protierozní ochrany je řešena v rámci příslušných pilířů koncepce. Zemědělským půdním fondem a jeho adekvátním využíváním se zabývají především opatření A5 Využívání zemědělské půdy a složek půdního fondu, obnova a údržba krajiny, hospodaření dle místních podmínek v souladu s udržitelným rozvojem a A6 Účinná podpora zemědělské živočišné výroby, která upřednostňují ekologické způsoby obhospodařování a využití půdy. Omezení záboru ploch orné půdy a volné krajiny není přímo v koncepci zabezpečeno. V návaznosti je pokryto koordinací územně plánovací činnosti a preferencí rekonstrukcí stávajících objektů nebo celých areálů (brownfields) před nárokováním nových nezastavěných ploch. Rovněž se koncepcí preferuje využití LFA oblastí, jejichž využitím se sníží zábory kvalitních půd s vyšší bonitou, dojde ke zlepšení retenční schopnosti krajiny a omezí se rozsah vodní a případně i větrné eroze (využití pro pěstování biomasy). Realizace praktické ochrany přírody a krajiny, nové funkční prvky ÚSES a obnova lesních porostů přispěje ke snížení ploch zasažených vodní erozí. V HSO Podralsko je nejvíce přímých opatření zaměřujících se na problematiku starých ekologických zátěží. Podrobné vyhodnocení je uvedeno v kapitole 6 - naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí (referenční cíl: 5, 6, 7, 16, atd.); vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí (půda).

10. Vyhodnocení koncepce ve vztahu k ochraně podzemních a povrchových vod. •

Ochrana se zaměřením na jednotlivé složky životního prostředí je řešena v PR HSO LK v pilíři E Životní prostředí, zaměření přímo na ochranu v oblasti vod není 113


definováno ani jinak stanoveno. Nepřímo je ochrana vod zahrnuta např. v opatřeních na rozvoj infrastruktury – budování kanalizací a ČOV, opatřeních pro ekologické zemědělství a správnou zemědělskou praxi (snížení znečištění a eutrofizace vod), opatřeních na snížení bodového a plošného znečištění a dalších. Vztah koncepce a navržených opatření k ochraně vod a její potenciální vlivy jsou součástí kapitoly 6. 11. Vyhodnocení, jak koncepce zohledňuje ochranu zvláště chráněných území, evropsky významných lokalit, ptačích oblastí, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, významných krajinných prvků, územních systémů ekologické stability krajiny a přírodních parků. •

Respektování ochrany životního prostředí je zhodnoceno v kapitole 5. (naplnění a soulad s cíli Státní politiky životního prostředí) a v kapitole 6. (naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí; vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí). Zohlednění zvláštní i obecné ochrany je naplňováno převážně opatřeními a cíli v pilíři E Životní prostředí (E3 Využívání krajiny v souladu s legislativní i praktickou ochranou přírody a krajiny; E4 Stabilizace ekosystémů – realizace )zemního systému ekologické stability). Posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 bylo vyhodnoceno odděleně k tomu autorizovanou osobou a je přiloženo jako součást kapitoly 6.5 (příloha č. 5).

12. Při posouzení vlivů koncepce na veřejné zdraví vyhodnotit, jak je v koncepci zohledněna Zdravotní politika Libereckého kraje, která vychází z Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21.století. •

Soulad s cíli zmíněné Zdravotní politiky Libereckého kraje je součástí vyhodnocení v kapitole 12. Z výsledků posouzení lze konstatovat, že PR HSO LK odráží hlavní priority stanovené Zdravotní politikou LK v míře příslušné charakteru posuzované koncepce, i přesto, že konkrétně neřeší integraci zdravotního sektoru nebo se konkrétně nevěnuje jednotlivým typům zdravotních rizik.

13. Vyhodnocení, zda a jak je do koncepce zahrnuta podpora environmentálně šetrné dopravy, snižování zatížení tranzitní a nákladní dopravou. •

Podpora environmentálně šetrné dopravy je řešena v hodnocení naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí (referenční cíl 17). Opatření směřující k tomuto cíli jsou součástí pilíře B Infrastruktura (např. B3 Rozvoj dopravní infrastruktury pro nemotorovou dopravu; opatření k zavádění integrovaného systému, lepší obslužnosti území, podporující budování sítě cyklostezek, preference železniční dopravy, apod.).

14. Vyhodnocení, zda koncepce podporuje využití nejlepších dostupných technologií, šetřících životní prostředí. •

Posouzení míry podpory využívání BAT technologií je řešeno v hodnocení naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí (referenční cíl 4) v kapitole 6.

15. Vyhodnocení vlivů rozvoje infrastruktury pro cestovní ruch. •

Vyhodnocení možných dopadů a jejich závažnosti způsobených rozvojem infrastruktury pro cestovní ruch je uvedeno v kapitole 6 v rámci posouzení pilíře C Cestovní ruch – opatření C1 Rozvoj turistického ruchu.

16. Vyhodnocení vlivů rozvoje dopravní infrastruktury a technické vybavenosti.

114


•

Vyhodnocení možných dopadů způsobených rozvojem dopravní a technické infrastruktury je uvedeno v kapitole 6 v rámci posouzení pilíře B Infrastruktura.

17. Při stanovení kritérií pro výběr projektů klást důraz na kritéria ochrany přírody a krajiny, kritéria ochrany lidského zdraví a přednosti využití brownfields. •

Podmínka je zohledněna v kapitole 11.

14.2 Souhrnné vypořádání připomínek V příloze č. 10 je v přehledné tabulce uvedeno vypořádání se všemi připomínkami ke koncepci PR HSO LK všech dotčených subjektů.

115


15 Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci 15.1 Závěry a doporučení Obecně lze konstatovat, že jednou z výchozích a základních charakteristik koncepce PR HSO LK je ochrana a zlepšení životního prostředí i veřejného zdraví a že rozvoj kraje je navrhován v souladu s principy udržitelného rozvoje. Z tohoto tvrzení vyplývá, že většina navržených opatření bude mít příznivé důsledky na životní prostředí a zdraví a že případné nepříznivé vlivy, které lze předpokládat při realizaci některých opatření, budou v rámci monitoringu a kontroly realizace a implementace koncepce podchyceny a účinně eliminovány nebo minimalizovány. K tomu účelu byla v samotném vyhodnocení SEA navržena řada potřebných opatření a indikátorů pro výběr i realizaci projektů, jež budou naplňovat navržená opatření PR HSO LK. Příznivé dopady z realizace koncepce PR HSO LK v dotčeném území lze očekávat u všech složek životního prostředí. Pro některé z nich jsou v koncepci přímo programově navržena opatření a aktivity přispívající k zlepšování jejich stávajícího stavu (např. opatření přispívající ke zlepšení a ochraně kvality vod a vodního režimu krajiny, revitalizaci krajiny, kvality ovzduší, opatření pro ochranu a zlepšení přírody, chráněných území a významných krajinných prvků a jiných přírodně hodnotných území, opatření pro odstranění kontaminace prostředí a starých ekologických zátěží a další – viz. naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí). Nepříznivé dopady na životní prostředí a veřejné zdraví lze očekávat pouze při realizaci některých opatření, jež se týkají především nové výstavby (obytných, průmyslových i podnikatelských objektů, některých objektů služeb a objektů či areálů pro sport a rekreaci) a dopravní infrastruktury. Ty mohou být však do značné míry eliminovány účinnými zmírňujícími opatřeními. Nezanedbatelná je i skutečnost, že u nových staveb jsou v některých případech požadovány přísnější podmínky a limity než u stávajících staveb (např. ochrana před hlukem) a např. již samotnou koncepcí je doporučováno prioritní využití ploch brownfields před rozšiřováním zastavěných ploch na území volné krajiny. Koncepce PR HSO LK je koncipována v souladu se stanovenými referenčními cíli ochrany životního prostředí i v souladu s existujícími a schválenými koncepčními dokumenty na úrovni EU, ČR a kraje. Předloženou koncepci lze za podmínky dodržování navržených zmírňujících opatření doporučit k realizaci.

15.2 Návrh stanoviska STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle § 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č.93/2004 Sb. a zákona č. 163/2006 Sb., k návrhu koncepce „Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje“ 116


(dále pouze „PR HSO LK“) verze 20.12.2006 Předkladatel koncepce:

Liberecký kraj


ARR – Agentura regionálního rozvoje


Ing. Zuzana Toniková (osvědčení odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí č.j. 2826/316/OPVŽP/94, vydáno 31.5.1994; č.j. 4532/OPVŽP/02, ze dne 18.9.2002, prodloužení autorizace č.j. 45585/ENV/06, ze dne 8.8.2006) ve spolupráci s CityPlan, spol.s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, IČ: 47307218 RNDr. Oldřich Bušek (autorizace č.j. 630/3245/04 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění)

PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ: Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a zákona č. 163/2006 Sb., (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“), bylo Ministerstvu životního prostředí předloženo dne 11.9.2006 Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 21.9.2006 zveřejněním oznámení koncepce v Informačním systému SEA a rozesláním oznámení koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Zjišťovací řízení bylo ukončeno dne 25.10.2006 vydáním závěru zjišťovacího řízení. Návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, zpracovaném v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., byl Ministerstvu životního prostředí předložen dne ………….. po kontrole náležitostí byl dne ………….. zveřejněn v Informačním systému SEA a rozeslán dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Veřejné projednání „Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje“ včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí se konalo dne ………….. v ………….. Zápis z veřejného projednání obdrželo Ministerstvo životního prostředí dne…………. STRUČNÝ POPIS KONCEPCE: Zpracovaný PR HSO LK je považován za pilotní rozvojový dokument tohoto charakteru nejen v rámci Libereckého kraje, ale celé České republiky na návrhové období do roku 2013. Celkem 6 stanovených hospodářsky slabých oblastí Podralsko, Západní Českolipsko, Frýdlantsko, Hrádecko - Chrastavsko, Centrální Semilsko a Cvikovsko bylo vymezeno při zpracování dlouhodobého dokumentu Strategie rozvoje Libereckého kraje (schváleno 2002) a aktualizovány v Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, a to na základě posouzení 6 následujících zvolených ekonomických a sociálních kriterií: 1. míra nezaměstnanosti (k 31.12.2001 větší než 10 %),

117


2. intenzita podnikatelských aktivit (méně než 170 podnikatelských subjektů na 1 000 obyvatel), 3. daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí nižší než 4 000 Kč/ obyvatele), 4. hustota zalidnění (menší než 50 obyv./km2), 5. podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách, 6. podíl obyvatelstva bez maturity. Pro každou oblast byl zpracován program rozvoje o dvou základních částech. První analytická část popisuje současnou situaci oblasti a její problémy, návrhová část definuje prioritní oblasti, specifické cíle, opatření a navazující aktivity s konkrétními projekty na základě identifikovaných nedostatků. Každá oblast se liší svými specifickými podmínkami a problémy, spojuje je však daná míra zvolených kritérií pro hospodářsky slabou oblast. Jak vyplývá z názvu dokumentu – Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí, lze správně očekávat jako hlavní strategický cíl: Oblast HSO je hospodářsky rozvinutou a stabilní oblastí Libereckého kraje s kvalitním životním prostředím. Cílem věcné náplně dokumentu je definovat současný hospodářský stav jednotlivých oblastí, dále pak směr a způsob budoucího rozvoje pomocí navržených opatření k dosažení zmíněného hlavního strategického cíle do roku 2013 . Cílené směřování rozvoje vychází z analytické části a následné souhrnné SWOT analýzy, která poukazuje na míru rovnováhy mezi silnými a slabými stránkami v jednotlivých oblastech. K dosažení hlavního strategického cíle je v návrhové části PR HSO LK formulováno 5 samostatných prioritních oblastí A až E. Každá oblast je blíže specifikována určením svého strategického cíle, který je naplňován a detailněji směrován pomocí navazujících opatření. Ty jsou dále upřesňovány v podobě aktivit a konkrétních projektů, jež dále řeší dílčí problémy a nedostatky jednotlivých HSO, které byly identifikovány na základě analytické části koncepce. STRUČNÝ POPIS POSOUZENÍ: Posouzení vlivů koncepce “PR HSO LK” na životní prostředí a veřejné zdraví bylo provedeno v souladu se zákonem a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2006 Sb., v platném znění. Dílčí posuzování jednotlivých částí a verzí koncepce bylo prováděno průběžně se zpracováním koncepce, čímž byla zajištěna průběžná optimalizace koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí, a to pomocí upřesňování formulace cílů, opatření a aktivit, ale i výběru kritérií pro výběr projektu. Nakonec bylo provedeno celkové posouzení konečné verze koncepce z 20.12.2006. Vzhledem k průběžné optimalizaci koncepce (která však přesně musela splňovat požadavky zadavatele - Libereckého kraje) nebylo nutno v konečném vyhodnocení SEA již zásadně měnit formulace koncepce nebo doporučovat zásadní změny. Zpracovatelé koncepce ve velké většině akceptovali doporučení zpracovatele SEA a v dokumentu je zohlednili. Dílčí doporučení nebo doplnění některých částí koncepce (např. kritéria pro výběr projektů, opatření k minimalizaci vlivů při realizaci koncepce, apod.) jsou uvedena v příslušných kapitolách vyhodnocení SEA. Pro vyhodnocení vlivů koncepce byl zvolen systém vyhodnocení vlivů podle jednotlivých navržených opatření rozvoje kraje, ale i podle stanovených složek životního prostředí 118


a referenčních cílů ochrany životního prostředí. Vzhledem k charakteru koncepce, tj. zpracování na obecné úrovni, mohlo být vyhodnocení vlivů koncepce provedeno pouze na obdobné obecné úrovni. Současně bylo provedeno i samostatné kompletní vyhodnocení vlivů koncepce PR HSO LK na lokality NATURA 2000, které je součástí vyhodnocení SEA. Obecně lze konstatovat, že jednou z výchozích a základních charakteristik koncepce PR HSO LK je ochrana a zlepšení životního prostředí i veřejného zdraví a že rozvoj kraje je navrhován v souladu s principy udržitelného rozvoje. Z tohoto tvrzení vyplývá, že většina navržených opatření bude mít příznivé důsledky na životní prostředí a zdraví a že případné nepříznivé vlivy, které lze předpokládat při realizaci některých opatření, budou v rámci monitoringu a kontroly realizace a implementace koncepce podchyceny a účinně eliminovány nebo minimalizovány. K tomu účelu byla v samotném vyhodnocení SEA navržena řada potřebných opatření a indikátorů pro výběr i realizaci projektů, jež budou naplňovat navržená opatření PR HSO LK. Příznivé dopady z realizace koncepce PR HSO LK v dotčeném území lze očekávat u všech složek životního prostředí. Pro některé z nich jsou v koncepci přímo programově navržena opatření a aktivity přispívající k zlepšování jejich stávajícího stavu (např. opatření přispívající ke zlepšení a ochraně kvality vod a vodního režimu krajiny, revitalizaci krajiny, kvality ovzduší, opatření pro ochranu a zlepšení přírody, chráněných území a významných krajinných prvků a jiných přírodně hodnotných území, opatření pro odstranění kontaminace prostředí a starých ekologických zátěží a další – viz. naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí). Nepříznivé dopady na životní prostředí a veřejné zdraví lze očekávat pouze při realizaci některých opatření, jež se týkají především nové výstavby (obytných, průmyslových i podnikatelských objektů, některých objektů služeb a objektů či areálů pro sport a rekreaci) a dopravní infrastruktury. Ty mohou být však do značné míry eliminovány účinnými zmírňujícími opatřeními. Nezanedbatelná je i skutečnost, že u nových staveb jsou v některých případech požadovány přísnější podmínky a limity než u stávajících staveb (např. ochrana před hlukem) a např. již samotnou koncepcí je doporučováno prioritní využití ploch brownfields před rozšiřováním zastavěných ploch na území volné krajiny. Koncepce PR HSO LK je koncipována v souladu se stanovenými referenčními cíli ochrany životního prostředí i v souladu s existujícími a schválenými koncepčními dokumenty na úrovni EU, ČR a Libereckého kraje. Předloženou koncepci lze za podmínky dodržování navržených zmírňujících opatření doporučit k realizaci a vydat souhlasné stanovisko. Závěry posouzení: Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., na základě návrhu koncepce, zpracovaného posouzení koncepce podle zákona č. 100/2001 Sb., včetně vyhodnocení koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění; vyjádření dotčených orgánů státní správy, dotčených územně samosprávných celků a veřejnosti a výsledků veřejného projednání vydává:

119


SOUHLASNÉ STANOVISKO k návrhu koncepce „Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje“, verze z 20.12.2006, za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska. Za předpokladu splnění níže uvedených podmínek je možno konstatovat, že Program hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje nemá významný negativní vliv na dotčené území: A. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví: 1) Při výběru realizačních projektů pro plnění cílů a opatření koncepce PR HSO LK budou respektována kritéria, navržená v kapitole 11 vyhodnocení SEA. 2) Při realizaci opatření a aktivit navržených v koncepci budou respektována či dodržována opatření k eliminaci a minimalizaci potenciálních negativních vlivů realizace koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, uvedené v kapitole 7 a 12 vyhodnocení SEA. 3) Předkladatel koncepce zveřejní na svých internetových stránkách vyhodnocení došlých vyjádření a připomínek z veřejného projednání, a to jak ke koncepci, tak i k jejímu posouzení. B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy NATURA 2000: 1) Konkrétní opatření, realizovaná na základě PR HSO LK, budou respektovat územní ochranu a integritu lokalit soustavy NATURA 2000 v Libereckém kraji. Uvedená podmínka musí být zohledněna v navazujících plánech a v konkrétních projektech naplňujících PR HSO LK. Ministerstvo životního prostředí dále předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého řešení co nejširší publicitu a informování veřejnosti.

…………………………………………………… Ing. Jaroslava HONOVÁ ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC

120


Seznam osob podílejících se na posouzení Ing. Zuzana Toniková – ENVI-TON, autorizovaná osoba dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., [email protected], osvědčení odborné způsobilosti č.j. 2826/316/OPVŽP/94 ze dne 31.5.1994, autorizace dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., č.j. 4532/OPVŽP/02, ze dne 18.9.2002, prodloužení autorizace č.j. 45585/ENV/06, ze dne 8.8.2006, Nám. Interbrigády 3, 160 00 Praha 6, IČO: 40827526 CITYPLAN, spol. s r.o. Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 IČO: 47307218 Ing. Hana Koryntová, [email protected] Ing. David Jindra, [email protected] Ing. Monika Měchurová, [email protected] Mgr. Pavel Frolka, [email protected] RNDr. Oldřich Bušek - autorizovaná osoba podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro hodnocení vlivů koncepcí a záměrů na území soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti) – autorizaci vydalo MŽP, č.j. 630/3245/04 dne 30.11.2004, [email protected], Pod Jelením skokem 5, 361 01 Karlovy Vary, IČO: 46872990

Praha, 22.12.2006

121


Použité podklady Literatura: [1]

Culek, M. et.al. Biogeografické členění České republiky. Praha: MŽP, ENIGMA, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3.

[2]

Quitt, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971.

[3]

Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji. Integrovaný krajský program snižování emisí a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší. Liberec: Liberecký kraj, ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o., 2003. Dostupné z: http://www.krajlbc.cz/index.php?page=1155 [25.10.2005].

[4]

Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. Praha: Český statistický úřad, 2002.

[5]

Mackovčin P., Sedláček M., Kuncová J. et al. Liberecko. In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR. 3.díl. Praha, Brno: AOPK ČR, EkoCentrum, 2002.

[6]

Hromek, J. et al. Koncepce ochrany přírody Libereckého kraje. Část A. Liberec: Jan Hromek – Lesprojekt, lesnické a parkové úpravy, Liberecký kraj, 2004. Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1034 [16.10.2006].

[7]

Modrý M. & Sýkorová J. 2004: Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=528 [1.11.2006].

[8]

Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010. Praha: MŽP, 2004.

[9]

Strategie udržitelného rozvoje České republiky. Praha: MŽP 2004.

[10] Hřebík, Š. (ed.): Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020. Praha: Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 2005. Dostupné z: http://www.krajlbc.cz/public/orlk/finalni_verze_sur_lk_x05_d271074b54.rtf. [11] Strategie hospodářského růstu České republiky 2005-2013. Praha: Úřad vlády ČR, 2005. Dostupné z: www.hospodarskastrategie.org/. [12] Svobodová, J.: Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2004. [13] Handbook on SEA for Cohesion Policy 2007-2013. Exeter: GRDP, 2006. Dostupné z: http://www.environmentagency.gov.uk/commondata/103196/1331125?referrer=/grdp [21.9.2006]. [14] Hodnocení vlivů na zdraví Health Impact Assessment (HIA) pro strategické hodnocení vlivů na životního prostředí (SEA). Praha: MŽP ČR, MZd ČR, SZÚ, 2006. [15] Volf, J., Janout, V.: Hodnocení vlivu na zdraví v hygienické službě. In: Hygiena, 2001, vol. 46, no. 3, p. 148-156. [16] Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (NEHAP). Praha: MZd ČR a MŽP ČR, 1998. Dostupné z: http://www.szu.cz/chzp/nehap/_nehapcz.htm [25.10.2006].

122


[17] Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století. Praha: MZd, MŽP. [18] Valenta, V. et al. Zdravotní politika Libereckého kraje. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel. Liberec: Krajský úřad Libereckého kraje, 2005. Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1682 [6.10.2006]. [19] Air Quality Guidelines for Europe (Směrnice pro kvalitu ovzduší v Evropě). Dostupné z: http://www.ecmost.cz/ver_cz/ovzdusi/smernice/smernice3.htm [26.10.2006]. [20] Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1998. ČHMÚ, ÚOČO. Dostupné z: http://opuntia.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr98cz/kap_0234/kap_0234.htm [27.10.2006]. [21] Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami. Praha: MŽP, 2004. Dostupné z: http://www.env.cz/AIS/webpub.nsf/$pid/MZPLSF4H1VU6/$FILE/oov_79_Uran_20040414.pdf [27.10.2006]. Elektronické zdroje: [22] http://www.chmu.cz [23] http://www.chmu.cz/uoco/isko/tab_roc/tab_roc.html - ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší. [24] https://195.113.196.19/mapserv/php/maps.php - Mapový server životního prostředí Libereckého kraje. [25] http://www.chmu.cz/uoco/isko/isko2/exceed/summary/limit_2005.html - ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší. [26] http://www.chmu.cz/uoco/isko/isko2/exceed/summary/limit_2006.html - ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší. [27] http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/dpp/ - Povodňový plán Libereckého kraje. [28] http://www.chmu.cz/uoco/data/emise/gnavemise.html - ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší. [29] http://www.severnicechy.info/cz/trojzemi/ Trojmezí.

-

Informační

internetové

stránky

[30] http://www.szu.cz/chzp/ovzdusi/mzso/documents/i_9_10.htm - SZÚ: Centrum hygieny životního prostředí, MONARO. [31] http://www.irz.cz/obsah/ohlasovane-latky - IRZ: Informace o ohlašovaných látkách. [32] http://www.eper.ec.europa.eu/eper/pollutant_list.asp?#8 description.

-

EPER:

Substance

[33] http://www.piskac.cz/ETD/Default.htm - Ekotoxikologická databáze. [34] http://www.chomutovmesto.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5245&id_org=5245&id=183894&p1=0&p2= &p3= - Město Chomutov: Dokumenty krizového řízení. [35] http://ceho.vuv.cz/CeHO/CeHO/Informacni_systemy/CeHO_Produkce_OKEC_02 _az_04_2000.doc - VÚV T.G.M.: CeHO - Produkce odpadů z hlediska původu 123


podle odvětvové klasifikace ekonomických činností a kategorie v územním členění na kraje, 2002–2004. Legislativa: [36] Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. [37] Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. [38] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [39] Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. [40] Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. [41] Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. [42] Nařízení vlády č. 429/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. [43] Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. [44] Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.

124


Seznam zkratek AOT40

přízemní ozón - kritická úroveň kumulativní expozice nad prahovou hodnotu 40 ppb (z angl. Accumulated exposure over a threshold of 40 ppb)

ARO

akutní respirační onemocnění

AVG

aritmetický průměr

BPEJ

bonitované půdně ekologické jednotky

C

Cvikovsko

CBA

Cost Benefit Analysis

CEHAPE

Children´s Environment and Health Action Plan for Europe

CO

oxid uhelnatý

CS


ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

DCE

dichlorethan

EHAPE

The European Health Action Plan for Europe

EIA

posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment)

EO

ekvivalentní obyvatel

ES

ekologická stabilita

EU

Evropská Unie

EVVO

environmentální výchova, vzdělávání a osvěta

F

Frýdlantsko

GEOM

geometrický průměr

HIA

posuzování vlivů na veřejné zdraví (Health Impact Assessment)

HPJ

hlavní půdní jednotka

HCH

Hrádecko - Chrastavsko

HSO

hospodářsky slabá oblast

CHLÚ

chráněné ložiskové území

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

INPSE

Integrovaný národní plán snižování emisí

KES

koeficient ekologické stability

KOH LK

Koncepce odpadového hospodářství Libereckého kraje

KPE

kaz, plomba, extrakce zubu

KSEI

Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší

KÚ

krajský úřad 125


LBC

lokální biocentrum

LBK

lokální biokoridor

LFA

Less Favoured Areas (území s méně příznivými podmínkami)

LK

Liberecký kraj

LV

limitní hodnota (pro imise)

LVS

lesní vegetační stupeň

LV+MT

imisní limit zvýšený o toleranční mez

MONARO

monitoring akutních respiračních onemocnění

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MT

mez tolerance

MZSO

monitorování zdravotního stavu obyvatel

MŽP ČR

Ministerstvo životního prostředí České republiky

NEHAP

Národní akční plán zdraví a životního prostředí (National Environmental Health Action Plan)

NOx

oxidy dusíku

NPK-P

nejvyšší přípustné koncentrace (škodlivin)

NV

nařízení vlády

OHRR

odbor regionálního a hospodářského rozvoje

OP

ochranné pásmo

OÚ

obecní úřad

P

Podralsko

PAU

polycyklické aromatické uhlovodíky

PEL

přípustný expoziční limit

PER

tetrachlorethylen

PHO

pásmo hygienické ochrany

PM10

suspendované částice (částice, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře) frakce PM10, které projdou velikostně selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µg odlučovací účinnost 50 %

POH

plán odpadového hospodářství

ppm

jednotka koncentrace (parts per million; jedna miliontina celku)

PPO

protipovodňová opatření

PR HSO LK Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje PR LK

Program rozvoje Libereckého kraje

PUPFL

pozemky určené k plnění funkcí lesa

RD

rodinné domy

126


SEA

hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment)

SEZ

Staré ekologické zátěže

SFDI

Státní fond dopravní infrastruktury

SZO

Světová zdravotnická organizace (= WHO – World Health Organization)

TTP

trvalé travní porosty

ÚP

územní plán

ÚPD

územně plánovací dokumentace

ÚPNSÚ

územní plán sídelního útvaru (návrh)

ÚP VÚC

územní plán velkého územního celku

ÚSES

územní systém ekologické stability

VKP

významný krajinný prvek

VLS ČR

Vojenské lesy a statky

VOC

těkavé organické látky

VTL

vysokotlaké vedení zemního plynu

VVP

vojenský výcvikový prostor

VVV

vrozené vývojové vady

WHO

World Health Organization (= SZO – Světová zdravotnická organizace)

ZCHÚ

zvláště chráněné území

ZPF

zemědělský půdní fond

ZČ


ZP LK

Zdravotní politika Libereckého kraje

ŽP

životní prostředí

127


Seznam příloh 1.

Zobrazení HSO na území Libereckého kraje

2.

Grafické vymezení ochrany přírody a krajiny v HSO LK

3.

Přehled obcí HSO LK

4.

Lesní vegetační stupně

5.

Vyhodnocení vlivů koncepce PR HSO LK na lokality soustavy NATURA 2000

6.

Posouzení souladu PR HSO LK s KSEIZLO LK a KOH LK

7.

Stanovení kritérií pro výběr projektu

8.

Ovlivněné environmentální faktory z pohledu veřejného zdraví

9.

Výsledky měření MZSO a ČHMÚ

10. Souhrnné vypořádání vyjádření ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví 11. Stanovisko MŽP ČR, odboru výkonu státní správy V v Liberci

128

PROGRAM ROZVOJE HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ LIBERECKÉHO KRAJE

Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a zákona č. 163/2006 Sb., včetně hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Předkladatel:

Krajský úřad Libereckého kraje, U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2

PRAHA, PROSINEC 2006

Předkladatel:

Liberecký kraj U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec


ARR – Agentura regionálního rozvoje, s.r.o. Spolupráce na zpracování: SAUL s.r.o. Technická univerzita v Liberci


Ing. Zuzana Toniková – ENVI-TON Nám. Interbrigády 3, 160 00 Praha 6 Spolupráce na posouzení: CITYPLAN, spol. s r.o. Jindřišská 17, 110 00 Praha 1

Září/prosinec

2006

Praha


Obsah: 1

OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM .......................4 1.1

CÍL KONCEPCE....................................................................................................................................................... 4

1.2

OBSAH KONCEPCE ................................................................................................................................................. 5

1.3

PŘEDPOKLADY A LIMITY BUDOUCÍHO ROZVOJE HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ .............................................. 6

1.4

VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ................................................................................................................................. 6

2

INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE ....11 2.1

STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V LIBERECKÉM KRAJI ............................................................................................ 11

2.2

PODRALSKO ........................................................................................................................................................ 12

2.3


2.4

CVIKOVSKO......................................................................................................................................................... 21

2.5

HRÁDECKO – CHRASTAVSKO .............................................................................................................................. 25

2.6

FRÝDLANTSKO .................................................................................................................................................... 30

2.7


2.8

PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE ......................................................................................... 41

3

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY ...................42

4

VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..........................................45 4.1

PODRALSKO ........................................................................................................................................................ 45

4.2


4.3

CVIKOVSKO......................................................................................................................................................... 47

4.4

HRÁDECKO – CHRASTAVKO................................................................................................................................ 48

4.5

FRÝDLANTSKO .................................................................................................................................................... 48

4.6


4.7

VYHODNOCENÍ VLIVU KONCEPCE NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 ..................................................... 50

5

CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ......................51 5.1

POSTAVENÍ HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ V LIBERECKÉM KRAJI ................................................................. 51

5.2

CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE VZTAHU K OSTATNÍM KONCEPCÍM..................................................... 51

6

ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...............................................................................................59 6.1

HODNOCENÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ A OPATŘENÍ PR HSO LK VE VZTAHU KE STANOVENÝM REFERENČNÍM CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.................................................................................................................................. 59

6.2

HODNOCENÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ A OPATŘENÍ PR HSO LK VE VZTAHU K JEDNOTLIVÝM SLOŽKÁM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ .................................................................................................................................................................... 63

1


6.3

SLOVNÍ VYHODNOCENÍ ....................................................................................................................................... 68

6.4

CHARAKTER VLIVŮ A JEJICH KUMULACE ............................................................................................................. 77

6.5

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000....................................................................... 81

7

PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE ..........................................................84 7.1

OPATŘENÍ ZAHRNUTÁ V KONCEPCI PROGRAM ROZVOJE HSO LIBERECKÉHO KRAJE........................................... 84

7.2

DOPORUČENÁ OPATŘENÍ ..................................................................................................................................... 86

8

VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW – HOW)........................................89

9

STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ........................................................................90

10

POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE .........................................................................................................................93

11

STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU.......................94

12

VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ................................................................95

12.1

SOUČASNÝ STAV UKAZATELŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ V ČR ............................................................................... 96

12.2

VAZBA NA KONCEPCE V OBLASTI OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ ................................................................... 98

12.3

PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ .............................................................................................. 101

12.4

IDENTIFIKACE ŠKODLIVIN A JEJICH MOŽNÉ DOPADY NA LIDSKÉ ZDRAVÍ....................................................... 101

12.5

IMISNÍ ZÁTĚŽ ................................................................................................................................................ 105

12.6

HLUKOVÁ ZÁTĚŽ .......................................................................................................................................... 106

13

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ........................................110

14

SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE ZMĚNĚ KONCEPCE Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ..............................................................................................................................112

14.1

ZJIŠŤOVACÍ ŘÍZENÍ ....................................................................................................................................... 112

14.2

SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK ......................................................................................................... 115

15

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI 116

15.1

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ............................................................................................................................... 116

15.2

NÁVRH STANOVISKA .................................................................................................................................... 116

SEZNAM OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA POSOUZENÍ.........................................................121 POUŽITÉ PODKLADY................................................................................................................122 SEZNAM ZKRATEK....................................................................................................................125 SEZNAM PŘÍLOH........................................................................................................................128

2


Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Biogeografické členění území HSO Libereckého kraje ............................................................ 13 Obrázek č. 2: Průměrná roční hodnota koncentrace NO2 v ovzduší ............................................................... 18 Obrázek č. 3: Průměrná roční hodnota koncentrace SO2 v ovzduší ................................................................ 37 Obrázek č. 4: Území se zhoršenou kvalitou ovzduší v Libereckém kraji...................................................... 106

Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Stupnice hodnocení typových oblastí ........................................................................................ 42 Tabulka č. 2: Environmentální hodnota a zranitelnost typových oblastí......................................................... 42 Tabulka č. 3: Stupnice naplnění cílů koncepcí ................................................................................................ 52 Tabulka č. 4: Státní politika životního prostředí ČR 2004-2010..................................................................... 52 Tabulka č. 5: Strategie udržitelného rozvoje ČR............................................................................................. 53 Tabulka č. 6: Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020................................................... 54 Tabulka č. 7: Strategie hospodářského růstu ČR 2005-2013 .......................................................................... 56 Tabulka č. 8: Stupnice posouzení naplnění referenčních cílů ......................................................................... 59 Tabulka č. 9: Naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí............................................................ 60 Tabulka č. 10: Stupnice hodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí ........................................ 63 Tabulka č. 11: Vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí .................................................. 63 Tabulka č. 12: Stupnice dalších atributů hodnocených vlivů na životní prostředí .......................................... 78 Tabulka č. 13: Vyhodnocení dalších atributů vlivů na životní prostředí......................................................... 78 Tabulka č. 14: Navrhované monitorovací ukazatele (indikátory) vlivu PR na ŽP.......................................... 91 Tabulka č. 15: Determinanty vlivu na zdraví .................................................................................................. 95 Tabulka č. 16: Naplnění cílů Zdravotní politiky Libereckého kraje................................................................ 99 Tabulka č. 17: Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové expozice-noc (LAeq, 22-6 h)............................. 107

3


1 Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím Na základě analýz a studií, popisujících stav a vývoj Libereckého kraje nebo mající přímý vztah k Libereckému kraji, vyplynula potřeba věnovat větší pozornost několika oblastem Libereckého kraje, které se jeví jako pomaleji rozvíjející se. Pomocí kritérií bylo vymezeno 6 hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, které v důsledku svých specifických podmínek a problémů nedosahují průměru hospodářského rozvoje jako ostatní části kraje. Záměr zpracovat Program rozvoje HSO LK byl schválen dne 12.4.2005 Radou Libereckého kraje, usnesením č. 380/05/RK. V první etapě koncepce PR HSO LK byla pro pilotní zpracování vybrána oblast Podralska. Na jeho strukturní i věcný obsah navazuje zpracování Programu rozvoje pro 5 dalších oblastí, včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Oblasti byly vymezeny pomocí 6 ekonomických a sociálních kritérií již při řešení koncepčního dokumentu – Strategie rozvoje Libereckého kraje pro období 2004-2006, jež se v současnosti aktualizuje společně s přehodnocováním náležitosti jednotlivých lokalit do HSO. Ekonomická a sociální kriteria se průběžně sledují a statisticky vyhodnocují, a pokud se některá oblast nebo lokalita rozvíjí rychleji, je z hospodářsky slabých oblastí vyloučena: 1 míra nezaměstnanosti (k 31.12.2001 větší než 10 %), 2 intenzita podnikatelských aktivit (méně než 170 podnikatelských subjektů na 1 000 obyvatel), 3 daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí nižší než 4 000 Kč/ obyvatele), 4 hustota zalidnění (menší než 50 obyv./km2), 5 podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách, 6 podíl obyvatelstva bez maturity. Podle těchto kritérií bylo vymezeno na území libereckého kraje šest hospodářsky slabých oblastí: Centrální Semilsko, Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko a Západní Českolipsko. V současnosti jsou velice progresivní území v okolí měst Hrádek nad Nisou a Chrastava, dosud zařazená do HSO Hrádecko-Chrastavsko.

1.1 Cíl koncepce Cílem Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí je pomoci dosáhnout takové hospodářské úrovně Podralska, Západního Českolipska, Centrálního Semilska, Hrádecko - Chrastavska, Frýdlantska a Cvikovska, aby je bylo možno označit za hospodářsky rozvinuté a stabilní oblasti Libereckého kraje. Představa o výhledovém stavu, dosaženého rozvojem území je určena pro návrhové období do roku 2013, k němuž se vztahuje naplnění stanovených strategických cílů. Dokument by měl umožnit systematickou a efektivní pomoc každé oblasti podle jejích potřeb. Východisky pro stanovení prioritních oblastí, strategických cílů a následných opatření jsou zjištěné nedostatky jednotlivých oblastí, na něž je třeba se zaměřit a cíleně usměrnit rozvoj do určitých sektorů a lokalit. Koncepčním podkladem pro návrhy byla analýza stavu rozpracovaná podle jednotlivých hospodářsky slabých oblastí se závěrečnou SWOT analýzou. Zaměření na hospodářsky slabé oblasti se odrazí i v současně aktualizovaném Programu rozvoje Libereckého kraje na nové dotační období 2007-2013, které vymezí opatření přímo pro HSO LK, stejně jako v posledním schváleném PR LK. Dokument bude rovněž podkladem pro nasměrování čerpání dotací z jednotlivých programů Grantového a Investičního fondu Libereckého kraje. 4


Cílem dokumentu je proto mimo jiné vytipovat opatření a aktivity, které jsou pro další rozvoj jednotlivých oblastí nejdůležitější, a k nim přiřadit konkrétní připravované projekty podle jejich připravenosti a významu pro území. Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje by tak měl umožnit lepší přehled o připravovaných projektech v jednotlivých oblastech pro nejbližší období, jednoznačně definovat a odlišit rozvojové problémy každé oblasti samostatně. Opatření a aktivity jsou řešeny v návrhové části dokumentu pro všechny HSO ve shodném strukturním členění, které zastřešuje 5 prioritních oblastí (zmíněno níže).

1.2 Obsah koncepce Každá hospodářsky slabá oblast je samostatně rozpracována do dvou základních částí – analytické a návrhové (s příslušnými datovými a grafickými přílohami). Strukturní členění návrhové části se téměř shoduje a obsahově navazuje na analytickou část a SWOT analýzu, ze které vychází. Pro hodnocení vlivů na životní prostředí jsou nejdůležitější již méně obecně definované aktivity s navazujícími projekty v návrhové části. Její struktura je shodná pro 5 HSO, výjimku tvoří oblast Podralska, která byla zpracována jak pilotní projekt se 4 prioritními oblastmi rozvoje (tj. byly obsaženy všechny kromě prioritní oblasti Infrastruktura). Členění je následující: 1. 2. 3. 4.

Strategický cíl rozvoje území hospodářsky slabé oblasti Hlavní strategické cíle v jednotlivých prioritních oblastech Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření Specifikace opatření 4.1 Prioritní oblast A Hospodářský rozvoj 4.2 Prioritní oblast B Infrastruktura 4.3 Prioritní oblast C Cestovní ruch 4.4 Prioritní oblast D Lidské zdroje 4.5 Prioritní oblast E Životní prostředí 5. Návrh prioritních opatření a projektů 6. Možnosti spolupráce s okolními kraji nebo státy 7. Dopady opatření, aktivit a projektů na ukazatele pro vymezování hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje

V rámci každé prioritní oblasti jsou stanovena jednotlivá opatření, jejich cíle a aktivity, které je naplňují a jsou realizovatelné buď krátkodobě (do roku 2008), střednědobě (do roku 2013) nebo jsou trvalého charakteru. V případech, kde jsou již naplánovány nebo známy projekty sledující dané aktivity, jsou tyto vyjmenovány a případně blíže popsány. U každého opatření jsou dále řešeny: • • • • • • • • •

Odhadované dopady výše uvedených aktivit na ukazatele pro vymezení hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, Kritéria pro výběr projektů, Realizační výstupy opatření, Dopady realizovaných opatření do regionu hospodářsky slabé oblasti, Cílové skupiny, Garant realizace a spolupráce při realizaci, Geografické pokrytí, Délka realizace opatření, Vazba na ostatní opatření, 5


•

Možnosti přeshraniční spolupráce.

Z hlediska životního prostředí lze konstatovat, že většina opatření a jejich cílů je formulována s přihlédnutím a respektováním principů udržitelného rozvoje a ochrany přírody a krajiny. Některá opatření, především v prioritní oblasti E Životní prostředí, jsou zaměřena přímo na posílení nebo ochranu jednotlivých složek životního prostředí, což přispěje ke zlepšení jeho stavu, snížení znečištění a celkové ekologické zátěže území. Koncepční části Programu rozvoje jsou velice dobře provázány. Jednotlivá opatření a aktivity ve většině případů plně reflektují a pokrývají environmentální problémy, jež vyplynuly z analytické části a globální SWOT analýzy. Pro vzorovou představu budoucího řešení a plánování projektů jsou jako součást dokumentace koncepce PR HSO LK přiloženy CBA analýzy některých konkrétních projektů. Ty nebyly předmětem samostatného posouzení SEA.

1.3 Předpoklady a limity budoucího rozvoje hospodářsky slabých oblastí Vlastní předpoklady a limity hospodářsky slabých oblastí lze vyčíst z provedené SWOT analýzy, ale i dalších dostupných informací o území. Pro většinu HSO je předpokladem hospodářského rozvoje velký potenciál ve specifických přírodních a kulturních hodnotách území. Nalezneme zde mnoho památkových rezervací a zón, a především vysoký podíl území v oblasti zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny, které tvoří např. v Západním Českolipsku až 75 % plochy oblasti. Celé území je atraktivní prou přírodní pestrost a geomorfologickou rozmanitost. Avšak potenciál území se v těchto oblastech stává zároveň i jejím limitem v souvislosti s omezením rozvojových záměrů investičního charakteru, jež se často dostávají do střetů s předměty ochrany přírody a krajiny. Pro HSO se proto musí hledat optimální možnosti rozvojových tendencí v rozličných sektorových odvětvích, které je možno sledovat a realizovat. Kvůli možnosti znečištění ovzduší i ostatních složek ŽP se musí volit ekologicky šetrné technologie provozů (průmysl, zemědělství, domácnosti) a doprava, avšak s minimálními zábory ploch zemědělské půdy, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění vodního režimu oblasti, především ke snížení retence krajiny a poškození jakosti povrchových a podzemních vod. Téměř všechny záměry posilující konkurenceschopnost a dynamický hospodářský rozvoj mohou mít negativní vliv na životní prostředí, včetně snah o zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie (větrná energie – možné ohrožení krajinného rázu, zvýšení hlukového zatížení, apod.). Podmínkou je meziresortní diskurz, který se bude snažit dojít k závěrům sledují principy udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Především vlastní realizace záměrů naplňující priority a strategické cíle musí zohlednit minimalizaci dopadů na životní prostředí a dodržovat alespoň podmínky a opatření, stanovené závaznými dokumenty a platnou legislativou. V současnosti se však začíná mezinárodně uznávat tendence dobrovolného podporování a zlepšování technologií a managementu zohledňující ochranu životního prostředí.

1.4 Vztah k jiným koncepcím Programy rozvoje HSO LK jsou důležitou součástí soustavy strategických a programových dokumentů pro podporu regionálního rozvoje, kterou tvoří doposud zpracované dokumenty na úrovni kraje, státu a Evropské unie. Vzhledem ke svému mnohostrannému obsahu a zaměření na oblasti hospodářského a sociálního rozvoje a zlepšení životního prostředí mají PR HSO LK vztah k mnoha koncepcím na národní i krajské úrovni, především v oblasti regionálního rozvoje, ale i z jiných oblastí. Dostupné 6


relevantní koncepce a rozvojové programy byly pro zpracování PR HSO LK zadavatelem (OHRR KÚ LK) poskytnuty. Jejich seznam je uveden níže, a to v členění podle problematiky jednotlivých odborů krajského úřadu: Odbor hospodářského a regionálního rozvoje 1. Strategie rozvoje Libereckého kraje 2. Program rozvoje Libereckého kraje 3. Územní energetická koncepce LK 4. Surovinová politika LK 5. Populační analýza Libereckého kraje 6. Monitoring nabídky a poptávky po bydlení v LK 7. Frýdlantsko 8. Studie rozvoje hospodářsky slabé oblasti Ralsko 9. Vzdělanostní struktura obyvatelstva LK 10. Studie vlivu průmyslových zón v LK 11. Analýza podnikání - podnikatelské prostředí 12. Analýza podnikání - podnikatelská základna 13. Rozvojový koncept turistických stezek LK 14. Investiční záměry obcí Libereckého kraje do roku 2010 15. Bytová výstavba v Libereckém kraji 16. Grafické vyjádření datových vazeb v oblasti "Lidské zdroje" 17. Správní obvody obcí s rozšířenou působností 18. Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - I. etapa 19. Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - II. etapa 20. Program rozvoje LK 21. Studie přeshraničních vazeb LK - návaznost na důležité rozvojové záměry sousedních krajů a regionů 22. Strategie udržitelného rozvoje LK 2005-2020 23. Analýza podnikatelského prostředí pro vytváření klastrů v LK Odbor školství, mládeže a tělovýchovy 1. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2. Studie požadavků na strukturu vzdělanosti lidských zdrojů v hospodářské sféře pro oblast LK 3. Zpráva o stavu školství LK 4. Výroční zpráva o stavu koncepce a rozvoje sítě a o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje za školní rok 2002-2003 5. Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu Odbor sociálních věcí a problematiky menšin 1. Návrh směrů rozvoje sociální práce a sociálních služeb na území LK 2. Návrh směrů protidrogové politiky, prevence sociálně patologických jevů ve společnosti a spolupráce s policejními složkami na úseku ochrany veřejného pořádku na území LK 3. Analýza situace národnostních menšin v LK Odbor dopravy 1. Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury 7


2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Analýza stavu dopravy na území LK Strategie rozvoje dopravní infrastruktury LK Koncepce BESIP Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy Dopravní politika LK Plán údržby a oprav vozovek silniční sítě II. a III. třídy v LK

Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu 1. Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji 2. Koncepce kultury Libereckého kraje 2004 - 2008 3. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 4. Průzkum podnikatelské situace v cestovním ruchu 5. Cestovní ruch v České republice, v Libereckém kraji - Euroregionu NISA 6. Mapové a grafické vyjádření údajů z oblasti cestovního ruchu Libereckého kraje 7. Objektivní zatížení turistických lokalit 2004 Odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí 1. Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v LK 2. Krajská koncepce zemědělství pro LK (KKZ) 3. Zpráva o stavu životního prostředí LK 4. Koncepce odpadového hospodářství (KOH) na území LK 5. Krajská koncepce ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) 6. Plán odpadového hospodářství 7. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací 8. Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 9. Rozvoj venkova 10. Vymezení venkovského prostoru LK Odbor zdravotnictví 1. Zpráva o stavu zdravotnictví LK 2. Zdravotní politika LK 3. Krajský zdravotní plán LK Poskytnuté regionální dokumenty jsou zpracovány jak pro celý Liberecký kraj (krajské koncepce), tak i pro nižší oblastní nebo specifickou lokální úroveň nebo se jedná o oborové koncepce a programové dokumenty, týkající se Libereckého kraje nebo jeho některých specifických území. Zmíněné krajské dokumenty jsou zpracovávány v návaznosti na dokumenty na národní a evropské úrovni. Při zpracování PR HSO LK mohou být pro sledování naplňování cílů koncepcí vyšších úrovní vzaty v úvahu: •

Strategie udržitelného rozvoje ČR, 2004

•

Státní politika životního prostředí (2004 - 2010)

•

Strategie regionálního rozvoje České republiky

•

Plán odpadového hospodářství ČR, 2003

•

Státní surovinová politika 8


•

Státní energetická politika, 2004

•

Národní rozvojový plán ČR 2007-2013

•

Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR

•

Akční plán zdraví a životního prostředí ČR

•

Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie

•

Národní program snižování emisí ČR

•

Dopravní politika ČR

•

Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti

•

Národní strategie rozvoje cyklodopravy

•

Národní strategický referenční rámec

•

Politika územního rozvoje ČR

•

Regionální operační program NUTS II. Severovýchod 2007-2013

•

a další Operační programy na dotační období 2007-2013

Strategické cíle jednotlivých prioritních oblastí stanovené v rámci PR HSO LK vycházejí z národních strategických a koncepčních materiálů v relevantních oblastech, přičemž reflektují i širší mezinárodní souvislosti (Rámcová úmluva o změně klimatu, Evropská úmluva o krajině, Lisabonská strategie, Strategické obecné zásady Společenství). Relevantní cíle a priority navržené existujícími národními i regionálními koncepčními dokumenty byly také využity zpracovatelem SEA při sestavování sady referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Podle těchto cílů bylo provedeno vyhodnocení shody se strategickými dokumenty dle požadavků závěru zjišťovacího řízení. Jedním ze zmíněných dokumentů je Rámcová úmluva o změně klimatu (United Nations Framework Convention on Climate Change - UNFCCC). Mezi závazky stran Úmluvy patří mimo jiné tvorba národních programů na zmírňování negativních dopadů změny klimatu a jejich pravidelná aktualizace, který je plněn Národním programem na snižování emisí ČR a na úrovni Libereckého kraje Koncepcí snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší. Lisabonskou strategii přijala Evropská rada v roce 2000 na období do roku 2010. Strategie představuje scénář pro komplexní hospodářskou, sociální a enviromentální obnovu Evropské unie (3 pilíře strategie). Zahrnuje jak ekonomický záměr (vytvořit vysoce konkurenceschopnou ekonomiku), tak sociální dimenzi (zejména dosáhnout plné zaměstnanosti, zdokonalit sociální soudržnost) a dimenzi ekologickou (uskutečňovat udržitelný rozvoj). Jsou s ní spojeny následující základní strategické dokumenty celostátní úrovně. Strategie regionálního rozvoje ČR (SRR ČR) – hlavní koncepční dokument pro oblast regionálního rozvoje, vychází primárně ze Strategie hospodářského růstu ČR (SHR ČR) jako základního vládního dokumentu na období 2007 – 2013 a ze Strategie udržitelného rozvoje ČR (SUR ČR), která představuje dlouhodobý rámec pro udržení základních civilizačních hodnot a kvality života společnosti a východisko pro zpracování dalších dokumentů koncepčního charakteru. Národní rozvojový plán usiluje o kvalitativní přeměnu sociálního a ekonomického prostředí v území, která umožní prohloubit a využít dlouhodobé výhody ovlivňující místní rozvojový potenciál. Navržený PR HSO LK je s cíli sledovanými těmito dokumenty harmonizován s výhradami. Podrobné vyhodnocení vztahů mezi posuzovaným PR HSO LK a relevantními koncepcemi je součástí kapitoly 5. 9


Například v případě vyhodnocení souladu s SUR ČR, navržené aktivity PR HSO LK konkrétně neřeší jednotlivé složky životního prostředí, avšak rámcově obsahují opatření a aktivity podporující ochranu, obnovu a zlepšení stability ekosystémů ve všech krajinných segmentech s respektováním krajinného rázu, případně s obnovou nebo navyšováním přírodního a kulturního potenciálu řešeného území.

10


2 Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce 2.1 Stav životního prostředí v Libereckém kraji V této kapitole je stručně popsán stav životního prostředí v celém Libereckém kraji podle jednotlivých složek životního prostředí. I když se koncepce zabývá pouze hospodářsky slabými oblastmi LK, pokrývají dohromady velkou část území kraje a svými rozvojovými aktivitami na sebe bezesporu působí a ovlivňují se. Program rozvoje je zpracován pro území šesti hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje. Souhrnně lze říci, že se kvalita životního prostředí v Libereckém kraji, stejně jako v celé republice, od začátku 90. let zlepšuje. Poklesly hodnoty vypouštěných škodlivých emisí a také se zlepšila jakost povrchových vod. Došlo ke zlepšení struktury krajiny, zvýšení její ekologické stability a ke zlepšení její retenční schopnosti. Za pozitivní přínosy a důsledky vývoje životního prostředí jak v ČR, tak návazně v Libereckém kraji lze považovat: • • • • •

• •

• • • • •

• •

snížení a následnou stabilizaci emisí skleníkových plynů; zastavení výroby a zásadní omezení spotřeby látek poškozujících ozónovou vrstvu Země; stabilní trend snižování úrovně znečištění ovzduší (emisí i imisí); pokračující nárůst počtu obyvatel napojených na veřejné kanalizace a čistírny odpadních vod a počtu obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů; významné omezení vypouštění škodlivin do vodního prostředí z bodových zdrojů znečištění, splaškových a průmyslových odpadních vod a snížení emisí z plošných zdrojů, zejména omezením aplikace hnojiv a pesticidů; rozvoj systému centrálního zásobování teplem, který je z hlediska životního prostředí vhodnější než lokální vytápění a plynofikace; existence sítě zvláště chráněných území s různým stupněm ochrany, přijetí systému celoevropské sítě chráněných území NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti); projektování a vymezení územních systémů ekologické stability (ÚSES) jako nástroj obecné ochrany přírody a krajiny (na lokální, regionální a nadregionální úrovni); postupné mírné zvyšování výměry lesní půdy, mírné zvyšování podílu trvalých travních porostů a snižování výměry orné půdy; nárůst produkce plodin nevstupujících do potravního řetězce (technické a energetické plodiny, léčivé rostliny, apod.); postupný rozvoj systémů minimalizace vzniku odpadů, třídění odpadů a v rámci recyklace materiálové nebo aspoň energetické využití odpadů; postupné zavádění metod správné praxe při nakládání s chemickými látkami a přípravky a geneticky modifikovanými organismy a produkty, včetně zapojování následných kontrolních mechanismů; existenci stabilního právního a institucionálního rámce, ekonomických a dobrovolných nástrojů v oblasti ochrany životního prostředí; přistoupení k většině celosvětových a regionálních environmentálních úmluv.

Za poslední dvě desítky let došlo k zásadnímu zlepšení prakticky ve všech složkách životního prostředí, ve kterých to bylo během tohoto období možné. Stav většiny složek životního prostředí přesto není optimální a negativní vlivy na fyzické a psychické zdraví lidí nejsou dosud zanedbatelné. Je nutné pokračovat v realizaci opatření k ochraně životního prostředí, přičemž prioritou bude ochrana přírody a krajiny a klimatického systému Země. 11


Z hlediska přírodních podmínek se Liberecký kraj nachází při severním okraji Českého masivu, na rozhraní Krkonošsko-jesenické soustavy a České tabule, na západě pak s kontaktem Krušnohorské soustavy (České středohoří). Reliéf má převážně charakter členité pahorkatiny a hornatiny, s výškovým gradientem přes 1 200 m (nejnižší bod 208 m na Smědé, nejvyšší bod 1 435 m – Kotel v Krkonoších). Geologická stavba území je neobyčejně pestrá – podílí se na ní hlubinné vyvřeliny starohorního až prvohorního stáří, složitý komplex krystalických hornin, svrchnokřídové sedimenty, třetihorní výlevné horniny a čtvrtohorní sedimenty, z nichž některé jsou pozůstatkem kontinentálního zalednění nejsevernějších částí kraje. Značnou rozmanitost vykazují i půdní a klimatické podmínky, které určují charakter živé přírody. Navzdory dlouhodobému působení člověka se Liberecký kraj může vykázat poměrně zachovalou biotou a převážně harmonickou, místy až přírodní krajinou s vysokým podílem lesů a trvalých travních porostů. O nadprůměrných přírodních hodnotách kraje nejlépe vypovídá existence šesti velkoplošných ZCHÚ, které zaujímají téměř třetinu jeho celkové rozlohy. V tomto směru se Libereckému kraji nemůže rovnat žádný jiný kraj v České republice. Pozn.: Posloupnost řazení HSO - první je uváděna oblast Podralska z důvodu pilotního zpracování, dále následují oblasti podle geografické návaznosti od západu k východu.

2.2

Podralsko

Oblast Podralska (viz. příloha č. 1) se nachází na jihozápadě území Libereckého kraje a má celkovou výměru 379,4 km2. K 31.12.2004 žilo na jejím území 19 329 obyvatel. HSO je tvořena 14 obcemi: Bezděz, Bohatice, Brniště, Cetenov, Dubnice, Hlavice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov, Všelibice a Zákupy. Území posuzované oblasti Podralska leží na území dvou okresů: Česká Lípa a Liberec. Území má charakter členité pahorkatiny s typickým výškovým rozmezím 250–430 m n. m. Z hlediska geomorfologických podmínek náleží k celku Ralské pahorkatiny v oblasti Severočeské tabule, jižní část území pak k celku Středojizerské tabule. Celé území patří do subprovincie České tabule. Dle biogeografického členění [1] se HSO Podralsko nachází na území 1.34 Ralského bioregionu v hercynské subprovincii (viz. obrázek č. 1). Tento bioregion se řadí mezi nejvýznamnější pískovcové bioregiony s pestrou biotou a s výskytem řady reliktů.

12


Obrázek č. 1: Biogeografické členění území HSO Libereckého kraje

Zdroj: Dle [1] upravil CityPlan Klimaticky spadá oblast Podralska do mírně teplé oblasti, která se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je v této oblasti krátká, suchá a mírná, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Podrobněji se jižní část HSO Podralska řadí k MT11, většina území pak k MT9 a na severovýchodě také k MT7. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 7 a 8°C, roční úhrn srážek mezi 600 a 700 mm [2]. S podnebím souvisí také stav ovzduší. Prostor Stráže pod Ralskem a okolí byl v minulém období silně poznamenán těžbou uranu, která v současné době prochází útlumovým programem. Dochází tedy ke snižování emisí hlavních znečišťujících látek (SO2 a NOx), čímž je postupně zlepšováno životního prostředí. V oblasti se nachází celkem 59 středních a 7 velkých (z toho 2 zvláště velké) zdrojů znečišťování. Hlavními znečišťujícími látkami v Podralsku jsou především emise oxidu siřičitého (SO2) a oxidů dusíku (NOx), které jsou produkovány především spalovacími procesy a automobilovou dopravou. Na produkci emisí SO2 se významně podílejí velké zdroje (REZZO 1). Lokální topeniště (zdroje REZZO 3) mají nemalý podíl na zatížení oblasti emisemi, neboť většina obcí v Podralsku není plynofikována a ve velké míře je spalováno uhlí (29 % trvale obydlených bytů) nebo, hůře, různé odpady z domácnosti. Významným problémem však i nadále zůstávají mobilní zdroje, především silniční doprava, jako největší producent emisí oxidů dusíku (NOx). Výše emisí NOx se za poslední dvě desítky let sice snížila, avšak stále existuje mnoho míst, kde nejsou splněny požadované emisní imisní limity anebo hrozí riziko nedodržení emisního stropu. Největší podíl na znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami (TZL) mají v Podralsku malé zdroje. Postupně dochází ke snižování produkce emisí, tedy i imisního zatížení oblasti a k postupnému zlepšování životního prostředí. Z hlediska analýzy měrných emisí základních znečišťujících látek v ovzduší se na území Podralska nevyskytují žádné lokality, které by splňovaly kriteria pro zařazení do oblastí se zhoršenou kvalitou 13


ovzduší (OZKO). Konkrétní opatření pro snižování produkce škodlivin jsou součástí návrhové části Konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji [7]. Celkový trend lze hodnotit jako pokles koncentrací produkovaných emisí. V oblasti Podralska je méně koncentrován průmysl, což pozitivně působí na imisní situaci území. Imisní zatížení má lokální charakter a je spojeno především s provozem specifických zdrojů znečišťování. Zvýšené množství suspendovaného aerosolu frakce PM10 (velikost částic do 10 µm) v ovzduší je připisováno zejména provozům malých zdrojů znečišťování s nízkou emisní výškou a sekundární prašnosti z místních komunikací. Imisní situace je v Libereckém kraji sledována 5 imisními stanicemi sítě automatizovaného imisního monitoringu (AIM) provozované ČHMÚ, a to v České Lípě, Frýdlantu, Jablonci, Liberci a v Souši. Mimo stanic ČHMÚ je znečištění sledováno stanicemi provozovanými Zdravotním ústavem, Výzkumným ústavem rostlinné výroby (VÚRV) a společností Ekotoxa. Žádná z těchto stanic se nenachází na území Podralska, lze však předpokládat, že pro zjištění imisní situace v Podralsku lze použít naměřené hodnoty okolních stanic (Česká Lípa, Břevniště, Velký Valtínov, a Jestřebí, příp. Panská ves a Ještěd). Z jejich měření je patrný mírný pokles imisí SO2, kdy maximum je vyprodukováno v zimním období spalováním fosilních paliv pro účely vytápění. Měření imisí v posledních letech ukazuje, že množství imisí NOx a prachových částic PM10 zaznamenává jistou stagnaci. Opět je patrný nárůst jejich množství v zimním období vlivem zvýšeného spalování fosilních paliv. Jak již bylo zmíněno, problematiku snižování množství oxidů dusíku a prachu v ovzduší bude nutné aktivně řešit, neboť při ponechání současného stavu nebude možné splnit požadované imisní limity [22]. Vodní toky v HSO Podralsko náleží do povodí Labe, jedná se především o povodí řeky Ploučnice (1-14-03). Její tok je v úseku mezi Mimoní a Českou Lípou převážně přirozeného charakteru, avšak má v současnosti neuspokojivý profil koryta a stav břehových porostů. Úsek od Stráže pod Ralskem po Mimoň je regulován v souvislosti s těžbou uranu, což zapříčinilo nevratné poškození jedinečných mokřadních biotopů s množstvím ohrožených a vzácných druhů organismů. Pod Mimoní byla v nedávné minulosti zjištěna v naplaveninách radioaktivní kontaminace z těžby uranu. Ve Strážské kotlině se nacházejí dva rybníky Horecký (73 ha) a Hamerský (50 ha), které patří k největším vodním plochám Libereckého kraje. K nim do 70. let náležel ještě Sedlický rybník, významný z botanického i ornitologického hlediska. Ten byl přeměněn na odkalovací nádrže uranových dolů, které v současnosti procházejí rekultivací, spočívající ve vysušení, zavezení a následném zalesnění. V Hamru též stával menší Pustý rybník, na jehož místě dnes nalezneme technologickou nádrž. Některé nádrže byly značně poškozeny činností sovětské armády, pod jejíž působnost donedávna spadala značná část Podralska. Poškození postihlo především soustavu Hradčanských rybníků i nedaleké rybníky Svébořicko-Novodvorské soustavy. Území Podralska náleží do hydrogeologických rajónů Jizerská křída a Křída dolního Labe, které jsou sledované hlubokými vrty. Podralsko má vodohospodářský význam, neboť se v něm nacházejí vodní zdroje a celá oblast Podralska leží v chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod (CHOPAV) Severočeská křída. V oblasti se nachází řada ochranných pásem vodních zdrojů PHO 1. a 2. stupně, ve kterých jsou stanovena omezení pro průmyslové a zemědělské činnosti. V oblasti Podralska je měřen 1 bod státní sítě sledování jakosti vod, a to na 83. říčním kilometru řeky Ploučnice, v obci Noviny. Hodnoty chemické i biologické spotřeby kyslíku naměřené v období 2003-2004 řadí Ploučnici mezi silně znečištěné toky, hodnoty obsahu amoniakálního a dusičnanového dusíku jsou v kategorii mírného znečištění. Z hlediska znečištění povrchových vod vypouštěnými odpady se situace v posledních letech mění k lepšímu, neboť byla vybudována řada nových čistíren odpadních vod a u těch stávajících byly zlepšeny parametry vypouštěných vod. Je zpracován projekt „Čistá Ploučnice“, který řeší rekonstrukce pěti čistíren odpadních vod a tři dostavby kanalizací. Bude podpořen dotací z evropského Fondu soudržnosti a významně přispěje ke zlepšení kvality vody v Ploučnici. I přes viditelné pokroky ale není situace zatím ideální. 14


Odpadní vody jsou v oblasti likvidovány hlavně pomocí vyvážených jímek a septiků, zemními filtry, přepady do horninového prostředí nebo do místních vodotečí a z části domovními čistírnami odpadních vod. To se odráží na kvalitě břehů a koryt, břehových porostů a vodního ekosystému vůbec. Vodní toky jsou znečišťovány naplavenými odpadky, v pobřežních porostech jsou často rozšířeny invazní druhy rostlin. V oblasti Podralska, dle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 [4], je 17 008 obyvatel (91,53 %) zásobováno vodou z veřejného vodovodu; 10 828 (58,27 %) obyvatel bydlí v domech napojených na veřejnou kanalizaci; 7 069 (38,04 %) obyvatel bydlí v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV. Hydrologická bilance krajiny je v současné době nepříznivě ovlivněna některými úpravami krajiny, které byly prováděny v minulosti. Patří k nim především regulace vodních toků, odvodňování zemědělských i lesních půd, komplexní pozemkové úpravy, rozpad nebo likvidace lesních porostů aj. Důsledkem toho má současná krajina sníženou retenční schopnost, což zvyšuje riziko vzniku ničivých povodní, současně přispívá k půdní erozi a zároveň také zesiluje účinky sucha v delších obdobích bez srážek. Oblast Podralska tvoří především horniny mezozoika (pískovce a jílovce) spolu s kvartérním pokryvem (hlíny, spraše, písky a štěrky); horniny některých lokalit jsou vulkanického původu (čediče, fonolity a tufy), často ve formě výrazných skalních útvarů přečnívajících okolí jako je např. Ralsko [5]. V řešeném území se nachází velice významné a kvalitní zásoby štěrkopísků, sklářských a slévárenských písků a ložiska radioaktivních surovin (uranu). Na území HSO Podralska se nachází 10 chráněných ložiskových území a 13 stanovených dobývacích prostorů. Půdy - v oblasti se na písčitých podkladech vyskytují humuso-železité arenické podzoly, na těžších hlínách a křídových zvětralinách se vyskytují primární pseudogleje, pseudoglejové luvizemě, kyselé arenické kambizemě a ostrovy luvizemních hnědozemí. Na čedičových kuželech se vyvinuly eutrofní kambizemě až trofické rankery, na výchozech vápnitých pískovců pak pararendziny. Na dnech podmáčených sníženin pokrývají značné plochy organozemě typu slatin a rašelin [5]. Co se týká využití půdy a struktury půdního fondu, v oblasti Podralska převažuje nezemědělská půda (79 %, z toho 56 % lesních pozemků) nad zemědělskou (21 %, z toho 73,7 % orné půdy). Flora - Podralsko leží v mezofytiku, ve vegetačním stupni suprakolinním až submontánním. Potenciální přirozená vegetace oblasti je značně rozmanitá, většinu plochy pokrývají smíšené acidofilní doubravy s borovicí, v chladnějších polohách acidofilní bučiny, popř. na bazických substrátech bučiny květnaté. Na skalních výběžcích se nacházejí reliktní bory, podél vodních toků jsou přítomny luhy, bažinné olšiny až podmáčené smrčiny. Na humolitech jsou zastoupeny rašelinné bory a tajgové březiny. Primární nelesní vegetace je také pestrá, je zastoupena rozmanitými fytochorotypy s výskytem exklávních prvků. Převažují mezofilní hercynské druhy, vyskytují se ovšem také rostliny subatlantského až atlantského rozšíření (pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris), nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), ovsíček časný (Aira praecox), hrotnosemenatka hnědá (Rhynchospora fusca), písečnatka nejmenší (Arnoseris minima) a sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus); dále také druhy boreokontinentální, např. suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), rojovník bahenní (Ledum palustre), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), brusnice vlochyně (Vaccinium uliginosum), suchopýrek trsnatý (Baeothryon caespitosum), ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), tolije bahenní (Parnassia palustris). V oligotrofních vodách roste rdest alpský (Potamogeton alpinus), zevar nejmenší (Sparganium minimum), bublinatka menší a bledožlutá (Utricularia minor, U. ochroleuca). Endemity jsou dva – tučnice česká (Pinguicula bohemica) a prstnatec Dactylorhiza bohemica) [1].

15


Fauna – v Podralsku se vyskytuje běžná, především lesní fauna, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá). Na čedičových kupách v jižní části oblasti jsou vyhraněné fragmenty teplomilné fauny (měkkýši). Na odlesněných místech bývalého vojenského prostoru přežívají druhy jinde potlačené, např. skřivan lesní. Obohacujícím prvkem jsou četné rybníky s význačnou ptačí faunou (husa velká, jeřáb popelavý, sýkořice vousatá, cvrčilka slavíková). Říčky vlivem malého spádu náleží často až do parmového pásma, menší toky do pásma pstruhového. Významné druhy: savci: ježek západní (Erinaceus europaeus); ptáci: husa velká (Anser anser), jeřáb popelavý (Grus grus), rybák obecný (Sterna hirundo), skřivan lesní (Lullula arborea), břehule říční (Riparia riparia), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus); obojživelníci: ropucha krátkonohá (Bufo calamita), skokan štíhlý (Rana dalmatina), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra); měkkýši: žebernatěnka drobná (Ruthenica filograna), sudovka žebernatá (Sphyradium doliolum), hrotice obrácená (Balea perversa), sítovka lesklá (Aegopinella nitidula) [1]. Chráněná území – na území Podralska jsou vyhlášena pouze maloplošná zvláště chráněná území (ZCHÚ) zabírající celkem 6,04 % území, a to v kategorii národní přírodní rezervace (1 NPR), přírodní rezervace (4 PR) a přírodní památka (4 PP). Území Podralska není součástí velkoplošného ZCHÚ (např. CHKO). Chráněné vymezené a vyhlášené prvky přírody představují omezení nebo limity, které je potřeba při návrhu rozvojových programů a opatření respektovat (viz. příloha č. 2). Bližší informace o územích a jejich ochraně jsou v analytické a datové části koncepce PR HSO LK. NATURA 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Soustavu NATURA 2000 tvoří ptačí oblasti a evropsky významné lokality, v nichž jsou nepřípustné takové záměry, které negativním způsobem nemohou ovlivnit jejich hlavní předměty ochrany. Lokality soustavy NATURA 2000, které se vyskytují na území HSO Podralsko a potenciální omezení lidské činnosti v nich, jsou zhodnoceny v rámci samostatného posouzení vlivů na lokality NATURA 2000 (kapitola 4.). V oblasti se vyskytuje celkem 5 EVL: Malý a Velký Bezděz, Mariánský rybník, Slatinné vrchy, Jestřebsko – Dokesko a Horní Ploučnice a 1 ptačí oblast: Českolipsko- Dokeské pískovce a mokřady (viz. příloha č. 2). Územní systém ekologické stability (ÚSES) sestává z prvků na třech velikostních úrovních – lokální, regionální a nadregionální. Jde o biocentra spojená biokoridory a dále pak o interakční prvky. ÚSES, spolu se ZCHÚ a lokalitami NATURA 2000 omezuje využití území tak, aby nedocházelo k poškozování či narušování struktury a vzhledu krajiny a v ní fungujících ekosystémů. V oblasti se nachází pouze jedno nadregionální biocentrum NBC 42 – BřehyněPecopala, dále je to 8 regionálních biocenter s navazujícími biokoridory. Na mapě v příloze č. 2 jsou zobrazeny prvky ÚSES pokrývající oblast Podralska, bližší informace jsou v analytické a datové části posuzované koncepce PR HSO LK. Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. VKP rozlišujeme tzv. „zákonné“ (dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb.) a registrované (dle § 3 tohoto zákona). Zákonnými VKP jsou veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Registrovanými VKP jsou části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody - jedná se zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Na území HSO Podralsko se nachází celkem 17 VKP. Na území HSO se nachází 13 památných stromů: 5× Lípa v Břevništi (2 samostatné dřeviny a skupina 3 dřevin) ; Lípa v Novinách pod Ralskem; Lípa v Pertolticích; Lípa v Luhové; Lípa ve Všelibicích; Lípa v Cetenově; Krupská lípa; Jilm v Hradčanech; Dub u Františkova. 16


Dalším negativem jsou staré ekologické zátěže, které se nacházejí v Ralsku, Mimoni a Zákupech. Souvisejícím problémem je také nedostatek financí na odstraňování důsledků těžebních činností a pomalá sanace po těžbě uranu. V HSO se nachází cca 7 % zjištěných brownfields z Libereckého kraje, přičemž do šetření nebyl zahrnut bývalý vojenský újezd Ralsko. Výskyt těchto území v regionu je v obcích: Cetenov, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov a Ralsko. V Podralsku je evidována řada nemovitých památek, převážně církevních (kostely, kaple, fary, sochy svatých aj.), ale i světských, jako např. rodinné domy nebo venkovské usedlosti. Na území Podralska se nacházejí dvě národní kulturní památky (NKP), a to zámek Zákupy a zřícenina hradu Bezděz. Na území HSO není v žádné obci ani městě prohlášená památková rezervace, pouze ve městě Zákupy památková zóna. Problém v oblasti osídlení tvoří dosti rozdrobená sídelní struktura s velký množstvím malých sídel, nesouvislou zástavbou a nízkou hustotou osídlení přinášející vyšší finanční a územní náročnost na dopravní a technickou infrastrukturu.

2.3


HSO Západní Českolipsko se nachází při západní hranici LK (viz. příloha č. 1). Oblast má rozlohu 360,3 km2, žije zde 17 253 obyvatel (4 % kraje; k 31.12.2004) a sahá od Kamenického Šenova po obci Blatce jižně od Doks a je tvořena 25 obcemi (dva správní obvody obce s rozšířenou působností – Česká Lípa, Nový Bor, a 3 obvody pověřených obecních úřadů – Česká Lípa, Doksy a Nový Bor). S hustotou zalidnění 48 obyv./km2 se jedná o velmi řídce osídlenou oblast (jedno z kritérií pro vymezení HSO) s výrazně venkovským charakterem oblasti, kde 88 % obcí má méně než 1 000 obyvatel (a 52 % obcí má méně než 500 obyvatel). Geomorfologie - celé území Libereckého kraje náleží do provincie Česká vysočina, území HSO se nachází v subprovinciích Krušnohorská (celek České Středohoří), Česká Tabule (celek Ralská pahorkatina) a Krkonošsko-jesenická soustava (celek Lužické hory). Biogeografické členění - území HSO zasahuje do 4 bioregionů: 1.15 Verneřický, 1.33 Kokořínský, 1.34 Ralský a 1.66 Lužickohorský (viz. obrázek č. 1). Potenciální vegetaci tvoří vesměs květnaté bučiny a dubohabrové háje, jen severní Lužickohorskou jednotku charakterizují také bikové bučiny a acidofilní doubravy [1]. Klima - území spadá do třech klimatických oblastí, které jsou definovány jako mírně teplé oblasti. Převážnou část území zaujímá klimatická oblast MT9, která patří mezi nejteplejší v Libereckém kraji. Rozdíl mezi uvedenými klimatickými oblastmi spočívá zejména v počtu letních a mrazových (ledových) dnů, popřípadě průměrných teplot. Okolí Nového Boru spadá do klimatické oblasti MT7, oblast Kamenického Šenova do chladnější klimatické oblasti MT2 (80 až 100 dnů se sněhovou pokrývkou) [2]. Ovzduší - v oblasti se nachází celkem 10 zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší a 30 středních zdrojů znečišťování ovzduší. Dle Konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek v Libereckém kraji patří mezi prioritní oblasti (kde jsou překračovány imisní limity) z této HSO pouze Skalice u České Lípy. Nejbližší stanice automatického imisního monitoringu (AIM) se nachází v České Lípě, manuální měřicí stanice imisí se nachází v Horní Polici (kód: LHPO; měří: NOx, SOx, TZL) a v Panské Vsi (u Dubé) (kód: LPVE; měří: NOx, SOx, TZL). V oblasti se nenachází žádná spalovna komunálního nebo nebezpečného odpadu (nejbližší: SAP Mimoň s.r.o.) [22]. Z velkých zdrojů znečišťování ovzduší je zde 9 provozoven sklářského průmyslu, z nichž největší (dle produkce znečištění) je PRECIOSA-LUSTRY, a.s. Nový Svět – hlavní závod, a celkově jsou koncentrovány v Kamenickém Šenově, kde je lze označit společně s dopravou 17


za hlavní zdroje znečišťování ovzduší. Avšak se zvyšováním používání méně hodnotných paliv v lokálních topeništích narůstá význam podílu malých zdrojů. Stav znečištění ovzduší v této oblasti na příkladu průměrných ročních koncentrací NO2 dokládá mapka na obrázku č. 2. Konkrétní opatření pro snižování produkce škodlivin jsou součástí návrhové části Krajského programu snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Obrázek č. 2: Průměrná roční hodnota koncentrace NO2 v ovzduší

Zdroj: [24] Voda - celé území HSO spadá do povodí Ploučnice (povodí 2. řádu), jež se vlévá do Labe. Z důležitějších vodních toků ústí do Ploučnice Panenský potok (P), Hradčanský potok (L), Svitávka (P), Dobranovský potok (P), Šporka (P), Robečský potok (L). Pod Českou Lípou se jedná již o silně znečištěnou vodu. Území HSO je (téměř celé) součástí CHOPAV Severočeská křída (vyhlášena NV č. 85/1981 Sb.), která je součástí České křídové tabule. Ta má díky své geologické stavbě velmi dobré podmínky pro akumulaci podzemních vod. Základní hydrogeologické znaky jsou určeny hydrickým charakterem středněturonských sedimentů převážně písčité povahy. Tyto sedimentární horniny jsou velmi dobře propustné. Na území se nachází několik rybničních soustav. Velké území zabírá soustava mezi Stvolínkami, Holany a Jestřebím. Kolem tří desítek rybničních ploch leží v CHKO Kokořínsko, kde jsou nejčastěji vázány na tok Liběchovky a Pšovky – tvoří rybniční soustavu přímo na toku. Nacházejí se zde rovněž mokřady (ochrana Ramsarskou úmluvou), příčinou jejich existence je blízkost zvodní v úrovni dna údolí, nepropustnost jílovitého podloží, zarůstání koncových či okrajových částí některých rybníků. V blízkosti potoků Pšovky a Liběchovky se nachází několik soustav mokřadů. Spolu s těmito toky a vodními plochami tvoří důležité biokoridory regionálního významu. Stav likvidace splaškových odpadních vod je v řešeném území na nízké úrovni, napojeno je pouze 41 % trvale obydlených bytů. V HSO Západní Českolipsko je veřejná splašková kanalizace s ukončením na ČOV pouze v místních částech (MČ) Blíževedly dále v Dubé, Vrchovanech, Žandově a v Tachově. Obecní ČOV mají Holany a Kravaře, v Prysku má ČOV Preciosa (MČ Vesnička). V ostatních obcích veřejná kanalizace není, řada objektů vypouští splaškové vody přímo do místní vodoteče bez jakéhokoliv předčištění. Tento stav je zcela nevyhovující. SEZ- v řešeném území byly specifikovány 3 oblasti s výskytem starých ekologických zátěží v různém stupni rekultivace. První se nachází v Práchni, kde je naplánována výstavba recyklační 18


linky k likvidaci nejen navezeného skládkového materiálu. Tato skládka je velmi riziková a velmi nevhodně umístěná – protéká jí Šenovský potok, který dále teče v blízkosti jímaných vrtů a studní (zdrojů pitné vody pro Kamenický Šenov). Skládka v obci Kozly byla již úspěšně rekultivována a skládka v obci Žandov je uzavřena (k odkládání dochází pouze ve výjimečných případech). Problémem je nelegální dovoz odpadů ze sousední SRN. Využití půdy, půdní typy - výskyt půdních typů je velice různorodý. Od jihu sem zasahují kambizemě modální a hnědozemě modální až kambizemě eutrofní, kterých k severu přibývá a v podstatě pak alternují s modálními pseudogleji. Ve střední části je pás pseudoglejů pelických a arenických podzolů. Severní okraj tvoří kambizemě dystrické. Z hlediska celkové výměry pozemků ZPF je tato oblast s 52,3 % nad průměrem Libereckého kraje (cca 45 %), kdy tyto parametry dosahuje a přesahuje většina obcí HSO. Z hlediska zornění (56,1 %) oblast nedosahuje průměru ČR (cca 72 %) – této hodnoty parametru dosahují pouze obce Dubá, Chlum, Luka, Skalka u Doks a Tachov, ale je nad průměrem Libereckého kraje (49,3 %). Značná část orné půdy je trvale či sezónně zatravněna, nebo za dotačního spolupůsobení uváděna do klidu s předpokladem dlouhodobého či trvalého setrvání v TTP. Z hlediska podílu jednotlivých tříd ochrany na ZPF spadá 40,0 % do IV. a V. třídy ochrany, kdy vysokých hodnot dosahují na území obcí Prysk (85,6 %), Kozly (84,5 %), Nový Oldřichov (77,7 %), Skalice u Č.L. (71,0 %). Tyto půdy jsou vzhledem k současným i očekávaným podmínkám zemědělského hospodaření za hranicí ekonomické efektivnosti, což se projevuje zejména na jejich aktuálním stavu. Jedná se však často o pozemky, které podléhají obecné ochraně přírody (tvoří VKP dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, – zejména údolní niva, či prvky ÚSES), kde je vyloučena změna druhu pozemku a jiný způsob využívání. Dle údajů Krajské koncepce zemědělství činí zastoupení pozemků LFA (Less Favoured Areas, území s méně příznivými podmínkami pro zemědělské hospodaření, pro něž je možné žádat dotace z Programu rozvoje venkova) v okrese Česká Lípa 42,6 %, v Libereckém kraji 70,0 %, v ČR 56,6 %. Značná část výměry LFA pozemků (zejména TTP) je zařazena ve zvláštní i v obecné ochraně přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jako VKP (dle § 3 a 6), ZCHÚ, případně NATURA 2000. Lesy zaujímají 37,1 % území HSO. Poměrně velký podíl na nezemědělsky využívané ploše území mají výše zmíněné vodní plochy – 2,3 % (tj. asi 835 ha). Problémem lesů nejen tohoto území je místně narušená druhová struktura (existence nepůvodních struktur a monokultur, kdy náprava stavu je vzhledem k obmýtné době relativně dlouhodobá a vymykající se časovému horizontu realizace programu rozvoje HSO). Z hlediska vlastnictví lesních pozemků v řešeném území naprosto převládá stát (LČR) a obce, zastoupení ostatních vlastníků lesů je statisticky méně významné. Na území se nachází celkem 7 brownfields o celkové rozloze 5 ha, z nichž nejvýznamnější jsou 3 postprůmyslové plochy v Kamenickém Šenově o rozloze 1,8 ha. Co se týče rozlohy a památkové péče, je nejvýznamnější historická plocha (zámek) ve Stvolínkách (2,8 ha). Zastavěné plochy zabírají 1,1 % území. Příroda a krajina - v případě bioregionů 1.15, 1.33 a 1.34 je zastoupen 2. bukovo-dubový (pouze 1.33) až 5. jedlo-bukový stupeň (pouze 1.66) (popis LVS viz. příloha č. 4). Zatímco v 1.33 je charakteristická chudá, ale relativně teplomilná pískovcová biota s inverzemi na dnech roklí, v 1.15 a 1.34 je biodiverzita vysoká. Potenciální vegetaci tvoří acidofilní doubravy a acidofilní a květnaté bučiny, výjimečně dubohabrové háje. Flóra - od jihu převažují běžné hercynské druhy s podstatným zastoupením druhů subatlantských, jako nahoprutky písečné (Teesdalia nudicaulis), kolence jarního (Spergula morisonii), mokrýše vstřícnolistého (Chrysosplenium oppositifolium). K zajímavostem patří výskyt pryskyřníku velikého 19


(Ranunculus lingua), rdestu alpského (Potamogeton alpinus) a rdestu uzlinatého (Potamogeton nodosus). V 1.15 se specificky vyskytují již horské elementy oceaničtějšího rázu, jako mléčivec alpský (Cicerbita alpina), svízel horský (Galium saxatile), žebrovice různolistá (Blechnum spicant) [1]. Fauna - Ploučnice náleží do parmového pásma, ostatní, spíše drobné toky, do pstruhového pásma. Z významných druhů živočichů jsou zde ježek západní (Erinaceus europaeus), břehule říční (Riparia riparia), havran polní (Corvus frugilegus) (v 1.33), v 1.34 pak i husa velká (Anser anser), jeřáb popelavý (Grus grus) a skřivan lesní (Lullula arborea). Dále jsou zde ropucha krátkonohá (Bufo calamita), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), v 1.66 ojediněle horské druhy (rejsek horský – Sorex alpinus), netopýr severní (Eptesicus nilssoni), ad. [1]. Ochrana přírody – území je ze 75 % územně pokryto oblastmi ochrany přírody (s častými překryvy) (viz. příloha č. 2), což představuje pro budoucí záměry jednoznačný limit. Jsou zde vymezena maloplošná zvláště chráněná území, velkoplošná ZCHÚ a lokality zvláštní ochrany dle obou směrnic Rady Evropských společenství – o ochraně přírodních stanovišť i ptačí oblasti. Tři CHKO – Kokořínsko, České středohoří, Lužické hory, zaujímají 65 % rozlohy HSO, tj. asi 230 km2. Na 21 maloplošných ZCHÚ připadá 1,8 % území (6,4 km2). 18 % území (64 km2) připadá na ochranu stanovišť a 2,2 % (7,8 km2) na jedinou ptačí oblast (Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady) v rámci NATURA 2000. Celková plocha chráněných území dosahuje 86,6 % plochy HSO, ale vzhledem k překryvům zabírají reálně 74,9 % jeho rozlohy. Na území se nacházejí tyto maloplošná ZCHÚ: PR 1803 – Mokřady horní Liběchovky, PR 179 – Kokořínský Důl, PP 1735 – Prameny Pšovky, PP 2089 – Černý Důl, PR 1908 – Vlhošť, PP 1738 – Ronov, PP 2190 – Stříbrný vrch, PP 2109 – Pod Hvězdou, PP 1353 – Kamenný vrch u Křenova, PP 2229 – Deštenské pastviny, PP 2192 – Martinské stěny, PP 2191 – Osinalecké bučiny, NPR 279 – Novozámecký rybník, PR 401 – Slunečný dvůr, NPP 300 – Panská skála, PP 341 – Provodínské kameny, PP 352 – Pustý zámek, PP 1356 – Kaňon potoka Kolné, PR 2230 – Kostelecké bory, PP 1354 – Husa, PP 2418 – Bobří soutěska. Z velkoplošných ZCHÚ jsou zastoupena na území obcí HSO tato: CHKO Kokořínsko, CHKO České středohoří, CHKO Lužické hory (viz. příloha č. 2). Na celém území HSO se nachází 23 registrovaných památných stromů (resp. jejich skupin): Lípa v Tachově (Tachov), Lípy u křížku (Blatce), Lípa v Nedvězí (Dubá), Lípa Vrabcov (Dubá), Smrk Vrabcov (Dubá), Lípa v Tuhani (Tuhaň), Jírovec u čp.38 (Tuhaň), Lípa v Lešnici (Tuhaň), Douglaska u Provodína (Provodín), Duby v oboře Vřísek (Holany), Alej Hvězda (alej lip srdčitých, Blíževedly), Skupina ve Skalce (skupina javorů mléč, Blíževedly), Skupina ve Skalce (skupina lip srdčitých, Blíževedly), Modřín ve Stvolínkách (Stvolínky), Topol u kravařské hájovny (Kravaře), Duby u Kravař (Kravaře), Moruše v Čapím dvoře (Holany), Lípa v Kozlech (Kozly), Lípa ve Volfarticích (Volfartice), Volfartická lípa (Volfartice), Dub ve Volfartické Nové Vsi (Volfartice), Lípa v Práchni (Kamenický Šenov), Lípa u kapličky (Kamenický Šenov) [6, 24]. Krajina je velmi pestrá a ceněná pro svůj dochovaný krajinný ráz a náleží těmto částem oblastí krajinného rázu: 1 – Verneřické středohoří, 2 – Lužické hory, 4 – Okolí České Lípy sever, 5 – Okolí České Lípy jih, a 6 – Severní Kokořínsko. Ke krajinářským aspektům a určujícím atributům patří podíl lesních pozemků, koeficient ekologické stability, intenzita střídání jednotlivých druhů pozemků a jejich velikost, příp. přítomnost opticky diferencujících krajinných prvků. Dle členění na typy krajiny lze na HSO nalézt převážně (54 %) typ krajiny B (harmonická krajina, s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem; krajina tohoto typu může mít úplnou převahu prvků přechodného charakteru nebo mozaiku prvků odpovídajících střídavě krajinným typům A a C). Výrazné zastoupení má i typ C (26 %), ostatní pak 17 % (B-C), resp. 1,5 % (A i A-B). ÚSES je územně vymezen biocentry, biokoridory a interakčními prvky. Znamená vedle ZCHÚ a lokalit NATURA 2000 pro návrhy změn využití území určitý limit. Přehled a vyčerpávající údaje o plošném zastoupení jednotlivých prvků systému podávají jednotlivé platné ÚPD na podkladech dokumentací ÚSES a KOPK, graficky znázorněny jsou v příloze č. 2. Severní částí území prochází 20


nadregionální biokoridor, na který navazují větší regionální biocentra jižně od Žandova. Velká regionální biocentra jsou rovněž u obcí Stvolínky a Jestřebí. Registrovaných VKP dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se na území nachází 7 (na území obcí Dubá, Provodín, Stružnice). Suroviny - na řešeném území se nacházejí 3 výhradní ložiska stavebního kamene – drceného kamene – Tachov, Újezd a Žandov. Dobývány jsou povrchovými stěnovými, místy zahloubenými lomy. Pro ložisko stavebního kamene Janovice u Kravař se doposud nepodařilo dořešit střety zájmů, a není proto ani chráněno vyhlášením CHLÚ. Dále se zde nacházejí zásoby stavebního kamene (Tachov, Chlum), sklářských a slévárenských písků celorepublikového významu (výhradní ložisko Provodín, Srní), těžených povrchově jámovými lomy. Existence CHOPAV Severočeská křída, do něhož území z větší části spadá, zásadním způsobem ovlivňuje využívání surovinových zdrojů oblasti. Odpady - meziroční produkce směsných komunálních odpadů se za období 2001-2004 snížila o 6 %. Kromě dvou obcí třídí odpad ve všech sídlech, avšak nejsou vždy separovány všechny komodity. Pozitivním zjištěním je skutečnost, že množství separovaného odpadu roste (např. sklo o 273 %), spolu se zájmem obcí o tuto problematiku (zapojení měst a obcí do systému společnosti EKOKOM). V současnosti není na území žádná skládka komunálního odpadu, ani sběrný dvůr. Problémem je likvidace komunálního odpadu v objektech druhého bydlení. Vznikající černé skládky v rekreačních oblastech budou řešeny v rámci zpracování koncepce Nakládání s odpady v rekreačních oblastech. Památky - na území jsou prohlášeny 3 vesnické památkové rezervace: Janovice (dřevěné lidové domy z 18. a 19. století), Raná (lidové obytné stavby z 19. století), Lhota (stavby lidové architektury ve spojení s pískovcovým skalním masivem). Dále jsou vyhlášeny 2 městské památkové zóny (Dubá, Kamenický Šenov) a 3 vesnické památkové zóny (Bukovec, Tubož, Kravaře). Dále jsou zde hrad Houska a Vísecká rychta. Osídlení - problém v oblasti osídlení tvoří rozdrobená sídelní struktura s velký množstvím malých sídel (88 % obcí má méně než 1 000 obyvatel a 52 % obcí má méně než 500 obyvatel), nesouvislou zástavbou a nízkou hustotou osídlení přinášející vyšší finanční a územní náročnost na dopravní a technickou infrastrukturu. V celé oblasti byl zaznamenán velký podíl trvale neobydlených domů (více než 25 %), které mají většinou rekreační využití. Domovní fond má ve všech obcích zhruba stejné relativně vysoké průměrné stáří (64 let). Na kanalizaci je připojeno jen asi 20 % domů [4].

2.4

Cvikovsko

Oblast Cvikovska se nachází v severozápadní části území Libereckého kraje (viz. příloha č. 1) a má celkovou výměru 79,1 km2. K 31.12.2004 žilo na jejím území 5 746 obyvatel. Tato HSO je tvořena 4 obcemi: Cvikov, Kunratice u Cvikova, Svojkov a Svor. Posuzovaná oblast leží na území okresu Česká Lípa. Součástí Libereckého kraje je několik přírodně atraktivních území, přičemž Cvikovsko se řadí do takto vymezené oblasti Lužické hory. Cvikovsko leží v nepříliš vysokém horském pásmu při hranici ČR a SRN. Nejvyšší horou je Luž (793 m n. m.), Lužické hory jsou tvořeny svrchnokřídovými pískovci, kterými v historii proniklo sopečné magma, následnou erozí získaly hory svůj charakteristický vzhled s výraznými kupovitými vrchy. Geomorfologie: Cvikovsko náleží, stejně jako celý Liberecký kraj, do provincie Česká Vysočina. Území se dále člení na Krkonošsko-jesenickou subprovincii a celek Lužické hory. Biogeografické členění: HSO Cvikovsko se celkem rozkládá na 2 bioregionech s výskytem příslušných společenstev a přírodních podmínek - 1.34 Ralský bioregion a 1.66 Lužickohorský bioregion (viz. obrázek č. 1) [1]. 21


Klimaticky se řadí do mírného pásma s typickým střídáním ročních období, přičemž lokální podmínky jsou výrazně ovlivněny zdejším reliéfem. Dle podrobnějšího klimatického členění náleží Cvikovsko převážně do klimatické oblasti MT7 a částečně do MT2 (zejména obec Svor). Klimatická oblast MT7 je charakteristická větším počtem letních dnů, nižšími průměrnými teplotami v zimě a vyšším srážkovým úhrnem ve vegetačním období [2]. Stejně jako v ostatních částech republiky je stav ovzduší ovlivněn množstvím zdrojů znečišťování. V oblasti Cvikovska se nacházejí celkem 4 zvláště velké a velké zdroje a 16 středních zdrojů znečišťování ovzduší. Většina z nich se nachází na území města Cvikov. Mezi obce, ve kterých jsou překračovány imisní limity, patří právě pouze Cvikov. Kvalita ovzduší je ovlivňována zejména výší koncentrace SO2 a NOx, jejichž producenty jsou především velké zdroje znečišťování. Konkrétní opatření pro snižování produkce škodlivin jsou součástí návrhové části Krajského programu snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Stanice AIM (automatizovaný imisní monitoring ČHMÚ) jsou v Libereckém kraji rozmístěny celkem v 5 lokalitách: Frýdlant – Údolí, Liberec – město, Jablonec – město, Česká Lípa a Souš. Pro určení stavu ovzduší v HSO přichází v úvahu jako nejbližší stanice Česká Lípa. Podle předběžného přehledu překročení imisních limitů a cílových imisních limitů znečišťujících látek vyplývá, že: 1. za rok 2005 byl překročen: •

24 hod. imisní limit PM10 celkem 49 krát s maximální koncentrací 106,0 µg/m3 (imisní limit pro ochranu zdraví je 50 µg/m3 s max. počtem překročení 35) [25].

2. v roce 2006 nebyl překročen (k datu 12.10.2006) žádný imisní limit dle [26]. Dalším zdrojem pro sledování vývoje stavu ovzduší je ISKO (informační systém kvality ovzduší), který je tvořen stanicemi různého typu, především s manuálním měřením a tvorbou záznamů. V HSO Cvikovsko je pouze je jedna měřící stanice: LSVO Svor. Oblast spadá do povodí Labe (správa Povodí Ohře, s.p.) – Svitavka (Boberský, Kohoutí a Svojkovský potok) se vlévá do Ploučnice, která se pak vlévá do Labe. Mezi vodní díla, jež se nacházejí v oblasti, patří rybníky Třeťák a Vytěrák a Velký a Malý Svorský rybník. Nejvýraznějším vodním tokem je Svitavka, která pramení na německé straně poblíž Dolní Světlé pod Luží, přitéká ve výšce 505 m, ústí zprava do Ploučnice i Brenné ve 253 m; plocha povodí je 132,5 km2, délka je toku 37,4 km, průměrný průtok u ústí má 1,16 m3.s-1. Je to významný vodní tok s pstruhovou vodou a vodáckým využitím. Má významné pravostranné přítoky: Hamerský potok a Boberský potok (Bobrava). Horní část toku se nachází na území CHKO Lužické hory, tok je zčásti regulovaný (na průtoku zastavěnými územími), zčásti je přirozeného rázu, v ± neudržované nivě mimo souvislejší zalesnění. V Lindavě byla nedávno provedena drastická regulace, níže je tok téměř souvisle bez větších regulací (s výjimkou Zákup), s pionýrskými luhy s vysokým podílem neofytní květeny. Na nejdolejším toku je niva široká, tok je meandrující. Čistota vody je průměrná, místy až zhoršená. Problémem jsou občasné záplavy v jejím povodí [27]. Podle statistických údajů z [4] dotazníkového šetření z roku 2005 vyplývá, že celkem 94 % z trvale bydlících obyvatel má zavedený veřejný vodovod, avšak pouze 68 % je napojeno na veřejnou kanalizační síť. Tento stav je způsoben tím, že 2 obce nemají kanalizaci vůbec (Svojkov, Kunratice u Cvikova) a v jedné (Svor) je kanalizace ve výstavbě. Stav likvidace splaškových odpadních vod je v řešeném území na nízké úrovni. V řešeném území je veřejná splašková kanalizace s ukončením na ČOV pouze v místní části Cvikov (napojeno 68 % obyvatel) a v části Svoru je veřejná splašková kanalizace bez čištění zaústěná do recipientu. V ostatních obcích veřejná kanalizace není, odpadní jímky jsou vyváženy na ČOV Nový Bor, popř. ČOV Česká Lípa. Samostatné ČOV v obci Cvikov má Dětská léčebna a Plicní sanatorium Martinovo údolí a ČOV na čištění průmyslových odpadních 22


vod má závod Grafostroj, v části Lindava jsou 3 lokální ČOV (sklárna, DPS, Rekreační středisko bývalých VKD Kladno) a jedna lokální ČOV je ve Svoru (Rekreační středisko Krajské prokuratury Ústí nad Labem). Dešťové vody v obcích jsou převážně odváděny pomocí příkopů, struh a propustků a vsakují se do terénu, popř. jsou odváděny do vodoteče (např. Boberský potok, Svitávka). Území Cvikovska spadá do CHOPAV Severočeská křída. V řešeném území se nenacházejí žádná výhradní, nevýhradní ložiska ani dobývací prostory a chráněná ložisková území. Z hlediska výměry pozemků ZPF je Cvikovsko pod krajským i celorepublikovým průměrem – 39,5 % ZPF z celé plochy (z toho 46,6 % orné půdy, 2,2 % ovocné sady, 4,5 % zahrady, 46,7 % TTP). Tyto parametry dosahují a přesahují obce Cvikov, Kunratice u Cvikova a Svojkov, zastoupení ZPF v obci Svor je méně podstatné, zde převažují lesní pozemky. Dále řešená oblast nedosahuje průměru ČR v zastoupení orné půdy. Část pozemků se řadí i do LFA ploch (okres Česká Lípa 42,6 %), jejichž převážná většina (zejména TTP) se řadí do pozemků ve zvláštní i obecné ochraně přírody podle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. V oblasti HSO je velice různorodé zastoupení půdních typů: převažují kambizemě dystrické, pseudogleje luvické a minimum podzol arenických, luvizemí modálních a pseudoglejí modálních. Celkem 62,1 % rozlohy ploch ze ZPF jsou řazeny podle BPEJ a tříd ochrany do produktivního spektra zemědělských půd (I-III.třída). Území lze z hlediska produkce začlenit do třech výrobních oblastí – B1, B2 Bramborářská oblast(1 a 2) a B3 Bramborářsko-ovesná oblast. Lesní pozemky tvoří 84,1 % nezemědělských ploch (60,53 % z plochy Libereckého kraje). Výměra lesní půdy se v ČR postupně mírně zvyšuje na úkor zemědělských pozemků – v podmínkách řešeného území je nárůst méně významný a statisticky zanedbatelný. Přetrvávajícím problémem i lesů řešeného území je místně narušená druhová struktura (existence nepůvodních struktur a monokultur, kdy náprava stavu je vzhledem k době obmýtí relativně dlouhodobá), a negativní vliv volně chované zvěře (v druhové struktuře i počtu), který se projevuje škodami na lesních i nelesních kulturách. Z hlediska vlastnictví lesních pozemků v řešeném území plošně naprosto převládá státní vlastnictví – Lesy České republiky (LČR), zastoupení ostatních vlastníků lesů je statisticky méně významné. Porovnáním datových údajů zastoupení PUPFL k ploše celé HSO je lesnatost oblasti 50,93 %, což je výrazně vyšší, než činí celorepublikový průměr. Se zvyšující nadmořskou výškou se postupně mění i vegetační stupně. V případě HSO Cvikovsko se jedná o kontinuální přechod od 2. VS v nízkých polohách až do 6. VS, popis jednotlivých VS je popsán v příloze č. 4 Lesní vegetační stupně. Druhová diverzita odpovídá daným bioregionům určeným přírodními podmínkami, vegetačními stupni, nadmořskou výškou, klimatickým regionem, atd. Celkový krajinný ráz, jenž je utvářen mnoha faktory, včetně způsobů využívání a obhospodařování krajiny, je svým způsobem jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. Krajina se řadí ke 2 oblastem krajinného rázu: 1-Lužické hory a 2-Podještědí [6]. V HSO převažuje typ krajiny harmonické (71,8 %), vyznačující se vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem. Dalším typem je krajina relativně přírodní, zabírající 20,9 % podílu z plochy HSO s dominantním až výlučným výskytem přírodních prvků.

23


Na území HSO zasahují velkoplošná i maloplošná zvláště chráněná území (viz. příloha č. 2). Z velkoplošných zasahuje na území CHKO Lužické hory. Z maloplošných území je vymezena 1 přírodní rezervace a 2 přírodní památky:

PR Klíč - výměra 9,00 ha, vyhlášeno 1967, nadmořská výška 530–760 m, území obce Svor. Výrazný znělcový kužel, krajinná dominanta severních Čech. Na jihozápadní straně je kužel ukončen stěnou vysokou 45–60 m, pata kužele je pokryta rozsáhlými sutěmi. Na jihozápadních skalnatých svazích pod vrcholem roste tolitová doubrava, jedna z nejvýše položených doubrav v České republice. Tvoří ji rozvolněné porosty dubu zimního (Quercus petraea) s vtroušenou lípou malolistou (Tilia cordata), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia) a lískou obecnou (Coryllus avellana). V bylinném patře převažuje tolita lékařská (Cynanchum vincetoxicum) a třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), v prostorech mezi porosty se vyskytují například náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), lilie zlatohlavá (Llilium martagon), pryšec chvojka (Tithymalus cyparissias). Na skalních stěnách a okrajích sutí se vyskytuje kriticky ohrožená hvězdnice alpská (Aster alpinus). Na vrcholu Klíče hnízdí krkavec velký (Corvus corax), v minulosti zde hnízdil i sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Celkem byl na Klíči zjištěn výskyt 50 druhů obratlovců. V suťových polích se vyskytují některé horské druhy brouků, například střevlíci Carabus linnei či Pterostichus negligens [7].

PP Dutý kámen - výměra 6,63 ha, vyhlášeno 1963, nadmořská výška 350–379 m, území obce Cvikov a Kunratice u Cvikova. Pískovcový hřbet s pozoruhodnými skalními útvary. Geologicky výjimečná je ukázka přeměny vrchněkřídového pískovce na styku s třetihorní vyvřelinou – polzenitem, která pronikla k povrchu puklinou v hornině. Na kontaktních plochách, ovlivněných žárem a horkými roztoky, se vyvinula sloupcovitá a deskovitá odlučnost pískovce, kterou si lze nejlépe prohlédnout na jedné z centrálních vrcholových skal. Erozí vznikly zajímavé geomorfologické útvary - hřibovitá skalní věž, skalní okno a voštiny. Skály v jižní části památky byly na počátku 20. století upraveny v novorenesančním duchu – jsou ozdobeny reliéfy, byly v nich vytesány schody a další útvary, sloužící kdysi odpočinku a poučení turistů. Chudé půdy skalního výchozu porůstá smíšený les s převahou borovice lesní. Zajímavostí je vysazený kaštanovník jedlý (Castanea sativa), který zde zmlazuje. Na skalách byl pozorován krkavec velký (Corvus corax) nebo ťuhýk obecný (Lanius collurio) [7].

PP Naděje - výměra 0,30 ha, vyhlášeno 1966, nadmořská výška 580–625 m, území obce Cvikov. Puklinová pseudokrasová jeskyně se nachází v suťovém poli na severním svahu Suchého vrchu, nedaleko od vodní nádrže Naděje. Jeskyni tvoří asi 30 m dlouhá puklina, ve které se v zimním období hromadí chladný vzduch. Jeho zásluhou se v jeskyni téměř po celý rok udržuje podlahový led a ledové povlaky na skalách. V jarním období se vytvářejí na stěnách ledové krápníčky. Jeskyně je zimovištěm několika druhů netopýrů a v suťovém poli nad vchodem do jeskyně se vyskytují zajímavá společenstva mechů a lišejníků. Žije zde křižák temnostní (Meta menardi). Jeskyně byla turisticky využívána, časté návštěvy však vedly k poškozování ledové výzdoby a změně klimatu v jeskyni. Z toho důvodu je nyní její vchod opatřen mříží [7].

Fauna a flóra - v řešené oblasti vyskytuje jelen, srnec, prase divoké, kamzík horský a další. Flóra je poměrně bohatá , některé druhy patří mezi ohrožené, nachází se zde náprstník červený, mařinka vonná, lilie zlatohlávek, prvosenka vyvýšená, aj. NATURA 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany umožňující zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření. Soustavu tvoří ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). V oblasti Cvikovsko se nenachází žádná PO, pouze 3 menší EVL - CZ0514041 Suchý Vrch - Naděje, CZ0510508 Klíč (část) a část liniové EVL CZ0513509 – Svitavka (viz. příloha č. 2). V rámci EVL jsou chráněny tyto druhy: netopýr 24


černý (Barbastella barbastellus), netopýr velkouchý (Myotis bechsteini), mihule potoční (Lampetra planeri). Nevhodné zásahy nebo omezení jsou blíže specifikovány v kapitole 4, kde je zařazeno detailní posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000. Celkově zabírají plochy zvláštní ochrany (velkoplošné, maloplošné ZCHÚ, NATURA 2000) 55,1 % územní rozlohy HSO Cvikovsko. Územní systém ekologické stability (ÚSES) sestává z prvků na třech velikostních úrovních – lokální, regionální a nadregionální. Jde o biocentra spojená biokoridory a dále pak o interakční prvky. ÚSES, spolu se ZCHÚ a lokalitami NATURA 2000 omezuje využití území tak, aby nedocházelo k poškozování či narušování struktury a vzhledu krajiny a v ní fungujících ekosystémů. Konkrétní přehled a vyčerpávající informace jsou uvedeny v podkladech ÚSES, KOPK LK a příslušné ÚPD. Zobrazení prvků ÚSES v území je zařazeno v příloze č. 2. Další ochrana je přznána významným krajinným prvkům, které dělíme na obecné a registrované (dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění). V HSO Cvikovsko nalezneme 12 registrovaných VKP - Kunratice u Cvikova: úvozová cesta se skupinou stromů, stará úvozová cesta, esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled; jilm a borovice u motorestu, esteticky hodnotné stromy; jedlé kaštany, ojedinělý výskyt jedlých kaštanů v této oblasti; lípa a kaštan u křížku, hodnotné stromy, esteticky dotvářejí ráz krajiny; tři lípy, hodnotné stromy, esteticky dotvářejí ráz krajiny; bříza na louce, pěkný vzrostlý strom; lípa u Vokatých, starý mohutný strom u domu; Cvikov: dub a jasan u domu č.p. 189, krásné vzrostlé stromy, v k.ú. Cvikov; lípa u domu v Tovární ul. č.p.422/2, krásný vzrostlý strom, v k.ú. Cvikov; lípa u sklárny AJETO, esteticky hodnotný strom, v k.ú. Lindava; Svojkov: skalní stupen s vodopádem - přirozený pískovcový výchoz s potokem; zámecký park ve Svojkově - anglický zámecký park z poloviny 17. stol. Na celém území HSO se nachází 7 registrovaných památných stromů: Lípa na dolním předměstí, Cvikov; Lípa a dub ve Cvikově, Cvikov; 2 duby ve Svitavě, Svitava; Lípa v Trávníku, Trávník u Cvikova; Lípa v Drnovci, kat. ú. Cvikov [6, 24]. V regionu byly během šetření lokalizovány 3 oblasti s výskytem starých ekologických zátěží v různém stupni rekultivace. Jsou to bývalé skládky, jedna v katastrálním území obce Cvikov, druhá v katastrálním území obce Svor a třetí v areálu bývalého Severoskla v obci Svor,zde byla prokázána kontaminace spodní vody. V HSO se nacházejí 2% ze zjištěných brownfields v Libereckém kraji. Předpokládá se že „trh“ se s nimi vypořádá sám. Celkem se v oblasti HSO nacházejí 4 brownfields ve třech lokalitách s celkovou plochou 73 664 m2, typu průmyslových a železničních ploch. Na území HSO Cvikovsko není v žádné obci ani městě vyhlášena památková rezervace, ani památková zóna.

2.5

Hrádecko – Chrastavsko

HSO Hrádecko-Chrastavko, především jeho severní část leží v exponované poloze mezi městem Liberec a hranicí s Německem (viz. příloha č. 1). Svou plochou 170,1 km2 tvoří 5,4% rozlohy Libereckého kraje. Ke dni 31.12.2004 žilo na jejím území 16 622 obyvatel. Z toho vyplývá, že hustota obyvatel je asi o čtvrtinu nižší než průměr celého kraje. HSO je tvořena pouze 7 obcemi: Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Křižany, Nová Ves, Rynolitce a Zdislava. Ty spadají pod okres Liberec (zároveň správním obvodem obce s rozšířenou působností) a pod 3 pověřené obecní úřady – Chrastava, Hrádek nad Nisou a Český Dub.

25


Geomorfologie: Hrádecko – Chrastavko náleží, stejně jako celý Liberecký kraj, do provincie Česká Vysočina. Území se dále člení na Krkonošsko-jesenickou subprovincii a celky Žitavská pánev a Ještědsko – Kozákovský hřbet. Biogeografické členění: HSO se celkem rozkládá ve 4 bioregionech s výskytem příslušných společenstev a přírodních podmínek – 1.56 Žitavský bioregion, 1.67 Jizerský bioregion, 1.34 Ralský bioregion a 1.66 Lužickohorský bioregion (viz. obrázek č. 1) [1]. Klimaticky se řadí do mírného pásma s typickým střídáním ročních období, přičemž lokální podmínky jsou výrazně ovlivněny zdejším reliéfem. Dle podrobnějšího klimatického členění se rozkládá v 5 klimatických regionech. Převažuje mírná oblast MT7 (Bílý Kostel nad Nisou, Chrastava, Nová Ves), dalšími jsou MT11 (Hrádek nad Nisou), MT4 (Chrastava), MT2 (Rynoltice) a chladná oblast CH7 (Křižany, Rynoltice Zdislava) [2]. Stejně jako v ostatních částech republiky je stav ovzduší ovlivněn množstvím zdrojů znečišťování. V oblasti Hrádecko – Chrastavska se nachází celkem 9 zvláště velkých a velkých zdrojů a 35 středních zdrojů znečišťování ovzduší. Většina z nich se nachází na území měst Hrádek nad Nisou a Chrastava. Mezi obce, které překračují imisní limit pro ochranu vegetace pro roční koncentrace dusíku, patří Chrastava. V 80. letech 20. století byly stávající smrkové monokultury poškozeny emisemi SO2 z nedalekých hnědouhelných elektráren, čímž došlo k velkému odlesnění a ekologické katastrofě. Kvalita ovzduší je ovlivňována zejména výší koncentrace SO2 a NOx, jejichž producenty jsou především velké zdroje znečišťování. V současnosti se významným stává trend zvýšení znečištění ovzduší v důsledku malých a mobilních zdrojů, způsobených nárůstem individuální dopravy a lokálních topenišť, která využívají jako zdroj energie spalování fosilních paliv. Největší oblasti znečištění NO2, SO2 ( i benzenu) jsou podél komunikací I.třídy a v oblasti měst Hrádek nad Nisou a Chrastava. Konkrétní opatření pro snižování produkce škodlivin jsou součástí návrhové části Krajského programu snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje [3]. Stanice AIM (automatizovaný imisní monitoring ČHMÚ) jsou v Libereckém kraji rozmístěny celkem v 5 lokalitách: Frýdlant – Údolí, Liberec – město, Jablonec – město, Česká Lípa a Souš. Pro určení stavu ovzduší v HSO přichází v úvahu jako nejbližší stanice Liberec – město. Podle předběžného přehledu překročení imisních limitů a cílových imisních limitů znečišťujících látek vyplývá, že: 1. za rok 2005 byl překročen: •

24 hod. imisní limit PM10 celkem 34 krát s maximální koncentrací 116,3 µg/m3 (imisní limit pro ochranu zdraví je 50 µg/m3 s max. počtem překročení 35)

•

roční imisní limit BaP (Benzo-a-pyren) 1 krát s maximální koncentrací 1,6 µg/m3 (imisní limit pro ochranu zdraví je 1 µg/m3 s max. počtem překročení 0) [25].

2. za rok 2006 byl překročen (k datu 12.10.2006): • 8 hod. imisní limit O3 celkem 32 krát s maximální koncentrací 169,3 µg/m3 (imisní limit pro ochranu zdraví je 120 µg/m3 s max. počtem překročení 25) [26]. Dalším zdrojem pro sledování vývoje stavu ovzduší je ISKO (informační systém kvality ovzduší), který je tvořen stanicemi různého typu, především s manuálním měřením a tvorbou záznamů. V HSO Hrádecko – Chrastavko je několik měřících stanic – např.: LHRN – Hrádek nad Nisou, LHRS – Hrádek nad Nisou, LCHR – Chrastava, LRYN – Rynoltice, Liberec, aj. Některé ze stanic již ukončily svůj provoz. Převážná část oblasti spadá do povodí Odry (příp.Labe – Panenský potok, Ještědský potok) Lužická Nisa, Jeřice, Albrechtický potok, Vítkovský potok, Bílý potok, Donínský potok, 26


Oldřichovský potok (Lubota), Václavický potok, Oleška, aj. Mezi vodní díla, jež se nacházejí v oblasti, patří Kristýna (Lužická Nisa) a přehrada Mlýnice, která je na Albrechtickém potoku na území obce Nová Ves. Nejvýraznějším vodním tokem je Lužická Nisa, která pramení nad obcí Lučany nad Nisou (zleva ústí do Odry na území Polska) a překračuje státní hranici u Hrádku nad Nisou ve výšce 235 m n. m. Podél celé délky toku 11,5 km nalezneme pstruhové i mimopstruhové pásmo, jehož horní část zasahuje na území CHKO Jizerské hory. V minulosti byla většina toku silně znečištěna, pod Libercem v V.třídě čistoty, po zprovoznění centrální ČOV v Liberci – Pavlovicích až do Chrastavy je III. třída, níže IV. třída. Dalším tokem je Jeřice, do které se vlévá Albrechtický i Vítkovský potok a jež spadá po celé své délce 19,4 km do pstruhového pásma (horní část toku též v CHKO Jizerské hory). Vodní toky spadající do povodí Ohře jsou krajinářsky hodnotné, především pak Ještědský potok, který spadá do kategorie čistoty I.-II. a je chráněnou rybí oblastí [27]. Většina toků je alespoň minimálně regulována, především v místech, kde vtéká do osídlených oblastí. Podle statistických údajů z ČSÚ SLDB 2001 dotazníkového šetření z roku 2005 vyplývá, že celkem 98 % z trvale obydlených bytů je napojeno na veřejný vodovod, avšak pouze 53 % je napojeno na veřejnou kanalizační síť. Tento stav je způsoben tím, že 3 obce nemají kanalizaci vůbec (Křižany, Rynoltice, Zdislava) a v jedné (Bílý Kostel nad Nisou) je pouze kanalizace dešťová. V těchto územích jsou k zachycování odpadních vod využívány žumpy nebo septiky, jež jsou následně vyváženy na nejbližší ČOV, zemědělské pozemky anebo jsou přímo vypouštěny do nejbližších recipientů (vodních toků – Zdislavský potok, Panenský potok, Jeřice, Ještědský potok). Některé stavební objekty nebo areály řeší zneškodnění odpadních vod vsakovacími zařízeními. Tato skutečnost má samozřejmě negativní vliv na životní prostředí. Menší část území spadá do CHOPAV Severočeská křída. V řešeném území se nachází velice významné a kvalitní zásoby štěrkopísků (ložiska Chotyně, Grabštejn) a ložiska radioaktivních surovin - uran (výhradní ložisko s dřívější hlubinou těžbou Břevniště pod Ralskem - Křižany). Výskyty polymetalických rud jsou známé v okolí Chrastavy (Andělská Hora a Panenská Hůrka). Pouze v severní a severozápadní části Libereckého kraje se vyskytují ložiska štěrkopísků. Jsou zde soustředěna prakticky všechna významná ložiska a veškerá produkce v kraji. Surovina se těží na sucho v lomech a pak se upravuje tříděním, případně i praním. Používá se především jako kamenivo do betonů, ale i k mnoha dalším účelům. Mezi nejvýznamnější ložiska patří i nevýhradní ložisko Oldřichov – Hrádek nad Nisou (ostatní ložiska jsou mimo HSO nebo zasahují do území částečně - Chotyně 2). Zásoby jsou vypočteny na několik desítek let. Z Německa a Polska zasahuje do severní části kraje v okolí Hrádku nad Nisou terciérní Žitavská pánev - pouze asi 10 % pánve leží na území ČR. Vlastní ložisko zde představuje hnědouhelná sloj, mocná 9-19 m, ležící v hloubce 200 až 280 m. Přestože je uhlí poměrně kvalitní, o využití ložiska se neuvažuje z důvodů velmi složitých tektonických a hydrogeologických poměrů, ale i velké hloubky uložení. V nadloží hnědouhelné sloje bylo vyvinuto v hloubce 2 až 25 m lignitové slojové pásmo ložiska Hrádek nad Nisou - Kristýna, které je dnes zatopeno. Další surovinou přesahující význam kraje jsou karbonátové suroviny (vápence a dolomity). Budoucí využití většiny ložisek je velmi problematické, protože je značná část vázána neřešitelnými střety se zájmy ochrany přírody a zdroji podzemních vod (Křižany, Jítrava). V Žitavské pánvi mezi Višňovou, Frýdlantem, Chrastavou, Hrádkem nad Nisou jsou evidovány dva menší neschválené prognózní zdroje nežáruvzdorných keramických miocénních jílů. Vzhledem k nízkému stupni prozkoumanosti a nezájmu o tento druh suroviny nejsou zatím tyto zdroje perspektivní. Menší hydrotermální žilné ložisko fluoritu Křižany u Liberce bylo hlubinně dobýváno až do roku 1982, kdy byla těžba ukončena pro nízký obsah fluoritu. V současné době jsou zbytkové nebilanční zásoby na ložisku již odepsané a nejsou vedeny ve státní bilanci zásob. 27


Z hlediska výměry pozemků ZPF je Hrádecko - Chrastavko nad krajským i celorepublikovým průměrem – 54,6 % ZPF z celé plochy (z toho 55 % orné půdy, 0,2 % ovocné sady, 4,7 % zahrady, 40,1 % TTP). Statistické údaje nejsou v současnosti bohužel určujícími, protože značná část orné půdy je trvale zatravněna nebo leží ladem. Značná část pozemků se řadí i do LFA ploch (okres Liberec 81,45 %), jejichž převážná většina se řadí do pozemků ve zvláštní i obecné ochraně přírody podle zákona č. 114/1992 Sb. V oblasti je velice různorodé zastoupení půdních typů: kambizemě dystrické, luvizemě modální, kambizemě modální, pseudogeleje modální, pseudogleje luvické, podzoly kambické, podzoly arenické [5]. Přes dvě třetiny rozlohy ploch ze ZPF jsou řazeny podle BPEJ a tříd ochrany do produktivního spektra zemědělských půd (I-III. třída). Území lze z hlediska produkce začlenit do třech výrobních oblastí – B1, B2 Bramborářská oblast a B3 Bramborářsko-ovesná oblast. Lesní pozemky tvoří téměř 80 % nezemědělských ploch (45,5 % z plochy HSO). Výměra lesní půdy se v ČR postupně mírně zvyšuje na úkor zemědělských pozemků – v podmínkách řešeného území je nárůst méně významný a statisticky zanedbatelný. Přetrvávajícím problémem i lesů řešeného území je místně narušená druhová struktura (existence nepůvodních struktur a monokultur, kdy náprava stavu je vzhledem k době obmýtí relativně dlouhodobá), a negativní vliv volně chované zvěře (v druhové struktuře i počtu), který je projeven škodami na lesních i nelesních kulturách. Z hlediska vlastnictví lesních pozemků v řešeném území plošně převládá státní vlastnictví – Lesy České republiky (LČR), i přes to, že zastoupení ostatních vlastníků je v některých obcích významné. Porovnáním datových údajů zastoupení PUPFL k ploše celé HSO je lesnatost oblasti 36,2 %, což je mírně nad celorepublikovým průměrem. Se zvyšující nadmořskou výškou se postupně mění i vegetační stupně. V případě Hrádecko – Chrastavska se jedná o kontinuální přechod od 2. VS v nízkých polohách až do 6. VS ve vyšších polohách pří východní hranici HSO (okolí Kryštofova údolí S-SV od obce Křižany) a mírně u hranic s Polskou republikou (popis LVS viz. příloha č. 4). Druhová diverzita odpovídá daným bioregionům určeným přírodními podmínkami – vegetačními stupni, nadmořskou výškou, klimatickým regionem, atd. Celkový krajinný ráz, jenž je utvářen mnoha faktory, včetně způsobů využívání a obhospodařování krajiny, je chráněn vyhlašováním přírodních parků, jejichž hlavním posláním je obnova a zachování specifického krajinného rázu dotčených oblastí. Do řešeného HSO zasahuje z jihu PP Ještěd, který pokrývá celkově 17,4 % oblasti. Krajina se řadí ke 2 oblastem krajinného rázu – 9-Ještědský hřbet a 10-Žitavská pánev [6]. V HSO převažuje typ krajiny harmonické (71,8 %) vyznačující se vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem. Dalším typem je krajina relativně přírodní zabírající 20,9 % podílu z plochy HSO s dominantním až výlučným výskytem přírodních prvků. Na území HSO zasahují velkoplošná i maloplošná zvláště chráněná území. Z velkoplošných zasahuje na území (ze západní strany) CHKO Lužické hory a na východě nepatrně východě CHKO Jizerské hory (viz. příloha č. 2). Z maloplošných území jsou vymezeny 2 přírodní rezervace a 2 přírodní památky:

PR Velký Vápenný – na území obce Rynoltice a Bílý Kostel nad Nisou v nadmořské výšce 625-790 m n. m. (výměra 24,5 ha, vyhlášeno 1972, rozšířeno 1997). Rezervace zahrnuje společenstva původního horského kleno-bukového lesa a společenstvo květnatých bučin na devonských vápencích. V bylinném patře jsou nápadné porosty kapradin, přechody ke klimaxové smrčině indikuje čarovník alpský (Circea alpina) nebo sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). V navazující květnaté bučině roste áron plamatý (Arum maculatum), 28


lilie zlatohlavá (Lilium martagon), pižmovka obecná (Adoxa moschatellina), orchidej hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) a celá řada dalších v okolí vzácných bylin. Na lokalitě žije velké množství zákonem chráněných druhů živočichů – jmenujme např. holuba doupňáka (Columba oenas), krahujce obecného (Accipiter nisus), slepýše křehkého (Anguis fragilis) nebo ještěrku živorodou (Zootoca vivipara). Nejzajímavějšími druhy měkkýšů jsou skelnička karpatská (Vitrea transsilvanica) a blyštivka skleněná (Perpolia petronella), v minulosti tu byla nalezena vřetenatka šedavá (Bulgarica cana). V rezervaci jsou chráněny i podzemní krasové prostory a povrchové krasové či pseudokrasové jevy. Jeskyně Západní patří k nejvýznamnějším krasovým jeskyním severních Čech a současně je důležitým zimovištěm netopýrů, např. silně ohroženého netopýra velkého (Myotis myotis), netopýra ušatého (Plecotus auritus) nebo kriticky ohroženého vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), v jehož případě se jedná o nejsevernější výskyt v ČR. Vrstva grafitického fylitu ve větším ze dvou lomů je významným paleontologickým nalezištěm [7].

PR Dlouhá Hora – na území města Chrastava v nadmořské výšce 480-685 m n. m. (rozloha 13,97 ha, vyhlášeno 1972). Komplex společenstev bukových lesů od vrcholové, klimaticky exponované kyselé bučiny s bikou bělavou (Luzula luzuloides), přes kapradinové typy na hlubších balvanitých půdách až po suťový les s jasanem, javorem a jilmem, místy s lokálním ovlivněním povrchovou či podzemní vodou. K význačnějším podrostním druhům patří lilie zlatohlavá (Lilium martagon), česnek medvědí (Allium ursinum), bledule jarní (Leucojum vernum), áron plamatý (Arum maculatum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) nebo kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum). V úžlabním suťovém lese dominuje měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), avšak pouze tam, kde je oplocením chráněna před zvěří. V břehu drobného toku roste mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium). Ostrov bučin uprostřed okolní smrkové monokultury je útočištěm mnoha ptačích druhů. Hnízdí tu např. holub doupňák (Columba oenas), skřivan lesní (Lullula arborea) a lejsek malý (Ficedula parva). Péče o území se zaměřuje zejména na dosadby původních listnatých dřevin [7].

PP Stříbrník – na území obce Křižany v nadmořské výšce 507 m n. m. (rozloha 0,77 ha, vyhlášen 1968). Vypreparovaný vrchol čedičové (olivinický čedič) kupy. V hornině jsou nápadné až 3 cm velké vyrostlice agregátů rhönitu, vzniklé přeměnou krystalů amfibolu. Díky geologickému podkladu tvoří přírodní památka ostrůvek druhově pestré teplomilné vegetace uprostřed okolní floristicky chudé krajiny. Roste tu zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), jahodník truskavec (Fragaria moschata) nebo plicník tmavý (Pulmonaria obscura). Na vrcholu je nápadný jalovec obecný (Juniperus communis) – jedná se o jedinou známou přírodní lokalitu tohoto druhu v okolí. V prostoru památky se zdržuje chráněný výr velký (Bubo bubo) [7].

PP Bílé Kameny – na území obce Rynoltice v nadmořské výšce 385-410 m. n. m. (rozloha 0,58 ha, vyhlášeno 1964). Nápadná skupina skal při hlavní silnici z Liberce do Nového Boru ze stejnoměrně zrnitého pískovce. Květena lokality je mimořádně hudá, na skalách se vyskytuje pouze brusnice brusinka Vaccinium vitis-idaea), vřes obecný (Calluna vulgaris), mechorosty, lišejníky a pouze místy se uchytily borovice lesní (Pinus sylvestris) a bříza bělokorá (Betula pendula). Bílé kameny leží na naučné stezce Lužické a Žitavské hory a jejich vysoká návštěvnost urychluje proces zvětrávání a zanechává na „hřbetech slonů“ nesmazatelné stopy [7].

NATURA 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany umožňující zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření. Soustavu tvoří ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). V oblasti Hrádecko – Chrastavska se nenachází žádná PO, pouze 2 menší EVL – CZ 0514667 Západní jeskyně (poblíž Jitravy), CZ0513668 Zdislava – kostel a část liniové EVL CZ0513506 – Horní Ploučnice (podél Ještědského 29


potoka v okolí obce Křižany) (viz. příloha č. 2).V rámci EVL jsou chráněny tyto druhy : vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria), vydra říční (Lutra lutra), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), modrásek očkovaný (Maculinea teleius), klínatka rohatá (Ophiogomphus), losos atlantský (Salmo salar), netopýr velký (Myotis myotis). Nevhodné zásahy nebo omezení jsou blíže specifikovány v kapitole 4, kde je zařazeno detailní posouzení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000. Celkově zabírají plochy zvláštní ochrany (velkoplošné, maloplošné ZCHÚ, přírodní parky) 30 % územní rozlohy HSO Hrádecko – Chrastavko. Územní systém ekologické stability (ÚSES) sestává z prvků na třech velikostních úrovních – lokální, regionální a nadregionální. Jde o biocentra spojená biokoridory a dále pak o interakční prvky. ÚSES, spolu se ZCHÚ a lokalitami NATURA 2000 omezuje využití území tak, aby nedocházelo k poškozování či narušování struktury a vzhledu krajiny a v ní fungujících ekosystémů. Konkrétní přehled a vyčerpávající informace jsou uvedeny v podkladech ÚSES, KOPK LK, příslušné ÚPD a přehledně jsou prvky ÚSES zobrazeny v příloze č. 2. Další ochrana je přiznána významným krajinným prvkům, které dělíme na obecné a registrované (dle zákona č. 114/1992 Sb.). V Hrádecko - Chrastavsku nalezneme 6 registrovaných VKP: Zdislava – mokřad s kruštíky, Hrádek nad Nisou – park u 1.ZŠ-skupina cca 25 ks vzrostlých stromů, alej u závodu SeVa – duby letní, dvouřadá alej v Žitavské ulici, městský park – cca 66 ks vzrostlých dřevin a jednořadá alej u Zvláštní školy – duby letní. Na celém území HSO se nachází pouze jeden registrovaný památný strom – Dub u Bílého Kostela (Quercus robur) [6, 24]. V regionu bylo během šetření lokalizováno 12 oblastí s výskytem starých ekologických zátěží v různém stupni rekultivace. Většina z nich jsou černé skládky poblíž osídlených oblastí. Pro životní prostředí a jeho jednotlivé složky představují významné ohrožení. V HSO se nachází 5% ze zjištěných brownfields v Libereckém kraji. Předpokládá se že „trh“ se s nimi vypořádá sám. Nejrozsáhlejší lokalita se rozkládá u Hrádku nad Nisou v podobě starého areálu cihelny, jehož rekultivace se předpokládá na rok 2007 a bude financována z fondu PHARE. V důsledku jsou však větším problémem, i když menší rozlohy, brownfields v malých obcích jako Bílý Kostel nad Nisou, Nová Ves a Rynoltice, protože investice do menších objektů nejsou pro případně investory finančně zajímavé. Na území HSO není v žádné obci ani městě vyhlášena památková rezervace, pouze ve městě Hrádek nad Nisou je 1 památková zóna. Problém v oblasti osídlení tvoří dosti rozdrobená sídelní struktura s velký množstvím malých sídel, nesouvislou zástavbou a nízkou hustotou osídlení přinášející vyšší finanční a územní náročnost na dopravní a technickou infrastrukturu.

2.6

Frýdlantsko

Oblast Frýdlantska se nachází v severní části území Libereckého kraje (viz. příloha č. 1) a má celkovou výměru 320,4 km2. K 31.12.2004 žilo na jejím území 16 935 obyvatel. Tato HSO je tvořena 17 obcemi: Bílý Potok, Bulovka, Černousy, Dětřichov, Dolní Řasnice, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích, Pertoltice, Raspenava a Višňová. Posuzovaná oblast leží na území okresu Liberec. Součástí Libereckého kraje je několik přírodně atraktivních území, přičemž HSO Frýdlantsko se řadí do takto vymezené oblasti Frýdlantská pahorkatina, jižní část pak do oblasti Jizerské hory. Současný reliéf obohacuje sopouchy a výlevy třetihorních vyvřelin, převážně čedičových, ojediněle 30


znělcových. Větší část Frýdlantské pahorkatiny pokrývají čtvrtohorní glaciální a glacifluviální náplavy. Geomorfologie: Frýdlantsko náleží, stejně jako celý Liberecký kraj, do provincie Česká Vysočina. Území se dále člení na Krkonošsko-jesenickou subprovincii a celek Frýdlantská pahorkatina. Biogeografické členění: HSO Frýdlantsko se celkem rozkládá ve 2 bioregionech s výskytem příslušných společenstev a přírodních podmínek - 1.56 Žitavský bioregion a 1.67 Jizerský bioregion (viz. obrázek č. 1) [1]. Klimaticky se řadí do mírného pásma s typickým střídáním ročních období, přičemž podnebí oblasti je výrazně ovlivněno reliéfem. Dle podrobnějšího klimatického členění má Frýdlantsko poměrně pestré klima a náleží do 5 klimatických oblastí, od mírně teplých až po chladné. Většina území HSO Frýdlantsko spadá převážně pod mírně teplé oblasti MT2 a MT9. Území s okrajovým chladným klimatem jsou Nové Město pod Smrkem a Hejnice [2]. Stejně jako v ostatních částech republiky je stav ovzduší ovlivněn množstvím zdrojů znečišťování. V oblasti Frýdlantska se nachází celkem 1 zvláště velký a 17 středních zdrojů znečišťování ovzduší. Mezi obce, v nichž jsou překračovány imisní limity, patří následující obce: Hejnice a Jindřichovice pod Smrkem. V severozápadní části Frýdlantského výběžku lze do roku 2010 očekávat vyšší imisní zatížení (zejména SO2), jehož zdrojem je elektrárna Turów v Polsku [22]. Kvalita ovzduší je ovlivňována zejména výší koncentrace SO2 a NOx, jejichž producenty jsou především velké zdroje znečišťování. Konkrétní opatření pro snižování produkce škodlivin jsou součástí návrhové části Krajského programu snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Stanice AIM (automatizovaný imisní monitoring ČHMÚ) jsou v Libereckém kraji rozmístěny celkem v 5 lokalitách: Frýdlant - Údolí, Liberec - město, Jablonec - město, Česká Lípa a Souš. Pro určení stavu ovzduší v HSO Frýdlantsko přichází v úvahu jako nejbližší stanice Souš a Frýdlant - okolí. Podle předběžného přehledu překročení imisních limitů a cílových imisních limitů znečišťujících látek vyplývá, že: 3. za rok 2005 byl překročen: •

8 hod. imisní limit O3 celkem 29 krát s maximální koncentrací 145,1 µg/m3 (imisní limit pro ochranu zdraví je 120 µg/m3 s max. počtem překročení 25) [25].

4. v roce 2006 byl překročen: •

8 hod. imisní limit O3 celkem 44 krát s maximální koncentrací 179,0 µg/m3 (imisní limit pro ochranu zdraví je 120 µg/m3 s max. počtem překročení 25).

•

3 měs. imisní limit O3 celkem 1 krát s maximální koncentrací 31 366,1 µg/m3 (imisní limit pro ochranu zdraví je 18 000 µg/m3 s max. počtem překročení 0) [26].

Dalším zdrojem pro sledování vývoje stavu ovzduší je ISKO (informační systém kvality ovzduší), který je tvořen stanicemi různého typu, především s manuálním měřením a tvorbou záznamů. V HSO Frýdlantsko je 6 měřících stanic, a to tyto: LBPO Bílý Potok, LBUL Bulovka, LDET Dětřichov, LHEJ Hejnice, LNMM Nové Město pod Smrkem a LNMS Nové Město pod Smrkem. Oblast spadá do povodí Odry (správa Povodí Labe, s.p.) – významným vodním tokem, nacházejícím se na území Frýdlantska, je Smědá odvodňující Frýdlantský výběžek. Vyskytuje se tu také několik malých vodních děl (Panenský rybník, Malá Šajba, Hraniční rybník, Šálkův rybník, Dubový rybník). Mezi více či méně významné náleží řada dalších vodních toků, například: Oleška, Řasnice, Hájený potok, Bílý potok, Černý potok, Bulovský potok, Kočičí potok, Jindřichovický potok, Lomnice, Novoměstský potok, Pertoltický potok, Holubí potok a Višňovský potok.

31


Nejvýraznějším vodním tokem oblasti je Smědá, která pramení ve východní části Jizerských hor, kde má tři zdrojnice – Bílou, Hnědou a Černou Smědou, které se spojují pod Smědavou; přetíná státní hranici s Polskem u Vsi ve výšce 209 m. n. m.; plocha povodí je 273,8 km2, délka toku je 45,9 km, průměrný průtok u státní hranice činí 3,61 m3.s-1. Je to významný vodní tok, s pstruhovou vodou až po jez na Hartě, níže je již mimopstruhový, řeka je vodácky využívaná z Bílého Potoka do Raspenavy, dále pak od elektrárny ve Vísce do Vsi. V dolní části toku mezi Předláncemi a Černousy je přírodní rezervace Meandry Smědé. Horní část toku vede územím CHKO Jizerské hory. Řeka Smědá způsobovala v některých obcích velmi často záplavy, za velmi pozitivní fakt je proto třeba považovat realizaci efektivních protipovodňových opatření, především ve Višňové a Černousích [27]. Podle statistických údajů z ČSÚ [4] a dotazníkového šetření z roku 2005 vyplývá, že celkem 67 % z trvale bydlících obyvatel má zavedený veřejný vodovod, avšak pouze 40,1 % je napojeno na veřejnou kanalizační síť. Tento stav je způsoben tím, že 14 obcí nemá kanalizaci vůbec. Stav likvidace splaškových odpadních vod je tedy v řešeném území na nízké úrovni. Kanalizační síť ukončenou na ČOV mají pouze Hejnice a Nové Město pod Smrkem (a to jen tato místní část) a kořenovou ČOV má Višňová (pouze část obce). V HSO Frýdlantsko dochází k postupnému rozšiřování kanalizace pro odpadní splaškové vody včetně soustavy dešťové kanalizace, což přispívá ke zlepšení čistoty povrchové i podzemní vody. V současné době se v uvažované oblasti splaškové vody zneškodňují především pomocí vyvážení jímek a septiků, zemními filtry, přepady do horninového prostředí nebo do místních vodotečí a z části v domovních čističkách odpadních vod. Lokální domovní čistírny fungují pro domov důchodců, ústav mentálně postižených a letní dětský tábor (obec Jindřichovice pod Smrkem). V Novém Městě pod Smrkem má Textilana vlastní průmyslovou ČOV. Specifický je systém likvidace odpadních vod v Raspenavě, kde se jedná o několik samostatných kanalizačních úseků zaústěných do Smědé, provozována je ČOV jen pro část obce (sídliště a MŠ) a několik MČOV. Některé objekty v HSO mají mikročistírny s přepadem do vodotečí nebo se vsakováním. Dešťové vody v obcích jsou převážně odváděny pomocí příkopů, struh a propustků a vsakují se do terénu, popř. jsou odváděny do vodoteče. Pouze v Novém Městě pod Smrkem v centru obce je dešťová kanalizace se zaústěnými přepady ze septiků. Problematické jsou dešťové vody v obci Višňová. Tyto dešťové vody ve vazbě na potíže s vodotečemi způsobují obci problémy, neboť jsou sváděny neudržovanými příkopy, propustky a rýhami do vodotečí, kde způsobují povodňové stavy. Část území HSO Frýdlantsko spadá do CHOPAV Jizerské hory. V řešeném území se nachází velice významné a kvalitní zásoby štěrkopísků (ložiska Dětřichov, Horní Řasnice, Krásný Les), stavebního kamene (Heřmanice, Krásný Les). Zásoby nerostných surovin využívané jako stavební suroviny jsou těženy na výhradních i nevýhradních ložiskách nerostů. Z hlediska výměry pozemků ZPF je Frýdlantsko mírně pod krajským i celorepublikovým průměrem – 43,1 % ZPF z celé plochy (z toho 56,1 % orné půdy, 0,1 % ovocné sady, 3,7 % zahrady, 40,2 % TTP). Tyto parametry dosahuje a přesahuje většina obcí řešeného HSO. Dále řešená oblast dosahuje průměru ČR v zastoupení orné půdy pouze na území obcí Bulovka a Dolní Řasnice, krajské parametry dosahují obce Černousy, Dětřichov, Habartice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Pertoltice a Višňová - zornění území ostatních obcí je méně podstatné. Část pozemků se řadí i do LFA ploch (okres Liberec 69,97 %), jejichž převážná většina (zejména TTP) se řadí do pozemků ve zvláštní i obecné ochraně přírody podle zákona č. 114/1992 Sb. V oblasti HSO Frýdlantsko je velice různorodé zastoupení půdních typů: převažují kambizemě modální, dále kambizemě dystrické, luvizemě modální, pseudogeleje modální (minimum), pseudogleje luvické(minimum), podzoly kambické. 32


Celkem 58 % rozlohy ploch ze ZPF jsou řazeny podle BPEJ a tříd ochrany do produktivního spektra zemědělských půd (I-III.třída). Území lze z hlediska produkce začlenit do čtyř výrobních oblastí – B1, B2 Bramborářská oblast (1 a 2), B3 Bramborářsko-ovesná oblast a H2 Horská 2. Lesní pozemky tvoří 54,5 % nezemědělských ploch (60,53 % z plochy Libereckého kraje). Výměra lesní půdy se v ČR postupně mírně zvyšuje na úkor zemědělských pozemků – v podmínkách řešeného území je nárůst méně významný a statisticky zanedbatelný. Přetrvávajícím problémem i lesů řešeného území je místně narušená druhová struktura (existence nepůvodních struktur a monokultur, zejména v horských oblastech obcí Bílý Potok, Hejnice, Oldřichov v Hájích a Raspenava, kdy náprava stavu je vzhledem k době obmýtí relativně dlouhodobá), a negativní vliv volně chované zvěře (v druhové struktuře i počtu), který se projevuje škodami na lesních i nelesních kulturách. Z hlediska vlastnictví lesních pozemků v řešeném území plošně naprosto převládá státní vlastnictví – Lesy České republiky (LČR), zastoupení ostatních vlastníků lesů je statisticky méně významné. Porovnáním datových údajů zastoupení PUPFL k ploše celé HSO je lesnatost oblasti 50,1 %, což je výrazně vyšší, než činí celorepublikový průměr. Se zvyšující nadmořskou výškou se postupně mění i vegetační stupně. V případě HSO Frýdlantsko se jedná o kontinuální přechod od 3. VS v nízkých polohách až do 8. VS (popis LVS viz. příloha č. 4). Druhová diverzita odpovídá daným bioregionům určeným přírodními podmínkami, vegetačními stupni, nadmořskou výškou, klimatickým regionem, atd. Celkový krajinný ráz, jež je utvářen mnoha faktory, včetně způsobů využívání a obhospodařování krajiny, je svým způsobem jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. Krajina se řadí ke 2 oblastem krajinného rázu: 11-Frýdlantsko a 12-Jizerské hory [6]. V HSO převažuje typ krajiny relativně přírodní (44,6 %) vyznačující se dominantním až výlučným výskytem přírodních prvků. Dalším typem je krajina harmonická (27,9 %), která se vyznačuje vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem. Dále se v řešeném HSO vyskytují krajiny přechodové, a to B-C (23,5 %) a A-B (4 %). Na území HSO zasahují velkoplošná i maloplošná zvláště chráněná území. Z velkoplošných zasahuje na území CHKO Jizerské hory. Z maloplošných chráněných území (viz. příloha č. 2) jsou na území HSO Frýdlantsko vymezeny 2 národní přírodní rezervace, 8 přírodních rezervací a 8 přírodních památek (některé významné blíže popsány):

NPR Jizerskohorské bučiny - výměra: 950,93 ha, vyhlášeno 1999, nadmořská výška 470– 1006 m, území obcí Frýdlant, Oldřichov v Hájích, Raspenava, Hejnice, Bílý Potok, Lázně Libverda. Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny vznikla propojením 7 původně samostatných rezervací na severních svazích Jizerských hor (Špičák, Stržový vrch, Poledník, Štolpichy, Frýdlantské cimbuří, Paličník, Tišina), vyhlášených v roce 1960. Rozsáhlý komplex smíšených, převážně bukových lesů přirozeného charakteru v sobě skrývá nejcennější lesní porosty v Jizerských horách. Acidofilní bučiny na balvanitých svazích jsou doplněny v hlubokých údolích potoků klenovými bučinami a na skalních výchozech ve vyšších polohách jeřábovými smrčinami. V lesích najdeme celou řadu chráněných druhů rostlin a živočichů. Mezi významné druhy patří podbělice alpská (Homogyne alpina), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Mezi nejzajímavější ptačí obyvatele patří výr velký (Bubo bubo), včelojed lesní (Pernis apivorus), čáp černý (Ciconia nigra), lejsek malý (Ficedula parva), v poslední době zde zahnízdil i sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Turistickou zajímavost dodává množství žulových skal, z nichž nejznámější jsou Zvon, Divá Máří, Nos, Zahradní stěna a další. Oblast protíná několik turistických stezek procházejících hlubokými balvanitými údolími Velkého a Malého Sloupského potoka (Štolpichy) a Černého potoka s vodopády a kaskádami a vystupujících na vrcholy opatřené vyhlídkami (Frýdlantské cimbuří, Ořešník, Poledník, Krásná Máří) [7]. 33


NPR Rašeliniště Jizery - výměra 189,11 ha, vyhlášeno 1960, nadmořská výška 815–880 m, území obce Lázně Libverda, Bílý Potok, Kořenov. Nejrozsáhlejší komplex rašelinných společenstev v Jizerských horách s nachází na horním toku řeky Jizery na hranici s Polskem. Řeka Jizera zde přirozeně meandruje a dochází tak k neustálým změnám jejího koryta, a tím i poměrů v rašeliništi. Většinu území pokrývají porosty borovice kleče (Pinus mugo), unikátní porosty zde vytváří i jalovec obecný nízký (Juniperus communis ssp. alpina). Rašelinné a podmáčené smrčiny spolu s rašelinnými loukami a bezlesými prameništi dotvářejí jedinečný charakter tohoto území. V rezervaci roste mnoho chráněných a ohrožených druhů rostlin, z nichž zmiňme alespoň prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), všivec lesní (Pedicularis sylvatica) či hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea). Rezervace je bohatá i na zajímavé druhy živočichů, žijí zde reliktní druhy bezobratlých včetně vzácného slíďáka Arctosa cinerea (jedna ze třech lokalit v Čechách). Hnízdí zde kulík říční (Charadrius dubius), skorec vodní (Cinclus cinclus), vzácně bekasina otavní (Galinago gallinago), bramborníček hnědý (Carduelis flammea) a hýl rudý (Carpodacus erythrinus). Běžnými druhy jsou ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), krkavec velký (Corvus corax) a jestřáb lesní (Accipiter gentilis), z plazů zmije obecná (Vipera berus). Tato rezervace, jedna z nejvýznamnějších v Jizerských horách, není turisticky přístupná. Na polské straně na ni navazuje přírodní rezervace Torfowiska Doliny Izery [7].

PR Černá jezírka - výměra 57,76 ha, vyhlášeno 1960, nadmořská výška 885–910 m, území obce Bílý Potok, Kořenov. Soustava čtyř rašelinišť (Černá jezírka, Tetřeví louka, Velká Krásná louka a Malá Krásná louka) nacházejících se na náhorní plošině Jizerských hor, propojených navzájem imisemi silně poškozenými podmáčenými smrčinami. Vyskytuje se zde fauna a flóra typická pro horská vrchoviště – porosty kleče (Pinus mugo), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), kriticky ohrožená blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris), přítomno je i několik exemplářů rojovníku bahenního (Ledum palustre). Z vyskytujících se živočišných druhů je významný tetřívek obecný (Tetrao tetrix), křivka obecná (Loxia curvirostra) a čečetka zimní (Carduelis flammea), zajímavá je také fauna bezobratlých – střevlíček Agonum ericeti, pavouk Pardosa sphagnicola a další. Tato přírodní rezervace je přístupná po zelené turistické značce, která prochází územím po povalovém chodníku [7].

PR Meandry Smědé - výměra 137 ha, vyhlášeno 1998, nadmořská výška 885–910 m, území obce Černousy a Višňová. Rezervace byla zřízena k ochraně přírodního rázu údolní nivy podhorské řeky s přirozeně se vyvíjejícím říčním korytem, se slepými rameny a s fenoménem štěrkopískových náplavů. Součástí chráněného území je též rybník Dubák – ornitologicky významná lokalita severních Čech, a dále ekosystém listnatého svahového lesa nad pravým břehem Smědé. V podrostu dubolipového háje roste lilie zlatohlavá (Lilium martagon), pižmovka obecná (Adoxa moschatellina), plicník lékařský i tmavý (Pulmonaria officinalis, Pulmonaria obscura) aj. Mokřady u Dubáku jsou lokalitou chráněného ďáblíku bahenního (Calla palustris) a ostřice šáchorovité (Carex bohemica). V údolí Smědé bylo zjištěno velké množství vzácných živočichů – z nich nejméně 40 je zákonem chráněno. Z obratlovců jako příklad jmenujme vydru říční (Lutra lutra), blatnici skvrnitou (Pelobates fuscus), čolka velkého (Triturus cristatus), z četných zástupců zde hnízdících chráněných druhů ptáků např. bekasínu otavní (Gallinago gallinago), potápku rudokrkou (Podiceps grisegena), sýčka obecného (Athene noctua), rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) nebo ledňáčka říčního (Alcedo atthis). V posledních letech tu opakovaně zahnízdil evropsky významný druh – jeřáb popelavý (Grus grus). Ve vodách Smědé žije silná populace mihule potoční (Lampetra planeri), z dalších druhů ryb např. mník jednovousý (Lota lota), střevle potoční (Phoxinus phoxinus) nebo vranka obecná (Cottus 34


gobio). K nejvzácnějším bezobratlým patří pavouk slíďák (Arctosa cinerea), vázaný na štěrkopískové náplavy [7].

PP Hadí kopec - výměra 1,78 ha, vyhlášeno 2002, nadmořská výška 340–378 m, území obce Krásný Les a Raspenava. Území je ukázkou tzv. epigenetického údolí, kdy říčka Lomnice v dávné minulosti prohlubovala svoje koryto v okolních ortorulách, až narazila na podpovrchové těleso olivinického čediče. Nově vzniklou překážku nepřekonala obvyklým odkloněním toku, ale vodní eroze rozdělila tvrdou čedičovou horninu na dvě části. V dnes rozšířené údolní nivě říčka přirozeně meandruje. Ve svazích se na živném substrátu zachovaly fragmenty smíšeného lesa a lipodubového háje s jaterníkem podléškou (Hepatica nobilis), plicníkem tmavým (Pulmonaria obscura), strdivkou nicí (Melica nutans) a kopytníkem evropským (Asarum europaeum). Ve skalních štěrbinách roste ostřice prstnatá (Carex digitata), kapradiny sleziník červený (Asplenium trichomanes) a osladič obecný (Polypodium vulgare). Z blízkého Chlumu sem zalétá silně ohrožený čáp černý (Ciconia nigra) [7].

PP Vlčí louka - výměra 5,87 ha, vyhlášeno 1965, nadmořská výška 1040 m, území obce Hejnice. Jedno z nejvýše položených vrchovišť v Jizerských horách se nachází na severním úpatí Smědavské hory. Lokalita je z větší části porostlá klečovými porosty, po obvodu se nacházejí podmáčené smrčiny. Z významných rostlinných druhů zde roste rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), sítina kostrbatá (Juncus squarrosus) a šicha černá (Empetrum nigrum). Historicky je uváděn rojovník bahenní (Ledum palustre), který však v současné době nalezen nebyl. Z chráněných druhů živočichů zde žije tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a zmije obecná (Vipera berus) [7].

Fauna a flóra - v řešené oblasti vyskytuje žije čáp černý, včelojed lesní, holub doupňák, lejsek malý, rejsek horský, hrabošík podzemní, aj. Roste zde měsíčnice vytrvalá, lýkovec jedovatý, mléčivec alpský, lilie zlatohlavá, vranec jedlový, aj. Roku 1968 byla na tomto území vyhlášena Chráněná krajinná oblast Jizerské hory. NATURA 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany umožňující zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření. Soustavu tvoří ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). V oblasti Frýdlantsko se nachází 1 PO CZ0511008 Jizerské hory a 4 EVL - CZ0510400 Jizerskohorské bučiny, CZ0510415 Rašeliniště Jizery (část), CZ0510408 Smědava (část) a CZ0513256 Smědá (část) (viz. příloha č. 2). V rámci lokalit NATURA 2000 jsou chráněny tyto druhy: čáp černý (Ciconia nigra), lejsek malý (Ficedula parva), včelojed lesní (Pernis apivorus). holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), vranka obecná (Cottus gobio) a klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia). Nevhodné zásahy nebo omezení jsou blíže specifikovány v kapitole 4, kde je zařazeno detailní posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000. Celkově zabírají plochy zvláštní ochrany (velkoplošné, maloplošné ZCHÚ, NATURA 2000 a přírodní parky) 75,64 % územní rozlohy HSO Frýdlantsko. Územní systém ekologické stability (ÚSES) sestává z prvků na třech velikostních úrovních – lokální, regionální a nadregionální. Jde o biocentra spojená biokoridory a dále pak o interakční prvky. ÚSES, spolu se ZCHÚ a lokalitami NATURA 2000 omezuje využití území tak, aby nedocházelo k poškozování či narušování struktury a vzhledu krajiny a v ní fungujících ekosystémů. Konkrétní přehled a vyčerpávající informace jsou uvedeny v podkladech ÚSES, KOPK LK a příslušné ÚPD. Přehledné zobrazení ÚSES v území lze nalézt v příloze č. 2. Další ochrana je přiznána významným krajinným prvkům, které dělíme na obecné a registrované (dle zákona č. 114/1992 Sb.). V HSO Frýdlantsko nalezneme 8 registrovaných VKP - Bulovka: 2x 35


lípa malolistá, Horní Řasnice: 2x jírovec maďal, Nové Město pod Smrkem: lesopark u Zámečku, lesopark u okálu - veřejná a rekreační zeleň, mokřad u Koupaliště - hnízdiště ptactva a divokých kachen, výskyt čolků, žab a plazů, Višňová: lípa srdčitá - Tilia cordata. Na celém území HSO Frýdlantsko se nachází 27 registrovaných památných stromů: Lípa v Hejnicích, Hejnice; Buk u Dětřichovce, Dětřichovec; Buk u křížku na Pekelském vrchu, Raspenava; Dub u Předlánců, Předlánce; Buk u Šolcáku, Raspenava; Buk na kopečku, Raspenava; Linda v Raspenavě, Raspenava; Richterův dub v Luhu, Raspenava; Lípa v Pekle, Raspenava; 2x Lípy v Krásném Lese, Krásný les; Lípa v Krásném Lese (u Ticháčků), Krásný Les; Lípa v Krásném Lese 3 (u Barešů), Krásný Les; Klen v Krásném Lese, Krásný Les; Lípa v Krásném Lese 2 (u Čmuchálků), Krásný Les; Lípa v Ludvíkově 1, Raspenava; 3x Skupina stromů v Ludvíkově, Raspenava; Buk u kostela sv. Kateřiny, Nové Město pod Smrkem; Jilm vaz v Poustce, Poustka; 2x Lípy malolisté v Hajništi; Lípa pod Řasným; Dub u Kocourovy cesty, Dolní Řasnice; Lípa velkolistá, Dolní Řasnice [6, 24]. V regionu Frýdlantska bylo během šetření lokalizováno 14 oblastí s výskytem starých ekologických zátěží v různém stupni rekultivace. Jsou to většinou bývalé skládky v katastrálních územích obcí HSO Frýdlantsko. Jedním ze závažných problémů je nelegální dovoz a skládkování odpadů ze sousední SRN. V HSO Frýdlantsko se nachází 27 % ze zjištěných brownfields v Libereckém kraji. Celkem se v řešené oblasti nachází 67 brownfields v celkové ploše 632 590 m2 typu zemědělského, průmyslového, obslužného a železničního původního využití ploch. Na území HSO Frýdlantsko není v žádné obci ani městě vyhlášena památková rezervace, ani památková zóna.

2.7


HSO Centrální Semilsko se nachází v jihovýchodní části Libereckého kraje. Má rozlohu 152,3 km2 (4,8 % kraje) a 9 583 obyvatel (2,2 % kraje) (k 31.12.2004). Ve vztahu ke kritériím vymezení HSO se projevuje geografická nesourodost vymezené oblasti (viz. příloha č. 1), která se rozkládá přibližně v ose Jablonec nad Jizerou-Poniklá-Příkrý-Košťálov-Mříčná-Nová Ves nad PopelkouBradlecká Lhota. Jedná se o území s venkovským charakterem osídlení, kde pouze 3 obce ze 16 dosahují počtu obyvatel nad 1 tisíc (Jablonec nad Jizerou, Košťálov, Poniklá) a 10 obcí má méně 500 obyvatel. Hustota zalidnění je 63 obyv./km2 (kraj: 135 obyv./km2). Geomorfologie - Celé území kraje náleží do provincie Česká vysočina, území HSO se nachází v subprovincii Krkonošsko-jesenická soustava a celcích Ještědsko-kozákovský hřbet, Krkonošské podhůří, Krkonoše. Biogeografické členění - území spadá podle [1] do 3 bioregionů: 1.36 – Železnobrodský, 1.37 – Podkrkonošský, 1.68 – Krkonošský (viz. obrázek č. 1). Fytogeograficky se jedná o území mezofytika s malou částí termofytika (u Bradlecké Lhoty – viz. korelace s potenciální vegetací) a sever území (přibližně od Poniklé) spadá do oreofytika. Klima - Dle Quittova [2] klimatického členění spadá většina oblasti do dvou klimatických oblastí, do chladné (CH7) a mírně teplé (MT2). Do CH7 náleží severní cíp oblasti (Jablonec nad Jizerou a Poniklá), který je charakteristický zejména větším počtem mrazových dnů (140-160 dnů proti 110-130 dnům) a vyšším srážkovým úhrnem v zimním období (350-400 mm proti 250-300 mm). Ovzduší - v území je celkem 5 zdrojů REZZO 1 (v rozporu s informacemi v analytické části PR HSO LK, kde jsou uváděny 3 zdroje – viz. příloha č. 6 – Tabulky a grafy, Tab. č. Ta-C.2.1) a 16 zdrojů REZZO 2. Důležité jsou tyto 3 zdroje REZZO 1:

36


•

Lamináty Klimeš s.r.o. v Benešově u Semil, činnost dle OKEČ: Výroba ostatních výrobků jinde neklasifikovaných (např. emise VOC: 5,62 t),

•

HYBLER TEXTIL, s.r.o. v Jablonci nad Jizerou, činnost dle OKEČ: Tkaní bavlnářských tkanin (např. emise TZL: 1,85 t, SO2: 29,74 t, NOx: 8,66 t, CO: 1,14 t, organické látky: 0,66 t),

•

Pearl Bohemica s.r.o. v Jablonci nad Jizerou (pouze emise organických látek: 0,60 t).

Dále se zde nacházejí ještě 2 zvláště velké zdroje, z hlediska emisí však již nikoliv tak významné jako předchozí – Nemocnice s poliklinikou Semily ve Slané a Ingeotrade a.s. v Košťálově (odstraňování odpadních vod a pevného odpadu, čištění města) [28]. Na území HSO se projevují i vlivy jiných zdrojů, např. emisí SO2 z provozovny společnosti GERL TEXTILNÍ ÚPRAVNA A BAREVNA spol. s r.o. v Hájích nad Jizerou (viz. obrázek č. 3), kde je provozován ZVZZO spalující černé a hnědé uhlí (např. emise SO2 25,7 t, CO 5,6 t, TZL 1,4 t). Obrázek č. 3: Průměrná roční hodnota koncentrace SO2 v ovzduší

Zdroj: [24] Vysvětlivka: 350 µg/m2 je maximální okamžitý koncentrační limit Konkrétní opatření pro snižování produkce škodlivin jsou součástí návrhové části Krajského programu snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Dle tohoto dokumentu patří mezi prioritní oblasti, kde jsou překračovány imisní limity, následující obce z HSO Centrální Semilsko: Jablonec nad Jizerou, Poniklá a Roztoky u Semil. V oblasti se nenachází žádná stanice AIM ani manuální měřicí stanice. V okrese Semily se nacházejí 3 manuální měřicí stanice Harrachov-celnice (kód LHRC), Rokytnice nad Jizerou (kód LRNJ), Vysoké nad Jizerou (kód LVNJ). Dle předběžného přehledu překročení imisních limitů a cílových imisních limitů znečišťujících látek v roce 2006 nebyl na území HSO překročen žádný z imisních limitů [26]. Voda - mezi významné toky nacházející se na území Centrálního Semilska patří Jizera (vodní tok 2. řádu, Qa (průměrný roční průtok) v Semilech – 20 m3/s) odvodňující východní část Libereckého kraje. Řeka Jizera je významným vodním tokem. Je zdrojem pro úpravnu pitné vody v profilu Benátky nad Jizerou a zejména Sojovice. Hlavní vodárna v Káraném pak je jednou z hlavních zásobáren pitné vody pro Prahu. Významnějším přítokem na sledovaném území je Oleška (Qa – 1,74 m3/s). Mezi další vodní toky náleží Vošmenda, Kružský potok, Olšina, Popelka, Ponikelský potok a Hrádecký potok. Pro území je charakteristický vysoký specifický odtok, který se pohybuje 37


mezi 10-25 l/s/km2, přičemž ve vyšších polohách klesá retenční schopnost – stoupá koeficient odtoku (0,46-0,6) [5, 27]. Na území nezasahuje žádná z CHOPAV. Většina obcí má zavedený veřejný vodovod, který pokrývá asi 64 % trvale bydlících obyvatel, není však rozveden v menších sídlech a oddělených částech obcí s nízkou hustotou osídlení. Jedním z výraznějších problémů je likvidace splaškových odpadních vod. Vzhledem k výrazně nízké hustotě zalidnění, je počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci dost nízký (28,6 % proti průměru kraje 68,8 %), v případě počtu obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV ještě mnohem nižší (15,1 % proti průměru kraje 59,0 %). Splašková kanalizace v menších obcích většinou neexistuje nebo je zavedena pouze v centrálních částech. Vybudovanou kanalizační síť ukončenou na ČOV mají části obcí Jablonec nad Jizerou a Poniklá. SEZ - v tomto regionu byly identifikovány pouze 3 oblasti s výskytem starých ekologických zátěží v různém stupni rekultivace. Jedná se o ekologickou zátěž v obci Benešov u Semil. Na základě aktuálních informací je tato skládka již zrekultivována. Další ekologická zátěž je lokalizována ve městě Jablonec nad Jizerou, i v tomto případě již došlo k rekultivaci. I skládka nacházející se v obci Syřenov je již zrekultivována. Využití půdy, půdní typy - z pedologického hlediska se jedná o poměrně homogenní území s převažujícími kambizeměmi modálními (spíše na jihu), které na severu doplňují kambizemě dystrické. Z hlediska celkové výměry pozemků ZPF je tato oblast s 61,1 % vysoce nad průměrem Libereckého kraje (cca 45 %), kdy tyto parametry dosahuje a přesahuje většina obcí HSO. Z hlediska zornění (48,1 %) oblast nedosahuje průměru ČR (cca 72 %) – této hodnoty parametru dosahují pouze obce Nová Ves n.P. a Syřenov, ani průměru Libereckého kraje (49,3 %). Podíl TTP na ZPF je větší než podíl orné půdy – 48,8 %. Značná část orné půdy je trvale či sezónně zatravněna, nebo za dotačního spolupůsobení uváděna do klidu s předpokladem dlouhodobého či trvalého setrvání v TTP. Z hlediska podílu jednotlivých tříd ochrany na ZPF spadá 68,2 % do IV. A V. třídy ochrany, kdy vysokých hodnot dosahují na území obcí Jablonec nad Jizerou (86,1 %), Bystrá nad Jizerou (85,2 %), Poniklá (83,9 %), Slaná (83,8 %) a Roztoky u Semil (83,7 %). Tyto půdy jsou vzhledem k současným i očekávaným podmínkám zemědělského hospodaření za hranicí ekonomické efektivnosti, což se projevuje zejména na jejich aktuálním stavu. Jedná se však často o pozemky, které podléhají obecné ochraně přírody (tvoří VKP dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, – zejména údolní niva, či prvky ÚSES), kde je vyloučena změna druhu pozemku a jiný způsob využívání. Plocha nevyužívaného ZPF v okrese Semily je 5665 ha, tj. 15,07 % z celkové výměry. Dle údajů Krajské koncepce zemědělství činí zastoupení pozemků LFA (Less Favoured Areas, území s méně příznivými podmínkami pro zemědělské hospodaření, pro něž je možné žádat dotace z Programu rozvoje venkova) v Libereckém kraji 70,0 %, v ČR 56,6 %, v okresu Semily vysokých 80,8 %. Značná část výměry těchto pozemků (zejména TTP) je zařazena ve zvláštní a obecné ochraně přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jako VKP (dle § 3 a 6), ZCHÚ, případně NATURA 2000. Lesy zaujímají 30,0 % území HSO. Problémem lesů nejen tohoto území je místně narušená druhová struktura (existence nepůvodních struktur a monokultur, kdy náprava stavu je vzhledem k obmýtné době relativně dlouhodobá a vymykající se časovému horizontu působení realizace programu rozvoje HSO). Z hlediska vlastnictví lesních pozemků je území z hlediska vlastnictví lesních pozemků (oproti ostatním částem LK) charakteristické velkým množstvím soukromých vlastníků na velké výměře lesů –hlavním vlastníkem je stát (Lesy ČR a Správa KRNAP). Počet brownfields v území je 16, což představuje 6,5 % podíl v kraji. Jejich celková rozloha je 11,7 ha, z čehož nejvýznamnější jsou plochy v Košťálově (10 postprůmyslových, obslužných a zemědělských ploch – 7,2 ha) a v Benešově u Semil (2 postprůmyslové plochy – 2,5 ha).

38


Příroda a krajina - Potenciální vegetaci tvoří asi ze dvou třetin acidofilní bučiny a jedliny, z jedné třetiny květnaté bučiny a pak zcela na jihu u Bradlecké Lhoty se nachází ostrůvek dubohabřin a lipových doubrav a acidofilních bikových, jedlových, březových a borových doubrav [5]. Flóra bioregionu Podkrkonošského je poměrně chudá, charakteristickým rysem je sestup některých horských druhů z Krkonoš, např. zvonku širokolistého (Campanula latifolia), řeřišničíku Hallerova (Cardaminopsis halleri) ad. Typickým druhem je bledule jarní (Leucojum vernum). Flóra bioregionu Železnobrodského je dosti jednotvárná – např. téměř souvislý výskyt řeřišničíku Hallerova (Cardaminopsis halleri), penízku namodralého (Thlaspi caerulescens), pitulníku žlutého (Galeobdolon luteum). Pozoruhodný je výskyt reliktního lomikámene růžicovitého vlnatého (Saxifraga decipiens subsp. steinmanii). Flóra bioregionu Krkonošského obsahuje řadu horských taxonů – kleč horská (Pinus mugo), bika lesní (Luzula sylvatica). Významnou složkou jsou krkonošské endemity – jeřáb krkonošský (Sorbus sudetica), zvonek český (Campanula bohemica), ad. [1]. Fauna - vyskytuje se zde běžná fauna hercynské zkulturnělé krajiny – ježek západní (Erinaceus europaeus), ježek východní (Erinaceus concolor), netopýr pobřežní (Myotis dasycneme), lejsek malý (Ficedula parva), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), rak kamenáč (Astacus torrentium). V Krkonošském bioregionu se kromě uvedených druhů vyskytuje tetřívek obecný (Tetrao tetrix), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), ořešník kropenatý (Carduelis flammea), hýl rudý (Carpodacus erythrinus) a typická horská fauna hercynských pohoří – např. pěvuška podhorní (Prunella collaris), kulík hnědý (Charadrius morinellus), slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) [1]. Ochrana přírody - v území se nacházejí maloplošná a velkoplošná ZCHÚ a lokality zvláštní ochrany dle směrnice o ochraně volně žijících ptáků 79/409/EHS a směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin 92/43/EHS. Značná část uvedených kategorií ochrany je ve vzájemném územním překryvu. Velkoplošná ZCHÚ mají asi 19 % zastoupení (viz. příloha č. 2). Nachází se zde 6 maloplošných ZCHÚ o celkové rozloze 3,1 km2 a jedno velkoplošné ZCHÚ – Krkonošský národní park (zabírající plochu 29,2 km2 – 19,2 % území HSO). Dále se zde nacházejí 4 evropsky významné lokality NATURA 2000 (29,0 km2 – 19,0 % území HSO) a 1 ptačí oblast NATURA 2000 (Krkonoše, 15,2 km2 – 10,0 % území HSO) (viz. příloha č. 2). Celková plocha chráněných území dosahuje 50,1 % plochy HSO, ale vzhledem k překryvům zabírají reálně 25,1 % jeho rozlohy. Na území se nacházejí tato maloplošná ZCHÚ: PP 1750 – Kovářův mlýn, PR 1929 – Údolí Vošmendy, a jedno velkoplošné ZCHÚ: NP Krkonošský národní park. Na celém území HSO se nachází 14 registrovaných památných stromů (resp. jejich skupin): Lípa v Nové Vsi nad Popelkou (Nová Ves nad Popelkou), Lípa u Nové Vsi (Nová Ves nad Popelkou), Lípa u Košťálova (u křížku) (Košťálov), Lípa v Kruhu (Kruh), Lípa v Kruhu 2 (Kruh), Lípa v Kruhu 3 (Kruh), Košťálovská borovice (v poli) (Košťálov), Kousalova borovice u Košťálova (Košťálov), Dub a jasan v Benešově (Benešov u Semil), Lípa u Roztok (Roztoky u Semil), Lípa u Tomáše (Poniklá), Planá hrušeň v Poniklé (Poniklá), Dub v Poniklé (Poniklá), Dub v Jablonci (Jablonec nad Jizerou) [6, 24]. Krajina řešeného území je geograficky velmi pestrá a náleží následujícím oblastem krajinného rázu: 13 – Předhůří Jizerských hor, 14 – Krkonoše, 15 – Předhůří Krkonoš a 16 – ŽeleznobrodskoSemilsko. Krajinný ráz řešeného území je svým způsobem jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. Ke krajinářským aspektům a určujícím atributům patří podíl lesních pozemků, koeficient ekologické stability, intenzita střídání jednotlivých druhů pozemků a jejich velikost, příp. přítomnost opticky diferencujících krajinných prvků. Charakteristická je kromě celkových výměr a podílů lesů i jejich územní dislokace – výskyt v podobě středních a malých komplexů lesa v okolní agrární krajině. Všechny obce HSO vykazují KES průměrné až nadprůměrné hodnoty (průměrný KES=1,98, tzn. B-C), to znamená, že se jedná o typ přechodu od krajiny harmonické ke krajině relativně přírodní. Dominantní je podíl krajinného typu B (60,5 % 39


území), druhým je typ C (32,9 %), zbylých 6,6 % připadá na typ B-C. Typy A, A-B se zde nevyskytují. K ekologicky nejstabilnějším územím patří obce Bradlecká Lhota, Jablonec nad Jizerou, Poniklá a Slaná. ÚSES je územně vymezen biocentry, biokoridory a interakčními prvky. Znamená vedle ZCHÚ a lokalit NATURA 2000 pro návrhy změn využití území určitý limit. Přehled a vyčerpávající údaje o plošném zastoupení jednotlivých prvků systému podávají jednotlivé platné ÚPD na podkladech dokumentací ÚSES a KOPK. Územím prochází několik nadregionálních biokoridorů, zejména v severní části mezi obcemi Poniklá a Jablonec nad Jizerou a severovýchodním cípem s velkým regionálním biocentrem u osady Horní Dušnice (viz. příloha č. 2). Registrované VKP dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se na území nacházejí 3 (na území obcí Příkrý a Syřenov) [6]. Suroviny - v řešeném území se nacházejí velice významné a kvalitní zásoby stavebního kamene, kde probíhá těžba (ložiska Košťálov, Košťálov I a Košťálov II). Výskyt a těžba surovin má přitom pro rozvoj dané oblasti nezanedbatelný význam. Výhradní ložisko stavebního kamene Košťálov – Stružnice, které má také nejvyšší životnost, patří mezi nejvýznamnější ložiska v Libereckém kraji. Jeho průmyslové zásoby dostačují při současném objemu těžby na více než 100 let. Případnou surovinovou rezervu mohou představovat i ložisko Hořensko (obec Slaná). Střety zájmů mezi ÚSES a těžbou je nutné do budoucna řešit. V jihovýchodní části oblasti je evidováno ložisko energetického černého uhlí Syřenov. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi malé ložisko a navíc poměrně hluboce uložené, není jeho báňská otvírka reálná, ale lze uvažovat o jiném způsobu využití, např. podzemním zplynováním. Odpady - produkce směsných komunálních odpadů v území HSO se za období 2001-2004 zvýšila o 12 %. Na jednoho obyvatele Centrálního Semilska připadlo v roce 2003 235 kg komunálního odpadu. Malý nárůst je však způsoben spíše změnou způsobu nakládání s odpady. V oblasti je odpad tříděn v 10 obcích regionu, přičemž zájem jednotlivých obcí a jejich občanů o třídění odpadů rok od roku stoupá – např. průměrná výtěžnost separovaného papíru v Libereckém kraji se v roce 2004 pohybovala okolo 11,08 kg/osobu a v Centrálním Semilsku dosahuje 42 % této hodnoty (tzn., že v CS se pohybovala hluboko pod průměrem Libereckého kraje). V Košťálově se nachází jediná skládka (komunálního odpadu) na tomto území. Památky - hlavním rysem památkové rezervace je charakter prostředí, který je výrazně ovlivněn významnou skupinou (souborem) nemovitých kulturních památek nebo archeologických nálezů. Na území HSO není v žádné obci ani městě prohlášena památková rezervace. Památkové zóny jsou území sídel nebo jejich částí s menším podílem nemovitých kulturních památek nebo historického prostředí než na území památkové rezervace. Na území HSO Centrální Semilsko je prohlášena vesnická památková zóna v sídle Újezdec (území obce Syřenov), kde jsou předmětem ochrany roubené chalupy a domky. Osídlení má výrazně venkovský charakter, který je dán malou hustotou zalidnění (63 obyv./km2) a malými sídly – 16 obcí s průměrně asi 600 obyvateli (10 obcí má méně 500 obyvatel). V HSO Centrální Semilsko je postaveno 4,7 % ze všech domů v Libereckém kraji. Více než dvojnásobný podíl ve srovnání s počtem obyvatel je způsoben velkým množstvím trvale neobydlených domů, které jsou využívány k rekreačním účelům. Podíl bytů v HSO Centrální Semilsko na úhrnu celého kraje je 2,8 %, tedy opět více než je podíl obyvatel, což je zřejmě způsobeno menší průměrnou velikostí domácnosti. Ve všech obcích HSO je ve srovnání s Libereckým krajem mladší domovní fond, jehož stáří odpovídá průměru za celou Českou republiku (průměr HSO: 48 let, průměr kraje: 55 let, průměr ČR: 47 let) [4].

40


2.8

Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce

Pokud vycházíme z cíle, který navrhuje koncepce dosáhnout, lze dedukcí určit i pravděpodobný vývoj bez jejího provedení. Lze tedy předpokládat, pokud by PR HSO LK nebyla realizována, že by nebyly adekvátně načrtnuty prioritní směry rozvoje v jednotlivých hospodářsky slabých oblastech a nebylo by prioritně upřednostňováno řešení nejzávažnějším problémů, které brzdí hospodářský růst HSO. I když jsou již některé strategické cíle sledovány na mezinárodní, národní a krajské úrovni, nikde není zacíleno přímo na problémové – hospodářsky slabé – oblasti, jež tak vytváří celkově horší vizi o Libereckém kraji, případně celé České republiky. Rozvoj oblastí by dále neprobíhal zcela koncepčně a koordinovaně podle nutnosti realizace aktivit a konkrétních projektů pokrývající věcně i územně nejproblémovější oblasti Libereckého kraje. Koncepce PR HSO LK sleduje cíle a priority jednotlivých sektorových koncepcí na národních a především krajských úrovních, jež jsou harmonizovány s národními a mezinárodními strategiemi, koncepcemi a vytvořenými zásadami vyplývajícími z nejrůznějších mezinárodních úmluv. Tyto cíle jsou sledovány při posouzení vlivů koncepce pomocí stanovených referenčních cílů pro oblast ochrany přírody a krajiny a dalších složek životního prostředí, které odrážejí vize zmíněných koncepcí o cílovém stavu životního prostředí.

41


3 Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy Vzhledem k vysoké obecnosti koncepce nelze detailněji stanovit nebo vymezit územní ani sektorové oblasti, jež by mohly být významně zasaženy. Vzhledem k charakteru posouzení vlivů na životní prostředí byly blíže charakterizovány typové oblasti. Ty byly stanoveny na základě stupně ekologické stability, jež vyznačuje významnost krajinného segmentu pro daný ekosystém. U každé typové oblasti byla provedena klasifikace rozdělená na typové lokality, jež mohou ukázkově spadat do daného stupně ekologické stability. Pro klasifikované lokality je stanovena jejich environmentální hodnota a její zranitelnost, ze které vyplývá její potenciální ohrožení způsobené realizací koncepce PR HSO LK. Tabulka č. 1: Stupnice hodnocení typových oblastí Použitá stupnice hodnocení

Popis

vysoká

ekologicky hodnotná a stálá území - vysoká diverzita, přirozené nebo přírodě blízké ekosystémy s původní nebo převážně původní druhovou skladbou, umožněna trvalé existence společenstev, minimální antropogenní využívání

střední

území intenzivně využívaná zejména zemědělskou činností fungující na základě přirozených přírodních pochodů

nízká

krajina se zřetelně nebo maximálně narušenými přírodními strukturami, často nahrazovanými umělými

vysoká

při zásahu nefungují autoregulační procesy, musí se nepřetržitě dodávat energie (ekosystémy málo stabilní nebo adaptované pouze na určitý typ ekosystému, málo adaptabilní ekosystémy)

střední

oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech, nutnost dodání energie

nízká

stabilní ekosystémy - celé umělé fungující na nepřetržitém dodávání energie nebo fungující na umělých principech, přírodní ekosystémy s vysokou schopností vyrovnání narušení, plně fungující autoregulační procesy

Environmentální hodnota

Zranitelnost

Tabulka č. 2: Environmentální hodnota a zranitelnost typových oblastí Stupnice Klasifikace 0

velmi malý

Environmentální hodnota/zranitelnost

Zastavěné plochy, komunikace s asfaltovým a betonovým povrchem.

nízká/nízká

orná půda

Intenzivně využívané a každoročně orané zemědělské pozemky.


velkoplošné vinice

Vinice na orné půdě včetně drobné držby.



Zaklenuté vodní toky silně znečištěné, s degradovanými břehovými společenstvy či bez doprovodu a života v toku.


velkoplošné sady

Intenzivní sady na orné půdě.


intravilán bez významu

1

Charakteristika

42


2 malý

3 střední

maloplošné vinice

Vinice na úzkých terasách.

kulturní louky a pastviny

Intenzivní louky a pastviny, trávníky.


velkoplošné sady

Zatravněné intenzivní sady.


zahrádkářské kolonie

Intenzivní zahrady a sady, drobná držba s chatami a zahradními domky.


ruderální lada




S nepropustným opevněním břehů i dna a s narušenými společenstvy, s vodou stabilně středně znečištěnou.


ruderální liniová společenstva



lesy

Exhalační holiny v oblastech imisní katastrofy (pásma ohrožení A,B), plochy lesních školek a semenných plantáží


polokulturní louky a pastviny

S významným podílem přirozeně rostoucích druhů

střední/vysoká

maloplošné sady

Zatravněné sady v drobné držbě či na úzkých terasách.

střední/vysoká

maloplošné zahrady

Drobná držba s doprovodnou vegetací.

střední/střední

přírodě blízká lada

Postagrární stepní lada, opuštěné lomy, pískovny a hliníky s podílem rumištních druhů.

střední/vysoká

S opevněním břehů nebo trvale narušovanými břehovými upravené vodní toky společenstvy, s mírně narušenými a vodní plochy společenstvy vlivem stabilně snížené kvality vody (čistoty). silně narušené skály

Iniciální stádia např. opuštěných lomů.

přírodě blízká liniová S malým podílem plevelných a společenstva rumištních druhů.

4 velký



nízká – střední/střední vysoká/vysoká

lesy

Nepůvodní monokulturní stanoviště (smrčiny v nižších polohách, akátiny, kulturní bory).

střední/střední

přirozené louky a pastviny

Extenzívní s přirozeně rostoucími druhy s chráněnými či významnými rostlinami, často charakteru neobdělávaných lad.

vysoká/střední

přirozená lada

Postagrární stepní lada, opuštěné lomy, pískovny a hliníky s přirozeně rostoucími druhy rostlin a živočichů.

vysoká – střední/střední

43


5/4

5

přírodě blízké mokřady

Např. na antropogenních pokleslinách, na zhutnělých substrátech.

vysoká/vysoká

přírodě blízké vodní toky a vodní plochy

S přírodě blízkou úpravou břehů a dna, s vyvinutými vodními a břehovými společenstvy.

vysoká/vysoká

přirozená liniová společenstva

S původními druhy bez plevelných a rumištních druhů.

vysoká/vysoká

lesy

Smíšené porosty původních i nepůvodních dřevin (např. borové porosty s dubem, smrkové porosty s bukem …), stanovištně vhodné monokultury původních druhů dřevin.

vysoká/vysoká

přirozené,narušené skály

Intaktní společenstva, narušovaná např. sešlapem.

vysoká/střední

přírodní louky a pastviny

Subalpinská, vysokohorská luční společenstva.

vysoká/střední

zachovalé mokřady

Stabilizované mokřady všeho druhu včetně prameništních společenstev.

velmi S přirozeným dnem a břehy, s plně přírodní vodní toky a velký vyvinutými a stabilizovanými vodními význam vodní plochy a břehovými společenstvy. lesy

Porosty s přirozenou a přírodě blízkou dřevinnou skladbou.

vysoká/nízká - vysoká vysoká/nízká - vysoká vysoká/nízká - vysoká

U lokalit s malou environmentální hodnotou, které jsou málo zranitelné, nelze předpokládat závažné ohrožení způsobené realizací aktivit nebo projektů naplňujících opatření v rámci PR HSO LK. Respektovány by měly být oblasti mající vysokou environmentální hodnotu, jež jsou pro dané území velmi cenné. U těchto lokalit předpokládáme nízkou zranitelnost vůči přírodním katastrofám, které mohou být i sekundárním důsledkem činností spojených s prováděním koncepce. Vyšší zranitelnost, a tudíž i menší odolnost se dá předpokládat v souvislosti s aktivitami silně antropogenního původu spojeného především s průmyslem nebo s intenzivním zemědělstvím (a samozřejmě infrastrukturou). Obecně tudíž nelze konstatovat míru jejich zranitelnosti, která bude záviset na způsobu a účelu realizovaných aktivit a záměrů. Nejvíce ohroženy mohou být ne zcela stabilní ekosystémy se střední environmentální hodnotou, které dosud nejsou schopny vyrovnávat dynamické ani náhodné přírodní nebo antropogenní rušivé vlivy. U těchto systémů je třeba dodávat do toků energie a materiálu určité množství zdrojů, aby se dále mohly vyvíjet v případě narušení takového rozsahu, na který ještě není ekosystém dostatečně připraven. Pro Liberecký kraj, stejně tak i pro všechny hospodářsky slabé oblasti, vyplývá, že nejvíce ohroženými jsou oblasti s přírodě blízkými ekosystémy, jež nejsou chráněny v rámci zvláštní nebo obecné ochrany přírody a krajiny a jež jsou v blízkosti potenciálního (současného nebo budoucího) zdroje rušivého vlivu (průmysl, zemědělské plochy, komunikace vyšších tříd, apod.). Některé zásahy do krajiny lze onačit přímo za nevratné, pokud se závažně změní nebo naruší stabilizující procesy a mechanismy uvnitř a mezi ekosystémy, včetně jejich zpětných vazeb, toků energie a materiálů, potravního řetězce, apod.

44


4 Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí V celé České republice přetrvávají problémy v oblasti životního prostředí společné pro celé území a zároveň společné pro oblasti vyznačující se specifickými charakteristikami přírodních podmínek, průmyslových odvětví, hustotou dopravní a technické infrastruktury, sídelní strukturou, aj. Pro posouzení environmentálních problémů, jež se prioritně dotýkají oblastí se zvláštní ochranou, lze využít výstupů celorepublikového monitoringu. Vedle imisních limitů pro ochranu zdraví jsou v národní legislativě zavedeny, v souladu se směrnicemi EU, i imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace - NV č. 350/2002 Sb. Území, na nichž musí být podle nařízení vlády dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace (EKO zóny), jsou: •

území národních parků a chráněných krajinných oblastí,

•

území s nadmořskou výškou 800 m.n.m. a vyšší,

•

ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP.

Z analýz zpracovaných v rámci odvětvových dokumentů, včetně PR HSO LK, a průběžným monitoringem ukazatelů indikujících znečištění životního prostředí a dalších indikátorů spjatých s touto problematikou lze vysledovat nejzávažnější problémy či okruhy problémů týkajících se životního prostředí a jeho jednotlivých složek. Problémové okruhy současných problémů stavu životního prostředí v Libereckém kraji: •

vysoké emise těžkých kovů (Cd, As, Ni), VOC a prašného aerosolu,

•

aktivity necitlivě zasahující do krajinného rázu,

•

vysoká dopravní zátěž, nedokončená silniční síť,

•

problémy se sanací starých průmyslových zátěží (Mimoň, Boreček, Hradčany, Ralsko, Robeč, atd.),

•

tlaky na těžbu kamene a písků (vč. těžby nevýhradních nerostů),

•

tlaky na stavby na zelené louce včetně průmyslových zón, vyjímání půdy ze ZPF,

•

nedostatečná péče drobných vlastníků lesa a zemědělské půdy, přetrvávající důsledky nezákonných těžeb,

•

mísení splaškových a dešťových, zastaralý kanalizační systém ve většině obcí,

•

přetrvávající znečištění některých toků (III. až V. jakostní třída),

•

nedostatečné materiálové a energetické využívání odpadů včetně biologicky rozložitelných.

4.1 Podralsko • • • • •

nízká motivace obyvatel obcí o zlepšení kvality prostředí, nerespektování principů udržitelného rozvoje, střet rozvojových zájmů a ochrany životního prostředí, zátěž části obyvatelstva nadměrným hlukem (silniční doprava), znečišťování ovzduší lokálními a liniovými zdroji, 45


• • • • • • • • • • • • • • • • • • •

existence evidovaných velkých zdrojů znečištění ovzduší, zhoršování imisních a hlukových poměrů podél hlavních komunikací, pokračování trendu nárůstu automobilové dopravy s negativním vlivem na celkovou kvalitu prostředí, narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy (především výstavbou některých objektů infrastruktury) a nízkou údržbou krajiny díky útlumu zemědělství, útlum zemědělského hospodaření s důsledkem vysokého podílu ladem ležící a nevyužívané půdy, a související šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, často invazního charakteru, nevhodné hospodaření na lesních pozemcích, nedořešená protipovodňová ochrana, nevyhovující kvalita podzemních a povrchových vod, nevyhovující stav a nízká vybavenost obcí technickou infrastrukturou (kanalizace, ČOV, plynofikace), výstavba rozsáhlých obchodních zón s lokálními dopady na kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž, existence opuštěných pozemků (brownfields) a objektů po vojenské činnosti, s tím související staré ekologické zátěže (zdevastovaná a znečištěná území), chybějící aktuální informace o nich, nevyjasněnost jejich dalšího využívání, vysoké náklady na monitoring a odstranění starých ekologických zátěží, pomalý postup sanací a rekultivací, narušená ekologická stabilita a biodiverzita některých území (především využívaných průmyslem, armádou či pro těžbu), nedostatečná sanace a využívání starých průmyslových objektů a ploch po průmyslové činnosti, negativní vlivy související s těžbou uranu, písků a štěrkopísků, rostoucí tlak a požadavky na rozšiřování těžeb nerostných surovin, existence a vznik černých skládek, neexistující efektivní nástroje pro kontrolu původců odpadu, prolongace trendu řešení likvidace odpadu skládkováním namísto jejich využití a prevence vzniku.

4.2 Západní Českolipsko • • •

•

• • • • •

existence zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší převážně sklářského průmyslu, narůstající význam malých zdrojů znečišťování ovzduší se specifickým složením emisí převážná část domácností topí uhlím (53 %), vysoká dopravní zátěž na silnicích I. třídy, včetně zvýšeného průjezdu nákladní dopravy obcemi (např. Kamenický Šenov, Chotovice, Dubá) - silně zatížená trasa mezinárodní kamionové přepravy, nedostatečná likvidace splaškových odpadních vod; vzhledem k malé hustotě zalidnění nízký počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ještě nižší počet v případě kanalizace zakončené ČOV, nevyhovující stav dopravní infrastruktury (zejména komunikací nižších tříd), 3 oblasti SEZ, nelegální dovoz odpadů ze zahraničí, vysoký podíl půd se zemědělským hospodařením za hranicí efektivity, útlum zemědělského hospodaření, vysoký podíl ladem ležící a nevyužívané půdy (30 %), a související šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, často invazního charakteru, 46


•

• • • • • • • • •

• • •

narušení krajinného rázu stagnací a útlumem podnikatelských aktivit v zemědělství i v souvislosti se zemědělskou politikou EU, s negativním dopadem na stav krajiny i na předměty zvláštní i obecné ochrany přírody, kapacitně i druhově nedostatečné provozy živočišné výroby, mající vliv na intenzitu využívání travních ploch s negativním dopadem na stav krajiny, místně narušená druhová struktura lesních porostů (existence nepůvodních struktur a monokultur), 7 brownfields, 3 výhradní ložiska stavebního kamene s povrchovou těžbou, povrchová těžba sklářských a slévárenských písků, rezervy v provádění separace odpadů, problémová likvidace komunálního odpadu v objektech druhého bydlení (černé skládky), nelegální dovoz a skládkování odpadů ze zahraničí, u některých obcí nekoordinovaný rozvoj území, rozmach neřízené zástavby, nerespektování principů udržitelného rozvoje, narušení krajiny a životního prostředí nevhodnými aktivitami (rozšiřování těžby nerostných surovin) z důvodu neexistence ÚPD a dalších strategických dokumentů pro rozvoj území, velký podíl oblastí spadajících do kategorie zvláštní ochrany (75 %) zapříčiňuje častý střet investičních záměrů se zájmy ochrany přírody a krajiny, negativní vliv volně chované zvěře (v druhové struktuře i počtu) způsobující škody na lesních i nelesních kulturách, vysoké riziko lokálních záplav (povodí Ploučnice) při nedostatečném řešení protipovodňových opatření.

4.3 Cvikovsko • • • • • • • •

• •

• • • •

silnější negativní dopady ekonomické restrukturalizace než v jiných regionech (konkurs nebo zrušení výroby v podnicích tradičních odvětví, nebezpečí možného výskytu lokalit typu brownfields (v současnosti 2% z Libereckého kraje s předpokladem, že si s nimi trh poradí sám) a neřešení jejich problematiky, vysoká dopravní zátěž na silnicích I.tříd v důsledku enormního nárůstu kamionové dopravy, nevyhovující až havarijní stav silnic nižších tříd a místních komunikací, nevyhovující stav technické infrastruktury v malých obcích a okrajových částech větších obcí, zejména absence splaškové kanalizace, veřejný vodovod není rozveden v menších sídlech, oddělených částech obcí, či objektech pro rekreaci, v některých lokalitách je nevyhovující kvalita pitné vody, problémová doprava a dopravní infrastruktura – vysoká dopravní zátěž v obci Svor ležící na trase tranzitní nákladní dopravy do SRN z důvodu omezení průjezdnosti nákladní dopravy přes hraniční přechod Cínovec, značný podíl nevyužívaných zemědělských pozemků (52 %) v V.třídě ochrany vedených jako TTP, jsou vhodné pro obnovu živočišné výroby i pro alternativní způsoby využívání, více než jedna třetina zemědělských půd spadá do spodní části bonitního spektra za hranicí ekonomické efektivnosti – nutnost využití z krajinářského hlediska, avšak s vyššími finančními náklady na údržbu, narušená druhová skladba v území, škody na lesních pozemcích způsobené vysokými stavy spárkaté zvěře v Lužických horách, ekologické zátěže (pouze 3) se závažnou kontaminací půdy i podzemních vod, lokální, poměrně časté záplavy v povodí Svitávky, 47


4.4 Hrádecko – Chrastavko • • • • •

• • • • •

•

• • • • • • • •

nekvalitní dopravní infrastruktura - špatný technický stav především místních komunikací a silnic III.tříd, absence hraničního přechodu pro nákladní dopravu a celkově nedořešená problematika vysoké intenzity nákladní dopravy, vysoká dopravní zátěž na silnicích I.třídy, nevyhovující stav technické infrastruktury, zejména v oblasti likvidace odpadních vod (chybí kanalizace a ČOV) v malých obcích, vč. místních částí, místní výskyt přetrvávajících velkoplošných způsobů obhospodařování pozemků ZPF (nejen orné půdy) s vlivem na stav krajiny, zejména v obcích Chrastava, Hrádek nad Nisou a Rynoltice; místně vysoký podíl nevyužívané zemědělské půdy s dopadem na stav krajiny, kapacitně i druhově nedostatečné provozy živočišné výroby, mající vliv na intenzitu využívání travních ploch, přeneseně i na stav krajiny, příjem signálu mobilních operátorů je závislý na konfiguraci terénu, v HSO je 5 % zjištěných brownfields ploch z Libereckého kraje, tj.v 5 obcích ze 7, v oblasti se nachází velké množství starých ekologických zátěží (12), ve většině případů se jedná o černé skládky, negativní vlivy těžby štěrkopísků na životní prostředí a krajinu (morfologicky cizorodé útvary výsypek neupotřebitelných zemin, hornin, vysoká prašnost, hlučnost, vibrace, další problémy spojené s přepravou surovin), specifické negativní dopady způsobené těžbou uranu (Křižany) – na hydrogeologické poměry (tzn. možné ohrožení a kontaminace zdrojů podzemních vod), fluoritu (Křižany) a hnědého uhlí (Kristýna), minimální využívání obnovitelných zdrojů energie, u záměru výstavby parku větrných elektráren (Václavice) se očekává významný negativní vliv na krajinný ráz, narušení krajinného rázu v důsledku nevhodného funkčního využití území (stagnace a útlum podnikatelských aktivit v zemědělství), v 70. a 80. letech byla oblast zasažena emisemi z tepelné elektrárny Turów, po jejíž modernizaci dochází k postupnému snižování imisního zatížení, v Hrádecko-Chrastavsku je nižší celkový koeficient ekologické stability ve srovnání s ostatními HSO, negativní vliv volně chované zvěře (v druhové struktuře i počtu) způsobující škody na lesních i nelesních kulturách, velký podíl oblastí spadajících do kategorie zvláštní ochrany (30 %) zapříčiňuje častý střet investičních záměrů se zájmy ochrany přírody a krajiny, riziko lokálních záplav.

4.5 Frýdlantsko • • • • • • •

velmi špatná dopravní dostupnost vlivem geomorfologických charakteristik území, nefunkční hraniční přechod do Polska pro osobní dopravu v Černousích, vyhovující, někde až havarijní stav silnic III.třídy , nevyhovující stav místních komunikací, problematická dopravní obslužnost (víkendy), vysoká míra nezaměstnanosti (dlouhodobě 15 %, místně až 30 %), nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel, v HSO leží 27 % zjištěných brownfields z Libereckého kraje (většina již revitalizována), existence černých skládek 48


• • • • • • • • • • •

• • • •

značný podíl nevyužívaných zemědělských pozemků v V. třídě ochrany (42 %) vedených jako TTP, jsou vhodné pro obnovu živočišné výroby i pro alternativní způsoby využívání, výskyt přetrvávajících velkoplošných způsobů obhospodařování pozemků ZPF s negativním vlivem na stav krajiny, vysoký podíl ploch (42 %) zájmů zvláštní ochrany přírody s nutností vyšších vstupů při výchově lesa, narušená druhová i věková struktura lesů v důsledku dálkových přenosů znečištění, zejména z polských a německých elektráren, škody na lesních pozemcích způsobené vysokými stavy spárkaté zvěře v Lužických horách, nevyhovující stav technické infrastruktury, zejména splaškové kanalizace, která v menších obcích neexistuje vůbec nebo je pouze v centrálních částech, veřejný vodovod pokrývá pouze 67 % trvale bydlících obyvatel, není rozveden v menších sídlech a oddělených částech obcí s nízkou hustotou osídlení, pouze 5 obcí je plynofikováno a kvůli finanční náročnosti se rozšíření neplánuje, část území silně zasažena imisemi (od 60.let po modernizaci elektrárny v 90.letech) z tepelných elektráren v SRN (Hirschfelder, Hagenwerder) a zejména polskou Turów, přetrvávající problémy s těžbou lignitu na polském území, při kterých vznikají výsypky jílovitých hornin sahající až na česko-polskou hranici, negativní důsledky těžby štěrkopísků a stavebního kamene – destrukce lokalit výskytu ohrožených a zvláště chráněných organismů, negativní ovlivňování krajiny morfologicky cizorodými útvary výsypek neupotřebitelných zemin a hornin, vysoká prašnost, hlučnost, vibrace, seismicita, úbytek lesních ploch, časté záplavy – povodí Smědé, výskyt případů svozu odpadů ze SRN, plány na vybudování lyžařského areálu na Smrku v silném střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny, předpoklady pro rozvoj pěší turistiky, cykloturistiky, agroturistiky a ekoturistiky s nedostatkem historických, kulturních a sportovních atraktivit.

4.6 Centrální Semilsko • • • • •

• • • •

celkem 21 zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší, rostoucí vliv znečištění z malých zdrojů (převážná část domácností je vytápěna uhlím – 47 %), kromě „místních“ zdrojů sem zasahuje i vliv zdrojů nenacházejících se v HSO (imise SO2 ze společnosti GERL v Hájích nad Jizerou), nevyhovující stav velkého počtu silnic III. tříd a místních komunikací; vysoké náklady na údržbu v důsledku nepříznivých klimatických podmínek, nedostatečná likvidace splaškových odpadních vod; vzhledem k malé hustotě zalidnění nízký počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ještě nižší počet v případě kanalizace zakončené ČOV, 3 staré ekologické zátěže v různém stupni rekultivace, velmi vysoký podíl půd se zemědělským hospodařením za hranicí efektivity, tj. „méně hodnotných“ zemědělských pozemků (půdy ve IV. a V.třídě ochrany tvoří 68,2 %), narušení krajinného rázu v důsledku nevhodného funkčního využití území (stagnace a útlum podnikatelských aktivit v zemědělství), kapacitně i druhově nedostatečné provozy živočišné výroby, mající vliv na intenzitu využívání travních ploch (TTP i zatravněné orné půdy), s negativním dopadem na stav krajiny, 49


• • • •

•

střety mezi se zájmy cestovního ruchu, turistiky a ochrany přírody a krajiny (KRNAP, Český ráj, apod.); narušení krajiny a životního prostředí nevhodnými aktivitami, místně narušená druhová struktura lesních porostů (existence nepůvodních struktur a monokultur), zánik podnikatelských subjektů, převážně v tradičních odvětvích (zemědělství, textilní průmysl podél toku Jizery) a z toho důvodu vyšší výskyt (16) brownfields, negativní důsledky těžby stavebního kamene – destrukce lokalit výskytu ohrožených a zvláště chráněných organismů, negativní ovlivňování krajiny morfologicky cizorodými útvary výsypek neupotřebitelných zemin a hornin, vysoká prašnost, hlučnost, vibrace, seismicita, úbytek lesních ploch, nejčastější střety jsou mezi prvky ÚSES a vymezením ložisek nerostných surovin, rezervy v provádění separace odpadů.

4.7 Vyhodnocení vlivu koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 Dalšími oblastmi se zvláštním významem pro životní prostředí jsou lokality soustavy NATURA 2000, jež jsou ošetřeny zákonem o ochraně přírody a krajiny. Novelizace zákona č. 114/1992 Sb. z roku 2004 (zákon č.218/2004 sb.) proto zavedla do našeho právního řádu nové nástroje, postupy a opatření a některé nové pojmy: NATURA 2000 Je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území ČR je soustava NATURA 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (§ 39) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 14). Evropsky významná lokalita (EVL): EVL je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst.1, která: 1. byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území ČR, 2. splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam zařazena, a vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanoviště nebo prioritní druh, a to až do doby, kdy se o zařazení nebo nezařazení lokality dohodne ČR s Komisí nebo do rozhodnutí Rady EU („sporná lokalita“). Ptačí oblast (PO): Jako ptačí oblasti byla vymezena území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území ČR a stanovených právními předpisy Evropských společenství, které stanovila vláda nařízeními. (§ 45e zákona). Na základě stanovisek dotčených orgánů ochrany přírody a závěru zjišťovacího řízení bylo zpracováno vyhodnocení vlivu koncepce PR HSO LK na lokality soustavy NATURA 2000 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Kompletní vyhodnocení vlivu koncepce PR HSO LK na lokality soustavy NATURA 2000 je zařazeno do přílohy č. 5. V kapitole 6.5 je uveden stručný souhrn kompletního vyhodnocení.

50


5 Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení 5.1 Postavení hospodářsky slabých oblastí v Libereckém kraji Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly vytipovány na základě 6 ukazatelů (zmíněných v kapitole 1), které poukazují na nutnost odlišného přístupu k jejich rozvojovému potenciálu, který je specifikován podmínkami jednotlivých oblastí vytvářející určité rozvojové limity a bariéry. Pro účely překonání těchto bariér je vypracována koncepce PR HSO LK a bylo založeno i několik podpůrných organizací působcích v rámci některých HSO. Pro účely přeshraniční spolupráce bylo založeno v roce 2003 občanské sdružení Trojzemí, jež se rozkládá na území 3 států – Spolková republika Německo, Česká republika a Polská republika. Hranice Trojzemí tvoří Liberecký kraj a část Ústeckého kraje na české straně, část Svobodného státu Sasko na německé straně a část území Dolního Slezska na polské straně. Jedná se o geopoliticky a kulturněhistoricky ojedinělý a turisticky mnohotvárný region. Výjimečná krajina, přírodní útvary i kulturně historické památky tohoto regionu se stávají cílem mnoha tuzemských i zahraničních návštěvníků. [29] Města a obce okresů Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily, které byly začleněny do Libereckého kraje, a severní části okresu Děčín (Šluknovský výběžek) spolu s územím v SRN (část Saska) a Polsku (část Dolnoslezského vojvodství) se spojily za účelem řešení společných problémů a koncem roku 1991 ustanovily dobrovolné zájmové sdružení měst a obcí – Euroregion NISA, nejstarší přeshraniční sdružení v novodobé historii ČR. V rámci aktivit Euroregionu NISA byla realizována prostřednictvím programu Phare CBC celá řada významných přeshraničních projektů, zejména v oblasti dopravní infrastruktury (hraniční přechody, komunikace, atd.) a životního prostředí (ČOV a kanalizační sběrače, atd.), ale i „lidských zdrojů“ (školství, kultura, sport, atd.), které napomohly k zintenzivnění přeshraniční spolupráce. Po vstupu ČR do Evropské Unie dojde bezesporu k dalšímu významnému rozvoji přeshraničních vztahů v rámci nástupnického programu Interreg.

5.2 Cíle ochrany životního prostředí ve vztahu k ostatním koncepcím Samotná koncepce PR HSO LK je rozvojového charakteru zaměřující se na zlepšení hospodářského růstu a konkurenceschopnosti jednotlivých hospodářsky slabých oblastí, které by mělo vést k postupnému získávání stability. Z tohoto důvodu, a na základě požadavků zjišťovacího řízení, bylo provedeno zhodnocení souladu několika koncepcí. Z hlediska posuzování SEA bylo zaměření směrováno především na oblast ochrany životního prostředí. Koncepce PR HSO LK je zpracována na úrovni srovnatelné s ostatními regionálními nebo krajskými dokumenty. Pojetí ochrany životního prostředí by mělo proto splňovat a navazovat na související sektorové dokumenty. Zastřešujícími dokumenty pro oblast ochrany životního prostředí a zejména přírody a krajiny je Státní politika životního prostředí České republiky [8] a Strategie udržitelného rozvoje České republiky [9], z kterých prioritně vycházejí stanovené referenční cíle. Posouzení jejich naplnění je uvedeno v následující kapitole 6. Již při vlastním zpracování koncepce PR HSO LK by měl být brán zřetel na harmonizaci a soulad s ostatními dokumenty na vyšších úrovních – mezinárodních, národních i krajských. 51


Tabulka č. 3: Stupnice naplnění cílů koncepcí Charakter vlivu

Symbol

stupnice

Popis

+

cíl je naplněn (alespoň rámcově)

0


-

cíl není naplněn

/


Státní politika životního prostředí ČR 2004-2010 Tabulka č. 4: Státní politika životního prostředí ČR 2004-2010 Prioritní oblast

Naplnění v PR HSO LK

Prioritní cíl

+

1. Ochrana přírody, krajiny a 1.1 Zastavení poklesu biodiverzity biologické rozmanitosti 1.2 Péče o vodní a mokřadní ekosystémy

0

2.1 Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody)

0

2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů 2. Udržitelné využívání přírodních zdrojů, 2.3 Využívání obnovitelných zdrojů materiálové toky a nakládání 2.4 Snižování energetické a materiálové s odpady náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů

0 + +

2.5 Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady

0

3.1 Snižování zátěže prostředí a toxickými kovy a organickými polutanty

0

populace

3.2 Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) 3.3 Ochrana životního prostředí a člověka před 3. Životní prostředí a kvalita hlukem života 3.4 Environmentálně příznivé využívání krajiny 3.5 Omezování vlivů a rizik

antropogenních/průmyslových

3.6 Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelných událostí a následky krizových situací 4.1 Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) 4. Ochrana klimatického systému Země a omezení 4.2 Snížení přeshraničních přenosů znečištění dálkového přenosu ovzduší znečištění ovzduší 4.3 Ochrana ozónové vrstvy Země

Vytvořeno podle: [8] 52

+ + + + + +


Diskutabilní naplnění Důvodem pro zhodnocení naplnění cílů jako diskutabilních je ve většině případů nedostatečné zohlednění cíle nebo nebyla shledána návaznost nebo souvislost s navrhovanými opatřeními v rámci PR HSO LK. U všech diskutabilních naplnění se jedná o zastřešení jinými opatření, pod kterými se mohou objevit aktivity, které by mohly cíle naplňovat avšak v současné fázi rozpracování a návrhu PR HSO LK nebyly žádné aktivity konkrétněji stanoveny. To se ukázkově týká oblasti ochrany vod a mokřadních ekosystémů, které jako jedinečná složka životního prostředí není shledána za natolik významnou, aby byla její ochrana naplňována samostatnou aktivitou nebo opatřením. Ochranu vodních ekosystémů, množství a jakosti vod lze začlenit pod opatření týkajících se správného využívání krajiny s důrazem revitalizace toků, opatření koordinující rozvoj území s návazností na sektorové dokumenty, realizaci praktické ochrany přírody a krajiny, stabilizaci ekosystémů, postupnou obnovu lesních ekosystémů, ale i ochranu ovzduší, jejímž sledováním dojde k poklesu imisí, ale i spadu škodlivých látek, jež se primárně nebo sekundárně (výluhem, splachem z půdy nebo vegetace) mohou dostat do povrchových nebo podzemních vod. Ochrana neobnovitelných zdrojů není konkrétně navržena, vnímat ji lze skrze opatření upřednostňující využívání obnovitelných zdrojů, recyklaci a využití odpadů, nové efektivní, ekologické BAT technologie a podporování rozvoje území v oblastech s minimálních využíváním neobnovitelných zdrojů. Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady lze zahrnout pod opatření Odpady, avšak komplexní problematika nebezpečného odpadu není konkrétně řešena ani zmíněna. Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty se pojí s využíváním BAT technologií, ochranou ovzduší a adekvátním zneškodňováním odpadů. Nenaplnění cíle Omezování antropogenních/průmyslových vlivů rizik a ochrana životního prostředí před negativními účinky živelných událostí a následky krizových situací není v koncepci nijak řešena. Spojit ji lze pouze s koordinací ostatních dokumentů – povodňové, havarijní plány v rámci rizikového managementu.

Strategie udržitelného rozvoje ČR Tabulka č. 5: Strategie udržitelného rozvoje ČR ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ: Ochrana přírody, životního prostředí, přírodních zdrojů a krajiny, environmentální limity Naplnění v PR HSO LK

Strategický cíl Zajistit na území ČR co nejlepší kvalitu všech složek životního prostředí (včetně fungování jejich základních vazeb), dále ji postupně zvyšovat a vytvářet tak podmínky pro postupnou regeneraci krajiny, pro minimalizaci až eliminaci rizik pro lidské zdraví a pro postupnou regeneraci živé přírody. Zároveň v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR (neobnovitelné zdroje, biologickou a krajinnou rozmanitost).

53

0(+)


Minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a postupně dosáhnout oddělení ekonomického růstu od nárůstu negativních dopadů na životní prostředí (decoupling).

+

Přispívat, přiměřeně možnostem a významu ČR, k řešení evropských a globálních environmentálních problémů (zejména ohrožení změn klimatu a ozónové vrstvy Země a úbytku biodiverzity).

+

Vytvořeno podle: [9] Navržené aktivity konkrétně neřeší jednotlivé složky životního prostředí, avšak rámcově obsahují opatření a aktivity podporující ochranu, obnovu a zlepšení stability ekosystémů ve všech krajinných segmentech s respektováním krajinného rázu, případně s obnovou nebo navyšováním přírodního a kulturního potenciálu řešeného území. Na základě principů udržitelného rozvoje a jeho nepopiratelné důležitosti pro udržení a zlepšování stavu životního prostředí se koncepce zaměřuje i na podporu zavádění Místních Agend 21, ekologizaci dopravy, mimoprodukčních funkcí krajiny (kulturní – zemědělské, lesní pozemky, vodní plochy aj.) a dodržování podmínek platné národní i nadnárodní legislativy a úmluv. Řešení možných střetů mezi hospodářskými aktivitami a zájmy ochrany životního prostředí jsou nastíněny dodržením podmínek veškeré platné obecné i zvláštní ochrany (NATURA 2000, EECONET, ÚSES, maloplošná a velkoplošná ZCHÚ, VKP, aj.). Ekonomický růst lze rovněž směřovat k výběru ekologicky šetrnějších způsobů hospodaření – BAT, EMAS, ISO, ekologické a alternativní zemědělství, ekoturistika, agroturistika, podpora nemotorové dopravy a integrovaných dopravních systémů, apod.

Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Tabulka č. 6: Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Naplnění v PR HSO LK

Priorita Ekonomický pilíř P.A Ekonomické oživení Libereckého kraje s podporou existujících stabilizovaných podniků včetně tradičních odvětví zpracovatelského průmyslu (textilní průmysl, průmysl sklářský) a s novými investicemi zejména do zavádění inovačních environmentálně šetrných technologií. P.B Rozvoj malých a středních podniků se sídlem v Libereckém kraji

+ / (+)

P.C Rozvoj doplňkové infrastruktury udržitelného cestovního ruchu včetně destinačního managementu a podpora vícedenní environmentálně šetrné turistiky, podpora lázeňství.

+

P.D Omezovat dopravní potřeby přímo u zdroje snižováním přepravních nároků vznikajících v důsledku vynucené mobility. Rozvoj integrovaných dopravních systémů a změna podílů jednotlivých způsobů dopravy na celkových přepravních výkonech. Rozvoj nemotorových způsobů dopravy a využívání alternativních zdrojů energie.

+

P.E Rozvoj primárního sektoru hospodářství Libereckého kraje (zemědělství, lesnictví a rybolov) s důrazem na environmentálně šetrné postupy zajišťující udržitelné využívání krajiny.

+

Sociální pilíř P.A Snížení nezaměstnanosti realizací programu podpory malého a středního podnikání v Libereckém kraji.

54

/ (+)


P.B Systematický rozvoj programů veřejně prospěšných prací umožňujících postupně snižovat výdaje z veřejných rozpočtů. P.C Zvýšení úrovně zdravotně-sociálních služeb preventivních, alternativních a terénních forem.

včetně

rozvoje

/

jejich

/ (+)

P.D Rozvoj lidských zdrojů, zlepšování konkurenceschopnosti občanů Libereckého kraje na trhu práce průběžným zvyšováním jejich vzdělanosti a kvalifikace.

/ (+)

P.E Revitalizace měst a obcí Libereckého kraje a rekonstrukce jejich historického vzhledu a obnova zastaralého bytového fondu.

+

Environmentální pilíř P.A Zvýšení investic na ochranu životního prostředí, zejména pro oblast ochrany přírody a krajiny.

-

P.B Optimální využívání území („land-use"), vzhledem k dlouhodobému zajištění potřeb primární produkce Libereckého kraje a v souvislosti s rozvojem venkova při posílení ekologických funkcí a stability kulturní krajiny .

+

P.C Efektivní a dostatečně rychlá revitalizace nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů ("brownfields"), sanace starých ekologických zátěží a omezení živelné výstavby na "zelené louce" mimo kompaktně zastavěná území měst a obcí ("urban sprawl").

+

P.D Snížení znečištění ovzduší Libereckého kraje ze stacionárních a liniových zdrojů v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší.

+

P.E Snížení produkce odpadů a předcházení jejich vzniku společně s důrazem na environmentálně šetrné nakládání s odpady.

+

Správa věcí veřejných * P.A Vytvoření managementu udržitelného rozvoje pro zajištění provázanosti ekonomického, sociálního a environmentálního pilíře rozvojových dokumentů a projektů, včetně koordinace plnění jejich cílů.

+

P.B Snížení celkové zadluženosti obcí při zvyšování efektivity výdajů z veřejných rozpočtů a při využívání finančních prostředků z vnějších zdrojů.

/

P.C Zlepšení přístupu obcí a veřejnosti k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí pomocí programů environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty a medializace udržitelného rozvoje.

+

P.D Zvyšování zapojení veřejnosti do plánování a rozhodování na krajské i místní úrovni prostřednictvím: podpory zavádění procesů místní Agenda 21 (strategické plánování za přímé účasti veřejnosti) v obcích a městech Libereckého kraje; zapojení obcí a měst Libereckého kraje do „Národní sítě Zdravých měst ČR“, "Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj"; hlubšího zapojení neziskového sektoru, hospodářské komory, apod. a veřejnosti do činností krajských a místních samospráv; aplikací konceptu mezi soukromým sektorem a veřejnou správou „public-private partnership“; informační společnost - realizace komunikačních systémů umožňujících rychlý obousměrný přenos informací.

+

P.E Vytváření grantových programů Libereckého kraje na podporu aktivit směřujících k prosazování konkrétních principů udržitelného rozvoje v praxi.

0 (+ D4)

*Správa věcí veřejných – není pilířem udržitelného rozvoje, avšak pro potřeby kvalitního vytvoření koncepce Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje byl zpracovatelem zařazen na srovnatelné úrovni s pilíři udržitelného rozvoje, Vytvořeno

55

podle: [10]


Většina cílů je plně naplněna navrženými opatřeními nebo aktivitami. Některé cíle jsou naplňovány na úrovní opatření, některé na úrovní cílů opatření a mnohá i konkrétněji definovanými aktivitami realizovatelnými v krátkodobém nebo střednědobém horizontu.

Strategie hospodářského růstu ČR 2005-2013 Tabulka č. 7: Strategie hospodářského růstu ČR 2005-2013 Pilíř 3.3 Infrastruktura Cíl 3.3.4 Zabezpečit ochranu přírody, životního prostředí a kulturního dědictví Naplnění v PR HSO LK

Úkoly 3.3.4.1 Zajistit investiční zdroje pro oblast životního prostředí

0 (+)

3.3.4.2 Omezit extenzivní urbanizaci a liniovou barierizaci území ČR

+

3.3.4.3 Přemístit část transitní a dálkové dopravy zboží ze silniční a letecké dopravní cesty na železniční a vodní dopravní cestu, zvýšit podíl hromadné dopravy osob k individuální dopravě osob

+

3.3.4.4 Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny a tepla

+

3.3.4.5 Snížit produkci odpadů, zvýšit materiálové a energetické využití odpadů, odpovědně nakládat s nebezpečnými odpady

+

3.3.4.6 Zvýšit podíl sídel napojených na kanalizační systémy s čištěním odpadních vod

+

3.3.4.7 Uchovat zemědělský ráz venkova a venkovské krajiny

+

3.3.4.8 Zachovat a obohacovat kulturní dědictví

+

Vytvořeno podle: [11] Zajištění investičních zdrojů směrovaných přímo do oblasti ochrany životního prostředí není sledováno žádným samostatným opatřením. V rámci opatření A1 Podpora hospodářského rozvoje je vytyčen cíl – zvýšení informovanosti o dotačních programech s navázáním projektu zřízení poradenského centra pro podnikatele, což může přinést finance i do oblasti ochrany přírody a krajiny, avšak přímé zaměření zde není specifikováno. Obdobně lze konstatovat formulaci a spojení s dalšími opatřeními: A2 – zavedení evidence brownfields a podpora jejich revitalizace může přinést finance do OPK; A3 – informovanost o stavu území a zavedení registru může vést k nasměrování případných evropských i krajských dotací podobné je tomu i u opatření A4, A5, strategického cíle B, jehož opatření povedou ke zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, a tak nepřímo přispějí i ke zlepšení stavu ŽP, stejně tak tomu je i u C1 Rozvoj turistického ruchu. U strategického cíle E Životní prostředí povede většina opatření k přímému zlepšení stavu jednotlivých složek, avšak skrze podporu zavádění nových technologií, dobrovolných dohod, realizací úspor energie, postupnou obnovou agrodesignu, projektováním prvků ÚSES, podporou a reintrodukci drobné zvěře do krajiny, apod. Přímý ekonomický nástroj nebo výše a podíl dotací vymezený na přímou podporu ochrany životního prostředí, především pak v oblasti ochrany přírody a krajiny, není stanoven, avšak vzhledem k charakteru dokumentu jako nástroje pro čerpání dotací, lze konstatovat, že i úkol 3.3.4.1 je rámcově naplněn.

56


Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Libereckého kraje Jedním z požadavků závěru zjišťovacího řízení k PR HSO LK (ze dne 25.10.2006, č.j. 75321/ENV/06) na zpracování SEA PR HSO LK bylo vyhodnocení, jak koncepce přispěje k naplnění cílů Integrovaného národního plánu snižování emisí ČR (INPSE ČR). Vzhledem k tomu, že cíle INPSE ČR byly zohledněny při zpracování krajské Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Libereckého kraje (KSEI LK), provedl zpracovatel SEA vyhodnocení naplnění cílů předloženým PR HSO LK s touto koncepcí (viz. příloha č. 6). Pro srovnání uvádíme cíle INPSE ČR, ze kterých je patrný soulad s krajskou KSEI: Hlavní cíle INPSE ČR: 1. Dosažení národních emisních stropů pro SO2, NOX, VOC a NH3 v horizontu roku 2010. 2. Snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity (LV) (včetně emisí prekurzorů ozonu) s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách. 3. Udržení emisí těch znečišťujících látek, u nichž nebylo zjištěno překračování LV, na dostatečně nízké úrovni tak, aby bylo minimalizováno riziko překračování LV v budoucnosti. 4. Dosažení směrných cílových hodnot pro acidifikaci pro lidské zdraví a pro vegetaci k roku 2020. Vedlejší cíle INPSE ČR: 1. Přispět k omezování emisí látek ohrožujících klimatický systém Země, zejména CO2 a methanu. 2. Přispět k šetrnému nakládání s energií a přírodními zdroji. 3. Přispět k omezování vzniku odpadů. KSEI LK byla vytvořena v roce 2003 a aktualizována v roce 2006. Její cíle jsou rozděleny do dvou skupin – hlavní a vedlejší cíle. Všechny cíle KSEI LK jsou navrhovanou koncepcí PR HSO LK naplňovány, a to především v rámci navrhovaného opatření E1 Ochrana ovzduší (všechny hlavní cíle) (viz. příloha č. 6). V případě vedlejších cílů KSEI jsou tyto naplňovány i dalšími opatřeními (např. cíl V1 opatřeními E1, A5, B7, cíl V4 opatřeními A5, E1-5). V případě emisí prioritních látek, kterými jsou těžké kovy (kadmium, nikl, arsen), lze očekávat zlepšení stavu ovzduší vzhledem k deklarovanému přijetí nápravných opatření (instalace čisticích zařízení v zařízeních největších znečišťovatelů). V případě znečištění ostatními prioritními látkami lze s ohledem na navrhované aktivity v rámci opatření A a B očekávat přinejmenším lokální zvýšení emisních úhrnů (mimo jiné zvýšením dopravních toků), ke kterému bude stále více přispívat i nárůst emisí z malých zdrojů znečišťování ovzduší.

Koncepce odpadového hospodářství Libereckého kraje V rámci požadavků závěru zjišťovacího řízení k PR HSO LK (ze dne 25.10.2006, č.j. 75321/ENV/06) byl i požadavek na vyhodnocení vazby koncepce na Plán odpadového hospodářství ČR a Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje (POH LK). POH LK (leden 2004) je zpracován na základě § 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, který ukládá kraji v samostatné působnosti zpracovat plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území. POH LK musí být v souladu se závaznou částí řešení POH ČR, který byl vyhlášen NV č. 197/2003 Sb. Z tohoto důvodu by pro vyhodnocení vazby na POH ČR postačovalo samotné vyhodnocení vazby na POH LK. POH LK obsahuje závaznou a směrnou část řešení. Závazná část prezentuje základní požadavky na budoucí systém odpadového hospodářství v Libereckém kraji v souladu s POH ČR, právními 57


předpisy ČR a EU a schválenou (dne 19.11.2002) Koncepcí odpadového hospodářství Libereckého kraje (KOH LK). Závazná část řešení plánu řeší především opatření k předcházení a vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, zásady pro nakládání s komunálními, nebezpečnými a vybranými odpady, zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady a také podíly odpadů recyklovaných a ukládaných na skládku. Směrná část popisuje a hodnotí způsoby dosažení požadavků ze závazné části a to jak v technické vybavenosti území, tak ostatních oblastech odpadového hospodářství kraje. Vzhledem k tomu, že POH LK se zabývá již konkrétními řešeními v oblasti odpadového hospodářství, tj. je více specifickým dokumentem kraje v této oblasti a jako takový má samozřejmě jiný záběr než předložená koncepce (PR HSO LK), a také s ohledem na to, že POH LK vychází z KOH LK, připravil zpracovatel SEA PR HSO LK vyhodnocení shody PR HSO LK se stávající KOH LK. KOH LK je základním nástrojem kraje pro efektivní řízení v oblasti nakládání s odpady v kraji a byla podkladem pro POH LK. Cíle KOH LK jsou navrhovanou koncepcí PR HSO LK naplňovány téměř ve všech bodech (viz. příloha č. 6). Relevantním opatřením pro naplnění cílů KOH LK je v opatření E2 Racionalizace odpadového hospodářství. Jediným cílem, který zůstal nenaplněn, je cíl 1.7 zajistit zařízení pro dekontaminaci odpadů PCB. Součástí KOH LK jsou dále cíle, jejichž naplnění v rámci PR HSO LK je sporné, neboť přímo není zmíněno nebo z uvedených aktivit naplňujících dané opatření koncepce PR HSO LK jasně nevyplývá. Těmito cíli jsou 1.16 (zajistit spalování odpadů s ohledem na prevenci infekce), 1.18 (zajistit řízení systému z úrovně kraje), 2.3 (zajistit kvalitní převod kompetencí okresních úřadů) a dále všechny cíle klíčového faktoru 3. (systém je založen na tržních principech a dokáže využít finanční zdroje).

Závěr Zde uváděné koncepce, s přehledem jejich cílů v oblasti ochrany životního prostředí, nám umožňují nahlédnutí do obsahu PR HSO LK a jeho detailního potenciálu naplnění těchto cílů. Kvůli velkému rozsahu dokumentu bylo hodnocení provedeno na obecnější rovině pro všechny hospodářsky slabé oblasti najednou s předpokladem, že aktivity naplňující opatření v rámci jednotlivých prioritních oblastí jsou obdobné. Zastřešujícím dokumentem pro oblast životního prostředí a umožnění ochrany a zvyšování kvality jednotlivých složek biosféry je Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého, jež je zpracována na vysoké odborné úrovni a neopomíjí žádné odvětví související s dosažením stanovených cílů. Konkrétněji stanovuje priority v jednotlivých oblastech ochrany ŽP – pro obecnou a zvláštní ochranu, VKP, ochranu krajinného rázu, vypořádání se s invazními druhy organismů, atd. Řeší rámcově i oblast lesního a vodního hospodářství, energetiku, propojení územního plánování a dokonce environmentální vzdělávání. Pokud budou jednotlivé záměry projektovány v souladu s cíli KOPK LK [6], měly by být dodrženy všechny podmínky na ochranu a zlepšování stavu jednotlivých složek životního prostředí. Ze zmíněných relevantních cílů byly stanoveny referenční cíle, jejichž plnění koncepcí PR HSO LK je zohledněno v následující kapitole. Při posuzování bylo nahlíženo na referenční cíle jako na odraz všech závažných témat v ochraně životního prostředí, jež jsou řešeny na krajské, národní a mezinárodní úrovni. U cílů globálního charakteru v mnohem širším a obecnějším pojetí se předpokládá, že jsou odraženy ve strategických cílích na krajské, případně národní úrovni (např. Ochrana klimatického systému Země, apod.). Závěrem lze konstatovat, že Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje rámcově naplňuje a respektuje cíle kladené na ochranu životního prostředí v rámci národních i krajských dokumentů.

58


6 Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí Liberecký kraj je jednou z oblastí České republiky, která má největší zastoupení území se zvláštní ochranou. Nalezneme zde část národního parku, několik chráněných krajinných oblastí, mnoho přírodních rezervací a památek, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, ale i mnoho prvků kostry ekologické stability, dále chráněnou oblast přirozené akumulace vod, chráněná ložisková území, chráněné kulturní a historické památky. Není proto divu, že progresivním rozvojem území, jež se snaží naplnit hlavní vizi Evropské Unie - stát se konkurenceschopnou oblastí, se mnohé rozvojové směry dostávají do střetu nejen s územní ochranou přírody a krajiny, ale i jednotlivými složkami životního prostředí. Časově lze vlivy koncepce na životní prostředí rozdělit na dvě základní kategorie – vlivy dočasné a trvalé. Za dočasné můžeme chápat dopady na životní prostředí vznikající při realizaci jednotlivých projektů v rámci plnění jednotlivých cílů programu (např. stavební práce při využití zastavitelných ploch, průmyslových zón, apod.). Dopady na přírodu a krajinu se odrazí v různých časových horizontech podle charakteru a míry zásahu do jednotlivých složek životního prostředí a podle ovlivnění či narušení jejich vzájemných vazeb. Míra a charakter (chemické, mechanické, biologické) zásahů do přírodního prostředí mají rovněž vliv na trvalost změny. U některých přímých vlivů dochází i k následnému sekundárnímu ovlivnění dalších přírodních složek až celých ekosystémů, jež se logicky odráží na celkové změně kvality životního prostředí, ovlivňujícího veřejné zdraví a zdravotní stav obyvatel. Na základě zkušeností a realistických hypotéz je možné odhadnout a vzorově nastínit potenciální vlivy různých záměrů na jednotlivé složky životního prostředí a porovnáním s územním rozmístěním chráněných oblastí vysledovat potenciální střety s ochranou přírody a krajiny a dalších složek životního prostředí.

6.1 Hodnocení strategických cílů a opatření PR HSO LK ve vztahu ke stanoveným referenčním cílům ochrany životního prostředí Pro potřeby detailního posouzení závažných vlivů na životní prostředí byly vybrány relevantní cíle ze Státní politiky životního prostředí, referenční cíle ze SEA Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje a ze SEA Národního rozvojového plánu 2007-2013. Tyto koncepce byly vytvořeny a vycházejí především z evropských a národních dokumentů a jimi kladených požadavků (Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu ČR, Kjótský protokol, Integrovaný národní program na snižování emisí, Akční plán zdraví a životního prostředí ČR, Rámcová směrnice o vodách, Národní strategie biologické rozmanitosti ČR, Státní energetická koncepce, atd.). Vycházíme proto z předpokladu, že stanovené cíle by měly rámcově obsáhnout všechny potřeby v oblasti ochrany životního prostředí. Hodnocení strategických cílů a opatření bylo provedeno na základě dostupných metodik [12,13]. Tabulka č. 8: Stupnice posouzení naplnění referenčních cílů Charakter vlivu stupnice

Symbol

+

Popis cíl je naplněn (alespoň rámcově)

59


0


-

cíl není naplněn

/


Tabulka č. 9: Naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí

Podralsko

+

+

+

E3, 4

(A3,5) E4,5

E3,4

E3,4

C8,9

+

+

+

+

+

0

(E1) E4,5

E4,5

(E1) E4,5

E4,5

E4,5

C9

+ (A3,5) E4,5

+


Cvikovsko

2. Zastavit zhoršování zdravotního stavu lesů a jejich věkové a druhové skladby

Frýdlantsko

1. Zastavení poklesu biodiverzity, ochrana význačných biotopů, omezení fragmentace krajiny

HrádeckoChrastavko

Referenční cíle ochrany životního prostředí


Hospodářsky slabá oblast Libereckého kraje*

+

3. Omezit nepříznivé zásahy, + + + + + + obnovit a chránit krajinný ráz A3,5,6,E3, A4,A5,C1, A3,5,6,E3, A4,5,E3,4 A4,5,C1,E A9,C8,9 a lépe využívat kulturní a 4,5 4,5 E3,4 [C1] 3,4 [B1] přírodní dědictví 4. Environmentálně příznivé využívání krajiny s upřednostňováním environmentálně šetrných technologií ve všech hospodářských odvětvích

5. Snižovat zábor půdy

6. Zamezit ztrátám přirozených vlastností půd 7. Zlepšovat stav zastavěných území (protipovodňová ochrana, přírodní prvky, snížení intenzity dopravy)

+

+

+

+

A4,5

(A1) A2,5,6,B3, E3

A4,5

(B4) A4,5

A9

+

+

+

+

+

A2

(D3) A2

A2

(D3) A2

(D3) A2

(A7,8) A10,11 [D4]

+

+

+

(B7,E3) A4,E4

(B5,E3) A4,E4

(C2) A9,C4 -6

+

+

(A1) A2,5,6,B4, E3

+ A2,4

+

+

+

+ (B6,E3) A4,E4

+

+ A2,4

+

(A2) (A2) (A2) A2,D4,B5 B2,3,5,6, A2,D3,B4 B3,4,7, B2,3,5 C1,E1,2 E1-3 [C1] C1,E1-3

60

+

+ (A10) A5,6, B1,C1,2 [A3,4,C3]


8. Zlepšovat retenční funkci krajiny 9. Dosáhnout zlepšení stavu povrchových a podzemních vod, včetně vodních a mokřadních ekosystémů 10. Ochrana množství a jakosti povrchových a podzemních vod jako zdroje pitné vody 11. Omezovat vstupy hlavních environmentálních toxikantů do prostředí a hledat náhradní řešení 12. Dosažení národních emisních a imisních stropů 13. Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů 14. Využívání obnovitelných zdrojů 15. Prevence vzniku, upřednostnění recyklace a využití odpadů včetně odpovědného nakládání s nebezpečnými odpady 16. Podporovat využívání ploch brownfields 17. Podporovat environmentálně šetrné formy dopravy, včetně organizačních opatření 18. Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem 19. Předcházení a ochrana před antropogenními a přírodními riziky a krizovými situacemi

+ A5,E4,5

+

+ (B6,E3) A4,E4,5

+

+ A5,E4,5

+

+

+

+

(B7,E3) A4,E4,5

(B5,E3) A4,E4,5

(C2) A9,C4 [C3]

+

+

+

B6,E4,5

(A4,E1) B6,E3-5

B5,E4,5

(A4,E1) B7,E3-5

(A4,E1) B5,E3-5

(A9,C1) C2-9

+

+

+

+

+

+

B6

B6,E2-5

B5

B7,E3-5

B5,E3-5

C2-9

+

+

0

0

(A1) E2

(E2) B5,E1

(A1)

(A1)

+

+

+

+

+

+

E1

E1

E1

E1

E1

C1

(E2) B6,E1

+

0

+

+

0

+

(D3) B7

A2,B4, E1,2

(D3) B8

(D3)

(A6) C5

+

0(+)

+

0(+)

0(+)

(A5) B7,E1

(A4,D3) B7,E1

(A5) B6,E1

(A4,D3) B8,E1

(A4,D3) E1

+

+(0)

+

+(0)

+(0)

0

A5,E1,2

(A4) E2

A5,E1,2

(A4) E2

(A4) E2

C5

+

+

+

+

+

+

A2,5

A2,4

A2,5

A2,4

A2,4

(A1) A10

+

+

+

+

+

+

B1,4,5

(C1) B3,5

B1,3,4

B3,5 [C1]

(C1) B3,4,6

A5 [A4,B1]

0(+)

+

0(+)

+

+

+

B3 [B2]

B2,3,5

B2,3

B3,4

B2,3

A5 [A3,4]

0(+)

+(0)

0(+)

+(0)

+(0)

(A3)

E2,3

(A3)

E3

E3

A2,B4, E1,2

+

-

61

0(+) A6

+(0) A7,10,11 [C3]


20. Povzbudit poptávku a nabídku výrobků šetrných k životnímu prostředí, a tím stimulovat potenciál pro neustálé, trhem řízené environmentální zlepšování 21. Podpora povědomí o environmentálních hodnotách a problémech, EVVO 22. Zapojit široké spektrum partnerů do ochrany životního prostředí a navázat partnerství veřejného, nevládního a soukromého sektoru 23. Zvýšení investic na ochranu životního prostředí, zejména pro oblast ochrany přírody a krajiny.

+

+

+

A5,6

(D3) A4,5

A5,6

+ A5,D5, E2,3

+ D5,E2

+ (E1,2) B6,E3,4

+(0) A3,E3

0(+) (E3) A1,D4

+ (A1,2,4, E1-3) A3,5, C1,D4

+ A5,D4, E2,3

+ D4,E2

+ (E1,2) B5,E3,4

+

+

(D3) A4,5 (D3) A4,5

0 A9

+(0)

+(0)

0

A3,E3

A3,E3

(D3)

0(+)

0(+)

0(+)

(E3) A1,D4

(E3) A1,D4

(C8) A1,D5

+

+

(A1,2,4, E1-3) A3,5, D4 [C1]

+

(A1,2,4, E1-3) (C4-9) A2, A3,5, D5 [C3] C1,D4

*V hranatých závorkách (např. [A1]) jsou uvedena opatření, která svými dílčími aktivitami (jednou, nebo více z nich) naplňují stanovené referenční cíle ochrany životního prostředí, a zároveň jinými dílčími aktivitami (jednou, nebo více z nich) působí proti naplňování těchto cílů (vesměs se jedná o negativní vliv na lokality soustavy NATURA 2000). V kulatých závorkách jsou uvedena opatření, které daný referenční cíl naplňují pouze nepřímo v důsledku sekundárního působení souvisejících aktivit a projektů.

Jak je patrné z tabulky, referenční cíle stanovené pro ochranu životního prostředí jsou naplňovány pro jednotlivé hospodářsky slabé oblasti podobnými opatřeními (výjimku tvoří pilotní projekt Podralsko, u kterého se struktura i věcný obsah nepatrně liší od zbylých 5 HSO). Míra naplnění jednotlivých referenčních cílů se však liší. Pro některé jsou přímo navržena celá opatření, u některých je dán směr opatřeními nebo navazujícími aktivitami. U zbylých cílů může být soulad a jeho adekvátní míra zpochybňována vzhledem k jeho sekundárnímu působení a k pouze předpokládaným důsledkům některých aktivit, které mohou k souladu s referenčními cíli přispět. Při identifikaci naplnění referenčních cílů 1., 3., 4., 5., 6., 7., 17. byla zjištěna některá negativně působící opatření z prioritní oblasti B Infrastruktura, jejichž aktivity zahrnují výstavbu nových úseků silniční sítě, které mimo jiné způsobují zvyšování fragmentace krajiny, stávajících intenzit dopravy, apod. Dále v případě zjišťování, zda dochází k naplnění referenčního cíle „11. Omezovat vstupy hlavních environmentálních toxikantů do prostředí a hledat náhradní řešení“, je míra naplnění negativně ovlivněna dopady plynoucími z rozvoje klastrů definovanými v prioritní oblasti A. Navrhovaná podpora sklářského a textilního průmyslu (v HSO Západní Českolipsko), případně strojírenského a plastikářského průmyslu (v HSO Centrální Semilsko) s sebou může přinést střety s ochranou přírody (zvláště ochranou ovzduší a vod). Tato průmyslová odvětví jsou totiž značnými producenty specifických znečišťujících látek, například těžkých kovů, VOC. V rámci hodnocení naplňování referenčních cílů je kontroverzní rovněž opatření A1 Podpora hospodářského rozvoje, neboť slučuje aktivity pro životní prostředí nekonfliktní až pozitivní (podpora ekoagroturistiky) a aktivity z hlediska ochrany životního prostředí spíše problémové (rozvoj klastrů v oblasti sklářského, textilního a strojírenského průmyslu).

62


6.2 Hodnocení strategických cílů a opatření PR HSO LK ve vztahu k jednotlivým složkám životního prostředí Pilotní projekt Podralsko byl zpracován v mírně odlišné struktuře, a proto jsou některá opatření a cíle zařazeny v jiných prioritních oblastech. Pro potřeby posouzení byl kladen důraz na existenci opatření před rozličností struktury této oblasti (opatření nebyla doplňována do příslušných oblastí, pouze je zohledněno, zda byla definována, alespoň v podobné formulaci ve srovnání se zbývajícími 5 oblastmi). U doplněných opatření, definovaných pouze u Podralska, bylo ponecháno původní značení i přes zařazení do jiných prioritních oblastí kvůli návaznosti na ostatních 5 HSO. Tabulka č. 10: Stupnice hodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí Charakter vlivu stupnice

Symbol

++

Popis výrazný pozitivní vliv

+

pozitivní vliv

0

bez vlivu nebo podle komentáře

-

negativní vliv

--

výrazně negativní vliv

Tabulka č. 11: Vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí

Hluk

Obyvatelstvo

Kulturní a historické hodnoty území

-/0 ++

-/0 ++

-

+/0 +

-/0 +

Podralsko

Krajinný ráz

-/+ +

Cvikovsko

Fauna a flóra

0 0/+

Frýdlantsko

Horninové prostředí

-/0 ++


Lesy

-/+ ++

HrádeckoChrastavko

Půda

-/+ +


Voda

Opatření

HSO

Ovzduší

Složka životního prostředí

A1

A1

A1

A1

A1

A1

A2

A2

A2

A2

A2

A10

A Hospodářský rozvoj A1 Podpora hospodářského rozvoje A2 Revitalizace brownfields

63


A2 Zvýšení informovanosti o možnostech finančního zabezpečení realizace projektů A3 Koordinace územně plánovacích a rozvojových dokumentů na území HSO a zajištění jejich vzájemné provázanosti, zabezpečení ÚPD pro všechny obce HSO A3(4) Administrativní opatření – zajištění informovanosti o území a o subjektech zde působících, navýšení účinnosti kontrolních mechanismů A4(5) Využívání zemědělské půdy a složek půdního fondu, obnova a údržba krajiny, hospodaření dle místních podmínek v souladu s udržitelným rozvojem A5(6) Účinná podpora zemědělské živočišné výroby A11 Podpora privatizačních projektů na území bývalého vojenského prostoru Ralsko

0

0

0/+ 0/+

0

0

0

0

0

0

0

0

+

+

+

+

++

+

++

++

A3

A2

A3

A7

0

0

+

+

0

0/+

0/+

0

0/+

0

A4

A3

A4

A3

A3

A8

0

+

++

+

0

+

++

0

+

+

A5

A4

A5

A4

A4

A9

+

+/-

+

0

0/+

+

++

0

0

+

A6

A5

A6

A5

A5

0/-

0/+ 0/+

0/-

0/+

+/-

+/-

-

+

0/+

A11

B Infrastruktura B1 Podpora budování a modernizace hlavních silničních tahů - silnic I/9 a I/13vedoucích přes území HSO B1 Modernizace železničního spojení v HSO s návazností na okolní regiony B1 Zkvalitnění železničního propojení HSO Frýdlantsko s územím Libereckého kraje a okolními státy (Polsko), zkvalitnění regionálních železničních tratí

-

-

-

-

0

-

-

+

-

0

0/+

0

0/+

0

0

0

0

+

+

0

0

0

0

0

0

0

0

+

+

0

64

B1

B1

B1

B1


B1(2) Zkvalitnění napojení HSO na celostátní a mezinárodní sítě silnicemi I. tříd

-

-

-

-

0

-

-

+

-

0


-/+

-/+

-/+

-/+

0

-/+

-

-/+

-/+

0

+/-

+/-

-

-

0

+/-

-

+/-

+

0

B3

B2

B2

B3

B2

A3

++

+

0/-

0

0

+

+

0/+

+

0

B4

B3

B3

B4

B3

A4

+

0

0

0

0

0(+)

0

+

+

0

B5

B4

B6

B4

A5

+/-

0

0(-)

0

0

0

0

0

B4

+

0

0

0

0

0

0

0

+

0

B5

++

+

++

++

+

0

++

0

B6

B6

B5

C2

B7

B7

B2(3) Zkvalitnění dopravního propojení mezi obcemi (a jejich částmi novou výstavbou,) rekonstrukcí silnic (II. a) III. tříd a místních komunikací B3(4) Rozvoj dopravní infrastruktury pro nemotorovou dopravu B4(5,6) Zkvalitňování dopravní obslužnosti B4(5) Zlepšení prostupnosti státních hranic otevřením dalších hraničních přechodů B5 Zavedení integrovaného dopravního systému s návazností na Liberec

0(-) +/-

B5(6,7) Zabezpečení kvalitní pitné vody a zlepšení kvality povrchových a podzemních vod zejména výstavbou, rekonstrukcemi a optimalizací využívání kanalizačních sítí a ČOV

0(-) ++

B7 Rekonstrukce, zkapacitnění, výstavba a dostavba elektrické a telekomunikační sítě, využívání obnovitelných zdrojů energie, realizace energetických úspor

++

0

0

+

++

+

+/-

0/-

+

0


++

0

+

+

0

0

-

-/0

+

0

C Cestovní ruch 65

B2

B1

B2

B5

B5

B7

A6

B8


+/-

+

+/-

-

0

+/--

+/-

-

+

++

C1

C1

C1

C1

C1

B1


0

0

0

0

0

0

+

0

++

0

D1

D1

D1

D1

D1

D1


0

0

0

0

0

0

0

0

++

0

D2

D2

D2

D2

D2

D2 Zlepšení sociální práce a sociálních služeb

0

0

0

0

0

0

0

0

++

0

D3 Podpora rozvoje kulturních a sportovních zařízení

0

0

0

0

0

0

0

0

++

+

D3 Vzdělanostní struktura - vzdělávací a rekvalifikační kurzy

0

0

0

0

0

0

0

0

++

0


+/-

+

+/-

+/-

0

+/--

+/-

-

++

+

D4

D3

D3

D3

D3

D4

+

+

+

+

+

+

+

+

++

+

D5

D4

D4

D4

D4

D5

++

+

+

++

++

++/-

+/-

+/-

++

0

E1

E1

E1

E1

E1

C1

E2 Racionalizace odpadového hospodářství

0

++

++

++

++

++

+/0

0

+

+/0

E2

E2

E2

E2

E2


0

+

++

++

+

++

++

0

++

++

C3


0

++

++

++

++

++

+

0

++

0

C4


+

++

++

++

++

++

++

0

+

+/0

C5


0

++

++

++

++

++

+

0

+

0

C6

C1 Rozvoj turistického ruchu

D Lidské zdroje


D2 D3 D3

E Životní prostředí E1 Ochrana ovzduší

66


C7 Odstranění starých pyrotechnických zátěží na území bývalého VVP Ralsko E3(C8) Využívání krajiny v souladu s legislativní i praktickou ochranou přírody a krajiny (realizace protipovodňových opatření) E4 Stabilizace ekosystémů – realizace Územního systému ekologické stability

0

++

++

++

++

++

+

0

++

0

++

++

++

++

++

++

++

+/0

+

+/0

E3

E3

E3

E3

E3

C8

++

++

++

++

++

++

++

+/0

+

+/0

E4

E4

E4

E4

E4

C9


++

++

++

++

++

++

++

0

+

+/0

E5

E5

E5

E5

E5

C7

*žlutá políčka značí příslušnost/existenci opatření k jednotlivým HSO a obsahují označení opatření, pod kterým je uvedeno v příslušné návrhové části PR HSO LK

Nejednoznačné, mírně negativní nebo výrazně negativní vlivy, jejich charakter a opodstatnění vyhodnocení jsou blíže popsány v následující kapitole slovním popisem. Výrazně pozitivní zaměření lze konstatovat u opatření v pilíři Životní prostředí. U opatření zaměřených na rozvojové aktivity (průmysl, zemědělství, infrastruktura, cestovní ruch) je většinou působení v celé škále stanovené stupnice. Důvodem je rozmanitost aktivit a projektů. Celkově lze však hodnotit koncepci jako strategii s pozitivním přístupem a ohledem ke kvalitám životního prostředí a směřováním k praktickému uplatňování udržitelného rozvoje.

67


6.3 Slovní vyhodnocení V kapitole jsou komentovány nejednoznačné potenciální vlivy na životní prostředí vyplývající z hodnocení provedeného v tabulce č. 11. Některá opatření mohou působit odlišně v závislosti na způsobu jejich naplnění pomocí konkrétních aktivit a projektů a rovněž se mohou lišit podle lokality a hospodářsky slabé oblasti, kde budou opatření realizována. Důvodem jsou odlišná specifika jednotlivých oblastí, především přírodních podmínek, kulturního a historického bohatství.

A. Hospodářský rozvoj A1 Podpora hospodářského rozvoje Kontroverznost spočívá v možných způsobech realizace. V HSO Západní Českolipsko navrhovaná podpora sklářského a strojírenského průmyslu ve formě klastrů (v rámci Programu podpory Klastry OPPP) jako jedna z hlavních priorit s sebou může přinést střety s ochranou přírody (zvláště ovzduším). Tato průmyslová odvětví jsou totiž značnými producenty specifických znečišťujících látek, například těžkých kovů. Vlivy na zábor půdy lze omezit až zcela eliminovat při prioritním využívání brownfields (upřednostňování před greenfields). Dalším příkladem možného rizika je parkoviště a informační centrum Prácheň u NP Panská skála. U projektů tohoto typu je nutné dohlížet na správné provedení realizace, od níž se odvíjí výsledný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví – nárůst cestovního ruchu s sebou přináší nárůst intenzity dopravy, vznik zvýšených požadavků na infrastrukturu a technické vybavení. Jednotlivé rozvojové projekty s významným společenským dopadem, které s sebou nesou i riziko významného ovlivnění životního prostředí, však budou posuzovány samostatně nezávislým procesem hodnocení vlivů na životní prostředí ve fázi konkrétních záměrů. Vliv aktivit podporujících podnikání v oblasti ekoagroturistiky a cykloturistiky lze považovat za pozitivní při respektování ekologických limitů využívání území. Rovněž podpora inovačního podnikání je z hlediska životního prostředí pozitivní, pokud přispěje ke snížení produkce emisí v oblasti a efektivnějšímu hospodaření s energiemi a materiály. A2 Revitalizace brownfields Opatření má pozitivní vliv s výjimkou negativního vlivu na hlukovou zátěž přilehlých území, která budou zřejmě dočasně ovlivněna zvýšenými hladinami hluku souvisejícími s revitalizací. Lze očekávat, že s jeho prováděním zmizí často související staré ekologické zátěže. Lze zde identifikovat možné riziko vzniku negativního vlivu, kdy zjevně pozitivní vliv revitalizace brownfields může být změněn navrhovanými aktivitami (s případnou podporou klastrů). V případě umísťování podnikatelských aktivit do těchto oblastí bude tedy ovlivnění složek životního prostředí záležet na způsobu jejich využití. Význam a míru tohoto rizika však omezuje existence procesu hodnocení vlivů záměru na životní prostředí. A2 Zvýšení informovanosti o možnostech finančního zabezpečení realizace projektů Dané opatření neovlivní žádnou ze složek životního prostředí. A3 Koordinace územně plánovacích a rozvojových dokumentů na území HSO a zajištění jejich vzájemné provázanosti, zabezpečení ÚPD pro všechny obce HSO Projekty definované v rámci aktivit tohoto opatření budou mít pozitivní až výrazně pozitivní vliv na životní prostředí vzhledem ke skutečnosti, že v současnosti mají pouze 3 obce

68


schválenou ÚPD a ostatní obce tak nemohou na právně schváleném podkladě podporovat a realizovat ochranu prvků ÚSES, ani koordinovat optimální využití svého území. Navrhované pořizování ÚPD, resp. jejich aktualizace v souvislosti s novým stavebním zákonem (platným od 1.1.2007), bude samostatným předmětem procesu posuzování vlivů na životní prostředí a jako výsledek lze zde tedy očekávat vytvoření takových ÚPD, které budou vyhovovat požadavkům na ochranu životního prostředí i přes předpokládané zvýšení intenzity podnikatelských aktivit. A3(4) Administrativní opatření – zajištění informovanosti o území a o subjektech zde působících, navýšení účinnosti kontrolních mechanismů Naplnění opatření a jejich aktivit bude mít pozitivní vliv na životní prostředí zavedením nových a aktualizací stávajících registrů, jež jsou potřebné pro získávání informací pro odbornou a laickou veřejnost, díky nimž lze monitorovat vývoj území a efektivně směrovat jeho další rozvoj. Lze předpokládat spíše nepřímé pozitivní vlivy – například zvýšení intenzity využívání dlouhodobě opuštěných a zanedbaných pozemků, zejména travních ploch, které jsou identifikovány na základě aktivit tohoto opatření. A4(5) Využívání zemědělské půdy a složek půdního fondu, obnova a údržba krajiny, hospodaření dle místních podmínek v souladu s udržitelným rozvojem Ladem ležící pozemky jsou zdrojem negativních procesů v krajině – šíření plevelných a invazních druhů snižujících biodiverzitu v přírodě blízkých částech krajiny a nepřímo zapříčiňujících zvýšené používání pesticidů na přilehlých zemědělsky využívaných plochách. Jejich odstranění bude mít pozitivní efekt na dotčené složky životního prostředí. Aktivity naplňující opatření A5 budou tedy mít pozitivní vliv na zlepšení životního prostředí řešeného území. Zavedení registru ladem ležící půdy a opuštěných zemědělských podniků zajistí lepší informovanost a možnost prioritního situování financí do problematických a nejvíce ohrožených lokalit. Podpora zakládání a fungování drobných podniků nabízející alternativní způsoby zemědělství (především pak bude-li se jednat o ekologické zemědělství) spolu s racionálním využíváním méně kvalitní dřevní hmoty a zužitkováním odpadu a biomasy povede nejen k navýšení podílu využití OZE, obnově přírodních a kulturních hodnot území, ale i k podpoře trendu trvale udržitelného rozvoje. A5(6) Účinná podpora zemědělské živočišné výroby Podpoření obnovy živočišné výroby se pozitivně projeví ve využití ladem ležících pozemků a opuštěných zemědělských objektů. Podporou výroby místních specialit a výrobků se výrazně obnoví a zvýší kulturní hodnotu oblasti. Zvýšené pozornosti je třeba dbát při živočišné výrobě vzhledem k nutnosti dodržování hygienických pásem, vytvoření kvalitního plánování v oblasti využití statkových hnojiv, používání chemických látek, likvidace odpadů, apod. Možná negativa tohoto opatření se nacházejí tedy spíše v rovině ohrožení - při nesprávných postupech z hlediska ochrany životního prostředí. A11 Podpora privatizačních projektů na území bývalého vojenského prostoru Ralsko Navrženy jsou dvě aktivity, které sledují dokončení převodu státního majetku (pozemků na území bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá) na obce za účelem zřízení průmyslových zón a vytváření podmínek pro jejich rozvoj. Vzhledem k tomu, že aktivity se týkají oblastí bývalých vojenských území, která jsou zatížena značným znečištěním a přitom místy přírodně velmi hodnotná, pak realizací navrhovaných opatření by mělo, při respektování podmínek ochrany přírody a krajiny, dojít ke zlepšení stavu oblastí (zejména

69


devastovaných pozemků). Tento předpoklad je podepřen kritérii pro výběr projektů, mezi nimiž jsou:

přínos nositele projektu k řešení ekologické problematiky území (pyrotechnická sanace, odstranění „černých“ skládek a objektů, zachování biodiverzity a údržba krajiny),

soulad projektu s požadavky na ochranu přírody a krajiny území, které je z tohoto pohledu velmi hodnotné.

V případě pozemků hodnotných z hlediska ochrany přírody a krajiny je třeba zvážit, zdali by bylo možné pro tato území navrhnout zvláštní ochranu dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Průmyslové zóny je třeba plánovat s ohledem na ochranu jednotlivých složek životního prostředí a zabránit jejich případnému narušení či změnám struktury a rázu krajiny. Při projektování průmyslových provozů je také nutné současně plánovat ozelenění objektů a pozemků.

B. Infrastruktura B1 Podpora budování a modernizace hlavních silničních tahů - silnic I/9 a I/13 vedoucích přes území HSO Realizací aktivity budování hlavního silničního tahu – silnice I/9 Nový Bor - Svor a obchvatu obce Svor dojde v různé míře (v závislosti na technickém a stavebním řešení) k ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí. Doporučuje se při realizaci konkrétních projektů variantní řešení, výběr nejšetrnější varianty ve vztahu k životnímu prostředí a dbát na ekologickou proveditelnost projektu. B1 Modernizace železničního spojení v HSO s návazností na okolní regiony Naplnění aktivit tohoto opatření nepřinese výrazné ovlivnění životního prostředí v dotčeném území, modernizace železničních tratí a stanic bude mít pozitivní vliv na snížení hladiny hluku v území. B1 Zkvalitnění železničního propojení HSO Frýdlantsko s územím Libereckého kraje a okolními státy (Polsko), zkvalitnění regionálních železničních tratí Naplnění aktivit tohoto opatření nepřinese výrazné ovlivnění životního prostředí, modernizace železničních tratí a stanic bude mít pozitivní vliv na snížení hladiny hluku v území. Rekonstrukce železničních tratí je třeba realizovat s ohledem na minimální nepříznivé ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí. B1(2) Zkvalitnění napojení HSO na celostátní a mezinárodní sítě silnicemi I.tříd Realizací aktivit budování hlavních silničních tahů, přeložek silnic I.třídy, homogenizací tras, a modernizací silnic I.třídy dojde v různé míře k ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí. Doporučuje se při realizaci konkrétních projektů variantní řešení, výběr nejšetrnější varianty ve vztahu k životnímu prostředí a dbát na ekologickou proveditelnost projektu. B2 Zkvalitnění silničního propojení HSO Frýdlantsko s územím Libereckého kraje a okolními státy (Polsko) Realizací aktivit přeložka silnice I/13, homogenizace trasy silnice I/13 a rekonstrukce, opravy a údržba silnic II. a III. třídy dojde v různé míře k ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí. Doporučuje se při realizaci konkrétních projektů variantní řešení, výběr nejšetrnější varianty ve vztahu k životnímu prostředí a dbát na ekologickou proveditelnost projektu.

70


Ohledně aktivity celoročního zprovoznění silnice II/290 v úseku Bílý Potok – Tanvald, zpracovatel SEA navrhuje dát tuto aktivitu do souladu s ÚP VÚC LK, který toto omezení doporučuje ponechat. Na základě střetu s územími mající statut ochrany dle platné legislativy – komunikace II/290 prochází CHOPAV Jizerské hory, dále ochranným pásmem vodního zdroje 1. stupně, v těsné blízkosti komunikace se nacházejí zdroj pitné vody (vodní nádrž Souš), významé krajinné prvky VKP (mokřady, bažiny a vzácná rašeniliště), komunikace prochází Ptačí oblastí Jizeské hory a Evropsky významnými lokalitami Jizerskohorské bučiny CZ0510400 a Smědava CZ0510408, dále se tato komunikace kříží s regionálním biokoridorem, který spojuje nadregionální biocentrum Rašeniliště Jizery (Jizerské louky) NC83 s regionálním biocentrem Prales Jizera RC08. Komunikace prochází nadregionálním biocentrem Jizerskohorské bučiny (Poledník) NC84 a je v blízkosti regionálního biocentra Dlouhý kopec RC10. Dále rovněž na základě vyhodnocení vlivů koncepce PR HSO LK na lokality soustavy NATURA 2000 (viz. kap. 6.5), doporučujeme omezení provozu ponechat. B2(3) Zkvalitnění dopravního propojení mezi obcemi (a jejich částmi novou výstavbou,) rekonstrukcí silnic (II. a) III. tříd a místních komunikací Realizace aktivit a konkrétních projektů tohoto opatření (rekonstrukce a modernizace komunikací II. a III.třídy, rekonstrukce místních komunikací, budování nových komunikací do oblastí nové zástavby, realizace obchvatů obcí a stavebně technická opatření ke zklidnění dopravy) dojde v různé míře k ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí. Doporučuje se při realizaci konkrétních projektů variantní řešení, výběr nejšetrnější varianty ve vztahu k životnímu prostředí a dbát na ekologickou proveditelnost projektu. B3(4) Rozvoj dopravní infrastruktury pro nemotorovou dopravu Realizace tohoto opatření přinese převedením silniční dopravy na cyklistickou a pěší zejména snížení emisní a hlukové zátěže na stávajících komunikacích, negativní vliv tohoto opatření je možné spatřit v záboru půdy při budování doprovodné infrastruktury pro cyklistickou a pěší dopravu, doporučujeme tuto infrastrukturu realizovat s ohledem na respektování požadavků na ochranu přírody a krajiny. B4(5,6) Zkvalitňování dopravní obslužnosti Toto opatření přinese zlepšení stavu životního prostředí zejména vlivem poklesu individuální automobilové dopravy a jejím převedením na hromadnou. Dále dojde ke snížení emisí do ovzduší přechodem na šetrná paliva. B4(5) Zlepšení prostupnosti státních hranic otevřením dalších hraničních přechodů Aktivita podpora znovuobnovení přechodu pro nákladní dopravu na železničním hraničním přechodu bude mít pozitivní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Podpora železniční nákladní dopravy je preferována před silniční nákladní dopravou. U podpory otevření nových hraničních přechodů bez omezení pro motorovou dopravu a u podpory rozšíření provozu o provoz osobních automobilů a nákladní dopravy bez omezení musí být zohledněny všechny právně kladené požadavky na ochranu ŽP, aktivity i projekty budou zvyšovat atraktivitu území z hlediska hospodářského rozvoje, ale zároveň přinesou negativní vlivy s nimi spojené (větší intenzita dopravy a emise z ní, možný vliv i na ostatní složky životního v případě rozšíření komunikací v důsledku nárůstu silniční dopravy). Otevření nových hraničních přechodů na turistických stezkách doporučujeme realizovat s ohledem na respektování požadavků na ochranu přírody.

71


B5 Zavedení integrovaného dopravního systému s návazností na Liberec Realizace opatření bude mít pozitivní vliv na jednotlivé složky životního prostředí, zejména na ovzduší, přechodem na šetrná paliva a preferencí železniční dopravy před silniční. B5(6,7) Zabezpečení kvalitní pitné vody a zlepšení kvality povrchových a podzemních vod zejména výstavbou, rekonstrukcemi a optimalizací využívání kanalizačních sítí a ČOV Všechny aktivity a projekty v rámci tohoto opatření budou přínosem pro zlepšení technické infrastruktury v oblasti odvodnění území. Při budování nových ČOV, stokových sítí a vodovodů je nutné dodržet hygienické podmínky, s nimi spojená pásma ochrany (vodní zdroje, odstup od zóny bydlení), požadované kapacitní zatížení a všechny požadavky ochrany přírody a krajiny. Provoz ČOV přináší možné riziko úniku pachových látek do prostředí. Podstatným pozitivním vlivem bude zlepšení kvality povrchových a podzemních vod, snížení zátěže území a zlepšení podmínek ekosystémů vázaných na vodní prostředí. B7 Rekonstrukce, zkapacitnění, výstavba a dostavba elektrické a telekomunikační sítě (a informačních systémů), využívání obnovitelných zdrojů energie, realizace energetických úspor Projekty související se všemi aktivitami tohoto opatření doporučujeme realizovat s ohledem na ochranu jednotlivých složek životního prostředí za současného zachování krajinného rázu. Pozitivním přínosem pro území bude zvýšení nezávislosti na dodávkách energie, čímž se zvýší i bezpečnost dodávek energie, pozitivní vliv na rozvoj území a obchod s biopalivy v regionu. B8 Využívání obnovitelných zdrojů energie, realizace energetických úspor Realizace tohoto opatření bude mít pozitivní vliv na jednotlivé složky životního prostředí v řešeném území, konkrétní projekty (větrné elektrárny) je nutno pečlivě posoudit vzhledem k jejich kontroverznosti, zejména z hlediska vlivů na krajinný ráz a možné zatížení hlukem.

C. Cestovní ruch C1 Rozvoj turistického ruchu Ovzduší, půda, lesy, hluková zátěž - pozitivní vliv na tyto složky budou mít rekonstrukce stávající „turistické“ infrastruktury, včetně dopravní sítě a vybudování nových cyklostezek (i jako součást podpory nemotorové dopravy) s doplněním nezbytných technických zařízení a adekvátních úprav bezprostředního okolí. Pozitivním z hlediska ZPF jsou plánované projekty ubytoven v již stávajících areálech nebo rekonstrukcí stavebních objektů nevyžadující zábory nových ploch ve volné krajině. Negativní dopady budou vznikat z navýšení intenzity dopravy v důsledku vybudování nových turistických tras a cyklostezek, následné dojížďky a zvýšení návštěvnosti do nových komfortnějších ubytovacích, stravovacích a sportovních rekreačních zařízení. Zvýší se tak produkce emisí do ovzduší, hluková zátěž, produkce odpadů a jistě vyvstanou i záměry vyžadující nové zábory půdy: technická i dopravní infrastruktura, výstavbu nových ubytovacích, stravovacích a sportovních zařízení apod. Jedním ze základních kritérií pro výběr realizačních projektů by proto měla být minimalizace nepříznivých vlivů na životní prostředí. Nadto by se rozvojové aktivity měly prioritně směřovat do lokalit bez možnosti vzniku střetů s plochami ZCHÚ.

72


Fauna a flóra, krajinný ráz – v rámci podpory atraktivity území pro rozvoj cestovního ruchu se předpokládá zvýšení investic do environmentální osvěty, informovanosti o specifikách území a nutnosti jeho ochrany, ale také do obnovy a rekonstrukce architektonických i jiných památek, což bude mít příznivý vliv na faunu, flóru i krajinný ráz. Složky však mohou utrpět nevhodnými rekonstrukcemi nebo výstavbou nových objektů sledujících stávající i nové turistické trasy. Při nedodržování přísných podmínek stanovených Správami CHKO a orgány ochrany přírody a krajiny, které platí pro všechny návštěvníky environmentálně zranitelných území a nově zpřístupněných lokalit, může nastat jejich poškození nebo mohou být jinak ohroženy. Nadměrná ( případně nekontrolovaná) návštěvnost může vyústit ve stejně závažné důsledky. Výrazně negativní vliv na flóru a faunu může být spojen s optimalizací sítě cyklostezek. Ty mohou způsobit nejen snížení rozlohy stanovišť záborem nových ploch, ale i zhoršení jejich stavu, nárůst fragmentace a nadměrné vyrušování některých druhů v důsledku již zmíněné možnosti vysoké návštěvnosti atraktivních území. Tento problém se týká i lokalit soustavy NATURA 2000, kdy může být realizací podobných záměrů narušena např. EVL Krkonoše a PO Krkonoše v rámci HSO Centrální Semilsko nebo téměř všechny „naturové“ lokality v HSO Západní Českolipsko. Na obecné rovině lze nadto konstatovat, že rozvoj turistického ruchu v HSO Frýdlantsko představuje riziko pro celou oblast PO Jizerské hory (viz. podrobné posouzení koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 v kapitole 6.5; příloha č. 5). Na druhé straně se pod naplněním aktivity skrývají adekvtání úpravy a údržba sítě cyklostezek, které budou působit příznivě nejen na technický stav tras, ale i na jejich okolí. Pro oblast cestovního ruchu a navrhovaných aktivit jsou velmi diskutabilní konkrétní záměry. V jednotlivých oblastech je zmiňován rozvoj navazujících servisů v cestovním ruchu - např. budováním přírodních vodních areálů a rozvojem vodních sportů, rozvojem lyžařských areálů a vleků. Tyto aktivity mohou mít výrazně negativní dopad na všechny složky životního prostředí, především pokud se dostanou do střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny (aktivita C.1.3 v HSO Hrádecko - Chrastavko - koupaliště Kristýna - jakost vody v této oblasti je řazena do kategorie velmi silně znečištěné vody). Konkrétní záměry v konkrétních lokalitách budou posouzeny z hlediska svých vlivů na životní prostředí v režimu zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

D. Lidské zdroje D1 Školství - podpora pro udržení stávajících MŠ a ZŠ v obcích HSO Dané opatření nijak významně neovlivní žádnou ze základních složek životního prostředí, mírné zlepšení může nastat druhotně ve vztahu ke krajinnému rázu - podporou MŠ a ZŠ se zlepší kvalita občanského vybavení, čímž se navýší atraktivita bydlení pro venkovské obyvatele. Tím se zastaví odliv obyvatel do měst a suburbií, který s sebou často přináší zmenšení podílu pracovních sil v zemědělství a lesnictví přispívající k údržbě a obnově krajiny. D2 Zlepšení sociální práce, sociálních a zdravotních služeb Dané opatření nijak významně neovlivní žádnou ze složek životního prostředí. D2 Zlepšení sociální práce a sociálních služeb Dané opatření nijak významně neovlivní žádnou ze složek životního prostředí.

73


D3 Podpora rozvoje kulturních a sportovních zařízení Dané opatření nijak významně neovlivní žádnou ze složek životního prostředí. Mírně pozitivně budou ovlivněny kulturní a historické hodnoty území v důsledku využití a rekonstrukce již stávajících stavebních objektů v malých obcích (nevyužívané sokolovny, tělocvičny, kulturní domy, hasičské zbrojnice v malých obcích). D3 Vzdělanostní struktura - vzdělávací a rekvalifikační kurzy Dané opatření nijak významně neovlivní žádnou ze základních složek životního prostředí. D3(4) Rozvoj bydlení, stabilizace populačního vývoje a osídlení Půda, lesy, fauna a flóra, krajinný ráz - dopady na tyto složky mohou být od mírně negativních až po mírně pozitivní. Charakter vlivu se bude odvíjet od konkrétních projektů realizovaných v rámci opatření. V případě rekonstrukce stávajících nebo výstavby nových objektů, architektonicky a urbanisticky odpovídajících specifiku lokality, bude pozitivně ovlivněn krajinný ráz a zábory ZPF se minimalizují (stanoveno již samotnou koncepcí při výběru projektů: minimalizace záborů ZPF a kvalitnějších půd s vyšším stupněm ochrany). Při respektování funkční, plošné a prostorové regulace stanovené místní ÚPD se zachová krajinný ráz, kulturní a historické hodnoty lokality, všechny stanovené limity území a zájmy ochrany přírody a krajiny (lesy, fauna a flóra, ale i ochranná pásma vodních zdrojů, apod.). Negativní dopad na vyjmenované složky ŽP může nastat při nedodržení podmínek a zásad ÚPD a při realizaci nevhodných projektů, především při rozrůstání zástavby nebo průmyslových záměrů do volné krajiny. Výrazně negativní vliv na flóru a faunu může nastat v rámci HSO Podralsko realizací aktivity D 4.1 Rozvoj infrastruktury pro bydlení – zainvestování nových lokalit pro výstavbu rodinných domků i bytových domů; vlastní bytová výstavba. Negativní dopad souvisí s možným nárůstem rizika ohrožení EVL Horní Ploučnice a EVL Malý a Velký Bezděz (viz. podrobné posouzení koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 v kapitole 6.5; příloha č. 5). Hluk, ovzduší - s rozvojem zástavby a urbanizovaných ploch se zvýší intenzita individuální automobilové dopravy (REZZO4), která s sebou přináší i nárůst emisí a hlukové zátěže. Zvýšení emisí se bude odvíjet i od zvoleného typu vytápění pro jednotlivé stavby. Koncepce však již sama stanovuje při výběru projektů jako kriterium podíl nízkoenergetických domů a podíl ekologicky příznivějšího vytápění domů s využíváním OZE, což přispěje k minimalizaci negativních vlivů na ŽP. D4(5) Podpora rozvoje občanských aktivit a spolkového života Protože opatření v sobě zahrnuje cíle spojené se zaváděním Místní Agendy 21, propagací udržitelného rozvoje, podporou NNO (pravděpodobně ve všech sektorech) a zlepšením EVVO (Podralsko), předpokládáme, že realizované záměry a projekty budou mít pozitivní vliv na všechny sledované složky životního prostředí.

E. Životní prostředí E1 Ochrana ovzduší Ovzduší – výrazně pozitivní vliv se předpokládá u všech budoucích aktivit a projektů naplňujících dané opatření. Dočasný negativní vliv na kvalitu ovzduší mohou mít stavební práce (včetně dopravy) zajišťující výstavbu zařízení a staveb souvisejících se snižováním produkce emisí.

74


Krajinný ráz, fauna a flóra – realizace opatření bude mít pozitivní vliv na zachování a obnovu krajinného rázu v důsledku potlačování využívání neobnovitelných zdrojů energie a s nimi spojené těžby nerostných surovin. Při ní vznikají umělé novotvary a dlouho nerekultivované haldy, výsypky a deponie nevyužitých materiálů z těžby. Negativním dopadem na krajinný ráz se na druhé straně může stát podpora využívání obnovitelných zdrojů, především pak výstavba větrných elektráren, která je v současnosti velice častým předmětem diskuse v odborných i veřejných kruzích. I jiné typy zařízení využívající obnovitelné zdroje se mohou dostat do střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny, a to nejen vzhledem ke krajinnému rázu, ale i oblastem obecné a zvláštní ochrany území. Hluk – pozitivním dopadem do území bude snížení hlukové zátěže díky omezení těžby, s ní spojené dopravy a postupným nahrazováním starých technologií novými BAT, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. V rámci snah zlepšení a ozdravení městského prostředí se přesune a lokálně sníží i dopravní intenzita. S ní je spojena výstavba hlukových bariér, která přispěje k minimalizaci hlukového zatížení jejich bezprostředního okolí. Negativním dopadem v důsledku naplňování ochrany ovzduší se může stát podpora využívání obnovitelných zdrojů, s nimiž souvisí i výstavba větrných parků, které mohou způsobit navýšení intenzity hluku. S neustálým vývojem nových a lepších technologií dochází k eliminaci tohoto negativního dopadu. E2 Racionalizace odpadového hospodářství Ovzduší – všechny vytyčené cíle nijak významně neovlivní stav ovzduší. Aktivita Využití komunálních odpadů může být však realizována mnoha způsoby. Ve většině případů se jedná o jejich znovuvyužití a zpracování jako recyklovatelné suroviny v relevantním odvětvovém průmyslu. Ten, stejně jako ostatní průmyslová odvětví, produkuje během svého provozu určité množství emisí do ovzduší. Krajinný ráz - podle způsobu provedení záměrů vytyčených v rámci cílů a aktivit daného opatření se může mírně zlepšit stav krajinného rázu. Třídění a recyklace povede k menším nárokům na skládkovací kapacity, omezí vznik černých skládek, apod. C3 Protipovodňová opatření v HSO Podralsko Jako protipovodňová opatření byla prozatím naplánována realizace několika suchých poldrů a revitalizace toku Ploučnice v záplavových územích. Na záměry nebyly do současné doby vypracovány projektové dokumentace; u některých (Srní a Ještědský potok) je však předpokládáno, že budou schopny zadržet až stoleté průtoky (Q100), u ostatních se uvažuje o průtocích nižších. Negativně se strategické aktivity v rámci Protipovodňových opatření nedotknou téměř žádné složky ŽP, v případě splnění předpokladu ekologické proveditelnosti projektu (realizace suchého poldru neohrozí lokální populace , ekosystémy a stanoviště). Výrazně negativní vliv na flóru a faunu může nastat realizací aktivity C 3.2 Realizovat výstavbu protipovodňových opatření a předání protipovodňových opatření do správy předem definovanému subjektu v rámci EVL Horní Ploučnice (viz. podrobné posouzení koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 – kapitola 6.5, příloha č. 5). V úseku s výskytem chráněných živočichů je plánované protipovodňové opatření, v jejímž důsledku může nastat změna vodního režimu, čímž se naruší stanoviště chráněných druhů. Výrazně pozitivní vliv bude mít realizace protipovodňových opatření na ochranu obyvatel, osídlení, kulturních a historických památek, půdního i horninového prostředí díky snížení rizika ohrožení území povodněmi. Realizací PPO se sníží i možnost závažného poškození přírody a krajiny. Nadto, biologicky orientovanými způsoby provedení PPO se zvýší retence krajiny, což může přispět k pozitivnímu ovlivnění flóry a fauny (ve smyslu přiblížení se k původnímu stavu přírodě blízkých stanovišť). 75


C4 Sanace po těžbě uranu Opatření bude mít pozitivní vliv na všechny posuzované složky životního prostředí. Zařízení na sanaci bylo postaveno jako ekologické opatření k řešení dopadu chemické těžby uranu na životní prostředí (sanace staré ekologické zátěže) a podléhá zákonu č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci - integrované povolení bylo uděleno dne 5.1.2004 (nepodstatná změna: 22.9.2006). V rámci integrovaného povolení jsou provozovateli zařízení stanoveny podmínky pro provoz tak, aby byly vyloučeny významné vlivy na životní prostředí. Nicméně, nachází se zde například zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší - kotelna na mazut (emise za rok 2004: SO2 - 93,6 t, NOx - 45,4 t, CO - 31,4 t). Realizací opatření se sníží kontaminace půdy, horninového prostředí a podzemních vod. Sníží se riziko ohrožení veřejného zdraví i ekosystémů a dojde ke zlepšení celkového stavu životního prostředí s přispěním k obnově krajinného rázu. Po odstranění kontaminace bude možno uvažovat o dalším budoucím využití sanovaného území. C5 Odstranění skládek odpadů zařazených mezi staré ekologické zátěže a odstranění černých skládek Opatření bude mít pozitivní vliv na všechny posuzované složky životního prostředí. Realizace strategického opatření přispěje k likvidaci a prevenci vzniku starých ekologických zátěží, černých skládek, kontaminaci půdy, vod a horninového prostředí. Rovněž předpokládáme zlepšení stavu krajinného rázu, omezení emisí skládkových plynů, nekontrolovaného svozu odpadů do prostoru bývalého VVP Ralsko a zamezení šíření a rizika ohrožení ekosystémů i lidského zdraví. C6 Dekontaminace území znečištěných ropnými látkami v bývalém VVP Ralsko Opatření bude mít pozitivní vliv na všechny posuzované složky životního prostředí. Pozitivní dopad se projeví především na zlepšení jakosti vod a odstranění kontaminace prostředí ropnými látkami. Dekontaminací území se sníží riziko ohrožení ekosystémů i lidského zdraví a zlepší se tak celkový stav životního prostředí dotčeného území. Pozitivním důsledkem dekontaminace bude i možnost budoucího využití sanovaného území. C7 Odstranění starých pyrotechnických zátěží na území bývalého VVP Ralsko Opatření bude mít pozitivní vliv na všechny posuzované složky životního prostředí. Odstranění staré ekologické zátěže území bude mít pozitivní vliv na snížení rizika ohrožení lidského zdraví a všech dotčených ekosystémů. Sanované území se bude rovněž moci využít pro jiné, nově stanovené účely. E3 Využívání krajiny v souladu s legislativní i praktickou ochranou přírody a krajiny (realizace protipovodňových opatření) Opatření bude mít pozitivní vliv na všechny posuzované složky životního prostředí. Realizace opatření zajistí zlepšení péče a stavu všech chráněných území, rostlin, živočichů, stanovišť, VKP i lokalit soustavy NATURA 2000. Následně dojde i k obnově místních účelových komunikací, doprovodné i rozptýlené zeleně, obnově původního venkovského agrodesignu a prostupnosti krajiny. Strategické aktivity by měly přispět k navýšení ekologické stability a diverzity ekosystémů preferencí efektivnějšího a ekologicky šetrného využívání krajiny. Realizace protipovodňových opatření v názvu opatření je uvedena pouze v návrhové části PR HSO Cvikovsko (záplavy v povodí Svitávky) a HSO Frýdlantsko (záplavy v povodí Smědé).

76


E4 Stabilizace ekosystémů - realizace Územního systému ekologické stability Opatření bude mít pozitivní vliv na všechny posuzované složky životního prostředí. Zajištěním funkčnosti všech prvků ÚSES se zvýší ekologická stabilita území, stav ekosystémů a krajinného rázu. Realizací interakčních prvků a biokoridorů (samostatné koridory , doprovodná zeleň podél účelových komunikací, místních vodotečí, meze, remízy atd.) dojde k obnově krajinného rázu spojeného se zmenšením měřítka krajiny a zlepšení její prostupnosti. Zmíněné koridory mohou zastávat i účelovou funkci větrolamů, vizuálních a hlukových bariér. Ty přispějí ke zmírnění větrné eroze, mírného zlepšení stavu ovzduší, ke snížení intenzity hlukového zatížení a tudíž k celkovému zlepšení mikroklimatu dotčených lokalit. E5 Postupná obnova lesních ekosystémů navyšováním jejich ekologické stability, revitalizace fauny v krajině, zarybňování Opatření bude mít pozitivní vliv na všechny posuzované složky životního prostředí. Mírné zlepšení a obnova kulturních a historických hodnot území se v území odrazí jako důsledek dobrého lesního managementu, navrácením původních druhů dřevin, reintrodukcí drobné zvěře do krajiny i podporou zarybňování vodních ploch. Neutrální dopad bude mít realizace opatření na hlukovou situaci (mírné zlepšení by mohlo nastat jako v předchozím opatření, pokud by se staly lesní porosty zároveň hlukovou bariérou).

6.4 Charakter vlivů a jejich kumulace Kumulaci vlivů v rámci jednotlivých opatření nebo posuzovaných složek životního prostředí lze vyčíst z tabulky č. 11. Některá opatření mohou vzájemně působit i protichůdně na jednotlivé složky (např. to znamená, že některá opatření ovlivní stav ovzduší pozitivně, jiná naopak kvalitu ovzduší sníží). Na možné kumulativní působení musí být brán zřetel především v oblastech a lokalitách, v nichž je možné uskutečnit záměry, jejichž působením by návazně narůstaly negativní vlivy až k překročení daných limitních hodnot, popř. negativní vlivy na různé složky životního prostředí, které by však dohromady v kumulativním půsovbení mohly podstatně zvýšit celkovou ekologickou zátěž nebo překročit meze ekologické únosnosti území. Proto by již v přípravné a rozhodovací fázi záměru, jenž může mít potenciální negativní vlivy na životní prostředí, měly být zohledněny veškeré stávající, budoucí, dočasné a trvalé negativní dopady, jež se vznikem nového zdroje škodlivin do prostředí znásobí a mohou lokálně způsobit např. narušení ekologické rovnováhy nebo překročení stanovených limitních hodnot. Dopady do prostředí mohou působit dočasně (např. fáze výstavby nových průmyslových nebo obytných zón) nebo trvale, vratnost vlivů a možnost jejich nápravy se u konkrétních projektů také liší. Stejně je tomu tak i s územním působením. Projekty mohou být navrženy již tak, že svým rozsahem přesahují určité hranice – primárně jsou již plánovány na nadregionální nebo přeshraniční úrovni. Dále mohou sekundárně ovlivnit území přesahující původní projekční hranice nebo se oblasti mohou vzájemně ovlivňovat předáváním informací a zkušeností, jež následně ovlivní způsob realizace záměru. Bližší rozbor působení navržených opatření s přihlédnutím k definovaným cílům, jež jsou naplňovány jednotlivými aktivitami a projekty, je vyhodnocen v následující tabulce č. 13. V úvahu jsou vzaty tyto atributy potencionálních vlivů: významnost, pravděpodobnost, přímost působení, trvání a přeshraniční dimenze. 77


Symbolika částečně sleduje novou evropskou Metodiku pro posuzování vlivů na životní prostředí [13]. Ve většině případů se vychází z předpokladu, že velmi pravděpodobný výskyt dopadu je spojen s přímým/primárním působením [!!/P]. Podle jednotlivých opatření a aktivit/projektů, jež je sledují, je posouzena možná délka trvání dopadu. U mnoha aktivit a projektů se nelze jednoznačně přiklonit pouze k trvalému nebo dočasnému působení z důvodu stejné důležitosti [>/>>]. Typickým příkladem je nová výstavba, ať již individuální nebo pro průmyslové účely, která v období výstavby přinese mnohdy významnější rozličné – dočasné – negativní vlivy, než-li vlastní postavené objekty a areály. Ty budou v dlouhodobějším horizontu ovlivňovat svým provozem krajinný ráz, zastavěnou půdu, emisní, hlukové, světelné, energetické i materiálové zatížení území. U určení přeshraničního vlivu je za základní hranici považována hranice státu – tedy překročení vlivu do sousedních Polska nebo Německa [TR]. Pokud se jedná zároveň o přeshraniční ovlivnění na úrovni zkušeností nebo na nižších správních úrovních (kraje, regiony, katastrální území, sídla, apod.), je zde připojena poznámka [+zk, vni.]. Mnoho opatření se však týká výhradně krajské úrovně, jejichž vnitrokrajské působení je zvýrazněno šrafováním. Tabulka č. 12: Stupnice dalších atributů hodnocených vlivů na životní prostředí Charakter vlivu

Symbol

významnost vlivu

Pravděpodobnost/působení

frekvence/trvání

přeshraniční dimenze

--

Popis významný nebo velmi negativní vliv

-

málo významný negativní vliv

0

nemá žádný vliv, popř. je irelevantní

+

mírně pozitivní vliv

++

velmi pozitivní vliv

!!/P

velmi pravděpodobný/primární (přímé působení)

!/S

Pravděpodobný/sekundární (nepřímé působení)

>>

frekventované až konstantní/dlouhodobé až trvalé

>

příležitostné/krátkodobé

TR

možný přeshraniční vliv

Tabulka č. 13: Vyhodnocení dalších atributů vlivů na životní prostředí Opatření

Významnost

Pravděp./ Frekvence/trvání působení

Přeshraniční dimenze

A Hospodářský rozvoj A1 Podpora hospodářského rozvoje

-/+

!!/P

>>/>

TR (klastry)

A2 Revitalizace brownfields

++

!!/P

>>

TR (+ vni., zk.)

0(+)

!/S

>>

TR (+ vni.,zk.)

A2 Zvýšení informovanosti o možnostech finančního zabezpečení realizace projektů

78


A3 Koordinace územně plánovacích a rozvojových dokumentů na území HSO a zajištění jejich vzájemné provázanosti, zabezpečení ÚPD pro všechny obce HSO

++

!/S

>/>>

TR (vni.)

A3(4) Administrativní opatření – zajištění informovanosti o území a o subjektech zde působících, navýšení účinnosti kontrolních mechanismů

+

!/S

>/>>

TR (vni.)

++

!!/P-S

>/>>

TR (vni.)

+/++

!/S

>/>>

TR (vni.)

+/-

!/S

>>

0

B1 Modernizace železničního spojení v HSO s návazností na okolní regiony

0/+

!!/P-S

>>

TR (vni.)

B1 Zkvalitnění železničního propojení HSO Frýdlantsko s územím Libereckého kraje a okolními státy (Polsko), zkvalitnění regionálních železničních tratí

0/+

!/S

>/>>

TR

B1 Podpora budování a modernizace hlavních silničních tahů - silnic I/9 a I/13 - vedoucích přes území HSO

-/--

!!/P

>>

TR (vni.)

B1(2) Zkvalitnění napojení HSO na celostátní a mezinárodní sítě silnicemi I.tříd

-/--

!!/P

>>

TR (+ vni.)


-/+

!/S

>>

TR

B2(3) Zkvalitnění dopravního propojení mezi obcemi (a jejich částmi novou výstavbou,) rekonstrukcí silnic II. a III. tříd a místních komunikací

+/-

!!/P-S

>>

TR (vni.)

B3(4) Rozvoj dopravní infrastruktury pro nemotorovou dopravu

++/-

!!/P-S

>/>>

TR (+ vni.)

B4(5) Zlepšení prostupnosti státních hranic otevřením dalších hraničních přechodů

--/-

!!/P-S

>/>>

TR

0/+

!/S

>>

TR (vni., F- Polsko)

A4(5) Využívání zemědělské půdy a složek půdního fondu, obnova a údržba krajiny, hospodaření dle místních podmínek v souladu s udržitelným rozvojem A5(6) Účinná podpora zemědělské živočišné výroby A11 Podpora privatizačních projektů na území bývalého vojenského prostoru Ralsko B Infrastruktura

B4(5,6) Zkvalitňování obslužnosti

dopravní

79


obslužnosti B5 Zavedení integrovaného dopravního systému s návazností na Liberec

+/0

!!/P-S

>/>>

TR (+ vni.)

B5(6,7) Zabezpečení kvalitní pitné vody a zlepšení kvality povrchových a podzemních vod zejména výstavbou, rekonstrukcemi a optimalizací využívání kanalizační sítě a ČOV

++

B7 Rekonstrukce, zkapacitnění, výstavba a dostavba elektrické a telekomunikační sítě a informačních systémů, využívání obnovitelných zdrojů energie, realizace energetických úspor

-/++

!/P-S

>>

TR (vni.)


-/++

!/P-S

>>

TR (vni.)

+/-

!/P-S

>/>>

TR (+ vni., zk.)


0/+

S

>>

0


0

0

0

0

D2 Zlepšení sociální sociálních služeb

práce

a

0

0

0

0

D3 Podpora rozvoje a sportovních zařízení

kulturních

0

0

0

0

-

0/+

S

>>

TR


+/-

!!/P-S

>>

0


+/++

!/P-S

>/>>

TR (+ vni., zk.)

++

!!/P

>>

TR (+ vni., zk.)

++

!!/P

>>

TR (vni.)

+/++

!!/P-S

>>

TR (vni.)

TR (vni., pouze !!/P-S

>/>>

ve Frýdlantsku – spolupráce s Polskem)

C Cestovní ruch C1 Rozvoj turistického ruchu D Lidské zdroje

D3 Vzdělanostní struktura vzdělávací a rekvalifikační kurzy

E Životní prostředí E1 Ochrana ovzduší E2 Racionalizace hospodářství

odpadového


80



++

!!/P

>>

TR (oblast Ralsko)


++

!!/P

>>

TR (oblast Ralsko)


++

!!/P

>>

TR (oblast Ralsko)

C7 Odstranění pyrotechnických zátěží bývalého VVP Ralsko

++

!!/P

>>

TR (oblast Ralsko)

E3 Využívání krajiny v souladu s legislativní i praktickou ochranou přírody a krajiny

++

!!/P

>>

TR (vni.)

E4 Stabilizace ekosystémů - realizace Územního systému ekologické stability

++

!!/P

>>

TR (+ vni., zk.)


++

!!/P

>>

TR (+ vni., zk.)

na

starých území

TR zk. – přeshraniční vzájemné nebo jednostranné působení v rámci předávání zkušeností a informací; TR vni.- spolupráce uvnitř regionu – vnitrostátní, mezikrajská, meziregionální, regionální, HSO, mezi obcemi – nepřesáhne hranice ČR, většinou ani HSO (šrafovaně)

Z tabulky je patrné, vzhledem k územnímu zaměření koncepce (6 hospodářsky slabých oblastí) procentuelně pokrývající velkou část Libereckého kraje, že mnoho opatření bude ovlivňovat celý kraj, minimálně sousední regiony a obce. U opatření, jež se soustavně zabývají ochranou a zlepšováním stavu životního prostředí, bude působení přímou, ale často velmi dlouhodobou záležitostí. Například opatření vedoucí ke snížení znečištění ovzduší nebo škodlivin ve vodních ekosystémech se mohou uskutečnit v krátkém období, téměř ihned (instalace zařízení, zastavení provozu, prevence, apod.), avšak znatelnější a výraznější výsledky lze očekávat až v dlouhodobějším horizontu (myšleno na obecnější úrovni, nevztahuje se na všechny škodliviny). Proto se zde přikláníme k trvalému působení koncepce. Obdobný vývoj lze očekávat u opatření zabývajících se zkvalitňováním a dobudováním technické infrastruktury nebo zvyšováním povědomí o environmentální problematice a aktuálnosti řešení nejzávažnějších problémů. Výše provedené vyhodnocení by mělo podpořit směrování a alokaci zdrojů do opatření podporujících řešení nejaktuálnějších environmentálních problémů. Výčet prioritních projektů je uveden v posuzované koncepci PR HSO LK v kapitole 5. NÁVRH PRIORITNÍCH OPATŘENÍ A PROJEKTŮ.

6.5 Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000 Požadavek posouzení vlivu koncepce na jednotlivé lokality soustavy NATURA 2000 vychází ze stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody a krajiny. Podrobné posouzení je uvedeno samostatně v příloze č.5. Na základě poskytnutých mapových podkladů a analytické a návrhové části „Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje“, byl posouzen překryv navrhovaných

81


lokalit soustavy NATURA 2000, tj. evropsky významných lokalit a ptačích oblastí s šesti hospodářsky slabými oblastmi Libereckého kraje: •

Centrální Semilsko,

•

Cvikovsko,

•

Frýdlantsko,

•

Hrádecko-Chrastavsko,

•

Podralsko,

•

Západní Českolipsko.

Následně byla posouzena míra potenciálního či reálného ovlivnění předmětů ochrany lokalit soustavy NATURA 2000 opatřeními a aktivitami popsanými v návrhové části dokumentu. Souhrn a doporučení k jednotlivým HSO Centrální Semilsko Navrhované aktivity směřující k rozvoji HSO Centrální Semilsko nepředstavují bezprostřední nebo vážné ohrožení stanovišť a druhů, které jsou předměty ochrany soustavy NATURA 2000 v území. Potenciálně negativními vlivy v území může být zahušťování sítě veřejných komunikací a cyklostezek, které může následně způsobit nejen snížení rozlohy stanovišť v důsledku trvalého záboru půdy, ale také např. zhoršení jejich dochovaného stavu, nárůst fragmentace stanovišť nebo zvýšené vyrušování některých druhů živočichů. Skutečnou míru ovlivnění předmětů ochrany soustavy NATURA 2000 je možné významně redukovat v průběhu upřesňování lokalizace a realizace jednotlivých aktivit. Cvikovsko Navrhované aktivity směřující k rozvoji HSO Cvikovsko nepředstavují bezprostřední ani vážné ohrožení stanovišť a druhů, které jsou předměty ochrany soustavy NATURA 2000 v území. Výše vyjmenované aktivity představují dokonce potenciálně kladné vlivy na soustavu NATURA 2000. Frýdlantsko Navrhované aktivity směřující k rozvoji HSO Frýdlantsko nepředstavují bezprostřední ohrožení stanovišť a druhů, které jsou předměty ochrany soustavy NATURA 2000 v území. Většina navrhovaných aktivit dokonce představuje potenciálně kladný vliv na stanoviště a druhy lokalit NATURA 2000. Rozvoj turistického ruchu v PO Jizerské hory by neměl být směřován do lokalit s výskytem tetřívka obecného. Tato aktivita může představovat potenciálně velmi významný negativní vliv na populaci tetřívka v důsledku zvýšeného rušení druhu a fragmentace jím obývaných stanovišť. Velmi negativní vliv by v tomto ohledu představovalo celoroční zprovoznění silnice II/290. Hrádecko-Chrastavsko Navrhované aktivity směřující k rozvoji HSO Hrádecko-Chrastavsko nepředstavují bezprostřední ohrožení stanovišť a druhů, které jsou předměty ochrany soustavy NATURA 2000 v území. Podralsko Vzhledem k zatím nedostatečné konkretizaci a lokalizaci záměrů v HSO Podralsko nelze podrobněji specifikovat vlivy na předměty ochrany soustavy NATURA 2000. V textu byla

82


vyjmenována taková rámcová omezení na lokalitách NATURA 2000, jejichž dodržování zajistí dlouhodobě příznivý stav stanovišť a populací druhů, které jsou předmětem ochrany. Západní Českolipsko Navrhované aktivity směřující k rozvoji HSO Západní Českolipsko nepředstavují bezprostřední ohrožení stanovišť a druhů, které jsou předměty ochrany soustavy NATURA 2000 v území. Významný negativní vliv může mít modernizace komunikace I/9 v úseku Manušice – Česká Lípa - Sosnová, probíhající po hranicích EVL. Významný pozitivní vliv na předměty ochrany může mít především realizace staveb souvisejících s odkanalizováním a čištěním splaškových vod a především důsledná realizace ochrany lokalit soustavy NATURA 2000. Souhrnný závěr Opatření a aktivity obsažené v koncepci PR HSO LK ve své většině nepředstavují významný negativní vliv na lokality soustavy NATURA 2000 v území. Jednotlivé, významnější negativní vlivy je možno z velké části minimalizovat nebo dokonce eliminovat v průběhu upřesňování lokalizace, rozsahu a způsobu realizace konkrétních aktivit. Vzhledem ke skutečnosti, že koncepce navíc obsahuje opatření a aktivity, které budou mít pozitivní vliv na lokality soustavy NATURA 2000 (viz. příloha č. 5, tabulka č. 3-8), je navržená koncepce z hlediska dalšího zachování integrity lokalit NATURA 2000 a ochrany stanovišť a druhů akceptovatelná. Realizací koncepce "Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje" nedojde k závažnému nebo nevratnému poškození přírodních stanovišť a biotopů druhů, k jejichž ochraně jsou evropsky významné lokality a ptačí oblasti v území určeny, ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů, k jejichž ochraně jsou tato území určena (§ 45g zákona č. 114/1992 Sb.). V tomto ohledu je možno koncepci realizovat. Doporučená opatření k vyloučení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů: 1. V průběhu realizace koncepce posuzovat vliv jednotlivých, konkretizovaných opatření a aktivit na předměty ochrany soustavy NATURA 2000. 2. U záměrů uvedených v příloze č. 5, tabulka č. 9 navrhnout taková variantní řešení, která budou mít menší, nebo žádný negativní vliv na předměty ochrany jednotlivých lokalit soustavy NATURA 2000.

83


7 Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce 7.1 Opatření zahrnutá v koncepci Program rozvoje HSO Libereckého kraje Vzhledem k charakteru zpracovávaného PR HSO LK, který zohledňuje nejen hlediska hospodářského růstu území, ale také zlepšování životního prostředí, zahrnuje tato koncepce opatření, která mají za cíl zlepšení stavu životního prostředí a veřejného zdraví a která řeší i předcházení případným negativním vlivům. Program rozvoje pro jednotlivé oblasti obsahuje některá preventivní opatření pro eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí jako kritéria pro výběr projektů, naplňujících specifická opatření. Je tedy nepravděpodobné, že by v rámci PR byly realizovány projekty s významnými negativními vlivy na ŽP a VZ. Pro jednotlivé HSO jsou použity následující značky: P ZČ C HCH F CS

Podralsko Západní Českolipsko Cvikovsko Hrádecko – Chrastavko Frýdlantsko Centrální Semilsko

Ve všech návrhových částech koncepcí pro každou HSO byla stanovena kritéria pro výběr realizačních projektů, která řeší předcházení, snížení nebo kompenzaci potenciálně závažných negativních vlivů na životní prostředí. Zvolená kritéria jsou pro jednotlivé HSO následující: •

Zajištění studií proveditelnosti pro revitalizaci vybraných objektů typu brownfields (HCH, CS,ZČ,C,F)

•

Potřeba ochrany přírody a krajiny, životního prostředí (CS,ZČ)

•

Potřeba protipovodňových opatření (CS,ZČ)

•

Technická, ekonomická a ekologická proveditelnost projektů. (P,HCH,CS,ZČ,F)

•

Ekologická proveditelnost projektů a jejich soulad se zásadami udržitelného rozvoje, projekty zabezpečující produkci se zajištěným odbytem (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Oživení činnosti zemědělských subjektů (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Zaměření projektů na budování a rekonstrukci přístupových cest k pozemkům a rozčlenění nadměrných honů zemědělské půdy (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Zlepšení podmínek pro život obyvatel obcí HSO (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Přednost územím s nadměrným výskytem nevyužívaných pozemků TTP, příp. s nadměrnými realizovanými dotacemi na jejich údržbu (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Přeshraniční efekt projektu (HCH,F)

•

Soulad s územně plánovací dokumentací (HCH,CS,ZČ,C,F)

84


•

Soulad s jednotlivými koncepčními dokumenty na celostátní a krajské úrovni (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Význam pro zlepšení životního prostředí v obcích HSO (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

U silničních obchvatů a silnic I.třídy výběr řešení z více variant na základě jejich multikriteriálního posouzení pro minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí.(P,HCH,F,C,ZČ)

•

Míra a význam pro zlepšení životního prostředí (stupeň znečišťujících látek v ovzduší – SO2, NOx; dosažení limitů pro obsah znečišťujících látek v půdě a podzemní vodě; zlepšení životního prostředí v obcích HSO). (P)

•

Míra efektivity a přínosu pro zlepšení kvality životního prostředí (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Ekologická, technická a ekonomická úroveň řešení (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie (HCH,CS,ZČ,F) - může být i realizačním výstupem nebo indikátorem)

•

Míra zlepšení životního (HCH,CS,ZČ,F)

•

Soulad se záměry krajské energetické koncepce (HCH)

•

Soulad se strategickými cíli Libereckého kraje (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Dopady do regionu z hlediska udržitelného rozvoje, soulad projektů se zásadami udržitelného rozvoje.(P,HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Minimalizace záborů ZPF a kvalitnějších půd s vyšším stupněm ochrany (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Podíl nízkoenergetických domů (HCH,CS,ZČ,C) - může být i realizačním výstupem nebo indikátorem)

•

Podíl ekologicky příznivějšího vytápění domů a využívání OZE (HCH,CS,ZČ,C,F) může být i realizačním výstupem nebo indikátorem)

•

Garance zajištění snížení koncentrací škodlivin v ovzduší (zejména oxidu siřičitého a oxidů dusíku) (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Záruka vzniku úspor energií realizací projektu (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Pozitivní dopady na region z hlediska zvyšování ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje (HCH,CS,ZČ,C,F); zpracovatel SEA navrhuje přeformulovat opatření takto: Pozitivní dopady na region z hlediska zkvalitňování ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje

•

Využívání obnovitelných zdrojů energie (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Zkušenosti zpracovatele projektu v oblasti odpadového hospodářství a ochrany životního prostředí (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Vhodné přírodní podmínky pro reintrodukci drobné zvěře a zarybňování (HCH,CS,ZČ,C,F)

•

Přínos projektu k řešení ekologické problematiky území (pyrotechnická sanace, odstranění černých skládek, zachování biodiverzity a údržba krajiny, atd.) (P)

•

Snížení kontaminace půdy a podzemních vod (P)

prostředí

85

(stupeň

znečišťujících

látek

v ovzduší)


•

Řešení využití území po těžbě uranu (P)

•

Sanace skládek odpadů řešena komplexně (i z hlediska ochrany ovzduší) (P); zpracovatel SEA navrhuje přeformulovat opatření takto: Komplexní řešení sanace skládek odpadů

•

Územní pokrytí prováděného monitoringu, úroveň zpracování pro monitorovací stanice, kvalita způsobu vyhodnocení dat (P)

•

Bezpečnost protipovodňových opatření (P)

•

Nepoškozování krajinného rázu, zlepšování krajinné struktury nadměrných honů orné půdy, realizace protipovodňových opatření) (P)

•

Plánování vhodného ozelenění objektů a pozemků průmyslových areálů (P)

metodiky

(rozčlenění

7.2 Doporučená opatření Uvedená opatření navrhujeme doplnit ještě dalšími obecněji formulovanými opatřeními, jež by měla být zohledněna při dalším postupu realizace PR HSO LK: •

při umísťování nových podniků a provozů (včetně výstavby zařízení pro cestovní ruch) zvážit i případný nárůst dopravní zátěže spojené daným záměrem v území a její negativní vlivy na prostředí a veřejné zdraví (zejména zvýšení hlukové zátěže a emisí znečišťujících látek do ovzduší);

•

při umísťování nových aktivit v území zvážit i související případný nárůst produkce odpadů a potřebu jejich využívání a zneškodňování;

•

při projektech podporujících využívání odpadů zvážit možnosti způsobů s preferencí technologií, s jejichž provozem bude spojeno minimální vypouštění škodlivin do okolí a lokalizace záměru bude respektovat zachování hodnot krajinného rázu;

•

přednostně podporovat podniky s ekologicky šetrnou výrobou, s technologiemi na úrovni BAT, se zavedeným řízením dle EMS/EMAS či ISO 14 001 a s minimálním zatěžováním životního prostředí;

•

při výběru nových rozvojových lokalit prioritně využívat brownfields a preferovat volná místa ve stávající zástavbě nebo lokality těsně navazující na stávající zástavbu měst a obcí;

•

omezovat rozšiřování nové zástavby do volné krajiny;

•

pokud je nutný pro výstavbu zábor ZPF, důsledně vyžadovat jeho minimalizaci a důsledně vyžadovat řešení výstavby na bonitně málo hodnotných půdách, nepřipouštět pro výstavbu zábory kvalitních půd (I. a II. třída ochrany);

•

u nové výstavby (případně rekonstrukcí) důrazně preferovat projekty zachovávající hodnoty krajinného rázu;

•

při podpoře využívání obnovitelných zdrojů upřednostňovat projekty s minimálním nepříznivým vlivem na krajinný ráz a s minimálním potenciálním navýšením hlukové intenzity, především v souvislosti s možnými střety se zájmy ochrany přírody a krajiny;

86


•

při realizaci telekomunikačních staveb požadovat sdílení kapacit a ochranu krajinného rázu nejen v ZCHÚ, ale i v přírodních parcích, které jsou vyhlášeny právě k ochraně krajinného rázu;

•

podniky a provozy produkující polutanty do prostředí (emise do ovzduší, do vod, odpady, apod.) neumisťovat v blízkosti obytné zástavby nebo ploch rekreačního charakteru, ale využívat k tomu určené výrobní a průmyslové zóny;

•

při rozvoji zemědělství podporovat jen ty podniky, které hospodaří v souladu se zásadami správné zemědělské praxe;

•

rozvoj cestovního ruchu a sportovních zařízení (zejména s předpokládanou velkou návštěvností) směřovat mimo chráněná území, přírodně cenná území či jinak citlivá území, která by mohla být zvýšenou návštěvností narušena nebo významně negativně ovlivněna;

•

při výběru projektů preferovat ekologicky šetrnou turistiku, v zachovalé a přírodně hodnotné krajině nebudovat velká střediska soustředěného cestovního ruchu;

•

stávající vysokou návštěvnost některých chráněných či cenných území vhodným způsobem regulovat, aby nedocházelo k poškozování nadměrně navštěvovaných lokalit;

•

plánování nových turistických cest a cyklotras provádět ve spolupráci s orgány ochrany přírody a již v přípravných fázích projektů řešit problematiku spojenou s budováním doprovodné infrastruktury;

•

při využívání vodních ploch a vodních toků pro vodní sporty postupovat ve spolupráci s orgány ochrany přírody a volit takové lokality, kde nedojde k významnému negativnímu ovlivnění nebo narušení stávajících hodnotných biotopů, obdobně postupovat i při výběru areálů pro jiné sporty;

•

v případě projektů souvisejících s budováním nových lyžařských areálů a vleků je nutno respektovat požadavky zvláštní i obecné ochrany přírody a krajiny, vzhledem k velkému územnímu rozsahu těchto území v LK se nedoporučuje územní rozšiřování lyžařských aktivit; v případě projektů souvisejících s budováním přírodních vodních areálů a podporou vodních sportů je nutno dbát stejných zásad, nadto se musí vzít v úvahu jakost vodního toku nebo plochy, vzhledem k lokálně velmi špatnému stavu kvality vod - především aktivita C 1.4 v HSO Hrádecko - Chrastavko;

•

při rozvoji dopravní infrastruktury preferovat ekologicky šetrnější druhy dopravy (železnice, MHD, veřejná doprava, kombinovaná doprava, cyklistická a pěší doprava);

•

aktivitu celoroční zprovoznění silnice II/290 v úseku Bílý Potok – Tanvald dát do souladu s ÚP VÚC LK, který omezení provozu v tomto úseku doporučuje ponechat, na základě střetu s územími (viz. kap 6.3) mající statut ochrany dle platné legislativy (CHOPAV, NATURA 2000, ÚSES, PHO, …) a rovněž na základě závěru z vyhodnocení vlivů koncepce PR HSO LK na lokality soustavy NATURA 2000 (viz. kap. 4.7), doporučujeme omezení celoročního provozu ponechat;

•

v rámci území dotčených PO Jizerské hory doporučujeme směřovat rozvoj turistického ruchu do jiných lokalit kvůli možnému riziku ohrožení stanoviště tetřívka obecného (Tetrao tetrix);

87


•

u silniční dopravy podporovat kvalitní vozový park - splnění požadavků STK a emisních limitů, používání moderních typů vozidel se sníženou hlučností a produkcí emisí;

•

při rozvoji silniční sítě podporovat vyloučení kapacitní průjezdné dopravy z centra dopravně zatížených měst a obcí (budování obchvatů), snižovat hlukovou a imisní zátěž obyvatelstva a zajistit dostatečnou ochranu obyvatel před nadlimitní hlukovou a imisní zátěží;

•

při rozvoji letecké dopravy zajistit důslednou ochranu obyvatel před nadměrným hlukem;

•

rozvoj kanalizačních sítí a odvod dešťových vod z území řešit tak, aby bylo maximum dešťových vod zadrženo v krajině (např. zasakování, retence) a aby byly co nejméně ovlivněny odtokové poměry území;

•

při realizaci nových objektů podniků, provozů i ostatní výstavby neodvádět dešťové vody do kanalizace, ale dle možností je zasakovat na pozemku;

•

při zvyšování kvality a intenzity zemědělství, lesního a vodního hospodářství podporovat jen takové postupy, které nezvyšují eutrofizaci vod;

•

již v přípravné fázi projektové dokumentace protipovodňových opatření vzít v úvahu míru ovlivnění a potenciální dopady na změnu vodního režimu a poměrů, a to především v oblastech zvláštní ochrany;

•

preferovat víceúčelové využití území (se zaměřením na mimoprodukční funkce);

•

pro výstavbu přednostně využívat tzv. ostatní půdy (nezemědělské, nelesní);

•

skrytou ornici chránit před znehodnocením a použít ji co nejefektivněji pro zúrodnění náhradních pozemků;

•

dbát na zachování přístupnosti a obdělávatelnosti okolních pozemků;

•

nezvyšovat fragmentaci krajiny, naopak zachovat či zvyšovat její prostupnost, netvořit novou zástavbou neprostupnou bariéru v území;

•

v případě realizace nových silničních úseků přijmout dostatečná nápravná a kompenzační opatření (např. výsadba zeleně pro snížení negativních dopadů na krajinný ráz, protihlukové stěny, ekodukty, …);

•

při zvyšování kapacit stávajících komunikací zamezit zvyšování (případně zajistit snížení) stávající hlukové zátěže a jejího vlivu na obyvatelstvo;

•

preferovat intenzivní využití území před extenzivní zástavbou;

•

při výstavbě v nových lokalitách zachovat dosavadní vazby v území;

•

v případě provádění zástavby v nových lokalitách přijmout ekvivalentní opatření v podobě vytvoření nových, vyvažujících dominant charakterově shodných se stávajícím rázem krajiny (výsadba zeleně přirozené druhové skladby, apod.);

•

a další.

Při realizaci a dodržování uvedených zmírňujících opatření je možno vyloučit významné negativní vlivy navržených opatření PR HSO LK na životní prostředí a veřejné zdraví.

88


8 Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know – how) Posuzovaná koncepce PR HSO LK byla vypracována invariantně, proto nemohl být proveden výběr zkoumaných variant a ani jejich posouzení. Varianty řešení mohou nastat při zpracování následných dílčích dokumentů pro jednotlivé konkrétní projekty, kterými budou naplňovány strategické i dílčí cíle PR HSO, navržená opatření a aktivity vedoucí k realizaci opatření. Při následném výběru konkrétních projektů k realizaci je nutné zohlednit naplňování relevantních referenčních cílů ochrany životního prostředí i navržených kritérií pro výběr projektů, zejména u těch, které je vhodné předložit ve variantách řešení. Předložený dokument je již výsledkem postupného zpracovávání a zpřesňování na základě průběžně obdržených připomínek (zejména od jednotlivých odborů krajského úřadu) a na základě optimalizace návrhové části PR HSO LK metodou ex-ante ve spolupráci se zpracovatelem vyhodnocení SEA. Posuzování koncepce bylo provedeno na základě platné legislativy (zákon č. 100/2001 Sb., v platném znění), jež uvádí v příloze č. 9 k tomuto zákonu Náležitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životni prostředí a veřejné zdraví. Dále bylo přihlédnuto k metodice MŽP Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí [12] a metodice EU zpracované pro nové návrhové období 2007-2013 [13]. Pro průběžné zapracování připomínek a optimalizaci dokumentu bylo provedeno dílčí posouzení analytické části koncepce se závěrečnými shrnutím hlavních problémů vyplývajících z analýzy. Navržena byla i doporučení pro návrhovou část, která byla návazně také průběžně posouzena. Výjimečné bylo pilotní zpracování projektu pro HSO Podralsko jako ukázkového dokumentu, spolu se souhrnným vyhodnocením SEA pro ověření postupu vyhodnocení, které se posléze stalo předlohou pro zpracování zbylých 5 oblastí a odrazilo se i v jejich vyhodnocení. Jako drobné problémy při zpracování vyhodnocení vlivů koncepce byly identifikovány následující: •

•

• •

všeobecně nedostatečné zkušenosti s provázáním SEA procesu a hodnocení vlivu na lokality NATURA 2000 vzhledem k teprve nedávnému nabytí účinnosti příslušné legislativy a ke krátké době provádění tohoto posouzení pro různé koncepce, nevhodnost některých částí Metodiky pro posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí pro určité typy nebo druhy koncepcí, zejména těch, které jsou zpracovány na velmi obecné úrovni bez konkrétních výstupů nebo bez konkrétních průmětů do území, nároky na zpracovatele koncepce byly připisovány v některých případech posuzovateli SEA (závěr zjišťovacího řízení), Vzhledem k dodatečnému zjištění, že část pozemků kraje (bývalé vojenské prostory – VVP Ralsko) spadá do kompetence MŽP ČR, odboru výkonu státní správy V, bylo dodatečně vyžádáno jeho stanovisko podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění ke koncepci PR HSO LK, stanovisko je zařazeno v příloze č. 11.

89


9 Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí Program rozvoje HSO LK - prioritní oblasti a v jejich rámci navržený soubor opatření a zejména jednotlivé projekty budou při implementaci monitorovány. Přitom bude sledováno jak plnění cílů, tak i jednotlivých ukazatelů. Jedná se o specifické cíle a ukazatele stanovené pro daný konkrétní soubor projektů v rámci příslušných opatření. Konkrétní údaje o monitoringu koncepce neobsahuje, monitoring vlivů realizace koncepce je povinen zajistit předkladatel, tj. Liberecký kraj. V rámci zpracování PR HSO LK nebyly stanoveny žádné konkrétní indikátory pro sledování vlivů realizace PR na životní prostředí (byly stanoveny pouze „realizační výstupy opatření“, které byly použity a upraveny). Vzhledem k prioritním problémovým oblastem, jimiž se PR zabývá, a vzhledem k charakteru navržených opatření a aktivit v PR, byla navržena sada indikátorů, vycházející jednak z referenčních cílů ochrany životního prostředí a současně i ze souboru kritérií pro výběr projektů. Obecně je třeba při výběru indikátorů splnit následující kritéria:

vztah k opatřením a aktivitám PR,

přesnost a správnost,

citlivost,

dostupnost.

Lze doporučit co nejširší využití mezinárodně přijatých indikátorů, u kterých je většinou dostupná i metodika jejich výpočtu (měření). To je samozřejmě důležité nejen z hlediska relevance a citlivosti, ale zejména přesnosti a správnosti. Konečně je nutno vzít v úvahu i dostupnost, protože celá řada dat je již dostupná v rámci stávajícího statistického šetření na krajské úrovni. V takovém případě je lépe využít alternativní ukazatel a nezvyšovat náklady na získávání primárních dat (měření, statistické šetření). Dostupnost znamená, že data k indikátorům, umožňující jejich vyhodnocení, by měla být měřitelná a dostupná v relativně krátkém časovém intervalu, aby bylo možné je uplatnit jako nástroj při rozhodování a jako poklad pro případnou revizi koncepce. Vzhledem k prioritním problémovým okruhům, které jsou v PR HSO LK stanoveny, doporučujeme zařazení následujících ukazatelů (v případě jejich dostupnosti na krajské úrovni), které vycházejí z analytické části PR a zohledňují navržená opatření. V závislosti na následných dílčích koncepčních materiálech a na návrhu konkrétních realizačních projektů je možné indikátory v průběhu realizačního období doplňovat nebo modifikovat podle skutečné potřeby a podle dostupnosti údajů. Navrhované indikátory jsou přehledně uvedeny v následující tabulce.

90


Tabulka č. 14: Navrhované monitorovací ukazatele (indikátory) vlivu PR na ŽP Oblast vlivu

Indikátor Měrné emise znečišťujících látek do ovzduší Emise látek ovlivňujících klimatický systém Země (skleníkové plyny) Počet obyvatel žijících v území s překročenými kritickými zátěžemi z ovzduší

Kvalita ovzduší

Množství škodlivin vypouštěných do ovzduší, zejména oxidu siřičitého a oxidů dusíku Podíl využití technologií šetrných k životnímu prostředí Počet dobrovolných dohod a dobrovolných integrovaných povolení Počet subjektů monitorujících kvalitu ovzduší a významné zdroje znečišťování Podíl emisí nepřekračující krajské emisní limity Emise vybraných toxických kovů z průmyslových zdrojů (t/rok) Relativní podíl toků nevyhovující jakosti povrchových vod (III. a IV. třída) Absolutní množství znečištění (BSK5, N a P) Podíl podzemních vod ohrožených antropogenní kontaminací (% z celku)

Kvalita vod

Počet ČOV vybavených 3. biologickým stupněm čištění (povinnost odstraňování N a P dle příslušné směrnice EU) Podíl obcí nebo obyvatel napojených na kanalizaci s ČOV a vodovod (%) Odběry a vypouštění vody (m3/os., m3/podnik) Jakost vody pro rekreaci ve volné přírodě (bathing waters) v ukazatelích vyžadovaných přísl. směrnicí EU Množství čištění odpadních vod Kontaminované plochy (v ha)

Kvalita půdy, staré ekologické zátěže

Náklady na odstraňování starých zátěží (mil. CZK/rok) Počet revitalizovaných lokalit typu brownfields (četnost, rozloha) Celková plocha brownfields jako % vztažená např. k roku 2000 (=100 %) Spotřeba nerostných surovin Celková výroba / spotřeba energie a její sektorová struktura, energetická náročnost výroby

Přírodní zdroje, energetika

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě / spotřebě a jejich struktura (biomasa, sluneční, vodní, větrná energie) Celkové spotřeba neobnovitelné energie v obcích HSO Počet zpracovatelských provozů využívajících alternativní zdroje energie pro vytápění, velikost úspor tradičních zdrojů

Zemědělské a lesní pozemky

Celková plocha lesní a zemědělské půdy (% z celku) a nejdůležitější kategorie (%). Podíl neobdělávané zemědělské půdy z celku (%) Podíl zemědělských a lesních ploch pro pěstování biomasy jako obnovitelného zdroje energie (%) Počet subjektů zabývajících se výrobou energie z biomasy Produkce biomasy (t/rok) Spotřeba N a P hnojiv a pesticidů na 1 ha zemědělské půdy Počet a obhospodařovaná plocha zemědělských subjektů (ha) Stavy chovných zvířat (počet) Podíl ekologického zemědělství z celkové plochy zemědělské půdy (%) Lesnatost (%)

91

Ing. Zuzana Toniková, ENVI-TON Vyhodnocení vlivů „Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje“ Plocha imisně poškozených lesních porostů (%) Výměra obnovovaných lesů na přírodě blízkou dřevinnou skladbou Celková produkce odpadů (t/rok) Produkce komunálních odpadů na obyvatele (kg/os./rok) Počet a rozloha (ha) skládek komunálního odpadu Počet a rozloha (m2) černých skládek

Nakládání s odpady

Množství separovaného sběru dle druhu odpadu (kg/os./rok) Podíl využitelných a recyklovaných odpadů (%) Energetické využití odpadů (GJ/rok) Počet domácností třídících odpad Počet obcí zapojených do systému EKO-KOM Podíl materiálově využitých komunálních odpadů Délka cyklostezek (mimo silnice) a turistických tras Rozsah záborů půdy Fragmentace volné krajiny (bez obytných a průmyslových aglomerací) dopravou

Péče o ekosystémy a krajinu

Návštěvnost vybraných chráněných území („člověkodny“/rok) nebo rekreačních lokalit Revidovaný systém registrovaných VKP Úplný registr lokalit s "vyšší ochranou" přístupný obcím a veřejnosti Výše dotací nutných na údržbu krajiny (Kč) Počet a výměra revitalizovaných prvků ÚSES a VKP Celková plocha staveb na zelené louce jako % vztažená např. k roku 2000 (=100 %)

Péče o urbanizovaná území

Podíl obyvatel žijících v nadměrném hluku z dopravy Podíl venkovské populace Počet obyvatel žijících v území ohroženém povodněmi Podíl zeleně na celkové ploše sídla

Žlutě uvedené monitorovací ukazatele značí převzaté a dodatečně upravené ukazatele dle realizačních výstupů jednotlivých opatření uvedených v jednotlivých PR HSO LK. Bíle označené jsou navrhované monitorovací ukazatele zpracovatelem SEA.

92


10 Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce Některá opatření pro minimalizaci negativních vlivů realizace koncepce jsou uvedena u jednotlivých opatření v návrhové části PR HSO LK v rámci popisu výběrových kritérií projektů. Řadu dalších zmírňujících opatření pro realizaci projektů a aktivit, naplňujících navržená opatření koncepce, jsme navrhli dodatečně na základě vyhodnocení vlivů koncepce a jsou uvedena v kapitole 7 – Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů na životní prostředí, vyplývajících z provedení koncepce. Další konkrétní opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů budou řešena na úrovni jednotlivých projektů v rámci projektové EIA - posuzování vlivů záměru na životní prostředí (pokud vyvstane nutnost záměr posoudit, jak to stanovuje § 4 zákona č. 100/2001 Sb.). Z posouzení koncepce i ze zákona dále vyplývá nutnost průběžného sledování změn, které může odhalit možné negativní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí v důsledku naplňování stanovených cílů koncepce. Prostřednictvím monitorování vytyčených indikátorů se bude provádět kontrola stavu životního prostředí a v případě, že dojde k prokázání negativních dopadů na ŽP vlivem realizace navržených opatření nebo aktivit, musí se přistoupit k postupu sledujícímu adekvátní opatření a podmínky realizace popsané v kapitole 7.

93


11 Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu Kritéria pro výběr realizačních projektů PR HSO LK jsou v koncepci stanovena u každého navrženého opatření. Hlavním cílem PR je hospodářský a sociální rozvoj kraje v souladu s ochranou životního prostředí. Program rozvoje HSO LK tedy sleduje 4 hlavní oblasti rozvoje, a to: ekonomickou, sociální, environmentální a technologickou. Kritéria pro výběr projektů realizujících PR HSO LK jsou proto v souladu s požadavky udržitelného rozvoje, protože respektují jeho 3 hlavní pilíře: ekonomický, sociální a environmentální. Environmentální kritéria jsou v PR HSO LK stanovena buď u opatření a aktivit, u nichž se dají předpokládat některé negativní vlivy na životní prostředí a zdraví (a kritéria mají tyto dopady omezit a zabránit výběru nežádoucích projektů s významnými negativními vlivy) nebo naopak u opatření a aktivit, jejichž přímým účelem je ochrana a zlepšování životního prostředí (zde kritéria slouží pro výběr maximálně efektivních projektů). V rámci zpracování dílčích posouzení jednotlivých etap koncepce bylo ze strany zpracovatelů SEA doporučeno doplnit kritéria navržená v PR HSO LK. Toto doporučení bylo akceptováno a kritéria byla doplněna. Seznam kritérií pro výběr projektů k realizaci je podrobně uveden v příloze č. 7, v tabulce č. 1. V této tabulce jsou seřazena jednotlivá kritéria pro výběr projektů dle jednotlivých opatření PR HSO LK a ke každému kritériu je uveden vztah k oblasti rozvoje. Uvedená kritéria doporučujeme doplnit ještě o některá další, která lze v relevantních případech použít:

minimalizace záboru ZPF (celkového a především I. a II. třídy ochrany), popř. PUPFL, minimalizace fragmentace krajiny (především u liniových staveb), maximum zasakování čistých dešťových odpadních vod na pozemku, minimalizace produkce pachových látek do ovzduší, používání BAT - nejlepších dostupných technologií, nezvyšování eutrofizace povrchových vod, maximální omezení vodní a větrné eroze půdy, nešíření neofytních a invazivních rostlin do prostředí, použití autochtonních druhů dřevin a rostlin pro výsadby a sadové úpravy, nezvyšování stávající hlukové zátěže území, případně její snížení, nevnášení cizorodých látek do prostředí, maximální omezení emisí škodlivin do ovzduší, maximální omezení světelného znečištění prostředí, nepoužívání geneticky modifikovaných organismů v chráněných nebo jinak citlivých území a v jejich blízkém okolí, nesnižování stávající biodiverzity, popř. její zvyšování.

Další environmentální kritéria pro výběr realizačních projektů bude možno podle potřeby stanovit následně, po konkretizaci jednotlivých projektů a po jejich lokalizaci v určitém území.

94


12 Vlivy koncepce na veřejné zdraví Veřejné zdraví je definováno v zákoně č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů: „Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života“ (dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Hodnocení vlivu na veřejné zdraví v rámci procesu SEA splňuje dva hlavní cíle ochrany veřejného zdraví: •

prevenci poškození zdraví (zabránění efektu negativně působícího faktoru),

•

podporu zdraví (posílení efektu pozitivně působícího faktoru).

HIA (Health Impact Assessment, Hodnocení vlivů na zdraví) a její zahrnutí do procesu SEA vychází z požadavků Konvence EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí v přeshraničním kontextu (1991, Espoo), Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí (1998, Aarhus), Protokolu SEA k Espoo konvenci (2003, Kyjev), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES a zákona č. 93/2004 Sb. Pro zpracovatele hodnocení vlivu koncepcí na zdraví byl ve spolupráci Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva zdravotnictví ČR a Státního zdravotního ústavu vytvořen metodický dokument [14], který byl, mimo jiné, podkladem pro zpracování této kapitoly. Vliv na zdraví má determinanty uvedené v následující tabulce. Tabulka č. 15: Determinanty vlivu na zdraví Oblast Individuální

Kategorie Fyziologické

věk, výživový stav, invalidita, imunita

Behaviorální

rizikové chování, zaměstnání, vzdělání, vnímání rizika

Socioekonomické

chudoba, nezaměstnanost

Environmentální Fyzikální,

chemické, biologické

Institucionální

Příklady determinant

ovzduší, voda, půda, infrastruktura, bydlení, energie, využití půdy, znečištění prostředí, úroda, potraviny

Sociální

struktura rodiny a společnosti, kultura, kriminalita

Finanční

zaměstnanost, investice

Organizace zdravotní péče

primární péče, specializované služby, zdravotní ústavy

Ostatní instituce

policie, doprava, veřejné stavby, úřady, samospráva, místní společenské organizace, nevládní organizace, spolky, organizace havarijní pomoci, centra tísňového volání

Politika

zákonné předpisy, judikáty, cíle, priority, limity

Převzato z: [15] Výstupem HIA je zpráva, která obsahuje: cíle ochrany zdraví, popis vlivů, indikátory, zdroje, monitoring, podmínky, úpravu cílů politiky. HIA se liší například od podobného procesu HRA (Health Risk Assessment, Hodnocení zdravotních rizik) tím, že HRA se v praxi ČR nejčastěji týká jedné existující a známé determinanty zdraví (např. obsah dusičnanů ve vodě), zatímco HIA je mnohem širší, komplexnější a zahrnuje hodnocení všech aktivit. HIA je pak

95


úkolem, ve kterém musí být použit odborný odhad pravděpodobného vývoje různých determinant prostředí na základě informací často obecného rázu. Další základní metodické postupy odhadu zdravotních rizik byly zpracovány například Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Agenturou pro ochranu životního prostředí USA (US EPA). Metodickými podklady pro hodnocení zdravotních rizik v České republice jsou i Metodický pokyn odboru ekologických rizik a monitoringu MŽP ČR k hodnocení rizik č.j.1138/OER/94, vyhláška č. 184/1999 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro zdraví člověka, Manuál prevence v lékařské praxi, díl VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik, vydané v roce 2000 Státním zdravotním ústavem Praha a metodické materiály Hygienické služby k hodnocení zdravotních rizik v ČR. Při hodnocení zdravotních rizik se standardně postupuje ve čtyřech následných krocích: •

Identifikace nebezpečnosti

•

Charakterizace nebezpečnosti

•

Hodnocení expozice

•

Charakterizace rizika

Finální fáze se dá označit jako stěžejní, kdy jsou shrnuty informace získané během předchozích etap a vyjadřuje se míra reálného zdravotního rizika, která posléze slouží jako podklad pro rozhodování o opatření, tedy pro řízení rizika. V souladu s legislativou pro kvalitu ovzduší EU stanovuje česká legislativa imisní limity cílené na ochranu zdraví odvozené od doporučení WHO. Znečišťující látky, které je třeba v souladu s právními předpisy (vyhláška č. 356/2002 Sb., nařízení vlády č. 350/2002 Sb., nařízení vlády č. 429/2005 Sb. na základě evropského práva – směrnice Rady 96/62/ES, 1999/30/ES, 2002/3/ES) sledovat a hodnotit vzhledem k limitům pro ochranu zdraví jakožto látky s prokazatelně škodlivými účinky na zdraví populace, jsou: •

oxid siřičitý (SO2)

•

kadmium (Cd)

•

suspendované částice frakce (PM10)

•

arsen (As)

•

oxid dusičitý (NO2)

•

nikl (Ni)

•

olovo (Pb)

•

rtuť (Hg)

•

oxid uhelnatý (CO)

•

benzo(a)pyren (BaP)

•

benzen

•

amoniak (NH3).

•

ozon (O3)

12.1 Současný stav ukazatelů veřejného zdraví v ČR V České republice byly v 90. letech zahájeny dva významné projekty (Program Teplice a Program Slezsko) sledující vývoj znečištění prostředí a změny zdravotní situace, včetně jejich vzájemných vazeb. Výsledky programů však nebyly relevantní a dostačující ke komplexním analýzám. Proto byl v roce 1991 zřízen (usnesení vlády č. 369/1991) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí, který je od roku 1994 v plném provozu a představuje ucelený a standardizovaný monitorovací systém pro řízení a kontrolu zdravotních rizik v ČR [16]. Z dosavadních výsledků MZSO (monitoring zdravotního stavu obyvatel) vyplývá několik obecných závěrů (data k roku 2005):

96


A. Ukazatele zdravotního stavu - Incidence ARO (akutních respiračních onemocnění) • měsíční incidence ARO během roku měly ve většině měst typický průběh s charakteristickým poklesem v letních měsících, • nejvyšší nemocnost se vyskytuje ve věkové skupině 1 až 5 let, • incidence nemocí dolních dýchacích cest na 1000 obyvatel včetně pneumónií (které mohou citlivěji reagovat na znečištění ovzduší) a jejich podíl na celkové nemocnosti věkových skupin 1 až 5 let a 6 až 14 let se pohybovala od 1 do 50 s maximem v Hodoníně. B. Ukazatele kvality venkovního ovzduší Kvalita ovzduší ve sledovaných sídlech se v roce 2005 proti roku 2004 mírně zhoršila, zvláště v oblasti suspendovaných částic. Význam látek, jejichž emise do ovzduší jsou přímo svázány se zvýšenou dopravní zátěží, přetrvává. Patří mezi ně především suspendované částice frakce PM10, PM2,5, NO2, benzen a benzo(a)pyren. •

•

•

•

•

•

Byla prokázána nízká, s výjimkou specificky zatížených lokalit (např. Cd na stanici v Tanvaldě nebo SO2 v některých severočeských oblastech), až nevýznamná zátěž venkovního ovzduší Cd, Pb, Ni a SO2. Byla potvrzena vyšší a plošná zátěž měřených lokalit suspendovanými částicemi. U frakce PM10 byla kritéria překročení ročního imisního limitu v roce 2005 naplněna v 19 sídlech a všech městských pražských obvodech (81 % obyvatelstva v sídlech zahrnutých do Systému monitorování). Nezanedbatelná je i zátěž městského ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM2,5, kde předpokládanou roční cílovou hodnotu rámcové směrnice EU (25 µg/m3) překračuje téměř polovina měřicích stanic. Byly měřeny srovnatelné (s rokem 2004) imisní charakteristiky NO2 ve většině sídel. Imisní limit je překračován v dopravně významně zatížených lokalitách ve velkých městských aglomeracích. Byly potvrzeny dlouhodobě sledované trendy těžkých kovů, tj. pozvolný pokles (olovo) nebo víceméně stabilizovaný stav (kadmium, chrom, arzen) bez významnějších výkyvů za období 1995 až 2005. Ze spektra měřených kovů vystupují hodnoty kadmia a arsenu, které na stanici v Tanvaldě překročily hodnotu cílového imisního limitu a v ostatních sídlech dosahují v nejvíce exponovaných lokalitách až hodnoty poloviny stanovených cílových imisních limitů. Přetrvávají nebo jsou mírně navýšené imisní charakteristiky benzenu, i v roce 2005 byl imisní limit překročen na stanicích v ostravsko-karvinské oblasti a na dopravně exponované stanici v Praze, kde je dlouhodobě nalézána nejvyšší zátěž. Byla potvrzena, přes mírný pokles proti roku 2004 a vyšší prostorovou variabilitu, vysoká zátěž měřených lokalit polycyklickými aromatickými uhlovodíky - cílový imisní limit stanovený pro benzo(a)pyren je dlouhodobě překračován na většině měřicích stanic, což platí i po rozšíření o data ze 13 stanic provozovaných ČHMÚ v roce 2005.

Látky s potenciálním karcinogenním působením: •

•

Benzo(a)pyren - vypočtená hodnota navýšení individuálního zdravotního rizika je 6,4*10-5; odhad populačního rizika pro populaci monitorovaných měst – 6,3 nových případů, z toho 2,8 připadá na ostravsko-karvinskou oblast a 0,85 na pražskou aglomeraci. Benzen - vypočtená hodnota navýšení individuálního zdravotního rizika je zde 4,9*10-6; odhad populačního rizika 0,414 nových případů, i zde má největší podíl – 0,17 ostravsko-karvinská oblast.

97


Arsen a nikl - vypočtená hodnota navýšení individuálního zdravotního rizika je 2,7*10-6 respektive 8,6*10-7; odhad populačního rizika 0,11 nových případů pro arsen a 0,04 pro nikl. Proti roku 2004 hodnota populačního rizika mírně poklesla. Kromě průmyslově zatížených lokalit, mezi které stále ještě patří například Liberec, Karviná nebo Ústí nad Labem, se znečištění ovzduší koncentruje ve velkých městských aglomeracích (Praha, Brno, Ostrava), kde je překračován imisní limit u více sledovaných parametrů kvality ovzduší. Úroveň znečištění se vyrovnává. Lokální snížení počtu významně exponovaných lokalit ve městech je provázeno jevem méně příjemným, kdy dochází v některých faktorech ke zhoršování kvality ovzduší i u dříve „čistých“ lokalit. Zároveň, v souvislosti s celorepublikovým nárůstem intenzity dopravy, přibývají významně zatížená místa („hot spots“) i v dalších sídlech. •

C. Ukazatele kvality vnitřního ovzduší v bytech V rámci monitoringu vnitřního ovzduší byla připravena pilotní studie proměření vnitřního ovzduší ve školách podle požadavků vyhlášky MZd ČR č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb [30].

12.2 Vazba na koncepce v oblasti ochrany veřejného zdraví Obdobně jako u posuzování vlivů na životní prostředí, i HIA musí být provázáno s cíli koncepcí na vyšších úrovních týkajících se dané problematiky. Pro posuzování v oblasti veřejného zdraví v rámci PR HSO LK se uvažuje o harmonizaci a vazbách se 3 relevantními dokumenty (2 národní, 1 krajská koncepce): •

Národní akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (NEHAP – National Environmental Health Action Plan) [16] – předkládá ucelené informace o stavu a interakci mezi znečišťujícími látkami a lidském zdraví, založené na dlouhodobém výzkumu a monitoringu. Získané poznatky jsou využity ke stanovení relevantních opatření směřujících ke zlepšení životního prostředí i zdravotního stavu lidské populace.

•

Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století („Zdraví 21“) [17] – je meziresortním koncepčním programem vycházejícím z principů WHO. Vytyčuje úkoly pro snížení počtu neinfekčních i infekčních onemocnění, zaměřuje se však i na oblast prevence, péče o duševní zdraví, změny životního stylu a klade důraz na vazbu se zdravým životním prostředím. Velký význam je kladen na kooperaci všech složek společnosti a resortů spojených společnou odpovědností v dané problematice. Často se jedná o zásadní rozhodnutí v energetice, dopravě, zemědělství, vzdělávání a legislativě, jež nepopiratelně ovlivní oblast veřejného zdraví.

•

Zdravotní politika Libereckého kraje [18] – zohledňuje požadavky národních dokumentů. Vychází a dále rozpracovává cíle národního dokumentu Zdraví 21.

Dalšími koncepcemi, jež vyžadují zohlednění priorit, je Evropský akční plán životního prostředí a zdraví dětí (CEHAPE – Children´s Environment and Health Action Plan for Europe; přijat v Budapešti v roce 2004 a stanovující cíle pro zdraví senzitivní skupiny dětí) a Akční plán zdraví a životního prostředí 2004-2010 EU (EHAPE - The European Health Action Plan for Europe 2004-2010, přijat v Budapešti 2004 a zaměřující se na snižování nepříznivých zdravotních dopadů způsobených znečištěním ŽP) na nadnárodní úrovni. Při vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví PR HSO LK vycházíme z předpokladu, že cíle

98


a priority stanovené na národní a mezinárodní úrovni ve výše zmíněných dokumentech jsou v souladu s krajskou Zdravotní politikou. Zda jsou dále adekvátně promítnuty do návrhové části posuzované koncepce, je vyhodnoceno níže. Tabulka č. 16: Naplnění cílů Zdravotní politiky Libereckého kraje Cíl

Naplnění v PR HSO LK*

Dílčí úkol 1.1 Udržení a zlepšení současné úrovně prenatální a perinatální péče. 1.2 Snížení míry kojenecké úmrtnosti. 1.3 Na úmrtnosti živě rozených zvýšit podíl bez VVV nebo postižení.

1. Zdravý start do života

1.4 Zvýšení podílu kojených dětí do 6 měsíců života a zavedení statutu "Baby Friendly Hospital" pro všechna porodnická a novorozenecká oddělení v Libereckém kraji.

D2a **

1.5 Nehody a násilí na dětech mladších 5 let. 1.6 Stabilizace systému poskytování zdravotní péče dětem a mladistvým. 2.1 Počet úmrtí a invalidity mladých lidí v důsledku násilí a nehod.

2. Zdraví mladých

2.2 Podstatně snížit podíl mladých lidí, kteří se podílejí na zdraví škodlivých formách chování, ke kterým patří konzumace drog, tabáku a alkoholu.

D2,(D3),D5

3.1Střední délka života a pravděpodobná délka života bez invalidity u 65letých by se měla prodloužit alespoň o 20 %.

3. Zdravé stárnutí

4. Zlepšení duševního zdraví

3.2 Nejméně o 50% by se měl zvýšit podíl osob nad 80 let, které dosahují v domácím prostředí takovou úroveň zdraví, která jim umožní uchovat si autonomii, sebeúctu a své místo ve společnosti. 4.1 Omezit výskyt a nežádoucí zdravotní důsledky duševních poruch a posílit schopnost vyrovnávat se stresujícími životními okamžiky.

D2,D4,D5

D2,(D5)

4.2 Snížit počet sebevražd. 5.1Eliminovat z území evropského regionu SZO případy dětské obrny a nejpozději do roku 2003 toto věrohodně potvrdit. 5.2 Eliminovat novorozenecký tetanus. 5.3 Nejpozději do roku 2007 eliminovat spalničky.

5. Prevence infekčních onemocnění

5.4 Nejpozději do roku 2010 dosáhnout: výskyt záškrtu pod 0,1 případu na 100 000 obyvatel, pokles nově zjištěných nosičů viru hepatitidy B nejméně o 80 %, méně než 1 případ na 100 000 obyvatel v případě příušnic, dávivého kašle a invazivních chorob vyvolaných Haemophilem influenzae b, výskyt vrozené syfilis nižší než 0,01 případů na 1 000 živě narozených dětí, vrozeného zarděnkového syndromu nižší než 0,01 případů na 100 živě narozených dětí.

D2a (D2b)**

5.5 Nejpozději do roku 2015: omezit výskyt malárie pod 5 případů na 100 000 obyvatel, zajistit trvalé a pokračující snižování výskytu, úmrtnosti a negativních dopadů infekce HIV/AIDS, dalších pohlavně přenosných chorob, tuberkulózy, akutních respiračních a průjmových onemocnění. 5.6 Omezit výskyt virové hepatitidy B a hepatitidy C v Libereckém kraji.

6. Snížení výskytu neinfekčních nemocí

6.1 Snížit počet úmrtí v důsledku kardiovaskulárních chorob u osob mladších 65 let o 40 %. 6.2 Úmrtnost u všech typů nádorových onemocnění u osob mladších než 65 let snížit nejméně o 15 %, přičemž úmrtnost u rakoviny plic snížit o 25 %. 6.3 Amputace, oslepnutí, poruchy ledvin, těhotenské komplikace a další závažné zdravotní komplikace související s cukrovkou snížit o jednu třetinu.

99

D2a (D2b)**


6.4 Zlepšení orálního zdraví dětí a mládeže – dosáhnout, aby alespoň 80% dětí ve věku do 6 let bylo bez zubního kazu a ve věku do 12 let měly děti v průměru maximálně 1,5 KPE zubů (zkažený, chybějící nebo zaplombovaný zub).

7. Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy

8. Zdravé a bezpečné životní prostředí

7.1 Počty smrtelných a vážných zranění v důsledku dopravních nehod snížit alespoň o 30%. 7.2 Počty úmrtí a vážných úrazů na pracovišti, doma a při rekreaci snížit nejméně o 50%. 7.3 Úmrtí v důsledku domácího násilí, násilí orientovaného na druhé pohlaví a organizovaného zločinu, stejně jako zdravotní důsledky takto vzniklých zranění snížit alespoň o 25 %.

B1,B2,B3,B 4, B5,D2

8.1Snížit expozice obyvatelstva zdravotním rizikům souvisejícím se znečištěním vody, vzduchu a půdy látkami mikrobiálními, chemickými a dalšími, aktivity koordinovat s cíli, stanovenými v Akčním plánu zdraví a životního prostředí.

A2,A5,A11, B6, E1-3,C3-7, 8.2 Zajistit obyvatelstvu univerzální přístup k dostatečnému množství pitné vody (A1,E4, E5) uspokojivé kvality.

9. Zdravější životní styl

9.1 Rozšířit zdravé chování ve výživě a zvýšit tělesnou aktivitu.

A5,D2,D3, 9.2 Zvýšit nabídku, cenovou dostupnost a dosažitelnost biologicky hodnotných, D5, E3 (A1,A6) hygienicky a zdravotně nezávadných potravin (tzv. bezpečných potravin). 10.1 Mezi osobami staršími než 15 let by mělo být 80 procent nekuřáků a mezi osobami mladšími než 15 let by nekuřáci měli představovat téměř 100%.

10. Snížit škody 10.2 Spotřeba alkoholu na hlavu by neměla přesáhnout 6 litrů za rok a u osob D1,D2 způsobené mladších 15 let by měla být téměř nulová. (D3,D5) alkoholem, drogami 10.3 Snížit užívání drog alespoň o 25 %. a tabákem 10.4 Zajistit součinnost všech složek vstupujících do problematiky tabáku, alkoholu a drog. 11.1 Zlepšit bezpečnost a kvalitu domácího prostředí jak rozvojem schopností jednotlivců i rodin chránit a zlepšovat své zdraví, tak snížením vlivu zdravotních rizikových faktorů existujících v domácnostech.

11. Zdravé místní životní podmínky v Libereckém kraji

11.2 Zajistit, aby nejméně 50% dětí mělo příležitost zařadit se do mateřských škol podporující zdraví a 95% do základních škol podporující zdraví. 11.3 Dosáhnout, aby nejméně 50% měst, městských oblastí a komunit bylo aktivními členy sítě Zdravých měst či Zdravých komunit.

(A1),B6-8, D1,D3-5, E2

11.4 Zavázat alespoň 30% středních a velkých firem k dodržování principů zdravé společnosti/firmy. 12.1 Vytvoření uceleného systému primárních zdravotních služeb, který zajistí návaznost péče v podobě účinné a nákladově efektivní struktury, vzájemné interakce a zpětné vazby se sekundárními a terciárními nemocničními službami.

12. Integrovaný Prioritní postavení práce praktických lékařů a zdravotních sester v rámci (D5) zdravotnický sektor 12.2 integrované primární zdravotní péče. 12.3 Zahrnout do poskytování zdravotní péče podíl občanů a respektovat i podporovat jejich roli jako spolutvůrců péče o zdraví. * opatření hodnocená k naplnění cílů ZP LK jsou vztažena ke struktuře číslování v tabulce č. 10 ** D2a Sociální práce, sociální služby a zdravotnictví (P,ZČ,CS,C,F); D2b Sociální práce a sociální služby (HCH)

Cíle Zdravotní politiky jsou naplňovány v rámci jednotlivých HSO opatřeními především v prioritní oblasti D Lidské zdroje. Zlepšení a zabezpečení zdravého životního prostředí je již úkolem kooperace více sektorů – zkvalitňování dopravní a technické infrastruktury, rozvoj v hospodářské oblasti respektující principy a zásady udržitelného rozvoje s využitím BAT (vývoj směřován k podpoře mimoprodukčních funkcí krajiny, agro- a ekoturistice, využití brownfields, sanace SEZ, podpora OZE, atd.), ale i samotná ochrana a snižování znečištění životního prostředí. Některé konkrétněji definované dílčí cíle, zaměřující se v Zdravotní 100


politice přímo na problematiku prevence a snižování stávajících zdravotních rizik, jsou ve většině případů alespoň nepřímo odraženy v jednotlivých opatření posuzované koncepce. Cílem PR HSO LK však není cíle konkrétně věcně a obsahově naplňovat, povinností koncepce je sledovat a umožnit realizaci rozvojových záměrů, které budou Zdravotní politikou naplňovány. Tato podmínka je splněna zejména v opatřeních zabývajících se aktivitami v oblasti zdravotnictví a koordinace strategických dokumentů na příslušných správních úrovních.

12.3 Předpokládané vlivy na veřejné zdraví Determinantem pro kvalitu veřejného zdraví je zároveň i stav životního prostředí a všech jeho složek (viz. cíl 8. ZP LK), jež mohou současně sloužit jako ukazatele stávající míry možného negativního působení na VZ. I přes veškeré dlouhodobé úsilí, vložené do ochrany životního prostředí a veřejného zdraví v podobě prevence znečištění složek ŽP, dochází neustále k nárůstu výskytu nemocí způsobených environmentálními faktory. Jsou to např.: • • • • •

kvalita ovzduší – emisní a imisní zátěž (koncentrace znečišťujících látek v ovzduší), hluková zátěž, kvalita povrchových a podzemních vod (koncentrace znečišťujících látek), kontaminace půdy horninového prostředí a dalších navazujících ekosystémů na nich závislých (vegetace, fauna, vody), závadné látky v potravním řetězci.

V příloze č. 8 je uveden přehled environmentálních faktorů, jež mohou být ovlivněny při vlastní realizaci konkrétních projektů příslušných k jednotlivým navrženým opatřením PR HSO LK. U většiny opatření navržených v PR HSO LK lze očekávat příznivé ovlivnění uvedených faktorů. Negativní působení mohou zapříčinit především opatření v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury, zejména silniční sítě. Ty mohou být plánovány jako samostatné projekty s následným zvýšením hustoty silniční sítě nebo jako nepřímá součást rozvojových aktivit (cestovní ruch, obytná zástavba, průmyslové zóny) vnášejících do území nové plochy dopravní infrastruktury v podobě obslužných či účelových komunikací. Rozvoj silniční dopravy se tak stává jedním z hlavních činitelů, který může významně ovlivnit zdravotní stav obyvatel. Rozvoj cestovního ruchu a souvisejících aktivit může působit i negativním směrem. U konkrétních záměrů souvisejících s rozvojem vodních sportů je nutné klást důraz na jakost povrchových toků. U aktivity C 1.4 Doplnění služeb koupaliště Kristýna a další stravovací a sportovní aktivity je nutno zohlednit velmi špatný stav kvality vody v okolí [22].

12.4 Identifikace škodlivin a jejich možné dopady na lidské zdraví Oxid siřičitý (SO2) je toxický při vdechování a může způsobit poleptání. Při běžných koncentracích kolem 0,1 mg.m-3 oxid siřičitý dráždí oči a horní cesty dýchací. Při koncentraci 0,25 mg.m-3 dochází ke zvýšení respirační nemocnosti u citlivých dospělých i dětí. Koncentrace 0,5 mg.m-3 vede k vzestupu úmrtnosti u starých chronicky nemocných lidí. Významně ohroženou skupinou lidí jsou především astmatici, kteří bývají na působení oxidů síry velmi citliví. Při kontaktu s vyššími koncentracemi SO2 dochází u exponované osoby zejména k poškození očí, poškození dýchacích orgánů (kašlání, ztížení dechu), při velmi

101


vysokých koncentracích tvorba tekutiny v plicích (edém). Opakovaná expozice způsobuje ztrátu čichu, bolesti hlavy, nevolnost a závratě. V České republice platí pro koncentrace SO2 hodinový imisní limit 350 µg/m3 a 24 hodinový imisní limit 125 µg/m3, bez stanovené meze tolerance [31, 32]. Suspendované částice (PM10) jako takové, bez specifikace chemického složení, mohou způsobovat změnu funkce i kvality řasinkového epitelu v horních cestách dýchacích, mohou vyvolávat zvýšenou produkci hlenu v dolních dýchacích cestách a snížit samočisticí schopnosti dýchacího ústrojí. Tyto změny usnadňují vznik infekce. Častá zánětlivá onemocnění mohou vést až ke vzniku chronického onemocnění. Účinek prachových částic závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Větší částice jsou zachyceny v horních partiích dýchacího ústrojí, obvykle se dostanou do trávicího ústrojí a tvoří součást expozice požitím. Částice menší než 10 µm se dostávají do dolních cest dýchacích. Efekt zvýšených koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 se může projevit na zvýšení nemocnosti, symptomů u astmatiků i úmrtnosti. Citlivou skupinou jsou děti, starší osoby a osoby s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového ústrojí. Největší podíl prachu se ukládá v plicích při velikosti částic mezi 1 až 2 µm (to je také důvod pro zavedení samostatného sledování frakce PM2,5). S dalším zmenšováním částic jejich retence v plicích klesá, protože se začínají chovat jako plynné molekuly. Částice menší než 0,001 µm jsou téměř všechny zase vydechovány. V ČR je stanoven 24 hodinový imisní limit 50 µg/m3 a roční imisní limit 40 µg/m3 [31, 32]. Oxid dusičitý (NO2) proniká díky své malé rozpustnosti do plicní periferie. Pokud jde o krátkodobou expozici, predikuje zdravotní riziko zvýšeného výskytu astmatických obtíží u citlivých jedinců, protože zdraví jedinci snesou bez následků koncentrace kolem 2 000 µg/m3. Překročení krátkodobé imisní koncentrace 200 µg/m3 nevylučuje, při spolupůsobení dalších faktorů (chlad, námaha, ad.), zvýšení rizika zhoršení zdravotního stavu pro některé zvláště citlivé osoby s astmatickými obtížemi a chronickou obstrukční bronchitidou. Pro děti znamená expozice NO2 zvýšené riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí. Hlavním efektem NO2 je nárůst reaktivity dýchacích cest. Koncentrace 380 až 570 µg/m3 je považována za nejnižší účinnou pro 1-2 hodinovou expozici pro velmi citlivé osoby. V ČR je stanoven cílový hodinový imisní limit 200 µg/m3 (s mezí tolerance 40 µg/m3 na rok 2006) a cílový roční imisní limit 40 µg/m3 (s mezí tolerance 8 µg/m3 na rok 2006), kterých má být dosaženo k roku 2010 [31, 32]. Olovo (Pb) je škodlivé při vdechování nebo požití a vysoce toxické pro vodní organismy. Nadměrné expozice mohou způsobit onemocnění mozku u dětí nebo plodu v těle matky. Do půdy se olovo dostává emisemi z hutí zpracovávajících olověnou rudu, z výfukových plynů a aplikací čistírenských kalů a průmyslových kompostů do půdy, do ovzduší se dostává i při výrobě a zpracování akumulátorů. Antropogenní zdroje jsou až 100x významnější než zdroje přírodní (zvětrávání hornin, hlavně galenitu). Olovo má vysoký akumulační koeficient a významně se proto hromadí nejenom v sedimentech a kalech, ale i v biomase organismů, tudíž se může dostat i do potravin. V nich se může objevit i v důsledku kontaminace z obalů (konzervy, smalt, olovnaté sklo) nebo použitím kontaminované vody při přípravě. Expozice vede k poškození celé řady orgánů – ledvin, jater, nervového systému, červených krvinek, cév a svalstva. Akutní poškození nervové soustavy nastává při koncentraci olova v krvi v rozsahu 0,5-3 mg/l. Poškození nervové soustavy se projevuje podrážděním, poruchami pozornosti a paměti, bolestmi hlavy, svalovým třesem, halucinacemi, prodloužením reakčního času, poklesem IQ a rychlosti vedení nervového vzruchu. U dětí může již nižší koncentrace způsobit závažné poruchy, dokonce smrt. Také je pravděpodobné, 102


že poškozuje reprodukční systém a nepříznivě ovlivňuje imunitní systém. Olovo je klasifikováno jako lidský karcinogen plic a ledvin. V ČR je stanoven roční imisní limit 0,5 µg/m3. [31, 32] Oxid uhelnatý (CO) zbavuje tělo kyslíku (místo něj se na červené krvinky váže CO, a to mnohem pevněji), což způsobuje zpomalení reflexů, bolesti hlavy a při dlouhodobé expozici a vysoké koncentraci smrt udušením. Z jeho základních vlastností vyniká extrémní hořlavost, toxicita při vdechování a možnost poškození plodu v těle matky. Zdroji emisí CO jsou spalovací procesy, koksárenství, rafinerie olejů a zemního plynu, hutnictví a kovoprůmysl, cementárny, sklárny, výroba keramiky, tavení nerostných materiálů, zpracování celulózy, atd. Fotochemické reakce, jichž se CO účastní v atmosféře, zapříčiňují zvýšené koncentrace metanu a škodlivého přízemního ozónu (fotochemický smog). Malé koncentrace CO, vyskytující se běžně v ovzduší ve městech, mohou způsobit vážné zdravotní potíže zejména lidem trpícím kardiovaskulárními chorobami. Při vyšších koncentracích (výjimečné situace) je oxid uhelnatý jedovatý. V ČR je stanoven roční imisní limit 10 000 µg/m3. [31, 32] AOT40 – přízemní ozón (O3) je označován za sekundární znečišťující látku v ovzduší. Nemá totiž vlastní významný zdroj emisí, ale vzniká v ovzduší celou řadou chemických reakcí z tzv. prekursorů, kterými jsou oxidy dusíku a těkavé organické látky (VOC), za účinku slunečního záření a spolupůsobení O2. Koncentrace ozonu roste se zvyšující se teplotou. V noci i ve dne dochází k rozkladu molekul ozonu chemickými reakcemi s redukujícími složkami ovzduší. Chemické reakce vedoucí ke vzniku ozonu mají za následek roční chod ozonu s nejvyššími koncentracemi na jaře a v létě. Nejnižší koncentrace ozonu jsou pozorovány v zimě. V závislosti na koncentraci může dojít k poškození všech částí respiračního traktu. Charakteristickým příznakem expozice je poškození plicních funkcí, obvykle doprovázené dechovými a jinými symptomy. Toxicita působí spojitě, přičemž vyšší koncentrace způsobují větší účinky. Krátkodobé akutní účinky ozonu, počínaje drážděním očí působením oxidantů jiných než ozonu, jsou postřehnutelné při 200 µg/m3 (0,1 ppm) nebo při nižších. Po hodinových expozicích při 1000 µg/m3 (0,5 ppm) již dochází k vážným akutním škodlivým účinkům. V ČR je stanovena hodnota cílového imisního limitu 120 µg/m3 (max. denní 8 hod. klouzavý průměr) s dosažením do roku 2010. [20, 22] Benzen je těkavá organická látka, kterou lze označit jako karcinogenního činitele. Nejvýznamnějšími plošně se vyskytujícími zdroji benzenu jsou emise výfukových plynů z automobilů a manipulace s pohonnými hmotami. Hlavní cestou vstupu do organismu je inhalace. Benzen má při dlouhodobé expozici účinky hematotoxické, genotoxické, imunotoxické a karcinogenní. Poškozuje kostní dřeň a způsobuje změny buněčných krevních elementů. Karcinogenní působení je jedním z nejzávažnějších účinků působení benzenu. Byly popsány nádory jater, prsu, nosní dutiny a leukémie. WHO definovala pro benzen, na základě zhodnocení řady studií, jednotku karcinogenního rizika pro celoživotní expozici koncentraci 1 µg/m3 v rozmezí 4,4-7,5 E-6. To znamená, že při celoživotní expozici benzenu v koncentraci 1 µg/m3 se zvýší pravděpodobnost vzniku nádorového onemocnění o 4,4-7,5 osob na 1 milion exponovaných. Jde však o horní mez odhadu rizika, které pravděpodobně nadhodnocuje skutečné působení. V ČR je stanoven roční imisní limit 5 µg/m3 s mezí tolerance 4-5 µg/m3 (pro rok 2006). [19, 31, 32] Kadmium (Cd) je zdraví škodlivé při požití a při vdechování může působit až karcinogenně. Mezi hlavní antropogenní emise kadmia patří: těžba a zpracování Cd, spalování fosilních 103


paliv a odpadů, hnojení fosfátovými hnojivy s obsahem Cd, využití čistírenských kalů (spalování, aplikace na půdy), galvanické pokovování a výroba Ni-Cd akumulátorů. Pro lidský organismus je kadmium toxické, poškození se může projevit zejména na ledvinách. Má velmi vysoký akumulační koeficient, detoxikace je proto pomalá a hrozí nebezpečí chronických otrav. Je řazena do kategorie karcinogenů (rakovina plic a prostaty) a teratogennů (poškozuje plod). Z dalších účinků je významné poškození jater, kostí, plic, gastrointestinálního traktu, srdce a imunitního systému. Kromě výše zmíněného zesiluje toxické účinky jiných kovů, například zinku a mědi. Liberecký kraj je v důsledku specifického tradičního průmyslu oblastí s nejvyššími koncentracemi kadmia v ČR. Pro Českou republiku je vyhláškou stanoven cílový roční imisní limit 5 µg/m3 s mezí tolerance 4 µg/m3, který má být naplněn do roku 2010. [31, 32] Arsen (As) je vysoce toxický při požití (především ve vodním prostředí, kde může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky), způsobuje poleptání a má karcinogenní účinky. V zemědělství se používá pro výrobu pesticidů, jeho sloučeniny se používají rovněž ve sklářském průmyslu, což je tradiční odvětví Libereckého kraje. Do ovzduší se dostává pouze lidskou činností (spalování fosilních paliv a dřeva konzervovaného přípravky obsahujícími arsen). Vysoké koncentrace se mohou vyskytnout v okolí metalurgických závodů. Jeho sloučeniny se mohou dostat do půdy a následně do povrchových i podzemních vod přírodními procesy (zvětrávání hornin) nebo jako následky lidské činnosti (nezabezpečené skládky odpadu, výluhy elektrárenských popílků, nadměrné používání pesticidů, apod.). Člověk přijímá arsen ze 70 % v potravě, 29 % v pitné vodě a 1 % ze vzduchu. Většina arsenu v potravě je však přítomna ve formě organických komplexů, které jsou méně toxické. Nadměrná expozice vede ke zdravotním rizikům zažívacího a centrálního nervového systému, srdce a ledvin. Arsen je karcinogen, způsobuje rakovinu plic a kůže, zvyšuje pravděpodobnost nádorů jater, ledvin a močového měchýře. V ČR je stanoven cílový roční imisní limit 0,006 µg/m3, který má být naplněn do roku 2012. [31, 32] Nikl (Ni) je pravděpodobně karcinogen, může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží a nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Přirozeným zdrojem niklu jsou aerosoly z mořské hladiny, půdní prachy, sopečný popel a z antropogenních zdrojů můžeme vyjmenovat těžbu a zpracování niklu, spalování fosilních paliv a odpadů, rafinerie ropy a plynu, aplikace čistírenských kalů do půdy. Při kontaktu s pokožkou způsobuje nikl vznik kožní dermatitidy, dále je podezřelým karcinogenem – rakovina plic, nosní přepážky a vzácněji hltanu. Akutní otrava má za následek poškození zažívacího traktu, cév, ledvin, srdce a centrální nervové soustavy. V ČR je stanoven cílový roční imisní limit 0,001 µg/m3, který má být naplněn do roku 2012. [31, 32] Benzo(a)pyren (BaP) spadá pod látky označované jako polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). BaP je všudypřítomný produkt nedokonalého spalování a jako takový je běžně uvolňován do prostředí. Je karcinogenní, teratogenní, může způsobit poškození reprodukční schopnosti a dědičných vlastností. Je vysoce toxický pro vodní organismy. Do těla se dostává vdechnutím, ale může prostoupit i přes pokožku. Expozice může vést k různým rizikům: ohrožení zdravého vývoje plodu, riziko onemocnění rakovinou, podráždění až popálení kůže. Koncentrace, ve kterých se vyskytuje, jsou nejvyšší u zdroje znečištění, ale může být prokázán i ve značných vzdálenostech, protože je relativně velmi stálý. V ČR je stanoven pro BaP cílový roční imisní limit 0,001 µg/m3, který má být naplněn do roku 2012. [31, 33]

104


Amoniak (NH3) je hořlavou a toxickou látkou (vysoce pro vodní organismy), která může způsobit i poleptání. Hlavním podílem emisí jsou rozklady živočišných odpadů (až 74 %), ostatní zdroje se tedy podílejí na produkci škodliviny jen v menší míře (výroba hnojiv, používání dusíkatých hnojiv, průmyslové chlazení, splaškové odpadní vody, atd.). Soli vytvořené v atmosféře za součinnosti amoniaku se lehčeji uvolňují ve formě kyselých dešťů a dostávají se tak do půd a do vodních ekosystémů (vysoká toxicity díky rozpustnosti, možnost eutrofizace). Krátkodobá expozice může dráždit i popálit kůži a oči s rizikem trvalých následků. Dráždit může rovněž nosní sliznice, ústa, hltan a způsobuje kašel a dýchací potíže. V koncentraci vyšší než 0,5 % obj. (asi 3,5 g/m3) je i krátkodobá expozice smrtelná. Čichové vnímání nastává již při nízkých koncentracích od 0,02 ppm. [31, 32, 34] Fluoridy jsou toxické při vdechování, při styku s kůží, při požití, uvolňují velice toxický plyn při styku s kyselinami a dráždí oči a kůži. Přirozené zdroje nepředstavují pro životní prostředí významnější riziko, oproti antropogenním, jehož nejvýznamnějším představitelem je spalování uhlí. Dalšími zdroji jsou průmyslové procesy (výroba oceli hliníku, mědi, niklu, fosfátové rudy, výroba a používání hnojiv, výroba skla, cihel, keramiky, pesticidů tmelů, lepidel, apod.), využívání pro fluorování vody nebo ve formě pesticidů, úniky ze špatně zajištěných skládek odpadů a úložišť elektrárenských popílků. Stopová množství fluoridů jsou nezbytná pro život mnoha organismů, avšak vyšší množství způsobuje negativní vlivy. Expozice vede k podráždění kůže a očí, nosu, dýchacích cest a plic. Fluoridy mohou mít i teratogenní účinek. [31, 32] Uran (U) je radioaktivní prvek, kov. Je označován jako nebezpečná závadná látka, toxická pro vodní prostředí. Mezi nejvýznamnější zdroje patří vnos uranu do povrchových vod způsobený uranovou těžbou. Sloučeniny uranu se mohou používat i jako přísada do sklářského kmene. Emisní standardy jsou upraveny NV č. 61/2003 Sb. Přípustná hodnota pro těžbu a zpracování jsou 0,3 mg/l. S přihlédnutím k místním vodohospodářským podmínkám může vodoprávní úřad stanovit limity pro vypouštění přísněji. Imisní limity jsou upraveny tímtéž NV. Přípustná hodnota znečištění povrchových vod je pro uran 50 µg/l. Imisní standardy vyjadřují přípustné znečištění povrchových vod při průtoku Q365, popřípadě při minimálním zaručeném průtoku vody v toku, nebo hodnotu, která je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 5 %. [21]

12.5 Imisní zátěž Z výzkumů a analýz provedených v minulosti vyplývá, že zdravotní ukazatele mohou být ovlivněny především znečištěným ovzduším. Pomocí MZSO a systému MONARO (monitoring akutních respiračních onemocnění) jsou sledovány zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší. Pro Liberecký kraj jsou systémem sledovány 3 lokality – Tanvald, Jablonec nad Nisou a Liberec. Z měření vyplývá (data k roku 2005): Z celkového počtu lokalit, ze kterých byl obdržen dostatek údajů pro výpočet platného ročního průměru imisí niklu za rok 2004, nebylo, obdobně jako v předchozích letech, indikováno překročení stanoveného imisního limitu (0,02) – v Libereckém kraji max. Souš. V území se překrývá monitoring MZSO a ČHMÚ. Výsledky měření se shodují, i když jsou v některých případech prováděny v jiných intervalech nebo v odlišných lokalitách. Jejich porovnání je patrné v příloze č. 9. Ze sledovaných imisních limitů byla překročena hodnota arsenu, kadmia, mírně BaP a PM10. Nejzávažnější překročení je u arsenu a kadmia, které dosahuje nejvyšších hodnot v České republice – zasaženou lokalitou je okolí města Tanvald, což je způsobeno charakterem zdejšího průmyslu.

105


Obrázek č. 4: Území se zhoršenou kvalitou ovzduší v Libereckém kraji

(LV – hodnota imisního limitu; LV+MT – imisní hodnota zvýšená o toleranční mez)

Zdroj: [23] Trvalým zdrojem znečištění ovzduší je silniční motorová doprava a sezónně individuální vytápění domácností a ostatních provozů, případně technologické zdroje znečištění ovzduší ve výrobních podnicích. Z dopravních emisí jsou nejvýznamnějšími škodlivinami oxid uhelnatý (CO), oxidy dusíku (NOx), polyaromatické uhlovodíky, suspendované částice (zejména frakce PM10) a velký počet organických látek jako je benzen, aldehydy a řada dalších. Při hodnocení potenciálního vlivu dopravy jsou pro hodnocení nepříznivých zdravotních vlivů liniových zdrojů používány jako indikátory oxidy dusíku resp. oxid dusičitý, reprezentující skupinu látek se systémovým působením, společně s benzenem jako reprezentantem karcinogenních látek. Suspendované částice, které jsou emitovány převážně z dieselových motorů, představují frakci jemných částic, která je vzhledem ke svému složení také významná z hlediska působení na zdraví.

12.6 Hluková zátěž Charakter a účinky hluku Hluk patří v dnešní době k nejrozšířenějším škodlivinám narušující pracovní i životní prostředí, a to především v důsledku akcelerace rozvoje dopravy a průmyslu. Za hluk lze považovat každý nechtěný zvuk rušivého až obtěžujícího charakteru, který má škodlivé účinky bez ohledu na jeho intenzitu. Účinky můžeme rozdělit podle rozsahu a následku působení na účinky ovlivňující sluchový orgán (dočasné až trvalé následky), celý organismus, hormonální a metabolické procesy, spánek nebo psychiku člověka. Systémový účinek hluku se projevuje na celém organismu. Sluchový orgán, jakožto nepřetržitý alarmující receptor, neustále vyhodnocuje zvukové podněty. Negativní účinky nadměrného působení hluku se na organismu odrazí až po několikaleté expozici (10-15 let). Z analýz vyplývá, že např. při dlouhodobé noční expozici o 55 dB ze silniční dopravy dochází ke zvýšení koncentrace stresových hormonů s následnými negativními účinky na celý organismus – centrální nervový, imunitní, kardiovaskulární systém (např. zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence), psychické poruchy, apod. Veškeré zmíněné zdravotní problémy vedou ke vzniku civilizačních chorob. Při dlouhodobé nadměrné expozici se tak hluk stává tzv. chronickým stresorem.

106


Pozemní hluk pochází ze tří hlavních zdrojů. Nejvyšší zastoupení má tzv. hluk mechanický (doprava, průmysl), který tvoří až 69 %, následuje hluk kulturní (sdělovací prostředky, hudba, hovor, zpěv) - až 29 %, a nejmenší podíl má hluk přírodní (2 %). Z hlediska intenzity hluku platí tzv. Lehmanovo schéma, které dělí hluk do následujících kategorií: > 30 dB

nebezpečí pro nervový systém

> 55 dB

negativní ovlivnění vegetativního systému

> 90 dB

nebezpečí pro sluchový orgán

> 120 dB

nevratné poškození buněčných struktur a tkání

Velice negativní je dlouhodobá nadměrná expozice během spánku, který má fungovat jako zotavovací proces organismu. Hluková zátěž pak může zapříčinit zvýšenou unavitelnost, sníženou výkonnost, až oslabení imunitní schopnosti organismu a zvýšenou náchylnost k infekčním onemocněním. Psychicky je vnímání hluku ovlivněno osobnostními charakteristikami. Rozdíly lze nalézt i v populační rozdílnosti – rasové, geografické i sociální. Obtěžování hlukem je vnímáno subjektivně, tudíž není odvozeno od hladiny hluku. Rušení hlukem ztěžuje učení, využívání paměti, průběh tvůrčích schopností, vzájemnou komunikaci a může způsobit i poruchy citové rovnováhy, které dále negativně ovlivňují společenský život. Při charakteristice možných zdravotních účinků hluku je možné orientačně vycházet z níže uvedené tabulky, ve které jsou uvedeny prahové hodnoty hlukové expozice pro nepříznivé účinky nočního hluku ve venkovním prostředí, které se dnes považují za dostatečně prokázané. Tyto prahové hodnoty platí pro větší část populace s průměrnou citlivostí vůči účinkům hluku. Tabulka č. 17: Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové expozice-noc (LAeq, 22-6 h) Prahová hodnota prokázaných účinků

Nepříznivý účinek

hlukové expozice – noc (LAeq, 22-6 h) – dB(A) výkonnost

60 – 65

subjektivně vnímaná horší kvalita spánku

40 – 45

zvýšené užívání sedativ

40 – 45

obtěžování hlukem

40 – 45

zvýšená nemocnost

40 – 45

zhoršená nálada následující den

a

Platná česká legislativa zabývající se hlukovou situací v území vychází z předpisů Evropského Společenství. Stanovuje příslušné limity a upravuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob, a také pravomoc a působnost orgánů ochrany veřejného zdraví. Ochranu obyvatelstva a území před nadměrných hlukem legislativně upravuje nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a nařízení vlády č. 9/2002 Sb., o požadavcích na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění nařízení vlády č. 198/2006 Sb. Poslední zmíněné NV se vztahuje k zařízením používaným ve venkovním

107


prostoru (podle přílohy č. 1 a č. 2) a domácím spotřebičům. Hygienické limity pro ostatní zařízení, ke kterým se nevztahuje toto nařízení, jsou stanoveny jinými příslušnými zákonnými normami (silniční doprava – 56/2001 Sb., železniční – 266/1994 Sb., vodní – 114/1995 Sb., vzdušné cesty – 49/1997 Sb., atd.). Nařízením vlády č. 148/2006 Sb., jsou stanoveny: • • • •

hygienické limity hluku a vibrací na pracovištích, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců a hodnocení rizik hluku a vibrací pro pracoviště; hygienické limity hluku pro chráněný vnitřní a prostor staveb, chráněný venkovní prostor; hygienické limity vibrací pro chráněný vnitřní prostor; způsob měření a hodnocení hluku a vibrací pro denní a noční dobu.

Zmíněné nařízení se nevztahuje na hluk z užívání bytů a zvuky související s bezpečnostními opatřeními pro záchranu obyvatel a jejich majetku, včetně ukázkových situací při nácviku. Zdroje hluku Zdroje hluku se rozdělují na dopravní, vznikající při výrobě, související s bydlením a trávením volného času. Populace je v současnosti zatěžována ze 40 % hlukem z pracovního prostředí a z 60 % z mimopracovního prostředí, z čehož 75-85 % je způsobeno dopravním hlukem (hlavní dopravní tahy dosahují hodnot kolem 70-85 dB). Při měření hluku se určuje typ a doba trvání hluku v určitém typu prostředí. Pro jednotlivá prostředí jsou právními předpisy (NV č. 148/2006 Sb.) stanoveny nejvyšší přípustné hodnoty NPH. Ty jsou dány součtem základní hodnoty a tzv. korekcí (podle druhu činnosti, využití území, denní/noční doby). Pro celkové hodnocení se porovnává s NPH nejnepříznivější naměřená hodnota. Základní hodnoty pro vybraná prostředí (dle § 10 nařízení vlády č. 148/2006 Sb.): • chráněný vnitřní prostor staveb = 40 dB, • chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor = 50 dB. Některé korekce pro určitá prostředí a činnosti: • hluk z dopravy v chráněném vnitřním prostoru staveb – korekce +5 dB, • hluk z dopravy v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru – korekce (ve dne): 0 (zdravotnická zařízení, lázně) až +5 dB (ostatní prostor) v případě hluku z pozemních komunikací, resp. +5 dB (zdravotnická zařízení, lázně), až +10 dB (ostatní prostor) v případě hluku z hlavních pozemních komunikací, kde tento zdroj převažuje nad ostatními; další korekce (pro noční dobu): -10 dB (v případě hluku z dopravy na železnici – korekce –5 dB), • v případě, že se jedná o starou hlukovou zátěž z dopravy (vznikla do 31.12.2000), přičítá se další korekce +10 dB, • hluk ze stavební činnosti v chráněném vnitřním prostoru staveb – korekce +15 dB v pracovních dnech k výše stanoveným nejvyšším přípustným ekvivalentním hladinám akustického tlaku A v denní době (od 7 do 21 hodin), • hluk ze stavební činnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru – korekce: +10 dB (6:00-7:00h), +15 dB (7:00-21:00h), +10 dB (21:00-22:00h), +5 dB (22:00-6:00h), • hygienický limit pro pracoviště, kde je vykonávána duševní práce (náročná na pozornost a soustředění) je 50 dB, resp. 60 dB (práce rutinní povahy); pro pracoviště na stavbách a ve výrobě: 70 dB,

108


•

vysoce impulsní hluk v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru – korekce –12 dB.

Ochrana před hlukem Živé organismy nejsou schopny adaptace ani účinné ochrany před vznikajícím hlukovým zatížením. Proto je nejúčinnějším opatřením odstranění, uzavření nebo oddělení organismů od zdrojů hluku, omezení délky hlukové expozice a používání ochranných pomůcek. Organizačním opatřením se ve většině společností stávají hlukové limity zakotvené v platné legislativě, jež byly stanoveny na základě dlouhodobých analýz. Účinky a nejvyšší hodnoty jsou dále zkoumány a přehodnocovány orgány a institucemi zaměřenými na ochranu veřejného zdraví. Pro potřeby České republiky a jeho potenciálního zatížení jsou zpracovávány strategické hlukové mapy (povinnost Ministerstva zdravotnictví vyplývající ze zákona č. 258/2000 Sb., v pozdějším znění), díky nimž lze zamezit nárůstu a kumulaci případného hlukového zatížení v dlouhodobě exponovaných lokalitách.

109


13 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Program rozvoje Hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje (dále PR HSO LK) je zpracován jako programový dokument koncepčního charakteru především v oblasti ekonomického a sociálního rozvoje, s ohledem na zachování nebo zlepšení současného stavu životního prostředí v řešeném území. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly vymezeny při zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, a to na základě posouzení 6 zvolených ukazatelů (ekonomických a sociálních): • • • • • •

míra nezaměstnanosti (k 31.12.2001 větší než 10 %), intenzita podnikatelských aktivit (méně než 170 podnikatelských subjektů na 1 000 obyvatel), daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí nižší než 4 000 Kč/ obyvatele), hustota zalidnění (menší než 50 obyv./km2), podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách, podíl obyvatelstva bez maturity.

Podle těchto ukazatelů bylo vymezeno v Libereckém kraji 6 hospodářsky slabých oblastí: • Podralsko, • Západní Českolipsko, • Cvikovsko, • Hrádecko-Chrastavsko, • Frýdlantsko, • Centrální Semilsko. Cílem zpracování PR HSO LK je podrobně popsat jednotlivé hospodářsky slabé oblasti na základě statistických dat, definovat hlavní problémy těchto regionů na základě SWOT analýzy, stanovit opatření, aktivity a projekty vedoucí k odstranění hlavních problémů jednotlivých HSO. Programy rozvoje jednotlivých HSO jsou rozděleny na dvě základní části: • •

analytická část, návrhová část.

Doplňkem je datová část, přílohy a CBA ukázkových projektů. V první etapě byly zpracovány rozsáhlé analytické části PR HSO LK, obsahující charakteristiku a vyhodnocení současného stavu v oblastech podle jednotlivých pilířů (Ekonomika, Společnost, Prostředí, Správa věcí veřejných). V návrhových částech PR HSO LK jsou formulovány strategické cíle jednotlivých oblastí jako definice stavu rozvoje území, kterého má být dosaženo do roku 2013, jako budoucí stav území, jak by mělo vypadat po uplynutí návrhového období. Dále zde jsou specifikovány jednotlivá opatření pro jednotlivé prioritní oblasti (Hospodářský rozvoj, Infrastruktura, Cestovní ruch, Lidské zdroje a Životní prostředí). Naplnění strategických cílů jednotlivých oblastí bude dosaženo realizací celého Programu rozvoje HSO Libereckého kraje. Posouzení vlivů koncepce PR HSO LK na životní prostředí a veřejné zdraví bylo provedeno podle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, a v rozsahu stanoveném v závěru 110


zjišťovacího řízení vydaného Ministerstvem životního prostředí dne 25.10.2006. Dále bylo v průběhu posouzení přihlíženo k české metodice vydané MŽP [12] a evropské metodice určené pro posuzování regionálních politik pro dotační období 2007-2013 [13]. Vzhledem k charakteru zpracovaných PR HSO LK, které zohledňují nejen hlediska hospodářského růstu území, ale také zlepšování životního prostředí, zahrnuje tato koncepce opatření, která mají za cíl zlepšení stavu ŽP a VZ a která řeší i předcházení případným negativním vlivům. PR HSO LK obsahuje některá preventivní opatření pro eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí jako kritéria pro výběr projektů, naplňujících specifická opatření PR HSO LK. Je tedy nepravděpodobné, že by v rámci PR HSO LK byly realizovány projekty s významnými negativními vlivy na ŽP a VZ. Opatření v koncepci byla ve vyhodnocení SEA doplněna dalšími zmírňujícími opatřeními. Při realizaci a dodržování uvedených zmírňujících opatření je možno vyloučit významné negativní vlivy navržených opatření PR HSO LK na životní prostředí a veřejné zdraví. U většiny navržených opatření k realizaci PR HSO LK lze předpokládat převažující příznivé ovlivnění faktorů ovlivňujících veřejné zdraví, zhoršení faktorů může ovlivnit především rozvoj dopravní infrastruktury a z ní zejména rozvoj silniční sítě. Zhoršení faktorů mohou způsobit i aktivity, které budou do území vnášet nárůst silniční dopravy – např. výstavba a rozvoj nových podniků, cestovní ruch. Silniční doprava bude jedním z hlavních faktorů v území, jež může ovlivnit zdravotní stav obyvatel. Pro průběžný monitoring byly koncepcí PR HSO LK stanoveny a SEA zpracovatelem posouzeny relevantní indikátory vlivu koncepce na životní prostředí, jež budou sledovány v průběhu celého období platnosti koncepce. Na základě jejich průběžného vyhodnocování a sledování by měly být včas odhaleny možné negativní vlivy, pro které se budou uplatňovat daná zmírňující opatření. Součástí vyhodnocení bylo i rámcové posouzení implementace koncepce PR HSO LK na veřejné zdraví. Z důvodu vyšší obecnosti a nereálnosti poskytnutí konkrétních datových údajů nebylo vyžadováno hodnocení autorizovanou osobou. Při hodnocení environmentálních faktorů na veřejné zdraví bylo poukázáno na soulad s relevantními koncepcemi z oblasti zdravotní politiky. Využita byla i metodika HIA vydaná ve spolupráci MŽP, MZ a SZÚ v roce 2006 [14]. Koncepce PR HSO LK je koncipována v souladu s hlavními referenčními cíli ochrany životního prostředí i v souladu s existujícími a schválenými koncepčními dokumenty na úrovni EU, ČR, kraje a regionu. Předloženou koncepci lze za podmínky dodržování navržených zmírňujících opatření doporučit k realizaci.

111


14 Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke změně koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví 14.1 Zjišťovací řízení Ze závěru zjišťovacího řízení vyplynuly konkrétní požadavky na SEA zpracovatele, jež má zohlednit v rámci posouzení koncepce PR HSO LK. Níže je shrnuto vypořádání připomínek příslušného úřadu v 17 bodech, ve shodné struktuře jako v závěru zjišťovacího řízení. 1.

Vyhodnocení vazby koncepce na Státní politiku životního prostředí ČR a Strategii udržitelného rozvoje ČR. •

2.

Vyhodnocení vazby koncepce na Strategii hospodářského růstu ČR. •

3.

Soulad s cíli zmíněné koncepce je součástí vyhodnocení v kapitole 5, z něhož lze vysledovat silnou vazbu na Strategii hospodářského růstu ČR, jelikož jsou všechny jeho hlavní úkoly naplněny. Vyhodnocení vazby koncepce na Plán odpadového hospodářství ČR a Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje.

• 4.

Soulad s cíli zmíněné koncepce je součástí vyhodnocení v kapitole 5. Vyhodnocení, zda a jak koncepce zohledňuje relevantní výstupy regionálních rozvojových materiálů.

•

5.

Zohlednění výstupů regionálních rozvojových materiálů (MAS) by mělo být součástí koncepce, tudíž v kompetenci zpracovatele PR HSO LK. V rámci souběžně zpracovávané aktualizace Programu rozvoje LK a HSO LK byla pořádána jednání tzv. Kulaté stoly, na kterých byla možnost podání připomínek a návrhů MAS. V návrhové části koncepcí jsou konkrétně jmenovány aktuální projekty, tudíž SEA zpracovatel předpokládá, že výstupy regionálních rozvojových materiálů byly v koncepci PR HSO LK adekvátně zohledněny. Vyhodnocení, jak koncepce přispěje k naplnění cílů Integrovaného národního programu snižování emisí ČR.

• 6.

Soulad s cíli zmíněné koncepce je součástí vyhodnocení v kapitole 5. Vyhodnocení, jak koncepce zohledňuje Plány péče o zvláště chráněná území.

•

7.

Soulad s cíli zmíněných koncepcí je součástí vyhodnocení v kapitole 5. Na jejich podkladě byly navíc stanoveny referenční cíle ochrany životního prostředí, z nichž vyplývá, že cíle v oblasti ochrany životního prostředí jsou rámcově naplněny, mírně opomenuta je oblast ochrany vod.

Zohlednění Plánů péče o zvláště chráněná území se předpokládá již ve vlastní koncepci PR HSO LK. Všechna zvláště chráněná území spadají pod legislativní ochranu, a proto SEA zpracovatel předpokládá jejich dostatečné zohlednění plněním národní legislativy, jejichž nároky reflektuje i opatření E3 Využívání krajiny v souladu s legislativní i praktickou ochranou přírody a krajiny. Vyhodnocení, zda a jak koncepce přispěje k obnově městského i venkovského prostředí pomocí revitalizací ploch typu brownfields.

112


•

8.

Koncepce PR HSO LK přispěje k revitalizaci ploch typu brownfields, neboť opatření v tomto smyslu jsou přímo stanovena v návrhové části – především v opatření A2 Revitalizace brownfields a jako cíle dalších opatření. Vyhodnocení míry a způsobu příznivého působení revitalizace brownfields je blíže popsáno v kapitole 6. Vyhodnocení, zda a jak koncepce podporuje opatření vedoucí k podpoře retenční schopnosti krajiny a zvýšení biodiverzity zemědělských ekosystémů a monokulturních lesů.

•

9.

Zmíněné požadavky jsou součástí vyhodnocení v kapitole 6 v rámci zhodnocení naplnění stanovených referenčních cílů a ve vyhodnocení potenciálních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí. Opatření zohledňující výhradně retenci, biodiverzitu nebo monokulturní strukturu lesních porostů nejsou navržena. Retenční schopnost krajiny se navýší především adekvátním hospodařením se zemědělskou a lesní půdou (opatření A5 Využívání zemědělské půdy a složek půdního fondu, obnova a údržba krajiny, hospodaření dle místních podmínek v souladu s udržitelným rozvojem; A6 Účinná podpora zemědělské živočišné výroby, atd.). Ochranu biodiverzity a odstranění monokulturnosti lesních porostů pokrývají opatření v pilíři E Životní prostředí – E3 Využívání krajiny v souladu s legislativní i praktickou ochranou přírody a krajiny; E4 Stabilizace ekosystémů – realizace Územního systému ekologické stability; E5 Postupná obnova lesních ekosystémů navyšováním jejich ekologické stability, revitalizace fauny v krajině, zarybňování. Vyhodnocení, jak jsou do koncepce promítnuty principy ochrany ZPF, zejména odstraňování starých ekologických zátěží a protierozní opatření. Posoudit, zda a do jaké míry koncepce vytváří podmínky pro omezení záborů půdy a volné krajiny. Posoudit, zda koncepce v dostatečné míře podporuje lokalizaci investičních záměrů do stávající zástavby, resp. do tzv.brownfields.

•

Problematika ochrany ZPF, řešení starých ekologických zátěží a protierozní ochrany je řešena v rámci příslušných pilířů koncepce. Zemědělským půdním fondem a jeho adekvátním využíváním se zabývají především opatření A5 Využívání zemědělské půdy a složek půdního fondu, obnova a údržba krajiny, hospodaření dle místních podmínek v souladu s udržitelným rozvojem a A6 Účinná podpora zemědělské živočišné výroby, která upřednostňují ekologické způsoby obhospodařování a využití půdy. Omezení záboru ploch orné půdy a volné krajiny není přímo v koncepci zabezpečeno. V návaznosti je pokryto koordinací územně plánovací činnosti a preferencí rekonstrukcí stávajících objektů nebo celých areálů (brownfields) před nárokováním nových nezastavěných ploch. Rovněž se koncepcí preferuje využití LFA oblastí, jejichž využitím se sníží zábory kvalitních půd s vyšší bonitou, dojde ke zlepšení retenční schopnosti krajiny a omezí se rozsah vodní a případně i větrné eroze (využití pro pěstování biomasy). Realizace praktické ochrany přírody a krajiny, nové funkční prvky ÚSES a obnova lesních porostů přispěje ke snížení ploch zasažených vodní erozí. V HSO Podralsko je nejvíce přímých opatření zaměřujících se na problematiku starých ekologických zátěží. Podrobné vyhodnocení je uvedeno v kapitole 6 - naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí (referenční cíl: 5, 6, 7, 16, atd.); vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí (půda).

10. Vyhodnocení koncepce ve vztahu k ochraně podzemních a povrchových vod. •

Ochrana se zaměřením na jednotlivé složky životního prostředí je řešena v PR HSO LK v pilíři E Životní prostředí, zaměření přímo na ochranu v oblasti vod není 113


definováno ani jinak stanoveno. Nepřímo je ochrana vod zahrnuta např. v opatřeních na rozvoj infrastruktury – budování kanalizací a ČOV, opatřeních pro ekologické zemědělství a správnou zemědělskou praxi (snížení znečištění a eutrofizace vod), opatřeních na snížení bodového a plošného znečištění a dalších. Vztah koncepce a navržených opatření k ochraně vod a její potenciální vlivy jsou součástí kapitoly 6. 11. Vyhodnocení, jak koncepce zohledňuje ochranu zvláště chráněných území, evropsky významných lokalit, ptačích oblastí, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, významných krajinných prvků, územních systémů ekologické stability krajiny a přírodních parků. •

Respektování ochrany životního prostředí je zhodnoceno v kapitole 5. (naplnění a soulad s cíli Státní politiky životního prostředí) a v kapitole 6. (naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí; vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí). Zohlednění zvláštní i obecné ochrany je naplňováno převážně opatřeními a cíli v pilíři E Životní prostředí (E3 Využívání krajiny v souladu s legislativní i praktickou ochranou přírody a krajiny; E4 Stabilizace ekosystémů – realizace )zemního systému ekologické stability). Posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 bylo vyhodnoceno odděleně k tomu autorizovanou osobou a je přiloženo jako součást kapitoly 6.5 (příloha č. 5).

12. Při posouzení vlivů koncepce na veřejné zdraví vyhodnotit, jak je v koncepci zohledněna Zdravotní politika Libereckého kraje, která vychází z Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21.století. •

Soulad s cíli zmíněné Zdravotní politiky Libereckého kraje je součástí vyhodnocení v kapitole 12. Z výsledků posouzení lze konstatovat, že PR HSO LK odráží hlavní priority stanovené Zdravotní politikou LK v míře příslušné charakteru posuzované koncepce, i přesto, že konkrétně neřeší integraci zdravotního sektoru nebo se konkrétně nevěnuje jednotlivým typům zdravotních rizik.

13. Vyhodnocení, zda a jak je do koncepce zahrnuta podpora environmentálně šetrné dopravy, snižování zatížení tranzitní a nákladní dopravou. •

Podpora environmentálně šetrné dopravy je řešena v hodnocení naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí (referenční cíl 17). Opatření směřující k tomuto cíli jsou součástí pilíře B Infrastruktura (např. B3 Rozvoj dopravní infrastruktury pro nemotorovou dopravu; opatření k zavádění integrovaného systému, lepší obslužnosti území, podporující budování sítě cyklostezek, preference železniční dopravy, apod.).

14. Vyhodnocení, zda koncepce podporuje využití nejlepších dostupných technologií, šetřících životní prostředí. •

Posouzení míry podpory využívání BAT technologií je řešeno v hodnocení naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí (referenční cíl 4) v kapitole 6.

15. Vyhodnocení vlivů rozvoje infrastruktury pro cestovní ruch. •

Vyhodnocení možných dopadů a jejich závažnosti způsobených rozvojem infrastruktury pro cestovní ruch je uvedeno v kapitole 6 v rámci posouzení pilíře C Cestovní ruch – opatření C1 Rozvoj turistického ruchu.

16. Vyhodnocení vlivů rozvoje dopravní infrastruktury a technické vybavenosti.

114


•

Vyhodnocení možných dopadů způsobených rozvojem dopravní a technické infrastruktury je uvedeno v kapitole 6 v rámci posouzení pilíře B Infrastruktura.

17. Při stanovení kritérií pro výběr projektů klást důraz na kritéria ochrany přírody a krajiny, kritéria ochrany lidského zdraví a přednosti využití brownfields. •

Podmínka je zohledněna v kapitole 11.

14.2 Souhrnné vypořádání připomínek V příloze č. 10 je v přehledné tabulce uvedeno vypořádání se všemi připomínkami ke koncepci PR HSO LK všech dotčených subjektů.

115


15 Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci 15.1 Závěry a doporučení Obecně lze konstatovat, že jednou z výchozích a základních charakteristik koncepce PR HSO LK je ochrana a zlepšení životního prostředí i veřejného zdraví a že rozvoj kraje je navrhován v souladu s principy udržitelného rozvoje. Z tohoto tvrzení vyplývá, že většina navržených opatření bude mít příznivé důsledky na životní prostředí a zdraví a že případné nepříznivé vlivy, které lze předpokládat při realizaci některých opatření, budou v rámci monitoringu a kontroly realizace a implementace koncepce podchyceny a účinně eliminovány nebo minimalizovány. K tomu účelu byla v samotném vyhodnocení SEA navržena řada potřebných opatření a indikátorů pro výběr i realizaci projektů, jež budou naplňovat navržená opatření PR HSO LK. Příznivé dopady z realizace koncepce PR HSO LK v dotčeném území lze očekávat u všech složek životního prostředí. Pro některé z nich jsou v koncepci přímo programově navržena opatření a aktivity přispívající k zlepšování jejich stávajícího stavu (např. opatření přispívající ke zlepšení a ochraně kvality vod a vodního režimu krajiny, revitalizaci krajiny, kvality ovzduší, opatření pro ochranu a zlepšení přírody, chráněných území a významných krajinných prvků a jiných přírodně hodnotných území, opatření pro odstranění kontaminace prostředí a starých ekologických zátěží a další – viz. naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí). Nepříznivé dopady na životní prostředí a veřejné zdraví lze očekávat pouze při realizaci některých opatření, jež se týkají především nové výstavby (obytných, průmyslových i podnikatelských objektů, některých objektů služeb a objektů či areálů pro sport a rekreaci) a dopravní infrastruktury. Ty mohou být však do značné míry eliminovány účinnými zmírňujícími opatřeními. Nezanedbatelná je i skutečnost, že u nových staveb jsou v některých případech požadovány přísnější podmínky a limity než u stávajících staveb (např. ochrana před hlukem) a např. již samotnou koncepcí je doporučováno prioritní využití ploch brownfields před rozšiřováním zastavěných ploch na území volné krajiny. Koncepce PR HSO LK je koncipována v souladu se stanovenými referenčními cíli ochrany životního prostředí i v souladu s existujícími a schválenými koncepčními dokumenty na úrovni EU, ČR a kraje. Předloženou koncepci lze za podmínky dodržování navržených zmírňujících opatření doporučit k realizaci.

15.2 Návrh stanoviska STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle § 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č.93/2004 Sb. a zákona č. 163/2006 Sb., k návrhu koncepce „Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje“ 116


(dále pouze „PR HSO LK“) verze 20.12.2006 Předkladatel koncepce:

Liberecký kraj


ARR – Agentura regionálního rozvoje


Ing. Zuzana Toniková (osvědčení odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí č.j. 2826/316/OPVŽP/94, vydáno 31.5.1994; č.j. 4532/OPVŽP/02, ze dne 18.9.2002, prodloužení autorizace č.j. 45585/ENV/06, ze dne 8.8.2006) ve spolupráci s CityPlan, spol.s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, IČ: 47307218 RNDr. Oldřich Bušek (autorizace č.j. 630/3245/04 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění)

PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ: Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a zákona č. 163/2006 Sb., (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“), bylo Ministerstvu životního prostředí předloženo dne 11.9.2006 Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 21.9.2006 zveřejněním oznámení koncepce v Informačním systému SEA a rozesláním oznámení koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Zjišťovací řízení bylo ukončeno dne 25.10.2006 vydáním závěru zjišťovacího řízení. Návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, zpracovaném v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., byl Ministerstvu životního prostředí předložen dne ………….. po kontrole náležitostí byl dne ………….. zveřejněn v Informačním systému SEA a rozeslán dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Veřejné projednání „Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje“ včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí se konalo dne ………….. v ………….. Zápis z veřejného projednání obdrželo Ministerstvo životního prostředí dne…………. STRUČNÝ POPIS KONCEPCE: Zpracovaný PR HSO LK je považován za pilotní rozvojový dokument tohoto charakteru nejen v rámci Libereckého kraje, ale celé České republiky na návrhové období do roku 2013. Celkem 6 stanovených hospodářsky slabých oblastí Podralsko, Západní Českolipsko, Frýdlantsko, Hrádecko - Chrastavsko, Centrální Semilsko a Cvikovsko bylo vymezeno při zpracování dlouhodobého dokumentu Strategie rozvoje Libereckého kraje (schváleno 2002) a aktualizovány v Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, a to na základě posouzení 6 následujících zvolených ekonomických a sociálních kriterií: 1. míra nezaměstnanosti (k 31.12.2001 větší než 10 %),

117


2. intenzita podnikatelských aktivit (méně než 170 podnikatelských subjektů na 1 000 obyvatel), 3. daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí nižší než 4 000 Kč/ obyvatele), 4. hustota zalidnění (menší než 50 obyv./km2), 5. podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách, 6. podíl obyvatelstva bez maturity. Pro každou oblast byl zpracován program rozvoje o dvou základních částech. První analytická část popisuje současnou situaci oblasti a její problémy, návrhová část definuje prioritní oblasti, specifické cíle, opatření a navazující aktivity s konkrétními projekty na základě identifikovaných nedostatků. Každá oblast se liší svými specifickými podmínkami a problémy, spojuje je však daná míra zvolených kritérií pro hospodářsky slabou oblast. Jak vyplývá z názvu dokumentu – Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí, lze správně očekávat jako hlavní strategický cíl: Oblast HSO je hospodářsky rozvinutou a stabilní oblastí Libereckého kraje s kvalitním životním prostředím. Cílem věcné náplně dokumentu je definovat současný hospodářský stav jednotlivých oblastí, dále pak směr a způsob budoucího rozvoje pomocí navržených opatření k dosažení zmíněného hlavního strategického cíle do roku 2013 . Cílené směřování rozvoje vychází z analytické části a následné souhrnné SWOT analýzy, která poukazuje na míru rovnováhy mezi silnými a slabými stránkami v jednotlivých oblastech. K dosažení hlavního strategického cíle je v návrhové části PR HSO LK formulováno 5 samostatných prioritních oblastí A až E. Každá oblast je blíže specifikována určením svého strategického cíle, který je naplňován a detailněji směrován pomocí navazujících opatření. Ty jsou dále upřesňovány v podobě aktivit a konkrétních projektů, jež dále řeší dílčí problémy a nedostatky jednotlivých HSO, které byly identifikovány na základě analytické části koncepce. STRUČNÝ POPIS POSOUZENÍ: Posouzení vlivů koncepce “PR HSO LK” na životní prostředí a veřejné zdraví bylo provedeno v souladu se zákonem a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2006 Sb., v platném znění. Dílčí posuzování jednotlivých částí a verzí koncepce bylo prováděno průběžně se zpracováním koncepce, čímž byla zajištěna průběžná optimalizace koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí, a to pomocí upřesňování formulace cílů, opatření a aktivit, ale i výběru kritérií pro výběr projektu. Nakonec bylo provedeno celkové posouzení konečné verze koncepce z 20.12.2006. Vzhledem k průběžné optimalizaci koncepce (která však přesně musela splňovat požadavky zadavatele - Libereckého kraje) nebylo nutno v konečném vyhodnocení SEA již zásadně měnit formulace koncepce nebo doporučovat zásadní změny. Zpracovatelé koncepce ve velké většině akceptovali doporučení zpracovatele SEA a v dokumentu je zohlednili. Dílčí doporučení nebo doplnění některých částí koncepce (např. kritéria pro výběr projektů, opatření k minimalizaci vlivů při realizaci koncepce, apod.) jsou uvedena v příslušných kapitolách vyhodnocení SEA. Pro vyhodnocení vlivů koncepce byl zvolen systém vyhodnocení vlivů podle jednotlivých navržených opatření rozvoje kraje, ale i podle stanovených složek životního prostředí 118


a referenčních cílů ochrany životního prostředí. Vzhledem k charakteru koncepce, tj. zpracování na obecné úrovni, mohlo být vyhodnocení vlivů koncepce provedeno pouze na obdobné obecné úrovni. Současně bylo provedeno i samostatné kompletní vyhodnocení vlivů koncepce PR HSO LK na lokality NATURA 2000, které je součástí vyhodnocení SEA. Obecně lze konstatovat, že jednou z výchozích a základních charakteristik koncepce PR HSO LK je ochrana a zlepšení životního prostředí i veřejného zdraví a že rozvoj kraje je navrhován v souladu s principy udržitelného rozvoje. Z tohoto tvrzení vyplývá, že většina navržených opatření bude mít příznivé důsledky na životní prostředí a zdraví a že případné nepříznivé vlivy, které lze předpokládat při realizaci některých opatření, budou v rámci monitoringu a kontroly realizace a implementace koncepce podchyceny a účinně eliminovány nebo minimalizovány. K tomu účelu byla v samotném vyhodnocení SEA navržena řada potřebných opatření a indikátorů pro výběr i realizaci projektů, jež budou naplňovat navržená opatření PR HSO LK. Příznivé dopady z realizace koncepce PR HSO LK v dotčeném území lze očekávat u všech složek životního prostředí. Pro některé z nich jsou v koncepci přímo programově navržena opatření a aktivity přispívající k zlepšování jejich stávajícího stavu (např. opatření přispívající ke zlepšení a ochraně kvality vod a vodního režimu krajiny, revitalizaci krajiny, kvality ovzduší, opatření pro ochranu a zlepšení přírody, chráněných území a významných krajinných prvků a jiných přírodně hodnotných území, opatření pro odstranění kontaminace prostředí a starých ekologických zátěží a další – viz. naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí). Nepříznivé dopady na životní prostředí a veřejné zdraví lze očekávat pouze při realizaci některých opatření, jež se týkají především nové výstavby (obytných, průmyslových i podnikatelských objektů, některých objektů služeb a objektů či areálů pro sport a rekreaci) a dopravní infrastruktury. Ty mohou být však do značné míry eliminovány účinnými zmírňujícími opatřeními. Nezanedbatelná je i skutečnost, že u nových staveb jsou v některých případech požadovány přísnější podmínky a limity než u stávajících staveb (např. ochrana před hlukem) a např. již samotnou koncepcí je doporučováno prioritní využití ploch brownfields před rozšiřováním zastavěných ploch na území volné krajiny. Koncepce PR HSO LK je koncipována v souladu se stanovenými referenčními cíli ochrany životního prostředí i v souladu s existujícími a schválenými koncepčními dokumenty na úrovni EU, ČR a Libereckého kraje. Předloženou koncepci lze za podmínky dodržování navržených zmírňujících opatření doporučit k realizaci a vydat souhlasné stanovisko. Závěry posouzení: Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., na základě návrhu koncepce, zpracovaného posouzení koncepce podle zákona č. 100/2001 Sb., včetně vyhodnocení koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění; vyjádření dotčených orgánů státní správy, dotčených územně samosprávných celků a veřejnosti a výsledků veřejného projednání vydává:

119


SOUHLASNÉ STANOVISKO k návrhu koncepce „Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje“, verze z 20.12.2006, za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska. Za předpokladu splnění níže uvedených podmínek je možno konstatovat, že Program hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje nemá významný negativní vliv na dotčené území: A. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví: 1) Při výběru realizačních projektů pro plnění cílů a opatření koncepce PR HSO LK budou respektována kritéria, navržená v kapitole 11 vyhodnocení SEA. 2) Při realizaci opatření a aktivit navržených v koncepci budou respektována či dodržována opatření k eliminaci a minimalizaci potenciálních negativních vlivů realizace koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, uvedené v kapitole 7 a 12 vyhodnocení SEA. 3) Předkladatel koncepce zveřejní na svých internetových stránkách vyhodnocení došlých vyjádření a připomínek z veřejného projednání, a to jak ke koncepci, tak i k jejímu posouzení. B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy NATURA 2000: 1) Konkrétní opatření, realizovaná na základě PR HSO LK, budou respektovat územní ochranu a integritu lokalit soustavy NATURA 2000 v Libereckém kraji. Uvedená podmínka musí být zohledněna v navazujících plánech a v konkrétních projektech naplňujících PR HSO LK. Ministerstvo životního prostředí dále předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého řešení co nejširší publicitu a informování veřejnosti.

…………………………………………………… Ing. Jaroslava HONOVÁ ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC

120


Seznam osob podílejících se na posouzení Ing. Zuzana Toniková – ENVI-TON, autorizovaná osoba dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., [email protected], osvědčení odborné způsobilosti č.j. 2826/316/OPVŽP/94 ze dne 31.5.1994, autorizace dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., č.j. 4532/OPVŽP/02, ze dne 18.9.2002, prodloužení autorizace č.j. 45585/ENV/06, ze dne 8.8.2006, Nám. Interbrigády 3, 160 00 Praha 6, IČO: 40827526 CITYPLAN, spol. s r.o. Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 IČO: 47307218 Ing. Hana Koryntová, [email protected] Ing. David Jindra, [email protected] Ing. Monika Měchurová, [email protected] Mgr. Pavel Frolka, [email protected] RNDr. Oldřich Bušek - autorizovaná osoba podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro hodnocení vlivů koncepcí a záměrů na území soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti) – autorizaci vydalo MŽP, č.j. 630/3245/04 dne 30.11.2004, [email protected], Pod Jelením skokem 5, 361 01 Karlovy Vary, IČO: 46872990

Praha, 22.12.2006

121


Použité podklady Literatura: [1]

Culek, M. et.al. Biogeografické členění České republiky. Praha: MŽP, ENIGMA, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3.

[2]

Quitt, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971.

[3]

Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji. Integrovaný krajský program snižování emisí a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší. Liberec: Liberecký kraj, ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o., 2003. Dostupné z: http://www.krajlbc.cz/index.php?page=1155 [25.10.2005].

[4]

Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. Praha: Český statistický úřad, 2002.

[5]

Mackovčin P., Sedláček M., Kuncová J. et al. Liberecko. In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR. 3.díl. Praha, Brno: AOPK ČR, EkoCentrum, 2002.

[6]

Hromek, J. et al. Koncepce ochrany přírody Libereckého kraje. Část A. Liberec: Jan Hromek – Lesprojekt, lesnické a parkové úpravy, Liberecký kraj, 2004. Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1034 [16.10.2006].

[7]

Modrý M. & Sýkorová J. 2004: Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=528 [1.11.2006].

[8]

Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010. Praha: MŽP, 2004.

[9]

Strategie udržitelného rozvoje České republiky. Praha: MŽP 2004.

[10] Hřebík, Š. (ed.): Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020. Praha: Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 2005. Dostupné z: http://www.krajlbc.cz/public/orlk/finalni_verze_sur_lk_x05_d271074b54.rtf. [11] Strategie hospodářského růstu České republiky 2005-2013. Praha: Úřad vlády ČR, 2005. Dostupné z: www.hospodarskastrategie.org/. [12] Svobodová, J.: Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2004. [13] Handbook on SEA for Cohesion Policy 2007-2013. Exeter: GRDP, 2006. Dostupné z: http://www.environmentagency.gov.uk/commondata/103196/1331125?referrer=/grdp [21.9.2006]. [14] Hodnocení vlivů na zdraví Health Impact Assessment (HIA) pro strategické hodnocení vlivů na životního prostředí (SEA). Praha: MŽP ČR, MZd ČR, SZÚ, 2006. [15] Volf, J., Janout, V.: Hodnocení vlivu na zdraví v hygienické službě. In: Hygiena, 2001, vol. 46, no. 3, p. 148-156. [16] Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (NEHAP). Praha: MZd ČR a MŽP ČR, 1998. Dostupné z: http://www.szu.cz/chzp/nehap/_nehapcz.htm [25.10.2006].

122


[17] Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století. Praha: MZd, MŽP. [18] Valenta, V. et al. Zdravotní politika Libereckého kraje. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel. Liberec: Krajský úřad Libereckého kraje, 2005. Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1682 [6.10.2006]. [19] Air Quality Guidelines for Europe (Směrnice pro kvalitu ovzduší v Evropě). Dostupné z: http://www.ecmost.cz/ver_cz/ovzdusi/smernice/smernice3.htm [26.10.2006]. [20] Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1998. ČHMÚ, ÚOČO. Dostupné z: http://opuntia.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr98cz/kap_0234/kap_0234.htm [27.10.2006]. [21] Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami. Praha: MŽP, 2004. Dostupné z: http://www.env.cz/AIS/webpub.nsf/$pid/MZPLSF4H1VU6/$FILE/oov_79_Uran_20040414.pdf [27.10.2006]. Elektronické zdroje: [22] http://www.chmu.cz [23] http://www.chmu.cz/uoco/isko/tab_roc/tab_roc.html - ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší. [24] https://195.113.196.19/mapserv/php/maps.php - Mapový server životního prostředí Libereckého kraje. [25] http://www.chmu.cz/uoco/isko/isko2/exceed/summary/limit_2005.html - ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší. [26] http://www.chmu.cz/uoco/isko/isko2/exceed/summary/limit_2006.html - ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší. [27] http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/dpp/ - Povodňový plán Libereckého kraje. [28] http://www.chmu.cz/uoco/data/emise/gnavemise.html - ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší. [29] http://www.severnicechy.info/cz/trojzemi/ Trojmezí.

-

Informační

internetové

stránky

[30] http://www.szu.cz/chzp/ovzdusi/mzso/documents/i_9_10.htm - SZÚ: Centrum hygieny životního prostředí, MONARO. [31] http://www.irz.cz/obsah/ohlasovane-latky - IRZ: Informace o ohlašovaných látkách. [32] http://www.eper.ec.europa.eu/eper/pollutant_list.asp?#8 description.

-

EPER:

Substance

[33] http://www.piskac.cz/ETD/Default.htm - Ekotoxikologická databáze. [34] http://www.chomutovmesto.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5245&id_org=5245&id=183894&p1=0&p2= &p3= - Město Chomutov: Dokumenty krizového řízení. [35] http://ceho.vuv.cz/CeHO/CeHO/Informacni_systemy/CeHO_Produkce_OKEC_02 _az_04_2000.doc - VÚV T.G.M.: CeHO - Produkce odpadů z hlediska původu 123


podle odvětvové klasifikace ekonomických činností a kategorie v územním členění na kraje, 2002–2004. Legislativa: [36] Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. [37] Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. [38] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [39] Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. [40] Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. [41] Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. [42] Nařízení vlády č. 429/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. [43] Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. [44] Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.

124


Seznam zkratek AOT40

přízemní ozón - kritická úroveň kumulativní expozice nad prahovou hodnotu 40 ppb (z angl. Accumulated exposure over a threshold of 40 ppb)

ARO

akutní respirační onemocnění

AVG

aritmetický průměr

BPEJ

bonitované půdně ekologické jednotky

C

Cvikovsko

CBA

Cost Benefit Analysis

CEHAPE

Children´s Environment and Health Action Plan for Europe

CO

oxid uhelnatý

CS


ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

DCE

dichlorethan

EHAPE

The European Health Action Plan for Europe

EIA

posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment)

EO

ekvivalentní obyvatel

ES

ekologická stabilita

EU

Evropská Unie

EVVO

environmentální výchova, vzdělávání a osvěta

F

Frýdlantsko

GEOM

geometrický průměr

HIA

posuzování vlivů na veřejné zdraví (Health Impact Assessment)

HPJ

hlavní půdní jednotka

HCH

Hrádecko - Chrastavsko

HSO

hospodářsky slabá oblast

CHLÚ

chráněné ložiskové území

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

INPSE

Integrovaný národní plán snižování emisí

KES

koeficient ekologické stability

KOH LK

Koncepce odpadového hospodářství Libereckého kraje

KPE

kaz, plomba, extrakce zubu

KSEI

Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší

KÚ

krajský úřad 125


LBC

lokální biocentrum

LBK

lokální biokoridor

LFA

Less Favoured Areas (území s méně příznivými podmínkami)

LK

Liberecký kraj

LV

limitní hodnota (pro imise)

LVS

lesní vegetační stupeň

LV+MT

imisní limit zvýšený o toleranční mez

MONARO

monitoring akutních respiračních onemocnění

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MT

mez tolerance

MZSO

monitorování zdravotního stavu obyvatel

MŽP ČR

Ministerstvo životního prostředí České republiky

NEHAP

Národní akční plán zdraví a životního prostředí (National Environmental Health Action Plan)

NOx

oxidy dusíku

NPK-P

nejvyšší přípustné koncentrace (škodlivin)

NV

nařízení vlády

OHRR

odbor regionálního a hospodářského rozvoje

OP

ochranné pásmo

OÚ

obecní úřad

P

Podralsko

PAU

polycyklické aromatické uhlovodíky

PEL

přípustný expoziční limit

PER

tetrachlorethylen

PHO

pásmo hygienické ochrany

PM10

suspendované částice (částice, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře) frakce PM10, které projdou velikostně selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µg odlučovací účinnost 50 %

POH

plán odpadového hospodářství

ppm

jednotka koncentrace (parts per million; jedna miliontina celku)

PPO

protipovodňová opatření

PR HSO LK Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje PR LK

Program rozvoje Libereckého kraje

PUPFL

pozemky určené k plnění funkcí lesa

RD

rodinné domy

126


SEA

hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment)

SEZ

Staré ekologické zátěže

SFDI

Státní fond dopravní infrastruktury

SZO

Světová zdravotnická organizace (= WHO – World Health Organization)

TTP

trvalé travní porosty

ÚP

územní plán

ÚPD

územně plánovací dokumentace

ÚPNSÚ

územní plán sídelního útvaru (návrh)

ÚP VÚC

územní plán velkého územního celku

ÚSES

územní systém ekologické stability

VKP

významný krajinný prvek

VLS ČR

Vojenské lesy a statky

VOC

těkavé organické látky

VTL

vysokotlaké vedení zemního plynu

VVP

vojenský výcvikový prostor

VVV

vrozené vývojové vady

WHO

World Health Organization (= SZO – Světová zdravotnická organizace)

ZCHÚ

zvláště chráněné území

ZPF

zemědělský půdní fond

ZČ


ZP LK

Zdravotní politika Libereckého kraje

ŽP

životní prostředí

127


Seznam příloh 1.

Zobrazení HSO na území Libereckého kraje

2.

Grafické vymezení ochrany přírody a krajiny v HSO LK

3.

Přehled obcí HSO LK

4.

Lesní vegetační stupně

5.

Vyhodnocení vlivů koncepce PR HSO LK na lokality soustavy NATURA 2000

6.

Posouzení souladu PR HSO LK s KSEIZLO LK a KOH LK

7.

Stanovení kritérií pro výběr projektu

8.

Ovlivněné environmentální faktory z pohledu veřejného zdraví

9.

Výsledky měření MZSO a ČHMÚ

10. Souhrnné vypořádání vyjádření ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví 11. Stanovisko MŽP ČR, odboru výkonu státní správy V v Liberci

128

PROGRAM ROZVOJE HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ LIBERECKÉHO KRAJE

Recommend Documents