PROGRAM ROZVOJE HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ LIBERECKÉHO KRAJE

OZNÁMENÍ KONCEPCE

podle § 10c zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č.93/2004 Sb., a zákona č.163/2006 Sb., v rozsahu podle přílohy č.7

PROGRAM ROZVOJE HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ LIBERECKÉHO KRAJE

Předkladatel: Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a 461 80 Liberec

Obsah: A.

ÚDAJE O PŘEDKLADATELI .................................................................................................................................... 3

A.1.

Název organizace .................................................................................................................................... 3

A.2.

IČ, bylo-li přiděleno ................................................................................................................................ 3

A.3.

Sídlo (bydliště) ........................................................................................................................................ 3

A.4.

Jméno, příjmení, pracoviště, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele .............................. 3

B.

ÚDAJE O KONCEPCI ................................................................................................................................................. 4

B.1.

Název....................................................................................................................................................... 4

B.2.

Obsahové zaměření (osnova) .................................................................................................................. 4

B.3.

Charakter ................................................................................................................................................ 9

B.4.

Zdůvodnění potřeby pořízení................................................................................................................. 10

B.5.

Základní principy a postupy (etapy) řešení........................................................................................... 11

B.6.

Hlavní cíle ............................................................................................................................................. 15

B.7.

Přehled uvažovaných variant řešení ..................................................................................................... 15

B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry .............................................................................................................................................................. 15 B.9.

Předpokládaný termín dokončení.......................................................................................................... 18

B.10.

Návrhové období ............................................................................................................................... 19

B.11.

Způsob schvalování........................................................................................................................... 19

C.

ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ................................................................................................................................ 20

C.1.

Vymezení dotčeného území.................................................................................................................... 20

C.2.

Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny....................... 20

C.3.

Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území.................................................. 20

C.3.1 Klima................................................................................................................................................... 20 C.3.2 Ovzduší................................................................................................................................................ 22 C.3.3 Voda .................................................................................................................................................... 25 C.3.4 Geomorfologie..................................................................................................................................... 26 C.3.5 Horninové prostředí............................................................................................................................. 27 C.3.6 Půda..................................................................................................................................................... 28 C.3.7 Příroda ................................................................................................................................................. 30 C.3.8 Fauna a flóra, ekosystémy ................................................................................................................... 34 C.3.9 Krajina................................................................................................................................................. 41 C.310 Kulturní památky................................................................................................................................ 42 C.3.11 Archeologické památky..................................................................................................................... 43 C.4.

Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území .................................................................... 44

D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ .............................................................................................................................................................. 46 E.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ................................................................................................................................................ 47

E.1.

Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky .................................................... 47

1

E.2.

Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce.............................. 47

E.2.1

Územní vymezení hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje i s obcemi............................. 47

E.2.2

Mapa zvláště chráněných území v Libereckém kraji .................................................................... 47

E.2.3

Mapa lokalit NATURA 2000 v Libereckém kraji......................................................................... 47

E.2.4

Mapa územního systému ekologické stability Libereckého kraje ................................................. 47

E.3.

Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví..... 47

E.3.1 Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle §45i zákona č.114/1992 Sb., ve znění zákona č.218/2004 Sb.......................................................................................................................... 47 E.3.2

Hodnocení vlivů na veřejné zdraví................................................................................................ 48

E.3.3

Zapojení veřejnosti do procesu SEA PR HSO LK ........................................................................ 49

Zpracovatelé oznámení koncepce............................................................................................................................................. 51 Datum zpracování oznámení koncepce .................................................................................................................................... 51 Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob, které se podílely na zpracování oznámení koncepce ..................................... 51 Podpis oprávněného zástupce předkladatele ............................................................................................................................ 51 Podklady .................................................................................................................................................................................. 52 Seznam použitých zkratek........................................................................................................................................................ 53 Seznam příloh .......................................................................................................................................................................... 55

Seznam obrázků: OBRÁZEK Č. 1: VYMEZENÍ KLIMATICKÝCH OBLASTÍ V LIBERECKÉM KRAJI ........................................................... 21 OBRÁZEK Č. 2:VYMEZENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (STAV ROKU 2004) ................................. 24 OBRÁZEK Č. 3: BIOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ LIBERECKÉHO KRAJE ......................................................................... 35 OBRÁZEK Č. 4: FYTOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ LIBERECKÉHO KRAJE ....................................................................... 37

Seznam tabulek: TABULKA Č.1: PODÍL ROZLOHY HSO NA CELKOVÉ ROZLOZE LIBERECKÉHO KRAJE .............................................. 20 TABULKA Č.2: CHARAKTERISTIKY KLIMATICKÝCH OBLASTÍ ................................................................................. 21 TABULKA Č.3: CELKOVÉ EMISE HLAVNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ, PODÍLY PODLE KATEGORIÍ ZDROJŮ -1 ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ (TIS.T.ROK ) ........................................................................................................... 23 TABULKA Č.4: PROCENTNÍ ZASTOUPENÍ PROFILŮ STÁTNÍ SÍTĚ JAKOSTI VOD V TŘÍDÁCH JAKOSTI VOD PODLE SKUPIN UKAZATELŮ (ÚDAJE ZA ROK 2004) ......................................................................................... 25 TABULKA Č.5: CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD ........................................................................ 26 TABULKA Č.6: BILANCE PŮDY A PODÍLY Z CELKOVÉ VÝMĚRY (STAV K 31. 12. 2004) ........................................... 30 TABULKA Č.7: ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ (STAV K 31. 12. 2004)........................................................................ 30 TABULKA Č.8: EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY .................................................................................................. 32 TABULKA Č.9: PTAČÍ OBLASTI ............................................................................................................................... 33 TABULKA Č.10: NADREGIONÁLNÍ BIOCENTRA ....................................................................................................... 33 TABULKA Č.11: NADREGIONÁLNÍ BIOKORIDORY ................................................................................................... 34 TABULKA Č.12: BIOREGIONY V LIBERECKÉM KRAJI .............................................................................................. 35 TABULKA Č.13: PŘEHLED PLO V LIBERECKÉM KRAJI ........................................................................................... 39 TABULKA Č.14: KATEGORIZACE LESŮ V LIBERECKÉM KRAJI................................................................................. 40 TABULKA Č.15: PŘEHLED VÝVOJE POŠKOZENÍ LESNÍCH POROSTŮ (KOMPLEXNÍ POŠKOZENÍ DLE DRUŽICOVÝCH SNÍMKŮ)......................................................................................................................................................... 41 TABULKA Č.16: KULTURNÍ PAMÁTKY V LIBERECKÉM KRAJI ................................................................................. 42 TABULKA Č.17: ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY LIBERECKÉHO KRAJE....................................................................... 43

2

A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI A.1.

Název organizace

Krajský úřad Libereckého kraje - Odbor hospodářského a regionálního rozvoje A.2.

IČ, bylo-li přiděleno

IČ: 70891508 A.3.

Sídlo (bydliště)

U Jezu 642/2a 461 80 Liberec A.4.

Jméno, příjmení, předkladatele

pracoviště,

telefon

ve věcech smluvních: Petr Skokan hejtman Libereckého kraje telefon: 485 226 300 e-mail: [email protected] ve věcech technických: Mgr. Michael Otta vedoucí odboru hospodářského a regionálního rozvoje telefon: 485 226 553 e-mail: [email protected]

3

a

e-mail

oprávněného

zástupce

B. ÚDAJE O KONCEPCI B.1.

Název

Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje (v dalším textu bude uváděn jen název PR HSO LK) B.2.

Obsahové zaměření (osnova)

Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje (HSO LK) byly vymezeny při zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, a to na základě posouzení 6 následujících zvolených ekonomických a sociálních kriterií: ƒ míra nezaměstnanosti (k 31.12.2001 větší než 10 %), ƒ intenzita podnikatelských aktivit (méně než 170 podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel), ƒ daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí nižší než 4000 Kč/ obyvatele), ƒ hustota zalidnění (menší než 50 obyv./km2), ƒ podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách, ƒ podíl obyvatelstva bez maturity. Podle těchto ukazatelů bylo v Libereckém kraji vymezeno celkem 6 hospodářsky slabých oblastí (HSO), jimiž jsou: ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Cvikovsko Frýdlantsko Hrádecko-Chrastavsko Podralsko Centrální Semilsko Západní Českolipsko.

Jejich lokalizace je patrná z mapové přílohy č.1. Pro každou z těchto 6ti HSO bylo zadáno Agentuře regionálního rozvoje Nisa zpracování programu rozvoje a to v rozsahu níže uvedené osnovy, která je pro všechny PR HSO LK shodná. Obsah koncepce PR HSO LK:

A) ANALYTICKÁ ČÁST 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI 3. ZÁKLADNÍ CAHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ

4

PILÍŘ A – EKONOMIKA HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců Výskyt deprimujících území tzv. brownfields Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů Vývojové trendy

VEŘEJNÁ EKONOMIKA ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Daňové příjmy v Kč Nedaňové příjmy v Kč Kapitálové příjmy v Kč Přijaté dotace v Kč Běžné výdaje v Kč Kapitálové výdaje v Kč Financování v Kč Úhrn aktiv/pasiv v Kč Obligatorní výdaje v Kč

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Železniční doprava Silniční doprava Nehodové úseky Doprava letecká Cyklistická a pěší doprava Vertikální doprava Hraniční přechody Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Vodovod a kanalizace Energetika Elektrická energie Plynofikace, vytápění Obnovitelné zdroje Komunikační systémy

CESTOVNÍ RUCH ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Popis současného stavu Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu Ubytovací zařízení Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu Sdružení na podporu cestovního ruchu Turistická informační centra Incomingová cestovní kancelář Vyhodnocení dotazníkové „akce“ starostů obcí

5

PILÍŘ B – SPOLEČNOST OBYVATELSTVO ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu školství a vzdělávání Indikátory pro školství a vzdělávání Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání

ZDRAVOTNICTVÍ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení Lůžková zdravotnická zařízení Zdravotnická zařízení Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici

SOCIÁLNÍ OBLAST KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Kulturní a historické atraktivity regionálního významu Kulturní zařízení Pravidelné a nepravidelné kulturní akce Památkové rezervace Památkové zóny

SPORT A TĚLOVÝCHOVA ƒ ƒ

Sportovní zařízení Pravidelné a nepravidelné sportovní akce

BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%) Počet žadatelů o práci na úrovni obce Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo Míra nezaměstnanosti Dlouhodobá míra nezaměstnanosti Sezónní nezaměstnanost Počet pracovních příležitostí po obcích

PILÍŘ C – PROSTŘEDÍ ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ 6

ƒ ƒ ƒ

Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti

OVZDUŠÍ VODA STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE PŘÍRODA A KRAJINA ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Zvláštní ochrana přírody Obecná ochrana přírody Krajinářské aspekty Územní systém ekologické stability Významné krajinné prvky (dle §3 „ze zákona“ i registrované dle §6) Ochrana dřevin

SUROVINY A ODPADY ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Ložiska nerostných surovin Závěr k problematice surovin Produkce komunálního odpadu Množství separovaného sběru podle druhu odpadu Skládky komunálního odpadu

ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST ENVIRONMENTÁNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA ƒ ƒ ƒ

Subjekty se zaměřením na EVVO Akce se zaměřením na EVVO Střediska EVVO

ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Zemědělský půdní fond a zemědělství Zemědělské pozemky – intenzita a způsoby jejich využívání Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas) Nevyužívané a ladem ležící pozemky Zemědělské hospodaření – rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny Zemědělské hospodaření – živočišná výroba, struktura Zemědělské hospodaření – využívání zemědělských pozemků pro energetické účely Zemědělské hospodaření – ekologické zemědělství Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru zemědělství Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru lesního hospodářství a myslivosti Rybářství, rybníkářství

FINANCOVÁNÍ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

PILÍŘ D – SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE 7

INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH V ÚZEMÍ MÍSTNÍ AGENDA 21 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Nadřazená ÚPD Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí Rozvojové programy Plány rozvoje vyšších celků Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí

PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Příslušný pověřený obecní úřad Příslušný finanční úřad Příslušná matrika Příslušný pracovní úřad Příslušný stavební úřad Příslušné obvodní oddělení Policie ČR Působnost hasičů Působnost záchranné služby

NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE ƒ ƒ ƒ

Nevládní neziskové organizace podle právní formy Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti Finanční příspěvky obcí nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru

4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ƒ ƒ ƒ ƒ

Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby

5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI 6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Rozdrobenost sídelní struktury Doprava Vzdělanostní struktura Nezaměstnanost Cestovní ruch

7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ƒ ƒ ƒ ƒ

Ekonomická základna Doprava a technická infrastruktura Cestovní ruch Školství, zdravotnictví 8

ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Kultura, památky, sport Bydlení a bytový fond Trh práce a zaměstnanost Životní prostředí Těžba surovin, odpady, staré ekologické zátěže Zemědělství a lesnictví Správa věcí veřejných Ostatní lokální a specifické problémy

B) NÁVRHOVÁ ČÁST 1. STRATEGICKÝ CÍL ROZVOJE ÚZEMÍ HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI 2. HLAVNÍ STRATEGICKÉ OBLASTECH

CÍLE

V

JEDNOTLIVÝCH

PRIORITNÍCH

3. PŘEHLED SPECIFICKÝCH (DÍLČÍCH) CÍLŮ A OPATŘENÍ 4. SPECIFIKACE OPATŘENÍ ƒ

Prioritní oblast A Hospodářský rozvoj

ƒ

Prioritní oblast B Infrastruktura

ƒ

Prioritní oblast C Cestovní ruch

ƒ

Prioritní oblast D Lidské zdroje

ƒ

Prioritní oblast E Životní prostředí

5. NÁVRH PRIORITNÍCH OPATŘENÍ A PROJEKTŮ 6. MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE S OKOLNÍMI KRAJI NEBO STÁTY 7. DOPADY OPATŘENÍ, AKTIVIT A PROJEKTŮ NA UKAZATELE PRO VYMEZOVÁNÍ HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ LIBERECKÉHO KRAJE PŘÍLOHA Č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY PŘÍLOHA Č.2: PŘEHLED KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ POSKYTNUTÝCH OBJEDNATELEM PŘÍLOHA Č.3: CITOVANÁ LITERATURA PŘÍLOHA Č.4: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA PŘÍLOHA Č.5: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT PŘÍLOHA Č.6: TABULKY A GRAFY

B.3.

Charakter

Zadavatel se domnívá, že takto rozsáhle a podrobně zadané dílo pro všechny HSO Libereckého kraje je z hlediska strategického plánování pilotním rozvojovým krokem nejen v rámci Libereckého kraje, ale i v rámci České republiky. Pilotním dokumentem lze tyto PR HSO LK vnímat i z hlediska toho, že jejich analytické členění je provedeno dle základních pilířů udržitelného rozvoje a součástí všech PR HSO LK je i vyhodnocení významu jednotlivých navržených rozvojových indikátorů a případné doporučení úpravy jejich rozsahu a specifikace pro jejich dalších monitoring po obcích či v území HSO. 9

Všech šest PR HSO LK, tj.: ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlatsko Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko

je zpracováno jako programový dokument koncepčního charakteru s důrazem na vyhodnocení rozvojového potenciálu území v oblasti ekonomické a sociální, avšak s výrazným ohledem na zachování nebo zlepšení současného stavu životního prostředí v řešeném území a s výrazným ohledem na veřejné zdraví. Pro dosažení stanovených cílů je zdůrazněno, že rozvojový potenciál a zdroje budou využívány a rozvíjeny v souladu s principy udržitelného rozvoje a v souladu s evropskými a národními rozvojovými cíli jako jsou Lisabonská strategie a Národní rozvojový plán, které definují směry komplexního hospodářského, sociálního a ekologického rozvoje. B.4.

Zdůvodnění potřeby pořízení

V rámci zpracovávání Programu rozvoje Libereckého kraje pro období 2004-2006 narazil Odbor hospodářského a regionálního rozvoje KÚ Libereckého kraje (OHRR KÚLK) na potřebu vymezit v rámci Libereckého kraje oblasti, jejichž ekonomicko sociální rozvojový potenciál je z nějakých důvodů oslabený či omezený. Pro Program rozvoje Libereckého kraje 2004-2006 se podařilo tyto oblasti na základě vybraných kritérií (viz. kapitola B.2) pouze vymezit. Jejich schválení bylo potvrzeno usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č.93/04/ZK. Skutečný rozvojový potenciál HSO však nebylo z časových důvodů v tomto období možné odborně zanalyzovat a odhalit tak příčiny jejich ekonomicko sociálního zaostávání. Z těchto důvodů přistoupil v roce 2004 Odbor hospodářského a regionálního rozvoje Libereckého kraje (v souladu se zákonem č.248/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o podpoře regionálního rozvoje) k zadání zpracování výše jmenovaných programů rozvoje hospodářsky slabých oblastí LK. Potřeba jejich pořízení byla vyvolána i absencí definovaných a s veřejností prokonzultovaných návrhů opatření, která by pomohla zjištěné příčiny a nedostatky hospodářské zaostalosti těchto lokalit postupně odbourávat. Výstupy z PR HSO LK (rozvojové cíle, priority, nedostatky a návrhy opatření na odstranění hospodářské zaostalosti) budou sloužit jako podklad pro tvorbu nového Programu rozvoje Libereckého kraje pro plánovací období 2007-2013. Tento střednědobý regionální strategický rozvojový dokument bude nejen zohledňovat takto zjištěné požadavky z území kraje, ale bude sledovat i jejich provázanost na finanční prostředky z Evropské Unie (přes Operační programy EU 2007-2013), z České republiky a z krajského rozpočtu.

10

B.5.

Základní principy a postupy (etapy) řešení

V úvodu byla OHRR KÚLK, coby zadavatelem prací, definována podrobná struktura všech Programů rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, vycházející ze čtyř hlavních pilířů udržitelného rozvoje a to jak pro základní analytické charakteristiky všech HSO, tak pro výběr indikátorů v těchto pilířích a pro zpracování návrhových částí. Základními pilíři PR HSO LK tudíž jsou: A – Ekonomika B – Společnost C – Prostředí D – Správa věcí veřejných Samotné programy jsou pak tvořeny třemi základními, na sebe navazujícími částmi (viz. osnova v kapitole B.2). Jedná se o část analytickou, na níž navazuje SWOT analýza. Doporučení pro další rozvoj území jsou shrnuta v části návrhové, v níž každý PR HSO formuluje nejen specifické cíle a opatření, ale také vyhodnocuje a popisuje další související nebo charakterizující skutečnosti – např. cíle opatření, jednotlivé aktivity naplňující opatření, popis projektů a kritéria pro výběr projektů, cílové skupiny, dopad opatření, doba realizace, apod. Návrhová část každého PR HSO LK členěna na následující hlavní kapitoly: 1. Strategický cíl rozvoje území HSO 2. Hlavní strategické cíle v jednotlivých prioritních oblastech 3. Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření 4. Specifikace opatření: ƒ

Prioritní oblast A Hospodářský rozvoj

ƒ

Prioritní oblast B Cestovní ruch

ƒ

Prioritní oblast C Životní prostředí

ƒ

Prioritní oblast D Lidské zdroje

5. Návrh prioritních opatření a projektů 6. Možnosti spolupráce s okolními kraji nebo státy 7. Dopady opatření, aktivit a projektů na ukazatele pro vymezování HSO Libereckého kraje Specifické cíle jsou v jednotlivých PR HSO formulovány pro každou ze čtyř prioritních oblastí v přehledné tabulce. Přehled dílčích (specifických) cílů: Prioritní oblast A – Hospodářský rozvoj: ƒ ƒ ƒ ƒ

Vytvořeny příznivé podmínky pro rozvoj podnikání a nové investice s důrazem na podporu malých a středních podniků Realizované investice v koncepčně a technicky připravených podnikatelských zónách Dostatečné finanční zabezpečení realizace rozvojových projektů Připravené zázemí pro rozvoj podnikatelských subjektů 11

ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Zkvalitněná dopravní infrastruktura, optimalizovaná dopravní obslužnost území Zkvalitněná technická infrastruktura Obnovená a optimalizovaná zemědělská činnost, pestrá zemědělská produkce, využívání možnosti alternativního zemědělství, zkvalitněn venkovský způsob života Zachovány všechny funkce krajiny, provedena její revitalizace, zkvalitněny všechny složky životního prostředí Využit potenciál opuštěných areálů a objektů po výrobní, zemědělské a vojenské činnosti Zajištěna vysoká informovanost o území jako podklad pro rozhodovací procesy, zajištěna programová a projektová vybavenost Dokončena privatizace v bývalém VVP Ralsko, podporovány vhodné privatizační záměry pomáhající rozvoji území a respektující jeho přírodní atributy = příklad specifického cíle pro HSO Podralsko

Prioritní oblast B – Cestovní ruch: ƒ ƒ ƒ

Infrastruktura pro cestovní ruch opravena a rozšířena Oblast HSO jako cíl cestovního ruchu aktivně propagována Cestovní ruch v HSO oživen

Prioritní oblast C – Životní prostředí: ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Emise SO2 a NOx na území HSO sníženy na úroveň emisí v Libereckém kraji V obcích HSO jsou vybudovány kanalizační sítě napojené na ČOV, ve všech obcích je vodovod Protipovodňová opatření v záplavových oblastech vybudována Sanace po těžbě uranu prováděny Staré ekologické zátěže (skládky odpadů, ropné látky v půdě) odstraněny Pyrotechnická asanace území (odstranění zbytků munice) v bývalém VVP Ralsko prováděna = příklad specifického cíle pro HSO Podralsko

Prioritní oblast D – Lidské zdroje: ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Stávající předškolní zařízení a základní školy v HSO zachovány a provozovány Podmínky pro další vzdělávání a rozvoj občanů zlepšeny Kvalita sociálních služeb pro obyvatele HSO zvýšena Územně technické podmínky pro realizaci nové bytové výstavby vytvořeny Kvalita a kultura bydlení zvýšena provedenými modernizacemi, rekonstrukcemi a regeneracemi stávajícího bytového fondu Obyvatelé obcí HSO zapojeni do aktivního života v obcích Komunikace mezi veřejností a veřejnou správou zlepšena

Formulace opatření, popis a jeho charakteristika je přehledně uspořádána podle jednotné struktury v následujících bodech: ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Stručný popis výchozí situace Cíle opatření Aktivity naplňující opatření realizovatelné do roku 2008 Aktivity naplňující opatření realizovatelné do roku 2013 Projekty naplňující konkrétní aktivitu Popis jednotlivých projektů Odhadované dopady projektů a aktivit na ukazatele vymezující HSO 12

ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Kritéria pro výběr projektů Realizační výstupy opatření Dopady realizovaných opatření do regionu HSO Cílové skupiny Garant realizace a spolupráce při realizaci Geografické pokrytí Délka realizace opatření Vazba na ostatní opatření Možnosti přeshraniční spolupráce

Pro každé opatření je charakterizována výchozí situace, jež vychází z údajů v analytické části Programu rozvoje HSO. Aktivity naplňující opatření i projekty naplňující aktivity jsou formulovány tak, aby řešily dílčí problémy či nedostatky, identifikované v analytické části PR HSO LK. Z hlediska vztahu formulovaných strategických cílů a dílčích strategických cílů k životnímu prostředí lze konstatovat, že strategické cíle jsou formulovány s ohledem na principy udržitelného rozvoje, řada z nich je přímo zaměřena na ochranu životního prostředí a trvalé zlepšování jeho současného stavu. PR HSO LK je v zásadě koncipován s výraznou preferencí příznivých dopadů rozvoje oblasti na životní prostředí a veřejné zdraví v každé ze stanovených prioritních oblastí. Pro příklad lze uvést některé z dílčích cílů jednotlivých opatření, např.: ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

zvýšení inovační schopnosti podniků zkvalitnění silniční infrastruktury podpora ekologicky příznivé dopravy zlepšení ochrany přírody a krajiny zlepšení životního prostředí vlivem snížení individuální automobilové dopravy zlepšení kvality ovzduší úspora energií v důsledku modernizace a optimalizace energetických soustav zvýšení využití potenciálu obnovitelných zdrojů realizace rozvoje území podle schválených ÚPD a rozvojových dokumentů v souladu s principy udržitelného rozvoje snížení podílu ladem ležících pozemků zvýšení atraktivity krajinného rázu, zpřístupnění pozemků pro využívání zachování a rozvíjení ostatních funkcí krajiny revitalizace brownfields likvidace objektů bývalých uranových dolů zlepšení vzhledu krajiny a životního prostředí podporovat podnikatelské a privatizační záměry respektující přírodní atributy území a mající pozitivní dopad na životní prostředí snižování emisí v ovzduší, zejména hlavních znečišťujících látek (oxidu siřičitého a oxidů dusíku) dosažení doporučených hodnot krajských emisních stropů pro Liberecký kraj šetrnější nakládání s energiemi a přírodními zdroji zlepšení monitoringu kvality ovzduší přispění ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel minimalizace znečišťování povrchových a podzemních vod zajistit výstavbu protipovodňových opatření

13

ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

zvýšit ochranu majetku, zdraví a života obyvatel před povodněmi v záplavových územích HSO předcházet vzniku povodní likvidace následků chemické těžby uranu rekultivace starých ekologických zátěží zamezení vzniku nových černých skládek odstranění ekologických zátěží způsobených kontaminací půdy zvýšení úrovně ekologického vědomí a chování obyvatel zlepšení výkonu ochrany přírody a krajiny, zvýšená péče o přírodu a krajinu zajistit funkční územní systém ekologické stability zvyšování stabilizace lesních ekosystémů a další

V návrhové části u jednotlivých navržených opatření jsou pak na základě dílčích cílů formulovány a navrhovány konkrétnější aktivity a projekty, naplňující navržené opatření. Tyto navržené aktivity by měly být následně rozpracovány do konkrétních realizačních projektů v jednotlivých lokalitách HSO. Zpracování všech PR HSO LK až ke konečnému znění a schválení probíhá v šesti postupných etapách. I. etapa (zajišťuje Agentura regionálního rozvoje Nisa s průběžnými konzultacemi s dotčenými obecními samosprávami, s odbornými organizacemi, s podnikateli, s NNO, s veřejností z HSO) ƒ ƒ ƒ ƒ

sbírání podkladů a dat z území každé HSO jejich vyhodnocení, tvorba tabulek, grafů, atd. zpracování analytické části (=I.část) zpracování SWOT analýzy každé HSO (=II.část)

II. etapa (zajišťuje Agentura regionálního rozvoje Nisa s průběžnými konzultacemi s OHRR KÚLK a s ostatními odbory KÚLK) ƒ

zpracování návrhové části s definováním cílů, opatření a s návrhem řešení pomocí konkretizovaných projektů (=III. část)

III. etapa (zajišťuje OHRR KÚLK ve spolupráci s Agenturou regionálního rozvoje Nisa) ƒ

veřejné diskuse nad PR HSO LK v rámci šesti kulatých stolů, situovaných do center jednotlivých hospodářsky slabých oblastí LK

IV. etapa (zajišťuje ENVI-TON Praha s průběžnými konzultacemi s Agenturou regionálního rozvoje Nisa a se spoluprací OHRR KÚLK) ƒ ƒ ƒ

zpracování hodnocení vlivů všech PR HSO LK na životní prostředí veřejné projednání dokumentace Hodnocení vlivů PR HSO LK na životní prostředí závěrečné Stanovisko MŽP ČR k PR HSO LK

V. etapa (zajišťuje Agentura regionálního rozvoje Nisa) ƒ

sbírání připomínek, jejich zpracování a vypracování závěrečného přehledu vypořádání

VI. etapa (zajišťuje OHRR KÚLK ve spolupráci s obecními samosprávami HSO LK ) 14

ƒ ƒ

projednání PR HSO LK v Radě Libereckého kraje, případně ve výborech LK schválení PR HSO LK v Zastupitelstvu Libereckého kraj

Jak vyplývá z výše uvedených popisů prací, základními principy zpracování všech PR HSO LK jsou: ƒ ƒ ƒ ƒ

B.6.

Analýza socioekonomických potřeb specifických pro jednotlivé lokality HSO LK Analýza stavu prostředí jednotlivých lokalit HSO LK Promítnutí řešení socioekonomických potřeb do strategických rozvojových cílů a opatření, tak aby byly v souladu s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví Demokratický a pro každého občana (majícího zájem o aktivní spoluúčast při tvorbě programů) otevřený přístup. Hlavní cíle

Hlavním cílem rozvoje HSO LK je dosáhnout vyváženého hospodářského, kulturního a vzdělanostního růstu těchto oblastí při respektování podmínek ochrany životního prostředí tak, aby tyto oblasti obstály v porovnání s ostatními oblastmi Libereckého kraje, popř. v porovnání s dalšími regiony v ČR. Cílem všech PR HSO LK je definovat stav a způsob rozvoje území, kterého má být dosaženo do roku 2013. Úkolem zpracování PR HSO LK je podrobně popsat jednotlivé HSO nejen pomocí dostupných statistických dat, ale také pomocí získaných informací z cílených rozhovorů s aktivními zástupci veřejné správy, podnikatelských aktivit i nevládních neziskových organizací žijících v HSO, dle toho dále definovat nejen společné a hlavní problémy těchto regionů, ale i lokální a specifické problémy obcí v HSO a na základě SWOT analýzy stanovit opatření, aktivity a pilotní projekty vedoucí k odstranění takto zjištěných rozvojových problémů. Snahou každého PR HSO je definovat specifické cíle a ukázat i prostorové a funkční vztahy HSO nejen uvnitř oblasti, ale i se sousedními kraji a obcemi. B.7.

Přehled uvažovaných variant řešení

Všech šest PR HSO LK je zpracováváno invariantně. B.8.

Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry

Programy rozvoje HSO LK jsou důležitou součástí soustavy strategických a programových dokumentů pro podporu regionálního rozvoje, kterou tvoří dokumenty doposud zpracovávané na úrovni kraje, dokumenty zpracovávané na úrovni státu a dokumenty Evropské unie pro využití strukturálních fondů. Vzhledem ke svému mnohostrannému obsahu a zaměření na oblasti hospodářského a sociálního rozvoje a zlepšení životního prostředí mají PR HSO LK vztah k mnoha koncepcím na národní i krajské úrovni, především v oblasti regionálního rozvoje, ale i z jiných oblastí. Dostupné relevantní koncepce a rozvojové programy byly pro zpracování 15

PR HSO LK zadavatelem (OHRR KÚLK) poskytnuty. Jejich seznam je uveden níže a to v členění podle problematiky jednotlivých odborů krajského úřadu: ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

odbor hospodářského a regionálního rozvoje odbor školství, mládeže a tělovýchovy odbor sociálních věcí a problematiky menšin odbor dopravy odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu odbor životního prostředí a zemědělství odbor zdravotnictví

Poskytnuté regionální dokumenty jsou zpracovány jak pro celý Liberecký kraj (krajské koncepce), tak i pro nižší oblastní nebo specifickou lokální úroveň nebo se jedná o oborové koncepce a programové dokumenty, týkající se Libereckého kraje nebo jeho některých specifických území. Koncepce a rozvojové dokumenty na národní úrovni : Specificky z hlediska vztahu PR HSO LK k životnímu prostředí je možno uvést koncepce na národní úrovni, jež jsou zohledněny ve výše uvedených krajských koncepcích i ve všech PR HSO LK: ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Strategie udržitelného rozvoje ČR, 2004 Státní politika životního prostředí (2004 - 2010) Strategie regionálního rozvoje České republiky Plán odpadového hospodářství ČR, 2003 Státní surovinová politika Státní energetická politika, 2004 Národní rozvojový plán ČR 2002-2006 Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 Operační programy ČR 2007-2013 Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR Akční plán zdraví a životního prostředí ČR Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie Národní program snižování emisí ČR Dopravní politika ČR Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti Národní strategie rozvoje cyklodopravy

Koncepce a rozvojové dokumenty na regionální úrovni týkající se Libereckého kraje: Odbor hospodářského a regionálního rozvoje 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Strategie rozvoje Libereckého kraje Program rozvoje Libereckého kraje Územní energetická koncepce LK Surovinová politika LK Populační analýza Libereckého kraje Monitoring nabídky a poptávky po bydlení v LK Frýdlantsko Studie rozvoje hospodářsky slabé oblasti Ralsko Vzdělanostní struktura obyvatelstva LK 16

10. Studie vlivu průmyslových zón v LK 11. Analýza podnikání - podnikatelské prostředí 12. Analýza podnikání - podnikatelská základna 13. Rozvojový koncept turistických stezek LK 14. Investiční záměry obcí Libereckého kraje do roku 2010 15. Bytová výstavba v Libereckém kraji 16. Grafické vyjádření datových vazeb v oblasti "Lidské zdroje" 17. Správní obvody obcí s rozšířenou působností 18. Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - I. etapa 19. Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - II. etapa 20. Program rozvoje LK 21. Studie přeshraničních vazeb LK - návaznost na důležité rozvojové záměry sousedních krajů a regionů 22. Strategie udržitelného rozvoje LK 2005-2020 23. Analýza podnikatelského prostředí pro vytváření klastrů v LK Odbor školství, mládeže a tělovýchovy 1. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2. Studie požadavků na strukturu vzdělanosti lidských zdrojů v hospodářské sféře pro oblast LK 3. Zpráva o stavu školství LK 4. Výroční zpráva o stavu koncepce a rozvoje sítě a o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje za školní rok 2002-2003 5. Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu Odbor sociálních věcí a problematiky menšin 1. Návrh směrů rozvoje sociální práce a sociálních služeb na území LK 2. Návrh směrů protidrogové politiky, prevence sociálně patologických jevů ve společnosti a spolupráce s policejními složkami na úseku ochrany veřejného pořádku na území LK 3. Analýza situace národnostních menšin v LK Odbor dopravy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury Analýza stavu dopravy na území LK Strategie rozvoje dopravní infrastruktury LK Koncepce BESIP Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy Dopravní politika LK Plán údržby a oprav vozovek silniční sítě II. a III. třídy v LK

Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu 1. 2. 3. 4.

Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji Koncepce kultury Libereckého kraje 2004 - 2008 Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje Průzkum podnikatelské situace v cestovním ruchu 17

5. Cestovní ruch v České republice, v Libereckém kraji - Euroregionu NISA 6. Mapové a grafické vyjádření údajů z oblasti cestovního ruchu Libereckého kraje 7. Objektivní zatížení turistických lokalit 2004 Odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí 1. Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v LK 2. Krajská koncepce zemědělství pro LK (KKZ) 3. Zpráva o stavu životního prostředí LK 4. Koncepce odpadového hospodářství (KOH) na území LK 5. Krajská koncepce ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) 6. Plán odpadového hospodářství 7. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací 8. Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 9. Rozvoj venkova 10. Vymezení venkovského prostoru LK Odbor zdravotnictví 1. Zpráva o stavu zdravotnictví LK 2. Zdravotní politika LK 3. Krajský zdravotní plán LK Lze konstatovat, že pro zpracování PR HSO LK byly využity a zohledněny veškeré dostupné koncepční dokumenty jak především na krajské či regionální úrovni, tak i na úrovní národní, popř. mezinárodní. Navržená opatření a aktivity k realizaci cílů PR HSO LK jsou v souladu s hlavními strategickými cíli výše uvedených relevantních koncepčních dokumentů. B.9.

Předpokládaný termín dokončení

31.7.2006

Předání pracovní verze jednotlivých PR HSO LK od ARR na OHRR

4.8.2006

Předání pracovní verze jednotlivých PR HSO LK zpracovateli SEA

30.8.2006

ARR dopracuje závěrečné shrnutí za všechny PR HSO LK

1.9. - 14.9. 2006

Kulaté stoly (=diskusní fóra) k PR HSO po jednotlivých HSO

do 11.9.2006

Předání Oznámení SEA k PR HSO LK na MŽP ČR

do 30.9.2006

Sběr připomínek ke všem PR HSO LK do odborů KÚLK + obcí LK

16.10. 2006

Znám závěr zjišťovacího řízení MŽP ČR k SEA oznámení D ARR zohlední výstupy do textu PR HSO LK

do 23.10.2006

ARR zapracuje připomínky do textů (D tato verze je podkladem pro SEA dokumentaci)

do 13.11.2006

Zpracování Dokumentace SEA k PR HSO LK a její předání na MŽP ČR

v týdnu od 11. - 15.12.2006 Veřejné projednání PR HSO LK a zápis z projednání 18.12.2006

Předání zápisu v veřejného projednání na MŽP ČR 18

do 18.1.2006

Vydání Stanoviska MŹP ĆR k SEA dokumentaci pro PR HSO LK

Leden 2007

Doupravení PR HSO LK dle závěrů ze Stanoviska MŽP ČR (zajistí ARR)

Leden 2007

Projednání ve Výboru pro rozvoj ZK

Únor 2007

Předložení do RK a ZK

B.10. Návrhové období Realizace všech navržených PR HSO LK je plánována na období do roku 2013. V tomto roce by měly být dosaženy stanovené strategické cíle a budoucí žádoucí stav území ve všech šesti HSO. B.11. Způsob schvalování Všechny PR HSO LK budou předloženy ke schválení Zastupitelstvu Libereckého kraje.

19

C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1.

Vymezení dotčeného území

Vymezení dotčeného území všech šesti hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje je názorně provedeno v mapové příloze č.1. C.2.

Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny

Územní samosprávné celky jsou jednak kraje v samostatné působnosti, jednak obce v samostatné působnosti. Dotčenými územními samosprávnými celky tedy bude část Libereckého kraje a jednotlivé obce Hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje. Seznam obcí jednotlivých HSO kraje je uveden v příloze č.5. Tabulka č.1: Podíl rozlohy HSO na celkové rozloze Libereckého kraje Název HSO LK Západní Českolipsko Podralsko Cvikovsko Hrádecko-Chrastavsko Frýdlatsko Centrální Semilsko Celkem HSO LK

Rozloha (km2) 360,3 379,4 79,1 170,1 320,4 152,3 1461,6

Podíl v LK (%) 11,4 12,0 2,5 5,4 10,1 4,8 46,2

Z tabulky je patrné, že území hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje tvoří z jeho celkové rozlohy, tj. 3 162,9 km2 , cca polovinu území, tj. 1 461,6 km2. C.3.

Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území

Vzhledem k předcházejícímu zjištění je pro účely tohoto oznámení v této kapitole použito souhrnných informací o stavu životního prostředí z hlediska celého Libereckého kraje. V samotné dokumentaci hodnocení Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí LK na životní prostředí budou následně hodnoceny jednotlivé HSO již z hlediska skutečného stavu životního prostředí v konkrétních lokalitách jednotlivých oblastí. C.3.1 Klima Liberecký kraj leží v mírném klimatickém pásmu, v mírně teplé oblasti. Průměrné roční srážky se pohybují v rozmezí od 600 – 900 mm v podhorských oblastech a jejich množství roste se stoupající nadmořskou výškou. Ve srovnání s celorepublikovým srážkovým průměrem (450 mm za rok) je Liberecký kraj srážkově nadprůměrný. Klima v západní a jihozápadní části Libereckého kraje – převážná část Českolipska, jih okresu Liberec a Semily má parametry mírně teplé oblasti s průměrnou roční teplotou s dlouhodobými průměrnými teplotami 6 – 8 °C a ročním průměrným úhrnem srážek okolo 700 mm. 20

Severovýchodní část Libereckého kraje – Jizerské hory, Krkonoše a podhůří spadají do chladné oblasti s průměrnými ročními teplotami 4 - 5 °C a s průměrným ročním úhrnem srážek místy až 1 600 mm. Dle Quitta [1] se území Libereckého kraje dělí do devíti klimatických oblastí. Na území kraje se vyskytují tři chladné oblasti (CH4, CH6 a CH7) a šest mírně teplých oblastí (MT2, MT4, MT7, MT9, MT10, MT11). Obrázek č. 1: Vymezení klimatických oblastí v Libereckém kraji

Zdroj: Quitt: Klimatické oblasti Československa [1]

Tabulka č.2: Charakteristiky klimatických oblastí Klimatické charakteristiky: Počet letních dnů Počet dnů s teplotou vyšší než 10°C Počet mrazových dnů v roce Počet ledových dnů Průměrná teplota měsíce ledna Průměrná teplota měsíce července Srážkový úhrn za vegetační období Srážkový úhrn za zimní období Počet dnů se sněhovou pokrývkou

CH4 0-20 80-120 160-180 60-70 -6 až -7 °C 12 až 14 °C 600-700 mm 400-500 mm 140-160

CH6 10-30 120-140 140-160 60-70 -4 až -5 °C 14 až 15 °C 600-700 mm 400-500 mm 120-140

21

CH7 10-30 120-140 140-160 50-60 -3 až -4 °C 15 až 16 °C 500-600 mm 350-400 mm 100-120

MT2 20-30 140-160 110-130 40-50 -3 až -4 °C 16 až 17 °C 450-500 mm 250-300 mm 80-100

MT4 20-30 140-160 110-130 40-50 -3 až -4 °C 16 až 17 °C 350-450 mm 250-300 mm 60-80

Klimatické charakteristiky: Počet letních dnů Počet dnů s teplotou vyšší než 10°C Počet mrazových dnů v roce Počet ledových dnů Průměrná teplota měsíce ledna Průměrná teplota měsíce července Srážkový úhrn za vegetační období Srážkový úhrn za zimní období Počet dnů se sněhovou pokrývkou

MT7 30-40 140-160 110-130 40-50 -2 až -3 °C 16 až 17 °C 400-450 mm 250-300 mm 60-80

MT9 40-50 140-160 110-130 30-40 -2 až -3 °C 17 až 18 °C 400-450 mm 250-300 mm 60-80

MT10 40-50 140-160 110-130 30-40 -2 až -3 °C 17 až 18 °C 400-450 mm 200-250 mm 50-60

MT11 40-50 140-160 110-130 30-40 -2 až -3 °C 17 až 18 °C 350-400 mm 200-250 mm 50-60

Zdroj: Quitt: Klimatické oblasti Československa [1]

Větrné poměry jsou ovlivněny převládajícím rozložením tlakových útvarů, tedy zimní anticyklónou a letní cyklónou. Místní větry jsou ovlivněny příslušnými orografickými podmínkami, které tyto hlavní směry deformují. Převládá jihozápadní a severozápadní směr proudění. Nejvyšší průměrné rychlosti větru jsou dosahovány v Jizerských horách (více než 4,6 m.s-1) a jejich podhůří (Lučany, Jilemnice, Liberec 3,5 m.s-1). Nejnižší rychlosti větru se vyskytují v západní části Libereckého kraje, v okolí České Lípy a Cvikova (průměrná rychlost větru se zde pohybuje mezi 1,2 a 1,7 m.s-1). Bezvětří se nejčastěji vyskytuje v západní a střední části Libereckého kraje (Česká Lípa až 54 % roku, Mimoň a Cvikov cca 33 % roční doby). Naopak nejlepší rozptylové podmínky lze očekávat v Jizerských horách (bezvětří pouze po 3 % roku) dále pak v okolí Frýdlantu a v podhůří Jizerských hor. C.3.2 Ovzduší Emise Kvalita ovzduší v Libereckém kraji je ovlivňována všemi kategoriemi zdrojů znečišťování, tzn. zvláště velkými, velkými, středními, malými i mobilními zdroji. Z pohledu jednotlivých znečišťujících látek jsou nejvýznamnějšími emise NOx z mobilních zdrojů a SO2 z malých zdrojů. Přesná evidence emisí je vedena pouze u velkých a středních zdrojů; emise malých a mobilních zdrojů jsou zjišťovány statisticky. Mezi největší znečišťovatele v Libereckém kraji patří Teplárna Liberec, a. s., Jablonecká teplárenská a realitní, a. s., VULKAN, a. s., DIAMO, s. p., Těžba a úprava uranu, United Energy, a. s., SLEZAN Frýdek-Místek, a. s. Specifickým znečišťovatelem byla v minulých letech společnost Ornela, a. s., a to emisemi těžkých kovů As a Cd. Po instalaci filtrů sklářských pecí je vykazováno podstatné snížení emisí těchto znečišťujících látek. Největší podíl na znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami (TZL) mají v Libereckém kraji malé zdroje (51,7 %), které jsou rovněž největšími producenty SO2 a současně největšími producenty emisí NH3 (57,4 %). Na produkci emisí SO2 se vedle malých zdrojů (48,1 %) významně podílejí velké zdroje (41,3 %). Mobilní zdroje jsou největšími producenty emisí NOx (76,7 %) a CO (64,3 %). V roce 2004 došlo k mírnému nárůstu znečištění ovzduší amoniakem, u ostatních znečišťujících látek (TZL, SO2, CO) došlo k mírnému poklesu.

22

Tabulka č.3: Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (tis.t.rok-1) Rok 2003 2004 2003

REZZO 1–4 1–4 1

TZL 3,07 2,94 0,14

SO2 4,69 4,47 1,95

NOx 8,46 8,5 1,21

CO 19,41 18,98 0,28

VOC 8,22 . .

Stacionární zdroje

Emise celkem Zvl.velké a velké zdroje 2004 1 0,16 1,85 1,15 0,29 . Střední 2003 2 0,31 0,33 0,19 0,36 . zdroje 2004 2 0,22 0,28 0,17 0,28 . Malé 2003 3 1,63 2,19 0,7 6,44 . zdroje 2004 3 1,52 2,15 0,67 6,22 . Mobilní 2003 4 0,99 0,21 6,36 12,32 . zdroje 2004 4 1,06 0,21 6,52 12,2 . Zdroj: MŽP: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004 [5] Pozn.:U mobilních zdrojů jsou zahrnuty emise z otěrů pneumatik, brzd a vozovek.

NH3 1,1 1,15 0,21 0,26 0,16 0,16 0,66 0,66 0,08 0,08

V Libereckém kraji probíhá kontinuální plynofikace obcí a měst i velkých stacionárních zdrojů znečištění, čímž dochází ke snižování emisí SO2 a tuhých látek. Všechna větší sídla jsou dnes již plynofikována, rovněž tak i velké zdroje (Preciosa, Ateso, městské kotelny, kotelny výrobních podniků, apod.). Hodnoty oxidů dusíku mají stagnující hodnoty, neboť z jedné strany dochází ke snižování emisí plynofikací stacionárních zdrojů, z druhé strany však dochází k nárůstu automobilové dopravy. V průběhu roku 2004 byly zvláště velkým spalovacím zdrojům (Teplárna Liberec a Jablonecká a teplárenská realitní, a. s.) stanoveny emisní stropy pro hlavní znečišťující látky. Tento postup byl stanoven nařízením vlády č.112/2004 Sb., a správní orgán má za úkol kontrolovat, aby v žádném případě nedocházelo k navyšování emisí, resp. projednávat s provozovateli postupné snižování emisí. Po instalaci filtrů sklářských pecí v provozech akciové společnosti Ornela se předpokládá v oblasti Tanvaldska snížení emisí TZL a tím i zlepšení imisní zátěže těžkými kovy. Imise V rámci vyhodnocení údajů imisního monitoringu, pravidelně prováděném ČHMÚ, byla zpracována data z jednotlivých měřicích stanic umístěných v Libereckém kraji (Výsledky uvedeny v MŽP: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004 [5]). Na území Libereckého kraje se nachází celkem 22 stanic pro sledování kvality ovzduší. Nejvíce jich provozuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) – 16 stanic, Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV) provozuje 3 stanice, Hygienická stanice provozuje 2 a společnost Ekotoxa provozuje 1 stanici. Na základě imisních analýz ČHMÚ byly dle zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší [12], vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), jejichž rozsah se pravidelně aktualizuje podle výsledků měření. V Libereckém kraji se jedná o místa v Jablonci nad Nisou, Turnově a v České Lípě, kde byly překročeny hodnoty imisních limitů pro tuhé znečišťující látky. Na Tanvaldsku je dlouhodobě překračován imisní limit kadmia a arsenu. Aktuální hodnocení kvality ovzduší bylo zpracováno na základě dat za rok 2004. Dokument 23

vymezující oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší je k dispozici na internetových stránkách MŽP http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/Rizeni_a_posuzovani_kvality_ovzdusi. Na území Libereckého kraje nebyla v roce 2004 uplatněna žádná regulační opatření, imisní situace nebyly vyhodnocovány jako smogové. Obrázek č. 2:Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (stav roku 2004)

Zdroj: MŽP: http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/Rizeni_a_posuzovani_kvality_ovzdusi

Hluk Hlavním zdrojem hluku v Libereckém kraji je doprava. Na území kraje je hustá silniční dopravní síť, která je značně dopravně zatížena. Problémem jsou především chybějící obchvaty měst a obcí, ve kterých tak dochází k enormní zátěži obytných území hlukem. Některé silnice I. a II. třídy jsou zatíženy průjezdem 16 až 20 tisíci aut během 24 hodin, což znamená zátěž kolem 70 dB (měřeno ve vzdálenosti do 7,5 m od středu vozovky). Přitom přípustná hladina hluku ve vnějším prostředí je dle zákona č.502/2000 Sb. [11] dána součtem základní hladiny A = 50 dB a korekcí vztahujících se k místním podmínkám a denní době. Pro noční dobu platí obecně korekce -10 dB, pro železnici -5 dB. V prostoru bezprostředně navazujícím na silnice I. a II. třídy a ochranná pásma železnice platí korekce +5 dB. Pro území a stavby pro bydlení je možná korekce +5 dB. V denní době by tedy neměla být v území pro bydlení překročena hladina 55 dB (60 dB u hlavních komunikací) a v noční době 45 dB (50 dB u železnic a hlavních komunikací). Hlukovou zátěž způsobuje také železniční doprava. Hustota železniční sítě v Libereckém kraji přesahuje o 34 % celostátní průměr. Tato hustá síť však po provozní stránce již neodpovídá současným dopravním nárokům a je v současné době spíše v útlumu.

24

C.3.3 Voda Povrchové vody Celé území Libereckého kraje náleží povodí řeky Labe, rozděluje se na dílčí podpovodí několika dalších významných toků. Za páteřní vodní toky v území se považují: Ploučnice, Smědá, Lužická Nisa, Kamenice, Mohelka a Jizera. Dále na území Libereckého kraje leží několik údolních nádrží, převážně s účelem ochranným a vodárenským, některé byly postaveny již počátkem 20. století, zejména v povodí Lužické Nisy a Jizery (podpovodí Kamenice). Malé vodní nádrže a rybníky jsou v kraji zastoupeny poměrně málo, nejvíce jich je v západní části území (okres Česká Lípa) a v jihovýchodní části (jižní část okresu Semily). Kvalita povrchové vody v Libereckém kraji se mění se vzdáleností od pramene, jak narůstá ovlivnění různými druhy znečištění. V zásadě se jedná o znečištění plošné a bodové. Plošné znečištění je způsobováno zejména smyvy dešťovou vodou ze zemědělsky obdělávaných pozemků, v případě horských oblastí Krkonoš a Jizerských hor přistupuje eroze z poškozených lesních ploch, která dále přispívá ke znečištění povrchových vod a zvyšování podílu sedimentů zejména v nádržích. Bodové znečištění je způsobeno kanalizačními výustmi, a to zejména z obcí bez čistíren odpadních vod (ČOV) nebo nečištěnými nebo nedostatečně čištěnými průmyslovými odpadními vodami. Možné je i znečištění drenážními vodami z nezajištěných skládek. V posledních letech jsou postupně realizována nápravná opatření (výstavba ČOV u obcí s větším počtem obyvatel, opatření k účinné likvidaci průmyslových vod, zajišťování a rekultivace skládek). Důležitá opatření jsou také realizována pro podporu samočisticího procesu vody (úpravy a revitalizace vodních toků). V Libereckém kraji je sledováno 9 profilů na řekách Jizera, Ploučnice, Nisa, Kamenice a Smědá. Ukazatele jakosti povrchových vod uvádí tabulka č. 3. Tabulka č.4: Procentní zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů (údaje za rok 2004) Skupiny ukazatelů Počet měřených profilů Třída jakosti

A 9

I II III IV V

0 0 56 11 33

B 8

C 9

D 9

0 22 44 11 22

0 33 33 22 11

% 63 25 0 13 0

Zdroj: ČHMÚ, MŽP: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004 [5]

Skupiny ukazatelů: A – Obecné fyzikální a chemické ukazatele, B – Specifické organické látky, C – Kovy a metaloidy, D – Mikrobiologické a biologické ukazatele. Třídy jakosti: I – Neznečištěná voda, II – Mírně znečištěná voda, III – Znečištěná voda, IV – Silně znečištěná voda, V – Velmi silně znečištěná voda. Podzemní vody Území Libereckého kraje lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vody, zásobami podzemní vody patří kraj k nejbohatším v České republice. Celé 25

území Libereckého kraje se nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob. Na území kraje zasahují celkem tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Tabulka č.5: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Název chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída Jizerské hory Krkonoše

Plocha (km2) 1 585,0 370,7 98

Podíl na ploše kraje (%) 50,1 11,7 3,1

Zdroj: VÚV T.G.M., MŽP: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004 [5]

V řešeném území se vyskytují 3 zdroje léčivých vod - Lázně Libverda, Lázně Kundratice (k. ú. Hamr na Jezeře, Osečná) a zřídelní oblast Vratislavice nad Nisou - které mají stanovena svá ochranná pásma. Uvedené zdroje se nacházejí na území okresu Liberec, ochranné pásmo 2. stupně zdroje Vratislavice zasahuje do okresu Jablonec nad Nisou. Nejvýznamnější zátěží v oblasti vodního hospodářství jsou staré ekologické zátěže. Jde především o území s těžbou uranové rudy v sousedství bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko – Mimoň, kde jsou v podzemních vodách přítomny nepolární extrahovatelné látky, chlorované uhlovodíky a těžké kovy. V území po těžbě uranu v okrese Česká Lípa v současnosti probíhá sanace. Sanace rozsáhlého znečištění podzemních vod chlorovanými uhlovodíky probíhá také v areálu SAP, s. r. o. Mimoň, kde dříve působil Veterinární asanační ústav. Dále probíhá sanace znečištění ropnými látkami v bývalém vojenském újezdu Ralsko, v lokalitě Hradčany. Stejně tak pokračují práce v lokalitě Kuřivody. V okrese Liberec pokračuje sanace v Benzině, a. s. v Liberci-Rochlicích a dlouhodobým problémem je kontaminace troj- i šestimocným chromem a fenoly v areálu firmy TANEX, s. r. o. Hrádek nad Nisou. Sanace pokračuje v areálu společnosti LUCAS Autobrzdy, s. r. o. v Jablonci nad Nisou. Sanační práce byly přerušeny v areálu Teplárny, a. s. Liberec. V okrese Semily jsou zjištěny chlorované uhlovodíky v prameništi Nudvojovice. V areálu závodu 12 firmy Preciosa, a. s. v Turnově pokračuje sanace podzemních vod. C.3.4 Geomorfologie Pro území Libereckého kraje je charakteristická výrazná výšková členitost. Nejvyšší nadmořskou výšku má vrchol Kotel - 1435 m n m. (severovýchod okresu Semily). Nejníže položeným místem kraje je hladina řeky Smědá na hranici s Polskem (208 m n m) na severu okresu Liberec. Území kraje zahrnuje severní část České kotliny, západní část Krkonoš, Jizerské hory a východní část Lužických hor a podhorské oblasti. Reliéf má většinou charakter členitých pahorkatin, vrchovin a hornatin. Největší dynamiku má území prudkých svahů severozápadního okraje Jizerských hor, jižních svahů Krkonoš, obou úbočí Ještědskokozákovského hřbetu a celé území Lužických hor. Pro vrcholové polohy Krkonoš, Jizerských hor a Ještědského hřbetu jsou charakteristické tvary vzniklé působením ledovců a následného zvětrávání, dalšími hlavními modelačními činiteli v horském a podhorském terénu jsou působení mrazu, vodní eroze a svahové sesuvy.

26

Z hlediska geomorfologického členění České republiky se území Libereckého kraje nachází převážně ve dvou geomorfologických subprovinciích - soustavě Krkonošsko-jesenické (severní větší část) a České tabuli (jižní část). Rozhraní tvoří lužická porucha v linii Nový Bor - Cvikov - Jitrava - Hodkovice - Kozákov - Rovensko. Na severozápadě do území zasahuje soustava Krušnohorská (České středohoří - podcelek Verneřické středohoří). Rozhraní České tabule a Krušnohorské subprovincie prochází po linii Nový Bor - Stružnice - jihozápadní okraj města Č. Lípa - Blíževedly - Úštěk. Krkonošsko-jesenická soustava má charakter ploché či členité hornatiny, tvořené kvádrovými pískovci a vulkanickými horninami. Jednotlivé hřbety jsou odděleny tektonickými sníženinami. Častý výrazný silně rozčleněný reliéf s četnými strukturními tvary. Místně se vyskytují mohutné skalní stěny. Soustava Česká tabule - má charakter členité pahorkatiny tvořené převážně svrchnokřídovými pískovci, slínovci, jílovci a vulkanity. Geomorfologickými dominantami jsou četné rozsáhlé neovulkanické suky. Soustava Krušnohorská - má charakter ploché hornatiny tvořené třetihorními sopečnými horninami převážně povrchových výlevů. C.3.5 Horninové prostředí Území Libereckého kraje je z hlediska geologické stavby velmi pestré. Geologický podklad Českolipska je tvořen převážně horninami lužické facie svrchní křídy (turon, koniak, santon) severočeské křídové pánve. V geologickém období svrchní křídy se tu rozkládalo mělké moře, které pomalu usazovalo střídající se tenké i mocné vrstvy štěrků, písků a jílů. Postupným zpevňováním z nich vznikly pevné horniny: slepence, pískovce, prachovce, mezi nimiž převažují křemenné pískovce. V geologické chronologii Semilska je nejstarší stavební jednotkou železnobrodské a krkonošské krystalinikum proteozoického a paleozoického stáří. Mladší jednotkou je formace hornin mladšího paleozoika – Podkrkonošský permokarbon, který je tvořen převážně sedimenty pestrého zrnitostního složení. Z druhohorních hornin se jihozápadně od Kozákova, v širším okolí Rovenska pod Troskami a Turnova, nacházejí horniny křídového stáří. Nejznámější jsou turonské pískovce, které tvoří skalní města. Na Liberecku jsou z předkvartérních hornin dominantně zastoupeny granitoidy a ruly. Nejstarší horniny tohoto typu jsou takřka souvisle rozšířeny v severním a severozápadním předpolí Jizerských hor, mimo jiné jako tzv. rumburská žula a zawidovský granodiorit. Vlastní Jizerské hory, s výjimkou Smrčské hornatiny, tvoří součást rozsáhlého krkonošskojizerského žulového masivu varijského stáří. Nejpestřejší geologickou stavbou se však vyznačuje Ještědský hřbet s mozaikou přeměněných hornin kambrického až karbonského stáří. Převažují zde krystalické vápence a dolomity. Z třetihorních útvarů jsou lokálně dochovány zbytky jezerní sedimentace – nejvíce v Hrádecké oblasti, kde je na ně vázána i lignitová sloj. Pro Frýdlantskou pahorkatinu a Hrádeckou pánev jsou charakteristické písčité jíly, písky a písčité štěrky. Nerostné suroviny V Libereckém kraji je významný výskyt nízkoobsahových uranových rud. V okrese Česká Lípa se nachází 5 samostatných ložisek uranu: Hamr - těženo hlubině; Stráž - těženo

27

chemicky; Osečná-Kotel a Holičky - netěžena z důvodu vysokého zvodnění; Křižany hlubinná těžba; doly Křížany a Břevniště - vytěženy. V Novém Městě pod Smrkem se vyskytuje výhradní ložisko cínových rud. Obsah cínu je však malý, a proto je ložisko považováno za neekonomické. V Žitavské pánvi se vyskytuje ložisko hnědého uhlí a v Syřenově na Semilsku ložisko černého uhlí, ale obě ložiska jsou netěžitelná. Ložiska lignitu se vyskytují v oblastech Frýdlant – Višňová a Hrádek nad Nisou – Kristýna. Obě tyto oblasti mají relativně nízký rozsah zásob. Ložisko Kristýna je zatopeno a využívá se jako rekreační plocha. Na svazích Ještědského hřbetu se vyskytují ložiska vápenců a dolomitických vápenců s mocností 40 – 80 m. Na všech ložiscích bylo ověřeno velké množství zásob suroviny. Ložiska se nacházejí na území přírodního parku a není je proto možné průmyslově využívat. Na Semilsku jsou ložiska vápenců a dolomitických vápenců: CHLÚ Jesenný I-V - roztěženo pouze jedno ložisko; CHLÚ Horní Štěpanice – zrušeno; CHLÚ Rokytno - netěženo; CHLÚ Roztoky u Semil – netěženo. Na Českolipsku se těží především čedič a melafyr (Tachov, Žandov, Tlustec), jsou zde čtyři výhradní ložiska slévárenských písků (Provodín, Srní, připravuje se otevření Okřešice) a stavebních štěrkopísků (Dubnice, Velký Grunov). Na Liberecku se nachází 11 výhradních ložisek štěrkopísků, z nichž pouze tři jsou těžena (Horní Řasnice, Grábštejn, Chotyně), dále se těží stavební kámen – čedič (Krásný les), žula – hrubá a ušlechtilá kamenická výroba (Liberec - Ruprechtice), cihlářská surovina (Český Dub, Hrádek nad Nisou). Na Jablonecku se těží žula – hrubá a ušlechtilá kamenická výroba (Hraničná, Horní Černá Studnice), fylitická břidlice (Loužnice - Bratříkov), melafyr a čedič (Bezděčín). Na Semilsku se těží stavební kámen – čedič (Smrčí, Záhoří, Chuchelna, Košťálov). C.3.6 Půda Půdní typy V závislosti na morfologii terénu, geologickém podloží, klimatu a dalších faktorech se v území vyvinuly různé typy půd. Určujícím faktorem je v severní a střední části kraje převaha podložních kyselých hornin, na západě pak převážně třetihorní bazické horniny a čtvrtohorní a třetihorní usazeniny. Značné zastoupení mají asociace hnědých půd, a to včetně zkulturněných zemědělských forem. V liberecké kotlině, na Frýdlantsku, Českolipsku, v okolí Dubé a v okolí Jablonného se nachází ilimerizované půdy a hnědozemě, které jsou převážně zemědělsky využívány. Tyto půdy s vysokým produkčním potenciálem se vyvíjejí v méně svažitých územích, zpravidla na podloží sprašových hlín. Na žulách a na pískovcovém podloží horských a podhorských oblastí vznikly podle stupně zvětrávání nevyvinuté mělké až středně hluboké kyselé až velmi kyselé hnědé půdy. V případě mělkých půd se jedná o plochy s nejnižším produkčním potenciálem (zrnitostně lehké skeletovité půdy), vhodné zejména jako trvalé travní porosty. Vyšší polohy zaujímá hnědá půda podzolovaná, v nadmořské výšce 800-900 m přecházející do podzolové půdy. Aluviální naplaveniny jsou štěrkovité, písčité, hlinitopísčité a někdy i hlinité půdy s podložím štěrků. Pokud štěrky vystupují k povrchu, vznikají produkčně chudší vysychavé půdy. 28

V depresních polohách podél vodotečí s nivními uloženinami - hydromorfní půdy, na prameništích a v nivách menších vodotečí jsou rozšířeny především gleje. Lokálně se vyskytují na zvětralinách silikátových hornin rankery, rendziny na zvětralinách karbonátových hornin a pararendziny na vápnitých pískovcích. Znečištění půd Škodlivé látky se do půdy dostávají jako spad škodlivin z ovzduší, jako hnojiva, ochranné prostředky a další chemické látky používané v zemědělství a lesnictví, jako škodliviny obsažené ve skládkách tuhých odpadů, aj. Půdy v Libereckém kraji jsou zatíženy depozicemi škodlivin a znečišťujících látek z ovzduší, které mění chemismus půd, a tím i růstové podmínky pro vegetaci. Významným problémem je však také zatížení půd nadměrnými dávkami hnojiv ze zemědělské výroby a jejich splach do vodních toků a nádrží, i do podzemních vod. I přes výrazný pokles používání průmyslových hnojiv je setrvačnost procesu značná a následky se projevují dodnes. Na Liberecku se projevují vyšší hodnoty obsahu rizikových prvků v půdách v oblasti Jizerských hor, čehož je zřejmě příčinou větší objem atmosférické depozice ve vyšších polohách a také přísnější limitní hodnoty pro lehké půdy, které se zde často vyskytují. Plošné zátěže půd cizorodými látkami souvisejí se starými ekologickými zátěžemi, se špatně sanovanými nebo založenými skládkami a s následky využívání vojenského výcvikového prostoru (VVP) Ralsko - okolí bývalého letiště. Eroze půd Erozní ohroženost pozemků je obecně ovlivněna půdními vlastnostmi, místním klimatem, způsobem využití a hospodaření na půdě a dalšími vlivy. Pozemky ohrožené erozí se nacházejí zejména ve svažitých částech území Libereckého kraje a v exponovaných lokalitách bez zpevňujícího vegetačního krytu. Erozně nejvíce jsou ohroženy pozemky v pahorkatinném reliéfu, kde se v důsledku intenzifikace zemědělství a zcelování pozemků z území vytratily přirozené protierozní bariéry (remízky, příkopy, meze, větrolamy aj.). Změnami v podílu orné půdy a s klesající intenzitou využívání zemědělských pozemků klesá jejich celková erozní ohroženost. Využití půdy V současné době zaujímá zemědělská půda cca 45 % z celkové rozlohy kraje. Nejvíce je zemědělská půda zastoupena v okresu Semily (54 %), nejmenší podíl je v okresu Jablonec nad Nisou (32 %). Přibližně polovinu zemědělské plochy tvoří orná půda; podíl orné půdy na celkové rozloze je hluboko pod celostátním průměrem. Oblast Libereckého kraje patří k nadprůměrně zalesněným oblastem. Lesy zaujímají 42,7 % plochy kraje, kdy republikový průměr činí 33,4 %. Nejvyšší podíl lesní půdy je v okrese Jablonec nad Nisou (55 %), relativně nejméně je lesů na Semilsku (37 %). Významná část lesních porostů byla v minulosti zničena imisemi a stopy poškození jsou na porostech patrné i v současné době (viz tabulka č. 14).

29

Tabulka č.6: Bilance půdy a podíly z celkové výměry (stav k 31. 12. 2004) Druh Zemědělská půda celkem z toho: - orná půda - trvalé travní porosty Nezemědělská půda celkem z toho: - lesní půda - vodní plochy Celková výměra

ha 140 682 69 374 62 345 175 618 139 890 4 787 316 300

2004

% 44,5 21,9 19,7 55,5 44,2 1,5 100

Zdroj: ČÚZK, MŽP: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004 [5]

C.3.7 Příroda Zvláště chráněná území Území Libereckého kraje náleží z přírodovědeckého hlediska k vysoce významným regionům a vyznačuje se velkou pestrostí přírodních ekosystémů, vysokou koncentrací chráněných území a botanicky a zoologicky významných lokalit. Chráněná území v Libereckém kraji uvádí tabulka č. 6. Grafické znázornění je uvedeno v mapové příloze E.2.1. Celková výměra velkoplošných zvláště chráněných území činí 1 027 km2, což je 32 % území kraje. Liberecký kraj se tak v rámci České republiky řadí na jedno z předních míst v podílu zvláště chráněných území na celkové ploše kraje. Na území kraje je vyhlášeno 110 maloplošných zvláště chráněných území. V území jsou vyhlášeny 3 přírodní parky (Peklo, Ještěd, Maloskalsko) o celkové rozloze 141 km2. Tabulka č.7: Zvláště chráněná území (stav k 31. 12. 2004) Kategorie 1)

Národní park (NP) 2) Chráněná krajinná oblast (CHKO) Národní přírodní rezervace (NPR) Národní přírodní památka (NPP) Přírodní rezervace (PR) Přírodní památka (PP)

Celkem (počet) 1 5 7 8 36 59

Rozloha (ha) 11 676 84 930 2 626 259 1 795 1 440

Zdroj: AOPK ČR, MŽP: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004 [5] 1)

Krkonošský národní park – část CHKO Jizerské hory, Český ráj – část, Lužické hory – část, Kokořínsko – část, České středohoří – část 2)

Památné stromy V Ústředním seznamu ochrany přírody je na území Libereckého kraje evidováno 283 památných stromů nebo jejich skupin či stromořadí. Jejich rozložení je značně nerovnoměrné. Nejvíce jich je evidováno na Semilsku a v přilehlé části jabloneckého okresu, naopak nejméně na Liberecku. V okrese Česká Lípa je podchyceno 70 památných stromů, v okrese Liberec 36, v okrese Jablonec nad Nisou 75 a v okrese Semily 102. 30

Biosférické rezervace Biosférická rezervace je v Libereckém kraji ustanovena pouze jediná, a to biosférická rezervace Krkonoše na území KRNAPu (včetně ochranného pásma) a národního parku na polské straně Krkonoš. Její celková rozloha činí 60 350 ha, z toho 91 % plochy leží na české straně a pouhých 9 % v Polsku. Základem biosférické rezervace je jádrové území Krkonoš, které pokrývá nejcennější ekosystémy při horní hranicí lesa a nad ní – alpínské a květnaté horské louky, subarktická rašeliniště, ledovcové kary či zbytky původních smrkových a smíšených lesních porostů (I. a II. zóna KRNAP). Na jádrové území navazuje nárazníková zóna s volnějším ochranným režimem. Jádrové a nárazníkové území je obklopeno přechodovou zónou, shodnou s ochranným pásmem KRNAP. Biogenetické rezervace Ze souboru zvláště chráněných území České republiky byly experty Rady Evropy vybrány jako reprezentativní vzorky rozmanitých typů ekosystémů a stanovišť vzácných a ohrožených druhů rostlin či živočichů Národní přírodní památka Blanice a Národní přírodní rezervace Břehyně–Pecopala. Evropská ekologická síť – EECONET Součástí této sítě je u nás již déle budovaná soustava ÚSES, především na nadregionální úrovni. Také EECONET tvoří dva typy skladebných částí – klíčová území (keystone areas) odpovídající našim biocentrům, která jsou propojena biokoridory evropského významu. Mokřady Ramsarské úmluvy Na území Libereckého kraje se nacházejí tři evidované ramsarské mokřady (Ramsar sites). Jsou to Břehyně a Novozámecký rybník, Mokřady Pšovky a Liběchovky a Krkonošská rašeliniště. Významná ptačí území (IBA – Important Bird Areas) Jedná se o ornitologicky významné lokality, které jsou zařazeny do evropského projektu BirdLife International. V Libereckém kraji se nachází jediná – IBA Krkonoše. CORINE Na území Libereckého kraje se nachází 9 CORINE biotopů (programu EU „COoRdination of Information on the Environment“) : Novozámecký a Břehyňský rybník, Karlovské bučiny, Jestřebská blata, Rašeliniště Jizery, Rašeliniště Vidlák, Arkticko-alpinská tundra Krkonoše – západní část, Mokřady Liběchovky a Pšovky, Krkonoše, Dokeské pískovce a mokřady. NATURA 2000 Na území Libereckého kraje bylo v rámci evropské soustavy NATURA 2000 vybráno a navrženo do národního seznamu 47 lokalit (tzv. evropsky významné lokality – EVL). Vláda ČR schválila vyhlášení 3 ptačích oblastí navržených zcela či částečně na území Libereckého kraje: Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady, Jizerské hory a Krkonoše. Lokality NATURA 2000 jsou graficky zpracovány v kapitole E.2.2.

31

Tabulka č.8: Evropsky významné lokality Číslo lokality Kód lokality EVL1 CZ0513657 EVL2 CZ0510405 EVL3 CZ0513238 EVL4 CZ0513237 EVL5 CZ0513658 EVL6 CZ0513659 EVL7 CZ0513505 EVL8 CZ0423507 EVL9 CZ0513506 EVL10 CZ0513240 EVL11 CZ0513666 EVL12 CZ0514042 EVL13 CZ0510509 EVL14 CZ0513822 EVL15 CZ0510400 EVL16 CZ0510508 EVL17 CZ0214013 EVL18 CZ0510164 EVL19 CZ0524044 EVL20 CZ0513662 EVL21 CZ0513254 EVL22 CZ0420520 EVL23 CZ0513244 EVL24 CZ0513245 EVL25 CZ0513247 EVL26 CZ0513663 EVL27 CZ0514113 EVL28 CZ0513249 EVL29 CZ0510191 EVL30 CZ0510403 EVL31 CZ0510402 EVL32 CZ0510415 EVL33 CZ0513251 EVL34 CZ0512100 EVL35 CZ0513665 EVL36 CZ0513255 EVL37 CZ0513256 EVL38 CZ0510408 EVL39 CZ0513257 EVL40 CZ0513258 EVL41 CZ0514041

Název lokality Bílá Desná - kanál protržené přehrady Bukovec Cihelenské rybníky Česká Lípa - mokřad v nivě Šporky Český Dub - základní umělecká škola Doksa - zámek Dolní Ploučnice Horní Kamenice Horní Ploučnice Janovické rybníky Jeskyně Sklepy pod Troskami Jestřebsko - Dokesko Jezevčí vrch Jizera a Kamenice Jizerskohorské bučiny Klíč Kokořínsko Kozlov - Tábor Krkonoše Lemberk - zámek Luční potok Lužickohorské bučiny Manušické rybníky Mariánský rybník Pelíkovice Podhájí - chalupa Podtrosecká údolí Prácheň - Zicht Průlom Jizery u Rakous Quarré Rašeliniště Jizerky Rašeliniště Jizery Rokytka Roverské skály Skalice u České Lípy Slatinné vrchy Smědá Smědava Stružnické rybníky Stvolínky - Kravaře Suchý vrch - Naděje 32

EVL42 EVL43 EVL44 EVL45 EVL46 EVL47

CZ0513509 CZ0513261 CZ0514243 CZ0513508 CZ0514667 CZ0513668

Svitavka Vápenice - Basa Velký a Malý Bezděz Zahrádky Západní jeskyně Zdislava - kostel

Zdroj: AOPK ČR

Tabulka č.9: Ptačí oblasti Číslo lokality Kód lokality Název lokality PO1 CZ0511007 Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady PO2 CZ0511008 Jizerské hory PO3 CZ0521009 Krkonoše Zdroj: AOPK ČR

Územní systém ekologické stability Vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) na nadregionální a regionální úrovni zahrnuje v Libereckém kraji 6 nadregionálních biocenter či jejich částí (viz tabulka č. 9) a 101 regionálních biocenter propojených biokoridory (viz tabulka č. 10). Převážná většina prvků regionálního systému ekologické stability leží na lesní půdě, pouze na několika místech se trasování biokoridorů nevyhnulo přechodu mimo lesní plochy. Významně jsou zastoupeny i ekosystémy mokřadních a vodních společenstev. Regionální a nadregionální ÚSES je podrobně graficky zpracován v kapitole E.2.3. Tabulka č.10: Nadregionální biocentra kód název 42 Břehyně-Pecopala

ekosystémy mezofilní bučinné mezofilní hájové nivní rašelinné borové 44 Údolí Jizery a Kamenice mezofilní bučinné

ekotopy pískovcové plošiny a skály, podmáčené sníženiny a rašeliniště, neovulkanické suky, rybníky

vlhké vrchoviny na úpatí hor s hlubokými zářezy řek mezofilní bučinné pahorkatiny na kyselém krystaliniku s 68 Poustecká obora mezofilní hájové pokryvy neogenních a kvartérních borové (glaciálních) sedimentů 82 Studený vrch mezofilní bučinné vrchovina na křídě, z níž vystupují výrazné znělcové kužely mezofilní bučinné ploché vrcholové části s rašeliništi 83 Rašeliniště Jizery horské (Jizerské louky) rašelinné 84 Poledník (Jizerskohorské mezofilní bučinné výrazné skalnaté okrajové svahy bučiny) Zdroj: ÚÚR ČR

33

výměra (ha)

2 807

1 585 1 063 110 2 319 2 714

Tabulka č.11: Nadregionální biokoridory kód název K5 Stříbrný roh-Studený vrch K 18 Kokořínský důl-Břehyně Pecopala K 19 Studený vrch-Poledník K 19 Studený vrch-Poledník K 22 K19-Prameny Úpy K 23 Poledník-Rašeliniště Jizery K 23 Poledník-Rašeliniště Jizery K 24 Poledník-Poustecká obora K 25 Poustecká obora-hranice ČR K 26 Poustecká obora-hranice ČR K 27 Rašeliniště Jizery-Prameny Úpy K 27 Rašeliniště Jizery-Prameny Úpy K 30 Rašeliniště Jizery-Údolí Kamenice a Jizery K 30 Rašeliniště Jizery-Údolí Kamenice a Jizery K 31 Údolí Kamenice a Jizery-Příhrazské skály K 31 Údolí Kamenice a Jizery-Příhrazské skály K 31 Údolí Kamenice a Jizery-Příhrazské skály K 31 Údolí Kamenice a Jizery-Příhrazské skály K 33 Břehyně, Pecopala-Příhrazské skály K 34 Břehyně, Pecopala-K 19 K 35 Příhrazské skály-Les Království Zdroj: ÚÚR ČR

vegetační typ délka (km) MB 39,5 B 16,9 H 30,0 MB 76,0 MB 42,7 H 0,9 MB 6,0 MB 6,0 MH 11,0 MH 7,0 H 20,0 V 11,0 MB 41,5 V 41,5 B 13,0 MB 12,5 N 16,5 V 0,0 B 36,0 B 42,4 B 20,5

Významné krajinné prvky Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny [13] veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále se jedná o lokality. které jsou jako VKP registrovány orgánem ochrany přírody, tedy mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy sídelních porostů včetně historických zahrad a parků. V Libereckém kraji je registrováno 242 VKP, včetně 6 VKP, které dosud nejsou podchyceny v ÚSOP (tzn. dosud nemají přiděleno evidenční číslo). C.3.8 Fauna a flóra, ekosystémy Biogeografie Dle biogeografického členění ČR [2] náleží území Libereckého kraje převážně do biogeografické podprovincie hercynské, v rámci které je vymezeno 11 bioregionů.

34

Obrázek č. 3: Biogeografické členění Libereckého kraje

Zdroj: Culek: Biogeografické členění České republiky [2]

Tabulka č.12: Bioregiony v Libereckém kraji označení bioregionu 1.15 1.33 1.34 1.35 1.36 1.37 1.56 1.66 1.67 1.68 1.6

název VERNEŘICKÝ KOKOŘÍNSKÝ RALSKÝ HRUBOSKALSKÝ ŽELEZNOBRODSKÝ PODKRKONOŠSKÝ ŽITAVSKÝ LUŽICKOHORSKÝ JIZERSKÝ KRKONOŠSKÝ MLADOBOLESLAVSKÝ

výměra z toho v Libecelkem (ha) reckém kraji (ha) 65 000 9 950 40 600 20 551 108 100 92 744 31 400 13 467 38 600 37 750 102 100 16 914 43 900 40 830 21 300 11 993 51 000 51 000 44 700 13 606 116 900 7 378

Zdroj: Culek: Biogeografické členění České republiky [2]

1.15 VERNEŘICKÝ BIOREGION - neovulkanické plošiny s květnatými bučinami a okrajovými údolními výraznými svahy, na nichž se uplatňují i dubohabřiny. 1.33 KOKOŘÍNSKÝ BIOREGION - kyselé kvádrové pískovce rozčleněné v kaňony s kyselými doubravami a ostrůvky dubohabrových hájů na malých plošinách mezi kaňony; reprezentativní jsou i malé výchozy neovulkanitů s ostrůvky květnatých bučin.

35

1.34 RALSKÝ BIOREGION – pískovcové plošiny s borovými doubravami, rašeliništi, luhy, olšinami a neovulkanickými suky s květnatými bučinami; nereprezentativní část bioregionu má pokryv spraší a vegetačně je charakterizována dubohabrovými háji. 1.35 HRUBOSKALSKÝ BIOREGION – pískovcová skalní města s borovými doubravami a ostrůvky květnatých bučin na neovulkanických sucích. 1.36 ŽELEZNOBRODSKÝ BIOREGION - členitý reliéf údolí Jizery a jejích přítoků s bikovými bučinami na plochých vršcích a s květnatými bučinami a suťovými lesy v údolích; nereprezentativní část tvoří jihovýchodní výběžek bez údolních zářezů, tvořící přechod k ploššímu Podkrkonošskému bioregionu (1.37). 1.37 PODKRKONOŠSKÝ BIOREGION - pahorkatina na permu a karbonu s monotónně rozšířenými bikovými bučinami a liniemi luhů, na jižním okraji i s acidofilními doubravami, ostrovy květnatých bučin a malými výskyty olšin. 1.56 ŽITAVSKÝ BIOREGION – členitá kotlina s výplní neogenních sedimentů, neovulkanitů a glacifluviálních sedimentů a s acidofilními doubravami, dubohabrovými háji, bikovými bučinami a menšími ostrovy květnatých bučin včetně fragmentů suťových lesů; nereprezentativní část je tvořena uzavřenou chladnou Libereckou kotlinou a vyššími kopci, tvořícími přechod k Jizerským horám. 1.66 LUŽICKOHORSKÝ BIOREGION - měkké křídové sedimenty s měkkým reliéfem proraženým kyselými neovulkanity tvořícími vysoké kupy. Převažující vegetační jednotkou jsou květnaté bučiny; nereprezentativní část je tvořena kyselými křídovými pískovci se skalními městy a s bikovými bučinami a okraji s acidofilními doubravami. 1.67 JIZERSKÝ BIOREGION - centrální část Jizerských hor (tvořená převážně žulami) s vrcholovými plošinami se smíšenými horskými bučinami, klimaxovými smrčinami a rašeliništi. Dále typická část bioregionu zahrnuje strmé okrajové svahy s jedlinami a smíšenými horskými bučinami; nereprezentativní část bioregionu zahrnuje nižší samostatné kopce a hřbety na jihu a západě bioregionu včetně Ještědského hřbetu, tvořené převážně metamorfity. 1.68 KRKONOŠSKÝ BIOREGION - vysoké hřbety a pláně s ledovcovými kary a hlubokými údolími. Potenciální vegetací jsou květnaté bučiny, horské suťové lesy, acidofilní horské bučiny, horské a podmáčené smrčiny, subalpinská nelesní společenstva a vrchoviště. Nereprezentativními částmi jsou nižší okrajové horské skupiny a okraje pohoří, zahrnující zpravidla pouze květnaté bučiny, nanejvýš s ostrovy acidofilních bučin. Krkonoše jsou nejvyšším pohořím hercynské podprovincie a jako jediné z této podprovincie mají široce rozvinutý subalpinský vegetační stupeň, navíc s bohatými porosty autochtonní kosodřeviny a s enklávami alpinského stupně. Mezi nejvýznamnější fenomény patří i dobře vyvinuté ledovcové kary s unikátní květenou. 1.6 MLADOBOLESLAVSKÝ BIOREGION - nižší reliéf tvořený Mrlinskou tabulí, východní částí Jizerské tabule a jižní částí Turnovské pahorkatiny, v Libereckém kraji leží pouze nereprezentativní přechodné území bioregionu. Fytogeografie Území Libereckého kraje se z hlediska regionálně fytogeografického členění nachází převážně v oblasti mezofytika, ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum. Severovýchodní část kraje, Jizerské hory a Krkonoše, pak spadají do fytogeografické oblasti oreofytika, obvodu české oreofytikum. Hranice termofytika sleduje se značným odstupem

36

jižní hranici kraje a do jeho území vstupuje pouze drobným výběžkem na jihozápadě (Úštěcká kotlina). Z těchto vstupních údajů je zřejmé, že v Libereckém kraji prakticky chybí planární vegetační stupeň a že květena má převážně ráz suprakolinní až montánní. V podrobnějším členění se území kraje dělí na 12 fytogeografických okresů, z nichž některé se dále člení na podokresy. Obrázek č. 4: Fytogeografické členění Libereckého kraje

Zdroj: Zpracoval CityPlan dle Skalický: Regionálně fytogeografické členění [19]

Termofytikum: 4c – Úštěcká kotlina; Mezofytikum: 45a – Lovečkovické středohoří, 48a – Žitavská kotlina, 48b – Liberecká kotlina, 49 – Frýdlantská pahorkatina, 50 – Lužické hory, 51 – Polomené hory, 52 – Ralskobezdězská tabule, 53a – Českolipská kotlina, 53b – Ploučnické Podještědí, 53c – Českodubská pahorkatina, 54 – Ještědský hřbet (s maloplošným oreofytikem),

37

55a – Maloskalsko, 55b – Střední Pojizeří, 55c – Rovenská pahorkatina, 55d – Trosecká pahorkatina, 56a – Železnobrodské Podkrkonoší, 56b – Jilemnické Podkrkonoší; Oreofytikum: 92a – Jizerské hory lesní, 92b – Jizerské louky, 92c – Černá Studnice, 93a – Krkonoše lesní, 93b – Krkonoše subalpínské. Fauna Území Libereckého kraje je velmi různorodé a členité, což se významně projevuje i ve složení jeho fauny. Značná pestrost geologické stavby, půdního a vegetačního krytu dává předpoklad k výskytu bohatého druhového spektra živočichů od teplomilných druhů nížin a stepních biotopů na kontaktu s termofytikem v západní a jižní části území až po severské druhy alpínského pásma Krkonoš a vrchovišť Jizerských hor. Výrazné je zastoupení lesních živočišných společenstev. Na četných rašeliništích a slatiništích se vyskytují významná živočišná společenstva bezobratlých, s řadou tyrfobiontů a glaciálních reliktů. Reliktní faunu hostí též rozsáhlé sutě v jednotlivých pohořích, na pískovcových půdách se vyskytují vzácné psamofilní druhy. Významnými refugii fauny jsou zachovalé říční nivy s neregulovanými úseky, např. na Jizeře, Kamenici, Ploučnici nebo Smědé. Flóra Současnou vegetaci na území Libereckého kraje charakterizuje převaha kulturních, antropogenně více či méně ovlivněných společenstev s hojným uplatněním synantropních prvků. Lesy zaujímají významnou část území kraje, úhrnem 140 112 ha (42,7 % celkové rozlohy kraje) a 135 103 ha porostní půdy. Jde o hodnotu značně vyšší, než odpovídá celorepublikovému průměru (33 %) a současně o největší míru lesnatosti ze všech krajů ČR. Podíl lesa na 1 obyvatele činí 0,33ha a je třetí nejvyšší v ČR. Hospodaření v lesích je zatíženo ochranou přírody. Podíl lesů, zahrnutých ve velkoplošných, zvláště chráněných územích, je největší v ČR. Z toho vyplývá, že kraj má jeden z největších podílů státního lesního majetku a nejmenší podíl majetků obecních. Rovněž podíl soukromých majetků je podprůměrný. V kraji je zastoupeno celkem 7 přírodních lesních oblastí (PLO) s významnými rozdíly v přírodních a porostních poměrech.

38

Tabulka č.13: Přehled PLO v Libereckém kraji

Zdroj: Krajský lesnický program Libereckého kraje [20]

Obecné hodnocení jednotlivých PLO: PLO 5 – České Středohoří Oblast je geomorfologicky velmi členitá. Mezi různě velkými lesními komplexy jsou menší sídelní útvary obklopeny zemědělskou půdou, povětšinou podél vodního toku, a přístup k lesu vede často po polních cestách. Západní okraj oblasti (již mimo Liberecký kraj) tvoří menší lesíky a obsahuje místa povrchové těžby uhlí a rekultivované výsypky. Zpřístupnění prudkých svahů a vrcholových partií četných kopců a okolí kamenolomů, které se nacházejí na celém území PLO, je obtížné. PLO 18 a,b - Severočeská pískovcová plošina a Český Ráj Velmi diferencovaná oblast. Západní část je skalnatá (CHKO Kokořín a prostor mezi obcemi Dubá a Želízy) s výškovými rozdíly a nepřístupnými částmi lesních komplexů. Část vojenských lesů s přilehlými okraji LČR LS Česká Lípa je plošší, tvoří lesnatější, relativně souvislý lesní komplex. Jihozápadní okraj oblasti je tvořen lesními částmi v podobě různě dlouhých údolí s krátkými prudkými svahy, ve východním okraji (Českodubsku) jsou lesní komplexy rozdrobené sídelními útvary, zemědělskou půdou a náleží mnoha drobným vlastníkům lesa. Oblast je ohrožena lesními požáry. Podoblast 18b – Český Ráj je velmi skalnatá, a to spolu se členitostí terénu značně omezuje provozní obhospodařování lesů. PLO 19 - Lužická pískovcová vrchovina Na území Libereckého kraje zaujímá pohraniční oblast se SRN od Hrádku n.N. směrem na západ, po hranici kraje. Prakticky celá je na území CHKO Lužické hory. Za hranicí kraje přechází ve velmi členitou a skalnatou oblast Českosaského Švýcarska. V Libereckém kraji však má charakter poměrně ploché hornatiny na křídových pískovcích s jednotlivými neovulkanickými vrchy. Je porostlá souvislými, převážně smrkovými porosty. PLO 20 - Lužická pahorkatina Na území Libereckého kraje zaujímá tato oblast Frýdlantský výběžek a území východně od Liberce (mezi Libercem a Hrádkem nad Nisou). Pohraniční část má větší souvislé lesní komplexy, menší část se nachází se na sever od Liberce (část LS Frýdlant a Ještěd) a převažuje v ní zemědělská půda. V okolí Chlumu u Raspenavy je vojenský prostor ve správě VLS, s. p., Divize Mimoň.

39

PLO 21 - Jizerské hory a Ještěd Centrální část Jizerských hor tvoří zaoblené vrcholy a ploché hřbety, vyčnívající nad náhorní plošinu, a široká údolí s malým převýšením. Po imisní kalamitě z 80tých let převažují ve vyšších polohách této centrální části mladé porostní skupiny. Severní okraj je strmý, jižní okraj se postupně svažuje do hustě osídlených míst. Ještěd v jihozápadní části lesní oblasti tvoří poměrně úzký hřbet se strmějšími svahy přerušený hlubokým Kryštofovým údolím, které spolu se železniční tratí vytváří výrazný vnější dopravní předěl. Jizerské hory jsou chráněnou oblastí přirozené akumulace vod s častým výskytem vodních nádrží a podpovrchových vodních zdrojů, okolo kterých vedou obvodové komunikace. Ve vrchních partiích se nachází mnoho, většinou chráněných, rašelinišť. PLO 22 – Krkonoše Nejvyšší české pohoří, celé v národním parku. Tyto 2 aspekty značí výrazné odlišnosti od zbývajících PLO. Reliéf má typický charakter hornatiny s hlubokým,i erozivními údolími a oblastmi zarovnaného povrchu na temenech pohoří (Labská louka). Pokryt smrkovými monokulturami, přecházející v kosodřevinu až oblasti nad horní hranicí lesa. V PLO se nachází nejvyšší bod Libereckého kraje –Kotel (1 435 m n. m.). PLO 23 - Podkrkonoší Oblast PLO je tvořena pahorkatinou, jejíž svahové partie často přecházejí do hlubokých zářezů vodních toků. Vysoká lesnatost odráží přírodní podmínky, které jsou většinou nevyhovující pro intenzivnější zemědělskou výrobu. Rozsáhlé zastoupení mají lesní porosty různých typů, především horských smrčin a bučin a rozsáhlých borových monokultur zejména v pískovcových oblastech Českolipska a Českého ráje. Významným fenoménem ovlivňujícím druhovou rozmanitost je přítomnost poměrně rozsáhlých mokřadů a vodních ploch, zejména na Českolipsku. Častý je také výskyt rašelinišť a slatinišť. Tabulka č.14: Kategorizace lesů v Libereckém kraji Kategorie lesů Hospodářské Ochranné Zvláštního určení

(ha)

podíl

77 743 10 688 46 672

58% 8% 35%

Zdroj: MZe a ÚHÚL, MŽP: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004 [5]

40

Tabulka č.15: Přehled vývoje poškození lesních porostů (komplexní poškození dle družicových snímků) Plochy porostů v jednotlivých stupních poškození a mortality (%) 5 Jehličnaté porosty 0. 0./I. 24,3 I. 37 II. 20,5 III.a 7,9 III.b–IV. 5,3 Listnaté porosty 0. 1,9 0./I. 16,1 I. 29,2 II. 25,7 III.a–IV. 27,2 Zdroj: MZe a STOKLASA Tech., MŽP: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004 [5]

0. – Zdravé porosty, 0./I. – První známky poškození, I. – Mírné, II. – Střední, III.a – Silné, III.b – Velmi silné, IV. – Odumírající porosty C.3.9 Krajina Krajinu Libereckého kraje lze charakterizovat pomocí krajinných typů. Většinu území kraje lze zahrnout do typu B (krajina harmonická); zatímco do typu A (krajina antropogenizovaná) spadají všechny větší sídelní areály, areály průmyslové a těžební (pískovny, kamenolomy), v menším měřítku pak i souvislé plochy orné půdy; celková rozloha krajiny typu A je méně než 15 %; do typu C (krajina relativně přírodní) náležejí přírodě blízké ekosystémy lesů s alespoň částečně přirozeným druhovým složením, rybniční plochy a navazující mokřadní lada, v omezeném rozsahu i jiné ekosystémy; tyto plochy lze nalézt na velké části Lužických hor, souvisle v severní části Jizerských hor, ostrůvkovitě i v jiných jejich partiích, v nejvyšších polohách Krkonoš a lokálně i v nižších partiích, např. v údolí Jizerky, dále pak v ose Holanské rybníky-Novozámecký rybník-Hradčanské stěny, z dalších lokalit např. v údolích Jizery pod Semily, v údolí Kamenice, nesouvisle v Českém ráji, na Kokořínsku a v Českém středohoří a na některých neovulkanických kopcích Ralské pahorkatiny; tyto plochy tvoří 15-20 % území kraje. Činností člověka se charakter krajiny neustále mění, byť s různou intenzitou. V současné době lze zaznamenat jako hlavní vlivy člověka na krajinu a) změny ve využití zemědělské půdy (pokles využívání ZPF, zatravňování a zalesňování), b) nová zástavba (masivní expanze zástavby do volné krajiny bez respektování krajinných kvalit území, estetická otázka vysílačů GSM a větrných elektráren), c) tlak na krajinu vlivem rekreačních činností (motoristické sporty, chataření a zahrádkaření, lyžařské a jiné sportovní areály).

41

C.310 Kulturní památky V Libereckém kraji byly vyhlášeny následující kulturní památky: Tabulka č.16: Kulturní památky v Libereckém kraji Národní kulturní památka

Městská památková zóna

Vesnická památková rezervace

Vesnická památková zóna

Krajinná památková zóna

1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 1 2 3 4 5 1 2

hrad Bezděz zámek Frýdlant zámek Lemberk zámek Sychrov zámek Zákupy zámek Hrubý Rohozec zřícenina hradu Trosky Hodkovice nad Mohelkou Český Dub Frýdlant Liberec Jablonec nad Nisou Jilemnice Turnov Česká Lípa Dubá Jablonné v Podještědí Kamenický Šenov Nový Bor Kořenov - Jizerka Horní Štěpanice Janovice u Kravař Lhota Lomnice nad Popelkou - Karlov Rané Žďár Železný Brod – Trávníky Bukovec Kravaře Sloup Tubož Velenice Zahrádecko Lembersko

Zdroj: KÚ Libereckého kraje

42

C.3.11 Archeologické památky Archeologické lokality prohlášené za kulturní památky na území Libereckého kraje jsou tyto: Tabulka č.17: Archeologické lokality Libereckého kraje Číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Sídelní útvar Dolní Prysk Holany Hostíkovice Mařenice Pihel Velenice Zahrádky Frýdštejn Hradčany Kobyly Loučná Pěnčín Pěnčín Předlánce Svijany Svijany Svijany Svijany Kundratice Mříčná Mříčná Žďár

Památka hrad Pustý zámek, zřícenina a archeologické stopy tvrz Rybnov, archeologické stopy tvrz Milčany, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy tvrz, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště Frýdlant, archeologické stopy hrad - strážní hrádek Drábovna, zřícenina a archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště – hradiště slovanské, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy pohřebiště, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště Na skalce, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště Slezsko, archeologické stopy tvrz, archeologické stopy tvrz, archeologické stopy tvrz Smiřično, archeologické stopy tvrz, archeologické stopy

Zdroj: KÚ Libereckého kraje

43

C.4.

Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území

Ochrana ovzduší Kvalitu ovzduší celého kraje a hlavně kvalitu ovzduší v oblasti měst v Libereckém kraji negativně ovlivňují emise ze stále rostoucí automobilové dopravy. Svůj podíl na kvalitě ovzduší mají chybějící obchvaty měst a obcí, ve kterých dochází k enormní zátěži obytných území hlukem a exhalacemi z dopravy, a technický stav silnic. Jeho zlepšení je předpokladem pro zvýšení ochrany životního prostředí a bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Kapacita stávající silniční sítě v kraji je nevyhovující. Velká intenzita dopravy (vlivem absence obchvatů) působí také snížení bezpečnosti provozu, a tím přispívá ke vzniku nehod. Druhým nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší je energetika. Zásadním problémem nejen v Libereckém kraji, ale na území celé republiky, je při zdražování ušlechtilých paliv zabránění přechodu na spalování tuhých paliv v lokálních topeništích. Ochrana vod Největším problémem v oblasti čištění odpadních vod v obcích Libereckého kraje je jednotná kanalizační síť, její zastaralost a nedostatečně účinné ČOV. Staré ekologické zátěže ohrožují na území kraje zejména kvalitu podzemní vody. Nejčastěji jde o přítomnost nepolárních extrahovatelných látek, chlorovaných uhlovodíků a těžkých kovů. Ochrana přírody Prioritními problémy z hlediska ochrany přírody je zajištění ochrany území zařazených do soustavy Natura 2000 a uchování krajinného rázu v souvislosti s trendem rozšiřováním zástavby do volné krajiny, popř. budování větrných elektráren, aj. Ochrana půdy a horninového prostředí Základními problémy v oblasti horninového prostředí jsou pokračující sanační práce v oblasti bývalé těžby uranových rud na ložiscích Hamr na Jezeře a Stráž pod Ralskem, střety rozvojových záměrů obcí s chráněným ložiskovým územím a pokračující zájem o těžbu nevýhradních nerostů. Situace týkající se černých skládek je v Libereckém kraji víceméně neměnná, vzniklé skládky uklízí na svoje náklady příslušná obec. Prokázat původce odpadů je totiž velmi složité. Zemědělství a lesní hospodářství Neustále dochází k úbytku zemědělské půdy a snižování procenta jejího zornění. Problémem je vysoký podíl dlouhodobě ladem ležících zemědělských pozemků (v některých okresech až 60 %), které nekontrolovaně zarůstají plevely a náletovými dřevinami a často se tak stávají zdroji šíření invazních rostlinných druhů. Podíl ekologického zemědělství je v Libereckém kraji nízký. Většina zamokřených zemědělských půd byla v minulosti odvodněna, funkčnost drenážních systémů je však dnes omezená a dochází k druhotnému zamokřování území, již ale bez regenerace dřívější hodnotné bioty. V zemědělské krajině jsou stále běžné napřímené vodní toky s opevněnými břehy a zpravidla bez kvalitní břehové zeleně.

44

Druhotným problémem zemědělské činnosti v kraji jsou splachy půd spolu s průmyslovými hnojivy, herbicidy a pesticidy ze zemědělských pozemků, které způsobují znečištění a eutrofizaci vod. V oblasti lesního hospodářství je největším problémem nevhodná druhová skladba porostů a jejich nízká odolnost vůči imisnímu poškození, nemocem, parazitům a dalším. Lesy jsou velmi zatíženy civilizačními faktory. Velké plochy jsou zařazeny do pásem ohrožení A, B a spolu s Ústeckým krajem patří k nejohroženějším lesům v ČR. Z tohoto důvodu Liberecký kraj také disponuje druhým nejmenším objemem těžby a produkuje čtvrtý nejmenší výnos mezi ostatními kraji. Dalším problémem je přetrvávající nepříznivá situace v ukončení vydávání lesních pozemků ve smyslu zákona č.114/2000 Sb., o přechodu majetku státu na obce [14]. Množí se snahy o zalesňování méně produktivních, komerčně nezajímavých zemědělských pozemků, neboť na realizaci záměru lze čerpat dotaci. Tyto akce však mají často negativní dopady na krajinný ráz i biotu, neboť bývají zalesňovány i lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů. Nakládání s odpady V Libereckém kraji přetrvává nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů, a to jak kalů z ČOV, tak i např. odpadů ze stravování a z obchodních řetězců. Rozvoj v oblastech kompostování i recyklace stavebních odpadů, komplikují stávající legislativní podmínky (např. hodnocení, zda je materiál odpad či výrobek), které často znemožňují ekonomicky efektivní provoz zařízení. Ochrana veřejného zdraví V Libereckém kraji je lidské zdraví ohrožováno především ve větších sídlech s přidruženou průmyslovou činností a vysokou intenzitou dopravy, a to především zvýšeným znečištěním ovzduší a nadměrným hlukem.

45

D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ V současné době jsou jednotlivé programy rozvoje všech hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje vyhotoveny v pracovních verzích. Z obsahu je zřejmé, že hodnocení z hlediska jejich vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví bude provedeno v plném rozsahu a v členění dle požadavků přílohy č.9 k zákonu. č.100/2001 Sb. Pro vyhodnocení těchto vlivů bude využita Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (Věstník MŽP, 2004). Hodnocení bude předmětem dalšího postupu procesu SEA PR HSO LK. Je zřejmé, že u navržených cílů a opatření v PR HSO LK lze předpokládat možné vlivy nejen na ovzduší a klimatický systém Země, ochranu vod (hlavně v případech havárií), ochranu půdy (převážně zábory půdy), krajinu (krajinný ráz, velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území, lokality NATURA 2000), ale i na veřejné zdraví. Míra vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví je závislá na konkrétní územní lokalizaci navržených opatření a následně i projektů, které budou jednotlivá opatření naplňovat. V PR HSO LK navržené cíle budou hodnoceny zejména z pohledu vztahů ke stanoveným referenčním cílům ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, tj. zda návrhy obsažené v PR HSO LK přispějí k plnění referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví nebo zda mohou mít naopak negativní vlivy na jejich dosažení. Co se týká dosažení souladu s evropskými standardy v podobě dlouhodobých cílů konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a udržitelného rozvoje, musí mít Liberecký kraj při této snaze vždy na zřeteli možné důsledky a dopady na životní prostředí, které je nutné v PR HSO LK zohlednit. Zvýšení ekonomického potenciálu, rozšíření infrastruktury a zlepšení lidských zdrojů musí být směrováno do vhodných oblastí a musí splňovat kriteria Evropského společenství, České republiky a jejich platné legislativy. Jednou z hlavních částí PR HSO LK je mj. i stanovení systémů sledování skutečných vlivů implementace PR HSO LK nejen na ekonomiku a společnost v zájmovém území, ale i na zdejší životní prostředí a veřejné zdraví. Jedná se o vytvoření systému monitoringu indikátorů udržitelného rozvoje. Tento systém indikátorů má vycházet z finální sady referenčních cílů nejen rozvoje území HSO LK, ale i tvorby a ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Součástí závěrečných prací na všech PR HSO LK je jejich zveřejnění, projednání s odborníky i s laickou veřejností, přijetí relevantních připomínek a jejich závěrečná optimalizace tak, aby došlo k eliminaci případných negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví nebo k jejich maximálnímu zmírnění.

46

E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE E.1.

Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky

Na obecné formulace a znění jednotlivých programů rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje budou v dalších krocích rozvoje území HSO LK navazovat konkrétní záměry ve formě různorodých projektů. U nich nelze přímo vyloučit vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel v konkrétních lokalitách, nevyjímaje i přes hranice Libereckého kraje, tzn. i České republiky. Jednotlivé navazující projekty budou předmětem individuálního posuzování podle zákona č.100/2001, ve znění pozdějších předpisů. E.2.

Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce

E.2.1 Územní vymezení hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje i s obcemi Zařazena v příloze č.1. E.2.2 Mapa zvláště chráněných území v Libereckém kraji Zařazena v příloze č.2. E.2.3 Mapa lokalit NATURA 2000 v Libereckém kraji Zařazena v příloze č.3. E.2.4 Mapa územního systému ekologické stability Libereckého kraje Zařazena v příloze č.4. E.3.

Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví

Podstatné informace o vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví, které jsou známy, jsou uvedeny v předcházejících kapitolách. E.3.1 Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle §45i zákona č.114/1992 Sb., ve znění zákona č.218/2004 Sb. Příslušné orgány ochrany přírody na území Libereckého kraje, jež je celé dotčeno předkládanou koncepcí ÚEK LK, a od nichž bylo vyžádáno uvedené stanovisko, jsou následující: ƒ

Správa KRNAP,

47

ƒ

Správa CHKO České středohoří,

ƒ

Správa CHKO Český ráj,

ƒ

Správa CHKO Jizerské hory,

ƒ

Správa CHKO Kokořínsko,

ƒ

Správa CHKO Lužické hory,

ƒ

Krajský úřad Libereckého kraje.

Novelizací zákona č.114/1992 Sb., ochraně přírody a krajiny, byla do právního řádu České republiky implementována směrnice Rady 79/409/EHS, ze dne 2.dubna 1979, o ochraně volně žijících ptáků, a směrnice Rady 92/43/EHS, ze dne 21.května 1992, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Na základě těchto směrnic se pro stanovené druhy ptáků, dalších živočichů a rostlin a typy přírodních stanovišť vytvářejí chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti, které spolu vytvářejí soustavu chráněných území NATURA 2000. Vláda svým nařízením č.132/2005 stanovila národní seznam evropsky významných lokalit. Dnem jeho vyhlášení začala platit legislativní ochrana tzv. navržených evropsky významných lokalit. Jakákoliv koncepce, která může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá hodnocení jejích důsledků na toto území a stav jeho ochrany. Proto OHRR LK coby pořizovatel PR HSO LK, předložil prostřednictvím zpracovatele tohoto oznámení SEA, v souladu s ustanovením § 45i zákona č.114/1992 Sb., příslušným výše uvedeným orgánům ochrany přírody informaci o záměru a rozsahu jejich zpracování. Vzhledem k tomu, že tyto kompetentní orgány ochrany přírody nevyloučily možnost významných vlivů PR HSO LK na lokality soustavy NATURA 2000 (viz vyjádření v příloze č.6), budou PR HSO LK podrobeny hodnocení jejich vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Toto hodnocení bude součástí procesu posouzení vlivů PR HSO LK na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Zpracovatelem hodnocení vlivu na lokality soustavy NATURA 2000 bude RNDr. Oldřich Bušek, autorizovaná osoba dle zákona č.114/1992 Sb., ochraně přírody a krajiny, v platném znění. E.3.2 Hodnocení vlivů na veřejné zdraví Zpracovatelem hodnocení vlivu na veřejné zdraví bude MUDr. Helena Kazmarová, držitelka osvědčení o odborné způsobilosti dle vyhlášky č.353/2004 Sb., Hodnocení vlivu na veřejné zdraví bude vycházet ze strategie Zdraví 21.

48

E.3.3 Zapojení veřejnosti do procesu SEA PR HSO LK Základní charakteristika Zapojení veřejnosti bude mít následující rysy: ƒ

ƒ ƒ ƒ

bude zajištěna průběžná informovanost veřejnosti o postupu prací na SEA PR HSO LK předkládané materiály budou mít hierarchické uspořádání ve vazbě na odbornost, tzn. že budou členěny do tří kategorií: 1. shrnutí netechnického rázu určené pro širokou veřejnost, 2. základní materiály určené pro orgány státní správy a odbornou veřejnost, 3. specializované studie určené pro úzký okruh specialistů dané oblasti. Uvedené členění umožní rychlejší orientaci v uvedených materiálech: přehlednost materiálů - využívány budou výstupy GIS, grafy a schémata, použití různých informačních prostředků (internet, letáky, místní tisk, veřejná projednání).

Organizace veřejných projednání Úvodní seminář k PR HSO LK – veřejné projednání: ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Konání bude zajištěno spolu se zpracovatelem PR HSO LK a zadavatelem OHRR KÚLK v centrech všech 6ti HSO, sestavení adresáře zájmových organizací, zainteresované veřejnosti (zástupci veřejné správy, odborných institucí, nevládních organizací a privátní sféry, apod.), zpracování, rozesílka a zveřejnění pozvánek (všichni), zajištění moderování projednání (zadavatel - OHRR KÚLK), spoluúčast (zpracovatel ARR Nisa Liberec i posuzovatel – ENVI TON Praha), seznámení účastníků s navrženým zněním PR HSO LK, s procesem SEA, s časovým harmonogramem a s možnostmi podávání návrhů a připomínek (všichni), pořízení zápisu z veřejného projednání a vypořádání připomínek z tohoto jednání (zpracovatel).

Veřejné projednání dle citovaného zákona: ƒ

příprava a realizace veřejného projednání (posuzovatel) dle citovaného zákona ve spolupráci se zadavatelem PR HSO LK (OHRR KÚLK) a jejich zpracovatelem (ARR Nisa Liberec),

ƒ

zpracování, rozesílka a zveřejnění pozvánek,

ƒ

účast na veřejném projednání (všichni),

ƒ

zajištění a spoluúčast na moderování projednání (všichni),

ƒ

seznámení účastníků s výsledky hodnocení vlivu PR HSO LK na životní prostředí a veřejné zdraví (posuzovatel),

ƒ

pořízení zápisu z veřejného projednání a vypořádání připomínek z tohoto jednání (posuzovatel),

ƒ

zpracování informačního letáku, který bude zahrnovat stručný přehled procesu SEA a hlavní výstupy posuzování (posuzovatel ve spolupráci se zadavatelem). 49

Průběžné kroky: ƒ

zveřejňování (výstupů procesu SEA, pozvánek na veřejná setkání, harmonogramu a postupu prací na SEA) na webových stránkách zadavatele (OHRR KÚLK),

ƒ

posuzovatel zpracuje výstupy pro zveřejnění,

ƒ

zpracovávání tiskových zpráv o SEA PR HSO LK (zadavatel).

50

Zpracovatelé oznámení koncepce Ing. Zuzana Toniková, Ing. Monika Měchurová, Ing. David Jindra, Ing. Markéta Bloudková, Ing. Hana Koryntová

Datum zpracování oznámení koncepce 11.9.2006

Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob, které se podílely na zpracování oznámení koncepce Ing. Zuzana Toniková, ENVI-TON autorizovaná osoba dle zákona. č.100/2001 Sb., držitelka osvědčení odborné způsobilosti č.j. 2826/316/OPVŽP/94, ze dne 31.5.1994, Náměstí Interbrigády 3, 160 00 Praha 6, tel.: 233 340 475, [email protected] Ing. Monika Měchurová, CityPlan, spol. s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, tel.: 221 184 211, [email protected] Ing. David Jindra, CityPlan, spol. s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, tel.: 221 184 210, [email protected] Ing. Markéta Bloudková, CityPlan, spol. s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, tel.: 221 184 209, [email protected] Ing. Hana Koryntová, CityPlan, spol. s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, tel.: 221 184 210, [email protected]

Podpis oprávněného zástupce předkladatele Mgr. Michael Otta vedoucí odboru hospodářského a regionálního rozvoje Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642, 460 81 Liberec Tel: 485 226 553

……………………………………..……………. Mgr. Michael Otta vedoucí odboru hospodářského a regionálního rozvoje 51

Podklady [1]

Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa. ČSAV, 1971.

[2]

Culek, M. a kol.: Biogeografické členění České republiky, ENIGMA Praha, 1996.

[3]

ATEM: Územně energetická koncepce Libereckého kraje a Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji – Analytická část. Krajský úřad Libereckého kraje, 2002.

[4]

Tebodin Czech Republic: Územně energetická koncepce Libereckého kraje – Energetické modelování, Energetický management, Souhrn. Krajský úřad Libereckého kraje, 2004.

[5]

MŽP: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004. MŽP, 2005.

[6]

USB: Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje – Průzkumy a rozbory. Krajský úřad Libereckého kraje, 2001.

[7]

SAUL: Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje – Koncept. Krajský úřad Libereckého kraje, 2003.

[8]

Jan Hromek – Lesprojekt, lesnické a parkové úpravy: Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje, 2004.

[9]

ISES: Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje, 2004.

[10] MŽP, ČSÚ: Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2005. MŽP, 2005. [11] Nařízení vlády č.502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č.88/2004 Sb. [12] Zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší). [13] Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. [14] Zákon č.114/2000 Sb., kterým se mění zákon č.172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů. [15] Zákon č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. [16] Zákon č.289/1995 Sb., o lesích [17] MŽP: Státní politika životního prostředí České republiky 2004 – 2010 [18] ČSÚ: Obce Libereckého kraje 2005. ČSÚ, Liberec. 2005. [cit. 2006-07-15]. Dostupné z: . [19] Skalický V.: Regionálně fytogeografické členění, 1988. [20] ČZU: Krajský lesnický program Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje, 2005.

52

Seznam použitých zkratek ARR

Agentura regionálního rozvoje

AOPK ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

BRKO

biologicky rozložitelný komunální odpad

CORINE

COoRdination od Information on the Environment

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

ČÚZK

Český ústav zeměměřičský a katastrální

EECONET

Evropská ekologická síť

EVL

evropsky významná lokalita

CHLÚ

chráněné ložiskové území

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHOPAV

chráněné oblast přirozené akumulace vod

KRNAP

Krkonošský národní park

KÚ

krajský úřad

LČR

Lesy České republiky

LK

Liberecký kraj

LS

Lesní správa

MZE

Ministerstvo zemědělství

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NUTS

Normalizovaná klasifikace územních celků v ČR

OHRR LK

Odbor hospodářského a regionálního rozvoje Libereckého kraje

ORP

obec s rozšířenou působností

OZKO

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

PLO

přírodní lesní oblast

PO

ptačí oblast

PR HSO LK Program rozvoje Hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje SEA

Strategic Environmental Assesment

ÚÚL

Ústav pro hospodářskou úpravu lesa

ÚSES

územní systém ekologické stability

ÚSOP

Ústřední seznam ochrany přírody

ÚÚR

Ústav územního rozvoje

53

VKP

významný krajinný prvek

VÚC

Velký územní celek

VÚRV

Výzkumný ústav rostlinné výroby

VÚV T.G.M. Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka VVP

Vojenský výcvikový prostor

ZPF

zemědělský půdní fond

ŽP

životní prostředí

54

Seznam příloh Příloha č.1: Územní vymezení hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje i s obcemi Příloha č.2: Mapa zvláště chráněných území v Libereckém kraji Příloha č.3: Mapa lokalit NATURA 2000 v Libereckém kraji Příloha č.4: Mapa územního systému ekologické stability Libereckého kraje Příloha č.5: Abecední seznam měst a obcí Libereckého kraje podle jednotlivých ORP Příloha č.6: Stanoviska jednotlivých orgánů ochrany přírody podle §45i zákona č.114/1992 Sb., ve znění zákona č.218/2004 Sb. v pořadí: ƒ

Správa KRNAP,

ƒ

Správa CHKO České středohoří,

ƒ

Správa CHKO Český ráj,

ƒ

Správa CHKO Jizerské hory,

ƒ

Správa CHKO Kokořínsko,

ƒ

Správa CHKO Lužické hory,

ƒ

Krajský úřad Libereckého kraje.

55