PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu:
Změna situace
Druh dokumentu:
Základní dokument Identifikační znak: revidovaný
PPR/SQ12
Datum vypracování: 31. 12. 2014, revize: Platnost od: 6/2015, 10/2015
15. 10. 2015
Vypracoval:
Vydal: Podpis:
Vedoucí programu Zdeněk Kašpárek
Zodpovědnost:
Metodik programu
Plánovaná revize k:
Hana Rezničáková Lenka Honsárková Zdeněk Kašpárek 3/2016
Závaznost:
Tento dokument je závazný pro všechny pracovníky střediska
SQ12 – Změna situace Kritérium 12a
Pověřená osoba má písemně stanovena pravidla a postupy práce pro situace významných změn v životě dětí a rodin, včetně ukončení pobytu dítěte v původní nebo náhradní rodině.
Stránka 1 z 5
Pravidla pro práci s pěstouny a jejich dětmi Klíčový pracovník se zaměřuje na celkové fungování náhradní rodiny, zda jsou dítěti zajištěny veškeré podněty pro zdravý vývoj při změně situace v náhradní rodině. Pěstouni připravují dítě na situace asistovaného kontaktu s biologickými rodiči, odchodu z náhradní rodiny či přijetí dalšího dítěte do náhradní rodiny a jiné. Situace v životě náhradní rodiny mohou být různě náročné jak pro samotné dítě, tak pro pěstouny; proto je na pěstounech, aby zvážili, zda má příprava předvídatelných či plánovaných změn v rodině probíhat pod odborným vedením např. psychologa, terapeuta či jiného odborníka. Klíčový pracovník SD by se měl při mapování potřeb náhradní rodiny zaměřit na veškeré její potřeby, na potřeby dětí vyrůstajících v této rodině, na silné stránky rodiny, které mohou být využity při řešení vzniklých situací v rodině. Při doprovázení je důležité rodinu povzbuzovat a kladně motivovat k otevřené a přímé komunikaci mezi členy rodiny, vést rodinu k řešení, a nikoliv vyhýbání se překážkám, k zajištění a podpoře dítěte a respektování jeho vývojových období. Při očekávaných změnách v náhradní rodině musí být věnována značná pozornost přípravě dítěte na tyto změny, a to s dostatečným časovým předstihem. Postup práce klíčového pracovníka pro situace významných změn: - Klíčový pracovník v prvním kroku musí definovat, zda situace je významná pro dané dítě, resp. rodinu, zda potřebují pomoc a proč (např. porovná situaci v rodině pěstouna s běžnou situací rodiny, dle základních informací porovná vývoj dítěte s vývojem zaznamenaným v odborné literatuře, vyžádá si názor metodika či jiného odborníka, získá informace z místně příslušného oddělení sociálně-právní ochrany dětí atd.), nebo reaguje na žádost o pomoc ze strany rodiny či dítěte. - Pokud klíčový pracovník rozhodne, že je situace významná pro dítě, resp. rodinu, navrhne způsob realizace intervence: co se bude dělat, jak a kdo to bude dělat, dobu trvání intervence, s kým (odborník, OSPOD, pověřená osoba apod.). Co můžeme nabídnout: 1) Podpora v komunikaci 2) Odborná pomoc 3) Návazné služby 4) Služby pověřené osoby 5) Podpora dítěte 6) Podpora pěstouna - Realizuje intervenci, vyhodnocení a popřípadě finanční úhradu služby. - Posledním krokem je zpracování písemného záznamu do Plánu spolupráce, zápisu z jednání s klientem.
Stránka 2 z 5
Při práci s klientem může klíčový pracovník využít i postupy a metodiky popsané v dalších standardech1. Situace, které by mohly být pro dítě v náhradní rodině významné: -
narození dítěte přijetí dalšího dítěte odchod člena (dítěte) rodiny stěhování změna školy zájem biologických rodičů o kontakt s dítětem v náhradní rodinné péči rozvod náhradních rodičů úmrtí člena náhradní rodiny vážné onemocnění blízkého člena rodiny handicap člena rodiny
Jednotlivé situace v rodině Narození dítěte – na tuto očekávanou situaci je vhodné dítě připravovat pomocí rozhovoru, hry, kresby, vyprávění o miminku. Přijetí dalšího dítěte – pokud bylo dítě v náhradní rodině jedináčkem a náhradní rodiče se rozhodují přijmout další dítě do péče, je nutno prvořadě zjistit názor dítěte na tuto situaci. Náhradní rodiče by měli zvážit, zda je v zájmu dítěte, aby do rodiny bylo další dítě přijato. Je nutné uvážit veškerá rizika s tímto spojená, ale zároveň i pozitiva, která by měla být známa rovněž dítěti (metoda: rozhovor, hra, vyprávění). Odchod člena (dítěte) rodiny – v jednotlivých vývojových obdobích by dítě mělo získávat povědomí o celém cyklu života (např. dítě navštěvuje mateřskou školu: Až budeš starší, začneš chodit do školy, kde se budeš učit číst a psát; čím bys chtěl být, až vyrosteš?). Dítě by mělo pozvolna získávat povědomí o výběru budoucího povolání a mělo by se na ně soustavně a systematicky připravovat. Povědomí o přípravě na budoucí povolání a osamostatnění se od rodiny dítě získává postupně od období puberty, když si vybírá střední školu, popř. při pokračujícím studiu na vysoké škole. Děti by měly být připravovány na to, že podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, zaniká pěstounská péče zletilostí dítěte. To však neznamená, že by dítě mělo opustit náhradní rodinu a okamžitě se osamostatnit – záleží na připravenosti pěstounů, tj. zda poskytnou dítěti zázemí a podporu při osamostatňování se.
1
SQ5 – podpora přirozeného prostředí, SQ9 – postupy a metodiky pro přímou práci s klientem, SQ11 – předávání informací
Stránka 3 z 5
Pro dítě v náhradní rodině může být významnou událostí také odchod jiného člena rodiny (např. vlastních dětí pěstounů), pokud byly vztahy mezi vlastními a přijatými dětmi pevné. Klíčový pracovník by měl pěstouny podporovat v rozhovorech s dětmi ohledně přípravy na budoucí povolání a s tím spojenými povinnostmi osamostatňování se. V rodině by měly být nastavena pravidla při řešení této situace. Stěhování – náhradní rodiče by měli předem připravit děti na stěhování do jiné lokality. Pokud je možný výběr lokality, mluvit s dětmi o tom, kde by se jim líbilo, kde by chtěly bydlet, ukázat jim místo nového bydliště a seznámit je s novou oblastí. Dále by měli řešit s dítětem sociální zapojení v novém prostředí, poskytnout mu podporu, bezpečí a jistotu, řešení dojíždění, přechod na školu v blízkosti nového bydliště apod. Změna školy – tzn. situace, kdy se může jednat o přechod ze základní školy na střední školu, ze střední školy na vysokou školu či přechod ze základní nebo střední na jinou základní či střední školu v rámci změny bydliště či v případě nevyhovující předešlé školy. Klíčový pracovník by se měl zaměřit pomocí pozorování a rozhovoru na začlenění dítěte do nové školy, na školní prospěch, na začlenění dítěte do třídního kolektivu, na možnosti nabídky a zapojení dítěte do mimoškolních činností (volnočasové aktivity – koníčky, kroužky). Náhradní rodiče by měli společně s dítětem probírat možnosti využití jeho volného času a také jeho začlenění v rámci této školy (např. zda je ve škole spokojené, zda si našlo nové kamarády). Zájem biologických rodičů o kontakt s dítětem v náhradní rodinné péči – dítě by od přijetí do péče mělo být informováno o svých biologických rodičích přiměřeně věku. Pěstouni by měli zpracovat Knihu života, využít vyprávění, ukázky fotografií (pokud jsou k dispozici) aj. Metody práce s dítětem a pěstouny při asistovaném kontaktu dítěte s biologickými rodiči jsou blíže popsány v SQ 5. Rozvod náhradních rodičů – s dětmi by se mělo o této události dopředu hovořit, vysvětlit jim důvody rozvodu, ujistit je, že děti nemohou za rozvrat partnerů. Úmrtí člena náhradní rodiny – šetrným způsobem by měli pěstouni dítěti sdělit tuto událost s ohledem na jeho věk. Pokud se pěstouni nedokážou vyrovnat se smrtí člena rodiny, může klíčový pracovník zprostředkovat odbornou psychologickou pomoc. Vážné onemocnění blízkého člena rodiny – připravit děti na všechny možnosti, které mohou nastat v situaci těžké nemoci, přiblížit jim rizika onemocnění. V případě onemocnění pěstouna, který sám pečuje o svěřené dítě, by mělo být dítě připravováno psychologem pro případ dalšího náhlého zhoršení zdravotního stavu pěstouna. S pěstounem by měly být probrány možnosti řešení péče o svěřené dítě (pomoc širší rodiny pěstouna, pomoc ze strany jeho známých, ZDVOP…).
Stránka 4 z 5
Handicap člena rodiny – jde o situace, kdy nastalá nehoda nebo vážné onemocnění ovlivní či trvale změní zdravotní stav člena rodiny (v mentální či tělesné oblasti). V rodině je třeba otevřeně řešit situaci se všemi členy rodiny, může zde být nabízena pomoc odborníka (psycholog, asistent, organizace zaměřující se na osoby s mentálním či tělesným postižením apod.).
Stránka 5 z 5
