PROGRAM CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ INFORMACE O ROZŠIŘUJÍCÍM STUDIU UČITELSTVÍ BIOLOGIE Rozšiřující studium oboru učitelství o další aprobační předmět Biologii SŠ nebo ZŠ Přírodovědecká fakulta otevírá každoročně v rámci programů celoživotního vzdělávání šeštisemestrální nebo pětisemestrální kurz rozšiřujícího studia oboru učitelství o další aprobační předmět - biologii pro střední školy nebo základní školy. Kurz je určen absolventům učitelského směru s praxí min. jeden rok. V rámci rozšiřujícího studia bude absolventovi umožněno rozšířit si dosažené odborné vzdělání o aprobační předmět biologie pro učitelství na ZŠ nebo SŠ. Studium má charakter kombinovaného studia s převládající individuální přípravou dle doporučené odborné literatury. Studentovi jsou nabídnuty pravidelné konzultace k jednotlivým předmětům, na kterých vyučující upřesní studijní cíle předmětů, obsah učiva a požadovaný rozsah znalostí. Výuka probíhá šest semestrů pro (SŠ) nebo pět semestrů (pro ZŚ) formou konzultací dle stanoveného rozvrhu vždy v pátky od 1300 hod do 1610 hod na Katedře biologie a ekologie na Hladnově v Ostravě. Studium v rozšiřujících programech celoživotního vzdělávání podléhá Vyhlášce děkana Přf č.5/2002. Během studia je zapotřebí vypracovat diplomovou práci. (Diplomovou práci je nutno vypracovat v souladu se Směrnicí děkana č. 42/2002.) Kurz bude zakončen obhajobou diplomové práce a závěrečnou zkouškou. Absolventi kurzu získají osvědčení o jeho absolvování. Kurz se otevírá jen v případě dostatečného zájmu (minimálně 10 zájemců) a kurzovné stojí pro biologii SŠ 21.000Kč a pro biologii ZŠ 17.500Kč. Garant studia Mgr. Denisa Lednická Katedra biologie a ekologie Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta 30. dubna 22, Ostrava 1, 701 03 Tel: 59/6160268 e-mail:
[email protected]
Studijní program pro šestisemestrální kurz zahájený v roce 2000/2001 1. semestr Název kurzu Obecná mikrobiologie Obecná botanika Obecná zoologie Molekulární biologie
Vyučující
Počet hodin
Ukončení
20 15 15 20
ZK ZK ZK ZK
Počet hodin
Ukončení
20 15 20
ZK Z ZK
Počet hodin
Ukončení
20 20 10
ZK ZK ZK
Počet hodin
Ukončení
25 25
ZK ZK
Vyučující
Počet hodin
Ukončení
Dolný Saganová Malachová, Drozd Drozd Dolný Lojkásek
8 8 4 8 4 4
Z ZK Z ZK Z ZK
Vyučující
Počet hodin
Ukončení
16 4
ZK Z
Malachová Saganová Majkus Lednická
2. semestr Název kurzu Nižší rostliny Vyšší rostliny I Zoologie bezobratlých
Vyučující Plášek Sobotková Ďuriš
3. semestr Název kurzu Genetika Fyziologie rostlin Vyšší rostliny II
Vyučující Malachová Krpeš Sobotková
4. semestr Název kurzu Systém obratlovců Biologie člověka
Vyučující Lojkásek Kantorek
5. semestr Název kurzu Základy ekologie Ekologie rostlin Evoluční biologie Populační ekologie Ochrana přírody Biogeografie
6. semestr Název kurzu Fyziologie živočichů a člověka Didaktika biologie SŠ
Kantorek Kubicová
Anotace k jednotlivým předmětům Obecná mikrobiologie - 1. semestr, zkouška Vyučující: Doc. RNDr. Kateřina Malachová,CSc. Tématické okruhy k samostudiu: 1. Taxonomické a fylogenetické postavení mikroorg.v systému živé přírody. 2. Vztahy mezi mikroorganismy, mikroorganismy a rostlinami, živočichy 4. Lidské tělo jako přirozené prostředí pro mikroorganismy (seminární práce). 5. Výživa. Morfologie prokaryotické buňky. 6. Růst a množení prokaryotních buněk 7. Charakteristika sinic a kvasinek. 8. Patogenita, možnosti léčby infekcí, ATB a chemoterapeutika 9. Charakteristika metabolických procesů prokaryot. 10. Fermentační procesy, charakteristika a využití v biotechnologických výrobách (sem. práce). 11. Anaerobně a aerobně respirační procesy, charakter. a význam. 12. Procesy úplné a neúplné oxidace. Biosyntéza. 13. Virologie - systém morfologie biologické vlastnosti virů. 14. Viry obratlovců. Virové infekce u člověka. 15. Základy imunologie. Program cvičení dle skript: K. Malachová: Cvičení z obecné mikrobiologie 1. Práce v mikrobiologické laboratoři kultivační technologie, uchovávání mikroorganismů 2. Vliv vnějších faktorů na mikroorganismy, účinek desinfekčních látek a ATB 3. Mikrobiologický rozbor vody 4. Metody mikroskopického vyšetřování mikroorganismů Cvičení se budou konat v termínech konzultací. Přístup do laboratoře je pouze v bílém plášti. Z jednotlivých cvičení je nutno zpracovat protokol. Doporučená literatura: Rosypal a kol.: Obecná mikrobiologie. SPN, Praha 1981 Greenwood a kol.: Lékařská mikrobiologie. Avicenum, 1999 Betina a kol.: Všeobecná mikrobiológia. Príroda, 1987 Přecechtěl a kol.: Lékařská mikrobiologie. SPN,1983 Němec a kol. Základy mikrobiologie. MU Brno,1993 Bednář a kol.: Lékařská mikrobiologie.Marvil, 1996. Emberger akol.: Obecná a speciální mikrobiologie. UK praha,1979 Ambrož „ Mikrobiologie. VŠZ Brno. 1991 Malachová: Cvičení z obecné mikrobiologie. OU Ostrava 1992
Obecná zoologie - 1. semestr, zkouška Vyučující: RNDr.Zdeněk Majkus,CSc. Tématické okruhy k samostudiu: 1. Buňka jako základní stavební a funkční jednotka všech mnohobuněčných organismů. Živočišná buňka jako biol. systém. Srovnání buňky živočišné a rostlinné. Ultrastruktura buňky. 2. Dělení buňky - amitóza, mitóza, meióza. Fyziologie mitózy,generační cyklus u různých buněčných typů. Vznik mnohobuněčnosti. Regulační mechanismy v průběhu fylogeneze. 3. Histogeneze - vznik tkání, stavba tkání, typy tkání.Tkáně epitelové. Tkáně pojivové pojiva oporná a výplňová, pojiva trofická. Tkáně svalové. Tkáň nervová. 4. Ontogeneze a biologie vývoje. Embryogeneze- blastogeneze a organogeneze. Typy vajíček, vaječné obaly.Typy rýhování. Typy blastul. Gastrulace - vznik zárodečných listů a orgánových základů. 5. Organogeneze. Neurulace u obratlovců. Determinace a regulace vývinu - mozaikový a regulační vývin. Morfogenetické pohyby. 6. Rozmnožování živočichů. Nepohlavní rozmnožování jednobuněčných a mnohobuněčných. Rozmnožování pohlavní- evoluční význam. 7. Gametogeneze - spermatogeneze a ovogeneze. Typy vajíček, vaječné obaly. Osemenění a oplození, modifikace oplození. Partenogeneze. Regulace rozmnožovacích cyklů. Estrus. 8. Evoluce sexuality. Hermafroditismus a gonochorismus. Epigenetické určení pohlaví, genotypové určení pohlaví. Primární a sekundární pohlavní znaky,pohlavní dimorfismus. 9. Vývin nepřímý. Primární a sekundární larvy. Vývin s proměnou. Proměna dokonalá a nedokonalá. Kukla jako vývinové stádium. 10. Vývin přímý. Zárodečné obaly. Výživa zárodku prostřednictvím placenty. 11. Organologie - orgány homologické a analogické. Orgány rudimentární. Orgánové soustavy. Orgánové korelace. Vznik souměrnosti v průběhu fylogeneze. Segmentace těla. Metamerie homonomní a heteronomní. Fylogeneze nervové soustavy. Program cvičení: 1. Studium a základní diagnostika histologických preparátů: tkáně epitelové, pojivové, svalové, tkáň nervová. 2. Embryonální vývin živočichů: Blastogeneze - rýhování vajíčka (preparát vajíček škrkavky prasečí, trvalé preparáty rýhování vajíček). Gastrulace - blastula a gastrula různých skupin živočichů. Organogeneze - neurulace obratlovců, vývin centrální nervové soustavy. Vývin smyslových orgánů (oka). Rozmnožování živočichů. Gametogeneze. Vývin nepřímý, vývin s proměnou. Larvální stádia živočichů. Vývin přímý - placenta a její funkce. Doporučená literatura: Hůrka, K.-Čepická, A.: Rozmnožování a vývoj hmyzu. SPN Praha, 1978 Knoz, J.: Obecná zoologie I,II. Skriptum PřF UJEP Brno, 1979 Nedvídek, J.: Obecná biologie.Učební text. SPN Praha,1982 Nedvídek, J. - Romanovský, A.: Obecná zoologie I. Skriptum PřF UK Praha, 1982 Paleček, J.: Obecná zoologie - praktická cvičení. Skriptum PřF UK Praha, 1981 Pravda, O.: Zoologie 3. SPN Praha 1982 Romanovský, A. a kol.: Obecná biologie. SPN Praha 1985. Sladeček, F.: Rozmnožování a vývoj živočichů. Academia Praha 1986 Sládeček, F.: Buňky a tkáně živočichů. Academia Praha 1967
Wolpert, L.: Triumf embrya. Academia Praha 1995
Molekulární biologie - 1. semestr, zkouška Vyučující: Mgr.Denisa Lednická Tématické okruhy k samostudiu: 1. Historie molekulární biologie 2. Chemické složení, struktura a funkce informačních makromolekul - nukleových kyselin, proteinů. Vazebné interakce proteinů s DNA. 3. Prokaryotický genom Struktura a organizace genomu prokaryot Replikace DNA u prokaryot Reparace DNA u prokaryot Transkripce prokaryotického genomu Prokaryotická proteosyntéza Regulace genové exprese u prokaryot 4. Eukaryotiký genom Struktura a organizace genomu eukaryot Replikace DNA u eukaryot Reparace DNA u eukaryot Transkripce eukaryotického genomu Eukaryotická proteosyntéza Regulace genové exprese u eukaryot 5. Eukaryotické a prokaryotické transpozomy 6. Základní metody molekulární biologie Zákl. metody analýzy informačních makromolekul Izolace NK Kvantifikace NK Centrifugační metody Enzymy používané k analýze a úpravám NK Restrikční analýza NK Gelová elektroforéza NK Hybridizace NK PCR Klonování DNA Příprava rekombinantních molekul DNA Klonovací vektory Genové knihovny Molekulární analýza genomu Sekvencování DNA Konstrukce restrikčních map 7. Využití a význam technologií založených na molekulární biologii v praxi (Genové inženýrství) - témata seminárních prací Historie molekulární biologie a genového inženýrství Význam pro posun vědeckého poznání (projekt HUGO)
8.
Etické a právní aspekty využití metod molekulární biologie v monitorování lidské populace. Diagnostika dědičných a nedědičných onemocnění Genová terapie Mikrobiologická diagnostika Využití v průmyslových odvětvích Využití v kriminalistice Buněčné inženýrství, význam při získávání monoklonálních protilátek a hybridomů. Vypracování úloh v rámci samostatného studia: -témata: Proteiny Nukleové kyseliny Chromozomy Replikace a exprese genů
Program cvičení: Izolace NK a důkaz jednotlivých strukturních složek NK. Doporučená literatura: Rosypal, S.: Úvod do molekulární biologie, 1-3 díl, Druhé rozšířené vydání, Brno, 1997 Vonka, V. a kol.: Kapitoly z molekulové biologie, vydavatelství H&H, 1992 Dobiáš L.: Úvod do buněčné a molekulární biologie, PřF OU, Ostrava, 1996 Čurn, V., Sáková, L.: Molekulární biologie, JU ZF České Budějovice, 1998 Goetz, P. a kol.: Kapitoly z lékařské biologie I., H&H, 1995 Ráclavký, V.: Úvod do základních metod molekulární genetiky,VUP,1998 Červinka, M.: Úvod do genového inženýrství,UK, 1993 Ruml, T.: Laboratoře z genového inženýrství, VŠCHT, 1997 Krčmář, M., Břicháček, B.: Molekulárně biologické metody ve virologické diagnostice, knižnice institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů, Praha
Obecná botanika - 1. semestr, zkouška Vyučující: RNDr.Ladislava Saganová,CSc. Tématické okruhy k samostudiu: 1. Úvod do studia obecné botaniky. Botanika jako biologický vědní obor. Význam rostlin v přírodě, funkce rostlin v rámci ekosystému Země. Soustava botanických vědních oborů, metody studia, vznik botaniky jako vědy. Zařazení rostlinných forem do říší organismů. Prokaryota a Eukaryota. Cvičení: Úvod, práce v laboratoři a zásady bezpečnosti, zápis protokolu, pracovní pomůcky a materiál, program studia, literatura. Práce s mikroskopickou technikou 2. Stručná fylogenéze od prokaryotních k eukaryotním rostlinným buňkám. Stavba prokaryotní rostlinné buňky na příkladu sinice. Stavba eukaryotní rostlinné buňky. Buněčná stěna a protoplast, části protoplazmatické a neprotoplazmatické. Kompartmentace buňky, buněčné membrány. Cvičení: Materiál: Stavba rostlinné buňky, vitální barvení, K.3 Cibule Allium cepa, neutrální červeň, Lugolův roztok, fuchsin
Plazmolýza buněk, deplazmolýza, K.7 Buněčná stěna, ztluštěniny, K.28A, Dvůrkaté tečky, K.28B
3.
4.
5.
6-7.
Roztoky NaCl 0,5N 1,0N 1,5N Stonek Tradescantia sp. Dřevo borovice Pinus sp.naložené v roztoku glycerin-etanol (možno použít i čerstvé dřevo) Endomembránový systém ( plazmalema, ER, GA, karyotéka, tonoplast, oleozómy ). Cytoplazma, cytoskelet. Semiautonomní organely, mitochondrie, plastidy. Karyon. Microbodies. Cvičení: Materiál: Plastidy -chloroplasty, K.12, K.13 fyloid mechu rodu Mnium sp. -leukoplasty, K16 oddenek kosatce Iris sp. -chromoplasty, K17 šípek Rosa sp. Škrobová a aleuronová zrna v zásobních pletivech, K.24A, K.24B semena fazolů a obilky pšenice naložené v glycerin-etanolu Vakuoly, funkce, osmóza. Buněčná stěna, biosyntéza buněčné stěny. Růst a vývoj rostlinných buněk, fáze embryonální, prolongační, diferenciační. Buněčný cyklus, cytokinéze, karyokinéze. Remeristemizace a rediferenciace. Cvičení: Materiál: Šťavelan vápenatý -rafidy a krystaly, K.25A stonek Tradescantia sp., -drúzy krystalů, K.25C větvička lípy Tilia sp., Uhličitan vápenatý ve formě cystolitu, K.26 list smokvoně Ficus elastica, chlorzinkjód, zředěná HCl Rostlinná pletiva, definice, rozdělení dle stavby, vývojového stadia, funkce. Pletiva jednoduchá a složená. Pletiva dělivá a trvalá. Cvičení: Materiál: Rostlinná pletiva -parenchym, K.30 Dřeň větve Sambucus nigra, -prosenchym Fyloid mechu rodu Mnium sp -kolenchym, K.31 Stonek hluchavky Lamium sp., -sklerenchym, K.33 Endocarp Juglans regia Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací, základní. Primární a sekundární stavba rostlinného těla. Cvičení: Materiál: Aerenchym, K.43 Juncus sp. Krycí pletivo, epidermis listu, K.35 List kosatce Iris sp.nebo zelence Chlorophytum sp. Trichomy, K.40 -krycí jednobuněčné jednoduché Capsella bursa pastoris, hl.svrchní strana listu -krycí jednobuněčné větvené Capsella bursa pastoris, hl. spodní strana listu a stonku -krycí vícebuněčné jednoduché List pelargonie Pelargonium sp. -krycí vícebuněčné větvené List a květ divizny Verbascum sp., stonek hlošiny Eleagnus sp., šalvěje Salvia sp. -žlaznaté List pelargonie Pelargonium sp., kališní lístky květu šalvěje Salvia sp. -žahavé List a stonek kopřivy Urtica sp.
8.
Rostlinné orgány, vegetativní a generativní . Kořen, anatomicko-morfologická stavba v závislosti na funkci. Primární a sekundární stavba. Mykorhiza, symbióza s bakteriemi rodu Rhizobium. Metamorfózy kořenů. Cvičení: Materiál: Kořen Naklíčené obilky pšenice -základní stavba, calyptra, kořenové vlásky, K.60 -kořen jednoděložné rostliny, K.61, Kořen kosatce Iris sp. cévní svazek radiální 9. Stonek, anatomicko - morfologická stavba v návaznosti na funkci. Primární a sekundární 10. stavba, stonek dužnatý a dřevnatý. Typy větvení stonku. Metamorfózy stonku. Cvičení: Materiál: Stonek -jednoděložné rostliny, K.52, cévní svazek kolaterál. Stonek kukuřice Zea mays -dvouděložné rostliny, K.70, cévní svazek kolaterál. Stonek jetele Trifolium sp. -dřevnatý stonek, K.72 Dvouletá větvička lípy Tilia sp. -stavba dřeva, macerované pletivo, K.51 Macerované dřevo lípy Cévní svazky -koncentrický hadrocentrický, N.14 Oddenek kapradiny, fluoroglucinol -koncentrický leptocentrický, N.15 Oddenek konvalinky, fluoroglucinol 11. List, anatomicko - morfologická stavba v návaznosti na funkci. Hydatody. Vývoj listů. Listové pupeny. Rozmístění listů na stonku.Typy listů, monofaciální, bifaciální, xeromorfní, listy jednoděložných a dvouděložných rostlin - typy dle morfologie čepele. Heterofylie. Metamorfózy listů. Cvičení: Materiál: List -monofaciální, N.14 List kosatce, list kukuřice-stavba typická pro rostliny C4 -bifaciální, K.94 List lípy, list jabloně Malus sp. -xeromorfní, K.97 Jehlice borovice černé Pinus nigra 12-13. Rozmnožování rostlin a s ním spojené struktury. Generativní orgány telomových rostlin. Generativní orgány nahosemenných a krytosemenných rostlin, opylení a oplození, vznik semen a plodů. Cvičení: Materiál: Květ -komplexní rozbor stavby, květní vzorec Květ prvosenky Primula sp., a diagram, K.121, 122, 123, 127, Tulipánu Tulipa sp., -pylová zrna jabloně, hluchavky, violky Viola sp. 14. Plody a semena rostlin, stavba, typy, šíření, význam. Podstata ontogeneze rostlin. Cvičení: Materiál: Plody a semena -komplexní rozbor stavby plodu a semene, K.134 Malvice jabloně -studium sbírek typu plodů a semen Sbírky oddělení botaniky a jejich rozšiřování 15. Morfologie těla cévnatých rostlin ve vazbě na ekologické faktory prostředí. Ekologické formy rostlin. Doporučená literatura: Černohorský, Zd.: Základy rostlinné morfologie. SPN, Praha 1967. Dostál, J., Dykyjová, D.: Zemědělská botanika. I. ČSAZV, Praha 1962.
Kincl, M., Krpeš, V.: Biologie pro studenty ekotechniky. Botanika. VŠB-TU Ostrava, 1992 Luxová, M.: Zemědělská botanika. I. SZN, Praha 1974. Penka, M. a kol.: Obecná botanika. UJEP, Brno 1976. Penka, M.: Všeobecná botanika (lesnická). SPN, Praha 1980. Votrubová, O.: Anatomie rostlin. UK, Praha 1997. Szweykowska, A., Szweykowski, J.: Botanika 1. PWN, Warszawa 1997. Skripta pro praktická cvičení s možností využití pro studium: Kincl, M.: Cvičení z anatomie a morfologie rostlin. Pedagogická fakulta v Ostravě, Ostrava, 1981 Nováček, F.: Praktikum z rostlinné cytologie a histologie se základy mikroskopické techniky. PřF UP, Olomouc, 1982 Nováček, F.: Praktikum z rostlinné organologie s přehledem morfologie zástupců rostlinné říše. PřF UP, Olomouc, 1982 Pozn.: Zkratka „K“ znamená skriptum autora Kincl, M. a zkratka „N“ znamená skripta autora Nováčka, F., která jsou uvedena v literatuře.
Nižší rostliny - 2. semestr, zkouška Vyučující: Mgr. Vítězslav Plášek, PhD. Tématické okruhy k samostudiu: 1. Vznik života na Zemi (diskuse o různých vědeckých teoriích), Nástin evoluce nižších rostlin v návaznosti na ostatní organismy 2. Úvod do problematiky studia nižších rostlin, Prokaryotické rostliny: Sinice, Prochlorophyta 3. Stélka řas a její evoluční vývoj 4. Červené řasy - Ruduchy 5. Obrněnky, Skrytěnky 6. Hnědé řasy 7. Krásnoočka 8. Zelené řasy - úvod 9. Zelené řasy – dokončení 10. Hospodářský význam sinic a řas 11. Vznik a evoluce hub, jejich evoluční význam a důležitost pro ekosystém 12. Úvod do studia hub – stavba houbové buňky, životní cykly 13. Nižší houby 14. Vyšší houby - úvod 15. Vyšší houby – dokončení 16. Lichenizované houby (lišejníky) 17. Mechorosty, ontogeneze a evoluce 18. Úvod do studia systematiky mechorostů 19. Játrovky a hlevíky 20. Mechy Seminární úlohy: 1. Odběry vzorků řas ze sladkovodních biotopu (stojaté a tekoucí vody, zahradní nádržky a pod.) Následné využití k determinaci nebo k dopěstováni v laboratorních podmínkách
2. 3. 4. 5. 6. 7.
Odběry řas pomoci podložních sklíček upevněných pod vodní hladinou Zhotoveni herbáře mechorostů ( z různých biotopu ) Sestaveni sbírky dřevokazných hub Zhotoveni herbáře kloboukatých hub Zhotoveni herbáře lišejníků ( z různého substrátu) Pro fotoamatéry s kvalitním vybavením nafocení diapozitivů (nebo fotek) hub nebo lišejníků
Doporučená literatura: Urban, Z. et Kalina, T.(1980): Systém a evoluce nižších rostlin. SPN, Praha Kalina,T. (1994): Systém a vývoj sinic a řas. PřF UK, Praha Hlindák, J. (1978): Sladkovodné riasy. Bratislava Kol. autorů (1994): Sběr, preparace a konzervace rostlinného materiálu. PřF UK, Praha
Zoologie bezobratlých - 2. semestr, zkouška Vyučující: RNDr. Zdeněk Ďuriš, Csc. Tématické okruhy k samostudiu: Zaměření a cíl: Fylogenetický přístup k poznání základů morfologie, systematiky a biologie různorodé skupiny organizmů zahrnované obecně mezi tzv. „bezobratlé živočichy“. 1. Úvod do studia předmětu. Etapy vývoje životních forem. Základní pojmy. Typ organizace prvoků. 2. Typ organizace prvoků – pokr. Reprodukce a životní cykly. Archezoa, Protozoa – bičíkaté a měňavkovité formy, výtrusovci. 3. Protozoa – pokr., nálevníci. Původ Metazoa. Houby, Vločkovci. Diblastica – Žahavci. 4. Diblastica – Žahavci, pokr.. Žebernatci. Rybomorky, morulovci. Triblastica – Schizocoelia a Pseudocoelia. 5. Coelomata – Měkkýši 6. Sumýšovci, rypohlavci, kroužkovci, pásnice, vláknonošci, drápkovci, želvušky. 7. Členovci – trilobiti, nohatky, klepítkatci. 8. Členovci: korýši 9. Členovci: stonožkovci, šestinozí. 10. Taxonomie hmyzu 11. Mechovnatci, mechovky, chapadlovky, ramenonožci. 12. Druhoústí –ostnokožci, polostrunatci Doporučená literatura: Breindl V., Jírovec O., Komárek J., 1943. Ilustrovaný Život zvířat, Díl 5., Bezobratlí, Díl 1. Praha, Sfinx. Buchar J, a kol., 1995. Klíč k určování bezobratlých. Scientia: Praha. Dogel V.A., Zoologie bezobratlých. Hrabě S. a kol., 1953. Klíč zvířeny ČSR. Kunst M., Zpěvák J., 1978. Atlas bezobratlých živočichů. SPN: Praha. Ruppert E.E., Barnes R.D., 1994. Invertebrate Zoology. Saunders Coll.Publ.: Fort Worth, Philadelphia, San Diego,… Vondřejc J. Stručný přehled zoologie bezobratlých. Skripta OU. Vonřejc J. Praktikum ze zoologie bezobratlých. Skripta OU.
www1.osu.cz/home/biologie
Vyšší rostliny I - 2. semestr, zápočet Vyučující: Doc. RNDr. Věra Sobotková, Csc. Tématické okruhy k samostudiu: 1. Charakteristické znaky vyšších rostlin. 2. Přehled systematických jednotek neboli taxonů. 3. Télomová a stélární teorie. 4. Kapraďorosty: Psilofyty, Psygmophyllopsida, Plavuně, Přesličky, Kapradiny. 5. Kapraďosemenné. 6. Rostliny nahosemenné: Cykasy, Kordaity, Jinany, Jehličnany 7. Rostliny krytosemenné: Srovnání znaků dvouděložných a jednoděložných rostlin. Pryskyřníkovité, Čemeřicovité, Leknínovité, Růžovité, Bobovité, Miříkovité, Mákovité, Brukvovité, Merlíkovité, Mořenovité, Břízovité, Bukovité, Ořešákovité, Vrbovité, Prvosenkovité, Brutnákovité, Hluchavkovité, Lilkovité, Hvězdnicovité, Liliovité, Amarylkovité, Kosatcovité, Vstavačovité, Lipnicovité, Arekovité Seminární, případně diplomové práce: 1. Floristický výzkum ruderálních stanovišť vesnice 2. Floristický výzkum ruderálních stanovišť menšího města 3. Floristický výzkum hornického nebo hutnického odvalu 4. Floristický výzkum skládky elektrárenského popílku NH a možnosti jejího ozelenění 5. Nežádoucí invazní druhy rostlin zavlečené do našich ekosystémů. Zmapování výskytu křídlatky japonské, bolševníku velkolepého a netýkavky bahenní podél říčních toků, silnic aj. 6. Synantropní rostliny mikrobiotopů města (v rýhách asfaltových cest, ve štěrbinách mezi dlážděním, na patě zdí domů, na plochách kolem stromů a dopravních značek ve městě, v keramických okrasných nádobách aj.) 7. Produkce semen vybraných druhů plevelů a zjištění klíčivosti. Doporučená literatura: Novák, F. A. (1972): Vyšší rostliny. 1. a 2. díl. - Academia, Praha. Hendrych, R. (1977) Systém a evoluce vyšších rostlin. - SPN, Praha. Dostál, J (1989): Nová květena ČSSR. 1. a 2. díl. - Academia, Praha. Hejný, S., Slavík, B. (1988 a další roky): Květena České republiky. 1. díl až 5. díl. - Academia, Praha.
Genetika - 3. semestr, zkouška Vyučující: Doc. RNDr. Kateřina Malachová, CSc. 1. Úvod do studia genetiky, historie gen., základní genet.pojmy, 2. Segregace a kombinace vloh. Biometrika 3. Genové interakce
4. Modifikace, vazba vloh, 5. Genetické mapování 6. Polygeny, genetika kvantitativních znaků 7. Populační genetika 8. Dědičnost a pohlaví 9. Lékařská genetika 10. Ekogenetika, genotoxické faktory prostředí, vznik mutačních změn a jejich důsledky 11. Změny v počtu chromozómů,chromozómové aberace,důsledky 12. Příčiny karcinogeneze 13. Evoluční genetika Program konzultací: ( dle skript Malachová, K.: Cvičení z genetiky). K řešení příkladů je nutná individuální teoretická příprava. 1. Segregace a kombinace vloh - procvičování na příkladech. Biometrika - základy statistického hodnocení výsledků genetické rekombinace (X2 test). Dihybridismus příklady k hodnocení gen. Rekombinace - procvičování statistického hodnocení výsledků. 2. Genové interakce .Vazba vloh . 3. Genetika člověka-metody sestavování genet. map (dvoubodový a tříbodový test), film Mapování lidského genomu. Genetika kvantitativních znaků - příklady 4. Dědičnost vázaná na pohlaví. Genetika člověka - genetické poradenství, genealogická analýza. 5. Klinická genetika - dědičná postižení, význam prevence. Genotoxikologie. 6. Populační genetika. Cytogenetika-sestavování karyotypu, proužkování chromozómů, mikroskopické metody v cytologii.. SEMINÁRNÍ ÚKOL: Genetika v učivu ZŠ a SŠ Doporučená literatura: Nečásek a kol.,: Obecná genetika. SPN, Praha,l979 Feráň,V.,Sršeň,Š.: Genetika člověka.SPN, Bratislava,1981 Kučerová, M.a kol.,: Úvod do klinické genetiky. Avicenum, Praha,1981 Malachová,K.: Mutagenita a karcinogenetika kontaminant životního prostředí. Spisy Přf.OU, sv.82, 1993 Malachová, K.: Cvičení z genetiky. Skripta PřF OU, Ostrava, 1999 Kováčik,A.,: Genetika rostlin .SZN, Praha, l983 Šrám,R., :Dědičnost a člověk. Horizont, Praha, l983 Šiler,R.,Fiedler,J.,: ABC genetiky zvířat. SZN, Praha,1978 Buc,M. Ferenčík,M.: Imunogenetika. Alfa plus, 1994 Černý, M.:Lékařská genetika. SZN, Praha, 1967
Fyziologie rostlin - 3. semestr, zkouška Vyučující:Ing. Václav Krpeš, PhD 1. Fyziologie rostlin, jako obor experimentální botaniky: Předmět, používané metody a přehled fyziologické literatury, rostlina a její funkce mezi živými organizmy, celistvost rostliny Tok hmoty a energie: auto-, hetero- a mixotrofie saprofytizmus a parasitizmus. Fytochemie: látkové složení rostlinného těla, biomolekuly: aminokyseliny a proteiny; sacharidy, lipidy a membrány. 2. Energetický metabolizmus. Sluneční záření: spektrální složení (energie světelných kvant, fyziologické účinky jednotlivých spektrálních oblastí - spektroradiometrie). Základy energetické bilance listu, formy energie přijímané a vydávané listem Fotosyntetické struktury: chloroplasty a pigmenty (chlorafyly, karotenoidy, fykobiliny). Fixace zářivé energie (přenos elektronů, tvorba ATP, redukce NADP+) a CO2, fotorespirace, rostliny C3, C4 a CAM (charakteristické struktury a procesy). Vliv vnějších (koncentrace CO2 , ozářenost teplota, O2 ) a vnitřních obsah minerálních živin a vody, anatomické struktury, stáří) faktorů na rychlost fotosyntézy. Charakteristika produktivity porostů (pokryvnost listoví, prostorová orientace listů). Zvyšování koncentrace CO2 na Zemi a dopad na vegetaci, změny spektrálního složení a intenzit záření. Transport a distribuce asimilátů, mechanizmus transportu, sink. Dýchání: mitochondrie, glykolýza, Krebsův cyklus, oxidativní fosforilace, vliv vnějších a vnitřních faktorů na rychlost dýchání.. Vztah mezi fotosyntézou a dýcháním. Složky dýchání (udržovací, růstová, transportní, dýchání spojené s příjmem a asimilací nitrátů. 3. Vodní režim. Obsah vody v rostlinách, vodní sytostní deficit.. Fyzikální vlastnosti vody významné pro život rostlin, význam koheze a adheze pro výstup vody v kapiláře. Vodní potenciál a jeho složky (osmotický, tlakový, gravitační a matriční), vodní potenciál vodní páry ve vzduchu. Uplatnění vodního potenciálu v příjmu, vedení a výdeji vody.Vodní potenciál jednotlivých složek celého systému „Půda-rostlina-atmosféra“. Transpirace jako difúze vodní páry, difúzní odpory a způsoby jejich stanovení, stavba a funkce průduchů, vliv vnějších faktorů na otevřenost průduchů. Význam vodního provozu pro pěstování rostlin a životní prostředí. Principy metod měření příjmu, transportu a výdeje vody. 4. Minerální výživa Obsah minerálních látek v rostlinách, změny během ontogeneze. Koloběh N, P, K v přírodě Půda a její složení, přeměny N sloučenin v půdě. Dusík: asimilace a význam pro rostliny, vliv na rychlost čisté fotosyntézy. Příjem, funkce a utilizace iontů. Smptomatika deficitu živin Testy pro stanovení stavu zásobení rostlin minerálními živinami. Zákon minima. Listová analýza metodami AAS, EDAX, hnojení a jeho význam v produkci dendromasy a vliv na životní prostředí. 5. Růst a vývoj Růst: Kvantitativní a ireverzibilní změny (zvýšení svěží hmotnosti, sušiny, objemu, délky, bílkovin aj.).Velká perioda růstu. Vývoj jako soubor kvalitativních změn. Ontogeneze (exprese genů) a fylogeneze (modifikace genů). Vztah mezi růstem a vývojem. Charakteristika ontogeneze, vývojové fáze buňky
(buněčný cyklus, cykliny a CD kinázy). Embryonální fáze vývoje (semena s embryem v různé fázi vývoje). Dormance. Klíčení. Vývoj jedince (typizace meristémů a složení). Fotomorfogeneze. Fytochrom jako senzor signálu a jeho následná transdukce a interpretace. Struktura fytochromu, jeho funkce a přeměny - transformace., PR - PFR, transdukce. Skupina fotoreceptorů reagujících na modré světlo (kryptochrom, PLPs). Přechod rostlin do generativní fáze (zralost ke kvetení), vliv teploty (jarovizace-vernalilizace), vliv světla (fotoperiodismus, fotoperioda, kritická fotoperioda, krátko- a dlouhodenní rostliny). Registrace fotoperiod. stimulu. Fotoper. indukce (kvetení, florigen). Vývoj axiálních pupenů, reprodukčních orgánů. Rozmnožování, tvorba květů a plodů. 6. Růstové hormony Vymezení pojmů „rostlinné růstové hormony, fytohormony, regulátory růstu“, podobnost a odlišnost rostlinných a živočišných hormonů, možný prokaryontní původ fytohormonů, hormonální geny (onkogeny fytopatogenních bakterií). Místní a dálkové působení hormonálních signálů, celistvost rostliny a korelace základ. skupiny fytohormonů a růstových regulátorů: auxiny, cytokininy, gibereliny, etylen, kys abscisová, přirozené inhibitory; výskyt- lokalizace- místo tvorby, chemická struktura, metabolismus, aktivace inaktivace, transport. Základní biologický účinek, pleiotropie/ překrývání účinku, interakce, molekulární mechanizmy účinku fytohormony a buněčný cyklus, fytohormony a cytoskelet. 7. Reakce rostlin na podmínky znečištěného prostředí. Stres (základy koncepcí, pojem stresor). Nedostatek vody, extrémní teplotní maxima a minima, působení toxických kovů a tuhých i plynných znečišťujících látek. Principy metodických postupů a interpretace experimentálních výsledků z praktických výzkumných činností a cvičení. Doporučená literatura: Kincl, M., Krpeš, V.: Fyziologie rostlin, Ostravská univerzita, 1994 Procházka, S. a kol.: Fyziologie rostlin, Academia, Praha, 1998
Vyšší rostliny II - 3. semestr, zkouška Vyučující:Doc. RNDr. V. Sobotková, CSc. Tématické okruhy k samostudiu: 1. Charakteristické znaky vyšších rostlin. 2. Přehled systematických jednotek neboli taxonů. 3. Télomová a stélární teorie. 4. Kapraďorosty: Psilofyty, Psygmophyllopsida, Plavuně, Přesličky, Kapradiny. 5. Kapraďosemenné. 6. Rostliny nahosemenné: Cykasy, Kordaity, Jinany, Jehličnany 7. Rostliny krytosemenné: Srovnání znaků dvouděložných a jednoděložných rostlin. Pryskyřníkovité, Čemeřicovité, Leknínovité, Růžovité, Bobovité, Miříkovité, Mákovité, Brukvovité, Merlíkovité, Mořenovité, Břízovité, Bukovité, Ořešákovité, Vrbovité, Prvosenkovité, Brutnákovité, Hluchavkovité, Lilkovité, Hvězdnicovité, Liliovité, Amarylkovité, Kosatcovité, Vstavačovité, Lipnicovité, Arekovité Seminární, případně diplomové práce:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Floristický výzkum ruderálních stanovišť vesnice Floristický výzkum ruderálních stanovišť menšího města Floristický výzkum hornického nebo hutnického odvalu Floristický výzkum skládky elektrárenského popílku NH a možnosti jejího ozelenění Nežádoucí invazní druhy rostlin zavlečené do našich ekosystémů. Zmapování výskytu křídlatky japonské, bolševníku velkolepého a netýkavky bahenní podél říčních toků, silnic aj. Synantropní rostliny mikrobiotopů města (v rýhách asfaltových cest, ve štěrbinách mezi dlážděním, na patě zdí domů, na plochách kolem stromů a dopravních značek ve městě, v keramických okrasných nádobách aj.) Produkce semen vybraných druhů plevelů a zjištění klíčivosti.
Doporučená literatura: Novák, F. A. (1972): Vyšší rostliny. 1. a 2. díl. - Academia, Praha. Hendrych, R. (1977) Systém a evoluce vyšších rostlin. - SPN, Praha. Dostál, J (1989): Nová květena ČSSR. 1. a 2. díl. - Academia, Praha. Hejný, S., Slavík, B. (1988 a další roky): Květena České republiky. 1. díl až 5. díl. - Academia, Praha.
Systém obratlovců - 4. semestr, zkouška Vyučující:RNDr. Bohumír Lojkásek, CSc. 1. Úvod do studia oboru.Charakteristické znaky strunatců, pláštěnci, kopinatci, orgánové soustavy. 2. Bezčelistnatci, mihulovci. Orgánové soustavy, ekologické nároky. 3. Paryby, fylogenetické vztahy, orgánové soustavy, ekologické nároky. 4. Ryby, fylogenetické vztahy. orgánové soustavy. 5. Ryby, systém, ekologické nároky. 6. Ryby, systém, ekologické nároky. 7. Plazi. Orgánové soustavy, systém, ekologické nároky 8. Ptáci. Fylogenetické vztahy, orgánové soustavy. 9. Ptáci, systém, ekologické vazby a nároky. 10. Ptáci, systém, ekologické vazby a nároky. 11. Savci, fylogenetické vztahy, orgánové soustavy, chrup. 12. Savci, systém, ekologické vazby a nároky. 13. Organizace zoologického výzkumu, instituce, chov zvířat, ochrana fauny. Doporučená literatura: GAISLER J., 1983: Zoologie obratlovců. Academia, Praha, 534 s. SIGMUND L., HANÁK V., PRAVDA O., 1992: Zoologie strunatců. Karolinum, Praha , 501 s. Posluchačům doporučuji používat pro srovnání rovněž různé české i cizojazyčné učebnice zoologie strunatců.
Biologie člověka - 4. semestr, zkouška Vyučující: RNDr. Jan Kantorek, CSc. Program výuky Cílem předmětu je podat výklad o stavbě, vývinu a vývoji lidského těla.
Ve výuce jsou zdůrazněny poznatky, které tvoří nutnou teoretickou kostru vědomostí pedagoga. Především jde o poznatky anatomie, které jsou předpokladem pro studium fyziologie a somatických změn při růstu a vývoji. Zásadní a podstatná je i skutečnost, že získané vědomosti a informace umožní posluchačům učitelství hlubší poznání objektu jejich působení –žáků- i sebe samých. 1) Antropologie a její členění. Základní anatomická terminologie. Vývoj, stavba a funkce lidské kostry a anatomie jednotlivých kostí. 2) Anatomie kosterního svalstva člověka. Stavba a činnost kosterního svalstva člověka. Popis svalových skupin a jednotlivých svalů. 3) 4) 5) 6) 7)
Oběhová soustava- stavba a činnost srdce a cév. Mízní soustava. Dýchací systém. Stavba dýchacích cest a plic. Trávicí soustava. Stavba dutiny ústní. Anatomie trávicího ústrojí. Močopohlavní systém. Anatomie vylučovacího ústrojí. Pohlavní soustava muže a ženy. Vznik, vývoj a anatomie nervové soustavy člověka. Stavba a funkce mozku a míchy, obvodového nervstva a vegetativní nervové soustavy. 8) Smyslové orgány. Anatomie oka, ucha, ústrojí pohybu a polohy hlavy. 9) Ontogeneze člověka. Přehled etap vývinu lidského organismu. 10) Přehled ontogeneze jednotlivých orgánových soustav. Pravidla, zákonitosti a sekulární trendy v ontogenezi člověka. 11) Fylogeneze primátů. Charakteristika fylogeneticky významných čeledí a rodů skupiny Hominoidea, čeledi Hominidae, rodu Homo. 12) Antropologická charakteristika a naleziště druhů Australopithecus africanus, Homo habilis, H. erectus, H, sapiens neandertalensis, H,sapiens sapiens. 13) Současný pohled na původ lidských ras. Význačné antropologické znaky rasy euroasijské, asijsko-americké a ekvatoriální.. Problematika Rómů. 14) Aplikace poznatků antropologie v praxi. Ergonomie, forensní antropologie.
Praktická cvičení: 1) Stavba kostí. Anatomie lebky. Vývoj, a stáří lebky, změny dentice, obliterace švů v průběhu ontogeneze, pohlavní rozdíly na lebce. 2) Kostra končetin a kostra trupu, anatomie kostí a vývojové změny páteře. Pohlavní rozdíly na pánvi. 3) Základní svalové skupiny, stavba a funkce jednotlivých svalů. 4) Topografie orgánů lidského těla. Stavba srdce, dýchacích cest a vylučovacího ústrojí. 5) Stavba mozku a míchy. Anatomie sluchového a zrakového ústrojí. 6) Stavba kůže, dermatoglyfy. Antroposkopie. 7) Základy antropometrie. Stanovení výšky, hmotnosti, povrchu těla. Antropometrické body. 8) Lebeční a somatické indexy. Doporučená literatura: Studium je nezbytné s anatomickým atlasem. Doporučujeme některý z anatomických atlasů těchto autorů: Sinělnikov, Čihák, Borovanský a dále tyto učebnice a skripta : Hajn, V., 1998: Antropologie I. Skripta PřF Palackého Univerzity, Olomouc. Hajn, V. 1995: Antropologie II. Skripta PřF Palackého Univerzity , Olomouc. Hajn, V. l999: Ekologie člověka. UP, Skripta PřF Palackého Univerzity Olomouc,
Holibková,A. , Laichman,S. 1998 : Přehled anatomie člověka. Skripta Univerzity Palackého, lékařská fakulta, Olomouc. Fenies, Heinz 1993: Anatomický slovník. Avicenum 1993. Borovanský,L., 1992: Anatomie.Soustava kosterní. Přepracovali Doskočil,M. a Kos, J. Pro Spolek mediků českých vydalo nakladatelství Triton, Praha. Fetter,V. a kol.1967: Antropologie. NČSAV, Academia, Praha. Dylevský, I. a Trojan , S., 1990: Somatologie I. a Somatologie II. Avicenum, Praha ( pouze pro problematiku ontogeneze). Fleischmann, J. a Linc, R.: Anatomie člověka I. a Anatomie člověka II. SPN, Praha, několik vydání v 7O. a 8O. letech . Beneš, J. l99O: Homo sapiens sapiens. Člověk ve světle svého vývoje. UJEP, Brno Beneš, J. l993: Člověk (čtvrtý díl encyklopedie Orbis pictus), Mladá fronta Pro pochopení pojmů je vhodný jakýkoliv lékařský slovník ( př. Kábrt).
Evoluční biologie - 5. semestr, zápočet Vyučující:
Doc. RNDr. Kateřina Malachová, CSc. Mgr. Pavel Drozd, PhD.
1. Definice evoluce. Historie a vývoj evoluční biologie. Nejvýznamnější mezníky v rozvoji evoluční biologie. 2. Základní pojmy (adaptace, zdatnost). Přírozený výběr. Hlavní chyby v chápání evoluce a jejích mechanismů (skupinový výběr). Kreacionismus versus evoluce. 3. Vývoj hypotéz příčin evoluce. Příčiny sexuality. 4. Mikroevoluce I. Vznik života, termodynamika a evoluce. 5. Mikroevoluce II. Dědičnost a evoluce. Mutace a příčiny mutací 6. Mikroevoluce III. Vnitrodruhová variabilita a její příčiny. Genetická a negenetická variabilita. 7. Mikroevoluce IV. Vývoj genomu obratlovců a člověka 8. Mikroevoluce V. Evoluce metabolických procesů 9. Sexuální výběr a sperm competition. 10. Speciace. 11. Koevoluce. 12. Vymírání druhů. Doporučená literatura: Evolution: http://www.ucmp.berkeley.edu http://www.nearctica.com/evolve/evolve.htm http://www.pro-am.com/origins/news/ http://www.resa.net/nasa/origins_life.htm http://www.csuchico.edu/~jbell/Biol251/syllabus.html http://www.geocities.com/CapeCanaveral/Launchpad/6748/index_arch1.html http://www.talkorigins.org/ http://www.world-of-dawkins.com/default.asp http://www.geocities.com/CapeCanaveral/Lab/7111/ Rebbeca Irwin - The University of Tennessee at Martin http://www.utm.edu/~rirwin/evol.htm
-
z této práce se také poučíte, jakým způsobem se vyučuje evol. biologie a jaké jsou na studenty kladeny nároky Phylogeny: http://www.ucmp.berkeley.edu/IB181/VPL/Phylo/PhyloTitle.html Ridley M., 1999. Evolution. Blackwell Science, Cambridge, Carlton, Abingdon, Mississauga, 719 pp. Dawkins R., 1998: Sobecký gen. Mladá fronta, Praha, 319 pp. Gould S.J., 1988: Pandin palec. Mladá fronta, Praha, 349 pp. Ridley M., 1999: Červená královna. Mladá fronta, Praha, 323 pp. Doskočil J., 1994: Evoluční biologie. Skriptum PřF UK, Praha, 84 pp Flegr,J.,1994: Mechanismy evoluce. UK Praha Sýkora,P.,1989: Alchýmia života. Smena, Bratislava Wilson E.O., 1995: Rozmanitost života. Nakladatelství Lidové noviny, Praha. 444 pp. Raup D.M., 1995: O zániku druhů. Nakladatelství Lidové noviny, Praha. 187 pp. Leakey R.E., 1989: Darwinův původ druhů v ilustracích. Panorama, Praha, 220 pp.
Základy ekologie - 5. semestr, zápočet Vyučující: RNDr. Aleš Dolný,PhD. Cílem konzultací je seznámit studenty se základy obecné ekologie jako oboru zkoumajícího interakce mezi živými organismy a mezi organismy a jejich prostředím: obecná charakteristika vztahů mezi organismy (mezi jedinci i populacemi), společenstva a jejich struktura, ekosystémy a jejich dynamika – důraz na biologické složky, organizace biomů, obecné zákonitosti biodiverzity. Okruhy ke zkoušce: Oblast výzkumu ekologie jako biologické discipliny, vývoj a členění ekologie. Organismus a prostředí, přizpůsobení organismů, ekologická nika. Podmínky. Zdroje. Populace, životní historie, r/K strategie, metapopulace. Interakce, obecná charakteristika vztahů mezi organismy: kompetice vnitrodruhová a mezidruhová, modely kompetice (Lotky a Volterry; Tilmana); pravá predace, herbivorie, parazitismus, parazitoidi; mutualismus; detritovorie. Společenstva, jejich struktura v prostoru a čase, sukcese; vlastnosti biocenóz, stabilita. Ekosystémy a jejich dynamika, tok energie a látek v ekosystému, potravní sítě. Organizace biomů. Ekologie globálního ekosystému, biogeochemické cykly, typy prostředí. Člověk jako limitující ekologický faktor. Obecné zákonitosti biodiverzity. Ekologická stabilita a variabilita. Ostrovy, plochy a kolonizace. Doporučená literatura: BEGON M., HARPER J. L., TOWNSEND C.R., 1997: Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc, 949 pp. JENÍK J. 1995: Ekosystémy. Úvod do organizace zonálních a azonálních biomů. Praha: UK, 135 pp. KREBS C.J., 1994: Ecology. The Experimental Analysis of Distribution and Abundance. Harper-Collins College Publishers, New York-London. FORMAN R. T. T. & GODRON M. 1993: Krajinná ekologie. Praha: Academia, pp. PRIMACK B. R., KINDLMANN P. & JERSÁKOVÁ J. (2001): Biologické principy ochrany přírody. Praha: Portál, 349 pp. SÁDLO J & STORCH D. 2000: Biologie krajiny. Biotopy České republiky. Praha: Vesmír, 94 pp
STORCH D. & MIHULKA S., 2000: Úvod do současné ekologie. Portál, Praha. 159 pp. LOSOS B., 1992: Cvičení z ekologie živočichů. Skriptum, Přirodovědná fakulta Masarykovy univerzity, Brno. WILSON E. D. 1994: Rozmanitost života. Praha Nakl. LN, 444 pp.
Ochrana přírody - 5. semestr, zápočet Vyučující: RNDr. Aleš Dolný,PhD. Cílem konzultací je seznámit studenty s teoretickými základy klasických i moderních koncepcí v ochraně přírody a krajiny v ČR i ve světě, s praktickým uplatňováním ochrany přírody, vč. legislativy a s vazbou ochrany přírody na různé obory lidské činnosti; dále seznámit s mezinárodními aspekty ochrany přírody a s pojetím ochrany přírody v zemích EU. Kurz rovněž podá přehled nejvýznamnějších chráněných území u nás i ve světě a bude ilustrovat komplexnost problémů ochrany přírody a environmentální problematiky. Doporučená literatura: ČIHAŘ 1998: Ochrana přírody a krajiny I. UK Praha. KOSTKAN, V. 1996: Územní ochrana přírody a krajiny v České republice. VŠB-TU, Ostrava. MÍCHAL I 1992: Ekologická stabilita. Veronika Brno. PEKÁREK M. et al. 1995: Zákon o ochraně přírody a krajiny (komentář). IURIDICA BRUNENSIA, Brno, 199 pp. PRIMACK B. R., KINDLMANN P. & JERSÁKOVÁ J. 2001: Biologické principy ochrany přírody. Praha: Portál, 349 pp. WILSON E. D. 1994: Rozmanitost života. Praha Nakl. LN, 444 pp.
Biogeografie - 5. semestr, zkouška Vyučující: RNDr. B. Lojkásek,CSc. Obsah konzultačních hodin bude zaměřen na informace o teorii kontinentálního driftu, fytogeografické a zoogeografické členění planety Země, charakteristiku geobiomů, rozšíření vybraných rostlinných a živočišných taxonů. Doporučená literatura: Buchar J., 1983: Zoogeografie. Academia. Praha Culek M., (ed.), 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha Hendrych R., 1983: Fytoeorafie. SPN Praha Horník S., 1986: Fyzická geografie II. SPN Praha Opatrný E., 1999: Zoogeografie. UP Olomouc
Ekologie rostlin - 5. semestr, zkouška
Vyučující RNDr. Ladislava Saganová, CSc. Studijní okruhy a zaměření konzultací: 1) Úvod do ekologie rostlin, struktura přírody, složky abiotické a biotické, geobiosféra, zemský ekosystém, struktura a funkce v prostoru a čase. Postavení rostlin v zemském ekosystému. Životní prostředí, nika. Pojmy ekotop, biotop, biocenóza, zoocenóza, biogeocenóza. Utváření ekosystému Země ve vztahu k makroklimatu, biomy, vegetační kryt - formace, zonalita v rámci zeměpisné šířky, vegetační stupně v rámci nadmořské výšky. Pojmy stanoviště, lokalita, vegetace, flóra, fyziognomie vegetace, utváření krajiny. Vlastnosti nenarušených ekosystémů. Vznik, pojem, obsah ekologie rostlin, význam studia ekologie rostlin, aplikace poznatků v praxi, ochrana a tvorba životního prostředí. 2) Rostlina a ekologické faktory prostředí. Základní vztahy. Ekologická amplituda druhu. Ekologická konstituce rostliny. Zákon tolerance, minima, relativního působení ekologických faktorů, substituce faktorů, relativní stálosti stanoviště. Fytoindikace. 3) Rostlina a sluneční záření. Složky záření a jejich působení na rostlinu. Ozářenost Modifikace slunečního záření. Adaptace rostlin. Relativní ozářenost.
biotopu.
4) Tepelná a energetická složka slunečního záření.Tepelná bilance.Teplota rostlin. Adaptace rostlin na teplotu prostředí. Ekologická teplotní amplituda.Teplota areálu. Výškový teplotní gradient a vegetační stupně. 5) Rostlina a ovzduší. Kyslík, zdroje, dostupnost pro tělo rostliny, ekologické vztahy, projevy kořenů na nedostatek kyslíku. Oxid uhličitý, zdroje, vztahy, vertikální gradienty a toky. Znečistění ovzduší, rostliny jako biologické filtry a bioindikátory. 6) Rostlina a voda. Rostliny suchozemské, vodní bilance stanoviště, příjem a výdej vody rostlinou, adaptace rostlin. Vodní bilance stanoviště, stanovištní vlhkost, ekologické typy rostlin, adaptace. Rostliny vodní. Charakteristika a specifika ekologických faktorů vodního prostředí, typy stanovišť, ekologické typy vodních rostlin, adaptace na prostředí. 7) Rostlina a půda. Pedogenetické procesy, vlastnosti a složky půdy, typy půd. Ekologické vazby mezi rostlinou a půdou, vztahy ke specifickým půdním faktorům, faktory limitující. Rostliny na stanovištích s půdami na vápenci, hadci, na půdách dusíkatých, písčitých a píscích, na slaniskách, na půdách s těžkými kovy. Základní údaje k produkční ekologii ve vazbě na typy rostlin C 3, C 4, CAM. 8) Ekologie rostlinné populace. Problematika studia, vymezení individua. Růst populace, růstové křivky a jejich matematické vyjádření, koeficienty r, K, selekce typu r, K, modely růstu populací. Životní cyklus rostlin ve vztahu k růstu populací. Šíření populace, diaspory, generativní reprodukce a propagace. Změny velikosti a struktury populace, metody studia, modelování změn. Vztahy mezi jedinci a populacemi rostlin ovlivňující velikost, strukturu, růst, šíření a setrvání populace, návaznost na konkurenci, alelopatii, trofické interakce, epifitismus, vztah k živočichům a člověku.
9) Vztahy a vlivy zvířat a člověka na populace rostlin. Primární a sekundární strategie rostlinných populací, typy. Strategie obnovy populací, strategie setrvání a šíření populací. 10) Ekologie rostlinného společenstva. Pojmy fytocenóza, monocenóza, polycenóza. Struktura a funkce společenstva. Hranice rostlinného společenstva. Životní formy, ekologické ekvivalenty. Strukturní analýza společenstva, organizace horizontální a vertikální, fytocenologické snímky. Asiociační vztahy, konsorcia. Změny struktury, periodicita, fenofáze. 11) Vliv změn prostředí na strukturu společenstva, změny cyklické, fluktuace, sukcese primární a sekundární, sukcesní řada, stadia, klimax klimatický a edafický. Regresní sukcese, sekundární vývoj. Stabilita společenstva. Podstata klasifikace a ordinace společenstva, gradientová analýza. Geobotanická data. Základní údaje k primární produkci rostlinných formací v klimatických zónách. Doporučená literatura: Dykyjová, D. a kol.: Metody studia ekosystémů. Academia, Praha 1989. Kincl, M., Charbulák, A., Saganová, L., Zelinka, J.: Terénní práce z botaniky. Pedagogická fakulta, Ostrava 1980. Slavíková, J.: Ekologie rostlin. SPN, Praha 1986. Saganová, L.: Základy obecné ekologie. IV část - Základy ekologie rostlin. Scholaforum, Ostrava 1996. Šeda, Zd.: Ekologie rostlin I,II. UJEP, Brno 1985. Moravec, J.: Fytocenologie. Academia, Praha 1994. Neuhäuslová, Z. a kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. Academia, Praha 1998. Duvigneaud, P.: Ekologická syntéza. Academia, Praha 1988. Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R., 1997: Ekologie-jedinci, populace, společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc.
Populační ekologie - 5. semestr, zkouška Vyučující: Mgr. Pavel Drozd, PhD. 1. Populace - life tables (životní tabulky), struktura populace, velikost populace, migrace, disperze 2. Růst populace 3. Sexuální struktura populace. Intraspecifické vztahy I. - kooperace mezi příbuznými jedinci a nepříbuznými jedinci (koeficient příbuzenské vazby, Hamiltonovo pravidlo, ekologie a „sobecký gen“), modely 4. Intraspecifické vztahy II. - intraspecifiká konkurence (kompetice), modely, teritorialita, numerická a funkční odpověď populace 5. Interspecifické vztahy I. - protokooperace, mutualismus, komenzalismus, amenzalismus, neutralismus, kompetice (model interspecifické kompetice) 6. Interspecifické vztahy II. - predace, model predace, chování predátorů, funkční a numerická odpověď populace kořisti a predátora 7. Life history (životní historie) - složky life history, reprodukční hodnota, směny, r/K selekce
Doporučená literatura: BEGON M., HARPER J. L., TOWNSEND C.R., 1997: Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc. KREBS C.J., 1994: Ecology. The Experimental Analysis of Distribution and Abundance. Harper-Collins College Publishers, New York-London. LOSOS B., 1985: Ekologie živočichů. SPN, Praha, 316 pp. LOSOS B., 1992: Cvičení z ekologie živočichů. Skriptum, Přirodovědná fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 229 pp. LEWIS T. & TAYLOR L.R., 1972: Introduction to Experimental Ecology. Academic press, London, New York, 401 pp. SOUTHWOOD T.R.E., 1968: Ecological Methods with particular reference to the study of insect populations. Chapman & Hall, London, 391 pp.
Fyziologie živočichů a člověka - 6. semestr, zkouška Vyučující: RNDr. Jan Kantorek,CSc. (součástí konzultací jsou praktická cvičení): 1. konzultace Obsah a členění fyziologie, přehled vývoje oboru. Fylogenetický vývoj fyziologických funkcí. Evoluce regulačních mechanizmů. Mechanizmy výměny látek mezi buňkou a prostředím. Tělní tekutiny a jejich cirkulace u bezobratlých. Oběhové soustavy u obratlovců. Složení a funkce krve savců. Funkce plazmy, erytrocytů a trombocytů. Stavba a funkce leukocytů, imunita. Funkce srdce savců, řízení srdeční činnosti (převodní systém, neurohumorální regulace). 2. kozultace Dýchání u bezobratlých a u obratlovců, transport kyslíku a CO2. Přeměna látek a energie u živočichů. Energetická hodnota a metabolismus živin. Trávení u bezobratlých. Trávicí procesy u obratlovců (člověka ,býložravců). Funkce jednotlivých oddílů trávicího systému. Enzymy a tkáňové hormony. 3.konzultace Exkrece.Vylučování u bezobratlých a obratlovců, živočichové urikotelní a ureotelní, funkce ledvin. Neurohumorální regulace. Hormonální regulace u bezobratlých ( důraz na hormony členovců – hmyzu). Hormonální regulace u obratlovců. Hypothalamo-hypofyzární systém. Přehled žláz s vnitřní sekrecí a funkce jednotlivých hormonů. 4. konzultace Činnost nervového systému. Obecná fyziologie neuronu. Akční potenciál a vzruch. Přenos signálu mezi neurony, typy mediátorů. Funkce hemisfér u savců (člověka). Kůra a podkorová centra. Základní mozkové a míšní dráhy. Reflexní teorie I.P.Pavlova, 1. a 2. signální soustava. systém sympatiku a parasympatiku. Funkce svalů a řízení svalové činnosti. Nervové systémy a neurosvalové soustavy u bezobratlých..
Funkce čidel. Orgán postranní čáry, echolokace.Zraková čidla u bezobratlých a obratovců. Sluchová čidla u živočichů. Témata samostatných prací z fyziologie živočichů • Funkce tkáňových hormonů u savců (člověka). • Trávení celulózy u jednotlivých skupin živočichů ( fytofágové). • Pigmentace a její změny u živočichů a člověka. • Stavba a funkce trávicí trubice savců (s důrazem na býložravce). • Současné poznatky fyziologie o neurotransmitérech. • Metabolismus vápníku a zapojování kationtů Ca 2+ do fyziologických procesů. • Estrus a doba březosti u samic jednotlivých druhů savců. Úlohy pro praktická cvičení : • Hematologie - Složení krve, erytrocyty, hematokrit, sedimentace krve, krevní skupiny. • Činnost srdce. Měření krevního tlaku • Činnost plic, měření vitální kapacity. • Výkonnost organizmu. Step- test, měření svalové síly. • Činnost trávicích enzymů a žluči. • Vyšetření moči. • Funkční zkoušky CNS. Nepodmíněné a podmíněné reflexy. • Smyslové orgány. Funkce oka. Stanovení zrakové ostrosti. Visus. Barvocit, prostorové vidění. Funkční vyšetřeni sluchu. • Kožní receptory. Vyšetření kožní citlivosti. Chuťová vnímavost. Vylučování potu Doporučená literatura: Ganong,W.F.: Přehled lékařské fyziologie. Nakladatelství a vydavatelství H&H, 1995. Novotný,L.: Fyziologie živočichů a člověka I. Skripta PřF Karlovy University, SPN, Praha 1988 . Janský,L. a Novotný,L.: Fyziologie živočichů a člověka. Avicenum, zdrav.nakladatelství. Praha 1981. Kantorek, Jan 1994: Praktická cvičení z biologie člověka pro ZŠ. Atelir Milata, edice Scholaforum, publikace č.65, pp.30, Ostrava. Kantorek, Jan 1995: Laboratorní práce z biologie člověka. Atelier Milata, edice Scholaforum, publikace č.100, tématický sešit Biologie, Ostrava, 29 str. Paulov, Štefan: Fyziológia živočichov a človeka. Slovenské pedag. nakladatelstvo, Bratislava 1980. Petrásek, R., Šimek,V., Janda,V.: Fyziologie adaptací u živočichů a člověka. Masarykova Universita, fakulta přírodovědecká.Brno 1992. Reece,W.O.: Fyziologie domácích zvířat.Grada Publishing, Praha 1998. Silbernagl,S. a Despopoulos,A.: Atlas fyziologie člověka. Grada Avicenum,Praha 1993. Schmidt,R.F.: Memorix - Fyziologie. Scientia medica, Spol.s r.o., Praha 1992. Trojan,s. a kol.: Lékařská fyziologie. Grada Avicenum,Praha 1994. Beazley,M.: Tajemství přírody. Velká rodinná encyklopedie. Nakladatelství a vydavatelství Blesk, Ostrava 1993. Ke studiu lze použít i další skripta a učebnice, vydávané na jednotlivých vysokých školách po roce 1998.
Didaktika biologie - 6. semestr, zápočet Vyučující: RNDr. Svatava Kubicová, CSc. 1) -
obsah a organizace výuky didaktiky biologie, stanovení požadavků k zápočtu - jak psát seminární práci, studijní literatura ověření znalostí základních didaktických pojmů z obecné didaktiky ve vazbě na vyučovací proces
2) -
analýza výsledků testu z předcházejícího semináře postavení přírodopisu v současném učebním plánu ZŠ, hodinová dotace, volitelné předměty z přírodovědným zaměřením
1) -
analýza a srovnání obsahu učiva a učebních osnov biologie ve stávajících vzdělávacích programech pro SŠ - standard základního vzdělávání - návaznost učiva přírodopisu 6. - 9. r. ZŠ na učivo 1. - 4. r. gymnázia učebnice biologie SŠ se schvalovací doložkou MŠMT 2) Didaktická analýza učiva botaniky na SŠ ve vazbě na stanovení a aplikaci výukových cílů,obsahu,metod a forem výuky biologie. 3) Didaktická analýza učiva zoologie na SŠ. 4) Didaktická analýza učiva biologie člověka a genetiky na SŠ. 5) Didaktická analýza učiva geologie a ekologie na SŠ. 6) Didaktická analýza jednotlivých úseků učiva botaniky, zoologie, biologie člověka, genetiky a ekologie, které z časového hlediska "připadnou" na dobu konání souvislé pedagogické praxe především ve vztahu na logickou posloupnost prezentace učiva 7) Integrace výuky biologie a výchovy ke zdravému životnímu stylu na gymnáziu: -
výchova proti zneužívání návykových látek (drogy) sexuální výchova - problematika AIDS zdravotní výchova (péče o zdraví, správná životospráva, osvojování hygienických návyků, první pomoc)
Doporučená literatura Řehák, B.: Vyučování biologie Altman, A.: Metody a zásady ve výuce biologie Altman, A.: Pomůcky pro výuku biologie Altman, A.: Přírodniny ve výuce biologie a geologie Altman, A., Horník, F.: Vybrané kapitoly z didaktiky biologie Junger, J.: Metodika přírodopisu Stoklasa, J., Horník, F.: Didaktika biologie a výuka biologie na gymnáziu Řehák, B.: Vycházky do přírody Kurelová, M. a kol.: Didaktika II. Petty, G.: Moderní vyučování, Portál 96 Cangelosi, J.: Strategie řízení třídy, Portál 95 Spilková, V.: Měníme vyučování, Strom 94
Kasiková, H.: Reformu dělá učitel, Ikarus 94 Nemes: Jak měnit a rozvíjet vlastní školu, Strom 94 Hasenblas, O.: Standardy na 2. stupni ZŠ, Strom 95 Fontana, D.: Psychologie ve školní praxi, Portál 97 Vzdělávací programy: Občanská škola, Základní škola Učební osnovy: Ekologický přírodopis Učebnice přírodopisu: standardní i alternativní Časopisy: Biologie, chemie, zeměpis (časopis pro výuku na ZŠ a SŠ) Česká škola Učitelské listy Učitelské noviny
