Professor Bad Trip na Brněnské přehradě

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství Hudební manažerství

Professor Bad Trip na Brněnské přehradě

Absolventský projekt

Autor práce: Ondřej Daněk Vedoucí práce: MgA. Pavel Šnajdr Oponent práce: MgA. Hana Krejčí, Ph.D. Brno 2014

Bibliografický záznam DANĚK, Ondřej. Professor Bad Trip na Brněnské přehradě [Professor Bad Trip at Brno Damm]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství, rok. 2014, xxx s. Vedoucí práce MgA. Pavel Šnajdr.

Anotace Projekt spočívá v uspořádání multimediálního koncertu souboru Brno Contemporary Orchestra ve spolupráci s baletním souborem, světelnými a zvukovými designéry v suchých docích na Brněnské přehradě s programem Professor Bad Trip italského skladatele Fausta Romitelliho.

Annotation The project consists of organisation of a multimedia concert held by Brno Contemporary Orchestra in cooperation with a ballet ensemble, light and sound designers, in ship docks at Brno Damm with the programme of Professor Bad Trip by Italian composer Fausto Romitelli.

Klíčová slova Professor Bad Trip, Brno Contemporary Orchestra, BCO, soudobá hudba, hudba, tanec

Keywords Professor Bad Trip, Brno Contemporary Orchestra, BCO, contemporary music, music, dance

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen uvedené prameny a literaturu. ................ Brně, dne 19. března 2014

Ondřej Daněk

Obsah

Úvod .................................................................................................................................... 1 1. Cíl, zdůvodnění a předpokládaný přínos projektu .......................................................... 2 1.1 Cíle souboru Brno Contemporary Orchestra............................................................. 2 1.2 Cíle projektu .............................................................................................................. 4 1.3 Definice cíle projektu podle SMART ....................................................................... 5 1.4 Předpokládaný přínos projektu.................................................................................. 6 2. Obsah a podrobný popis projektu.................................................................................... 7 2.1 Lidské zdroje ............................................................................................................... 10 3. Věcný a časový harmonogram realizace projektu......................................................... 11 3.1 Přípravná fáze.......................................................................................................... 11 3.2 Realizační fáze ........................................................................................................ 13 3.3 Postprodukční fáze .................................................................................................. 15 4. Finanční rozbor projektu ............................................................................................... 17 4.1 Rozbor finanční situace vzhledem k právnické osobě ............................................ 17 4.2 Rozpočet projektu včetně podrobných kalkulací .................................................... 17 4.3 Cash flow projektu .................................................................................................. 19 4.4 Vyúčtování projektu ................................................................................................ 19

5. Marketing projektu ........................................................................................................ 20 5.1 Analýza marketingové situace ................................................................................ 20 5.2 Cílová skupina projektu .......................................................................................... 20 5.3 Marketingové cíle.................................................................................................... 21 5.4 Marketingový mix ................................................................................................... 21 5.5 Marketingová kampaň ............................................................................................. 22 6. Rizika ............................................................................................................................ 24 Závěr.................................................................................................................................. 25 Seznam zkratek ................................................................................................................. 26 Zdroje ................................................................................................................................ 27 Seznam příloh.................................................................................................................... 28

Úvod Projekt Professor Bad Trip na Brněnské přehradě je zahajovacím a zároveň největším koncertem třetí koncertní sezóny souboru Brno Contemporary Orchestra 1 . Jedná se o soudobou skladbu italského skladatele F. Romitelliho, která byla do dramaturgického plánu sezony BCO zařazena spolu s původním scénickým provedením. Vzhledem k povaze skladby byl koncert umístěn do netradičního prostředí suchých doků na Brněnské přehradě, kde proběhl jako historicky první koncert; skladba byla navíc uvedena v české premiéře. Hlavním rysem projektu je mimo jeho netradičnost a soudobost (jak hudební, tak taneční) a mimo produkční i uměleckou náročnost především fakt, že se nejedná o samostatný projekt, ale jeden z koncertů v rámci sezóny mladého brněnského tělesa, které se profiluje výhradně na interpretaci soudobé hudby. Koncert Professor Bad Trip na Brněnské přehradě proběhl v pátek 4. října 2013 od 20:00 suchých docích na Brněnské přehradě v podání souboru Brno Contemporary Orchestra a Theatre Contemporary.

1

Soubor BCO – Brno Contemporary Orchestra byl zalo žen v roce 2011 s cílem hrát současnou světovou hudbu v

Česku a českou hudbu po celém světě (s přesahy k hudbě 20. století). Chceme hudbou oslovit posluchače a ukázat jim, že mů že být součástí každodenního života. Ko mpaktními d ramaturgický mi celky a originálními pro jekty jako je spojení hudby s ostatním u měn ím (film, výtvarná umění, architektura, tanec…) se snažíme být atraktivní nejen pro publiku m, ale i pro skladatele, které chceme podněcovat k tvorbě nových děl na míru orchestru. Zakladatelem, u mělecký m vedoucím a šéfdirigentem BCO je Pavel Šnajdr. (www.bcorchestra.cz)

O. Daněk: Professor Bad Trip na Brněnské přehradě

1

1. Cíl, zdůvodnění a předpokládaný přínos projektu Cíl projektu Professor Bad Trip na Brněnské přehradě vychází z cílů souboru Brno Contemporary Orchestra – vzhledem k tomu, že je součástí sezóny tohoto souboru. Koncert 4. 10. byl prvním koncertem sezóny 2013/14, a z toho důvodu mu byla kladena vysoká priorita mezi nástroji k uskutečňování těchto cílů. V sezóně 2013/14 se zároveň jedná o jediný koncert souboru, jehož produkci zajišťoval výhradně sám.

1.1 Cíle souboru Brno Contemporary Orchestra Cíle souboru BCO vychází z jeho poslání: „Naším hlavním cílem je učinit ze soudobé hudby přirozenou součást kulturních potřeb kulturního člověka. Chceme, aby si s námi lidé užívali zážitek z tvorby, z hudby samotné – a chceme, aby jí žili stejně jako my. Chceme učinit soudobou hudbu součástí života kohokoliv.“ Za hlavní cíle souboru jeho umělecký vedoucí Pavel Šnajdr považuje: 1. Uvádění soudobých děl a děl vzniklých v druhé polovině dvacátého století ve dvou dramaturgických liniích: první linii tvoří díla českých skladatelů se zaměřením na brněnskou školu (od Ištvana a Piňose dál), druhou linii tvoří díla světových skladatelů, a to jak těch světově nejvýznamnější, tak méně uváděná, avšak hodnotná. 2. Uváděním těchto děl je dostat na roveň děl dřívějšího data vzniku a pomoci tak udržovat kontinuitu živého umění na poli klasické hudby. 3. Při uvádění děl se zaměřovat na jejich mnohoznačná sdělení a uvádění do kontextů, především přesahem do ostatních uměleckých disciplín, jako je výtvarné umění, architektura, tanec, videoart atp. a uváděním v netypických prostorách. 4. Vytvořit živou a dynamickou platformu pro skladatele a interprety, konkrétně umožně-


2

ní spolupráce s tělesem vykazujícím stabilní kvalitu. 5. Oživovat kulturní život města Brna doplněním hudební dramaturgie soudobými díly a díly 20. století (mj. vedle Mezinárodního hudebního festivalu Expozice nové hudby nebo vedle Filharmonie Brno atd.). 6. Propagovat současnou českou hudbu v zahraničí. (Šnajdr, 2013) Cíle souboru BCO jsou naplňovány jeho celoroční koncertní činností, která sestává ze dvou dramaturgických celků: prvním z nich jsou pravidelné koncerty ve vile Tugendhat (5 ročně), druhým z nich jsou čtyři samostatné koncerty, z nichž některé probíhají ve spolupráci s jinými subjekty (historicky např. s Velikonočním festivalem duchovní hudby, Filharmonií Brno, festivalem Setkávání nové hudby plus+). Alespoň jedna z těchto čtyř produkcí sezónně je pořádána souborem samotným a má v sezóně zvláštní význam. V druhé sezóně souboru 2012/13 se jednalo o koncert s názvem 1913-23-33, který proběhl v Sále Břetislava Bakaly a věnoval se významným jubileím čtyř světových skladatelů; ve třetí sezóně se jednalo o koncert Professor Bad Trip na Brněnské přehradě.


3

1.2 Cíle projektu Cíle projektu Professor Bad Trip přímo vycházejí z cílů souboru BCO č. 1, 3 a 5 z předešlé kapitoly – ostatní cíle jsou naplňovány jinými produkcemi, jak bylo naplánováno v dramaturgii sezóny 2013/14. (Šnajdr, 2013). Konkrétní aplikací těchto cílů souboru BCO se dostáváme k následujícím konkrétním cílům projektu:

1.2.1 Uvádění děl světových skladatelů, která jsou mé ně uváděná, avšak hodnotná Cyklus skladeb The Professor Bad Trip (Lesson I, II a III) byl vytvořen v letech 1998— 2000. Prolíná se v něm zkreslené zabarvení akustických a elektrických nástrojů, objevují se zde zajímavé a v klasické hudbě neobvyklé nástroje jako je foukací harmonika, kytarové ladičky nebo kazoo. Jeho vznik byl inspirován spisy Henriho Michauxe a také vlivem psychedelických drog. Skladby mají „halucinační“ atmosféru. „Bad trip“ je stav, kdy člověku nesednou drogy – především halucinogeny. Místo příjemných vizí se dostaví nějaký horror a je z toho opravdu „mizerný úlet“. (Brno Contemporary Orchestra, 2013) Skladba předčasně zesnulého

skladatele F.

Romitelliho

byla

vybrána jednak

z uměleckého hlediska vhodným tematickým doplněním ostatních koncertů souboru a dále především kvůli svému rozsahu a náročnosti provedení, která vyžaduje kromě hudby ještě dalšího média. Tím se dostáváme ke třetímu cíli souboru:

1.2.2 Zaměřovat se na mnohoznačná sdělení děl přesahem do ostatních uměleckých disciplín a uváděním v netradičních prostorách Velmi interpretačně i poslechově náročná skladba vybízí k představivosti a z uměleckého hlediska tak vyžaduje vizuální složku koncertu. V rámci dramaturgického plánu byli proto


4

k projektu přizváni sólisté Baletu Národního divadla Brno a světelní designéři, aby téma skladby zpracovali vizuálně a doplnili tak živé provedení hudby jejím živým scénickým ztvárněním. Vzhledem k uměleckému kontextu skladby i režijnímu námětu choreografie bylo vybíráno neobvyklé koncertní místo (požadavek vycházející rovněž z cílů souboru BCO), které by poskytovalo jednak neutěšenou až industriální atmosféru a přitom dramaturgicky vycházelo z názvu skladby „trip“, tedy výlet. Tomuto zadání, jak se nakonec ukázalo, nejlépe vyhovovala Brněnské přehrada, tradiční výletní místo, a konkrétně suché doky, kde jsou přes zimu uchovány výletní lodě Dopravního podniku města Brna: jedna z těchto lodí je tam navíc uschována celoročně a mohla tedy výletní atmosféru koncertu přímo ovlivňovat.

1.2.3 Oživovat kulturní život města Brna Posledním cílem projektu vycházejícím z cílů BCO (konkrétně cíle č. 5 podle předchozí kapitoly) je doplnění kulturního kontextu města Brna, ve kte rém se akce vyjímala svojí neobvyklostí a umožnila tak kulturním „konzumentům“ zúčastnit se akce, která spojovala soudobou hudbu s tancem a světlem a zároveň představovala posluchačům zcela nevšední dílo významného italského skladatele posledních desetiletí. Z tohoto hlediska bylo hlavním cílem oživit kulturní život města Brna o zcela nevídanou a interpretačně i posluchačsky náročnou skladbou v soudobém scénickém provedení.

1.3 Definice cíle projektu podle SMART Na základě výše uvedených podmínek v kombinaci s vymezením cílové skupiny (viz 7.2) lze cíl projektu vymezit následovně: Cílem projektu je uvést 4. 10. 2013 skladbu F. Romitelliho Professor Bad Trip s živou ta-


5

neční vizualizací v nonkonformním prostředí evokujícím „trip“ pro posluchače všech věkových kategorií v počtu alespoň 100 lidí.

1.4 Předpokládaný přínos projektu Vzhledem k významu projektu a zároveň i povaze činnosti souboru BCO je hlavní přínos umělecký. V žádném případě se nejedná o přínos finanční, jde o prezentaci souboru vlastní produkcí a zároveň o umožnění posluchačům o živý poslech významné světové sklady z posledních let. Přínos projektu se dá představit nejlépe dvěma následujícími fakty: jedná se o českou premiéru skladby a zároveň o první koncert v suchých docích na Brněnské přehradě.


6

2. Obsah a podrobný popis projektu Obsah projektu je definován uměleckým výstupem: jedná se o koncertní provedení skladby italského skladatele Fausta Romitelliho (1963–2004) s názvem Professor Bad Trip. Skladba je třívětá (Lesson I, Lesson II, a Lesson III) a celkem má zhruba 50 minut. Je napsána pro 11 nástrojů a počítá s jejich amplifikací, proto vyžaduje zvukaře (zvukového designéra). Obsazení skladby je následující: 1 0 1 0 – 0 1 0 0 – 1perc – pno kbd ebs egt – 1 0 1 1 0 Soubor Brno Contemporary Orchestra zaujal pro tento projekt na základě uměleckého vedení Pavla Šnajdra následné obsazení: flétna Michal Vojáček, klarinet Lukáš Daňhel, trubka Lukáš Daněk, perkuse Petr Hladík, klavír Stanislav Slavíček, keyboard Vojtěch Dlask, elektrická baskytara Marek Švestka, elektrická kytara Jan Navrátil. housle Lukáš Mik, viola Stanislav Vacek a violoncello Štěpán Filípek. Jako zvukař byl osloven Tomáš Vtípil, který již pro BCO zvučil dva koncerty a splňuje potřebná kritéria specifikovaná skladatelem: v případě skladby Professor Bad Trip nejde o ob yčejné zvučení, ale kreativní sound design, neboť zvuk amplifikovaného orchestru neslouží jen pro samotné amplifikační účely, ale má působit i jako „třináctý“ muzikant. „Čtrnáctým“ pak je elektronická hudba, opět v gesci zvukaře. Speciálním uměleckým záměrem české premiéry této skladby je její scénické provedení. K němu byli přizváni tři tanečníci, sólisté souboru baletu Národního divadla Brno, kteří pro marketingové účely koncertu přijali společný titul jako so ubor ThC – Theatre Contemporary. Tvoří jej Filip Veverka, Adam Sojka a Martin Svobodník. Společně (pod vedením Filipa Veverky) vytvořili vlastní režijní koncepci, sestavili k ní choreografii a nacvičili ji. K samotnému scénickému provedení byli dále přizvá ni osvětlovači, na žádost tanečníků


7

opět z Národního divadla Brno, Michal Kořínek a Jiří Šmirk. Světla celou podobu scénického provedení nejen ovlivňují, ale do značné míry určují. Ve vizuální podobě projektu zásadní roli sehrál prostor a jeho využití. Jednou z hlavních předností, ale zároveň největším úskalím produkce, byla netradiční prostora, která je uzpůsobena ke garážování lodí a nikoliv ke koncertování. Veškeré zázemí mimo podlahy, stěn, střechy a toalet tak bylo potřeba zajistit svépomocí: pódium, e levaci hlediště, lavičky pro obecenstvo. Jak je patrné z nákresu prostor (Obr. 1), doky jsou pomyslně rozděleny na čtyři části: v jedné sedí publikum, v jedné tančí tanečníci (molo 8×1m postavené na ocelovém žebroví pro manipulaci s loděmi a klasické předsunuté pódium 6×8m o výšce 40cm), v jedné stojí loď Dallas skvěle doplňující atmosféru. Další produkční specialitou, která souvisela s faktem, že jde o trip a zároveň s tím, že jsme na půdě DPMB, byla expresní tramvaj vypravená pro posluchače z Mendlova náměstí bez zastávky až na koncert. Spolupráce s Dopravním podnikem města Brna, který poskytoval prostory a tramvaj, byla definována Smlouvou o spolupráci, v níž byly vymezeny podmínky nájmu vč. úplaty. Komunikace probíhala bez problémů a zaměstnanci byli velmi ochotní (v pracovní době) pomoci. Výstup projektu je patrný ze záznamu z produkce – přiloženém DVD.


8

Obr. č. 1 Využití prostoru: 1 – část pro diváky (elevace hlediště); 2 – molo tanečníků a předsunuté pódium; 3 – prostor orchestřiště (v místě zúžení byla pověšena papírová plachta, která znemožňovala výhled diváků do orchestřiště, jenž bylo vizuálně zprostředkováno stínohrou, a která byla v poslední části skladby roztrhána); 4 – uschovaná loď Dallas; 5 – technické zázemí.


9

2.1 Lidské zdroje Kromě výše specifikovaných uměleckých pracovníků (umělecký vedoucí, hudebníci, tanečníci, zvukař, osvětlovači), bylo k zajištění příprav i realizace a likvidace projektu následující osoby, které se většinou již podílely na produkci některých koncertů BCO v minulosti a ve všech případech se jednalo o nehonorovanou práci: Ondřej Daněk – vedení projektu, marketing, logistika, stavba Jonáš Harman – rozpočet, legislativa, administrativa David Ostružár – propagace, stavba Anna Pinknerová – odbavení obecenstva, prodej vstupenek a dalších 9 dobrovolníků (4 muži na stavbu, 5 žen na odbavení obecenstva). Práce všech byla spolehlivá a v rámci úvodního rozložení sil, tedy každý dělal to, co měl. Díky tomu během projektu nedošlo k žádným zvláštním nedostatkům a produkčním pochybením. Drobnou nevýhodu tvořila nepřítomnost Jonáše Harmana a Davida Ostružára na samotném představení, ale vzhledem k velkému předstihu, s jakým se o jejich absenci vědělo, to opět nebyl problém. Všem uvedeným dobrovolníkům, kteří patří buď mezi přátele produkčního týmu anebo dobrovolníky z řad posluchačů, patří velký dík.


10

3. Věcný a časový harmonogram realizace projektu Výstup projektu, tedy koncert souboru Brno Contemporary Orchestra, se uskutečnil 4. října 2013 od 20:00 do 21:00 hodin v suchých docích na Brněnské přehradě. Přípravy trvaly v menší intenzitě více než rok dopředu, ve vyšší intenzitě zhruba měsíc před koncertem. Projekt byl definitivně uzavřen v březnu roku 2014.

3.1 Přípravná fáze V první fázi byl projekt naplánován podle uměleckého zadání, které vycházelo z cílů soboru BCO uvedených výše. Tato fáze začala se zhruba ročním předstihem (volba titulu) a byla zcela v kompetenci uměleckého vedoucího Pavla Šnajdra. Pokračovala oslovením spolupraco vníků (zvukaře, tanečníků a osvětlovačů) na začátku roku 2013 a vytvořením konceptu režijní koncepce, podle které byl zvolen prostor a choreografie. V rámci přípravné fáze byl rovněž zpracován fundraising, konkrétně žádosti na Ministe rstvo kultury České republiky, Jihomoravský kraj, statutární město Brno a Nadaci Život umělce. Žádosti byly podány na celou koncertní sezónu, v rozpočtu jsou proto úměrně sníženy.

3.1.1 Volba a příprava prostoru Volba prostoru probíhala od jara do léta roku 2013 pod vedením uměleckého šéfa souboru BCO a zástupcem oslovených tanečníků. Zadání, jak bylo zmíněno výše, vycházelo z cílů projektu a vyžadovalo jednak neutěšenou až industriální atmosféru a přitom muselo dramaturgicky vycházet z názvu skladby (výlet). Postup hledání prostoru vycházel z druhé části zadání: hledání bylo zahájeno u Dopravního podniku města Brna. První myšlenkou byla vozovna tramvají v Pisárkách, která je konečnou


11

stanicí každodenních výletů, avšak po konzultaci této možnosti s dopravním podnikem byly uznány bezpečnostní komplikace. Dopravní podnik sám nabídl jako možnost konečnou jiných dopravních prostředků, lodí, což se nakonec ukázalo jako skvělá volba především vzhledem k rekreační povaze využití okolí i lodí samotných: zde se jedná opravdu o výlety. Po návštěvě suchých doků (duben 2013) bylo seznáno, že prostor vyhovuje i první části zadání, tím že skýtalo pracovně neobvyklou atmosféru (vzhledem k povaze práce – údržbě lodí a přehrady). Vzhledem k tomu, že se jedná o jednoúčelový prostor, bylo jej potřeba před koncertem upravit (pod vedením realizátora projektu). Z tohoto důvodu byl v přípravné fázi nakoupen materiál na výstavbu mola pro tanečníky, zapůjčeny praktikáble na stavbu pódia i na stavbu elevace hlediště (z Divadla Barka, z Reduty a z HaDivadla) a lavičky pro publikum (z Muzea města Brna). Vše bylo následně v rámci realizační fáze projektu dopraveno na místo a nainstalováno.

3.1.2 Umělecké nastudování Umělecké nastudování skladby probíhalo v posledních třech měsících před výstupem, provedl jej dirigent koncertu Pavel Šnajdr. Nastudová ní tanečního vystoupení sestávalo především v sestavení choreografie, které provedl Filip Veverka cca 2 měsíce před výstupem projektu.


12

3.2 Realizační fáze Realizační fáze projektu začala zhruba měsíc před akcí a sestávala ze tří linií: propagace koncertu, hudební a taneční nacvičení a stavbě, které se následně spojily ve výstupu projektu, tedy v samotném koncertu.

3.2.1 Propagace Propagační kampaň byla vedena všemi kanály obvyklými pro produkce souboru BCO s tím, že byla o něco rozsáhlejší. V intenzivním měřítku začala zhruba měsíc před akcí a vyvrcholila v posledním týdnu. Její jednotlivé složky jsou popsány v kapitole 6.5.

3.2.2 Nacvičení Po hudebním nastudování Pavlem Šnajdrem a samostatném nacvičení všech zúčastněných hudebníků se zhruba dva týdny před koncertem přistoupilo ke společnému zkoušení, nejdříve po sekcích, následně vcelku a v konečném důsledku i s tanečníky. Celkem proběhlo sedm zkoušek, generální zkouška a koncert. datum

od

do

místo

událost

25. 9.

10:00

12:00

Janáčkovo divadlo

zkouška smyčce

26. 9.

10:00

12:00

Hudební fakulta

zkouška kytara + klávesy

30. 9.

8:30

9:30

Hudební fakulta

zkouška kytara + klávesy

30. 9.

9:30

12:00

Hudební fakulta

zkouška dechy

30. 9.

18:00

21:00

Hudební fakulta

zkouška tutti

1. 10.

13:30

16:30

Hudební fakulta

zkouška tutti + amplifikace

2. 10.

13:30

17:00

Hudební fakulta

zkouška tutti + ampl. + balet

2. 10.

14:00

18:00

Suché doky

stavba

2. 10.

18:00

24:00

Suché doky

technická zkouška


13

3. 10.

18:00

24:00

Suché doky

generální zkouška

4. 10.

19:00

19:30

Suché doky

akustická zkouška

4. 10.

20:00

21:00

Suché doky

koncert

4. 10.

22:00

24:00

Suché doky

likvidace

Tab. č. 1 Harmonogram zkoušek Zkouška v Janáčkově divadle proběhla za úplatu (smlouva o nájmu), zatímco prostory Hudební fakulty JAMU byly poskytnuty bezplatně pod dohodnutém partnerství a vzhledem k faktu, že se jedná o absolventský projekt jejího studenta.

3.2.3 Stavba Stavba probíhala dva dny před koncertem. Nejdříve byly do suchých doků navezeny nakoupené a zapůjčené materiály, především dřevo na stavbu mola a praktikábly na stavbu pódia a elevace hlediště. Následně bylo sestaveno molo (na žebroví kotvící techniky pro uskladnění lodí) a sestaveno pódium, které bylo následně pokryto černým baletizolem zapůjčeným v Janáčkově divadle. Následně došlo ke stavbě elevace hlediště, dovezení laviček zapůjčených na Špilberku (Muzeum města Brna) a jejich osázení na elevaci. Celková kapacita hlediště byla vzhledem k cíli projektu a odhadům koncipována na 120 posluchačů. Součástí stavby bylo také rozmístění světel podle režijní koncepce tanečníků (F. Veverky), které měli na starosti osvětlovači M. Kořínek a J. Šmirk.

3.2.4 Konce rt Akce byla spuštěna v 19.15, kdy z Mendlova náměstí vyrazila speciální tramvaj, která bez zastávky jela až k přístavišti a měla tak za úkol připravit atmosféru „tripu“. Z konečné zastávky byli posluchači uvaděčkami dovedeni až k suchým dokům, kde již čekal zbytek posluchaO. Daněk: Professor Bad Trip na Brněnské přehradě

14

čů, kteří dorazili přímo až na místo. V 19.35 začal koncert, který trval bez přestávky zhruba 50 minut.

3.3 Postprodukční fáze 3.3.1 Likvidace Likvidace stavby proběhla ještě v noci po koncertě, zapůjčený materiál byl odvezen buď hned, nebo v následujících dnech.

3.3.2 Zhodnocení Čtvrtý den po akci proběhlo její krátké zhodnocení, během něhož (i vzhledem k odborným kritikám) byla vyzdvihnuta především kvalita interpretace a zasazení do prostředí. Vzhledem k produkční i finanční náročnosti projektu bylo rozhodnuto o jeho dalším nabízení (zachování v repertoárovém listu) a zároveň byla vyjádřena snaha o navýšení počtu diváků pro příští akce podobného významu. Faktický počet diváků na akci byl zhodnocen kladně, protože kapacity byly nachystány přesně pro daný počet lidí (přistavovaly se dvě lavičky), bylo však nadneseno, že při bohatší marketingové kampani by podobně náročnou produkci mohlo navštívit ještě více lidí. Kvalitně byly zhodnoceny ohlasy kritiky (viz příloha), kterých bylo dost a navíc byly adekvátní (kladné). Práce produkčního týmu i umělců byla zhodnocena velmi kladně, byť díky netradičnosti prostoru došlo k nepředvídaným situacím, které bylo nutno řešit promptně (zatemnění orchestřiště apod.). Vše nutné se nakonec podařilo; kladně byl hodnocen hlavně přístup všech zúčastněných a jejich ochota pracovat v relativně nepříznivých podmínkách (špína, zima...).


15

3.3.3 Postprodukce záznamu Koncert byl profesionálně nahráván na pět kamer v HD rozlišení – záznam byl zpracován na základě připomínek tanečníků a osvětlovačů a dokončen ve finální podobě v březnu 2014.

3.3.4 Archivace Po akci došlo k archivaci veškerých propagačních materiálů: plakátů, vstupenek, programů; i mediálních ohlasů o akci a rovněž i záznamu.


16

4. Finanční rozbor projektu 4.1 Rozbor finanční situace vzhledem k právnické osobě Jak bylo výše uvedeno, projekt je součástí dramaturgického plánu koncertní sezóny so uboru Brno Contemporary Orchestra a zaujímá v ní speciální pozici jako první koncert nové sezóny a jediný koncert zcela ve vlastní produkci. Z toho důvodu bylo na koncert vymezeno velké množství finančních prostředků z rozpočtu souboru a počítalo se s tím, že projekt bude ztrátový.

4.2 Rozpočet projektu včetně podrobných kalkulací Položka 1. Materiál 1.1 Odběr elektrické energie v doku na přehradě 2. Služby 2.1 Pronájem 2.1.1 Pronájem doku na Brněnské přehradě 2.1.2 Pronájem reklamy v MHD Brno – 4.10. 2.1.3 Zvláštní jízda tramvají (koncert 4.10.) 2.2 Propagace 2.2.1 Výlep plakátů 2.2.2 Banner do newsletteru TICmB 2.2.3 Reklama na webu Brno město hudby 2.2.4 Reklama na webu Operaplus 2.3 Komunikace 2.4 Ubytování, stravování 2.5 Opravy a údržba 2.6 Autorské poplatky 2.6.1 Autorské poplatky OSA 2.7 Ostatní služby (půjčovné,…) 2.7.1 Osvětlení koncertu 2.7.2 Ozvučení koncertu 2.7.3 Půjčovné notového materiálu 2.7.4 Zapůjčení praktikáblů v NDB 3. Cestovné 4. Honoráře 4.1 Honoráře – hráči BCO

Předpokládaná částka 500,0 Kč 500,0 Kč 84291,0 Kč 32 791,0 Kč 24 200,0 Kč 5 203,0 Kč 3 388,0 Kč 2 500,0 Kč 2 500,0 Kč 0,0 Kč 0,0 Kč 0,0 Kč 0,0 Kč 0,0 Kč 0,0 Kč 3 000,0 Kč 3 000,0 Kč 46 000,0 Kč 17 000,0 Kč 9 000,0 Kč 20 000,0 Kč 0,0 Kč 0,0 Kč 75 000,0 Kč 49 000,0 Kč


Konečná částka 221,4 Kč 221,4 Kč 92 168,7 Kč 32 791,0 Kč 24 200,0 Kč 5 203,0 Kč 3 388,0 Kč 5 626,5 Kč 2 904,0 Kč 605,0 Kč 1 210,0 Kč 907,5 Kč 0,0 Kč 0,0 Kč 0,0 Kč 2730,0 Kč 2730,0 Kč 53 751,2 Kč 17 000,0 Kč 9 000,0 Kč 21 651,2 Kč 6 100,0 Kč 0,0 Kč 75 000,0 Kč 49 000,0 Kč

17

4.2 Honoráře – tanečníci 5. Ostatní výdaje (rezerva) NÁKLADY CELKEM

26 000,0 Kč 15 979,1 Kč 175 770,1 Kč

26 000,0 Kč 15 000,0 Kč 185 120,1 Kč

Tab. č. 2 Náklady projektu Většina nákladů byla předem známa vzhledem k dohodě zúčastněných stran, došlo však k neočekávaným výdajům především vzhledem k vyšší finanční náročnosti marketingové kampaně, kvůli neočekávanému poplatku za zapůjčení praktikáblů (z Reduty – ostatní zdarma) a kvůli objednání profesionálního videozáznamu, se kterým nebylo počítáno (položka č. 5). Hlavně proto se konečná částka o necelých 10 000 Kč liší od předpokládané. Položka 1. Dotace od státní správy a samosprávy 1.1 Dotace MKČR 1.2 Dotace JMK 1.2 Dotace SMB 2. Dotace a příspěvky od nadací a fondů 3. Ostatní příjmy 3.1 Vstupné 4. Ostatní zdroje 4.1 Vlastní zdroje (použití zůstatku na účtu a v pokladně) 4.2 Ostatní zdroje (půjčky, …) ZDROJE CELKEM

Předpokládaná částka 50 000,0 Kč 30 000,0 Kč 10 000,0 Kč 10 000,0 Kč 10 000,0 Kč 10 000,0 Kč 10 000,0 Kč 105 770,1 Kč 105 770,1 Kč 0,0 Kč 175 770,1 Kč

Konečná částka 30 000,0 Kč 20 000,0 Kč 0,0 Kč 10 000,0 Kč 0,0 Kč 7 715,0 Kč 7 715,0 Kč 147 405,1 Kč 147 405,1 Kč 0,0 Kč 185 120,1 Kč

Tab. č. 3 Zdroje projektu Jak bylo výše zmíněno, rozpočet předpokládal s většinovým pokrytím nákladů z vlastních zdrojů souboru BCO. Z tabulky je patrno, že však bylo počítáno s vyššími dotacemi, než jaké byly na projekt (v rámci sezóny) schváleny a nižšími náklady – v konečném důsledku musel soubor na akci doplatit z vlastních zdrojů (výnosy z ostatní činnosti) o více než 40 000 Kč (39 %) víc než se předpokládalo.


18

4.3 Cash flow projektu Výhoda cashflow projektu byla v tom, že všechny peníze kromě příjmů za vstupné již b yly v rozpočtu souboru BCO (především z dotací a příjmů za jiné produkce), a proto cashflow nebylo potřeba řešit.

4.4 Vyúčtování projektu K uzavření vyúčtování projektu došlo v březnu roku 2014, kdy byla zaplacena poslední faktura (za videozáznam). Většina výdajů byla podložena autorskou smlouvou (honoráře hudebníkům a tanečníkům), jinou smlouvou (např. nájemní s Dopravním podnikem města Brna) anebo fakturou (osvětlení, ozvučení, videozáznam). Vyúčtování včetně smluv bylo v kompetenci Jonáše Harmana.


19

5. Marketing projektu Základním úkolem marketingu projektu bylo splnění projektového cíle v ohledu počtu návštěvníků. Základním zadáním byla minimalizace nákladů na marketingovou kampaň. Marketing projektu vychází z marketingu souboru Brno Contemporary Orchestra a využívá jak jeho kanálů, tak i jednotného vzhledu a komunikace.

5.1 Analýza marketingové situace Vzhledem k tomu, že je projekt marketingově komunikován jako součást výstupů souborů BCO (konkrétně jako první koncert BCO v sezóně 2013/14), situace vychází z celkového marketingu souboru. Ten je do značné míry vymezen počtem akcí (čtyři produkce ročně plus linie koncertů ve Vile Tugendhat). Z uměleckého i produkčního hlediska je tento počet akcí vyhovující (tzv. ani moc ani málo), avšak po marketingové stránce jde spíše o úskalí: jakmile se podaří získat mediální ohlas na jednu akci, dříve než dojde k další akci (rozestup cca 2 měsíce), zájem zcela opadne a na ten předchozí se nedá navázat. Zásadní výhodou je však dostatečná základna pro marketingovou komunikaci vybudovaná souborem za první roky existence – především jde o mediální partnery, skupinu pravidelných zájemců (newsletter), ohlas na profilu Facebooku apod. Zároveň se jedná o partnerskou tiskárnu a výlep.

5.2 Cílová skupina projektu Stejně jako cíle samotné, i cílová skupina vychází z priorit souboru BCO. Vzhledem ke svému poslání chce soubor svou činností zaujmout posluchače všech věkových kategorií, kteří jsou nároční a aktivně se vymezují vůči uměleckým hodnotám a jejich ztvárněním. Díky tomu O. Daněk: Professor Bad Trip na Brněnské přehradě

20

mezi hlavní cílové skupiny patří vysokoškolští studenti a lidé s vysokým vzděláním, umělci a hudebníci, intelektuálové a hipsteři. (Šnajdr, 2013)

5.3 Marketingové cíle Marketingové cíle byly definovány dva: první a hlavní je naplnění projektového cíle, tedy obsazení publika alespoň 100 posluchači. Druhým cílem je pak mediální ohlas jak v rozšířenějších médiích (zmínka v alespoň jednom z nejčtenějších brněnských deníků), tak v odborných médiích (recenze na alespoň dvou hudebních portálech jako je OperaPLUS, mestohudby.cz apod.), o které jde především.

5.4 Marketingový mix 5.4.1 Produkt Produkt je jasně definovaný jako kompaktní kulturní akce spojující soudobou hudbu a tanec. Produkt byl prodáván pod značkou souboru BCO a zároveň značkou ThC (Theatre Conte mporary), kterou pro účely tohoto projektu přijali tanečníci, aby tak evokovali drogový podtext skladby. Nedílnou součástí produktu (v ceně) byla doprava speciální tramvají z Mendlova náměstí.

5.4.2 Cena Cena byla stanovena tak, aby byla dostupná a přitom nesnižovala prestiž akce. Nebylo ambicí ze vstupného pokrýt náklady, proto nebyla cena určována nákladovou cestou. Vstupenky byly v předprodeji za 250,– resp. 150,– Kč a na místě za 300,– resp. 200,– Kč. Slevy byly poskytovány studentů, seniorům a držitelům předplatných jízdních dokladů Dopravního podniku města


21

Brna.

5.4.3 Propagace Propagace vycházela z běžných postupů propagační činnosti souboru BCO a probíhala v několika liniích podrobněji popsaných v kapitole 7.5. Základním zadáním propagace byla minimalizace nákladů na ni. Za nejefektivnější se ukázal newsletter a osobní forma pozvání.

5.4.4 Distribuce Distribuce byla vedena ve třech liniích: první z nich byla závazná online rezervace vstupenek (vyzvednutí před koncertem) přes webové stránky souboru, druhou z nich síť předprodejů (Dům pánů z Lipé, Indies, Wolf music) a třetí prodej vstupenek přímo na místě před koncertem. Nejvíce vstupenek bylo rezervováno přes internet (či telefonicky) a zaplaceno na místě.

5.5 Marketingová kampaň Marketingová (propagační) kampaň byla vedena klasickými kanály souboru BCO, avšak ve vyšší míře než obvykle: První linií je newsletter, kterým bylo osloveno cca 80 lidí a zájemců, kteří se již ve větš ině případů zúčastnili některých dřívějších koncertů souboru anebo se sami k odběru novinek přihlásili prostřednictvím webových stránek. Newsletter byl rozeslán zhruba měsíc, zhruba týden a jeden den před koncertem. Druhou linií je PR, tedy spolupráce s médii. Za tímto účelem se vzhledem k významu akce podařilo oslovit celkem širokou škálu médií: stabilním mediálním partnerem souboru je brněnská redakce Mladé fronty DNES, která uveřejnila dvě velké pozvánky (a po koncertě publi-


22

kovala fotoreportáž), čtenáři měli navíc možnost získat 5×2 volné vstupenky. Další pozvánky byly v časopisech Kult a Šalina, v Deníku, na rádiích Proglas, R a Český rozhlas Brno. Nejaktivnější propagace koncertu proběhla přes internet: jednak přes webové stránky o rchestru (novinky, online rezervace, newsletter), jednak přes profil BCO na facebooku (kde v týden před akcí vznikalo minimálně jedno video denně) a jednak inzerčně a partnersky přes portály věnující se hudbě (Brno město hudby, Opera plus, Zápisník zmizelého). Finančně náročnou, ale stále nutnou a výhodnou cestou je plakátování: vzhledem k tomu, že vedoucí projektu je grafik a sazba plakátů je tedy zdarma, a vzhledem k tomu, že partnerem BCO je Tiskárna Helbich, která tiskne plakáty i letáky zdarma, výdaje se snižují pouze na výlep, který je opět řešen partnersky, a tedy pouze za režijní náklady. Po Brně viselo čtrnáct dní celkem 200ks plakátů A2 na šířku. Distribuce celkem 3000 ks letáčků byla mimo osobní rozdávání zajištěna předprodejním systémem DPMB, který tak činil výměnou za fakt, že na vstupenky byla poskytnuta sleva držitelům předplatného jízdného DPMB. Ve vozech DPMB jezdilo týden před akcí dalších 100 A3 na šířku. Nedílnou součástí marketingu je zařazení vstupenek do brněnských předprodejů Wolf music, Indies a Student agency v Domu pánů z Lipé. Marketingovým tahem bylo i poskytnutí studentské/seniorské slevy držitelům předplatného jízdného DPMB, což mělo navozovat bližší spojení s dopravou (především vzhledem k místu akce).


23

6. Rizika Největším rizikem celého projektu byla netradiční prostora. Až do začátku samotné stavby se nevědělo, jestli bude opravdu ideální. Tomuto riziku jsme předešli důslednými plány. Dalším rizikem s tímto souvisejícím byla zima vzhledem k tomu, že se nejedná o plně vytápěnou budovu a relativně pozdní termín, ale tomuto riziku se podařilo předejít předčasným zapnutím instalovaných ohřívačů vzduchu. Ze strany úspěšnosti bylo riziko nezájmu publika a kritiky. Kritici byli za účelem odstranění rizika zváni osobně, takže jich dostatečné množství slíbilo účast dopředu. U publika bylo toto riziko řešeno předprodejem a rezervacemi, takže již před začátkem koncertu bylo jasné, že přijde alespoň 70 % cílového počtu – zbylí posluchači přišli na místo (a bylo jich dost, takže i v tomto bylo rizikům předejito dostatečně a cíle naplněny).


24

Závěr Na závěr lze konstatovat, že se cíl projektu podařilo naplnit – produkce proběhla bez výrazných komplikací, kvalitu interpretace dokazují přiložené recenze. Koncertu se zúčastnilo 123 posluchačů. Během příprav projektu vyvstaly původně nepředpokládané náklady a především odpadly některé očekávané příjmy, a proto byl koncert ze strany vlastních vkladů o cca 40 % dražší, než se plánovalo. S ohledem zpět by bylo asi dobré přehodnotit náklady na propagaci, které byly stejně během kampaně navýšeny – propagace by si zasloužila řádově více peněz za účelem dovední více posluchačů a většího diváckého ohlasu. Z produkčního hlediska byla akce zvládnutá bez větších obtíží. Vzhledem k náročnosti projektu by bylo vhodné jej uvádět nadále na dalších místech, nejen v Brně. Na základě záznamu bude projekt aktivně nabízen na mezinárodní festivaly po ČR i v zahraničí.


25

Seznam zkratek BCO – Brno Contemporary Orchestra DPMB – Dopravní podnik města Brna HF – Hudební fakulta JAMU – Janáčkova akademie múzických umění v Brně OSA – Ochraný svaz autorský


26

Zdroje Rozhovor s Pavlem ŠNAJDREM, nar. 1975, uměleckým vedoucím souboru Brno Contemporary Orchestra. Brno, 14. 9. 2013. Orchestr. BCO – Brno Contemporary Orchestra. [online]. 19.3.2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.bcorchestra.cz. KLEPAL, Boris. Mizerný úlet s výbornou hudbou. [o nline]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.mestohudby.cz/publicistika/kritika/mizerny- ulet-s-vybornou-hudbou PODRACKÝ, Ján a Šimon KOŘENÝ. Professor Bad Trip na Brněnské přehradě. [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://operaplus.cz/professor-bad-trip- na-brnenske-prehrade/ JURÁŠ, Pavol. Baletní panorama Pavla Juráše (40). [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://operaplus.cz/baletni-panorama-pavla-jurase-40/?pa=3


27

Seznam příloh Příloha A Recenze Borise Klepala na městohudby.cz Příloha B Recenze Jána Podrackého a Šimona Kořeného na operaplus.cz Příloha C Recenze na Baletním panorama Pavla Juráše (40) Příloha D Program koncertu Příloha E Plakát koncertu Příloha F DVD záznam z koncertu


28

Příloha A Recenze Borise Klepala na městohudby.cz Mizerný úlet s výbornou hudbou 5. říjen 2013, 9:08 Brno Contemporary Orchestra sáhl po opravdu výjimečné kompozici a pokusil se vytvořit ojed inělou a mimořádnou událost – především po hudební a po technické stránce to i vyšlo. Kdo se nezalekl zimy a vypravil se do suchých doků na Brněnské přehradě, odešel se zážitkem, jaký se nenaskytne denně. Do standardních domácích poměrů srážel celou událost balet, ale o tom až později. Professor Bad Trip je hudební obraz stavu po užití halucinogenů podaný ve třech přednáškách (skládá se z částí lesson 1–3). Skladatele Fausta Romitelliho (1963–2004) při jeho kompozici ovlivnily nejen samotné zážitky s drogami, ale také básně Henriho Michauxe a grafické dílo G ianlucy Lericiho – výtvarníka spojeného s punkovou scénou, který pod pseudonymem Professor Bad Trip publikoval. Kompozice je určena pro komorní orchestr obohacený o elektrické kytary a další „nesymfonické“ nástroje, součástí skladby je ale i přesný rozpis, jak má být ozvučená. Celý orchestr je amplifikovaný, zvuk nástrojů nejen nabývá na intenzitě, ale také se různě obaluje echem, deformuje, zní z různých míst. Osmikanálový zvuk je už sám o sobě dostatečný důvod k živé produkci, komplexní zážitek vám žádná domácí aparatura nezprostředkuje. Celý koncert výborně nazvučil Tomáš Vtípil, tady se skutečně dalo mluvit o sound designu (což je jinak nálepka, kterou se dnes ohání kdekdo). Zvuk byl intenzivní, místy patřičně zkreslený, ale dobře čitelný. Jednotlivé nástroje zněly zřetelně, neslévaly se, výsledkem byla při všech technických kouzlech komorní hudba. Volba nekonvenčních prostředí pro koncerty soudobé hudby je svým způsobem klišé, ale prostředí doku zapůsobilo jako další sólista večera (tady jen okrajově poznamenám, že mnozí lidé jistě ocenili samotnou možnost se do doků podívat). Dominovala mu odstavená loď Dallas (dříve Moskva, nyní kulturní památka), scéna se táhla daleko dozadu nad montážní jámou a vytvářela dojem nekonečného tunelu. Orchestr hrál za papírovým závěsem, stínový obraz dirigenta doplňoval vizuální vjem. Na začátku koncertu působil dráždivě donekonečna opakovaný šlágr Olympiku Snad jsem to zavinil já, který se potom střídavě ztrácel a znovu objevoval, když si první tanečník nasazoval a sundával sluchátka. Olympická písnička se objevila ještě v závěru druhé přednášky, kam nějaká banalita tohoto druhu patří. Tři lekce měly rozdílný hudební charakter a při hledání paralely ke klasičtějším formám bych si nejspíš vzpomněl na taneční svitu – skladatelé využívají inspirace taneční hudbou už několik set let. První věta – nebo chcete- li přednáška – mi zvukově evokovala techniku scratchování a tím taneční party, jako východisko by se nejspíš nabízel acid house. Nejsem si jist, do jaké míry je to v souladu s Romitelliho záměrem, ale koncertně to fungovalo skvěle. Druhá část měla spíš atmosféru psychedelické hudby šedesátých let, což je rovněž styl svázaný s halucinogeny zcela neodmyslitelně. Třetí část se asi nejvíc blížila soudobé vážné hudbě, ke klasickým zdrojům v ní odkazuje violoncellová kadence, byť značně divoká. Toto důsledné stylové odlišení jednotlivých vět pokládám za největší hudební práci, kterou dirigent Pavel Šnajdr udělal (samozřejmě kromě samotného nastudování).

Pokud někdo chtěl pochopit, co je to „mizernej úlet“, z baletní části se to určitě nedozvěděl. ThC – Theatre Contemporary na jevišti odehrál jakýsi příběh o cestě do pozměněné reality, troufám si ale tvrdit, že autoři choreografie o halucinogenech nic nevědí, a co je to „bad trip“ nemají ani ponětí. Pokud chtěli hrát konkrétní příběh, nabízela by se paralela s případem, kdy se cizinec předávkovaný lysohlávkami zabil po skoku z okna nemocnice – stalo se v devadesátých letech v brněnské úrazovce. Zcela výborně naopak fungovala světla – nasvětlení scény a celého prostoru gradovalo od stroboskopických efektů na začátku, jednoho světla zezadu, přes boční reflektory, práci s původními svítidly v doku a žárovkami lodě Dallas. Světla navozovala atmosféru klubové scény a rockového koncertu sama o sobě a vlastně mohlo zůstat jen u nic h. To je další pochvala, která letí směrem k technické stránce koncertu. Nasvítit bizarní prostor loděnice a vytvořit opravdu samostatný light design by bylo účinnější a méně popisné než zmíněné tanečky. Na celé produkci oceňuji především hudební práci, technické zabezpečení a zasazení do prostoru, který produkci opravdu pomohl a byl vyhovující i akusticky. To jsou věci, které se Brno Co ntemporary Orchestra a Pavlu Šnajdrovi opravdu povedly. Fausto Romitelli: Professor Bad Trip. Hudební nastudování Pavel Šnajdr, Brno Contemporary Orchestra, ThC – Theatre Contemporary, sound design Tomáš Vtípil, light design Michal Kořínek, Jiří Šmirk. 4. 10. 2013, suché doky na Brněnské přehradě. Boris Klepal (Klepal, 2013)

Příloha B Recenze Jána Podrackého a Šimona Kořeného na operaplus.cz Professor Bad Trip na Brněnské přehradě 5. 10. 2013 22:00 Ján Podracký, Šimon Kořený Svět předvíkendového Brna s sebou nese jasný výraz zpomalující se udýchané metropole. Vznikající nálada vytrhnutí z hektického kolotoče pomalu formující se do podoby výletu (ne nemístně trip = cesta, výlet, úlet, vypnutí, …) je nezbytnou částí genia loci, který je v prostředí brněnských doků citlivě dotvořen a umožňuje tak jasně promlouvat o světě vytrženém ze zaběhnuté rutiny. Samotný motiv a samotný název skladby italského skladatele Fausta Romitelliho Professor Bad Trip, jenž celý kus rozděluje do tří profesorových lekcí, hudebně vět, již od samého počátku dostává svému jménu.Prostorem rozděleným do čtyř částí: taneční, orchestrová, hledištní a prostor obývaný národně-památkovou lodí, se line jeden hit Olympicu za druhým. Bad trip – jsme tady správně? Poněkud agresivní hudební moment ovšem jen naznačil míru ilustrativnosti drogového prožitku, jež byla triem tanečníků ThC – Theatre Contemporary používána po většinu večera. Hlavní protagonista totiž zvolí aplikaci drogy právě při poslechu této kapely. Samotný bad trip jakožto i Professor Bad Trip začíná vzápětí. Voľba tohto nie zrovna najjednoduchšieho kusu bola pre mňa v kontexte Brno Contemporary Orchestra veľmi pozitívnym prekvapením. Kompozícia vytvorená v rokoch 1998–2000 sa dá rozhodne považovať za súčasnú tvorbu a tak popri uvádzaní niektorých diel omnoho starších, sa názov a vízia telesa opäť dostali k slovu. Tento ambiciózny počin presahujúci konvencie nie len v inštrumentácii, ale taktiež aj v inšpirácii, ktorá je pre sféru vážnej hudby predsa len občas považovaná za menejcennú a poznáme ju omnoho viac z sfér populárnych, nám bola naservírovaná vďaka ambicióznemu dirigentovi a vedúcemu telesa, Pavlovi Šnajdrovi. Podávalo sa hudobne kvalitné zboží naštudované precízne. Pri Brno Contemporary Orchestra sa predsa len niekedy stretneme s rozpačitou interpretáciou, prevažne po technickej stránke. Tu však bolo vidieť dot iahnutú a svedomitú prácu. Výsledok bol zjavný. V spojení so sound designom Tomáš Vtípila, pri ktorom si človek môže byť istý, že vie čo robí a čo sound design obnáša, znela zvuková stránka projektu kompaktne. Jednotlivé nástroje sa neprehlušovali, zneli s primeranou intenzitou. U kusu s takto téměř nekonečnou šíří tematického pojetí je vždy náročné získat jakkoli obecnější náhled na provedení. Míra subjektivizace zde totiž hraje velmi důležitou roli. Už samotný výklad bad tripu, tedy stavu drogového prožitku, jenž bývá většinou spojován s negativními stavy, totiž působí dle míry psychické pohody, připravenosti, zvyklosti či zkušenosti s tímto stavem, jasně ukazuje na proměnlivou míru účinku na každého zvlášť a trochu jinak. Tento vysoký potenciál se ovšem až příliš opíral o vysokou míru ilustrativnosti, která jistě někde měla své místo, ovšem v konečném důsledku působila poněkud prázdně – nevyužitě. Absolutně fascinující a nadmíru efektní souhra světel a tanečníků, (zde bych kromě vynikajícího podání tanečníků rád ocenil práci světelných designérů Michala Kořínka a Jiřího Šmirka ), kde se oko namlsalo dojmu z úplně jiného světa, snového a slovy neuchopitelného okamžiku. Toto byl začátek, který prvotní okamžiky vynesl velmi vysoko (a v dostání slovu trip také daleko),

aby se poté cestou pohybové doslovnosti, která budila dojem příručky pro prvotní setkání s drogami či některými dalšími zbytečným klišé, vrátila poměrně nízko nad zem. Prskání síry způsobené jistou neuceleností stylu podání omámeného výkladu. Oproti tomu je ovšem třeba uznat citlivou práci s prostorovými možnostmi, ať už samotného prostoru jeviště, v celé hloubce s uchého doku, či velmi efektně umístěným orchestrem, který byl situován za papírovou oponu a celkovou choreografii dotvářel hrou stínů na ní. Když se na konci druhé Přednášky do blikání žárovek a odlesků diskokoule znovu začal ozývat hlas Dalibora Jandy, atmosféra nabyla dojmu jako vystřiženého z klasického hororu. Místo vrzajícího kolotoče tentokrát zlověstně oživená bárka. Tanečná trojica, Filip Veverka, Adam Sojka a Martin Svobodník, síce tanec a choreografiu ovládajú výborne avšak po technickej a scénickej stránke ukázali, nazvime to, prvoplánovosť. Poprvé ak človek pracuje s pohybom na zemi nemal by zabúdať na viditeľnosť diváka. Taktiež niektoré technické presuny v a pomedzi jednotlivé „prednášky“ pôsobili trochu rozpačito. Celé scénické a vizuálne poňatie bolo prehltené mnohými prvkami a tak častokrát, nie že jemne nezvýrazňovalo tak dôležitú a sýtu hudbu, ale strhávalo pozornosť hlavne na seba. Opakujem to častokrát, ale proste ono to poväčšine sedí, teda že niekedy je menej viac. Človek je predsa len obmedzená bytosť a má isté limity vo vnímaní. Tak načo do svojbytnej hudby podtrhnutej kvalitným zvukom, skvelou svetelnou hrátkou v plne využitom priestore pridávať ešte žabiu hlavu? Zamrzí to hlavne kvôli členom týmu, ktorý svoju prácu dokázali udržať na uzde a tak decentne a nenútene vyjadriť to čo vyjadrené prirodzene malo byť. Nájsť tú správnu mieru je vždy tá najťažšia úloha. Hodnocení autorů recenze: 75 % Professor Bad Trip Fausto Romitelli: Professor Bad Trip, Lessons I–III Hudební nastudování: Pavel Šnajdr Zvukový design: Tomáš Vtípil Světelný design : Michal Kořínek, Jiří Šmirk Brno Contemporary Orchestra Theatre Contemporary Tančí Filip Veverka, Adam Sojka a Martin Svobodník 4. října 2013 Suché doky, Brněnská přehrada (Podracký, 2013)

Příloha C Recenze na Baletním panorama Pavla Juráše Baletní panorama Pavla Juráše (40) 14. 10. 2013 00:00 Pavol Juráš 4. októbra sa konal inscenovaný koncert skladby Professor Bad Trip od talianskeho skladateľa Fausta Romitelliho (recenziu koncertu nájdete tu). Projekt sa konal vďaka neutíchajúcemu záujmu dirigenta Pavla Šnajdra o súčasnú hudbu. Čitatelia panorámy ho poznajú ako skúseného baletného dirigenta v našich predných divadlách. Možno práve dirigovanie predstavenia Lab utieho jazera či iných ho viedli k nápadu prizvať k uvedeniu tejto rozmanitej a poslucháčsky obťažnej skladbe trio tanečníkov z Národného divadla Brno: držiteľa Ceny Thálie Filipa Veverku, Martina Svobodníka, ktorý sa po úspešnej kariére v nemeckých divadlách vrátil do rodného mesta a Adama Sojku. Kolektívna choreografia týchto troch skúsených tanečníkov dodala skladbe nový rozmer. Trojica silne technicky a herecky inšpirovaných tanečníkov s bohatými skúsenosťami z rôznych pohybových slovníkov známych svetových choreografov, vytvorila vlastný a osobitý pohľad na podprahovú tému skladby. Vytvorili vizuálne – pohybové obrazy, so svetlom a tmou skresľovali svoje telá a pohyby, vypäté miesta pohybovo presýtili a naopak zase skoncentrovali do psychodelických okamihov. Prelínanie postáv a situácií, choreograficky s výborne vybranými rekvizitami (slúchadlá, balóniky, loď, lietadlo) vytvorená halucinačná atmosféra, hra s pohybom a nadhľad vytvorili príjemnú úletovú atmosféru. Naoko neškodný Svobodník so svojou dokonalou tanečnou postavou rozhodne nevyzerá ako bad boy. Zato Veverka kreuje postavu rozpolteného jedinca, ktorý je schopný všetkého a má nakročené od manipulátora k neviniatku a zbabelcovi. V strede mikropríbehu tancuje Sojka, ktorého pohybové majstrovstvo dokázané v mnohých súčasných choreografiách okúzľuje v dokonale plastickom umeleckom prejave. V ýborná typovo odlišná zostava dokázala naplniť päťdesiatminútovú hudbu a dať divákovi pocítiť rôzne nálady. Šnajder so svojím Brno Contemporary Orchestra vybral špecifické miesto: Suché doky na brnianskej priehrade. Všetka česť za odvahu a energiu, v neistej dobe grantov a podpory, uskutočniť taký dramaturgicky odvážny projekt na takej vysokej umeleckej a interpretačnej úrovni. Škoda, že to bola zároveň derniéra. Projekt by sa výborne hodil do Ostravy, ktorá má k súčasnej hudbe vrelý vzťah a hlavne do Prahy, kde by v Ponci či Arche zaujal nielen vynikaj úcim hudobných naštudovaním, ale aj technicky a „remeselne“ dokonale zvládnutou choreografiou a myšlienkou. (Juráš, 2013)

Příloha D Program koncertu

Příloha E Plakát koncertu

Příloha F DVD záznam z koncertu

Professor Bad Trip na Brněnské přehradě

Recommend Documents