PRODEJNA POTRAVIN LUBOŠ KRÁLÍK
XLIV. ročník
Vás zve ke každodenním nákupům potravin ● denně čerstvé pečivo ● třikrát týdně čerstvá uzenina ● ovoce a zelenina ● doplňkový prodej drogistického zboží ● krmivo pro psy a kočky ● kuřácké potřeby a tabákové výrobky ● možnost zhotovení dárkových balíčků na OBJEDNÁVKU sudové pivo – možnost zapůjčení výčepního ventilu k zakoupenému sudu ZDARMA
foto J. Jirouš
Otevřeno DENNĚ: 7:30 – 22:00 Těšíme se na Vás! Vysoké nad Jizerou 189 tel: +420 481 593 117 fotoVB
Zpravodaj MěÚ Vysoké nad Jizerou - Větrník XLIV-5-6/2011, redakce: Ivana Řehořová, náklad 450 ks, cena 12 Kč, příspěvky zasílejte do městské knihovny nejlépe přílohou na
[email protected], tel: 481 540 278, vytiskl a sponzoruje H&H Servis 2011.
Květen - červen 2011 ZPRAVODAJ MĚSTSKÉHO ÚŘADU VE VYSOKÉM NAD JIZEROU
Ten vítr, který ostře tváře šlehá, připadal jako silná, drsná něha. A chladný déšť, jenž všecko prosakuje, nemrazí; lázní tou se oživuje. To bláto říká: květy cestu vystři! To temno kolem pouze zrak můj bystří. Čtu v něm a chápu sílu, která vězí v tom: zroditi se někde na pomezí daleko od centra, pro které jsi ztracen, vyvracen stále, ale nevyvrácen, viděti příval, státi v bouří pekle, duch nezlomený, srdce nezaleklé, chápu, co značí při svém každém kroku tváří v tvář státi úhlavnímu soku, tu pevnou vůli, necouvati za nic, buď co buď býti věrným strážcem hranic, i půdu chápu, drsnost jejích plodů, kraj, který není stvořen pro pohodu a v kterém přece zvláštní půvab roste. Jak silnou láskou žije srdce prosté! Jak hluboký a pevný žití kořen! A stoupal jsem, v své myšlenky jsa vnořen. Z básně Viktora Dyka Cestou k Vysokému
Ohně na kopci Tradiční lampionový průvod s dechovkou uspořádal městský úřad 30. dubna. Pálení čarodějnic a rakety u fotbalového hřiště mohli hojní účastníci doplnit zajištěným občerstvením. Naskýtá se otázka, zda by nebylo lepší posunout začátek o hodinu dál, protože svítící lampióny i oheň by lépe vynikly za tmy. Jako na již 3. ročníku pálení čarodějnic, který se odehrával na bufetu u Matoušků v lyžařském areálu Větrov s bohatou nabídkou jídla i pití a country hudbou.
Diamantová svatba V roce 1951 uzavřeli sňatek na radnici v Dolním Bousově u Sobotky, odkud pocházela nevěsta, manželé Květa a Jan Nedomlelovi z Vysokého nad Jizerou. 28. dubna 2011 to bylo šedesát společných (jak říká paní Nedomlelová:„S jedním mužským! Umíte si to představit?“) let, které spokojeně oslavili v rodinném kruhu ve Spořitelně. Gratulujeme a přejeme všem oslavencům mnoho zdraví!
Ve Tříči pálili čarodějnice jako vždy na Kamenci.
Úmrtí Dne 10. 5. 2011 zemřela paní Božena Čechurová z DPS ve věku nedožitých 84 let. Upřímnou soustrast.
Téhož dne byl zahájen provoz dětského hřiště Mraveniště
≈ "Dne 12. května by se dožila 100 let paní Anna Novotná, roz. Tvarohová (bývalá kovárna), která se ve Vysokém nejen narodila, ale i prožila celý svůj život." Za celou rodinu Ing. Alena Duchoňová (dcera) 2
31
SPOLEČENSKÁ KRONIKA Narození Omlouváme se malé Amálce Bradáčové a její mamince Kláře Kobrové, že nám v minulém čísle nedopatřením „vypadl“ tatínek Zdeněk Bradáč. * Dne 18. 4. 2011 se narodil Haně Skalské z Vysokého a Jiřímu Hejdánkovi z Prahy syn ANTONÍN Hejdánek. * Dne 4. 5. 2011 se narodil Oldřichu a Markétě Slavíkovým z Horní Tříče syn ŠTĚPÁN. * Dne 19. 5. 2011 se narodil Janu Slavíkovi a Kateřině Bujárkové ze Tříče syn VOJTĚCH Slavík. Přejeme hodně štěstí a zdraví!
Životní jubilea Vysoké nad Jizerou Miloslava Bucharová 73 let Ludmila Hnyková 89 let František Knížek 79 let Jan Nedomlel 85 let Květa Nedomlelová 79 let Jaroslav Petruška 74 let Helena Pičmanová 73 let Oldřiška Poláková 86 let ThDr Antonín Sporer 71 let Anna Zemanová 79 let Oldřich Austl 71 let Jarmila Kadavá 70 let Jindřiška Kliešťová 81 let Věra Kučerová 81 let Petr Nečásek 82 let
Josef Rón 85 let Olga Šaldová 77 let Horní Tříč Anna Lukšová 97 let Alžběta Vodseďálková 95 let František Kubečka 74 let Václav Metelka 71 let Helkovice Jaroslav Nosek 83 let Marie Nosková 76 let Sklenařice Jaroslav Hájek 71 let Josef Metelka 78 let Anna Metelková 70 let Anna Rydvalová 86 let Stará Ves Marta Čermáková 77 let Jana Štěpánková 78 let
≈ Zlatá svatba Manželé Marie a Milan Junkovi z Vysokého nad Jizerou č. 359 oslavili
foto L. Strnádková
společných 50 let života 13. května 2011. 30
Ze zápisu Ing. Štěpánka 6. zasedání městského zastupitelstva konané 16. května v sále hasičské zbrojnice Dohady o osvětlení v prostoru garáží u Vysocké boudy zakončil pan starosta konstatováním, že osvětlení bude zachováno a staré betonové sloupy budou odstraněny, zatímco Ing. Zelinková navrhovala z úsporných důvodů sloupy a stará světla zachovat. Problematika rekonstrukce parku písemný materiál tajemník MěÚ -práce v parku zabezpečí vítěz výběrového řízení firma KHL – EKO Červený Hrádek Jirkov za cenu 1.112.323,20 Kč vč. DPH - zahájení prací červen 2011, ukončení červen 2012 - autorizovaný dohled svěřen Mgr. Karlu Miffkovi - Vysocké poklady – I. Vodseďálek prostřednictvím Mgr. Strnádkové předkládají nabídku na operativní kontrolu prováděných prací Odsouhlasení rozhodnutí o výběru nejlepší nabídky na zhotovitele díla splašková kanalizace a ČOV – firma Ještědská stavební společnost s cenou 81.998.567 Kč (s rezervou, bez DPH). Firma má podle K. Bárty dobré reference. Odprodej pozemků ve Sklenařicích – více zájemců, obálková metoda - odprodejem pověřena komise (Bárta, Nosek, Jon), spor J. Noska a J. Dvořáka, dohady o tom, zda má být pan Nosek v komisi, jak odprodat pozemek a kdo by měl rozhodovat, nakonec odsouhlasen odprodej jako celek á 50 Kč/1 m2 Žádost Jana Dvořáka o zakoupení pozemku ve Sklenařicích – zveřejnění záměru odprodat pozemek z majetku města Společná žádost o pronájem pozemku nad šestibytovkou u Aktivu – má tudy být vedena kanalizace, po různých názorech bylo odsouhlaseno, že bude s žadateli uza-
3
vřena smlouva o pronájmu na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce Žádost Petra Kazíka o zakoupení pozemku vodní nádrže ve Staré vsi – odsouhlaseno za cenu 100 Kč/m2 Žádost Fr. Ječného o zařazení jeho pozemků v lokalitě Rovně do změny č. 2 ÚPD města pro využití k obytnému rekreačnímu území, venkovskou zástavbu – už dříve zamítnuto KRNAPem, odsouhlaseno nevyhovět žádosti Návrh zadání změny č. 2 územního plánu v předloženém znění - o případné změně smlouvy o dílo na zpracování změny č. 2 budou jednat za město se zpracovatelem, firmou DHV CR Praha, Bc. Nechanický a Ing. Bartoš Nabídka prodeje pozemku u bývalé Seby 13 – návrh p. starosty odkoupit do majetku města za 20 Kč/m2 a pověřit odkoupením za město Ing. Bartoše – odsouhlaseno Koordinátorkou problematiky posouzení spokojenosti s dopravní obslužností byla za město určena Ing. Zelinková – do konce června je u ní možnost podání námětů a připomínek na e – mailovou adresu, případně telefonicky Zprávu o hospodaření v městských lesích za rok 2010 předložil B. Čech, přítomné s problematikou seznámil p. starosta - výnosy 1.145.864 Kč, náklady 389.129 Kč, zisk 756.734 Kč Žádost T. Housy a O. Hnyka o podání informací o způsobu přidělování zakázek na práce v městských lesích – B. Čech vysvětloval, že hospodaří na základě smluvního vztahu s městem, vykonává odbornou funkci a přednostně poptává na práce místní firmy, ale v jeho zájmu je snížení nákladů T. Housa vznesl dotaz, zda je v budoucnu možné získat práci v městských lesích, B. Čech vysvětluje, že nyní jsou potřebné lanovkové seče - návrh na pověření kontrolní komise do terénu - odsouhlaseno
Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala sestřičkám z Domácí péče pod vedením Jany Černé z Rokytnice nad Jizerou za pomoc, kterou mi poskytly při ošetřování mé maminky v posledních chvílích jejího života. Měsíc mi dennodenně pomáhaly s její péčí. I když jsem zdravotní sestra, žasla jsem nad tím, jaký mají přístup 4
Z. Seidl
▬ Poděkování Rád bych poděkoval všem čtenářům Větrníku a pracovníkům vysockého muzea za pomoc při dokumentaci lidového zvyku – svatojánské postýlky. Podařilo se podchytit doposud neznámé skutečnosti, které výrazně obohacují dosavadní vědomosti o této krásné tradici. Mgr. Daniel Dědovský
*
U Vystrkova (vůbec ne u Ádovny)
Okolo Petruškových vrchů přespolní běh, všechny kategorie - 3. 9. Pohár Libereckého kraje v přespolních bězích Informace: Z. Seidl: 605 970 785, e-mail: ski.vysoké@tiscali.cz Český Ski klub Vysoké nad Jizerou
VYSOCKÉ DETAILY
Nad Ádovnou
ZDRAVOTNICTVÍ
Informace: Z. Seidl: 605 970 785, e-mail:
[email protected] Pořadatel: oddíl volejbalu TJ Vysoké nad Jiz.
OZNÁMENÍ Z důvodu ustavičného poškozování plotů a neúnosného znečišťování pozemků bude průchod přes soukromou louku a zahradu sboru CČSH uzavřen. Pod Ádovnou
závazná vyhláška byla zrušena a poplatky se nebudou vybírat – šlo především o DS Krakonoš Žádost TJ Vysoké o finanční příspěvek na dětské hřiště - na minulém zasedání byl odsouhlasen příspěvek 6000 Kč (½ nákladů na oplocení), který nebyl zatím vyplacen pro administrativními nedostatky a jednotou nebyly předloženy požadované doklady Na hřiště je ze strany maminek kladný ohlas, ale došlo i k úrazům Nakonec byl odsouhlasen příspěvek celkový 16000 Kč (6 + 10) Zpráva o výsledku hospodaření města za rok 2010 – nebyly zjištěny chyby a nedostatky Byl vzat na vědomí komunitní plán sociálních služeb regionu Semilsko Z diskuse Nevhodnost využívání hasičské nádrže ve Staré Vsi pro účely SDH – Nesvadba Polemika o vystoupení města ze Svazku měst a obcí Krkonoše - na jedné straně se nevyplácí členství, na druhé straně je ale město ve svazku poněkud pasivní Obhajoba svazku – B. Kučerová, vystoupení ze svazku podporují p. starosta, Čech, tajemník Problematika informačních center I.Ř.
Zpráva kontrolního a finančního výboru P. starosta - zprávy mají být zveřejňovány na webu města, ale podklady, které jsou předmětem projednávání a mohly by např. neoprávněně poškozovat některého ze zastupitelů (jako dopis p. Dvořáka týkající se p. Noska), to by bylo nevhodné - tajemník vypracoval zprávu o situaci ve výběru místních poplatků a o úsporných opatřeních na radnici Bc. Nechanický – zveřejňovat pouze důležité materiály Ing. Štěpánek – vyjádřil se písemně ke všem šesti bodům zprávy - navrhuje úspornou změnu uvítacího ceremoniálu divadelních souborů na radnici - dovolil si předložit několik nápadů úspor, když nebyly žádné předloženy od zastupitelů - výbory jsou toho názoru, že prvním místem hospodárnosti je městský úřad - vysvětlil problematiku natahování věžních hodin, které jsou majetkem města - K. Bárta, Ing. Škodová, Ing. Zelinková, diskutují dlouze o materiálu úředníků města „Nová linie“, webu, práci kontrolního a finančního výboru, úsporných opatřeních, informovanosti atd. - Mgr. Strnádková se vyjádřila k činnosti výborů a zpráva p. tajemníka jí připadá urážlivá – je něco jiného, když někdo píše pětistránkový elaborát v pracovní době za peníze města, než někdo ve svém volném čase, „Nová linie“ by měla být zveřejněna Dále se jednalo o malé informovanosti občanů na zasedáních (MUDr. Tylová) – vyjádřili se i další Zastupitelstvo ukládá starostovi města zajistit zveřejňování podkladových materiálů pro rozhodování zastupitelů města na webových stránkách města P. tajemník má předložit na příští zasedání pracovní náplně všech zaměstnanců města Místní poplatek ze vstupného – obecně
29
SPORT KČT Zahájení pěší turistiky 16. 4. – jednodenní zájezd do Českého ráje. Trasa 18 km – rozhledna Dubecko – Betlémské skály – Klokočské skály – jeskyně Postojna – hrad Rotštejn – Loktuše. Odpolední pokračování – skalní hrad Valečov – Skalka – Klamorna – Drábské světničky – Na Krásné vyhlídce – Příhrazy. Naše putování provázelo krásné slunečné počasí. Účast 19 spokojených členů KČT. Tradiční prvomájový zájezd 1. 5. do okolí Máchova kraje, tentokrát s tímto programem – výstup a prohlídka hradu Bezděz – výstup na rozhlednu Vrátenská hora a dále pěšo k prohlídce hradu Houska. Během přejezdu k Máchovu jezeru zastávka s náročným výstupem na Lysou skálu (Spící panna). Pro děti vynikající zážitek, pro starší i chvilka strachu a někteří to i vzdali. Zastávku u Máchova jezera část využívá k projížďce lodí po jezeře, druhá k prohlídce okolí. Naše putování ukončujeme na večeři v Mnichově Hradišti. Hodnocení akce – počasí dobré, nálada dobrá, volba tras dobrá, tak co víc si přát. Účast 50 příznivců turistiky. Jiří Líbal
≡≡ Letní termínová listina akcí 2011 TJ Vysoké nad Jizerou
Informace: G. Havel: 481 593 283, e-mail:
[email protected] Pořadatel: Cyklo Vysoké nad Jizerou 5. 7. Vysocký maratón − závod horských kol Informace: G. Havel: 481 593 283, e-mail:
[email protected] Pořadatel: Cyklo Vysoké nad Jizerou 9. − 10. 7. „Sklenařické debly“, volejbal dvojic SOBOTA: Otevřené MČR veteránů nad 40 let a turnaj mužů I. a II. tř. NEDĚLE: Turnaj I. a II. třídy mužů MIXŮ Informace: Z. Seidl: 605 970 785, e-mail:
[email protected] Pořadatelé: Oddíl volejbalu TJ Vysoké n. Jiz. a SOKOL Sklenařice 24. 7. Český pohár v bězích do vrchu – 26. ročník: ŠACHTY – ŠTĚPÁNKA Informace: Z. Seidl: 605 970 785, e-mail:
[email protected] Pořadatel: Český Ski klub Vysoké nad Jizerou 30. 7. „Krajem zapadlých vlastenců.“ Turistická a cyklo akce Prezentace fotbalové hřiště. Info: Z. Seidl 605 970 785 KČT Vysoké nad Jizerou
26. 6. Vysocká časovka. Závod 6. 8. Turnaj smíšených družstev − volejbalový turnaj 4 muži, 2 v silniční cyklistice Trať 13,5 km „Od Křemílka do ženy Vysokého“ (z Cimbálu u Semil) 28
vzniká. Pojem mozková vyjadřuje skutečnost, že příčina poruchy je v mozku. Název obrna vyjadřuje, že jde o nemoc způsobující poruchu hybnosti těla. Pod pojem DMO nepatří poruchy hybnosti způsobené onemocněním svalů ani periferních nervů. 7080 % nemocných s DMO postihuje spastická forma. Jejich svaly jsou v postižených partiích ztuhlé a trvale stažené (spastické). Z našeho ústavu byla hlavní přednášející MUDr. Ludmila Fialová, která se posledních sedm let velmi intenzivně zabývá péčí o spastickou horní končetinu. Kromě dětí po dětské mozkové obrně se naše lékařka věnuje také pacientům po mozkové mrtvici, operacích a úrazech mozku nebo po těžkých zánětech mozkových blan. Do dnešních dní má MUDr. Fialová odoperováno více než 200 pacientů. Operace se provádějí pro dosažení lepší sebeobsluhy, zvýšením soběstačnosti se zlepšuje kvalita života u dotčených lidí. Přijíždějí k nám na zákroky pacienti z celé republiky, protože jiný lékař u nás v takovém počtu a kvalitě tyto operace neprovádí. Proces léčení včetně rehabilitace má MUDr. Fialová rovněž přehledným způsobem podrobně zdokumentován a vede si systematickou evidenci těchto pacientů. Často je proto vyzvána k přednáškám v naší republice i v zahraničí. Nejbližším vystoupením
k nemocným, jaké mají pomůcky a „vychytávky“, které mě velice pomohly a usnadnily péči v těchto těžkých okamžicích. Byla to pomoc jak fyzická, tak psychická, za což jim mnohokrát děkuji a hlavně za to, že vůbec existují. Kdo jejich péči potřebuje, dovede ji ocenit. A myslím si, že v dnešní době je budeme stále víc potřebovat. Zároveň děkuji MUDr. Daně Pohankové, která se mé maminky ujala, i když tady trvale nebydlela. Tak ještě jednou děvčatům díky. Iva Mejsnarová Vysoké nad Jizerou
▬ Okénko z ústavu Divadlo plné sestřiček aneb Dětská mozková obrna ve Vysokém Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou uspořádal dne 14. dubna 2011 v divadle Krakonoš 4. konferenční odpoledne zdravotních sester a rehabilitačních pracovníků (fyzioterapeutů). Akce byla zařazena do programu celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků České asociace sester a profesní organizace fyzioterapeutů UNIFY s možností získat kredity. Konference byla zaměřena na téma „Dětská mozková obrna“. Dětská Mozková Obrna (DMO) je zastřešující pojem pro označení skupiny chronických onemocnění charakterizovaných poruchou centrální kontroly hybnosti, která se objevuje v několika prvních letech života a zpravidla se v dalším průběhu nezhoršuje. Označení dětská vyjadřuje období, kdy nemoc
5
bude přednáška na Evropském kongresu chirurgie ruky v Oslu v Norsku. Prezentaci naší lékařky doplnily další přednášky lékařů, zdravotních sester a rehabilitačních pracovníků. Zkušenosti z péče o zmíněné pacienty nám předali zástupci Hamzovy odborné léčebny pro děti a dospělé z Luže – Košumberka. Pracovnice rehabilitačního ústavu Gerontocentra z Hostinného předvedly metodu bazální stimulace s praktickými ukázkami. Možnost využití hipoterapie byla prezentována zástupci zdravotnického zařízení Spirála z Jablonce nad Nisou a České hiporehabilitační společnosti z Prahy. Využití Vojtovy metody u pacientů s mozkovou obrnou popsala a prakticky převedla paní Kateřina Horáková z Prahy. Celý program zakončila sestra Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici, maminka syna s mozkovou obrnou, která napsala povídku o svém životě s postiženým dítětem. Silné téma k zamyšlení nikomu nepřipouštělo myšlenku: „to se mě netýká, to mě nemůže postihnout“. Vystoupení bylo doplněno výstavou pomůcek, knih a dalších potřeb ze života této rodiny. Atmosféra konference byla příjemná a tvůrčí. Zajímavé téma přilákalo na 170 zúčastněných, kteří mezi přednáškami živě diskutovali a předávali si své zkušenosti. Domů si odváželi nejenom nové poznatky, ale i drobné šperky a dárky, které si mohli koupit. Konference tak určitě přispěla k dobrému jménu naší nemocnice.
Upozornění předem! Od 29. července do 14. srpna bude nemocnice z technických důvodů (výměna oken) uzavřena. Služba bude fungovat pouze pro vážnější akutní úrazy.
ŠKOLNÍ OKÉNKO ZŠ Den Země I letos oslavili žáci základní školy Den Země aktivitami spojenými s poznáváním přírody a činnostmi, které jí pomáhají. Vyučující prvního stupně tentokrát pozvali pracovníky ze Střediska ekologické výchovy Český ráj ze Sedmihorek, aby s dětmi uskutečnili netradiční program, jehož cílem je budovat kladný citový vztah dětí k přírodě. Program má čtyři varianty podle ročních období, takže žáci v programu Jaro hledali odpovědi na otázky: Jaké změny potkaly naši krajinu, co jí člověk dal a vzal, kdy začala naše krajina přicházet o lesy a další. V druhé části programu si děti zahrály na louce na včelky. Druhý stupeň rozdělil své aktivity různými směry. Od sledování filmu s ekologickým zaměřením přes návštěvu Krkonošského národního parku, kde žáci 7. třídy prošli naučným programem a navštívili stanici pro handicapované ptáky, až po dendrologický monitoring žáků 8. a 9. třídy. Tito žáci na pěti stanovištích ve Vysokém sledovali a určovali dřeviny v bezlistém stavu podle stavby pupenů, jejich roz-
Ing. Marcela Škodová, Bc. Martina Zelenková 6
úkoly u dobrovolníků, kteří stojí na označených místech výšlapu. Za správnou odpověď nebo splněný úkol dostanou účastníci razítko a v cíli vyhrává ten nebo ti, kteří na tom jsou časově nejlépe a mají splněné všechny úkoly. Ačkoliv jsem se letos neúčastnila, chci i přesto poděkovat Zdeňce a ostatním za skvěle přichystanou procházku po okolí Roprachtic.
vé z Leteckého zkušebního ústavu Praha. To bylo rad a rozumů, proč to neletí. Pravdu měl opět můj kamarád Láďa Bláha. Jeho rada byla jednoduchá − vyměň vrtuli. Nikdo tomu nevěřil, letečtí inženýři už vůbec ne. Vždyť tu vrtuli navrhovali a vyráběli oni. Novou vrtuli jsem si nejprve pouze půjčil, ona to není levná záležitost. Byl to zázrak, letělo to jako z praku. Pan Bláha je génius. Hurá, létáme. O výměně motoru a dalších leteckých příhodách až příště. Zatím dík. I. Ř.
☺ Červen slibuje také hezké počasí, poběží se, 4. 6. kolem Roprachtic, tedy doufejme, že běžkyně a běžci nebudou mít příliš měkký asfalt, úžeh nebo úpal po závodě, že nebudou dehydratovaní nebo naopak se jim nad hlavou nebudou honit mraky a z nich nebudou vyluzovány zvuky blížící se hromu a že je, kdyby byli promočení od prudkého lijáku, nezasáhne blesk. To však je asi věcí nereálnou, jelikož naši organizátoři jsou zkušení závoďáci a vědí, kdy jde do tuhého. Přeji tedy, ať se všem daří, však vyhrát může jen jeden. ☺ Další červnovou akcí je pouťová zábava, letos poměrně pozdě – 18. 6. a 19. 6. letošní pouť na hřišti za Hospodou U Tichánků. Přijďte mrknout. Z Ropr. Š. K.
Oprava – k rozhovoru s Petrem – mylně byl uveden popisek k fotografii z divadla – jednalo se o hru Bez obalu. Z Hysterikonu tedy ještě foto jako bonus. ───
Roprachtické aktuality V květnu proběhla v Roprachticích tradiční každoroční, dá se říci turistická akce pod záštitou TJ Sokol a pod názvem Roprachtická šlápota – ROŠLAP. Na desetikilometrovou trať se vydávají nejen páry, ale i rodiny s dětmi. Letos se počasí vydařilo a Krakonoš byl straně Zdeňky Pacholíkové, která trasu plánuje, vždycky nějakou zajímavou v okolí vymyslí, projde ji, označí a pak se na ni vydají ,,závodníci“, podél trati plnící různé 27
foto z Rozšlapu Jan Nosek
z práce, např. na 16.00 hod. A já už v té době věděl, že si postavím vlastní letadlo. Sen se mi začal plnit v letech 1995/96, kdy jsem začal s výběrem. Díky zkušenostem z modelařiny jsem se rozhodl pro hornoplošník. Dal jsem přednost konstrukci typu PIPER. Jeho křídlo je zhotoveno ze dřeva, trup je svařovaná konstrukce z tenkostěnných trubek. Vše je potaženo bavlněnou látkou, takovou, co bývala a dodnes se používá na prostěradla. Pro jednodušší práci jsem zvolil stavbu letadla s typovým průkazem, což znamená, že výrobce dodá ověřenou dokumentaci a k ní i některé díly. Rozhodl jsem se pro zakoupení polotovaru trupu a křídel. Trup jsme od pana Podešvy ze Šumperku přivezli na střeše favorita, bylo to úžasné. Velkým zážitkem bylo shánění jednotlivých dílů a materiálů po celé republice. Začala nepředstavitelná práce. Kdybych věděl, co mě čeká, asi bych do toho nešel. V průběhu stavby jsem musel dávat pozor, abych splnil podmínky pro kategorii UL a mohl vůbec vzlétnout. Jedna ze základních podmínek je, aby to létalo. Já jsem měl letadlo dvoumístné, to abych se občas mohl podělit s někým o ten úžasný zážitek vzlétnout do oblak. Letadlo v kategorii ultralight nesmí přesáhnout max. váhu 450 kg, včetně paliva a posádky a maximální přistávací rychlost je 65km/hod. Samotné řízení se vyrábělo na koleně za pomoci „leteckých“ kamarádů. Celé letadlo je potaženo plátnem, které jsem kupoval v tehdejší Sebě v Tanvaldu. Byl jsem ojedinělý zákazník, protože jsem potřeboval neuvěřitel-
ných 60 m bavlněné látky. Stavba byla pracná a časově velice náročná. Týden usilovné práce nebyl na letadle vůbec vidět. Letadlo jsem stavěl po částech doma v garáži. Celé šlo sesadit a dodělávat pouze venku, měli jsme pronajatý i divadelní sál, takže existují fotky celého letadla právě v našem divadle. Vypadá to zajímavě. Po úmrtí otce jsem musel stavbu na rok a půl přerušit, abych se postaral o firmu. Díky kamarádům Martinovi a Milanovi Nesvadbovým a Honzovi Vackovi, jsem letadlo dostavěl a 21. 10. 2000 v den mých 35. narozenin za pomoci zalétávacího pilota i pokusil zalétat. Poprvé to vůbec neletělo a nás čekala další práce. Přijít na to, proč to neletí. Velice nám pomohl náš stavební dozor pan Vladimír Bláha z Lomnice nad Popelkou. Tento pán mi byl celou dobu stavby nápomocen nejen radou, ale i konkrétním výrobkem, či pomocí. Úžasný člověk, celý postižený létáním a především stavbou a výrobou letadel. Moje letadlo bylo z prostých finančních důvodů vybaveno českým motorem Walter M 202. Byl to teprve desátý kus ze zkušební série a to nám mnoho jistoty nepřidávalo. Záletu se proto zúčastnili i páno26
místění a tvaru, podle tvafoto Jiří Růzha ru a struktury borky, podle složení koruny a dalších znaků. Na prvním stanovišti v blízkosti školy (náměstí a školní dvůr) určili 8 stromů: 2 smrky pichlavé a 6 kusů lípy srdčité. Na druhém stanovišti (u kostela) sledovali 13 stromů a určili 8 druhů dřevin. Třetí stanoviště (park) bylo velmi bohaté – 93 stromů – 15 druhů dřevin a na čtvr- lívky, tanec na skladbu Shakiry WaKa tém stanovišti (hřbitov a okolí) napo- WaKa v rytmu zumby (a v jiné chočítali 71 stromů a jednalo se o 8 druhů reografii převtělení jiného souboru dřevin. Poslední stanoviště (hřiště a v černochy s bongy), písničku Láska blízké okolí) poskytlo žákům 106 je- v housce od Xindla X ztvárněnou v hábitech, nakonec opět tanec ve stydinců, ale pouze 4 druhy stromů. Jaroslava Haklová lu country. Svůj um museli zapojit i technici osvětlovači divadla (Vaver☺ kové). Slunce svítí všem Bylo to skvělé, děti ze ZŠ byly jako Z osmi částí se skládalo vystoupení vždy nadšené a mezi diváky přišli i v Krakonoši převážně mladých menžáci ISŠ. tálně postižených ze sociálních zařízeZ různých zdrojů Větrník, I. Ř. ní na 14. ročníku festivalu Patříme k sobě 15. dubna, pořádaného Podkr- Opět se zvoní klekání konošskou společností přátel dětí V pátek 8. dubna 2011 odpoledne přezdravotně postižených Semily. kvapilo v okolí kostela svaté Kateřiny Na úvod promluvila místostarostka Alexandrijské nepravidelné zvonění našeho města Lucie Strnádková. Celý zvonů dlouho před chystanou, ale pořad uváděla Iveta Mečířová – Hás- s ohledem na zdravotní stav přítomková, ředitelka semilského muzea. ných nakonec nekonanou křížovou Ze sedmi míst přijeli předvést svá pancestou. Navíc již velmi dlouhou dobu tomimická, taneční i hudební čísla byl mechanismus zvonů rozbitý a tuz velké části kostýmovaná. A tak díž automaticky nezvonily. Zásluhou mohli účastníci představení vidět kov- mecenáše, který nechce být jmenován, bojský tanec (Pistolníci z Trutnova), je totiž onoho dne znovu zprovoznila pohybem beze slov vyjádřený obsah firma Kuk z Benešova u Semil, tedy písničky s proměnou kamení ve zlato, pánové Miroslav Matěcha a Martin předvádět Vodníka od Erbena (Mladá Doležal, opravou elektroniky u zvonů. Boleslav), písničky harmonikáře Po7
čovalo i po Novém roce, v lednu byla odchylka +1,3°C, v únoru -0,9°C a v březnu naopak +1,9°C. Absolutní minimální teplota (-17,1°C) byla zaznamenána hned dvakrát, a sice 30. 12. 2010 a 23. 2. 2011. Vcelku dobře ilustruje ráz počasí popisované zimy také vyhodnocení tzv. mrazových a ledových dnů. Mrazových dnů (tj. dnů, kdy minimální denní teplota poklesla pod 0°C) bylo v období listopad až březen celkem 115, tedy o 5 méně než je průměr. Ledových dnů (tedy dnů, kdy maximální denní teplota nedosáhne 0°C) bylo 67, což je v porovnání s dlouhodobými statistikami o 9 více. Výjimečnost prosince dokreslí také skutečnost, že se v něm celkem 4x vyskytnul arktický den (tj. den s maximální denní teplotou pod -10° C) – zjištěná četnost tohoto jevu byla dvojnásobná oproti dlouhodobým hodnotám. Pro ilustraci opět uvádím graf průměrných měsíčních teplot vzduchu naměřených v letošní zimě a doplněných o dlouhodobé průměry za období 1901 - 1950 a o zimy 1969/1970 a 2009/2010. A jak hodnotit letošní zimu z hlediska sněhové pokrývky? Souvislá sněhová pokrývka trvala celkem 121 dní, což je hodnota shodná s dlouhodobým průměrem. Díky poměrně vysokým teplotám vzduchu v říjnu a listopadu jsme nezaznamenali, jindy obvyklé, podzimní plískanice (s výjimkami 21. 10. a 20. 11., kdy přeci jenom nějaký sníh padal). Souvislá sněhová pokrývka se vytvořila 24. listopadu a od té doby vydržela po celou zimu až do 20. března. Poté již následovalo poměrně teplé jarní počasí, narušené pouze dvě-
Promazání zajistili i Zdenkové Dokoupil a Pokorný, který opravil i vnitřní kostelní rozhlas. Klekání tak automat mimo čas, kdy zvony „odlétají do Říma“, opět zvoní v sedm hodin ráno, v poledne a devatenáct hodin večer. Dle informací „neoficiálního“ kostelníka Zdenka Pokorného MLJ
≈≈ Josef Harčarik: Vyhodnocení zimy 2010/2011 ve Vysokém nad Jizerou Již posedmé se podíváme na to, jaká byla právě končící zima ve Vysokém nad Jizerou. Shodou okolností však zrovna ve dnech, kdy píšu toto hodnocení (první květnové dny) to venku jarně zrovna nevypadá – hutné sněžení a poměrně nízké teploty kontrastují s olistěnými a rozkvetlými stromy na zahradě. A jaké tedy bylo uplynulé zimní období? Nejprve stručně popíšu zimu z hlediska zaznamenaných teplot vzduchu (byly měřeny ve výšce 2 m nad zemí elektronickým záznamníkem dat) a poté ji zhodnotím prostřednictvím sněhové pokrývky (tu opět pravidelně měřila moje máma na volném prostranství na zahradě). Průměrná měsíční teplota v listopadu byla o necelé 2°C vyšší než je dlouhodobý průměr, v prosinci však byla naopak o 4,5°C nižší oproti dlouhodobým hodnotám a tento prosinec tak bude patřit mezi nejchladnější v poválečném období meteorologických měření ve Vysokém nad Jizerou (přibližuje se mu např. prosinec 1969). Střídání kladných a záporných odchylek od dlouhodobých průměrů pokra8
LAA (letecko-amatérská asociace), kam jsem se přihlásil. Něco úplně jiného než svazarm. Nazvu to jediným slovem, svoboda. Ano, volné svobodné létání, pochopitelně při dodržování předpisů a technických podmínek a mnoho dalšího. Již po jednom roce jsem získal pilotní průkaz na ultralehké letadlo. Pilotování letadla pro mě bylo a vždy bude jedinečným zážitkem, při kterém zažívám pocit euforie a svobody. Osobně bych to přirovnal k takovému leteckému orgasmu. Jako pilot UL letadla musím dodržovat určitá pravidla, např. nesmím létat nad zakázané prostory, musím dodržovat min. a max. výšku atd., je toho dost co musí člověk, který se chce dostat do vzduchu hlídat, dodržovat a kontrolovat, ale věřte, stojí to za ten pocit a
republika vám leží na dlani. Někdy mi ukápne i slza nad tou nádherou. Kde ses učil létat? Zdeněk Doubek z Jilemnice má pilotní školu, kde jsme si udělali pilotní průkaz. Ten nás naučil létat se všemi pravidly, ale i tak, abychom si to pokaždé užili a vrátili se zpět celí. Dodnes tomu říkáme katolické létání. Řízení letadla je potřeba se věnovat, pokud možno, pravidelně. To proto, abyste nevyšli ze cviku a zůstal vám ten správný odhad pro přistání. Také proto se dělá tzv. roční nálet a na jaře se létá za doprovodu instruktora. V té době jsme si letadlo museli půjčovat, každá hodina byla placená. A ve mně začala zrát taková myšlenka, jako si postavit vlastní letadlo. Je to jenom velká modelařina, kterou
zážitek. Ráno přijdu na letiště, třeba i úplně sám otevřu vrata hangáru, udělám předletovou prohlídku a vylétnu. Totální svoboda. Najednou se vám otevírá nepředstavitelný prostor a celá
stejně celý život dělám. Kdy došlo na letadlo? V době, když jsem ve firmě ještě pracoval s tátou, mohl jsem si dovolit naplánovat si pravidelné odchody 25
křidélku − výškovce. Ten zajistil návrat letadla krouživým pohybem na zem. Užili jsme si s modely mnoho nádherných chvil. Páni sousedi, děkuji, že jste mě k takovému koníčku přivedli. Moc rád vzpomínám na dětství s modely, bylo krásné. Když jsem na Střední průmyslové škole v Náchodě pokračoval ve svém koníčku, poznal jsem mnoho nových kamarádů. Dostal jsem se na letiště a kopce, kam se ostatní kamarádi nikdy
nepodívali, pokud ovšem nemodelařili. V Náchodě jsem se v modelářském kroužku, který jsem navštěvoval, seznámil s dálkově rádiem řízenými modely. To je obsáhlá kategorie. Modely dnes a tehdy − to se nedá vůbec srovnat. Létáme s modely, které jsou poháněny elektrickými střídavými motory, čtyřtaktními či žhavíky. Je to bohatý a krásný koníček, úžasně pestrý. Dnes létají modely i na turbínový pohon, jsou obrovského rozpětí křídel i 10 metrů a váha? Také 340 kg, ano i takové modely jsem na vlastní oči viděl. Ovšem to už je světová špička, jezdíme za nimi do Francie či Německa. I u nás už se ale poslední dobou vidí slušné kousky. Jde to pořád neuvěřitelně dopředu, každý rok.
Zůstal jsi u svého koníčku, a čím jsi pokračoval dál? U modelařiny jsem pochopitelně zůstal, je to pro mne úžasný relax. Naučila mne mnoho trpělivosti a dovednosti. Nedokážu si to bez ní představit. Na letecké dny se mnou jezdí manželka i naše děti ve spojení s návštěvou zámku či města, jsou to krásné výlety. Někdy jedu jenom s kamarády, s Jardou Hlůžem zvaným Santy, Milanem a Martinem Nesvadbovými a s již zmíněným Honzou Vackem zvaným Hombre. Jezdí s námi také Milan Janata z Roprachtic. Všechno starší kozáci, mladí nějak nemají zájem. Ono to nemá klávesnici a obrazovku a nesedí se u toho. Jsme všichni stejně postiženi a to je krásné. Znají nás na mnoha letištích. Na leteckém dni ve Franci, v La Ferthé, nás nazvali bodrými modeláři z Krkonoš. Letos opět vyrazíme na mnoho akcí a především do Německa na letiště Lehrte, tam to bývá impozantní. Už se těším. Velké nadšení pro vše co létá a změna politické situace v naší republice mi pomohly splnit si životní sen, totiž dostat se k velkému létání. Protože
jsem nebyl vojákem, nemohl jsem za komunistů létat a to ani ve svazarmu s větroni, tak to tehdy bylo zařízené. Teprve po revoluci byla založená 24
ma sněhovými epizodami (na začátku únorem, březen pak již předznamenádubna a poté opět na začátku května). val blížící se jaro. Při hodnocení letošMaximální výška sněhu byla naměře- ní zimy je rovněž nutné zmínit poměrna 15. prosince (91 cm) a tento den je ně výrazný návrat zimy na počátku také zajímavý tím, že během jednoho května, kdy po velmi teplém dubnu (s dne napadlo výjimečně velké množ- kladnou odchylkou + 3,9°C spíše poství sněhu (40 cm). V lednu sněžilo dobnému květnu), se do Vysokého alespoň občas, přestože 3. května 2011 s prosincovými srážkami nesrovnatelně méně. Naopak únor a březen byly srážkově velmi chudé, prakticky bez sněžení nebo deště. Mám-li stručně zhodnotit letošní zimu, určitě ji lze charakterizovat jako proměnlivou, kdy se pravidelně střídaly měsíce teplotně podprůměrné a nadprůměrné. Začala mimořádně chladným prosincem, který však byl zároveň bohatý na sníh, a pokračovala již mírnějším (a na vrátil sníh a silný mráz, což je kombisněhové srážky chudým) lednem a nace, která poškodila, více než je ob9
vyklé, narašené a rozkvetlé ovocné stromy (místy však také lesní listnáče, např. jasany a buky) a okrasné rostliny. Teprve následující týdny ukáží, jak výrazné toto poškození bylo.
Z KULTURY Zprávy z muzea Novým pozoruhodným přírůstkem do sbírky vysockého muzea se stal železný kamnovec, tedy obdoba oblíbeného měděnce, tedy nádoby zasazované ve světnici v kamnech, kde v ní, když bylo zatopeno, průběžně zůstávala teplá voda. Poškozený exemplář nalezla a povrchovým fotoVB sběrem získala ve Tříči v lesích hluboko pod Dykovou skálou pracovnice vysockého muzea Věra Babáková. Označení erbem rodu Harrachů jej datuje do doby, kdy tento rod provozoval od roku 1754 do roku 1842 ve vlastní režii v Horní Sytové huť zvanou Arnoštov, která roku 1850 vyhořela a již nebyla obnovena.
dů údržby sbírkových předmětů a budovy pro veřejnost uzavřeno. Ovšem před zraky šedesátidevíti návštěvníků v něm od čtvrtka 7. 4. 2011 do soboty 9. 4. 2011 proběhlo ohlášené předvádění tradičních rukodělných technik lektorkami jarního stanovského výukového soustředění Klubu lidové tvorby Praha, konaného v onom týdnu u Zemanů U pece. Ve čtvrtek dopoledne paní Alena Tschöpová předvedla drátování kraslice, zhotovování krajek zvaných frivolitky a tvoření panenek a jejich doplňků z lýka a odpoledne paní Hana Bartošová z Mladé Boleslavi formování tvarů ze slaného těsta a jiných velikonočních dekorací. V pátek paní Olga Dneboská již předvedla drhání (macrame), paní Květa Kotrčová paličkování, zhotovování krajek zvaných tenerifa a tvoření panenek, v sobotu paní Elíška Janoušková zdobení kraslic slámou a jezerní sítinou a jen v sobotní dopoledne paní Alena Ullmanová drátování vajíček. Během předvádění v prostorách muzejní knihovny byl tamtéž vystaven nově darovaný přírůstek do muzejních sbírek, tedy osm černě zarámovaných zasklených obrazů z roku 2004 z přízemních jídelen někdejšího hotelu Morava v ulici Věnceslava Metelky čp. 66 ve Vysokém nad Jizerou.
(stát New Jersey), kde sice vyučoval dějiny urbanistiky a obecné dějiny, ale stále publikoval studie z českých dějin, podporoval jim se věnující severoamerické instituce a věnoval se výzkumu. Dílo, které vykonal ku poznání života a díla našeho rodáka JUDr. Karla Kramáře, pak zůstává dlouhodobě svou kvalitou skutečnou propagací Vysocka v rámci světového odborného dějepisectví. Založeno zůstává na poctivém bádání v archivech ku přiblížení se oné možné pravdivosti historického poznání. Za tento přístup úctu vůči Wintrsově osobě i dílu různými čestnými oceněními vyjadřovala též česká akademická obec do jeho posledních chvil. Myslím, že bylo potřebným, alespoň tímto skromným textem, upozornění na ztrátu, která postihla jeho odchodem na Věčnost i naše město, ač jeho, nejen v angličtině, především v odborných sbornících a časopisech dostupné dílo zde, želme, nebylo dosud příliš známo. Dovolte mi zde drobnou úpravu verše z jednoho náhrobku z vysockého hřbitova na přání: „Bůh mu milostiv vždy buď a v den soudný vlídně suď!“ Bc. Michal L. Jakl
ROZHOVORY O LÉTÁNÍ s Martinem Petruškou
☼ Třídenní dubnová výstava.
Jak jsi začínal v dětství a mládí? Již na základní škole jsem se začal věnovat leteckému modelářství, ke kterému mě přivedli sousedi Honza Vacek a Ivan Vaváček. Stavění se mi velice líbilo a naplňovalo mě něčím
Od soboty 2. dubna 2011 do úterý 5. dubna 2011 a od čtvrtku 14. dubna 2011 do pátku 29. dubna 2011 bylo Vlastivědné muzeum pro Vysoké nad Jizerou a okolí především z důvo10
23
takovým zvláštním. Jediným problémem té doby bylo těžké shánění materiálu, který byl v letech 1975 − 1980, díky tehdejší politické situaci, téměř nedostupný. Táta byl vždy vášnivým rybářem, do letadel nikdy nedělal. Vzpomínám na to, když mě sebou vozil na ryby a zjistil, že si potají v ústraní čtu Modeláře. Bylo mu asi jasné, že ze mne rybář nikdy nebude. Ó, jak rád bych si s ním dnes šel sednout k vodě. Bohužel, už to nejde, není mezi námi. Nyní jsem ve stejné situaci, protože můj syn radši prohání motorku a o modelařinu moc zájmu nejeví. Jako kluci jsme stavěli tzv. volné modely. Jednalo se o letadla, která se postavila a nechala se plachtit sama – nebyla ničím řízena, jak jsme dnes již zvyklí. Stavba těchto modelů nebyla lehká, vyžadovala zručnost, trpělivost a dlouhé večery byly věnovány vyřezávání jednotlivých dílů z balzy a překližky, broušení, lepení, potahování papírem, lakování atd. Ve stavebnicích býval podrobný návod. Díky tomu jsme byli schopni své první výtvory i vyvážit a nějak zalétat. Přes veškerou snahu nám ale první letadla nelétala. Možná proto nad tímto hobby vydrželi jen ti opravdu skalní. Přes počáteční neúspěchy jsme éra dostali do vzduchu a ona opravdu létala. Byl to takový malý zázrak, když jste viděli, jak se ten váš výtvor sune vzduchem. Úžasný pocit, na začátku hromada třísek na stole a potom, letí… Tomu předcházelo vytažení modelu do vzduchu, odpoutání a poté již pozvolné klouzání k zemi. Čas od času se stalo, že model uletěl, proto jsme je vybavovali doutnákem, který byl umístěn na zadním
Objevy Věry Babákové na Staroveském návsí – „novinky ve vysocké architektuře“
Zesnul profesor Stanley B.Winters – dokončení Od času, kdy se asi poprvé pozdější profesor Winters dozvěděl o existenci Československa jako narukovavší voják Spojených států amerických z filmu v rámci výcviku, neuplynul příliš dlouhý čas a přes Velkou Británii, Francii, Nizozemí a Německo dorazil do Čech, tehdy v osmé obrněné divisi. V roce 1945 se dostal kupříkladu do Plzně či Prachatic. Již v rámci devadesátéčtvrté pěší divise byl s ostatními americkými jednotkami v listopadu 1945 stažen z Čech. Studiu historie se věnoval po návratu z Evropy a roku 1950 obhájil na novoyorské Columbia University práci o novoslovanství a východoevropské politice v období roků 1905 až 1914. K zájmu o osobnosti české politiky raného dvacátého století jej na téže universitě přivedla nejen vlastní zkušenost s naší vlastí, ale též přední český historik náboženské reformace a archivář, profesor Otakar Odložilík, který byl v americkém exilu již podruhé, tentokráte nikoliv před národněsocialistickým režimem německým, ale před komunistickým režimem československým. Wintersova disertační práce pod vedením profesora Roberta Kanna se tak již věnovala přímo rané politické kariéře Karla Kramáře. V letech 1957 až 1991 působil na vysoké technické škole v Newarku
Bývalé Havlíčkovo a Pourovo čp. 243 zespoda
Pod Junkovými zespoda
Vítkovi, dříve Petruškovo 22
Namalovala je malířka ruského původu Irina Voroshilova, tedy Vorošilova, později usedlá v Semilech a provdaná Háková. Zobrazují hlavní budovu vysocké Kramářovy vily; výjezd z areálu téže vysocké vily; vysocký hotel Morava; muzejní budovu bývalého vysockého okresního soudu; kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ještě se stromovým zlatým deštěm dokonce pro jeho někdejší dekorativnost zdvojeným na obě strany schodiště; vysocké divadlo Krakonoš před opravou omítky; vysocký hotel Morava s protějším domem Hnykových a kovárnu Novotných se vstupním objektem vysocké vily JUDr. Karla Kramáře. Bc. Michal L. Jakl
tročkovi pantomimicky a Martin Hnyk je nechal hádat, kdo vlastně je a o kom čte ‒ jako tchoř Šuperka s Křemílkem a Vochomůrkou. Děti skoukly i několik večerníčků. Četli jsme i z bratří Grimmů a K. J. Erbena. A četli jsme nahlas, dokud postupně všichni neusnuli. Nejdéle vydrželi oba bratři Bartoňové. Měli jsme i hodně dobrého jídla, každý něco přinesl. Josífek nabízel neodolatelným způsobem buchty od Bartoňů. „Dal by si pán buchtičku?“ Také nám Jenda hrál na housle a Josífek na violoncello. Ráno jsme ještě společně posnídali. Noc s Andersenem se vydařila. Děti byly spokojené. Děkujeme našim hostům! I.Ř.
☼ Městská knihovna Noc s Andersenem 1. dubna 2011 Recitační kroužek se sešel v knihovně, aby v rámci celostátní noci s Adersenem četl a poslouchal pohádky. Noc byla věnovaná hlavně Václavu Čtvrtkovi (100 let) a jeho postavičkám, i v kvízových soutěžích, ale nevyhnuli jsme se ani jiným autorům a hlavně H. Ch. Andersenovi. Děti si připravily kostýmy a scénky a přišli i pozvaní hosté. Pracovníci muzea stylově vyprávěli zkazky o Krakonošovi a Michal se svým výrazným přednesem přidal i vodníka. Sestry Havelkovy zapojily děti do vyprávění o Šej-
▬ Josef Bartoň postoupil ze své kategorie recitační soutěže v krajském kole, z Liberce na Dětskou scénu, tentokrát do Svitav. 11
Nové knihy A. McCall Smith: Srdce africké krásky T. Williams: Sladké ptáče mládí J. Archer: Klamný dojem A. Quick: Touha R. Maxwell: Srdcová královna B. Kid: Měsíční kámen S. Montefiore: Sašenka E. Dreyer: Hříšníci a světci V. V. Tomek: Pražské židovské pověsti a legendy J. Mayer: Balkonové a přenosné rostliny M. Říha: Plemena psů Velké dějiny zemí Koruny české – Architektura Pro nejmenší s barevnými ilustracemi L’. Pal’o: 1 + 1 = 2 E. Battut: Vajíčko, vajíčko, vajíčko B. Weninger: Dítě je dítě S. Gemmel: Jako ty!, Žádný strach, zajíčku S. Junakovič: Kde je tučňák Pip? P. Coran: Kde zůstal medvídek Bobík? A. Lobato: Největší poklad Dětské naučné obrázkové Z. Roller: Zvířátka u vody M. Lohmann: Motýli, Stromy a keře W. Färber – S. Christ: Čtenářský slovník pro nejmenší Zábavné pro děti R. Holler: Zachraňte faraona C. Funke: Příšerky a jejich historky A. Steinwart: Čarodějnické příběhy A. Neunbauer: Příběhy ze strašidelného zámku R. Crummenerl: Vše o delfínech D. Geisler: Vanda (3 díly)
Divadlení kukátko Pohádkový park pro děti oživne v neděli 12. června. Divadelní spolek s hrou Mam’zelle Nitouche se představil na přehlídce v Josefově Dole. Výsledky: Ocenění za herecký výkon Martinu Hnykovi Ocenění za herecký výkon Aleši Havelkovi Ocenění za scénu Vladimíru Brtkovi Cena za herecký výkon Veronice Havelkové Cena za režii Marii Trunečkové Cena za inscenaci DS Krakonoš Vysoké nad Jizerou Postup na KDP – nominace Od 17. července do 2. srpna zve divadelní spolek Krakonoš na loutkové úterky a Pohádku naruby od 18 hodin. Představení 9. třídy se chystá na konec června do divadla Krakonoš. Na závěr divadelní sezóny ve Vysokém uvádí Divadelní společnost Artur ve spolupráci s DS Krakonoš divadelní hru
F. R. Čech
Dívčí válka - nová éra pátek 17. června v 19.30 hodin velký sál divadla Krakonoš
předprodej TANO 12
tel. 723 949 632 cena 250 Kč
nosil vodu od pumpy ve velkých vědrech. Než přišli řezníci, voda se musela vařit. Na porážku jsme se my děti dívat nesměly, ale pak už nám zvědavost nedala, zvlášt’, když byla otevřená vrata. Přes velké necky položili příčně řetězy, na ně dali poražené prase, polévali vařící vodou a sypali jakýmsi práškem. Nechci to napsat špatně a tak se přiznám, že si jeho název nepamatuji. Chytili konce řetězů a dřeli s nimi praseti kůži, obraceli, znovu polévali a sypali práškem, až sedřeli štětiny. Když bylo prasátko krásně růžové, pověsili ho na háky, očistili od zbytků štětin, vyvrhli a omyté půlky nosili do čisté porážky. Tam byly špalky a stoly, kde je čtvrtili a připravovali na odvoz. Na porážku hovězích kusů se používaly řeznické pistole, děda říkal „kanónek“. Střelecké oprávnění měl on a bylo to dost nebezpečné, ale střílel asi správně, když se dožil tak vysokého věku. Pak dobytče zavěsili na háky, stáhli z kůže, ta šla na další zpracování a pak už to bylo jako u vepřů. Před válkou porážel řezník dva, tři a někdy i čtyři kusy, podle potřeby. To se pak končilo pozdě večer. Ted' čekal babičku a dědu úklid. Saponáty ještě nebyly, jen horká voda, soda, mýdlo, louh a kartáč. Musela to být hrozná práce. Děda přiložil ještě pod kotel, a když měli hotovo, oba se pěkně vykoupali a byli spokojeni. Děda se vždycky smál, že takovou koupelnu neměl ani císař pán. Druhý den vařila babička nudlovou polévku z oháňky, protože ta slabší polovina patřila jateckému. Anna Čeřovská ≡
Déšť Jako děti jsme si braly z počasí jen to pěkné. Když pršelo, nekazilo nám to náladu. Na domě jsme se uvelebily na seně, tiše seděly a poslouchaly. Drobné kapky jemně cupitaly na eternit. Velké, nebo kroupy bubnovaly, vzrušovaly nás a oknem jsme pozorovaly, co dělá voda s přírodou. Často nám maminka nasadila na hlavu pytel, tak jak to dělávali pasáci a poslala nás ven. Bosí jsme chodili po cestě a pohrávali si se stružkami tekoucí vody. Narušovali jsme její tok nohou. Pramínky jsme přehrazovali, dělali splav nebo je nechali obtékat. Za patou se pak oba proudy zase spojily. Ti odvážnější z nás jen tak volně běhali v dešti, s oblibou si stoupli pod okap a nechali se omývat teplou vodou. Nikdy jsme nedostali rýmu, kašel ani teplotu. Kousek za domem byla přes cestu vykopaná struha. Vodu zachycovala a odváděla do důlu. Celý rok jsme jej my děti udržovaly. Když voda vyschla, nános se vyházel a čekalo se na další déšť. Tak se zabraňovalo vymílání cest a malým záplavám. Užívaly jsme si zábavy, legrace a zároveň přirozeného otužování. Co takhle si to občas zkusit? Hana Kalousová ─ Báseň o Krakonošovi z minulého čísla napsal Karel (Václav) Rais. (vypátral D. Dědovský)
21
Městská kronika Rok 1935 – leden Sníh na zamrzlou půdu padá až od 4. ledna. Ples sdružení republikánského dorostu v Krakonoši. Byly upraveny uvolněné místnosti na Radnici pro obecní účely – zasedací síň (z lokálu), městská úřadovna (z výčepu) a byt strážníka (z kuchyně s dílnou), skladiště obecního inventáře (z krámu) atd. Stavbu prováděl Oldřich Zítek a truhlářské práce Josef Vinklář a Frant. Špika. Český ski klub pořádá 19. a 20. 1. lyžařské závody o přebor župy Jizerské v běhu a ve skoku na velkém můstku. Vzhledem k nejistým sněhovým podmínkám konané narychlo a za malé účasti obecenstva. Sokol uspořádal 24. slavnost jednoty. Sněhová bouře 25. ledna, která měla za následek přerušení elektrického proudu. Napadlo přes 20 cm sněhu. Autobusové spojení druhý den přerušeno. Závěje. Ve dvoře domu č. 69 vypukl ráno 27. 1. požár, který zachvátil stodolu a garáž. Shořela i sousední kůlna pekaře Petra Hnyka. Příčina neznámá. Hasiči hasili l,5 hodiny. „Požárem zničeny byly objekty, které nijak nedávaly obci pěkného vzhledu a k obnovení původního stavu jistě stavební úřad nedá svolení.“ Výroční valná hromada Tělovýchovné jednoty za přítomnosti 82 členů. Stále sněží. Pluhy jsou v činnosti. Pošta je dopravována koňským potahem z Jablonce. Nezaměstnaní mají práci. Další zajímavosti – zemřel známý
sklářský průmyslník a statkář Josef Bachtík v Jesenném ve věku 84 let; slavnostně otevřena Masarykova Všeobecná nemocnice v Jilemnici; světové mistrovství v „hockey“ v Davosu skončilo 3. místem Československa. I.Ř. – pokračování příště ≡
Můj dědeček - jatecký Vysoké je město. Malé, ale město. A dříve bylo dokonce i okresní, i když jen soudního okresu. Mělo soud, notářství, berní úřad a všechno co k tomu patřilo. A dvě záložny. A také městská jatka. Tam byl jateckým právě můj dědeček. Jinak byl obuvník (no švec) a soudní znalec v oboru obuvnictví. Zbohatnout se nedalo ani z jednoho, ani z druhého, ale jateckému náležel ještě byt, i když to byla jen jedna světnička v domku u jatek, světlo a palivo. A to se taky počítá. Jatka byla dlouhou dobu posledním stavením při silnici do Staré Vsi. Byla to budova rozdělená na tři části, každá s velkými vraty a v nich malá dvířka. První sloužila jako skladiště a zároveň jako chlév, když přivedli dobytče večer a porážka byla až ráno. Druhá část byla špinavá porážka. Tam se kus porážel, kuchal, čistil... V rohu místnosti byl veliký kotel, kde se ohřívala voda a veliký odsavač par. Od stropu visely různě nastavitelné háky a na stěnách všelijaké nářadí a silné řetězy. Třetí část byla čistá porážka. V době, kterou pamatuji, byli ve městě tři řezníci. A tak byly tři porážkové dny, ale poráželo se podle potřeby třeba celý týden, nebo dva řezníci v jeden den. V den porážky děda naplnil kotel vodou, když zavedli vodovod, to už bylo hej. Předtím 20
V ulici Karla Havlíčka Borovského v úseku od ski chaty ke hřbitovu na okraji parku se provádělo ukládání nového elektrického kabelového zemního vedení. ●
VÍTE, ŽE... Prý nejvýše položený letitý zlatý déšť (štědřenec) v Čechách, poroste po porážce dál. ● Letošní provoz cyklobusů začíná 28. května, končí 25. září 2011. ● V divadle se 11. května odehrálo vyhodnocení celostátního finále soutěže Automechanik junior. ● Provozovny Na Růžku a Tip sport jsou momentálně uzavřeny. ● Kameny padaly, aby ustoupily garáži, a další svědek historie je o něco menší. ● V půlce května na autobusové zastávce u Ručiček zničili vandalové okna a pohráli si s dopravními značkami. ● Avizovaná prodejna v Zákostelí bohužel nebude. Majitelé vzdali otevření vzhledem k „nadnárodnímu“ obsazení prodejny v Barunce u Flösslů.
Lékárna
? ▬▬▬
Madonky na vysocký okruh Kulturní komise si „vyšlápla“ 24. května za krásného počasí na Vysocký okruh. Hlavním účelem byla kontrola stávajících sloupků s cedulemi z loňského roku. Cedule u Marinkova kříže už musela být opravena. Dále jsme vybírali umístění zbývajících madonek s texty. Mělo by jich být sedm: pohaniště a nivy, Nístějka, lopuštík,
foto Blanka 13
kladatele – hlavně z francouzštiny, novináře a nacionalistického politika – v mládí z generace anarchistických buřičů, odpůrce hradní politiky, poslance a senátora, vášnivého šachisty. V roce 1928 foto Blanka se po sedmadvacetileté známosti oženil se spisovatelkou a novinářkou dr. Zdenkou Háskovou. Smrt našel při koupání v Jaderském moři blízko chorvatského ostrova. Je pochován na Olšanských hřbitovech v Praze. Patří mezi příbuzné předky byl bratrancem dědečka z matčiny strany - Vojtěcha Dyka, současného talentovaného populárního zpěváka (skupina Night Work) a herce. Z jeho díla si připomeňme básnické sbírky Satiry a sarkasmy, Devátá vlna s básní Soumrak moře, Okna, z kterých je báseň Země mluví se slavným veršem „Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš.“, baladu Milá sedmi loupežníků, z románů a povídek jeho známého Krysaře, drama Zmoudření Dona Quijota, libreto k opeře Leoše Janáčka Výlety pana Broučka. Zd. Prášková, rodačka z Vysokého, vzpomíná na Dyka ve sborníku Kde se bělí Krkonoše z roku 1934. Již z Navarova, kde býval Dyk ubytován u Koldovských a kde vytvořil mimo jiné Konec Hakenšmídův, docházel častěji do Vysokého. V Navarově napsal básník lidovou hru Hrůzyplná pouť v Navarově čili Remišovo ďábelství a trest, odehrávající se
buky a Hradsko, Jilem, Tábor, panorama z Jilmu. V Jilmu jsme se měli sejít se starostou Poniklé Tomášem Hájkem. Spolupráce se osvědčila, umístění madonek na jilemském katastru obec podporuje. Na cedulích v Jilmu bude umístěn i ponikelský znak společně s vysockým. Sami Jilemáci chystají navíc naučnou stezku. Sloupky s tabulemi už jsou hotové, zbývá objednat plechové cedule. Když jsme dorazili směrem od Mlejnků na Jilem, čekalo nás příjemné a milé překvapení. Šest zdejších usedlíků s panem starostou nás přivítalo chlebem, solí a minerálkou. Poznali jsme mezi nimi dříve vysocké manžele Pacholíkovi a učitelku Blanku Peterkovou, která učila svého času ve Vysokém. Přátelsky jsme popovídali, dozvěděli se mnohé nové informace a dohodli se na umístění tabulí v Jilmu. Bylo to velmi nečekané, ale o to zajímavější setkání. Děkujeme! I.Ř. ▬▬▬▬▬ VIKTOR DYK
31. 12. 1877 Pšovka u Mělníka – 14. 5. 1931 Lopud Uplynulo 80 let od smrti spisovatele – prozaika, básníka a dramatika, pře14
na hlavu si navlékali tak řečeného „kominíka“ tj. tenkou pletenou čepičku s třapcem (s kvastlíkem), nebo čepičku, která zakrývala kromě vrchní a zadní části hlavy i části obličeje (vyjma očí a nosu) na „kominíka“ nasadili teprve klobouk. Ovšem byli i formani, kteří nosili důkladné zimní čepice ,,beranice“. Na nohou nosili těžké boty, přes které v zimě přetahovali veliké plstěné boty s holinkou stahovanou přezkami. To byly „válenky“ či „bufy“. Méně zámožní formani obalovali si boty hadry neb slámou. Na ruce navlékali silné rukavice ,,palcáky“. Těžcí koně pravých formanů byli přistrojeni do pěkných postrojů s těžkými chomouty, ozdobenými dlouhými, kováním opatřenými, koženými třásněmi. Na náruční straně chomoutu náručního koně byla upevněna veliká lesklá „puklice“ s přesnou firmou. Při chomoutu řádného formana nechyběla ani kožená zastrčka pro těžký parádní bič, ozdobený barevnými stužkami. Pravý forman potrpěl si na silné práskání bičem, kterým oznamoval svůj příjezd do města, k mýtu neb k hospodě. Čím větší chlapík byl forman, tím víc práskal. Při práskání mu nestačila ani široká silnice, takže kdo z chodců chtěl se vystříhati náhodného pohlazení, s úctou se vyhnul. Vozy těchto formanů (v zimě saně s rolničkami) byly těžké, obyčejně s plachtou.
Ježto formani jezdili daleko a též v noci, nesměly jim chyběti ani důkladné formanské lucerny, buď hranaté nebo kulaté, se skly chráněnými proti rozbití silným drátěným pletivem (košem). Lucerny bývaly jedna nebo dvě (u kočárů a u panských saní vždy 2 lucerny vpředu po stranách sedadla pro kočího). U obyčejných vozů zavěšoval forman lucernu pod vůz. Do pra-
vé formanské lucerny patřila silná svíčka, které otec formanům prodával, když jich potřebovali. Kontrola formanských světel náležela k hlavním povinnostem rakouských četníků. Bylo zle, když nebyla v noci u vozu svítící lucerna. Četník posvítil si na puklici a zapsal si jméno majitele povozu. Peněžitá pokuta neb jiný trest nenechaly pak na sebe dlouho čekat. Že byla formanská lucerna někdy notně učouzená, to nevadilo. Méně jest asi známo, že někteří formani měli pod vozem malá kamínka, vytápěná dřevěným uhlím, na kterých vařili uzené maso. Zápisky Jindřicha Ulmana přepisuje Miloslava Harčariková 19
v dobrém vzpomínat.Před odchodem se rozhodl získat zpět aspoň část majetku, který půjčil Podkozákovi a velice se potom podivil. Známý šenkýř, kterému se v šenku svěřil, se mezi sedícími hosty po Podkozákovi poptal a Jeníčka příliš nepotěšil. -Nikdo kupodivu Podkozáka nezná. To by věděl snad jen starý Koleno. Ten již zde však není. Není tomu týden, kdy je pryč. Starý Koleno se svými třemi syny prodal chalupu a odjeli neznámo kam pryč. První syn byl fořt, druhý ras a třetí zatím vůbec nic. Ani se s námi nerozloučili. Pěkně tě podfoukli! Rohatec aby je vzal!Bylo jasné, Kolenové potřebovali zmizet i s Jeníčkovým pokladem. Marné bylo další pátrání rovněž po starém Podkozákovi. Nikdo vlastně nevěděl odkud je a zda vůbec kdy byl. Pouze starý farář se rozpomenul, že to byl snad někde sedlák, který propil usedlost, avšak nic vůbec více. Jeníček poznal, že se stal obětí velkého podvodu. Špatně dopadl a mohl být všem jen pro smích. Nyní se opravdu silně rozbrečel. Jeníček zanevřel zde opravdu na všechno. Chtěl odejít před hambou, ale nyní to bylo ještě horší. Zanevřel na Vysoký i na Tříč s Kamencem. Pouze se šel rozloučit s hradem Nístějkou. Nístěje zde již nepotkal. Ten již došel svého klidu. Pak za uchem podrbal naposledy každé ze svých prasat. Ti za nic zcela nemohli. Jeníček potom ihned skutečně opustil celý kraj nad tokem Jizery a odešel hluboko do kraje a pak až na Moravu. Nevzdal se osudu, šetřil a se svými groši koupil
někde malou chalupu, udělal dojem a měl asi kus štěstí. Snad se z něho stal úspěšný moravský vinař, silně získal na váze a dožil se velmi vysokého věku. Již mu neříkali Jeníček Prasáček, avšak Jeníček Soudeček. Napsal Zdeněk Fišera ≡
v 19. století, truchlohru Záhuba rodu Freudenberků, čili Vedral Don Juan,
Paměti zájezdního hostince 4. pokračování Mé vylíčení „formanů“ nebylo by úplné, kdybych nepopsal jejich ústroj. Maně mně to připomíná formany, tak jak je asi líčí mistr Alois Jirásek v F. L. Věku a jak je zobrazil častý vysocký host mistr Kašpar. Zleva: V. Dyk, Z. Hásková, manželé Naskovi, H. Malířová a I. Olbracht v Navarově.
Formani, tak jak je ještě pamatuji, nosili široké klobouky, ozdobené šnůrami se střapci (Němci se žaludy), na těle měli kazajky a koženky. Opásáni byli koženou zástěrou. Z kapsy u kazajky vyčníval obyčejně dlouhý těžký řetízek od hodinek, velikých jako cibule, chráněných celuloidovým pouzdrem (futrálem). Na řetízku viselo pak několik starých penízů (zpravidla tereziánských tolarů). V zimě, která je na Vysocku tuhá a dlouhá, nosili formani těžký kožich a 18
a Švejdy Navarovského sláva a pád – Tragedie o třech aktech pro bramborové divadlo, která se hrála poprvé v Navarově v srpnu 1910. Karel Vik napsal a ilustroval Mateřídoušku – povídání o Navarovu a V. Dykovi. Vydalo v r. 1941 Nakladatelství J. Otto. Když se vracel r. 1917 ze žaláře (ve Vídni za protirakouský odboj a svou literární činnost) přišel se svojí pozdější chotí do Vysokého na letní pobyt. Zalíbilo se jim zde tak, že od té doby tady trávili v létě tři měsíce a během roku Dyk, jak mohl, odskočil si z Prahy podívat se na Vysoké. Byl zde brzy jako doma. Bydlel u Chlebnů a tehdy se spřátelili s Práškovými a podnikali denně procházky do lesů, hlavně ovšem na houby. Dyk byl náruživý a vytrvalý, dovedl dvakrát denně probíhat tatáž místa, Zálesko i Varoulovo, 15
a i když nic nenašel, šel tam s novou nadějí znova. Sebral všecky jedlé houby i tzv. hadule. Dyk společnost po cestě udržoval v náladě výbornými krémovými trubičkami od Hořavků, které nosil jako vnadidlo pro spisovatele a redaktora A. Nečáska. Ten rád na houby nechodil, protože Dyk se stejně v lese ztratil z obzoru. Ve společnosti Dyka, jeho paní a kumštýřů a literátů, kteří za nimi dojížděli a scházeli se u Prášků, prázdniny příjemně, ale rychle uběhly. Za návštěv bývalo veselo a často se dělaly sejZleva: Z. Hásková, manžekory, k nimž se lé Práškovi a mezi nimi Dyk dosta- V. Dyk někde ve Vysokém vil s dostatečnou baterií lahvového piva po všech kapsách. „Jednoho krásného, podzimního dne prohlásil, že nám představí Dykovu skálu. Podezřívám ho však, že to byla záminka a že hlavním účelem výpravy bylo zlákat nás do hradských lesů na houby. … Vedl nás k Marynkovu kříži, ke Korábovým břízám a dál po Tříčských vrších, až zabočil do lesní houštiny a objevil se na mohutné skále, prohlásiv: Totoť jest Dykova skála.“ Později přeložil své letní sídlo do Harrachova, aby měl blíže na hory. Vysokému zůstal věrný, několikrát za léto se zčistajasna objevil. Přišel zpravidla pěšky a sotva si trochu odpočinul, už jej přitahovaly
vysocké lesy a houby. Jednou jsme chystali výpravu do lesa na rozloučenou s A. Nečáskem. Ten se zlobil, že už musí jet do Prahy a Dyk se vážně zatvářil a dal návrh, že by bylo dobře do redakce zatelefonovat, že do přítele Nečáska udeřil hrom. Co by prý mohli dělat. Cestou z lesa přišly mraky a burácení v dáli. Sedělo se pak ještě v zahradě a Dyk byl vypraven zpět do Harrachova autem. Rozběsnila se bouře nad Vysokým a Nečásek se uchýlil k plzeňskému u Mařatků. Někdo přiběhl se zprávou, že do Záboje, kde bydleli, uhodilo a paní Nečásková byla omráčena. Ráno byl nejkrásnější den a na otázku po zdravotním stavu paní, Nečásek povídá: „Žena?, na mou ženu jeden hrom nestačí, už zas mluví od božího rána nepřetržitě a nic jí není!“ Vyprávěli o této události Dykovi v Harrachově, usmíval se do vousů, psal na útržek novinové obálky a vzápětí předčítal. … Ponechav choť živlů zmatku, bandil manžel „u Mařatků“. Duše, važ si pokoje! Jeden hrom však nepostačí; proto čet´ jsem málem v pláči inserát dnes, těchto slov: „Koupím pro klid svého domu aspoň sto cvičených hromů. A. N. Záboj, Nemrátov.“ Je to ukázka Dykovi básnické pohotovosti. Tvořil verše velmi rychle, a když posílali společné pohlednice, vždy psal ve verších. „Bylo to vzácné a zlaté srdce. Procházky s Dykem, na nějž nelze nikdy zapomenout, byly jedinou radostí. I jednoduché, všední hovory, promísené jeho vtipem, neb duchaplnými poznámkami, byly o-
foto mlj pravdovým potěšením. Ke konci této své vzpomínky musím zdůraznit, čím byla Dykovi jeho choť. On sám, věčně snící, ponořený v sebe, neměl mnoho smyslu pro praktický Zcizená kovová posmrtná život. V tom maska byla nahrazena mu byla doplastovou konalou oporou jeho paní, sama básnířka, … přitom však vzorná žena, pečlivá hospodyně, v každém ohledu jemná, láskyplná a starostlivá. …“ Tolik ze vzpomínek na V. Dyka ve Vysokém podle Zd . Práškové. I.Ř.
○○○ Před kamerou TV se ocitli manželé Holcovi ze Sklenařic. V měsíčníku Recepty prima nápadů 12/2010 je představen pan Karel Holec jako jeden z posledních pěstitelů vysockého zelí. Článek je věnován popisu a veškerým zajímavostem o našem proslulém zelí. Za zmínku stojí, že se říkávalo „Havel do zelí zajel…“ a že jedinou starost jim dělají srnky, kterým zelí chutná. Zajímavostí také je, že vypěstované zelí v celé své kráse je nazýváno v článku hlavatkou. (Objevil D. Dědovský) 16
věkém termínu od 1. do 9. července 2011. Případní zájemci o účast, nechť se obrátí na hlavního vedoucího této prázdninové akce Štěpána Zrzavého (telefon: 774674391). Cena pro účastníka podle zprávy z patnácté strany letošního druhého čísla Salesiánského magazínu činí 1700 Kč. MLJ ☻☻
V Betlemáři č. 27 František Hanuš Profesionálnímu řezbáři, fotografovi a amatérskému herci (1859 – 1932) je věnován článek M. Zábranského. Narodil se v Jilemnici, ale jeho tvůrčí období se váže k Vysokému. Má své místo ve vysockém muzeu, k jeho pracím patří výzdoba vojtěšické kaple, betlém v kostele v Roprachticích, boží hrob v paseckém kostele. Dům s ateliérem č. 16 za kostelem byl zbourán r. 1959. (Objeveno v muzeu)
Zničená !chráněná! krása Česká televize v Událostech z regionu uvedla 6. dubna reportáž o rozježděných bledulích čtyřkolkami mezi Roprachticemi a Škodějovem (podle ČT Škodilovem). Nádherné velké plochy bledulí byly poničené 2 km vyjetých kolejí. O škodě, která byla ještě větší než vloni po motorkářích, hovořila především místostarostka a vedoucí botanického kroužku Zdena Pacholíková. Roprachtičáci napočítali někdy i 15 řádících čtyřkolek, proti kterým jsou všichni bezmocní. A jak to bude dál!? Větrník upozornil Honza Nosek
○○○ Do Staré Vsi se chystá rytířstvo krále Artuše. Ve Staré Vsi u Vysokého nad Jizerou pořádala před převratem v osmdesátých letech tajně a nyní již řadu let veřejně své tábory pro mládež, zvané salesiánské chaloupky, v chalupě zvané Spáleniště, pro obnovení z vyhořelých trosek, jedna z kongregací v katolické církvi. Jde o Společnost svatého Františka Saleského, tedy o Salesiány Dona Boska, zkráceně SDB, jejichž zakladatelem byl italský kněz Jan Bosco (* 1815, + 1888). Jeho nynějším nástupcem zůstává Don Pascual Chávez a i za něj se kongregace věnuje výchově mládeže a provozuje řadu středisek mládeže a podobné činnosti. Letošní tábor ve vysocké Staré Vsi chystaný v rámci Salesiánského hnutí mládeže Klubem Krucemburk nese název Rytíři krále Artuše, což snad bude i jeho zaměřením. Snad se dvanáctiletí až patnáctiletí chlapci zde v horách řádně vpraví do raně středověkých rytířských ctností i v tak novo-
Z HISTORIE Jeníček Prasáček 6. závěrečná část Ihned odešel za purkmistrem a oznámil mu, že z Kamence a z okolí Vysokého odchází, že jej již horský kraj nebaví. Ať si prasata dále hlídá, kdo vůbec chce. -Jak chceš... Nemohu tě nutit. Konečně máš asi tolik, že je pro tebe pasení obecních vepřů ponižující. Nechám ti vyplatit tvou výplatu a můžeš jít. Hodně štěstí ti přeji, budeme na tebe 17
