1) Požadujeme odstranění územní rezervy pro budoucí západní a severozápadní obchvat Kladna (index R3) v navržené trase, která je v příkrém rozporu se zájmy ochrany přírody tohoto území. Odůvodnění: Předkládaná trasa této části obchvatu (varianta D, žádné další alternativy však nebyly předloženy) protíná novým průsekem komplex lesa na severozápadním okraji Kladna v území přírodního parku Džbán. Z míst poblíž rozcestí „Na Cimrmanském“ směřuje nejprve k severu a dále po hranici evropsky významné lokality Krnčí a Voleška východním směrem do prostoru pod haldu dolu Mayrau. Dotčený lesní celek je z přírodovědného hlediska bezpochyby nejcennější oblastí na území města Kladna a z pohledu ochrany přírody jde o prostor prvořadého významu pro Kladno. Kromě již zmíněného přírodního parku Džbán a EVL Krnčí a Voleška se v území nachází přírodní rezervace Pašijová draha a byl zde vymezen regionální biokoridor RK 1133. V celém lese (bez ohledu na hranice zvláště chráněných území) je bohatě vyvinuté bylinné patro, v němž jsou zastoupeny především četné vstavačovité rostliny, ale i další druhy zařazené na Červený seznam ohrožených rostlin a druhy chráněné zákonem na ochranu přírody a krajiny, či mezinárodními úmluvami na ochranu přírody. Ve SWOT analýze (kapitola L.10 konceptu) řadí samotný zpracovatel mezi slabé stránky území „vysokou fragmentaci krajiny dopravní infrastrukturou a zastavěnými plochami“. Je nepochybné, že realizace obchvatu v navržené trase by způsobila ještě větší fragmentaci a to přímo v nejhodnotnějším lesním komplexu na území města. Považujeme za důležité upozornit na rozpor zájmů ochrany přírody s navrženou trasou obchvatu, která by zasáhla do stanovišť několika kriticky ohrožených druhů organismů, celkově by ohrozila životní prostředí v této cenné lokalitě a především by měla vliv na výše uvedenou evropsky významnou lokalitu soustavy chráněných území Natura 2000. Krajským úřadem nebylo vyžadováno posouzení vlivu Konceptu územního plánu na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000. Zpracovatel sice nad rámec svých povinností toto hodnocení předložil, ale vliv obchvatu nebyl předmětem posuzování, neboť se jedná pouze o územní rezervu. Pokud jednou dojde na realizaci obchvatu, bude hodnocení vlivu na soustavu Natura 2000 jistě vyžadováno. Obáváme se ale, že pak bez ohledu na závěry tohoto hodnocení nezbude než ve veřejném zájmu umístit stavbu v navrženém koridoru, neboť jiné vhodné koridory mimo navrženou územní rezervu mezitím zaniknou. Proto je nutné vybrat po všech stránkách nejvhodnější trasu územní rezervy již v tomto okamžiku. Jsme si vědomi toho, že nalezení optimální trasy pro městský obchvat není jednoduchou záležitostí. Ostatně v Zadání územního plánu statutárního města Kladna (dále jen Zadání) byl úkol najít „doposud nenalezenou definitivní funkční stopu obchvatu města“ zařazen mezi „Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území“. Musíme nicméně konstatovat, že z výše uvedených důvodů je vedení diskutované části městského obchvatu v navržené trase naprosto nepřijatelné. 2) Požadujeme odstranění územní rezervy pro budoucí severovýchodní obchvat Kladna (index R1 a R2) v navržené trase, která předpokládá protnutí odvalu bývalého dolu Ronna. Odůvodnění: Rekultivace odvalu bývalého dolu Ronna si v uplynulých letech vyžádala enormní investice ze státního rozpočtu. Díky zdařilému rekultivačnímu projektu se na lokalitě podařilo založit přírodě blízké ekosystémy obývané řadou ohrožených druhů1 (zdejší populace kriticky ohroženého chruplavníku většího byla vyhodnocena jako jedna z největších v republice, roste zde také kriticky ohrožená lebeda růžová, další podrobnosti ve studii Gremlica et al. 20052) a odval má v nejbližší době potenciál stát se jednou z nejhodnotnějších přírodních lokalit na území města. Nejen z lokálního hlediska 1
Procházka F. [ed. ]: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha 2001, 18: 1-166.
se jedná o ojedinělý příklad zdařilé rekultivace a vhodného řešení obnovy těžbou uhlí značně narušené krajiny, jakou krajina Kladenska bezpochyby je. Navržené vedení obchvatu středem odvalu by nesporně vedlo k rozvrácení nově vzniklých ekosystémů a nemalá investice do této lokality by byla zmařena. Z toho důvodu je vedení obchvatné komunikace v navrhované trase nežádoucí a neopodstatněné. 3) Požadujeme doplnění územního systému ekologické stability (ÚSES) tak, aby se vytvořila kvalitní a životaschopná síť těchto stabilizačních prvků krajiny města Kladna. Odůvodnění: V konceptu ÚP je sice uvedeno, že „zpřesněním a návrhem na doplnění je zvýšena funkceschopnost prvků a ploch ÚSES“ (kapitola B. 3. 2.), prakticky ale koncept z hlediska ÚSES zachovává (až na drobné změny ) status quo. Naše požadavky na doplnění se týkají jak lokálního, tak regionálního ÚSES. a) Regionální ÚSES Na krajské úrovni se v současné době projednává návrh Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Ze Zadání tudíž nevyplývaly žádné požadavky na soulad konceptu ÚP s touto nadřazenou, ale dosud neschválenou koncepcí. Přesto zpracovatel v kapitole K.1.8 (Územní systém ekologické stability) uvádí, že „zdrojem pro vymezení ÚSES nadregionální a regionální úrovně byly ZÚR Středočeského kraje“. V konceptu ÚP ale chybí některé prvky regionálního ÚSES, s nimiž návrh ZÚR Stčk počítá. Území města Kladna by podle uvedeného návrhu mělo být oproti stávajícímu stavu nově dotčeno regionálním biocentrem RC 1472 Kožová hora (k. ú. Kročehlavy) a především regionálním biokoridorem RK 1134 Vinařická hora – Třebusice (k. ú. Hnidousy). Je zarážející, že přes proklamované využití návrhu ZÚR Stčk, nejsou výše uvedené prvky regionálního ÚSES do konceptu ÚP zahrnuty. b) Lokální ÚSES Podle Strategie udržitelného rozvoje města Kladna (schválené usnesením Zastupitelstva města Kladna ze dne 11. prosince 2007) lokální ÚSES nemá dostatečnou celkovou rozlohu a počet skladebných prvků, část biocenter a biokoridorů je nefunkční a není vytvořena kvalitní, životaschopná síť těchto stabilizačních prvků. Také ve SWOT analýze (kapitola L.10 konceptu ÚP) je mezi slabými stránkami území města uvedeno „Síť ÚSES nespojitá, nenavazující prvky, překročeny maximální délky biokoridorů lokální úrovně“. V konceptu ÚP se uvádí, že ÚSES lokální úrovně byl vymezen na základě ÚAP Kladno. Vymezený lokální ÚSES považujeme za nedostatečný a neodpovídající možnostem a potřebám města Kladna. Pro potřeby doplnění lokálního ÚSES doporučujeme zohlednit minimálně „generel územního systému ekologické stability“, uložený na Odboru životního prostředí Magistrátu města Kladna, který oproti konceptu ÚP počítá s dalšími dvěma biocentry ve východní části řešeného území. Sporné je vymezení lokálního biocentra LC 01. Návrh strategie obnovy ekologických a estetických funkcí krajiny Kladenska v jejích částech narušených těžbou černého uhlí zpracovaný pro MŽP ČR Ústavem pro ekopolitiku, o. p. s. předpokládá vymezení lokálního biocentra přímo na odvalu bývalého dolu Ronna s tím, že v části odvalu by biocentrum bylo již funkční, zatímco stávající biocentrum (LC01 ve smyslu konceptu ÚP) vymezené u východního okraje odvalu je hodnoceno jako nefunkční. Pro potřeby lokálního ÚSES by bylo vhodné a žádoucí zohlednit výše navržené řešení a změnit vymezení lokálního biocentra LC 01. Zadání požadovalo vycházet při definování prvků ÚSES z možných řešení a nikoliv z nereálných přání. 2
Gremlica T. et al.: VaV 640/10/03 Obnova krajiny Kladenska narušené dobýváním: Analytická studie stavu krajiny Kladenska v částech narušených těžbou černého uhlí. Doplněná a upravená verze ke 30. 11. 2005. Ústav pro ekopolitiku, o. p. s., Praha 2005, 293 s.
Z tohoto pohledu se k uvážení nabízí reálné možnosti propojení biocenter LC 01 a LC 02 lokálním biokoridorem. K propojení biocentra LC 01 s regionálním biokoridorem RK 1133 by bylo možné využít koridor po bývalé vlečce dolu Ronna, který by již dnes mohl být z velké části funkční. 4) Požadujeme doplnění systému městské zeleně v centru města. Jeho součástí by měly být i drobné vodoteče a vodní plochy v míře větší, než navrhuje koncept. Odůvodnění: Mezi dvanáct hlavních bodů Zadání patří 1) navrhnout celoměstský systém zeleně, včetně jeho ochrany a navržení možností jeho využití pro oddych, rekreaci a neorganizovaný sport obyvatel města; 2) motivovat rozvoj veřejné zeleně v zastavěném a zastavitelném území (tj. navrhnout zakládání veřejné zeleně – uličních stromořadí, městských parků, veřejné zeleně vnitrobloků atp). Domníváme se, že ani v jednom z těchto bodů nebylo zadání uspokojivě naplněno. Soupis nově navržených ploch zeleně (tab. 14 a 15 konceptu ÚP) je pouze schematický a prakticky se podle něj nedá určit, o které konkrétní plochy se jedná (uvedeno je vždy jen pořadové číslo položky, způsob využití plochy a výměra – chybí index plochy, nebo alespoň údaj o katastrálním území!), což znemožňuje navržené změny lokalizovat a následně analyzovat jejich rozsah pro jednotlivé části města (zóny). Zarážející je také fakt, že nově navrhované plochy zeleně jsou především ve prospěch zeleně ochranné a izolační (ZO: 53 nových ploch, rozloha 55 ha), zatímco nově navržených ploch veřejné zeleně (ZV) je pouhých 24 (o rozloze 11,5 ha). Ochranná a izolační zeleň přitom z velké části slouží zcela nesmyslně jen k definování padesátimetrové vzdálenosti od pozemků určených k plnění funkcí lesa – laicky řečeno – snaží se proti lesu chránit zástavbu lesem. Krajinotvorná funkce takovéhoto opatření je minimální, pro městský systém zeleně nemá hodnotu žádnou, ovšem naprosto zbytečně omezuje vlastníky takto dotčených pozemků v jejich využití k jiným, než stavebním účelům – zejména k založení soukromých zahrad (ZS). Obdobně nesmyslné je využití ochranné zeleně ke vzájemnému oddělení různých ploch obytné či smíšené zástavby, jako je tomu v lokalitách Koněv-Maďarka, Tuchoraz, pod střední zdravotnickou školou, u pivovaru, a dalších. Městská zeleň je jedním z důležitých faktorů ovlivňujících kvalitu bydlení. Ilustrovat to jde na prudkém zvýšení zájmu obyvatel Kladna o zámeckou zahradu a Sítenské údolí, které se projevilo nárůstem návštěvnosti okamžitě po rekonstrukci těchto lokalit. Stejně důležité jsou přitom jak samotná existence zeleně, tak její „zpřístupnění“ (cestami, lavičkami a dalšími místy k odpočinku). Tedy není jedno, jestli je zeleň navržena v kategorii „veřejná“, nebo „ochranná a izolační“. Uvnitř stávajícího zastavěného území jsou nové plochy zeleně navrhovány jen sporadicky (prostor za Penny marketem v Rozdělově, nový vstup do Sítenského údolí od zimního stadionu). To by nemusel být problém, pokud by byla přítomnost zeleně dostatečně zaručena jinými regulačními nástroji, tak tomu ale v mnoha místech není – především na sídlištích: • Koeficient maximální zastavěnosti je zde prakticky nepoužitelný, neboť se vztahuje k dílčím pozemkům a už při zběžném pohledu na katastrální mapu zjistíme, že takovým pozemkem je například plocha pod panelovým domem (takže by ho pro splnění koeficientu bylo nutné při rekonstrukci ubourat) anebo naopak plocha hodnotné zeleně ve vnitrobloku, třeba kolem Tržnice (kde naopak tento koeficient umožňuje až 30% plochy nově zastavět). • Podobně problematický je koeficient minimální zeleně, který by na sídlištích měl podobné důsledky jako předchozí uvedený, a který navíc pro sídliště na Okrsku není vůbec určen! Znamená to, že zde zachování zeleně není vůbec nijak zaručeno a teoreticky lze celé sídliště vybetonovat... Obecným problémem v celém městě je také to, že zmiňovaný koeficient zeleně je definován jen jako „minimální část pozemku, jež bude využita pro zeleň“, aniž by bylo jasné, co všechno do této zeleně lze zahrnout. Mohou tam patřit například štěrkopískové cesty a stezky v městských parcích, hřiště s
propustným povrchem, vodní plochy, podzemní garáže se zelenou střechou či jakákoli jiná zeleň, která není na terénu? Jsme přesvědčeni, že regulaci zastavěnosti a zeleně je nezbytné navrhnout nesrovnatelně podrobněji a pečlivěji, než jak je tomu v předloženém konceptu! Nesplněn zůstává také požadavek Zadání „zachovat a chránit střídání urbanizovaných lokalit s výraznými předěly ploch zeleně (Sítenské údolí, Bažantnice, Podprůhon atp.).“ Tuto skutečnost ilustruje návrh poměrně velkého parkoviště, které by ve stráni pod GDM rozdělilo zelený pás, táhnoucí se od Sportovního gymnázia až k Baumaxu, na dvě části. Požadujeme odstranění této bariéry – parkovací plochy z konceptu ÚP. Parkování na Sítné lze řešit jiným a k životnímu prostředí ohleduplnějším způsobem. Podobným, dosud celistvým a pro Kladno typickým pásem zeleně je křídová, severně orientovaná zalesněná stráň směřující od Tuháně VSV směrem pod Koreu, provázená vlečkou dolu Mayrau. Také tato plocha zeleně by měla být podle konceptu ÚP přerušena na severním okraji transformačního území Na Šibenci (Švermov) návrhem ploch s funkcí smíšenou obytnou městskou (SM). Za velmi účelné v tomto místě považujeme vymezit souběžně s plochou SM pás veřejné zeleně, který by společně s vlečkou umožnil zachovat kontinuitu zeleně. Požadovaného cíle nelze dosáhnout pomocí koeficientu zeleně určené v rámci plochy SM, neboť pomocí koeficientu nelze dopředu zajistit požadované umístění zeleně. Zpracovatel konceptu ÚP nevyužil, případně jen minimálně využil změnu situace po zániku dolů a obecně útlumu průmyslové výroby na Kladně ve prospěch posílení městské zeleně a ÚSES. Reálné možnosti pro navržení ploch veřejné zeleně a ÚSES nabízí koridory bývalých vleček. Domníváme se, že k využití pro návrh městské zeleně se přímo nabízí koridor bývalé KND v samotném středu města. Výsledná podoba by měla vycházet z urbanistického řešení předkládaného ÚP, nicméně obecně si ji lze představit jako zelenou stužku vinoucí se přes město, která by měla být viditelná i z letadla. Zcela logicky se nabízí spojení krajinotvorné a relaxační funkce, tj. zřízení stezky pro pěší a/nebo cyklisty v trase bývalé dráhy. Za nedostatečný považujeme návrh ploch zeleně na východním okraji Kročehlav podél koridoru silnice I/61. Při značných záborech Zemědělského půdního fondu v této lokalitě by bylo žádoucí vymezit alespoň na části z nich veřejnou zeleň, která by spojovala lesní celek Dlouhé boroviny s Bažantnicí. Kladno je charakteristické minimálním množstvím vodních toků a vody obecně. Z toho důvodu by měly být i sebemenší vodní zdroje v maximální míře podchyceny a využity jako krajinotvorné prvky. To se ovšem v konceptu ÚP neděje. 5) Požadujeme revizi nezanedbatelných záborů zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL), z nichž většina je určena k zastavění a jen nepatrné procento má sloužit pro ÚSES a pro zvýšení retenčních schopností území. Odůvodnění: Zadání na straně 4 stanovuje: „Další rozvoj města je třeba směřovat především k intenzifikaci využití ploch uvnitř města, neboť Kladno až na malé výjimky vyčerpalo celý potenciál svého možného extenzivního rozvoje. Při zpracování Územního plánu vycházet z toho, že intenzifikace využití území města je v současné době jeho nejvýznamnějším rozvojovým potenciálem.“
Vzhledem k tomu, že koncept ÚP navrhuje zábory 219 ha3 ZPF a dalších 16 ha PUPFL, obáváme se, že v uvedeném bodě nebylo zadání naplněno. Požadavky Zadání na hodnocení SEA byly rovněž jednoznačné: • Zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny s maximálním snížením podílu orné půdy ve prospěch vhodnějších forem zeleně (např. trvalé travní porosty, lesy apod.) • Pro další zástavbu území preferovat přednostní využití transformačních a přestavbových ploch, pokud to je v reálném čase možné Ve stejném duchu jsou stanoveny také strategické cíle a opatření již citované Strategie udržitelného rozvoje města Kladna (schválené Zastupitelstvem města v roce 2007): • Zachovat poměr zastavěných ploch a zelených ploch ve správním území města • V novém Územním plánu města Kladna přesně vymezit podíl nezastavěných ploch zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně z celkové rozlohy správního území města Čekalo by se, že tato strategie musí být základem pro koncept územního plánu i pro nový Územní plán Kladna. V protikladu ke všem výše uvedeným skutečnostem zpracovatel v kapitole K.1.1. (Urbanistická koncepce a uspořádání krajiny) uvádí: „...nízký počet nových bytů ... je pravděpodobně jednou z příčin stagnace počtu obyvatel v dlouhodobém průměru posledních 20 let. Na tuto situaci reaguje návrh ÚP Kladno vymezením dostatečného množství zastavitelných ploch a ploch přestavby pro bydlení v bytových i rodinných domech...“ Množství nově zastavitelných ploch je vskutku dostatečné, na poměry města Kladna snad až příliš velkorysé. Zatímco plochy přestavby zaujímají rozlohu ca 125 ha4, vymezuje koncept ÚP ca 215 ha nově zastavitelných ploch5. Oproti tomu působí necelých 8 ha záborů ZPF určených pro ÚSES a necelé 2 ha záborů ZPF určené pro zvýšení retenčních schopností území celkem směšně. V celém konceptu ÚP zcela chybí tabulka se soupisem záborů pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL), tudíž je nelze vyhodnotit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se ptáme, zda je zpracovatelem uplatněný přístup pro potřeby města Kladna opravdu vhodný a potřebný?
3
Podle Tab. 24 konceptu ÚP – naproti tomu Tab. 21 téhož dokumentu uvádí hodnotu 212 ha. Tato rozloha nepodléhá vynětí ze ZPF – jedná se o součást již nyní zastavěného území. 5 Tab. 2 konceptu ÚP. 4
