Proces přijímacího řízení na vysokou školu a studijní výsledky - Hodnocení přijímacího řízení na FSS MU

Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií

Proces přijímacího řízení na vysokou školu a studijní výsledky - Hodnocení přijímacího řízení na FSS MU

Bakalářská diplomová práce

Vypracovala: Martina Čapková Vedoucí práce: PhDr. Václav Kulhavý, Ph.D. M.Sc.

Brno 2008

Čestné prohlášení:

Čestně prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila pouze prameny uvedené v seznamu literatury.

_______________________ Martina Čapková

2

Poděkování:

Děkuji vedoucímu své bakalářské práce PhDr. Václavu Kulhavému, PhD. M.Sc. za laskavé vedení práce, cenné rady a čas, který mi během konzultací věnoval, za jeho ochotu, spolehlivost a optimismus. Dále děkuji Ing. Pavlíně Brabcové za pomoc při exportování dat z Informačního systému MU.

3

Obsah 1 Úvod ........................................................................................................... 6 2 Postavení vzdělání ve společnosti............................................................ 8 2.1 Funkce vzdělání ...................................................................................................... 8 2.2 Proces selekce do vzdělávacího systému................................................................ 9

3 Vzdělávací politika ................................................................................. 13 3.1 Principy vzdělávací politiky ................................................................................. 13 3.1.1 Princip rovných šancí v přístupu ke vzdělávání ............................................ 14 3.1.2 Princip celoživotního vzdělávání .................................................................. 15 3.1.3 Princip diferenciace a individualizace ve vzdělání........................................ 16 3.1.4 Princip internacionalizace ve vzdělávání ...................................................... 16 3.2 Shrnutí .................................................................................................................. 17

4 Metodologie výzkumu ............................................................................ 18 5 Analytická část........................................................................................ 21 5.1 Přijímací řízení na vysoké školy........................................................................... 21 5.1.1 Obecné podmínky přijetí na vysoké školy v ČR a zemích EU ..................... 22 5.1.2 Přijímací řízení na vysoké školy v ČR .......................................................... 24 5.1.3 Přijímací řízení na FSS MU .......................................................................... 25 5.2 Národní srovnávací zkouška................................................................................. 27 5.2.1 Test obecných studijních předpokladů .......................................................... 28 5.2.2 Test základů společenských věd .................................................................... 30 5.2.3 Srovnání NSZ s testy používanými v terciárním vzdělávacím systému USA a zkouškou TOEFL................................................................................................. 30 5.3 Analýza dat z informačního systému MU ............................................................ 32 5.3.1 Struktura uchazečů o studium na FSS MU.................................................... 32 5.3.1.1 Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle studijní formy a oborů v letech 2002 až 2007 ......................................................................................... 37 5.3.1.2 Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle studijních oborů v letech 2002 až 2007 ......................................................................................... 40

4

5.3.2 Struktura přijatých uchazečů o studium na FSS MU ................................... 41 5.3.2.1 Scio skóre a studijní výsledky ................................................................ 44 5.3.2.2 Struktura přijatých uchazečů na FSS MU podle údajů o studiu v letech 2002 až 2007 ....................................................................................................... 46 5.3.2.3 Scio skóre a studijní výsledky v závislosti na studijních oborech .......... 48 5.3.3 Shrnutí ......... ................................................................................................. 49 5.4 Analýza statistických údajů z NSZ....................................................................... 50 5.5 Analýza rozhovorů s představiteli MU, FSS a FF MU ........................................ 51 5.5.1 Obecně o přijímacím řízení ........................................................................... 52 5.5.2 Modely přijímacího řízení na MU ................................................................. 53 5.5.3 NSZ a spolupráce se společností Scio ........................................................... 53 5.5.4 Shrnutí ........................................................................................................... 55

6 Závěr ........................................................................................................ 56 Bibliografie ................................................................................................. 58 Anotace ....................................................................................................... 62 Annotation.................................................................................................. 63 Jmenný rejstřík ......................................................................................... 64 Věcný rejstřík ............................................................................................ 65 Seznam příloh ............................................................................................ 66

5

1 Úvod Vzdělání má ve společnosti 21. století stěžejní význam. Vyšší úroveň dosaženého vzdělání umožňuje získat zaměstnání s vyššími výdělky, snižuje riziko nezaměstnanosti. Pozitivně působí na kvalitu života jednotlivců, ovlivňuje životní úroveň celé společnosti. Poptávka po studiu na vysokých i vyšších odborných školách roste1. Kvůli omezené kapacitě terciárního sektoru vzdělávání ale nelze přijmout všechny uchazeče. Šanci studovat na vysoké škole dostane přibližně 70 % uchazečů, přičemž mezi studijními obory je poptávka velice nevyrovnaná2. Z tohoto důvodu musí vysoké školy, zvláště ty, kde poptávka vysoce převyšuje nabídku, organizovat přijímací řízení, které umožní vybrat určité procento budoucích studentů. Kvůli překotnému rozvoji vědy a techniky nabyté poznatky rychle zastarávají a současně se zvyšuje objem informací. Vzdělávací systémy se začaly orientovat nejen na předávání poznatků, ale i na rozvoj schopností nové informace vyhledávat, pracovat s nimi. Reforma středního školství, kdy jsou u studentů více oceňované obecné dovednosti než naučená fakta, ovlivnila i podobu přijímaček do terciárního systému. V přijímacím řízení na vysoké školy můžeme pozorovat ústup od klasických oborových testů a vzrůstající počet testů ověřujících studijní předpoklady jednotlivce. V České republice byl zlomový rok 1996, kdy společnost Scio přišla s testem obecných studijních předpokladů (OSP). Test se skládá v rámci Národních srovnávacích zkoušek (NSZ), kterými některé fakulty přijímací řízení přímo nahradily či výsledků testů využívají jiným způsobem. Ve své práci hodnotím přijímací řízení na Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU), které je od roku 1999 pořádáno soukromou společností Scio, s.r.o.. Uchazeči o studium na bakalářském stupni na FSS MU musí absolvovat zkoušku

1

Počet podaných přihlášek a počet přijatých uchazečů na vysoké a vyšší odborné školy v akademickém

roce 2001/2002 až 2006/2007 viz příloha 3. 2

Největší zájem je o studium humanitních a společenských oborů, ekonomických oborů, technických a

pedagogických oborů, nejnižší zájem je o studium zemědělských a veterinárních oborů a uměleckých oborů (MŠMT, 2006.) Podrobný přehled o počtu přihlášených a počtu přijatých uchazečů včetně úspěšnosti v závislosti na studijních oborech se nachází v příloze 4.

6

z

OSP

a

ZSV.

Přijímací

zkouška

spočívá

v

kvantitativním

zpracování

standardizovaných otázek, kdy pouze 30 % nejlepších uchazečů má reálnou šanci uspět. Oproti přijímacím zkouškám pořádanými fakultou může zájemce o studium vykonat NSZ ve více termínech, započítává se pouze nejlepší výsledek. Otázkou je, zda takto formalizované přijímací řízení skutečně identifikuje vhodné zájemce o studium. Cílem bakalářské práce je zjistit: „Jaká je efektivita přijímacího řízení na FSS MU pořádaného společností Scio, s.r.o.?“ Podrobněji rozepsané cíle práce se nachází v příloze 1. V teoretické části se nejprve věnuji postavení vzdělání ve společnosti, jeho funkcím a procesu selekce do vzdělávacího systému. Ve třetí kapitole vymezím vzdělávací politiku a její principy. Soustředím se zejména na princip rovných šancí v přístupu ke vzdělávání, přičemž se snažím o propojení naplňování tohoto principu se změnou podoby přijímací zkoušky na vysoké školy. V kapitole čtvrté se zabývám metodologií výzkumu, kterou používám při analyzování kvantitativních dat z Informačního systému (IS) MU, statistických údajů z NSZ a kvalitativních rozhovorů, které jsem provedla s představiteli MU. Analytickou část, které je věnována kapitola pátá, začínám popisem přijímacího řízení. Nejprve srovnávám podmínky přijetí na vysoké školy v ČR a zemích EU, dále porovnávám podoby přijímacích zkoušek mezi vybranými vysokými školami v ČR, nakonec se soustřeďuji na přijímací řízení na FSS MU. Navazuje oddíl popisující NSZ, konkrétně test OSP a ZSV, doplněný srovnáním NSZ se zkouškou TOEFL a dalšími testy využívanými v terciárním systému USA. Ve třetím oddílu analyzuji kvantitativní data z IS MU, nejprve zjišťuji, co ovlivňuje dosažený výsledek u přijímacího řízení, dále mě zajímá, jaký vliv má získané Scio skóre na studijní výsledky. Následně se analýzou statistických údajů z NSZ pokouším najít obecné vzorce ve výsledcích jednotlivých testů. Poslední oddíl je analýza rozhovorů s představiteli MU, FSS MU a Filozofické fakulty MU o přijímacím řízení a NSZ. Šestá kapitola je závěrem práce, ve které shrnuji základní zjištění.

7

2 Postavení vzdělání ve společnosti Význam vzdělání ve společnosti je značný a jeho hodnota s procesem industrializace roste. V důsledku inovací v oblasti vědy a techniky zastarávají teoretické poznatky získané při průchodu vzdělávací soustavou, u jedinců jsou oceňovány schopnosti jako flexibilita, mobilita, adaptabilita, samostatnost, ale i schopnost pracovat v týmu. Na druhé straně výkon mnoha povolání vyžaduje vysoce odborné znalosti, a proto považuji určitý objem naučených poznatků za nezbytný. V souvislosti se vzrůstajícím objemem informací jsou kladeny požadavky na reformu vzdělávacího systému včetně rozšíření přístupu k terciárnímu vzdělávání3. Vzdělání ovlivňuje nejen život jednotlivce, ale i celou společnost. Prostřednictvím vzdělání člověk získává předpoklady k výkonu profese, umožňuje uplatnění na trhu práce. Dává předpoklady k dalšímu vzdělávání, usnadňuje orientaci ve světě i adaptabilitu na nové poznatky. „Vzdělání není jenom jakýmsi zdrojem inovací a změn v kvalitě pracovní síly, ale má zásadní význam i pro rozvoj lidské osobnosti a kvality života.“ (Žižková, 2002, s. 311; zvýrazněno v originále.) Ovlivňuje životní spokojenost, životní úrověň a vede ke zdravějšímu životnímu stylu. Vzdělání se také stává hodnotou samo o sobě. Na úrovni celé společnosti má výše dosaženého vzdělání vliv na hodnotové orientace osob, toleranci k jiným kulturám, usnadňuje prosazování principů demokracie. Významně působí na hospodářský život. „Vzdělání je považováno za jeden z nejdůležitějších faktorů ekonomického růstu, slouží mimo jiné ke zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky, k růstu produktivity práce. Vzdělání se tak stává zdrojem budoucího blahobytu státu.“ (Brdek, Vychová, 2004, s. 13.)

2.1 Funkce vzdělání Funkce vzdělání jsou v literatuře vymezovány různými autory odlišně. Žižková (2002) rozlišuje především ekonomickou a sociálně kulturní funkci. 3

V příloze 2 se věnuji terciárnímu vzdělávání v ČR, podrobněji pak vysokým školám. V další části

přílohy popisuji kvantitativní rysy terciárního vzdělávacího systému.

8

Ekonomická funkce v sobě zahrnuje funkci kvalifikační či profesionalizační, tedy získávání odborných znalostí a dovedností k výkonu profese, jejíž role se s růstem specializovaných povolání zvyšuje. Vzdělání ovlivňuje výkon povolání i tím, že usnadňuje adaptaci na nové poznatky a situace, učení se novým věcem. „S postupujícím rozvojem vědy a techniky a s růstem složitosti práce vzájemná závislost ekonomického růstu a kvality pracovních sil narůstá. Vzdělání se tak stále stává významnější strategickou komponentou, neboť na něm závisí ekonomická výkonnost i konkurenceschopnost každé země.“ (Žižková, 2002, s. 313; zvýrazněno v originále.) Sociálně kulturní funkce vzdělání určuje kvalitu života jedinců i celé společnosti. Podílí se na utváření názorů, postojů k druhým lidem. Působením procesu socializace přebírají lidé hodnoty a normy a začleňují se tak do společnosti. Vzdělání ovlivňuje rodinný život, nakládání s volným časem. Prostřednictvím odlišných příjmů ze zaměstnání určuje spotřební chování jedinců i životní úroveň.

2.2 Proces selekce do vzdělávacího systému Vzdělávací systém ovlivňuje třídní nerovnosti. Stratifikační badatelé se ale liší v názoru, zdali vzdělávací systém redukuje třídní nerovnosti a je katalyzátorem sociální mobility, nebo naopak stvrzuje třídní nerovnosti a posiluje třídní reprodukci (Katrňák, 2005.) Veselý (2005) rozlišuje osm4 funkcí vzdělání, mezi nimi právě selektivní funkci vzdělávací soustavy. Dosažené vzdělání otevírá cestu k různým zaměstnáním. Selekce však nastává již v samotné vzdělávací soustavě, nejdůležitější je volba střední školy. Výzkumy ukazují, že vystudovaný typ SŠ výrazně determinuje účast na terciárním vzdělávání. Nejvyšší úspěšnost při přijímačkách na VŠ prokazují absolventi čtyřletých a víceletých gymnázií (ke studiu je přijato více než 60 %, respektive 70 % uchazečů), absolventi ostatních typů škol jsou úspěšní výrazně méně (40 % přijatých absolventů středních odborných škol a učilišť) (Matějů, Procházková, Burdová, 2006.) „Základním sporným bodem zde není selekce sama, ale to, zda-li je tento třídící mechanismus

4

Jedná se o funkci výchovnou, vzdělávací, socializační, kvalifikační, integrační, selektivní, ochrannou a

kontrolní, inovativní funkci a tvorbu nových poznatků.

9

opravdu objektivní a spravedlivý.“ (Veselý, 2005, s. 284.) Vzdělanostní nerovnosti determinuje i sociální původ, úroveň vzdělání rodičů. Vliv rodinného původu na vzdělanostní šance dětí vysvětluje Pierre Bourdieu konceptem kulturního kapitálu.

Jeho analýzy ukázaly, že potomci z vyšších sociálních tříd pocházejí zároveň také z „vyššího“ kulturního prostředí než potomci z nižších sociálních tříd. Mají vyšší úroveň kulturního kapitálu. Bourdieu tímto konceptem označuje dovednosti, které dítě získává na základě kulturní kvality rodinného prostředí. […] Potomci z vyšších sociálních tříd v průběhu výchovy získávají lingvistické schopnosti, kulturní a odborné znalosti. Škola funguje na základě tohoto kapitálu. Učitelé ve škole oceňují děti podle jeho velikosti. Potomci „dědí“ kulturní znalosti a vědomosti po svých rodičích a díky nim jsou pak také ve vzdělávacím systému úspěšní (Katrňák, 2005, s. 178).

Vliv sociálního původu je i v tom, jakou strategii rodiče ve vztahu ke vzdělání potomka zvolí. „Rozdílná velikost a povaha zdrojů jsou základem pro rozdílné reprodukční (případně mobilitní) investice. [...] Základní mobilitní orentací je podle Goldthorpa udržení třídní pozice z jedné generace na druhou – vyhnutí se mezigeneračnímu třídnímu sestupu.“ (Katrňák, 2005, s. 174-175.) Dosažení vzestupu je až na druhém místě. Dělnické rodiny se potýkají s problémem, zda se mají snažit o dosažení vyššího postavení dítěte, ovšem za rizika, že dítě neuspěje a jeho postavení bude ještě horší, než kdyby rodiče usilovali o zachování třídní pozice. Toto dilema rodiny s vyšším postavením řešit nemusí. Jde jim o reprodukci výhodného postavení rodičů o generaci níž, k čemuž využívají kulturní, ekonomický i sociální kapitál rodiny ve spojení s formálním vzdělávání. Vliv rodinného původu neoslabuje ani s rostoucím důrazem na inteligenci (příkladem může být právě orientace na studijní předpoklady). Sice nevíme přesně, jaký podíl inteligence děti dědí po rodičích, ale protože je ve společnosti vysoká vzdělanostní homogamie, je možné říci, že mezi dětmi různě vzdělaných rodičů budou existovat podstatné rozdíly. Ustavují se kognitivní třídy. Chytří si berou chytré a mají spolu chytré děti, které chytře vychovávají, rodiče tak nedávají dětem pouze dědičný základ inteligence, ale tvarují i její variabilní složku, čímž ovlivňují míru rodinných šancí (Možný, 2006.)

10

Nerovnosti v přístupu ke vzdělání jsou ovlivněny společenským prostředím5, kdy rodinný původ podstatně určuje šance dětí, i samotnou školou, která zvýhodňuje děti z vyšších tříd, absolventy různých typů SŠ, i přes zvyšující se studijní možnosti není umožněno studovat všem. Výběr pouze některých osob, kterým bude umožněno vysokoškolské vzdělání, škodí zájemcům o vzdělání i celé společnosti. „Celý projekt společnosti vzdělání je postaven na předpokladu, že s přechodem ekonomiky z industriální fáze do fáze služeb prudce vzrůstá význam vzdělání jak pro celkový výkon ekonomiky země v konkurenci s druhými zeměmi, tak také pro každého člena společnosti jednotlivě.“ (Keller, Tvrdý, 2008, s. 85.) Dosažení vysoké úrovně vzdělání je stále nutnější, avšak význam samotného diplomu se snižuje. Vysokoškolské vzdělání nezaručuje získání zaměstnání, dochází k znehodnocení diplomů. Diplom se ale stává podmínkou pro to, aby se člověk vůbec mohl účastnit soutěže o pracovní místa, je tedy znovu zhodnocován (Beck, 2004.) Dveře VŠ se otevírají stále více lidem. Stinnou stránkou demokratizace vzdělání je to, zda kvantita neroste na úkor kvality. Stupeň selekce není na všech VŠ stejný. Elitní VŠ6 vybírají pouze určitý podíl z uchazečů o studium, stupeň selekce ovlivňuje i rozdíl mezi nabídkou a poptávkou po studiu, kdy úspěšnost přijetí závisí na tom, kolik zájemců podá přihlášku7. Prostředkem, skrze který probíhá výběr budoucích studentů, je přijímací řízení. Právě odpověď na otázku, jaká je efektivita přijímacího řízení, je cílem této práce, omezím se však na zkoušky na FSS MU. Efektivitu přijímaček budu posuzovat podle toho, zda skutečně identifikují vhodné zájemce o studium, tedy takové, kteří následně budou úspěšně studovat. V empirické části se pokusím najít odpověď na 5

Někteří autoři upozorňují na změnu vztahu vzdělání a sociálního původu v industriální společnosti.

„Vzdělanostní nerovnosti jsou chápány jako rozhodující proměnné v reprodukci sociálních nerovností a role vzdělání v tomto procesu je systematicky spojována […] s úrovní industriálního rozvoje. Na industrialismus je nahlíženo jako na řídící sílu, která mění vzorec závislosti dosaženého vzdělání na sociálním původu. Industrializace ovlivňuje distribuci zdrojů, což působí na užitečnost vzdělání, zejména na jeho užitečnost na trhu práce.“ (Müller, Karle, 1996, s. 9.) 6

Jako elitní VŠ můžeme označit ty, kde se činnost neomezuje pouze na výuku, ale velký podíl má

výzkum. Poptávka po studiu na těchto školách vysoce převyšuje nabídku studijních možností, studium na těchto školách je umožněno malému počtu uchazečů. Na zvyšování počtu přijímaných se orientují spíše ty VŠ, jejichž činností je hlavně výuka. Reagují tak na rostoucí zájem o studium. 7

Zájem o studium se mezi obory liší, některé obory se potýkají s nedostatkem zájemců o studium. Proto

je podíl přijatých uchazečů vysoký, což ovšem nemusí znamenat, že by tyto VŠ nebyly kvalitní.

11

tuto dílčí výzkumnou otázku: „Jsou výsledky uchazečů o studium s vyšším Scio skóre během studia výrazně lepší než těch, kteří u přijímacího řízení získali nižší skóre u Scio testů?“ Proces výběru není na všech školách stejný, výrazně ho ovlivňuje počet uchazečů o studium a kapacitní možnosti školy. U škol s nižší poptávkou mohou být přijímačky směřovány k prověření specifických znalostí, které se uplatní při studiu konkrétního oboru, může být zjišťován zájem o obor. U škol s vysokým převisem poptávky nad nabídkou stojí v popředí nalezení způsobu, jak vybrat vhodné studenty, ale takovým způsobem, který zvládne škola organizačně zajistit. Jednotlivé školy se liší v modelech přijímaček, vybírají ty, které nejvíce odpovídají jejich požadavkům. V hodnocení efektivity přijímacího řízení mě tedy dále zajímá: „Jaká očekávání k přijímacímu řízení mají představitelé MU, jako představitelé elitní vysoké školy?“, což je druhá dílčí výzkumná otázka.

12

3 Vzdělávací politika Vzdělávací politika je definována jako: „[…] Souhrn konkrétních činností a opatření, kterými zejména stát, ale i další subjekty usilují o optimální naplnění rolí, které vyplývají z postavení vzdělání ve společnosti.” (Žižková, 2002, s. 314.) V literatuře se můžeme setkat s rozlišením úzkéko a širokého pojetí vzdělávací politiky. V úzkém slova smyslu je vzdělávací politikou pouze sada norem (zákonů a dalších právních předpisů) a vládních koncepcí a strategií, které upravují chod vzdělávací soustavy a vymezují rámec pro chování vzdělávacích institucí. […] Vzdělávací instituce mají obecně velkou míru volnosti ve způsobu realizace obecně stanovených cílů – většinou rozhodují o pravidlech přijímání studentů, o organizaci výuky, personálních otázkách, ale do značné míry také o samotném obsahu edukace. […] V tomto kontextu tedy chápeme vzdělávací politiku široce – nejen jako právní normy a další veřejněpolitické dokumenty vymezující chod vzdělávacích institucí, ale také jako reálné procesy v nich probíhající a jejich výsledky (Veselý, 2005, s. 279-280).

Vzdělávací politika je interdisciplinární, čerpá z ekonomie vzdělávání, sociologie vzdělávání, pedagogiky, veřejné správy, prakticky orientovaná, kdy se snaží o nalezení řešení problémů v oblasti vzdělávání a příležitosti dalšího rozvoje, analytická i normativní. Zabývá se rozborem vzdělávacích procesů, aktérů a jejich zájmů, institucionálním, ekonomickým a legislativním rámcem, do něhož je vzdělávací soustava zasazena. Normativní část je věnována návrhům tvorby politiky a prosazováním veřejného zájmu v oblasti vzdělávání a výchovy (Kalous, Veselý, 2006.) Veselý (2005) upozorňuje na rozdíl mezi vzdělávací politikou jako řízení vzdělávací soustavy a školskou politikou, která znamená řízení školského systému.

3.1 Principy vzdělávací politiky Jako principy vzdělávací politiky jsou nejčastěji uváděny princip rovných šancí v přístupu ke vzdělávání, princip celoživotního vzdělávání, princip diferenciace a

13

individualizace ve vzdělání a princip internacionalizace ve vzdělávání (Žižková, 2005, Brdek, Vychová, 2004.) V Bílé knize (MŠMT, 2001) jsou principy doplněny o proměnu tradiční školy - změněn má být obsah vzdělávání, metody a formy výuky, ale i klima a prostředí školy. Dále se usiluje o nové utváření vzdělávacího systému, jehož cílem je dosáhnout současně co nejvyšší kvality i efektivity vzdělávání prostřednictvím rozsáhlé decentralizace, kdy jednotlivé školy získávají značnou autonomii, a co největší účasti společnosti na vzdělávacím systému. Posledním principem rozvoje vzdělávací soustavy je zvyšování statusu a profesionality pedagogického personálu a zdokonalování vzdělávacích procesů na základě jejich vědeckého poznání.

3.1.1 Princip rovných šancí v přístupu ke vzdělávání Princip rovnosti ve vzdělávání neznamená dosažení stejné úrovně a kvality vzdělání, ale poskytnout všem stejnou šanci v přístupu ke vzdělání. Zajištění rovnocenné startovací pozice nezaručuje dosahování stejných výsledků, protože úspěšnost ve studiu ovlivňuje inteligence, úsilí, vytrvalost, zájem a individuální schopnosti jedinců.

Požadavek spravedlivého poskytování vzdělávacích příležitostí však znamená mnohem víc než překonání materiálních překážek (např. systémem stipendií a podpor), tedy nerovnosti v ekonomickém postavení. Je nutné překonávat znevýhodnění dané rozdílnou socio-kulturní úrovní a uplatňovat odpovídající kompenzační mechanizmy (vyrovnávací akce), aby vzdělávací systém jen dále nereprodukoval existující nerovnosti (MŠMT, 2001, s. 17).

Na naplňování pricipu rovných šancí v přístupu ke vzdělávání má vliv způsob přijímaček do jednotlivých stupňů studia. Matějů, Procházková a Burdová (2006) porovnávali úspěšnost uchazečů o studium na VŠ s jejich studijními předpoklady. Výsledky srovnání ukázaly, že ve velké míře byli odmítnuti uchazeči s nejhoršími studijními předpoklady, ale úspěšná nebyla také přibližně čtvrtina (26 %) uchazečů, kteří prokázali výborné studijní předpoklady. Na úspěšnost u přijímacího řízení mají vliv i jiné než zásluhové faktory, v analýze dat z IS MU proto otestuji u uchazečů o studium na FSS MU souvislost mezi dosaženým Scio skóre a některými demografickými a faktografickými údaji. Nejvýznamnějším faktorem je typ

14

vystudované SŠ a vliv prokreační rodiny včetně dosaženého vzdělání rodičů. Autoři si položili otázku:

Zda by bylo možné posílením vlivu obecných studijních předpokladů na výsledky přijímacího řízení dosáhnout větší spravedlnosti. Odpověď zní, že ano, ale jen v nepatrné míře, protože počet studijních příležitostí je tak malý, že jakákoliv jejich „redistribuce“ podle spravedlivějšího kritéria příliš velkou změnu v existujících nerovnostech vyvolat nemůže (Matějů, Procházková, Burdová, 2006, s. 338).

V ČR dochází ke změně přijímacího řízení. Některé fakulty opouští od testování znalostí z oboru a zaměřují se na schopnost uspět ve studiu. „V situaci velkého převisu poptávky

podkopává

neexistence

celostátně

aplikovaných

testů

v závěru

středoškolského vzdělání či při vstupu na terciární stupeň průhlednost přijímacího procesu a otevírá velký prostor pro různé formy korupce.“ (Matějů, Řeháková, Simonová, 2006, s. 287.) Problém korupce a nerovností dané sociálním původem může být redukován rozširováním studijních příležitostí, tedy zvyšováním kapacit škol, či vznikem škol nových včetně nových oborů. Napomůže i zavádění takových způsobů přijímacího řízení či celostátně standardizovaných testů (např. celostátní maturita), které umožní srovnání schopností a dovedností uchazečů o studium a posílí tak vliv meritokratického principu. K ovlivňování vzdělanostních šancí bývá využíváno pozitivní diskriminace, za určitých podmínek jedinci dostanou přednostní šance, je stanoven počet míst, která nesmí být obsazena nikým jiným. „Jednou z cest je vytváření specializovaných schémat pro zvláště talentované žáky a studenty, které jim umožňují podstupovat náročnější výukové programy, aniž by se přitom bránilo ostatním získat takové vzdělání, které odpovídá jejich nadání.“ (Potůček, 1995, s. 88.)

3.1.2 Princip celoživotního vzdělávání Princip celoživotního učení je reakcí na neustálý technický, technologický a věděcký pokrok. Ten klade požadavky na udržování odborné kvalifikace, obnovování osvojených znalostí a dovedností včetně získávání nových poznatků. Důsledkem vzniku

15

znalostní společnosti není jen delší doba strávená v systému formálního vzdělávání8, ale také nutnost permanentního vzdělávání. Nové požadavky musí být vzdělávacím systémem reflektovány. Nároky jsou kladeny na nárůst studijních míst, je třeba vytvářet různé formy vzdělávacích příležitostí, umožnit prezenční, kombinované i distanční formy studia, které usnadní slaďování požadavků zaměstnání a školy. Celoživotní učení není orientováno pouze na mladé studenty. Nutnost profesní přeorientace, zánik nebo vznik nových profesí, změna povolání či doplnění odbornosti vrací k učení velký počet dospělých osob. Ti využívají školení, seminářů, lekcí cizích jazyků, rekvalifikačních kurzů apod. Musí být rozšiřovány příležitosti k formálnímu i neformálnímu vzdělávání.

3.1.3 Princip diferenciace a individualizace ve vzdělání Rozšiřování nabídky vzdělávání, zavádění nových forem, stupňů, oborů studia včetně různé délky studijních programů je podstatou principu diferenciace. Bez diverzifikace vzdělávacího systému nemůže být zajištěna individualizace. Princip spočívá v individuálním přístupu k žákům a studentům, umožňuje rozeznat jejich nadání, inteligenci, zájmy. Odlišným schopnostem studentů se musí vzdělávací soustava přizpůsobovat. Talent nadaných by měl být co nejvíce rozvíjen, méně nadané studenty by školní požadavky neměly přetěžovat.

3.1.4 Princip internacionalizace ve vzdělávání Vzdělání se neomezuje na území jednoho státu, jeho význam je nadnárodní. Vzdělanostní úroveň společnosti ovlivňuje hospodářkou prosperitu země, ekonomický rozvoj i stabilitu společnosti. S požadavky na znalost cizích jazyků, zvyšování odbornosti a získávání praxe je podporována mobilita studentů a pracovníků. „Výrazem uvedeného principu jsou i snahy o určitou míru nadnárodní integrace vzdělávacích obsahů, uznávání diplomů a kvalifikačních certifikátů apod.“ (Žižková, 2002, s. 318.) Delší pobyt v cizině kvůli 8

„Průměrná délka vzdělávání v České republice se již dlouhodobě zvyšuje o 1,5-2 % ročně a v roce

2003/04 dosáhla 16,7 roku.“ (Procházková, 2006, s. 94.)

16

práci či studiu přibližuje lidem odlišné prostředí, což následně ovlivňuje toleranci k jiným kulturám a rozvoj demokracie.

3.2 Shrnutí Zájem o terciární vzdělávání v ČR roste. Účast na vysokoškolském vzdělávání však ovlivňují i jiné než zásluhové faktory. Výrazným determinantem je typ vystudované střední školy a sociální původ. Prověřování studijních předpokladů u přijímaček namísto testování znalostí má vést k posílení zásluhových faktorů a eliminovat jiné faktory ovlivňující výsledek u přijímací zkoušky9. V reakci na rostoucí poptávku po vysokoškolském studiu roste počet VŠ i dalších institucí terciárního sektoru vzdělávání. Přesto kvůli omezené kapacitě VŠ je nutné vybírat pouze určitý počet uchazečů, kterým bude studium na VŠ umožněno. V případě vysokého převisu poptávky nad nabídkou není umožněno studovat ani všem uchazečům, kteří studijní předpoklady prokázali. Přijímací řízení tak tvoří dělící linii, kdy na jedné straně je menšina přijatých uchazečů a na straně druhé ti, co u přijímacího řízení neuspěli. Rozdíl mezi posledním přijatým a prvními odmítnutými bývá natolik malý, že i tito neúspěšní uchazeči by mohli být úspěšnými (ne-li úspěšnějšími) studenty. Předěl tvořený přijímacím řízením nastoluje diferenci, která se pak projevuje v postavení na společenském žebříčku. Jak píše Bourdieu (1998, s. 29; zvýrazněno v originále) „Zkoušky a konkurzy racionálně ospravedlňují

rozdělení, která se na

racionalitě nemusí nutně zakládat, a tituly, jež výsledky zkoušek potvrzují a prezentují se jako záruky technické kompetence, jsou ve skutečnosti […] osvědčeními o kompetenci sociální.“

9

Na úspěch u přijímacího řízení má ale velký vliv i to, jak uchazečům vyhovuje forma přijímacího řízení.

Uchazeč může mít studijní předpoklady, ale může mu dělat problémy odpovídat na daný typ otázek. Vliv má i způsob přípravy na přijímačky. Příprava často spočívá v seznámení se se staršími testy, využívání přípravných kurzů ke zkouškám. Znevýhodněni jsou také ti, kteří se neumí naučit, nemají vypěstované studijní návyky. Otázkou pak je, zda u přijímaček dosáhnou dobrých výsledků ti, co opravdu mají studijní potenciál nebo ti, kteří se na zkoušku nejlépe připraví.

17

4 Metodologie výzkumu K analýze přijímacího řízení jsem zvolila smíšenou strategii výzkumu. Kombinuji využití kvantitativní a kvalitativní strategie, což umožňuje eliminovat slabé stránky obou přístupů a naopak využít jejich přednosti. Smíšený výzkum se drží teze kompatibility obou typů výzkumu, totiž předpokladu, že oba typy výzkumu lze použít v jedné studii (Hendl, 2005.) Stěžejní část výzkumu tvoří analýza údajů o přijímacím řízení z IS MU, kterou doplňuji analýzou statistických dat testů NSZ a kvalitativních rozhovorů o přijímacím řízením a NSZ. Postupy pro obohacení a doplnění výsledků lze označit pojmem triangulace. Protože se v práci zabývám hodnocením efektivity přijímacího řízení na FSS MU, jedná se o evaluační výzkum, při němž se aplikují různé výzkumné postupy s cílem zhodnotit účinky programů. Evaluační výzkum je více zaměřen na praktické aspekty. „[…] Role evaluátora spočívá spíše v dodání podkladů pro konečné závěry než v konečném posouzení.“ (Hendl, 2005, s. 313.) Výsledky této práce neslouží k podpoře nebo kritice modelu přijímacího řízení tvořeného NSZ, ale spíše jako podklad k rozhodování o významu tohoto modelu. K analýze dat z IS MU využívám kvantitativní výzkumnou strategii, jejíž logika je deduktivní. Tato část práce má explorativní charakter, jehož cílem je nalezení obecných zákonitostí v datech. Jednotkou zkoumání jsou uchazeči o studium v bakalářském studijním programu na FSS MU a studenti FSS MU. Jednotku zjišťování tvoří uchazeči o studium na FSS MU, kteří podávali přihlášku do akademického roku 2002/2003 až 2007/2008 a dále z nich přijatí studenti. Zvolila jsem metodu vysvětlování, protože analýzou chci odpovědět na DVO1: „Jsou výsledky uchazečů o studium s vyšším Scio skóre během studia výrazně lepší než těch, kteří u přijímacího řízení získali nižší skóre u Scio testů?“ Analýzou dat z IS MU se pokusím vysvětlit nejprve výsledky u přijímacího řízení a poté na základě dosaženého Scio skóre studijní prospěch. Z IS jsem získala údaje o uchazečích o studium na FSS MU v akademických rocích 2002/2003 2007/2008, celkem tedy za 6 roků. Velikost vzorku je dána tím, jaká data se mi podařila z IS vyexportovat. Vzorek tvoří uchazeči o studium na bakalářském stupni, pro něž je podmínkou pro přijetí absolvování testů OSP a ZSV. Vzorek byl zmenšen o ty studenty,

18

u kterých mi chyběly potřebné údaje. V několika případech nebyl k dispozici výsledek přijímacího řízení, tyto studenty jsem byla nucena do analýzy nezahrnout. Vzorek byl dále rozdělen na dva soubory, s nimiž pracuji v programu SPSS for Windows. Prvním souborem jsou údaje o uchazečích o studium na FSS MU, druhý soubor tvoří přijatí uchazeči. Následující analýzy provádím zvlášť pro každý soubor. Rozdělení je důležité z toho důvodu, že proměnná Scio skóre (výsledek testu OSP, testu ZSV a součet hodnocení) v souboru „Uchazeči“ figuruje jako závisle proměnná, v souboru „Přijatí“ jako nezávisle proměnná. V prvním případě mě zajímá, zda výsledek u přijímaček ovlivňují demografické charakteristiky uchazečů (věk, pohlaví), typ absolvované SŠ, pozice, odkud se uchazeč na VŠ hlásí. V souboru přijatí zjišťuji, jestli mezi nezávisle proměnnou Scio skóre a studijním prospěchem10 existují korelace, což mi umožní odpovědět na výzkumnou otázku. V dalším oddílu empirické části analyzuji testy, které byly použity v rámci únorového termínu NSZ. K dispozici mám dvě varianty testu OSP a test ZSV. Nejprve popíši základní statistické charakteristiky těchto testů. Poté u jednotlivých úloh porovnávám úspěšnost jejich správného zodpovězení a vynechání odpovědí a současně se snažím nalézt pravidelnosti ve způsobu řešení těchto testů Kvantitativní strategii jsem doplnila o kvalitativní rozhovory, které jsem provedla s vedením některých fakult a vedením univerzity. Analýzou rozhovorů odpovím na DVO2: „Jaká očekávání k přijímacímu řízení mají představitelé MU jako představitelé elitní vysoké školy?“ Respondenti odpovídali na otázky týkající se přijímacího řízení a společnosti Scio. Rozhovorů se účastnilo celkem šest respondentů11. Respondenti byli vybráni podle toho, jaký model přijímacího řízení ta která fakulta využívá. Vybrána byla tedy FSS MU jako fakulta, která se společností Scio dlouhodobě spolupracuje, dále FF MU, humanitně zaměřená fakulta, která ale využívá jako kritérium pro přijetí TSP (na některých oborech v kombinaci s oborovým testem) a dva respondenti z vedení MU. 10

Indikátory studijního prospěchu jsou studijní průměr během studia, percentil studia, výsledek u státní

závěrečné zkoušky a hodnocení závěrečné práce a stav studia (zda student ukončil studium pro nesplnění požadavků, zanechal studia). Dosažené známky považuji za objektivní ukazatel výkonu studenta. 11

Prof. RNDr. Jana Musilová, CSc. – prorektorka pro vědu a výzkum, prof. RNDr. Ivana Černá, CSc. -

prorektorka pro informační technologie, prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. – děkan FSS MU, doc. PhDr. Jan Holzer, Ph.D. – proděkan pro studium FSS MU, prof. PhDr. Josef Krob, CSc. – děkan FF MU. Jeden z respondentů si přál zůstat v anonymitě.

19

Všechny respondenty jsem nejprve kontaktovala prostřednictvím e-mailu, ve kterém jsem se domluvila na termínu rozhovoru. E-mail sloužil zároveň jako průvodní dopis. Respondentům byl představen název a cíle práce, podoba rozhovoru a jeho délka. Z oslovených osob nikdo neodmítl poskytnutí rozhovoru. Dva respondenti požadovali znění otázek předem. Rozhovory byly realizovány během března a dubna 2008 v kancelářích představitelů fakult. Rozhovor byl zaznamenáván na diktafon, jeho přepis jsem pořizovala nejpozději druhý den po konání rozhovoru. Prorektorky MU na otázky odpověděly písemně, společně do jednoho formuláře. Kvůli nejasnostem v odpovědích bylo nutné otázky rozšířit a zpřesnit a dotazování opakovat. Vypracovala jsem tři scénáře rozhovorů. Scénáře bylo nutné poupravit vzhledem k tomu, s představiteli kterých fakult rozhovor probíhal. Počet otázek jednotlivých rozhovorů se pohyboval od 9 do 12, všechny otázky byly otevřené. Pořadí otázek jsem přizpůsobila průběhu rozhovoru. Pokud respondent neměl potřebné informace k zodpovězení některých otázek, byla jsem je nucena vynechat, v některých případech respondent odpověděl na otázku dříve.

20

5 Analytická část Analytická část má pět oddílů. V prvním z nich se věnuji procesu přijímacího řízení, tedy technologie, která se používá k výběru budoucích studentů. Nejprve vymezuji obecné podmínky pro přijetí na VŠ v ČR a zemích EU, následně popíši přijímací řízení do vysokoškolského systému v ČR a přijímací zkoušku na FSS MU. Ve druhém oddílu této kapitoly se zabývám NSZ, konkrétně testy OSP a ZSV, přičemž dále srovnám NSZ se zkouškou z americké angličtiny TOEFL a testy Graduate Record Examinations (GRE) a Scholastic Aptitude Test (SAT) využívanými v terciárním systému USA. Poslední tři oddíly věnuji analýze kvantitativních dat z IS MU, statistických údajů z NSZ a kvalitativních rozhovorů o přijímacím řízení a NSZ, které jsem provedla s představiteli MU, FSS a Filozofické fakulty MU.

5.1 Přijímací řízení na vysoké školy Převažující poptávka po studiu na VŠ nad nabídkou studijních míst směřuje k regulaci přijímaných uchazečů. Omezování počtu studentů se obecně děje dvojím způsobem – apriorním či aposteriorním (Potůček, 1995.) V prvním případě, který se nazývá i numerus clausus, jsou předem stanovena kritéria, jež musí uchazeč splnit, aby byl přijat. Zpravidla se jedná o písemný test, přijímací pohovor. Z uchazečů se pak vybírají ti, co v přijímacím řízení nejlépe uspěli a to v počtu, který umožňuje kapacita školy. Aposteriorní způsob spočívá v umožnění studia všem zájemcům. K regulaci počtu studujících dochází až v průběhu času, kdy školu opouští ti, co studijním nárokům nestačí. Tento způsob je spravedlivější a v souladu s principem rovných šancí v přístupu ke vzdělávání. „Z hlediska selekce podle předpokladů je druhý způsob efektivnější: teprve v průběhu studia se mohou plně vyjevit studijní dispozice toho kterého studenta. Málokdy však mají vysoké školy takovou kapacitu a finanční zdroje, aby byly schopny vyjít vstříc všem zájemcům o studium daných oborů.“ (Potůček, 1995, s. 94.)

21

5.1.1 Obecné podmínky přijetí na vysoké školy v ČR a zemích EU Jednotlivé vzdělávací systémy se liší v podmínkách vstupu na VŠ. V ČR jsou podmínky přijetí stanoveny v zákoně o vysokých školách z roku 1998. Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském a magisterském studijním programu je dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání. Pokud se uchazeč hlásí do navazujícího magisterského stupně, musí být absolventem bakalářského studijního programu, podmínkou přijetí do doktorského programu je dosažení magisterského titulu. Při srovnávání podmínek přijetí na VŠ v zemích EU vycházím z publikace Brdka a Vychové (2004). Celkem se věnuji 13 zemím EU12. Při vstupu do teciárního systému je ve všech sledovaných zemích požadováno ukončené sekundární vzdělání. Nejčastěji je potřeba složit maturitní zkoušku. V zemích, kde není požadována maturita, musí uchazeč získat jiný doklad prokazující absolvování sekundárního vzdělávání osvědčení o absolvování lycea v Řecku, maturitu nebo diplom z přípravného studia ve Francii, záveřečné osvědčení o absolvování sekundární školy v Lucembursku, Portugalsku a Velké Británii, absolvování Bachillerato ve Španělsku. Poptávka po studiu převyšující kapacitní možnosti VŠ vede k využívání způsobu numerus clausus. V Dánsku je počet přijatých regulován v oborech jako medicína, knihovnictví a farmacie. Ve Francii se na lékařské a farmaceutické obory provádí výběr maturantů na základě konkurzu nebo osobních materiálů, které hodnotí přijímací komise. Většina zájemců je ke studiu přijata v Irsku, ale ne všichni se dostanou na školu, kterou si nejvíce přáli. Žádosti o přijetí posuzuje na základě získaných bodů v přijímacím řízení Ústřední úřad pro žádosti. Obtížné přijímací zkoušky musí uchazeči složit v Řecku, kde je na všech oborech vysokých škol počet přijímaných omezen. Ve Velké Británii se žádost o přijetí podává prostřednictvím ústřední kanceláře nazvané Služba pro přijímání na univerzity a koleje. Počet studentů v některých oborech je stanoven příslušnými ministerstvy. Výjimkou je Rakousko. Zde numerus clausus neexistuje, přístup na všechny VŠ je volný. Na VŠ je možno dostat se i bez přijímacích zkoušek. Tato možnost existuje ve

12

Srovnávám podmínky přijetí do terciárního vzdělávacího sektoru v Dánsku, Finsku, Francii, Irsku,

Lucembursku, Německu, Nizozemsku, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Španělsku, Švédsku a Velké Británii.

22

Finsku, kde jsou bez přijímaček přijímáni studenti s výborným prospěchem ve všech maturitních předmětech. Ve Švédsku jsou studenti přijímáni konkurzem, na základě bodových limitů celkového prospěchu ze střední školy, které si stanovuje každá fakulta. Přestože je ve všech vybraných zemích EU podmínkou přijetí absolvování sekundárního vzdělávání, existuje zároveň jiná cesta, jak na vysokoškolském vzdělávání participovat. Tato možnost je v Německu. „Přístup na vysoké školy otevírá také tzv. druhá cesta umožňující přijetí uchazečům, kteří nemají maturitní vysvědčení, avšak projevují mimořádné nadání a hlubší zájem o daný obor. Podmínkou přijetí je věk 25-40 let a složení zkoušky, která odpovídá méně náročné maturitě.“ (Brdek, Vychová, 2004, s. 105-106.) V Nizozemí je umožněno studovat na Otevřených univerzitách, kam mají přístup všichni starší 18 let bez přijímaček a požadavků na předchozí dokončené vzdělání. Otevřené univerzity se nachází i ve Velké Británii, podmínkou přijetí je věk 21 let a britské občanství. Rakouské VOŠ jsou přístupné i pracovníkům z praxe bez maturity, ale s odpovídající odbornou kvalifikací. V Rakousku navíc mohou zájemci o vysokoškolské studium starší 22 let bez maturity složit zkoušku opravňující je ke studiu určitého oboru. Ve Švédsku lze složit jednorázovou zkoušku vysokoškolské způsobilosti, která je určená uchazečům o vysokoškolské studium, kteří neabsolvovali úplnou střední školu. V ČR existuje jediná možnost jak studovat v terciárním sektoru bez získání maturity. Týká se konzervatoří, kam mohou být výjimečně přijati uchazeči bez dosažení úplného středního vzdělání. Jednotlivé vzdělávací systémy se liší také povahou přijímacího řízení. V ČR byl dlouho kladen důraz na podrobné testování naučených faktů. V současnoti prověřování memorovaných znalostí tvoří součást přijímací zkoušky, do popředí se ale dostává testování studijních schopností uchazečů.

V jiných systémech ve snaze potlačit aspekt jednorázovosti přijímací zkoušky považují za zásadní práci studenta v průběhu středoškolského studia, například jak náročný studijní program (kurzy) si volil a s jakým výsledkem jej absolvoval. Jinde je základ přijímací zkoušky pro všechny absolventy střední školy jednotný a zjišťuje obecné intelektové a studijní předpoklady uchazečů (Matějů, Procházková, Burdová, 2006, s. 314).

23

5.1.2 Přijímací řízení na vysoké školy v ČR Podoba přijímacího řízení na české VŠ závisí na oboru, na který se uchazeč hlásí. Existují obory, na které je uchazeč přijat bez příjímaček, na druhé straně se setkáváme s obory, kde poptávka mnohonásobně převyšuje nabídku. V takovém případě je nutné regulovat počet budoucích studentů nějakou podobou vstupního testu. „Český vzdělávací systém je založen na principu vylučování: vše v něm směřuje k tomu, aby vydělil skupinu těch skutečně nejlepších a těm poskytl náročné akademické vzdělání.“ (Kalous, 2006, s. 374; zvýrazněno v originále.) Šanci dostat se na VŠ bez přijímací zkoušky nabízí zejména technické a technologické fakulty (např. ČVUT v Praze), přírodovědné fakulty (např. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem) či fakulty matematicko-fyzikální (např. UK v Praze). Navzdory velkému zájmu po studiu humanitních a společenských věd umožňují i některé filozofické fakulty přijetí bez vstupní zkoušky (Ostravské univerzita v Ostravě a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem) (Lidové noviny, 2008.) Podoba přijímaček závisí na oboru, na který se uchazeč hlásí. Budoucí studenti jsou vybíráni na základě znalostního testu, testu studijních předpokladů, motivačního pohovoru, talentové zkoušky či na základě prospěchu v průběhu středoškolského studia. Podstatné pro rozhodování jsou čas, personální a finanční možnosti, prostory, které má fakulta k dispozici pro realizaci přijímacích zkoušek. Vysoký převis poptávky po studiu nad nabídkou se vyskytuje u humanitních a společenských oborů. Roste počet fakult, které k organizaci přijímaček využívají profesionální firmy a prověřují dispozice uchazečů uspět ve studiu. V oblasti terciárního vzdělávání působí společnost Scio, s.r.o., která pořádá NSZ. V rámci NSZ uchazeči nejčastěji skládají test OSP, někdy v kombinaci s oborovým testem. Větší příklon k testování studijních předpokadů lze zdůvodnit tím, že poznatky z konkrétního oboru jsou nabývány až v průběhu studia na VŠ. Aby však student dostál studijním požadavkům, musí disponovat dovednostmi, které jsou pro úspěšné absolvování VŠ nezbytné. NSZ při přijímacím řízení využívají např. FSS MU, Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Fakulta humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Testy v rámci NSZ jsou využívány také na fakultě sociálních věd UK v Praze, Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a Filozofické fakultě

24

Univerzity Hradec Králové, avšak pouze na některých oborech. Některé filozofické fakulty stále pořádají vlastní přijímací řízení. Jedná se o fakulty s nižší poptávkou, kde menší počet uchazečů neklade na organizaci přijímaček takové nároky. Ústní motivační pohovor nahrazuje přijímací zkoušku na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, na Filozofickou fakultu Ostavské univerzity v Ostravě jsou uchazeči přijímáni na základě motivačního dopisu a dalších podpůrných dokumentů a písemné přijímací zkoušky.

5.1.3 Přijímací řízení na FSS MU FSS MU byla založena 1. ledna 1998. Od svého založení fakulta několikrát změnila podobu přijímacího řízení. Nejprve bylo podmínkou přijetí ke studiu složení dvou oborových testů a ústní části z obou oborů. O rok později byla ústní část zrušena, přijímací zkoušky se skládaly z testu OSP vytvořeného společností Scio a ze dvou oborových testů. Od roku 2000 je pro všechny uchazeče o studium povinné napsat test z OSP a ZSV. Tato povinnost je stejná pro všechny uchazeče o všechny obory (Hofírek, 2003.) Další informace o podobě přijímacího řízení včetně termínů konání uvádí tabulka 5.1. V současnosti patří FSS MU k fakultám, které pro organizaci přijímacího řízení zcela využívají služeb společnosti Scio. To znamená, že kritériem pro přijetí na fakultu je výsledek u NSZ. Národní srovnávací zkouška z OSP a ZSV je povinnou součástí přijímacího řízení na všech oborech bakalářského studia (prezenční i kombinovaná forma studia)13. Koncem roku 2007 proběhlo na MU dotazníkové šetření mezi studenty prvních ročníků týkající se jejich motivací a očekávání14. V rámci šetření bylo mimo jiné hodnoceno přijímací řízení. Studenti FSS MU jako jediní hodnotili NSZ, protože na ostatních fakultách MU (kromě lékařské fakulty) se používá test studijních předpokladů. Za nejvýznamnější faktor pro úspěšné zvládnutí přijímaček označili studenti prvních ročníků schopnost logicky myslet (za důležitý jej označilo 98 %), všeobecnou inteligenci a zdravý rozum (96 %) a všeobecný přehled (90 %, nejvíce v porovnání

13

Nabídka všech forem studia na FSS MU včetně oborových kombinací v akademickém roce 2008/2009

je k dispozici na http://www.fss.muni.cz/static/161/MU%20FSS_prijimacky.pdf, strana 3-5. 14

Zpráva bude později ve zkrácené verzi dostupná na internetových stránkách FSS MU.

25

s ostatními fakultami). Za nejméně vlivný faktor považují studenti známosti a osobní vztahy, které za důležité označila pouhá 4 % studentů. Přijímačky hodnotí studenti jako spíše náročné, k přípravě na přijímací zkoušky využívají nejčastěji možnosti vyzkoušet si testy nanečisto (Basovníková, Klvaňová, Hofírek, Hartlová, 2008.)

Tabulka 5.1 Informace o přijímacích zkouškách na FSS MU Do akademického roku 2008/2009 2007/2008 2006/2007

Datum konání přijímacích zkoušek

Podoba přijímacích zkoušek

9.2., 29.3., 1.5. 2008 24.3, 28.4., 19.5.2007 20.5.2006

NSZ (test OSP+ZSV) NSZ (test OSP+ZSV) Test OSP+ZSV, možnost vykonat přijímací zkoušku v předstihu v rámci NSZ 2005/2006 21.5.2005 Test OSP+ZSV, možnost vykonat přijímací zkoušku v předstihu v rámci NSZ 2004/2005 15.5.2004 Test OSP+ZSV 2003/2004 17.5.2003 Test OSP+ZSV, na žurnalistice talentová zkouška 2002/2003 Test OSP+ZSV, na žurnalistice talentová zkouška Zdroj: Scio. 2008a. Dostupné na http://www.scio.cz/in/2vs/db/prijimacky.asp?fid= 32&zobrazit=vse#prijimacky; upraveno. Pro FSS MU je od jejího vzniku charakteristická rozvojová dynamičnost, počet uchazečů i přijímaných se zvyšuje15. Jednou z příčin rostoucího zájmu je rozšiřování studijní nabídky - nových forem studia i nových oborů. Jak se rozšiřovaly možnosti studia na FSS MU během let 2002 až 2007 znázorňuje příloha 5. I když je zájem o studium na FSS MU veliký, ne všichni přijatí uchazeči zvládnou studium dokončit. „Krizovými jsou především první dva semestry studia. Podíl studentů, kteří nezískali nárok zapsat se do druhého roku svého studia (tzv. drop out rate), se v prezenčním bakalářském studiu na

FSS ustálil mezi 5-25 %.“ (Pitrová, 2008, s. 36.) U

kombinované formy je počet neúspěšných ještě vyšší, u některých oborů studium neukončí téměř polovina studentů. Odpadovost je dána nejen studijními neúspěchy, ale také rozhodnutím studujících nezapsat se do dalšího semestru či přerušit studium16. 15

Počet přihlášených a počet přijatých uchazečů na FSS MU do bakalářského a magisterského typu studia

kombinované i prezenční formy v letech 2002 až 2007 viz příloha 6. 16

Podrobné informace a údaje týkající se studia na FSS MU se nachází ve výročních zprávách o činnosti

26

5.2 Národní srovnávací zkouška Veřejné VŠ mají v organizaci přijímacího řízení velkou autonomii. Přestože přijímačky pořádané samotnou fakultou mají své výhody, mohou například prověřovat znalosti a dovednosti

potřebné

pro

studium

konkrétního

oboru,

zůstávají

navzájem

neporovnatelné. Společnost Scio přináší do českého vzdělávacího systému NSZ, která prostřednictvím standardizovaných testů umožňuje srovnat náročnost a kvalitu jednotlivých škol i schopnosti uchazečů. Společnost Scio začala v ČR působit v roce 1996, kdy připravila test OSP a začala spolupracovat s fakultami vysokých škol. Scio postupně rozšiřovalo nabídku testů, kromě testu OSP je v roce 2008 možné vykonat v rámci NSZ test ze ZSV, matematiky, přírodních věd a cizích jazyků. Spolupráce společnosti Scio a jednotlivých fakult se děje dvojím způsobem. NSZ mohou být rozhodujícím kritériem pro přijetí a jsou tedy pro uchazeče povinné. Pro využití této varianty se rozhodlo v letošním roce 10 fakult. Jedná se o fakulty s vysokým převisem poptávky (např. FSS MU). Při přijímacím řízení všechny fakulty využívají test OSP, tři z nich ještě další test. NSZ však nemusí být jediným kritériem přijetí, fakulta navíc může přijímačky doplnit o ústní zkoušku, motivační pohovor. NSZ je možno využít i jinak. Účast uchazeče v NSZ je nepovinná, k výsledkům NSZ se přihlíží. Fakulta pak výsledky zohledňuje buď prominutím přijímací zkoušky nebo bonifikací (Scio, 2008b.) V akademickém roce 2006/2007 došlo k podstatné změně v systému přijímacího řízení na vysoké školy. Celkem 28 fakult českých univerzit a vysokých škol se rozhodlo, že bude přijímat uchazeče podle výsledků Národních srovnávacích zkoušek (NSZ). […] V roce 2007 je v rámci NSZ realizováno více než 50 000 zkoušek a účastní se jich zhruba 25 000 uchazečů. Pro rok 2008 se dá podle zájmu fakult i uchazečů očekávat další nárůst, takže podle střízlivého odhadu projde NSZ zhruba 50 000 uchazečů o studium na VŠ (Scio, 2008b. Dostupné na http://www.scio.cz/skoly/vs/vyuzitinsz.asp).

Podmínky složení NSZ jsou pro všechny uchazeče stejné. „Technika tvorby testů FSS MU za jednotlivé roky, v části o pedagogické činnosti. Výročí zprávy jsou k dispozici na internetových stránkách fakulty.

27

i metodika vyhodnocení zaručují plnou srovnatelnost výsledků všech termínů zkoušek.“ (Scio, 2008b. Dostupné na http://www.scio.cz/skoly/vs/vyuzitinsz.asp.) Rozšíření Scio testů umožňuje nejen srovnání kvality a náročnosti VŠ, ale samotní uchazeči zjistí, jaké jsou jejich předpoklady uspět ve studiu ve srovnání s ostatními. Výsledek NSZ se totiž uvádí jako přepočtený percentil, který uchazeči ukazuje, kolik procent uchazečů dosáhlo horšího výsledku než on. Využívání NSZ má své přednosti. Každý uchazeč má možnost vykonat zkoušku ve více termínech a v několika vybraných místech ČR a Slovenska17. Zároveň vykonaná zkouška platí na všechny fakulty, na které se uchazeč hlásí. Tím dochází k omezení vlivu náhody na výsledek a k úspoře času. Testování studijních předpokladů navíc eliminuje vliv typu vystudované SŠ na výsledek, protože nejsou prověřovány memorované znalosti, které uchazeč nabyl studiem. Výhody z přijímacího řízení organizovaným společností Scio plynou i fakultě, které odpadnou starosti o personální zajištění, nalezení vhodných prostor i samotnou tvorbu a vyhodnocení přijímacích testů. Přesto je tato podoba přijímacího řízení kritizována z několika hledisek. Jedná se zejména o finanční zátěž uchazečů, druhým důvodem je, že test OSP nedovede posoudit uchazečův zájem o obor a motivaci ke studiu. Někdy se kritika vztahuje k organizaci zkoušky nebo přímo k úlohám (jejich zadání či vyhodnocení) u jednotlivých testů. V tomto případě má účastník přijímaček možnost podat námitku. Více informací k námitkovému řízení uvádí příloha 7. V následujících pododdílech se věnuji testu OSP a ZSV, které tvoří povinnou součást přijímacího řízení na FSS MU. Test OSP byl vytvořen podle modelu amerického testu GRE, proto ve třetím pododdíle srovnávám NSZ s testy používanými v terciárním systému USA a také ze zkouškou TOEFL.

5.2.1 Test obecných studijních předpokladů Test OSP zkoumá obecné dovednosti a schopnosti18 zájemce o studium. „Nejedná se o zkoušku testující středoškolské znalosti, při řešení úloh se vychází pouze z informací 17

NSZ se v roce 2008 konají v pěti termínech (24.11.2007, 9.2., 29.3., 1.5., 31.5.2008) a na 27 místech v

ČR a ve třech městech na Slovensku (Scio, 2008b.) 18

Na „schopnosti“ se běžně nahlíží jako na relativně stálý, měřitelný a všeobecný akademický potenciál.

28

uvedených přímo v textu zadání.“ (Scio, 2008d. Dostupné na http://scio.cz/in/2vs/ nsz/demo.asp#popisosp.) Zkouška z OSP se skládá ze tří oddílů – verbálního, analytického a kvantitativního. Test obsahuje 105 úloh, výsledek vybírá uchazeč z navržených možností. Na řešení úkolů je vymezeno 105 minut. Každému oddílu je věnováno 35 minut, čas se nesmí mezi jednotlivými částmi přenášet. Oddíly jsou na sobě nezávislé i co se týče jejich vyhodnocení. „To umožňuje fakultám, které výsledky testu využívají v přijímacím řízení, nastavit u různých oddílů různé váhy zohlednění a přizpůsobit tak test svým specifickým potřebám.“ (Scio, 2008c. Dostupné na http://scio.cz/skoly/vs.) Ve verbální části jsou testovány dovednosti práce s textem. Jedná se o přesné porozumění, slovní zásobu, vztahy v textu, schopnost rozlišování významů, orientaci ve složitém a odborném textu. Uchazeči mají porovnávat slova a jejich vzájemný vztah, některé úlohy jsou zaměřeny na doplňování slov. Tyto dovednosti potřebuje potenciální student, aby správně porozuměl sdělení textu, aby pochopil jeho podstatu a informace zařadil do širších souvislostí. Analytický oddíl ověřuje schopnost logického uvažování – přesné vyvozování, práce s více podmínkami, přenášení daných podmínek do nových vztahů. Úkoly testují rychlost operací i organizační schopnosti. Tyto části testu OSP jsou věnovány práci s informacemi. Informační gramotnost je pro rozvoj lidských zdrojů velice důležitá. Ve srovnání se světem si ČR nevede v literární gramotnosti dobře. „Nasvědčuje to tomu, že největší handicap české populace spočívá v aktivním přístupu k informacím – úspěch v literární gramotnosti byl totiž nejvíce citlivý na schopnost podle určitých kritérií třídit, zobecňovat, porovnávat a kombinovat spíše než přesně vymezenou informaci nalézt a reprodukovat.“ (Czesaná, Kofroňová, Vymazal, Havlíčková, 2004, s. 50.) „Rozvíjení informační gramotnosti patří mezi hlavní rysy dobrého školního vzdělání, které by vedle poskytování hotových a zpracovaných informací (a jejich učení nazpaměť) mělo vždy obsahovat silný prvek samostatné a tvořivé práce s informacemi, včetně rozvíjení moderních metod jejich sběru a zpracování.“ (MPSV, Úřad vlády ČR, 2003, s. 20.) V kvantitativním oddílu je sledována práce s kvantitou. Úkoly zkoumají použití závislých a nezávislých proměnných, operace, funkce, grafické vyjádření kvantity, čtení Toto pojetí ale podle Gillborna a Youdell (2001) odráží hrubé a regresivní představy inteligence, které pouze přeustavuje do přijatelnější podoby.

29

grafů, procenta, zlomky, trojčlenku, slovní úlohy, základy geometrie. Pro splnění úkolů je nutná určitá úroveň základních znalostí. Testována je schopnost porozumění abstraktním pojmům a číslům. Zejména kvantitativní oddíl je koncipován tak, aby uchazeč ve vymezeném čase zvládl vyřešit přibližně polovinu úkolů. Čas je v celém testu OSP důležitým faktorem. Rychlé řešení úloh v testu odráží rychlost přípravy a splnění studijních požadavků.

5.2.2 Test základů společenských věd Obsah testu ZSV vychází ze stejnojmenného předmětu, který se vyučuje na gymnáziích. Test obsahuje 60 úkolů, které uchazeč řeší během 60 minut. Zkouška je rozdělela do tří částí. První je zaměřena na společnost a jedince, testuje znalosti psychologie, sociologie a filozofie. Oddíl stát a právo obsahuje úlohy z oboru práva a politologie. Poslední část hospodářství a svět zahrnuje úlohy z oboru ekonomie, evropské integrace a moderních dějin. Dějepisná část ověřuje znalosti mezinárodních událostí po roce 1848. Testovány nejsou jen naučená fakta, ale i dovednost fakta využívat a zobecňovat (Scio, 2008e.)

5.2.3

Srovnání

NSZ

s testy

používanými

v terciárním

vzdělávacím

systému USA a zkouškou TOEFL Test OSP vytvořený společností Scio byl vystavěn po vzoru amerického testu GRE, který se využívá od roku 1966 jako kritérium pro přijetí na VŠ do magisterského studijního programu v USA. Do bakalářského programu se přijímá na základě testu Scholastic Aptitude Test (SAT). Americkým zkouškám GRE, SAT a české NSZ je společné to, že se jedná o standardizované testy, které nevychází z náplně některého konkrétního

předmětu

vyučovanému

na

SŠ.

Testována

je

způsobilost

k vysokoškolskému studiu. Testy vychází z předpokladu, že prověřování dovedností dá stejnou šanci absolventům různých typů SŠ a je tudíž objektivnější. Obecný test GRE prověřuje verbální porozumění, kvantitativní usuzování, kritické myšlení a analytické dovednosti v písemném projevu, které jsou osvojovány v dlouhodobém procesu. Posuzovány jsou akademické vědomosti a dovednosti potřebné k úspěšnému studiu, umožňuje srovnat kvalifikaci uchazečů z odlišných vzdělávacích

30

prostředí a zemí původu. Zkouška GRE je velice rozšířená, ročně ji absolvuje více než 550 000 studentů (ETS, 2008b.) Neomezuje se pouze na obecné studijní předpoklady, test lze skládat z předmětů jako je matematika, biologie, celkem z osmi předmětů. GRE se skládá ze tří částí – verbální, kvantitativní a analytické. Oddíl verbálního porozumění prověřuje schopnost analyzovat psaný text, vztahy mezi jednotlivými částmi a syntetizovat informace z textu získané. Kvantitativní část testuje základní matematické dovednosti. Analytická část se orientuje na kritické myšlení a analytické dovednosti v písemném projevu, zároveň na schopnost vyjádřit a podpořit vlastní názory, analyzovat argumenty. Na absolvování testu je vyhrazen čas 3 hodiny, 15 minut nebo 3 hodiny, 45 minut v závislosti na formě zkoušky19 (ETS, 2008b.) Test SAT má podobný obsah i cíl jako GRE. Zkouška logického myšlení SAT prověřuje dovednosti kritického myšlení – analyzování a řešení problémů, tvořící předpoklady studijních úspěchů na vysoké škole. Test SAT se skládá z matematické části, z oddílu čtení a psaní (Collegeboard, 2008.) NSZ bývá srovnávána také se zkouškou TOEFL (Test of English as a Foreign Language). Oproti testu GRE a SAT netestuje studijní předpoklady, ale znalost americké angličtiny. Zkouška TOEFL je jednotná pro všechny uchazeče a umožňuje tak jejich srovnání. Mezinárodní zkouška slouží k hodnocení úrovně angličtiny u uchazečů o studium v anglickém jazyce, u nichž tento jazyk není rodným jazykem. V současnosti se více než 6000 institucí a agentur v 110 zemích spoléhá na výsledek zkoušky TOEFL jako na kritérium pro výběr studentů se schopnostmi potřebnými pro úspěšné používání angličtiny. V rámci testu jsou prověřovány jednotlivé jazykové schopnosti – porozumění mluvenému projevu, čtenému textu, schopnost psát a mluvit v cizím jazyce. Některé úkoly jsou integrované, uchazeči při jejich plnění musí kombinovat více schopností, čímž se úlohy přibližují reálným situacím (ETS, 2008a.) Podobnost mezi NSZ a zkouškou TOEFL tkví v tom, že oba testy se skládají ze specifických otázek, jejichž forma nemusí všem účastníkům zkoušky vyhovovat. Neuspět u těchto testů může tedy i ten, kdo umí anglicky, či má studijní předpoklady, ale tato forma testování mu nevyhovuje, dělá mu problém odpovědět na tento typ otázek. Sporné je, zda se na tyto testy dá naučit a jestli uspěje opravdu ten, kdo studijní potenciál (popřípadě znalost 19

Zkouška GRE má dvě formy. Novější počítačová forma zabere 3 hodiny, 15 minut, pro papírovou

podobu testu je vyhrazen čas o půl hodiny delší.

31

angličtiny) prokázal, či ten, kdo testy nejvíce procvičoval nebo využíval jinou přípravu.

5.3 Analýza dat z Informačního systému MU 5.3.1. Struktura uchazečů o studium na FSS MU Velikost souboru „Uchazeči“ je 27 464 osob20. Počet přihlášek do jednotlivých akademických let se postupně zvyšoval. V prvním sledovaném roce podalo přihlášku 1387 osob (5,1 % ze vzorku), nejvyšší zájem o studium byl v roce 2007, kdy přihlášku

Počet podaných přihlášek .

podalo 8909 osob (32,4 %).

10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Akademický rok

Graf 5.1 Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle počtu podaných přihlášek Rozdělení uchazečů na základě pohlaví je velice nerovnoměrné. O studium na FSS MU se častěji uchází ženy, ve vzorku jsou zastoupeny 71 %, zatímco mužů se ke studiu hlásí 29 %.

20

Velikost souboru „Uchazeči“ je dána počtem podaných přihlášek ke studiu na FSS MU. Někteří lidé

jsou počítáni vícekrát, podle toho, kolik přihlášek ke studiu podali. Pro lepší srozumitelnost však v následujícím textu používám označení uchazeči, i když by počet přihlášek byl přesnější.

32

Tabulka 5.2 Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle pohlaví Muž Žena Celkem

Relativní četnost 29,2 70,8 100

Absolutní četnost 8006 19458 27464

Průměrný věk uchazečů o studium je v době podávání přihlášky 21,2 let při směrodatné odchylce 4,1 roky. Nejmladšímu účastníkovi přijímaček bylo 17 let, nejstarší účastník byl ve věku 63 let. Většina uchazečů (95 %) je svobodných, 4 % sezdaných a 1 % rozvedených. Přestože je na FSS MU umožněno studovat i cizincům, hlásí se ke studiu v 93 % (N=25461) lidé mající trvalé bydliště v ČR. Zahraniční uchazeči (ze Slovenska) představují 7 % (N=1989) případů. Procentuální rozložení uchazečů podle okresu bydliště21 nedává příliš smysl. Vzhledem k velikému počtu variant nepřesahuje procentuální rozložení jednotlivých okresů 3 %. Výjimkou je okres Brno–město, v němž má trvalé bydliště 22 % uchazečů, v okresu Hlavní město Praha 6 % a v Brně– venkově 5 % uchazečů. Procentuální rozložení nám však poskytuje zajímavou informaci v tom, že na FSS MU se hlásí zájemci z celé České republiky, celkem ze 77 okresů. Podle kraje trvalého bydliště zjistíme, že 38 % uchazečů pochází z Jihomoravského kraje, 12 % z Moravskoslezského, 8 % ze Zlínského, 7 % z Olomouckého a 7 % z Vysočiny. Důležitým údajem, který jsem z IS získala, je absolvovaná střední škola. Proměnnou jsem rekódovala na typ SŠ22. Absolvovanou SŠ se nepodařilo zjistit u 595 osob. Ke studiu na FSS MU se ve sledovaném období přihlásili převážně absolventi gymnázií. Celkem jich bylo 74 %. Následují absolventi SOŠ, jichž se k přijímacímu řízení přihlásilo 24 %. Absolventů SOU byla 2 %.

21

22

Platí pouze pro osoby mající trvalé bydliště v ČR. Podle názvu středních škol jsem vytvořila tyto varianty – gymnázium, střední odborná škola, střední

odborné učiliště a zahraniční škola. Vzhledem k nízkému zastoupení SOŠ a SOU jsem typy SŠ dále nerozlišovala podle oboru zaměření.

33

Počet uchazečů

25000 20000 15000 10000 5000 0 GYM

SOŠ

SOU

Typ střední školy

Graf 5.2 Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle typu absolvované SŠ

Více než polovina (58 %) osob podává přihlášku ke studiu hned po absolvování SŠ. V 16 % případů se hlásí lidé ze zaměstnání, což může mí řadu příčin. Uchazeč nemusel uspět u přijímaček, na rok si našel zaměstnání a přijetí na VŠ zkouší znovu, uchazečům nedovoluje finanční situace věnovat se pouze studiu, vykonávané zaměstnání vyžaduje doplnění či zvýšení kvalifikace, také to může být způsobeno touhou uchazeče po seberealizaci. Z VŠ se do bakalářského studia hlásí 15 % osob. Po 3

Počet uchazečů

% uchazečů přichází z domácnosti nebo z VOŠ.

20000 15000 10000 5000 Z domácnosti

Vyšší odborné školy

Odjinud

Z vysoké školy

Ze zaměstnání

Ze střední školy

0

Odkud se uchazeč hlásí na VŠ

Graf 5.3 Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle pozice, odkud se uchazeč hlásí na VŠ

34

V souboru dále rozlišuji, do jaké formy studia se uchazeč hlásí. 75 % osob se hlásí do prezenční formy studia, 25 % do formy kombinované. Z nabídky studia na FSS MU je širší možnost dvouoborového studia, čemuž odpovídá i podíl podaných přihlášek. Většina uchazečů (88 %) podává přihlášku k dvouoborovému studiu, 12 % k jednooborovému. Zde bude ovšem lepší srovnat až údaje za jednotlivé akademické roky, protože zpočátku sledovaného období nebylo možné se přihlásit do všech zmíněných forem studia. Zajímavé je porovnat průměrný věk uchazečů vzhledem k tomu, do jaké formy studia se hlásí. Zájemcům o prezenční formu studia je v průměru 19,7 let při směrodatné odchylce 1,6 roku, zatímco zájemci o kombinovanou formu jsou v době podání přihlášky v průměru o 6 let starší (jejich průměrný věk je 25,6 při směrodatné odchylce 5,9 roku). Tento rozdíl lze interpretovat tak, že do prezenčního studia se hlásí lidé převážně přímo po absolvování sekundárního vzdělávání a kontinuálně tak pokračují ve vzdělávací dráze, zatímco kombinovanou formu volí ti, kterým lépe umožňuje sladit požadavky školy, rodiny a zaměstnání. Řada uchazečů využívá možnosti mezifakultního studia, kdy jeden z oborů studuje na FSS a druhý na jiné fakultě. Celkem se jedná o 9 % uchazečů.

Počet uchazečů

20000 15000 10000 5000 0 Prezenční Prezenční Kombinované Kombinované jednooborové dvouoborové jednooborové dvouoborové Forma studia

Graf 5.4 Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle formy studia Ze všech uchazečů bylo přijato23 24 % (N=6504), ale 17 % z přijatých přijetí 23

Proměnná rozhodnutí přijímacího řízení vznikla rekódováním z původní proměnné. Varianta „přijat“

35

odmítlo (mohli se hlásit do více studií, být do všech přijati a následně vybrat nejchtěnější kombinaci, někteří mohli dát přednost jiné škole). Nepřijato bylo 76 % zájemců. Při analýze výsledků u přijímací zkoušky používám tří proměnných. První je výsledek testu OSP, druhý ze ZSV, nakonec pracuji se součtem těchto testů. Hodnota Scio skóre představuje dosažený percentil24 u přijímací zkoušky. Proto výsledky testu OSP a ZSV nabývají hodnot v rozmezí od 0 do 100. V testu OSP je hodnota mediánu25 61,66 bodů, v testu ZSV 59,37 bodů. Celkové Scio skóre se u uchazečů pohybovalo v rozmezí 0 až 199,85 bodů, medián je 120,52 bodů. V souboru uchazečů jsem zjišťovala, které proměnné ovlivňují výsledek u přijímaček. Scio skóre v tomto případě vystupuje jako závisle proměnná. Pro měření asociace používám koeficientu eta nebo Pearsonův koeficient v závislosti na typu proměnných. Nejprve jsem zjišťovala souvislost mezi pohlavím uchazeče a výsledkem u přijímacího řízení. Koeficienty si nechávám vypočítat zvlášť pro výsledek testu OSP, ZSV a pro výsledné Scio skóre. Hodnota statistické signifikace velí zamítnou nulovou hypotézu o neexistenci rozdílů ve všech třech případech. Koeficient eta26 značí nízkou souvislost mezi pohlavím uchazeče a dosaženým výsledkem u přijímaček. Zajímavé výsledky získáváme výpočtem korelací pro typ absolvované střední školy. Rozdíly ve

zahrnuje znaky přijat, přijat na náhradní obor po nepřijetí na původní obor, přijat bez přijímací zkoušky, přijat mimo přijímací řízení, přijat na základě obnovy řízení, přijat ke studiu v programech celoživotního vzdělávání, přijat na 2. náhradní obor po nepřijetí na původní obor, přijat autoremedurou, přijat rektorem, varianta „odmítl přijetí“ zahrnuje znaky odmítl přijetí, odmítl přijetí po přijetí rektorem, odmítl přijetí po přijetí autoremedurou a odmítl přijetí po obnově řízení, varianta „nepřijat“ zahrnuje znaky nepřijat pro neprospěch u přijímací zkoušky, nepřijat pro nesplnění podmínek přijímacího řízení, nepřijat pro nedostačující kapacitu oboru, nepřijat rektorem. 24

Definitivní výsledek NSZ udává harmonizovaný (přepočtený) percentil, který umožňuje porovnat

výsledky různých účastníků zkoušek v různých termínech a za použití různých variant testů. U testu OSP a ZSV je harmonizovaný percentil vypočítáván pro každou za tří částí zvlášť. Fakultám je pak předáván celkový harmonizovaný percentil, což je výsledek po zvážení jednotlivých oddílů testu (Scio, 2008f. Dostupné na http://www.scio.cz/in/2vs/nsz/percentil.asp). 25

Při prezentaci Scio skóre nepoužívám vzhledem k vysoké hodnotě směrodatné odchylky průměr, který

je citlivý na extrémní hodnoty, ale využívám pro prezentaci střední hodnoty medián. 26

Hodnota koeficientu eta mezi pohlavím uchazeče a výsledku u přijímaček je u testu OSP 0,15, u testu

ZSV 0,16 a u výsledného skóre 0,17.

36

výsledcích jsou patrné již ze srovnání průměrného dosažené skóre v závislosti na typu SŠ27. Koeficient eta nabývá hodnoty 0,37 u testu OSP i ZSV, při součtu Scio testů je jeho hodnota 0,4, což už značí střední až podstatnou souvislost. Nejvíce uchazečů se na VŠ hlásí přímo ze SŠ. Pokračují tak ve vzdělávací dráze, studijní návyky nejsou přerušeny. Tomu odpovídá i průměrné dosažené skóre ve Scio testech, kdy lidé, kteří se hlásí na VŠ ze SŠ dosahují druhých nejlepších výsledků ve všech sledovaných testech28. Zjištěná korelace mezi pozicí, odkud se uchazeč hlásí, a dosaženými výsledky je nízká až střední, hodnota koeficientu eta se pohybuje v rozmezí 1,8 až 2,1. Poslední sledovanou proměnnou je věk uchazeče. Vypočtená korelace je signifikantní na hladině 0,01 ve všech případech, ale hodnota Pearsonova koeficientu je velice nízká, což znamená žádnou souvislost. Pouze u testu OSP je vypočtená korelace - 0,14. Záporné znaménko značí, že čím starší uchazeč je, tím nižního výsledku dosáhne. Tento výsledek lze interpretovat tak, že u přijímacího řízení vykazují lepší výsledky ti, kteří absolvují přijímačky hned po absolvování střední školy. Při nepřerušované vzdělávací dráze má uchazeč v živé paměti způsoby řešení příkladů, v rámci některých předmětů procvičují vzorové příklady přijímaček, studijní návyky nejsou přerušeny například dobou strávenou v zaměstnání. Druhé vysvětlení lze nalézt v tom, že se jedná o test studijních předpokladů. Důraz na rozvíjení studijních schopností začaly SŠ uplatňovat nedávno, a proto může tento typ testu dělat problémy starším uchazečům, kteří byli zvyklí na získávání znalostí a memorování faktů. Tuto domněnku podporuje již zmíněný výsledek – u testu ze ZSV, pro jehož úspěšné splnění jsou důležité odborné znalosti, souvislost mezi věkem a výsledkem už není.

5.3.1.1 Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle studijní formy a oborů v letech 2002 až 2007 V následující části se zabývám strukturou souboru „Uchazeči“ z hlediska studijních forem a oborů, do nichž podávali přihlášky, avšak zvlášť pro jednotlivé akademické

27

Například při výsledku testu OSP dosahovali gymnazisti průměrného skóre 64,1 bodů, zatímco

absolventi SOŠ jen 42,2 bodů a absolventi SOU 34,6 bodů. 28

Předstiženi jsou jen absolventy vysokých škol. Třetí nejvyšší skóre dosahují uchazeči hlásící se

z domácnosti následovaní těmi, jež podávají přihlášku ze zaměstnání. Zajímavé je, že absolventi VOŠ se zařadili s výsledky až na pátou příčku

37

roky. Aby byla struktura souboru kompletní, zjišťovala jsem i sociodemografické charakteristiky souboru v jednotlivých letech a jejich vliv na studijní výsledky. Výsledky jsou k dispozici v příloze 8. Zájem o studium na FSS MU je značný, poptávka po studiu vysoce převyšuje nabídku a počet uchazečů se každým rokem zvyšuje. Počet podaných přihlášek se ve vzorku pohybuje v letech 2002 až 2007 od 1387 do 8909 a kopíruje tak vzrůstající tendenci základního souboru, z něhož byl vzorek vybrán. Počet přijatých uchazečů je ve vzorku nadhodnocen, protože v roce 2002 bylo ze všech uchazečů přijato 13,4 % ze základního souboru, zatímco ve vzorku 20 % a tento rozdíl existuje ve všech letech. Graf 5.5 představuje rozložení uchazečů podle rozhodnutí přijímacího řízení. Celkový počet přijatých uchazečů představuje součet kategorie přijat a odmítl přijetí, avšak pro

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Přijat

20 08 20 07 /

20 07 20 06 /

20 06 20 05 /

20 05 20 04 /

20 03 /

20 02 /

20 04

Odmítl přijetí Nepřijat

20 03

Podíl uchazečů .

lepší ilustraci výsledků přijímacího řízení uvádím tyto kategorie odděleně.

Akademický rok

Graf 5.5 Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle rozhodnutí přijímacího řízení včetně odmítnutí přijetí uchazečem v letech 2002 – 2007 (v %)

FSS MU v akademickém roce 2002/2003 zajišťovala dvouoborové studium v prezenční i kombinované formě, jednooborové studium v té době neexistovalo. Postupně docházelo k rozšiřování nabídky studijních oborů i možnosti studovat jednooborově. Většina uchazečů ze vzorku volí prezenční dvouoborovou formu studia, podíl kombinovaných studentů se snižuje z 43 % v roce 2002 k 21 % v roce 2006.

38

80 70

68

57

60 Podíl uchazečů .

65

64

71

68

50

Prezenční jednooborové Prezenční dvouoborové

43 36

40

27

30

Kombinované jednooborové

23

20 9

8

10

9

9

16

12

10

Kombinované dvouoborové

6

/2 00 8 20 07

20 06

/2 00 7

/2 00 6 20 05

/2 00 5 20 04

/2 00 4 20 03

20 02

/2 00 3

0

Akademický rok

Graf 5.6 Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle formy studia v letech 2002 2007 (v %)

V roce 2002 se uchazeči mohli hlásit do 6 oborů z nabídky FSS MU v kombinované a prezenční formě i využívat možnosti mezifakultního studia. Ve vzorku jsou zastoupeny všechny nabízené obory, jedná se o mezinárodní vztahy a evropská studia, politologii, psychologii, sociologii, sociální politiku a sociální práci a žurnalistiku. Postupně docházelo k rozšiřování nabídky oborů na FSS MU, přičemž fakulta zajišťovala v akademickém roce 2007/2008 výuku už v 11 prezenčních oborech a v 8 kombinovaných29. Počet přihlášek ze vzorku do jednotlivých oborů a obou forem studia je k dispozici v příloze 9. S růstem podaných přihlášek vzrůstá i počet zájemců o mezifakultní studium a to ze 71 k 743 uchazečům v roce 2007. Nejčastěji se jedná o kombinaci s FF MU. Od akademického roku 2004/2005 zajišťuje fakulta jednooborové studium v prezenční formě. Jedná se o obory evropská studia, mezinárodní vztahy, politologie a sociologie. O 2 roky později byla nabídka rozšířena o kombinovanou formu oboru politologie, sociologie a sociální politika a sociální práce. Celkem šlo tedy

29

Blíže k otevíraným oborům na FSS MU ve sledovaném období viz příloha 5.

39

studovat na konci sledovaného období 5 jednooborů. Počet podaných přihlášek ke studiu jednooborů ve vzorku znázorňují tabulky 0.9 a 0.10 v příloze 10. Porovnání struktury uchazečů podle jednotlivých oborů se základním souborem provádím z toho důvodu, abych zjistila, zda jsou ve vzorku zastoupeny všechny studijní obory nacházející se v nabídce FSS MU. Ve vzorku není vynechán žádný obor bakalářského typu, zastoupeny jsou všechny formy studia, jednoobory i kombinace dvou oborů. Nechybí ani uchazeči o mezifakultní studium.

5.3.1.2 Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle studijních oborů v letech 2002 až 2007 Strukturu

uchazečů

porovnám

podle

jednotlivých

oborů,

prezentovat

budu

nejvýznamnější rozdíly. I když v celém souboru uchazečů jsou ženy zastoupeny 71 % ku 29 % mužů, jsou obory, kde více jak polovinu přihlášených tvoří muži. Jedná se o bezpečnostní a strategická studia (BSS), kde je podíl mužů 54 % a politologii s 51 % mužů. Nachází se ale obory, kde zastoupení mužů nedosahuje ani 20 % (genderová studia, sociální politika a sociální práce (SPSP) a sociální antropologie). Věk uchazečů je v rámci jednotlivých oborů poměrně vyrovnaný. Nejmladší uchazeči se hlásí ke studiu BSS, je jim v průměru 19,8 let, uchazeči o studium SPSP mají nejvyšší průměrný věk 22,5 roku. Tento rozdíl je dán i odlišnostmi v pozicích, odkud se uchazeči hlásí, protože nejvyšší podíl osob hlásící se ke studiu na VŠ ze SŠ tvoří právě uchazeči o BSS (72 %), zatímco ke studiu SPSP podávají zájemci přihlášku ve 26 % ze zaměstnání, v 10 % z VŠ, v 8 % z VOŠ a v 5 % z domácnosti. Zajímavý je rok 2002/2003, kdy byl naposledy otevřen obor mezinárodní vztahy a evropská studia. Přímo ze SŠ se hlásilo pouhých 39 %, zatímco z VŠ bylo 22 % uchazečů, což je nejvyšší podíl ze všech oborů ve sledovaném období v této kategorii. Mezi obory BSS a SPSP jsou největší rozdíly i co se týče typu absolvované střední školy uchazečů. 82 % gymnazistů podává přihlášku ke studiu BSS a sociální antropologie, zatímco jen 64 % ke studiu SPSP. Tento obor naopak volí největší podíl absolventů SOŠ (32 %) a SOU (3 %) v porovnání s ostatními obory. Ze vzorku bylo přijato nejvíce uchazečů ke studiu politologie, BSS a environmentálních studií, kde podíl přijatých přesahuje 30 %, avšak téměř pětina přijatých do těchto oborů přijetí odmítne. Nejmenší šanci mají uchazeči o psychologii, kde je přijatých pouze 13,3 %.

40

5.3.2 Struktura přijatých uchazečů o studium na FSS MU Při analýze dále pracuji s výsledky z přijímacího řízení jako s nezávisle proměnnou, kdy se pokusím zjistit, zda dosažené Scio skóre ovlivňuje dosažené výsledky během studia. Soubor přijatých tvoří 6262 jednotek. Se vzrůstem podaných přihlášek rostl i počet přijatých uchazečů v letech 2002 až 2007. Výjimkou je rok 2006, který je

Počet přijatých uchazečů .

proporcionálně nejvíce zastoupen a to 29 %.

2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Akademický rok

Graf 5.7 Struktura přijatých uchazečů na FSS MU v letech 2002 - 2007

U přijímaček byli častěji úspěšní muži. Jejich podíl v souboru přijatých činí 41 % ku 59 % žen, zatímco v souboru uchazečů bylo mužů jen 29 %. Průměrný věk přijatých 21,4 let (při směrodatné odchylce 4,2) je téměř shodný s věkem uchazečů. Nejstaršímu přijatému uchazeči bylo v době podávání přihlášky 57 let, nejmladšímu 17 let. Strukturu souboru uchazečů kopíruje soubor přijatých v proměnné rodinný stav a ve všech sledovaných proměnných týkajících se místa trvalého bydliště30. Odlišnosti ve struktuře souborů se nachází v úspěšnosti u přijímaček v závislosti na typu absolvované SŠ a pozice, odkud se uchazeč hlásí. I když nejvíce přihlášek

30

Sociodemografické charakteristiky souboru „Přijatí“ v letech 2002 až 2007 se nachází v příloze 11.

41

podávají absolventi gymnázií, jejich podíl na přijatých je ještě větší. Tvoří 88 % přijatých, následují je absolventi SOŠ s 10 %, po 1 % jsou přijati absolventi SOU a zahraničních škol. Dobrého výsledku u přijímaček dosahují uchazeči podávající přihlášku z VŠ. Zatímco v souboru uchazeči tvořili 15 %, v souboru přijatých je jich již 22 %. Stejné zastoupení mají osoby hlásící se z domácnosti, u všech ostatních se podíl v souboru

60 50 40 30 20 10

Odjinud

Z domácnosti

Ze zaměstnání

Z vysoké školy

Z vyšší odborné školy

0

Ze střední školy

Podíl přijatých uchazečů

přijatých oproti souboru uchazečů snížil.

Odkud se přijatý uchazeč hlásil na VŠ

Graf 5.8 Struktura přijatých uchazečů na FSS MU podle pozice, odkud byla podána přihláška na VŠ (v %)

FSS MU zajišťuje prezenční i kombinované studium, jednooborové i dvouoborové. Protože nabídka dvouoborového studia je širší (včetně možnosti mezifakultního studia), je také její podíl na přijetí nejvyšší. Do prezenční dvouoborové formy je přijato 3924 osob (63 % ze vzorku), do kombinované formy 1420 uchazečů (23 %). Ke studiu jednoho oboru bylo přijato celkem 918 uchazečů, ze vzorku 9 % do prezenční formy a 6 % do kombinované.

42

Počet přijatých uchazečů

4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Prezenční jednooborové

Prezenční dvouoborové

Kombinované jednooborové

Kombinované dvouoborové

Forma studia

Graf 5.9 Struktura přijatých uchazečů na FSS MU podle formy studia

Pro přijetí na FSS MU je potřeba dosáhnout poměrně vysokého Scio skóre. Medián u testu OSP se rovná 87,67 bodů, u testu ZSV 90. Výsledné Scio skóre má medián 175 bodů. Rozpětí u všech výsledků je široké, například u součtu testů se pohybuje v rozmezí 31,44 a 199,85 body. Rozsah je dán tím, že v souboru jsou zahrnuti i ti uchazeči (celkem 4 %), kteří byli přijati jiným způsobem31 než na základě výsledků Scio testů. Ze všech přijatých uchazečů přijetí odmítlo 13 %. Ne všichni uchazeči byli přijati na obor, který preferovali. Celkem 5 % uchazečů bylo přijato na náhradní obor po nepřijetí na obor původní. Vzorek přijatých dále netvoří jen ti studenti, kteří úspěšně studují. Užitečné je proto sledovat i stav studia32 u všech osob. Celkem 33 % osob ze souboru přijetí odmítlo, stejný podíl tvoří studenti s aktivním studiem. 4 % studentů školu přerušila, 3 % přestoupila na jiný studijní program. Studium úspěšně ukončilo včetně státní 31

Varianta „přijat jiným způsobem“ vznikla sloučením znaků přijat mimo přijímací řízení, přijat na

základě obnovy řízení, přijat autoremedurou, přijat rektorem. 32

Pro lepší přehlednost jsem stav studia rekódovala do sedmi proměnných – „aktivní studium“ je tvořeno

znaky řádný zápis, řádný zápis po přestupu, krátkodobý studijní pobyt v zahraničí, návrat z krátkodobého studijního pobytu v zahraničí, návrat po přerušení studia, „odmítl přijetí“ vzniklo sloučením znaků odmítl přijetí a přijat ke studiu, dosud nezapsán, „zanechání studia“ tvoří znaky zanechání studia nezapsáním a zanechání studia písemným oznámením. Ostatní proměnné jsou ponechány v původní formě.

43

zkoušky 6 % uchazečů. Toto nízké číslo je dáno tím, že ke státní závěrečné zkoušce dospěli pouze ti studenti ze souboru, kteří byli přijati v letech 2002 – 2005. 10 % studentů muselo ukončit studium pro nesplnění požadavků, přičemž dalších 12 % osob studia zanechalo. Souvislost mezi stavem studia a studijním průměrem je středně silná, přičemž studenti s aktivním studiem a ti, jež ukončili studium státní zkouškou, dosahují o stupeň lepšího průměru než ti, co studia zanechali nebo museli ukončit studium pro nesplnění požadavků.

Podíl přijatých uchazečů .

35 30 25 20 15 10 5 Zanechání studia

Ukončení studia včetně státní

Přerušení studia

Aktivní studium

0

Stav studia

Graf 5.10 Struktura přijatých uchazečů na FSS MU podle stavu studia

5.3.2.1 Scio skóre a studijní výsledky V souboru přijatých se podařilo zjistit u 519 osob studijní průměr na SŠ. Proto ještě jednou i v tomto souboru vystoupí Scio skóre jako závisle proměnná a to vzhledem ke studijnímu průměru na SŠ. Průměr dosažených výsledků na SŠ u přijatých uchazečů se pohybuje v rozmezí 1 a 3,42, přičemž průměrná hodnota je 1,67. Vypočtená korelace mezi průměrem na SŠ a výsledkem u přijímaček je signifikantní na hladině 0,01 ve všech případech. Hodnota Pearsonova koeficientu značí nízkou souvislost u testu OSP, protože se rovná -0,13, ale u testu ZSV a výsledného Scio skóre je korelace střední, hodnota Pearsonova koeficientu je u testu ZSV -0,26 a ve druhém případě -0,25.

44

Z vypočtené korelace tedy vyplývá, že čím nižšího studijního průměru na SŠ student dosáhl, tím lépe uspěl u přijímacího řízení. Ze studijních výsledků na FSS MU u přijatých studentů sleduji studijní průměr, jehož průměrná hodnota je v souboru 2,5, percentil studia33 a dále výsledek u státní závěrečné zkoušky a z bakalářské diplomové práce. Státní závěrečnou zkoušku složilo 335 osob ze souboru přijatých s průměrným výsledkem 1,86, bakalářskou práci obhájilo 369 osob s dosaženým průměrným výsledkem 1,67. Nejprve jsem zjišťovala korelace mezi výsledkem u přijímacího řízení a studijním průměrem na FSS MU. Vypočtená korelace u testu OSP je nízká (-0,12), byť signifikantní. Nízká hodnota Pearsonova koeficientu značí nízkou souvislost mezi sledovanými proměnnými. Mezi výsledkem z testu ZSV, celkovým Scio skóre a prospěchem je nízká až střední souvislost, protože Pearsonův korelační koeficient nabývá hodnoty -0,19 v prvním případě a -0,2 u výsledného skóre. Stejnou souvislost nacházíme i mezi Scio skóre a percentilem studia na FSS MU, jehož medián je v souboru přijatých 61 bodů. U součtu obou testů je souvislost nejvyšší, protože korelační koeficient je -0,27. Tyto výsledky jsou zajímavé především v tom, že naměřená souvislost mezi výsledkem přijímacího řízení a studijním prospěchem je silnější u znalostního testu (tedy testu ZSV), navzdory očekávání, že právě prokázané studijní předpoklady budou mít větší vliv na studijní výsledky. I mezi výsledkem u přijímaček a získanou známkou u státnic a z bakalářské diplomové práce existuje korelace34 a to ve stejném směru jako u všech předchozích proměnných. Tedy se vzrůstajícím dosaženým skóre u přijímaček se zlepšuje studijní prospěch. Pokud však sledujeme korelace mezi výsledkem u přijímaček a studijním prospěchem zvlášť pro jednotlivé akademické roky, není souvislost tak jasná. Nejprve se podívám na Scio skóre a studijní průměr na MU. Nízkou souvislost (signifikantní na hladině významnosti 0,01) mezi studijním průměrem a testem OSP nacházíme pouze ve třech letech35, v ostatních případech vztah mezi výsledkem testu OSP a studijními 33

Čím nižší percentil studia je, tím má student lepší výsledky. Percentil vyjadřuje mezi kolik procent

nejlepších studentů student patří. 34

Hodnota korelačního koeficientu u bakalářské práce se pohybuje v rozmezí -0,13 u testu OSP

(signifikantní na hladině významnosti 0,05) a -0,19 u výsledného Scio skóre (signifikantní na hladině významnosti 0,01), u dosažené známky u státnic od -0,16 do -0,23. 35

Pearsonův korelační koeficient se rovná -0,2 v roce 2003, -0,16 v roce 2005 a -0,15 v roce 2007.

45

výsledky neexistuje. Test ZSV vychází o něco lépe, naměřené korelace se pohybují v rozmezí -0,14 až -0,25, pouze v roce 2002 nebyla souvislost zjištěna. Výsledné Scio skóre koreluje se studijním průměrem v některých případech až středně silně36. Směr vztahu mezi těmito proměnnými je takový, že s vyšším výsledkem z přijímaček se zlepšuje studijní průměr. Nejsilnější souvislost mezi sledovanými proměnnými jsem naměřila při zjišťování korelace mezi percentilem studia a Scio výsledkem. Pouze s jednou výjimkou byla u všech kombinací naměřena minimálně nízká souvislost, přičemž nejsilnější korelace byla zjištěna u výsledného Scio skóre v roce 2005, kdy se Pearsonův koeficient rovnal 0,34. Zajímavé je, že silnější korelace je naměřena u testu ZSV v porovnání s testem OSP37. Výsledek u státnic a z diplomové práce zjišťuji do roku 2004, poté se počet osob, které studium ukončily, rapidně snižuje. Až střední souvislost mezi výsledným Scio skóre a známkou u státnic a bakalářky získáme v prvních dvou sledovaných letech, ale například v roce 2004 mezi výsledkem bakalářské práce a Scio výsledkem neexistuje souvislost v žádném případě. Ani porovnáním testu OSP s testem ZSV nenajdeme žádné pravidlo ve vlivu na výsledek ukončení studia.

5.3.2.2 Struktura přijatých uchazečů na FSS MU podle údajů o studiu v letech 2002 až 2007 Ze studijních údajů je důležité sledovat stav studia, který se v závislosti na akademických letech výrazně odlišuje. Je to dáno z toho důvodu, že sledované období je 6 let. Proto většina studentů přijatých v počátečních letech tohoto období má studium již ukončeno, zatímco uchazeči přijatí v roce 2005 a později mají aktivní studium v 34 % až 47 %. Z toho důvodu chybí v grafu 5.11 u roku 2006 a 2007 varianta ukončení studia včetně státní zkoušky. Musíme mít dále na zřeteli, že snižující se počet studentů, kteří zanechali studia či ho přerušili neznamená ve skutečnosti, že později přijatí studenti

36

V roce 2003 byla naměřena hodnota Pearsonova koeficientu -0,28, o dva roky později -0,27.

37

Roku 2004 byl rozdíl mezi testem OSP a ZSV nejvíce zřetelný. Naměřená korelace u testu OSP byla

sice signifikantní na hladině významnosti 0,05, ale natolik nízká, že můžeme říci, že mezi výsledem testu OSP a percentilem studia souvislost v tomto roce neexistovala. Oproti tomu korelační koeficient u testu ZSV nabyl hodnoty -0,3, tedy střední souvislosti.

46

jsou ve studiu úspěšnější či vytrvalejší. Jejich studium je stále aktivní, a proto může dojít k zanechání či přerušení studia později. Logicky se ve všech letech ukazuje, že studenti, co ukončili studium pro nesplnění požadavků, mají studijní průměr horší než 3, taktéž ti, co studia zanechali, mají studijní průměr horší přibližně o jeden stupeň něž

Aktivní studium

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Odmítl přijetí Přerušení studia

08 20

07 /2 0

07 20

06 /2 0

06 05 /2 0 20

20

04 /2 0

04 03 /2 0 20

02 /2 0 20

05

Přestup na jiný studijní program

03

Stav studia

studenti s aktivním stavem studia.

Ukončení studia včetně státní zkoušky Ukončení studia pro nesplnění požadavků Zanechání studia

Akademický rok

Graf 5.11 Struktura přijatých uchazečů na FSS MU podle stavu studia v letech 2002 – 2007 (v %)

Další rozdíly nacházíme u formy studia, jak již bylo zmiňováno u souboru uchazečů. V roce 2002 bylo možno studovat pouze dvouoborově, ale prezenčně i kombinovaně, zatímco od roku 2006 rozlišuji již 4 formy studia a to postupně s tím, jak bylo zaváděno studium jednooborové.

47

70

Podíl přijatých uchazečů .

60 50

Prezenční jednooborové

40

Prezenční dvouoborové

30

Kombinované jednooborové

20

Kombinované dvouoborové

10 0 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Akademický rok

Graf 5.12 Struktura přijatých uchazečů na FSS MU podle formy studia v letech 2002 – 2007 (v %)

Porovnáním studijních oborů zjistíme, že jsou ve vzorku přijatých zastoupeny všechny obory ve všech formách, ale ve sledovaném období se struktura liší v závislosti na tom, jaké obory byly nově otevřeny a jaké zanikly. Podrobná struktura souboru přijatých podle studijních oborů se nachází v tabulce v příloze 12, struktura přijatých ke studiu jednoho oboru je k dispozici v příloze 13. Ani v souboru přijatých nechybí studenti studující jeden obor na FSS a druhý na jiné fakultě. Za rok 2002 je jich ve vzorku přijatých 22 osob a jejich počet se zvyšuje až do roku 2006 na 140 osob, ale o rok později zastupuje mezifakultní studenty ve vzorku 116 osob.

5.3.2.3 Scio skóre a studijní výsledky v závislosti na studijních oborech V této části práce zjišťuji, zda se korelace mezi výsledkem u přijímacího řízení a studijním prospěchem liší v závislosti na studovaném oboru38. Stejně jako v souboru uchazečů, i v souboru přijatých se liší zastoupení mužů a žen v jednotlivých oborech. 38

Někteří uchazeči byli přijati na náhradní studijní obor po nepřijetí na obor původní. Pracuji s těmi

obory, které studenti studují, ne s obory, na které podávali přihlášku.

48

Více jak 60 % mužů studuje BSS, mezinárodní vztahy a evropská studia (MVES) a politologii, ženy tvoří více jak tři čtvrtiny studujících oborů genderová studia (GS), SPSP a sociální antropologii (SA). Nejsilnější korelaci mezi prokázanými studijními předpoklady a studijním úspěchem nacházím u MVES, kde naměřený Pearsonův koeficient dosahuje hodnoty 0,36 u studijního průměru a -0,35 u percentilu studia. Na druhé straně u BSS, GS a SA souvislost mezi Scio skóre a studijním prospěchem neexistuje. U BSS naopak nejsilnější souvislost ze všech oborů vykazuje vztah mezi výsledkem testu ZSV a studijními výsledky. Zajímavý je obor SA, u něhož známky nijak nesouvisí s výsledky přijímacího řízení. Nejmenší vliv má dosažené Scio skóre na výsledek u státnic a známky z bakalářské práce, protože celkem u šesti oborů není naměřena žádná asociace39. Střední asociace (hodnota Pearsonova koeficientu větší než 0,3) mezi testem OSP a výsledkem státnic je zjištěna u SPSP a mezinárodních vztahů, kde se stejně silně pojí i se známkou z bakalářské práce. Dosažení dobrého výsledku v testu ZSV zase nejsilněji koreluje s výsledkem při ukončování studia u oboru sociologie, kde se Pearson rovná 0,39 u známky ze státnic a -0,35 u výsledku bakalářské práce (v obou případech signifikantní na hladině 0,01).

5.3.3 Shrnutí Podle analýzy souboru „Uchazeči“ lze říci, že zájem o studium na FSS roste. Rostoucí počet přihlášek může souviset s rozšiřováním studijní nabídky na FSS MU. Zájem o studium humanitně zaměřené fakulty je u žen větší, ale zastoupení mužů a žen závisí na oboru, do kterého se uchazeč hlásí. Víc jak polovina uchazečů se hlásí přímo ze SŠ, nejčastěji chtějí pokračovat ve studiu absolventi gymnázií. Na výsledek u přijímacího řízení má ze sledovaných proměnných největší vliv absolvovaná střední škola (souvislost je střední až podstatná). Nejen, že gymnazisti projevují největší studijní aspirace, také dosahují nejlepších výsledků u přijímaček, a 39

Scio skóre nemá vliv na známku ze státnic u oborů BSS, environmentalistiky, GS, MVES, SA a

žurnalistiky, známku diplomové práce neovlivňuje u stejných oborů kromě MVES. Zohlednit musíme ale fakt, že u GS, SA a BSS byl počet osob, které dospěly k ukončení studia, menší než 10.

49

proto tvoří téměř 90 % studentů. Mezi dosaženým Scio skóre a pozicí, odkud se uchazeč hlásí, existuje nízká souvislost, nejlepších výsledků dosahují ti, jejichž vzdělávací dráha nebyla přerušena. Lepších výsledků u přijímaček dosahují muži než ženy. Věk uchazeče má výsledek u přijímacího řízení nejmenší vliv, slabě ovlivňuje pouze výsledek testu OSP. Ze zjištěných korelací mezi výsledem u přijímaček a studijním prospěchem nelze dojít k jasnému závěru. Pokud sledujeme korelace u všech přijatých v letech 2002 až 2007, zjistíme nízkou souvislost mezi Scio skóre a studijním průměrem, percentilem studia a výsledkem u státnic a bakalářské práce. Všechny korelace mají ten směr, že čím vyšší Scio skóre je, tím lepší jsou i studijní výsledky. Nízká souvislost může být ovlivněna i tím, že u výsledku z přijímacího řízení je malý rozdíl mezi prvním a posledním přijatým, celkově existují mezi studenty malé rozdíly v dosaženém Scio skóre. Zajímavý je výsledek, že silnější souvislost existuje u testu ZSV oproti očekávanému výsledku, že právě test OSP bude lépe vybírat úspěšné studenty. Pokud porovnáme korelace mezi výsledkem přijímaček a studijním prospěchem podle jednotlivých let a zvlášť pro jednotlivé obory, zjistíme, že souvislost existuje pouze v některých letech, jen u některých oborů, přičemž někdy je silnější korelace studijních výsledků se studijními předpoklady, jindy se znalostním testem. Nelze tedy s určitostí říci, že by výsledky uchazečů s vyšším Scio skóre byly během studia výrazně lepší než těch, kteří u přijímacího řízení získali nižší skóre u Scio testů.

5.4 Analýza statistických údajů z NSZ V tomto oddílu analyzuji testy OSP a ZSV, které byly použity v rámci únorového termínu NSZ, přičemž se snažím o nalezení obecných vzorců ve způsobu řešení testů. Mezi testem OSP A a OSP B nejsou žádné výrazné rozdíly. První variantů řešilo 5280 účastníků zkoušky, variantu B 5258 osob. Úspěšnost u těchto testů je 52 % u varianty A a 50,4 % u varianty B, průměrné dosažené skóre 48,7 bodů při směrodatné odchylce 17,8 bodu, respektive 46,7 bodů u varianty B ze 105 možných. Průměrná vynechanost se v obou testech pohybuje okolo 20 %. Porovnáním jednotlivých částí testu OSP jsem zjistila, že nejlepších výsledků dosahují účastníci testu ve verbální části. Úspěšnost se pohybuje okolo 65 % u obou

50

variant, celkově nejméně se v této části testu vynechává. U testu OSP A je nejnižší úspěšnost v kvantitativním oddílu (40,2 %), avšak nejčastěji se vynechává v oddílu analytickém (celkem 25,3 %), kde je úspěšnost o 4 % vyšší. U druhé varianty je rozdíl mezi analytickou a kvantitativní částí větší. V kvantitativní části uspělo necelých 37 % ku 45 % v analytickém oddílu, také zde bylo vynecháno nejvíce příkladů. Na základě položkové analýzy se pokouším nalézt v řešení příkladů pravidelnosti. Nejjasnější je vzorec ve verbální části obou testů, kdy je nejvíc vynecháno těch příkladů, které tvoří delší úvodní text, k němuž se váží 3-4 otázky z textu vycházející (celkem se jedná o tři texty). Tyto příklady vynechá přibližně 20-25 % studentů. Otázky k prvnímu textu vynechá uchazečů méně, předpokládám, že většina studentů tyto příklady přeskočí a vrátí se k nim a vyplní jen to, na co zbude čas. Otázkou je, jestli studenti vynechávají tyto příklady proto, že jejich řešení vyžaduje více času, nebo zda jim dělá obtíže práce s delším textem. I v dalších oddílech jsou u jednotlivých úkolů patrné rozdíly v položkách úspěšnost a vynechanost. Některé příklady v obou částech vynechá až 50 % osob, u některých úkolů je vynechanost menší než 5 %. Žádné pravidelnosti se mi ale nepodařilo v těchto částech identifikovat. Méně úspěšní jsou řešitelé testu ZSV, kde je úspěšnost 41,8 %. Účastníci zkoušky dosáhnou v průměru 19,9 bodů (směrodatná odchylka se rovná 14,6 bodu) z 60 možných. V únoru řešilo test ZSV 2387 osob. Menší úspěšnost v testu ZSV oproti OSP může být způsobená tím, že účastníci studující na SŠ nemají v únoru celou látku předmětu ZSV probranou. Dalším důvodem může být průměrná vynechanost jen 7,8 %, což svědčí o tom, že řešitelé odpovědi často tipují a následně je jim za špatné odpovědi strhávána část bodu. Srovnáním jednotlivých úloh jsem nezjistila žádné vzorce. Nelze tedy říct, že by určitá oblast ze ZSV byla pro řešitele jednodušší či výrazně těžší.

5.5 Analýza rozhovorů s představiteli MU, FSS a FF MU Scénáře rozhovorů40 nebyly stejné pro všechny respondenty. Lišily se podle toho, s kým 40

Všechny scénáře rozhovorů se nachází v příloze 14.

51

rozhovor probíhal, protože některé otázky by u představitelů různých fakult nedávaly smysl. Přesto lze v rozhovorech odlišit tři okruhy otázek, jejichž interpretaci provádím zvlášť. Respondenti se nejprve vyjadřovali obecně k problematice přijímacího řízení, dále k modelům přijímacího řízení využívaným MU, poslední okruh otázek se týkal NSZ a spolupráce se společností Scio.

5.5.1 Obecně o přijímacím řízení Ideální podobu přijímacího řízení spatřuje většina respondentů ve zrušení přijímacího řízení. Upřednostňují aposteriorní způsob přijímání studentů, ale zároveň zdůrazňují, že kapacitní možnosti jednotlivých fakult nedovolují tento způsob využít. Pokud by byli přijati všichni zájemci o studium, ukázaly by výsledky za první rok studia, kdo je schopen ve studium pokračovat, kdo má o obor zájem. Prorektorky MU by přijímací řízení nahradily jiným kritériem: „Ideální představou je umožnit uchazečům přístup ke studiu bez speciální přijímací zkoušky, například na základě celostátní maturity s preferovanou strukturou volitelných maturitních předmětů (podle oborů, na které se uchazeč hlásí), popřípadě na základě předem specifikovaného výsledku celostátní maturity.“ Další respondent zdůrazňuje, že v ideálním případě by mělo být u přijímacího řízení zhodnoceno i to, co má uchazeč o studium už za sebou (např. studijní výsledky na SŠ, průkazný zájem o obor). Pokud je přijímací zkouška předepsaná, její ideální varianta je taková, „ze které nevyplynou žádné velké organizační problémy a ze které nevyplynou žádné kolizní situace student versus škola, škola versus stát, škola versus zákon.“ Respondenti dále odpovídali na otázku, co by mělo být v rámci přijímacího řízení u uchazeče prověřováno. Všichni respondenti se shodli, že přijímačky by se měly skládat z testování studijních předpokladů, na jejichž základě lze objektivněji odhadnout studijní perspektivu uchazeče než testováním znalostí. „Podstatnou předností testování předpokladů je skutečnost, že eliminuje faktor různých středních škol, ze kterých uchazeči o studium na MU přicházejí.“ Odhlédnout nelze ani od specifik a nároků jednotlivých oborů, a proto by měly být společně se studijními schopnostmi prověřovány i znalosti (např. test ZSV na FSS MU, jazyková úroveň u některých oborů na FF MU) a další předpoklady jako fyzická zdatnost či umělecké nadání u těch oborů,

52

které to vyžadují. Kromě intelektuálních předpokladů by v ideálním případě měly být prověřovány i morálně volní předpoklady, které ale nejsou prověřitelné.

5.5.2 Modely přijímacího řízení na MU I když jednotlivé fakulty využívají odlišný model přijímacího řízení, jsou jejich představitelé se stávajícími modely spokojeni. TSP (test studijních předpokladů) je „řešení poměrně praktické, univerzálně uplatnitelné, do značné míry i zjednodušující tu celou proceduru a snad se i postupně vylepšující.“ Také v něm lze vidět cestu ke zrušení přijímaček jako takových: „Mívali jsme tady [na FF MU] oborové testy, dokonce i ústní oborové zkoušení, postupně jsme upustili od těch ústních a tím, jak jsme zvyšovali počet přijímaných studentů, tak jsme si mohli dovolit řekněme zmírňovat nebo umenšovat ta odborná kritéria, protože ti dobří studenti se stejně v tom velkém počtu dostali, takže ukřivděn nebyl nikdo a naopak další dostali možnosti. Takže si myslím, že toto je ta cesta přes ty nejobecnější předpoklady až k nulovému zjišťování jakýchkoli předpokladů.“ Vedení FSS MU se při rozhodování o modelu přijímacího řízení inspirovalo v zahraničí, konkrétně v Americe SAT testem, který prověřuje studijní předpoklady. Z organizačních důvodů bylo nutné změnit podobu přijímacího řízení, a proto byla navázána spolupráce se společností Scio jako nejlepšího řešení přijímání uchazečů. „Tím základním důvodem bylo, že organizačně nebyla fakulta schopná vlastně realizovat přijímací řízení tím tradičním způsobem, který kombinoval písemné testy s ústními pohovory. Při velmi rapidně narůstajícím počtu žadatelů, prostě možnosti fakulty organizovat něco podobného přesáhly její možnosti.“

5.5.3 NSZ a spolupráce se společností Scio Odlišné stanovisko zaujímají respondenti ke Scio testům a to v závislosti na tom, zda je využívají nebo ne. Vedení FF i prorektorky MU upřednostňují oproti Scio testům TSP. Vidí v něm silný potenciál pro krok výběru studentů z hlediska jejich předpokladů uspět při vysokoškolském studiu. Na FF, kde téměř polovina oborů má předepsaný i oborový test, je pro vedení snadnější skloubit oborové testy s TSP, který je jim bližší. Prorektorky zdůrazňují, že TSP je lépe přizpůsoben požadavkům a specifikům

53

univerzitního studia. „Testy jsou připravovány odborníky z MU, kteří jsou velice dobře obeznámeni jak s obsahem studia jednotlivých programů a oborů MU, tak se způsobem studia na MU, s jeho organizací a nároky, které toto studium klade na studenty. Všechny tyto znalosti a zkušenosti se promítají do přípravy testů.“ Výhody vidí i v celouniverzitní organizaci TSP, která zefektivňuje administrativní proceduru a snižuje její finanční náročnost, a proto nevidí důvod spolupracovat s jinou agenturou. Ve spolupráci s ní naopak vidí problémy a to zejména ve svěření vysoce důvěrných dat třetí straně. Prorektorky MU se dále domnívají, že odpovědi na některé otázky testu OSP specifické znalosti přece jen vyžadují, což je další nedostatek, který vede k nevyužívání služeb společnosti Scio. Představitelé MU ani FF se k NSZ ani ke společnosti Scio nechtěli blíže vyjadřovat kvůli nedostatečné obeznámenosti se Scio testy. Domnívám se, že hlavní důvod neobeznámenosti tkví v tom, že současná podoba přijímacího řízení (tedy TSP) vyhovuje vedení univerzity a fakultám natolik, že neuvažují o změně modelu přijímaček, a proto se ani detailněji nezajímají o jiné způsoby přijímání. O navázání spolupráce se společností Scio neuvažují ani v budoucnu. Budoucnost vidí buď ve zrušení přijímaček nebo v modelu přijímání na základě celostátní maturity. Představitelé FSS MU spatřují v modelu přijímání na základě Scio testů přednosti, které jsou důvodem dlouhodobé spolupráce se společností Scio. Současná podoba přijímaček má pro fakultu administrativní, organizační a finanční výhody. „Tady jde o hledání modelu přijímacího řízení, které umožní naplnit předpoklady vysokoškolského zákona a v docela šibeničním čase a s co nejmenšími náklady ze strany fakulty zpracovat databázi desetitisíce výsledků a vygenerovat a vůbec organizačně uspořádat přijímací řízení tak, aby bylo důstojné, a vytáhnout z toho nějakou kohortu studentů, kteří budou přijati.“ Fakultě NSZ umožňuje, že učitelé jsou osvobozeni od organizace přijímacího řízení a mohou se plně věnovat výuce a vědě. Podoba přijímaček by měla být výhodná i po finanční stránce. „Přijímací řízení není vlastně ničím jiným, než jakýmsi administrativním aktem, při němž dochází k rozřazování té obrovské masy lidí, kterých se hlásí na vysoké školy šedesát sedmdesát tisíc. Víc jim přičítat nelze a to, co vysoká škola má hledat, je skutečně nějaký model, který při minimálních nákladech splňuje jakýsi maximální zisk. V tuhle chvíli jsem přesvědčen jako představitel fakulty, který má přijímací řízení na starosti, že model, který FSS aplikuje, se blíží k tomu ideálnímu momentu, kdy se protnou zájmy fakulty a možnosti fakulty.“ Představitelé

54

fakulty se shodují v očekáváních, která mají k NSZ. Považují je za způsob, jak vybrat studenty s nejlepšími předpoklady k úspěšnému studiu. Ovšem několikrát bylo zdůrazněno, že se jedná o předpoklady ke studiu, které v žádném případě nezaručují úspěšné studium, protože to je ovlivněno mnoha dalšími faktory. Výhody pro uchazeče vyplývají z možnosti absolvovat přijímačky v několika termínech a na několika místech. Navíc jednotná podoba testů umožňuje vzájemné srovnání výsledků. Nevýhody v této podobě přijímacího řízení vedení fakulty nespatřuje. Přiznávají, že i tyto přijímačky mají nějaké nedostatky (mohly by se konat ve více termínech, na více místech), ale v porovnání s jinými variantami a v porovnání zisků a nákladů vychází tento model přijímacího řízení nejlépe. Přijímací řízení by nedoplnili ani o žádná další kritéria. Na jedné straně jsou spokojeni s jeho obsahem, na straně druhé „jakékoliv v uvozovkách vylepšení nutně s sebou táhne nebo nabaluje na tu proceduru nějaké náklady, které se vlastně v jiném horizontu uvažování o té proceduře nemohou neukázat jako zároveň mínusy.“

5.5.4 Shrnutí Počet uchazečů o vysokoškolské studium na MU převyšuje nabídku studijních míst, a z toho důvodu nemůže být naplněn ideál přijímat všechny uchazeče a výběr činit až podle prokázaných výsledků na VŠ. Apriorní výběr by měl být prováděn na základě testování potenciálu pro studium. Prokázané studijní předpoklady však nezaručí, že student bude vykazovat výborné studijní výsledky, že předpoklady využije. Úspěch při studiu na VŠ ovlivňují morálně volní předpoklady studenta (zájem, píle, motivace), jeho osobní situace, finanční situace a další. Upřednostňována je kombinace testu studijních předpokladů s oborovým testem. I když se rozšiřuje počet fakult, které při organizaci přijímacího řízení spolupracují se společností Scio, vedení MU i FF MU tuto možnost odmítá. Navzdory tomu, že FSS MU vidí v NSZ výhody pro fakultu i uchazeče, považuje vedení MU spolupráci s třetí stranou za problematickou, proto ani podrobněji není s NSZ seznámena. Ideálem do budoucna je využívat jako kritérium pro přijímání uchazečů výsledků jednotné státní maturity nebo přijímací řízení jako takové úplně zrušit.

55

6. Závěr V bakalářské práci se zabývám procesem selekce do terciárního vzdělávacího sektoru. Úloha vzdělání roste na úrovni jednotlivce i celé společnosti, a proto se zvyšuje poptávka po vyšší úrovni vzdělání. Umožnění studovat co největšímu počtu zájemců je cílem MŠMT, zajištění rovných šancí v přístupu ke vzdělání je principem vzdělávací politiky. Navzdory rostoucímu zájmu není umožněno studovat všem. Výběr budoucích studentů se uskutečňuje skrze přijímací řízení, vzdělanostní šance ale ovlivňují i další faktory, mezi nimiž je nejdůležitější sociální původ a typ absolvované SŠ. Kritériem přijetí na FSS MU je výsledek u NSZ, uchazeči o studium musí složit test OSP a ZSV. Přestože jsou Scio testy tvořeny specifickým typem otázek a existují různé způsoby, jak se lze na přijímačky připravit, nelze identifikovat obecnou strategii vyplňování testů. Vzorec se nachází jen ve verbální části testu OSP, řešitelé vyplňují nejprve kratší úkoly, které zaberou méně času, později se vrací k úkolům složitějším. V práci jsem zjišťovala, jaká je efektivita přijímacího řízení na FSS MU. Odpověď na otázku není jednoznačná, záleží, z jakého pohledu efektivitu posuzujeme. Z hlediska souvislosti mezi výsledem u přijímacího řízení a studijními výsledky nebyla efektivita prokázána. Nelze jasně říci, že by studenti s lepším výsledkem u přijímaček prokazovali lepší výsledky. Nesmíme ale zapomínat, že testem OSP jsou prověřovány studijní předpoklady, které nijak nezaručují úspěšné studium. Záleží na každém, jak dispozic ke studiu využije. Z hlediska očekávání, která představitelé univerzity mají k přijímacímu řízení, lze říci, že efektivní je. I když se přijímačky na FSS MU od ostatních fakult MU liší, představují pro vedení současné modely přijímaček nejlepší řešení, které umožní vybrat část osob ze všech uchazečů, lidi, kteří vykazují předpoklady pro úspěšné studium, a to vše způsobem, který jsou fakulty schopny organizačně i finančně zajistit. Má práce má několik omezení, kterých jsem si vědoma. Na úspěch u přijímacího řízení mají vliv další faktory, než které byly v práci zkoumány. Jedná se především o zájem studujících, jejich motivaci a píli, zvolenou studijní strategii, osobní situaci jednotlivých studentů. Bylo by přínosné prověřit efektivitu přijímacího řízení i z tohoto hlediska, například prostřednictvím kvalitativních rozhovorů se studenty. Dále by bylo

56

možné analyzovat více proměnných, které by mohly do vztahu Scio skóre a studijní prospěch intervenovat. Nové poznatky by mohlo přinést srovnání jednotlivých forem studia, oborových kombinací. Analýzu těchto vztahů dále neprovádím vzhledem k danému rozsahu práce. Zmíněná omezení však mohou jiným posloužit jako inspirace pro další výzkum.

57

Bibliografie 1. BASOVNÍKOVÁ, S., KLVAŇOVÁ, R., HOFÍREK, O., HARTLOVÁ, H. 2008. Motivace a očekávání studentů prvních ročníků na MU. Brno: FSS MU. 2. BECK, U. 2004. Riziková společnost. Na cestě k jiné moderně. Praha: SLON. 3. BOURDIEU, P. 1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum. 4. BRDEK, M., VYCHOVÁ, H. 2004. Evropská vzdělávací politika. Programy, principy a cíle. Praha: Aspi Publishing. 5. CZESANÁ, V., KOFROŇOVÁ, O., VYMAZAL, J., HAVLÍČKOVÁ, V. 2004. Kvalita pracovních sil. In Winkler, J. Žižlavský, M. eds. Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. Brno: FSS MU. 6. GILLBORN, D., YOUDELL, D. 2001. The new IQism: Inteligence, „ability“ and the rationing of education. In Demaine, J. Sociology of education today. Houndmills: Palgrave. 7. HENDL, J. 2005. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál. 8. HOFÍREK, O. 2003. K některým faktorům ovlivňujícím studijní úspěšnost studentů FSS. Diplomová práce FSS MU. 9. KALOUS, J. 2006. Výsledky výzkumu jako výzvy pro vzdělávací politiku. In Matějů, P. et al. (Ne)rovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia. 10. KALOUS, J., VESELÝ, A. 2006. Teorie a nástroje vzdělávací politiky. Praha: Karolinum. 11. KATRŇÁK, T. 2005. Třídní analýza a sociální mobilita. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. 12. KELLER, J., TVRDÝ, L. 2008. Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna. Praha: Sociologické nakladatelství. 13. LIDOVÉ NOVINY. 2008. s. VI-IX. 14. MATĚJŮ, P., PROCHÁZKOVÁ, I., BURDOVÁ, P. 2006. Přechod mezi střední a vysokou školou ve světle Sondy Maturant a Uchazeč 1998-1999. In Matějů, P.

58

et al. (Ne)rovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia. 15. MATĚJŮ, P., ŘEHÁKOVÁ, B., SIMONOVÁ, N. 2006. Dlouhodobý vývoj nerovností v šancích na získání vysokoškolského vzdělání. In Matějů, P. et al. (Ne)rovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia. 16. MOŽNÝ, I. 2006. Rodina a společnost. Praha: Sociologické nakladatelství. 17. MPSV, ÚŘAD VLÁDY ČR. 2003. Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku. Praha: Úřad vlády ČR. 18. MŠMT. 2001. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. [online] Praha: ÚIV nakladatelství Tauris. [cit. 8. února 2008]. Dostupné na http://msmt.cz/files/pdf/bilakniha.pdf. 19. MŠMT. 2006. Výroční zpráva o stavu vysokého školství 2005. Praha: MŠMT. [cit.

10.

února

2008]

Dostupné

na

http://www.msmt.cz/uploads/

2005web_2_.doc. 20. MÜLLER, W., KARLE, W. 1996. Social selection in educational system in Europe. In Ahier, J., Cosin, B., Hales, M. Diversity and change: education, policy, and selection. London, New York: Routledge in association with the Open University. 21. PITROVÁ, M. 2008. Výroční zpráva o činnosti Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity za rok 2007. Brno: FSS MU. 22. POTŮČEK, M. 1995. Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství. 23. PROCHÁZKOVÁ,

I.

2006.

Vzdělávací

systém

České

republiky

v mezinárodním srovnání. In Matějů, P. et al. (Ne)rovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia. 24. VESELÝ, A. 2005. Vzdělávací politika. In Potůček, M. et al. Veřejná politika. Praha: Sociologické nakladatelství. 25. VÝROČNÍ… 2003. Výroční zpráva 2002. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Brno: FSS MU. [cit. 5. dubna 2008]. Dostupné na

http://www.rect.muni.cz/VZ_FSS/VZ_FSS_2002_final.pdf.

59

26. VÝROČNÍ… 2004. Výroční zpráva 2003. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Brno: FSS MU. [cit. 5. dubna 2008]. Dostupné na

http://www.rect.muni.cz/VZ_FSS/VZ_FSS_2003_final.pdf. 27. VÝROČNÍ… 2005. Výroční zpráva 2004. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Brno: FSS MU. [cit. 5. dubna 2008]. Dostupné na

http://www.rect.muni.cz/VZ_FSS/VZ_FSS_2004_final.pdf. 28. VÝROČNÍ… 2006. Výroční zpráva o činnosti Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity za rok 2005. Brno: FSS MU. [cit. 5. dubna 2008]. Dostupné na http://fss.muni.cz/vz/zprava2005/zprava2005/pdf/vz2005.pdf. 29. VÝROČNÍ… 2007. Výroční zpráva o činnosti Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity za rok 2006. Brno: FSS MU. [cit. 5. dubna 2008]. Dostupné na http://fss.muni.cz/vz/zprava2006/pdf/vyrocni_zprava_2006.pdf. 30. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů.

[online].

[cit.

10.

února

2008].

Dostupné

na

http://www.muni.cz/general/legal_standards/higher_education_act. 31. Žižková, J. 2002. Vzdělávací politika. In Krebs, V. et al. Sociální politika. Praha: Aspi Publishing.

Internetové zdroje: 1. COLLEGEBOARD. 2008. SAT Reasoning Test. [cit. 13. února 2008]. Dostupné na http://www.collegeboard.com/student/testing/sat/about/SATI.html. 2. ETS. 2008a. About the TOEFL iBT. [cit. 13. února 2008]. Dostupné na http://www.ets.org/portal/site/ets/menuitem.1488512ecfd5b8849a77b13bc39215 09/?vgnextoid=f138af5e44df4010VgnVCM10000022f95190RCRD&vgnextcha nnel=b5f5197a484f4010VgnVCM10000022f95190RCRD. 3. ETS. 2008b. Assess Ability and Predict Performance with the GRE Tests. [cit. 13. února 2008]. Dostupné na http://www.ets.org/Media/Tests/GRE/pdf/ gre_brochure_ nov07.pdf. 4. Internetové stránky FSS MU. Nabídka studia v akademickém roce 2008/2009. [zkontrolováno

ke

dni

9.

května

2008].

http://www.fss.muni.cz/static/161/MU%20FSS_prijimacky.pdf.

60

Dostupné

na

5. SCIO. 2008a. Databáze VŠ–Fakulta sociálních studií. [cit. 10. února 2008]. Dostupné

na

http://www.scio.cz/in/2vs/db/prijimacky.asp?fid=32&zobrazit=

vse#prijimacky. 6. SCIO. 2008b. Národní srovnávací zkoušky v přijímacím řízení. [cit. 13. února 2008]. Dostupné na http://www.scio.cz/skoly/vs/vyuzitinsz.asp. 7. SCIO. 2008c. Národní srovnávací zkoušky – Řešení pro přijímací řízení. [cit. 13. února 2008]. Dostupné na http://www.scio.cz/skoly/vs/. 8. SCIO. 2008d. Popis testů a ukázky zadání testů Národních srovnávacích zkoušek.

OSP.

[cit.

13.

února

2008].

Dostupné

na

http://scio.cz/in/2vs/nsz/demo.asp#popisosp. 9. SCIO. 2008e. Popis testů a ukázky zadání testů Národních srovnávacích zkoušek.

ZSV.

[cit.

13.

února

2008].

Dostupné

na

http://scio.cz/in/2vs/nsz/demo.asp#popiszsv. 10. SCIO,

2008f.

Percentil.

[cit.

5.

května

2008].

Dostupné

na

http://www.scio.cz/in/2vs/nsz/percentil.asp. 11. SCIO,

2008g.

Národní

srovnávací

zkoušky

–

obchodní

podmínky.

[cit. 21. května 2008]. Dostupné na http://scio.cz/in/2vs/nsz/podminky.asp. 12. ÚIV. 2007. Vývojová ročenka školství v ČR 2001/2002-2006/2007. [cit. 10. února 2008]. Dostupné na http://www.uiv.cz/rubrika/605.

61

Anotace Bakalářská práce: Proces přijímacího řízení na vysokou školu a studijní výsledky – Hodnocení přijímacího řízení na FSS MU

Předkládaná práce je zaměřena na proces selekce do terciárního vzdělávacího systému. Důležitost vzdělání pro společnost i jednotlivce se zvyšuje, a proto roste poptávka po studiu na vysokých školách. Kvůli omezené kapacitě vysokých škol je nutné vybírat pouze část uchazečů o studium. Selekce probíhá skrze přijímací řízení. Cílem práce je zjistit, jaká je efektivita přijímacího řízení na FSS MU, které je pořádáno společností Scio, s.r.o. V analytické části na základě dat z Informačního systému MU zkoumám, jaké faktory ovlivňují výsledek přijímacího řízení, zjišťuji souvislost mezi Scio skóre a studijními výsledky studentů FSS MU. Následně se věnuji očekáváním, která k přijímacímu řízení mají představitelé MU. Výzkum prokázal, že z hlediska souvislosti mezi výsledkem u přijímacího řízení a studijním prospěchem nebyla efektivita prokázána. Studenti s lepším výsledkem Scio testů neměli vždy lepší studijní výsledky. Z hlediska očekávání představitelů univerzity přijímací řízení je efektivní, umožňuje vybrat část osob s prokázanými studijními předpoklady a to způsobem, který jsou fakulty schopny zajistit.

Počet slov základního textu: 13876

62

Annotation Bachelor thesis: Entrance Process for University Studies and the Study Results – Evaluation of the Entrance Selection at the FSS MU.

The submitted thesis is focused on the process of selection in a tertiary educational system. The importance of education for society as well as for individuals constantly grows, therefore the demand for studies at the universities grows too. Due to a limited capacity of the universities it is necessary to accept only a part of possible candidates. The selection proceeds through an entrance proceedings. The aim of this work is to ascertain what is the effectiveness of the entrance proceedings process to FSS MU, which is organized by Scio company. In the analytic part I investigate, on the basis of the data from the MU Information system, which factors influence the results of entrance proceedings. I locate the connection between Scio score and the study results of the FSS MU students. Subsequently I follow the expectation of MU representatives to the entrance proceedings. The research has shown that the effectiveness in terms of the connection between the entrance exam results and the study results has not been demonstrated. The students with better results in Scio tests did not always have better study results. In term of the expectation of the University representatives about the entrance proceedings it is effective because it provides the possibility to choose the people with a certain study capability, and that with the help of the methods the faculties are able to provide.

Count of words: 13 876

63

Jmenný rejstřík Basovníková………………………… 26

Kofroňová ............................................29

Beck…………………………………. 11

Matějů ..................................9, 14, 15, 23

Bourdieu………………………….10, 17

Možný ..................................................10

Brdek ................................... 8, 14, 22, 23

Müller ..................................................11

Burdová…………………… 9, 14, 15, 23

Pitrová ................................26, 84, 86, 87

Czesaná……………………………… 29

Potůček ..........................................15, 21

Gillborn……………………………… 29

Procházková .......9, 14, 15, 16, 23, 71, 73

Hartlová………………………………26

Řeháková .............................................15

Havlíčková…………………………... 29

Simonová .............................................15

Hendl ................................................... 18

Tvrdý....................................................11

Hofírek ........................................... 25, 26

Veselý ..................................9, 10, 13, 69

Kalous ...................................... 13, 24, 72

Vychová ...............................8, 14, 22, 23

Karle .................................................... 11

Vymazal ...............................................29

Katrňák ............................................ 9, 10

Youdell ................................................29

Keller ................................................... 11

Žižková ............................8, 9, 13, 14, 16

Klvaňová.............................................. 26

64

Věcný rejstřík Efektivita přijímacího řízení .................................................... 7, 11, 12,18, 56, 62, 67, 68 Ekonomická funkce ...................................................................................................... 8, 9 Inteligence .............................................................................................. 10, 14, 16, 25, 29 Kulturní kapitál ............................................................................................................... 10 Národní srovnávací zkouška (NSZ)…6, 7, 18, 19, 21, 24-28, 30, 31, 36, 50, 52-56, 67, 88, 101-103 Obecné studijní předpoklady (OSP)…6, 7, 15, 18, 19, 21, 24-31, 36, 37, 43-46, 49-51, 54, 56, 67, 68, 88, 90, 92, 101, 102 Princip celoživotního vzdělávání.............................................................................. 13, 15 Princip diferenciace a individualizace ve vzdělání................................................... 13, 16 Princip internacionalizace ve vzdělávání ................................................................. 14, 16 Princip rovných šancí v přístupu ke vzdělávání ............................................. 7, 13, 14, 21 Scio skóre ........................... 7, 12, 14, 18, 19, 36, 41, 43-46, 48-50, 57, 62, 67, 68, 90, 92 Scio testy ...................................................... 12, 18, 28, 37, 43, 50, 53, 54, 56, 62, 67, 68 Selekce ............................................................................................ 7, 9, 11, 21, 56, 62, 67 Selektivní funkce ........................................................................................................ 9, 67 Sociálně kulturní funkce ............................................................................................... 8, 9 Sociální původ ........................................................................................ 10, 11, 15, 17, 56 Společnost Scio/ Scio, s.r.o. .. 6, 7, 19, 24, 25, 27, 28, 30, 52-55, 62, 67, 68, 88, 101, 102 Terciární vzdělávání ................................................................. 8, 9, 17, 24, 69, 71, 72, 74 Terciární sektor/ systém........................ 6-8, 17, 21-23, 28, 30, 56, 62, 67, 69, 70, 74, 102 Vysoká škola (VŠ)…6-9, 11, 12, 14, 17, 19, 21-24, 27, 28, 30, 31, 34, 37, 40, 42, 54, 55, 62, 67, 69-73, 77, 91, 92, 97, 101, 102 Vzdělanostní nerovnosti ........................................................................................... 10, 11 Vzdělávací politika ................................................................................... 7, 13, 56, 69, 72

65

Seznam příloh Příloha 1: Cíle bakalářské práce………………………………………………………. 67 Příloha 2: Terciární vzdělávání v ČR………………………………………………….. 69 Příloha 3: Přehled o přijímacím řízení do terciárního vzdělávacího systému v období 2001/2002 až 2006/2007………………………………………………………………. 74 Příloha 4: Vysoké školy – přihlášení a přijatí podle skupin oborů……………………. 77 Příloha 5: Nabídka studia na FSS MU v letech 2002 až 2007………………………… 79 Příloha 6: Přihlášení a přijatí uchazeči na FSS MU podle typů, forem a oborů studia v letech 2002 až 2007…………………………………………………………………. 86 Příloha 7: Námitkové řízení…………………………………………………………… 88 Příloha 8: Sociodemografické charakteristiky souboru „Uchazeči“ v letech 2002 až 2007 a studijní výsledky………………………………………………………………. 89 Příloha 9: Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle studijních oborů, prezenční a kombinovaná forma studia v letech 2002 až 2007……………………………………. 93 Příloha 10: Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle studijních oborů, jednooborová prezenční a kombinovaná forma studia v letech 2002 až 2007………… 95 Příloha 11: Sociodemografické charakteristiky souboru „Přijatí“ v letech 2002 až 2007…………………………………………………………………………………… 96 Příloha 12: Struktura přijatých uchazečů na FSS MU podle studijních oborů, prezenční a kombinovaná forma studia v letech 2002 až 2007…………………………………... 98 Příloha 13: Struktura přijatých uchazečů o studium na FSS MU podle studijních oborů, jednooborová prezenční a kombinovaná forma studia v letech 2002 až 2007……….. 100 Příloha 14: Scénáře rozhovorů……………………………………………………….. 101

66

Příloha 1: Cíle bakalářské práce

Symbolický cíl Volbou otázky chci upozornit na proces selekce do terciárního vzdělávacího systému. Navzdory demokratizaci ve vzdělávání neumožňuje kapacita vysokých škol studium všem zájemcům. Selektivní funkce vzdělávacího systému škodí na jedné straně lidem, kteří mají studijní aspirace, ale studium jim není umožněno, na druhé straně má negativní důsledky pro společnost, protože ovlivňuje ekonomickou prosperitu, konkurenceschopnost země, je předpokladem rozvoje demokracie, ovlivňuje nerovnost ve společnosti. Cílem mé práce je zjistit, zda přijímací řízení na vysokou školu (konkrétně FSS MU) jako prostředek selekce je efektivní. Od roku 1999 je přijímací řízení na FSS pořádáno soukromou společností Scio, s.r.o. Uchazeči o studium na bakalářském stupni na FSS MU musí absolvovat zkoušku z OSP a ze ZSV. V současnosti patří FSS MU k těm fakultám, které zcela nahradily klasické přijímací řízení Národní srovnávací zkouškou. Tato podoba přijímacího řízení, která sice umožňuje vypořádat se s vysokým převisem poptávky po studiu nad nabídkou, je zároveň kritizována z různých hledisek. Častá kritika spočívá v tom, že důraz je kladen na logiku, matematiku a abstraktní vědy, což není přímé zaměření humanitních oborů. Testu OSP je dále vytýkáno, že nezjišťuje uchazečův zájem o studium konkrétního oboru a znalosti již v tomto oboru nabyté. Vedle toho jsou kritizovány i vysoké finanční náklady spojené s přípravou a samotným absolvováním zkoušky. Cílem práce je zjistit, jaká je efektivita přijímacího řízení na FSS MU, jestli výsledky Scio testů (tedy rozdělení uchazečů na „chytré“ a „hloupé“) odpovídají skutečným následným výsledkům během studia. Předpokládá se, že studenti s vyšším Scio skóre, tedy ti chytřejší podle Scio testů, tedy rovněž studenti s lepšími studijními předpoklady, by měli dosahovat lepších studijních výsledků, než ti méně chytří podle Scio testů. Výsledky výzkumu jsou primárně určeny pro FSS MU, pro akademický senát FSS, pro jednání se společností Scio a v neposlední řadě pro testování celkového zaměření školy. Systematické a nezávislé studium adekvátnosti a efektivity přijímacího řízení pomocí Scio testů doposud nebylo pro jistou technickou a etickou náročnost

67

provedeno. Dosavadní diskuze se odehrává v normativní rovině, jednotliví diskutující vychází většinou z předpokladů a domněnek.

Aplikační cíl Získané poznatky chci využít k větší informovanosti zejména vedení FSS a dále fakult, které vychází ze Scio testů a těch vzdělávacích institucí, které o tom uvažují. Kromě parametrických změn v přijímacím řízení, tyto vzdělávací instituce mohou výsledky této bakalářské práce zohlednit při jednání se společností Scio, mohou změnit způsob spolupráce s touto společností (např. budou k testům OSP a ZSV pouze přihlížet, obohatí přijímací řízení oborovým testem, ústní zkouškou). Účelem mé bakalářské práce není fundamentální kritika ani podpora realizovaného postupu přijímacích zkoušek, práce má sloužit spíše jako podklad pro rozhodování o významu tohoto postupu. Hodnocení efektivity přijímacího řízení z testu OSP a ZSV bude založeno na srovnání Scio skóre a výsledků během studia a u státní závěrečné zkoušky. Kontrolními proměnnými jsou pohlaví, věk, trvalé bydliště, absolvovaná střední škola, pozice, odkud se uchazeč hlásí, forma studia, studovaný obor, stav studia. Také budu zjišťovat, jak tyto proměnné ovlivňují výsledek u přijímacího řízení. Dále mě zajímají očekávání představitelů MU, která k přijímacímu řízení mají.

Poznávací cíl Poznávací cíl spočívá v odpovědi na otázku: „Jaká je efektivita přijímacího řízení na FSS MU pořádaného společností Scio, s.r.o.?“

68

Příloha 2: Terciární vzdělávání v ČR

Vzdělávací systémy vyspělých zemí se mění v reakci na požadavky společnosti, trhu práce. Intelektuální náročnost některých povolání vyžaduje růst vzdělanostní úrovně společnosti. Sami jedinci investují do zvyšování lidského kapitálu čas i vlastní finanční prostředky, na druhé straně očekávají návratnost investic do vzdělání41. Uspokojení poptávky po studiu v co největší míře je jedním ze záměrů MŠMT v oblasti utváření terciárního sektoru vzdělávání v České republice.

Hlavním záměrem je vytvořit bohatě diverzifikovaný terciární sektor vzdělávání, s dostatečnou kapacitou, v maximální míře prostupný, umožňující změnu nebo pokračování ve studiu – v každém věku a v každé době. Bude tak umožněno využít specifických předpokladů, požadavků i potřeb uchazečů o studium a profilovat absolventy tak, aby se uplatnili na trhu práce. V souladu s jedním z hlavních cílů vzdělávací politiky vlády ČR je potřeba umožnit do roku 2005 polovině populačního ročníku 19letých, aby mohla nastoupit do některého z typů terciárního vzdělávání (MŠMT, 2001).

Systém terciárního vzdělávání v ČR Terciární systém v ČR tvoří vysoké školy, vyšší odborné školy, instituce s pomaturitním odborným studiem42 a jiné vzdělávací instituce terciárního sektoru organizující státem uznané typy studia43.

41

Lidé při investování do vzdělání očekávají zejména ekonomickou návratnost investovaných prostředků.

Klíčové je zhodnocení očekávaného zisku vzhledem k nákladům. Náklady tvoří investované finance, čas a ušlý zisk, který by člověk pobíral, pokud by místo studia pracoval. Prospěch zahrnuje vyšší příjem ze zaměstnání, lepší pracovní podmínky. Problém nastává v okamžiku, kdy nabídka vzdělání v určitých oborech není v souladu s požadavky trhu práce. Pokud je nabídka v převisu, snižuje se návratnost investic do vzdělávání a klesá poptávka po vzdělávání. (Veselý, 2005.) 42

„Institucemi s pomaturitním odborným studiem budou v převážné většině střední školy, jež nabídku

svých služeb rozšíří do terciárního sektoru, nejčastěji v podobném oboru, který na středoškolské úrovni pěstují.“ (MŠMT, 2001, s. 65.) 43

„Zpravidla se jedná o několikaměsíční kurzy zájmové nebo kvalifikační (programy celoživotního

vzdělávání), které by za určitých předpokladů, v duchu Boloňské deklarace, měly umožnit kumulaci do uceleného formálního typu vzdělávání.“ (MŠMT, 2001, s. 65.)

69

Vysoké školy Vrcholem terciárního sektoru vzdělávání jsou VŠ. Zákon o vysokých školách z roku 1998 rozlišuje VŠ univerzitní, které uskutečňují všechny typy vysokoškolských studijních programů a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, a neuniverzitní, jež uskutečňují převážně bakalářské studijní programy. VŠ se dělí na veřejné, soukromé nebo státní. Podle zákona zajišťují VŠ vzdělávání ve třech studijních programech. Studium probíhá ve formě prezenční, kombinované a distanční. Bakalářský studijní program je zaměřen zejména na přípravu k výkonu povolání, při nichž se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody. Obsahuje též vybrané teoretické poznatky. Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. Po ukončení bakalářského studia směřují absolventi buď do praxe nebo mohou pokračovat ve studiu v navazujícím magisterském studiu. Vstup těchto absolventů na trh práce není bez problémů. Zaměstnavatelé často na uchazeče s bakalářským titulem pohlíží jako na nedostudované vysokoškoláky. Proto je třeba vytvářet konkrétní podmínky pro úspěšné uplatnění absolventů a osvětovou činností zvyšovat jejich společenské uznání (MŠMT, 2001.) Magisterský studijní program je orientován na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu věděckého poznání, výkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti. Magisterský studijní program navazuje na bakalářský. Standardní doba studia je minimálně jeden, maximálně tři roky. V případě, že magisterské studium nenavazuje na bakalářské, trvá program nejméně čtyři a nejvýše šest roků. Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje. Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. Veřejné VŠ mají značnou autonomii. Zákon vymezuje, co patří do samosprávné působnosti veřejné VŠ. Jedním z bodů je určování počtu přijímaných uchazečů o studium, podmínek přijetí ke studiu a rozhodování v přijímacím řízení.

Kvantitativní rysy terciárního vzdělávacího systému Podle ÚIV (2007) působilo v roce 2001/02 v ČR 165 vyšších odborných škol a v roce 2005/06 jich vyučovalo již 174. Většina VOŠ je veřejných (65,5 % škol),

70

nezanedbatelný podíl však tvoří i školy soukromé (27,6 % škol). Církevních VOŠ je pouze 6,9 % z celkového počtu VOŠ. V odpovědi na masový zájem o vysokoškolské studium vzrostl v období 2001/02 až 2006/07 počet VŠ. V roce 2001/02 bylo v ČR 37 VŠ včetně soukromých, za pět let se počet zvýšil na 63. Narůstá i počet fakult – ze 113 fakult na 125 fakult v roce 2006/07. Prudce vzrostl počet soukromých VŠ, a to z 13 škol v roce 2001/02 na 38 škol v roce 2006/07. Účast na vysokoškolském vzdělávání Podíl osob s terciárním vzděláním se v ČR pohybuje okolo 11 %. Tento podíl zůstává stejný i pokud uvažujeme místo dospělé populace pouze mladší generaci (25-34 let). ČR výrazně zaostává za zeměmi OECD, kde lidé s terciárním vzděláním představují 23 % dospělé populace a 28 % mladší populace (25-34 let). Zatímco podíl absolventů vysokých škol v zemích OECD vykazuje rostoucí tendeci, v ČR podíl populace s nejvyšším vzděláním dlouhodobě stagnuje (Procházková, 2006.) O studium na VŠ má zájem stále více uchazečů. V roce 2001/02 se o studium v prezenční formě ucházelo 82 300 osob, po pěti letech se počet uchazečů zvýšil na 94 000. Celkem se v roce 2006/07 hlásilo ke studiu na VŠ 137 800 uchazečů, kteří podali celkem 303 300 přihlášek (ÚIV, 2007.) Celkový přehled o přijímacím řízení na vysoké a vyšší odborné školy v letech 2001/2002 až 2006/2007 uvádím v příloze 3. Pokud se zaměříme na zájem o jednotlivé obory, lze pozorovat, že poptávka je velice nevyrovnaná. Největší zájem je o studium humanitních a společenských oborů, ekonomických oborů, technických a pedagogických oborů, nejnižší zájem je o studium zemědělských a veterinárních oborů a uměleckých oborů (MŠMT, 2006.) Kvůli omezené kapacitě VŠ je nutné vybírat ze zájemců o studium pouze určitý počet, tudíž ne všem uchazečům bude studium umožněno. Šance na přijetí se během let 2001/02 až 2006/07 změnila z 52 % na 70,1 %. „Prioritou ministerstva zůstává vysoká kvalita terciárního, zejména vysokoškolského vzdělávání. Z tohoto důvodu očekáváme, že by se měla vyšší výběrovost, spojená s „vysokou laťkou“ v nastavených vstupních požadavcích, přesunout mezi bakalářské a magisterské studium.“ (MŠMT, 2006.) „Úspěšnost přijetí do studia na vysokých školách v prezenčním studiu byla 74,3 % v bakalářském studijním programu a 45,1 % v magisterském studijním programu. Poměrně méně úspěšní jsou uchazeči o studium v bakalářských programech v distančním a kombinovaném studiu, z nichž je přijat zhruba každý druhý.“ (ÚIV, 2007.)

71

Do počtu uchazečů o jinou než prezenční formu studia se promítá zájem dospělých osob o dosažení vyšší úrovně vzdělání. Distanční nebo kombinovaná forma studia jim vyhovuje více, protože umožňuje sladit požadavky rodiny a práce na jedné straně a požadavky školy na straně druhé. Úspěšnost o studium závisí velkou měrou na oboru. Nejvyšší úspěšnost vykazovali uchazeči o studium technických oborů, následovali uchazeči o zemědělské a veterinární obory a o přírodovědné obory. Naopak nejnižší byla úspěšnost uchazečů o studium oborů v oblasti umění a právních věd. Podrobný přehled o přihlášených a počtu přijatých uchazečů včetně úspěšnosti v závislosti na studijních oborech se nachází v příloze 4. Úspěšnost u přijímací zkoušky je ve velké míře ovlivněna počtem nabízených studijních míst, než studijními předpoklady uchazečů (MŠMT, 2006.) Jedním z cílů vzdělávací politiky je usnadnění přístupu k různým typům terciárního vzdělávání. Cíle má být dosaženo několika způsoby – rozšiřováním kapacit škol, které terciární vzdělávání poskytují, změnou struktury studijních oborů ve prospěch kratších oborů (bakalářských) a zlepšením prostupnosti soustavy vzdělávacích cest, širším využíváním distančního vzdělávání (Kalous, 2006.) Podle ÚIV (2007) studovalo v akademickém roce 2006/07 na VŠ celkem 299 145 studentů, z toho 58 % v bakalářských studijních programech a 36 % v magisterských studijních programech. V roce 2005 se podařilo naplnit záměr MŠMT stanovený v roce 2001 v Bílé knize, kdy terciární vzdělávání má být umožněno 50 % populačního ročníku. „V akademickém roce 2005/06 bylo ke studiu do terciárního vzdělání poprvé zapsáno celkem 75,1 tisíce studentů. Jejich podíl vzhledem k populaci 19-letých činil 57 %, vzhledem k populaci absolventů středních škol s maturitou pak 89 %.“ (MŠMT, 2006, s. 17.) Ke studiu na vysoké školy se hlásí především lidé, kteří bezprostředně ukončili sekundární vzdělávání. Jak ukazuje tabulka 0.1, největší podíl studentů tvoří věková skupina 20-24 let, ale participace na vysokoškolském vzdělávání se neomezuje pouze na tuto skupinu.

72

Tabulka 0.1 Počet studentů v studijních programech vysokých škol podle věku. Studenti podle věku

Celkem

Typ studijního programu Bakalářský Magisterský

Navazující Doktorský magisterský VŠ celkem 296 435 158 158 95 789 24 451 23 067 15-19 24 426 19 860 4 812 2 20-24 176 747 98 041 68 074 12 061 2000 25-29 55 854 19 202 16 949 7 863 12 939 30-34 19 356 9 654 3 347 2 322 4 198 35-39 8 928 5 212 1 382 989 1 396 40 a více 10 579 5 644 1 225 1 214 2 534 neuvedený 545 545 Zdroj: MŠMT, 2006. Dostupné na http://www.msmt.cz/uploads/VZ2005web_2_.doc; upraveno.

Ne všem studujícím se podaří VŠ dokončit. „Vysokoškolské vzdělávání nedokončí v zemích OECD v průměru 30 % studentů. V České republice je „úmrtnost“ poněkud vyšší, z vysokých škol předčasně odchází téměř 40 % studentů, ze soukromých vysokých škol pak pouze 5-10 % studentů.“ (Procházková, 2006, s. 115.) Kritické je období prvních dvou semestrů, kdy studenti zjišťují, že nestačí studijním požadavkům.

73

Příloha 3: Přehled o přijímacím řízení do terciárního vzdělávacího systému v období 2001/2002 až 2006/2007

Tabulka 0.2 Terciární vzdělávání – celkový přehled o přijímacím řízení v akademickém roce 2001/2002 až 2006/2007 podle formy a druhu vzdělávání Forma studia, druh vzdělávání

Celkem Denní/prezenční studium Bakalářský studijní program Magisterský studijní program Vyšší odborné školy Distanční a kombinované studium Bakalářský studijní program Magisterský studijní program Vyšší odborné školy Celkem Denní/prezenční studium Bakalářský studijní program Magisterský studijní program Vyšší odborné školy Distanční a kombinované studium Bakalářský studijní program Magisterský studijní program Vyšší odborné školy

Počet podaných přihlášek

Počet Počet Přijatí Úspěšnost přihlášepřijatých45 z přihláše- uchazečů ných44 ných (v %) (v %) 2001/2002 265 663 113 714 66 698 230 746 89 208 55 791 58 921

39 750

15 850

-

-

146 249

67 509

34 468

-

-

25 579 34 917

17 963 28 875

12 162 11 534

-

-

21 699

18 787

6 442

-

-

10 583

9 545

3 562

-

-

26 635

1 708

-

-

263 476 224 554

2 519 2002/2003 119 130 91 831

73 720 60 602

-

-

77 180

50 322

24 946

-

-

121 213

61 248

32 750

-

-

26 161 38 922

19 402 32 100

12 769 13 961

-

-

26 211

22 278

8 743

-

-

9 421

8 557

3 279

-

-

3 289

3 097

2 116

-

-

44

Každý uchazeč je započítán pouze jednou bez ohledu nato, kolik přihlášek ke studiu podal.

45

Každý přijatý je započten pouze jednou bez ohledu na to, na kolik škol byl přijat.

74

Celkem Denní/prezenční studium Bakalářský studijní program Magisterský studijní program Vyšší odborné školy Distanční a kombinované studium Bakalářský studijní program Magisterský studijní program Vyšší odborné školy

285 946 245 322

2003/2004 129 009 100 302

82 968 68 217

64,3 68,0

70,0 73,3

122 985

69 258

39 130

56,5

62,9

93 107

52 057

26 368

50,7

56,8

29 230 40 624

21 302 33 707

13 315 15 635

62,5 46,4

71,3 53,6

31 188

26 434

11 180

42,3

48,9

5 993

5 595

2 388

42,7

52,5

3 443

2 222

68,3

-

Celkem Denní/prezenční studium Bakalářský studijní program Magisterský studijní program Vyšší odborné školy Distanční a kombinované studium Bakalářský studijní program Magisterský studijní program Vyšší odborné školy

311 9840 257 837

3 251 2004/2005 139 354 101 839

87 009 68 920

62,4 67,7

67,9 72,6

158 898

78 931

48 224

61,1

66,7

74 699

41 964

17 348

41,3

46,1

24 240 54 147

18 103 43 227

11 732 19 036

64,8 44,0

75,2 50,6

44 770

36 598

15 586

42,6

48,8

6 610

6 020

1 990

33,1

38,7

2 767

1 654

63,0

81,2

Celkem Denní/prezenční studium Bakalářský studijní program Magisterský studijní program Vyšší odborné školy Distanční a kombinované studium Bakalářský studijní program Magisterský studijní program

319 731 262 992

2 627 2005/2006 139 947 101 505

91 136 71 302

65,1 70,2

71,1 75,4

176 307

81 173

52 791

65,0

70,3

64 595

34 629

14 332

41,4

46,2

22 090 56 739

16 841 44 961

11 398 20 978

67,7 46,7

80,9 54,2

49 763

39 925

18 092

45,3

52,9

4 093

3 723

1 829

32,1

37,9

75

Vyšší odborné školy

2 883

2 753 2006/2007 146 519 103 331

66,4

80,0

Celkem 325 955 99 882 68,2 Denní/prezenční 263 306 75 664 73,2 studium Bakalářský studijní 190 932 87 073 59 987 68,9 program Magisterský studijní 52 919 28 873 11 735 40,6 program Vyšší odborné školy 19 455 14 282 10 723 75,1 Distanční a kombi62 649 50 208 25 628 51,0 nované studium Bakalářský studijní 54 848 44 830 22 683 50,6 program Magisterský studijní 4 635 4 123 1 174 28,5 program Vyšší odborné školy 3 166 3 050 1 958 64,2 Zdroj: ÚIV. 2007. Dostupné na http://www.uiv.cz/rubrika/605; upraveno.

73,8 78,3

76

1 829

74,3 45,1 85,3 58,1 57,6 33,1 78,6

Příloha 4: Vysoké školy – přihlášení a přijatí podle skupin oborů

Tabulka 0.3 Vysoké školy - přihlášení a přijatí podle skupin oborů, úspěšnost a struktura přijatých podle skupin oborů Skupina oborů

2000/01 2001/02 2002/03 2004/05 2005/06 2006/07 Počet podaných přihlášek Celkem 208 173 237 452 234 026 284 977 294 758 303 334 Přírodní vědy 13 956 21 779 18 108 22 842 20 076 20 599 Technické obory 28 740 42 957 44 176 27 144 48 314 48 542 Zemědělství, veter. lékařství 4 766 5 847 7 061 7 757 8 792 8 980 Lékařské vědy, farmacie 12 829 17 148 16 672 23 851 25 580 27 543 Ekonomické vědy 39 372 46 717 43 047 52 461 61 051 66 010 Humanitní a společ. vědy 40 517 35 649 36 197 52 588 56 709 60 104 Právní vědy 18 074 16 137 15 741 20 648 21 048 19 393 Učitelství 42 516 43 880 46 316 47 258 44 139 42 817 Umělecké obory 7 403 7 338 6 708 7 893 9 049 9 346 Neuvedeno – – – 22 535 – – Počet přihlášených Celkem 103 485 105 000 108 848 130 353 130 934 137 836 Přírodní vědy 10 285 13 630 12 727 15 887 14 260 14 810 Technické obory 20 646 27 017 28 131 21 429 32 228 33 528 Zemědělství, veter. lékařství 3 941 4 479 5 501 5 829 6 242 6 620 Lékařské vědy, farmacie 7 226 8 822 8 801 12 464 12 534 12 994 Ekonomické vědy 24 343 26 967 25 908 30 336 33 309 37 063 Humanitní a společ. vědy 28 757 23 061 23 130 32 631 34 135 36 321 Právní vědy 11 910 9 937 9 882 13 761 13 330 12 251 Učitelství 29 511 28 707 30 214 32 328 30 268 30 134 Umělecké obory 5 862 5 503 5 049 5 880 6 067 6 473 Neuvedeno – – – 18 560 – – Počet přijatých Celkem 45 214 54 676 61 077 75 613 79 986 89 075 Přírodní vědy 4 662 6 291 6 872 8 888 8 638 9 189 Technické obory 15 441 20 456 21 407 15 441 25 722 27 596 Zemědělství, veter. lékařství 2 273 2 607 3 269 3 724 3 998 4 753 Lékařské vědy, farmacie 2 592 2 924 3 346 4 432 4 607 5 194 Ekonomické vědy 9 824 11 716 12 970 15 257 17 654 21 712 Humanitní a společ. vědy 5 668 6 324 7 222 11 736 13 672 15 768 Právní vědy 1 880 2 073 2 422 2 459 3 226 3 090 Učitelství 8 012 9 503 11 654 12 704 13 400 13 458 Umělecké obory 989 1 033 1 019 1 692 1 884 2 178 Neuvedeno – – – 14 085 – – Úspěšnost (přijatí/přihlášení) v % Celkem 45,0 52,1 56,1 63,3 66,8 70,1 Přírodní vědy 31,9 46,2 54,0 64,8 69,2 71,2 Technické obory 68,2 75,7 76,1 84,8 88,2 90,0

77

Zemědělství, veter. lékařství 43,7 58,2 59,4 72,6 Lékařské vědy, farmacie 36,0 33,0 38,0 40,4 Ekonomické vědy 32,0 43,4 50,1 57,6 Humanitní a společ. vědy 20,6 27,4 31,2 41,0 Právní vědy 18,3 20,9 24,5 19,6 Učitelství 29,4 33,0 38,6 43,8 Umělecké obory 28,7 18,8 20,2 31,9 Neuvedeno 85,4 Struktura přijatých podle skupin oborů v % Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 Přírodní vědy 10,3 12,0 11,7 12,2 Technické obory 34,2 37,0 25,8 16,4 Zemědělství, veter. lékařství 5,0 5,0 5,1 4,5 Lékařské vědy, farmacie 5,7 5,0 8,1 9,6 Ekonomické vědy 21,7 21,0 23,8 23,3 Humanitní a společ. vědy 12,5 13,0 21,2 25,0 Právní vědy 4,2 4,0 9,1 10,6 Učitelství 17,7 16,0 27,8 24,8 Umělecké obory 2,2 2,0 4,6 4,5 Neuvedeno – – 14,2 Zdroj: ÚIV. 2007. Dostupné na http://www.uiv.cz/rubrika/605; upraveno.

78

71,3 41,9 61,0 45,4 26,5 50,5 34,2 –

77,8 45,4 45,4 61,0 27,8 49,4 37,1 –

100,0 10,8 32,2 5,0 5,8 22,1 17,1 4,0 16,8 2,4 –

100,0 12,2 36,5 6,3 6,9 20,9 28,7 4,1 17,8 2,9 –

Příloha 5: Nabídka studia na FSS MU v letech 2002 až 2007

V roce 2002 zajišťovala FSS MU výuku v následujících studijních oborech (Výroční…, 2003): V bakalářském studiu dvouoborovém • Mezinárodní vztahy a evropská studia (forma prezenční i kombinovaná) • Mediální studia a žurnalistika (forma prezenční i kombinovaná) • Politologie (forma prezenční i kombinovaná) • Psychologie (forma prezenční i kombinovaná) • Sociální politika a sociální práce (forma prezenční i kombinovaná) • Sociologie (forma prezenční i kombinovaná) V magisterském studiu jednooborovém • Humanitní environmentalistika • Mezinárodní vztahy a evropská studia • Mediální studia a žurnalistika • Politologie • Psychologie • Sociální politika a sociální práce (forma prezenční i kombinovaná) • Sociologie V doktorském studiu • Politologie • Psychologie (obory obecná psychologie, psychologie práce, sociální psychologie, vývojová psychologie) • Sociální politika a sociální práce • Sociologie (humanitní environmentalistika, sociologie) V roce 2003 zajišťovala FSS MU výuku v následujících studijních oborech (Výroční…, 2004): V bakalářském studiu dvouoborovém • Mezinárodní vztahy (forma prezenční i kombinovaná) • Evropská studia (forma prezenční i kombinovaná)

79

• Mediální studia a žurnalistika (forma prezenční i kombinovaná) • Politologie (forma prezenční i kombinovaná) • Psychologie (forma prezenční i kombinovaná) • Sociální politika a sociální práce (forma prezenční i kombinovaná) • Sociologie (forma prezenční i kombinovaná) V magisterském studiu jednooborovém • Humanitní environmentalistika • Mezinárodní vztahy a evropská studia • Mediální studia a žurnalistika • Politologie • Psychologie • Sociální politika a sociální práce (forma prezenční i kombinovaná) • Sociologie V doktorském studiu • Politologie • Psychologie (obory obecná psychologie, psychologie práce, sociální psychologie, vývojová psychologie) • Sociální politika a sociální práce • Sociologie (humanitní environmentalistika, sociologie) V roce 2004 zajišťovala FSS MU výuku v následujících studijních oborech (Výroční…, 2005): V bakalářském studiu jednooborovém • Evropská studia (forma prezenční) • Mezinárodní vztahy (forma prezenční) • Politologie (forma prezenční) • Sociologie (forma prezenční) V bakalářském studiu dvouoborovém • Environmentální studia (forma prezenční) • Evropská studia (forma prezenční i kombinovaná) • Genderová studia (forma prezenční)

80

• Mediální studia a žurnalistika (forma prezenční i kombinovaná) • Mezinárodní vztahy (forma prezenční i kombinovaná) • Politologie (forma prezenční i kombinovaná) • Psychologie (forma prezenční i kombinovaná) • Sociální antropologie (forma prezenční) • Sociální politika a sociální práce (forma prezenční i kombinovaná) • Sociologie (forma prezenční i kombinovaná) V magisterském studiu jednooborovém • Humanitní environmentalistika • Mediální studia a žurnalistika • Mezinárodní vztahy a evropská studia • Politologie • Psychologie • Sociální politika a sociální práce (forma prezenční i kombinovaná) • Sociologie V doktorském studiu • Politologie • Psychologie (obory obecná psychologie, psychologie práce, sociální psychologie, vývojová psychologie) • Sociální politika a sociální práce • Sociologie (humanitní environmentalistika, sociologie) V roce 2005 zajišťovala FSS MU výuku v následujících studijních oborech (Výroční…, 2006): V bakalářském studiu jednooborovém • Evropská studia (forma prezenční) • Mezinárodní vztahy (forma prezenční) • Politologie (forma prezenční) • Sociologie (forma prezenční) V bakalářském studiu dvouoborovém • Bezpečnostní a strategická studia (forma prezenční)

81

• Environmentální studia (forma prezenční) • Evropská studia (forma prezenční i kombinovaná) • Genderová studia (forma prezenční i kombinovaná) • Mediální studia a žurnalistika (forma prezenční i kombinovaná) • Mezinárodní vztahy (forma prezenční i kombinovaná) • Politologie (forma prezenční i kombinovaná) • Psychologie (forma prezenční i kombinovaná) • Sociální antropologie (forma prezenční) • Sociální politika a sociální práce (forma prezenční i kombinovaná) • Sociologie (forma prezenční i kombinovaná) V magisterském studiu jednooborovém • Humanitní environmentalistika • Mediální studia a žurnalistika • Mezinárodní vztahy a evropská studia • Politologie • Psychologie • Sociální politika a sociální práce (forma prezenční i kombinovaná) • Sociologie V doktorském studiu • Politologie • Psychologie (obory obecná psychologie, psychologie práce, sociální psychologie, vývojová psychologie) • Sociální politika a sociální práce • Sociologie (humanitní environmentalistika, sociologie) V roce 2006 zajišťovala FSS MU výuku v následujících studijních oborech (Výroční…, 2007): V bakalářském studiu jednooborovém • Evropská studia (forma prezenční) • Mediální studia a žurnalistika (forma kombinovaná) • Mezinárodní vztahy (forma prezenční)

82

• Politologie (forma prezenční i kombinovaná) • Sociální politika a sociální práce (forma kombinovaná) • Sociologie (forma prezenční i kombinovaná) V bakalářském studiu dvouoborovém • Bezpečnostní a strategická studia (forma prezenční) • Environmentální studia (forma prezenční) • Evropská studia (forma prezenční i kombinovaná) • Genderová studia (forma prezenční i kombinovaná) • Mediální studia a žurnalistika (forma prezenční i kombinovaná) • Mezinárodní vztahy (forma prezenční i kombinovaná) • Politologie (forma prezenční i kombinovaná) • Psychologie (forma prezenční i kombinovaná) • Sociální antropologie (forma prezenční) • Sociální politika a sociální práce (forma prezenční i kombinovaná) • Sociologie (forma prezenční i kombinovaná) V magisterském studiu jednooborovém • Humanitní environmentalistika • Mediální studia a žurnalistika • Mezinárodní vztahy a evropská studia • Politologie • Psychologie • Sociální politika a sociální práce (forma prezenční i kombinovaná) • Sociologie V doktorském studiu • Humanitní environmentalistika (forma prezenční i kombinovaná) • Obecná psychologie (forma prezenční i kombinovaná) • Politologie (forma prezenční i kombinovaná) • Sociální politika a sociální práce (forma prezenční i kombinovaná) • Sociální psychologie (forma prezenční i kombinovaná) • Sociologie (forma prezenční i kombinovaná) • Vývojová psychologie (forma prezenční i kombinovaná)

83

V roce 2007 zajišťovala FSS MU výuku v následujících studijních oborech (Pitrová, 2008): V bakalářském studiu jednooborovém • Evropská studia (forma prezenční) • Mediální studia a žurnalistika (forma kombinovaná) • Mezinárodní vztahy (forma prezenční) • Politologie (forma prezenční i kombinovaná) • Sociální politika a sociální práce (forma kombinovaná) • Sociologie (forma prezenční i kombinovaná) V bakalářském studiu dvouoborovém • Bezpečnostní a strategická studia (forma prezenční) • Environmentální studia (forma prezenční) • Evropská studia (forma prezenční i kombinovaná) • Genderová studia (forma prezenční i kombinovaná) • Mediální studia a žurnalistika (forma prezenční i kombinovaná) • Mezinárodní vztahy (forma prezenční i kombinovaná) • Politologie (forma prezenční i kombinovaná) • Psychologie (forma prezenční i kombinovaná) • Sociální antropologie (forma prezenční) • Sociální politika a sociální práce (forma prezenční i kombinovaná) • Sociologie (forma prezenční i kombinovaná) V magisterském studiu jednooborovém • Environmentální studia • Evropská studia • Humanitní environmentalistika • Mediální studia a žurnalistika • Mezinárodní vztahy • Mezinárodní vztahy a evropská studia • Politologie • Psychologie

84

• Sociální politika a sociální práce (forma prezenční i kombinovaná) • Sociologie V doktorském studiu • Evropská studia (forma prezenční i kombinovaná) • Humanitní environmentalistika (forma prezenční i kombinovaná) • Mezinárodní vztahy (forma prezenční i kombinovaná) • Obecná psychologie (forma prezenční i kombinovaná) • Politologie (forma prezenční i kombinovaná) • Sociální politika a sociální práce (forma prezenční i kombinovaná) • Sociální psychologie (forma prezenční i kombinovaná) • Sociologie (forma prezenční i kombinovaná) • Vývojová psychologie (forma prezenční i kombinovaná)

85

Příloha 6: Přihlášení a přijatí uchazeči na FSS MU podle typů, forem a oborů studia v letech 2002 až 2007

Tabulka 0.4 Počet přihlášek ke studiu a počet přijatých uchazečů po jednotlivých oborech. Bakalářské prezenční studium v letech 2000 až 200746

BSS 0 0 0 0 EN 0 0 0 0 EVS 0 0 824 114 GS 0 0 0 0 MV 0 0 1298 120 MVES 901 84 0 0 PL 895 101 732 103 PS 1130 62 1160 59 SA 0 0 0 0 SO 1238 81 1086 95 SP 568 42 658 55 ŽU 735 71 950 87 Zdroj: Výroční…, 2006. Dostupné

0 0 271 90 462 123 542 419 100 372 123 557 155 514 1084 147 1019 224 1060 240 1212 170 36 549 79 555 99 640 1866 195 1784 294 1696 366 2096 0 0 0 0 0 0 0 852 202 1014 298 1105 329 1126 1431 81 1443 152 1576 149 1815 139 36 363 69 348 100 633 1418 179 1312 242 1496 333 1877 663 77 617 110 526 112 648 1261 176 1532 271 1729 313 1967 na http://fss.muni.cz/vz/zprava2005/zprava2005/

pdf/vz2005.pdf, Pitrová, 2008; upraveno.

46

Legenda: BSS = bezpečnostní a strategická studia, EN = environmentální studia, EVS = evropská

studia, GS = genderová studia, MV = mezinárodní vztahy, MVES = mezinárodní vztahy a evropská studia, PL = politologie, PS = psychologie, SA = sociální antropologie, SO = sociologie, SP = sociální politika a sociální práce, ŽU = mediální studia a žurnalistika .

86

přijatí

2007 přihlášení

přijatí

2006 přihlášení

přijatí

přijatí

2005 přihlášení

2004 přihlášení

přijatí

2003 přihlášení

přijatí

Obor

přihlášení

2002

155 131 297 98 356 0 277 140 133 339 108 324

Tabulka 0.5 Počet přihlášek ke studiu a počet přijatých uchazečů po jednotlivých oborech. Bakalářské kombinované studium v letech 2000 až 2007 2007 přijatí

přihlášení

přijatí

2006 přihlášení

přijatí

přijatí

2005 přihlášení

2004 přihlášení

přijatí

2003 přihlášení

přijatí

Obor

přihlášení

2002

EVS 0 0 307 112 425 111 327 119 392 98 327 GS 0 0 0 0 0 0 108 49 378 92 580 MV 0 0 447 113 517 141 513 186 392 98 327 MVES 400 72 0 0 0 0 0 0 0 0 0 PL 438 89 193 90 295 106 250 101 135 62 170 PS 748 67 616 66 851 76 736 96 641 86 1067 SO 671 89 635 122 849 162 762 153 668 156 879 SP 439 76 401 81 448 84 400 82 233 79 325 ŽU 194 31 257 94 355 132 310 104 372 134 532 Zdroj: Výroční…, 2006. Dostupné na http://fss.muni.cz/vz/zprava2005/zprava2005/

99 91 99 0 56 111 153 61 109

pdf/vz2005.pdf, Pitrová, 2008; upraveno.

Tabulka 0.6 Počet přijatých uchazečů po jednotlivých oborech. Magisterské navazující studium, prezenční i kombinovaná forma v letech 2000 až 2007 Obor

2002 přijatí

2003 přijatí

EVS 0 0 EN 32 41 MV 0 0 MVES 18 27 PL 25 27 PS 30 30 SO 17 28 SP 27 22 ZU 25 40 SP (komb) 33 37 Zdroj: Výroční…, 2006. Dostupné na

2004 přijatí

2005 přijatí

2006 přijatí

2007 přijatí

0 0 24 50 41 31 34 42 0 0 15 42 35 33 19 0 51 52 50 66 30 40 38 38 28 34 41 51 42 57 79 103 61 42 51 72 42 68 71 90 http://fss.muni.cz/vz/zprava2005/zprava2005/

pdf/vz2005.pdf, Pitrová, 2008; upraveno.

87

Příloha 7: Námitkové řízení Všichni účastníci NSZ mají právo podat námitky k průběhu zkoušky, k vyloučení účastníka ze zkoušky, k automatickému převodu záznamového archu do elektronické podoby a výpočtu skóre (tedy žádost o individuální zpracování záznamového archu a přepočet skóre) a k chybám v zadání testu nebo v klíči správných řešení. Informace k námitkovému řízení čerpám ze stránek společnosti Scio (Scio, 2008g.) Námitky vztahující se k chybám v zadání nebo v klíči správných řešení lze podat v rozmezí 2-4 dnů po konání zkoušky. Jedná se o špatně formulované zadání, nejednoznačné odpovědi apod. Námitky posuzuje Nezávislá námitková komise47, která do šesti dnů po termínu konání zkoušky rozhodne o jejich oprávněnosti. Úlohy, které budou vyhodnoceny jako chybné, se nebudou do hodnocení testu počítat žádnému uchazeči. Podané námitky i rozhodnutí komise je veřejné, rozhodnutí komise je definitivní a neměnné. Námitku lze vznést po uhrazení poplatku, který činí 79 Kč. Poplatek slouží k úhradě nákladů spojených s námitkovým řízením. Pokud bude námitka oprávněná, získá uchazeč, který na ni upozornil, bonus 1000 Kč, ostatní, kdo na stejnou námitku upozorní, nemají už na finanční kompenzaci nárok. V roce 2007 bylo podáno k testu OSP a ZSV celkem 27 námitek. Námitková komise uznala všechny otázky za bezchybné. O rok později počet námitek rapidně vzrostl. K testům, které se konaly v rámci NSZ 9. února 2008 bylo vzneseno 46 připomínek k 30 otázkám (11 připomínek k OSP A, 26 připomínek k OSP B, 4 připomínky k AJ a 5 připomínek k ZSV), ale všechny tyto námitky byly vyhodnoceny jako neopodstatněné. Po dalším termínu NSZ projednávala komise už 81 námitek k 51 úlohám, které se týkaly testů OSP A, OSP B, ZSV, MAT a přírodních věd. Za oprávněnou námitku byla uznána jedna úloha z testu MAT, všechny další příklady byly shledány bezchybné. K NSZ z 1. května bylo podáno 58 námitek k 42 úlohám z předmětů OSP A, OSP B, AJ, FJ, ZSV A, ZSV B a přírodních věd. Za oprávněné byly uznány 3 připomínky.

47

Složení námitkové komise v roce 2008 - PhDr. Eva Pasáčková, CSc., prorektorka pro studijní a

pedagogickou činnost Západočeské univerzity Plzeň, Ing. Petr Mazouch, tajemník pro studijní záležitosti, VŠE Praha, PhDr. Václav Kulhavý, Ph.D. M.Sc., odborný asistent katedry sociální politiky a sociální práce, Masarykova univerzita Brno, doc. RNDr. Emil Calda, CSc., Matematicko-fyzikální fakulta UK Praha, RNDr. Zbyněk Šír, Ph. D., Matematicko-fyzikální fakulta UK Praha, Milan Malý, řešitel NSZ v roce 2007 s výsledným percentilem 99 v testu ZSV a 93,5 v testu OSP.

88

Příloha 8: Sociodemografické charakteristiky souboru „Uchazeči“ v letech 2002 až 2007 a studijní výsledky

Ke studiu na FSS MU se v jednotlivých letech 2002 až 2007 hlásí více žen než mužů. Nejvíce mužů podalo přihlášku v roce 2002, kdy jejich podíl činil 36 % proti 64 % žen. Největší rozdíl v zastoupení uchazečů na základě pohlaví byl v roce 2006 – přihlášku

Podíl mužů a žen .

podalo 73 % žen a jen 27 % mužů.

80 70 60 50 40 30 20 10 0

Muži Ženy

2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Akademický rok

Graf 0.1 Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle pohlaví v letech 2002 – 2007 (v %)

Průměrný věk uchazečů v době podávání přihlášky se pohyboval v rozmezí 20,8 roku (při směrodatné odchylce 3,7 roku) v roce 2006 a 22,3 roku (směrodatná odchylka je 4,3 roku) v roce 2002, přičemž věkový rozdíl mezi muži a ženami není patrný. Rozdíl ve věku uchazečů získáme, když si necháme udělat rozložení zvlášť pro uchazeče hlásící se do prezenční a kombinované formy studia. Rozdíl, který byl zřetelný již při analýze celého souboru uchazečů se nachází i při srovnání jednotlivých kohort – uchazečům o prezenční studium je v průměru 19,6 až 21,9 let, zatímco průměrný věk zájemců o kombinovanou se pohybuje v rozmezí 25,1 až 25,9 roku. Většina uchazečů o studium je svobodná. Nejvíce sezdaných uchazečů se hlásilo v roce 2002 a to 8 %, přičemž 2 % uchazečů bylo rozvedených. V následujících letech se počet sezdaných

89

snižoval, což může souviset s demografickými trendy, kdy na jedné straně klesá počet sňatků celkově a také se posouvá hranice uzavírání sňatků směrem nahoru. Každý rok se více jak 90 % uchazečů hlásilo z České republiky, převážně z Jihomoravského (34 – 43 % uchazečů) a Moravskoslezského kraje (10 – 13 % uchazečů), konkrétně byl nejčastěji zastoupen okres Brno – město. Nahrazování

testování

znalostí

prověřováním

studijních

předpokladů

u

přijímacího řízení má vést k eliminaci vlivu SŠ na výsledek u přijímaček a otevírat tak možnosti absolventům jiných SŠ než gymnázií. Z grafu 0.2 je ale patrné, že typ absolvované SŠ má vliv na studijní aspirace absolventů SŠ. Kromě roku 2002 se ke studiu na FSS MU hlásí z více jak 70 % absolventi gymnázií. Velký nepoměr mezi typy SŠ je dán jednak tím, že na gymnáziích studují spíše ti nadanější a jednak tím, že studenti jsou z velké části motivováni k pokračování ve studiu, zatímco na SOŠ a SOU jsou studenti a učni vedeni k tomu, aby po absolvování školy směřovali spíše na trh práce, čemuž mohou následně odpovídat i rozdíly v motivaci a zájmu o další studium. Tento rozdíl může být způsoben i všeobecným zaměřením gymnázií, kdy absolvent, aby se profiloval určitým směrem, musí pokračovat v dalším studiu, kdy se už zaměří na konkrétní obor. Ze zjišťovaných korelací má právě typ absolvované střední školy na dosažené skóre u přijímacího řízení nejvyšší vliv48. Zjištěná hodnota korelace mezi výsledky u přijímacího řízení a absolvovaným typem SŠ značí střední až podstatnou souvislost (v testu OSP se eta pohybuje mezi 0,3 a 0,41 u testu ZSV od 0,31 do 0,4 a u výsledného Scio skóre koeficient eta nabývá hodnot v rozmezí 0,33 – 0,43).

48

Srovnáme-li průměry dosažených výsledků, lze vidět, že absolventi gymnázií dosahují ve všech letech

značně lepších výsledků než absolventi jiných typů SŠ. Skóre gymnazistů v testu OSP je průměrně o 17,5 (rok 2002) až 23,6 (rok 2004) bodů vyšší než u absolventů SOŠ, výsledky z testu ZSV se liší mezi těmito typy středních škol v průměru o 7,7 bodů. Ve výsledném skóre se rozdíl pohybuje od 35,7 do 49 bodů. Celkově nejmenší rozdíly nacházíme v prvním roce sledovaného období, o čemž svědčí i zjištěná hodnota koeficientu eta, jež je ze všech let nejnižší. Jeho hodnota je 0,3 – 0,33, i to však značí střední souvislost. U absolventů SOŠ a SOU takový rozdíl není patrný. V roce 2004 byly rozdíly nejvyšší, u testu OSP měli absolventi SOŠ výsledek vyšší v průměru o 13,2 bodů. Zajímavý je rok 2005 a 2006, protože v testu ZSV absolventi SOU předčili v dosaženém skóre absolventy SOŠ o 1 až 2 body.

90

Podíl uchazečů podle typu absolvované SŠ .

80 70 60 50

GYM SOŠ SOU

40 30 20 10 0 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Akademický rok

Graf 0.2 Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle typu absolvované SŠ v letech 2002 – 2007 (v %)

Nejvíce osob podává přihlášku na FSS MU ihned po absolvování střední školy a jejich počet se v jednotlivých letech zvyšuje z počátečních 31 % na 65 % v roce 2007. Od 30 do 13 % uchazečů se hlásí ze zaměstnání. Zajímavý je údaj z roku 2002, kdy rozdíl mezi uchazeči podávající přihlášku ze střední školy a ze zaměstnání činil pouze 1 %. Při vzniku fakulty v roce 1998 bylo ze všech uchazečů přijato pouhých 7,5 %, postupem času začaly být na fakultě otevírány nové formy studia a rozšiřována nabídka studijních oborů a také přijímán větší počet studentů. To mohlo způsobit, že v počátečních letech fakulty se větší podíl studentů pokoušel dostat na fakultu několik let po sobě, což by mohlo vysvětlovat vyšší podíl osob hlásících se ze zaměstnání. V souvislosti mezi pozicí, odkud se uchazeč na FSS MU hlásí, a dosaženými výsledky lze identifikovat ten vzorec, že nejlepších výsledků dosahují lidé hlásící se z VŠ, za nimiž následují ti, co přihlášku podávají ze SŠ. I zde je patrné, že nepřerušovaná vzdělávací dráha zajišťuje lepší výsledky, přičemž studijní předpoklady jsou dalším studiem na VŠ ještě rozvíjeny (např. orientace v textu, práce s informacemi). Tuto

91

domněnku ale nepodporují výsledky těch, kteří se hlásí z VOŠ. Tito lidé se v některých případech řadí hned za osoby hlásící se ze SŠ, ale v letech 2005 – 2007 se v obou testech řadí až za osoby hlásící se z domácnosti či zaměstnání. Podle vypočtené signifikace musí být nulová hypotéza zamítnuta, hodnota koeficientu eta se u testů pohybuje v rozmezí 0,16 – 0,28, takže korelaci můžeme označit za nízkou až střední.

70

ze SŠ

Podíl uchazečů .

60 50

z VOŠ

40 z VŠ

30 20

ze zaměstnání

10

z

20 08 07 /

06 /

20 07 20

20

20

05 /

20 06

20 05 20

04 /

20 04 03 / 20

20

02 /

20 03

0

Akademický rok

Graf 0.3 Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle pozice, odkud se uchazeč hlásí na VŠ v letech 2002 – 2007 (v %)

Na úspěch u přijímaček mohou mít vliv charakteristiky jako je věk a pohlaví. Muži dosahují u všech výsledků vyššího skóre, ale naměřená souvislost je slabá (nejvyšší je u testu ZSV, koeficient eta je 0,26 v roce 2002 a 0,21 v roce 2005). Korelaci mezi věkem uchazeče a Scio skóre jsem zjišťovala pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Naměřená korelace u testu OSP je signifikantní na hladině významnosti 0,01, hodnota Pearsonova koeficientu je mezi – 0,11 až - 0,19, přičemž záporná hodnota znamená, že se vzrůstajícím věkem dosažený výsledek u přijímaček klesá. U testu ZSV se ale žádná souvislost mezi věkem a výsledkem nepodařila zjistit (i když ve čtyřech případech je korelace signifikantní, hodnota Pearsonova koeficientu je natolik nízká, že lze říci, že souvislost neexistuje, u dvou případů nebyla zjištěna souvislost žádná).

92

Příloha 9: Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle studijních oborů, prezenční a kombinovaná forma studia v letech 2002 až 2007

Tabulka 0.7 Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle studijních oborů, prezenční a kombinovaná forma studia v letech 2002 - 200749

49

0 0 272 281 272 0 105 479 0 490 169 264

kombinované

417 491 979 519 1521 0 998 1403 311 1333 471 1537

2007/2008 prezenční

0 0 199 69 306 0 158 411 0 459 231 187

kombinované

prezenční

BSS 0 0 0 0 0 0 184 EN 0 0 0 0 249 0 248 EVS 0 0 369 177 587 241 653 GS 0 0 0 0 109 0 339 MV 0 0 557 245 908 279 1073 MVES 281 192 0 0 0 0 0 PL 281 211 298 104 452 148 644 PS 297 285 390 307 625 438 769 SA 0 0 0 0 84 0 210 SO 315 267 372 334 695 456 744 SP 154 155 214 209 265 203 296 ŽU 179 86 342 152 541 179 775 Zdroj: Individuální anonymizovaná data FSS MU

2006/2007

kombinované

prezenční

kombinované

prezenční

kombinované

prezenční

prezenční

Obor

kombinované

2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006

508 468 1151 605 1980 0 1060 1691 580 1766 611 1800

0 0 264 478 264 0 137 872 0 722 259 454

Legenda: BSS = bezpečnostní a strategická studia, EN = environmentální studia, EVS = evropská studia, GS = genderová studia, MV = mezinárodní vztahy, MVES = mezinárodní vztahy a evropská studia, PL = politologie, PS = psychologie, SA = sociální antropologie, SO = sociologie, SP = sociální politika a sociální práce, ŽU = mediální studia a žurnalistika

93

Tabulka 0.8 Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle studijních oborů, prezenční a kombinovaná forma studia v letech 2002 – 2007 (v %)

BSS EN EVS GS MV MVES PL PS SA SO SP ŽU Celkem

0 0 0 0 0 0 2,4 0 0 0 0 0 3,9 0 3,1 0 0 0 9,1 4,3 9,1 3,7 8,2 2,5 0 0 0 0 1,7 0 4,3 0,9 0 0 13,7 6,0 14,0 4,3 13,5 3,8 10,4 7,1 0 0 0 0 0 0 10,4 7,8 7,3 2,6 7,0 2,3 8,1 2,0 11,0 10,5 9,6 7,5 9,7 6,8 9,6 5,2 0 0 0 0 1,3 0 2,6 0 11,7 9,9 9,1 8,3 10,8 7,0 9,3 5,8 5,7 5,7 5,3 5,1 4,1 3,1 3,7 2,9 6,6 3,2 8,4 3,7 8,4 2,8 9,7 2,4 100 100 100 100 (N=2703) (N=4070) (N=6459) (N=7955) Zdroj: Individuální anonymizovaná data FSS MU

94

3,4 4,0 8,0 4,2 12,4 0 8,1 11,4 2,5 10,8 3,8 12,5

0 0 2,2 2,3 2,2 0 0,9 3,8 0 4,0 1,4 2,1 100 (N=12312)

3,2 3,0 7,3 3,9 12,6 0 6,8 10,8 3,7 11,3 3,9 11,5

kombinované

2007/2008 prezenční

kombinované

2006/2007 prezenční

kombinované

prezenční

kombinované

prezenční

kombinované

2003/2004 2004/2005 2005/2006 prezenční

prezenční

Obor

kombinované

2002/2003

0 0 1,7 3,0 1,7 0 0,9 5,6 0 4,6 1,6 2,9 100 (N=15670)

Příloha 10: Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle studijních oborů, jednooborová prezenční a kombinovaná forma studia v letech 2002 až 2007

Tabulka 0.9 Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle studijních oborů, jednooborová prezenční a kombinovaná forma studia v letech 2002 - 200750

EVS 59 0 70 0 58 0 MV 90 0 113 0 187 0 PL 60 0 118 0 149 105 SO 57 0 95 0 207 88 SP 0 0 0 0 0 169 Zdroj: Individuální anonymizovaná data FSS MU

105 343 183 240 0

kombinované

2007/2008 prezenční

kombinované

2006/2007 prezenční

kombinované

2005/2006 prezenční

prezenční

Obor

kombinované

2004/2005

0 0 137 138 259

Tabulka 0.10 Struktura uchazečů o studium na FSS MU podle studijních oborů, jednooborová prezenční a kombinovaná forma studia v letech 2002 – 2007 (v %)

EVS MV PL SO SP Celkem

0 17,7 0 6,0 0 0 28,5 0 19,4 0 0 29,8 0 15,5 10,8 0 24,0 0 21,5 9,1 0 0 0 0 17,6 100 100 100 (N=266) (N=396) (N=963) Zdroj: Individuální anonymizovaná data FSS MU

50

22,2 33,8 22,6 21,4 0

kombinované

2007/2008 prezenční

kombinované

2006/2007 prezenční

kombinované

2005/2006 prezenční

prezenční

Obor

kombinované

2004/2005

7,5 24,4 13,0 17,1 0

0 0 9,8 9,8 18,4 100 (N=1405)

Legenda: EVS = evropská studia, GS = genderová studia, MV = mezinárodní vztahy, PL = politologie,

SO = sociologie, SP = sociální politika a sociální práce.

95

Příloha 11: Sociodemografické charakteristiky souboru „Přijatí“ v letech 2002 až 2007

Struktura souboru přijatých uchazečů se liší mezi jednotlivými roky, a proto se věnuji každému akademickému roku zvlášť. Rozložení podle pohlaví potvrzuje, že u přijímacího řízení jsou častěji úspěšní muži. V prvním roce sledovaného období tvoří muži více jak polovinu přijatých (56 %), i když přihlášku podávalo jen 36 %.

70

Podíl mužů a žen .

60 50 40

Muži Ženy

30 20 10 0 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Akademický rok

Graf 0.4 Struktura přijatých uchazečů o studium na FSS MU podle pohlaví v letech 2002 – 2007 (v %)

Přijatí uchazeči jsou téměř stejně staří, mezi jednotlivými roky se průměrný věk liší o 1,4 roku, přičemž nejmladší přijatí byli v roce 2006/2007 s průměrným věkem 21 let při směrodatné odchylce 3,9 roku. Srovnáním proměnných týkajících se místa trvalého bydliště zjistíme, že se v podstatě neliší od struktury celého souboru ani mezi jednotlivými roky. Tedy více jak 90 % přijatých pochází z České republiky, především z Jihomoravského kraje. Druhý nejčastěji zastoupený kraj je Moravskoslezský s výjimkou roku 2002, kdy druhým nejčastěji zastoupeným krajem je Hlavní město Praha. Studenti nejčastěji pochází z okresu Brno–město, následovaným Prahou. V roce 2005 a 2007 je u přijatých navíc 5 % zastoupen okres Brno–venkov a v posledním

96

sledovaném roce téměř 6 % okres Ostrava–město. Navzdory zavádění takového modelu přijímacího řízení, který by neměl zvýhodňovat absolventy určitého typu SŠ díky nahrazení testování znalostí prověřováním studijních předpokladů, je mezi přijatými uchazeči na FSS MU ve všech letech více jak 85 % absolventů gymnázií. Podíl absolventů SOŠ se pohybuje od 9 % v roce 2006 ke 14 % v roce 2003. Absolventi SOU a zahraničních škol jsou u přijímaček úspěšní po 1 %. Při sledování struktury přijatých podle pozice, odkud student podával přihlášku, lze sledovat postupný nárůst počtu přijatých osob hlásících se ze SŠ a to z původních 22 % ke 62 % v roce 2007 na úkor vysokoškoláků, jejich podíl se zmenšuje z 40 % na konečných 18 %. Podrobnější informace poskytuje graf 0.5.

Podíl přijatých uchazečů .

70 60 ze SŠ z VOŠ z VŠ ze zaměstnání z domácnosti odjinud

50 40 30 20 10

20 0

8 7/ 20 0 20 0

6/ 20 0

7

6 20 0

5/ 20 0

5 20 0

4/ 20 0

4 3/ 20 0 20 0

20 0

2/ 20 0

3

0

Akademický rok

Graf 0.5 Struktura přijatých uchazečů na FSS MU podle pozice, odkud byla podána přihláška na VŠ v letech 2002 – 2007 (v %)

97

Příloha 12: Struktura přijatých uchazečů na FSS MU podle studijních oborů, prezenční a kombinovaná forma studia v letech 2002 až 2007

Tabulka 0.11 Struktura přijatých uchazečů na FSS MU podle studijních oborů, prezenční a kombinovaná forma studia v letech 2002 až 200751

BSS 0 0 0 0 0 0 66 0 EN 0 0 0 0 72 0 97 0 EVS 0 0 88 87 116 86 167 97 GS 0 0 0 0 33 0 63 38 MV 0 0 98 89 143 109 232 152 MVES 47 52 0 0 0 0 0 0 PL 60 61 75 54 138 73 209 85 PS 42 44 40 50 57 60 115 81 SA 0 0 0 0 29 0 49 0 SO 47 57 71 91 126 126 175 128 SP 21 34 34 59 44 56 69 63 ŽU 33 20 64 74 105 90 180 88 Zdroj: Individuální anonymizovaná data FSS MU

51

119 143 227 87 345 0 298 139 93 313 106 286

0 0 99 92 99 0 58 92 0 156 75 136

142 123 263 85 321 0 248 139 121 322 102 301

kombinované

2007/2008 prezenční

kombinované

2006/2007 prezenční

kombinované

prezenční

kombinované

prezenční

kombinované

prezenční

prezenční

Obor

kombinované

2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006

0 0 103 91 103 0 55 120 0 162 59 116

Legenda: BSS = bezpečnostní a strategická studia, EN = environmentální studia, EVS = evropská

studia, GS = genderová studia, MV = mezinárodní vztahy, MVES = mezinárodní vztahy a evropská studia, PL = politologie, PS = psychologie, SA = sociální antropologie, SO = sociologie, SP = sociální politika a sociální práce, ŽU = mediální studia a žurnalistika

98

Tabulka 0.12 Struktura přijatých uchazečů na FSS MU podle studijních oborů, prezenční a kombinovaná forma studia v letech 2002 až 2007 (v %)

BSS EN EVS GS MV MVES PL PS SA SO SP ŽU Celkem

kombinované

2007/2008 prezenční

kombinované

2006/2007 prezenční

kombinované

prezenční

kombinované

prezenční

kombinované

2003/2004 2004/2005 2005/2006 prezenční

prezenční

Obor

kombinované

2002/2003

0 0 0 0 0 0 3,1 0 4,0 0 4,8 0 0 0 0 0 4,9 0 4,5 0 4,8 0 4,1 0 0 0 9,0 8,9 7,9 5,9 7,8 4,5 7,7 3,3 8,8 3,5 0 0 0 0 2,2 0 2,9 1,8 2,9 3,1 2,9 3,1 0 0 10,1 9,1 9,8 7,5 10,8 7,1 11,6 3,3 10,8 3,5 9,1 10,0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11,6 11,7 7,7 5,5 9,4 5,0 9,7 3,9 10,0 2,0 8,3 1,8 8,1 8,5 4,1 5,1 3,9 4,1 5,3 3,8 4,7 3,1 4,7 4,0 0 0 0 0 2,0 0 2,3 0 3,1 0 4,1 0 9,1 11,0 7,3 9,3 8,6 8,6 8,1 5,9 10,6 5,3 10,8 5,4 4,0 6,6 3,6 6,1 3,0 3,8 3,1 2,9 3,6 2,5 3,4 2,0 6,4 3,9 6,6 7,6 7,2 6,2 8,4 4,1 9,7 4,6 10,1 3,9 100 100 100 100 100 100 (N=518) (N=974) (N=1463) (N=2154) (N=2963) (N=2976) Zdroj: Individuální anonymizovaná data FSS MU

99

Příloha 13: Struktura přijatých uchazečů o studium na FSS MU podle studijních oborů, jednooborová prezenční a kombinovaná forma studia v letech 2002 až 2007

Tabulka 0.13 Struktura přijatých uchazečů o studium na FSS MU podle studijních oborů, jednooborová prezenční a kombinovaná forma studia v letech 2002 až 200752

EVS 10 0 18 0 17 0 MV 11 0 22 0 47 0 PL 40 0 41 0 47 58 SO 19 0 31 0 53 48 SP 0 0 0 0 0 75 Zdroj: Individuální anonymizovaná data FSS MU

kombinované

2007/2008 prezenční

kombinované

2006/2007 prezenční

kombinované

2005/2006 prezenční

prezenční

Obor

kombinované

2004/2005

30 38 41 54 0

0 0 55 43 59

Tabulka 0.14 Struktura přijatých uchazečů o studium na FSS MU podle studijních oborů, jednooborová prezenční a kombinovaná forma studia v letech 2002 až 2007 (v %)

EVS MV PL SO SP Celkem

12,5 13,8 50,0 23,7 0

0 16,1 0 4,9 0 0 19,6 0 13,6 0 0 36,6 0 13,6 16,8 0 27,7 0 15,5 13,9 0 0 0 0 21,7 100 100 100 (N=80) (N=112) (N=345) Zdroj: Individuální anonymizovaná data FSS MU

52

kombinované

2007/2008 prezenční

kombinované

2006/2007 prezenční

kombinované

2005/2006 prezenční

prezenční

Obor

kombinované

2004/2005

9,4 11,9 12,8 16,9 0

0 0 17,2 13,4 18,4 100 (N=320)

Legenda: EVS = evropská studia, GS = genderová studia, MV = mezinárodní vztahy, PL = politologie, SO = sociologie, SP = sociální politika a sociální práce.

100

Příloha 14: Scénáře rozhovorů

Scénář rozhovoru pro představitele FSS MU 1. V České republice je mezi uchazeči o studium na vysokých školách velký zájem o humanitní a společenské obory. Poptávka po studiu těchto oborů vysoce převyšuje nabídku, a proto jsou fakulty nuceny organizovat přijímací řízení. Jaká je v této souvislosti Vaše představa o ideální přijímací zkoušce? 2. Co by mělo být v rámci přijímacího řízení u uchazeče prověřováno? 3. FSS MU při organizaci přijímacího řízení dlouhodobě spolupracuje se společností SCIO. Již od roku 1999 uchazeči skládali v rámci přijímacího řízení test OSP, který byl o rok později doplněn testem ZSV. Zohledňován byl také výsledek NSZ. Proč se vedení fakulty rozhodlo přijímat studenty právě na základě těchto testů? 4. Test OSP je ze strany uchazečů o studium často kritizován a to z různých hledisek. Jaký je Váš názor na testování předpokladů uspět při studiu na vysoké škole? 5. V roce 2007 bylo přijímací řízení zcela nahrazeno NSZ. Z jakého důvodu k této změně došlo? 6. Jaká očekávání máte k NSZ? 7. Jaké výhody plynou pro fakultu z toho, že přijímací řízení není pořádané samotnou fakultou, ale společností SCIO? 8. Spatřujete v přijímacím řízení pořádaným společností SCIO pro fakultu nějaké nevýhody? 9. Je současný model přijímacího řízení na FSS MU, tedy nahrazení klasických přijímaček NSZ, výhodný pro uchazeče o studium? V čem? 10. Jaké nevýhody plynou pro uchazeče o studium ze současné podoby přijímacího řízení? 11. Myslíte si, že tento model přijímacího řízení dokáže skutečně identifikovat vhodné zájemce o studium? 12. Doplnil byste přijímací řízení na FSS o nějaká další kritéria výběru studentů? Pokud ano, o jaká?

101

Scénář rozhovoru pro představitele FF MU 1. V České republice je mezi uchazeči o studium na vysokých školách velký zájem o humanitní a společenské obory. Poptávka po studiu těchto oborů vysoce převyšuje nabídku, a proto jsou fakulty nuceny organizovat přijímací řízení. Jaká je v této souvislosti Vaše představa o ideální přijímací zkoušce? 2. Co by mělo být v rámci přijímacího řízení u uchazeče o studium prověřováno? 3. Jaký je Váš názor na testování předpokladů uspět při studiu na vysoké škole? 4. Uchazeči o studium na FF MU skládají v rámci přijímacího řízení TSP. Proč se vedení fakulty rozhodlo přijímat studenty právě na základě těchto testů? 5. V čem se liší TSP oproti testu OSP, které vytváří společnost SCIO? 6. Porovnáte-li TSP s testem OSP, v čem spatřujete přednosti současné podoby přijímací zkoušky na FF MU? 7. Zvyšuje se počet fakult vysokých škol, které při organizaci přijímacího řízení spolupracují se společností SCIO. Z jakého důvodu služeb společnosti SCIO nevyužívá i FF MU? 8. Některé fakulty, mezi které patří i FSS MU, zcela nahradily klasické přijímací zkoušky NSZ. Jaký je Váš názor na NSZ? 9. Uvažujete v budoucnu navázat spolupráci se společností SCIO při organizaci přijímacího řízení?

Scénář rozhovoru pro představitelky MU 1. V České republice roste zájem o vysokoškolské studium. Kvůli omezené kapacitě terciárního sektoru vzdělávání ale nelze přijmout všechny uchazeče, a proto jsou vysoké školy, zvláště ty, kde poptávka vysoce převyšuje nabídku, nuceny organizovat přijímací řízení. Jaká je v této souvislosti Vaše představa o ideální přijímací zkoušce? 2. Co by mělo být v rámci přijímacího řízení u uchazeče o studium prověřováno? 3. Většina fakult MU využívá jako kritérium pro přijetí uchazečů o studium výsledek TSP, uchazeči o studium na FSS MU skládají test OSP. Jaký je Váš názor na testování předpokladů uspět při studiu na vysoké škole? 4. Co považujete za obecné studijní předpoklady? 5. Zvyšuje se počet vysokých škol, které při organizaci přijímacího řízení spolupracují se společností SCIO. Proč podle Vašeho názoru přestávají fakulty organizovat vlastní

102

přijímací řízení a obrací se na agenturu? 6. Některé fakulty, mezi které patří i FSS MU, zcela nahradily klasické přijímací zkoušky NSZ. Jaký je Váš názor na NSZ? 7. Jaké výhody plynou z modelu přijímacího řízení, kdy jsou klasické přijímačky nahrazeny NSZ? 8. V čem spatřujete nevýhody NSZ? 9. V současnosti pouze jedna fakulta MU využívá jako kritérium pro přijímání studentů výsledek v rámci NSZ. Myslíte si, že je tento model přijímacího řízení vhodný i pro další fakulty?

103