Probu? se a ot?es se!

Probu? se a ot?es se! Published on World Challenge (https://worldchallenge.org)

Probu? se a ot?es se! David Wilkerson September 1, 1984 „Probu? se, probu? se! Oblec se v sílu svou, Sione, oblec se v roucho okrasy své, ó Jeruzaléme, m?sto svaté; nebo? nebude již více na t? dotírati neob?ezaný a ne?istý. Ot?es se z prachu, povsta?, posa? se, Jeruzaléme; dobu? se z okov? hrdla svého, ó jatá dcerko Sionská. Takto zajisté dí Hospodin: Darmo jste sebe prodali, protož bez pen?z budete vykoupeni“ (Izaiáš 52:1-3). To, co je tu zjevené, je Izaiášova smutná, skli?ující vize toho, ?ím se církev stala. (M?jte na pam?ti, že Sion je víc než starodávný Izrael, jsou to také Boží vykoupení v této p?lno?ní hodin?.) Naslouchejte jeho strašlivému popisu stavu Božího lidu: Dcera Sionská, kdysi ?istá a nádherná žena, která dala život tolika syn?m, leží jako otrok v prachu, zneužívaná a týraná neob?ezanými a ne?istými. Její od?v je roztrhaný a špinavý, a ona zoufale na?íká, sev?ená v ?et?zech, které dusí její hrdlo. Prosí za t?i v?ci: (1) aby byla rychle osvobozena, (2) aby nezem?ela v otroctví, a (3) aby nebyla od?íznuta od své duchovní potravy. Její nep?átelé stojí opodál, p?ihlížejí, posmívají se a rouhají se Bohu – pošklebují se jí, že její B?h nemá žádnou moc, aby ji z otroctví osvobodil. Dopadly na ni dv? strašlivé v?ci: zaprvé, žádný ji nelituje; a za druhé, nikdo ji neut?ší. Její vlastní synové „omrá?eni jsouc, leží na rozcestí všech ulic, jako b?vol v le?i“ (Izaiáš 51:20). Podle Izaiáše byla úpln? sama, žádná pomoc nebyla v dohledu: „Žádný jí nevedl ze všech syn?, kterýchž naplodila, a žádný jí neujal za ruku její ze všech syn?, kteréž vychovala“ (Izaiáš 51:18). V rukou má kalich hr?zy! Leží tam ve své hanb?, zadusaná do prachu nep?ítelem, který po ni šlape, jak se mu zachce. Ta, která porodila nádoby Hospodinovy, je te? zneuct?ná a ne?istá. Ve svém bídném otroctví, neukojeném hladu, bezmocném stavu, upadla do nete?nosti. Citlivost je pry?. Její duši sev?ela lhostejnost. Duševn? je tak zmatená a tak zahanbená, že dokáže jen ležet v prachu, omrá?ená a neschopná obrany. Pokud se brzy n?co nestane, ur?it? upadne do kómatu a zem?e jako zví?e v ?et?zech. Tragedií toho všeho je to, že tato ubohá, zotro?ená dcera Sionská se pro nic za nic prodala do otroctví! Žádný otroká? ji nezajal a neodvedl pry? proti její v?li. Nep?emohla ji n?jaká veliká, neviditelná moc. Sama se prodala do otroctví – zbyte?n?! Poslechn?te si pochmurná slova Izaiáše: „Darmo jste sebe prodali!“ (52:3). Te? p?ejd?me k v?ci. O kom Izaiáš ve skute?nosti mluví? Kdo je tou zotro?enou dcerou, která je v ?et?zech jako zví?e a je s ní tak ostudn? zacházeno? Zajatá dcera Sionská je každý a všichni, kdo se po?ítají mezi vykoupené, ale ješt? žijí v h?íchu Toto politováníhodné stvo?ení je v??ící, který je p?ipoutaný k utajovanému h?íchu. Je to ten, kdo p?ináší hanbu do Božího domu tím, že žije dvojí život. Je to cizoložník, který si ud?lá pauzu od svého h?íchu, aby slzami pokrýval oltá?. Je to muž nebo žena, kte?í vyhráli mnoho duší pro Krista, ale jejichž duchovní život je vysušován žádostivostí. Jsou to všichni, kte?í jsou p?ipoutáni k h?íchu, kterého se dosud nez?ekli, v?zí v prachu zoufalství, trápí se vinou, a šlape po nich nep?ítel, který je nutí, aby si dop?ávali podle své v?le a rozmaru. Není možné pravé vysvobození ze svazujících ?et?z? h?íchu, dokud sami sebe neuvidíme jako tuto Sionskou dceru – v prachu, svázanou v ?et?zech, pošlapanou, pomalu klesající do duchovní apatie. Musíme se podívat na tuto Izaiášovu vizi a volat: „Ó, Bože, tohle p?edstavuje m?! Jsem spoutaný! ?ábel po mn? po celém šlape. Jsem zne?išt?ný – moje ?isté roucho se zašpinilo a roztrhalo, a nikdo mi nedokázal ukázat, jak se osvobodit!“ Skrze proroka Izaiáše nám B?h p?esn? ?íká, pro? nem?žeme být svobodní – pro? nedosahujeme vysvobození z Page 1 of 6

Probu? se a ot?es se! Published on World Challenge (https://worldchallenge.org) našeho zako?en?ného, neustále se vracejícího h?íchu: „Darmo jste sebe prodali!“ Brat?e, sestro, není už ?as, abychom se opravdu vážn? a up?ímn? podívali na tu jednu nad námi panující váše?, na ten jeden h?ích, který nás stále ješt? zotro?uje, ten jeden h?ích, ke kterému se stále ješt? ?as od ?asu vracíme? V?tšina k?es?an?, v?etn? pastor?, se mohou stát mocní a velicí v Bohu, až na JEDEN zbývající, neopušt?ný h?ích. Tragickým p?íkladem je David Berg, zakladatel Božích d?tí. Za?al jako spolupracovník naší Teen Challenge v Huntington Beach, v Kalifornii. Byl mocným u?itelem a kazatelem. M?l charisma a výborné znalosti Božího slova. Zpo?átku byl velice horlivý: plakal za ztracené duše; v?rn? kázal evangelium. Ale David Berg (který si pozd?ji zm?nil jméno na Moses Berg) m?l utajovaný chtí?, který planul v jeho srdci. Posléze vyústil do incestu s jeho sedmiletou dcerou. Dohnalo ho to k tomu, že opustil svou dlouholetou manželku a m?l pom?r s dlouhou ?adou mladých žen. Stal se posedlý démonem. Jeho vedoucí démon Abrahim mu na?ídil, aby za?al s tím, co nazýval „koketní evangelizace“ – jiné pojmenování prostituce. Nakonec p?im?l p?es 6000 nevinných dívek k prostituci. Dnes vyrábí a distribuuje odporné pornografické kazety. P?iznal, že ho dnem i nocí pronásledují démoni chtí?e. Te? je zcela posedlý démony, nikdy není uspokojen. Zkusil cizoložství, homosexualitu, sadomasochismus, incest. Jeho chtí? je neukojitelný. A? tento srdcervoucí p?íb?h slouží jako temné varování pro nás pro všechny! Musíme se opravdu vážn?, ?estn? a s Boží bázní podívat na náš h?ích a p?ipustit pravdu: „Nic mi to nedává! Toto otroctví, tato neustálá slabost mi nic nep?idává. Když se to vezme kolem a kolem, je to špatné!“ Jak se necháváme naším h?íchem oklamat! Co je na tom pro nás dobrého? Jakou výhodu nebo užitek to pro nás m?že mít? Pár okamžik? nebo hodin pot?šení? Ale za jakou cenu? Noci beze spánku; nesnesitelná vina; zni?ující fyzický dopad na naše t?la; strach a hr?za, že zarmucujeme milujícího Pána; zdrcující v?domí, že se m?žeme zahá?kovat, stát se necitelní a skon?it ve lhostejnosti – neschopni osvobození! Srovnej pot?šení, které ti dává tv?j h?ích, se vší bolestí, kterou t? to stojí. Na plusové stran? nebudeš mít nakonec nic. Dokud se tato pravda nedotkne tvé duše, nikdy nenajdeš vysvobození. Prorok Izaiáš mluvil za samotného Boha: „Snášíte toto otroctví absolutn? pro nic za nic. Všechno je to zbyte?né. Zaprodali jste se h?? než levn? – zadarmo!“ Jsi na cest? k vít?zství, pokud si dokážeš uv?domit pravdu, že tv?j h?ích za to nestojí. Cesta h?íchu je nerozumná, zbyte?ná a bezvýchodná. Neobvi?uj Satana za své nesnáze. Nem?že prodat to, co nevlastní, takže on není ten, kdo nás zadarmo prodává. My sami si to d?láme. Když Bible mluví o „zaprodání zadarmo,“ zahrnuje to v sob? ztrátu všeho. Nazna?uje, že když budeš pokra?ovat ve svém dop?ávání si požitk?, bude t? to nakonec stát všechno, co máš. Dcera Sionská ztratila všechno: svou reputaci, svou ?istotu, svou rodinu, své nad?je, svou budoucnost, své spole?enství s Bohem. Jaké pravd? to musíme ?elit a jednat s ní: „M?j h?ích mi nic nep?idává. Zbyte?n? jsem se zaprodal. A navíc, jako vrchol toho všeho, budu-li ve svém h?íchu pokra?ovat, p?ipraví m? to o všechno, co mám. Nic to nep?idá – a vezme všechno!“ Hebrejské slovo pro nic je chinnam, které znamená: „Bez p?í?iny nebo d?vodu“ nebo „sklonit se nebo snížit k pod?adnému a oblíbit si to; jednat nebo být p?ízniv? naklon?n pod?adnému.“ P?ed n?jakým ?asem se mi jeden p?ítel pastor sv??il: „Moje manželství je v?zení. Moje žena mi nerozumí; není mezi námi žádná komunikace. Jestli mám n?kdy najít št?stí, musím pry? z tohoto vztahu! Potkal jsem nádhernou mladou dámu, která je duchovní, laskavá a má porozum?ní. Vyhovuje všem mým pot?ebám, zcela m? uspokojuje.“ Tento muž se se svou ženou rozvedl a oženil se s mladší ženou. Tohle rozhodnutí ho stálo jeho službu. Nedlouho poté se jeho nové manželství zm?nilo v totální ho?kost a rozpadlo se. Je te? sám jako k?l v plot?, prodává pojišt?ní. Truchlí nad vzpomínkami na svou milovanou rodinu a jeho kdysi úsp?šnou službu. Zaprodal se pro nic…a nic mu nez?stalo. Prosím, m?jte na pam?ti, že zneuct?ná dcera Sionská, ležící v ?et?zech a zlomená v prachu, není Jezábel nebo dít? ?ábla. Spíš jsou to ti, „kte?íž p?isaháte ve jménu Hospodinovu, a Boha Izraelského p?ipomínáte, však ne v pravd?, ani v spravedlnosti“ – ti, kte?í „od m?sta svatého se jmenujete, a na Boha Izraelského, jehož jméno jest Hospodin zástup?, zpoléháte“ (Izaiáš 48:1,2). P?emýšlejte o tom! Mohl by nás B?h vid?t v takovém sv?tle, když setrváváme ve své h?íšné umín?nosti? „Ano, jsi (stále) moje dít?. Vždy t? budu milovat, ale ty se mnou jednáš zrádn?! Zav?el jsi uši a zatvrdil svou šíji. Stal ses takovou zotro?enou dcerkou, svázanou ?et?zy a válející se v prachu…!“ Page 2 of 6


Slyšíš ve svých uších zvonit Jeho slova: „O?is?te se vy, kte?íž nosíte nádobí Hospodinovo“ (Izaiáš 52:11)? Vidíš, k ?emu jsi došel – jak jsi mizerný, jak ubohý, jak ne?istý, jak zatvrzelý, slepý, zmatený, a blízko pádu do strnulosti podobné opilosti? Existuje cesta z h?íchu – a cesta do úplného vysvobození Než jsme p?ipraveni na vysvobození, musí se stát dv? v?ci: Musíme p?ipustit, že jsme ne?istí, ?et?zy svázaní otroci; a musíme uznat, že náš h?ích je naprosto bezcenný. Tehdy jsme p?ipraveni na to, abychom byli vysvobozeni. 52. kapitola Izaiáše je celá o vysvobození této ubohé, zajaté dcery Sionské. Je to obrázek našeho vysvobození z moci h?íchu. V této kapitole máme Boží odpov?? na všechna naše otroctví, všechny naše zako?en?né h?íchy, všechny naše svázanosti. Za?neme s tímto: I. B?h miluje i své nejneposlušn?jší d?ti – a On se je nechystá odsoudit, ale osvobodit Poslechn?te si milující slova našeho Otce, když p?ichází, aby vykoupil svou zajatou dceru Sionskou: „Probu? se, probu? se! Oblec se v sílu svou, Sione, oblec se v roucho okrasy své“ (Izaiáš 52:1). V?bec žádná výtka, žádné odsouzení, žádné stažení Jeho lásky a milosti. B?h nikdy nezapomíná ani se nevzdává svého zran?ného, zotro?eného dít?te. Když jeho sklí?ená a trpící dcera Sionská volá: „Opustilt? mne Hospodin, a Pán zapomenul se na mne,“ B?h odpovídá: „I zdaliž se m?že zapomenouti žena nad nemluv?átkem svým, aby se neslitovala nad plodem života svého? A by? se pak ony zapomn?ly, já však nezapomenu se na t?. Aj, na dlaních vyryl jsem t?, zdi tvé jsou vždycky p?ede mnou“ (Izaiáš 49:14-16). Jak osam?lí se cítíme v našich osobních bojích o vytrhnutí a vysvobození z každého zako?en?ného, tvrdošíjného h?íchu. Jak ?asto si myslíme, že se nás B?h v hn?vu vzdal a nechal nás, abychom s nep?ítelem v nás bojovali sami. Myslíme si, že je rozhodnutý k hn?vu a soudu. Ale máme Boží slovo, a to ?íká opak! Dostali jsme hluboké a skv?lé zaslíbení: „Já však nezapomenu se na t?…zdi tvé jsou vždycky p?ede mnou…“ Slovo pro zdi tu je „chowmah,“ což doslova znamená „spojený se zdí.“ Chápete, co to znamená? B?h nám ?íká, že se k nám v našem zajetí p?ipojuje. Zdi, které nás uzavírají, jsou též Jeho zdi. B?h cítí, co cítíme my. V novozákonním jazyku: „cítí s našimi slabostmi.“ Všude v Písmu vidíme, že B?h sám se zapojuje do boj? svých neposlušných služebník?. Je to jeden z nejpovzbudiv?jších a nejpot?šujících p?edstav, které o Jeho pé?i máme. P?ipome?me si Jákoba – velice neposlušné Boží dít?. Byl pomazaným služebníkem, ale jeho h?íchy p?ivedly jeho i jeho rodinu až na dno. Bylo to v Bethel, kde se mu B?h nadp?irozen? zjevil. Bylo to práv? zde, kde vid?l žeb?ík, který dosahoval až do nebes a and?ly, kte?í vystupovali a sestupovali. Vid?l Hospodina a slyšel Ho, jak akusticky ?ekl: „A aj, já jsem s tebou, a ost?íhati t? budu, kamžkoli p?jdeš, a p?ivedu t? zase do zem? této; nebo neopustím tebe, až i u?iním, což jsem mluvil tob?“ (Genesis 28:15). B?h se p?ipojil k Jákobovi, svému zotro?enému synovi, a zavázal se, že ho nic neodradí od toho, aby naplnil své slovo, že bude s ním: „Procítiv pak Jákob ze sna svého, ?ekl: V pravd? Hospodin jest na míst? tomto, a já jsem nev?d?l. Nebo zhroziv se, ?ekl: Jak hrozné jest místo toto! Není jiného, jediné d?m Boží, a tu jest brána nebeská“ (Genesis 28:16,17). Dvacet dlouhých let uplynulo od toho úžasného zážitku – léta zkoušek a zármutku. Ale B?h byl vždy s Jákobem. Poté, co opustil Bethel, se Jákob uvelebil v apatii, zapomn?l na slávu té noci s Hospodinem. Ochladnul, odpadnul, stal se smyslným. Op?t se mu B?h zjevil a mluvil k n?mu: „Já jsem ten silný B?h, kterýž jsem se ukázal tob? v Bethel…kdež jsi mi se slibem zavázal; vstaniž nyní, vyjdi z zem? této, a navra? se…“ (Genesis 31:13). B?h ?íkal toto: „Vzpome? si, jak jsem se t? dotknul. Vzpome? si na všechny sliby, které jsi mi dal. Vra? se k oltá?i – zpátky do Bethel.“ Místo toho se Jákob usadil v Sochot: „Jákob pak bral se do Sochot“ (Genesis 33). V hebrejštin? znamená Sochot dv? v?ci: „ustupování“ a „místo b?emen.“ V Sochot se dostal do všech možných potíží. Jeho d?m byl zneuct?n: Page 3 of 6

Probu? se a ot?es se! Published on World Challenge (https://worldchallenge.org) jedna z jeho dcer byla znásiln?na a jeho synové spáchali vraždu: Jak strašná b?emena! P?esto si ani jednou nedal své potíže do souvislosti s tím, že je mimo Boží v?li – že je na špatném míst? kv?li své neposlušnosti. Kdybychom tam byli, jak bychom Jákoba p?kn? srovnali! „Pane, vždy? vy jste v téhle kaši kv?li neposlušnosti svého srdce. Neposlechl jste Boha! Podívejte se na ostudu a žal, který jste zp?sobil sob? i své rodin?!“ Jak odlišn? jednal s Jákobem náš trp?livý B?h. Ne?ekl ani slovo o Sochotu nebo o tom, že je mimo Boží v?li. Ani slovo o veškerém znesv?cení, vražd? a ne?istot?. Žádné vý?itky. Žádné odsouzení. Místo toho B?h ukázal Jákobovi jasnou cestu k vysvobození a svobod?: „Vstana, vstup do Bethel“ (Genesis 35:1). M?l veškeré právo mu vynadat: „Pro? jsi ignoroval moje p?íkazy? Pro? jsi tak neposlušný, tak slabý? Pro? jsi odmítnul naslouchat a poslechnout?“ Ale On to neud?lal. On prost? ?ekl: „Vsta? a jdi do Bethel.“ Jinými slovy: „Ty víš, co máš d?lat. Vra? se k oltá?i – vra? se ke své první lásce.“ Tentokrát Jákob zareagoval. Zbavil se všech svých model, sebral svou rodinu a vrátil se do Bethel. Tam byl obnoven a B?h byl s ním, dokud nebylo vybojováno vít?zství. My jsme také vyzváni, abychom se vzdali všech svých model, oblékli nové roucho a vrátili se k oltá?i pokání. Jákob není jediným p?íkladem Boží neustálé v?rnosti Jeho d?tem. Podívejte se na Petrovo obnovení poté, co litoval svého h?íchu. Co by mohlo být horší než zap?ít našeho Pána? Ubohý, zbab?lý Petr, který klopýtnul a selhal – ryba?í ve svém ?lunu a snaží se utišit své neklidné sv?domí. Na b?ehu stál Ten, kterého zap?el. Ježíš ho neodsuzoval. Rozd?lal ohe?, p?ipravoval n?jakou rybu a zavolal na Petra: „Poj? se najíst.“ Petr bez váhání vysko?il z ?lunu a b?žel vodou k N?mu. Neuvažoval o tom, že by ?ekl ostatním, kte?í byli s ním: „P?íliš se stydím za to, co jsem ud?lal. Nezasloužím si tak brzy Jeho lásku. B?žte n?kdo jiný.“ Ježíšovo srdce se v??i Petrovi nezm?nilo. Cht?l mu dát nejd?ív najíst, aby ukojil jeho hlad. Jak dojemné. Nebylo to: „Poj?, budeš souzen,“ ale spíš: „Poj? se najíst – hoduj se mnou.“ Ježíš na nás volá: „Poj?te a pojezte“ Milovaný k?es?ane, zklamal jsi svého Pána? Vzdoroval jsi Boží milosti? Žil jsi jako otrok ve špín?? Bojíš se Božího hn?vu? Žiješ v nepokoji a zmatku, protože si myslíš, že se B?h chce mstít? Pak se podívej na vzor, který nám tu Spasitel dává: „Poj? a najez se.“ Poté, co Pán Petra nasytil, mu láskypln? ukázal ko?en jeho problému. Bylo to, jako by mu Ježíš ?ekl: „Pet?e, mám radost z tvého spole?enství. Už jsem ti odpustil. Z ni?eho t? neviním. Ale mám o tebe obavy. Chci, abys byl úpln? vysvobozený. Ukáži ti ko?en tvého h?íchu.“ „A když posnídali, zeptal se Ježíš Šimona Petra: ‚Šimone Jonáš?v, miluješ m? více než tito?‘“ (Jan 21:15). To byla sekera p?iložená ke ko?eni. Petrovým skute?ným problémem byla stále jeho pýcha. P?edtím, než padl, o sob? Petr p?emýšlel jako o n?kom, kdo je mimo?ádn? svatý, zbožný, silný v moudrosti a velice charakterní. Vzpome?te si, jak se chlubil: „I kdyby t? všichni zradili – já ne!“ Up?ímn? v??il, že miluje Pána víc než ostatní u?edníci. Považoval sám sebe za rozvážn?jšího, up?ímn?jšího, horliv?jšího, toho, kdo se víc podílí na Božím království. Za takových okolností B?h dopustí, aby h?ích posloužil Jeho svatému zám?ru. Nechá k?es?anovu víru krut? zkoušet spoustou nep?ekonatelných pokušení. Lidská pýcha nám dává tvá?í v tvá? zkouškám falešnou sm?lost. ?íkáme: „Tohle m? nem?že zranit,“ „Jsem nad v?cí, tohle p?ece ned?lám. Žádný problém.“ Když spoléháme víc na sebe než na našeho Pána, zaru?en? padneme. Petr padnul – hluboko a tvrd?! H?? než všichni ostatní. V??te tomu nebo ne, Petr byl nejblíž vít?zství v ten moment po svém selhání, kdy chodil po t?ch Judských kopcích, plakal v lítosti, vý?itkách a poko?ení, kdy si ?íkal: „No ano, já jsem ten veliký Petr – byl jsem tím svatým Božím mužem, který si myslel, že nem?že jednat špatn?! Ryzejší, ?ist?jší, svat?jší než všichni kolem. Podívejte se na m? te? – dopustil jsem se h?íchu ?ern?jšího a hnusn?jšího než jsou h?íchy všech prostitutek, které jsem vyhrál pro Krista!“ B?h se dostal ke ko?eni! Te? mohl Petr p?estat spoléhat na sebe a pustit se do krmení Božích ovcí. V ?ase zkoušky se Kristus p?ipojil k Petrovi a stál s ním za jeho zdmi, a v ?isté lásce a milosti ho vyhrál zp?t. Jaké poselství chce Pán p?inést své zajaté dce?i Sionské? Mstu? Hn?v? Soud? Ne! Nep?idává zármutek této nešt?stím zdrcené, opušt?né, zoufalé, zran?né žen? se zlomeným srdcem, která leží v prachu. Spíš ji chce pot?šit t?mito slovy: Page 4 of 6


„Ó jak krásné na horách nohy toho, ješto pot?šené v?ci zv?stuje, a ohlašuje pokoj, toho, ješto zv?stuje dobré, ješto káže spasení, a mluví k Sionu: Kraluje? B?h tv?j“ (Izaiáš 52:7). V tom je, Boží lidé, naše poselství všem pohmožd?ným, zlomeným, zajatým Pánovým d?tem: „Strážní tvoji hlasu, hlasu pozdvihnou, a spolu prok?ikovati budou; nebo? okem v oko uz?í, že Hospodin zase p?ivede Sion. Zvu?te, prozp?vujte spolu pustiny Jeruzalémské; nebo? jest pot?šil Hospodin lidu svého, vykoupil Jeruzalém“ (Izaiáš 52:8,9). Ubohá, zajatá dcero – probu? se! Stále jsi milována. Prodala ses pro nic za nic; bez pen?z budeš vykoupena – zadarmo – pouze milostí. Jak dobrá zpráva! Tvé okovy spadnou. Op?t budeš zpívat a jásat radostí. Dostaneš nové roucho. Budeš obnovena. B?h t? p?ivede zp?t jako nev?stu pro svého Syna. II. Zajatá dcera Sionská nebude nikdy vysvobozena, dokud sama nep?evezme nadvládu ve jménu Pána Zotro?ená dcera Sionská se musí ot?ást, povstat ze špíny, zbavit se ?et?z?, a zaujmout své právoplatné místo, posadit se s Kristem na nebeských místech. „Ot?es se z prachu, povsta?, posa? se, Jeruzaléme; dobu? se z okov? hrdla svého, ó jatá dcerko Sionská“ (Izaiáš 52:2). Vzbu? se, ot?es se a oble? se v Jeho sílu. Síla tu v hebrejštin? je „owe,“ což znamená „vlastní sm?lost,“ s drzostí p?ipomínající lva, který vstává, aby ?val, mává svou h?ívou a chystá se ukázat svou sílu. Tato h?íšná, zotro?ená dcera je svým Pánem velice milována. Ale zem?e jako otrok, pokud sama se svým stavem n?co neud?lá. Jsou tu všechny známky toho, že ?et?zy nejsou zam?ené. Není tu žádná neviditelná moc, která by ji držela dole. M?že kdykoliv svobodn? odejít ze svého otroctví, obléknout nádherné roucho svatosti a vrátit se na své právoplatné místo s Kristem na tr?nu. B?h všem svým zotro?eným d?tem ?íká: „Probu? se ke své zodpov?dnosti! Set?es všechny ty falešné myšlenky, že nem?žeš zanechat svého h?íchu!“ B?h nás nikdy nežádá, abychom ud?lali n?co nemožného. ?ekl by nám, abychom se vyvlékli z pout, která by byla uzam?ená a bylo by nemožné z nich uniknout? ?ekl by nám, abychom vstali a odstranili špínu, kdybychom nem?li moc nebo sílu, abychom to ud?lali? B?h ?íká, že jsme svobodní – h?ích nad námi nepanuje! Z?staneme-li v otroctví zako?en?ného h?íchu, je to jednoduše proto, že jsme odmítli vstát a odejít. Ne?íkej: „Jsem bezmocný. Nemám žádnou sílu ani v?li vzdorovat a bránit se.“ To prost? není pravda. Máš všechnu Boží moc a všechny nebeské síly k dispozici. Zjevená Boží paže je ve tvém duchu. Tady je ta pravda – a ty se k ní musíš postavit ?elem: „Jeho božská moc nám darovala všechno, co pat?í k životu a zbožnosti“ (2. Petr 1:3). „Tomu pak, který je podle moci p?sobící v nás schopen u?init nezm?rn? více než všechno, co prosíme nebo rozumíme“ (Efezským 3:20). Vsta?, zanech h?íchu – a p?ejdi do radosti Vykoupený Hospodin?v se musí nejd?ív vrátit a z?eknout se všech model, než m?že nastat n?jaká radost. „A tak ti, kteréž vykoupil Hospodin, a? se navrátí, a p?ijdou na Sion s prozp?vováním, a veselé v??né a? jest na hlav? jejich“ (Izaiáš 51:11). B?h ?ekl: „Ve své síle jste sestoupili do Egypta. Darmo jste se prodali. Te? se ot?este, povsta?te a vra?te se.“ „Odejd?te, odejd?te, vyjd?te z Babylona, ne?istého se nedotýkejte; vyjd?te z prost?edku jeho“ (Izaiáš 52:11). Tohle je klí? k vít?zství – a není možné se mu vyhnout! Jsem zodpov?dný za to, abych Boží mocí, která je ve mn?, zanechal h?íchu. Žádné výmluvy. Žádné odklady. Musím se pohnout! Musím se vrátit! Tohle je bod smrti – smrti K?íže. Kristus šel p?ede mnou, On zlomil moc h?íchu. Nemohu spoléhat na svou smrt, vzk?íšení a vystoupení, dokud nep?ejdu do poslušnosti. Prudký vzestup, pr?lom do slávy, do radostného zp?vu, do uzdravení a obnovení, p?ichází jen poté, co jsem u?inil definitivní rozhodnutí, že opustím všechny své modly a p?jdu za Kristem. „Všichni totiž o nás sami vypráv?jí, jaký byl náš p?íchod k vám a jak jste se obrátili k Bohu od model, abyste sloužili Bohu živému a pravému“ (1. Tesalonickým 1:9). ?ekáš na n?koho, aby t? vzbudil – ot?ásl s tebou a zázra?n? t? vytáhnul z prachu? B?h nevyvedl Izrael z Egypta na k?ídlech and?l?. Oslabil jejich nep?átele – odebral všechnu faraónovu moc a autoritu – potom jim ?ekl, aby se Page 5 of 6

Probu? se a ot?es se! Published on World Challenge (https://worldchallenge.org) zvedli a odešli! Nebylo to tak, že by je B?h u?inil silnými, ale že B?h u?inil všechny jejich nep?átele slabými. Na K?íži zbavil Kristus Satana jeho moci nad v??ícími. Jeho pata rozdrtila hlavu hada. Osvobodil nás – je na nás, abychom si tuto svobodu p?isvojili a šli! Dcera Sionská pat?í do nebe, sedí s Kristem, v rouchu svatosti. Co je nejv?tší p?ekážkou pro její svobodu? Není to ?ábel. Nejsou to ?et?zy, které ji drží. Je to n?co tém?? neuv??itelného. Je držena ve svém otroctví, protože ?eká na n?koho jiného, kdo by ji pozvednul – oprášil – odstranil její ?et?zy – a oblékl ji. Proto nebude mnoho k?es?an? nikdy vysvobozeno ze svých ?et?z?. ?ekají na n?koho, kdo na n? vloží ruce a vyžene jejich slabost. Cht?jí, aby je B?h nadp?irozen? pozvednul z jejich otroctví, bez jakéhokoliv úsilí z jejich strany. M?žeš se modlit, jak chceš: „Pane, osvobo? m?! Zlom moje okovy! Dosta? m? z této strašné díry.“ Ale nic se nezm?ní, dokud se ty sám neprobudíš, nerozhýbeš se, nepovstaneš a neopustíš sv?j h?ích! Tvé ?et?zy nedrží žádný démon. Pán stojí p?ipraven, nabízí ti nádherné roucho ?istoty. Všechno, co od tebe žádá, je toto: „Vsta?! Ot?es se! Svobodn? odejdi – je to ve tvé duchovní síle. Poj? a zaujmi své místo vedle m? v nebesích. Vra? se a budeš uzdraven. Poj? a raduj se, zpívej, jsi usmí?ený.“ III. Pr?lom do plného osvobození p?ichází ve chvíli, kdy si uv?domíme, kdo jsme v Kristu! B?h nám ?íká: „Probu? se – ke své síle.“ Podívejme se na zajatou dceru jinak. Jak bude osvobozena? Jednoduše zjevením toho, kdo je. Ni?ím jiným. Bude svobodná v ten moment, kdy rozdmýchá dary, které v ní jsou. Leží tam krvácející, zran?ná, v ?et?zech – když k ní dolehne hlas z nebe: „Probu? se, dít?. Jsi silná v Pánu. M?žeš odejít!“ Ne?íkej mi, že jsi zrovna tak slabý jako malý beránek. Jsi beránek s povahou lva, lví mocí a silou. Není divu, že Satan utíká. P?edstav si legii démon?, která se p?ibližuje k jednomu z t?chto mocí obda?ených beránk?: „Dávejte pozor! Jeden z nich m?že zahnat tisíce z nás na út?k. Deset jich m?že zahnat deset tisíc z nás.“ Rozdmýchej dar Ducha svatého! Byla ti dána veškerá moc nad nep?ítelem. Tohle je tragédie t?ch k?es?an?, kte?í dál žijí jako ob?ti h?íchu: Jsou slepí k moci a síle, která je v nich. Satan se postará, aby se vid?li podobní Samsonovi – zbavení vší moci a síly kv?li n?jakému kompromisu. To je starozákonní teologie. Je to lež, která drží mnoho k?es?an? v otroctví. Vidí své žádosti, jak je vodí kolem dokola, jako by byli slepí, bezmocní služebníci. Tak to není! M?žeš být práv? te? v drápech spoutávajícího h?íchu, ale jestliže ?iníš pokání a pln? d?v??uješ Bohu, jsi stále mocný v moci a síle Ducha svatého. Och, kdyby mohla církev Ježíše Krista slyšet a rozum?t tomu, co B?h ?íká skrze Izaiáše:

Probu? se! Použij sílu, kterou máš! Vsta? z prachu! Jsi vykoupený! Žádné neob?ezané nebo ne?isté osoby se nedotknou mých svatých v?cí! Set?es svou slabost a apatii! Uv?dom si, kdo Já jsem – uv?dom si, kdo jsi ty! Vsta? a budeš vírou sed?t ve vít?zství na nebesích! Nemusíš být v ?et?zech už ani hodinu! Byl jsi osvobozen – chop se své svobody!

Download PDF [1] Links [1] http://sermons.worldchallenge.org/printpdf/4832/

Page 6 of 6

Probu? se a ot?es se!

Recommend Documents