Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy
Problematika zneužívání sociálních dávek Bakalářská práce
Autor:
Aneta Tomková Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
Mgr. Ivana Benáčková
Duben 2012
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze 10. 4. 2012
Aneta Tomková
2
Ráda bych tímto poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Ivaně Benáčkové, za rady a pomoc v rámci provádění konzultací k této práci, ale především za čas, který mi věnovala.
3
Anotace:
Bakalářská práce na téma: Problematika zneuţívání sociálních dávek, se zabývá problémem dnešní doby. Nejprve popisuje celý systém sociálního zabezpečení a poté poukazuje na chyby tohoto systému. Jsou zde uvedeny konkrétní nedostatky i případy zneuţívání sociálních dávek státní sociální podpory. V závěru práce se autor snaţí najít řešení k zabránění zneuţívání sociálních dávek.
Klíčová slova: sociální zabezpečení, sociální systém, sociální dávky, zneuţívání sociálních dávek.
Annotation:
Bachelor thesis: Problems of abuse of social benefits, is concerned with the problem of our time. First describes the social security system, and then points to the errors of the system. There are only these shortcomings and abuses of state social welfare benefits. In conclusion, the author tries to find a solution to prevent the abuse of social benefits.
Key words: social security, social system, social benefits, abuse of social benefits.
4
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1. Sociální zabezpečení............................................................................................................... 9 1.1 Sociální ochrana ............................................................................................................... 9 1.2 Cíle sociálního zabezpečení............................................................................................ 10 2. Právní skutečnosti a právní vztahy v sociálním zabezpečení ........................................... 11 2.1 Pojem právní skutečnosti ................................................................................................ 11 2.2 Základní sociální události v právu sociálního zabezpečení ............................................ 12 2.3 Pojem právní vztahy ....................................................................................................... 13 2.4 Druhy právních vztahů sociálního zabezpečení ............................................................. 13 3. Systémy sociálního zabezpečení .......................................................................................... 14 3.1 Veřejné zdravotní pojištění............................................................................................. 14 3.2 Důchodové pojištění ....................................................................................................... 14 3.3 Nemocenské pojištění ..................................................................................................... 16 3.4 Úrazové pojištění ............................................................................................................ 17 3.5 Státní sociální podpora ................................................................................................... 17 3.5.1 Přídavek na dítě ....................................................................................................... 20 3.5.2 Sociální příplatek ..................................................................................................... 21 3.5.3 Příspěvek na bydlení................................................................................................ 21 3.5.4 Porodné .................................................................................................................... 21 3.5.5 Pohřebné .................................................................................................................. 22 3.5.6 Rodičovský příspěvek ............................................................................................. 22 3.5.7 Dávky pěstounské péče ........................................................................................... 23 3.5.7.1 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte .................................................................... 23 3.5.7.2 Příspěvek při převzetí dítěte ............................................................................. 23 3.5.7.3 Odměna pěstouna ............................................................................................. 24 3.5.7.4 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla ................................................... 24 3.6 Sociální pomoc ............................................................................................................... 25 3.6.1 Sociální péče ............................................................................................................ 26 3.6.2 Pomoc v hmotné nouzi ............................................................................................ 27 3.6.2.1 Příspěvek na ţivobytí ....................................................................................... 27 3.6.2.2 Mimořádná okamţitá pomoc ............................................................................ 28 3.6.2.3 Doplatek na bydlení .......................................................................................... 28 5
3.6.3 Sociální sluţby......................................................................................................... 28 3.6.3.1 Sociální poradenství ......................................................................................... 29 3.6.3.2 Sluţby sociální péče ......................................................................................... 29 3.6.3.3 Sluţby sociální prevence .................................................................................. 29 3.7 Dávky v nezaměstnanosti ............................................................................................... 30 4. Problematika zneuţívání sociálních dávek ........................................................................... 35 4.1 Chybný systém a kontrola státní sociální podpory ......................................................... 36 4.1.1 Potvrzování příjmů .................................................................................................. 37 4.1.2 Okruh společně posuzovaných osob ....................................................................... 43 4.1.3 Prohlášení ................................................................................................................ 46 4.1.4 Moţnost volby u rodičovského příspěvku .............................................................. 47 4.1.5 Práce „na černo“ ...................................................................................................... 52 4.2 Řešení proti zneuţívání sociálních dávek díky zdokonalování systému ........................ 53 4.2.1 Kontrolní činnost ..................................................................................................... 53 4.2.2 DONEZ – Docházka nezaměstnaných .................................................................... 54 4.2.3 Jednotné výplatní místo ........................................................................................... 55 4.2.4 Karta sociálních systémů ......................................................................................... 56 4.2.5 Změna vyplácení pomocí kuponového systému ...................................................... 57 4.2.6 Agentury práce ........................................................................................................ 58 4.2.7 Novely právních předpisů v sociální oblasti od 1. ledna 2012 ................................ 59 4.3 Neefektivní systémy ...................................................................................................... 60 4.4 Politika a zneuţívání sociálních dávek ........................................................................... 64 4.4.1 Statistické údaje ....................................................................................................... 66 Závěr ......................................................................................................................................... 67 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 69 Seznam formulářů..................................................................................................................... 71 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 71 Seznam příloh ........................................................................................................................... 71 Přílohy ...................................................................................................................................... 72
6
Úvod Tato práce se zabývá problematikou zneuţívání sociálních dávek. Mé zvolené metody zpracování vychází převáţně z praxe. V letech 2001 aţ 2006 jsem pracovala ve státní sociální podpoře jako dávkový specialista a poté jsem v letech 2007 aţ 2009 pracovala jako metodik dávek podpory v nezaměstnanosti na právním oddělení. Do zkoumaného problému mé práce jsem tedy převáţně zahrnula informace, načerpané z reálných situací v zaměstnání. Myslím si, ţe tento konkrétní zvolený přístup řešeného problému je v mnoha směrech originální, ale především velmi kvalitní a cenný. S problémem zneuţívání sociálních dávek jsem se setkávala poměrně často, avšak především jsem se vţdy zamýšlela nad celým systémem. Od doby, kdy jsem v této sociální sféře pracovala, se jiţ mnoho změnilo. Celý systém se stále obměňuje a zdokonaluje. Kaţdoročně dochází k mnoha legislativním změnám. Avšak problémy, na které v mé práci upozorňuji, se v praxi objevují stále. Proto se také více zaměřuji na konkrétní reálné chyby v systému, neţ-li na podrobnosti a změny v zákonech na přelomu roku 2011 aţ 2012. V první části mé práce popisuji, jak můţeme vůbec chápat pojem „sociální zabezpečení“ a jaké má cíle. Uvádím termíny jako jsou právní vztahy a právní skutečnosti sociálního zabezpečení. Druhá část práce se zabývá systémem sociálního zabezpečení a jejím členěním. Ke kaţdé z hlavní oblasti sociálního systému se snaţím uvést pouze základní charakter. Nezabývám se systémem velmi podrobně, jelikoţ je velmi obsáhlý. Mým základním pramenem v těchto dvou částech byla velmi kvalitně a přehledně zpracovaná kniha „Právo sociálního zabezpečení“, kterou napsal Prof. JUDr. Petr Tröster, CSc. a kolektiv. Třetí část se tedy zabývá hlavním tématem, a to problematikou zneuţívání sociálních dávek, především v oblasti státní sociální podpory. Uvádím zde přímo problematiku získanou z praxe z doby zaměstnání v této oblasti. Mým úkolem je zaměřit se na chybný systém a absurditu úniků financí ze státního rozpočtu. Jsou opravdu legislativní změny, vládní reformy a sociální balíčky efektivní? Plní tyto změny opravdu svoji funkci k zabránění zneuţívání sociálních dávek? A zabrání opravdu tyto změny únikům peněz ze státního rozpočtu?
7
Na tyto otázky se budu v práci snaţit odpovědět. Úkolem je tedy poukázat na dvě strany zneuţívání sociálních dávek. V závěru práce uvádím jen okrajově několik statistických přehledů ve výdajích dávkového systému, vývoji vyplácených dávek státní sociální podpory či stavů aktivních uchazečů v novém zavedeném systému DONEZ. Cílem mé práce je tedy poukázat na chyby v systému, které jiţ dlouhou dobu nejsou měněny a stále mají poměrnou část ve výdajích státního rozpočtu. Těmito chybami je moţné zneuţívat sociální dávky. Nechci poukázat pouze na zneuţívání dávek státní sociální podpory, avšak na absurdní systém, který je ve všech odvětvích totoţný. Nestačí změnit pouze strukturu vyplácení jednotlivých dávek, zákony či udělat co nejvíce reforem k dosaţení vyššího státního rozpočtu. Je však třeba se vydat cestou správnou a logicky srozumitelnou, abychom zabránili zneuţívání sociálních dávek, ale také odtokům peněz nás všech. Při vypracovávání této práce jsem vycházela z právních předpisů platných do 31. prosince 2011, v případě změny od 1. ledna 2012 jsem tuto změnu uvedla pouze u některých případů.
8
1. Sociální zabezpečení Sociální zabezpečení můţeme chápat jako hlavní nástroj sociální politiky. Je pouţíván k řešení sociálních konfliktů a je také příjmem i výdajem státního rozpočtu. Pojem sociální zabezpečení se dá chápat jako teorie sociálního státu, coţ můţeme nazvat také jako stát sociálního blaha, sociálního blahobytu nebo také sociální péče. Sociální zabezpečení se v sociálním státě uskutečňuje například zdravotním pojištěním, státní podporou a sociální pomocí. Zahrnuje zabezpečení dávkami ale také sluţbami. Sociální zabezpečení či sociální péče se stále častěji nahrazuje pojmem sociální ochrana. Tento pojem, který se nedávno zavedl v Evropské unii, je poslední z fází ve vývoji této terminologie. Právo sociálního zabezpečení je velmi sloţité, proto je členěno do obecně přijatých systémů. Tyto systémy můţeme rozdělit do tzv. třech pilířů sociálního zabezpečení. A to sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc.
1.1 Sociální ochrana „Pojem sociální ochrana má dvě významové hladiny. V širším významu zahrnuje všechny ostatní pojmy, jako sociální péči (v širším původním významu), zdravotní (včetně hygieny) a sociální prevenci, pracovněprávní ochranu (včetně bezpečnosti práce) a ochranu sociálního prostředí (sociální ekologie) a sociální rehabilitaci. Je jím označován soubor všech nástrojů, kterými se zabezpečují záměry sociální ochrany, tak jak jsou definovány ve Všeobecné deklaraci lidských práv v kapitole věnované sociálním právům a Evropské sociální chartě. Označuje systematické úsilí státu jako veřejnoprávního subjektu o řešení obtíţných ţivotních situací, které vedou k ekonomické nebo sociální nouzi a které občané nejsou schopni řešit vlastními silami nebo silami své rodiny či sousedskou výpomocí. Tímto úsilím stát zajišťuje nezadatelná občanská práva na důstojný ţivot, na rodinu a na práci. V uţším pojetí sociální ochrana zahrnuje sociální zabezpečení (tedy nárokové systémy sociálního pojištění a státního zaopatření) a sociální pomoc a sluţby (tedy fakultativní systémy přiznávané potřebným rozhodnutím oprávněných institucí).“1
1
TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H.
Beck, 2010. 379 s. ISBN 978-80-7400-322-6. s. 6.
9
1.2 Cíle sociálního zabezpečení V obecném slova smyslu je cílem sociálního zabezpečení regulace odpovědnosti občana za svou budoucnost. „Společenský vývoj evropské civilizace je charakterizován trajektorií lidských práv od prostého „nezabiješ“ aţ po právo na důstojný ţivot a rozvoj osobnosti. Proto demokratické uspořádání společnosti se zabudovanými sociálními zárukami důstojné existence člověka se zatím jeví jako přirozený vrchol pyramidy společenského rozvoje.“2 „Všeobecná deklarace lidských práv je mimo jiné zaloţena na stěţejní zásadě, ţe ţádný občan nemůţe být svobodný, jestliţe není svobodný jeho národ, a ţádný národ nemůţe být svobodný, brání-li ve svobodě jiným národům a svým občanům. Svoboda je zaručena souborem nezadatelných práv.“3 Základním sociálním právem je právo na práci či na vzdělání, právo na uspokojivé pracovní podmínky, právo na ţivotní úroveň, právo na rodinu, právo na svobodu sdruţování, a pro tento obor nejdůleţitějším právem a to je právo na sociální zabezpečení. Pochopitelně všechna práva nám určuje Listina základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku České republiky.
2
TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H.
Beck, 2010. 379 s. ISBN 978-80-7400-322-6. s. 9. 3
TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H.
Beck, 2010. 379 s. ISBN 978-80-7400-322-6. s. 9.
10
2. Právní skutečnosti a právní vztahy v sociálním zabezpečení „Zaměření a základní problémy tématu: Je nutné: umět rozlišit a definovat právní skutečnosti, pochopit význam sociální události a její znaky, dokázat rozlišit sociální události podle jednotlivých kritérií, definovat právní vztah sociálních zabezpečení a jeho jednotlivé prvky, znát druhy právních vztahů sociálního zabezpečení a jejich základní principy.“4
2.1 Pojem právní skutečnosti „Právní skutečnosti lze definovat jako takové skutečnosti, s nimiţ právní normy spojují právní následky, zejména vznik, změnu a zánik subjektivních práv a povinností. Právní skutečnosti jsou skutečnosti nejrůznější povahy. Rozlišujeme je především podle toho, zda jsou či nejsou volním chováním subjektů právního vztahu. Skutečnosti, spočívající v lidském chování, se pak rozlišují podle toho, zda toto chování, respektive jeho výsledek, je s právními normami v souladu (právní chování), nebo v rozporu s nimi (protiprávní chování). V prvém případě jde o skutečnosti právem aprobované, v druhém případě jde o skutečnosti právem reprobované.“5 „Právní skutečnosti můţeme třídit na: a) projevy vůle subjektu aa) právní jednání - právní úkony, - individuální právní akty konstitutivní povahy, např. rozhodnutí o povolení stavby, bb) protiprávní jednání 4
HALÍŘOVÁ, Gabriela; MELOTÍKOVÁ, Petra. Praktikum z práva sociálního zabezpečení. Vyd. 1. Praha :
Leges, 2010. 176 s. ISBN 978-80-87212-28-8. s. 16. 5
SPIRIT, Michal. Základy práva pro neprávníky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2004.
303 s. Vysokoškolské učebnice. ISBN 80-86898-03-2. s. 87-88.
11
b) skutečnosti, které nejsou projevem vůle subjektu aa) právní události, bb) protiprávní stavy Z hlediska objektivní právem poţadované potřeby jejich důkazu můţeme právní skutečnosti rozdělovat na: a) skutečnosti, které v případě sporu tvoří předmět dokazování, jejich existenci je třeba dokázat, b) skutečnosti, které dokazovat netřeba, resp. u nichţ dokazování nemá smysl. Mezi ně patří: - skutečnosti známé, notorické, které jsou všeobecně nebo úředně známé, - skutečnosti předpokládané (presumované) čili právní domněnky.“6
2.2 Základní sociální události v právu sociálního zabezpečení Skutečnosti, které nazýváme právními událostmi, vznikají nezávisle na vůli subjektů, a s nimi také právní normy spojují vznik, změnu či zánik práv a povinností. Tyto právní události v právu sociálního zabezpečení nazýváme událostmi sociálními. Tyto se mohou členit například na předvídatelné či nepředvídatelné události, nebo zda tyto události nastávají vlivem působení biologických či společenských faktorů, dále je pak můţeme rozdělit na přirozené a nepřirozené. Základními sociálními událostmi v právu sociálního zabezpečení jsou tedy: Nemoc (porucha zdraví) Pracovní neschopnost Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav Invalidita Těhotenství a mateřství Nezaopatřenost dítěte Dosaţení určitého věku Smrt Nedostatečný příjem Pracovní úraz a nemoc z povolání 6
SPIRIT, Michal. Základy práva pro neprávníky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2004.
303 s. Vysokoškolské učebnice. ISBN 80-86898-03-2. s. 88.
12
2.3 Pojem právní vztahy „Právní vztahy lze definovat jako vztahy mezi lidmi či jejich organizovanými kolektivy, v nichţ tito vystupují jako nositelé oprávnění a povinností stanovených právními normami. Vytvoření právních vztahů je prvním stupněm realizace práva, druhým je pak plnění povinností a vyuţívání oprávnění, které tvoří obsah právního vztahu. Právní vztah existuje, jestliţe: -
je dána právní norma (normy), která určuje rozsah oprávnění a povinností subjektů právního vztahu,
-
jestliţe existují právně významné okolnosti, s nimiţ právo spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu (tzv. právní skutečnosti).“7
Prvky právního vztahu mohou být: subjekty (účastníci), obsah a objekt (cíl).
2.4 Druhy právních vztahů sociálního zabezpečení Právní vztahy sociálního zabezpečení můţeme rozdělit v závislosti na sociální události, dle principu a také dle jejich významu. Podle povahy sociální události můţeme právní vztahy rozlišit na systémy: zdravotního pojištění, důchodového pojištění, nemocenského pojištění, úrazového pojištění (zákon o koncepčních změnách v systému byl odloţen), státní sociální podpory, sociální pomoci.
7
SPIRIT, Michal. Základy práva pro neprávníky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2004.
303 s. Vysokoškolské učebnice. ISBN 80-86898-03-2. s. 87.
13
3. Systémy sociálního zabezpečení 3.1 Veřejné zdravotní pojištění Velmi důleţitou součástí systému sociálního zabezpečení a českého zdravotnictví je veřejné zdravotní pojištění. Jedná se o všeobecně platné a povinné pojištění, kdy je hrazena zdravotní péče všem oprávněným osobám z prostředků tohoto pojištění s cílem zlepšení jejich zdravotního stavu. Systém je nastaven tak, ţe kaţdá oprávněná osoba (pojištěnec) si zvolí vlastní zdravotní pojišťovnu. Při výběru zdravotní pojišťovny se uplatňuje zásada svobodné volby. Tato příslušná zdravotní pojišťovna poté poskytuje úhradu za provedené zdravotní výkony. Buďto na základě paušálů za poskytnuté sluţby či na základě seznamu výkonů. „Pojistné na veřejné zdravotní pojištění8 je finanční částka, kterou jsou všichni jeho plátci povinni platit, a to zpravidla za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné se odvádí na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR nebo jiné zdravotní pojišťovny provádějící veřejné zdravotní pojištění, u níţ je pojištěnec pojištěn. Pojištěnec je plátcem pojistného vţdy, kdy tuto povinnost nemá stát. V zákoně (§ 7 PojZdrav) je totiţ taxativně vymezen okruh pojištěnců, kteří jsou od placení pojistného zproštěni a pojistné za ně platí stát prostřednictvím státního rozpočtu. Jsou to zejména nezaopatřené děti, poţivatelé důchodů, ţeny na mateřské a rodičovské dovolené, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání, osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi apod.“9
3.2 Důchodové pojištění Důchodové pojištění v České republice je zaloţeno zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Mezi základní principy systému patří: účast všech ekonomicky aktivních osob na důchodovém pojištění, princip jednotné úpravy, 8
Pouţíváme na tomto místě pojmosloví „pojistné na veřejné zdravotní pojištění“, i kdyţ dosud platný zákon
č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, hovoří o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění v souladu s tehdejší terminologií. 9
TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H.
Beck, 2010. 379 s. ISBN 978-80-7400-322-6. s. 140.
14
princip obligatornosti dávek (na důchod vzniká právní nárok), princip solidarity (stanovení výše důchodů), princip dynamizace, princip ochrany nabytých práv. Charakteristickým rysem je povinná účast na důchodovém pojištění, při splnění zákonem stanovených podmínek. Z důchodového pojištění jsou vypláceny tyto důchody: řádný starobní důchod, předčasný starobní důchod, plný invalidní důchod, částečný invalidní důchod, vdovecký a vdovský důchod, sirotčí důchod. Celý důchodový systém je velmi obsáhlý a je právně upraven těmito normami: zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a dalších změnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, nařízení vlády č. 339/2009 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu a výše přepočítacího koeficientu.
15
3.3 Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění je v
České republice zaloţeno zákonem č. 187/2006 Sb.,
o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. „Nemocenské pojištění je jednou z významných sloţek, která slouţí k finančnímu zabezpečení osob v případě vzniku sociální události, jako je např. nemoc, úraz, těhotenství nebo mateřství. Nemocenské pojištění je určeno především pro ekonomicky činné občany a je pojištěním, které při splnění stanovených podmínek vzniká přímo ze zákona. Všechny dávky nemocenského pojištění jsou tedy obligatorní. Podle sociálních událostí lze dávky nemocenského pojištění členit na dávky poskytované: 1. z důvodu nemoci: nemocenské poskytované při dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz a při karanténě, ošetřovné poskytované při ošetřování nemocného člena rodiny a téţ při péči o zdravé dítě ve věku do 10 let v případech určených zákonem, 2. z důvodu mateřství: vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněţitá pomoc v mateřství poskytovaná před porodem a z důvodu mateřství.“10 Jedná se o peněţité opakující se dávky, a dá se říci, ţe nahrazují v jistých sociálních situacích příjem. Jako účinné prostředky proti zneuţívání těchto dávek bylo zavedeno odejmutí oprávnění lékařům k uznávání pracovní neschopnosti, a také se zavedla na dobu dvou týdnů pracovní neschopnosti finanční účast zaměstnavatele pro zabezpečení zaměstnanců (od 1. ledna 2012 se jedná o dobu tří týdnů – 21 dnů platí zaměstnavatel a od 22. dne okresní správy sociálního zabezpečení).
10
TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H.
Beck, 2010. 379 s. ISBN 978-80-7400-322-6. s. 149-150.
16
3.4 Úrazové pojištění „Parlament České republiky přijal dne 25. dubna 2006 zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Nový průběţně financovaný veřejnoprávní systém úrazového pojištění bude výrazně motivovat zaměstnavatele i zaměstnance k vytváření podmínek pro bezpečnou práci. Protoţe nová zákonná úprava úrazového pojištění v České republice nabude účinnosti aţ dnem 1. ledna 2013 (viz zákon č. 282/2009 Sb.)“11 vycházím z dosud platné právní úpravy. „Úrazové pojištění je typem zákonného sociálního pojištění, které zajistí poškozenému ochranu, neboť bude obsahovat výplatu úrazových náhrad a dávek, úrazovou rehabilitaci a předcházení škodám v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.“12 Za škodu vzniklou pracovním úrazem odpovídá vţdy zaměstnavatel, pokud byl u něj zaměstnanec v pracovním poměru. Za škodu vzniklou nemocí z povolání odpovídá vţdy zaměstnavatel, pokud u něj zaměstnanec pracoval naposled před jejím zjištěním. Zaměstnanci, kterému vznikl pracovní úraz či nemoc z povolání, má nárok na náhradu: za ztrátu na výdělku, za bolest a ztíţení dalšího uplatnění, za věcnou škodu, za náklady spojené s léčením.
3.5 Státní sociální podpora13 Státní sociální podpora v České republice je zaloţena zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Systém státní sociální podpory je určen především rodinám s nezaopatřenými dětmi a představují ucelený systém pomoci.
11
TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H.
Beck, 2010. 379 s. ISBN 978-80-7400-322-6. s. 185. 12
TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H.
Beck, 2010. 379 s. ISBN 978-80-7400-322-6. s. 185. 13
§1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
17
„Při vytváření koncepce systému státní sociální podpory byly sledovány tyto tři základní přístupy: ţivotní úroveň občanů a rodin bude nadále vycházet především z pracovních příjmů, sociální přerozdělování bude usměrňovat rozdíly v příjmech tak, aby státní sociální dávky nebyly náhradou rodinných příjmů, ale aby pomáhaly řešit státem uznané sociální situace na společensky uznané úrovni; poskytování dávek nesmí být nemotivující ve vztahu k práci, zároveň se musí dbát na to, aby se sníţila závislost rodin jen na sociálních příjmech, musí být dodrţováno hledisko hospodárnosti, účelnosti a v určitých stanovených případech i hledisko adresnosti.“14 Dávky státní sociální podpory tvoří šest dávek a poskytují se buď v závislosti na výši příjmu v rodině (nebo-li dávky testované) či nezávisle na výši příjmu v rodině (nebo-li dávky netestované).
Dávky testované: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné. Dávky netestované: rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče (příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla), pohřebné.
Systém státní sociální podpory je velmi obsáhlý a navazují na něj tyto právní předpisy: vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postiţení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory (od 1. ledna 2012 zrušena),
14
TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H.
Beck, 2010. 379 s. ISBN 978-80-7400-322-6. s. 254.
18
vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popř. výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění povaţují za studium na středních nebo vysokých školách, nařízení vlády č. 461/2009 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení (od 1. ledna 2012 bylo toto nařízení vlády zrušeno, nyní je platné nařízení vlády č. 408/2011 Sb.), zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, řízení o dávkách státní sociální podpory se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Státní sociální podpora spolu se sociálním pojištěním a sociální pomocí patří mezi tři základní pilíře soustavy sociálního zabezpečení. „Dávky státní sociální podpory náleţí vţdy pouze fyzické osobě a nelze je přiznat osobě právnické. Tato obecná zásada platí pro všechny případy, tj. bez ohledu na to, zda jde o dávky poskytované v závislosti na výši příjmu v rodině, nebo jde-li o dávky ostatní. Není rozhodné také to, zda dávka náleţející fyzické osobě je také této osobě vyplácena, nebo je vyplácena osobě právnické. Skutečnost, ţe dávka je vyplácena právnické osobě (např. ústavu, zvláštnímu příjemci), nic nemění na tom, ţe i nadále jde o nárok fyzické osoby.“15
15
BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady
k 1.6.2010. 13. aktualizované vydání. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9. s. 18.
19
3.5.1 Přídavek na dítě „Přídavek na dítě je obligatorní peněţitá opakující se dávka státní sociální podpory, která je určena nezaopatřeným dětem.“16 Výše přídavku na dítě je stanovena pevnými částkami závislými především na věku nezaopatřeného dítěte. „Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku a) do 6 let 500 Kč, b) od 6 do 15 let 610 Kč, c) od 15 do 26 let 700 Kč.“17 Přídavek na dítě je dávka určená dítěti a také jeho nárokem, vyplácí se tedy jemu, je-li zletilé. Pokud je dítě nezletilé, vyplácí se jeho zákonnému zástupci nebo kdo ho má v přímém zaopatření. To znamená, ţe v přímém zaopatření je i dítě, umístěné do ústavu pro děti nebo mládeţ. „Z dávek poskytovaných v závislosti na příjmu ze systému státní sociální podpory je přídavek na dítě nejdůleţitější, nejčastěji poskytovanou dávkou.“18 „Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je u přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhoţ spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němţ před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem.“19
16
TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H.
Beck, 2010. 379 s. ISBN 978-80-7400-322-6. s. 264. 17
§8 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
18
TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H.
Beck, 2010. 379 s. ISBN 978-80-7400-322-6. s. 264. 19
§6 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
20
3.5.2 Sociální příplatek Sociální příplatek byla dávka, která se do 31. prosince 2011 vyplácela pouze v závislosti na nepříznivém zdravotním stavu. Tato dávka byla zrušena od 1. ledna 2012.
3.5.3 Příspěvek na bydlení Tato dávka patří mezi dávky, které procházejí neustále novými právními úpravami. Naposled došlo k zásadní změně celé konstrukce této dávky 1. ledna 2007. „Příspěvek na bydlení je dávka, která má pomoci rodinám (nejen s nezaopatřenými dětmi, také rodinám bezdětným nebo také jednotlivci). Pomáhá s náklady spojené s bydlením. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu.“20 Výše dávky se odvíjí od výše nákladů na bydlení. Dle mého názoru je tato dávka jiţ tak komplikovaná, ţe není moţné jednoduše vysvětlit, jakou výši ţadatel o dávku obdrţí. Nárok a výši zjistí pouze program určený k výpočtu dávky, který pouţívají úřady práce.
3.5.4 Porodné Porodné je dávka související s porodem dítěte. „Nárok na porodné má, nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině součin částka ţivotního minima rodiny a koeficientu 2,40, ţena, a) která porodila své první ţivé dítě, b) které se současně s prvním ţivě narozeným dítětem narodilo další ţivé dítě nebo děti, pokud jí před tímto porodem nevznikl nárok na porodné podle § 45 odst. 1“21 (nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče).
20
§24 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
21
§ 44 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
21
Nárok na porodné má také otec, pokud ţena, která porodila, zemřela. Výše dávky na první narozené dítě je 13 000 Kč. Pokud se narodí dětí více s prvním narozeným, výše dávky je 19 500 Kč. Dávka je vyplácena jednorázově a nárok vzniká dnem porodu.
3.5.5 Pohřebné „Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb a) dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo b) osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte.“22 Výše dávky je pevně stanovena na 5 000 Kč. Nejedná se o náklady spojené s vypravením pohřbu, ale o příspěvek na tyto náklady. Vyplácí se jednorázově.
3.5.6 Rodičovský příspěvek Ještě do konce roku 2011 měl nárok na rodičovský příspěvek rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečoval o nezaopatřené (nejmladší) dítě v rodině. Dávka byla rozdělena podle věku dítěte, a to do 2 let (zvýšená výměra), do 3 let (základní výměra), do 4 let (sníţená výměra) nebo do 7 let dítěte, které je dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţené ( niţší výměra). „Lékařské, psychologické a sociologické výzkumy potvrdily, ţe první roky ţivota dítěte jsou rozhodující nejen pro jeho vývoj fyzický, ale také pro vývoj psychický a pro formování jeho charakteru. Správný rozvoj osobnosti dítěte můţe nejlépe zajistit dobré rodinné prostředí a péče rodičů, zejména matky.“23 „Výše rodičovského příspěvku činí a) 11 400 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře, b) 7 600 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v základní výměře, c) 3 800 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve sníţené výměře, d) 3 000 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v niţší výměře.“24
22
§ 47 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
23
TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H.
Beck, 2010. 379 s. ISBN 978-80-7400-322-6. s. 268-269. 24
§ 32 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
22
Rodičovský příspěvek se však od 1. ledna 2012 pozměnil a nyní se vyplácí jen na nejmladší dítě v rodině. Rodiči, který si platí nemocenské pojištění, bude vyplacena maximální částka 220 000,- Kč. Čerpat ji můţe max. do 4 let věku dítěte. Nejvyšší částka, kterou lze tedy získat je měsíčně 11 500,- Kč. V případě, kdy si ani jeden z rodičů neplatí nemocenské pojištění, mají rodičovský příspěvek pevně daný. Do devíti měsíců věku dítěte dostanou částku 7 600,- Kč, do čtyř let pak 3 800,Kč měsíčně. Celkový příjem je v tomto případě tedy 216 600 Kč.
3.5.7 Dávky pěstounské péče Dávky pěstounské péče podle zákona o státní sociální podpoře jsou: příspěvek na úhradu potřeb dítěte, příspěvek při převzetí dítěte, odměna pěstouna, příspěvek na zakoupení motorového vozidla. „Dávky pěstounské péče mají za úkol finančně podpořit náhradní rodinnou péči. Jsou nazvány dávkami pěstounské péče, ale náleţí obdobně, jestliţe poručník ustavený soudem pečuje osobně o svěřené dítě, a náleţí rovněţ jiţ v průběhu předpěstounské péče a v době, kdy probíhá řízení o ustanovení poručníkem.“25
3.5.7.1 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na tuto dávku má nezletilé dítě, které je svěřené do pěstounské péče, k zajištění jeho ţivotních potřeb.
3.5.7.2 Příspěvek při převzetí dítěte Tato dávka je jednorázová a slouţí k nákupu potřebných věcí pro dítě, které přichází obvykle z ústavní péče. Nárok má pěstoun, který dítě z ústavní péče přebírá do péče pěstounské, a vzniká dnem převzetí. 25
BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady
k 1.6.2010. 13. aktualizované vydání. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9. s. 140.
23
„Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku a) do 6 let, 8 000 Kč, b) od 6 do 15 let, 9 000 Kč, c) od 15 do 26 let, 10 000 Kč.“26
3.5.7.3 Odměna pěstouna „Odměna pěstouna je určitý způsob společenského uznání a podpory osoby pečující o dítě v pěstounské péči. Na odměnu má nárok pěstoun po dobu péče o svěřené dítě a dále téţ po dobu, po kterou má dítě po dosaţení zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, nebo po dobu, kdy svěřené dítě nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, ţe poţívá důchod z důchodového pojištění, jehoţ výše je stejná nebo vyšší neţ uvedený příspěvek.“27 Odměna pěstouna se ve zvláštních případech posuzuje jako plat (pěstoun pečuje alespoň o tři děti nebo alespoň o jedno dítě závislé ve II., III., IV. stupni). Stupně závislosti posuzují okresní správy sociálního zabezpečení.
3.5.7.4 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Nárok na tuto dávku má pěstoun, který má ve své péči alespoň čtyři děti, který koupil motorové vozidlo nebo měl náklady na opravu tohoto vozidla. Toto vozidlo smí pěstoun pouţívat výhradně pro potřebu svěřených dětí, nikoli k výdělečné činnosti. „Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč.“28
26
§ 41 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
27
BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. aktualizované vydání. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9. s. 144.
28
§ 42 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
24
3.6 Sociální pomoc „Sociální pomoc lze z hlediska sociální politiky chápat jako poslední síť sociální ochrany, resp. „záchranné sociální sítě“.29 Sociální pomoc tvoří důleţitou součást systému sociálního zabezpečení a představuje jednu ze záruk poskytnutí sociální ochrany kaţdému. Systém sociální pomoci je v ČR zaloţen na sociálních právech zakotvených v Listině základních práv a svobod, především v čl. 30 odst. 2 LPS, kde se stanoví, ţe „Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek“.“30 Sociální pomoc se liší svým charakterem od jiných systémů sociálního zabezpečení. Jedná se zde především o její individualizaci, jak u posouzení tak u plnění nároku, tak také o „subsidiaritu“31, kdy právní normy sociální péče nastupují aţ po vyčerpání ostatních systémů, pro zabezpečení ţivotních potřeb ţadatele. Tento systém je charakteristický svou vysokou mírou sociální solidarity, a typickým je poskytování sociálních sluţeb. Systém sociální pomoci má tyto dávky: dávky sociální péče, pomoc v hmotné nouzi, sociální sluţby. „Systém sociální pomoci v současné době v ČR plní své dvě základní funkce: předcházet vzniku chudoby a pokud jiţ nastane, zmírňovat její dopady, aby nenastalo sociální vyloučení (systém pomoci v hmotné nouzi) a předcházet vzniku sociálního vyloučení a pokud jiţ nastane, začleňovat sociálně vyloučené zpět do společnosti, zejm. prostřednictvím poskytnutí pomoci osobám, jeţ jsou odkázány na pomoc jiného (systém sociálních sluţeb).“32 29
Tyto pojmy byly pouţity ve vládním dokumentu „Scénář sociální reformy“ vydaném na začátku 90. let, který
byl jedním z nejdůleţitějších podnětů k započetí transformace sociálního zabezpečení v tehdejším Československu. 30
TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H.
Beck, 2010. 379 s. ISBN 978-80-7400-322-6. s. 285-286. 31
Subsidiarita = respektování pravomocí organizačně niţších úrovní.
32
TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H.
Beck, 2010. 379 s. ISBN 978-80-7400-322-6. s. 290.
25
Právní úprava sociální pomoci: „zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působení orgánů ČR v sociálním zabezpečení, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů.“33 (První tři právní úpravy byly od 1. ledna 2012 zrušeny).
3.6.1 Sociální péče „Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, jejichţ ţivotní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtíţnou ţivotní situaci nebo nepříznivé ţivotní poměry.“34 Stát zde zabezpečuje výchovnou i poradenskou činnost a sociální péče zahrnuje především péči o občany těţce zdravotně postiţené. V rámci této dávky se poskytují dávky věcné, peněţité, ale také mimořádné výhody pro některé skupiny občanů těţce zdravotně postiţené. Příspěvek na péči je dávka osobám, které jsou odkázány na pomoc jiných lidí. Dělí se do 4 kategorií, dle stupně postiţení. Od 1. ledna 2012 vznikly dvě nové dávky sociální péče: Příspěvek na mobilitu (max. 400,- Kč měsíčně) Příspěvek na zvláštní pomůcku (max. 350 000,- Kč, během 5 let však max. 800 000,Kč). 33
HALÍŘOVÁ, Gabriela; MELOTÍKOVÁ, Petra. Praktikum z práva sociálního zabezpečení. Vyd. 1. Praha :
Leges, 2010. 176 s. ISBN 978-80-87212-28-8. s. 125. 34
§ 73 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
26
Všechny dávky státní sociální podpory, sociální péče i dávky hmotnou nouze vyplácí od 1. ledna 2012 úřady práce.
3.6.2 Pomoc v hmotné nouzi Účelem této dávky je pomoci osobám s nedostatkem příjmu a cílem je tyto příjmy zvýšit nad hranici hmotné nouze, a také zabránit sociálnímu vyloučení této osoby. „Vychází z principu, ţe kaţdá osoba, která pracuje, se musí mít lépe, neţ ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá.“35 Za osobu v hmotné nouzi se povaţuje osoba, která má nedostatek příjmů na ţivobytí; osoba, která má částku na ţivobytí, ale má tak nedostačující příjem, ţe jí hrozí váţná újma na zdraví; osoba, která má částku na ţivobytí, ale ocitla se v těţké sociální situaci. Za osobu, která se nepovaţuje za osobu v hmotné nouzi, je ta, která neprojevuje ţádnou snahu zlepšit svoji ţivotní situaci, nebo také ta, která nedodrţuje povinnou školní docházku svých dětí. Systém pomoci v hmotné nouzi má tyto dávky: příspěvek na ţivobytí, mimořádnou okamţitou pomoc, doplatek na bydlení. Od 1. ledna 2012 je ţivotní minimum 3410,- Kč a existenční minimum 2200,- Kč.
3.6.2.1 Příspěvek na živobytí Jedná se o dávku osobě, které dramaticky poklesly příjmy pod úroveň částky na ţivobytí. „Částka na ţivobytí se odvíjí od výše existenčního a ţivotního minima a stanoví se individuálně pro kaţdou osobu na základě zhodnocení její snahy, moţností a potřeb“.36
35
Pomoc v hmotné nouzi: od 1. ledna 2009. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Sociální reformy [online]. [cit.
2011-12-13]. Dostupné z WWW:
. 36
TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H.
Beck, 2010. 379 s. ISBN 978-80-7400-322-6. s. 295.
27
3.6.2.2 Mimořádná okamžitá pomoc Tato dávka je jednorázová a nárok na ni má osoba, které hrozí váţná újma na zdraví. Tato dávka se můţe poskytnout i osobě, která se mimořádně ocitla ve váţné situaci, a i kdyţ není v hmotné nouzi, její poměry jí neumoţňují tuto mimořádnou situaci překonat.
3.6.2.3 Doplatek na bydlení Jedná se o dávku, která se vyplácí osobě, která nedosahuje částky na ţivobytí po zaplacení nákladů na bydlení.
3.6.3 Sociální služby Základní principy poskytování sociálních sluţeb: „primární je poskytnutí relevantních informací osobě, která se ocitla v nepříznivé sociální situaci tak, aby ji pokud moţno mohla řešit sama a vlastními silami, teprve pokud tyto informace jako takové nestačí, nastupují sociální sluţby, sociální sluţby mají být individualizované, „šité potřebám konkrétního jedince na míru“, sociální sluţby mají být především aktivační a podporovat samostatnost klientů a předcházet delšímu trvání nepříznivé sociální situace, kvalita poskytování sociálních sluţeb je dána přímo do souvislosti s dodrţováním lidských práv a základních svobod a zachováním důstojnosti člověka.“37 „Sociální sluţby zahrnují a) sociální poradenství, b) sluţby sociální péče, c) sluţby sociální prevence.“38
37
TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H.
Beck, 2010. 379 s. ISBN 978-80-7400-322-6. s. 298-299. 38
§ 32 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů.
28
3.6.3.1 Sociální poradenství Zákon rozděluje sociální poradenství na dvě části, a to na základní poradenství a odborné poradenství. „Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních sluţeb; poskytovatelé sociálních sluţeb jsou vţdy povinni tuto činnost zajistit. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manţelských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postiţením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí; zahrnuje téţ sociální práci s osobami, jejichţ způsob ţivota můţe vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek.“39
3.6.3.2 Služby sociální péče Jedná se o sluţbu, která napomáhá osobám nesoběstačným, aby se zapojili do běţného ţivota společnosti. Mezi tyto sluţby patří například pečovatelské sluţby, denní či týdenní stacionáře, domovy pro seniory atp.
3.6.3.3 Služby sociální prevence „Sluţby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroţeny pro krizovou sociální situaci, ţivotní návyky a způsob ţivota vedoucí ke konfliktu se společností, a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem sluţeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením neţádoucích společenských jevů.“40 Mezi sluţby sociální prevence patří například azylové domy, krizová pomoc, noclehárny, terapeutické komunity, sociální rehabilitace, domy na půl cesty, tlumočnické sluţby atp.
39
§ 37 odst. 2 a 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů.
40
§ 53 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů.
29
3.7 Dávky v nezaměstnanosti Mezi jeden z úseků sociálního zabezpečení patří dávky v nezaměstnanosti. V České republice jsou dávky v nezaměstnanosti řazeny do oblasti pracovního práva, tzn. nejsou zařazeny přímo do oblasti sociálního zabezpečení. Nárok na podporu v nezaměstnanosti je podmíněn účastí na důchodovém pojištění a svým charakterem patří do sociálních dávek. Dávky v nezaměstnanosti upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti a pochopitelně se snaţí o dosaţení vysoké zaměstnanosti a ochranu proti nezaměstnanosti. Ve skutečnosti existuje více názorů, kam dávky v nezaměstnanosti patří. Někteří je řadí pod sociální zabezpečení, někteří však do pracovního práva. Například kniha Sociálního zabezpečení od Z. Gregorové a M. Galvase striktně řadí dávky v nezaměstnanosti do systému sociálního zabezpečení. („V evropských systémech sociálního zabezpečení se postupně vyvinulo deset úseků sociálního zabezpečení, z nichţ většina je předmětem úpravy Úmluvy MOP č. 102 z roku 1952. Jsou to: lázeňská péče, nemocenské dávky, dávky v nezaměstnanosti, starobní důchod, dávky při pracovním úrazu a nemoci z povolání, rodinné (dětské) přídavky, dávky v mateřství, invalidní důchod, důchody pozůstalých, sociální péče.“41)42
41
GREGOROVÁ, Zdeňka; GALVAS Milan. Sociální zabezpečení. 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno:
Doplněk, 2005. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Svazek 358. 280 s. ISBN 80-7239-176-3. s. 91 42
Text Úmluvy byl publikován v publikaci Píchová, I., Matyášek, P.: Mezinárodní dokumenty pracovního práva
a sociálního zabezpečení, MU Brno 1994.
30
Na druhou stranu například L. Steinichová, autorka knihy Zákon o zaměstnanosti se přiklání spíše k verzi, ţe jde o pracovní právo. „Z hlediska poskytování dávek v nezaměstnanosti se má za to, ţe oblast dávek je určitou kompenzací výdělku v době, kdy uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůţe zaměstnání najít a zároveň splnil určitá kritéria pro poskytování, zejména dobu předchozího zaměstnání. Obecně by pak tento spíše pojistný princip měl být výhodnější neţ dávky sociálního
zabezpečení,
které
nastupují
v případech,
kdy
buď
nárok
na
dávky
v nezaměstnanosti nevznikl, nebo pobírání dávek je jiţ ukončeno.“43 „Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména a) zabezpečování práva na zaměstnání, b) sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob, c) koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu, d) tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, e) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, f)
tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a
lidských zdrojů na úseku trhu práce, g) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, h) poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských sluţeb na trhu práce, i)
poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,
j) opatření na podporu a dosaţení rovného zacházení s muţi a ţenami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postiţením a s dalšími skupinami osob, které mají ztíţené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob, 43
STEINICHOVÁ, Ladislava a kol. Zákon o zaměstnanosti: Komentář. Vyd. 1. Praha 3: Wolters Kluwer ČR,
a.s., 2010. 316 s. ISBN 978-80-7357-501-4. s. XXI-XXII
31
k) opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postiţením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztíţené postavení na trhu práce, l)
usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z
území České republiky do zahraničí.“44 Vyplácení dávek v nezaměstnanosti zabezpečují v České republice úřady práce. Nejčastější vyplácenou dávkou je podpora v nezaměstnanosti (viz. Formulář č.1).
44
§ 2 odst. 1, zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
32
Formulář č.1 Žádost o podporu v nezaměstnanosti platný od 1.1.2012
33
Zdroj: Ţádost o podporu v nezaměstnanosti: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Dostupné na WWW: .
34
4. Problematika zneužívání sociálních dávek Zneuţívání sociálních dávek je v poslední době stále aktuálnější téma. Stále častěji se toto téma objevuje na volebních programech politických stran, ale také se stále častěji zvedají počty případů zneuţívání dávek. Slýcháme také názory, aby se tolik dávek nevyplácelo, ale především, aby se některé zcela zrušily. Výdaje ze státního rozpočtu na tyto dávky obsahují totiţ obrovské mnoţství peněz daňových poplatníků. A kaţdý se jiţ setkal s případem, ţe jsou i vypláceny neoprávněně. Na druhou stranu je však Česká republika vyspělým státem, proto by měla pomáhat lidem bez finančních prostředků, ale i lidem, kteří se ocitli v tíţivé ţivotní situaci. Vládní reformy, které mají sniţovat výdaje státního rozpočtu, ale stále nezabránily tomu, aby se případy zneuţívání sociálních dávek sniţovaly. Naopak kaţdá změna legislativy se projevuje ve výdajích státního rozpočtu, tudíţ reálný výsledek těchto reforem by se měl objevit aţ po delších letech praxe. Myslím si, ţe se zatím nikomu nepodařilo, aby se počet případů zneuţitých dávek sníţil. Dle mého názoru jsou nejčastěji zneuţívány dávky státní sociální podpory. Je to tím, ţe systém není dotaţený do konce, především má velké nedostatky v praxi. Domnívám se tedy, ţe se dá spíše slovo „zneuţívání“ nahradit tímto: „Zákon umoţňuje obcházet zákony“. Nebo také: „Občan vyuţívá toho, co mu zákon umoţňuje“. Jednou jsem zaslechla větu, kterou si dodnes pamatuji: „Pokud nebudou zákony napsány tak, aby nemohl nikdo číst mezi řádky, tak nebudou problémy“. A bohuţel, je to pravda! Pokud se snaţí vláda šetřit, měla by nejprve udělat kvalitní a pevné základy, a to v zákonech. „Tuzemské úřady práce při loňských kontrolách odhalily, ţe lidé v roce 2010 zneuţili dávky státní sociální podpory v celkové výši téměř 143,8 milionu korun. Oproti předchozímu roku stouplo toto číslo o zhruba 10,5 milionu korun. Vyplývá to z údajů, které online deník Aktuálně.cz získal od ministerstva práce a sociálních věcí na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Objem neoprávněně čerpaných dávek, které musí lidé vrátit státu, v posledních pěti letech stále roste. Ještě v roce 2006 museli příjemci vrátit "jen" 73,4 milionu
35
korun. Jde nicméně jen o zlomek z celkové sumy vyplacených dávek státní sociální podpory, která vloni dosáhla přibliţně 40,8 miliardy korun.“45 Proč lidé vlastně zneuţívají sociální dávky? Z jedné strany je to morálkou obyvatelstva, z druhé strany je to systémem, který umoţňuje tyto dávky zneuţívat. Jako úřednice jsem za 9 let načerpala mnoho zkušeností, informací i názorů, abych mohla říci, ţe celkový systém je chybný a nedokonalý. Je sice v legislativní podobě velmi zajímavý, ovšem v praxi má velké mezery a tím pádem tudy utíkají peníze nás všech.
4.1 Chybný systém a kontrola státní sociální podpory „V oblasti dávek SSP nelze ani tak hovořit o zneuţívání jako spíš o maximálním vyuţití zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o SSP). Nejčastěji „zneuţívanou“ dávkou do nedávné minulosti byl především sociální příplatek, který zvýhodňoval osamělé rodiče navýšením částky ţivotního minima osoby. Osamělý rodič je dle zákona o SSP definován jako svobodný, rozvedený, ovdovělý rodič, který společně hospodaří pouze se svými dětmi. V případě, ţe se nejedná o osamělého rodiče, zákon o SSP zároveň umoţňuje jednomu z rodičů vyloučit z okruhu společně posuzovaných osob druhého rodiče, pokud společně nehospodaří po dobu alespoň 3 kalendářních měsíců. Zákon o SSP však neumoţňuje pracovníkům orgánů SSP provést účinnou kontrolu tohoto stavu, jelikoţ nemají oprávnění provádět sociální šetření a zkoumat další poměry v rodině, kterými by bylo moţné tvrzení, ţe jde o osamělého rodiče, jakkoli vyvrátit, coţ se ve zvýšené míře projevovalo právě u sociálního příplatku. Nebylo-li moţné zamezit této praxi v rámci zákona o SSP, byla alespoň vyţadována povinnost doloţit potvrzení od zaměstnavatele druhého rodiče, popř. finančního úřadu, o tom, ţe neuplatňuje slevu na dani na dítě.“46 Nad problémovým systémem státní sociální podpory by se měli naši zákonodárci zabývat mnohem podrobněji, jelikoţ ze státního rozpočtu jde na tyto výdaje obrovské mnoţství peněz. Úředníci sami vědí, ţe systém má obrovské mezery, ovšem sami změnit nic nemohou. Myslím si, ţe nedostatky se dají zjistit pouze praxí. Některé systémové či metodické činnosti 45
KUČERA, Petr. Http://aktualne.cz [online]. 25.5.2011. Češi vloni zneužili dávky za 144 milionů.
Dostupné z WWW: . 46
Státní sociální podpora. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Zneužívání dávek [online]. [cit. 2012-02-29].
Dostupné z WWW: .
36
se zdají být aţ absurdní. Proto také občané jisté dávky zneuţívají velmi lehce. Nechápu však, ţe je stále moţné najít v zákonech mezery i přesto, ţe se systémy mění rok co rok. Především zde chybí důkladná kontrola, i přesto, ţe kontrolní odbor je zřízen, ovšem není podloţen dobrým zákonem. Případů, kdy ţadatelé o dávky přijeli na úřad taxíkem, či přijeli z dovolené od moře nebo snad chodili oblečení ve velmi značkovém oblečení bylo opravdu velmi mnoho. Proto by měl být velmi razantní rozdíl mezi těmi, kteří léta pracují, a těmi, kteří jsou léta vedení jako nezaměstnaní. Rozhodně by neměly být zaměstnané a poctivé osoby diskriminovány.
4.1.1 Potvrzování příjmů Jak jsem jiţ zmiňovala, státní sociální podpora má dávky, u kterých je dle zákona nutno dokládat čtvrtletní či roční rozhodný příjem, ze kterého se později stanovuje výše dávky. „Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen „rozhodný příjem“). Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných.“47 Příjmy, které se do formulářů uvádějí, jsou rozepsány v § 5 zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Tyto formuláře jsou však velmi sloţité, nepřehledné a často se v nich ţadatelé o dávku vůbec nevyznají (viz. Formulář č. 2). Jiţ toto tvrzení je jedním z důkazů, ţe ţadatel, byť by neměl zájem o to, aby uváděl mylné údaje, není schopen porozumět celému formuláři, a můţe dojít k tomu, ţe příjem, který má, do ţádosti o dávku vůbec neuvede. Osoby, které byly zaměstnané u solidních zaměstnavatelů, nemají problém s potvrzováním příjmů. Bohuţel jsou také
osoby, které měly tu smůlu a byly zaměstnány u těch
problémovějších zaměstnavatelů. Ti někdy nemají zájem jim příjmy potvrdit a včas je doloţit, i kdyţ ze zákona jsou toto povinni. Jsou také případy, kdy firmy zkrachovaly, a ţadatel není schopen potvrzení ţádným způsobem doloţit. V těchto případech je varianta doloţit tento příjem výplatními páskami, ty však jisté pochybné firmy svým zaměstnancům ani nevystaví. Pak nastává situaci, kdy úřad musí vyzvat zaměstnavatele, aby tyto příjmy ţadatele o dávku 47
§ 4 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
37
doloţil. Tyto kroky jsou však velmi zdlouhavé a tím tedy v neprospěch ţadatele. V zákonech jsou dokonce zakotveny sankce za správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob, a to v § 65a) a § 65b) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Jiţ na tomto případu vidíme, ţe pracující osoba je na tom mnohem hůře, neţ-li osoba nepracující (ta shánět příjmy nemusí). "Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, vyjma příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných, jsou povinny na výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na poţádání ţadatele o dávku a osoby společně posuzované, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu.“48 Velkým problémem u potvrzování příjmů, jsou příjmy z přijatého výţivného (zanedbání povinné výţivy je dle trestního zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, trestný čin). Zde uvádí ţadatel o dávku, jakou výši výţivného obdrţel na své dítě za určité kalendářní období. Do kolonky příslušného formuláře tedy uvede částku, kterou však nemusí ţádným způsobem dokládat. Znamená to, ţe soudním rozhodnutím byla stanovena určitá částka výţivného, avšak ţadatel do formuláře uvede částku záměrně niţší, či také nulu. Tím se tedy ţadateli sníţí celkový příjem a dostane se do hranice, kdy mu můţe být výše dávky vyplácena v nejvyšší míře. S takovými případy jsem se setkala velmi často. Ţe se však jedná o chybný údaj se zjistí jen velmi zřídka. A to pouze v případě, ţe rodič, který výţivné platí se přijde informovat na dávky vyplácené druhému rodiči jejich dítěte. Zde také můţe platící rodič doloţit pravdivé údaje o přijatém výţivném druhého rodiče. Jeden z velkých problémů bylo také dokládání výsluhového příjmu (výsluhová renta či výsluhový důchod). V mnoha případech se stávalo, ţe ţadatelé do svých příjmů neuváděli např. měsíční výsluhové příspěvky, které činily nemalé částky. Tímto chybným systémem se zneuţívalo mnoho sociálních dávek. K zabránění přispělo zdokonalení systému, kdy se příjmy od Vojenského úřadu sociálního zabezpečení, Orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, České správy sociálního zabezpečení, Okresní správy sociálního zabezpečení či Finančního úřadu začaly sehrávat přímo do programu daného úřadu. Zpětným sehráním takových příjmů došlo k mnoha přeplatkům. 48
§ 63 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
38
Formulář č. 2 Doklad o výši čtvrtletního příjmu
39
40
41
Zdroj: Doklad o výši čtvrtletního příjmu. Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Dostupné na WWW: .
42
4.1.2 Okruh společně posuzovaných osob Tento pojem se pouţívá v systému státní sociální podpory velmi často. Za okruh společně posuzovaných osob se dá říci, ţe je rodina. „Společně posuzovanými osobami jsou a) nezaopatřené děti b) nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí; za rodiče se povaţují i osoby, jimţ byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manţel, „partner“49, rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (druţka) rodiče nebo uvedené osoby, c) manţelé, „partneři“ 50nebo druh a druţka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b), d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče /písmeno b)/ těchto rodičů“51, „pokud s oprávněnou osobou spolu trvale ţijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.“52 Jestliţe matka porodí dítě, matrika vystaví rodný list. Je-li znám otec dítěte, je v tomto dokumentu uveden také. Při ţádosti o dávky, jako je například porodné, je matka povinna tento dokument doloţit. Pokud je tedy v rodném listě uveden otec dítěte, pro státní sociální podporu je toto doklad, ţe otec ţije s matkou i dítětem ve společné domácnosti. Pokud však otec v rodném listě uveden není, avšak s matkou i dítětem ve společné domácnosti neţije, musí si matka na odboru státní sociální podpory zaţádat o tzv. vyřazení z okruhu společně posuzovaných osob. „Úřad práce můţe při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) aţ c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně neţijí, rozhodnou, ţe se neposuzují jako osoby společně posuzované“.53
49
Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění pozdějších předpisů.
50
Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění pozdějších předpisů.
51
§ 7 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
52
§ 115 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
53
§ 7 odst. 6 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
43
Tímto rozhodnutím odboru státní sociální podpory je tedy otec vyřazen z okruhu společně posuzovaných osob, a tedy není povinen dokládat jeho příjmy. V dávce je tedy uvedena pouze matka s dítětem, tudíţ se započítávají pouze příjmy její a dítěte. V těchto případech dochází velmi často ke zneuţívání. A to tím způsobem, ţe matka do rodného listu otce uvede, otec ve společné domácnosti s matkou i dítětem ţije, avšak matka na odboru státní sociální podpory prohlásí, ţe s otcem ve společné domácnosti neţije. Jako důkaz odbor státní sociální podpory vyţaduje od matky prohlášení, kde matka napíše, ţe s otcem dítěte ve společné domácnosti neţije. Ale také doloţí dohodu, notářsky ověřenou, ţe otec bude matce měsíčně platit výţivné na společné dítě v jisté výši. To znamená, ţe prohlášení i notářsky ověřenou dohodu, není problém k těmto dávkám doloţit. Matka je tedy v ţádostech vedena jako samoţivitelka, a opět se započítává pouze příjem její a dítěte, tudíţ můţe být dávka opět vyplácena i v nejvyšší míře. Problém tedy nastává v tom, ţe odbor státní sociální podpory není schopen toto tvrzení ověřit. I přesto, ţe se opakovaně matka dostaví na úřad i s otcem, či snad v telefonickém spojení sám otec uvede, ţe je přítel ţadatelky. Tyto důkazy, které úředníci vyplácející dávky zjistí, nestačí v ţádném případě k tomu, aby byla výplata dávek okamţitě zastavena a bylo zahájeno správní řízení za nepravdivé údaje v ţádosti. A to proto, ţe taková skutečnost musí být ţadateli prokázána, a v rozhodnutí o odejmutí dávky také řádně odůvodněna. Co se týká okruhu společně posuzovaných lidí, zde dochází k problémům u příspěvku na bydlení. Podmínkou tohoto příspěvku je být vlastníkem či nájemcem bytu. „Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu.“54 „Za nájemce bytu se povaţuje téţ nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení.“55 Ke zneuţívání dochází tak, ţe student, který ţije s rodiči v jejich domě, kde je hlášen k trvalému pobytu, účelně sepíše se svými rodiči nájemní smlouvu. Ta má ze zákona všechny náleţitosti, tudíţ je stejně platná, jako vztah mezi pronajímatelem a nájemcem. Ţadatel o dávku „příspěvek na bydlení“ tedy splňuje všechny podmínky: je v domě hlášen k trvalému pobytu, vlastní nájemní smlouvu a platí řádně nájemné. A zde se dostáváme do stejné situaci, kdy si ţadatel opět zaţádá na odboru státní sociální podpory, o vyřazení svých rodičů z okruhu společně posuzovaných osob. 54
§ 24 odst. 1 a 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
55
§ 717 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
44
Tímto rozhodnutím je tedy oprávněn zaţádat si o tuto dávku, a za okruh společně posuzovaných osob se posuzuje pouze on sám. V případě nároku je mu tato dávka vyplácena. U příspěvku na bydlení ještě zůstaneme. Jako dalším případem účelně uzavřených smluv je dohodnuté vysoké nájemné. To znamená, ţe je nájemní smlouva mezi rodiči a studentem uzavřena s nereálně vysokým nájemným (ve skutečnosti nemusí platit vůbec nic). Z čehoţ vyplývají „jako“ vysoké náklady, a tím pádem bude vyšší příspěvek na bydlení. Od 1. ledna 2012 stačí k této ţádosti „prohlášení“, které vypíše ţadatel o dávku. „Doklad o tom, ţe byt je uţíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, doklad o výši nájemného, nákladů za plnění poskytovaná s uţíváním bytu a nákladů uvedených v §25 odst. 1 písm. c), jde-li o ţádost o příspěvek na bydlení; ţádost o příspěvek na bydlení musí obsahovat také doklady o skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení podle § 27a odst. 2 a prohlášení oprávněné osoby, ţe jeho celkové sociální a majetkové poměry mu neumoţňují řešit problém bydlení jinak, neţ podáním ţádosti o příspěvek na bydlení“.56 (Bliţší problematika takového „prohlášení“ je v následující kapitole 4.1.3. Prohlášení). Velmi časté případy jsou také u dětí ţádající si o dávku přídavek na dítě. Student se osamostatní, pronajme si bydlení, avšak vše za něj platí rodiče. A jelikoţ je systém stejný, opět si student zaţádá o vyřazení z okruhu společně posuzovaných osob, kde vyřadí své rodiče. A znovu je u dávky „přídavek na dítě“ posuzován pouze sám. Pochopitelně pokud se jedná o studenta, ten má nulový příjem, proto mu můţe být dávka přídavek na dítě vyplácena v nejvyšší míře. Pokud úřednici nestačí doloţené důkazy, vyzve studenta, aby ještě dodatečně vypsal opět prohlášení, kam dopíše vše co je ještě potřebné k přiznání dávky. Opět zde není moţná ţádná kontrola. Jak vidíme v několika případech, jde o stále stejnou chybu v systému, kterou ovšem nikdo neřeší. Myslím si, ţe těchto případů je velmi mnoho a také tímto způsobem dochází k obrovskému úniku financí ze státního rozpočtu.
56
§68 odst. 1 písm. e) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
45
4.1.3 Prohlášení Jak jsem jiţ zmiňovala, k ţádostem o dávky je v případech nějakých pochybností, nesrovnalostí či nedostatečných důkazů dokládáno prohlášení. To vyplní ţadatel, úřednice ověří totoţnost dle občanského průkazu a doklad je doloţen k ţádosti o dávku. Toto prohlášení obsahuje jméno, rodné číslo, trvalý pobyt, podpis ţadatele a také poučení. Toto poučení zní: „Úmyslné uvedení nepravdivých údajů v čestném prohlášení u správního orgánu lze, dle § 21 odst. 1 písm. g) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kvalifikovat jako přestupek proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy. Občanovi lze za uvedený přestupek uloţit pokutu aţ do výše 10 000 Kč. Vzhledem k okolnostem případu lze také jednání hodnotit jako trestný čin podvodu dle § 250 trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pachatele lze potrestat uloţením peněţitého trestu ve výši od 2 000 Kč do 5 000 000 Kč, nebo odnětím svobody na šest měsíců aţ dvanáct let. Výše peněţitého trestu či délka výkonu trestu odnětím svobody závisí na výši způsobené škody.“57 (Od 1. ledna 2010 je nový trestní zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jak je vidět, toto prohlášení cituje zákony, avšak v praxi je tento postih absolutně nereálný. Tato situace je absurdní, protoţe Odbor státní sociální podpory nemá svůj vlastní kontrolní orgán, a můţe vést správní řízení jen podle zákona o státní sociální podpoře. To znamená, ţe trestní řízení, v takových případech nespadá do působnosti orgánu státní sociální podpory. Trestné činy projednávají orgány činné v trestním řízení. Orgán státní sociální podpory můţe vést pouze přestupkové řízení v případě, kdy osoba společně posuzovaná, příjemce dávky nesplní osvědčovací či ohlašovací povinnost. Domnívám se, ţe naši zákonodárci sice legislativu tvoří, avšak nevidí do praxe. Navíc se v mnoha případech stává, ţe si kaţdý zákon můţe kaţdý úřad, odbor či kraj vykládat jinak. Potřebuje být však také chráněn, proto tvoří prohlášení tohoto typu. Tento podpůrný doklad je pouze „formalita“, aby byl úřad nějakým způsobem krytý. Takovým prohlášením se právě kryjí mezery v zákonech. Dle mého názoru se jedná zcela o nedůvěryhodný doklad. Uvedla bych zde zcela absurdní případ, kdy mi jistý ţadatel o dávku, podotýkám, ţe se jednalo o starostu jedné menší obce, uvedl nepravdivé údaje. Vzhledem
57
Formulář, který se běţně pouţívá na odborech státní sociální podpory jako podpůrný doklad pro zjištění
nároku na dávky státní sociální podpory.
46
k tomu, ţe do potvrzení o příjmu neuvedl ţádný příjem, byl nucen tedy doplnit ještě prohlášení. Do tohoto prohlášení uvedl, ţe nemá ţádný příjem, nepracuje, nevlastní ţádnou nemovitost ani automobil, nepodniká, tudíţ nevlastní ţádný ţivnostenský list. Vzhledem k tomu, ţe jsem dotyčnou osobu znala, jednalo se o tak závaţná tvrzení, ţe jsem byla nucena podniknout další kroky. Tento případ jsem tedy předala na kontrolní odbor. Po zjištěních mi bylo předáno vyjádření, kdy kontrolní odbor zjistil, ţe ţadatel o dávku vlastní tři ţivnostenské listy, má velký dům a dva automobily a jak jsem uvedla, pracuje jako starosta jedné obce. Kontrolní odbor mi však sdělil, ţe to je vše, co v tomto případu můţe udělat. Po tomto případu jsem dospěla k názoru, ţe podpůrný doklad, jako je toto prohlášení je naprosto neprůkazný doklad, který nemůţe za ţádných okolností být důkazem, dle kterého můţeme vyplácet ţadatelům dávky.
4.1.4 Možnost volby u rodičovského příspěvku U dávky státní sociální podpory, rodičovský příspěvek, má matka moţnost volby (viz. Formulář č. 3), jak dlouho chce tuto dávku pobírat. V případě, ţe matka nemá nárok na půlroční peněţitou pomoc v mateřství, nemá moţnost si tuto volbu zvolit a automaticky je jí systémem přidělena lhůta čtyř let pobírání této dávky, která je ve výši 3 800 Kč měsíčně. „ Nárok na peněţitou pomoc v mateřství má: a) pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněţitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka, b) pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 38), c) pojištěnec, který pečuje o dítě, jehoţ matka zemřela, d) pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manţelem ţeny, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůţe nebo nesmí o dítě pečovat pro závaţné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou [§ 57 odst. 1 písm. e)], a nemá nárok na výplatu peněţité pomoci v mateřství [§ 36 odst. 1 písm. c)], e) pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manţelem ţeny, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu podle odstavce 7, ţe bude
47
pečovat o dítě; tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte.“58 „Podmínkou nároku na peněţitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněţitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1). Je-li uplatňován nárok na peněţitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v kaţdém z těchto pojištění.“59 V takových případech se stává, ţe si poţádá o peněţitou pomoc v mateřství otec, kterému nárok vznikne. Vznikne mu tedy i nárok na volbu u rodičovského příspěvku, kde se měsíční částka pohybuje aţ na 11 400 Kč na dobu dvou let. Nevím, zda-li se tomuto případu dá říkat zneuţívání sociálních dávek, či pouze a jednoduše obcházení zákonů. (Od 1. ledna 2012 jiţ zákon umoţňuje provedení volby v případě, ţe vyměřovací základ lze stanovit u obou rodičů. Vychází se z toho, který je vyšší, nebo pouze jednomu z rodičů lze stanovit vyměřovací základ. Volbu mohou měnit rodiče, kaţdé tři kalendářní měsíce).
58
§ 32 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
59
§ 32 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
48
Formulář č. 3 Ţádost o rodičovský příspěvek
49
50
Zdroj: Ţádost o rodičovský příspěvek. Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Dostupné na WWW: .
51
4.1.5 Práce „na černo“ Tento pojem se v dnešní době stal naprosto slovem běţným. Bohuţel díky němu však ročně přijde stát o obrovské finance. Případů je tisíce, avšak dokázat je, jde velmi těţce. Myslím si, ţe více úspěšné jsou úřady při osobních kontrolách přímo ve firmách na území České republiky. Avšak neúspěšní jsou v příhraničních městech, kdy ţadatel o dávku pracuje „na černo“ za hranicemi našeho státu. Bohuţel v takových případech dokázat jakoukoliv činnost v zahraničí je velmi sloţité, spíše aţ nemoţné. Domnívám se, ţe ve městech, které hraničí například s Rakouskem, je toto nezákonné jednání aţ velmi běţné.
Jaké jsou nevýhody práce „na černo“? „Člověk, který pracuje na černo, neplatí daně ani sociální pojištění, coţ je velmi rizikové: v případě nemoci nebo úrazu nedostane nemocenské, po dobu trvání své pracovní neschopnosti proto zůstává bez jakéhokoliv příjmu, nezíská nebo ztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti v případě ztráty výdělečné činnosti, doba výkonu nelegální práce pak člověku chybí při přiznání starobního i invalidního důchodu.“60 Výkon nelegálního zaměstnání můţe ovlivnit jak dávky státní sociální podpory tak i dávky v nezaměstnanosti. Znamená to, ţe osoba můţe být vedena na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, ale také můţe pobírat dávky státní sociální podpory. „Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně poţádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jeho správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání.“61 Při podání ţádosti o dávku státní sociální podpory však není podmínkou být v evidenci úřadu práce. Ţadatel je ale povinen vyplnit formuláře o svých příjmech. Do nich uvede, ţe příjmy nemá, protoţe nikde nepracuje.
60
Změny 2012: Nezaměstnanost. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Sociální reforma. [online].[cit.
2012-02-29]. Dostupné z WWW: . 61
§ 24 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
52
Ovšem příjmy má, z nelegálního zaměstnání, které pochopitelně neuvede. Můţe tedy pobírat jak dávky v nezaměstnanosti, dávky státní sociální podpory, ale i jiné. Co se týká práce „na černo“, velmi často se s ní setkáváme i ve firmách na území České republiky. Časté kontroly těchto firem však velmi vysoké procento dokáţí včas odhalit. Bohuţel se však stále s tímto problémem musíme potýkat. Setkáváme se také s tím, ţe české firmy
„na černo“ zaměstnávají osoby ze zahraničí,
nejčastěji ze zemí z východu, jako je Ukrajina či Rumunsko.
4.2 Řešení proti zneužívání sociálních dávek díky zdokonalování systému Myslím si, ţe celkový systém sociálního zabezpečení má v mnoha případech velké trhliny. Údajně se u nás nejvíce zneuţívají dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, ale také vykonávání práce „na černo“. Kaţdoročně stát vydá na celkový systém sociálního zabezpečení přibliţně kolem 420 miliard korun. Proto je nutné, aby se systém stále zdokonaloval, aby ke zneuţívání dávek docházelo pouze v minimálních a výjimečných případech. Od 1. ledna 2012 došlo v celém systému k radikálním změnám a novinkám, které by měly pochopitelně celý systém zmodernizovat, zrychlit a zdokonalit, ale nejdůleţitější stránkou je díky tomuto novému systému zamezit zneuţívání všech dávek.
4.2.1 Kontrolní činnost Jak jsem jiţ zmiňovala, tak v celém systému chybí řádná kontrola. Ta v mnoha případech není v systému vůbec dořešena jako například jiţ ve zmiňované státní sociální podpoře či u nelegálního zaměstnávání. Toto si Ministerstvo práce s sociálních věcí uvědomuje a snaţí se tyto trhliny v zákonech řešit stále intenzivněji. „Ministerstvo práce a sociálních věcí od ledna 2012 výrazně posiluje boj s nelegálním zaměstnáváním. Ekonomické ztráty státu způsobené nelegálním zaměstnáváním odhaduje resort na desítky miliard korun ročně. Spolu s reorganizací struktury úřadů práce a jejich
53
agendy proto posiluje aparát Státního úřadu inspekce práce, kde bude kontrolní činnost sjednocena. V současnosti zabezpečuje kontroly nelegálního zaměstnávání a další kontroly v oblasti zaměstnanosti 275 kontrolorů. Nově by tuto činnost mělo vykonávat 400 inspektorů Státního úřadu inspekce práce. Spolu s navýšením počtu pracovníků zajistí MPSV také provoz 180 tzv. mobilních kanceláří. Počet kontrol tak v příštím roce vzroste oproti letošnímu roku téměř čtyřnásobně, a to na 200 000.“62 „Změna v systému kontrol bude pohodlnější i pro kontrolované subjekty – tedy zaměstnavatele. Výkon kontroly v oblasti pracovněprávních vztahů a v oblasti zaměstnanosti bude prováděn pouze jedním kontrolním orgánem, a to Státní inspekcí úřadu práce. Projekt si klade mimo jiné za cíl: zefektivnit kontrolní činnost, provádět ročně minimálně 200 000 kontrol, sjednotit přístupy a postupy při provádění kontrol, sníţit administrativní zátěţ podnikatelů, eliminace nerovného postavení zaměstnavatelů a zaměstnanců na trhu práce ve vazbě na nelegální zaměstnávání, aktivně do projektu zapojit sociální partnery, sníţit ekonomické ztráty státu způsobené nelegální prací a tím i zvýšit příjmy státního rozpočtu.“63
4.2.2 DONEZ – Docházka nezaměstnaných Ke zdokonalování systému přispěl také nový projekt DONEZ, nebo-li docházka nezaměstnaných. Tento systém slouţí jako kontrolní mechanismus úřadů práce. Uchazeči o zaměstnání jsou povinni docházet na určené kontaktní místo tzv. Czech POINT na České poště, a to cca 2 x týdně v náhodném čase v rámci standardní pracovní doby. Projekt je zaveden od října 2011 na dva roky a je financován z Evropského sociálního fondu. Za
62
MPSV posiluje v boji s prací na černo - i tzv. mobilními kancelářemi. Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Důchodová reforma [online]. 24.10.2011 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW:. 63
MPSV posiluje v boji s prací na černo - i tzv. mobilními kancelářemi. Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Důchodová reforma [online]. 24.10.2011 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW:.
54
zajištění platí ministerstvo České poště zhruba 234 milionů korun. Cílem je zabránit nelegálnímu zaměstnání. Tento systém se nedotkne všech uchazečů. Systém vybírá uchazeče dle pokynů ministerstva a jedná se především o osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby s často se opakující evidencí, či osoby, které měly v posledním půl roce zaměstnání trvající méně jak deset dnů. Celkové výnosy by měly být několikanásobně vyšší neţ náklady na tento systém. „MPSV tak posiluje kontrolní mechanismus, jenţ znesnadňuje uchazečům o zaměstnání výkon nelegálního zaměstnání, resp. činností, které nejsou oprávněni vykonávat a které se zpravidla realizují v rámci tzv. šedé ekonomiky. Jestliţe se nezaměstnaný v určený čas nedostaví na Czech POINT, zjišťuje se důvod nedodrţení této zákonné povinnosti vůči Úřadu práce ČR. Např. z důvodu pohovoru na novou pozici či nemoci je uchazeč omluven pouze řádnou omluvenkou. V případě bezdůvodné absence uchazeče, zahajuje Úřad práce ČR správní řízení, které můţe vést aţ k vyřazení uchazeče z evidence Úřadu práce ČR a odebrání dávek.“64
4.2.3 Jednotné výplatní místo Ke zlepšení systému přispělo také tzv. jednotné výplatní místo. To znamená, ţe se sjednotily výplaty dávek do jedné agendy. „Od 1. ledna 2012 se sjednocuje proces výplaty nepojistných dávek sociální ochrany. Rozhodování a administrace těchto dávek je k tomuto datu prováděno jediným orgánem, kterým je Úřad práce ČR. Sjednocením dávkových agend v rámci Sociální reformy I. dochází ke zvýšení komfortu klientů z hlediska územní dostupnosti. Tento krok přináší moţnost efektivnějšího řízení a administrace dávek i lepší kontrolovatelnost vyuţití prostředků státu. Analytický materiál Agendy a územní působnost. Úřad práce ČR mj. konstatoval, ţe „sjednocení výplaty dávek přináší pozitivní změny jak pro klienty tak i správce systému“. Dostupnost sluţeb státu administrovaných MPSV se sjednocením výplaty dávek zvyšuje. Na kterémkoli ze 423 kontaktních pracovišť úřadů práce a 26 detašovaných, resp. výjezdních 64
MPSV: Vyhodnocení projektu DONEZ za první dva měsíce provozu: Tisková zpráva. Ministerstvo práce a
sociálních věcí [online]. 13.12.2011 [cit. 2012-01-10]. Dostupné z WWW: .
55
pracovišť ÚP lze po 1. 1. 2012 vyřídit veškeré sluţby – jak v oblasti nezaměstnanosti, státní sociální podpory, hmotné nouze i dávky pro osoby se zdravotním postiţením. Úřady práce ČR do 31. 12. 2011 působí ve 423 pracovištích, ale 94 z nich zajišťuje pouze agendu zaměstnanosti, 147 pouze agendu státní sociální podpory a 148 obě agendy. Nepojistné sociální dávky (dávky hmotné nouze) jsou nyní vypláceny ve 415 sídlech obecních úřadů.“65
4.2.4 Karta sociálních systémů Jako novinku připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí tzv. Kartu sociálních systémů nebo-li sKarta. „Kartu sociálních systémů je třeba chápat jako nástroj, kterým dochází k rozšíření nabídky dosud poskytovaných sluţeb a zvýšení uţivatelského komfortu. Podobný systém zavedla a vyuţívá jiţ řada evropských zemí, například Itálie, Velká Británie, Finsko a další, mimo EU třeba také USA. Platební funkce Karty bude povinná pouze pro ty, u nichţ je riziko zneuţívání dávek hmotné nouze. Pro ostatní příjemce podpory od státu bude Karta plnit funkce identifikační a autorizační, funkce platební pro tyto příjemce dobrovolná. Hlavním cílem zavedení Karty sociálních systémů je větší účelovost a adresnost sociálních dávek a také modernizace celého systému. V současnosti jsou dávky vypláceny prostřednictvím třech různých úřadů a třemi různými platebními způsoby - hotovostně, poštovní poukázkou a bezhotovostně. To významně prodraţuje správu systému. Systém je proto nezbytné optimalizovat a jednotlivé výplaty sociálních dávek sjednotit do tzv. „Jednotného výplatního místa“, tak aby všechny sociální dávky byly vypláceny pouze jednou organizací, tedy Úřadem práce ČR. Kartu sociálních systémů tedy bude vydávat Úřad práce ČR. Karta bude vyráběna v souladu s mezinárodně uznávanými předpisy, které se vztahují na bankovní karty. Bude tedy obsahovat běţné ochranné prvky.“66
65
Změny 2012: Jednotné výplatní místo. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Sociální reforma,. [online].
[cit. 2012-02-13]. Dostupné z WWW: . 66
Změny 2012: Karta sociálních systémů. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Sociální reforma. [online].
[cit. 2012-02-13]. Dostupné z WWW:.
56
4.2.5 Změna vyplácení pomocí kuponového systému K zabránění zneuţívání sociálních dávek přispěl také nový systém tzv. kuponový systém, který má slouţit účelně pro potřeby lidí. Znamená to, ţe příjemci dávek obdrţí kupony, za které je moţno nakoupit potraviny, nikoliv však alkohol, cigarety, či snad utratit peníze ve výherních automatech. „Peníze, které mají slouţit na podporu rodin k překlenutí nepříznivých ţivotních situací, část lidí vyuţívá neoprávněným způsobem. Pobírá sociální dávky a v řadě případů získává nelegální vedlejší příjem prací načerno. Dále část lidí nevyuţívá tyto prostředky pro zajištění těch potravin a dalšího zboţí, které jsou nezbytné pro zabezpečení základních ţivotních potřeb osob v hmotné nouzi. Tím poškozují nejen stát, ale na nezodpovědné chování některých rodičů doplácejí jejich nejbliţší, hlavně děti. Zároveň nejsou dostatečně motivováni, aby více sami usilovali o změnu své ţivotní situace a snaţili se uplatnit na trhu práce. Jedním ze způsobů, jak tento stav napravit, je zavedení věcného plnění sociálních dávek.“67 „Ministr práce a sociálních věcí „Petr Nečas“68 proto chce změnit motivaci lidí čerpajících sociální dávky. Sociální systém musí být podle něj nastaven tak, aby se vyplácel aktivní přístup. Výplata sociálních dávek bude vázána na aktivní chování, tedy na hledání zaměstnání, rekvalifikace, na účast v programech dalšího vzdělávání nebo veřejně prospěšných prací. Ministr Nečas říká: „Jestliže se někdo bude soustavně a opakovaně těmto aktivitám vyhýbat, přijde o finanční výplatu sociálních dávek, včetně dávek státní sociální podpory. Místo toho obdrží kupony na konkrétní zboží a věcným plněním mu bude zajišťováno existenční minimum“.“69
67
Kupony mají zamezit zneuţívání sociálních dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důchodová reforma.
[online]. [cit. 2012-02-26]. Dostupné z WWW: . 68
Bývalý Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, od 4. září 2006 do 8. května 2009.
69
Kupony mají zamezit zneuţívání sociálních dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důchodová reforma.
[online]. [cit. 2012-02-26]. Dostupné z WWW: .
57
4.2.6 Agentury práce Od 1. ledna 2012 začaly úřady práce spolupracovat s agenturami práce. Jedná se o tzv. sdílené zprostředkování zaměstnání. „Uchazeče o zaměstnání můţe krajská pobočka Úřadu práce zařadit, na základě individuálního akčního plánu a s jeho předchozím písemným souhlasem, do programu tzv. sdíleného zprostředkování zaměstnání, v němţ Úřad práce spolupracuje se soukromými agenturami práce. Cílem je zvýšit efektivitu zprostředkování zaměstnání a umoţnit efektivní vyuţití různých forem zprostředkování uchazečům o zaměstnání, kteří sami aktivně práci hledají. agentury práce mohou získat příspěvek na kaţdého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání k tomuto mohou získat další příspěvek, kdyţ umístí uchazeče do pracovního poměru na dobu neurčitou a také, kdyţ si tento člověk udrţí zaměstnání minimálně 6 měsíců za umístění uchazeče o zaměstnání však nebude povaţováno, kdyţ ho přijme do pracovního poměru agentura práce pověřená zprostředkováním zaměstnání dohoda mezi Úřadem práce ČR a agenturou práce bude obsahovat i účinné nástroje pro kontrolu prováděného zprostředkování zaměstnání“70
70
Změny 2012: Nezaměstnanost. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Sociální reforma. [online]. [cit.
2012-03-5]. Dostupné z WWW:
58
4.2.7 Novely právních předpisů v sociální oblasti od 1. ledna 2012 Od 1. ledna 2012 se v sociální oblasti dotkly změny velkého počtu právních předpisů - zákonů i vyhlášek. „Zákony: Zákon č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí Zákon č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postiţením a o změně souvisejících zákonů Zákon č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Zákon č. 367/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášky: Vyhláška č. 388, o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postiţením Vyhláška č. 389, o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi Vyhláška č. 390, kterou se mění vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 391, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 392, kterou se mění vyhláška č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů
59
Vyhláška č. 424, o vzoru, náleţitostech a provedení karty sociálních systémů, vzoru, náleţitostech a provedení potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů a vzoru Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka“71
4.3 Neefektivní systémy Cílem všech sociálních reforem je pochopitelně ušetřit jiţ tak zadluţenou státní pokladnu. Avšak systémy, které jsou nastaveny, jsou zcela neefektivní. Na tyto systémy, při kterých je moţné dávky zneuţívat, jsem se doposud dívala pouze z jedné strany. Chci však ukázat i tu druhou stanu, při které se dá také říci, ţe se zneuţívají peníze daňových poplatníků. Jedná se o to, ţe chybami v systému jsou vynakládány nemalé obnosy, které platí pochopitelně daňoví poplatníci. S takovou absurdností jsem se setkala opět v praxi ve státní sociální podpoře. Jako banalitou, která má ovšem rozměry velkého charakteru, je zasílání dokumentů - výzev, oznámení či rozhodnutí ţadatelům o dávky. Pomocí České pošty, a.s. se zasílají dokumenty, tzv. obyčejné psaní, jako např. výzva u dávky přídavek na dítě. Zde je ţadatel povinen ode dne 1. září doloţit potvrzení o studiu. Úřad tedy vytiskne výzvu, do obálky s ní přidá formulář potvrzení o studiu a zašle ţadateli. Jeden kus zaslání obyčejného psaní tedy stojí dle ceníku České pošty cca 10,- Kč (viz. Tabulka č. 1). Dávka přídavek na dítě se totiţ podává za období od 1. října do 30. září, a školní rok začíná od 1. září. Proto je třeba doloţit, zda-li od 1. září má ještě ţadatel nárok. Musí tedy doloţit jiţ zmiňované potvrzení o studiu. A pak si opět znovu poţádat a doloţit zbývající potřebné doklady, jako je potvrzení o příjmech za předcházející rok od 1. října. Kdyţ si ovšem tuto výzvu ţadatel nepřevezme a do 31. října si tedy zapomene opětovně poţádat, zasílá úřad tuto stejnou výzvu znovu. Jiţ však jako doporučenou zásilku, také pomocí České pošty, a.s. Jeden kus doporučené zásilky stojí dle platného ceníku České pošty cca 42,- Kč (viz. Tabulka č. 2). Ceny jsou pochopitelně orientační, záleţí na hmotnosti zásilky a také na doplňkových sluţbách, jako je např. dodání do vlastních rukou. Avšak v převáţné většině jsou tyto ceny reálné.
71
Novely právních předpisů v sociální oblasti od 1. ledna 2012. Ministerstvo práce a sociální věcí: Důchodová
reforma. [online]. 30.1.2012 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z WWW:< http://www.mpsv.cz/cs/11911>.
60
Pokud jsou v rodině například 3 studující zletilé osoby, zasílají se výzvy kaţdému ţadateli zvlášť. Opět se do obálek přikládají formuláře potvrzení o studiu či formuláře potvrzení o příjmu. Pokud ţadatel ani na tuto výzvu nezareaguje, zasílá se rozhodnutí o ukončení dávky, opět doporučeně. Tedy za jeden kus opět cca 42,- Kč. Pokud však ţadatel potřebné doklady k přiznání dávky doloţí, zasílá se opět obyčejnou obálkou oznámení o přiznání dávky. Toto oznámení se však ale zasílá při jakékoliv změně. To znamená, klesla-li či stoupla výše dávky i o pouhou 1 Kč. Oznámení, výzvy či rozhodnutí se tisknou z programu obvykle ve velikosti dvou listů. Kdyţ se tedy nad celou věcí zamyslím a spočítám, kolik stojí jeden list papíru nebo formuláře, kolik stojí toner do tiskárny či kolik stojí poštovné, a vynásobím to počtem ţadatelů či počtem poboček v celé republice, tak je tohle vůbec nutné? Nevyhazují se zde zbytečně peníze daňových poplatníků? Přes všechny změny v zákonech budou stále v systému sociálního zabezpečení velké nedostatky. Ţadatelé, kteří obdrţeli oznámení o zvýšení dávky o 1,- Kč, byli ve většině případů pohoršeni, a telefonovali k nám na úřad, aby se nad touto absurditou pozastavili. Tabulka č. 1 Ceník České pošty – obyčejná zásilka
Druh zásilky
Do hmotnosti / cena v Kč 50 g - standard1 100 g2 500 g2 1 kg2
Obyčejné psaní 10
14
18
24
Tato základní poštovní sluţba je osvobozena od DPH. 1)
Obálka nebo nesloţený kartónový lístek, pravoúhlého tvaru, s rozměry maximálně 23,1 x 16,4 x 0,5 cm, minimálně 14 x 9 cm.
2)
Délka nesmí přesahovat 35,3 cm a šířka 25 cm, přičemţ tloušťka nesmí být větší neţ 2 cm. Minimální rozměry zásilky jsou14 x 9 cm.
61
Obálky, které můžete koupit na poště Cena (s DPH) formát C6
1 Kč/ks
formát C5
1 Kč/ks
formát B4
2 Kč/ks
formát DL - bez okénka
1 Kč/ks
formát DL - s okénkem
1 Kč/ks
foliová DL 218 x 110 mm
2 Kč/ks
letecká
1 Kč/ks
Zdroj: Obyčejné psaní: Česká pošta Dostupné na WWW: .
Tabulka č.2 Ceník České pošty – doporučená zásilka
Druh zásilky
Do hmotnosti / cena v Kč 50 g - standard1 100 g2 500 g2 1 kg2 2 kg2
Doporučená zásilka 26
34
37
43
49
Tato základní poštovní sluţba a s ní související doplňkové sluţby a příplatky jsou osvobozeny od DPH. 1)
Obálka nebo nesloţený kartónový lístek, pravoúhlého tvaru, s rozměry maximálně 23,1 x 16,4 x 0,5 cm, minimálně 14 x 9 cm.
2)
Délka nesmí přesahovat 50 cm a šířka 35 cm, přičemţ tloušťka nesmí být větší neţ 5 cm. Minimální rozměry zásilky jsou14 x 9 cm.
62
Doplňkové služby (kromě ostatních cen za podávanou zásilku)
Cena
Dodejka
10 Kč
Odesílateli bude předáno písemné potvrzení prokazující dodání zásilky příjemci. Dobírka Při dodání pošta od příjemce vybere odesílatelem stanovenou peněţní částku (dobírková částka). Následně ji vyplatí odesílateli nebo odesílatelem určené osobě, v hotovosti nebo převodem na určený účet. Dále se připočítává:
12 Kč
při pouţití Poštovní dobírkové poukázky A nebo C - cena podle ceny Pk A a Pk C, při pouţití dobírkové sloţenky Poštovní spořitelny bez ohledu na výši dobírkové částky - cena dle platného Sazebníku poplatků Poštovní spořitelny. Dodání do vlastních rukou Pošta dodá zásilku: je-li adresátem fyzická osoba, jen adresátovi, zmocněnci adresáta, 8 Kč zákonnému zástupci adresáta nebo zmocněnci zákonného zástupce adresáta; je-li adresátem právnická osoba, jen oprávněné osobě. Dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta Je-li adresátem fyzická osoba, odesílatel můţe poţadovat, aby poštovní
8 Kč
zásilka byla dodána výhradně jen adresátovi. Zkrácení úložní doby pro vyzvednutí poštovní zásilky Na poště je zásilka standardně uloţena 15 dní. Odesílatel však můţe
v ceně sluţby
poţádat o zkrácení na 3 dny nebo na 10 dní. Prodloužení úložní doby pro vyzvednutí poštovní zásilky Na poště je zásilka standardně uloţena 15 dní. Tato doplňková sluţba umoţňuje, aby si odesílatel lhůtu pro vyzvednutí zásilky prodlouţil na
15 Kč
jeden měsíc. Prodlouţit si lhůtu pro vyzvednutí zásilky můţe také adresát, ale jen v případě, ţe toto odesílatel předem nevyloučil. Zdroj: Doporučená zásilka: Česká pošta. Dostupné na WWW:.
63
Některé úřady práce pouţívají tzv. výplatní stroje, proto se ceny mohou ještě lišit.
4.4 Politika a zneužívání sociálních dávek Kaţdá politická strana má jiné představy o jakémkoliv systému. Co se týká sociálního systému, tak se zde změny objevují vlastně kaţdoročně. Je k zamyšlení, zda-li politické strany myslí opravdu na dobro občanů, či se jedná pouze o sliby, díky kterým lze získat volební hlasy. Některé politické strany se zabývají především tím, jak své hlasy získat, proto své volební programy vytvářejí takové, na které slyší převáţná většina rodin. Například volební program ODS na rok 2010: „Co jsme prosadili do vládního programu? Výplatu dávek chceme striktně vázat na zajištění řádné školní docházky dětí. Kaţdý, kdo chce ţádat o sociální dávky, musí vědět, ţe vedle práv má také povinnosti. Výše dávek hmotné nouze bude více odstupňována podle aktivity ţadatele. Čím bude příjemce dávek aktivnější, tím vyšší dávky dostane. Rozšíříme nehotovostní výplatu (poukázky, karty) sociálních dávek z dávek hmotné nouze na další sociální dávky, pokud bude nutné chránit zájmy dětí. Budeme bránit zneuţívání dávek, například na gamblerství nebo alkohol. Pokud neplatiči nájemného a pořádkových pokut za narušování souţití mezi občany dostávají sociální dávky, bude jim z nich přímo strháván dluh. Zpřísníme podmínky v oblasti podpory v nezaměstnanosti, která bude vázána na aktivitu nezaměstnaného. Sníţíme podporu pro nezaměstnané, kteří ukončí pracovní poměr z vlastní vůle.“72 Či jeden z bodů volebního program ČSSD: „Podpora rodin s dětmi místo škrtů V sociální politice zlepšíme situaci dětí a rodičů, kteří se o ně starají. Reforma, která proběhla za vlády ODS, zvýhodnila pouze nejbohatší vůči všem ostatním. Tedy vůči těm, kdo zabezpečují dlouhodobou stabilitu sociálního systému. 72
Vezmeme dávky těm, kteří odmítají pracovat. Občanská demokratická strana: Volební program 2010.
[online].[cit. 2012-02-26]. Dostupné z WWW:< http://www.ods.cz/volby-2010/volebni-program.php?cast=4>.
64
Právě rodiny s dětmi byly nejvíce postiţeny dodatečným zdaněním ve formě zdravotnických poplatků, DPH, inflace, skokové liberalizace nájemného atd. To je nutno rodinám vrátit. Ať uţ dětskými přídavky, vyššími daňovými odpočty (bonusem), společným zdaněním manţelů, zvýhodněním v reformovaném důchodovém systému, či rozšířením moţnosti čerpání rodičovského příspěvku. Podpora rodin s dětmi není sociální dávkou, je to investice do budoucnosti. Výchova dětí v rodině nesmí být důvodem ke sníţení ţivotní úrovně, která často postihuje zejména ţeny.“73 Bohuţel se domnívám, ţe není dobré měnit jakékoliv systémy tak často, jak se to děje právě v naší republice. Například u dávky státní sociální podpory „rodičovský příspěvek“ se změny objevují pravidelně kaţdý rok. Nejen, ţe vzniká chaos, ale ve skutečnosti se do změny v systému přináší více financí, neţ-li má samotná změna ušetřit. Myslím si, ţe jakákoliv změna v systému musí být dlouhodobá, abychom v ní našli ten účel, pro který je vytvořena. Ve skutečnosti se tedy do systému stále dává, ovšem dle mého názoru jsou stále výsledky nulové. Převáţně ve všech volebních programech nacházíme téma zneuţívání sociálních dávek. Objevují se zde také názory, ţe zneuţívání sociálních dávek se stane trestným činem, či práce na černo bude trestána odnětím svobody. Politici se velmi často diví, ţe zneuţívání sociálních dávek je stále velké procento případů. Naši občané se cítí být bezbranní a chtějí od státu alespoň nějakou tu korunu navíc. Ovšem v dnešní době, kdy se vláda stále více a více snaţí šetřit, jsou převáţně kráceny ty rodiny, které to nejvíce potřebují. A tyto rodiny pak hledají, jak zákony a systémy obcházet. Je to takový bludný začarovaný kruh, protoţe pak přichází zase volební kampaně, kdy se strany snaţí tomuto zneuţívání dávek zabránit. Je vidět, ţe se jedná stále o aktuální problém, který se snaţí vláda řešit. Zda-li účelně či ne, zjistí aţ čas.
73
Program: Změny a naděje. Česká strana sociálně demokratická: Lepší budoucnost pro obyčejné lidi [online].
[cit. 2012-02-26]. Dostupné z WWW: .
65
4.4.1 Statistické údaje I přesto, ţe některé politické strany pouze slibují, je nutné se pozastavit nad tím, ţe je v naší republice jiţ neudrţitelný růst zadluţování, který je pochopitelně způsoben růstem sociálních výdajů. Proto se neustále vytvářejí tzv. sociální balíčky, které by toto zvyšování státního dluhu, měly
sniţovat. Takovými opatřeními mělo od 1. ledna 2008 přinést do státní
kasy asi 68 mld. Kč. Statistické údaje ve vývoji sociálních výdajů signalizují v posledních letech pozitivní výsledky v reformě veřejných rozpočtů. Na přehled výdajů celého dávkového systému, či přehled výdajů na státní sociální podporu je moţno se podívat do příloh této práce (viz. Příloha č. 1 aţ Příloha č. 6).
66
Závěr Svou prací jsem chtěla poukázat na problematiku zneuţívání sociálních dávek, chybný systém, ale i řešení proti zneuţívání. Odhalila jsem problémy, které nikdo neřeší. Proto je nutno sjednat rychlou nápravu. Protoţe není třeba zdokonalovat pouze zákony, ale také právě systémy. Není přece moţné, aby byly zneuţívány penízy nás všech. Není také moţné, aby byl někdo veden v evidenci úřadu práce například 8 let. Z čeho takový člověk ţije? Takový člověk si práci opravdu nehledá nebo pro něj práce snad není? Nebo takový ţivot někomu vyhovuje? A není to tak, ţe se má „teoreticky“ ze státních peněz dobře? Chce to jednoznačně přísná pravidla a změny. Není přece moţné, aby občané nedokládali příjmy například z výţivného, i kdyţ bylo řádně zaplaceno. Některé výţivné bývá velmi vysoké a proto takové příjmy mohou velmi ovlivnit výši vyplacené dávky. Je třeba, aby jakýkoliv příjem byl podloţen platným potvrzením. Jednoznačně je třeba zrušit tzv. „prohlášení“, které dle mého názoru není relevantní k vyplácení sociálních dávek. Jakoukoliv situaci bych nechala striktně podloţit právoplatným a podpůrným dokladem. Co je však třeba udělat, jako nejdůleţitější krok, je zřídit kontrolní činnost všech úřadů, vyplácející sociální dávky. Tento kontrolní úřad by měl ve své pravomoci navštěvovat jednotlivé rodiny přímo u nich doma. Takovou kontrolní činnost měly ve své pravomoci například odbory sociálních věcí. Jak to však bude fungovat od 1. ledna 2012, kdy všechny dávky začaly vyplácet úřady práce, to nikdo zatím nedokáţe říci. Kaţdopádně takový kontrolní úřad chybí ve státní sociální podpoře. V kaţdém případě je potřeba, aby kaţdý občan nejprve vyčerpal veškeré své osobní moţnosti, neţ se dostane na úřad pro nějakou sociální dávku. Tím myslím, ţe by měl vyčerpat své finanční zabezpečení, poté vyčerpat své hmotné statky a následně i statky nehmotné.
67
Protoţe spoustu ţadatelů o sociální dávky jsou vysoce finančně i hmotně zabezpečeni, a myslím si, ţe sociální dávky takovým lidem v ţádném případě nenáleţí. Domnívám se také, ţe ne všechny novelizace zákonů jsou efektivní. Jako například od 1. ledna 2012 u rodičovského příspěvku. Kdy matka či otec pobírají tuto dávku, mohou pracovat a pobírat neomezeně příjem, a ještě k tomu můţe dítě navštěvovat školku. V takovém případě se stát chová jako dobře placená chůva. Proto je důleţité se nad kaţdou změnou dobře zamyslet, aby vůbec přinesla uţitek, jaký přinést má. Problémy se zneuţíváním sociálních dávek se budou vyskytovat zřejmě stále, avšak záleţí pouze na nás samotných, jak se dokáţeme k tomuto problému postavit. Jak jednotlivci tak i vláda. Lidé by se měli zamyslet nad svým charakterem a podívat se na budoucnost svých dětí. Vést je k pracovitosti, čestnosti a samostatnosti. Pokud bude mezi námi toliko dobrých vlastností, nebude potřeba vyplácení tolika sociálních dávek. Snad jen ve výjimečných a opravdu nutných případech. Na druhou stranu by se měl stát více zaměřit na jeden zaběhnutý systém a ten vést k dokonalosti. Vyhledat ta nejslabší místa v systému, upravit díry v zákonech, a moţná se i občas ptát svých „zaměstnanců – úředníků“, jak by odstranili určité nedostatky. Měl by se přestat zabývat tím, jak lidem co nejvíce odejmout finanční prostředky pomocí krácení dávek. A měl by se opravdu snaţit sníţit výdaje státního rozpočtu na vyplácení sociálních dávek, pomocí kvalitních opatřeních.
68
Seznam použité literatury Knihy: 1.)
BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální
podpora, s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. aktualizované vydání. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9. 2.)
GREGOROVÁ, Zdeňka; GALVAS Milan. Sociální zabezpečení. 2. aktualizované a
doplněné vydání. Brno: Doplněk, 2005. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Svazek 358. 280 s. ISBN 80-7239-176-3. 3.)
HALÍŘOVÁ, Gabriela; MELOTÍKOVÁ, Petra. Praktikum z práva sociálního
zabezpečení. Vyd. 1. Praha : Leges, 2010. 176 s. ISBN 978-80-87212-28-8. 4.)
SPIRIT, Michal. Základy práva pro neprávníky. Plzeň : Vydavatelství a
nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2004. 303 s. Vysokoškolské učebnice. ISBN 80-86898-03-2. 5.)
STEINICHOVÁ, Ladislava a kol. Zákon o zaměstnanosti: Komentář. Vyd. 1. Praha
3: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 316 s. ISBN 978-80-7357-501-4. 6.)
TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a
aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. 379 s. Právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-322-6.
69
Zákony: 1.) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 2.) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 3.) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 4.) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 5.) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění pozdějších předpisů. 6.) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 7.) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Internetové zdroje: http://www.mpsv.cz http://www.portal.mpsv.cz http://www.aktualne.cz http://www.ceskaposta.cz http://www.ods.cz http://www.cssd.cz
70
Seznam formulářů Formulář č. 1: Ţádost o podporu v nezaměstnanosti platný od 1.1.2012 ............................... 33 Formulář č. 2: Doklad o výši čtvrtletního příjmu. ................................................................. 39 Formulář č. 3: Ţádost o rodičovský příspěvek. ..................................................................... 49
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Ceník České pošty – obyčejná zásilka. ............................................................ 61 Tabulka č. 2: Ceník České pošty – doporučená zásilka. ........................................................ 62
Seznam příloh Příloha č. 1: Vývoj výdajů dávkových systémů. .................................................................... 72 Příloha č. 2: Strukturální rozloţení výdajů na dávky sociální podpory. ................................ 73 Příloha č. 3: Strukturální rozloţení celkových sociálních příjmů domácností, v členění na jejich hlavní skupiny, tj. sedm základních druhů dávek. ......................................................... 74 Příloha č. 4: Tisková zpráva – statistické údaje za rok 2009 a 2010....................................... 75 Příloha č. 5: Vývoj vyplácených dávek státní sociální podpory. ........................................... 76 Příloha č. 6: Stavy aktivních uchazečů v systému DONEZ. .................................................. 77
71
Přílohy Příloha č. 1
Vývoj výdajů dávkových systémů Výdaje (mld. Kč)
Dávkový systém
rok 2009 rok 2010
Dávky důchodového pojištění 331,6
337,8
Dávky nemocenského pojištění 26,0
22,8
z toho: nemocenské
18,2
14,9
Podpory v nezaměstnanosti
15,1
13,4
Příspěvek na péči
18,7
19,6
Dávky pomoci v hmotné nouzi 3,1
3,9
v tom: příspěvek na ţivobytí
2,3
2,9
doplatek na bydlení
0,5
0,7
mimořádná okamţitá pomoc
0,3
0,3
Dávky zdravotně postiženým
2,5
1,8
Dávky státní sociální podpory 41,1
40,8
z toho: rodičovský příspěvek
28,6
27,7
přídavek na dítě
4,7
3,9
příspěvek na bydlení
2,3
3,5
Zdroj: Vývoj sociálních výdajů MPSV v roce 2010. Ministerstvo práce a sociální věcí: Důchodová reforma. [online]. 17.5.2011 [cit. 2012-02-13]. Dostupné na WWW:< http://www.mpsv.cz/cs/10800>.
72
Příloha č. 2
Zdroj: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2010. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online] 2011 [cit. 2012-02-13]. ISBN 978-80-7421-027-3. Dostupné na WWW: .
73
Příloha č. 3 Strukturální rozložení celkových sociálních příjmů domácností, v členění na jejich hlavní skupiny, tj. sedm základních druhů dávek:
Zdroj: Analýza vývoje příjmů výdajů domácností ČR v roce 2010 a predikce na další období. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné na WWW:
74
Příloha č. 4 Tisková zpráva – statistické údaje za rok 2009 a 2010 Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo dne 3.11.2011 tuto tiskovou zprávu, jako statistické údaje za rok 2009 a 2010: Počet kontrol, které byly uskutečněny v oblasti státní sociální podpory v roce 2009 a 2010: V rámci předběţných a průběţných finančních kontrol bylo zkontrolováno 100% podaných ţádostí. Na úseku vnějších kontrol bylo uskutečněno úřady práce: V roce 2009: 3686 kontrol V roce 2010: 3686 kontrol
Počet sankcí udělených úřady práce v roce 2009 a 2010 a jejich výše: Počet sankcí v roce 2009: 32 340 Celková výše: 138 797 152,-Počet sankcí v roce 2010: 33 563 Celková výše: 148 144 586,-Z toho: na pokuty za nepravdivá tvrzení: Počet pokut v roce 2009: 3628 Celková výše: 5 550 526,-Počet pokut v roce 2010: 3820 Celková výše: 4 377 594,-Z toho neoprávněně čerpané dávky, které ÚP vymáhaly k vrácení: Počet sankcí v roce 2009: 28 399 Celková výše: 133 246 626,-Počet sankcí v roce 2010: 29 413 Celková výše: 143 766 992,--
V roce 2010 byly nejčastěji zneuţívány následující dávky: Rodičovský příspěvek Příspěvek na bydlení
Zdroj: 2011/81505-104 – Informace o neoprávněném čerpání dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důchodová reforma. [online]. 3.11.2011. [cit. 2012-02-29]. Dostupné z WWW: .
75
Příloha č. 5 Vývoj vyplácených dávek státní sociální podpory
Zdroj: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2010. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online] 2011 [cit. 2012-02-13]. ISBN 978-80-7421-027-3. Dostupné na WWW:.
76
Příloha č. 6 Stavy aktivních uchazečů v systému DONEZ
Zdroj: MPSV: Vyhodnocení projektu DONEZ za první dva měsíce provozu. Ministerstvo práce a sociálních věcí. 13.12.2011 [cit. 2012-0213]. Dostupné na WWW: .
77