PROBLEMATIKA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 2013

~1~

PROBLEMATIKA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 2013

I. část - Základní právní předpisy

U problematiky zdravotního pojištění jsou rozhodující dva závazné právní předpisy, které zásadně ovlivňují provádění zdravotního pojištění ve vztahu k jednotlivým kategoriím poplatníků pojistného. Jsou to: Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Účast na zdravotním pojištění – povinnosti pojištěnců, jednotlivé kategorie plátců pojistného, kódy pro komunikaci ze zdravotními pojišťovnami.

1) Kdo je tedy účasten na zdravotním pojištění Na rozdíl od principu účasti na sociálním zabezpečení, kdy může nastat i případ, že osoba, která žije na území ČR nebo je zaměstnána nemusí být v určitých případech důchodově ani nemocensky pojištěna, u zdravotního pojištění jsou v rámci shora uvedeného zákona 48/97 Sb. povinně zdravotně pojištěni a) všechny osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR, b) osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnanci, u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. 2) Povinnosti pojištěnců (osob) – volba zdravotní pojišťovny, průkaz pojištěnce, seznam zdravotních pojišťoven Každá osoba (pojištěnec) má svobodnou volbu k výběru zdravotní pojišťovny, u které chce být v evidenci. Po vyplnění tiskopisu „Evidenční list zdravotní pojišťovny“, obdrží druhý díl tohoto tiskopisu „Oznámení o přijetí do evidence zdravotní pojišťovny“. Poté obdrží průkazku zdravotního pojištěnce – modrá barva s logem Evropské unie. Měnit zdravotní pojišťovny lze pouze jednou za 12 měsíců a to vždy k 1. dni kalendářního roku. (změna od 1. 12. 2011). Změnu musí pojištěnec nahlásit stávající pojišťovně nejpozději 6 měsíců od plánované změny.

Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~2~

Pro informaci uvádím současné zdravotní pojišťovny Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky

kód 111

Vojenská zdravotní pojišťovna ČR

kód 201

Oborová zdravotní pojišťovna bank a pojišťoven a stavebnictví

kód 207

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda

kód 209

Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra

kód 211

Revírní bratrská pokladna

kód 213

Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance

kód 217

Česká průmyslová pojišťovna

kód 205

3) Zaměstnavatel, zaměstnanec – povinnosti zaměstnanců vůči zaměstnavatelům a povinnosti zaměstnavatelů vůči zdravotním pojišťovnám Zaměstnavatel je oprávněn požadovat od zaměstnance v den nástupu do pracovněprávního vztahu (pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti), předložení průkazu (kartičky) zdravotního pojištěnce, kde je v evidenci. Zaměstnanec je pak povinen v průběhu zaměstnání hlásit veškeré změny, ke kterým u něj dojde, především pak změnu zdravotní pojišťovny. Tato ohlašovací povinnost je do osmi dnů, ode dne, kdy nastala u pojištěnce nová skutečnost mající vliv především na odvod pojistného.

4) Zaměstnavatel a jeho povinnosti vůči zdravotním pojišťovnám Zaměstnavatelem se stává každý subjekt (právnická nebo fyzická osoba), která zaměstná alespoň jednoho zaměstnance. Při vzniku pracovního poměru či obdobného pracovněprávního vztahu nebo činnosti pro zaměstnavatele je povinností zaměstnavatele prvotně přihlásit sebe, jako subjekt – tiskopis „Přihláška zaměstnavatele-plátce pojistného,“, podle evidence zaměstnance. Dále pak přihlásí své zaměstnance nejpozději do 8 dnů ode dne nástupu zaměstnance na tiskopise „Hromadné oznámení zaměstnavatele“. Kromě této prvotní evidence (přihlásit sebe, a dále pak jen své zaměstnance), musí zaměstnavatel hlásit veškeré změny týkající se zaměstnanců a to opět na


~3~

tiskopise „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ do 8 dnů pod příslušným kódovým označením k té, které změně. Informativně uvádím jednotlivé oznamovací kódy: Základní kódy P

nástup do zaměstnání

O

ukončení zaměstnání

E

první přihlášení zaměstnance z EU

A

nástup do zaměstnání občana EU pojištěného v ČR

C

první přihlášení zaměstnance – cizince ze zemí mimo Evropskou unii

Kódy oprav X

zaměstnavatel označuje změny (chyby) týkající se hlášení, které byly provedeny u zaměstnance

Y

oprava v kolonce datum přihlášení

Z

oprava v kolonce datum ohlášení

Kódy rozhodné pro platbu pojistného státem M

nástup zaměstnankyně na mateřskou či rodičovskou dovolenou

U

ukončení mateřské či rodičovské dovolené

D

přiznání důchodu – starobního, invalidního III., II. nebo I. stupně, vdovského, vdoveckého

H

odejmutí důchodu

I

nástup uchazeče o zaměstnání do zaměstnání

J

ukončení evidence uchazeče o zaměstnání

G

nástup nezaopatřeného dítěte - studenta (pracující student v průběhu studia, školních prázdnin)


~4~

F

den ukončení nároku na zařazení jako nezaopatřené dítě (zaměstnavatel zaměstnává osobu po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání)

L

osoba bez příjmu ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, která pečuje osobně celodenně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku

T

ztráta nároku na zařazení do kategorie „L“

N

počátek výplaty dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání

K

ukončení výplaty dávek nemocenského pojištění u zaměstnance, kterému byly dávky vyplaceny po ukončení zaměstnání

V

nástup na vojenské cvičení

W

ukončení vojenského cvičení

Plátci pojistného – kategorie plátců Předpisy o zdravotním pojištění zařazují jednotlivé plátce pojistného do 5 kategorií: - pojištěnci („zaměstnanci“), - zaměstnavatelé, - osoby samostatně výdělečně činné, - osoby bez zdanitelných příjmů, - osoby za něž je plátcem pojistného stát. 5) Pojištěnci, zaměstnavatelé výše pojistného a termíny odvodu pojistné na zdravotní pojištění A nyní si jednotlivé kategorie podrobněji rozebereme včetně příkladů. Jak bylo uvedeno v první části e-semináře – poplatníci pojistného na sociální zabezpečení – kdo je poplatníkem, tytéž podmínky se vztahují i na odvod pojistného na zdravotní pojištění s výjimkou členů družstev, kteří vykonávají pro družstvo práci, a jsou tímto družstvem odměňováni a osoby vykonávající


~5~

práce na základě dohody o pracovní činnosti. U těchto dvou kategorií si předpisy o zdravotním pojištění „půjčili“ Zákon o nemocenském pojištění – podmínky účasti na nemocenském pojištění tj. jednu z podmínek předem určeného rozhodného příjmu Kč 2 500,-. ( viz. podrobně je o této problematice pojednáno v I. části e semináře). U ostatních poplatníků – pro účely zdravotního pojištění se nazývají „zaměstnanci“ je odvod pojistného prováděn zaměstnavatelem vždy, pokud se jedná o zdanitelný příjem podle Zákona o dani z příjmů ze závislé činnosti a tento příjem není od daně osvobozen . Od roku 2012 byla k těmto poplatníkům přiřazena i odměna vyšší Kč 10 000,- u dohody o provedení práce!

II. část - Výše pojistného způsob a závazné termíny odvodu pojistného na zdravotní pojištění jednotlivé kategorie poplatníků

 Pojištěnci a zaměstnavatel Co do výše a způsobu placení pojistného hradí vždy pojistné zaměstnavatel a to i za své zaměstnance. Výše pojistného činí za zaměstnavatele 9% a za zaměstnance 4,5%. Součtově tedy 13,5%. (Pozn. Tato sazba je dlouhodobě nezměněna). Zaměstnavatel při placení pojistného je povinen sečíst všechny vyměřovací základy svých zaměstnanců a z těchto pak vypočítat zvlášť 9% tj. 2/3 ze 13,5% a zbylých 4,5% tj. 1/3 z 13,5% . Tyto částky, které zvlášť zaokrouhlí na korunu nahoru, sečte a odvede na místně příslušné zdravotní pojišťovny podle evidence jednotlivých pojištěnců (zaměstnanců). Vypočtený předpis o odvodu pojistného zašle příslušným pojišťovnám na tiskopise „Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele“.  Osoby samostatně výdělečně činné Osoby samostatně výdělečně činné hradí své zálohy na pojistné ve výši 13,5%.  Osoby bez zdanitelných příjmů Osoby bez zdanitelných příjmů hradí pojistné ve výši 13,5%.  Osoby, za něž je plátcem pojistného stát Stát odvádí za tyto osoby pojistné ve výši 13,5%.


~6~

6) Způsob hrazení pojistného Pojistné, zálohy na pojistné se hradí vždy v české měně. Pojistné je možné hradit třemi způsoby: a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u peněžního ústavu v ČR, b) v hotovosti prostřednictvím peněžního ústavu či nositele poštovních služeb, c) v hotovosti přímo do pokladny pověřenému zaměstnanci zdravotní pojišťovny.

7) Závazné termíny – den platby (včasnosti) odvodu pojistného Každý plátce pojistného musí dodržovat stanovené termíny dané Zákonem o pojistném na zdravotním pojištění, kdy u: Zaměstnavatele se s účinností od 1.1.2010 sjednotila splatnost pojistného se splatností pojistného na sociální zabezpečení, kdy je pojistné splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce po měsíci, za než se pojistné odvádí. Osoby samostatně výdělečně činné se pojistné odvádí formou záloh v termínu od 1. dne kalendářního měsíce, na který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. V rámci vyúčtování uplynulého zdaňovacího období je pak OSVČ povinna doplatit event. dlužné zálohy nejpozději do 8. dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok. Osoby bez zdanitelných příjmů, platí tato pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Pojistné je splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Osoby za, něž je plátcem pojistného stát, hradí měsíčně pojistné Ministerstvo financí České republiky na zvláštní účet k tomu zřízený a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce.


~7~

8) Den platby (včasnost) odvodu pojistného Jak bylo uvedeno v předchozích odstavcích je pro poplatníky pojistného dán zákonem závazný termín. S ohledem na termín si musí poplatník přesně určit den platby pojistného a to především k případné následné penalizaci za pozdní odvod pojistného. Za včasný den platby se považuje: u bezhotovostního převodu z účtu u peněžního ústavu je rozhodující pro včasnost odvodu pojistného datum připsání na účet poskytovatele platebních služeb, u něhož má zdravotní pojišťovna účet zřízen, u plateb v hotovosti se za včasnou platbu považuje den, kdy příslušný zaměstnanec zdravotní pojišťovny hotovost přijal, u plateb formou nositele poštovní licence tj. platba poštovní poukázkou je držitel poštovní licence povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb do 2. pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijal a poskytovatel platebních služeb je povinen ji převést na samotný účet příslušné zdravotní pojišťovny do konce následujícího pracovního dne. Nyní si uvedeme několik příkladů na výpočet a splatnost pojistného u jednotlivých kategorií poplatníků pojistného na zdravotní pojištění.

III. část - Výpočet pojistného u kategorie zaměstnavatel, pojištěnec (zaměstnanec), splatnost

Příklad č. 1 Zaměstnavatel má určen výplatní termín každého 15. dne v měsíci. Celkové vyměřovací základy za své zaměstnance činí za měsíc červen Kč 560 000,-. Zaměstnanec má pojištěnce (zaměstnance), kteří jsou evidováni jen u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Stanovte výši odvodu pojistného. Odpověď Pojistné zaměstnavatel vypočte zvlášť za sebe tj. 9% z částky Kč 560 000,- tj. Kč 50 400,-, dále pak za zaměstnance 4,5% z částky Kč 560 000,- tj. Kč 25 200,-. Tyto částky pak sečte tj. Kč 75 600,- a odvede na účet zdravotní


~8~

pojišťovny nejpozději tak, aby částka byla připsána na účet zdravotní pojišťovny nejpozději do 20. v měsíci tj. v našem případě nejpozději do 20. 7.

IV. část - Výpočet zálohy a její vyúčtování u osoby samostatně výdělečně činné

9) Zahájení samostatné výdělečné činnosti Osoba samostatně výdělečně činná zahajující samostatnou výdělečnou činnost (OSVČ) hradí v prvním kalendářním roce zahájení měsíční zálohy na pojistné z minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší. Minimální vyměřovací základ pro rok 2013 byl určen jako polovina průměrné mzdy v ČR na rok 2013 tj. Kč 25 884,- , kdy polovina je Kč 12 942,-, kdy z této částky je stanoveno 13,5% což je částka minimální platby zálohy Kč 1 748,-. Za předpokladu, že zahájila OSVČ svoji činnost k 1. 1. 2013 bude hradit tyto zálohy po celý tento rok a další následující měsíce až do podání daňového přiznání. V druhém roce hradí pak nové zálohy podle skutečného hospodářského výsledku (příjmy minus výdaje).

Příklad č. 2 Osoba samostatně výdělečně činná zahájila svoji SVČ ke dni 1. 1. 2013. Zahájení činnosti řádně oznámila do 8. dnů na příslušnou zdravotní pojišťovnu. Do 8. 2. uhradila první zálohu na pojistné ve výši minimální zálohy Kč 1 748,--, za leden a dále hradila zálohy v této výši až do měsíce března 2014. (Daňové přiznání podala 31. 3. a do 8. 4. byl vyúčtován doplatek za rok 2013). Kolik uhradila na zálohách za rok 2013 tj. první rok podnikání a jak bude provedeno vyúčtování za tento rok v roce 2014? Odpověď OSVČ celkem za rok 2013 uhradila Kč 20 976,- ( I/2013 –XII/2013 = 12 x Kč 1 748,-). Vyúčtování roku 2013 je pak uvedeno v následujícím příkladu č. 3.


~9~

Příklad č. 3 Pokračování příkladu č. 2) vyúčtování roku 2013: OSVČ v druhém roce podnikání podala tiskopis „Přehled o příjmech a výdajích“, kde uvedla: Příjmy Kč 1 000 000,- výdaje Kč 500 000,- . Zisk Kč 500 000,- ( Kč 1000000 minus Kč 500000). Vypočtěte doplatek na zálohách a určete nové zálohy. Odpověď Výpočet doplatku zálohy za rok 2013 a určení nové zálohy je následující: Kč 500 000 x 50% = Kč 250 000,-- x 13,5% = Kč 33 750,- (skutečné pojistné, které mělo být uhrazeno). Na zálohách bylo uhrazeno Kč 20 976,- (12x1 748). Doplatek má být Kč 12 774,- (Kč 33 750 minus Kč 20 976). Doplatek byl uhrazen do 8.4. Výpočet nových záloh : Kč 500 000 x 50% = Kč 250 000 : 12 = Kč 20 834 x 13,5% = Kč 2 813,- - nové zálohy. ( Pozn. Zálohy lze určit i způsobem : Kč 33 750 : 12= Kč 2 813,-). Tyto skutečné zálohy budou poukazovány po celý rok 2014 až do podání nového daňového přiznání za rok 2014.

Příklad č. 4 Pokračování příkladu č. 3) v termínu podání daňového přiznání za rok 2013 v roce 2014 bylo zjištěno, že příslušná OSVČ měla za rok 2013 příjmy Kč 850 000,- a výdaje Kč 850 000,-. Jak to bude s vyúčtováním záloh na pojistné za rok 2013,-? Odpověď V takovémto případě, kdy je vykázána ztráta, vznikne přeplatek na zaplacených zálohách. Tento přeplatek zdravotní pojišťovna vrátí (za předpokladu, že nemá OSVČ vůči zdravotní pojišťovně dluh). Částka vratky pak bude rozdílem mezi povinnou minimální zálohou a skutečně zaplacenými ročními zálohami zaplacenými v roce 2013.


~ 10 ~

V. část - Osoby bez zdanitelných příjmů U kategorie osoby bez zdanitelných příjmů si nejprve musíme přiblížit, pojem, kdo je osoba bez zdanitelných příjmů. Obecně řečeno, do této kategorie náleží osoby (pojištěnci), které nejsou evidovány v ostatním kategoriích poplatníků – mají trvalý pobyt na území České republiky a pojistné (nebo zálohy) nejsou hrazeny po celý kalendářní měsíc tzn. plátcem pojistného není zaměstnavatel, nebo tato osoba není OSVČ a neplatí za ni pojistné ani stát. Mezi takovéto pojištěnce patří: a) zaměstnanec, který pracuje pouze na dohodu o provedení práce, b) nezaměstnaný, který není v evidenci úřadu práce, c) student, který po posledních prázdninách nevstoupí do pracovního poměru a nestane se uchazečem o zaměstnání nebo osobou samostatně výdělečně činnou, d) člen náboženského řádu, e) osoba, která sice pracuje, ale výdělek nezakládá účast na nemocenském pojištění, f) osoba, která ukončí pracovní poměr a nevznikne ji nejpozději v nejbližším kalendářním měsíci v novém zaměstnání účast na nemocenském pojištění, nebo není OSVČ, g) žena v domácnosti, která nepečuje celodenně a řádně o 1 dítě do 7 let nebo o 2 děti do 15 let, není poživatelkou důchodu a není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, h) student starší 26 let.

10) Výše pojistného u osoby bez zdanitelných příjmů Při stanovení výše pojistného se vychází z minimální mzdy (tzv. minimálního vyměřovacího základu) tj. z částky Kč 8 000,- x 13,5% = Kč 1 080,- (výše měsíčního odvodu pojistného).


~ 11 ~

Příklad č. 5 Pan Novák ukončil pracovní poměr ke dni 31.5. Zaměstnavatel ho odhlásil ze zdravotního pojištění ke dni 8. 6. kódem „O“. Pan Novák se rozhodl, že bude doma nejméně 3 měsíce. Nové zaměstnání navázal až 15. října. Nový zaměstnavatel ho přihlásil do osmi dnů ode dne nástupu do zaměstnání tj. 23. 10. kódem „P“. V tomto mezidobí se pan Novák nepřihlásil na úřadu práce jako uchazeč, nepodnikal ani jako OSVČ a ani nebyl evidován v kategorii za něž je plátcem pojistného stát. Má nějakou povinnost vůči zdravotní pojišťovně v mezidobí, kdy nebyl zaměstnán a ani jinak evidován? Odpověď Osoba - pojištěnec se stala za měsíce červen, červenec, srpen a září osobou bez zdanitelných příjmů. Měl povinnost se přihlásit k platbě pojistného do této kategorie a odvádět za sebe pojistné v minimální výši tj. 13,5% z minimálního vyměřovacího základu Kč 8 000,- tj. za tyto čtyři měsíce má uhradit celkem 4 x 1 080,- = Kč 4 320,-. (Pozn. Pokud by tak neučinil, bude mu tato částka doměřena, jako nedoplatek pojistného včetně vyměřeného penále).

VI. část - Osoby za něž je plátcem pojistného stát Za osoby za něž je hrazeno pojistné státem (státní pojištěnec) se považují: a) nezaopatřené děti – příprava na budoucí povolání předepsaným způsobem do 26 let, nebo se nemohou připravovat na budoucí povolání pro nemoc nebo úraz, nebo nejsou pro nemoc nebo úraz schopni vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, b) poživatelé důchodů ( SD,ID I.II.III. stupně, vdovského, vdoveckého, sirotčího ), nově též od 1.1.2013 kategorie poživatelů před důchodů, c) příjemce rodičovského příspěvku, d) ženy na mateřské a rodičovské dovolené – příjemci peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku, e) uchazeče o zaměstnání, který je v evidenci uchazeče, f) osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, g) osoby pobírající dávky v hmotné nouzi,


~ 12 ~

h) osoby, které pobírají dávky nemocenského pojištění z titulu ochranné lhůty, i) cizinec, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu v ČR za účelem dočasné ochrany – pokud nemá vlastní příjem ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, j) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o 1 dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku a nejsou na mateřské a rodičovské dovolené, k) osoby, které jsou plně invalidní nebo, které dosáhly věku pro nárok Na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání ID nebo SD, l) mladiství umístění ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, m) žadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítěte narozeného na území cizince, kterým bylo uděleno vízum.

11) Výše pojistného, za něž je plátcem pojistného stát Při stanovení výše pojistného se vychází z pevné měsíční částky vyměřovacího základu Kč 5 355,- ze kterého se pak určí 13,5% . Výše pojistného placeného státem tak činí Kč 723,-. Příklad č. 6 Zaměstnavatel přijal do pracovního poměru ženu, která byla v sedmém měsíci těhotenství dne 1.6. Zaměstnavatel ji přihlásil na zdravotní pojišťovnu dne 6.6 tj. do osmi dnů od vzniku pracovního poměru kódem „P“. Dne 25. 7. nastoupila na mateřskou dovolenou. Co provede její zaměstnavatel vůči zdravotní pojišťovně? Odpověď Zaměstnavatel musí zaměstnankyni přehlásit kódem „M“ – nástup zaměstnankyně na mateřskou dovolenou nejpozději do 8. dnů ode dne nástupu na mateřskou dovolenou. Tímto oznámením si zdravotní pojišťovna přeřadí pojištěnku (zaměstnankyni) z kategorie „zaměstnanec“ do kategorie „stát“ a to od data nástupu na mateřskou dovolenou. Od tohoto data bude za ni platit pojistné stát a to až do ukončení mateřské a rodičovské dovolené. Po uplynutí rodičovské dovolené a nástupu do zaměstnání pak zaměstnavatel kódem „U“ – ukončení mateřské či rodičovské dovolené oznámí tuto skutečnost. Ode dne


~ 13 ~

nástupu po rodičovské dovolené bude pojištěnka přeřazena opět do kategorie pojištěnec (zaměstnanec).

VII. část - Princip minimálního vyměřovacího základu Zákon o pojistném na zdravotní pojištění předepisuje zaměstnavatelům povinnost, odvádět pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu svého zaměstnance. Minimálním vyměřovacím základem je u zaměstnance minimální mzda – Kč 8 000,-. Pro účely odvodu pojistného na zdravotní pojištění se vždy rozumí částka minimální mzdy a to bez ohledu na délku pracovního úvazku, odpracovanou dobu či zařazení zaměstnance. To neplatí pro uvedené pojištěnce, kde nemusí být pro odvod pojistného dodržena podmínka dopočtu pojistného do minimálního vyměřovacího základu, tzn. vyměřovacím základem pro odvod pojistného bude pak skutečně dosažený příjem. Jsou to: Osoby, za které platí pojistné stát, osoby s těžkým tělesným, smyslovým či mentálním postižením, osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňuje další podmínky pro jejich přiznání, osoby, které celodenně, osobně a řádně pečují alespoň o 1 dítě do 7 let nebo nejméně od dvě děti do 15 let věku, osoby, kterým bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci podle Zákoníku práce, osoby, které současně vedle zaměstnání vykonávají výdělečnou činnost a odvádí měsíční zálohy na pojistné.

samostatnou

12) Způsob provádění doplatku do minimálního vyměřovacího základu Pokud je vyměřovací základ zaměstnance, až na uvedené výjimky, nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5% z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci.


~ 14 ~

Příklad č. 7 Zaměstnanec nastoupil ke svému zaměstnavateli na kratší pracovní úvazek s měsíčním příjmem Kč 6 000,-. Není v kategoriích osob, za něž platí pojistné stát, a ani není OSVČ. Jakým způsobem provede zaměstnavatel za svého zaměstnance dopočet (doplatek) do minimálního vyměřovacího základu? Odpověď Vyměřovací základ Kč 6 000 x 13,5% = Kč 810, kdy 2/3 tj.9% Kč 540,-odvede zaměstnavatel, a 1/3 tj. 4,5% Kč 270,- bude sraženo zaměstnanci + doplatek z částky (Kč 8 000,- - Kč 6 000,-) = Kč 2 000,- x 13,5% tj. Kč 270,-. Srážka pojistného za zaměstnance tak bude Kč 270,- + doplatek Kč 270,- = Kč 540,-.

Příklad č. 8 Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele A, kde má měsíční příjem Kč 3 000,-. U zaměstnavatele B dosahuje měsíčního příjmu Kč 3 500,-. Zaměstnanec není OSVČ a ani není v kategorii osob, za něž platí pojistné stát. Jakým způsobem zaměstnavatelé odvedou pojistné, kdo provede event. doplatek (dopočet) do minimálního vyměřovacího základu? Odpověď Jestli-že má zaměstnanec více pracovních poměrů a součtem vyměřovacích základů z těchto zaměstnání nedosáhne ani minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu), musí být proveden doplatek do minimálního vyměřovacího základu u toho zaměstnavatele, kterého si sám zaměstnanec určí. Předpokládejme, že si zaměstnanec pro doplatek určí zaměstnavatele B. Výpočet bude následující: Zaměstnavatel A odvede pojistné ze skutečně dosaženého příjmu tj. Kč 3 000,-. Zaměstnavatel B odvede pojistné ze skutečně dosaženého příjmu Kč 3 500,- + z Kč 1 500,- tj. (Minimální vyměřovací základ Kč 8 000,- minus (Kč 3 000 + Kč 3 500), plně ve výši 13,5% z částky Kč 1 500,-. Poznámka: Z hlediska zjištění výše doplatku do minimálního vyměřovacího základu musí mít zaměstnavatel B, který provádí tento dopočet, písemné vyjádření o dosaženém měsíčním vyměřovacím základu od druhého zaměstnavatele tj. zaměstnavatele A.


~ 15 ~

Příklad č. 9 Zaměstnanec, poživatel starobního důchodu nastoupil k zaměstnavateli na poloviční úvazek s měsíčním vyměřovacím základem Kč 5 500,-. Budeme doplácet pojistné do minimálního vyměřovacího základu? Odpověď S ohledem na skutečnost, že zaměstnanec, je také poživatelem důchodu tj. je v kategorii „stát“ nemusí provádět zaměstnavatel zaměstnanci doplatek do minimálního vyměřovacího základu. Odvod pojistného se provede ze skutečného vyměřovacího základu.

VIII. část - Pracovní volno bez náhrady příjmu a neomluvená absence

Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno bez náhrady příjmu (omluvené neplacené volno) je povinen za zaměstnance dopočítat pojistné za tyto dny neplaceného volna a to poměrnou částí za tyto dny z minimálního vyměřovacího základu. Z vypočtené částky pak zaměstnavatel určí 2/3 kterou si připočte k pojistnému za zaměstnavatele a další 1/3 srazí zaměstnanci k jeho pojistnému, pokud se na jiném postupu nedohodne zaměstnavatel se zaměstnancem. (Poznámka: Zde je podle praktických zkušeností prováděna srážka pojistného po dohodě přímo k tíži vypočteného pojistného přímo zaměstnanci). Při výpočtu mohou nastat dvě situace a to: 1. zaměstnavatel poskytl omluvené neplacené volno po část kalendářního měsíce a 2. zaměstnavatel poskytl zaměstnanci neplacené volno po celý kalendářní měsíc. Příklad č. 10 Zaměstnanci byl v měsíci červnu zúčtován vyměřovací ve výši Kč 20 000,Zároveň mu zaměstnavatel v tomto měsíci poskytl na jeho žádost neplacené volno 6 dnů. Zaměstnanec souhlasí s tím, že v rámci dopočtu pojistného za dny neplaceného volna, bude zaměstnavatel srážet zaměstnanci plně 13,5% pojistného. Jaký bude postup zaměstnavatele?


~ 16 ~

Odpověď Zaměstnanec má vyměřovací základ Kč 20 000, kdy 13,5% je Kč 2 700 ( zaměstnanec 1/3 tj. 4,5% Kč 900,- a zaměstnavatel 2/3 tj. 9% Kč 1 800,-. Dále pak bude proveden dopočet za 6 dnů neplaceného volna : 30(měsíc 6 má 30dnů) x Kč 8 000,- = Kč 1 600,- x 13,5% = Kč 216,-. Pojistné bude odvedeno v celkové výši : Zaměstnavatel Kč 1 800,- + zaměstnanec Kč 900,- + 216,- = Kč 2 916,-.

Příklad č. 11 Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci neplacené omluvené volno po celé dva měsíce 7 a 8/2011 z rodinných důvodů. Odvede zaměstnavatel pojistné za zaměstnance po tyto měsíce, nebo má tuto odvodovou povinnost zaměstnanec, když nemá za tyto měsíce žádný příjem? Odpověď Zaměstnavatel je vždy povinen odvádět pojistné za své zaměstnance. Proto i za tyto měsíce musí být odvedeno pojistné z minimálního vyměřovacího základu tj. 13,5% z minimální mzdy tj. Kč 1 080,-- ( Kč 720,-- 2/3 tj.9% + Kč 360,-- 1/3 tj. 4,5%).

13) Pojistné a neomluvená absence V případech neomluvené absence, kdy neomluvená absence počtem hodin absence dovrší jedné směny, zaměstnavatel srazí pojistné zaměstnanci v plné výši 13,5% za tyto dny v poměrné výši z minimálního vyměřovacího základu. Příklad č. 12 Zaměstnanec měl v měsíci červenci 3 dny neomluvené absence. Dosažený vyměřovací základ za tento měsíc dosáhl částky Kč 12 000,--. Provede zaměstnavatel dopočet za tyto dny neomluvené absence? Odpověď Při neomluvené nepřítomnosti v práci se zahrne poměrná část minimální mzdy za dny neomluvené absence a to vždy v plné výši 13,5%. Výpočet tak bude následující. Kč 12 000,- x 13,5% = Kč 1 620,-, kdy zaměstnavatel vypočte pojistné ve výši 2/3 tj. 9% Kč 1 080,- a zaměstnanci srazí pojistné ve výši 1/3 tj. 4,5% Kč 540,- + dopočet z Kč 8 000,- za 3 dny NA tj. 3: 31 x 8000 x 13,5% =


~ 17 ~

Kč 105,-. Zaměstnavatel tak odvede 1 080+Kč540+Kč105 = Kč 1 725,-.

pojistné

v celkové

výši

Kč

IX. část - Specifické skupiny zaměstnanců a odvod pojistného – názorné příklady

14) Zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti – DPČ U zaměstnanců na dohodu o pracovní činnosti se pojistné na zdravotní pojištění odvádí pouze za ty měsíce, kdy zaměstnanec splní podmínku rozhodného příjmu tj. alespoň Kč 2 500,-. Znamená to, že zaměstnavatel je povinen zaměstnance na DPČ přihlásit za měsíc, kdy splní podmínku Kč 2 500,a odhlásit za měsíc, kdy podmínka Kč 2 500,- splněna není. Za měsíce, kdy je splněn rozhodný příjem pak odvede pojistné.

Příklad č. 13 Zaměstnanec, vykonávající práce na základě DPČ nastoupil k zaměstnavateli 1.4. na dobu určitou do 31.7. Výkon práce je nepravidelný – podle potřeby zaměstnavatele. Jeho hodinová odměna je domluvená na Kč 60,/hod. Zaměstnanec za jednotlivé měsíce odpracoval a obdržel odměnu. Duben 30 hodin x Kč 60 = Kč 1 800,- , Květen 50 hodin x Kč 60 = Kč 3 000,-, Červen 50 hodin x Kč 60 = Kč 3 000,- a Červenec 33 hodin x Kč 60 = Kč 1 980,-. Kdy zaměstnavatel poprvé zaměstnance přihlásí na zdravotní pojištění a za jaké měsíce odvede pojistné? Odpověď Zaměstnavatel poprvé zaměstnance přihlásí za měsíc květen. Zaměstnanec bude přihlášen za měsíc květen a červen. V srpnu pak zaměstnavatel odhlásí zaměstnance od měsíce července – nedosáhl rozhodného příjmu. Pojistné odvede za měsíce květen a červen, kdy dosáhl rozhodného příjmu.


~ 18 ~

15) Členové družstev Člen družstva může pracovat pro družstvo: a) z titulu členství, kdy pracovní vztah určují stanovy družstva, b) na základě pracovního poměru s družstvem. V obou těchto případech je odváděno pojistné z odměny za práci pro družstvo. c) členové družstev, kteří nejsou ve vztahu k družstvu podle shora uvedených bodů, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou družstvem odměňováni, jsou účastni zdravotního pojištění pokud jejich odměna dosahuje v daném měsíci alespoň rozhodného příjmu Kč 2 500,-. Příklad č. 14 Člen družstva vykonává pro družstvo práci, není vázán pracovněprávním vztahem. Pouze se aktivně podílí na rozvoji družstva a představenstvo ho odměňuje jednou za 3 měsíce ve výši Kč 1 900,--. Jak to bude s odvodem pojistného? Odpověď Člen družstva není účasten z titulu výkonu práce pro družstvo zdravotního pojištění, neboť odměna nedosahuje rozhodného příjmu Kč 2 500,- pro odvod pojistného.

16) Společníci a jednatelé společnosti komanditisté komanditních společností

s ručením

omezeným

a

Pro účast na zdravotním pojištění platí obecné pravidlo tj. pokud mají tyto osoby příjem za výkon práce pro společnost, který je zdanitelným podle § 6 Zákona o dani z příjmu musí se odvádět pojistné na zdravotní pojištění. Nejde tedy o případy, kdy společník, jednatel nebo komanditista má pouze podíly na zisku.


~ 19 ~

Příklad č. 15 Společník není vázán ke společnosti pracovněprávním vztahem, pouze se aktivně podílí na rozvoji firmy a za tuto práci pro společnost je firmou odměňován pravidelnou měsíční částkou Kč 5 500,-. Bude odměna společníka podrobena odvodu pojistného na zdravotní pojištění? Odpověď Vzhledem k tomu, že má za práci pro společnost příjem, který je zdanitelným podle § 6 ZDP musí se z částky odměny odvádět pojistné na zdravotní pojištění.

17) Člen statutárního orgánu, který není vázán pracovněprávním vztahem ke společnosti U členů statutárních orgánů tj. osob, které vykonávají práci v dozorčích radách, představenstvech společnosti, a nejsou vázáni ke společnosti pracovněprávním vztahem, ale jsou do těchto orgánů pouze voleni na určité období, platí v případech zúčtování odměny za tento výkon práce stejné podmínky jako u uvedených poplatníků v bodě c), tj. společníků, jednatelů a komanditistů komanditních společností.

Příklad č. 16 Člen dozorčí rady pobírá za práci v dozorčí radě odměnu v měsíční výši Kč 30 000,-. Tato odměna je zdanitelným příjmem podle § 6 ZDP. Odvedeme pojistné na zdravotní pojištění? Odpověď Zaměstnavatel musí za člena dozorčí rady odvádět pojistné na zdravotní pojištění z odměny, která je zdanitelným příjmem.

18) Členové zastupitelstev územních samosprávních celků U členů zastupitelstev územních samosprávních celků, kteří jsou zvoleni na určité období, kdy vykonávají práce pro obec, město či kraj a jsou za tuto svoji práci zastupitelů odměňováni platí pro účast na zdravotním pojištění stejné zásady ve vztahu k ust. § 6 ZDP, tzn. každá takováto odměna – bez ohledu na


~ 20 ~

výši, která bude zastupiteli zúčtována, podléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění.

Příklad č. 17 Občan města byl zvolen jako zastupitel obce do komise pro životní prostředí. Za toto členství pobírá pravidelnou měsíční odměnu Kč 1 500,--. Podléhá tato odměna odvodu pojistného na zdravotní pojištění? Odpověď Podle § 6 ZDP se jedná o zdanitelný příjem. Proto musí být z této částky odváděno pojistné na zdravotní pojištění.

Od 1. 1. 2012 byl zrušen odvod pojistného na zdravotní pojištění z odměny členům volebních komisí. Poznámka Stejný princip povinnosti odvádět pojistné na zdravotní pojištění se týká i zdanitelných odměn za výkon práce pro zájmová občanská sdružení.

19) Dohody o provedení práce Tak jak uvedeno u pojistného na sociální zabezpečení, podléhá odvod pojistného z měsíční odměny zaměstnance, která překročí částku Kč 10 000,-.


PROBLEMATIKA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 2013

Recommend Documents