Problematika využití dostupných dat pro sledování sociální situace domácností Ing. Pavel Kofroň1 Ing. Robert Jahoda, Ph.D.
Úvod Sociální transfery k domácnostem patří mezi největší výdajové položky českých veřejných financí. Jako celek tvoří asi třetinu konsolidovaných veřejných výdajů (viz tabulka č. 1). Nelze se proto divit, že základní otázkou s nimi spojenou je též problematika jejich cílennosti, rozložení do jednotlivých domácností a jejich účelnosti. Tabulka č. 1 Sociální transfery domácnostem (v mld. Kč) Rok Veřejné výdaje Důchody ostatní transfery domácnostem Podíl
1997 700,7 151,1 72,7 32%
2003 1111,5 225,8 123,4 31%
2004 1159,8 230,9 129,5 31%
2005 1290 247,4 121 29%
2006 1392 264 127 28%
Zdroj: MFČR (2006)
Analýzy dopadu sociálních dávek je potřeba provádět na reprezentativních datech, takových, která kvalitně odráží čerpání sociálních dávek českými domácnostmi. Náš příspěvek má metodologický charakter a zabývá se otázkou, jestli v ČR taková data existují, která to jsou, a v čem spočívá omezení jejich užití. Za ideální data pro analýzy bychom považovali: velký reprezentativní výběrový soubor, sestavený na principu náhodného výběru, s malou mírou non-respons, vhodnou strukturu otázek, která pokrývá všechny relevantní aspekty zkoumaného problému, pravidelnost šetření pro časovou komparaci a jistou kompatibilitu se zahraničními výzkumy pro mezinárodní srovnání výsledků. Jako ideální pro analýzu se můžou jevit široká výběrová šetření typu mikrocenzus nebo EU-SILC. Vzhledem k tomu, že sociálních dávek je celá řada a že některé můžou pokrývat poměrně úzce vymezené skupiny domácností by ovšem bylo potřeba volit rozsáhlé výběrové soubory, což by bylo značně náročné. Levnější a výhodnější variantou se proto může jevit analýza dat ze specifických výběrových souborů typu Statistiky rodinných účtů. Taktéž užití těchto souborů je spojeno s některými metodologickými problémy, na které chceme ve svém příspěvku poukázat.
1
Ing. Pavel Kofroň – Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Ing. Robert Jahoda, Ph.D. – Výzkumný ústav práce a sociálních věcí a Ekonomicko správní fakulta Masarykovy univerzity
1
1. Zdroje dat v ČR • • • •
Mikrocenzus Statistika rodinných účtů (SRÚ), Příjmy, vydání a spotřeba domácností Šetření o sociální situaci domácností (SSD 2001) Šetření o příjmech a životních podmínkách domácností (EU-SILC)
• • • •
důchody ČSSZ informační systém o dávkách SSP - OK DATA Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí (MPSV) čtvrtletní výkaz (roční) o dávkách sociální péče pro občany ČR a zemí EU
•
dále se nabízí celá řada dílčích analýz, která pokrývá okrajové části sociální situace domácností
Mikrocenzus Mikrocenzus je nepravidelné příjmové šetření, které je prováděno náhodným výběrem. Jedním z důvodů pro jeho zavedení bylo vytvoření opory pro stanovení kvót u statistik rodinných účtů. Mikrocenzus se prováděl jednou za 2 – 5 let, poslední Mikrocenzus proběhl v roce 2003, údaje výběrového zjišťování o peněžních a naturálních příjmech hospodařících domácností jsou za rok 2002. Smyslem Mikrocenzu je získat údaje o úrovni příjmů a jejich struktuře, a také základní sociálně demografické charakteristiky domácností (členů). Statistika rodinných účtů Statistika rodinných účtů sleduje hospodaření jednotlivých soukromých domácností. Údaje o spotřebě v jednotlivých domácnostech a o vlivu různých faktorů (situace na trhu, změna cen) na strukturu vydání a spotřební chování nelze získat z jiných dat. Tato data lze využít pro sociální a ekonomický výzkum nebo pro rozhodování při uskutečňování sociální politiky. Statistika rodinných účtů se využívá i pro výpočet cenové statistiky indexů na běžných vahách a statistiky národních účtů. Nevýhodou tohoto šetření je omezená reprezentativnost záměrného kvótního výběru , kvótní výběr neumožňuje vyhodnotit přesnost výsledků na základě matematicko-statistických metod a přepočet na celou populaci je značně problematický. Domácnosti se vybírají záměrným kvótním výběrem. Ve statistice rodinných účtů existují dva typy souborů: 1. základní zpravodajský soubor, zajišťuje reprezentativnost výsledků za sociální skupiny celé populace 2. doplňkový soubor, do něho jsou vybírány rodiny s dětmi s minimálními příjmy (do 1,3 násobku ŽM) Šetření sociální situace domácností (SSD 2001) Šetření o sociální situaci domácností provedené Českým statistickým úřadem bylo v přípravou na podobně zaměřené zjišťování SILC ( „Statistics on Income and Living Conditions“- šetření o příjmech a životních podmínkách). Toto šetření proběhlo v květnu a červnu roku 2001. Jednalo se o jednorázové výběrové šetření o sociální situaci domácností v ČR. Cílem bylo zajistit srovnatelnost výsledků s panelovým šetřením, které provádí Eurostat od roku 1994. Šetření mělo zajistit údaje o příjmech osob za rok 2000, tak jako v Mikrocenzu, dále pak sociální a demografické charakteristiky domácností i osob, postojové otázky a otázky týkající se bydlení (náklady, vybavení domácností (údaje jsou za období šetření, tj. za měsíc květen a červen 2001). Vysoká míra non-response (39 %) však zapříčila 2
některá omezení výsledků šetření. Například nebylo možno provést jemnější členění příjmů, uváděny jsou pouze čisté peněžní příjmy, jejichž součástí jsou pracovní, sociální a ostatní příjmy. Šetření o příjmech a životních podmínkách domácností - Životní podmínky 2005 (SILC) Český statistický úřad (ČSÚ) provedl v roce 2005 první z pravidelných šetřeních o příjmech a životních podmínkách domácností nazvané „Životní podmínky 2005 – EUSILC“. EU-SILC se koná na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 ze dne 16. června 2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC), které bylo následně vyhlášeno v Úředním věstníku EU dne 3. července 2003. Podle tohoto nařízení byl projekt EU-SILC zahájen v roce 2004 ve všech členských státech EU, na Islandu a v Norsku. Tento projekt navazuje na The European Household Panel Survey (ECHP), které se konalo od roku 1994 a bylo ukončeno v roce 2001. Hlavním cílem šetření je získat srovnatelné údaje o sociální situaci obyvatel ve všech zemích Evropské unie. Dalším cílem je získat data, která poskytnou potřebné informace pro vytváření sociální politiky státu v oblastech jako je sociální péče, daňový systém, politika zaměstnanosti, dále pak pro hodnocení dopadu přijatých opatření v těchto oblastech. Výsledky je možno využit i v sociálních vědách a pro srovnání životní úrovně českých domácností v celoevropském měřítku. Vzhledem k prohlubující se příjmovou a sociální diferenciací společnosti jsou informace o reálných životních podmínkách domácností a postojích k nim v kombinaci s kvalitními údaji o jejich příjmové situaci velmi potřebné. které. SILC by se měl organizovat jednou ročně na jaře, přibližně na vzorku 8 tisíc náhodně vybraných domácností. Podle jednotné metodiky EU budou podrobně zjišťovány příjmy a další údaje o domácnostech (např. problémy s bydlením, životní podmínky apod.). Český statistický úřad oslovil 6 658 náhodně vybraných domácností. Z celkového počtu oslovených bylo ochotno odpovědět na dané otázky více než 64 procent. Nejlépe dopadlo šetření v krajích Moravskoslezském a Vysočina, kde podíl domácností, které poskytly potřebné informace, dosáhl 74 %. Naopak nejnižší míra spolupráce domácností byla už tradičně v Praze (50,6 %). Konečné výsledky by měly být publikovány do konce června tohoto roku.. Do konce dubna t.r. probíhá v rámci programu EU-SILC šetření příjmů a životních podmínek domácností v ČR („Životní podmínky 2006“). Do tohoto šetření je zahrnut soubor 4 286 domácností ze šetření z roku 2005 a 5 750 nových domácností. Dotazník, který domácnosti vyplňují obsahuje data o příjmech a pracovní aktivitě jednotlivých členů domácností, údaje o bydlení, sociálních dávkách, vzdělání, zdraví apod..
2. Srovnání různých zdrojů dat 2.1 Srovnání Mikrocensu (2002) se Statistikou rodinných účtů (2002) Mezi časté argumenty proti užití Statistiky rodinných účtů (dále jen SRÚ) pro analýzu sociální situace domácností v ČR patří, že tato statistika je primárně určena ke sledování výdajů domácností (nikoliv příjmů) a že složení domácností ve SRÚ zcela neodpovídá složení domácností v ČR měřené Mikrocensem (dále jen MC). Naším cílem je porovnat data z MC (2002) s daty ze SRÚ (2002) a pokusit se odpovědět na otázku, jestli by výsledek analýzy sociální situace domácností byl odlišný při užití jiných datových zdrojů (např. MC nebo EU-
3
SILC)2. Tabulka č. 2 znázorňuje strukturu a příjmy jednotlivých sociálních skupin domácností podle statistiky rodinných účtů za rok 2002 a Mikrocenzu 2002. Tabulka č. 2 Domácnosti podle sociálních skupin, SRÚ 2002 a MC 2002
Podíl v %: SRÚ 2002 MC 2002
Průměrný počet na domácnost: členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců Čistý peněžní příjem na osobu Sociální příjmy Index čistého peněžního příjmu SRÚ 2002/MC 2002
Domácnosti úhrnem
Zaměstnanci celkem
Samostatně činní celkem
Důchodci celkem
100,0 100,0 SRÚ MC 2002 2002
55,7 49,8
13,6 12,8
21,6 27,5
SRÚ 2002
MC 2002
SRÚ 2002
MC 2002
SRÚ 2002
MC 2002
2,47
2,50
2,78
2,82
3,14
3,10
1,47
1,72
1,15
1,11
1,57
1,66
1,72
1,72
0,00
0,14
0,71
0,61
0,95
0,80
1,15
1,00
0,00
0,08
0,47
0,56
0,08
0,17
0,07
0,15
1,47
1,42
93 153 92 986 23 425 25 780
96 145 11 968
96 961 11 968
95 258 8 668
107 623 10 708
86 062 81 653
82 464 79 709
100,2
99,2
88,5
104,4
Následující tabulka č. 3 ukazuje základní rozdíly ve složení domácností podle MC a podle SRÚ. Z tabulky vyplývá, že průměrný počet členů průměrné domácnosti je přibližně stejný (rozdíl je nepatrný). Pokud už někde rozdíl je, pak ve SRÚ je větší zastoupení rodinných domácností s nezaopatřeným dítětem oproti nižšímu zastoupení domácností důchodců. Tato skutečnost by mohla indikovat, že ve SRÚ budou hrát dávky SSP větší roli, než hrají ve statistice MC. U důchodových dávek by tomu mohlo být naopak. Pokud se podíváme na rozčlenění domácností do jednotlivých decilových skupin, pak největší rozdíly SRÚ a MC nalezneme v případě prvního decilu, kde jsou absolutní rozdíly největší. Větší počet nezaopatřených dětí ve SRÚ se oproti MC taktéž nachází v třetí až osmé decilové skupině. Pokud SRÚ podhodnocuje domácnosti důchodců, pak absolutně největší rozdíly nalezneme v páté až deváté exilové skupině. Následující graf č. 1 nezkoumá absolutní rozdíly mezi analyzovanými statistikami, ale dívá se, jak jsou některé skupiny obyvatel (nezaopatřené děti a důchodci) rozděleni do jednotlivých decilových skupin (Pseudo-Lorenzovy křivky). U dětí se ukazuje, že jejich rozložení do jednotlivých decilových skupin je v případě SRÚ i MC v zásadě stejné. Pokud tedy SRÚ zachycuje oproti MC více dětí, děje se tak rovnoměrně ve všech decilových skupinách. Např. i přes výše viděný velký rozdíl se v první decilové skupině se podle MC i podle SRÚ zde nachází stejný podíl dětí z celku (27,2 % všech dětí v případě MC a 28,5 % v případě SRÚ). Pokud se podíváme na rozložení důchodců, můžeme opět konstatovat, že jejich rozložení do jednotlivých decilových skupin je (i přes existenci rozdílu v počtu zachycených důchodců) totožné.
2
A ponechme teď stranou jeden důležitý aspekt, a sice že zjišťování EU-SILC proběhl v roce 2005 v ČR poprvé a na jeho výsledky se ještě čeká a že Mikrocensus v ČR probíhá s takovou periodou, že pro srovnání vývoje v minulých letech je možné využít pouze Mikrocensů z roku 2002 a 1996.
4
Tabulka č. 3 Decilové rozdělení domácností podle výše čistého peněžního příjmu na osobu v roce 2002 v ČR – počty osob Decil
1
2
3
členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců
3,49 0,72 1,66 0,2
3,26 1,18 1,3 0,29
2,78 1,06 0,81 0,66
členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců
3,92 1,25 2,02 0,09
3,07 1,20 1,29 0,33
2,59 0,96 0,87 0,65
členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců
-0,43 -0,53 -0,36 0,11
0,19 -0,02 0,01 -0,04
4
5
6
7
8
9
10
2,14 0,87 0,35 0,86
2,03 0,95 0,27 0,72
2,35 1,47 0,35 0,46
2,29 1,67 0,28 0,25
1,99 1,62 0,2 0,12
2,5 1,11 0,61 0,56
2,08 0,81 0,41 0,79
2,33 1,20 0,55 0,50
2,25 1,41 0,44 0,31
2,08 1,64 0,28 0,12
1,86 1,61 0,14 0,08
2,47 1,15 0,71 0,47
-0,30 -0,25 -0,28 0,22
0,10 0,06 -0,09 0,15
0,21 0,03 0,00 0,13
0,13 0,01 0,06 0,04
0,03 -0,04 -0,10 0,09
průměr
MIKROCENZUS 2002 2,41 0,8 0,48 1
2,21 0,74 0,39 1
SRÚ 2002 2,29 0,67 0,58 0,97
2,20 0,75 0,50 0,86
Rozdíl (Mikrocensus minus SRÚ) 0,19 0,10 -0,06 0,01
0,12 0,13 -0,10 0,03
0,01 -0,01 -0,11 0,14
0,06 0,06 -0,06 0,07
Graf č. 1 naznačuje, že existuje větší rozdíl v rozložení důchodců mezi jednotlivé decilové skupiny pokud srovnáme data z MC 2002 s daty z roku 1996, než pokud porovnáváme rozložení SRÚ a MC. Při srovnávání dat z MC 2002 s rokem 1996 vynikne ještě jedna skutečnost, že v mezi roky 1996 a 2002 lze pozorovat výrazný přesun domácností důchodců do vyšších decilových skupin3. Graf č. 1 Rozdělení dětí a důchodců do jednotlivých decilových skupin v roce 2002
Následující tabulka č. 4 porovnává čisté peněžní příjmy domácností (ČPP) a jejich složení podle dat MC (2002) a SRÚ (2002). Pokud se podíváme na průměrnou domácnost, opět můžeme konstatovat, že obě dvě statistiky se od sebe liší pouze nepatrně. Výraznější rozdíl je ovšem u domácností jednotlivých decilových skupin, kdy záběr MC je širší než SRÚ (to lze pozorovat hlavně u absolutního rozdílu v ČPP u prvních a posledních decilových skupin. U průměrné domácnosti je největší rozdíl u sociálních příjmů a jejich složení, kdy u MC hrály větší roli důchody a u SRÚ dávky SSP. Je přitom zajímavé, že tento rozdíl lze plně 3
Interpretace této skutečnosti je ovšem obtížnější. Přesun důchodců do vyšších decilových skupin nemusí nutně znamenat, že tyto domácnosti „bohatnou“ rychleji ve srovnání s jinými domácnostmi (např. domácnostmi s nezaopatřenými dětmi). Použitá třídící statistika (ČPP na osobu) pro rozdělení do decilových skupin nebere v potaz možné úspory z rozsahu ve výdajích u vícečlenných domácností (typicky třeba náklady na bydlení). Pokud bychom pro roztřídění použili např. ČPP na spotřební jednotku, mohlo zařazení domácností důchodců do jednotlivých decilových skupin a jeho vývoj dopadnout odlišně.
5
vysvětlit (alespoň v případě důchodů) rozdílným složením domácností (viz předcházející tabulka). Pokud bychom totiž sledovali objem důchodových dávek na jednoho nepracujícího důchodce u průměrné domácnosti, dostáváme u SRÚ částku 35.730 Kč, kdežto u MC částku 35.590 Kč. Z rozdělení domácností do jednotlivých decilových skupin opět plyne, že největší absolutní mezi důchody na průměrnou domácnost je u prvního a pátého až devátého decilu. Pokud bychom analyzovali výši důchodu na jednoho nepracujícího důchodce, zjistili bychom, že zatímco u průměrné domácnosti je rozdíl nepatrný, poměrně velký rozdíl je u prvního decilu (SRÚ podhodnocuje o 24 % oproti MC) a devátého a desátého decilu (SRÚ nadhodnocuje o 53 %, resp. 42 % oproti MC). Tabulka č. 4 Decilové rozdělení domácností podle výše čistého peněžního příjmu na osobu v roce 2002 v ČR – příjmy domácností Decil
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
102 915 90 394 38 641 35 952 1 112
115 300 99 238 38 144 35 203 743
136 757 113 282 24 274 21 339 758
105 464 93 004 37 687 33 534 1 971
118 870 101 583 25 545 20 513 1 680
137 137 167 706 233 261 114 898 137 106 189 719 22 153 14 661 13 940 15 974 9 181 8 906 1 237 752 342
průměr
MIKROCENZUS 2002 hrubé peněžní příjmy čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody dávky SSP
42 808 65 035 78 834 39 815 56 980 69 098 19 948 16 144 24 348 4 230 6 691 18 097 8 781 5 427 3 197
86 700 77 194 36 059 32 043 1 673
hrubé peněžní příjmy čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody dávky SSP
58 690 75 238 85 279 51 831 65 492 74 429 13 288 16 369 24 531 1 443 7 602 18 532 9 461 5 635 3 302
89 443 80 339 37 403 33 486 2 279
94 136 83 686 40 918 37 756 1 390
173 606 298 701 110 805 138 489 228 342 92 986 15 704 11 388 25 780 12 522 9 403 19 785 672 290 2 890
SRÚ 2002 97 319 86 224 37 332 32 460 2 189
109 011 93 153 23 425 16 795 3 483
Rozdíl (Mikrocensus minus SRÚ) hrubé peněžní příjmy čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody dávky SSP
-15 882 -10 203 -12 016 -8 512 6 660 -225 2 787 -911 -680 -208
-6 445 -5 331 -183 -435 -105
-2 743 -3 145 -1 344 -1 443 -606
-3 183 -2 538 3 586 5 296 -799
-2 549 -3 570 -2 610 -2 345 954 12 599 2 418 14 690 -859 -937
-380 -1 616 2 121 5 365 -479
5 900 65 440 1 383 38 623 1 043 -2 552 3 341 497 -80 -52
1 794 -167 2 355 2 990 -593
Tabulka č. 5 ukazuje vývoj některých sledovaných charakteristik mezi roky 1996 a 2002 v datech MC a SRÚ. U průměrné domácnosti došlo k totožnému růstu ČPP o 46,5 % v obou dvou statistikách. Větší diferenciaci v růstu ČPP přitom vykazuje statistika MC, což lze vidět při srovnání hodnot prvních a posledních decilových skupin. Tabulka č. 5 Růst příjmů domácností na jednoho člena domácnosti jednotlivých decilových skupin v roce 2002 v ČR Decil
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
průměr
MIKROCENZUS 2002 KU MIKROCENZUS 1996 hrubé peněžní příjmy čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody dávky SSP
30,9% 35,0% 76,6% 40,0% 34,2%
40,0% 40,5% 25,3% -9,6% 27,1%
49,5% 51,9% 50,7% 49,1% 46,2% 47,6% 48,4% 51,9% 52,2% 51,6% 50,2% 50,1% 23,5% 46,6% 67,3% 71,8% 123,4% 102,7% 11,8% 46,4% 72,6% 79,8% 137,8% 112,9% 20,1% -14,1% -16,2% -27,3% -40,1% -22,6%
52,2% 50,4% 52,2% 49,9% 76,8% 45,7% 70,2% 43,9% -0,9% -49,3%
45,3% 46,5% 63,4% 61,5% 16,4%
SRÚ 2002 KU SRÚ 1996 hrubé peněžní příjmy čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody dávky SSP
41,9% 45,4% 43,0% 45,4% -21,2% -10,4% -49,5% -17,2% 50,2% 41,8%
53,6% 51,0% 3,7% 11,7% 21,4%
49,8% 51,4% 40,8% 56,7% 5,9%
47,9% 47,5% 51,1% 51,2% 67,4% 74,4% 86,9% 107,7% 17,4% 8,1%
6
48,2% 45,3% 45,7% 50,1% 48,2% 47,9% 53,5% 97,2% 79,8% 76,7% 153,7% 114,5% 14,8% 10,5% 6,4%
42,8% 45,9% 92,1% 74,6% 62,1%
44,4% 46,5% 56,5% 56,0% 37,6%
Určité rozdíly mezi MC a SRÚ nalezneme při srovnání růstu sociálních příjmů. Největší rozdíl u průměrné domácnosti je pak v případě růstu dávek SSP na jednoho člena domácnosti. Lze přitom odhadnout, že podstatná část této diference lze vysvětlit rozdílem v poklesu počtu nezaopatřených dětí o 13 % (MC 1996 -> MC 2002) oproti poklesu o 1 % (SRÚ 1996 -> SRÚ 2002). Další rozdíly pak opět nalezneme u důchodů i dávek SSP na jednoho člena domácnosti u nejvyšších a nejnižších decilových skupin. Po provedeném srovnání dat MC (2002) a SRÚ (2002) můžeme konstatovat následující: 1. Existují dílčí rozdíly ve složení domácností v datech MC (2002) a SRÚ (2002). Zatímco v MC jsou více zastoupeny domácnosti důchodců, ve SRÚ potom rodinné domácnosti s nezaopatřenými dětmi. Uvedené rozdíly jsou ovšem rovnoměrně rozprostřeny do všech decilových skupin. 2. Statistiky MC pravděpodobně lépe pokrývají oba dva kraje společnosti. Výše ČPP na osobu se v datech MC a SRÚ u průměrné domácnosti téměř neliší, rozdíl v prvních a posledních decilových skupinách je ovšem značný. 3. Vlivem rozdílů ve složení domácností je (děti a důchodci) je i odlišná výše jednotlivých sociálních příjmů ve statistice MC a SRÚ. Pokud ale např. výši důchodu u průměrné domácnosti přepočítáme ne jednoho důchodce, rozdíl ve statistikách je nepozorovatelný. Toto opět neplatí u prvních a posledních decilových skupin. 4. Růst ČPP u průměrné domácnosti mezi lety 1996 a 2002 byl ve statistice MC stejný, jako ve SRÚ. K jistým rozdílům v růstu došlo pouze u sociálních příjmů, hlavně pak dávek SSP vlivem změny ve složení domácnosti mezi roky 1996 a 2002. 2.2 Srovnání některých dat ze Sociálního šetření domácností s daty z Mikrocenzu Srovnání výsledků ze Šetření sociální situace domácností a Mikrocenzu 1996 vyplývá, že se od roku 1996 uskutečnily poměrně významné změny v sociálním složení domácností. Velikost průměrné domácnosti se snížila o 0,1 člena, příčin je celá řada, např. zánik vícegeneračních domácností, rozpad manželství a následný vznik samostatných hospodařících domácností, dále je to zmenšený přírůstek obyvatel. Vlivem těchto trendů poklesl i počet ekonomicky aktivních členů domácností a nezaopatřených dětí. Pokles počtu ekonomicky nezaměstnaných byl zaznamenám především u domácností zaměstnanců, nezaměstnaných, Tabulka č. 5 Srovnání výsledků SSD 2001 a Mikrocenzu 1996 Domácnosti úhrnem
Zaměstnanci celkem
Samostatně činní celkem
Důchodci celkem
100 100
51,2 56,0
10,6 9,4
32,4 32,3
Podíl v %: SSD 2001 MC 1996 SSD 2001 Průměrný počet na domácnost: členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců
MC 1996
SSD 2001
2,56 1,14 0,63 0,56
2,66 1,24 0,69 0,57
3,00 1,77 0,88 0,14
Čistý peněžní příjem na osobu
82 764
63 470
83 794
Sociální příjmy
21 364
15 780
8 234
Index čistého peněžního příjmu SSD 2001/MC 1996
130,4
MC 1996 3,08 1,79 0.95 0,16
MC 1996
SSD 2001
MC 1996
3,01 1,72 0,97 0,11
3,33 1,81 1,14 0,12
1,69 0,13 0,05 1,45
1,73 0,17 0,08 1,44
65 100 103 568
75 880
75 995
55 096
6 800
65 258
45 422
128,7
7
SSD 2001
7 795
7 618
136,5
137,9
osob samostatně výdělečně činných pracujících mimo zemědělství, počet nezaopatřených dětí klesl u všech skupin domácností. Nejvíce zastoupenou skupinou jsou nadále domácnosti zaměstnanců, tento typ představuje více než polovinu celkových hospodařících domácností. Jejich podíl však poklesl oproti roku 1996 o necelých 5 procent. Naopak vzrostl podíl domácností osob samostatně činných mimo zemědělství. Podíl osob samostatně výdělečně činných v zemědělství se prakticky nezměnil. Další početnou skupinou jsou domácnosti důchodců, její podíl se zvýšil jen nepatrně. Změnilo se i složení rodin, od roku 1996 se významně snížil počet úplných rodin s dalšími rodinnými příslušníky. Nárůst lze zaznamenat i u neúplných rodin, většinou se jedná o matku pečující o dítě. V oblasti příjmů došlo k posunutí příjmového rozdělení směrem vzhůru, zvýšila se tak diferenciace mezi domácnostmi. Je nutné poznamenat, že data o příjmech podle SSD 2001 mohou být ovlivněna časovým odstupem vlastního šetření (květen, červen 2001) od sledování příjmů (rok 2000). Peněžní příjmy domácností úhrnem se zvýšily od roku 1996 přibližně o 30 procent. Rozdíly ve skupině domácností zaměstnanců se prakticky nezměnily. Domácnosti osob samostatně výdělečně činných měly nejvyšší příjmy , o 27 % vyšší než u domácností zaměstnanců, podle údajů Mikrocenzu 1996 to bylo 16 %. Nejnižší příjmy měly domácnosti nezaměstnaných a ostatní domácnosti, podle SSD 2001 se však rozdíl jejich příjmů od domácností úhrnem oproti roku 1996 snížil. Celkové příjmové rozdělení se rozšířilo, došlo tak ke zvýšení diferenciace příjmů domácností i uvnitř mezi jednotlivými sociálními typy. Decilový poměr domácností úhrnem byl na hodnotě 3,1, podle Mikrocenzu to bylo 2,8. Z celkového počtu domácností bylo 3,4 % pod životním minimem. Tabulka č. 6 zachycuje porovnání údajů z SSD 2001 a Mikrocenzu 2002, výsledky ukazují na vyšší počet členů, ekonomicky aktivních členů a dětí u prvně jmenovaného šetření. V Mikrocenzu je menší zastoupení domácností zaměstnanců a důchodců. Příjmy jsou uvedeny, jako nominální, za povšimnutí stojí poměrně malý nominální nárůst domácností osob samostatně výdělečně činných. Je důležité si uvědomit, že struktura domácností u SSD 2001 je uvedena za rok 2001, ale údaje o příjmech jsou za předcházející rok 2000, tedy s dvouletým zpožděním oproti údajům z Mikrocenzu 2002. Tabulka č. 6 Srovnání výsledků SSD 2001 a Mikrocenzu 2002
Podíl v %: SSD 2001 MC 2002
Průměrný počet na domácnost: členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců
Domácnosti úhrnem
Zaměstnanci celkem
100,0 100,0 SSD MC 2001 2002
51,2 49,8 SSD 2001
2,50 1,11 0,61 0,56
3,00 1,77 0,88 0,14
Čistý peněžní příjem na osobu
82 764
92 986
83 794
Sociální příjmy
21 364
25 780
8 234
Index čistého peněžního příjmu SSD 2001/MC 2002
89,0
86,4
8
10,6 12,8 MC 2002
2,56 1,14 0,63 0,56
Samostatně činní Důchodci celkem celkem
2,82 1,66 0,80 0,17
SSD 2001
32,4 27,5 MC 2002
3,01 1,72 0,97 0,11
SSD 2001
MC 2002
3,10 1,72 1,00 0,15
1,69 0,13 0,05 1,45
1,72 0,14 0,08 1,42
96 961 103 568 107 623
75 995
82 464
11 968
65 258
79 709
7 618 96,2
10 708
92,2
3. Dostupná data pro mezinárodní srovnání V současné době byla v zemích EU ukončena tvorba společného rámce pro systematickou tvorbu statistiky Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EUSILC). EU-SILC se má stát referenčním zdrojem komparativní statistiky o příjmech a sociální situaci domácnosti. Většina dřívějších šetření v jednotlivých zemích EU probíhala v periodicitě 5 let, v poslední době se tato periodicita snižuje na 1 rok. Eurostat dává ve svých doporučeních pro tato šetření přednost náhodnému výběru, příčinou může být, že tento způsob používá většina členských zemí EU. Jednou ze zemí, která používá kvótní výběr je Německo, hlavním důvodem je vysoký non-response u dřívějších náhodných výběrových šetřeních. Na Slovensku se od roku 2004 provádí náhodné výběrové šetření s použitím substituce. Toto šetření se ale potýkalo s vysokou mírou non-response a nedostatečně velkým souborem určeným pro substituci. Pro srovnání jsou uvedeny některé evropské země, ve kterých se konalo šetření sociální situace domácností: Estonsko: Household Budget Survey (Leibkonna Eelarve Uuring) (rok šetření 2000, 2001, 2002, 2003; rok pro určení příjmů 2000, 2001, 2002, 2003) Španělsko: Household Budget Survey (Encuesta Continua de Presupuestos Familiares), (rok šetření 2002, 2003; rok pro určení příjmů 2001, 2002) Německo: GSOEP (Sozio-ekonomische Panel) (rok šetření 2001, 2002, 2003; rok pro určení příjmů 2000, 2001, 2002)
Závěr Pro účely analýzy dopadu sociálních dávek existuje v ČR několik zdrojů dat. Mezi pravidelná každoroční šetření patří pouze Statistika rodinných účtů, na těchto datech je tak možné analyzovat dlouhodobé trendy v příjmech a vydáních šetřených domácností. Mikrocenzus se může jevit, jako vhodnější zdroj dat, ale jeho hlavní nevýhodou je delší časový interval mezi jednotlivými šetřeními. Na otázku, jestli lze data Statistiky rodinných účtů použít k analýze sociální situace domácností, existuje celá řada názorů. Některé říkají, že vzhledem k tomu, že SRÚ nepokrývá zcela českou společnost je její užití pro tento typ analýz nevhodné, navíc když její hlavní účel je sledování struktury vydání domácností. Statistika rodinných účtů má určitá omezení při analýze příjmové situace domácností. Přesto se domníváme, že má smysl tuto statistiku k podobným analýzám používat. K tomuto názoru nás vedou následující skutečnosti: 1. Domácnosti jsou do SRÚ vybírány záměrným kvótním výběrem. Aby se odstranila disproporce v zastoupení jednotlivých sociálních skupin, jsou údaje převáženy podle sociální struktury domácností zjištěné při MC 2002 (resp. MC 1996 pro SRÚ 2000 2002). Vzhledem k jednotné metodice výběru je chyba v SRÚ v jednotlivých letech obdobná. Je vůbec otázkou, jestli údaje z Mikrocensu 2002 odráží stav české společnosti výrazně lépe než údaje ze SRÚ. Při MC 2002 bylo vyšetřeno 7678 bytových domácností, SRÚ 2002 zkoumala 3650 domácností vybíraných záměrným kvótním výběrem. 2. Data SRÚ jsou zjišťována se čtvrtletní periodicitou, což se nedá srovnávat s Mikrocensem, který byl proveden v roce 1996 a potom až v roce 2002. Nevýhody obou šetření má do budoucna eliminovat šetření příjmů a životních podmínek domácností v ČR (Životní podmínky – EU-SILC). Výhodou je, že se jedná o poměrně velké, pravidelné a propracované šetření, které umožňuje mezinárodní srovnání zjištěných údajů. První šetření proběhlo již v roce 2005, letošní šetření probíhá do konce dubna, domácnosti budou opakovaně šetřeny s ročním časovým intervalem po dobu 4 let a každý rok se obmění jedna čtvrtina domácností. 9
Literatura MFČR (2006); Makroekonomická predikce (leden 2006). [online]. c2006, poslední revize 12.1.2006 [cit. 10-03-2006] Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/makro_pre.html>. Mikrocensus 1996, Mikrocenzus 2002; ČSÚ Příjmy, vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů; ČSÚ Sociální situace domácností v roce 2001 (údaje za hospodařící domácností), (údaje za osoby); ČSÚ Čtvrtletní výkaz (roční) o dávkách sociální péče pro občany ČR a zemí EU; ČSÚ Internetové stránky www.czso.cz European social statistics – Income, poverty and social exclusion; Eurostat 2000 The continuity of indicators during the transition between ECHP and EU-SILC; Eurostat 2005
10
