PROBLEMATIKA UČŇOVSKÉHO ŠKOLSTVÍ V OKRESE PŘEROV, ZAMĚŘENÁ KONKRÉTNĚ NA SPŠ a SOUs HRANICE

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií

Roman Páral VI. ročník – kombinované studium

Obor: Pedagogika – správní činnost

PROBLEMATIKA UČŇOVSKÉHO ŠKOLSTVÍ V OKRESE PŘEROV, ZAMĚŘENÁ KONKRÉTNĚ NA SPŠ a SOUs HRANICE Diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. PaedDr. Václav Klapal, Ph.D.

OLOMOUC 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a pouţil jen uvedených pramenů a literatury. V Radotíně dne 4. března 2011 …………………………

2

Poděkování: Děkuji panu PhDr. PaedDr. Václavu Klapalovi, Ph.D., za velmi uţitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé diplomové práce.

3

Obsah ÚVOD……………………………………………………………………………………………6 Teoretická část…………………………………………………………….……………..……7 1 Charakteristika učňovského školství…………………………………………….…....7 1.1 Vymezení pojmu učňovské školství…………………………………………………..7 1.2 Vývoj učňovského školství po roce 1989……………………………………………11 1.3 Aktuální problémy učňovského školství……………………………………………..25 1.3.1 Materiální a personální vybavení škol………………………………..……30 1.3.2 Spolupráce zákonných zástupců se školou………………………………...35

2 Charakteristika okresu Přerov…………………………………………………..…....41 2.1 Demografický vývoj…………………………………………………………………42 2.2 Ekonomická struktura okresu………………………………………………………..43 2.3 Vývoj počtu ţáků SOU v ČR……………………………………………………..….46 2.4 Vývoj počtu ţáků SOU na okrese Přerov…………………………………………....47 2.5 Absolventi SOU a jejich problémy ……………………………………………….....49

3 Situace na SPŠ a SOUs Hranice…………………………………………….………..55 3.1 Popis školy SPŠ a SOUs Hranice…………………………………………………....55 3.2 Zmapování učňovského školství na SOUs Hranice……………………………….…58 3.3 Cíle vzdělání ţáků SOUs v porovnání s praxí…………………………………….…60 3.4 Výuka podle ŠVP a návrhy úprav u učebních oborů této školy……………………..63

Empirická část…………………………………………………..…………………………...66 4 Uplatnění absolventů na trhu práce………………………………………...………66 4.1 Dotazníkové šetření………………………………………………………………….67 4.1.1 Výsledky dotazníkového šetření – ztotoţnění ţáků s oborem……………..69 4.1.2 Výsledky dotazník. šetření – očekávání jejich uplatnění na trhu práce……72 4.2 Shrnutí výsledků……………………………………………………………………..76

5 Důvody nezájmu ţáků ZŠ o studium na SOUs …………………………………77 5.1 Podmínky výzkumu…………………………………………………………………77 5.2 Výzkum zaměřený na nezájem ţáků ZŠ o studium na SOUs Hranice……………...78 4

5.2.1 Cíl, hypotézy a metody výzkumu – problematika nezájmu……………….78 5.3 Výzkum zaměřený na rozdíly výsledků……………………………………………..80 5.3.1 Cíl, hypotézy a metody výzkumu – rozdíly mezi chlapci a dívkami………80 5.4 Shrnutí výsledků z výzkumů………………………………………………………...82 5.5 Doporučení vyplývající z výzkumu………………………………………………….82

Závěr……………………………………………………………………………………….…..83 Seznam pouţitých zkratek……………………………………………………………......84 Seznam pouţité literatury……………………………………………………………...…85 Seznam příloh………………………………………………………………………………. 87 Seznam tabulek a grafů…………………………………………………………………...87 Přílohy…………………………………………………………………………………………89 Anotace………………………………………………………………………………………..92

5

Úvod Systém odborného vzdělávání prošel v první polovině 90. let zásadní proměnou. Mimo státních škol vznikají školy soukromé a církevní. Současně dochází k nárůstu učebních a studijních oborů a také učebních dokumentů bez jakýchkoliv koncepčních přístupů. V důsledku změn ve struktuře českého vzdělávacího systému dochází v jednotlivých stupních vzdělávací soustavy k rozloţení ţáků v jednotlivých druzích a typech škol, coţ mělo negativní vliv na učňovské školství. Postupně učňovské školství mění své zřizovatele a v roce 2001 jsou všechny střední školy včetně učilišť delimitovány na kraje. V témţe roce dochází k zásadní změně a pohledu koncepce vzdělávací soustavy v ČR – vyhlášení vládního dokumentu ,,Bílé knihy“. Střední školství bylo během posledních 20 let

postiţeno mimo jiné jiţ podruhé

negativním demografickým vývojem, coţ se negativně odrazilo hlavně na vývoji učňovského školství. Zvýšila se poptávka po maturitních oborech a učňovské školství ve své struktuře ztrácelo na významu. Velká změna ve středním školství nastala přijetím nového Školského zákona č. 561/2004 Sb., s účinností od 1. 1. 2005, který otevřel prostor pro transformaci středního školství a kurikulární reformu.1 Zdánlivé zlepšení situace v učňovském školství přibrzdila finanční a hospodářská krize. Nedostatek absolventů učebních oborů na trhu práce, zájem podnikatelů postupně začíná měnit pohled na tuto skupinu lidí. Cílem mé magisterské práce je vytvořit ucelený pohled na vývoj učňovského školství po roce 1989 v ČR se zaměřením na okres Přerov a SPŠ a SOUs Hranice, současně zmapovat situaci na zmíněné škole, podívat se na uplatnitelnost absolventů na trhu práce a zjistit příčiny nezájmu mladých lidí o studium učebních oborů. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola charakterizuje učňovské školství jako celek z několika pohledů, problémů, vybavení škol a spolupráce zákonných zástupců se školami. Druhá kapitola charakterizuje okres Přerov od demografického vývoje přes ekonomickou strukturu, vývoje počtu ţáků v ČR, v okrese, aţ po problémy absolventů učilišť. Třetí kapitola popisuje situaci na SPŠ a SOUs Hranice z komplexního pohledu a následně učňovského školství, jeho aspektů a změn oborů. Čtvrtá kapitola je zaměřena na dotazníkové šetření při uplatnění absolventů na trhu práce. Poslední, pátá kapitola se zabývá důvody nezájmu ţáků o studium učebních oborů.

__________ 1

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) účinný od 1. ledna 2005

6

TEORETICKÁ ČÁST 1 Charakteristika učňovského školství Strukturu vzdělávací soustavy České republiky vymezuje Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon). Definuje jednotlivé druhy škol a školských zařízení a jejich právní postavení, cíle a stupně poskytovaného vzdělání, přijímání ke vzdělání, formy, jeho organizaci, průběh, hodnocení i ukončování studia. Definuje rovněţ působnost orgánů státní správy a samosprávy a postavení soukromých a církevních škol.

1.1 Vymezení pojmu učňovské školství Historie učňovského školství sahá do středověku, kdy

koncem 13. století začaly

v českých zemích vznikat stavovské organizace řemeslníků tzv. cechy, které slouţily k ochraně zájmů řemeslníků různých oborů. Cechy vytvořily během doby celou soustavu přípravy k povolání zahrnující jak učně, tak později i tovaryše. Učení bylo podmínkou pro přípravu k povolání a výuční list předpokladem pro samotné podnikání či sloţení mistrovské zkoušky. Přes další vývoj k povinnému školnímu vzdělávání učňů došlo jako povinnému v roce 1774. Toto vzdělání poskytovaly „nedělní opakovací školy“, jejímţ úkolem bylo upevňovat vědomosti, které ţáci získali během povinné školní docházky, jejich program byl postupně obohacován. Ţivnostenský zákon z roku 1859 vymezil jasná pravidla přípravy učňů. Zavedl povinnost uzavírat s učni učební smlouvy, v nichţ byla uvedena délka učební doby (max. 4letá) a stanovil povinnost docházky do ,,škol pro průmyslové vzdělání“. Ty jiţ měly charakter opakovacích škol, neboť poskytovaly odborné teoretické vzdělání odpovídající potřebám profesí. Proto se tyto školy nazývaly ,,školy pokračovací“, byly různě reformované a staly se součástí systému vzdělávání aţ do roku 1930. Tehdy byl podstatně změněn jejich obsah a staly se školami odbornými. V roce 1946 byly do učebních plánů těchto škol zavedeny i všeobecně vzdělávací předměty a příprava učňů se začala povaţovat za zvláštní druh vzdělání. Zákon o základní úpravě jednotného školství z roku 1948 poznamenal vývoj středního školství rozhodujícím způsobem. Zákon mimo jiné vyhlásil soustavu učebních oborů, v nichţ bylo moţno získat odbornou kvalifikaci. V 50. letech nejprve vznikla odborná učiliště státních záloh, příprava učňů přešla zcela do rukou státu, byl plánován výběr ţáků na povolání. V roce 1958 po přijetí tzv. učňovského zákona se učiliště vrátila k podnikům formou odborných učilišť, která zajišťovala výuku teoretickou i praktickou. Tam, kde nebylo moţné komplexní výuku 7

zajistit, byla zakládána učňovská střediska, pro něţ zajišťovaly teoretické vyučování učňovské školy. Poslední významnou změnou před rokem 1989 bylo zřizování středních odborných učilišť v 70. letech, kdy zřizovateli byly národní a státní podniky, generální ředitelství i jednotlivé resorty a učňovské školství povýšilo na střední stupeň vzdělání. Střední odborná učiliště byla financována zčásti státem, zčásti budoucími zaměstnavateli. Soustavu středních škol podle dřívějšího školského zákona č. 29/1984 Sb., tvořily učiliště, střední odborná učiliště, gymnázia, střední odborná škola a speciální škola. Konzervatoře byly zařazeny jako specifický typ střední odborné školy.2 Novou strukturu vzdělávací soustavy České republiky vymezuje nový Školský zákon, platný od 1. 1. 2005, který definuje jednotlivé druhy škol a školských zařízení, jejich správní postavení, stupně poskytovaného vzdělání, jeho formy, průběh a ukončování studia a definuje působnost orgánů státní správy a postavení soukromých a církevních škol. Tento zákon rozlišuje v oblasti středního školství pouze dva druhy škol – konzervatoř a střední školu, která zahrnuje také dřívější speciální školy. Střední škola zahrnuje gymnázium, střední odbornou školu a střední odborné učiliště. Střední škola můţe vyučovat jakýkoliv obor vzdělání v případě, ţe získá akreditaci. Nový zákon tedy chápe pojem střední škola jako subjekt s jedním ředitelstvím, vyučující alespoň jeden obor, který vede k dosaţení středního vzdělání. Školský zákon ve smyslu vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři upravuje typy středních škol podle jejich zaměření pro účely jejich označování. Rozděluje je na gymnázium, střední odbornou školu, střední odborné učiliště, odborné učiliště a praktickou školu. Střední odborné školy dále dle zaměření (zemědělská, zdravotnická, umělecká atd.). 3 Slučováním škol středního školství dochází k tomu, ţe školy poskytují víceúrovňová vzdělání s určitou prostupností . Pro tyto školy se často uţívá obecné označení – střední odborná škola (SOŠ) a dříve také integrovaná škola (ISŠ) s tím, ţe neumoţňují rozlišit, o jaký stupeň se jedná. Ve své práci budu pouţívat pojem „učňovské školství“, i kdyţ jsem si vědom, ţe dnešní školská legislativa tento pojem nezná. Jedná se o střední školství jako takové.

__________ 2 3

Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon) Vyhláška č.13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři

8

Středoškolským studiem a následně úspěšným ukončením příslušného vzdělávacího programu středního vzdělávání se dosahuje těchto stupňů vzdělání: Střední vzdělání – získá ţák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce jednoho nebo dvou let denní formy vzdělávání. Střední vzdělávání s výučním listem – získá ţák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce dvou nebo tří let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem. Střední vzdělání s maturitní zkouškou – získá ţák úspěšným ukončením vzdělávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání, vzdělávacího programu nástavbového studia v délce dvou let v denní formě vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělávání s maturitní zkouškou.4 Vzdělávání ţáků v učebních oborech se děje buď na samostatných SOU (OU), nebo na středních odborných školách, kde SOU jsou jejich součástí. Tříletá odborná příprava je zakončena závěrečnou zkouškou. Tyto subjekty mohou také poskytovat střední vzdělání s maturitní zkouškou, u kterých je součástí vzdělání i odborný výcvik, a dále zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou, nebo pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v jiném oboru vzdělání. Střední školy mohou také organizovat nástavbové studium pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v délce tří let denní formy vzdělání. Návaznost oborů vzdělání pro uchazeče přijímané do nástavbového studia stanovila vláda nařízením.5 Obory vzdělávání jsou rozděleny podle stupně vzdělávání, z hlediska přípravy pro uplatnění na trhu práce a podle obtíţnosti do kategorií, které jsou členěny klasifikací kmenových oborů vzdělání (KKOV), která byla zavedena 1. 9. 1998.6 Do školního roku 1998/1999 včetně se uţívala ve výkaznictví tzv. jednotná klasifikace oborů vzdělávání (JKOV), tzn. jeden rok souběţně s KKOV. Toto statistické členění popisuje celou soustavu vzdělávacích programů vyučovaných v České republice. Jednotlivé kategorie dosaţeného vzdělání jsou označovány velkým písmenem v kódu oboru.

__________ 4

Zákon č. 561/2004 Sb.,(školský zákon) Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání 6 Kmenové obory vzdělávání (KKOV). Vymezují jednotlivé oblasti či dílčí úseky vzdělání na základě jejich obsahové podobnosti. Kmenové obory vzdělání představují kategorie shrnující studijní a učební obory vzdělání, které se liší (podle druhu škol) názvem, odchylkami v učebním plánu, dílčími koncepčními záměry, uspořádáním vzdělávací trasy nebo svým obsahem, ale jejichţ absolventi jsou připravováni pro uplatnění ve stejné oblasti lidské činnosti. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/predmet_a_ucel_klasifikace_kk 5

9

V mé magisterské práci uvedu jen ty kategorie dosaţeného vzdělání, které budou dále uţívány v textu: E

dvouleté a tříleté obory vzdělání poskytující střední vzdělání výučním listem (určené

hlavně pro ţáky se zdravotním postiţením nebo zdravotním znevýhodněním, jsou koncipovány s niţšími nároky v oblasti všeobecného i obecně odborného vzdělání, absolventi jsou připraveni pro výkon jednoduchých prací v rámci dělnických povolání). H obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem. L

obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou, v případě, ţe pořadové

číslo začíná číslicemi 0 aţ 4, jedná se o obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou, u kterých je součástí vzdělávání i odborný výcvik, v případě, ţe pořadové číslo začíná číslicí 5, jedná se o obory vzdělání nástavbového studia poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou. M obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou.7 Organizace středního vzdělávání se člení na středních odborných učilištích na teoretické vyučování, praktické vyučování a výchovu mimo vyučování.8 Do rámcových vzdělávacích programů i učebních plánů jsou zařazovány předměty všeobecně vzdělávací a odborné. Proporce pro učební plány mezi odborným a všeobecným vzděláváním byly stanoveny jiţ ve Standardu středoškolského odborného vzdělávání. Nejniţší moţný podíl všeobecného vzdělávání u učebních oborů činil 30 %.9 Při tvorbě ŠVP se vycházelo z RVP, kde rámcové rozvrţení obsahu vzdělávání nastínilo minimální počet vyučovacích hodin všeobecných i odborných předmětů za celou dobu vzdělávání jako závazné. Odborný výcvik je hlavním odborným předmětem v učebních oborech a je nedílnou součástí vzdělávání. Vyučovací jednotkou v denní formě vzdělávání je vyučovací den a v 1. ročníku nesmí být delší neţ 6 vyučovacích hodin.10 Odborný výcvik spočívá v osvojování si základních dovedností, činností a návyků, zhotovování výrobků, ve výkonu sluţeb nebo výkonu prací, které mají materiální hodnotu.11 Je uskutečňován ve školách, školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických a právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřeli se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání.

__________ 7

Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické sluţbě Zákon č. 561/2004 Sb., (školský zákon) § 65 odst. 1 9 Standard středoškolského odborného vzdělávání č.j 34221/97-23, str. 9 10 Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávaní a vzdělávání v konzervatoři, § 13 odst. 2 11 Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, § 13 odst. 1 8

10

Odborný výcvik uskutečňovaný ve škole nebo školském zařízení (např. středisko praktického vyučování) vyučuje učitel odborného výcviku.12 Nejvyšší povolený počet ţáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku je stanoven zvláštním předpisem.13 Procvičování dovedností ţáků na pracovištích fyzických a právnických osob se provádí za vedení a dozoru pověřených zaměstnanců (instruktorů) této fyzické a právnické osoby. Instruktor vede současně nejvýše 6 ţáků.14 Na ţáky se při praktickém vyučování vztahují ustanovení Zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péče o zaměstnance a pracovní podmínky ţen a mladistvých a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.15 Mimo získaných vědomostí, návyků a zkušeností můţe přinášet odborný výcvik ţákům odměnu za produktivní práci. Ţákům středních škol poskytuje odměnu za produktivní činnost právnická osoba, která vykonává činnost školy, a to z prostředků získaných touto produktivní činností. Výši odměny stanoví ředitel školy podle rozsahu kvality produktivní činnosti. Pokud konají ţáci praktické vyučování u jiné osoby, poskytuje jim odměnu za produktivní činnost tato osoba. Za produktivní činnost se povaţuje činnost, která přináší příjem. Minimální výše měsíční odměny za produktivní činnost pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30 % minimální mzdy.16 Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v případě, ţe ţák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za produktivní činnost úměrně upraví.17 Právnická osoba zajištující činnost školy dále poskytuje ubytování v Domově mládeţe, výchovně vzdělávací činnost navazující na výchovně vzdělávací činnost středních škol a zajišťuje těmto ţákům stravování. Ţákům dojíţdějícím zabezpečuje pouze stravování. 18

1.2 Vývoj učňovského školství po roce 1989 Systém odborného vzdělávání v České republice prošel v první polovině devadesátých let zásadní proměnou. Impulsem byla radikální změna politického, sociálního, ekonomického prostředí, v němţ tento systém funguje. Obsah vzdělávání se adaptuje na nový, rychle probíhající vývoj ve struktuře zaměstnanosti. __________ 12

Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávaní a vzdělávání v konzervatoři, § 13 odst. 6 Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., (nahrazuje Nařízení vlády č. 689/2004) 14 Vyhláška č.13/2005 Sb., o středním vzdělávaní a vzdělávání v konzervatoři, § 13 odst. 6 15 Zákon č. 561/2004 Sb., (školský zákon) § 65 odst. 3 16 Zákon č. 561/2004 Sb., (školský zákon) § 122 odst. 1 17 Zákon č. 561/2004 Sb.,(školský zákon) § 122 odst. 1 18 Vyhláška č. 108/2005 Sb.,o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních 13

11

Zavedením nových druhů odborných škol a nových učebních a studijních oborů se rozšířila nabídka odborného vzdělávání o školy soukromé a církevní. Školy dostávají právní subjektivitu. Od školního roku 1989/1990 ve svém důsledku změn ve struktuře českého vzdělávacího systému se pochopitelně měnilo i rozloţení ţáků v jednotlivých stupních vzdělávací soustavy, v jednotlivých druzích a typech škol, coţ mělo vliv na učňovské školství. Z důvodu vzniku víceletých gymnázií se postupně od školního roku 1990/1991 část ţáků druhého stupně základní školy přesouvá do středních škol. Začátkem 90. let je ukončeno přijímání ţáků do 5letých, tzv. učebně studijních oborů, a ţákům se dává moţnost pokračovat ve studiu nástavbových oborů. Ve školních letech 1993/1994 – 1997/1998 byly součástí českého vzdělávacího systému experimentálně ověřované integrované školy (ISŠ), na kterých se vyučovaly jak obory SOŠ, tak SOU. Ve školním roce 1998/1999 se od tohoto experimentu upustilo a tyto školy byly převedeny pod SOŠ a SOU. V některých případech ještě určitou dobu ISŠ pokračovaly bez jakékoliv opory v našem

právním

řádu.

Určitým

zásahem

do

učňovského

školství,

a

to

i z pohledu ţáků na SOU, bylo převedení zřizovatelských kompetencí SOU zřizovaných Ministerstvem hospodářství na MŠMT k 1. 11. 1996.19 Od školního roku 1996/1997 byla zavedena povinná školní 9letá docházka na základních školách (5. ročník prvního stupně základních škol). V důsledku této změny přišly střední školy na období 3 aţ 4 let o jeden postupový ročník. V tomto roce na střední školy nenastoupili ţádní ţáci s výjimkou víceletých gymnázií. Počet přijímaných ţáků do učebních oborů byl také ovlivňován nárůstem škol a oborů nestátního sektoru. SOU se snaţila problémy přijímaných ţáků do učebních oborů zpomalit otevíráním nástavbového studia. V roce 2001/2002 byl doplněn chybějící postupný ročník nástavbového studia. Negativní dopad na učňovské školství způsobilo opatření MŠMT ve školním roce 1996/1997 ke sníţení počtu ţáků financovaných MŠMT. Rozhodnutí mělo opačný efekt a došlo ještě k vyššímu nárůstu tzv. státních učňů (ŠR 1997/1998 – 91 %).20 Následně počty ţáků na SOU postupně narůstaly a v roce 2001, kdy byla učiliště delimitována na kraje, byl zaznamenán pro školní rok 2001/2002 počet ţáků na SOU v denním studiu 185 000. Poslední převedenou skupinou byla SOU zemědělská, která byla převedena pod kraje od 1. 10. 2001. Mimo tříleté učební obory, tzv. H obory, zabezpečovaly SOU učební „obory učilišť“ J obory, které byly nabízeny ţákům základních škol, kteří ukončili základní školní docházku v niţším neţ 9. ročníku. __________ 19

Vývojová ročenka školství v České republice 1995/96 – 2004/05 Ţáci, , kteří se nepřipravují pro ţádnou organizaci a jejich vzdělávání je tedy plně hrazeno státem (v roce 1997/98 činil podíl těchto ţáků jiţ 91 % ţáků denního studia s maturitou a bez maturity). 20

12

Pro absolventy pomocných škol, později speciálních, byly nabízeny programy „odborných učilišť“, tzv. E obory, které byly součástí SOU a později i SOŠ, nebo mohou vystupovat jako samostatný právní subjekt.21 Vývoj odborného školství začátkem 90. let byl charakterizován nejen výrazným nárůstem počtu studijních a učebních oborů, různými zásahy do struktury vzdělávacího systému, ale i vznikem různých pedagogických dokumentů k existujícím

nebo novým

studijním

a učebním oborům. Tento jev byl přirozeným a logickým důsledkem situace, kdy na jedné straně došlo k výraznému uvolnění centrálně stanovované direktivní soustavy oborů, na druhé straně nedošlo ke změně koncepčních přístupů v oblasti vzdělávací politiky. Iniciativa škol a dalších institucí vedla v oblasti tvorby vzdělávacích programů k praktické realizaci transformace odborného vzdělávání, zůstává však stále značně neustálená a nedostatečně zformulovaná problematika struktury, koncepce a tvorby vzdělávacích programů, zejména z hlediska zajištění vyššího stupně jejich dynamičnosti, flexibility a moţnosti tvořivého rozvíjení při dodrţení potřebné úrovně, míry stability a srovnatelnosti vzdělání. Vzhledem ke značné různorodosti a velké četnosti vzdělávacích programů (soubor učebních dokumentů) bylo povaţováno za nejvhodnější vymezení standardu odborného vzdělávání formou stanovení vzdělávacích cílů a obsahových okruhů společných pro podstatně větší celky neţ jsou jednotlivé obory, případně i jejich skupiny. Předkládané řešení bylo orientováno na stanovení poţadavků státu, především na všeobecné vzdělávání, klíčové dovednosti a základní odborné vzdělávání. Přitom nejsou vymezovány poţadavky státu vztahující se ke konkrétní výstupní kvalifikaci pro jednotlivá povolání či obory. Zde se předpokládá uplatňování vlivu sféry práce, ať jiţ formou participace při tvorbě návrhů jednotlivých vzdělávacích programů, nebo zejména u výstupů poskytujících výuční list, uplatněním profesních standardů. Poţadavky státu jako reprezentanta občanské společnosti na jednotlivé stupně vzdělání formulované v základním kurikulu středoškolského odborného vzdělávání jsou publikovány v ,,Standardu středoškolského odborného vzdělávání“, který schválilo MŠMT ČR s platností od 1. 1. 1998. Mají tedy garantovat široký základ vzdělání, který je předpokladem pro další celoţivotní vzdělávání a především pro mobilitu absolventů.22 MŠMT jiţ koncem roku 1994 vydalo dokument ,,Kvalita a odpovědnost“, ve kterém předloţilo veřejnosti záměry při rozvoji vzdělávání soustavy ČR. Jedním z úkolů bylo zabezpečit dostatečný počet míst ve SŠ pro tehdy vrcholící populační vlnu sedmdesátých let. __________ 21

Pokud hovoříme o SOU, rozumíme tím SOU a U (učiliště jsou velmi často zřizována v rámci jednoho ředitelství se středním odborným učilištěm a údaje jsou vykazovány na jednom společném výkaze). 22 Standard středoškolského odborného vzdělávání č.j. 34221/97-23 s platností od 1. ledna 1998

13

Od roku 1997 začíná dlouhé období poklesu populační křivky. Na tuto situaci MŠMT reagovalo

optimalizací

sítě

SŠ

a

byl

vydán

příkaz

ministra

školství,

mládeţe

a tělovýchovy ČR - Program optimalizace sítě SŠ,VOŠ a školských zařízení.23 V souladu s proměnami společnosti a reformou veřejné správy v ČR dochází z hlediska vzdělávací politiky ke vzniku ,,Národního programu rozvoje vzdělávání ČR“ na základě usnesení vlády ČR, která v něm v návaznosti na programové prohlášení z července 1998 schválila hlavní cíle vzdělávací politiky.24 Přijaté cíle se staly východiskem ,,Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR“ zveřejněné MŠMT ze dne 13. května 1999. MŠMT se touto koncepcí přihlásilo k zásadě, ţe rozvoj školství a všech dalších vzdělávacích institucí a aktivit podílejících se na uskutečnění národní vzdělanosti se má v budoucnosti vyvozovat z obecně přijatého rámce vzdělávací politiky a jasně vymezených střednědobých a dlouhodobých záměrů, které byly veřejně vyhlášeny v podobě závazného vládního dokumentu, tzv. Bílé knihy, jak jsou obdobné texty strategického charakteru v některých zemích označovány.25 Česká Bílá kniha byla pojata jako systémový projekt, kumulující myšlenková východiska, obecné záměry a rozvojové programy, které mají být směrodatné pro rozvoj vzdělávací soustavy ve střednědobém horizontu. Je současně otevřeným dokumentem, který by měl být kriticky zkoumán a v souladu se změnami společenské situace revidován a obnovován. Tento dokument na základě odborných analýz a veřejné diskuse byl schválen na zasedání vlády ČR 7. února 2001 pod číslem 113. Je základním strategickým dokumentem vzdělávací soustavy ČR. Realizace tohoto dokumentu se děje prostřednictvím ,,Dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy“ na úrovni usnesení vlády ČR. První záměr byl schválen vládou 17. dubna 2002 a druhý 9. března 2005. Šlo o strategický dokument státu, který jednak analyzuje momentální stav ve školství, ale hlavně stanoví hlavní principy vzdělávací politiky na několik let dopředu, časovým horizontem je rok 2005, v některých částech aţ rok 2010. Úlohou centra bylo především stanovit strategické cíle a hlavní principy, definovat pravidla hry, vytvářet odpovídající podmínky, zaloţit mechanismy nepřímého řízení, monitorovat procesy, vybudovat komplexní systém evoluce na všech úrovních tak, aby byla zajištěna odpovídající úroveň vzdělávání.

__________ 23

Příkaz MŠMT k optimalizaci sítě středních škol č. 4/1997, č.j. 15794/97-7 Národní program rozvoje vzdělávání ČR ,Bílá kniha – usnesení vlády ČR č. 277 ze dne 7. dubna 1999 25 Tzv. Bílá kniha. Koncepční dokument, ve kterém je formulována vize rozvoje českého školství s cílovými daty pro změnu v letech 2005 aţ 2010 24

14

Důleţitým pomocníkem a korektivem záměrů MŠMT je ústřední orgán jmenovaný vládou - Národní rada pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Tento meziresortní poradní sbor reprezentující českou občanskou společnost spolupracuje s MŠMT, MSPV a dalšími resorty, je do značné míry nezávislý. Rada musí být zárukou spolupráce MŠMT s jinými resorty. Reforma umoţnila MŠMT oprostit se od většiny operativních činností a moderně definovat a realizovat klíčovou úlohu centra v nových podmínkách, zejména při plnění koordinačních, regulačních a distribučních aktivit. Jeho hlavní funkcí by mělo být vytváření výše uvedených koncepcí vzdělávací soustavy, kurikulární politiky a zajišťování kvality vzdělávání, politické působení, řízení, financování, legislativa a rozvoj lidských zdrojů v celém systému vzdělávání. Pokud se týká niţšího článku řízení v regionálním školství, tj. krajských zastupitelstev, potaţmo odborů školství, mládeţe a tělovýchovy jednotlivých krajů, se stanovují práva a povinnosti v oblasti vzdělávání s oporou školského zákona. Vzdělávání v krajích vychází podobně jako u MŠMT z dlouhodobých záměrů zpracovaných v návaznosti na záměry MŠMT. První záměry kraje zpracovaly v roce 2002. S reformou veřejné správy a s ní spojenou decentralizací vnímají mnozí pracovníci školství jako proces, který vytváří problémy v politickém, právním, ekonomickém i sociálním prostředí. Odtud pramení nejistota odmítání a pochybností. Největší problém vidím v politické garnituře, odkud vychází nejvíce negativních reakcí, ať se to týkalo převodů kompetencí na kraj, a to hlavně z hlediska financování, tj. přímých nákladů, přijímacího řízení, spuštění státní maturity a nového modelu závěrečných zkoušek, vzdělávacích programů atd. Většinou nejde o snahu něco řešit a zlepšit, ale o politický boj. Nejen politikové, ale všichni zainteresovaní si musí uvědomit, ţe nová situace nepřináší jen rizika, ale zejména nové šance. V tomto případě nabízí moţnosti vyuţít decentralizace k aktivizaci zastupitelských orgánů a sociálních partnerů na všech stupních jejich účasti na postupném řešení dlouhodobých problémů v oblasti řízení a financování školství i mimoškolních forem vzdělávání, a tím přispívat ke zvyšování výkonnosti celého systému a kvality vzdělávání. Velkou změnou, která ve školství, a to nejen ve středním školství nastala, bylo přijetí zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon) od 1. 1. 2005. Zákon nahradil z pohledu středních škol tři dřívější zákony – zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol, dále zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních a zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

15

Tento zákon vychází z Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice z roku 2001 (tzv. Bílé knihy), z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky z roku 2002, z Programového prohlášení vlády České republiky z června 2002, z mezinárodních smluv (např. Úmluva o právech dítěte, úmluva o právech národnostních menšin apod.), ze závazných předpisů Evropské unie a dalších předpisů. Jeho účelem je především nahradit a sjednotit roztříštěnou a nedostatečnou právní úpravu v oblasti školství tak, aby byl komplexní právní normou, která postihuje oblast regionálního školství od předškolního vzdělávání přes základní, střední, aţ po vyšší odborné vzdělávání, včetně zájmového, základního uměleckého a jazykového. Na základě tohoto zákona bylo pro střední školství vydáno několik podzákonných norem, od přijímání ţáků ke vzdělávání, přes střední vzdělání aţ po ukončování studia ve středních školách. Nový školský zákon otevřel prostor pro další transformaci vzdělávací soustavy, cílů a obsahů vzdělávání (kurikula) a její realizace ve školní praxi. Zavedl novou soustavu vzdělávacích programů, vytvořil rámec pro posílení kompetence škol a umoţnil jim ovlivňovat prostřednictvím vlastních školních vzdělávacích programů cíle, obsah a výsledky vzdělávání. Stanovil také nové základní obecné cíle vzdělávací politiky a zásady vzdělávání v předškolních, základních, středních, vyšších odborných a jiných školách a ve školských zařízeních. Kurikulární reforma znamená především změnu priorit ve vzdělávání ve smyslu většího zaměření na osobní rozvoj ţáků a osvojování klíčových kompetencí, na přípravu ţáků ke smysluplnému osobnímu ţivotu, zlepšení jejich uplatnitelnosti na pracovním trhu a ve společnosti, na přípravu k celoţivotnímu učení. Proto důleţitým cílem je zvládnutí dovedností učit se, získávat, zpracovávat a vyuţívat informace a pouţívat získané vědomosti pro řešení různých pracovních a ţivotních situací, problémů a úkolů. Vzdělávání by mělo umoţnit kaţdému rovný přístup ke vzdělání a dosaţení výsledků učení odpovídajících jeho individuálním schopnostem. Školský zákon také deklaruje moţnost kaţdého člověka celoţivotně se vzdělávat a jeho spoluodpovědnost za své vzdělávání. Pro odborné školství je důleţitým cílem kurikulární reformy posílení vazby se světem práce a výzkumem a rozvíjení ducha podnikání. Mezi prostředky, které mají zajistit dosaţení stanovených cílů, mají zásadní postavení vzdělávací programy.

16

V souladu se školským zákonem se vzdělávací programy tvořily na dvou úrovních: - na státní úrovni byly vytvářeny Národní programy vzdělávání a rámcové vzdělávací programy ( RVP)26 - na regionální úrovni se jedná o školní vzdělávací programy (ŠVP). 27 Rámcové vzdělávací programy jsou pedagogické dokumenty s celostátní působností, které stanovují cíle vzdělávání a vzdělávací obsahy – učivo nezbytné pro jejich dosaţení, pravidla pro tvorbu ŠVP a základní podmínky výuky. Intenzivní pozornost je jim věnována od roku 2001. Jsou základním východiskem pro tvorbu ŠVP. ŠVP je pedagogický dokument, podle kterého se bude vyučovat a zajišťovat výchova a vzdělávání ţáků v konkrétní škole a oboru. Je zpracován tak, aby zohlednil místní podmínky a potřeby vzdělávání ţáků včetně potřeb regionálního trhu práce. Pro kaţdý obor vzniká samostatný RVP a zároveň se redukuje původních 800 oborů na cca 275 šířeji koncipovaných oborů.28 První vlna RVP byla schválena a zahájena v červnu 2007, začala vydáním RVP a končí 4. vlnou, která byla schválena a vydána v dubnu 2010. Školy musí začít vyučovat podle ŠVP nejpozději do dvou let od vydání RVP, tzn., ţe všechny střední školy budou vyučovat podle ŠVP nejpozději od 1. září 2012. V roce 2011 by měly být MŠMT dopracovány standardy vzdělávání pro jednotlivé stupně SŠ. Přestoţe se školský zákon zmiňuje o celoţivotním vzdělávání jako moţnosti vzdělávat se po celou dobu ţivota při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělání, přesto vláda rozhodla z důvodu rozsáhlosti tohoto tématu o vzniku samostatného zákona č. 179/2006 Sb., který řeší problematiku celoţivotního vzdělávání.29 Zákon je koncipován tak, ţe výrazně otevírá prostor pro vzájemnou prostupnost vzdělávání ,,počátečního“ se vzděláním ,,celoţivotním“. Svět práce se rychleji proměňuje. Objem vědomostí se stále rozšiřuje, zároveň však rychleji zastarávají. Oba paralelně probíhající procesy kladou na ţáky větší poţadavky. Všeobecné vzdělání, odborné znalosti a profesní příprava jsou nejdůleţitější základy pro jednání v kaţdodenní praxi. I tak není jednotlivec schopen obsáhnout v úplnosti celý obor. Musí své znalosti a dovednosti celoţivotním učením aktualizovat a doplňovat. Potřebuje další kvalifikace, které daleko přesahují čistě odborné znalosti, tzv. klíčové kvalifikace. __________ 26

Rámcové vzdělávací programy pro odborné školy jsou proto připravovány postupně v Národním ústavu odborného vzdělávání a jejich schvalování probíhá v několika fázích. První skupina rámcových vzdělávacích programů byla schválena v červnu 2007 pro 63 oborů vzdělávání, v květnu 2008 pro 82 oborů vzdělávání, v květnu 2009 pro 82 oborů vzdělávání, v poslední, 4. etapě bylo vydáno 49 RVP pro obory odborného vzdělávání a dva RVP pro praktickou školu. 27 NÚOV Praha 2007 - Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU 28 NÚOV - Rámcové vzdělávací programy. Dostupné na www: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy 29 Zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání a změně některých zákonů

17

Reforma byla doprovázena řadou dalších změn a opatření, k nimţ především patří: Nová soustava oborů vzdělání Tvorba rámcových vzdělávacích programů je spjata především s novou soustavou oborů vzdělání, protoţe RVP jsou vytvářeny pro konkrétní obory vzdělání. Cílem je, aby nová soustava oborů byla těsněji propojena s trhem práce a připravenou Národní soustavou kvalifikací, aby byla jednodušší a přehlednější, odstranila duplicity oborů lišících se pouze označením. V roce 2003 byla provedena revize stávající soustavy oborů vzdělání a byl připraven návrh soustavy nové, který sníţil dosavadní počet oborů. Připravený návrh se po schválení MŠMT stal východiskem pro tvorbu RVP. Postupně se však ukázalo, ţe v řadě případů bude moţné nebo vhodné navrţenou širokou profilaci oborů dále prohloubit. To ve svém důsledku vedlo ještě k většímu sníţení počtu oborů vzdělání. Konečný počet oborů byl stanoven v novém nařízení vlády č. 211/2010 Sb., platném od 31. 8. 2010, které nahrazuje původní nařízení vlády č. 689/2004 Sb., bylo výsledkem konsensu mezi sférou vzdělávání a trhem práce.30 Vláda tímto nařízením stanovuje soustavu oborů vzdělání, podmínky zdravotní způsobilosti uchazečů o vzdělání, návaznost učebních oborů na nástavbové studium a počty ţáků ve skupině na jednoho učitele odborné výchovy (UOV). Současně zohledňuje změny v soustavě oborů vzdělání vyvolané realizací čtvrté, závěrečné etapy kurikulární reformy vzdělávací soustavy. Vytvoření nástrojů pro ověřování a hodnocení výsledků vzdělávání Tvorba rámcových vzdělávacích programů a nové soustavy oborů vzdělání má úzkou vazbu na vytvoření a rozvoj Národní soustavy kvalifikací (NSK) jako prostředků propojení počátečního a dalšího vzdělávání a uznávání výsledků učení. NSK je vytvářena jako registr všech celostátně uznávaných kvalifikací, které budou průběţně aktualizovány podle poţadavků trhu světa práce. V souladu se zákonem č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, který nabyl účinnosti od 1. 9. 2007, je v rámci dalšího vzdělávání moţné ověřovat znalosti a dovednosti

získané v průběhu ţivota neformální (získaného jinak neţ

ve škole) nebo informální cestou právě na základě stanovených a schválených dílčích kvalifikací. NSK je prostředím pro porovnání úrovní kvalifikací v ČR s úrovněmi evropského kvalifikačního rámce. Do celého procesu tvorby, projednávání a posuzování kvalifikačních a hodnotících standardů byli zapojeni sociální partneři (zástupci zaměstnavatelů, komor

apod.), kteří si

definují poţadavky na kvalifikace v konkrétních odvětví.

__________ 30

Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání

18

NSK obsahuje dva typy kvalifikací – úplná a dílčí a dva typy standardů – kvalifikační a hodnotící. K ověřování dílčích kvalifikací slouţí kritéria a způsoby hodnocení pro kaţdou kompetenci v hodnotícím standardu. Vývoj systémů vzdělávání dospělých, který by mohl aspoň částečně nahradit ubývající výkony středních škol, a to hlavně v učebních oborech dané sniţujícím se počtem ţáků, je pomalejší, neţ se očekával. Upozornil na to jiţ tradiční 17. seminář o celoţivotním vzdělávání, který se konal v polovině května 2010 v Kroměříţi. Seminář se nesl převáţně v pozitivním duchu, a to hlavně směrem k NÚOV, kde běţí projekty, jejichţ výsledkem je fungující Národní soustava kvalifikací, nebo fungování více neţ 300 center CŢV na středních školách. Projekty jsou provázány se zákonem o uznávání kvalifikací a tvoří propracovaný celek. Problém je v tom, ţe systém dílčích klasifikací funguje zatím omezeně, lidé mají o něj malý zájem. Z praxe také víme, ţe systém se zdá lidem zdlouhavý a drahý, moţná je to otázka času. Potíţ je také v samotných středních školách, které podle odhadů zatím vzdělávají 10 – 15 % dospělých. Většinu přetahují vzdělávací agentury, a právě z tohoto důvodu chystá MŠMT přesměrovat většinu finančních prostředků na další vzdělávání dospělých do škol. I tato výzva zazněla na zmíněném semináři směrem k představitelům ústředních orgánů ovlivňujících celoţivotní vzdělávání v praxi. Je třeba si uvědomit, ţe do vzdělávání dospělých v Česku nejvíc investují podniky a peníze z Evropských fondů tvoří menší část (cca 4 miliardy Kč). Nejsem si jist, ţe tato cesta je ta nejlepší. Přesto se jiţ chystá záměr projektu UNIV 3, naopak definitivně padl projekt PIVO (podpora individuálního vzdělávání občanů), jehoţ cílem bylo zhruba 800 000 zájemcům předat poukázky v hodnotě asi 5 000,- Kč na samovzdělávání, informační technologie, jazyky a apod. MŠMT chce přesunout tyto peníze do regionálního školství a tímto je částečně zachránit. Otázkou je, zdali přesun financí nebude určitým rizikem, ţe se peníze nakonec nevyčerpají. Pozornost se také věnuje vytvoření nového systému a nástrojů pro hodnocení výsledků vzdělávání - nového systému maturitních a závěrečných zkoušek. Pokud se týká státních maturitních zkoušek, tak vláda na návrh ministra školství J. Dobeše potvrzuje zahájení reformy maturitních zkoušek ve školním roce 2010/2011. Státní maturitu následně schválila Poslanecká sněmovna. Problém sice nastal dne 10. 12. 2010 v Senátu, ale opakovací kolo procesního schvalování zákona předpoklad naplnilo. Ministerstvo školství jiţ vydalo upravenou vyhlášku č. 177/2009 Sb. a její některé změny se ještě očekávají. Jednotná závěrečná zkouška se připravuje od roku 2004. Sjednocení závěrečných zkoušek je reakcí na současný nevyhovující stav, kdy si kaţdá škola můţe určit obsah i úroveň závěrečných zkoušek. Národní projekt – nová závěrečná zkouška (NZZ) řídí MŠMT a byl 19

zahájen 1. 4. 2009 a ukončen bude 31. 3. 2012 Národním ústavem odborného vzdělávání (NÚOV), který je garantem jednotlivých zadání a školám poskytuje metodickou podporu. Do projektu nová závěrečná zkouška se zapojilo jiţ 80 % škol s učebními obory (93 % s obory H – střední odborné vzdělání s výučním listem). Vláda se zaměstnavateli podporuje rozvoj středního odborného vzdělávání i formu jeho zakončení – jednotnou závěrečnou zkoušku. Jednou z posledních akcí, kterou uspořádal

NUOV k nové závěrečné zkoušce, byla

celostátní konference v rámci projektu ,,Nová závěrečná zkouška“ dne 8. 12. 2010 v Praze za přispění Evropského sociálního fondu (ESF).31 Z referátů a diskuse vyplynulo dokončení reformy závěrečné zkoušky a zavést ji do systému odborného vzdělávání do roku 2014. NÚOV má jiţ pro letošní školní rok připravena poprvé jednotná zadání závěrečných zkoušek pro všechny tříleté učební obory. I kdyţ nová závěrečná zkouška nemá 100 % podporu učilišť, a to hlavně z důvodu zbytečné unifikace, nebo poukazem na rozpory s cíli kurikulární reformy. NÚOV na to odpovídá tak, ţe princip jednotného zadání vycházel z podnětu škol a co se týče kurikulární reformy ztělesněné ŠVP, nevidí rozdíly ve školních vzdělávacích programech mezi školami výrazně nepřevyšující dřívějších 30 % volnosti v učebních osnovách. A kromě toho – to je asi to nejpodstatnější, tvůrci projektu předpokládají, ţe tento problém odstraní tzv. školní část závěrečné zkoušky, v níţ bude škola moci ověřit specifika daná školním kurikulem. V tomto případě je paralela se státní maturitou více neţ zřejmá. Těsnější propojení sféry vzdělávání a sféry práce K tomu dochází jednak prostřednictvím výše uvedených nástrojů, jednak podílem role sociálních partnerů, kteří budou moci ovlivňovat cíle a obsah vzdělávání nejen na národní úrovni, ale téţ na úrovni regionální (spolupráce škol se sociálními partnery při tvorbě ŠVP). Komplexnějším řešením problematiky odborného vzdělávání na středních školách ve vztahu k poţadavků trhu práce je ,,akční plán“ podpory odborného vzdělávání.32 Plán je vlastně ztělesněním důkazů, ţe odborné školství a uplatnění absolventů na trhu práce jsou vlastně spojené nádoby. Jako první vyhodnocení proběhlo 18. 2. 2010. Opatření vyplývající z tohoto plánu, která jsou v kompetenci MŠMT a dalších resortů a organizací (MPSV, Ministerstva spravedlnosti, Unie zaměstnavatelských svazů, HK, AK) se daří průběţně naplňovat hlavně změnou legislativy (školský zákon, vyhlášky).

__________ 31

Evropský sociální fond (ESF) je hlavním finančním nástrojem Evropské unie pro podporu zaměstnanosti v členských státech a také pro prosazování hospodářské a sociální soudrţnosti 32 MŠMT – akční plán podpory odborného vzdělávání – č.j. 21/146/2008-23 ze dne 16. 12. 2008

20

Z příkladů, co se jiţ například podařilo – zkrácené studium učebních oborů i pro vyučence, rozšíření počtu ţáků na jednoho instruktora (ze 3 na 6) atd. V širším měřítku se jedná o podporu dalšího vzdělávání – podpora a rozvoj center celoţivotního vzdělávání v krajích, naplňování projektu UNIV 2 v kraji , který byl spuštěn v srpnu 2009 a jsou do něj zapojeny desítky škol v jednotlivých krajích ČR. Systém vzdělávání dospělých by mohl aspoň částečně nahradit ubývající výkony středních škol a to hlavně učilišť. Na druhé straně faktem je, ţe právě ekonomická krize představuje pro dospělé ideální motivaci k dalšímu sebevzdělávání. Stále roste počet absolventů, kteří opustí střední školu nejenom s maturitním vysvědčením či výučním listem, ale navíc k tomuto dokumentu dostanou tzv. dodatek k osvědčení, který jim můţe pomoci najít práci v zahraničí, protoţe podrobně popisuje kvalifikaci svého drţitele. V těchto dnech se počet takto vydaných dokumentů, které jsou součástí portfolia Europasu, přiblíţil 75 000, a to jen v minulém školním roce a celkově jiţ 216 500 od počátku projektu. Europas je soubor dokumentů, které se uţ od roku 2005 pouţívají v celé Evropské unii a řadě dalších států. Díky jejich jednotné struktuře můţe člověk snadněji doloţit svou kvalifikaci i pracovní a studijní zkušenosti získané v zahraničí. To mu pomůţe, kdyţ bude chtít pokračovat ve studiu nebo hledat pracovní uplatnění. Bílá kniha jako strategický dokument státu v oblasti vzdělávání měl od samého začátku aţ po dnešní dobu hodně kritiků. V roce 2008 ministr školství pověřil pracovní tým, aby provedl zhodnocení dosavadního tohoto projektu v ,,Analýze naplnění cílů Bílé knihy“. Analýza byla cílena pouze na sektor předškolního, základního a středního vzdělávání. Ze shrnutí analýzy uvedu z mého pohledu jen to základní, coţ si myslím, ţe mluví za vše. Přes politické podmínky, které pro implantaci Bílé knihy nebyly příliš příznivé, kdy se za necelých 8 let od jejího přijetí v únoru 2001 vystřídalo šest ministrů, přesto období realizace bylo obdobím ekonomického růstu, prosperity a bezprecedentní podpory v podobě strukturálních fondů, které spolu dohromady vytvářely výjimečně příhodné podmínky pro realizaci jakýchkoli rozvojových a inovačních opatření. Ani za těchto podmínek se nepodařilo navýšit výdaje na vzdělání na plánovaných 6 % HDP. Pracovní tým konstatuje, ţe Bílá kniha z různých důvodů nesplnila očekávanou úlohu zastřešujícího dokumentu, ze kterého by vycházely další dokumenty, ale celkově však svoji kvalitou a myšlenkovým bohatstvím převyšuje mnohé z dalších podobných dokumentů u nás i v zahraničí. Většina stanovených cílů je vysoce relevantní a aktuální i dnes. Důvody proto, ţe jen málo z toho, co Bílá kniha předjímala, se skutečně zrealizovalo tak, jak bylo zamýšleno, je třeba hledat ne primárně v Bílé knize samotné, ale v podobě řízení v oblasti vzdělávání v České republice. 21

Dalšími důvody jsou přílišná rozmanitost a úroveň odborného přemýšlení, nepropojenost vzdělávací politiky s výzkumem v oblasti vzdělávání a nízká informovanost v odborných kruzích i široké veřejnosti o zajištění výzkumu a o příkladech dobré praxe u nás i v zahraničí. Analýza realizace opatření ukazuje, ţe řada z nich nebyla uskutečňována vůbec, některá byla realizována izolovaně a do značné míry formálně. Reformní záměry byly často pouze proklamovány. Pro realizované kroky platí, ţe nebyla sledována jejich úspěšnost v naplňování stanovených cílů ani monitorovány průběh a problémy při jejich realizaci. Výše uvedené nedostatky, které se projevily při realizaci doporučení Bílé knihy, jsou ovšem charakteristické pro celou vzdělávací politiku ČR v polistopadovém období. Klíčový problém pracovní tým shledává v absenci systému strategického řízení, který by stanovil jasnou vizi a s ní plynoucí cíle vzdělávací politiky, dokázal by pro ni získat podporu veřejnosti a v dostatečné míře by vytvářel podmínky pro jejich naplňování a sledování dopadů realizace jednotlivých opatření zamyšleným cílům.33 Od této analýzy do dneška se zatím nic nemění a ani změnit nemohlo, protoţe politické podmínky se opět nezměnily, nadále dochází ke střídání ministrů a naopak nás ještě postihla finanční a hospodářská krize. Přestoţe současný ministr Dobeš jiţ za krátkou dobu provedl několik opatření a zahájil odbornou diskusi o budoucí podobě vzdělávacích standardů, vyplývající hlavně z nelichotivých výsledků PISA 2009 pro patnáctileté a následné generálky státní maturitní zkoušky , která proběhla na sklonku loňského roku, jedná se o systémové opatření ke vzdělávání českých ţáků. Standardy budou přímo navazovat na očekávané výstupy RVP základního vzdělávání a budou konkrétně určovat jejich obsah. Cílem standardů je napomoci učitelům, školám, rodičům i ţákům při naplňování vzdělávacích cílů, při čemţ se stanou důleţitým podkladem pro tvorbu další vzdělávací koncepce.34 Na druhé straně, jak tvrdí profesor Rýdl, současný ministr víří emoce veřejnosti svými častými výpady na reformy vzdělávacího systému. Z těch, které se jiţ budou realizovat (novelou školského zákona), je např. odstranění povinného hodnocení školy, nepovinné školské rady apod. Uvádí, ţe je třeba chránit demokratické a autonomní prvky ve společnosti, která se teprve učí, znamená posilovat iniciativu a profesní odpovědnost aktérů vzdělávacích procesů. Jedná se o určité nepochopení a o co jsou tyto nápady odváţnější, o to se zdají být méně koncepčnější. Často se nejedná jen o nápady ministra školství, ale jeho poradců, o to více by měl jednotlivé návrhy vyhodnocovat vzhledem k budoucnosti a perspektivnosti rezortu.35 __________ 33

Analýza naplnění cílů Bílé knihy - č.j. 8769/2008 – K4 ze dne 30. 4. 2008 UN – č. 4/2011, odborné diskuse ke standardům, str. 4 35 UN – č. 44/2010, Rýdl.K - otevřený dopis ministrovi školství,mládeţe a tělovýchovy, str. 16 34

22

S výše uvedeným do úrovně dobrovolnosti silně nesouhlasí ,,Asociace profese učitelství“ (APU), která tvrdí, ţe to povede ke stagnaci škol, které kvalitativní posun nejvíce potřebují. Hodnotí to jako krok nekoncepční.36 Z těch větších, dlouhodobějších zásahů do školství ze strany ministra je sloučení školských ústavů (ze 7 na 2), zrušení 9. tříd základní školy apod. Pokud se týká zrušení 9. tříd základní školy, bylo by to silně nekoncepční a navíc v době, kdy se jiţ vyučuje podle ŠVP zpracovaných pro 9 tříd základní školy, ale to podstatné, proč by mělo dojít ke zrušení je hlavně v ušetřených miliardách. Myslím, ţe je to velmi krátkozraký pohled.37 Kdyţ se podíváme zpět, jak to vypadalo s docházkou do ZŠ od 2. světové války, tak došlo k několika změnám. Většinou to souviselo s ekonomickou situací a hlavně se napodoboval sovětský vzor. V roce 1990 byla novelou ŠZ povinná školní docházka zkrácena z 10 na 9 a současně prodlouţena základní škola na 9 let (v roce 1978 – desetiletá školní docházka, základní škola – 8 roků, 2 roky museli ţáci dokončovat na středních školách). Devátý ročník nebyl povinný a ţáci mohli odcházet na střední školy jiţ po 8. ročníku ZŠ. Počet ţáků v 9. ročníku postupně klesal, aţ zůstal tzv. ,,sběrný“ 9. ročník, shromaţďující převáţně ţáky s nezájmem o další studium. Situaci vyřešila novela školského zákona v roce 1995, která stanovila 9. ročník ZŠ povinný, současně vrátila prvnímu stupni pět ročníků.38 Dnešní zájem o zkrácení školní docházky nemůţeme vnímat jen z pohledu momentálního stavu ekonomiky státu, ale také z pohledu komplexnosti výuky, moţnosti srovnávání nejen s Evropou, ale s celým světem. Dřívější srovnávání bylo jednostranné. Kurikulární regulace školní edukace je ve dvou dimenzích: - v dimenzi času edukace - v určení toho, jak dlouho a v jakém období života se musí subjekt vzdělávat. - v dimenzi obsahu edukace - v určení toho, čemu se musí subjekt učit v prostředí školy. Dimenze času školní edukace se stala současné civilizaci významným faktorem sociálního a ekonomického rozvoje. Rozdíly existují v tom, kdy dítě vstupuje do instituce povinného vzdělávání. U nás a v některých evropských zemích ve věku 6 let, v Anglii ve věku 5 let, ve Skandinávii ve věku 7 let. Rozdílné je i to, jak dlouho v instituci povinného vzdělávání dítě setrvává. Porovnání čisté doby vyučování (počet hodin za povinnou školní docházku) je v evropských zemích různá (Řecko – 7 730 hodin, Dánsko – 9 450 hodin, Polsko – 10 019 hodin, Německo – Bavorsko 10 969 hodin, Česká republika – 7 557 hodin apod.).

__________ 36 37 38

UN – č. 4/2011 str. 22, stanovisko rady APU k novele ŠR Časopis Školství č. 33 ze dne 27. října 2010 Fr. Morkes – UN – č. 33/2010 – str. 1

23

Česká škola se na úrovni základního vzdělávání neřadí k zemím s časově nejrozsáhlejší edukací, spíše naopak. Existují i další porovnání časové dimenze, a to z pohledu věnování se domácím úkolům. Kurikulární obsah školní edukace se často kritizuje, ţe členění na jednotlivé předměty je nevhodné, vede k vytváření izolovaných, nepropojených znalostí u ţáků, ale většina vyspělých zemích sestavuje pro svá školní kurikula učební plány, jeţ jsou strukturovány na jednotlivé nebo integrované vyučovací předměty. Kurikulum české základní školy má ve srovnání se zahraničím jednu charakteristickou vlastnost, a to je silný důraz vyjádřený časovým rozsahem na mateřský jazyk. Dalo by se předpokládat, ţe vysoká dotace hodin se projeví ve výsledcích vzdělávání, ale není tomu tak, a znamená to, ţe vysoká dotace hodin nemusí vést vţdy k vysoké úrovni vzdělávacích výsledků ţáků. Česká kurikula se odlišují tím, ţe obsahují více jednotlivých předmětů a málo integrovaných předmětů.39 Otázku moţností zrušení 9. tříd základní školy jsem rozvedl z toho důvodu, ţe to má vliv na střední odborné školství a hlavně učňovské. Mimo výrazné změny v legislativě České republiky bych se nejvíce obával vstupu absolventů učilišť v 17 letech do provozních podmínek firem. Problém by určitě nastal u dnešní mládeţe v praktickém vyučování. Zda to, co bychom ušetřili na základní docházce, jestli bychom ve středním odborném školství neztratili dvakrát. Jednou v tom, ţe by došlo k navýšení počtu evidovaných uchazečů na úřadu práce a podruhé ve zklamání mladých lidí ze ţivota ještě v raném věku. Pokud se týká kritického hodnocení obsahu školní edukace základního školství, stejné, někdy ještě horší, je to ve středním odborném školství. Mohu jen potvrdit, ţe ani při tvorbě ŠVP nedocházelo k integraci jednotlivých a to hlavně odborných předmětů. Problém je i v tom, ţe si kaţdý vyučující často obhajuje své. Vynucená optimalizace středních škol je příleţitostí nejen k získávání potřebných finančních prostředků, ale i k nabuzení školské veřejnosti, k seriozní debatě o koncepci vzdělávacího systému. Tím, ţe k restrukturalizaci středního školství dochází v období další vlny demografického poklesu patnáctiletých, na jedné straně můţe mnohé transformační změny usnadnit, na druhé straně je třeba zváţit, čeho lze dosáhnout rychlou restrukturalizací s nezadbatelnými fixními a administrativními náklady a čeho pouhým sledováním demografického poklesu. Je třeba také zváţit, aby úsporami nedošlo k jistému přestřelení původních strukturálních cílů.40

__________ 39 40

MU Brno, Z 390 Školní pedagogika – pedagogika jako věda o učebních procesech D. Munich – demografická struktura v ČR 2005

24

1.3 Aktuální problémy učňovského školství Jestliţe se chceme zabývat současnými problémy učňovského školství, je třeba se zamyslet celkově nad polistopadovým vývojem a s tím spojenými problémy učňovského školství. Po listopadu 1989 se změnil systém odborného vzdělávání, kdy v přípravě na dělnická povolání byly prezentovány dva proudy – jeden byl prezentován bývalým Ministerstvem hospodářství ČR, který prosazoval specifické a autonomní postavení učňovského školství, tzn. duální systém, druhý proud vycházel z jednoty odborného vzdělávání, které postupně převzalo MŠMT. Přes opakované sliby vlády dlouho nebyla zpracována dlouhodobá koncepce učňovského školství. Snahy o zlepšení situace komplikovalo časté střídání zřizovatelů (např. Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo hospodářství, Ministerstvo obrany). Decentralizací veřejné zprávy nakonec od 1. 1. 2001 byly zřizovatelské funkce převedeny z MŠMT na kraje a tím došlo také ke změně finančních toků ve školství. Zásadní roli v učňovském školství sehrály změny způsobu financování. Nejprve byl zaveden systém tzv. normativního financování, který školám zajišťoval státní příspěvek v přímé vazbě na počty ţáků (výkonů ), délku studia a různou náročnost potřeby výdajů na vzdělávací program.41 Koncem 90. let byl však tento systém postupně deformován na systém nákladového financování, zejména pro celkový nedostatek finančních prostředků. Absence výše uvedené státní koncepce, demografický vývoj , nezájem ţáků o učební obory, ztráta prestiţe, nízká účast podniků a podnikatelů a v neposlední řadě hospodářská krize – to zdaleka nejsou všechny neduhy, které trápí dnešní učňovské školství. Recept na jeho záchranu se bude hledat velmi obtíţně. Pokud se týká demografického vývoje, má podle akčního plánu dopadnout nejhůře na učiliště. Pokud by se měla naplnit analýza Národního vzdělávacího fondu (NVF), ţe v roce 2014 zaplaví pracovní trh 59 % absolventů s univerzitním vzděláním, 30 % budou maturanti a jen 11 % budou absolventi s výučním listem, jde o silné varování, zda jiţ nebude pozdě hledat řešení. Myslím, ţe je reálné jen to první, tj. 59 %. V dokumentu ,,Nová rizika a nové příleţitosti – perspektivy středního školství“ autorů Kouckého a Kovařovice, je popisován nový jev v západní Evropě označovaný jako převzdělanost (OVEREDUKATION).42 Jde o nadbytečné vzdělání části populace. K obdobným závěrům docházejí poslední analýzy OECD.43 __________ 41

PĚLUCHA, J. Lidské zdroje pro 21. století.

Dostupný na WWW: http://www.trz.cz/TRZ/Prilohy.nsf/(viewPublic)/person2/$FILE/Pelucha_SUZ.doc 42

UN č. 24/2007 – č. 23- J. Koucký,J. Kovařovic – Nová rizika a nové příleţitosti. Perspektivy středního školství OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj), sdruţuje statistické informace o jednotlivých členských zemích včetně přistupujících zemí. 43

25

Podle nich se v členských zemích OECD podíl mladých lidí s nadbytečným vzděláním stále zvyšuje. Relativně niţší přitom zůstává v zemích s duálním systémem středního vzdělání (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Dánsko). Převzdělanost je doprovázena nespokojeností a frustrací mladých lidí, kteří jsou zklamáni, ţe jim dosaţené vzdělání nezajistilo očekávanou profesi a hlavně příjmy. Poučka o tom, ţe čím vyšší vzdělání, tím lepší uplatnitelnost, zdá se, neplatí absolutně. Naše odborné školství je zatíţeno tím, ţe často nekriticky přijímáme zahraniční zkušenosti a mluvíme o tom, ţe je potřeba zvýšit všeobecnou vzdělanost. České odborné školství bylo vţdy výjimečné

svým vysokým

stupněm

všeobecného

vzdělání.

Přesto

názory

odborníků

na všeobecné vzdělávání se často různí, spíše jde o interpretaci a nepochopení toho, co se od všeobecného vzdělávání v učňovském školství očekává. Musí jít o nezbytné vědomosti a dovednosti, řešení situací běţného občanského a pracovního ţivota. I kdyţ se demografický vývoj silně podepsal na problémech učňovského školství, přesto si myslím, ţe problém je hlavně v nezájmu mladých lidí o manuální práci, tzn. o učební obory. Je to současně také tím, ţe se ţáci bez problémů dostanou na střední školy, i kdyţ se tato situace, zdá se, poslední dobou začíná měnit. Důvodů je ale více a já vidím jednu z hlavních příčin v nezájmu mladých lidí o učňovské obory v dřívějším rozhodnutí Ministerstva školství, a to je v omezení pracovních činností na základních školách . Přesto, ţe byla ředitelům základních škol dána určitá volnost v rozhodování ohledně časové dotace v praktických činnostech, vzdělávací programy pro základní školy (ZŠ – č.j. 16847/96-20, Obecná škola č.j. 12035/97-20, Národní škola č.j. 15724/97-20) platné od školního roku 1998/1999 vedly k tomu, ţe došlo na většině základních škol k velkému omezení praktických činností jak v technické, tak pěstitelské oblasti. Hlavním tématem omezení těchto činností byla diskuse v tom smyslu, proč by výuku měli vykonávat ţáci, kteří přechází ze základních škol na gymnázia. Za několik let moţná stejní lidé budou říkat, ţe ţáci, kteří se z gymnázia, středních odborných škol neumístí na vysoké školy a těţce budou shánět práci, a nebude jich málo, se mohou podle školského zákona vyučit ve zkrácené době v učebních oborech. Nebudou jim tyto základy scházet? Pracovní výchovu na základních školách jsme jiţ pohřbili a na učilištích začínáme ve většině případů od začátku. Ţáci se pak často špatně rozhodují z hlediska nabídky učebních oborů, protoţe nemají ani představu, nejsou připraveni ani motivováni na výuku na SOU. Důvodem je také určitá absence povinností v domácím, společenském a mimoškolním prostředí.

26

U ţáků, kteří přecházejí do učebních oborů, můţeme pozorovat výkyvy v emocích spojené s kolísáním aktivační úrovně. Aktivitu střídá apatie a nechuť k jakékoliv činnosti, tedy i ke školní práci. Výsledkem často bývá útlum, kdy ţák nemá o nic zájem, o nic se nesnaţí. Takových ţáků přibývá a velmi často jejich chování vyústí ve vyhýbání se výuce a aţ v následné odchody ze vzdělání. Dnes jiţ často neplatí v učebních oborech ani to, ţe nestudijní typy ţáků mají lepší přístup k praktickému vyučování a naopak. Musíme si poloţit otázku, proč tomu tak je a proč to má stále stoupající charakter. Já to vidím, jak uţ bylo řečeno, hlavně v absenci povinností mladých lidí v domácím prostředí, ve společenském dění, o které ztrácí zájem, a následně se to promítá do plnění školních povinností. Hodně mladých lidí, ale i často také jejich rodičů, se z nově vzniklé demokracie snaţili převzít jen to vhodnější a prospěšnější pro sebe. Tak jako v jiných oblastech hospodářského a společenského ţivota se zdálo, ţe demokratizací společnosti půjde vše jen k lepšímu, nepřipouštěli jsme si, ţe se problémy dotknou takovou měrou rodiny a následně školy. Na druhé straně si musí všichni pedagogičtí pracovníci sami uvědomovat, ţe tito mladí lidé zvlášť citelně reagují na nesoulad přednášených poznaných skutečností ve výuce a v praxi. Často zjišťují, ţe v praxi vládne nepořádek, není dobrá pracovní morálka, nízká úroveň mezilidských vztahů, nespravedlnost ze strany vedoucích pracovníků a podobně. Silným a kladným vzorem těchto ţáků musí být samotní pedagogičtí pracovníci a prostředí školy. Učební obory ztrácely a ztrácí prestiţ z několika důvodů. V krátké minulosti, ale i dnes, jiţ ţáci nejsou ve většině učebních oborů hrdi na svůj obor, ale berou to zpravidla tak, ţe jim nic nezbývalo, neţ se do něj přihlásit, a nebo dokonce , ţe jim tuto cestu někdo nasměroval. Doby, kdy se hlásili do učebních oborů ţáci základních škol s vynikajícím a průměrným prospěchem, jsou jiţ dávno pryč. Ztráta prestiţe pramení také z menšího zájmu a ochoty firem ke spolupráci. Byla a je velmi diferencovaná a závisí zpravidla na její finanční síle. Z minulostí víme, ţe zájem firem o ţáky a jejich financování nebo ochota zajišťování praktického vyučování souvisí s růstem nebo pádem ekonomiky. Velmi závaţným problémem, který v posledních letech ovlivnil vývoj učňovského školství, bylo časté střídání ministrů a s tím spojeného aparátu MŠMT. V roce 2006 vyhlásilo MŠMT pod vedením Petry Buzkové program podpory všeobecného vzdělávání. Přestoţe Bílá kniha hovořila o 30 % podílu přijatých ţáků na gymnázia v roce 2010, MŠMT šlo ještě dále a navrhlo plných 35 %. Štěstím bylo, ţe se tento konfliktní program nerealizoval. Rok 2007 byl plný krizových scénářů a silných slov, ale podstatné pro učňovské školství bylo, ţe nic nepřinesl. Dokonce se debatovalo na téma zániku některých strojařských, stavebních a potravinářských 27

oborů. Podle statistiky NÚOV došlo v oborech středního vzdělávání s výučním listem po mnoha letech k mírnému poklesu. Rok 2008 byl pro učební obory průlomový. Došlo k mírnému nárůstu jejich podílu na 30,26 % a dochází k částečnému oţivení oborů strojařských, ale i stavebních, které byly v těţké krizi. V tomto období se zrychlil ekonomický růst, coţ mělo příznivý vliv na spolupráci s podniky, nezaměstnanost absolventů byla velmi nízká. Rozjíţděla se firemní stipendia a následně krajské studijní programy. Stipendia zabrala a díky následné světové hospodářské krizi, která se dotkla většiny domácích i zahraničních firem, dvojnásob. Kdyţ v roce 2009 dochází k mírnému nárůstu podílu učebních oborů na 31,09 % a zástupci průmyslových svazů a hospodářské komory tvrdili, ţe se krize řemesel a technických oborů nedotkne, přesto v této zkoušce nejméně obstáli strojaři. Ukázalo se, ţe strojní obory jsou na kondici ekonomiky velmi citlivé. Ještě hůře ale dopadly některé obory sklářské a stavební. Určitou dobrou zprávou bylo, ţe ve školním roce 2009/2010 poprvé od roku 2000 stoupl podíl přijatých ţáků pouze o 1 % , ale i to stojí za pozornost, protoţe se tak stalo v době, kdy nastartovala dlouhá éra demografického poklesu na středních školách. Výhodou pro učňovské obory byla jejich struktura a znamená to, ţe gymnázia byla naplněna jen z 85 %, coţ znamená asi 19 % ţáků, kteří prochází gymnaziálním vzděláním. Z praxe často slyšíme, ţe musí dojít k tzv. zevšeobecnění učňovského vzdělání s důrazem na schopnost číst s porozuměním, ochotu učit se, zodpovědnost, adaptabilitu a schopnost pracovat v týmu.44 Z toho plyne omezení přílišné specializace v učebních oborech a zvýšení flexibility absolventů. Je třeba si stále víceméně uvědomovat, a statistiky to naznačují, ţe při hospodářském poklesu budou absolventi škol stále více postiţení, a to hlavně proto, ţe jim schází zkušenosti z praxe. Je otázkou, zda státní zásahy a zásahy zřizovatelů do učebních oborů jsou tím nejlepším co ovlivňuje ţáky základních škol při jejich náboru. Tyto zásahy mimo jiné zpochybňuje i Ing. Jiří Vojtěch, který se dlouhodobě zabývá v Národním ústavu odborného vzdělávání otázkou nezaměstnanosti.45 Poptávku po studiu většinou nemotivuje zájem uchazeče o studium učebního oboru, ale peníze, coţ nemusí být tím nejlepším předpokladem. Navíc školy, které nemají preferované učební obory, si právem stěţují na nerovná pravidla při náboru ţáků. Nicméně stipendia jsou realitou, a to nejen u nás, ale i jinde v Evropě, a zatím sehrávají spíše pozitivní roli. Věřím, ţe spíš neţ stipendia naplní učební obory nesystémová opatření, jako budou nastíněné přijímací zkoušky na střední školy, regulace všeobecně zaměřených studijních oborů apod.

__________ 44 45

EDUin, tisková zpráva č. 100629 ze dne 24. 6. 2010 NÚOV 2010, J.Vojtěch – Situace absolventů na trhu práce se zhoršuje

28

Je třeba preferovat takové učební obory, které mají širší rámec a jejich absolventi jsou schopni dalšího vzdělávání. Průběh posledních let naopak potvrzuje, ţe nelze přizpůsobovat vzdělávací nabídku a směřovat ţáky základních škol do konkrétních oborů jen na základě aktuálních potřeb trhu práce. Ty se mohou totiţ velmi silně měnit. Uvedu jen jeden příklad – na začátku 21. století, kdy byl v České republice nedostatek řidičů. Školy ve spolupráci s MŠMT a jinými institucemi (svazem dopravců atd.) hledaly formy studia od učebních oborů přes nástavbové studium aţ po studium ve zkrácené formě, jak co nejrychleji vyprodukovat řidiče. Přišla hospodářská krize a řidičů byl nadbytek, dnes jsou opět ţádoucí. V souvislosti s tím upadají i tyto nově vzniklé učební obory. V dnešní době mluvíme o nedostatku kominíků, potravinářů, malířů, strojařů apod. Za několik let to mohou být obory jiné. Co se týká perspektivy vybraných oborů, je to věc různých pohledů. A pokud se týká financování učňovského školství a podpory oborů, můj názor je takový, ţe financovat obory musí firmy, ne MŠMT ani zřizovatel. I kdyţ současná finanční a hospodářská krize má negativní dopady na spolupráci podniků a sféry školství a vzdělávání, přesto i v tomto případě musí jít o zákon nabídky a poptávky. Aţ mladí lidé uvidí, ţe v nedostatkových oborech jsou podstatně vyšší mzdy, bude jejich pohled na výběr učebních oborů jiný. Školy si musí také uvědomit, ţe v dnešní době, ale i v budoucnu, bude jedna profesní kariéra nemyslitelná. Podle aktuálního stavu ve školství nevěřím, ţe se naplní některý z katastrofických scénářů z pohledu nedostatku ţáků v učňovském školství. Podle statistiky je dnes v učňovském školství 32 % podílu ţáků těch, kteří jsou nově přijímáni ze základního vzdělávání. Tím, ţe se jiţ letos bude konat státní maturitní zkouška a od příštího školního roku přibude k povinnosti středních škol konat přijímací zkoušky, pravděpodobně dojde ještě k vyššímu nárůstu ţáků v učebních oborech. Jak uvedl ředitel Národního ústavu odborného vzdělávání, z hlediska budoucích potřeb je na učilištích ţáků ještě mnoho. Podle mezinárodních srovnání jen tři země z těch vyspělých mají více ţáků v učebních oborech. Ostatní méně, a přesto jejich ekonomiky fungují.46 V dnešní době není tak podstatné, kolik ţáků je na učilištích, ale kolik je jich schopno nastoupit po vyučení do praxe. A tam je hlavní problém úrazu. Při optimalizaci středních škol s učilišti docházelo často k rušení učebních oborů OU a U. Tím se zrušila prostupnost školy a do H oborů se dostávají ţáci z bývalých speciálních škol (dnes základních škol) a ţáci s nedokončenou základní docházkou v 9. třídě základní školy. V prvé řadě ubliţujeme ţákům, kteří mají zájem o zvolený učební obor, ale současně i těm, kteří na něj nestačí a jsou zpravidla

__________ 46

EDUin, tisková zpráva č. 100629 ze dne 24. 6. 2010

29

problémoví také z pohledu chování. Pak často čteme, jak vrátit kázeň do škol, jak učňovské školství pomalu vymírá, jak probudit učňovské školství, ale málo si přiznáváme vlastní vinu. S výše uvedeným přímo souvisí, a to hlavně u menších středních škol, absence kompletního školního poradenského pracoviště. Přesto, ţe se projekt VIP kariéra (vzdělávání, informace, poradenství) rozjíţděl jiţ v roce 2005, minimum středních škol má kompletní poradenské pracoviště, které je plně součástí školy, a to i přesto, ţe projekt VIP 2 dořešil hlavně odměňování odborných pracovníků poradenského pracoviště. 47 Na většině škol zůstala práce na výchovném poradci, školním metodikovi prevence a třídních učitelích. Školní psycholog a školní speciální pedagog zpravidla schází. Časté problémy v chování ţáků ve výuce zpravidla bývají spojovány také s vysokou absencí ve výuce. Výsledkem těchto ţáků je malý zájem o výuku s následkem neúspěchu ve výuce, nezájmem o obor a aţ častými odchody ze vzdělávání. Pak se divíme, ţe rodiče ţáků s průměrným prospěchem nechtějí dát své dítě na učiliště, nebo je povaţují aţ za tu poslední volbu. Mají i obavu z toho, ţe se jejich dítě dostane do špatné společnosti. Kvalitě praktického vyučování a hlavně návyků na pracovní podmínky ţáků neprospěla ani pracovní doba ţáků, která vyplynula ze Zákoníku práce platného od 1. 1. 2007. Neţ došlo ke změně tohoto zákona a změně učebních osnov od 1. 9. 2008, mohli ţáci všech ročníků pracovat jen 30 hodin týdně. 48 Dnes se jiţ jedná u 2. aţ 4. ročníků o 40 hodinové pracovní době, tak, aby byla přizpůsobená pracovní době zaměstnanců na pracovištích. Jestliţe chceme, aby v budoucnu přicházeli ţáci ze základních škol na učiliště hlavně s lepším prospěchem a zájmem o obor, nesmí být základní školy tlačeny k takovým hodnocením, jako je například hodnocení úspěšnosti základních škol podle toho, kolik se jejich ţáků dostane na gymnázium.

1.3.1 Materiální a personální vybavení škol Uvedené podmínky jsou nejen ve středním odborném školství, ale hlavně v učňovském školství základním parametrem kvality výuky, ale také mají velký vliv na uplatnitelnost absolventů na trhu práce. V oblasti materiální bych nechtěl citovat pouze ze zpráv České školní inspekce, jak vypadá učňovské školství po dvaceti letech. Často slyšíme z názoru veřejnosti, pedagogických pracovníků, ale hlavně z oblasti praktické výuky, i samotných ţáků, ţe vybavení učilišť často odpovídá úrovni 70. aţ 80. let, a ţe zařízení jsou z dob, kdy byla __________ 47 48

UN, str. 14 – č. 45/2011 – Zralosti školského poradenského pracoviště Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce , § 79 – odst. 2d

30

učiliště řízeny jednotlivými ministerstvy. Zde nese vinu jak MŠMT, ale i zřizovatelé středních škol právě z pohledu podfinancování odborného školství. Nedostatek finančních prostředků byl jedním z opatření posledních let v oblasti nastavení středního školství směrem ke gymnaziálnímu a ostatnímu střednímu vzdělávání, které je z pohledu financování podstatně jednodušší. Demografický pokles totiţ současně vytváří příleţitost k současným úsporám. Myslím, ţe ani ředitelé škol, ale ani zřizovatelé neřešili nejlépe správu majetku a tím se současně nedostávalo prostředků na materiální vybavení středního odborného školství. Tím chci říci, ţe se málo hledaly rezervy. I v tomto smyslu schází koncepce. Ţe byla optimalizace středních škol často politizována, se ukázalo po změnách politické reprezentace na krajích v roce 2008. Kraje se pokusily na základě dlouhodobých záměrů přistupovat k optimalizaci, ale bezúspěšně (např. Pardubický, Liberecký atd.) 49 Věřím, ţe v této době, kdy je shoda napříč politickým spektrem, a hlavně v době, kdy dochází k nejvyššímu propadu počtu patnáctiletých, kteří přijdou na střední školy, se to postupně podaří.50 Optimalizace sítě středních škol je šancí, jak lépe vyuţít, soustředit a zkvalitnit právě materiální podmínky odborného školství. Ať se jiţ týká modernizace ve vybavení, ale také soustředění stavebních investic. Ministr školství ihned po svém nástupu do funkce přišel s nápadem ideální školy. Nejedná se o ideální školu jako takovou, ale o projekt, který měl spočítat optimální náklady na síť škol pro jednotlivé zřizovatele. Stát prostřednictvím MŠMT musí stanovit jasné parametry, podle kterých budou stanoveny normativy. Tyto parametry budou definovány ve čtyřletém dlouhodobém záměru rozvoje vzdělávací soustavy. Tento záměr je jedna z mála moţností MŠMT, jak vzdělávací nabídku ovlivňovat. 51 Dnes opět zjišťujeme, ţe jen větší školy mohou zajistit lepší podmínky nejen na přeţití, ale na zlepšení podmínek vzdělávání. Jen větší školy s vyšším počtem ţáků, naplněností tříd mohou udrţet učební obory, ve kterých je málo ţáků, a jsou nutné k zachování a udrţení řemesel. Dnes také víme, ţe prioritou by měl být vznik polyfunkčních škol, které nabízí vzdělání alespoň dvou i více úrovní (např. obory M, H, E, případně L).52 Takové školy, které mají učební i studijní obory na více úrovních, mohou lépe vyuţívat materiální a personální vybavení. Navíc je mohou vyuţívat v doplňkové činnosti, od které často školy ustupují, protoţe je jednodušší o finanční prostředky ţádat zřizovatele, nebo je získat z realizace projektů.

__________ 49

UN č. 15/2010 Pardubický kraj D. Munich – Demografická struktura v ČR 51 UN č. 34/2011 str. 6 – Ideální škola 52 UN č. 4/2011 str.14 – Ústecký kraj čeká masivní optimalizace 50

31

Vynucenou optimalizací musí být také zachování komplexních škol, tj. škol s ubytováním a moţností mimoškolních činností a školního stravování. Výrazné úspory, které se získají optimalizací, vytváří příleţitost k soustředění prostředků nejen materiálních, tj. modernizace vybavení a soustředění stavebních investic, ale také mzdových prostředků. V dnešní době řada ředitelů škol a často pod tlakem pracovníků škol není nakloněna spolupráci s jinými školami a to nejen při vyuţívání majetku. Školy si spíše konkurují, ředitelé se logicky soustřeďují na řešení problémů své školy bez ohledu na okolní situaci. Není příliš velká ochota hledat společná řešení v materiální, ani personální oblasti. Zlepšení podmínek vzdělávání lze dosáhnout pouze jednoznačným, důsledným a systematickým přístupem k efektivitě zajišťování středoškolského odborného vzdělávání. Tedy účelným vyuţíváním budov, zařízení a lidského potenciálu, opuštěním málo vyuţívaných nemovitostí, zastaralého vybavení, relevantním sniţováním počtu zaměstnanců. Jednou z významných překáţek pro účelnější vynaloţení materiálních a personálních zdrojů je roztříštěnost středních škol, a to i např. na území jednoho města. Některé kraje (např. Vysočina) jiţ chystají soustředění příbuzných učebních oborů do jednotlivých měst právě z pohledu vyuţití výše uvedených zdrojů. Aby došlo k odpovídajícímu zvýšení kvality vzdělávací sluţby, musí být přijata odpovídající opatření tak, aby došlo k zvýšení efektivity vynaloţených prostředků. Pokud se týká personálního vybavení učilišť, je těsně propojeno, jak je výše uvedeno, s materiálními podmínkami. Učitelské povolání je odrazem doby společnosti a její vize budoucnosti. Učitel svým jednáním, znalostmi i osobností ovlivňuje mladou generaci v důleţitém procesu socializace. Učitelé předurčují svým kaţdodenním vlivem populaci budoucí společnosti. Učitelův vliv je tedy kardinální, má v rukou moţnost ovlivňovat budoucí generace. Tento vliv je stále podceňován, a to jak ve smyslu ekonomickém, tak filozoficko - společenském. Postmoderní společnost se vyznačuje nejistotou hodnot a ztrátou tradic, atmosféra doby je příliš rychlá, je příznačná neustálou změnou všech aspektů společnosti a jejich postojů k základním, morálním, etickým a hodnotovým systémům.53 V této společnosti se musí učitel v kaţdodenní činnosti orientovat. Ve sféře středního odborného vzdělávání a hlavně učilišť je personální zajištění sloţitější a to hlavně z pohledu skladby pedagogických pracovníků – učitel teoretického vyučování, učitel praktického vyučování a vychovatel. U všech tří kategorií jsou také různé předpoklady pro výkon funkce pedagogického pracovníka.

__________ 53

UN č. 28/2010 str. 15 , Neumanová,Fidrhelová – Profese učitele v době permanentní krize

32

Mimo tyto základní pedagogické a odborné předpoklady se očekává, ţe většina těchto pracovníků bude v budoucnu vybavena také odbornou kvalifikací pro vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Na kvalitu personálního vybavení škol má vliv MŠMT svými předpisy, ale hlavně ředitelé škol svými plány , vzděláváním pedagogických pracovníků. Ministr Dobeš zahájil svoje působení na MŠMT revoluční změnou v platech pedagogických pracovníků, která sniţuje vliv délky praxe.54 V podstatě se dá říci, ţe tato změna je prvním krokem k budování kariérního řádu pro pedagogické pracovníky. Změna systémů odměňování má také hodně kritiků a přináší řadu rizik. Kritiků hlavně z řad vedení škol, ţe to přinese nevraţivost do školských kolektivů a ze strany odborů, které dokonce tvrdí, ţe dochází k porušování zákoníku práce v tom smyslu, ţe jiţ neplatí za stejnou práci stejný plat.55 Jedná se hlavně o snahu rehabilitovat pedagogickou profesi a dát ji silnější pozici. Nemohu si ale odpustit kritiku v tom smyslu, ţe na jedné straně se řeší zvýšené odměňování hlavně pedagogických pracovníků s vysokoškolským vzděláním a diskutuje se o kariérním řádu a na druhé straně došlo k prodlouţení výjimky u pedagogických pracovníků z pohledu vzdělání, tzn., ţe pedagogičtí pracovníci, kteří nesplňovali předpoklad odborné kvalifikace, měli výjimku podle zákona o pedagogických pracovnících do 31. 12. 2009. Po provedené úpravě se tato doba prodlouţila o dalších 5 let, tj. do 31. 12. 2014.56 MŠMT při diskusích o prodlouţení této výjimky tvrdilo, ţe kdyby se změna neprovedla, došlo by ke kolapsu ve školství, a to hlavně v základním. Navíc došlo ještě ke zmírnění výjimky u délky věku. V době ekonomické krize, konkrétně na podzim roku 2009, výrazně narostl zájem učitelů o učitelskou profesi. Učitelé, kteří odešli do podnikatelské sféry, začínají brát učitelské povolání za stabilní a perspektivní. Podle agentury COMSERVIS.com na základě prosincového průzkumu v roce 2009 se uvádí, ţe 94 % respondentů středních škol zaznamenal narůst zájmu o práci ve školství.57 Velmi často a hlavně ve středním odborném školství se stává, ţe si pedagogičtí pracovníci jistí zaměstnání ještě druhým, zpravidla částečným pracovním poměrem. Z praxe je ale často vidět, ţe u některých pedagogických pracovníků není zájem o studium a někdy to platí i o vedení samotných škol, protoţe to souvisí s uvolňováním pedagogických pracovníků, přináší to organizační problémy ve výuce, ale i zvýšení přímých nákladů.

__________ 54

NV č. 381/2010 o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných sluţbách a správě – účinnost k 1. 1. 2011 časopis školství č. 34 z 3. 11. 2010 – navrhovaná změna systému odměňování přináší řadu rizik 56 zákon č. 563/2004 Sb., § 32 zákon o pedagogických pracovnících ve znění pozdějších předpisů 159/2010Sb. 57 UN č. 2/2010 str. 4 – Zájem o učitelské povolání 55

33

Je zase ale třeba přiznat, ţe v některých oborech si tito pedagogičtí pracovníci neměli moţnost doplnit vzdělání z důvodu neotevření jejich zaměření. Ani v 90. letech minulého století nebyly takové výjimky ze vzdělání přípustné. Navíc v době chystané optimalizace středního školství, a to hlavně z pohledu efektivity, se vytváří příleţitost k úsporám materiálním, mzdovým a samozřejmě ke sniţování počtu zaměstnanců, a to nejen provozních, ale i pedagogických. Z pohledu učňovského školství věřím z výše uvedených důvodů, ţe někteří čerství absolventi pedagogických fakult s aprobací pro střední školy, učitelé odborných předmětů i odborného výcviku, nebo ti, kteří mají smlouvy na dobu určitou (např. zástup za mateřskou dovolenou), nebudou mít ve středním odborném školství místo. Dalším problém, který zasahuje ve školách do materiální a personální oblasti, vidím ve změně školského zákona v té části, kdy MŠMT provede školám , které po třech po sobě jdoucích školních rocích nenaplní obor ţáky, dojde k výmazu oborů vzdělání.58 Jednak si myslím, ţe tři roky jsou krátká doba a ve světě je to často tak, ţe pokud se učební obor z různých důvodů neotvírá (nezájem ţáků, přebytek absolventů na trhu práce atd.), učitelé odborného výcviku a odborných předmětů jsou vysíláni mimo jiné na stáţe do firem a materiálně se obor připravuje na znovuotevření. Opětovné zařazení oborů do rejstříku škol bude problematické právě z výše uvedených důvodů, a to jak ze stránky materiální, tak personální. Na to, jak to ve skutečnosti bude, si budeme muset počkat. V praxi došlo zatím jen k prvnímu kroku a tím je výmaz oborů z rejstříku škol, to uţ některé učiliště zaţívají. U učebních oborů, o které ţáci ZŠ nejeví zájem nebo jsou obsazeny ţáky jen částečně, dochází k rezignaci učitelů (hlavně OV) a následnému odchodu. Ke stejnému problému dochází i z pohledu materiálního zajištění, protoţe se jedná o investici do nejistoty. U učebních oborů, kde dojde k výmazu, to bude podstatně horší. Z praxe víme, ţe kaţdý nový, nebo znovuotevřený obor vyţaduje určitou dobu, neţ se opětovně dostane do podvědomí ţáků, výchovných poradců a zákonných zástupců ţáků. Do takové nejistoty se těţko shání pedagogičtí pracovníci, a pokud se týká materiálního vybavení, je situace podobná. Je rozdíl učební obor z pohledu materiálního vybavení doplňovat, nebo nově zřizovat. To jiţ nemluvím o náleţitostech a posouzení ţádostí učebního oboru o zápis do rejstříku škol. Následně, kdyţ bude malý zájem ze strany ţáků základních škol o nově zřízený učební obor, tak jej z pohledu ţáků opět finančně podpoříme.

__________ 58

Zákon č. 561/2004 Sb (školský zákon )., § 150 odst. 1c

34

1.3.2 Spolupráce zákonných zástupců se školou Rodina musí vţdy zůstat nejzákladnější a nejúčinnější vzdělávací a výchovnou institucí. Dnešní rodina je v krizi, je taková, jaká je. Jestliţe uvádím, ţe dnešní rodina je v krizi, tak profesor J. Keller šel ve své knize ,,Nedomyšlená společnost“ ještě dál a říká, ţe jsme stát, který rozbil svůj základ. Ţe je rodina základem státu, ţe stát o ni všemocně pečuje, bez rodiny není zdravá společnost, to jsou jen hesla, která denně slyšíme a jen stěţí pochopíme, proč se nám právě v moderní společnosti doslova rozpadá před očima.59 Vzory, které přejímáme od některých států v oblasti hospodářského, společenského ţivota apod., jsme v případě rodiny zapomněli převzít. Jinak by se nemohlo stát, ţe čím vícekrát opustí člověk rodinu, tím zpravidla vyšší postavení v naší společnosti získává. Konečně viditelná a statisticky měřitelná hluboká krize rodiny je nejzávaţnějším faktorem stupňování naší všeobecné krize ve společnosti. Váţná situace dnešní rodiny má nejen morální újmy, ale také váţné ekonomické dopady, a to jak z pohledu porodnosti, kterou máme nejhorší v Evropě, jejich následků a s tím úzce související chování nezřídka rozmazlených jedináčků, a na druhé straně velká finanční zátěţ, která se týká vyšetřování, soudních procesů, aţ po ústavní péči těch méně vychovatelných. Psychologové řeší otázku času stráveného v rodinném ţivotě, kterého je dnes asi o 1/5 méně. V poslední době, hlavně v době krize, je třeba směrem k rodinám vzít v úvahu i objektivní příčiny, honba za prací, strach z její ztráty atd. Ve vyspělejších demokraciích, např. ve Velké Británii tráví rodiče s dětmi třikrát více času neţ před dvaceti pěti lety. Vzdělávací a výchovný vliv roste hlavně u muţů, a to aţ 10krát více. Naopak u matek jde spíše o pečlivost ve výchově. Podle výzkumu rodiče často motivuje přesvědčení, ţe mohou u dětí posilovat kulturní kapitál, který je povaţován za důleţitý prvek při sociálním uplatněním dítěte, zejména k dosaţení vyššího vzdělání, ale také celospolečenského přehledu. 60 Pravým opakem v nedávné, ale i dnešní době má hodně mladých rodin představu o tzv. ,,volné výchově“ svých potomků. Volná výchova nedělá mladé lidi jednoznačně zdravé, sebevědomé a sebejisté. Spíše se projevují svérázně, a pokud nejsou jejich potřeby naplňovány, je logické, ţe hledají jejich naplňování, uspokojování jinde a jinak. Z velké části se to děje náhradním způsobem a mnohdy asociálně. Tato výchova je v dnešní době o to horší, ţe se uskutečňuje v době vysokého technického pokroku – televize, internet, apod. Dospělí často nejednají správně, kdyţ nechápou, proč se mladí chovají nevhodně.

__________ 59 60

Keller, J. Nedomyšlená společnost – Stát, který rozbil svůj základ, str. 43 Učitelský zpravodaj č. 16/2009 z 1. 9. 2010, str. 2 – Roste vzdělávací a výchovný vliv rodičů

35

Mladí často říkají, ţe jim rodiče vůbec nerozumí. Pochopení usnadňuje výchovu. Moderním rodičům zpravidla schází porozumění, prostší rodiče to mají v tomto ohledu jednodušší. Mladým je třeba ukazovat hranice, nikoliv bariéry. Musíme je nejen chápat, ale i tak vést. Dostaví-li se nějaká určitá ţivotní nesnáze, hledá mladý člověk přirozeně oporu ve svém okolí. Podle toho, na koho se obrátí, můţe zhodnotit kvalitu našeho výchovného působení a vliv. Mladý člověk chce být hlavně svobodný a moderní výchova jim poskytuje zatím jen málo opory. Zde si musí rodina společně se školou uvědomit, co je to za skupinu osob, které máme na učilišťích . V adolescenci dochází pokračování budování vlastní identity, rozvíjí se sebehodnocení v oblasti schopností, ţivotních cílů, vztahů i citového zaměření. Mladí lidé hledají svůj statut, osvojují si role, které v tomto období odpovídají jejich zralosti. Vytvářejí si mravní zásady a normy, podle kterých regulují svoje postoje a chování. Mezi vývojové úkoly adolescentů mimo jiné patří výběr povolání a dosaţení sociálně zodpovědného chování. Tato závaţná rozhodnutí jsou ovlivněna hodnotovým systémem, preferovaným souborem hodnot, stabilizujícím se zpravidla v adolescenci. Podle hodnotové orientace se dá předpokládat určité chování a jednání. Mladý člověk si hodnotový systém postupně vypracovává a získává v rámci sociálního kontaktu. Mladá generace vţdy nepřijímá hodnoty svých rodičů a školy stereotypně, ale osvojuje si hodnoty blízké především jí. To vyvolává propastné rozdíly mezi generacemi. Dospívajícím se zdá, ţe všechny hodnoty jsou a mohou být individuální. Vidí často mnohem více odlišnosti a diference, neţ to, co lidi spojuje a sjednocuje. Snaha odlišovat se přivádí mladou generaci na zcestí. Často přijímá z hodnotového systému pouze to, co má reprodukční charakter. Zdůrazňuje převahu hodnot individuálních nad společenskými. Tito mladí lidé mají sklon přeceňovat hodnoty fyzické a fyziologické a podceňovat hodnoty kulturní a morální. Tradice a

řád

ztrácí

v mnoha

případech

platnost

a

chování

vykazuje

známky

sociální

nedisciplinovatelnosti. Nelze to obecně paušalizovat. Našim společným úkolem je tyto rozporuplné osobnosti přeladit a pomoci jim najít tu správnou cestu v dnešním ţivotě. Je důleţité nahradit deficit spotřebitelské techniky tvořivějšími zájmy a umět jim vysvětlit, ţe vzdělávání získávají pro sebe, pro svoji budoucnost. Podmínky výše uvedeného ţivota nás přivádí k tomu, abychom volili odlišné výchovné postupy. Často při horší spolupráci s rodinou se přistupuje u této skupiny ţáků i na kritizovanou návštěvu rodiny. Je smutné, ţe bychom v některých případech zákonného zástupce ani nepoznali. Dá se říct, ţe spolupráce s rodinou je v mnoha případech určitým bojem v řešení otázek školního ţivota. Kdyţ pominu

36

ekonomickou otázku a zamyslím se nad tím, coţ jsem jiţ uvedl, nad ţáky z neúplných a problémových rodin, tak se tito ţáci stávají rukojmími nezodpovědných dospělých jedinců. V této souvislosti si musíme zákonitě poloţit otázku, jak se bude vyvíjet budoucí česká rodina. Je otázkou, zda jsou vlády v budoucnu schopny na jedné straně podpořit rodinu nejen finančními pobídkami a jejím ozdravením, ale na druhé straně učinit tvrdá opatření vůči rodinám s asociálním chováním. Zatím jsme svědky toho, ţe se tak neděje. Základem kaţdého státu musí být zdravá rodina. Mladý člověk bez kvalitního zázemí své rodiny je jako dům se špatnými základy. Postupně praská a jeho stabilita je ohroţena. Jestli se nezasáhne, tak se rozpadne. Hodně ţáků v učebních oborech je takto ohroţeno. My dospělí si to často ani neuvědomujeme, jaké mají naši ţáci podmínky v rodině. Vycházíme zpravidla z pohledu harmonické rodiny. Z hlediska mého pohledu na rodinnou výchovu nemohu přijmout ani názory některých odborníků, kteří preferují tzv. ,,víkendovou výchovu“. Spíš bych řekl, ţe v některých podnikatelských kruzích se jedná o nutné zlo. Myslím si, ţe mladý člověk potřebuje nejen pravidelný dohled, ale hlavně rodinné zázemí. Taková výchova a nezájem rodiny často vyústí v to, ţe mladí lidé nepřijímají poţadavky a názory rodičů, ale velký výchovný vliv má parta, televize, internet a ostatní média. Ţáci přichází do výuky často ospalí, nepřipravení, unavení, coţ s sebou přináší nejen ztrátu motivace a nezájmu, ale pokud se týká praktické výuky, také bezpečnostní rizika. V samotné výuce často pouţívají mobilní telefony, přehrávače apod. Na připomínky pedagogických pracovníků reagují zpravidla podráţděně aţ arogantně. Neměli bychom zapomínat na to, ţe svět dospělých je pro mladé často nesrozumitelný a sloţitý. Ţáci v tomto věku potřebují naši pomoc. Musíme stále přemýšlet o tom, co jim v cestě za vzděláním pomáhá. Uvědomit si, ţe ţivot se skládá z maličkostí a ţe i ty jim často dokáţí zpříjemnit velmi náročné chvíle, ale také usnadnit, překonávat problémy, se kterými se ţáci ve škole i mimo školu a v rodině setkávají. Nesmíme podceňovat ţádné problémy ţáků, ale naopak vytvářet prostředí důvěry, spravedlnosti a podpořit vnitřní motivaci. Ţáci na SOU potřebují také velmi často pomoc z toho důvodu, ţe rovnováha jejich školního a osobního ţivota bývá často narušena. Bývají často spokojeni sami se sebou. A zde je třeba je povzbudit. Tito ţáci zpravidla nezaţili ţádný úspěch, pocit vítězství. V základní škole byli zpravidla méně úspěšní, někdy dokonce problémoví. S příchodem na SOU dochází k zrovnoprávnění, a to hlavně z pohledu vzdělávání. Přichází období, kdy mohou v novém kolektivu vyniknout nebo alespoň zvýšit zájem o vzdělávání. Kdyţ se ani toto nepodaří, jsou ještě další moţnosti - motivace v předmětech TV, odborný výcvik nebo v mimoškolní výchově apod. Ţáci si musí alespoň někde dokázat, ţe jsou dobří, šikovní, zruční, ţe o někdo jeví zájem, chtějí být pochváleni. V poslední době intenzivněji narušují spolupráci se zákonnými 37

zástupci a školou problémy spojené s jejich ţivotním stylem. Jiţ uvedené problémy spojené s novou technikou ve smyslu narušování výuky porušováním ţivotosprávy, konzumací alkoholu, kouřením a uţíváním drog, negativně ovlivňují také do značné míry psychiku těchto mladých lidí. Takový člověk trpí, je unavený, malátný, nemá zájem o dění kolem sebe. Výzkumy dokazují, ţe právě u těchto mladých lidí dochází k porušování přirozených biorytmů, poškozování organismu, ztráta soustředěnosti a současně i výkonnosti. Má potíţe s pamětí, dlouhodobější stresy vedou k duševním poruchám a depresi. Při jednání s nimi není jednoduché jim vysvětlit, jak je a hlavně bude důleţité starat se o své zdraví a ne si je vědomě poškozovat. Je dost zdravotních problémů, které nejen špatnou ţivotosprávou, ale hlavně celkovým

stylem

moderního

ţivota,

různými

nemocemi,

alergiemi,

přecitlivělostí

způsobují mladým lidem problémy, a to i v době, kdy došlo ke zlepšení zdravotní péče i její úrovně. Snad nám v nadcházející době pomohou v rámci reforem nové přístupy Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven, kde na jedné straně bude mít pacient více práv, ale na druhé straně více povinností a tzn., aby začal více rozhodovat o svém zdraví. Odpovědnost bude v tom, ţe pokud si bude člověk cíleně škodit, tak na to musí doplatit. Ti pacienti, kteří nebudou chodit na pravidelné prohlídky, si budou muset připlatit a naopak. Draţší péči by mohli mít také kuřáci, alkoholici a všichni ti, kteří si úmyslně poškozují své zdraví. Toto opatření by nám mohlo výrazně pomoci při naší práci. Mladá generace si zatím málo uvědomuje, ţe se prodluţuje průměrný věk ţivota a s tím se současně bude prodluţovat ekonomický ţivot, tzn., ţe budou déle pracovat, a proto je třeba jim stále zdůrazňovat, aby pochopili nutnost zdravého ţivotního stylu a důleţitost vzdělání. Dnešní doba nepřináší příznivé podmínky pro lepší spolupráci zákonných zástupců se školou a často ani nepřináší příznivé podmínky pro práci pedagogických pracovníků, kteří jsou zahlceni řešením výše uvedených problémů, mimovýukovou činností, dopadem optimalizace atd. Často na těchto základech stojí spolupráce rodiny a školy. Na podmínky pedagogických pracovníků pro jejich práci má velký vliv vedení školy. K předpokladům jejich efektivnosti patří celkové sociální klima kolektivu a postoje nejvyššího vedení. Čím více se psychologové a sociologové zabývají studiem chování pracovníků v organizacích, tím více poukazují na to, ţe pracovní výkon a jiţ vzpomenutá efektivnost závisí na kvalitě meziosobních vztahů. Ve školství to musí platit dvojnásob. Bylo by špatné tento problém vidět jen z pohledu pedagogického pracovníka. Musíme je často vnímat i z pohledu rodiče, který má podobné problémy ve svém zaměstnání a ovlivňují tak lepší spolupráci se školou. Časté vnímání spolupráce zákonných zástupců se školou je v návštěvě první třídní schůzky a pak jiţ jen v povinných návštěvách školy. Samozřejmě nelze to paušalizovat, protoţe 38

bychom ubliţovali rodičům, kteří mají zájem o spolupráci se školou. Z praxe dost často vyplývá, ţe o spolupráci mají větší zájem rodiče ţáků lukrativnějších učebních nebo učebně studijních oborů, ale ani to nemusí být pravidlem. Jestliţe chceme s rodiči spolupracovat, musíme jim vytvářet podmínky, a to se dost často neděje. V prostředí, kde dochází stále k nějakým změnám, které negativně ovlivňují pedagogické pracovníky, musí vedení škol vytvářet prostředí důvěry a spravedlnosti tak, aby podpořilo vnitřní motivaci a empatii pracovníků. Jen lidé motivovaní vnitřním úspěchem, ne externími faktory, budou nadšeni pro svou práci, svoje poslání. Pak tito lidé budou usilovat a kreativní výzvy, poţene je motivace ke vzdělávání, touha po poznatcích, hrdost nad dobře vykonanou prací. Úkolem těchto pedagogických pracovníků je přenést tuto energii na ţáky. Tak, jak existují firmy, kde lidé rádi pracují, tak jsou i školy, kde ţáci dochází rádi a naopak. Jednotný duch školy, pochopení toho druhého, solidní zacházení, rovnost v jednání, legrace, humor, přispívá ke sníţení problémových situací ve škole a dokáţe navázat upřímnou spolupráci s rodinou tak, abychom společně dokázali řešit i takové problémy, jako je nechuť některých mladých lidí se vzdělávat. Ţe změny ve školství nebudou přinášet do kolektivu školy jen zlepšení atmosféry, na to jiţ upozorňoval ministr školství Ivan Pilip ve vyhlášení programů optimalizace sítě středních škol v roce 1997, kde ihned v úvodu uvedl, ţe je nesporné, ţe program optimalizace se dotkne i atmosféry uvnitř jednotlivých škol. 61 Od této doby se dotýká dost pravidelně, a ţe někdy se jedná o jednoduché nepochopení pracovníků škol, podpořeno neodbornou podporou veřejnosti a často politických protivníků. Nejsem zastánce megamanské optimalizace, ale jak jsem jiţ uvedl, malé školy s malým průměrným počtem ţáků ve třídách, skupinách odborného výcviku atd., při negativní demografické křivce budou podfinancovány a nemohou obnovovat materiální vybavení a tím naplňovat jejich kvalitu. U větších škol by bylo moţné mimo materiální moţnosti vyuţít kompletních poradenských pracovišť školy, coţ by prospělo ţákům a ulehčilo spolupráci se zákonnými zástupci ţáků a školou, a to hlavně u ţáků učebních oborů. Nelze generalizovat, jsou školy kde se dělají úţasné projekty, a tam se ţáci těší, na druhé straně jsou školy, kde schází vzájemné porozumění a výuka je nutným zlem. Rozdíl mezi uvedenými přístupy je v tom, zda ve škole existuje tzv. výchovné společenství, jehoţ základními charakteristikami jsou důvěra, spolupráce a vzájemná pomoc a na jeho vytváření se podílejí učitelé, ţáci, ostatní zaměstnanci

__________ 61

Program optimalizace Středních škol a školských zařízení, Březen 1997 – MŠMT, str. 3

39

školy a také rodiče. Cesta k vytvoření výchovného společenství je dlouhá, ale je nutné, aby byla zaloţena na dialogu mezi všemi subjekty. Do takové školy se těší všichni zúčastnění.62 Myslím, ţe není správné, ţe vţdy, kdyţ hovoříme o špatných studijních výsledcích, ať jiţ skupin, nebo jednotlivců, hledáme výlučně viníky v ţácích a rodičích. Chceme, aby se přizpůsobovali i naší škole, ale zlobíme se, kdyţ to nechtějí, nebo nedokáţí udělat. Málo myslíme na to, ţe by se měla škola přizpůsobovat ţákům a rodičům. Na druhé straně ale nesmíme přistoupit ve spolupráci se zákonnými zástupci ţáků na takovou hru, jakou je časté ustupování lenosti či hrubosti, coţ se dosti děje za souhlasu zákonných zástupců (např. dodatečné omlouvání, uráţení pedagogických pracovníků apod.). Je třeba vrátit kázeň do škol, ţáci musí pochopit, ţe budou mít v ţivotě povinnosti a limity.63 V dnešní prohlubuje

to

době,

kdy

moţnost

je

hodně

negativních

zákonných změn

zástupců

z pohledu

ţáků

rozvoje

bez

osobnosti

práce, ţáků

a můţe to ohroţovat vztah a harmonizaci rodiny. Můţe to mít negativní dopad na chování ţáků bez moţnosti vlivu rodiny. Přesto si myslím, ţe více odpovědnosti z pohledu výchovy a přístupu ke vzdělání musí mít rodina. Moţnost rodičů ovlivňovat vzdělání ţáků ve školách v ČR je také dáno účastí na řízení školy. V tomto případě se jedná o radu školy, kde zatím dle školského zákona je účast dětí povinná. Další moţností rodičovské příleţitosti, jak zasahovat do vzdělávání svých dětí ve škole, je existence asociací rodičů, jako prostředek pro poradenství a kontrolu vzdělávání. V ČR je to Unie rodičů, která má pouze nepřímou roli poradního orgánu. Velmi často je však postoj a názor rodičů vnímán neformální cestou. Příkladem můţe být přímá komunikace s učiteli, vedením školy i ostatními pracovníky školy. Řízení školy mohou ještě rodiče ovlivňovat moţností podávání a vyřizování stíţností rodičů na školy. Stíţnosti rodičů ve středním školství vyřizuje jak Česká školní inspekce, tak správní úřady, tj. krajské úřady. Rodiče se mohou také odvolávat proti rozhodnutí školy, ať to je jiţ od nepřijetí na střední školu přes disciplinární opatření, aţ po ukončení studia nedobrovolnou cestou.

__________ 62 63

Učitelský zpravodaj – V otázkách autority jsme mi učitelé příliš skeptičtí Putnová A.,UN 2/2011. Vraťme do škol kázeň a učitelům respekt – str.5

40

2. Charakteristika okresu Přerov Okres Přerov leţí v samém středu Moravy, v oblasti soutoku řek Moravy a Bečvy. Rozprostírá se na jihovýchodě Olomouckého kraje a na západě sousedí s okresy Olomouc a Prostějov. Na východě má okres Přerov společnou hranici s okresem Nový Jičín z Moravskoslezského kraje a na jihu s okresy Vsetín a Kroměříţ z kraje Zlínského. Celkovou rozlohou 884 km2 se řadí na třetí místo mezi pěti okresy Olomouckého kraje (Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk). Na celkové ploše Olomouckého kraje se okres Přerov podílí 18 %. Část okresu tvoří úrodná, rovinatá Haná, která přechází pozvolna v Moravskou bránu, obklopenou z obou stran pahorkatinami Oderských vrchů. Přerovsko je bohaté na přírodní a kulturní památky. Najdete zde malebné prostředí rybníků a jezer u Tovačova, lesnaté části kolem hradu Helfštýn, lázně v Teplicích nad Bečvou, známé Zbrašovské aragonitové jeskyně a nejhlubší propast v ČR (-244,5 m) v okolí Hranic na Moravě i nejstarší muzeum J. A. Komenského v Přerově. Přerovsko je důleţitou ţelezniční a silniční křiţovatkou. Celá oblast je protkána mnoţstvím značených turistických a cykloturistických tras. Nezaměstnanost obyvatelstva v přerovském regionu patří stále k nejvyšší v ČR. Představitelé oblasti se snaţí o vytváření nových pracovních míst zřizováním dalších průmyslových odvětví. 64 Tabulka č. 1: Vybrané údaje o správních obvodech obcí s rozšířenou působností (ORP) v okrese Přerov (k 31. 12. 2009)

ORP

Obcí

Hranice Lipník n. Bečvou Přerov

31 14 59

Počet Části Obyvatel obcí 51 34 703 21 15 435 80

84 186

Rozloha Podíl v % v ha Zemědělská Lesní Zastavěné půda pozemky plochy 32 535 65,0 22,4 1,6 11 861 68,6 18,5 2,0 40 079

74,3

10,2

2,5

Pramen: ČSÚ. Vybrané údaje za správní obvody s rozšířenou působností. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/vybrane_udaje_o_spravnich_obvodech_obci_s_rozsirenou_pusobnosti_v_roce _2009

__________ 64

ČSÚ. Charakteristika okresu Přerov [on line], Dostupný na WWW: ttp://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_prerov

41

Na území okresu Přerov se nachází celkem 104 obcí, z toho šest jich má statut města (Přerov, Hranice, Lipník nad Bečvou, Potštát, Tovačov a Kojetín). Největší sídla okresu - Přerov, Hranice, Lipník nad Bečvou - jsou rovněţ obcemi s rozšířenou působností, dále má okres 4 městyse – Hustopeče nad Bečvou, Dřevohostice, Brodek u Přerova a Potštát.65

2.1 Demografický vývoj Okres Přerov je druhým nejlidnatějším okresem Olomouckého kraje. K 31. 12. 2009 zde ţilo 134 324 počet obyvatel , z toho 51 % ţen a 49 % muţů obyvatel (hustota zalidnění je 159 obyvatel na 1 km²). Z hlediska velikosti a hustoty převaţují obce s 200 - 700 obyvateli, vzájemně vzdálené přibliţně 2 - 4 km. Nejhustší sídelní síť se nachází v níţině podél komunikační linie Moravské brány. Sloţitější je situace v severovýchodní části okresu (podhůří Oderských vrchů) leţící na hranici s vojenským výcvikovým prostorem a s rozptylem obyvatelstva do více menších sídel. Silnými stránkami jsou zejména výhodná vnitrozemská poloha s rozvinutou a postupně se rozšiřující dopravní infrastrukturou (zprovoznění průmyslová základna,

dalšího úseku dálnice D47), široká

především ve strojírenském, optickém, chemickém a dalším

zpracovatelském průmyslu, příznivé přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu ve větší části okresu, relativně dobrá úroveň kvalifikované pracovní síly, dále průmyslové zóny vhodné pro investory. V neposlední řadě i rozvinutá síť středních škol a učilišť včetně vysoké školy, dobrá a dostupná zdravotní péče. Naopak slabými stránkami jsou omezená mobilita, adaptibilita, profesní a věková struktura pracovní síly, mimo to i méně rozvinuté okrajové oblasti. S tím souvisí i dlouhodobě nadprůměrná nezaměstnanost,

nízká nabídka vhodných pracovních míst

v některých

mikroregionech s menším zastoupením větších firem. Významným negativním činitelem z hlediska ţivotního prostředí je i nadprůměrné znečištění ovzduší srovnatelné v některých parametrech s Ostravskem a severními Čechami. Česká populace proţívá od 90. let změny v demografickém sloţení, coţ má za největší následek úbytek nejmladší generace . V letech 1991 aţ 2009 se podíl dětí 0 - 14 let v populaci sníţil z 17,8 % na 14,0 %, v roce 2009 zde bylo ţivě narozených 1 405 dětí oproti roku 1991, kdy v okrese Přerov se narodilo 1 809 dětí.66 __________ 65

ČSÚ. Charakteristika okresu Přerov [on line], Dostupný na WWW: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/nova_mesta_a_mestyse_v_olomouckem_kraji 66 ČSÚ. Obyvatelstvo podle pohlaví a hlavních věkových skupin v letech 1991 – 2009 Dostupný na WWW: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/casove_rady_okresu_prerov

42

Podíl obyvatelstva v postproduktivním věku se zvyšuje zatím pomalu, v roce 2009 ţilo v okrese Přerov 21 357 obyvatel ve věku 65 a více, coţ je 15,9 % celkové populace.67 Podíl obyvatel v produktivním věku tvořilo 70,2 % z celkového počtu obyvatel. Průměrný věk obyvatel vzrostl od roku 1991 do roku 2009 téměř o pět let, na 40,9 roku. 68 Graf č. 1: Věková struktura obyvatel od roku 1991 do roku 2009 v okrese Přerov (k 31. 12. daného roku) 0 - 14 let

65 a více let

15 - 64 let

2009 2007 2005 2003 2001 1999 1997 1995 1993 1991

0

20000

40000

60000

80000

100000

120000

140000

Pramen: Vlastní zpracování podle ČSÚ. Věkové složení a pohyb obyvatelstva v Olomouckém kraji v roce 2009 Dostupný na www: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okres_prerov

2.2 Ekonomická struktura okresu Hospodářský charakter okresu je průmyslově-zemědělský s rozvinutými sluţbami. Průmysl je převládajícím odvětvím, a to jak objemem produkce, tak i počtem pracovníků (tvoří cca 44 % počtu zaměstnaných osob v civilním sektoru národního hospodářství). Průmyslová výroba, veřejné sluţby a administrativa je koncentrována především do několika větších městských center (Přerov, Hranice, Lipník n/B, Kojetín), které jsou zároveň obcemi s rozšířenou působností nebo pověřenými obecními úřady.

__________ 67

ČSÚ. Obyvatelstvo podle pohlaví a hlavních věkových skupin v letech 1991 – 2009 Dostupný na WWW: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/casove_rady_okresu_prerov 68 ČSÚ. Obyvatelstvo podle pohlaví a hlavních věkových skupin v letech 1991 – 2009 Dostupný na WWW: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/casove_rady_okresu_prerov

43

V okrese Přerov působí řada tradičních průmyslových podniků. Ke dni 31. 12. 2010 působilo celkem 25 957 subjektů, z toho 21 253 fyzických osob a 4 704 právnických osob, z toho 3 736 subjektů průmyslových. Z celkového počtu průmyslových subjektů je 5 subjektů spojeno s těţbou a dobýváním, 3 543 subjektů zpracovatelského průmyslu, 69 subjektů zabývající se výrobou a rozvodem elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu a 119 subjektů zabývající se zásobováním vodou, resp. činnostmi související s odpadními vodami, odpady a sanacemi. 69 Ekonomická krize se výrazně projevila v růstu nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti dosáhla 12,3 % k 31. 12. 2009. Zaměstnavatelé preferují uchazeče s praxí a rozvinutými odbornými dovednostmi. Mladé a dynamické podniky však často cíleně hledají zaměstnance niţšího věku. Preferovaní jsou především absolventi se znalostí práce s výpočetní technikou na vyšší neţ uţivatelské úrovni a aktivní znalostí cizích jazyků. K nim lze započítat i absolventy strojírenských oborů bez ohledu na stupeň vzdělání, jichţ je trvalý nedostatek. Větší šanci mají také absolventi – uchazeči evidovaní úřadem práce, kteří úspěšně ukončili vhodně zaměřenou rekvalifikaci. 70 Úbytek počtu organizací byl registrován téměř ve všech kategoriích, nejvíce s počtem 50 – 99 zaměstnanců. Tomu odpovídá i sníţení celkového stavu zaměstnanců. Do skupiny podniků zaměstnávajících více jak 2000 zaměstnanců patří i přes citelný pokles Meopta-optika, s. r. o. (2042 zaměstnanců), avšak přibyla k ní díky přesunu části výroby ze zahraničí firma Gambro Czech Republic s. r. o. (1191 zaměstnanců, loni 866 zaměstnanců). U firmy Multidisplay s. r. o., provozovna Hranice došlo postupně ke sníţení stavu zaměstnanců aţ na stav třináct k 31. 12. 2009 v důsledku odbytových potíţí a následných organizačních změn, v 1. pololetí 2010 ukončila provozovna v Hranicích činnost. Značný pokles počtu zaměstnanců ve firmě KAZETO, spol. s. r. o. cca o 500 se promítl do jejího přeřazení do niţší velikostní kategorie 250 – 499 zaměstnanců. K výraznému sníţení (řádově stovky) dochází zejména ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (Multidisplay s. r. o., organizační změny – zrušení provozovny, Meopta-optika s. r. o., propad odbytu), ve zpracování dřeva, výrobě papíru a výrobků z nich, tisk (mj. 60%-ní sníţení stavu zaměstnanců u fy Kazeto s. r. o. v závislosti na zakázkách, hromadné propouštění u dřevařských firem). __________ 69

ČSÚ. Organizační struktura okresu Přerov Dostupný na WWW: http://www.olomouc.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/oranizacni_struktura-xm 70 EUROPA – EURES . Informace o pracovním trhu – Olomoucký kraj

44

K velkému poklesu dochází i ve výrobě základních kovů, slévárenství a výrobě kovových konstrukcí a výrobě strojů a zařízení jinde nezařazených (Lindab-Astron s.r.o., Metso Minerals, s.r.o., SIGMA PUMPY HRANICE, s.r.o., STROJTOS LIPNÍK, a.s.), v zemědělství a lesnictví, dále i ve stavebnictví, v korespondenci s celorepublikovým trendem. Naopak významný nárůst vykazuje výroba nábytku, lékařských a dentálních nástrojů, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zařízení (Gambro Czech Republic s. r.o.). V nevýrobní sféře relativně největší nárůst zaznamenala zdravotní a sociální péče (sloučení několika menších subjektů do organizace Sociální sluţby města Přerova). Tabulka č. 2: Nejvýznamnější zaměstnavatelé okresu Přerov Ekonomické subjekty podle počtu pracovníků v okrese Přerov FIRMA

OBEC

Meopta - optika, s.r.o.

Přerov

Gambro Czech Republic s.r.o.

Přerov

SSI Schäfer s.r.o.

Hranice

TONDACH Česká republika s.r.o.

Hranice

Nemocnice Hranice a.s.

Hranice

PSP Engineering a.s.

Přerov

PRECHEZA a.s.

Přerov

DPOV, a.s.

Přerov

KAZETO, s. r. o.

Přerov

Statutární město Přerov

Přerov

Lázně Teplice nad Bečvou a.s.

Teplice nad Bečvou

JYCO Europe s.r.o.

Hranice

SIGMA PUMPY HRANICE, s.r.o.

Hranice

KROK CZ, v.o.s.

Hranice

VÁHALA a spol. s r.o., výroba a prodej masných a lahůdkářských výrobků Montáže Přerov a.s.

Hustopeče nad Bečvou

ZO OS DLV, Vodovody a kanalizace Přerov, a.s.

Přerov

E-TECHNIK a.s.

Milotice nad Bečvou

EMOS spol. s r. o.

Přerov

Přerov

Pramen: Registr ekonomických subjektů ČSÚ ( podle stavu ke dni 31. 12. 2010 )

45

2.3 Vývoj počtu ţáků SOU v ČR Na vývoj počtu ţáků a následně absolventů SOU má také mimo jiné vliv vývoje počtu vycházejících absolventů ZŠ. Graf č. 2: Vývoj počtu ţáků vycházejících ze ZŠ v letech 2006 - 2020 140000 120000 100000 80000 Počet patnáctiletých žáků v ČR

60000 40000 20000 0 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 Pramen: ČSÚ. Složení obyvatel podle pohlaví a jednotek věku

V roce 2006 vycházelo ze ZŠ v ČR přibliţně 129 000 ţáků ve věku 15 let. Prudký demografický úbytek ţáků nastal v roce 2009 a tento úbytek bude klesat aţ do roku 2014, kdy má dojít k nejniţšímu stavu patnáctiletých, tj. asi 88 000 ţáků vycházejících ze ZŠ, coţ bude o 32 % méně neţ v roce 2006.

46

Graf č. 3: Vývoj počtu a podílu ţáků vstupujících do 1. ročníku středního vzdělání s výučním listem včetně ţáků se zdravotním postiţením 160000 140000 120000 100000

Počet žáků nastupujících na střední vzdělání s výučním listem

80000

Celkový počet žáků vycházejících ze ZŠ

60000 40000 20000 0 1997

1999

2001

2003

2005

2007

Pramen:Vývoj vzdělaností a oborové struktury žáků ve středních školách v ČR NÚOV 2008/2009 – Ing. Vojtěch a kolektiv

V porovnání vývoje počtu ţáků vycházejících ze základních škol a nastupujících do středního vzdělání s výučním listem docházelo k postupnému poklesu těchto ţáků. Zastoupení v roce 1997 činilo 37 % z celkového počtu vycházejících ţáků ze základních škol a v roce 2008 jiţ jen 30 % (viz graf). V roce 2009 došlo k nárůstu na 31 %, v roce 2010 na 32 % podílu ţáků se středním vzděláním s výučním listem. Pokud by se měla naplnit verze MŠMT ohledně neúspěšnosti aţ jedné pětiny maturantů jiţ v letošním školním roce, následná obava ţáků ZŠ z tohoto neúspěchu a konání přijímacích zkoušek jiţ od školního roku 2012/2013, mohlo by se stát, ţe v učebních můţe být najednou ţáků nadbytek, coţ by mohlo být neţádoucí z několika důvodů. Jedním z důvodů by mohl být nadbytek ţáků v učebních oborech, dalším nepřipravenost škol po materiální a personální stránce a naopak uvolnění kapacit středních škol s maturitou.

2.4 Vývoj počtu ţáků SOU na okrese Přerov Pokud se týká vývoje učňovského školství v okrese Přerov, tak od roku 2001, kdy přešlo střední školství pod kraje, byl jejich vývoj následující. Ve školním roce 2001/2002 se vyučovaly učební obory SOU na 9 školách. Optimalizací sítí škol zřizovatelem tj. Olomouckým krajem, došlo k tomu, ţe všechny SOU v okrese Přerov přešly postupně pod SOŠ a v roce 2009/2010 se obory SOU vyučovaly a i dnes vyučují na 6 SOŠ

47

(SŠGS Přerov, SŠT Přerov, SŠZe Přerov, SPŠ a SOUS Hranice, SŠE Lipník nad Bečvou, SŠR Tovačov). Ve školním roce 2001/2002 byl počet ţáků na SOU 2 824, coţ činilo 35 %. Ve školním roce 2008/2009 bylo v okrese Přerov v učebních oborech 1 265 ţáků, tj. 16,5 %. Ve školním roce 2009/2010 v rámci Olomouckého kraje z celkového počtu 32 843 ţáků středních škol studovalo 29,7 % na gymnáziích včetně víceletých, 49,5 % ţáků v maturitních oborech a 20,8 % ţáků v učebních oborech SOŠ a SOU. V okrese Přerov bylo v učebních oborech 1 174 ţáků, tj. 16 %, coţ je nejmenší zastoupení ţáků v učebních oborech v rámci Olomouckého kraje. Příčin tohoto poklesu je několik, i kdyţ hlavními důvody je demografický vývoj, nezájem ţáků ZŠ o učební obory a nekonání přijímacích zkoušek na studijní obory s maturitní zkouškou. Myslím si, ţe dalším důvodem nízkého zastoupení ţáků v učebních oborech v okrese Přerov je menší zájem SOŠ o učňovské školství, coţ vyplývá nejen ze statistiky uvedených posledních dvou školních roků.71 Zastoupení

učebních

oborů,

které

jsou

prezentovány

jako

nedostatkové

(např. strojírenství), jsou v rámci okresu rozloţeny na SOU tak, ţe jsou ţákům dostupné ze všech částí okresu Přerov, u ostatních učebních oborů je tomu podobně nebo jejich dostupnost je

moţná

v okolních

městech

sousedních

okresů.

Mimo

tzv.

H

učební

obory

se v okrese vyučují obory E na dvou SOŠ (SŠT Přerov, SŠŘ Tovačov) a na OU Křenovice. U tohoto typu studia chybí v okrese učební obory strojírenského zaměření. Graf č. 4: Vývoj počtu ţáků SOU, SOŠ a gymnázií na okrese Přerov v letech 2001-2010 4500 4000 3500 3000 2500 2000

SOŠ

1500

SOU

1000

Gymnázia

500 0 2001/2002

2003/2004

2005/2006

2007/2008

2009/2010

Pramen: Vlastní zpracování podle údajů ve Výročních zprávách o stavu školství v Olomouckém kraji v letech 2001-2010.

__________ 71

Výroční zpráva Olomouckého kraje za školní rok 2008/2009, str. 16

48

2.5 Absolventi SOU a jejich problémy Na vývoji počtu absolventů SOU se podílí řada faktorů. Základním faktorem je počet ţáků ZŠ nastupujících do učebních oborů. Následující graf poskytuje přehled o počtech absolventů středního vzdělávání (s výučním listem E,H) v letech 1998 – 2009 v ČR. Zavedení povinné devítileté školní docházky se projevilo v poklesu absolutního počtu absolventů oborů středního vzdělávání s výučním listem v roce1999 (oborů s maturitou v roce 2000). Úbytek těchto absolventů v letech 1998 – 2000 souvisel především s útlumem některých odvětví primárního a sekundárního sektoru (lesnictví, průmysl, zemědělství atd.) a s postupným rozvojem sektoru sluţeb. Vzhledem k dostatku kvalifikovaných pracovních sil se v tomto období projevoval také niţší zájem o absolventy středního vzdělání s výučním listem. Počty absolventů středního vzdělávání s výučním listem po roce 2000 nedosahují počtu obvyklých v 90. letech minulého století. Kromě klesajícího počtu dětí v populačních ročnících a restrukturalizace některých odvětví se v úbytku absolventů oborů středního vzdělávání s výučním listem promítl i rostoucí zájem o vzdělání v oborech s maturitní zkouškou. Z grafu je patrné, ţe byly nejvyšší počty absolventů oborů středního vzdělání s výučním listem zaznamenány do roku 2003. V následujících letech se sníţil počet těchto absolventů a naopak zvýšil se počet absolventů středního odborného vzdělání s maturitou. V roce 2009 počet těchto absolventů dosahoval 31 082 absolventů. V dalších letech lze očekávat sníţení počtu absolventů s ohledem na počty přijatých ţáků do učebních oborů. Graf č. 5: Počet absolventů škol v ČR s výučním listem v letech 1998 – 2009

60000

střední vzdělání s výučním listem

50000 40000 30000 20000 10000 0 1998

2000

2002

2004

2006

2008

Pramen: NÚOV – Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – Praha 2010

49

Velkým problémem absolventů učilišť je přechod ze školních podmínek do praxe. Na přechod absolventů SOU do praxe má silný vliv personální a materiální zajištění SOU a s tím související kvalita vykonávaného odborného výcviku ve škole, ale hlavně ve firmách. Základ problémů absolventů učilišť je také v samotných ţácích učebních oborů, kteří často nastupují na učiliště, protoţe jim nic jiného nezbylo. Navíc nechtějí ani dojíţdět za zajímavějším, atraktivnějším učebním oborem, ať jiţ z důvodu finančních a často i časových. Myslím si, ţe se budu opakovat, ale dnešní mládeţi na učilištích většinou chybí vztah k hodnotám, následně k samotné práci. Od toho se odvíjí i samotné odhodlání ţáků a absolventů pracovat. Jsou to zkušenosti nejen z praktické výuky ve škole, ale také u zaměstnavatelů, kteří je často posílají zpět do školy, protoţe jak říkají, o takové ţáky nemají zájem. Jsou ale i opačné případy, kdy si školy ţáky drţí v praktickém vyučování ve škole. Hlavním cílem školního vzdělávání je vybavení ţáka kompetencemi pro to, aby dokázal efektivně vyuţívat všech dostupných informací, poradenských sluţeb a dalších zdrojů a aby se podle nich naučil samostatně zodpovědně rozhodovat. Často tento cíl není schopna dodrţet ani škola z různých důvodů a tím nejčastějším je malý zájem ţáků. Velkým problémem v dnešním učňovském školství je fakt, ţe ţáci nevydrţí pracovat po celou pracovní směnu. Často se to stává u ţáků, které učební obor nebaví, ale můţeme říct, ţe se jedná o jev celoplošný. Vţdy říkají, ţe aţ budou dělat za peníze, tak jim to problém dělat nebude. Nechtějí slyšet na to, ţe škola je připravuje na jejich budoucí povolání. Následný přechod do firem, kde musí pracovat minimálně 8 hodin denně, jim dělá problémy a dochází k častému střídání zaměstnavatelů. Situace absolventů z hlediska uplatnění na trhu práce byla nejpříznivější v roce 2008. Ačkoliv v posledních letech zaměstnavatelé často uváděli, ţe mají velké problémy s nalezením kvalifikovaných pracovníků pro dělnické profese, je smutným faktem, ţe absolventi právě této úrovně vzdělání nejhůře hledají uplatnění na trhu práce a častěji neţ ostatní absolventi škol končí na úřadech práce. Touto skutečností se často netají ani během studia.

50

Graf č. 6: Vývoj hodnot míry celkové neúspěšnosti absolventů škol v letech 2005 aţ 2010 k 30. dubnu příslušného roku (v %)

16 15,2

14,8 14 12

13,8 12,4

11,5 10,3

10 8

8,9 7,9

9,8

8,2 8,1

8

7,5

6,5

6 4

12,9

5,6 3,5 2,9

3,4 3,1

2

5,5

4,2

5,8

6,3 5,6 4,9

4,2 3,3

2,4 2,1

1,7

1,8 1,4

1,7

2,7 2,3

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Míra celkové neúspěšnosti absolventů vysokých škol Míra celkové neúspěšnosti absolventů gymnázií Míra celkové neúspěšnosti absolventů vyšších odborných škol Míra celkové neúspěšnosti absolventů oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou bez praktické přípravy Míra celkové neúspěšnosti absolventů oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou, kde součástí výuky je i praktická příprava Míra celkové neúspěšnosti absolventů oborů odborného středního vzdělání a oborů odborného středního vzdělání s výučním listem

Pramen: ČSÚ. Časopis školství č. 11 z 2. 10. 2005 – Vývoj hodnot míry celkové neúspěšnosti absolventů škol

MPSV přichystalo nově sociální reformu a i přes kritiku opozice, prezidenta i senátu hlavně z důvodu zavádění nové byrokracie, vzdálení se nezaměstnaným apod., byla v polovině března opakovaně parlamentem v podobě zákona ,,Úřad práce ČR“ schválena. Platnost nabude od 1. 4. 2011. Cílem předkladatelů je zlepšit politiku zaměstnanosti, zefektivnit činnost úřadů a v neposlední řadě sníţit náklady na provoz při zajišťování stávající činnosti v oblasti zaměstnanosti. Základním pilířem reformy má být sjednocení dávek pod Úřad práce ČR. Reforma má být vstřícnější k těm, kteří chtějí pracovat a naopak. Změny se mají dotknout také rekvalifikací. To by ţáky učebních oborů mělo motivovat a zamyslet se nejen nad samotným vzděláváním v oboru, ale také nad vyuţitím všech dostupných moţností z pohledu rozšíření 51

vzdělání formou odborných kurzů jiţ během studia, ale i dalšího vzdělávání. Ţáci se musí přestat ve škole nudit a nepřemýšlet o zaměstnavateli, jakým je Úřad práce. Taková změna můţe nastat u ţáků jen za podpory zákonných zástupců, samotné školy a přístupem podnikatelských subjektů, které budou mít větší zájem o své nastávající, potencionální zaměstnance. V současné době stále slyšíme, ţe úroveň učňovského školství je nízká. Příčin je mnoho a jak se říká, ţe řetěz je jenom tak pevný, jak je pevný jeho nejslabší článek. Tímto článkem je ţák. Na jedné straně říkáme, ţe učňovské školství je drahé. Mezi středními školami s maturitou a SOU je rozdíl v tom, ţe pokud odejdou ţáci z těchto škol, mají se kde zachytit. Pokud odejde ţák z učiliště, zpravidla jej má na krku stát, celá společnost, my všichni. Toto si málo uvědomujeme a jiţ vůbec nepřemýšlíme , kolik nás tento člověk bude v budoucnu stát. Pokud se bude rekvalifikovat, je to úspěch, v mnoha případech se z těchto absolventů s nedokončeným vzděláním často stávají překupníci, alkoholici, bezdomovci apod. Na bedra učilišť se často přenáší i oblast výchovy, coţ dost často omezuje samotné vzdělávání. Jak jsem jiţ uvedl, pokud nebudou mít učiliště kompletní poradenské sluţby, nepřejde větší zodpovědnost za vzdělávání a výchovu na zákonné zástupce a hlavně na samotné ţáky, budeme stále mluvit o nízké úrovni učňovského školství, o vysoké nezaměstnanosti těchto absolventů apod. Výraznou determinantou uplatnění absolventů škol je ekonomická situace. V době hospodářské krize je uplatnění absolventů obtíţnější neţ v době ekonomického růstu, kdy míra celkové nezaměstnanosti je vysoká a pracovní uplatnění najde de facto kaţdý, kdo práci hledá. Navíc situace na trhu práce je výrazně obtíţnější pro absolventy, kterým schází praktické zkušenosti a dovednosti. Zaměstnanci v této době upřednostňují zkušené pracovníky, které nemusí zaúčovat a podají okamţitý výkon. Tak, aby měli absolventi učilišť blíţe k získání zaměstnání, musí vyuţít kaţdé moţnosti, jak ve škole, během hlavních prázdnin atd., k získání potřebné praxe a hlavně navázání sociálních kontaktů pro získání následného zaměstnání.72 Získání prvního zaměstnání závisí na řadě faktorů, jako jsou např. aktivita absolventa, znalosti a dovednosti, poptávka po absolventech, schopnosti dobře se prezentovat. Strategie vedoucí k získání zaměstnání přitom mohou být zaloţeny jak na formálních, tak neformálních způsobech hledání zaměstnání.

________ 72

Časopis školství ,Vstup absolventů na trh práce – str. 10

52

Důleţitější jsou v tomto směru neformální kanály, tedy sítě osobních kontaktů, kdy se jedná o úzké členy rodiny, kamarády, spoluţáky a přímo oslovené firmy. Do této kategorie jsou zařazeny i kontakty získané na škole za pomocí pedagogických pracovníků a během praktické výuky. To jsou také hlavní důvody proč a co nejdříve by měli ţáci učebních oborů odcházet na reálná pracoviště firem. Zkusit si to musí všichni bez rozdílu. Pak jiţ záleţí jen na jejich osobní iniciativě a chuti pracovat. Podle názorů pracovníků Úřadu práce je nejčastější příčinou nezaměstnanosti absolventů nedostatečná odborná praxe, vysoké počty absolventů určitých učebních oborů, malý zájem ze strany zaměstnavatelů (hlavně v období krize), neodpovídající znalosti, dovednosti a schopnosti, ale také nezájem absolventů o nabízenou práci. 73 Podle situace na pracovním trhu nevidím v dohledné době zlepšení v zaměstnanosti absolventů škol, spíš naopak. Navíc situace s nabídkou práce bude horší, a to z několika důvodů. Období krize bude mít dlouhodobější dopady na firmy, ţivnostníky - omezování výroby a sluţeb, v mnoha případech jejich likvidaci. Další problém je v omezení aţ zastavení některých státních zakázek a sníţení platů ve státní sféře. Česká ekonomika jako spotřební ekonomika se s tímto bude jen těţko vyrovnávat. Negativní období krize je třeba vyuţít v investicích do vzdělávání. Tato investice se následně projeví po ukončení krize a pomůţe rychleji nastartovat ekonomický růst.74 Zásadním problémem absolventů SOU je jejich vysoká nezaměstnanost. Celkový počet nezaměstnaných absolventů škol a jeho vývoj je ovlivněn řadou faktorů: -

celkovou úrovní nezaměstnanosti (absolventi jsou nejvíce ohroženi)

-

cyklem školního roku (maximum dosahuje v září)

-

požadavkem praxe (ze strany zaměstnavatelů)

-

nesprávnou volbou vzdělávací cesty a nesprávným odhadem budoucí situace na trhu práce atd.

Na sniţování nezaměstnanosti absolventů SOU v letech 2003 – 2008 měla především vliv zlepšující se ekonomická situace ČR. Na podzim 2008 hospodářská krize a následná recese váţně omezila zájem zaměstnavatelů o absolventy škol, zejména o absolventy středního vzdělání s výučním listem. Dalším doprovodným jevem byl výrazný pokles nabídky volných míst. Počet evidovaných nezaměstnaných absolventů s výučním listem (E,H) v jednotlivých letech byl následující: 2008 – 4 463, 2009 – 8 178, 2010 – 10 073 absolventů.

__________ 73 74

NÚOV. Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2009 – str. 5, 39 – Praha 2010 Časopis školství č. 21 z 27. 5. 2009, str. 2 – v období ekonomické krize je důleţité investovat do vzdělání

53

Srovnáme-li vyhlídky absolventů na uplatnění na trhu práce podle úrovně vzdělání, je v dlouhodobém pohledu, tak i podle zkušeností z naprosté většiny evropských zemí zřejmé, ţe existuje přímá souvislost mezi úrovní vzdělání a moţností získání zaměstnání a naopak, nepřímá závislost se ukazuje mezi úrovní vzdělání a mírou nezaměstnanosti. Z celkového počtu nezaměstnaných absolventů tvořili v dubnu 2010 absolventi vzdělání s výučním listem 30,9 %. Při dnešní celkové vysoké míře nezaměstnanosti (9,7 %) v ČR můţeme očekávat v době přechodu dnešních třetích ročníků SOU do pracovního procesu za nejtěţší období za posledních několik let. Graf č. 7: Příčiny nezaměstnanosti absolventů

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

Pozn. respondenti měli možnost uvést více příčin.

místa jsou obsazována pracovníky s neodpovídající kvalifikací nedostatečná specializace absolventů jiná příčina nezájem absolventů přijmout pracovní nabídku kompetence absolventů neodpovídají požadavkům zaměstnavatelů rozhodující zaměstnavatelů jsou z důvodu krize v útlumu dlouhodobý nezájem o absolventy oboru vysoké počty absolventů oboru nedostatečná odborná praxe Pramen: NÚOV Praha 2010 – str. 40 – Uplatnění absolventů na trhu práce 2009

54

35%

3 Situace na SPŠ a SOUs Hranice Situace na SPŠ a SOUs Hranice kopíruje situaci regionálního školství nejen v kraji, ale celé ČR. Optimalizací školství v Olomouckém kraji došlo od 1. 9. 2000 ke sloučení SPŠ a SOUs Hranice. Od tohoto data aţ do dnešní doby škola vyučuje aţ na malé vyjímky obory studia obou sloučených subjektů. Také se snaţí udrţet podíl zastoupení učebních oborů. Cíle vzdělávání jsou vytyčeny ve školních vzdělávacích programech jednotlivých studijních a učebních oborů a vyjadřují společenské poţadavky na vzdělanostní a osobnostní rozvoj ţáků. S vývoje sloučené školy vyplývá, ţe škola nečeká jen na rozhodnutí shora, ale snaţí se řešit tíţivou finanční i

demografickou

situaci

otevřením

nového

studijního

oboru,

zapojením

školy

do celoţivotního vzdělávání, zavedením zkráceného studia, rekvalifikacemi a v neposlední řadě vlastní optimalizací, tzn. soustředěním teoretického vyučování do jednoho centra.

3.1 Popis školy SPŠ a SOUs Hranice Historie střední průmyslové začíná od 1. září 1946, kdy byla zřízena jako Státní vyšší pilařsko - dřevařská škola, jediná tohoto druhu v republice. V různých obměnách výuka dřevařských odborníků probíhá na naší škole nepřetrţitě, jen název studijního oboru se měnil. Dnes je moţno studovat obor Nábytkářská a dřevařská výroba. Absolventi se uplatňují jak ve

výrobě

a

prodeji

dřevěných

polotovarů

(pilařské,

dýhárenské,

překliţované

a aglomerované výrobky), tak i v oblasti dřevostaveb, stavebně truhlářských výrobků, dřevěných obalů a podlahovin i výroby nábytku. Vzhledem k širokému odbornému základu, který svým rámcovým obsahem pokrývá celou oblast zpracování dřeva, mají absolventi větší moţnost uplatnit se v praxi. V roce 1951 vznikla v Hranicích Cementářsko - vápenická škola a do roku 1953 byla součástí gymnázia Hranice. Od 1. 9. 1953 byla zřízena samostatná průmyslová škola cementářská. V průběhu let se rovněţ měnil název studijního oboru - stavební hmoty, technologie cementu, vápna a maltovin, technologie stavebních pojiv. Vzhledem k potřebám současné praxe byl ve školním roce 1993/1994 zaveden novy obor Stavební materiály - výroba, zkušebnictví, prodej. Je jediným oborem tohoto typu v České republice. Studium se zabývá výrobou, vlastnostmi, pouţitím i zkoušením všech hlavních stavebních materiálů a je zaměřen i na ekonomiku a obchodní činnost s nimi. Rozšiřuje to moţnosti uplatnění absolventů nejen ve výrobě, laboratořích, ale

55

především v obchodní činnosti, počínaje zásobováním aţ po prodej všech druhů stavebních materiálů. Dnešní obor Aplikovaná chemie má své kořeny na Vyšší průmyslové škole chemické v Přerově, která vznikla 1. 9. 1952. K přemístění na Střední průmyslovou školu v Hranicích, která je dobře vybavena laboratořemi, došlo v roce 1970. Do Hranic přešla škola jako studijní obor Chemická technologie. Od roku 1998 se pak v souladu s celostátními změnami všech středních průmyslových škol s chemickým zaměřením vyučuje obor Aplikovaná chemie. V rámci oboru lze na této střední škole studovat dvě zaměření – analytická chemie a chemická technologie. Obor Aplikovaná chemie se v rámci dnešního Olomouckého kraje studuje jen na této škole. Uplatnění absolventů tohoto oboru je velmi široké. Od provozních technologů ve výrobních podnicích přes kontrolní pracoviště a laboratoře chemických závodů aţ po nejrůznější pracoviště, kde jsou potřebné znalosti z chemie např. laboratoře pro rozbor vody, půd, ovzduší, paliv apod. Po úspěšném sloţení maturitní zkoušky mohou nejúspěšnější absolventi všech oborů pokračovat ve studiu na vysokých školách. 75 Počátky učňovského školství v Hranicích sahají do válečného roku 1940, kdy při továrně na výrobu čerpadel ,,Antonín Kunz“ vzniklo středisko pro přípravu většího počtu odborných pracovníků pro rostoucí potřeby válečné výroby. Od roku 1953 byla výuka učňů prováděna v rámci tzv. Učiliště státních pracovních záloh. Tou dobou jiţ výuka probíhala v nynějších objektech v Teplické ulici, bývalé městské nemocnici. Od roku 1957 nesla škola název ,,Odborné učiliště n.p. Sigma Hranice“. Roku 1964 byla v areálu učiliště vybudována nová soustruţnická hala pro praktickou výuku. V roce 1966 byl pro potřebu ubytování většího počtu ţáků dojíţdějících z nejrůznějších částí tehdejší ČSR otevřen přímo v areálu nový domov mládeţe s kapacitou pro 240 ubytovaných. Od 1. 9. 2006 je pod správou SLŠ Hranice. V roce 1972 vznikla při učilišti moderní víceúčelová sportovní hala, k níţ byla později přistavena také tenisová hala. V současnosti je hala vyuţívána nejenom pro potřeby ţáků školy, ale i široké veřejnosti. K dispozici je zde také menší tělocvična, stolní tenis, posilovna. V roce 2005 zde proběhla rekonstrukce sociálního zařízení. Roku 1977 byla v učilišti zahájena výuka čtyřletých učebních oborů s maturitou. V průběhu 70. a 80. let se zde vystřídala výuka celé řady technických oborů např. soustruţník kovů, frézař, brusič, provozní zámečník, strojní zámečník, mechanik - opravář, elektrikář. Na počátku 80. let prošly rozsáhlou rekonstrukcí také budovy školy, přibyla nová přístavba s šesti prostornými posluchárnami a elektrolaboratoří. Škola tehdy byla vybavena vlastním televizním okruhem pro potřeby audiovizuální výuky. __________ 75

Historie školy SPŠ a SOUs Hranice. Dostupný na www: http://www.sps.hranet.cz/index.php?name=Sections&req=viewarticle&artid=38&page=1&xix=10

56

Vlivem poklesu zájmu o dělnické profese na počátku 90. let dochází na SOU k výraznému poklesu

počtu

ţáků.

Některé

tradiční

strojírenské

obory

byly

nahrazeny

jinými,

např. technickoadministrativní pracovník, či instalatér. Těţkou ranou byla také povodeň v červenci 1997, kdy se celý areál ocitl pod vodou. Vzniklé škody byly vyčísleny na téměř 15 mil. Kč. Avšak díky obrovskému úsilí všech zaměstnanců se podařilo zahájit výuku v termínu, tj. 1. 9. 1997. Od 1.9. 2000, v rámci optimalizace školství v Olomouckém kraji, bylo SOU strojírenské Hranice sloučeno s hranickou SPŠ jako SPŠ a SOU Hranice. Od 1. 9. 2005 nese tento právní subjekt název Střední odborná škola průmyslová a Střední odborné učiliště strojírenské. Díky zvyšující se poptávce místních i regionálních firem po kvalifikovaných pracovnících ve strojírenských oborech se oproti 90. létům zvýšil počet ţáků na učilišti, které nyní navštěvovalo 270 ţáků studujících v tříletých učebních oborech zámečník, obráběč kovů pro NC, obráběč kovů - soustruţník a instalatér, čtyřletém oboru mechanik číslicově řízených strojů a dvouletém nástavbovém studiu Podnikání. Ve tříletých učebních oborech studovalo 135 ţáků. Ve školní roce 2010/11 studuje ve výše uvedených oborech SOU 273 ţáků, z toho ve tříletých učebních oborech 117 ţáků. Celkově na škole studuje 492 ţáků. V roce 2006 škola otevřela vlastní svářečskou školu. SPŠ a SOUs je zapojena do celorepublikového projektu UNIV 2 – Kraje. Projekt pomáhá škole při proměně v Centrum celoţivotního učení, která budou vyučovat nejen ţáky v rámci počátečního vzdělávání, ale bude nabízet i nejrůznější formy dalšího vzdělávání rekvalifikaci pro firmy, organizace a dospělé. První vzdělávací program obsluha a seřizování CNC strojů byl zahájen v lednu a jeho ukočení je plánováno na červen 2011, kurz je bezplatný. V rámci nové optimalizace a zkvalitnění výuky vedení školy rozhodlo po dohodě se zřizovatelem Olomouckým krajem přemístění teoretické výuky z pracoviště na Teplické ulici do budovy na Studentské ulici. Tzn., ţe od 1. 9. 2011 bude veškerá teoretická výuka všech studijních učebních oborů probíhat na Studentské ulici. Praktická výuka a výuka svařování bude kompletně zajišťována v dílnách na Teplické ulici. Výuka všech oborů zůstane plně zachována. 76

__________ 76

Historie školy SPŠ a SOUs Hranice. Dostupný na www: http://www.sps.hranet.cz/index.php?name=Sections&req=viewarticle&artid=3&page=1&xix=11

57

3.2 Zmapování učňovského školství na SOUs Hranice SPŠ a SOUs Hranice vyučuje ţáky ve čtyřech čtyřletých studijních maturitních oborech, v jednom studijně učebním oboru (mechanik strojů a zařízení), v jednom nástavbovém maturitním oboru (podnikání) a ve třech učebních oborech. U všech vyučovaných oborů se jedná o denní formu studia. Ve sledovaném období, tj. od roku 2004, byly počty ţáků studijních a učebních oborů následující: Tabulka č. 3: Sledování vývoje počtu ţáků na SPŠ a SOUs Hranice (2004/05 – 2010/11)

OBOR Aplikovaná chemie Stavební materiály Nábytkářská a dřevařská výroba Podnikání (nástav. obor) Mechanik strojů a zařízení (číslicově řízených strojů) Požární ochrana Mechanik strojů a zařízení Počet žáků SPŠ

Školní roky 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 92 88 100 93 74 66 50 88 73 74 68 53 53 47 99 57

99 49

98 50

88 59

88 53

84 60

86 56

91 0 0 427

93 0 0 402

99 0 0 421

99 0 0 407

102 0 0 370

101 0 0 364

100 34 2 375

Instalatér 57 56 48 35 Instalatér - ZS 0 0 0 0 Strojní mechanik/zámečník * ** 49 51 57 50 Strojní mechanik - ZS 0 0 0 0 Obráběč kovů * ** 35 28 26 31 Obráběč kovů - ZS 0 0 0 0 Počet žáků SOU 141 135 131 116 Počet žáků celkem 568 537 552 523 Procent. zastoupení učeb. oborů 24,82% 25,14% 23,73% 22,18% Pramen: Vlastní zpracování podle údajů školy v jednotlivých školních letech

33 0

30 0

35 1

50 0

58 1

49 2

37 2 122 492

33 0 122 486

29 1 117 492

24,49%

24,95%

23,78%

Vysvětlivky: ZS zkrácené studium * motivační stipendium Olomouckého kraje ** náborový příspěvek firmy SIGMA PUMPY Hranice, s. r. o

58

Z tabulky mimo jiné vyplývá, ţe podíl ţáků učebních oborů ke studijním oborů se za sledované školní roky prakticky nemění. Škola také nabízí jednoleté denní zkrácené studium, které je určené uchazečům ze středním vzděláním s maturitní zkouškou. Z pohledu celkového počtu ţáků na škole dochází jiţ třetí rok k většímu propadu u studijního oboru aplikovaná chemie. Tento celkový propad ţáků na škole se podařilo zastavit ve školním roce 2010/2011 nově otevřeným (zařazen do rejstříku škol) studijním oborem poţární ochrana. Zařazení tohoto oboru se jeví jako velmi dobrý krok, nejen z výše uvedeného pohledu, ale hlavně z důvodu vyuţití materiálního a personálního zabezpečení škol. Doposud byl dlouhodobě stabilizujícím oborem studijně učební obor mechanik strojů a zařízení (mechanik číslicově řízených strojů) poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou, u kterého je součástí vzdělávání i odborný výcvik. Pokud se týká tříletých učebních oborů, počet ţáků v posledních čtyřech letech se ustálil kolem 120. Graf č. 8: Vývoj počtu ţáků SOUs ve tříletých učebních oborech ve sledovaném období 160 140

IN

141

135

Z

131 116

120

122

122

117

OK Celkem

100 80 60 40

57 49 35

5651

57 48 28

26

2004/05

2005/06

2006/07

59

50 35 31

50 39 33

30

2007/08

2008/09

2009/10

33

51 36 30

20 0 2010/11

Pramen: Vlastní zpracování podle údajů školy v jednotlivých školních letech

Pokud se týká zastoupení děvčat v učebních oborech, tak v posledních čtyřech letech jejich počet je velmi nízký a nebyl vyšší ani v minulých dvaceti letech. Tzn., ţe mezi absolventkami ZŠ není o strojírenské učební obory zájem.

59

Tabulka č. 4: Počet ţáků a zastoupení děvčat v posledních 4 letech na SPŠ a SOUs Hranice Obor 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník celkem Aplikovaná chemie 15/7 12/8 11/8 12/4 50/27 Stavební materiály 10/1 9/2 17/0 11/0 47/3 Nábyt. a dřevař. výroba 24/0 22/2 20/4 20/4 86/10 Podnikání 34/12 22/8 56/20 Poţární ochrana 34/16 34/16 Mechanik SaZ/čís.říz.str. 28/0 27/0 25/0 20/0 100/0 Mechanik str.a zař. ZS 2/1 2/1 Obráběč kovů ZS 1/0 1/0 Strojní mechanik ZS 2/0 2/0 Instalatér ZS 1/0 1/0 Obráběč kovů 8/0 12/0 9/0 29/0 Strojní mech./Zámečník 15/0 18/2 16/1 49/3 Instalatér 9/0 13/0 13/0 35/0 Celkem 183/37* 135/22 111/13 63/8 492/80*

%

0,2 0,4 0,2 5,89 9,96 7,11 23,78

Pramen: Vlastní zpracování podle údajů školy v jednotlivých školních letech

* zastoupení děvčat

3.3 Cíle vzdělávání ţáků SOUs v porovnání s praxí Vzdělávání je v rámcových vzdělávacích programech (RVP) vymezeno prostřednictvím vzdělávacích

cílů, kompetencí a výsledků vzdělávání a k nim se vztahujícímu obsahu

vzdělávání. Cíle vzdělávání uvedené v RVP vyjadřují společenské poţadavky na

celkový

vzdělanostní a osobnostní rozvoj ţáků. Vymezují záměry výuky a její postupy, výsledky. Zahrnují hodnoty a postoje, produktivní činnosti a praktické dovednosti, poznatky a porozumění. Jsou formulovány z pozice pedagogických pracovníků a vyjadřují to, k čemu má vzdělávání směřovat, o co mají vyučující usilovat. Míra jejich naplnění bude různá, hlavně podle schopností a dalších předpokladů ţáků. Míra naplnění cílů vzdělávání v učebních oborech mimo jiné pramení z pohledu mladých lidí na učební obory a následného malého zájmu o ně. Často tento nezájem má hlubší charakter, který sahá do útlého věku, kdy jsou děti motivovány rodiči ve školní úspěšnost. Rodiče vidí v této motivaci dobrou budoucnost, a proto děti od malička zaměřují na dovednosti, které jsou ve škole podstatné. Takto jsou děti motivovány i v mateřských školách. Před nástupem do školy umí často číst, psát, počítat a jsou informovanější, coţ je také dáno dnešní dostupností techniky. S tím nelze neţ souhlasit. Mluvíme o dětském zrychleném vývoji.

60

Naopak, pokud se týká jemné motoriky, názory odborníků se různí. Ţáci se málo věnují výtvarným a manuálním činnostem, kde získávají šikovnost, vytrvalost, houţevnatost a také fantazii. K tomuto jsou jiţ málo vedeni v domácím prostředí, ale i na základních školách. Ţáci pak před ukončením základní školní docházky často nemají jasnou představu o svém budoucím povolání. Dalšími důvody, které mají vliv na míru naplnění cílů vzdělávání, pramení z nezájmu ţáků o studium učebních oborů, z celkové výchovy v rodinách, vlivem samotné atmosféry ve společnosti z pohledu na učňovské školství a velmi často nechutí mladých lidí manuálně pracovat. Do tohoto procesu, tj. učebního oboru nám často vstupují ţáci, kterým někdo vybral učební obor nebo jim často nic jiného nezbylo, nechtějí daleko dojíţdět atd. To znamená, ţe tito ţáci se pohybují v prostředí, které jim bylo vnuceno. Všem ţáků, ale hlavně i jiným, musí učiliště, aby nebyli zklamáni, nabídnout svým prostředím a kaţdodenní náladou přijatelné podmínky pro jejich zapojení do procesu výuky, a to hlavně praktické. Koncepce středního odborného vzdělávání vychází z celoţivotně pojatého konceptu vzdělávání, ve kterém je vzdělávání cestou i nástrojem lidské osobnosti. V souladu s obecným cílem středního odborného vzdělávání je připravit ţáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný, osobní, občanský i pracovní ţivot v podmínkách měnícího se světa, tzn. - učit se poznávat, tj. osvojit si nástroje, pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k učení se, prohloubit si v návaznosti na základní vzdělávací poznatky o světě a dále je rozšiřovat, - učit se pracovat a jednat, tj. naučit se tvořivě zasahovat do prostředí, které žáky obklopuje, vyrovnávat se s různými situacemi a problémy, umět pracovat v týmech, být schopen vykonávat povolání a pracovní činnosti, pro které byl připravován, - učit se být, tj. rozumět vlastní osobnosti a jejímu utváření, jednat v souladu s obecně přijímanými morálními hodnotami, se samostatným úsudkem a osobní zodpovědností, - učit se žít společně, učit se žít s ostatními, tj. umět spolupracovat s ostatními, být schopen podílet se na životě společnosti a nalézt v ní své místo. Cíle vzdělávání jsou vyjádřeny na třech úrovních: jako obecné cíle středního odborného vzdělávání, jako kompetence absolventa oboru vzdělání a jako výukové cíle, tj. (výsledky vzdělávání) jednotlivých vzdělávacích oblastí (kurikulárních rámců). Obecné cíle vzdělávání jsou vyjádřeny z pozice pedagogických pracovníků a vyjadřují to, k čemu má vzdělávání směřovat, o co mají vyučující svou výukou usilovat. Kompetence absolventa a výukové cíle jsou vyjádřeny z pozice ţáka, uvádějí, jak ţák umí na konci výuky získané dovednosti a vědomosti

61

vyuţívat. Na míru naplnění cílů vzdělávání mají vliv v neposlední řadě další faktory, které během studia ovlivňují kvalitu výuky. 77 Častým negativním jevem a jedním z nich je vysoká absence ţáků v učebních oborech, která můţe naznačovat nezájem ţáka o učební obor. U většiny takových ţáků se jedná velmi často o pohodlnost a únik před zodpovědností a nebo jsme naopak ţáka nedokázali nabízeným oborem zaujmout a zprostředkovat změnu, po které ţák touţí. Je třeba takovým ţákům ukazovat příklady bývalých ţáků ať jiţ pozitivní nebo negativní, tzn. odstrašující. Abychom

naplnili výše uvedené cíle vzdělávání musíme vidět vzdělávání ţáků

komplexně, tzn. zapojování ţáků, a to hlavně v praktickém vyučování, do všech oblastí výuky, tj. školního praktického vyučování nebo na školských zařízeních, ale také na reálných pracovištích firem. Jsou učební obory, které dokáţeme dlouhodoběji vyučovat ve školních podmínkách a jsou učební obory, u kterých musíme ţáky co nejdříve dostat do reálných provozů pracovišť. V tomto případě se nedá paušalizovat a závisí na personálních a materiálních podmínkách školy, ale také na

tom, zda nezaměřujeme učební obor pro konkrétní firmu.

Význam provozních pracovišť pro ţáky v učebních oborech je velmi významný. Mimo získávání skutečných pracovních návyků, dodrţování pracovních řádů pracovišť, zvykání si na jiný kolektiv pracovníků, zkusit si, čeho jsem reálně schopen ve svém oboru dosáhnout z pohledu kvality práce, ale také z pohledu plnění výkonových norem. Tam často také dochází u ţáků k rozhodnutí, zda ve zvoleném oboru chtějí po vyučení pracovat. V dnešní době se absolventům, kteří nejsou spokojeni s oborem, nabízí nové šance a tou největší je studium učebního oboru po vyučení v jiném oboru ve zkrácené době. Reálná pracoviště firem usnadní ţákům přechod ze školy do praxe v tom smyslu, ţe je ţákům často nabídnuto pracovní místo ve firmě, kde vykonávají odborný výcvik. Velký vliv na naplňování obecných cílů vzdělávání při praktickém vyučování ve firmách mají instruktoři ţáků. Pokud chceme, aby to nebyli jen ,,hlídači ţáků“, musí škola v tomto ohledu spolupracovat s firmami a instruktory vzdělávat, jak po stránce odborné, tak pedagogické, a současně musí být dobře finančně ohodnoceni. Kvalitní zajištění odborného výcviku ve firmách, výběr a ohodnocení instruktorů ţáků je určitou zárukou bezproblémového naplňování obecných cílů mezi školou a vstupem absolventů do reálného ţivota.

__________ 77

NÚOV. Rámcový vzdělávací program – Obráběč kovů 23-56-H/01,Opravář zemědělských strojů 41-55-H/01

62

SŠP a SOUs spolupracuje s mnoha firmami, nejen v Hranicích, ale i v širším okolí. Pokud se týká zapojení učebních oborů ve firmách, je na vysoké úrovni. Nejuţší spolupráce z pohledu výuky je s firmou SSI Schäffer, s. r.o Hranice. Na sklonku minulého roku se dokonce v této firmě uskutečnilo první setkání ředitelů a výchovných poradců základních škol, vedení SŠP a SOUs a zástupců firmy firmy SSI Schäffer. Cílem setkání byla vzájemná výměna informací týkající se zájmu ţáků o strojírenské obory, jejich následných moţnostech uplatnění v praxi s důrazem na vymezení cílů vzdělávání v pohledu na firmu Schäfer s. r. o. Z hlediska lepší uplatnitelnosti na trhu práce i z pohledu naplňování obecných cílů vzdělávání ţáků škola jak jiţ bylo uvedeno, vlastní svářečskou školu, kde ţáci v rámci výuky absolvují dle učebního oboru jeden základní svářečský kurz. Za úplatu mohou získat i další svářečský kurz a také další oprávnění – vazači břemen, jeřábníci, řidiči motorových vozíků a řidiči motorových vozidel. Absolvování těchto kurzů přispívají ke zvýšení své kvalifikace. Škola se snaţí naplňovat cíle vzdělávání také zapojováním ţáků do různých odborných soutěţí, olympiád na školní i mimoškolní úrovni. V mimoškolní činnosti mají ţáci moţnost individuálního vzdělávání v knihovně, na internetu, moţnost sportovního vyţití, ale také společenskými akcemi jako jsou návštěvy kina, divadla, tanečních kurzů apod., které přispívají k osobnostnímu rozvoji ţáků.

3.4 Výuka podle ŠVP a návrhy úprav u učebních oborů této školy Základním východiskem pro zpracování ŠVP jsou rámcové vzdělávací programy. Významným vstupem do plánování školního kurikula je analýza podmínek školy a analýza poţadavků trhu práce na absolventy. Analýza podmínek školy, její vzdělávací činnosti a celkového klimatu na škole umoţňuje stanovit, co by se mělo změnit, jaké by měly být koncepční záměry školy, na co by měl reagovat školní vzdělávací program. Podobně analýza trhu práce v regionu provedená ve spolupráci s vybranými sociálními partnery ukáţe, jak zaměřit vzdělávací strategii školy, jaké přednosti či mezery mají absolventi z pohledů zaměstnavatele. Zároveň se tím vytvoří předpoklady pro další spolupráci při realizaci výuky ŠVP. Důleţité informace mohou získat také od rodičů, ţáků, partnerů školy. Jedním z předpokladů pro dobře fungující odborné vzdělávání je vytvoření funkčních vazeb školy s okolním sociálním a pracovním prostředím. Při vytváření vzájemných vazeb školy s jejím okolím je třeba vnímat sociální partnerství jako průběţně se přizpůsobující proces. Výsledkem sociálního partnerství je analýza potřeb trhu práce a moţnost uplatnění absolventů na trhu práce. Dále formulace

63

poţadavků regionálních sociálních partnerů na kompetence absolventů daných oborů vzdělání.78 ŠVP škola pravidelně od jeho zavedení vyhodnocuje a inovuje. Změny jsou zdokumentovány a schváleny ředitelkou školy vţdy k 1. září nového školního roku. S navrhovanými změnami bývají předem seznámeni jednotliví vyučující, aby mohli posoudit, nakolik se týkají jejich předmětů a celkově ŠVP jednotlivého učebního oboru. Z podstatnými změnami v ŠVP bývají seznámeni ţáci školy a jejich rodiče. Změny u ŠVP učebních oborů se v teoretickém vyučování zatím týkaly jenom dotací vyučovacích hodin jednotlivých témat, nebo tématických celků minimálně. Pokud se týká praktického vyučování, změny se týkají hlavně ve směrování na firmu Schäffer s. r. o, jako největšího sociálního partnera školy. Při takových změnách je nutné také počítat s tím, ţe představy kutikulárního rámce jednotlivých sociálních partnerů mohou být často rozdílné. Zatím co pro rodiče bude například důleţité, aby forma zaměření vzdělávacího procesu byla v souladu s jejich představami i schopnostmi ţáků, pro firmy, kde ţáci vykonávají odborný výcvik budou rozhodující výsledky vzdělávání a moţnosti uplatnění absolventů v konkrétním pracovním prostředí. Jsou rodiče i firmy, které vzdělávání a spolupráce se školou zajímá okrajově, nebo vůbec. Proto je nutné, aby škola hledala takový prostor a takové formy sociálního partnerství, které umoţňují vzájemnou spolupráci, výměnu zkušeností, ovlivňování jednotlivých postojů s cílem jednotného uplatnění ve vzdělávacích programech učebních oborů školy. SPŠ a SOUs spolupracují v rámci praktického vyučování mimo firmu Schäffer s. r. o i s dalšími firmami strojírenského zaměření v regionu. Ve firmě Schäffer má dokonce zřízené odloučené pracoviště praktického vyučování. Ţáci se jiţ od druhého ročníku v rámci praktického vyučování účastní výuky ve firmách. Týká se to ţáků všech profesí učebních oborů, které SPŠ a SOUs vyučuje. Pro proces sociálního partnerství jsou v odborném vzdělávání důleţití mimo představitele podniků a firem, ve kterých se realizuje praktická výuka také svazy, asociace, se kterými se škola snaţí vést nejen dialog o konkrétních cílech, a obsahu vzdělávání, ale snaţí se zapojit představitele těchto institucí do výstupního hodnocení výsledků vzdělávání. Důleţitá je také spolupráce s Hospodářskou komorou Úřadem práce. Tyto instituce disponují souborem informací, které jsou mimořádně uţitečné pro plánování vzdělávací nabídky, změny kurikulárního rámce učebních oborů, ale také sledování vývojových trendů v jednotlivých oborech. Spolupráce školy s místními sociálními partnery probíhala jiţ při tvorbě jednotlivých

_________ 78

NÚOV . Metodika školních vzdělávacích programů SPŠ a SOUs , Praha 2007,str.9

64

ŠVP učebních oborů a probíhá i při jeho změnách a inovacích. Pokud se týká změn a úprav ŠVP učebních oborů mimo výše uvedené, lze předpokládat, ţe k častějším a pravidelným změnám bude u ŠVP docházet v těch částech, které popisují podmínky vzdělávání, materiální, personální, organizační, ale také spolupráci se sociálními partnery. SPŠ a SOUs nabízí také zkrácené studium, které je určeno uchazečům se středním vzděláním s maturitní zkouškou, kteří chtějí získat další kvalifikaci v souladu se školským zákonem.79 Těţiště tohoto studia tvoří odborné kompetence. Klíčové kompetence škola rozpracovala na úrovni odpovídající dosaţenému vzdělání a věku ţáků a charakteru oboru vzdělání. ŠVP stanovuje délku trvání denního zkráceného studia na jeden rok. Důvodem zavedení studia je otevření se školy celoţivotnímu vzdělávání, umoţnění změny kvalifikace částí absolventů středních škol s maturitní zkouškou a neposlední řadě vyuţití materiálních a personálních podmínek školy. Hodnocení tohoto programu zkráceného studia je předčasné, ale dle vyjádření učitelů praktického vyučování má v rámci školní vzdělávací nabídky své místo.

_________ 79

Zákon č. 561/2004 Sb., (školský zákon) § 34 odst. 1

65

EMPIRICKÁ ČÁST 4 Uplatnění absolventů na trhu práce Ekonomická krize je současné téma, které se promítá do ţivota jednotlivců, firem i zemí. Většina odborníků se zajímá o příčiny jejího vzniku a dohaduje se nad prognózami budoucího průběhu hospodářské recese. Na jedné straně stojí ekonomické vlivy jako růst (pokles) hospodářství a s ním související změny v poptávce po pracovní síle, na druhé straně hrají důleţitou roli také sociálně – demografické vlivy související s vývojem věkové i vzdělanostní struktury ekonomicky aktivního obyvatelstva a tudíţ s nabídkou pracovní síly. Trh práce, pro který nabídku pracovní síly tvoří absolventi SOU, je specifický hned několika charakteristikami – např. nedostatkem praxe uchazečů, neosvojenými pracovními návyky, omezenými zkušenostmi apod. Absolventi jako uchazeči o zaměstnání vstupují zcela do nového prostředí na pracovní trh, kde se snaţí najít uplatnění pro své znalosti, dovednosti a schopnosti (kompetence) osvojené v průběhu vzdělání. Rozsah a kvalitu těchto kompetencí u absolventa ovlivňuje převáţně škola, částečně však také jejich sociální a rodinné prostředí. Přestoţe absolventi s výučním listem patří mezi uchazeče o zaměstnání, u kterých zaměstnavatelé nepředpokládají široké znalosti a nevyţadují tedy osvojení různorodých dovedností a schopností, přesto je nezbytné vědět, jakou míru znalostí, dovedností a schopností zaměstnavatelé od svých budoucích zaměstnanců očekávají. Zjištěné informace by měly školám poskytnout zpětnou vazbu, aby kompetence získané studiem co nejvíce odpovídaly poţadavkům trhu práce. Také budoucí absolventi by měli být dostatečně informováni, jaké poţadavky budou kladeny na jejich kompetence při vstupu na trh práce. Přechod absolventů SŠ do pracovního procesu je jedním z nejdůleţitějších ţivotních okamţiků. Spektrum moţností, které absolventi SŠ mají, je významně ovlivněno dosaţenou úrovní vzdělání a vystudovaným oborem. Důleţitým aspektem při analýze moţného uplatnění vyučených absolventů na trhu práce je týkající se jejich subjektivního vnímání této situace. Nevhodně vybraný učební obor, o který není mezi zaměstnavateli zájem, nebo nechuť absolventa v tomto oboru pracovat, zvyšuje riziko nezaměstnanosti či odchodu absolventa za prací do jiného oboru nebo do evidence ÚP. Ochota absolventa učit se, adaptovat se, být flexibilní, to jsou nezbytné kompetence, které jsou předpokladem uplatnitelnosti na trhu práce.

66

4.1 Dotazníkové šetření Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit: 

Jak se budoucí absolventi identifikují s vybraným oborem a jaká jsou jejich očekávání k moţnostem uplatnění na trhu práce?

Dotazníkové šetření bylo provedeno na Střední průmyslové škole a Středním odborném učilišti strojírenském v Hranicích. Škola vyučuje čtyřleté i tříleté obory podle ŠVP od 1. 9. 2009, respektive od 1. 9. 2010. Střední vzdělání s maturitní zkouškou: 4leté denní studium:

ŠVP

učební plány

Nábytkářská a dřevařská výroba

33 - 42 - M/01

33 - 42 - M/003

Mechanik číslicově řízených strojů

23 - 44 - L/01

23 - 45 - L/005

Aplikovaná chemie

28 - 44 - M/01

28 - 44 - M/003

Stavební materiály

36 - 43 - M/01

36 - 43 - M/001

Strojní mechanik (zámečník)

23 - 51 - H/01

23 - 51 - H/001

Obráběč kovů

23 - 56 - H/01

23 - 56 - H/001

Instalatér

36 - 52 - H/01

36 - 52 - H/001

Střední vzdělání s výučním listem 3leté denní studium

Počet žáků v jednotlivých programech ve čtvrtých ročnících maturitních oborů: Nábytkářská a dřevařská výroba – 20 ţáků, mechanik číslicově řízených strojů 20 ţáků, Aplikovaná chemie – 12 ţáků, stavební materiály – 11 ţáků. Celkem ve čtvrtých ročnících maturitních oborů je 63 ţáků, z toho 9 dívek. Počet žáků v jednotlivých programech ve třetích ročnících učebních oborů: Zámečník – 16 ţáků, obráběč kovů – 9 ţáků, instalatér – 13 ţáků. Celkem ve třetích ročnících učebních oborů studuje 38 ţáků, z toho 1 dívka. Celkem ve školním roce 2010/2011 studuje v závěrečném ročníku maturitního a učebního oboru 101 ţáků.

67

Bylo osloveno celkem 50 respondentů, ţáků třetích a čtvrtých ročníků těchto oborů: 25 ţáků učebních oborů: zámečník, obráběč kovů, instalatér a 25 ţáků maturitních oborů: nábytkářská a dřevařská výroba, mechanik číslicově řízených strojů, aplikovaná chemie, stavební materiály. Z těchto 25 ţáků maturitních oborů bylo osloveno 6 dívek. Dotazníky byly rozdány padesáti ţákům, všechny byly vyplněny a vráceny. Otázky byly volené uzavřené, s moţnosti volby odpovědi, ale i otázky polootevřené, kdy mohli respondenti vypsat odpověď. Moţnosti doplnění u těchto otázek ţáci téměř nevyuţili. Dotazník byl rozdělen na dvě části. První část se týkala otázek zaměřených na ztotoţnění ţáků se svým oborem a druhou polovinu tvořily otázky týkající se ţáků jako budoucích účastníků na trhu práce. Graf č. 9: Počet respondentů v jednotlivých učebních oborech

8

6

Nábytkářská a dřevařská výroba Aplikovaná chemie

6 7

Stavební materiály Mechanik 6 10

Zámečník Obráběč Instalatér

7

68

4.1.1 Výsledky dotazníkového šetření – ztotoţnění ţáků s oborem Otázka č. 1 Kdo byl rozhodující při volbě oboru? Většina ţáků, 70 %, odpověděla na otázku, ţe daný obor studia si zvolila na základě vlastního rozhodnutí. Rozhodnutí ţáků na základě jiných skutečností bylo téměř stejné, nejvíce ale převaţovalo zvolení oboru pomocí porady s kamarádem, který tuhle školu jiţ navštěvoval, jednalo se o 12 % ze všech celkových odpovědí.

na základě vlastního rozhodnutí 12%

6% na základě rozhodnutí rodičů

8% na základě porady se spolužákem 4% 70%

na základě porady s kamarádem na základě jiné skutečnosti

Graf č. 10 Výsledky odpovědí na otázku č. 1 Otázka č. 2 Jak hodnotíte vzdělání, které Vám škola doposud poskytla? Na otázku kvality vzdělávání odpovědělo 42 % ţáků, ţe vzdělání povaţují za velmi kvalitní, nejvíce si vzdělání pochvalovali ţáci maturitního oboru nábytkářská a dřevařská výroba a ţáci učebního oboru zámečník. Nenašel se jediný ţák, který vyhodnotil vzdělání jako velmi nekvalitní, z čehoţ plyne, ţe teoretická i praktická příprava ţáků na budoucí povolání ve škole je na docela dobré úrovni.

0%

17%

42%

velmi kvalitní spíše kvalitní tak napůl spíše nekvalitní

18%

velmi nekvalitní 23%

Graf č. 11 Výsledky odpovědí na otázku č. 2 69

Otázka č. 3 Kdybyste se znovu rozhodoval(a), na které škole budete studovat, vybral(a) byste si stejnou školu? 54 % ţáků odpovědělo, ţe by si znovu vybralo stejnou školu. Ţáci, kteří mají horší studijní výsledky, ve větší míře odpověděli, ţe by se na tuto školu jiţ nikdy nepřihlásili. Z toho plyne, ţe čím méně se ţákům líbí daná škola a obor, tím obvykle mají horší prospěch a obráceně.

14% rozhodně ano 16%

spíše ano nevím spíše ne

54% 4%

rozhodně ne 12%

Graf č. 12 Výsledky odpovědí na otázku č. 3 Otázka č. 4 Kdybyste se znovu rozhodoval(a), který obor si vybrat, vybral byste si znovu stejně? To, jak se ţák identifikuje s daným oborem, souvisí s otázkou prvotní volby, pokud si ţák zvolí studium podle svých přání a moţností, bude ho tím více bavit výuka, praxe a bude i jiný jeho celkový přístup ke škole. Z dotazníků ţáků vyplývá, ţe 56 % ţáků by si zvolilo studium stejného oboru, coţ je více neţ polovina dotazovaných ţáků. Především kladně se k této otázce stavěli ţáci učebního oboru zámečník, coţ zřejmě souvisí s jejich motivací snadného získání zaměstnání, a to především v Hranicích, kde je velká poptávka po absolventech této profese.

8% 12% rozhodně ano spíše ano spíše ne 56% 24%

Graf č. 13 Výsledky odpovědí na otázku č. 4 70

rozhodně ne

Otázka č. 5 Doporučil(a) byste svým známým a kamarádům studium na vaší škole? U otázky, na kterou ţáci odpovídali ohledně doporučení svým kamarádům, známým týkající se studia na této škole, odpověděla plná polovina studentů, ţe by studium na této škole doporučilo. Z toho plyne, ţe velká část ţáků je s výběrem školy a svého oboru spokojena.

14%

spíše ano spíše ne 50%

24%

rozhodně ano rozhodně ne

12%

Graf č. 14 Výsledky odpovědí na otázku č. 5 Otázka č. 6 Jak moc jsou podle Vás znalosti a dovednosti, které jste během studia ve škole získal(a), uplatnitelné v praxi? Co se týče vědomostí, znalostí, co ţáci během studia získali na škole a které pak uplatní v praxi, tak 48 % ţáků tyto znalosti hodnotili jako výborné, pouze 6 % ţáků hodnotilo znalosti, které by si měli odnést ze studia do praxe, jako ţádné. Z toho plyne, ţe většina ţáků se domnívá, ţe je škola dobře připravuje po praktické i teoretické části na budoucí povolání.

6% 14% 48%

velmi moc dostatečně velmi málo téměř vůbec

32%

Graf č. 15 Výsledky odpovědí na otázku č. 6

71

4.1.2 Výsledky dotazníkového šetření – očekávání jejich uplatnění na trhu práce Další otázky směřovaly k ţákům jako k budoucím absolventům, kteří se stanou zanedlouho účastníky trhu práce. Otázky byly zaměřeny a měly napovědět, kolik ţáků by mohlo po ukončení studia pracovat ve svém oboru, jaké mají plány budoucí absolventi po ukončení vzdělání na SPŠ a SOUs a jakou mají představu o budoucím zaměstnání. Otázka č. 7 Máte zájem po ukončení studia uplatnit se ve stejném oboru či oblasti, kterou studujete? Po obdrţení maturitního vysvědčení, resp. výučního listu, by v oboru chtělo zůstat pracovat 56 % ţáků, coţ je více neţ polovina dotazovaných ţáků. 6 % dotazovaných nemá zájem pracovat ve svém oboru, a to se především týká učebního oboru obráběč kovů. Největší zájem o práci ve svém oboru mají po obdrţení výučního listu především zámečníci. Určitě také, jestli absolvent projevuje zájem o práci v oboru, má mimo jiné velký vliv kvalita výuky, ať jiţ teoretická, nebo praktická.

11% 6% rozhodně ano

8%

spíše ano spíše ne 56% 19%

rozhodně ne zatím ještě nevím

Graf č. 16 Výsledky odpovědí na otázku č. 7 Otázka č. 8 Co Vás bude motivovat při výběru zaměstnání? Při výběru budoucího zaměstnavatele jsou pro ţáky nejdůleţitější dobré finanční podmínky, kterým dalo přednost 48 % ţáků, pro 24 % ţáků je důleţitá zajímavá práce a stejné procento ţáků preferovalo při výběru zaměstnání dobré pracovní podmínky. Někteří ţáci odpověděli, ţe je pro ně důleţitá vzdálenost od místa bydliště, nutnost dojíţdění a jiné. Z toho plyne, ţe pokud absolventi daných oborů budou mít v pracovním uplatnění dobré finanční a pracovní podmínky, pak bude převáţná většina z nich ochotná pracovat ve svém oboru.

72

4%

zajímavá práce, která mě bude bavit

24%

24%

uspokojivý plat pracovní podmínky jiné…vzdálenost od místa bydliště

48%

Graf č. 17 Výsledky odpovědí na otázku č. 8 Otázka č. 9 Co pokládáte za největší nedostatek, který bude ztěžovat hledání práce? Při otázce, co ţáci povaţují za největší nedostatek, který jim bude ztěţovat hledání nového zaměstnání, nového pracovního místa, tak převáţná většina ţáků, 54 % pokládá za největší nedostatek praxi v oboru (jednalo se převáţně o ţáky s výučním listem). To by mohl být podnět na daná učiliště, aby poskytovala svým ţákům více praxe, případně více na tomto spolupracovala s podniky v oboru. Přitom můţeme poukázat na chybu ze začátku 90. let, kdy byla učiliště oddělena od firem, ke kterým dříve patřila, a mohla tak zajišťovat ţákům více praxe a posléze garantovat zaměstnání v daném podniku.

12%

0% praxe v oboru teoretické znalosti 54%

34%

Graf č. 18 Výsledky odpovědí na otázku č. 9

73

znalosti jazyků něco jiného

Otázka č. 10 Jak si hodláte hledat práci? Na otázku, jakým způsobem si ţáci budou hledat práci, největší podíl odpovědí tvořilo hledání zaměstnání přes kamarády či známé, celkem 38 %. Na úřady práce spoléhá 24 % budoucích absolventů, 16 % ţáků odpovědělo, ţe v jiţ práci mají zajištěnou nyní ke konci studia (tady většina ţáků se vyjádřila, ţe práci si zajistili v průběhu praxe, kterou vykonávali v podnicích).

16%

24% přes úřad práce

8%

přes personální agentury přes kamarády či známé přes Internet 14%

práce již zajištěna

38%

Graf č. 19 Výsledky odpovědí na otázku č. 10 Otázka č. 11 Jakou máte představu o svém budoucím finančním ohodnocení, nástupním platu? Další otázka se

týkala

finančního ohodnocení, které se ukázalo v otázce č. 8 jako

nejdůleţitější motivační faktor při hledání zaměstnání. Český statistický úřad přestal sledovat průměrné mzdy za jednotlivé okresy v roce 2006. K 31. 12. 2010 byly evidovány následující průměrné hrubé měsíční nominální mzdy: v Olomouckém kraji 20 158 korun oproti průměru v České republice , který činí 23 324 korun. Z toho je patrné, ţe mzdová úroveň v našem kraji a v okrese je nízká. Ţáci měli na výběr ze sedmi moţností, jednalo se vţdy o čistou mzdu. Nejvíce ţáků, 32 %, by si představovalo čistou mzdu v rozmezí 15000 – 18000, 28 % ţáků by si představovalo nástupní plat v rozmezí 12000 - 15000, 21 % ţáků plat v rozmezí 18000 - 22 000 a dokonce se našli i takoví ţáci, a to celkem výrazná část 19 %, která by si představovala plat v rozmezí nad 22000 Kč. Z těchto ţáků měli nejvyšší poţadavky ţáci v oboru zámečník, po kterých je v současné době dosti velká poptávka. Z výsledku plyne, ţe očekávání ţáků převyšují reálné nástupní platy v daných oborech.

74

19%

0% 28%

do 10 000 Kč 10 000 – 12 000 Kč 12 000 – 15 000 Kč 15 000 – 18 000 Kč 18 000 – 22 000 Kč

21%

22 000 – 26 000 Kč Více než 26 000 Kč

32%

Graf č. 20 Výsledky odpovědí na otázku č. 11 Otázka č. 12 Chcete pokračovat v dalším studiu? Někteří ţáci učebních oborů se po vyučení chtějí vzdělávat ve dvouletém denním nástavbovém studiu s maturitou, v oboru Podnikání, ţáci maturitních oborů se hlásí převáţně na vysoké školy, zejména chemicko – technologickou. Naopak někteří ţáci se jiţ nehodlají vzdělávat, jelikoţ jiţ mají práci zajištěnou a 21 % ţákům stačí, co jim škola dala v odborné a praktické části a nemají zájem o další vzdělávání.

21% 38%

rozhodně ano spíše ano spíše ne

14%

rozhodně ne 27%

Graf č. 21 Výsledky odpovědí na otázku č. 12

75

Otázka č. 13 Chtěli byste jednou pracovat? Poslední otázka směřovala k ţákům, týkající se jejich zaměření, ve které sféře pracovního procesu by chtěli pracovat. Nejvíce ţáků by chtělo pracovat v soukromém sektoru, a to celkem 42 %, určité procento ţáků by chtělo pracovat v zahraničí, především absolventi oboru zámečník, o zaloţení ţivnosti po skončení studia uvaţuje 12 % respondentů.

6%

12%

42%

v soukromém sektoru ve veřejné správě v zahraničí chci podnikat zatím nevím

28% 12%

Graf č. 22 Výsledky odpovědí na otázku č. 13

4.2 Shrnutí výsledků Výsledky dotazníkového průzkumu provedeného na Střední průmyslové škole a Středním odborném učilišti strojírenském v Hranicích ukázaly, ţe v minulých letech klesal zájem o dané obory (především o ty učební) i počty ţáků v nich. Průzkum však ukázal, ţe většina jejich ţáků (56 %) má přesto zájem pracovat po ukončení studia v daném oboru. Při výběru zaměstnání je pak bude nejvíce motivovat uspokojivý plat. 54 % z nich však pokládá za největší negativum pro hledání práce nedostatečnou praxi při studiu. Nejvíce (konkrétně 38 %) ţáků si hodlá hledat práci přes kamarády a známé. Nejvíce ţáků (32 %) by si představovalo nástupní čistou mzdu 15 – 18 000 Kč a následně 28 % z nich pak 12 – 15 000 Kč. Pokračovat v dalším studiu by rozhodně chtělo 38 % ţáků a spíše chtělo 27 % z nich. V soukromém sektoru by chtělo pracovat 42 % ţáků a 28 % ţáků uvaţuje o práci v zahraničí.

76

5. Důvody nezájmu ţáků ZŠ o studium na SOUs Cílem testu bylo zjistit, jaké jsou důvody nezájmu ţáků 9. tříd ZŠ v Hranicích o studium na SOU. Záměrem testu bylo zjistit, zda jsou rozdíly mezi jednotlivými základními školami v Hranicích (ZŠ Šromotovo, ZŠ Struhlovsko, ZŠ 1. máje) a dále, jestli jsou rozdíly mezi dívkami a chlapci z jednotlivých škol, kteří se hodlají hlásit na střední odborné učiliště.

5.1 Podmínky výzkumu Výzkum byl prováděn na třech základních školách v Hranicích, a to na ZŠ Šromotovo, ZŠ Struhlovsko a ZŠ 1. máje. Celkem se výzkumu zúčastnilo 90 ţáků, z toho 45 dívek a 45 chlapců. Předmětem zájmu výzkumu se stali ţáci 9. ročníku, jimţ byly rozdány dotazníky. Základní školy v Hranicích, ve kterých se prováděl výzkum: ZŠ Šromotovo 15 dívek 15 chlapců ZŠ Struhlovsko 15 dívek 15 chlapců ZŠ 1. máje 15 dívek 15 chlapců

77

Pro zpracování daného tématu a ověření hypotéz byl pouţit výzkumný nástroj 

Dotazník ohledně nezájmu ţáků

5.2 Výzkum zaměřený na nezájem ţáků ZŠ o studium na SOUs Hranice 5.2.1 Cíl, hypotézy a metody výzkumu – problematika nezájmu Jedním z cílů daného dotazníkového šetření na třech základních školách v Hranicích bylo zjistit, zda se významně liší výsledky mezi jednotlivými základními školami v Hranicích podle toho, zda se ţáci 9. tříd základních škol chtějí či nechtějí hlásit na střední odborná učiliště. Formulace výzkumného problému: 1. Jsou mezi jednotlivými základními školami v Hranicích rozdíly v tom, zda se jejich ţáci devátých tříd chtějí či nechtějí hlásit na střední odborná učiliště? Vlastním výzkumem by měla být ověřena tato věcná hypotéza: Hypotéza H1: Mezi jednotlivými základními školami v Hranicích jsou rozdíly v tom, zda se jejich ţáci devátých tříd chtějí či nechtějí hlásit na střední odborná učiliště. K ověření této hypotézy pouţijeme statistickou metodu testů významnosti, a to test dobré shody chí-kvadrát. Analýza výzkumu a výsledky šetření Formulace výzkumného problému: 1. Budou mezi jednotlivými základními školami v Hranicích rozdíly v tom, zda se jejich ţáci devátých tříd hodlají hlásit na střední odborná učiliště? Nejdříve formuluji nulovou a alternativní hypotézu: Nulová hypotéza (H0) je předpoklad (domněnka), ţe mezi sledovanými jevy není vztah (souvislost, rozdíl), tedy ţe skutečnost, jaký podíl ţáků devátých tříd základních škol v Hranicích se hodlá hlásit na SOU, nezávisí na tom, o jakou ZŠ se jedná.

78

Alternativní hypotéza (označovaná H1 nebo Ha) je předpoklad (domněnka), ţe mezi sledovanými jevy je vztah (souvislost, rozdíl) – tedy, ţe skutečnost, jaký podíl ţáků devátých tříd základních škol v Hranicích se hodlá hlásit na SOU, závisí na tom, o jakou ZŠ se jedná. H0: Počet i podíl ţáků, kteří se hodlají hlásit na SOU, je u jednotlivých základních škol zhruba stejný. HA: Mezi jednotlivými základními školami jsou rozdíly v počtu i podílu ţáků devátých tříd, kteří se hodlají hlásit na SOU. Tabulka č. 5: Vyhodnocení dotazníkového průzkumu dle jednotlivých ZŠ v Hranicích

Počet ţáků

Pozorovaná Očekávaná četnost

četnost

2

P-O

(P-O)

(P-O)2 O

ZŠ Šromotovo

30

10

11

-1

1

0,0909

ZŠ Struhlovsko

30

12

11

+1

1

0,0909

ZŠ 1. máje

30

11

11

0

0

0

∑ 90

∑ 33

∑ 33

∑ 0,1818

Výsledky jednotlivých ZŠ uvádí tabulka číslo 1. Ve sloupci „Počet ţáků“ uvádíme počet ţáků, kteří vyplnili dotazníky. Ve sloupci „Pozorovaná četnost P“ uvádíme počet ţáků, kteří se hodlají hlásit na SOU za jednotlivé ZŠ. Ve sloupci „Očekávaná četnost O“ je vypočítaná hodnota počtu ţáků, kteří by se hlásili na SOU v poměru k počtu ţáků, kteří vyplnili dotazníky za jednotlivé základní školy. O přijetí nebo nepřijetí uvedených hypotéz rozhodneme na základě ověřování nulové hypotézy vypočítáním testového kritéria dle vztahu:

χ2 = (P-O)2

χ2 = 0,1818

O Ve statistických tabulkách nalezneme, ţe kritická hodnota chí kvadrátu pro hladinu významnosti 0,05 a 1 stupeň volnosti je:

χ2 0,05 (1) = 3,841

79

Závěr: Vzhledem k tomu, ţe vypočítaná hodnota je menší neţ hodnota kritická, přijímáme nulovou hypotézu a odmítáme hypotézu alternativní. Počet i podíl ţáků, kteří se hodlají hlásit na SOU, je na jednotlivých základních školách v Hranicích zhruba stejný.

5.3 Výzkum zaměřený na rozdíly výsledků 5.3.1 Cíl, hypotézy a metody výzkumu – rozdíl mezi chlapci a dívkami V další části výzkumu jsem se zajímal, zda mezi výsledky ţáků, kteří vyplnili dotazníky, jsou rozdíly mezi dívkami a chlapci. Zajímalo mě, zda se liší podíl chlapců a děvčat z devátých tříd základních škol, kteří se hodlají hlásit na střední odborná učiliště. Formulace výzkumného problému: 2. Budou se chlapci více hlásit na střední odborná učiliště neţ děvčata ze všech tří škol? Vlastním výzkumem by měla být ověřena tato věcná hypotéza: Hypotéza H2: Chlapci ze všech tří základní škol se budou více hlásit na střední odborná učiliště neţ dívky. Nejdříve formuluji nulovou a alternativní hypotézu: Nulová hypotéza (H0) je předpoklad (domněnka), ţe mezi sledovanými jevy není vztah (souvislost, rozdíl). Alternativní hypotéza (označovaná H1 nebo Ha) je předpoklad (domněnka), ţe mezi sledovanými jevy je vztah (souvislost, rozdíl). H0: Podíl ţáků, kteří se hodlají hlásit na střední odborná učiliště, je u chlapců stejný jako u dívek. HA: Podíl ţáků, kteří se hodlají hlásit na střední odborná učiliště, je u chlapců vyšší neţ u dívek.

80

Tabulka č. 6: Vyhodnocení výzkumu dle chlapců a děvčat Počet

Pozorovaná

Očekávaná

ţáků

četnost P

četnost O

dívky

45

10

chlapci

45 ∑ 90

2

(P-O)2

P-O

(P-O)

16,5

-6,5

42,25

2,5606

23

16,5

6,5

42,25

2,5606

∑ 33

∑ 33

O

∑ 5,121

Výsledky dívek a chlapců uvádí tabulka číslo 2. Ve sloupci „Počet ţáků“ uvádíme počet dívek a chlapců, kteří se zúčastnili výzkumu. Ve sloupci „Pozorovaná četnost P “ uvádíme počet chlapců, kteří se hodlají hlásit na SOU, a počet dívek, které se hodlají hlásit na SOU. Součtem je celkový počet ţáků, kteří se hodlají hlásit na SOU (chlapci + dívky). Ve sloupci „Očekávaná četnost O“ je určen počet chlapců a dívek, který by se hlásil na SOU v poměru k jejich celkovému počtu.

O přijetí nebo nepřijetí uvedených hypotéz rozhodneme na základě ověřování nulové hypotézy vypočítáním testového kritéria dle vztahu:

χ2 = (P-O)2

χ2 = 5,1212

O Ve statistických tabulkách nalezneme, ţe kritická hodnota chí kvadrátu pro hladinu významnosti 0,05 a 1 stupeň volnosti je:

χ2 0,05 (1) = 3,841

Závěr: Vzhledem k tomu, ţe vypočítaná hodnota je větší neţ hodnota kritická, odmítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Počet dívek hlásících se na SOU je absolutně i poměrově niţší neţ počet chlapců hlásících se na SOU.

81

5.4 Shrnutí výsledků z výzkumu Hypotéza H1: Mezi jednotlivými základními školami v Hranicích jsou rozdíly v tom, zda se jejich ţáci devátých tříd chtějí či nechtějí hlásit na střední odborná učiliště, hypotéza se nepotvrdila. Ţáci devátých tříd základních škol ZŠ Struhlovsko, ZŠ Šromotovo a ZŠ 1. máje se zhruba ve stejném počtu i poměru hodlají hlásit na střední odborná učiliště. Myslím si, ţe je to dáno tím, ţe úroveň znalostí ţáků těchto ZŠ a jejich připravenost na vstup do středního vzdělávání je zhruba stejná. Hypotéza H2: Chlapci ze všech tří základní škol se budou více hlásit na střední odborná učiliště neţ dívky, hypotéza se potvrdila. Chlapci se hodlají více hlásit na střední odborná učiliště neţ dívky. Domnívám se, ţe je to jednak tím, ţe chlapci mají v průměru na konci základních škol horší prospěch neţ dívky, a také tím, ţe učiliště jsou více zaměřena na technické obory, které mnohem více zajímají chlapce neţ dívky. Důkazem je i skutečnost, ţe na SOU je mnohem vyšší počet chlapců neţ dívek. Naopak, např. na čtyřletých gymnáziích je tomu obráceně.

5.5 Doporučení vyplývající z výzkumu Ukázalo se, ţe zájem o učební obory v minulých letech velmi klesal spolu s tím, jak ze základních škol vycházely populačně čím dál slabší ročníky. Zatímco počty studentů gymnázií i většiny dalších středních škol přes klesající populační křivku zůstávaly na zhruba stejné úrovni, tak úbytek ţáků se projevil většinou jen v učebních oborech. Tento trend byl patrný nejen v okrese Přerov, ale i ve všech krajích České republiky. Za posledních 10 let se tak významně sníţil podíl ţáků v učebních oborech na celkovém populačním ročníku. Teprve v poslední době několik krajů, včetně Olomouckého, udělalo opatření na podporu vybraných technických učebních oborů. Jedná se zejména o stipendia, která kraj vyplácí ţákům v těchto oborech, pokud plní školní povinnosti, mají dobré chování a nemají neomluvené absence. Zvýšená stipendia pak dostávají ţáci s výborným prospěchem. Toto opatření má svůj efekt, protoţe v těch oborech, kde

se

stipendia

vyplácí,

došlo

a naopak k jejich pozvolnému nárůstu.

82

k zastavení

propadu

počtu

ţáků

Závěr Zájmem kaţdé zdravé společnosti by měla být snaha o co největší zajištění kvalifikovaných jedinců, kteří budou nejen profesně, ale i morálně na výši. Učňovské školství jako součást odborného školství předurčuje další vývoj regionů a následně celé společnosti, neboť má zajišťovat dostatek kvalifikovaných odborných pracovních sil. Tuto funkci však v posledních několika

letech

naplňuje

jen

z části

a

to

jak

z pohledu

počtu

absolventů,

ale

i často z pohledu jejich kvality. Magisterskou prací jsem se snaţil popsat vývoj učňovského školství, analyzovat současné učňovské školství, poukázat na jeho problémy a také nastínit moţné změny. Dále jsem charakterizoval okres Přerov, vývoj počtu ţáků v učebních oborech, uvedl jsem důvody malého zájmu o tyto obory a upozornil na následné problémy absolventů učilišt. Těţiště mé práce spočívá ve zmapování vývoje školy SPŠ a SOUs Hranice, situací v učebních oborech, společenské poţadavky na cíle vzdělávání a jejich moţné změny. V dotazníkovém šetření bylo mým cílem zjistit, jak se budoucí absolventi SOUs identifikují s vybraným oborem a jaká jsou očekávání s moţností uplatnění na trhu práce. V empirické části jsem se zabýval důvody nezájmu ţáků tří základních škol v Hranicích na SOUs. Jedním z cílů dotazníkového šetření bylo zjistit, zda se jednotlivé základní školy významně liší v počtu zájemců z řad ţáků o učební obory. V další části výzkumu jsem se zajímal o podíl chlapců a děvčat, kteří se hlásí na učební obory SOUs. Cílem mé magisterské práce,,Problematika učňovského školství zaměřená na SPŠ a SOUs Hranice“, bylo vytvoření celkového pohledu na učňovské školství, na jeho nedobrou situaci, kterou MŠMT ani zřizovatelé koncepčně neřeší a pozornost je mu věnována zpravidla, aţ kdyţ se ocitá v kritickém stavu a snaţí se jej ozdravit způsoby neodpovídajícími době, ve které ţijeme. Tato situace je dlouhodobě neudrţitelná a věřím, ţe skutečné odborné pomoci se mohou učiliště dočkat jen pochopením sociálních partnerů a následnou aktivní spoluprací učilišť s nimi. Tzn., ţe obrat k lepšímu nastane tehdy, aţ sliby a finanční pobídky MŠMT a zřizovatelů budou nahrazeny skutečnými pobídkami firem, ale hlavně cenou práce těchto odborníků.

83

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ČSÚ

Český statistický úřad

ESF

Evropský sociální fond

HDP

Hrubý domácí produkt

HK

Hospodářská komora

ISŠ

Integrovaná střední škola

JKOV

Jednotná klasifikace oborů

KKOV

Klasifikace kmenových oborů vzdělávání

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MŠMT

Ministerstvo práce, školství a tělovýchovy

NÚOV

Národní ústav odborného vzdělávání

NZZ

Nová závěrečná zkouška

OECD

Organizace pro ekonomiku, spolupráci a rozvoj

ORP

Správní obvod s rozšířenou působností

OU

Odborné učiliště

RVP

Rámcový vzdělávací program

SOŠ

Střední odborná škola

SOU

Střední odborné učiliště

SŠ

Střední škola

ŠVP

Školní vzdělávací program

U

Učiliště

UOV

Učitel odborné výchovy

ÚIV

Ústav pro informace ve vzdělávání

ÚP

Úřad práce

VOŠ

Vyšší odborná škola

ZŠ

Základní škola

ZS

Zkrácené studium

84

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ PhDr. KAŠPAROVÁ, J : Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU, NÚOV - Praha 2007 KOUCKÝ J.,KOVAŘOVIC J.: Nová rizika a nové příleţitosti - Perspektivy středního školství. Týdeník Učitelské noviny, 2007, č. 24, str. 23 NEUMANOVÁ, FIDRHELOVÁ : Profese učitele v době permanentní krize. Týdeník učitelské noviny 2010, č. 28, str. 15 PUTNOVÁ A.,:Vraťme do škol kázeň a učitelům respekt. Týdeník učitelské noviny 2011, č. 2, str. 5 Vývojová ročenka školství v České republice 1995/96 – 2004/05. I. Vydání: Ústav pro informace ve vzdělávání, Praha, 2005. ISBN 80-211-0493-7 MORKES, F: Týdeník učitelské noviny 2010, č. 33, str. 1 Munich, D.: Demografická struktura v ČR 2005 VOJTĚCH J,. NÚOV 2010. Situace absolventů na trhu práce se zhoršuje KELLER, J.: Nedomyšlená společnost , str. 43. ISBN 80-85765-41-1 EUROPA – EURES. Informace o pracovním trhu – Olomoucký kraj Standard středoškolského odborného vzdělávání, MŠMT 1997 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, Bílá kniha Praha 2001 Analýza naplnění cílů Bílé knihy, Praha 2008 Příkaz MŠMT k optimalizaci sítě středních škol 1997, č. 4 MU Brno, Z 390 Školní pedagogika – pedagogika jako věda o učebních oborech MŠMT. Akční plán podpory odborného vzdělávání – 2008 Odborné diskuse ke standardům. Týdeník Učitelské noviny, 2011, číslo 4,str. 4 Otevřený dopis ministrovi školství, mládeţe a tělovýchovy – K. Rýdl. Týdeník Učitelské noviny 2010, č. 44, str. 16 Stanovisko rady APU k novele ŠR. Týdeník Učitelské noviny 2011, č. 4, str. 22 Zralosti školského poradenského pracoviště. Týdeník učitelské noviny, 2011, č. 45, str.14 Pardubický kraj. Učitelské noviny 2010, č. 15

85

Ideální škola. Týdeník Učitelské noviny 2011, č. 34, str. 6 Ústecký kraj čeká masivní optimalizace. Týdeník učitelské noviny, 2011, č. 4, str. 14 Zájem o učitelské povolání. Týdeník učitelské noviny 2010, č. 2, str. 4 Navrhovaná změna systému odměňování přináší řadu rizik. Časopis školství 2010, č. 34 Roste vzdělávací a výchovný vliv rodičů. Učitelský zpravodaj 2009, č. 16, str. 2 V otázkách autority jsme mi učitelé příliš skeptičtí. Učitelský zpravodaj Výroční zpráva Olomouckého kraje za školní rok 2008/2009, str. 16 Vstup absolventů na trh práce. Časopis školství 2011, str. 5 NÚOV: Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2009, Praha 2010, str. 5,39 NÚOV: Rámcový vzdělávací program – Obráběč kovů 23-56-H/01,Opravář zemědělských strojů 41-55-H/01 V období ekonomické krize je důleţité investovat do vzdělání. Časopis školství 2009, č. 21, str. 2

LEGISLATIVA Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), platný do 31. 12. 2004 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické sluţbě Zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání a změně některých zákonů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících Vyhláška č.13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání

86

Nařízení vlády č. 381/2010 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných sluţbách a správě INTERNETOVÉ ZDROJE NÚOV .Rámcové vzdělávací programy. Dostupné na www: http://www.nuov.cz/ramcovevzdelavaci-programy PĚLUCHA, J. Lidské zdroje pro 21. století. Dostupný na WWW: http://www.trz.cz/TRZ/Prilohy.nsf/(viewPublic)/person2/$FILE/Pelucha_SUZ.doc ČSÚ. Charakteristika okresu Přerov. Dostupný na WWW: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/nova_mesta_a_mestyse_v_olomouckem_kraji ČSÚ. Obyvatelstvo podle pohlaví a hlavních věkových skupin v letech 1991 – 2009 Dostupný na WWW: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/casove_rady_okresu_prerov ČSÚ. Obyvatelstvo podle pohlaví a hlavních věkových skupin v letech 1991 – 2009 Dostupný na WWW: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/casove_rady_okresu_prerov ČSÚ. Obyvatelstvo podle pohlaví a hlavních věkových skupin v letech 1991 – 2009 Dostupný na WWW: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/casove_rady_okresu_prerov ČSÚ. Organizační struktura okresu Přerov. Dostupný na WWW: http://www.olomouc.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/oranizacni_struktura-xm Historie školy SPŠ a SOUs Hranice. Dostupný na www: http://www.sps.hranet.cz/index.php?name=Sections&req=viewarticle&artid=38&page=1&xix=1 0 Historie školy SPŠ a SOUs Hranice. Dostupný na www: http://www.sps.hranet.cz/index.php?name=Sections&req=viewarticle&artid=3&page=1&xix=11

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Vzor dotazníku………………………………………….…………………………..…...89 Příloha č. 2: Dotazník pro ţáky 9. tříd základních škol v Hranicích.…………………………...…….91

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1: Vybrané údaje o správních obvodech obcí s rozšířenou působností v okrese Přerov…41 Tabulka č. 2: Nejvýznamnější zaměstnavatelé okresu Přerov – ekonomické subjekty podle počtu pracovníků ……………………………………………………………………………………..……...45 Tabulka č. 3: Sledování vývoje počtu ţáků na SPŠ a SOUs Hranice – školní roky 2004/2005 – 2010/2011 ………………………………………………………………………………………...…...58

87

Tabulka č. 4: Počet ţáků a zastoupení děvčat v posledních 4 letech na SPŠ a SOUs Hranice….....…60 Tabulka č. 5: Vyhodnocení dotazníkového průzkumu dle jednotlivých ZŠ v Hranicích……………79 Tabulka č. 6: Vyhodnocení výzkumu dle chlapců a děvčat………………….……………………….81

Graf č. 1: Věková struktura obyvatel od roku 1991 do roku 2009 v okrese Přerov……………..….43 Graf č. 2: Vývoj počtu ţáků vycházejících ze ZŠ vletech 2006 - 2020 ……………….……………..46 Graf č. 3: Vývoj počtu a podílu ţáků vstupujících do 1. ročníku středního vzdělání s výučním listem včetně ţáků se zdravotním postiţením………………………………..……………………………….47 Graf č. 4: Vývoj počtu ţáků SOU, SOŠ a gymnázií v okrese Přerov v letech 2001 – 2020……..…...48 Graf č. 5: Počet absolventů škol v ČR s výučním listem v letech 1998 - 2009 ………………….…..49 Graf č. 6: Vývoj hodnot míry celkové neúspěšnosti absolventů škol v letech 2005 aţ 2010………...51 Graf č. 7: Příčiny nezaměstnanosti absolventů……………………………………………………….54 Graf č. 8: Vývoj počtu ţáků SOUs ve tříletých učebních oborech ve sledovaném období…………..59 Graf č. 9: Počet respondentů v jednotlivých učebních oborech………………………………………68

Graf č.10: Rozhodnutí výběru oboru………………………………………………………....68 Graf č. 11: Hodnocení úrovně kvality ţáky…………………………………………………………..69 Graf č. 12: Podíl studentů, kteří by se rozhodli opět pro výběr stejné školy……………..…………..70 Graf č. 13: Podíl studentů, kteří by si opět vybrali stejný obor………………………………………70 Graf č. 14: Podíl studentů, kteří by doporučili svým kamarádům a známým studium na dané škole..71 Graf č. 15: Uplatnitelnost v praxi školních znalostí a dovedností dle názoru studentů………………71 Graf č. 16: Zájem studentů pracovat po ukončení studia ve stejném oboru či oblasti……………….72 Graf č. 17: Motivace při výběru zaměstnání…………………………………………………………73 Graf č. 18: Největší nedostatek ztěţující hledání práce…………………………………………...…73 Graf č. 19: Způsoby hledání práce po ukončení studia……………………………………………....74 Graf č. 20: Představa o čistém nástupním platu……………………………………………...………75 Graf č. 21: Zájem pokračovat v dalším studiu…………………………………………………….....75 Graf č. 22: Oblast, ve které chtějí studenti jednou pracovat…………………………………………76

88

Příloha č. 1 VZOR DOTAZNÍKU Prosím o vyplnění následujícího dotazníku, který bude sloužit pouze pro vypracování mé magisterské práce s názvem „Problematika učňovského školství v regionu Přerov, zaměřená na SPŠ a SOUS Hranice“. Dotazník je anonymní. Na otázky neodpovídejte slovně, zatrhněte jen jednu z nabízených možností. Pouze u otázek č. 1,4,8,9,10,12,13 je možné vypsat odpověď. Předem Vám děkuji za Váš čas. ____________________________________________________________________________ Jsem žák – žákyně *prosím označte Studuji 3. ročník učebního oboru …………………………………* prosím doplnit Studuji 4. ročník maturitního oboru ………………………………………..* prosím doplnit 1. a) b) c) d) e)

Kdo byl rozhodující při volbě oboru? na základě vlastního rozhodnutí na základě rozhodnutí rodičů na základě porady se spoluţákem na základě porady s kamarádem na základě jiné skutečnosti (vypište)…………………..………………………………………………………………….

2. a) b) c) d) e)

Jak hodnotíte vzdělání, které Vám škola doposud poskytla? velmi kvalitní spíše kvalitní tak napůl spíše nekvalitní velmi nekvalitní

3. Kdybyste se znovu rozhodoval(a), na které škole budete studovat, vybral(a) byste si stejnou školu? a) rozhodně ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) rozhodně ne 4. Kdybyste se znovu rozhodoval(a), který obor si vybrat, vybral(a) byste si znovu stejně? Zdůvodněte svou odpověď. a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne …………………..…………………………………………………………………………... 5. a) b) c) d)

Doporučil(a) byste svým známým a kamarádům studium na Vaší škole? spíše ano spíše ne rozhodně ano rozhodně ne

6. Jak moc jsou podle Vás znalosti a dovednosti, které jste během studia ve škole získal(a), uplatnitelné v praxi? a) velmi moc

89

b) dostatečně c) velmi málo d) téměř vůbec Máte zájem po ukončení studia uplatnit se ve stejném oboru či oblasti, kterou studujete? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne zatím ještě nevím

7. a) b) c) d) e)

8. Co Vás bude motivovat při výběru zaměstnání? a) zajímavá práce, která mě bude bavit b) uspokojivý plat c) pracovní podmínky d) jiné….(uveďte)……………………………………………………………………………… 9. a) b) c) d)

Co pokládáte za největší nedostatek, který bude ztěžovat hledání práce? praxe v oboru teoretické znalosti znalosti jazyků něco jiného…..(vypište)……………………………………………………………………..

10. a) b) c) d) e) f)

Jak si hodláte hledat práci? přes úřad práce přes personální agentury přes kamarády či známé přes Internet jinak…..(uveďte)…………………………………… ……………………………………… více způsoby (pak očíslujte podle pořadí, jak je preferujete)

11. a) b) c) d) e) f) g)

Jakou máte představu o svém budoucím finančním ohodnocení,nástupním platu? do 10 000 Kč 10 000 – 12 000 Kč 12 000 – 15 000 Kč 15 000 – 18 000 Kč 18 000 – 22 000 Kč 22 000 – 26 000 Kč Více neţ 26 000 Kč

12. Chcete pokračovat v dalším studiu? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne ( v případě odpovědí rozhodně nebo spíše ano uveďte na jaké škole a v jakém oboru a jakém stupni studia)…………………………………………………………………………………….. 13. Chtěli byste jednou pracovat? a) v soukromém sektoru b) ve státní nebo veřejné správě c) v zahraničí d) chci podnikat (uveďte v jakém oboru )…………………………………………………….. e) zatím nevím

90

Příloha č. 2 DOTAZNÍK PRO STUDENTY 9. TŘÍD ZŠ V HRANICÍCH 1.

Pohlaví: Muţ Ţena

2.

Věk: 14 15 16

3.

Škola: ZŠ Šromotovo ZŠ Struhlovsko ZŠ Nová

4.

Kam se hodláš po ZŠ hlásit: (V případě, že se hodláš hlásit na více druhů škol, uveď i pořadí 1 ,2 či 3 podle tvých preferencí) gymnázium Střední odborná škola – maturitní obor Střední odborné učiliště – maturitní obor Střední odborné učiliště, odborné učiliště – učební obor nikam

5.

6. 7.

Uveď název a místo školy, na kterou se hodláš hlásit: ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… Uveď název oboru, na který se hodláš hlásit: ……………………………………………………………………………………………… V případě, ţe se nehodláš hlásit na SOU, OU, jaký k tomu máš důvod? Pokud vybereš více možností, očísluj je podle pořadí. nízká prestiţ učebních oborů nízký plat lidí s výučním listem nechci pracovat manuálně snadno se dostanu na SOŠ či gymnázium, vezmou mě bez přijímací zkoušky jiný důvod………UVEĎ JAKÝ…………………………………………………..…… ………………………………………………………………………………………………

8.

V případě, ţe se hodláš hlásit na SOU, OU, jaký k tomu máš důvod? UVEĎ! ……………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………

9.

Pokus máš nějakou poznámku či připomínku, uveď ji zde: ……………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………

91

ANOTACE Jméno a příjmení:

Roman Páral

Katedra:

Ústav pedagogiky a sociálních studií PdF UP Olomouc

Vedoucí práce:

PhDr. PaedDr. Václav Klapal, PhD.

Rok obhajoby:

2011

Název práce:

PROBLEMATIKA UČŇOVSKÉHO ŠKOLSTVÍ V OKRESE PŘEROV, ZAMĚŘENÁ KONKRÉTNĚ NA SPŠ A SOUs HRANICE

Název v angličtině: Anotace práce:

Klíčová slova:

The vocational apprentice training in the region of Přerov, focused on Secondary Technical School and Apprentice Training Center in Hranice Diplomová práce pojednává o problematice učňovského školství. Cílem práce bylo vytvoření celkového pohledu na učňovské školství, upozornění na jeho nedobrou situaci, která je často řešena nekoncepčně jak MŠMT, tak i zřizovateli a nastavení cest, jak tuto tíţivou situaci řešit.Výzkumem bylo zjištěno,jak se absolventi SPŠ a SOUs identifikují s vybraným oborem a jaké jsou očekávání k moţnostem na trhu práce. U ţáků základních škol byly zjištěny důvody malého zájmu o studium strojírenských učebních oborů SOUs. Střední odborné školství, učňovské školství, kurikulum, kompetence, sociální partneři

Anotace v angličtině:

This thesis deals with the issue of the vocational apprentice training. The aim of the thesis was to give a view of the vocational system, to focus on its bad situation which is often solved conceptually neither by the Ministry of Education or by its founders and to suggest some possible ways of an improvement. A research has shown how the graduates of secondary technical schools and apprentice training centers identify with the chosen vocational field and what expectations they have with regard to the labour market. The research has also revealed the reasons of little interest in vocational training at apprentice training centers among pupils of middle schools.

Klíčová slova v angličtině:

Secondary vocational education, apprentice training, curriculum, competence, social partners Příloha č. 1: Vzor dotazníku Příloha č. 2: Dotazník pro studenty 9. tříd ZŠ v Hranicích

Přílohy vázané v práci: Rozsah práce:

92 stran

Jazyk práce:

Český

92