Tento dokument vznikl v rámci projektu Vyhodnocení a aktualizace Komunitního plánu sociálních služeb města Kralupy nad Vltavou a spádového území CZ.1.04/3.1.03/97.00040, který je podpořen z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
PROBLEMATIKA ROMSKÝCH SPOLUOBČANŮ
INTERNÍ MATERIÁL POUZE PRO POTŘEBY ODBORU SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, ŠKOLSTVÍ A KULTURY MěÚ KRALUPY NAD VLTAVOU
Autor: Proxima Sociale o.p.s. Verze: první Datum: 30.11.2014
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 3 2
Harmonogram a personální zajištění ................................................................................. 4
3
Lokalita, kde výzkumné šetření probíhalo ......................................................................... 5
4
Metody výzkumného šetření ............................................................................................. 7
5
4.1
Systematický nezúčastněný monitoring ...................................................................... 7
4.2
Rozhovor se zástupci romské komunity v lokalitě ...................................................... 8
Cílová skupina výzkumného šetření ................................................................................. 10 5.1
6
Zástupci romské komunity ........................................................................................ 10
Výsledky výzkumného šetření .......................................................................................... 11 6.1
Systematický nezúčastněný monitoring .................................................................... 11
6.2
Rozhovory se zástupci romské menšiny .................................................................... 14
6.2.1
Shrnutí skupinových rozhovorů ......................................................................... 24
7
Oblasti doporučené k dalšímu řešení ............................................................................... 26
8
Přílohy............................................................................................................................... 27 8.1
Struktura rozhovoru se zástupci romské komunity v lokalitě ................................... 27
8.2
Fotodokumentace ..................................................................................................... 30
2
Úvod Popis problematiky romských spoluobčanů v lokalitě Kralupy je součástí projektu „Vyhodnocení a aktualizace Komunitního plánu sociálních služeb města Kralupy nad Vltavou a spádového území“, který je realizován Centrem pro komunitní práci střední Čechy ve spolupráci s městem Kralupy nad Vltavou. Analýzu zpracovala Proxima Sociale o.p.s.
Proxima Sociale o.p.s. realizuje sociální služby od roku 1995. V současné době provozuje 6 nízkoprahových klubů a 6 terénních programů na území hl. m. Prahy a ve Středočeském kraji (konkrétně v Mladé Boleslavi a Dobříši). Mimoto poskytuje primární a selektivní prevence na základních školách, realizuje podpůrné skupiny pro děti v náhradní rodinné péči, dále realizuje probační program, občanskou poradnu, azylový byt pro matky s dětmi, krizovou pomoc a sanaci rodiny. Veškeré programy jsou zajišťovány na vysoké profesionální úrovni a v rámci programových metodik i přímé práce s klienty jsou uplatňovány Standardy kvality. Proxima Sociale o.p.s. je jedním z iniciátorů Komunitního plánování v Praze 12, dále se na procesu plánování podílí i na Praze 9, 13, v Mladé Boleslavi a Dobříši, je aktivní v procesech regionální spolupráce v oblasti sociálních služeb a rozvoje otevřené občanské společnosti. Proxima Sociale o.p.s. se během své existence podílela na tvorbě řady dotazníkových šetření zaměřených na oblast práce s neorganizovanými dětmi a mládeží. Mimoto samostatně provedla hloubkovou analýzu v lokalitách Prahy 10 a 13. Ve spolupráci s CpKP střední Čechy zpracovala analýzu zaměřenou na sociálně vyloučené lokality ve městě Neratovice a analýzu zaměřenou na neorganizované děti a mládež v Mnichově Hradišti, Hořovicích a Poděbradech.
Východiskem pro zadání výzkumného šetření byla potřeba zmapovat a popsat problematiku romské komunity žijící v městě Kralupy nad Vltavou z hlediska dostupnosti a kvality bydlení, trhu práce, bezpečnosti, přístupu ke službám a volného času.
Cílem výzkumného šetření je tak popis výše uvedených jevů z pohledu romské komunity, respektive jejích členů, kteří byli kontaktováni v ulicích města. V rámci výzkumného šetření v terénu byl cíl následně rozšířen i o oblast protiromských projevů.
3
2 Harmonogram a personální zajištění Harmonogram V první fázi, tj. září 2014, proběhl monitoring zaměřený na zmapování výskytu romské menšiny v ulicích města. V druhé fázi, tj. září - říjen 2014, probíhaly na základě výsledků monitoringu rozhovory se zástupci romské menšiny zaměřené na oblast dostupnosti a kvality bydlení, trhu práce, bezpečnosti, přístupu ke službám a volného času.
Výzkumné metody V rámci výzkumného šetření byly použity následující výzkumné metody: -
systematický nezúčastněný monitoring
-
polostrukturovaný rozhovor se zástupci romské komunity v ulicích lokality (na předem vytipovaných místech)
Personální zajištění Výzkumné šetření proběhlo v personálním zajištění: -
2 odborní pracovníci (terénní sociální pracovníci) zajišťující monitoring lokality a realizaci rozhovorů v terénu (včetně spolupráce na zpracování analýzy)
-
1 zpracovatel analýzy
4
3 Lokalita, kde výzkumné šetření probíhalo Výzkumné šetření probíhalo ve městě Kralupy nad Vltavou (dále také Kralupy či Kralupy n/V), nikoliv v celém území ORP.
Dle Sociálně demografické analýzy SO ORP Kralupy nad Vltavou (dále Analýza) zaujímá správní obvod 131 km2 a žije zde 30.399 obyvatel. Tvoří ho 18 obcí, z nichž 2 obce mají statut města. ORP Kralupy n/V tvoří cca 30 % obyvatel okresu Mělník. Určitým milníkem byl rok 2006, kdy v ORP Kralupy n/V došlo k růstu počtu obyvatel, který přes zpomalení v posledních letech v důsledku ekonomické krize pokračuje neustále, podobně jako v celém okrese Mělník. Samotné Kralupy n/V zažívaly spíše populační stagnaci, případně mírný pokles počtu obyvatel, tento trend byl přerušen až v roce 2010, od té doby došlo nejen k vyrovnání ztrát za předchozí 20tileté období, ale i k nárůstu počtu obyvatel o asi 1 000 osob. Co se tedy týče počtu obyvatel města Kralupy, dle ČSÚ zde žije 17.855 obyvatel. Z hlediska výskytu rodin žije v ORP cca 6.245 rodin, v Kralupech 3.690, z toho je cca 20 % rodin neúplných. S tím souvisí podíl sňatků a rozvodů, který činil např. v roce 2012 47 rozvodů oproti 75 sňatkům, tzn. 62%. Z hlediska vzdělanostní struktury obyvatelstva, 16–17 % obyvatel ORP dosáhlo nejvýše základního vzdělání, bez vzdělání je jen nepatrný zlomek obyvatel, vyučeno je cca 1/3 osob a o několik procentních bodů méně vykazují lidé s úplným středoškolským vzděláním. Vysokoškolské vzdělání pak dosáhlo mezi 8–11 % osob. Kralupsko lze charakterizovat jako vyjížďkové, i přes existenci významného zaměstnavatele, jakým je chemický závod Kaučuk Kralupy. Z ekonomicky aktivních vyjíždí za zaměstnáním celkem téměř 7 000 osob, z toho cca 4 600 denně, to je každý třetí ekonomicky aktivní. Do jiného kraje (v naprosté většině do Prahy) vyjíždí téměř 3 000 osob, tj. každý desátý občan ORP Kralupy n/V. Z hlediska záběru šetření je důležité i konstatování, že centrum regionu, město Kralupy n/V, může být předmětem sociálních a ekonomických změn, které mohou být dány emigrací zajištěnějších a kvalifikovanějších obyvatel z panelových sídlišť na straně jedné a imigrací obyvatel s nižším sociálním statusem na straně druhé. Největší zastoupení mají v minoritách Slováci, Ukrajinci a Vietnamci. Podobně je tomu v celé republice.
5
Z hlediska cílové skupiny šetření, tedy osob potenciálně ohrožených sociálním vyloučením, kdy se může jednat o ztrátu přístřeší, situaci po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, závislost na návykových látkách apod., analýza uvádí, že v ORP SO Kralupy můžeme sledovat postupný a v roce 2013 výrazný nárůst počtu osob pobírajících příspěvek na živobytí či doplatek na bydlení. Tyto nárůsty mohou být dány nástupem ekonomické krize a povodní v loňském roce. Pro srovnání to bylo v roce 2009 63 osob, v 2013 dokonce 238 osob. 1 Místa, ve kterých probíhalo výzkumné šetření -
Palackého náměstí
-
Komenského náměstí
-
Dvořákovo náměstí
-
okolí vlakového a autobusového nádraží
-
ul. Nádražní
-
ul. Jungmannova
-
ul. Mostní
-
ul. Trojanova
-
sídliště V Zátiší
-
ul. Gen. Klapálka
-
ul. Čechova
-
ul. Jana Palacha
-
ul. Přemyslova
-
sídliště Hůrka
-
Hostibejk
-
sídliště U Cukrovaru
-
ul. U Cukrovaru
-
ul. V Luhu
-
náměstí J. Seiferta
-
bývalý hotel Adriana a okolí
-
okolí plaveckého bazénu, sportovní haly apod.
1
Zdroj: Špatenková, D., Špatenka, J.: Sociodemografická analýza na území obce s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou, CpKP, Praha, 2014.
6
4 Metody výzkumného šetření Rozhovory s respondenty probíhaly anonymně, pracovníci zjišťovali pouze pohlaví, věk, rodinný stav, počet dětí, dosažené vzdělání a skutečnost, zda žijí v Kralupech. Rozhovory byly realizovány s jednotlivci. Zároveň byli pracovníci vybaveni Potvrzením MěÚ Kralupy nad Vltavou. V rámci výzkumného šetření byly použity následující výzkumné metody.
4.1 Systematický nezúčastněný monitoring Nezúčastněný pozorovatel minimalizuje interakci s pozorovanými subjekty a snaží se získat záznam chování jedince nebo jedinců ve skupině. Usiluje o odstup a neutrální přístup. Jeho umístění a chování je tak málo rušivé, jak jen terén dovoluje. Tato metoda je obvykle cíleněji zaměřena na určité způsoby chování než jiné metody kvalitativního výzkumu. 2
Systematický nezúčastněný monitoring byl v městě Kralupy n/V zaměřen na pozorování a vyhledávání zástupců romské menšiny, vytipovávání případných míst setkávání a určení výskytu a typu rizikových jevů. Jako základní technika monitoringu bylo zvoleno fyzické docházení do lokality. Pracovníci nepoužívali pro pohyb v terénu žádné přepravní prostředky jako kolo, automobil, motocykl. Veškeré lokality byly projity pěšky.
Co se týče forem záznamu, jednou z forem byly zápisy z průběhu monitoringu. Obsahem zápisů byly datum a hodina, ve kterou monitoring začal, názvy ulic, které pracovníci procházeli, popis míst, které navštívili a které nebylo možné identifikovat podle ulice, popisy jevů, které v dané lokalitě objevili nebo na které byli upozorněni Odborem sociálních věcí, školství a kultury, dále poznámky, které komentovaly okolnosti monitorování. Zápisy tvoří základ pro zpracování výsledků monitoringu. Další formou bylo pořizování fotodokumentace nalezených rizikových jevů, případně zachycení jejich vývoje.
2
Zdroj: Hendl, J.: Kvalitativní výzkum, Portál, Praha, 2008.
7
Výsledkem monitoringu je určení a popis výskytu sociálně rizikových jevů v souvislosti s romskou menšinou a fotodokumentace. Dále jsou zde uvedeny i závěry a doporučení z nich plynoucí. Systematický nezúčastněný monitoring prováděli 2 terénní sociální pracovníci, a to vždy ve dvojici.
4.2
Rozhovor se zástupci romské komunity v lokalitě
Sběr dat byl zaměřen na romskou menšinu v Kralupech n/V a probíhal přímo v ulicích lokality. Jako metoda byl zvolen rozhovor pomocí návodu (dále jen rozhovor), který je jednou z metod kvalitativního výzkumu. Rozhovor prováděli dva pracovníci, z nichž jeden se tázal a druhý průběžně písemně zaznamenával odpovědi. Návod k rozhovoru představuje seznam otázek nebo témat, které je nutné v rámci interview probrat. Tento návod tak zajišťuje, že se dostane na všechna zvolená témata. Je na tazateli, jakým způsobem a v jakém pořadí získá informace, které osvětlí daný problém. Zůstává mu i volnost přizpůsobovat formulace otázek podle situace. Pomáhá udržet zaměření rozhovoru. Tato metoda bývá doplněna dalšími specifickými postupy a technikami, které umožňují komplexní analýzu zkoumaných skutečností, tj. především písemný či hlasový záznam. Rozhovor je veden zkušeným tazatelem, který následně zjištěné údaje analyzuje a interpretuje. 3
Vzhledem k tomu, že cílová skupina byla kontaktována v jejím přirozeném prostředí, a vzhledem k navození prostředí důvěry, zachování anonymity a ochrany citlivých údajů, nebyly použity techniky jako hlasový záznam rozhovoru. Získaná data byla vždy 1 pracovníkem při rozhovorech písemně zaznamenána, s čímž respondenti souhlasili.
3
Zdroj: Hendl, J.: Kvalitativní výzkum, Portál, Praha, 2008.
8
Rozhovor byl zaměřen na 6 okruhů: -
Dostupnost a kvalita bydlení
-
Trh práce a kvalifikační předpoklady
-
Bezpečnost
-
Přístup ke službám
-
Volný čas
-
Co je potřeba změnit
Pracovníci provedli 12 rozhovorů s celkem 20 respondenty, tj. s 8 muži a 12 ženami. Každý rozhovor trval cca 20 – 30 minut.
9
5 Cílová skupina výzkumného šetření
5.1 Zástupci romské komunity Výzkumné šetření se zaměřilo na romskou komunitu žijící v městě Kralupy n/V, která může být ohrožena sociálním vyloučením jednak z důvodu ztráty bydlení, práce, nárůstu dluhů, ztíženého přístupu k informacím, jednak z důvodu protiromských projevů v lokalitě či problematického vzájemného soužití s ostatními obyvateli města.
Vytipování zástupců romské komunity proběhlo na základě monitoringu lokality, který provedli terénní pracovníci.
Skupina respondentů se skládala z 20 respondentů s následující charakteristikou: -
pohlaví:
8 mužů a 12 žen
-
věk:
18 – 70 let, průměrný věk: 35,1
-
rodinný stav:
vdaná 5x, ženatý 4x, rozvedená/ý 2x, svobodná/ý 9x
-
počet dětí:
0 dětí 6x, 1-2 děti 5x, 3-4 děti 6x, 5 dětí 3x
-
dosažené vzdělání:
základní 18x, střední odborné 2x
-
faktické bydliště:
Kralupy nad Vltavou 20x
-
trvalé bydliště v místě faktického pobytu:
Ano 16x, Ne 4x
10
6 Výsledky výzkumného šetření
6.1 Systematický nezúčastněný monitoring V průběhu monitoringu byly v souvislosti romskou komunitou zjištěny jednak místa, kde se nejčastěji její zástupci vyskytují, jednak pracovníci zaznamenali řadu protiromských projevů.
Výskyt zástupců romské komunity Určitým centrem je Dvořákovo náměstí obklopené ulicemi Přemyslova, Čechova, Jana Palacha, Šafaříkova, Chelčického a dalšími. Tato lokalita patří k jedněm z nejživějších částí města, je charakteristická významnou přítomností romské menšiny, která ve zdejších domech žije. V různých hodinách během dne zde běžně sedí na lavičkách větší skupiny Romů, ať dospělých, tak dětí. Pracovníci zde pravidelně potkávali skupiny okolo 10 osob, jednou dokonce okolo 45 osob. Přestože jde o živou část města, nebylo zde kromě přirozeného hluku zaznamenáno žádné násilí, potyčky apod. Častý výskyt romské menšiny byl zaznamenán i v okolí vlakového a autobusového nádraží či přímo v nádražní hale. V tomto místě byli pracovníci také přítomni kontaktu romského muže věku cca 36 let s uživatelem návykových látek. Mimoto pracovníci zaznamenali skupiny romských dětí na Palackého náměstí, zejména v bezprostředním okolí praktické školy. Zástupci romské komunity byli zaznamenáni i v dalších, níže uvedených lokalitách, šlo již ale spíše o dvojice či jednotlivce: -
ul. Nádražní
-
Komenského náměstí
-
ul. Jungmannova
-
ul. Sokolovská
-
ul. Kaplířova
-
ul. Generála Klapálka
11
Protiromské projevy Na základě proběhlého monitoringu je důležité zdůraznit, že je ve městě poměrně vysoký výskyt protiromských nápisů. Konkrétně se jedná o následující nápisy a lokality. Na cestě od centra města směrem k mostu přes Vltavu pro pěší a cyklisty (Vltavská) je trafostanice, na které byl zaznamenán nápis s rasistickým podtextem „Cigans Raus“, kdy „S“ jsou vytvořeny ve stejné grafice, jakou užívali nacisté pro zkratku SS. V okolí nádraží byly zaznamenány projevy jak proti, tak pro rasistické. Na sloupu veřejného osvětlení před vlakovým nádražím objevili pracovníci nálepku hnutí Antifa s protirasistickým prohlášením: „Cikáni nemůžou za vaše posraný životy“. Nálepka je zjevně již staršího data. Mimoto v podchodu k nádražní hale byl zaznamenán rasistický „dialog“ v podobě nápisu „Cikáni smrdí“ a reakce „Bílý držky smrděj…“. Na sídlišti U Cukrovaru u tenisových hal na dřevěném přístřešku na popelnice objevili pracovníci nápisy „Cigane halt“ a „Cigane, cigane uklízej po sobě nebo dostaneš do držky“. Dále na stěně DDM byl zaznamenán nápis „Cigáne, uřízneme ti koule“, pod tím S v trojúhelníku, které připomíná znak SS. Mimoto je ale zajímavé, že se přímo v lokalitě s nejvyšším výskytem romské komunity, se neobjevují rasistické, ale spíše protirasistické projevy. Například v ulici Chelčického u potoka byl na skříňce od elektriky nalezen plakát „Nácku, jdeme po Tobě“ včetně odkazu na webovou stránku zasvobodu.cz (webová stránka Českého svazu bojovníků za svobodu), dále plakát „Rasismus je pro hlupáky“. Fotodokumentace č. 1- 5.
V souvislosti s protiromskými či rasistickými projevy je důležité upozornit na výstupy Analýzy trávení volného času neorganizovaných dětí a mládeže v lokalitě Kralupy se zaměřením na potřebnost vhodných služeb pro tuto cílovou skupinu, která byla realizována paralelně s touto analýzou a v rámci které byly děti a mládež dotazovány mimo jiné i na bezpečnost, spokojenost s bydlením v Kralupech n/V apod. V řadě rozhovorů figurovala nespokojenost se soužitím s romskou komunitou. Dle dětí a mládeže vyvolávají Romové rvačky, ať při střetu s „bílými“, tak mezi sebou na zábavách.
12
Dalším významným jevem spojovaným s Romy jsou krádeže: „Cikáni okrádají, vyhrožují a provokují“, „kradou hlavně Romové“, „cikáni okrádají, vyhrožují, provokují“. Romská komunita byla zmíněna i v souvislosti s prodejem drog: „Romáci prodávají trávu dětem před nádražím“, „drogy tu prodávají hlavně cikáni“. Mimoto byly sdělovány i obecné teze: „cikáni jsou hovada“, „černí jsou agresivní, nenechají se odradit, i když nemáme zájem“. Zároveň ale z rozhovorů vyplynulo, a to s mládeží romskou i neromskou, že potyčky nevyvolávají pouze Romové, ale i ostatní. Přesto jsou Romové vnímáni jako velký problém, který prostupoval víceméně všechny rozhovory. Jak z výše uvedeného vyplývá, řada respondentů projevovala poměrně otevřeně rasisticky laděné, protiromské názory. V té souvislosti je důležitým poznatkem fakt, že málokterý respondent uvedl konkrétní negativní zkušenost, šlo spíše o sdělení naučené fráze či „obecně sdíleného“ názoru, který respondenti odposlechli. O to více je důležité této náladě přikládat ve městě význam.
Ostatní V rámci realizace rozhovorů pracovníci také zažili situaci, kterou považujeme za důležitou uvést, i když mohlo jít o výjimečný případ. Rozhovor probíhal na rohu ulic Chelčického a Jana Palacha a byl veden se 2 Romy ve věku 51 a 46 let. V průběhu rozhovoru přijela hlídka Městské policie a velmi neslušně a konfliktně ve formě tykání napomínala dotazované, že se nesmí v této lokalitě pít na veřejnosti, přesto, že láhev od piva byla prázdná a ani během rozhovoru ke konzumaci nedošlo. Dále jim vytýkala, že nemají doklady, tudíž jim vyhrožovala pokutou a předvedením na služebnu. Důvodem, proč příhodu popisujeme, je její vyhrocenost neadekvátní vzniklé situaci, respektive skrytá xenofobní či rasistická reakce ze strany orgánu městské policie. Uvedení Romové ani nepopíjeli, ani se nedopouštěli žádných výtržností, které by měly vést k předvolání na policejní stanici. Jediným prohřeškem, kterého se dopustili, byl fakt, že u sebe neměli osobní doklady, tedy prohřeškem, který se běžně stává i u ostatní populace. Navíc prázdná lahev od piva stála na lavičce vedle sedícího Roma.
13
Je tedy otázkou, zda je postup městské policie přiměřený, a to i s ohledem na fakt, že tazatelé legitimováni nebyli, přestože byli součástí dané skupiny?
6.2 Rozhovory se zástupci romské menšiny Pracovníci provedli 12 rozhovorů s celkem 20 respondenty, tj. s 8 muži a 12 ženami. Každý rozhovor trval cca 20 – 30 minut. Šetření probíhalo formou oslovování romské komunity přímo v ulicích města. Jak bylo uvedeno výše, rozhovor byl zaměřen na 6 okruhů: -
Dostupnost a kvalita bydlení
-
Trh práce a kvalifikační předpoklady
-
Bezpečnost
-
Přístup ke službám
-
Volný čas
-
Co je potřeba změnit
Dle uvedených okruhů bude v následující části uvedeno i vyhodnocení jednotlivých rozhovorů.
14
1. Dostupnost a kvalita bydlení Otázka: Jakým způsobem/kde bydlíte? Graf. 1
Celkový počet odpovědí/respondentů: 20. Zdroj: vlastní šetření.
V odpovědích jednoznačně převládala odpověď v podnájmu u soukromníka, a to 65 %, tzn. 13 respondentů. Dále byly uvedeny ubytovny, pronajaté byty, ve 2 případech dokonce vlastní bydlení. V několika rozhovorech zazněla i jména pronajímatelů, a to Brána a Kotek. Nejhorší podmínky popisovali respondenti bydlící na ubytovnách: „Bydlíme na ubytovně v Olších, smrad, nic tam není, 3.300,- Kč za měsíc, platí to za mě ale sociálka (pozn. autora - úřad).“ „Ani byste tam nešli, ubytovňa je to, hrozný a WC jak smrdí, fuj.“
15
Otázka: Chtěli byste něco ve vztahu k bydlení změnit? Co? Jak? Potýkáte se s finančními problémy ve vazbě k bydlení? Zvládáte platit pravidelně nájem/služby? Potřebujete ve vztahu k bydlením s něčím pomoct? Kdo Vám pomáhá?
Odpovědi na tuto otázku se různily dle bytové situace respondentů. Obecně lze říci, že jsou s bytovou situací spíše spokojeni a bydlení, až na výjimky, zvládají hradit: „S bydlením nepotřebuju pomoc, platím dobře.“ „Je to dobrý, pomáhá mi sociálka (pozn. autora - úřad).“ „Byt nám vyhovuje, platit to zvládáme.“ „Platit to zvládáme, nikdo nám nepomůže.“ „Bydlíme v domě, kde nejsou Romové, jen my jako Romové – to je OK, máme finanční problémy, ale s majitelkou se zatím vždy nějak dohodneme.“ „Nechtěl bych nic změnit, zvládnu to platit, ne, nepotřebuju s ničím pomoc.“
Přesto se v několika odpovědích objevilo, že by se respondenti nebránili přidělení levnějšího městského bytu, nebo samozřejmě bydlení vlastnímu: „Určitě bychom chtěli, abychom měli svoje. Finanční problémy? Musíme to zvládnout platit. Dělám tu správcovou. Romové tu s bydlením problémy nemají.“ „Nechtěli bysme to měnit, ale něco lepšího a levnějšího bychom chtěli. Máme jednu místnost bez koupelny a záchodu a platíme 7000 Kč.“ „Chceme městské byty nebo větší podnájem, všichni bydlíme v garsonkách.“
Mimoto se objevily i reakce, které ukazovaly na špatnou finanční i sociální situaci některých zástupců místní romské komunity: „Jsme na tom zle s financema, všichni, platíme tu cca 9.000,-Kč za jednu místnost (pozn. autora - žena 28 let má WC a umývárnu společnou na chodbě). Všude máme štěnice, majitel
16
to neřeší. V Kralupech dávají bydlení Romům jen Brána a Kotek, vždy 9 tisíc za pokoj plus poplatky.“ „Mě už je to všechno jedno, ale do paneláku bych šla, jenomže ubytovňu zvládám, panelák bych asi nedala. Platím za ubytovňu 2 tisíce, ale to mi město vrátí.“ „Zvládám to platit špatně, z toho důchodu co mám, od úřadu pomoc už ani neočekávám, nikdo mi nic nepomohl.“
2. Trh práce a kvalifikační předpoklady Otázka: Máte/nemáte zaměstnání? V jaké oblasti pracujete? Pokud nemáte, co bylo příčinou?
Graf. 2
Celkový počet odpovědí/respondentů: 20. Zdroj: vlastní šetření.
V odpovědích zazněla kladná odpověď v 7 případech, kdy 4 respondenti mají zaměstnání (zedníci či „kopáči“, úklid, v 1 případě správce objektu) a 3 respondenti uvedli alespoň příležitostné brigády. Obdobný počet 7 respondentů práci nemá a jsou na úřadu práce: „Jsem na pracáku už 4 roky. Šel jsem tam rovnou ze střední.“
17
„Jsem na úřadu práce už 3 roky, předtím jsem byl na ZŠ, na úřadu práce jsem od 15 let.“ „Jsem na pracáku, pracoval jsem v továrně, ale přišel jsem o ni, starší lidi propouštěli a já byl mezi nimi.“ Mimoto respondenti v odpovědích uvedli mateřskou (rodičovskou) dovolenou a starobní důchod: „Já jsem na rodičovský dovolený a přítel má invalidní důchod.“ „Mám starobní důchod, je mi 70, do práce bych ale chtěla jít.“
Otázka: Pokud máte zaměstnání, jste s ním spokojeni? Odpovědi odrážely přirozený stav, tzn. ti, kteří mají stálé zaměstnání či jsou na mateřské (rodičovské) dovolené, jsou spokojení, u ostatních jednoznačně převládají negativní pocity: „S brigádou spokojený nejsem, chtěl bych normální práci.“ „Určitě nejsem spokojenej, že jsem na pracáku.“ „Na brigádě pokládám zámkovou dlažbu a tak podobně – co mám dělat?“ „Nemohu pracovat, tak tahám šrot a podobně.“ V několika rozhovorech také zaznělo, že bydlení se v Kralupech dá získat poměrně dobře, ale práce nikoliv.
3. Bezpečnost Otázka: Víte o nějakém konfliktu ve Vašem okolí v poslední době? Výtržnosti, stížnosti apod. Co bylo příčinou? Cítíte se bezpečně? Pokud ne, proč?
Je zajímavé, že všichni respondenti se v lokalitě cítí bezpečně. V řadě případů je to ale podmíněno tím, že na určitá místa nechodí, večery a noci zůstávají doma.
18
Co se týče otázky konfliktů či kriminality v lokalitě, až na 1 případ, žádný z respondentů neuvedl přímou zkušenost. Pokud o nějakém konfliktu či kriminalitě mají povědomí, jde ve většině případů pouze o přenesené zkušenosti z doslechu. V uvedeném případu přímé zkušenosti je zajímavé, že jde o konflikt v rámci romské komunity: „Kluci se občas porvou. Jeden můj syn je nesvéprávnej a zbili ho Romové, viděli, že je slabý a mimo.“
Dále byla v 1 rozhovoru pracovníkům sdělena špatná zkušenost se soužitím romské komunity a ostatních obyvatel: „Konflikty tu nejsou, ale Cigánům tady furt nadávaj, spíš teda dětem ve škole, mám kluka v ZŠ a nadávaj mu tam děti i učitelky, např. ZŠ Komenského je hodně rasistická škola se šikanou.“
V ostatních případech bylo sdělováno následující: „Kriminalita je tu úplně nejmenší. Občas se tu někdo serve. Náckové to zkusili jednou a museli utéct.“ „Romové co bydlí pohromadě, rvačky mezi sebou, bordel všude, fety, drogy atd. Jinak se tu ale cítíme oba bezpečně.“ „Občas tu jsou drobné výtržnosti.“ „S rasově motivovanými konflikty, za tu dobu, co tu jsme, jsme se nepotkali.“ „Mladý feťáci z Kladna tu dělaj ostudu (pozn. autora - Romové). Ale jdou hned po nás (poznámka autora – Policie ČR).“
Zároveň se v odpovědích objevila i „kritika“ postupů Policie ČR, úřadů apod.:
19
„Konflikty s policajtama. Romský děti choděj do zvláštní školy místo do normální. Vyčítaj, že si daj lidi pivo (pozn. autora – míněno Policie ČR, úřady, sociální odbor), ale co máme dělat, nemáme práci, kde bydlet, a co je špatnýho na tom si dát pivo?“
Tato reakce zazněla ve skupině Romů, kteří pravidelně navštěvují restauraci v hale vlakového nádraží, ve které prodávají velmi levné pivo z pivovaru Hlinsko (1 půllitr piva á 12,-Kč).
4. Přístup ke službám Otázka: Když máte nějaký problém, se kterým si nevíte sami rady, kam se obrátíte o pomoc/radu? Koho se zeptáte? Jak řešíte problémy, na které nestačíte sami? Např. dluhy, problémy s bydlením apod.
Graf. 3
Celkový počet odpovědí/respondentů: 20. Zdroj: vlastní šetření.
Z odpovědí je zřejmé, že respondenti volí různé zdroje pomoci. Nejvíce je zastoupena rodina v 8 odpovědích, následuje úřad v 7 odpovědích (v řadě rozhovorů konkrétně uváděna sociální kurátorka paní Popelková). Mimoto se respondenti obracejí na známé či kamarády.
20
Organizace byla uvedena pouze v 1 rozhovoru, a to místní Farní charita. Dále byla v 1 rozhovoru uvedena Poradna pro občanství a lidská práva, ale pouze jako informace, nikoliv jako zdroj, který respondentka využívá. Z toho jednoznačně vyplývá, že respondenti nemají o možných zdrojích pomoci povědomí, a proto by bylo vhodné se zamyslet, jaké formy volit, aby místních organizací, kromě úřadu, využívali více. Zajímavé je, že v 1 případě hledá pomoc respondent na internetu. A konečně v 1 případě bylo pracovníkům sděleno, že si respondentka pomáhá sama, obejde se bez pomoci. Konkrétně respondenti uváděli: „Kurátorka ze sociálky mi pomáhá dost. Jinak neznám žádnou organizaci, a to jsem se tady v Kralupech narodil.“ „Popelková pomáhá.“ „Sociální pracovnice na úřadě hodně pomáhaj, jsem spokojená.“ „Radíme se vždy v rodině a se svými dospělými dětmi, jinak ne.“ „Oni všichni neví, kde se poradit, jen rodiče v rámci rodiny. Sociálka neporadí, Farní charita pomáhá jen tomu, kdo se jim líbí a to my nejsme. Když jsme byli na Kladně, tak to tam bylo fajn.“ „Na nikoho se nemůžu obrátit, na město nejdu vůbec a Charita tu je jen pro děti, nic tu není. Ale kurátorka Popelková je moc fajn a super ženská, ta se o mě stará, na tu nedám dopustit!!!“ „Starám se o syna se schizofrenií, jsem jeho opatrovníkem, nikdo mi s ním nepomůže.“
Otázka: Znáte nějakou organizaci/osobu, která Vám někdy pomohla, poradila, poskytla nějakou pomoc, vzdělávání apod.? V čem konkrétně? Kde jste se o službě dozvěděli? Spokojenost, případné překážky k přístupu ke službě (např. vzdálenost, finanční dostupnost)?
Jak vyplývá z odpovědí na výše uvedenou otázku, povědomí o možných zdrojích pomoci prostřednictvím místních organizací je mizivé.
21
V odpovědích nejvíce zazněla místní Farní charita: „Chodíme na charitu – teda děti budou od pondělka chodit na doučování.“, „Tady nejsme dlouho. Žijeme tu od prázdnin. Žádnou osobu nebo organizaci neznáme. Slyšel jsem o farní charitě a je tu azyl pro matky s dětmi.“, „Jen tu Farní charitu, toť vše.“ Mimoto byla uvedena Poradna pro občanství a lidská práva, Úřad práce a opět Městský úřad. Zároveň je důležité uvést, že mezi organizacemi několikrát zazněly i mateřské školky, které jsou vnímány jako důležité instituce: „Chceme, aby romské děti chodily do MŠ, chodí tam stále málo Romátek.“, „Všechny naše děti ale chodí do MŠ!“ Dále je důležité uvést i negativní zpětné vazby: „Nikde nám neporadí, nemáte totiž nárok, úřad v Kralupech se nám moc nelíbí, jsou neochotní, jako když házíte hrách na zeď.“, „Ne vůbec, Kralupy jsou nula.“
5. Volný čas – možnosti trávení volného času, volnočasové aktivity pro děti a mládež Otázka: Jakým způsobem trávíte volný čas Vy a Vaše rodina, děti? Chodí děti někam do kroužku? Pokud ne, proč? Co dělají po škole? Co by se mělo změnit, co proto můžete udělat Vy? Co zde chybí?
Ve způsobech trávení volného času nebylo zaznamenáno žádné rizikové chování, ani dospělých, ani dětí. Byly uváděny jak pasivní, tak aktivní formy. U dětí převládaly venkovní aktivity – fotbal, hraní v parku, na dětských hřištích, na koupališti apod. Zároveň v několika rozhovorech zazněla návštěva Farní charity. Jako příklad odpovědí lze uvést: „Hodně kluků chodí na fotbal, ale není kam. Mám rozjednáno s lidma z Prahy najít tu prostory – klub pro děti a mládež. V Kralupech žádný není, jen Farní charita a tam je málo místa.“
Pokud se respondenti vyjadřovali k vlastnímu trávení volného času, převládalo trávení společně s dětmi v parku, na hřištích apod.:
22
„Odpočíváme, jsme v parku, jsme spolu, koukáme po okolí.“ „Jsme v parku venku s dětma. Dětem zde chybí hřiště se skluzavkou, lavičky a pískoviště.“ „Jdeme na hřiště, na lavičku, najíst se, zahrát si s klukama muziku. Děti chodí do školky. Nic tu nechybí.“ V 1 rozhovoru ale také zaznělo: „Nepracuju už 7 let, venku nic není, tak sedím a koukám. Děti jsou už dospělé, nejmladší je syn 26 let nesvéprávnej, je se mnou, má důchod 5.400,- Kč.“ Dále zazněly kontakty se známými či spánek.
6. Co je potřeba změnit, co proto můžete udělat? Respondenti se v odpovědích vyjadřovali k řadě oblastí – zejména práce, dále zadlužení, bydlení. Některé reakce lze zároveň vnímat i jako podněty k řešení. Bohužel v řadě odpovědí je znatelná určitá rezignace či pesimismus.
Odpovědi: „Víc práce. Já práci mám. Jsem jeden z deseti.“ „Žije se mi bídně, samý dluhy, exekuce, ale krást nebudu. Když zavolám na inzerát, domluvím si schůzku po telefonu. Přijdu na schůzku a už se nechytnu, už se nedočkám. Ostatní pracujou víc.“ „Lepší a větší bydlení bez štěnic, to pro děti. Udělat nic nemůžeme, jak slyší, že jsme Romové, tak nám nic nechtějí dát. Ať nám dá město byty, v Neratovicích to je jiné, tam dávají ze sociálky nábytek a další jiné věci.“ „Žijeme tu rok, snad po 5 letech budeme mít nárok na byt.“ „Nic už neměním, jen chci pracovat.“ „Hodně by se mělo změnit, hlavně práce.“
23
Mimoto zazněly i zajímavé podněty: „Chci, aby Romové posílali děti do školy, do školky, aby se o ně starali. Máme mít sezení se starostou – kvůli klubu, doučování. Je potřeba, aby tam byla romská asistentka, jako přirozená autorita, starší děti to od bílej nevezmou, maj z nich legraci.“ „Nechal bych zmizet všechny herny.“
V rozhovorech respondenti uvedli i osobnější reakce či přání: „Aby nechali Cigány už na pokoji, to je potřeba. Sám nevím, co můžu udělat.“ „Aby nám lidi pomáhali. Tady se nedá nic změnit.“ „Potřebovali bychom pomoci se synem, ale nevíme, co pro to už můžeme udělat, už jsme vše ozkoušeli.“
6.2.1 Shrnutí skupinových rozhovorů V oblasti bydlení převládá ubytování u soukromníků, dále byly uvedeny ubytovny, pronajaté byty, ve 2 případech dokonce vlastní bydlení. Nejhorší hygienické podmínky byly popisovány na ubytovnách. Přesto je většina respondentů s bytovou situací spíše spokojena a bydlení, až na výjimky, zvládá hradit. V souvislosti s bydlením řada respondentů uvedla špatnou sociální a finanční situaci, kdy schopnost hradit ubytování je tzv. na hraně a existuje tu reálné riziko, že respondenti i se svými rodinami mohou skončit na ulici bez střechy nad hlavou. Co se týče zaměstnání a trhu práce, 7 z 20 respondentů má nějaké zaměstnání, většina na stavebnictví, někteří z nich pouze ve formě brigády. Zároveň je ale nutné uvést, že stejný počet je bez práce, tedy na Úřadu práce. Některé respondentky uvedly mateřskou dovolenou. V případě otázky na spokojenost se zaměstnáním, byly odpovědi zcela přirozené, tedy, ti, kteří mají stálé zaměstnání či jsou na mateřské (rodičovské) dovolené, jsou spokojení, u ostatních jednoznačně převládají negativní pocity.
24
V oblasti bezpečnosti došlo k zajímavému výsledku, kdy všichni respondenti se v lokalitě cítí bezpečně. V řadě případů je to ale podmíněno tím, že na určitá místa nechodí, večery a noci zůstávají doma. Co se týče otázky konfliktů či kriminality v lokalitě, až na 1 případ, žádný z respondentů neuvedl přímou zkušenost. Byly uvedeny pouze drobné výtržnosti, občasné drobné konflikty v rámci soužití s většinovou společností apod. V otázce využívání místních zdrojů pomoci a přístupu ke službám, je bohužel znatelné mizivé povědomí respondentů o místních organizacích. Výjimkou je pouze úřad, zejména sociální kurátorka, dále byly zmíněny Farní charita a Poradna pro občanství a lidská práva. Vzhledem k uvedenému by bylo vhodné se zamyslet, jaké formy volit, aby místní organizace, kromě úřadu, využívali respondenti více. V oblasti trávení volného času nebylo zaznamenáno žádné rizikové chování, ani dospělých, ani dětí. Byly uváděny jak pasivní, tak aktivní formy. U dětí převládaly venkovní aktivity, u dospělých převládalo trávení společně s dětmi v parku, na hřištích apod. V poslední otázce týkající se požadavků či přání, co by bylo potřeba změnit, uvedli respondenti zejména oblast práce, dále zadlužení a bydlení. Mimoto zazněla i osobní přání týkající se soužití s většinovou společností, zrušení heren ve městě, zavedení pozice romské asistentky na úřadě apod. Na závěr je také důležité uvést, že většinu rozhovorů provázela určitá rezignace a pesimismus respondentů pramenící z dlouhodobé složité sociální a finanční situace.
25
7 Oblasti doporučené k dalšímu řešení Vzhledem k výsledkům uvedeným ve zprávě doporučujeme hledat možnosti řešení k těmto oblastem: -
zajištění terénní práce s romskou komunitou
-
zajištění větší dostupnosti poradenské aktivity v oblasti zaměstnávání a řešení dluhů
-
vyhodnocení a hledání řešení zajištění kvality ubytovacích služeb (ubytoven)
-
zvážení možnost zajistit pozici romského asistenta na Městském úřadu
-
rozvíjet kontinuální spolupráci mezi klíčovými aktéry
-
realizace osvětových aktivit
-
hledání možností motivačních programů
26
8 Přílohy 8.1 Struktura rozhovoru se zástupci romské komunity v lokalitě
Dobrý den, jsme tazatelé neziskové organizace CpKP střední Čechy, která provádí šetření v rámci Komunitního plánování sociálních služeb (KPSS) na území města Kralupy nad Vltavou. Cílem dotazování je zjistit, jak se žije lidem romského etnika v Kralupech a okolí. Výstupy ze šetření budou podkladem pro strategii města v oblasti sociálních a návazných služeb.
Anonymita Rozhovor je anonymní a nebude spojován s Vaším jménem.
1. Dostupnost a kvalita bydlení Jakým způsobem/kde bydlíte?
Chtěli byste něco ve vztahu k bydlení změnit? Co? Jak? Potýkáte se s finančními problémy ve vazbě k bydlení? Zvládáte platit pravidelně nájem/služby? Potřebujete ve vztahu k bydlením s něčím pomoct? Kdo Vám pomáhá?
2. Trh práce a kvalifikační předpoklady Máte/nemáte zaměstnání? V jaké oblasti pracujete? Pokud nemáte, co bylo příčinou?
Pokud máte zaměstnání, jste s ním spokojeni?
27
3. Bezpečnost Víte o nějakém konfliktu ve Vašem okolí v poslední době? Výtržnosti, stížnosti apod. Co bylo příčinou? Cítíte se bezpečně? Pokud ne, proč?
4. Přístup ke službám Když máte nějaký problém, se kterým si nevíte sami rady, kam se obrátíte o pomoc/radu? Koho se zeptáte? Jak řešíte problémy, na které nestačíte sami? Např. dluhy, problémy s bydlením apod.
Znáte nějakou organizaci/osobu, která Vám někdy pomohla, poradila, poskytla nějakou pomoc, vzdělávání apod.? V čem konkrétně? Kde jste se o službě dozvěděli? Spokojenost, případné překážky k přístupu ke službě (např. vzdálenost, finanční dostupnost)?
5. Volný čas – možnosti trávení volného času, volnočasové aktivity pro děti a mládež Jakým způsobem trávíte volný čas Vy a Vaše rodina, děti? Chodí děti někam do kroužku? Pokud ne, proč? Co dělají po škole? Co by se mělo změnit, co proto můžete udělat Vy? Co zde chybí?
6. Co je potřeba změnit, co proto můžete udělat.
28
Popis místa dotazování a identifikační údaje respondenta (primárně není nutné se ptát, ale pokud to půjde, tak ano) Pohlaví:
žena
muž
Věk: Rodinný stav: Počet dětí: Dosažené vzdělání: Lokalita – kde se dotazovaný nachází: Subjektivní hodnocení:
Trvalé bydliště: - v místě faktického pobytu - mimo místo pobytu, kde?
29
8.2 Fotodokumentace SUBKULTURNÍ PROJEVY (s tematikou vztahující se k romské komunitě) č. 1.
Antifa nálepka na sloupu osvětlení před budovou vlakového nádraží
PROTIROMSKÉ PROJEVY č. 5.
Hala vlakového nádraží
č. 4.
Tenisové haly u ulice U Cukrovaru – „Cigane cigane uklízej nebo dostaneš do držky“, „Cigan halt“
č. 3.
Na konci pěšího mostu přes Vltavu (Vltavská) – na trafostanici nápis „Cigan Raus“
č. 2.
Sídliště V Zátiší - ulice V Zátiší na stěně DDM
30
SUBKULTURNÍ PROJEVY (s tematikou vztahující se k romské komunitě)
č. 1.
Antifa nálepka na sloupu osvětlení před budovou vlakového nádraží
PROTIROMSKÉ PROJEVY
č. 2.
Sídliště V Zátiší - ulice V Zátiší na stěně DDM
31
č. 3.
Na konci pěšího mostu přes Vltavu (Vltavská) – na trafostanici nápis „Cigan Raus“
č. 4.
Tenisové haly u ulice U Cukrovaru – „Cigane cigane uklízej nebo dostaneš do držky“, „Cigan halt“
32
č. 5.
Hala vlakového nádraží
33
