Problematika hospodaření obce

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Problematika hospodaření obce Bakalářská práce

Autor:

Jarmila Koplová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Šárka Palermová

Duben 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Karviné dne 20. 4. 2010

Jarmila Koplová

Poděkování Děkuji vedoucí práce JUDr. Šárce Palermové za cenné připomínky, návrhy a rady, kterými přispěla ke zpracování této bakalářské práce.

Anotace Předmětem bakalářské práce „Problematika hospodaření obce“ je význam rozpočtu, rozpočtového procesu a specifika hospodaření územních samosprávných celků. Teoretická část je zaměřena na právní úpravu a vymezení postavení územních samosprávných celků, finančních nástrojů pro řízení a rozpočtovým procesem. V praktické části, v kapitole čtvrté je provedena analýza hospodaření statutárního města Karviné.

Annotation The subjekt of the bachelor thesis „Problems of the financial management of the municipality“ is the importace of the budget, the budget process and specificity of financial management of the territorial municipal units. The theoretical part is focused on the legal regulations and demarcation of the position of terrirotial municipal units, on the financial management tools and on the budget process. In the practical fourth chapter the analysis is of the financial management of the statutory city of Karviná.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 7 1.

Právní postavení územních samosprávných celků ........................................................ 8 1.1. Působnost obcí ....................................................................................................... 10 1.2. Orgány obce .......................................................................................................... 10 1.3. Právní normy v oblasti rozpočtového hospodaření ............................................... 14 1.4. Rozpočtová soustava v České republice ............................................................... 16 1.5. Reforma veřejných financí .................................................................................... 19 1.6. Vývoj rozpočtového hospodaření .......................................................................... 20

2.

Finanční nástroje řízení územních samosprávných celků ............................................ 21 2.1. Rozpočet ................................................................................................................ 21 2.2. Členění příjmů podle rozpočtové skladby ............................................................. 24 2.2.1. Třída 1 – daňové příjmy .............................................................................. 24 2.2.2. Třída 2 – nedaňové příjmy .......................................................................... 24 2.2.3. Třída 3 – kapitálové příjmy ......................................................................... 25 2.2.4. Třída 4 – přijaté dotace ................................................................................ 25 2.3. Členění výdajů podle rozpočtové skladby............................................................. 26 2.3.1. Běžné výdaje (neinvestiční) – třída 5 .......................................................... 26 2.3.2. Kapitálové výdaje (investiční) – třída 6 ...................................................... 27 2.4. Financování – třída 8 ............................................................................................. 27 2.5. Rozpočtový výhled ................................................................................................ 28

3.

Rozpočtový proces ....................................................................................................... 29 3.1. Tvorba rozpočtu .................................................................................................... 29 3.2. Schvalování rozpočtu ............................................................................................ 29 3.3. Rozpočtová skladba ............................................................................................... 30 3.4. Kontrola plnění rozpočtu ....................................................................................... 32 3.5. Monitoring hospodaření obce ................................................................................ 32 3.6. Přezkum hospodaření obce .................................................................................... 34 3.7. Závěrečný účet obce .............................................................................................. 34

4.

Statutární město Karviná – analýza hospodaření ......................................................... 35 4.1. Charakteristika města ............................................................................................ 35 4.2. Politické a administrativní členění ........................................................................ 35 4.3. Tvorba a hodnocení plnění rozpočtu ..................................................................... 37

4.3.1. Příjmy statutárního města ............................................................................ 39 4.3.2. Výdaje statutárního města ........................................................................... 44 4.4. Třída 8 – financování ............................................................................................ 47 4.5. Fondy statutárního města....................................................................................... 49 4.6. Účetnictví a vnitřní kontrolní systém .................................................................... 50 4.7. Přezkum hospodaření ............................................................................................ 52 4.8. Statutární město Karviná a jeho zřizovatelská funkce .......................................... 52 Závěr .................................................................................................................................... 54 Seznam použité literatury a dalších pramenů ...................................................................... 55 Seznam tabulek .................................................................................................................... 57

Úvod Právo rozhodovat samostatně o svých záležitostech je v České republice svěřeno základním územním samosprávným celkům, tedy obcím a vyšším územně samostatným celkům, tedy krajům. Právo těchto subjektů na samosprávu je zakotveno v Ústavě ČR, v zákoně o obcích a v zákoně o krajích. Výkon samosprávy je uskutečňován prostřednictvím vlastních orgánů. Obce jako veřejnoprávní korporace plní funkci jak v samostatné působnosti, tak v tzv. přenesené působnosti. Jako právní subjekty vlastní majetek a hospodaří s ním s péčí řádného hospodáře. Z hlediska státní správy obce, které pověřené širší působností státní správy jsou označovány jako obce s pověřeným obecním úřadem také označovány jako obce II. stupně. Obce s větším rozsahem působnosti jsou také označovány jako obce s rozšířenou působností nebo také obce III. stupně. Obce I. typu jsou všechny obce, které vykonávají samosprávné činnosti a vybrané činnosti státní správy pouze ve své samostatné působnosti samy pro sebe. K velkým změnám dochází ve vztahu k obcím po roce 1989. Obce získávají od státu majetek do svého vlastnictví a právo s ním hospodařit. Rozpočet obcí je základním nástrojem finančního řízení. Dalším neméně významným nástrojem je rozpočtový výhled. Téma jsem si zvolila proto, že pracuji 18 let na odboru ekonomickém, na oddělení, které úzce spolupracuje s oddělením rozpočtů. Práce analyzuje rozpočtové hospodaření, zaměřuje se na plnění příjmů a čerpání výdajů v jednotlivých letech a na vývoj zadluženosti města ve vybraných obdobích. Cílem bakalářské práce je zabývat se rozpočtovým procesem, hospodařením územních samosprávných celků a analyzovat hospodaření statutárního města Karviné.

7

1 Právní

postavení

územních

samosprávných

celků Právní postavení územních samosprávných celků je dáno především zákonem o obcích (obecní zřízení).1 Obec tvoří územní celek vymezený hranicemi, je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek a vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese z těchto vztahů odpovědnost. Obce jsou právnickými osobami, které se člení podle velikosti. „V posledních desetiletích se v demokratických zemích posilují pravomoci a odpovědnost územní samosprávy. Územní samospráva je ekonomickou teorií pojímána jako forma veřejné vlády a veřejné správy. Zároveň je nestátním subjektem, je veřejnoprávní korporací. Je to spravování určitého území, menšího, než je stát na základě zákonem stanovené působnosti a ekonomických podmínek. Stát předává část veřejné správy nestátnímu subjektu – například obci. To se považuje za významný projev demokratické společnosti. Posilování územní samosprávy, zejména postavení obcí, je ve vyspělých zemích součástí procesu prohlubování demokracie (v ČR je tomu tak opět po roce 1989). Tím dochází i k uznání možností a schopností územní samosprávy zajišťovat efektivněji než stát některé úkoly ve veřejném zájmu, některé veřejné potřeby (veřejné statky).“2 Reforma veřejné správy a územní samosprávy se zaměřuje v posledních desetiletích na rozdělení kompetencí ve státní správě mezi jednotlivé instituce, a to především ve veřejném sektoru mezi státní správu a územní samosprávu. Hledá a využívá kombinace samosprávné i přenesené funkce se snahou využít metody managementu. Reforma veřejné správy probíhá v posledních letech v řadě vyspělých zemí.

1

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) , ve znění pozdějších předpisů

2

Peková, Jitka. Veřejné finance - úvod do problematiky. Praha : ASPI, a. s.,, 2008. str. 580. ISBN 978-80-

7357-358-4.s.32

8

„Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.“3 Obce jsou veřejnoprávními korporacemi, jsou samostatnými ekonomickými subjekty to znamená, že mají tzv. právní subjektivitu. Snaží se zvelebovat a řádně pečovat o svůj vlastní majetek, zabezpečovat veřejné statky pro své obyvatele, spolupracovat s jinými obcemi. Existence obce je podmíněna vlastnictvím majetku, proto obce vlastní jednak nemovitosti a movité věci, ale i pohledávky, které se řadí do práv majetkových, peněžní prostředky na bankovních účtech u bank, cenné papíry a nehmotná aktiva (software4, ocenitelná práva, územní plán apod.). Obce mohou nakupovat, pronajímat, směňovat a prodávat majetek. Z vlastního hospodaření s majetkem získává vlastní příjmy do svého rozpočtu. Příjmy z prodeje majetku, a to zejména nemovitého majetku významně ovlivňuje způsob oceňování. „Územní

samosprávné

celky

jsou

územními

společenstvími

občanů,

která

5

mají právo na samosprávu. Zákon stanoví, kdy jsou správními obvody.“

„Samospráva umožňuje nejsnáze realizovat právo občanů podílet se na řízení veřejných záležitostí jako jednoho z nejdůležitějších demokratických principů, umožňuje zkvalitňovat veřejnou a občanskou kontrolu. Je předpokladem fungování občanské společnosti. Základní principy a fungování územní samosprávy stanoví Ústava a příslušné zákony.“6

3

Čl. 99 zákona č. 1/1993 Sb. – Ústava České republiky

4

Software je programové vybavení počítače

5

Čl. 100 zákona č. 1/1993 Sb. – Ústava České republiky

6


7357-358-4.s.33

9

1.1 Působnost obcí Obce vykonávají: a)

Samostatnou působnost7, o níž rozhoduje zastupitelstvo obce nebo rada obce s výjimkou vydávání nařízení obce. Tato působnost spočívá ve správě záležitostí obce, jako je oblast školství, zdravotnictví, kultury, ochrany veřejného pořádku, hospodaření, v oblasti územního rozvoje. Obce vydávají obecně závazné vyhlášky, dále se mohou sdružovat s jinými obcemi, tak případně s dalšími subjekty. Samospráva umožňuje občanům podílet se na řízení věcí veřejných.

b)

Přenesenou působnost. Obcím poskytuje metodickou a odbornou pomoc krajský úřad, který je také zpravidla nadřízeným orgánem obcí při výkonu přenesené působnosti. Krajský úřad provádí kontrolu výkonu přenesené působnosti, v rámci kontroly vydává opatření.

1.2 Orgány obce  Zastupitelstvo obce jako kolektivní volený orgán, který tvoří zvolení členové z jednotlivých politických stran. V řádných komunálních volbách jsou členové zastupitelstva zvoleni občany obce na období 4 let. Počet členů zastupitelstva je dán především počtem obyvatel obce, velikostí územního obvodu. Zastupitelstvu obce je vyhrazeno8: a) Schvalovat program rozvoje obce, b) Schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet, c) Zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce, d) Zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny, e) Rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,

7

§ 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

8

§84 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

10

f)

Delegovat zástupce obce na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast s výjimkou rozhodování o věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,

g) Navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání, h) Vydávat obecně závazné vyhlášky obce, i)

Rozhodovat o vyhlášení místního referenda,

j)

Navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí,

k) Určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni, l)

Zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce,

m) Volit z řad členů zastupitelstva obce, starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce, jakož i počet dlouhodobě uvolněných členů tohoto zastupitelstva, zřizovat a zrušovat výroby, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce, n) Stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce, o) Zřizovat a zrušovat obecní policii, p) Rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce, q) Rozhodovat o zřízení a názvech části obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství, r)

Udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce,

s)

Stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce,

t)

Rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů,

u) Rozhodovat o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, navrhovat zástupce do jeho dozorčí rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva k majetku, s nímž hospodaří veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení nebo o jeho pronájmu v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis.

11

 Rada obce jako výkonný volený orgán v samostatné působnosti i v přenesené působnosti obce (výkonu státní správy). Počet členů je vždy lichý. Jednání jsou neveřejná. Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění, které přijalo zastupitelstvo. Ze své činnosti je odpovědna zastupitelstvu. Je jí vyhrazeno9: a)

Zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,

b)

Plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce,

c)

Rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,

d)

Vydávat nařízení obce,

e)

Projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené ji členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce,

f)

Stanovit rozdělení pravomoci v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu,

g)

Na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem,10

h)

Zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obce, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,

i)

Kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce,

j)

Stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce,

k)

Ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce11, tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti,

l)

Přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi,

9

§ 102 odst. 2 zákonač. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

10

zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění

pozdějších předpisů 11

§ 58 zákona č. 128/2000 Sb.,o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

12

m)

Rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce, tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti,

n)

Stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,

o)

Schvalovat organizační řád obecního úřadu,

p)

Plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem.



Starosta (u statutárních měst primátor) a jeho zástupci Starosta je představitelem obce, který obec zastupuje navenek. Zástupci starosty, náměstci primátora jsou voleni z členů zastupitelstva a zastupují starostu, primátora při jeho nepřítomnosti. Starosta12

a)

Odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok,

b)

Plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů , pokud není v obci tajemník obecního úřadu. Vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li zřízena rada obce,

c)

Může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech,

d)

Může požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku,

e)

Odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce,

f)

Zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu,

g)

Rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce,

h)

Plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony,

i)

Plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu.

12

§ 103 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

13



Obecní úřad – se člení na odbory a oddělení. Mezi nejvýznamnější odbor patří odbor, který se zabývá finančním hospodařením. Je zodpovědný za sestavení návrhu rozpočtu, za předložení rozpočtu k projednání a k schválení v zastupitelstvu. Průběžně kontroluje plnění příjmů a výdajů rozpočtu a provádí jeho následnou kontrolu. V neposlední řadě sestavuje závěrečné vyúčtování tzv. závěrečný účet za uplynulý rozpočtový rok,



Obecní policie – zabezpečuje veřejný pořádek v rámci působnosti obce. Zastupitelstvo obce obecní policii zřizuje i ruší. Činnost obecní policie řídí starosta. Spolupracuje s Policií České republiky při plnění svých úkolů,



Zvláštní orgány obce jako například povodňová komise, přestupková komise, komise sociálně právní ochrany dětí a další.

Výkonným orgánem jsou komise a výbory, které předkládají doporučení radě obce.

1.3 Právní normy v oblasti rozpočtového hospodaření „Základní právní normou v oblasti veřejných rozpočtů v České republice je zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Tento zákon upravuje problematiku 

Střednědobého výhledu státního rozpočtu,



Státního rozpočtu a



Státního závěrečného účtu,

dále upravuje 

Příjmy a výdaje státního rozpočtu,



Státní finanční aktiva a pasiva,



Finanční hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací jimi zřizovaných,



Podmínky zřizování státních fondů,

14



Způsob řízení likvidity státní pokladny a státního dluhu a



Hospodaření s prostředky Národního fondu.“

„Oblast rozpočtů územních samosprávných celků upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákon nazývaný také „malá rozpočtová pravidla“ upravuje příjmy, výdaje, ostatní peněžní operace, tvorbu a použití fondů v obcích a krajích. Mimo územní rozpočty probíhají finanční operace vztahující se ke sdruženým a cizím prostředkům a finanční vztahy týkající se vlastní podnikatelské činnosti.“13 K finančnímu zabezpečení zvlášť stanovených úkolů jsou zřizovány jako právnické osoby státní fondy. Jedná se o Státní fond životního prostředí, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní zemědělský intervenční fond a Pozemkový fond. Zákony souvisejícími s územními rozpočty jsou zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů14, dále zákon o krajích15 a zákon o obcích16, které upravují hospodaření krajů a obcí ve vztahu k rozpočtu. Oblast kontroly v oblasti rozpočtové kázně je upravena zákonem o finanční kontrole.17 Oblast veřejných rozpočtů je upravena také vyhláškami, které řadíme mezi podzákonné normy. Jsou to zejména: Vyhláška č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, Vyhláška č. 131/2001 Sb., kterou se stanoví rozsah a struktura podkladů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a termíny jejich předkládání, 13

Červenka, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha : Leges, 2009. str. 208. ISBN 978-80-87212-11-

0.s.18 14

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

15

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů

16

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů

17

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění

pozdějších předpisů

15

Vyhláška č. 12/2001 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, Vyhláška č. 267/2001 Sb., kterou se stanoví rozsah a struktura podkladů pro vypracování střednědobého výhledu státního rozpočtu a termíny pro jejich předkládání. Třídění příjmů, výdajů a financování je upraveno vyhláškou o rozpočtové skladbě č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.18

1.4 Rozpočtová soustava v České republice „Veřejná rozpočtová soustava je tedy, stručně řečeno, soustava veřejných rozpočtů a vztahů mezi nimi i uvnitř nich.“19 Veřejnými rozpočty prochází největší objem veřejných finančních prostředků, a proto patří mezi nejvýznamnější součásti celé rozpočtové soustavy. Každoročně jsou sestavovány tyto rozpočty: Státní rozpočet, Krajské rozpočty, Místní (územní rozpočty) – rozpočty obcí, městysů, měst a statutárních měst, Rozpočty příspěvkových organizací, Rozpočty organizačních složek, Rozpočty dobrovolných svazků obcí, Rozpočty regionálních rad. Součástí rozpočtové soustavy jsou: 1.

18

Organizace, které jsou zřizovány státem, obcemi a kraji


0.s.19 19


0.s.22

16



Příspěvkové organizace, které jsou právnickými osobami, jsou zřizovány za účelem zabezpečování služeb a veřejných statků. Příkladem příspěvkových organizací, které zřizují kraje a obce jsou především střední školy, základní a mateřské školy a také některá kulturní zařízení jako městské domy kultury a knihovny,



Organizační složky - nemají právní subjektivitu. Příkladem jsou organizace, které hospodaří jménem svého zřizovatele (například obce) a jsou zřizovány z rozhodnutí zastupitelstva kraje, města či obce. Organizačními složkami státu jsou ministerstva a jiné správní úřady státu jako Ústavní soud, soudy, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády a jiné. Rozpočet je součástí rozpočtu zřizovatele,



Dobrovolné svazky obcí – jsou zřizovány pro společné prosazování zájmů členských obcí. Mají právní subjektivitu, protože členem svazku obcí může být pouze obec. Jejich činnost může být zaměřena na zabezpečování správy veřejné zeleně, nakládání s komunálním odpadem, zajištění dopravní obslužnosti určitého území apod. Svazek je vytvořen uzavřením smlouvy. Hospodaří podle schváleného rozpočtu,



Regionální rady – jsou právnickou osobou, hospodaří podle svého rozpočtu. Hospodaření přezkoumává Ministerstvo financí. Jejich příjmy tvoří zejména dotace ze státního rozpočtu a rozpočtu krajů na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. Mezi výdaje rozpočtu patří výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, ale i výdaje na vlastní činnost, splátky přijatých půjček a návratných finančních výpomocí a další výdaje.

2.

Mimorozpočtové fondy:

Státní účelové fondy, mezi které patří: Státní fond životního prostředí, Státní fond kultury, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond rozvoje bydlení, 17

Státní zemědělský intervenční fond, Mimorozpočtové fondy územních samosprávných celků. Mimorozpočtové fondy jsou zpravidla přísně účelové. Přesně definují jednotlivé druhy příjmů a výdajů. Mimorozpočtové fondy územně samosprávných celků mohou být tvořeny z přebytků hospodaření minulých let, rovněž tak příjmy, které nejsou určeny k použití v běžném kalendářním roce a z přebytků finančních prostředků z rozpočtu. Hospodaření schvaluje zastupitelstvo. Rovněž tak mohou zřizovat mimorozpočtové fondy účelové, ale i neúčelové. Častější jsou případy, kdy jsou zřizovány účelové fondy na přesně vymezené potřeby. K těmto fondům řadíme fond rezerv a rozvoje, jehož použití není přísně účelově vymezeno a ostatní účelové fondy jako například fond povodňový nebo fond rozvoje bydlení. Pro srovnání rozpočtových procesů a pro jednotnost rozpočtové soustavy jsou dány rozpočtové zásady a finančně právní předpisy. Rozpočtové zásady: 1.

Každoroční sestavování rozpočtu,

2.

Schvalování rozpočtu,

3.

Dodržení závazné rozpočtové skladby,

4.

Dlouhodobá vyrovnanost rozpočtu,

5.

Hospodárné, účelné a efektivní vynakládání finančních prostředků,

6.

Zákonem je stanovena povinnost zveřejňovat schválený rozpočet a plnění rozpočtu.

Finančně právní předpisy Zákon o rozpočtových pravidlech, Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, Vyhláška o rozpočtové skladbě.

18

1.5 Reforma veřejných financí „Reforma veřejných financí v ČR si klade cíle: Snížit míru zásahů do ekonomiky, Posílit adresnost sociálního systému, Zvýšit efektivnost výdajů, Snížit mandatorní výdaje.“20 Cílem je zaměřit se především na strukturu a objem rozpočtových výdajů. Rovněž tak si klade za cíl zvýšit hospodárnost a efektivnost vynaložených výdajů. S reformou veřejných financí souvisí reforma důchodového systému v České republice a reforma zdravotnictví. V rámci reformy je důležité se zaměřit na příjmy rozpočtu, a to především daňové, kdy je důležité snižovat daňové zatížení a daňový systém zjednodušit. Mezi navrhované změny v rámci reformy jsou podpora hospodářského růstu, podpora rodin s dětmi, podpora udržitelného rozvoje a sociální cítění vůči osobám, které aktivně nepracují. „Významnou součástí reformy územní samosprávy je i reforma územních financí s cílem zvýšit relativní finanční soběstačnost územní samosprávy, posílení vlastních příjmů územní samosprávy a posílení rozhodovací pravomoci v hospodaření územní samosprávy. Cílem je i zkvalitňování finančního managementu.“21 „Stát i jednotlivé články, resp. subjekty, územní samosprávy pro zajištění svých úkolů a potřeb zřizují různé druhy neziskových organizací ve veřejném sektoru, které jsou zřizovány a fungují na základě veřejného práva.“22

20


7357-358-4.s.72 21


7357-358-4.s.34 22


7357-358-4.s.35

19

1.6 Vývoj rozpočtového hospodaření „Vznik rozpočtového hospodaření souvisí s pradávnou potřebou panovníka orientálních útvarů opatřit si prostředky na nejdůležitější výdaje státu. V oblasti „rozpočtových“ příjmů se jednalo především o dávky spojené s vlastnictvím půdy. Se vznikem peněz se začíná objevovat zdanění výdělečných činností.“23 První státní rozpočet v českých zemích v rámci Rakouska vznikl roku 1848 jako nařízení. K úpravě formy a obsahu státního rozpočtu došlo císařským nařízením v roce 1863 a roku 1867 byl státní rozpočet upraven v ústavě. Tehdy znal zákon i rozpočtová provizoria, která byla zákonná a nouzová. Nouzová měla formu nařízení císaře v době, kdy nezasedal parlament. V 17. a 18. století přes rozdílné názory škol merkantilistů a fyziokratů však zůstalo zachováno tzv. zlaté pravidlo vyrovnanosti státního rozpočtu. V době hospodářské krize, která probíhala ve 30. letech 20. století vznikla teorie cyklicky vyrovnaného státního rozpočtu, který měl zabezpečit hospodářský růst. K zásadní změně dochází v letech 1949 a 1950, což je spojeno s pětiletým plánem, který postupně začíná nabývat na důležitosti. V roce 1970, kdy byl přijat zákon o rozpočtových pravidlech federace a od tohoto roku až do roku 1989 státní rozpočet podléhal státnímu pětiletému plánu. Události roku 1989 ovlivnily další vývoj tak, že postupně byly vydávány v letech 1989 a 1990 zákony, které upravovaly rozpočtová pravidla. Vývoj pokračoval a od roku 2000 a 2001 platí v oblasti veřejných rozpočtů právní úprava, která sestává ze zákona o rozpočtových pravidlech, zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů nazývána také jako malá rozpočtová pravidla a zákonem o rozpočtovém určení daní.24

23


0.s.9 24


0.s.14

20

2 Finanční

nástroje

řízení

územních

samosprávných celků Veřejná správa funguje na principu práva veřejného. Nazývána je častěji také jako veřejná politika. Všechny obce, regiony a kraje jako články územní samosprávy hospodaří podle svého rozpočtu. Důležitým nástrojem pro zabezpečování je právě veřejný rozpočet.

2.1 Rozpočet „Veřejný rozpočet je důležitý finanční plán na rozpočtové období (plánuje tvorbu, rozdělení a užití veřejného rozpočtu). Nejdůležitějším je státní rozpočet. U státního rozpočtu nabývá podoby zákona.“25 „Veřejný rozpočet je z účetního hlediska bilance. Bilancuje běžné (zpravidla každoročně se opakující) a kapitálové (spíše jednorázové, neopakující se) příjmy a výdaje. Přitom v průběhu rozpočtového období příjmy postupně přicházejí na účet rozpočtu u bankovního ústavu (tj. tok příjmů) a výdaje jsou postupně vydávány (tj. tok výdajů).“26 Z pohledu účetnictví lze pohlížet na rozpočet jako na účetní bilanci, kdy rozpočet musí být vždy vyrovnán. Pokud v průběhu rozpočtového roku dojde k tomu, že příjmy nestačí krýt výdaje, přistoupí se k tomu, že se použije finanční rezerva z minulosti27 nebo účetní jednotka se rozhodne přijmout návratné finanční prostředky v podobě bankovního úvěru. Obec může využít i státních úročených půjček nebo bezúročné návratné finanční výpomoci, která musí být uhrazena dle přesně stanovených podmínek ve smlouvě o poskytnutí návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu. Státní rozpočet v případě využití návratných finančních prostředků využije emise státních dluhopisů.

25


7357-358-4.s.106-107 26


7357-358-4.s.101 27

Použijí se finanční prostředky z fondu rozvoje a rezerv, které jsou každoročně do tohoto fondu převáděny

v rámci finančního vypořádání, kdy zůstatek finančních prostředků na běžném bankovním účtu je převáděn právě do tohoto fondu.

21

Rozpočet může být schvalován buď jako: Vyrovnaný – v tomto případě se příjmy se rovnají výdajům, Přebytkový – v tomto případě příjmy převažují nad výdaji, Schodkový – v tomto případě výdaje jsou vyšší než příjmy. Rozpočtovým obdobím v České republice i ve většině zemí je kalendářní rok. Velice záleží na kvalitě a správnosti sestavení rozpočtu. Plnění rozpočtu můžeme rozlišit na pokladní a účetní. Pokladní plnění se uskutečňuje na účtech rozpočtu u peněžního ústavu, hovoříme o toku hotovosti neboli cash-flow. „Rozpočty obcí i rozpočty vyšších stupňů územní samosprávy jsou nástrojem realizace koncepce sociálního a ekonomického rozvoje daného území, nástrojem prosazování vlastního poslání územní samosprávy a plnění jejich funkcí, nástrojem prosazování lokálních, resp. regionálních zájmů a preferencí obyvatelstva, které žije na daném území. Územní rozpočty se postupně stávají i významným nástrojem ovlivňujícím dlouhodobý ekonomický potencionál daného území, jsou důležitým nástrojem realizace záměrů regionální politiky.“28 Hlavní zásadou rozpočtové politiky je, aby státní rozpočet byl dlouhodobě vyrovnaný. Zákon stanoví územním rozpočtům, aby jejich rozpočty nebyly schodkové. Tabulka č. 1 - schéma rozpočtu u obcí Příjmy

Výdaje

Běžné

Běžné – neinvestiční

-

-

Daňové

svěřené daně

-

mzdy a platy

sdílené daně

-

povinné pojistné za zaměstnance

místní poplatky

-

materiálové

správní poplatky

-

energie

-

nájemné

Nedaňové poplatky za služby

příjmy z pronájmu majetku 28

sociální dávky


7357-358-4.s.115

22

příjmy od O. S. a P. O.

-

výdaje na municipální podniky

-

zisk obecních podniků

-

sankce za porušení rozpočtové kázně

-

dividendy z akcií, přijaté úroky

-

úroky

-

transfery – dotace – neúčelové

-

pokuty

-

ostatní (dary apod.)

-

dotace vlastním organizačním složkám

- účelové

a jiným subjektům -

Kapitálové

neinvestiční příspěvky příspěvkovým organizacím

-

z prodeje majetku

-

výdaje

na

sdružování

finančních

prostředků -

z prodeje akcií a majetkových podílů

-

kapitálové transfery – účelové

Kapitálové – investiční výdaje - na hmotný a nehmotný majetek

- neúčelové -

- nákup cenných papírů

přijaté úvěry

- kapitálové poskytnuté dotace O. S. a jiným subjektům

-

příjmy z emise komunálních obligací

- investiční

příspěvky

příspěvkovým

organizacím -

přijaté splátky půjček

- investiční půjčky různým subjektům

-

- splátky úvěrů

Ostatní -

Ostatní

doplňkové, přijaté sankční pokuty apod.

23

2.2 Členění příjmů podle rozpočtové skladby Příjmy podle rozpočtové skladby členíme na:29 2.2.1 třída 1 - daňové příjmy Jsou součástí druhého třídění podle rozpočtové skladby a jsou to nenávratné30 veřejné příjmy, které jsou objemově rozhodující a jsou to: 1.

Svěřené daně (daň z nemovitosti),

2.

Sdílené daně (část daně z příjmu právnických osob a daň z příjmu fyzických osob, část daně z přidané hodnoty),

3.

Místní poplatky, které mají v České republice daňový charakter ,

4.

Správní poplatky.

2.2.2 třída 2 – nedaňové příjmy Mezi nenávratné nedaňové příjmy běžného rozpočtového roku patří: 

Poplatky za služby,



Příjmy z pronájmu majetku obce,



Příjmy od organizačních složek a příspěvkových organizací,



Zisk z obecních podniků,



Dividendy z akcií,



Přijaté úroky,



Přijaté sankční platby (pokuty) apod.,



Příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti,



Přijaté peněžité dary a příspěvky,



Ostatní nedaňové příjmy.

29

Členění podle

rozpočtové skladby – čtyřmístné číslo, které skládá z třídy, seskupení položek,

podseskupení položek a položky (příklad: položka 1111 - první pozice označuje, že položka patří do daňových příjmů, první dvě pozice označují, že se jedná o daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů, první tři pozice označují, že se jedná o daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. 30

Nenávratné příjmy přicházejí do veřejného rozpočtu od různých subjektů.

24

Mezi návratné nedaňové příjmy běžného rozpočtového roku patří půjčky, které jsou poskytovány za účelem rozpočtové politiky.

2.2.3 třída 3 - kapitálové příjmy Mezi kapitálové příjmy patří příjmy:  Z prodeje nemovitého majetku a movitého dlouhodobého majetku,  Z prodeje akcií a majetkových podílů a cenných papírů apod. O prodeji movitých věcí rozhoduje rada obce. Zastupitelstvo obce vždy rozhoduje o převodech nemovitostí.

2.2.4 třída 4 - přijaté dotace Transfery z veřejného rozpočtu jsou velice významnou položkou v rozpočtu obce. Jednak obec může přijímat dotace ze státního rozpočtu, státních fondů, z kraje nebo také i ze zahraničí.

„V současné době jsou v ČR ze státního rozpočtu poskytovány dotace do územních rozpočtů:  Schválené zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok, a to dotace běžné (neinvestiční) a dotace kapitálové (investiční) jmenovitě na konkrétní investice,  Dotace z rozpočtových kapitol, které spravují příslušná ministerstva, největší objem dotací plyne z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj, a to zejména v rámci grantových programů,  Dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa SR spravované MF ČR, včetně mimořádných dotací (neplánovaných).“31

31


7357-358-4.s.165

25

Obcím jsou poskytovány v současnosti příspěvky a dotace ze státního rozpočtu zejména: 

Příspěvek k částečné úhradě výdajů spojených s výkonem státní správy. Výše příspěvku je závislá na rozsahu výkonu státní správy, které na obce přenesl stát, dále na počtu trvale bydlících obyvatel v obci,



Účelové dotace na sociální dávky,



Účelové dotace z kapitoly všeobecná pokladní správa na krytí výdajů v souvislosti s volbami do Senátu, Parlamentu ČR a obecních zastupitelstev apod.,



Do rozpočtu obcí plynou dále dotace ze státních fondů většinou na investice a jsou účelové.

Neúčelové a účelové dotace mohou být jak běžné tak i kapitálové.

2.3 Členění výdajů podle rozpočtové skladby Obce musí pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby jeho obyvatel. Z rozpočtu obce jsou uspokojovány potřeby na financování školských a zdravotnických zařízení, kulturních zařízení apod. Povinností obce je zajistit financování údržby komunikací, veřejné zeleně, veřejného osvětlení, zimní údržby, svoz komunálního odpadu atd. Výdaje obce jsou členěny na běžné a kapitálové a jsou účtovány dle odvětvového členění dle platného znění rozpočtové skladby.

2.3.1 Běžné výdaje (neinvestiční) – třída 5 

Mzdy a platy,



Povinné pojistné za zaměstnance,



Materiálové,



Energie,



Nájemné,



Výdaje na municipální podniky,



Sankce za porušení rozpočtové kázně,



Placené pokuty,



Placené úroky,



Sociální dávky,



Dotace a příspěvky vlastním organizačním složkám a jiným subjektům, 26



Neinvestiční příspěvky příspěvkovým organizacím,



Výdaje na sdružování finančních prostředků neinvestiční,



Příspěvky dobrovolným svazkům obcí,



Ostatní (jako poskytnuté dary) apod.

2.3.2 Kapitálové výdaje (investiční) – třída 6 

Pořízení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,



Investiční příspěvky příspěvkovým organizacím,



Investiční poskytnuté příspěvky a dotace organizačním složkám a dalším subjektům.

2.4 Financování – třída 8 Financování z pohledu rozpočtové skladby se člení na financování z tuzemska a ze zahraničí. Dalším členěním je, zda se jedná o krátkodobé nebo dlouhodobé financování a na opravné položky. Za financující operace jsou považovány ty, které zabezpečují financování schodku nebo přebytku hospodaření. Za tyto operace jsou považovány i výdaje na: 

Poskytované investiční půjčky různým subjektům za účelem řízení likvidity32,



Splátky úvěrů,



Výdaje na nákup akcií a dluhopisů.

Součástí třídy 8 jsou operace, které nejsou peněžním tokem a vyjadřují změnu stavu finančních prostředků na bankovních účtech jako stav a tyto ukazatele jsou potřeba pro správné sestavení finančního výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu. Rozpočtová skladba obsahuje i tzv. konsolidační položky jak výdajové tak příjmové, které se používají pro převody finančních prostředků mezi vlastními bankovními účty, ale také obsahuje i položky, které musí použít veřejné rozpočty různých úrovní. Příkladem je příjem dotace od obce jiné obci za dojíždějící žáky. Obě obce musí použít konsolidační položku a v případě,

32

Poskytování půjček za účelem řízení likvidity znamená, že obec půjčuje na úrok, to znamená za účelem

získat finanční prostředky do svého rozpočtu

27

že se jedná o obec v jiném okrese nebo kraji musí být navíc použita u obou obcí tzv. záznamová položka.33

2.5 Rozpočtový výhled Dle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je rozpočtový výhled střednědobým plánem. Zákonem je definován jako pomocný nástroj pro sestavování rozpočtu. Rozpočtový výhled je sestavován zpravidla na období dvou až pěti let. Je zakotven jako součást rozpočtového procesu a stává se důležitým nástrojem hospodaření územního samosprávného celku. Při tvorbě rozpočtového výhledu jsou určeny stálé příjmy, které jsou nutné a opakují se pravidelně. Mezi stále se opakující příjmy patří dotace (transfery), poplatky a příjmy z vlastní činnosti. Dále obec musí určit příjmy, které získá například za prodej nemovitostí (budov, staveb a pozemků), dále ze splátek poskytnutých půjček a návratných finančních výpomocí a příjmy z pohledávek dlouhodobého charakteru. U výdajové stránky rozpočtového výhledu je potřeba vycházet ze splátkových kalendářů, které jsou určeny v úvěrových smlouvách. Neméně důležité je počítat se závazky ze smluv o půjčkách a dalších dlouhodobých závazků včetně návratných finančních výpomocí, které obec přijala v předchozích letech. Při plánování by se mělo vycházet i z případně nových přijatých úvěrů a finančních výpomocí, to znamená neopomenout naplánovat případně i tyto splátky. Při aktualizaci rozpočtového výhledu by se mělo počítat i s procentním nárůstem příjmů, které se pravidelně opakují a výdaji, které se pravidelně opakují. Pokud se týče výdajů, jednalo by se nejen o neinvestiční výdaje na údržbu, správu budov obce, ale i o výdaje na spotřebu energií.

33

Záznamová položka – třímístné číslo, které je dáno vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve

znění pozdějších předpisů. Výdaje a příjmy u příjemce i odesilatele musí být shodné a na vyšší úrovni se vzájemně vylučují.

28

3 Rozpočtový proces Rozpočtový proces je souhrn všech činností, které jsou nutné k dodržování zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a k řízení hospodaření měst a obcí v rozpočtovém období, kterým je kalendářní rok. Rozpočtový proces se neustále opakuje. Začíná procesem plánování, realizace, kontroly a aktualizace dokumentů. Rozpočtový proces dělíme obecně na dlouhodobý, střednědobý nebo krátkodobý.

Etapy rozpočtového procesu u obce Sestavení návrhu jako finančního plánu, Projednání a schválení rozpočtu, Schvalování rozpočtových úprav během roku, Pravidelná kontrola plnění rozpočtu během roku, Následná kontrola po skončení rozpočtového roku, Práce spojené se sestavováními návrhu rozpočtu obce .

3.1 Tvorba rozpočtu Návrh rozpočtu předává u velkých měst vedoucí odboru ekonomického v podrobnosti úplné rozpočtové skladby k projednání finančnímu výboru34 a radě. Případné pozměňovací návrhy finančního výboru jsou předloženy vedoucímu ekonomického odboru, který návrhy zapracuje. Tento proces se může opakovat. Rada odsouhlasí návrh rozpočtu a poté je zpracován

materiál

pro

schválení

rozpočtu

v zastupitelstvu.

Procesu

schválení

v zastupitelstvu předchází ještě úkon, který spočívá ve vyvěšení návrhu rozpočtu na úřední desce nejpozději 14 dní před projednáním.

3.2 Schvalování rozpočtu Schvalování návrhu rozpočtu je ve výhradní pravomoci zastupitelstva obce. Není-li rozpočet schválen před 1. lednem kalendářního roku, řídí se hospodaření v době do schválení návrhu rozpočtu rozpočtovým provizoriem, které stanoví zastupitelstvo územního samosprávného celku. 34

Činnost je definována v § 119 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění

pozdějších předpisů

29

3.3 Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba je používána pro základní třídění peněžních operací veřejných rozpočtů. Rozpočtová skladba zajišťuje komplexní pohled na celé finanční hospodaření. V České republice upravuje způsob třídění všech peněžních operací veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů státu, obcí a krajů, které si mohou tvořit sociální fond, fond rezerv a rozvoje a další účelové fondy. Toto třídění se nevztahuje na operace, které nemají charakter veřejných prostředků. Jedná se o operace účtované na účtech cizích prostředků, na účtech sdružených prostředků a podobných účtech. V průběhu kalendářního roku se vztahují k pokladnímu plnění rozpočtu. Základní vztah jednotlivých okruhů transakcí v rozpočtové skladbě je vyjádřen rovnicí: Příjmy – Výdaje Přebytek (+) / Schodek (-) Mínus / plus Financování Rozpočtová skladba se člení dle těchto hledisek: 1.

Odpovědnostního (pro obce a kraje nepovinné) používají kapitoly státního rozpočtu,

2.

Druhového,

Rozpočtová skladba je vlastně číselník, dle kterého se provádí základní třídění pro všechny peněžní operace. Na peněžní operace se pohlíží, zda se jedná o: Inkaso nebo platbu. Inkasa jsou přijaté peněžní prostředky připsané na bankovní účet. Platby jsou odepsané peněžní prostředky z bankovního účtu, Nenávratnou nebo návratnou operaci, Běžnou nebo kapitálovou operaci Domácí nebo zahraniční operaci, Povinnou nebo dobrovolnou operaci, Aktivní nebo pasivní operaci (vztahují se buď k postavení věřitele, nebo dlužníka), Operaci v rámci rozpočtové politiky nebo řízení likvidity. 30

3.

Odvětvového (do jakých oblastí jsou finanční prostředky vydávány), Vychází z účelu, na který se vynakládají prostředky z rozpočtu. Je to čtyřmístný kód. Třídí se do šesti skupin:

4.

1.

Zemědělství a lesní hospodářství,

2.

Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství,

3.

Služby pro obyvatelstvo,

4.

Sociální věci a politika nezaměstnanosti,

5.

Bezpečnost státu a právní ochrana,

6.

Všeobecná veřejná správa a služby.

Konsolidačního – třídění dle záznamových jednotek.35 Konsolidací se eliminují duplicity na základě interních transferů mezi jednotlivými subjekty, které se řídí rozpočtovou skladbou a korekci příjmů a výdajů. Příkladem je například úhrada nákladů za dojíždějící žáky z jedné obce do druhé. Obec přijme dotační příjmovou položkou s příslušnou záznamovou jednotkou, druhá obec použije výdajovou položku s příslušnou záznamovou jednotkou. Na úrovni obcí dochází k eliminaci. Třídění dle záznamových jednotek většinou používají obce a kraje.

Kompenzační operace jsou ty operace, které se týkají stejného rozpočtového roku a musí být přesně identifikovatelné podle položek, jsou to zejména:  Přijaté i poukázané vratky mylně zaplacených částek, nevyužitých dotací, záloh apod.,  Přijaté refundace platů a pojistného za zaměstnance,  Dotace poskytované obcím ze státního rozpočtu prostřednictvím krajského úřadu,  Vratky přeplatků daní včetně místních poplatků, nadměrných odpočtů apod. Územní samosprávné celky mohou použít ještě podrobnější třídění peněžních operací. Tímto se rozumí třídění podle účelového znaku (ÚZ) a organizací (ORG). Účelové znaky slouží pro sledování transferů a půjček poskytovaným rozpočtům územní úrovně. 35

Záznamová jednotka – třímístné číslo, kterým je označen příjem platby u příjemce a výdej platby u

poskytovatele, výdaj i příjem se na vyšší územní úrovni vyloučí.

31

Strukturu účelového znaku stanoví Ministerstvo financí. Pro obdržené dotace z kapitol jednotlivých ministerstev jsou používány závazné pětimístné znaky36, pro krajské dotace pro oddělení od státních účelových znaků se používají třímístné znaky – toto členění si kraj stanoví sám. Příkladem členění finančních operací dle ORG je členění podle investičních akcí, podle druhu školských zařízení, kterým obec poskytuje příspěvky na provoz apod. V neposlední řadě je možno použít ještě členění podle organizačních jednotek (ORJ) – u obcí je využíván číselník podle odborů.

3.4 Kontrola plnění rozpočtu Územně samosprávné celky provádějí v souladu se schváleným rozpočtem pravidelnou, systematickou a úplnou kontrolu svého hospodaření a hospodaření jimi zřízených příspěvkových organizací a založených právnických osob. Rozpočet musí splňovat důležité zásady jako je reálnost, pravdivost a úplnost. V průběhu roku dochází k nesrovnalostem mezi rozpočtem a skutečností37 a proto rozpočtovými opatřeními dochází k přesunu rozpočtových prostředků, při nichž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů. V průběhu kalendářního roku se může rozpočet v celkovém objemu zvýšit v případě, kdy se použijí nepředvídatelné příjmy a tyto se použijí k úhradě nových výdajů. Naopak se může objem rozpočtu snížit o rozpočtové výdaje, které jsou vázány v rozpočtu a je ohroženo jejich krytí tím, že nebudou naplněny rozpočtované příjmy. V průběhu kalendářního roku jsou prováděna rozpočtová opatření, která musí být provedena, pokud jde o vztah k jinému rozpočtu nebo dochází-li ke změně závazného ukazatele nebo hrozí-li vznik rozpočtového schodku.

3.5 Monitoring hospodaření obce Ministerstvo financí provádí na základě usnesení vlády České republiky tzv. monitoring hospodaření obcí. Cílem monitoringu je sledování hospodaření se svěřenými veřejnými 36

Příkladem státního účelového znaku tzv. ÚZ je například 133 06 (dotace na sociální dávky). Tento znak

uvede ve svém účetnictví jednak poskytovatel dotace a jednak příjemce dotace. 37

Např. v průběhu roku příjmy, které nebyly rozpočtovány schváleným rozpočtem jsou zapojovány do

rozpočtu v průběhu roku a naopak i výdaje, se kterými nebylo uvažováno při schválení rozpočtu.

32

prostředky. Před zavedením monitoringu byl každoročně prováděn výpočet zadluženosti obcí a krajů pomocí tzv. ukazatele dluhové služby. Nyní monitoring vychází vždy z údajů uvedených v účetních závěrkách a finančních výkazech k 31. 12. příslušného roku. O výsledku monitoringu hospodaření obce je poté informována vláda ČR. „Soustava informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) 1.

Počet obyvatel,

2.

Příjem celkem (po konsolidaci),

3.

Úroky,

4.

Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků,

5.

Druhová služba celkem,

6.

Ukazatel dluhové služby v %,

7.

Rozvaha aktiv a pasiv,

8.

Cizí zdroje a přijaté návratné finanční výpomoci,

9.

Stav na bankovních účtech,

10.

Úvěry a komunální obligace,

11.

Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy,

12.

Zadluženost celkem,

13.

Monitorující ukazatel (podíl cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům v %,

14.

Podíl zadluženosti na cizích zdrojích a přijatých návratných finančních výpomocích v %,

15.

Zadluženost = cizí zdroje a přijaté návratné finanční výpomoci na 1 obyvatele,

16.

Oběžná aktiva,

17.

Krátkodobé závazky,

18.

Monitorující ukazatel (celková běžná likvidita).

Monitorující ukazatele 13 – podíl cizích zdrojů a přijatých návrataných finančních výpomocí k celkovým aktivům (v %) 18 – celková (běžná) likvidita (current ratio)“38 38

Schneiderová, Ivana. Rozpočtová skladba v roce 2009. Rožďalovice : REVOS-L, 2009. str. 262. ISBN

978-80-903160-8-9.s.166

33

3.6 Přezkum hospodaření obce Obec je povinna ze zákona39 nechat si přezkoumat své hospodaření za příslušný rok. Může se rozhodnout, že přezkum provede krajský úřad nebo využije služeb nezávislých auditorských společností40. Přezkum hospodaření je prováděn tak, že je nejprve prováděn v průběhu roku dílčí přezkum hospodaření a po ukončení roku a sestavení roční účetní závěrky je provedeno dokončení přezkumu hospodaření. Je vyhotovena zpráva, která obsahuje výrok o tom, zda byly zjištěny chyby a nedostatky či nikoliv.

3.7 Závěrečný účet obce Po ukončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření zpracovávají do závěrečného účtu, ve kterém jsou obsaženy jednak údaje o plnění rozpočtu všech příjmů a výdajů v plném členění dle závazné rozpočtové skladby, jednak údaje o hospodaření s majetkem a dalších finančních operacích. Nedílnou součástí závěrečného účtu jsou informace o tvorbě a použití fondů v podrobném členění. Rovněž musí obsahovat výsledky hospodaření příspěvkových organizací a případně založených právnických osob. Do závěrečného účtu jsou uváděny informace o vyúčtování dotací poskytnutých ze státního rozpočtu, ze státních fondů, krajů, obcí, Národního fondu atd. Závěrečným účtem se schvaluje také hospodaření podle rozpočtu v případě, že obec účtuje o hospodářské činnosti41. Nejpozději k 30. 6. následujícího roku musí zastupitelstvo města závěrečný účet za předchozí kalendářní rok schválit svým usnesením. Součástí závěrečného účtu by měl být finanční výkaz a účetní výkazy včetně přílohy k účetní závěrce a zpráva auditora, který provedl přezkum hospodaření, pokud obci přezkum hospodaření na její žádost neprovedl krajský úřad.

39

§ 4 odst. 1 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a

dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů 40

Auditorská společnost provádí přezkum hospodaření dle smlouvy za úplatu, krajský úřad provádí přezkum

hospodaření zdarma 41

Hospodářská činnost obce – obec vykonává činnosti, ze kterých má zisk, například provozuje knihovnu.

Zisk = výnosy vyšší než náklady na činnost

34

4 Statutární město Karviná – analýza hospodaření 4.1 Charakteristika města V městě Karviná žije více jak 62 tisíc obyvatel. Leží 18 km od města Ostravy na okraji předhůří Beskyd. Městem protéká řeka Olše. Karviná sdílí současně hranice s Polskou republikou. Velký rozmach nastal těžbou černého uhlí ve 2. polovině 18. století. Chloubou města je historický empírový zámek Fryštát, který v 90. letech prošel rekonstrukcí. Město Karviná je známé také jako lázeňské město. Léčba v Lázních Darkov je zaměřena především na nemoci pohybového ústrojí. Po založení Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity se Karviná stala městem, které poskytuje kvalitní vysokoškolské vzdělání v různých programech bakalářského, magisterského a inženýrského studia. Rovněž poskytuje celoživotní vzdělávání třetího věku.42 Město Karviná se skládá z devíti částí - Fryštát, Doly, Darkov, Ráj, Staré město, Nové město, Mizerov, Hranice a Louky.

4.2 Politické a administrativní členění Novelou zákona o obcích se od 12. 7. 2002 Karviná stala statutárním městem, v jehož čele stojí primátor, zvolený nejvyšším orgánem zastupitelstvem. Zastupitelstvo města Karviné tvoří 41 zástupců politických stran. V listopadu roku 2006 si členové zastupitelstva zvolili jedenáctičlennou radu. Rada města se skládá z primátora, čtyř náměstků a dalších šesti členů rady, zvolených z řad členů zastupitelstva. Jako své iniciativní a poradní orgány si zřídila 13 komisí. Dále zde pracuje finanční výbor, kontrolní výbor a výbor pro národnostní menšiny. Magistrát města Karviné tvoří zaměstnanosti zařazeni do odborů, odbory se dále člení na oddělení. Zvláštní postavení má městská policie Karviná, kterou přímo řídí primátor města.43

42

http://portal.karvina.org/portal/page/portal/uvodni_stranka/mesto_karvina

43

http://www.karvina.cz/portal/page/portal/uvodni_stranka/magistrat/struktura

35

Tabulka č. 2: rozdělení zastupitelstva města Karviné od roku 2006 dosud44 Politická strana

% zastoupení

KSČM (Komunistická strana Čech a Moravy)

34

ČSSD (Československá straně sociálně demokratická)

32

ODS (Občanská demokratická strana

22

KDU-ČSL (Křesťansko demokratická unie – Československá strana

5

lidová) Sdruž. NK (Sdružení Naše Karvinsko)

7

Odbory jsou účetně označeny podle organizačních jednotek (ORJ). Číselně je označena pro rozpočet také Městská policie Karviná. Město používá v současnosti i další členění v rámci účetní věty, a to členění dle organizací (ORG) a členění podle další vlastní rozpočtové komponenty (ROZP), která detailněji ve vazbě na rozpočet umožní lepší kontrolu čerpání výdajů a plnění příjmů rozpočtu. Jednotlivé odbory hospodaří se svěřenými prostředky v rámci schváleného rozpočtu nebo upraveného rozpočtu. Tabulka č. 3: číselné označení odborů v současnosti Název

ORJ

Odbor místního hospodářství

1

Odbor školství a kultury

2

Odbor dopravy

3

Odbor životního prostředí

4

Odbor

územního

plánování

a

5

stavebního řádu

44

Odbor správy majetku

6

Odbor ekonomický

7

Odbor sociálních věcí

8

Odbor sociálně právní ochrany dětí

9

Odbor vnitřních věcí

11

http://portal.karvina.org/portal/page/portal/uvodni_stranka/zastupitelstvo_rada/zastupitelstvo

36

Odbor správní

12

Kancelář primátora

13

Kancelář tajemníka

14

Městská policie

15

Odbor investic

16

Oddělení interního auditu a kontroly

-

4.3 Tvorba a hodnocení plnění rozpočtu Z návrhu jednotlivých vedoucích odborů města Karviné je zpracována první verze návrhu rozpočtu, která je projednávána ve finančním výboru, který předloží upravený návrh radě k posouzení výdajů dle potřeb a zájmů města. Přihlíží se k tomu, aby byly v souladu reálné příjmy města s možnostmi financování, to je zda by případně nemohly být zapojeny přebytky hospodaření minulých let z účtu fondu rozvoje a rezerv nebo bude rozhodnuto o přijetí úvěru, půjčky nebo návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu. Po vedoucích odborů je požadováno podávat doplňující vysvětlení k předkládaným požadavkům. Návrh rozpočtu se předkládá za příjmy, výdaje, financování nejprve radě města. Na posledním zasedání zastupitelstva v příslušném kalendářním roce zastupitelstvo schválí návrh rozpočtu na další rok. Zastupitelstvo doposud vždy schválilo předkládaný návrh rozpočtu na příslušný rok. Pokud by došlo, že návrh by nebyl schválen, přistoupilo by město k hospodaření podle schváleného rozpočtového provizoria. Neprodleně po schválení rozpočtu města je přistoupeno k zpracování podrobného rozpisu rozpočtu45 v podrobném závazném členění rozpočtové skladby a podle dalšího členění podle jednotlivých ORJ (číselné označení odborů), ORG (podrobnější číselné označení příjmů a výdajů). Průběžná kontrola hospodaření města za vybraná období je prováděna čtvrtletně v pracovních skupinách. Pro hodnocení hospodaření statutárního města Karviná se vychází ze schválených rozpočtů, ze skutečných příjmů a skutečného čerpání výdajů za období 2006 až 2009. Pro potřeby analýzy hospodaření je použito oficiálních dat zveřejněných v závěrečných účtech a ročních výkazů pro hodnocení plnění rozpočtu.

45

§ 14 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů

37

Tabulka č. 4: přehled schválených rozpočtů statutárního města Karviné za období 2006 – 200946 Ukazatel

2006

2007

2008

2009

Daňové příjmy

568 900

589 165

647 729

678 980

Nedaňové příjmy

165 180

169 157

186 526

231 859

Kapitálové příjmy

21 680

15 761

42 641

26 274

313 517,90

298 377

63 709

64 920

4 833

5 043

5 272

5 419

1 064 444,90

1 067 417

935 333

996 614

Běžné výdaje

948 928,20

942 606

761 447

812 459

Kapitálové výdaje

271 657,70

407 922

85 498

230 578

4 833

5 043

5 272

5 419

1 215 752,90

1 345 485

841 673

1 037 618

151 308

278 068

-93 660

41 004

Přijaté dotace Konsolidace příjmů Příjmy celkem po konsolidaci

Konsolidace výdajů Výdaje celkem po konsolidaci Financování konsolidaci

celkem

po

Z tabulky je zřejmé, že město sestavovalo vždy vyrovnané rozpočty. V letech 2006 – 2009 bylo plánováno v rozpočtu čerpání úvěrů a zároveň splácení jistin úvěrů. Město zapojilo v rámci schválených rozpočtů i vypořádání let předcházejících, to je zdrojů fondu rozvoje a rezerv, do kterého se každoročně v rámci schváleného závěrečného účtu města bankovně převede zůstatek finančních prostředků na běžném účtu. Tabulka č. 5: souhrnné hospodaření statutárního města Karviné - skutečnost za období 2006 – 2009 (v tis. Kč) Ukazatel

2006

2007

2008

2009

Daňové příjmy

657 472,33

713 919,75

743 475,43

657 721,98

Nedaňové příjmy

218 285,03

211 218,89

229 462,44

279 365,04

Kapitálové příjmy

56 682,60

16 462,31

19 799,70

628 491,86

Přijaté transfery (dotace) – 360 875,77 362 026,79 442 084,77 762 246,28 bez konsolidace Příjmy celkem po 1 293 315,73 1 303 627,74 1 434 822,34 2 327 825,16 konsolidaci Běžné výdaje 3 733 367,96 3 787 167,34 4 385 502,16 5 376 608,29 46

http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/aris/iarisusc/charakteristika.pl?ico=297534

38

Kapitálové výdaje Výdaje celkem konsolidaci Saldo hospodaření

317 027,69

210 842,15

734 408,53

837 372,31

po 1 356 809,11 1 304 964,96 1 815 565,19 1 989 489,96 -63 493,38

- 1 337,22

-380 742,85

338 335,20

Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že v roce 2009 došlo k výraznému propadu naplněnosti daňových příjmů o 85 753,45 tis. Kč oproti roku 2008. Na druhé straně přijaté dotace v roce 2009 jsou významně vyšší oproti předchozím létům, a to především příjmem investiční dotace ze Státního fondu životního prostředí a Ministerstva životního prostředí, které poskytlo část dotace ve výši uznatelných nákladů projektu Karviná – rozšíření kanalizace. Stejně tak v roce 2009 kapitálové výdaje jsou vyšší v důsledku příjmů z prodeje nemovitého majetku. Město ve vybraných obdobích zapojovalo zdroje fondu rozvoje a rezerv.

4.3.1 Příjmy statutárního města Největší objem příjmů rozpočtu tvoří sdílené daně. Sdílené daně = část celostátního výnosu daně z příjmu fyzických osob a daně z příjmu právnických osob a daně z přidané hodnoty. Velký význam má zákon o rozpočtovém určení daní, který určuje podíl obcím na sdílených daních. Tento zákon stanovuje způsob přerozdělování, zohledňuje výměru obce a snižuje rozdíly mezi velikostními kategoriemi obcí.

Tabulka č. 6: daňové příjmy – skutečnost podle seskupení za období 2006 – 2009 (v tis. Kč47) Název

2006

2007

2008

2009

Daně z příjmů fyzických osob

155 128,42

167 463,55

158 625,31

151 779,87

Daně z příjmů právnických osob

167 146,88

194 908,60

208 770,51

149 755,24

Obecné daně - daň z přidané 239 572,57 hodnoty Poplatky a odvody – životní 38 917,40 prostředí Místní poplatky z vybraných činností a služeb (poplatek ze psů, za lázeňský nebo rekreační

251 538,61

275 877,39

266 804,12

37 793,67

37 748,53

33 437,37

47

výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, vlastní zpracování

39

pobyt, za užívání veřejného 15 482,86 prostranství, ze vstupného, za provozování výherních hracích přístrojů) Ostatní odvody z vybraných činnosti a služeb (odvod výtěžku z provozování loterií, příjmy za 5 885,85 zkoušky - řidičská oprávnění, ostatní odvody) Správní poplatky 16 649,31

16 214,60

16 593,61

15 822,57

6 773,10

8 574,58

8 640,21

19 608,35

17 978,77

14 709,97

Daň z nemovitosti

18 287,72

19 617,16

19 306,72

16 752,63

Daňové příjmy úhrnem

657 472,33

713 919,75

743 475,43

657 721,98

Celkové rozpočtové příjmy byly naplněny v roce 2006 na 109 % ročního objemu upraveného rozpočtu. Objem daní z příjmů naplněn na 110 % ročního upraveného rozpočtu. Jedině u daně z příjmu fyzických osob byly očekávané příjmy naplněny pouze na 76 % - ve finančním vyjádření představuje 3 668 tis. Kč. Zde se zřejmě projevil dopad možnosti uplatnit společné zdanění manželů. V roce 2007 byly celkové rozpočtové příjmy naplněny na 110 % ročního objemu upraveného rozpočtu. Objem daní z příjmů naplněn na 115 % ročního upraveného rozpočtu. Celkové rozpočtové příjmy naplněny v roce 2008 na 106 % upraveného ročního objemu. Objem daňových příjmů naplněn na 112 % ročního rozpočtu. Roční rozpočet nebyl naplněn u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 1,5 % místo výkonu práce – pouze na 91 %, daně z příjmů fyzických osob z podnikání pouze na 87 % a u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pouze na 98 %. Výnos daně z nemovitosti v daném období naplněn na 110 % celkového ročního objemu. V roce 2009 výnos z daní z příjmů představuje 92 % ročního rozpočtu a nejnižší plnění u těchto daní je u daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti – plnění pouze na 50 %. Důvodem je zrušení povinnosti některým podnikatelům platit zálohy na daň. Daň z nemovitosti je naplněna na 96 % celkového ročního objemu. Z výše uvedeného lze konstatovat, že rok 2009 byl rokem, kdy celkové příjmy oproti předchozím sledovaným obdobím výrazně poklesly, a to přibližně o 85 753 tis. Kč.

40

Daň z příjmu právnických osob za obce je pouze proúčtována v účetnictví města podle zpracovaného daňového přiznání daňovým poradcem. Obec je 100 % příjemcem této daně, která se promítá v účetnictví obce jak v příjmech, tak ve výdajích rozpočtu města.48 Nedaňové příjmy představují příjmy z vlastní činnosti, přijaté sankční platby a vratky transferů, příjmy z prodeje nekapitálového majetku (drobný dlouhodobý majetek), ostatní nedaňové příjmy a přijaté splátky půjček. Tabulka č. 7: nedaňové příjmy - skutečnost podle seskupení položek za období 2006 – 2009 (v tis. Kč) Název Příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem (seskupení položek 21) Přijaté sankční platby a vratky transferů (seskupení položek 22) Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy (seskupení položek 23) Přijaté splátky půjčených prostředků (seskupení položek 24) Nedaňové příjmy úhrnem

2006

2007

2008

2009

166 288,40

145 539,12

176 584,39

212 582,49

6 064,69

13 674,45

7 358,60

15 716,93

37 952,12

49 669,27

45 396,92

51 023,11

7 979,82

2 336,05

122,53

42,51

218 285,03

211 218,89

229 462,44

279 365,04

Ve sledovaném období 2006 – 2009 mají nedaňové příjmy rostoucí tendenci. V roce 2008 největší objem představují příjmy z pronájmu majetku, kdy v roce 2008 představovaly částku 150 963,62 tis. Kč a v roce 2009 částku 189 010,75 tis. Kč. Lze konstatovat, že meziroční nárůst nedaňových příjmů mezi lety 2008 a 2009 činí necelých 50 mil. Kč. Pokud se týká splátek půjček od obyvatelstva, jedná se o splátky půjček, poskytnutých bývalými okresními úřady. Tyto nesplacené půjčky přešly na pověřené obecní úřady v roce 2003, kdy došlo ke zrušení okresních úřadů.

48

Závěrečné účty statutárního města Karviné za období 2006 – 2009 a roční výkazy pro hodnocení plnění

rozpočtu

41

Kapitálové příjmy Nejvyšší podíl těchto příjmů připadá na příjmy z prodeje dlouhodobého majetku. Město vlastní nemovitý majetek to je budovy, stavby a pozemky, které podléhají návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Tabulka č. 8: kapitálové příjmy - skutečnost podle druhového třídění (v tis. Kč) Položka

2006

2007

2008 3 469,17

2009

Příjmy z prodeje pozemků

14 479,24

3 191,56

49 704,02

Příjmy z prodeje ostatních nemovitostí

42 017,39

12 857,55

Příjmy z prodeje ostatního dlouhodobého hmotného majetku Ostatní kapitálové příjmy ( přijaté dary na pořízení dlouhodobého majetku a příjmy z prodeje akcií) Kapitálové příjmy úhrnem

183,70

413,20

523,45

148,00

2 ,27

-

1 000,00

1 075,00

56 682,60

16 462,31

14 807,08 577 564,83

19 799,70 628 491,86

Z tabulky je zřejmé, že město prodávalo pozemky a ostatní nemovitosti nejvíce v roce 2009. Tyto příjmy byly získány prodejem bytů a pozemků pod prodanými byty v rámci 10. etapy49 privatizace bytového fondu a zahájením velké privatizace bytového fondu na podzim roku 2009. V roce 2008 byla zastupitelstvem města schválena tzv. velká privatizace bytového fondu, kterou byla občanům města nabídnuta možnost získat byt do vlastnictví. Tyto příjmy jsou plánovány v rámci schváleného rozpočtu na rok 2010 k použití na financování investic. V roce 2006 v souvislosti s přípravou velké investiční akce „Karviná – rozšíření kanalizace“, začalo město s výkupem pozemků tak, aby vlastní realizace stavby mohla být zahájena v průběhu roku 2007. Významnou součástí příjmů města jsou dotace, které jsou poskytovány jako běžné a kapitálové.

49

Prodej bytového fondu je rozdělen v průběhu let do jednotlivých etap, kdy byly byty prodávány do

vlastnictví občanů

42

Tabulka č. 9: přijaté transfery (dotace) - skutečnost za období 2006 – 2009 (v tis. Kč) Položka Neinvestiční přijaté transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu Neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu – souhrnný dotační vztah Neinv.přijaté transfery ze státních fondů Ost. neinv. přijaté transfery ze státního rozpočtu Neinv. Přijaté transfery od obcí Neinv. přijaté transfery od krajů Neinv. přijaté transfery od cizích států Neinvestiční transfery

2006

2007

2008

2009

4 864,53

8 130,84

10 404,50

9 926,74

303 044,93

58 462,58

59 666,54

60 694,75

-

-

35 300,00

584,00

1 432,24

263 782,43

239 629,46

235 538,78

310,51

381,56

527,64

569,62

1 997,61

1 441,50

4 047,87

6 399,34

-

3 884,69

8 459,55

30 194,57

311 649,82

336 083,60

358 035,56

343 907,80

7 160,00

10 000,00

40 245,00

31 000,00

46,00

-

920,83

27 670,00

27 982,45

743,25

40 045,30

359 653,94

-

-

-

14,54

14 037,50

15 199,94

2 838,08

-

49 225,95

25 943,19

84 049,21

418 338,48

360 875,77

362 026,79

442 084,77

762 246,28

celkem Investiční přijaté transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu Investiční přijaté transfery ze státních fondů Ostatní investiční přijaté transfery ze státního rozpočtu Investiční převody z Národního fondu Investiční přijaté dotace od krajů Investiční transfery celkem Transfery úhrnem

Oproti předchozím létům v roce 2008 a 2009 město přijalo investiční dotaci ze státního fondu, a to konkrétně ze Státního fondu životního prostředí na uznatelné náklady projektu Karviná – rozšíření kanalizace. Položka ostatní investiční přijaté transfery ze státního rozpočtu představuje hodnotu přijaté dotace z Ministerstva životního prostředí na uznatelné 43

náklady z Evropské unie. Obě položky se vážou k investiční akci „Karviná – rozšíření kanalizace. Velmi významnou hodnotu tvoří přijaté dotace ze státního rozpočtu na výplatu sociálních dávek. V roce 2008 město obdrželo investiční dotaci z Ministerstva životního prostředí na investiční akci „Karviná – rozšíření kanalizace ve výši 19 057,49 tis. Kč na uznatelné náklady, další neméně významnou dotací byla úhrada uznatelných nákladů na rozšíření průmyslové zóny Karviná - Nové Pole II. ve výši 20 962,75 tis. Kč. Obě akce byly spolufinancovány z prostředků EU. Město rovněž získalo podporu ze Státního fondu životního prostředí na kurzové rozdíly v souvislosti s investiční akcí „Karviná – rozšíření kanalizace ve výši 35 300 tis. Kč. V neposlední řadě obdrželo významnou tzv. „limitní dotaci“50 z Ministerstva financí na rekonstrukci ulice Fryštátské v Karviné ve výši 35 245 tis. Kč.

4.3.2 Výdaje statutárního města Rozhodující část výdajů rozpočtu města jsou běžné výdaje jak v samostatné působnosti tak výdaje, které zabezpečuje za stát v přenesené působnosti. Ve vybraných letech město financovalo kapitálové výdaje, které souvisely s financováním investic. Největší objem kapitálových výdajů tvoří výdaje na vybudování rozšíření kanalizační sítě pod názvem „Karviná – rozšíření kanalizace“, významné jsou také výdaje na opravy školských zařízení, na které město získává dotace ze státního rozpočtu. Běžné výdaje převažují nad celkovými výdaji. Při plánování investičních výdajů je uvažováno o získání dotací jak ze státního rozpočtu, státních fondů tak z rozpočtu EU. Každoročně největší podíl přebytku hospodaření města je vázáno ve finančním vypořádání na dofinancování investičních akcí, které ještě nebyly dokončeny a financování nových investic.

50

Limitní dotace je dotace, kdy obec obdrží rozhodnutí o poskytnutí dotace, jehož součástí je oznámení, že

musí být zřízen zvláštní bankovní účet u UniCredit banky nebo České pojišťovny a.s.. Obec bance předloží k úhradě fakturu spolu s příkazem k úhradě. Banka sama provede načerpání prostředků ze státního rozpočtu na zvláštní účet a podle uvedené splatnosti na příkazu k úhradě zaplatí fakturovanou částku dodavateli.

44

Tabulka č. 10: vývoj čerpání výdajů podle odvětvového třídění za období 2006 – 2009 (v tis. Kč) Název skupiny

2006

2007

2008

2009

Skupina 1 – Zemědělství, 1 939,14 2 091,51 2 088,63 2 132,85 lesní hospodářství a rybářství Skupina 2 – Průmyslová a 151 323,56 89 954,69 661 673,70 671 637,57 ostatní odvětví hospodářství Skupina 3 – Služby pro 570 037,42 607 089,62 549 277,97 653 757,05 obyvatelstvo Skupina 4 – Sociální věci a 262 562,86 285 903,18 258 434,97 263 162,27 politika zaměstnanosti Skupina 5 – bezpečnost 39 982,13 41 154,07 44 674,49 47 741,55 státu a právní ochrana Skupina 6 – všeobecná 246 300,20 236 982,28 264 938,02 282 212,26 veřejná správa a služby bez konsolidace Celkem 1 272 145,31 1 263 175,35 1 781 087,78 1 918 511,20 Ve skupině 2 největší podíl tvoří výdaje na pořízení kanalizační sítě a na dopravní obslužnost. Skupina 3 služby pro obyvatelstvo tvoří převážně výdaje na bydlení, komunální služby a územní rozvoj a výdaje na vzdělávání. Výdaje na vzdělávání tvoří příspěvky na provoz zřízeným příspěvkovým organizacím. Výdaje na bydlení tvoří příspěvek Bytservisu s.r.o. Karviná na údržbu a správu bytového fondu dle mandátní smlouvy. Skupina 4 zahrnuje převážně výdaje na sociální dávky. Skupina 5 je tvořena výdaji městské policie Karviná a skupina 6 je tvořena výdaji na činnost místní správy. Nárůst výdajů ve skupině 6 je ovlivněn financováním kanalizační sítě. Meziroční nárůst je patrný v souhrnu pouze v letech 2008 a 2009, který je ovlivněn budováním velké investiční akce spolufinancované z prostředků Evropské unie. Tabulka č. 11: přehled výdajů podle seskupení položek rozpočtové skladby za období 2006 - 2009

Druh výdaje seskupení 50 – běžné výdaje

podle

51 – neinvestiční nákupy a související výdaje

2006

2007

2008

2009

171 619,19

186 938,97

198 354,21

201 317,37

406 165,18

409 286,24

405 039,93

432 509,49

45

52 - neinvestiční transfery 47 962,63 54 457,63 62 415,03 68 448,36 soukromoprávním subjektům 53 – neinvestiční transfery 174 055,09 189 867,21 177 684,95 196 911,03 veřejnoprávním subjektům (bez převodových položek) 54 – neinvestiční transfery 234 468,43 252 272,00 230 033,59 230 061,47 obyvatelstvu 55 – neinvestiční transfery 7 353,25 22 554,98 do zahraničí 59 – ostatní neinvestiční 3 096,91 768,78 18,00 32,00 výdaje Celkem 1 037 367,43 1 093 590,83 1 080 898,96 1 151 834,70 Seskupení 53 neobsahuje převodové položky, kterými se převádějí finanční prostředky mezi účty města. Jedná se o položky 5342, 5343, 5344, 5345 a 5349. Tyto položky jsou konsolidační, to znamená, že převod z jednoho účtu je položkou ve třídě 5 výdajem, příjem na druhý bankovní účet je jeho příjmem na položce ve třídě 4 (jedná se o položky 4132, 4133, 4134, 4139). Běžné výdaje meziročně nezaznamenaly výrazné výkyvy. Je potřeba poznamenat, že seskupení položek 54 tvoří téměř stoprocentně sociální dávky, které jsou kryty přijatými dotacemi ze státního rozpočtu. Součástí seskupení položek 54 jsou pouze výdaje na náhradu mezd v době nemoci, ostatní náhrady placené obyvatelstvu, dary obyvatelstvu a neinvestiční a ostatní transfery obyvatelstvu, které dohromady tvoří půl procenta celkové částky seskupení položek 54. Tabulka č. 12: kapitálové výdaje (mimo transfery) - skutečnost podle položek rozpočtové skladby za období 2006 - 2009 Druh investičního výdaje

2006

2007

2008

2009

Položka 6111 – software

1 543,75

2 696,56

3 028,99

3 065,36

Položka 6119 – ostatní nákup 2 161,72 6 981,31 2 706,60 dlouhodobého nehmotného majetku (pořízení projektů, studií 1 715,79 a územního plánu) Položka 6121 – stavby 265 495,45 154 461,67 658 858,34 749 709,13 Položka 6122 – dlouhodobý majetek v ceně pořízení nad 40 tis. Kč za věc Položka 6123 – dopravní

288,50

3 967,81

4 417,97

3 632,34

2 108,16

1 378,10

3 572,00

1 767,51

2 059,59

1 246,80

6 359,67

1 690,26

prostředky Položka

6125

–

výpočetní

46

technika Položka 6127 – umělecká díla a

1 089,30

1 852,00

1 488,00

891,90

předměty Položka 6129 – nákup jiného drobného majetku Položka 6130 - pozemky Položka 6201 – nákup akcií Položka 6202 majetkových podílů Celkem

–

nákup

-

-

19 734,16

6 865,96

159,42 7 766,84

3 385,85

-

-

-

5 000,00

-

-

-

994,83

294 034,70 174 630,62 692 632,54 772 843,78

Kapitálové výdaje zahrnují investiční výdaje jednak na pořízení nových investic, jednak na technické zhodnocení, které zahrnuje rekonstrukci a modernizaci obecního majetku. Na tyto výdaje jsou získávány investiční dotace, rovněž jsou používány příjmy z kapitálového majetku. Srovnáním kapitálových položek meziročně je patrné snížení u položky 6121 v roce 2007. Naopak v roce 2008 a 2009 tato položka zaznamenala výrazný nárůst. Je způsoben především výdaji na pořízení rozšíření kanalizační sítě, která byla v těchto letech financována z poskytnutých dlouhodobých bankovních úvěrů, které si město postupně vzalo v letech 2007 a 2008 a které dočerpalo v polovině roku 2009. V roce 2006 výrazná hodnota u položky pozemky je ovlivněna převážně výkupy pozemků pro přípravu investiční akce na rozšíření kanalizační sítě. Položka výpočetní technika v roce 2008 je výrazně vyšší oproti sledovaným rokům, a to tím, že byla úspěšně realizována výměna serverů, byly nakoupeny licence MS Office, dokončen projekt technické podpory na hardware a software, rozvoj internetového Portálu a s tím spojena příprava pro provoz internetových stránek města a výměna centrálního aktivního prvku datové sítě Magistrátu města Karviné.

4.4 Třída 8 - financování Tabulka č. 13: financování – přehled za období 2006 – 2009 (v tis. Kč)51 Název položky Pol. 8115 – změna stavu krátkodobých prostředků na 51

2006

2007

-44 760,07

-62 756,43

Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu

47

2008

2009

-72 555,35 -530 298,20

běžných účtech (+/-) Pol. 8125 změna stavu dlouhodobých prostředků na bankovních účtech Pol. 8215 – změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech Pol. 8123 – dlouhodobě přijaté půjčené prostředky (+) Pol. 8124 – uhrazené splátky dlouhodobě přijatých půjčených prostředků (-) Pol. 8902 – nerealizované kurzové rozdíly – Financování celkem

-96,10

1 214,57

-151,42

-54,13

-3,44

0,90

-106,58

109,83

139 552,18

122 380,10

547 802,49

286 227,33

-96,10

-59 501,50

-94 320,08

-94 320,08

-0,22

-0,40

73,83

-

63 493,35

1 337,24

380 742,89 -338 335,25

Položka 8123 v roce 2008 zaznamenala nárůst, což znamená, že město čerpalo dva úvěrové rámce na financování investic. V roce 2009 pouze dofinancovalo akce, které byly schváleny v rámci rozpočtu z úvěrových zdrojů. Položka 8124 v jednotlivých letech vypovídá, že město od roku 2007 začalo splácet první a druhý úvěrový rámec a v roce 2008 začalo splácet i třetí úvěrový rámec. Město musí ročně počítat přibližně s 94 mil. Kč na splátky úvěrů a zároveň počítat i se splátkami úroků z poskytnutých úvěrů. Výdaje spojené s přípravou této velké investiční akce byly vynakládány již od roku 2006, a to především výdaji na výkupy pozemků a projektovou dokumentaci. Z finančních výkazů za vybraná období vyplývá, že na splátkách úroků z úvěrů bylo zaplaceno celkem 70 421,96 tis. Kč. Položka nerealizované kurzové rozdíly – výrazná hodnota v roce 2008, představuje přecenění devizového bankovního účtu k 31.12. Hospodaření statutárního města Karviné za vybraná léta skončilo těmito výsledky hospodaření – hodnoty za léta 2006 až 2008 jsou vyjádřeny ve výši zůstatku finančních prostředků na základním běžném účtu bez účtů fondů, rok 2009 vyjádřen saldem mezi příjmy a výdaji včetně účtů fondů: -

rok 2006 aktivním výsledkem hospodaření ve výši 239 360 tis. Kč, který je tvořen vyššími příjmovými rozpočtovými zdroji ve výši 65 rozpočtových výdajů ve výši 174 242 tis. Kč

48

118 tis. Kč a úsporou

-

rok 2007 aktivním výsledkem hospodaření ve výši 210 215 tis. Kč, který je tvořen z titulu nečerpaných rozpočtových výdajů ve výši 197 776 tis. Kč a vyššími rozpočtovými zdroji ve výši 12 439 tis. Kč

-

rok 2008 aktivním výsledkem hospodaření ve výši 250 255 tis. Kč, který je tvořen nečerpanými rozpočtovými výdaji ve výši 317 312 tis. Kč, které kryjí i nesplnění zdrojové části rozpočtu o částku 67 057 tis. Kč.

-

rok 2009 končí rozdílem mezi příjmy a výdaji ve výši 338 335 tis. Kč. Celkové rozpočtové příjmy naplněny na 132 % ročního plánovaného objemu. Výdajová část rozpočtu čerpána na 85 %.52

Dluhová služba významně zatěžuje hospodaření města. V letech 2005 až 2007 si město vzalo úvěry, které postupně splácí. Největší objem čerpání úvěrů činí hodnota, kterou bylo financováno budování rozšíření kanalizační sítě v Karviné. Tato investiční akce je spolufinancována z rozpočtu EU a Státního fondu životního prostředí. Tabulka č. 14: přehled ukazatelů dluhové služby statutárního města Karviné za období 2006 - 2009 Ukazatel dluhové služby %

2006

2007

2008

2009

2,75

6,91

10,66

14,01

Ukazatel byl vypočten součtem položek daňové příjmy (po konsolidaci), nedaňové příjmy (po konsolidaci), přijaté dotace – souhrnný dotační vztah, byla zjištěna dluhová základna. Dále proveden součet položek úroky, splátky jistin a splátky leasingu, byla zjištěna dluhová služba. Ukazatel dluhové služby v % byl vypočten vydělením ukazatele dluhové služby a dluhové základny.

4.5 Fondy statutárního města Statutární město Karviná má zřízeny níže uvedené fondy, pro které má vyčleněny samostatné bankovní účty: 1. Fond rozvoje a rezerv, který se tvoří z přebytků rozpočtového hospodaření, jehož použití není přísně účelově vymezeno. Každoročně je převáděn pokladní zůstatek základního běžného účtu z předcházejícího kalendářního roku, 52

Závěrečné účty statutárního města Karviné za období 2006 - 2009

49

2. Fond rozvoje bydlení, který byl zřízen v minulosti, jehož zdrojem byly přijaté návratné finanční výpomoci na financování bydlení. Z tohoto fondu byly poskytovány úročené půjčky na bytové účely. Statut fondu byl zrušen v roce 2007, avšak na účet fondu přicházejí ještě splátky půjček, které byly poskytnuty občanům v minulosti. V roce 2010 bude splácena poslední poskytnuta půjčka, 3. Fond sociální, který slouží pro zaměstnance Magistrátu města Karviná a uvolněné funkcionáře a je tvořen ročně procentem z objemu hrubých mezd.

4.6 Účetnictví a vnitřní kontrolní systém Statutární město Karviná (dále jen město) zpracovává veškeré ekonomické a rozpočtové údaje prostřednictvím komplexního ekonomického informačního systému, který umožňuje v rámci jednotlivých modulů sledovat celý proces hospodaření, na který navazuje proces kontroly, který je definován zákonem o finanční kontrole ve veřejné správě. Oddělení interního auditu, které je zřízeno jako nezávislé oddělení, kontroluje činnost úřadu, dodržování usnesení volených orgánů, vyřizuje stížnosti a petice občanů, dbá na dodržování vnitřního kontrolního systému. Schválením novely zákona o účetnictví byla zahájena od roku 2010 reforma účetnictví obcí, podle které je město vybranou účetní jednotkou s povinností komunikovat s Centrálním systémem účetních informací státu53. Zásadním způsobem se mění účetnictví obcí, krajů, regionálních rad, organizačních složek státu i příspěvkových organizací. Nově je zavedena povinnost účtovat o nákladech a výnosech v účtových skupinách třídy 5 a 6 v hlavní činnosti. Významně se mění pohled na podrozvahovou evidenci, která je svým obsahem rozsáhlá a závazná. Výsledek hospodaření bude jednak zobrazen prostřednictvím výkazu zisku a ztráty, druhý výsledek hospodaření bude zobrazen ve finančním výkaze o

53

Jedná se o systém spravovaný Ministerstvem financí, který nahradil systém ARISweb (tento systém

poskytoval základní informace o územních samosprávných celcích a jimi zřizovaných příspěvkových organizacích , finanční informace (finanční a účetní výkazy).

50

plnění rozpočtu, sestaveném podle funkčního a druhového členění v souladu s vyhláškou o rozpočtové skladbě. Podle zákona o finanční kontrole je prováděna v rámci každého odboru jednotlivými příkazci operací, správci rozpočtu a hlavní účetní předběžná, průběžná a následná kontrola. Primátor města jednotlivě pověřuje osoby spoluodpovědné za vnitřní kontrolní systém, to je jednotlivé vedoucí odborů a jejich zástupce, jako příkazce operací. Příkazce operací může vykonávat pouze vedoucí zaměstnanec. Cílem finanční kontroly je zajištění hospodárného, účelného a efektivního výkonu veřejné správy. Dále primátor města pověřuje zaměstnance, kteří jsou odpovědni za sledování a kontrolu čerpání rozpočtu na odboru. Tito vykonávají funkci správce rozpočtu. Vedoucí oddělení rozpočtu odboru ekonomického vystupuje rovněž jako správce rozpočtu. Toto oddělení měsíčně kontroluje čerpání rozpočtu, zpracovává materiál rozpočtových úprav do rady města za celý magistrát na základě žádostí od jednotlivých odborů na úpravu rozpočtu. Primátor pověřuje rovněž osobu odpovědnou za vedení účetnictví jako hlavní účetní. Město rovněž kontroluje hospodaření s veřejnými prostředky u svých zřízených příspěvkových organizací, vykonává veřejnoprávní kontrolu u žadatelů a příjemců veřejné finanční podpory. „Cíle finanční kontroly 5.

Dodržování právních předpisů

6.

Hospodárný, efektivní a účelný výkon státní správy

7.

Zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem a jiným nedostatkům

8.

Správnost, úplnost a průkaznost informací

9.

Včasné a spolehlivé informování“54

Při provádění kontrol jsou uplatňovány kontrolní metody a kontrolní postupy, mezi které patří například metoda porovnání či metoda kontrolních výpočtů. Pokud se týče kontrolních postupů mezi ně patří například postup revizní a hodnotící.

54

Schneiderová, Ivana. Rozpočtová skladba v roce 2009. Rožďalovice : REVOS-L, 2009. str. 262. ISBN

978-80-903160-8-9.s.218

51

Město má zřízeno oddělení interního auditu, který nezávisle a objektivně přezkoumává a vyhodnocuje operace a vnitřní kontrolní systém a zároveň plní úkoly vyplývající ze zákona o finanční kontrole.

4.7 Přezkum hospodaření Samotný přezkum hospodaření obce upravuje zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územně samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Starosta obce zodpovídá za to, zda si nechá přezkoumat hospodaření auditorskou společností nebo požádá o přezkum hospodaření krajský úřad, na který nemusí vynaložit žádné náklady. Z přezkumu hospodaření je vyhotovena zpráva, která je vždy součástí závěrečného účtu obce. Přezkum hospodaření musí schválit zastupitelstvo usnesením nejpozději do 30. 6. příslušného kalendářního roku. Obce mají povinnost nechat si své hospodaření přezkoumat za uplynulý rok. Mohou si zvolit nezávislou auditorskou společnost nebo si nechat přezkoumat hospodaření za uplynulý kalendářní rok krajským úřadem. Auditor po provedení přezkoumání hospodaření předá vedení města „Zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření“. Město využívá od roku 2002 služeb nezávislé auditorské společnosti.

4.8 Statutární město Karviná a jeho zřizovatelská funkce a)

Obchodní společnosti a družstva: STaRS s.r.o. Karviná Technické služby a. s. Karviná Bytservis služby s.r.o. Karviná Bytové družstvo Karviná

Ve výše uvedených společnostech má 100 % majetkovou účast. V Bytovém družstvu Karviná má 51 % účast na majetku. Dále je členem Bytových družstev, kde má menšinový vliv. Členem těchto družstev se město stalo v rámci privatizace bytového fondu, kde v některých bytových domech vlastní nebytové prostory.

52

b)

Příspěvkové organizace

Město je zřizovatelem 30 příspěvkových organizací, které zabezpečují služby a veřejné statky na neziskovém principu v těchto oblastech: 

v oblasti kultury - Městský dům kultury Karviná a Regionální knihovna Karviná,



v sociální oblasti - Sociální služby Karviná,



v oblasti školství – 12 základních škol a 15 mateřských škol.

Příspěvkové organizace mají právní subjektivitu. Zapracování finančních vztahů k svým příspěvkovým organizacím je pro město neméně důležité. I zde platí stejný princip jako u tvorby rozpočtu města. Tyto organizace předkládají svůj finanční plán, který schvaluje zřizovatel. Jejich hospodaření se řídí zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

53

Závěr Problematika hospodaření územních samosprávných celků je upravena zákonem o obcích, zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v návaznosti na členění příjmů, výdajů a financování podle rozpočtové skladby, kterou definuje vyhláška Ministerstva financí ČR o rozpočtové skladbě. Statutární město Karviná pro své finanční řízení využívá sestavený roční rozpočet, rozpočtový výhled a integrovaný plán rozvoje města Karviné (IPRM). Město má rozpracovány investice, na které má požádáno o spolufinancování ze státního rozpočtu a rozpočtu Evropské unie. Analýzou hospodaření bylo zjištěno, že město v roce 2009 vykázalo pokles daňových příjmů, na druhé straně vykázalo nárůst příjmů nedaňových a kapitálových, v konečném výsledku získalo na celkových příjmech v roce 2009 o 893 000 tis. Kč než v roce 2008. Výdaje celkem ve skutečnosti představovaly nízký meziroční nárůst. Město hospodařilo ve vybraných obdobích dobře, splácelo své závazky a stav finančních prostředků na běžném účtu se meziročně zvyšoval. Od poloviny roku 2009 začala klesat zadluženost. Město dočerpalo poslední úvěr. Nyní už bude pouze splácet jistiny a úroky z úvěrů. Město by mělo pokračovat v úsilí získávat prostředky z grantů, dotací i dalších finančních mechanismů, protože díky těmto prostředkům se může město rozvíjet, rovněž tak zajistit lepší životní podmínky pro občany města. Významným zdrojem financí jsou strukturální fondy jako například Evropský sociální fond, Fond soudržnosti. Změnou sazby daně z přidané hodnoty od roku 2010 by mělo město získat vyšší příjmy z této daně do svého rozpočtu. Vzhledem k zadluženosti města bych doporučovala, pokud si bude chtít město vzít úvěr, tak pouze krátkodobý překlenovací, který by sloužil na předfinancování projektů, na které následně město získá dotace na uznatelné náklady, které budou následně proplaceny především k profinancování uznatelných nákladů projektů, které budou spolufinancovány z prostředků Evropské unie.

54

Seznam použité literatury Monografie

1.Červenka, Miroslav. 2009. Soustava veřejných rozpočtů. Praha : Leges, 2009. str. 208. ISBN 978-80-87212-11-0. 2.Lajtkepová, Eva. 2009. Veřejné finance. Brno : AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM, s.r.o., 2009. str. 160. ISBN 978-80-7204-618-8. 3.Peková, Jitka a Pilný, Jaroslav. 1998. VEŘEJNÁ SPRÁVA A FINANCE. Praha 5 : Codex Bohemia, s. r. o., 1998. str. 304. ISBN 80-85963-85-X. 4.Peková, Jitka. 2004. Hospodaření a finance územní MANAGEMENT PRESS, 2004. str. 375. ISBN 80-7261-086-4.

samosprávy.

Praha :

5.Peková, Jitka. Veřejné finance - úvod do problematiky. Praha : ASPI, a. s.,, 2008. str. 580. ISBN 978-80-7357-358-4. 6.Peková Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha : ASPI Publishing, 2002. str. 453. ISBN 80-86395-19-7. 7.Schneiderová, Ivana. 2009. Rozpočtová skladba v roce 2009. Rožďalovice : REVOS-L, 2009. str. 262. ISBN 978-80-903160-8-9. 8.Schneiderová, Ivana. Rozpočtová skladba v roce 2010 rozpočet a účetnictví státu. Nové Město n. Cidlinou : Nakladatelství Acha obec účtuje, s.r.o., 2009. str. 238. ISBN 978-80254-5608-8.

Legislativa: 1. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) 3. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů 5. Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky 55

6. Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí 7. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů 8. Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů

Jiné zdroje: 1. Rozpočty statutárního města Karviné za období 2006 – 2009 2. Závěrečné účty statutárního města Karviné za období 2006 – 2009.

Elektronické zdroje: 1. http://www.karvina.cz/portal/page/portal/uvodni_stranka/mesto_karvina 2. http://portal.karvina.org/portal/page/portal/uvodni_stranka/zastupitelstvo_rada/zastupite lstvo/vybory 3. http://portal.karvina.org/portal/page/portal/uvodni_stranka/zastupitelstvo_rada/zastupite lstvo 4. http://portal.karvina.org/portal/page/portal/uvodni_stranka/magistrat/struktura

56

Seznam tabulek: Tabulka č. 1 – Schéma rozpočtu u obcí Tabulka č. 2 – Rozdělení zastupitelstva města Karviné od roku 2006 dosud Tabulka č. 3 – Číselné označení odborů v současnosti Tabulka č. 4 – Přehled schválených rozpočtů statutárního města Karviné za období 2006 – 2009 Tabulka č. 5 – Souhrnné hospodaření statutárního města Karviné – skutečnost za období 2006 – 2009 Tabulka č. 6 – Daňové příjmy – skutečnost podle seskupení za období 2006 – 2009 Tabulka č. 7 – Nedaňové příjmy – skutečnost podle seskupení položek za období 2006 – 2009 Tabulka č. 8 – Kapitálové příjmy – skutečnost podle druhového třídění Tabulka č. 9 – Přijaté transfery (dotace) – skutečnost za období 2006 – 2009 Tabulka č. 10 – Vývoj čerpání výdajů podle odvětvového třídění za období 2006 – 2009 Tabulka č. 11 – Přehled výdajů podle seskupení položek rozpočtové skladby za období 2006 – 2009 Tabulka č. 12 - Kapitálové výdaje (mimo transfery) – skutečnost podle položek rozpočtové skladby za období 2006 – 2009 Tabulka č. 13 – Financování – přehled za období 2006 – 2009 Tabulka č. 14 – Přehled ukazatelů dluhové služby statutárního města Karviné za období 2006 - 2009

57

Problematika hospodaření obce

Recommend Documents