PROBLEMATIKA DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ Hana Janošková; Hana Šeráková Masarykova Univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy V současné době je vzdělávání populace obecně považováno za naprostou nutnost. Nejenže má vzdělaný člověk větší možnosti ve svém dalším uplatnění, ale získané vzdělání se často promítá také do společenského postavení jedince. Aby se žákům dostalo kvalitního vzdělání, je třeba, aby je vyučovali takoví učitelé, kteří jsou erudovaní ve svém oboru a kteří se snaží neustále inovovat své znalosti a dovednosti. Záleží tedy na osobnosti učitele, nakolik chce na sobě dále pracovat a nakolik je schopen získané poznatky dál předávat. Problematiku dalšího vzdělávání pedagogů upravuje Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů5, ve kterém se, mimo jiné, doslovně uvádí: „§ 24 Další vzdělávání pedagogických pracovníků (1) Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, udržují a doplňují kvalifikaci. (2) Pedagogičtí pracovníci se mohou účastnit dalšího vzdělávání, kterým si zvyšují kvalifikaci. Zvýšením kvalifikace se podle zvláštního právního předpisu 9) rozumí též její získání nebo rozšíření. (3) Ředitel školy organizuje další vzdělávání pedagogických pracovníků podle plánu dalšího vzdělávání, který stanoví po předchozím projednání s příslušným odborovým orgánem. Při stanovení plánu dalšího vzdělávání je nutno přihlížet ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, potřebám a rozpočtu školy. (4) Další vzdělávání pedagogických pracovníků se uskutečňuje a) na vysokých školách, v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných zařízeních (dále jen "vzdělávací instituce") na základě akreditace udělené ministerstvem, b) samostudiem, c) dalším vzděláváním zdravotnických pracovníků podle zvláštního právního předpisu 6) v případě učitelů zdravotnických studijních oborů. 20
(5) Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle odstavce 4 písm. a) je osvědčení vydané vzdělávací institucí, která další vzdělávání uskutečňovala. (6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení. Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany stanoví prováděcím právním předpisem druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení pro pedagogické pracovníky škol, které zřizuje. (7) K dalšímu vzdělávání uvedenému v odstavci 4 písm. b) pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odstavce 1 nebo 2; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna podle věty první. Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká. Volno podle věty první se pro pracovněprávní účely považuje za překážku v práci na straně zaměstnance.“ Na výše uvedený zákon plynule navazuje RVP PV3, kde je v části 7.6 Personální a pedagogické zajištění uvedeno:
„Všichni pracovníci, kteří pracují v mateřské škole jako pedagogové, mají předepsanou odbornou kvalifikaci. Ti, kterým část odbornosti chybí, si ji průběžně doplňují.
Pedagogové se sebevzdělávají, ke svému dalšímu vzdělávání přistupují aktivně.
Ředitelka podporuje profesionalizaci pracovního týmu, sleduje udržení a další růst profesních kompetencí všech pedagogů (včetně svojí osoby), vytváří podmínky pro jejich další systematické vzdělávání.“
V RVP ZV není konkrétní vzdělávání pedagogických pracovníků více rozepsáno, pouze v části 10 Materiální, personální, hygienické, organizační a jiné podmínky pro uskutečňování RVP ZV4 – personální podmínky se uvádí: „…Řídící pracovníci s výraznými manažerskými, organizačními i pedagogickými schopnostmi, schopní vytvářet motivující a zároveň náročné profesionální klima, usilující o neustálý odborný a profesní růst svůj i svých podřízených, s koncepčním myšlením a stylem práce, schopní poradit, ale i zaštítit učitele vůči negativním vnějším vlivům.“ 21
Pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v souladu se zákonem vypisují každoročně vysoké školy řadu kurzů celoživotního vzdělávání (dále CŽV). CŽV je forma výuky na vysoké škole, v níž si účastníci prohlubují, obnovují, doplňují nebo rozšiřují vědomosti, dovednosti a kvalifikaci. Účastníci CŽV nejsou studenty (podle §60 zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů) a hradí výlohy spojené studiem. 1, 2 Na katedře TV PdF MU každoročně vypisujeme kurzy CŽV v různých oblastech (gymnastika a hudební formy gymnastiky, taneční a pohybová výchova, psychomotorika, atletika, úpoly, sportovní hry, aktivity spojené s pobytem v přírodě, zimní sporty atd.). Na základě našich praktických zkušeností a rozhovorů s účastníky jsme dospěly k následujícím poznatkům: 1) Přestože je nabídka programů CŽV široká a vysoké školy vypisují CŽV v nejrůznějších oborech, je pro učitele tato nabídka značně chaotická, jednotlivé nabídky se zdlouhavě vyhledávají a chybí možnost najít ucelenou nabídku všech vysokých škol a školících pracovišť (dále rozdělenou dle oborů) na jednom místě. 2) Protože jde o placenou formu studia, ne vždy se na konkrétních pracovištích najde dostatek finančních prostředků pro vzdělávání formou CŽV. Řada pedagogických pracovníků není ochotna (a někdy nemohou) vkládat své osobní finance do této formy vzdělávání a raději se ho neúčastní, anebo se účastní podstatně menšího počtu, než by měli zájem. 3) Jednotlivé programy probíhají v pracovních dnech, takže někteří řídící pracovníci nechtějí uvolňovat pedagogy především z provozních důvodů. 4) Víkendové programy nevolí někteří pedagogičtí pracovníci nejčastěji z rodinných důvodů. 5) Pedagogičtí pracovníci nejsou schopni předem posoudit kvalitu nabízeného programu CŽV, často se přihlásí až po referencích jiného účastníka. 6) Pokud účastník CŽV získá osvědčení o absolvování, vzhledem k nedořešenému kariérnímu růstu, se to nemusí projevit v jeho ohodnocení a učitelé tak ztrácí motivaci k dalšímu placenému vzdělávání.
22
7) Učitelé, kteří již dlouhou dobu učí, opakují své „zaběhlé metody“ a k zavádění novinek jsou méně přístupní. Pokud se však programů CŽV zúčastní, jsou často překvapeni novými možnostmi a tyto nové impulsy vítají. 8) Přístup k novinkám v rámci CŽV a jejich další aplikace ve školním prostředí se odvíjí od osobnosti konkrétního jedince.
Nabídka kurzů CŽV na katedře TV PdF MU Jak již bylo uvedeno, nabízí katedra TV kurzy CŽV různého zaměření. Níže představujeme výběr z těchto kurzů. Všechny kurzy jsou zaměřeny na získání teoretických i praktických znalostí potřebných pro uplatnění v pedagogické praxi. Jsou přednostně určeny učitelkám a učitelům MŠ a 1. stupně ZŠ, vychovatelům ŠD a vedoucím volnočasových aktivit. Kurzy přináší nabídky aktivit, které nenásilnou formou přinesou dětem tolik potřebný pohyb a podpoří rozvoj dovedností, koordinace, tvořivosti, spolupráce a také pohybového a hudebního cítění zábavnou formou výuky. Nabídky souboru cvičení a her vytvořených pro děti předškolního a mladšího školního věku mohou zatraktivnit realizaci výuky TV.
Název kurzu: Netradiční pohybové aktivity pro děti předškolního a mladšího školního věku Obsahovou náplní kurzu je cvičení na velkém míči, hravý tanec, dětský pilates a cvičení při hudbě s využitím overballu.
23
Název kurzu: Psychomotorika pro děti předškolního a mladšího školního věku I a II Obsahem kurzu je seznámení s psychomotorickými cvičeními a cvičebními pomůckami, pomocí nichž se účastníci učí poznávat svoje tělo a ovlivňovat svůj psychofyzický stav. Obsahuje mj. psychomotorické hry pro práci s hyperaktivními dětmi, které mají potíže se soustředěním a zklidněním. Kurz přináší netradiční přístupy k tělesným cvičením s hudbou, k relaxaci, činnostem pro uvolnění napětí, k pocitům při vzájemném kontaktu.
Název kurzů: Taneční a pohybová výchova pro děti předškolního a mladšího školního věku I – country tance Taneční a pohybová výchova pro děti předškolního a mladšího školního věku II – společenské tance Obsahovou náplní kurzů jsou tanečně – pohybové hry a taneční sestavy se zaměřením na country tanec nebo společenský tanec.
24
Název kurzu: Dětské pohybové aktivity s hudbou i bez pro děti předškolního a mladšího školního věku Obsahem kurzu je cvičení a hra s velkým míčem, dětský pilates, street dance - taneční styly: Locking, Hip hop a další.
Název kurzu: Sebeobrana je hra pro děti i dospělé Kurz je zaměřen na získání teoretických i praktických znalostí potřebných pro uplatnění úpolových pohybových aktivit a sportů v pedagogické praxi i soukromém životě. Obsahem kurzu je seznámení s úpolovými pohybovými aktivitami (souvisejícími cvičebními pomůckami) a sebeobranou. Kurz se současně zaměřuje na modifikaci v dané oblasti pro děti předškolního a mladšího školního věku. Název kurzu: Pálkovací hry pro 1. stupeň ZŠ 2014 Obsahem kurzu je rozšíření základů teoretických a praktických dovedností a osvojení metodiky výuky pálkovacích her na 1. stupni ZŠ získaných v předmětu Sportovní hry během studia oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ. V pálkovacích hrách Indiánský softbal, Blastball, Teeball, Longball, Brenball, Softball chceme seznámit se Základními pojmy spojenými s
25
osvojovanými činnostmi, označením a vybavením hřišť, rolí ve hře, zjednodušenými pravidly, základy spolupráce, organizací utkání.
Shrnutí a závěr Další vzdělávání pedagogických pracovníků je ošetřeno legislativou. Praxe však ukazuje, že řídící pracovníci i samotní učitelé volí raději samostudium v období školního volna (prázdnin) než placené vzdělávání v rámci CŽV. Důvodů je hned několik: organizační (od finančních až po provozní), zdlouhavé vyhledávání jednotlivých nabídek, osobní motivace jedinců (věk, hledání nových nabídek, zájem o obor, časové možnosti, reference od předchozích účastníků atd.). Kurzy nabízené naší katedrou bývají obsazeny různě, od nízkého zájmu až po naplnění maximální kapacity kurzu. Stává se, že stejný kurz se jednou nenaplní a při jeho opakování je kapacita téměř překročena. Po pátrání po příčinách jsme narazili na výše uvedené důvody a za nejpodstatnější z nich považujeme nedostatečnou informovanost učitelské obce – přímé oslovování škol a pedagogických pracovníků či zveřejnění nabídky na konkrétní internetové adrese. Všem pracovníkům je jasné, že s věkem je třeba obnovovat získané znalosti, dovednosti, metody. Chuť navštěvovat další vzdělávání však spatřujeme spíše u mladších ročníků, starší pedagogové již většinou uplatňují staré ověřené metody a pomůcky. Tak se stává, že přestože se na vysokých školách mnoho let využívá např. nějaké náčiní v rámci tělesné výchovy, do běžné školní praxe se jen velmi pomalu prosazuje a někteří učitelé ani netuší, že se dá taková „novinka“ do hodin tělesné výchovy zařadit. Obohacováním nových prvků se tělesná výchova zatraktivní a připoutá větší zájem dětí. Proto je nutné učitelům nabídku kurzů co nejvíce přiblížit a motivovat je, aby nové poznatky, metody a pomůcky využívali. Teprve až se toto podaří, nebudeme slýchat od dětí, že „tělák je nuda a že jim učitel zase hodil balon a celou hodinu hráli jen vybišu…“ A o to přece jde ...
Literaura 1. Celoživotní vzdělávání. [online]. [cit. 2014-09-18]. Dostupné z:
2. Celoživotní a distanční vzdělávání. [online]. [cit. 2014-09-18]. Dostupné z: 26
3. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. 1. vyd. [online]. Praha: VÚP, 2006. 48 s. [cit. 2014-09-18]. ISBN 80-87000-00-5. Dostupné z WWW: . 4. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: VÚP, 2007. 126 s. [cit. 2014-09-18]. Dostupné z WWW: . 5. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, … [online]. [cit. 2014-09-18]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/aktualnizneni-zakona-o-pedagogickych-pracovnicich-k-1-zari Kontaktní adresa: PaedDr. Hana Janošková, Ph.D. Pedagogická fakulta MU Poříčí 7, 603 00 Brno E-mail: [email protected]
27
