vzdělávání
vzdělávání
II/III Ceremonie. Nejen historické vysoké školy typu Karlovy Univerzity, ale i nové mladé univerzity mají svou ceremonii. Na snímku promoční přísaha Obchodní podnikatelské fakulty Slezské univerzity
Přílohu připravili: Vlastimil Poliačik, editor Veronika Havlíčková, manažerka přílohy
Foto čtk, foto na titulní straně profimedia.cz
Evropský pohled na zaměstnatelnost vysokoškolských absolventů Význam zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol na pracovním trhu, otázky nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou vysokoškolského vzdělání a aktivity státu v tomto směru se v posledních letech v rozvinutých zemí světa výrazně zvyšuje. Evropská unie proto nechala vypracovat studii o možnostech zaměstnatelnosti vysokoškolských absolventů. UJAK-104x66 mm E15 soutisk.pdf 1 8. 1. 2014 15:41:30
inzerce
A141001394
Univerzita Jana Amose Komenského Praha
www.ujak.cz
Studujte pro svoji budoucnost
P
polovinu z těch, kdo na pracovní trh roblém se zaměstnatelnosti přicházejí. vysokoškolských studentů souvisí přinejmenším se třemi II. Podstatným faktorem se stala ekonomická krize a následující důležitými faktory a tendencemi. stagnace, která již více než pět let I. Expanze vysokoškolských velmi negativně ovlivňuje pracovní systémů probíhající v řadě zemí trhy a omezuje jejich rozvoj. Na světa v posledních 10 až 20 letech pracovním trhu zemí Evropské unie má teprve s jistým zpožděním za (EU 27) se přitom pracovní síla následek také výrazný nárůst počtu absolventů, kteří ukončují své vzdělávání a odcházejí si hledat práci na Pro zaměstnavatele je nejdůležitější pracovní trh. Dokonce i ve shoda mezi oborem studia většině těch rozvinutých a obsahem práce dané profese zemí, kde takzvaná masifikace vysokého školství probíhá již několik desetiletí, za pouhých dvanáct let (2002– 2012) zvýšila z 219 na 237 milionů, došlo po roce 1990 k její výrazné tedy o 8,2 procenta. Počet akceleraci. V každém případě na vysokoškoláků mezi nimi se ovšem pracovní trh postupně vstupují čím zvýšil ze 45 na 70 milionů, tedy dál mohutnější kohorty absolventů o 54,4 procenta. Ve stejném období než kdykoli v minulosti. Absolventi se však počet pracovních míst zvýšil některého z druhů vysokoškolského pouze o 6,7 procenta. (terciárního) vzdělání netvoří již III. Třetím faktorem je komplikovaná 10 nebo 20 procent odpovídající populační kohorty, ale postupně více situace, do které se čím dál více dostávají veřejné rozpočty ve než třetinu nebo dokonce více než
většině rozvinutých zemí. Proti sobě totiž stojí na jedné straně problematická udržitelnost jejich výdajů v ekonomicky komplikovaném období a na straně druhé mimořádný tlak, který na rozpočet vyvíjejí expandující nároky ze strany důchodové politiky, sociální politiky, ze zdravotnictví, ze školství a vysokého školství a podobně. V této souvislosti přirozeně stále silněji zaznívají otázky, nakolik jsou veřejné výdaje na vysoké školství skutečně produktivní, nakolik výsledky vysokoškolského vzdělávání odpovídají obrovským nákladům, které se na ně věnují, a tedy zda jsou vůbec efektivní, či jaký širší společenský nebo ekonomický smysl a dopad má vlastně expanzivní vývoj vysokoškolských systémů.
Evropské firmy a pohovory
Ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise (European
Commission, Directorate-General for Education and Culture) v rámci Strategie EU pro modernizaci vysokého školství nechalo v letech 2012 a 2013 zpracovat rozbor hodnocení absolventů vysokých škol jejich zaměstnavateli. (Výběrová řízení vyhrálo Centrum pro výzkum vzdělání a pracovního trhu Univerzity v Maastrichtu). Výsledkem dvouletého projektu je studie zpracována na základě rozsáhlého šetření mezi zaměstnavateli. Studie ukazuje, jak zaměstnatelnost absolventů vnímají evropští zaměstnavatelé a jakou kombinací dovedností, kompetencí a schopností by měli absolventi získat, aby úspěšně vstoupili na pracovní trh a zahájili svou profesní kariéru, a také proč tomu tak je. Projektu se zúčastnilo více než 900 zaměstnavatelů z devíti zemí: Česká republika, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Španělsko, Švédsko a Spojené království. Země byly vybrány tak, aby pokrývaly EU geograficky se všemi známými ekonomickými a kulturními rozdíly a také rozdíly mezi zeměmi s různými charakteristikami pracovních trhů a vysokoškolských systémů. Pro studii bylo vybráno šest profesních oborů relevantních pro absolventy vysokých škol. Jde o kvalifikovaná povolání z oblasti finančnictví, technických povolání, ICT, médií a komunikací, práva a z oblasti odborného a organizačního poradenství. Výpovědi českých zaměstnavatelů se nijak výrazně neliší od zaměstnavatelů v jiných zemích.
Shoda studia k profesi
Pro zaměstnavatele je nejdůležitější shoda mezi oborem studia a obsahem práce dané profese následovaná odpovídající pracovní zkušeností. Zaměstnavatelé tak dávají přednost osobám s blízkým profesním profilem a zkušeností, což odráží jejich preferenci nízkých nákladů potřebných při zapracování nového zaměstnance. Dostatečná pracovní zkušenost může nahradit nižší míru shody profese a absolvovaného oboru, na druhé straně absolventi bez
pracovní zkušenosti jsou ve výrazné nevýhodě.
Dobrý prospěch
Prospěch z doby studia je pro zaměstnavatele zřejmě odrazem ochoty pracovního nasazení a zaměstnavatelé prospěch berou v úvahu při pozvání k pracovnímu pohovoru. Lidé s podprůměrnými známkami mají výrazně nižší pravděpodobnost, že budou pozvaní k pohovoru. Naopak nadprůměrné studijní výsledky pravděpodobnost zvyšují. Výborné studijní výsledky mohou kompenzovat nedostatek pracovní zkušenosti. Na druhé straně pracovní zkušenost může kompenzovat podprůměrné studijní výsledky.
Studium v zahraničí
Zaměstnavatelé dále oceňují studium v zahraničí jako signál pozitivních osobnostních charakteristik. Preference těch, kteří studovali A131018089
v zahraničí jen část svého studia, je příznačná zvlášť v některých oborech, kde je považováno za důležité mít zkušenosti s prostředím vlastní země, tedy země, kde se člověk uchází o práci. Zaměstnavatelé však zdůrazňovali, že tento faktor, studium v zahraničí, není nikdy rozhodujícím faktorem při rozhodování o přijetí; může pouze představovat bonus u absolventa v případě, že ostatní charakteristiky byly uspokojivě splněny.
Prestiž školy
Prestiž univerzity jako další faktor posuzovaný při pozvání k pracovnímu pohovoru je zaměstnavateli brána v úvahu jen do jisté míry, často jako validace úrovně vykazovaných studijních výsledků. Její vliv je asi takový jako rozdíl mezi průměrnými a nadprůměrnými studijními výsledky absolventů. Tento faktor je jako faktor v životopise vnímán nejslaběji, a to opět bez rozdílu zaměstnavatelů podle země původu. >>> i n ze rce
vzdělávání
IV/V bakalářskou úroveň. V ostatních zemích je za standard naopak považováno magisterské vzdělání, což se odráží i při procesu přijímání do zaměstnání. Často je však možné nedostatečnou úroveň požadovaného vzdělání nahradit odpovídající pracovní zkušeností.
Bakalář a magistr
Absolventi s doktorským titulem nejsou zaměstnavateli při obsazování míst pro absolventy nijak preferováni. Je tomu spíše naopak, pro juniorské pozice nejsou považováni jako příliš vhodní. Často mají již vyšší věk a vyhraněnější vlastní představy. Ve shodě se svým vzděláním se ukazuje, že tito absolventi jsou však velmi žádanými, pokud se zaměstnavatel snaží nalézt někoho se specializovanými znalostmi a zvýšenou teoretickou orientací.
Rozdíly mezi absolventy bakalářských a magisterských studijních programů. V průměru EU je vnímání absolventů obou typů studia podobné, mezi zeměmi jsou však výrazné rozdíly. Co se týče činění rozdílu mezi bakaláři a magistry, zaměstnavatelé se v České republice řadí spíše mezi evropský průměr. Na jedné straně tak jsou zaměstnavatelé Nizozemska a Švédska, kteří při pozvání na pracovní pohovor mezi oběma typy absolventů nedělají žádné rozdíly. Na opačné straně spektra jsou zaměstnavatelé Španělska a Spojeného království, kteří za standard považují A140000654
Doktoři
Využito materiálu Střediska vzdělávací politiky, PedF UK Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2013 inzerce
Tomáš Zima: Je v zájm u školy, aby se její absolventi dobře uplatnili
U
E15: Vím, že chcete bakalářská studia na UK omezit. Můžete ve zkratce vysvětlit proč? V následujících letech plánujeme snížit počet bakalářů o pět až deset procent. Nebudeme však škrtat plošně, obory, u kterých se pro snížení rozhodneme, pečlivě vybereme. Tímto krokem chceme reagovat na dlouhodobý vývoj na trhu práce, kdy na některé pozice je dostačující bakalářský stupeň vzdělání. Zároveň však budeme rozšiřovat magisterská a doktorská studia. Například absolventi bakalářských oborů na Pedagogické fakultě jsou v současném systému prakticky neuplatnitelní, protože po budoucích učitelích je požadován magisterský titul. Zároveň touto úpravou chceme reagovat na příchod populačně slabších ročníků, které na vysoké školy budou nastupovat v následujících letech.
platnění absolventů na pracovním trhu je stále více obtížnější. Podle Tomáše Zimy, rektora Univerzity Karlovy, by školy měly v tomto směru svým studentům pomoci. „Je důležité například sledovat názory absolventů, kteří jsou již nějakou dobu v praxi, jak s odstupem hodnotí své vzdělání i další přípravu, kterou jim vysoká škola poskytla,“ upozorňuje v rozhovoru. E15: Podle statistik UK patří mezi vysoké školy s dobrou zaměstnatelností svých studentů. Existují na UK programy, které pomáhají absolventům uchytit se na trhu práce? Takové programy na UK existují. Jsou pořádány jednak jednotlivými fakultami UK, jednak je zde nabídka vzdělávání zaměřená na všechny studenty UK bez rozdílu studijního programu. Jako příklad je možné uvést program Absolvent, který je pořádaný Informačním, poradenským a sociálním centrem UK, nebo kurzy zaměřené na podporu rozvoje kariéry a na rozvoj kompetencí doktorandů. Z fakultních aktivit lze připomenout vzdělávací či poradenské akce Matematicko-fyzikální fakulty. Zmínit mohu taktéž prezentace firem, které pořádají buď studentské organizace, či jednotlivé fakulty. UK dále nabízí řadu kurzů nejrůznějšího zaměření v rámci programů celoživotního vzdělávání, které mohou navštěvovat dle zájmu i studenti UK. E15: Myslíte si, že by v tomto směru měla být vysoká škola (jakákoli) aktivní? Ano, dle mého názoru by vysoká škola měla kromě předmětů zaměřených na rozvoj speciálních oborových znalostí a dovedností nabízet i rozvoj obecně využitelných kompetencí a také rozvoj takzvané „soft skills“. Je v jejím zájmu, aby se její absolventi dobře uplatnili. Také je důležité sledovat názory absolventů, kteří jsou již nějakou dobu v praxi, jak s odstupem hodnotí své vzdělání i další přípravu, kterou jim vysoká škola poskytla, z hlediska možností uplatnění na trhu práce.
E15: Mají podle vás absolventi bakalářského studia v české společnosti a u českých firem již postavení, které jim náleží? V evropském systému vzdělávání je bakalářský stupeň považován za vysokoškolský stejně jako magisterský a je nepochybné, že tento titul má u evropských západních sousedů delší tradici a je vnímán vstřícněji jak ze strany veřejnosti, tak i ze strany zaměstnavatelů. S postupem času se u české veřejnosti vnímání bakalářského titulu zlepšuje. Bakalářský obor uchazečům může otevřít dveře na výběrová řízení, na která je vyžadováno vysokoškolské vzdělání. Zároveň však ale, stejně jako u vyššího typu vzdělání, platí, že titul je jedna věc a zkušenosti a praxe druhá. Vlastimil Poliačik i n ze rce
A140001290
Základem je správná vejška ! Foto čtk
Ovšem mezi samotnými zeměmi opět rozdíly jsou. Čeští zaměstnavatelé patří k těm (společně s Francií a Itálií), kteří prestiž univerzity oceňují nejvíce. Opět to vyjadřuje něco o vnímání rozdílů v kvalitě jednotlivých vysokoškolských institucí v rámci vysokoškolského systému a tedy o jeho celkové kvalitě.
Aby absolvent po ukončení školy práci získal, musí s jejím aktivním hledáním začít už během studia. Doporučuji i využívat odborných stáží, které zaměstnavatelé velmi často nabízejí
E15: Máte vy v této oblasti nějaké plány? Chceme dále rozvíjet různé formy přípravy studentů pro trh práce tak, jak je to obvyklé na zahraničních univerzitách. Mohou to být speciální programy pro budoucí absolventy, setkávání se zástupci zaměstnavatelů nebo s úspěšnými absolventy různých oborů. A znovu zmiňuji činnost našeho Informačního, poradenského a sociálního centra UK (http:// www.cuni.cz/UK-122.html ), které na absolventy, respektive na budoucí absolventy myslí. E15: Co by podle vás měl absolvent udělat sám, aby získal na pracovním trhu lepší postavení? Důležité je, aby absolvent neočekával, že mu škola sama o sobě otevře dveře k vysněnému zaměstnání. Vzdělání je pouze
jednou z podmínek. Aby absolvent po ukončení školy práci získal, musí s jejím aktivním hledáním začít už během studia. Velmi dobrou zkušeností a praxí může pak mimo jiné být i působení studentů v akademických senátech či Studentské unii a studentských spolcích – i tam může student získat cenné zkušenosti. Doporučuji dále využívat odborných stáží, které zaměstnavatelé velmi často nabízejí. Zároveň je nezbytnou podmínkou dobře zvládnutý minimálně jeden světový jazyk. Doporučuji též různé kurzy, které pomohou zvýšit kvalifikaci. A neškodí získávat takzvané soft-skills – tedy zlepšovat své komunikační dovednosti, zdokonalovat se v sebeprezentaci a třeba i získávat základní znalosti z oblasti práva, ekonomie a podobně. Především by ale absolvent neměl být pasivní a čekat, že práci získá bez svého přičinění.
Aplikovaná informatika
Elektronická přihláška na:
Manažerská ekonomika
www.vsmiep.cz
Právo v podnikání Právo ve veřejné správě
Den otevřených dveří: 20.3.2014
vzdělávání
VI/VII
Petr Budinský: Kvalitu výuky zajišťujeme i o dborníky z praxe
S
tudium programů MBA či MPA se dnes stalo pomalu běžnou praxí pro manažery. Nabízí je několik škol, ale kvalita je stále různá. Podle Petra Budinského, prorektora pro vzdělávací činnost a vnější vztahy Vysoké školy finanční a správní, by si zájemci o takové studium měli zjistit, jak je kvalitní zahraniční partner školy, jaká je skladba vyučujících pedagogů a nakonec i formát a cena programu. E15: Jakým způsobem se snažíte pomoci svým absolventům získat dobrou pozici na trhu práce? Tak především se snažíme o to, aby měla výuka na naší univerzitě vysokou kvalitu. Tu zabezpečujeme pomocí špičkových pedagogů – nejen profesorů a docentů, ale také odborníků z praxe. Tím se snažíme dosáhnout toho, aby byli naši absolventi konkurenceschopní na trhu práce. Dále se snažíme našim absolventům zprostředkovat kontakt s firmami, které hledají nové pracovníky. Zde využíváme převážně partnerské firmy naší univerzity, ale i další firmy, s nimiž naše univerzita spolupracuje na konkrétních projektech. V neposlední řadě se daří našim absolventům získat dobrou pozice ve firmě i tím, jak se zlepšuje pozice naší univerzity. V této souvislosti bych chtěl uvést, že Vysoká škola finanční a správní získala v nedávné minulosti dva presDS_inzerat_CZ_225x80_4.pdf A140001239
1
tižní mezinárodní certifikáty, které právě osvědčují kvalitu naší univerzity. Jde o DS Label a ECTS Label. Tyto certifikáty výraznou měrou podporují internacionalizaci univerzity a mobilitu studentů a jsou dokladem naplnění strategických cílů univerzity. E15: Máte signály, že firmy či organizace na výše uvedené mezinárodní certifikáty reflektují pozitivně? Určitě ano, je to zřejmé už z toho, co oba výše uvedené certifikáty osvědčují. DS Label je zkratkou Diploma Supplement Label, přičemž tento certifikát osvědčuje správné vydávání dodatku k diplomu všem absolventům zdarma v anglickém a českém jazyce, který odpovídá standardnímu modelu vytvořenému Evropskou komisí, Radou Evropy a organizací UNESCO. Účelem dodatku je poskytnout odpovídající množství nezávislých údajů pro zlepšení mezinárodní průhlednosti a spravedlnosti akademického a profesního uznávání kvalifikací, tedy například diplomů, titulů či osvědčení. ECTS Label oceněním kvality univerzity za správnou implementaci a užití kreditního systému ve všech bakalářských i navazujících magisterských studijních programech a za správné poskytování informací o studijních programech, oborech a předmětech. Certifikát ECTS Label je nejprestižnějším ev-
3/7/14
3:26 PM
ropským oceněním v oblasti kvality terciárního vzdělávání, jeho získáním se VŠFS jako jediná soukromá vysoká škola řadí k 11 renomovaným veřejným vysokým školám v České republice, které též tento certifikát získaly. Osvědčuje, že VŠFS splňuje náročná kritéria Evropské unie, a dokládá připravenost VŠFS plnit všechny mezinárodní závazky vyplývající z Boloňské deklarace. E15: Myslíte, že titul bakalář má již v naší společnosti své oprávněné místo? Titul bakalář nemá dostatečně dlouhou tradici, takže se většina studentů snaží získat například tradiční titul inženýr nebo magistr. Možná i proto pokračuje v navazujícím magisterském studiu velmi vysoké procento studentů, zatímco třeba v USA se s titulem bakalář hodně studentů spokojí a dále ve studiu nepokračují. E15: Změnil se poslední dobou přístup české společnosti a českých firem k titulu MBA, případně MPA? Od roku 1990 se přístup českých firem k titulu MBA, případně MPA výrazně změnil. Nejprve zaznamenalo studium hlavně v programu MBA velký boom, posléze přibližně od roku 2007 určitý pokles částečně podpořený i krizí z roku 2008. V posledních dvou letech už můžeme znovu
v České republice, která osvědčuje kvalitu nabízeného programu. V průběhu studia MBA na naší univerzitě nabízíme jedinečnou možnost vycestovat do Seattlu v USA a zúčastnit se tříměsíčního studijního pobytu v rámci mobility programu. Nabízí se tak výjimečná zkušenost seznámit se se studiem a získat znalosti přímo na City University of Seattle.
pozorovat zvýšený zájem o toto studium, které naše univerzita nabízí již od roku 2002. V případě MBA jde o program americké univerzity City University of Seattle, v případě MPA pak o program britské univerzity London Southbank University. E15: Podle jakých kritérií by si měl uchazeč o studium programu MBA vybírat školu? Nejdůležitějším kritériem by měla být samozřejmě kvalita tohoto programu. Ta se odvíjí samozřejmě od kvality zahraničního partnera, je tedy důležité vědět, jak jsou příslušná instituce i program MBA akreditovány, dále jaká je skladba pedagogů vy i n ze rce
učujících v tomto programu a v neposlední řadě rozhoduje i formát a cena programu. Je možné vystudovat MBA za 100 tisíc korun, ale také třeba za 750 tisíc korun. Uchazeč by se měl obecně vyvarovat příliš levných programů bez záruky kvality. Naše univerzita nabízí studium programu MBA za 240 tisíc korun, jde o studium v angličtině v délce přibližně dvou let. Navíc je Vysoká škola finanční a správní členem CAMBAS, což je asociace škol poskytujících MBA A141001692
E15: Může váš student magisterského studia studovat zároveň i program MBA? Student vysoké školy finanční a správní může využít možnosti studovat současně magisterský program VŠFS a program MBA City University of Seattle v rámci programu Joint Degree. Tento společný program trvá dva roky a je akreditován u Akreditační komise MŠMT. V rámci tohoto programu student vystuduje kompletní program MBA, zatímco přibližně polovina předmětů z magisterského studijního programu je mu „uznána“, takže studium je velmi efektivní. Studenti mají při studiu Joint Degree cenové zvýhodnění. Celé studium probíhá v angličtině, takže se do něj hlásí stále více studentů ze zahraničí. Michal Král
Univerzity nejsou jazykové školy
P
odle nedávného průzkumu žádným cizím jazykem se nedomluví kolem padesáti procent Čechů. Jeden cizí jazyk dobře ovládá necelých třicet procent obyvatel, dvěma se domluví necelých patnáct procent populace. Nepřekvapí, že nejčastěji je to angličtina s němčinou. Schopnost domluvit se jiným než mateřským jazykem se přitom stává jedním z klíčových faktorů životního úspěchu i životního stylu. Paradoxně tak působí fakt, že žádným cizím jazykem se dobře nedomluví přes dvacet procent lidí s vysokoškolským vzděláním. V první řadě je třeba zdůraznit, jaký cíl má na vysoké škole studium jazyků. Studenti očekávají, že se budou učit jazyk stejným způsobem jako na střední, ale většinou to tak není. Mezi vyučujícími převládá názor, že hodiny hlavně angličtiny či němčiny na vysoké škole mají „udržet“ nabyté znalosti, případně je rozšířit o slovní zásobu daného oboru. Vysoké školy a především univerzity by neměly suplovat jazykovou školu. Velký problém s nižší úrovní znalosti jazyků u studentů nastává, když je potřeba nebo by bylo vhodné v cizím jazyce přímo vyučovat, respektive
přednášet. Posluchači tak pokud mohou, tuto možnost většinou odmítají. V některých případech ale studenti na výběr nemají. Pokud totiž chtějí být v jednotlivých oborech v kontaktu s aktuálním světovým děním, musí sledovat anglické publikace. Náklady na překlady do češtiny jsou vysoké, zvlášť na přírodovědných nebo technických oborech. Východisko pro studenty neovládající kvalitně potřebný jazyk je placený kurz vedle řádného studia. Ovšem nejjednodušší je připravit se již na střední škole. „Pokud studenti počítají, že po maturitě budou pokračovat ve studiu na vysoké škole, měli by si vybrat takovou střední školu, která je skutečně připraví nejen na přijímací řízení, ale i na bezproblémové vysokoškolské studium, a to bez jazykové vybavenosti nejde,“ říká PR a marketingová manažerka Německé školy v Praze Marie Grygerová. „Konkrétně naše škola klade právě velký důraz na výuku cizích jazyků. I když jsme německo-české gymnázium, snažíme se mít kvalitní výuku i u angličtiny či francouzštiny nebo dalších volitelných jazyků. Uvědomujeme si, že plná jazyková vybavenost je dnes nezbytností,“ dodává. >mik i n ze rce
Budoucnost energetiky v ČR III
Přijde nová vláda s vlastní Státní energetickou koncepcí? První diskuze ze série tří odborných setkání pořádaných na platformě Leading Minds Forum. TERMÍN: 18. března 2014 od 14.00 do 17.00 hodin MÍSTO: Hotel Ambassador – Zlatá Husa, Václavské náměstí 5, Praha 1 Záštita: Akce se koná pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Setkání by mělo přinést odpovědi na otázky: • Jaké jsou plány ministerstva průmyslu a obchodu v oblasti energetiky ČR? • Může změnit summit EU podobu energetiky v ČR? • Přežije připravovaná aktualizovaná Státní energetická koncepce (ASEK) změnu vládní garnitury? • Máme se připravit na novou aktualizaci Státní energetické koncepce (NASEK)? • Co očekávají investoři od ministerstva průmyslu a obchodu? • Jaká opatření by mělo ministerstvo iniciovat a čemu by mělo věnovat zvýšenou pozornost?
Na konferenci vystoupí: • Jan Mládek, ministr průmyslu a ochodu ČR • Pavel Cyrani, člen představenstva ČEZ • Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR • Miloslav Zaur, jednatel společnosti RWE GasNet • Vladimír Tošovský, předseda představenstva a generální ředitel ČEPS • Jiří Šimek, místopředseda představenstva E.ON Energie • Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy
Organizace akce: Pořadatelem konference je deník E15 z vydavatelství Mladá fronta a.s., ve spolupráci s poradenskou společností DDeM, s.r.o. kteří jsou zakladateli nepolitické komunikační platformy Leading Minds Forum. Více informací a registrace: http://konference.e15.cz
Generální partneři
Oficiální partneři
Záštita
Organizátoři:
