Principy řízení středně velkého sportovního klubu Diplomová práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra veřejné ekonomie

Principy řízení středně velkého sportovního klubu Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Marek Pavlík, Ph.D.

Vypracovala: Bc. Klára Tučková Management sportu

Brno, 2014

Prohlášení Prohlašuji, že jsem uvedenou diplomovou práci „Principy řízení středně velkého sportovního klubu“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Marka Pavlíka, Ph.D. a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu použitých zdrojů.

V Brně, dne 25.4. 2014

………………………………… Klára Tučková

Poděkování Celá práce vznikla díky spolupráci několika lidí, kteří se pohybují v oblasti řízení sportovních klubů. Ráda bych tedy nejprve poděkovala vedoucímu práce Ing. Marku Pavlíkovi Ph.D. za jeho podporu a rady v průběhu realizace práce. Dále děkuji místostarostovi T.J. Sokol Kolín – atletika panu Mgr. Jiřímu Tučkovi, hospodářce klubu Hvězda SKP Pardubice Ivě Toušové, jednatelce klubu AC Čáslav paní Janě Červenkové a ekonomce AC Čáslav Janě Vaňkové za jejich čas a poskytnuté informace.

Obsah Úvod ........................................................................................................................ 5 1 Teoretická východiska ......................................................................................... 6 1.1 Organizace v oblasti sportu ........................................................................... 6 1.2 Manažerské funkce a funkce ve sportovním klubu ..................................... 10 1.3 Organizační struktura SK/TJ ....................................................................... 16 1.4 Hospodaření SK/TJ ..................................................................................... 20 1.5 Situační analýza .......................................................................................... 23 2 Analýza vybraných sportovních klubů............................................................... 28 2.1 Cíl práce a metody ...................................................................................... 28 2.2 T.J. Sokol Kolín - atletika ........................................................................... 28 2.3 Hvězda SKP Pardubice ............................................................................... 53 2.4 AC Čáslav ................................................................................................... 67 3 Komparace a diskuze zjištění ............................................................................. 78 3.1 Srovnání klubů T.J. Sokol Kolín – atletika, Hvězda SKP Pardubice a AC Čáslav ................................................................................................................ 78 3.2 Diskuze........................................................................................................ 86 Závěr ..................................................................................................................... 91 Seznam literatury .................................................................................................. 93 Seznam ilustrací, tabulek a grafů Přílohy Resumé

Úvod Diplomová práce se zabývá problematikou klubů střední velikosti. Hlavním problémem těchto sportovních klubů je fakt, že jsou vedeny většinou lidmi, kteří práci v klubu dělají dobrovolně a vedle této činnosti mají ještě své normální zaměstnání. Souhrn činností, které je v klubu třeba vykonávat, tak většinou převyšuje personální a časové možnosti managementu klubu. Práce se tedy z těchto důvodů věnuje analýze organizační struktury, přehledu činností jednotlivých funkcionářů a dále také otázce financování sportovních klubů a dobrovolnictvím. Vzhledem k významu sportu v naší společnosti by měli vedoucí a manažeři sportovního klubu chápat koncepci řízení, postupů a organizační struktury tak, aby byli schopni ve svém klubu přijmout a realizovat ty nejlepší řídící a organizační postupy. Jelikož se téměř celý život pohybuji v atletickém prostředí, rozhodla jsem se práci zaměřit na atletické kluby nebo oddíly atletiky působící v rámci sportovního klubu, tělovýchovné nebo tělocvičné jednoty. Cílem práce je identifikovat a analyzovat principy řízení třech sportovních klubů zabývajících se atletikou a na základě teoretických poznatků a porovnání těchto tří klubů navrhnout možná doporučení pro T.J. Sokol Kolín – atletika, vedoucí k lepšímu fungování tohoto klubu a dosahování lepších sportovních výsledků jeho členů. Pro svou práci jsem si tedy vybrala T.J. Sokol Kolín – atletika, jemuž budu v práci věnovat největší pozornost, jelikož se jedná o můj domácí klub, dále kluby Hvězda SKP Pardubice a AC Čáslav. Klub Hvězda SKP Pardubice jsem zvolila, jelikož se jedná o klub, který představuje především pro družstvo žen největší konkurenci v extraligové soutěži a družstvo mužů se s ním poprvé v roce 2014 utká v extralize také. Dále proto, že jsem si vědoma jeho dobrého finančního i organizačního zajištění a pro T.J. Sokol Kolín – atletika by se tak mohl stát velkou inspirací. AC Čáslav jsem si vybrala, jelikož se jedná o klub ze stejné oblasti jako T.J. Sokol Kolín – atletika, a má tak podobné možnosti v okolí a jak pro T.J. Sokol Kolín - atletika, tak pro Hvězdu SKP Pardubice je partnerským klubem, což znamená, že jeho závodníci za tyto dva kluby často hostují.

5

1 Teoretická východiska 1.1 Organizace v oblasti sportu Pedersen, Parks, Quarterman a Thibault (2010) vymezují tři typy sportovních organizací: veřejné, neziskové a ziskové (komerční), ke kterým můžeme v podmínkách v ČR doplnit provozování sportovní organizace na živnostenský list. •

Veřejné organizace -

Mezi subjekty tvořící tento typ organizace patří státní vládní organizace stejně jako regionální a místní orgány odpovědné za poskytování rekreačních a sportovních programů a za udržování sportovišť, areálů a bazénů.

-

V České republice patří k tomuto typu organizace např. HC Dukla Praha, která je státní příspěvkovou organizací Armády České republiky.

•

Neziskové organizace -

V případě neziskových organizací je vedení složené především z dobrovolníků zodpovědných za fungování a řízení organizace. Toto vedení si může najmout placené zaměstnance, kteří pomáhají při vykonávání denních činností, ale v konečném důsledku je odpovědné za rozhodování a stanovení strategických směrů pro organizace zpravidla vedení.

-

V ČR je tento typ sportovních organizací dominantní, převážně se jedná o dříve známá občanská sdružení, která se podle nové právní úpravy, která vešla v platnost 1.1. 2014 , změnila na spolky. „Nový zákoník tedy upravuje činnost občanských sdružení, automaticky mění jejich

formu

na

spolek

a

mění

také

způsob

jejich

registrace. Principiálně se ale pro občanská sdružení působící ve sportu moc nemění. Nová právní úprava vychází i nadále z principu, že spolky si mají své fungování upravit ve stanovách především podle svých potřeb“ (www.cuscz.cz).

6

-

Podle zákonu č. 563/1991 Sb., o účetnictví hlavními výhodami tohoto typu sportovní organizace jsou jednoduchost a neformálnost založení, daňová zvýhodnění a možnost vést účetnictví ve zjednodušené podobě.

•

Ziskové organizace -

Do této skupiny organizací patří ty, jejichž hlavním cílem je dosažení zisku. Jedná se především o akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, které se řídí pravidly obchodního zákoníku.

-

Těmito sportovními organizacemi mohou být fotbalové nebo hokejové kluby, jako jsou například AC Sparta Praha, a.s., HC Slavia Praha, a.s a další.

•

Živnost (doplněno autorkou) -

Podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání je živnost soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku.

-

Mezi tyto organizace můžeme v ČR zařadit některé fitness kluby (např.: Fitness – FitStar Mladá Boleslav).

Z publikace Stejskala, Kuvíkové a Maťákové (2012) a z webu České komory fitness (www.ceskakomorafitness.cz) vyplývají rozdíly mezi neziskovými a ziskovými organizacemi a mezi podnikáním právnické a fyzické osoby (živnostníkem). Rozdíl mezi neziskovými organizacemi a ziskovými (komerčními) je ten, že cílem neziskových organizací není vytvářet zisk a rozdělovat jej mezi vlastníky, ale přímá produkce užitku. I neziskové organizace ovšem mohou vytvářet zisk, omezuje je však povinnost reinvestovat výdělek do hlavní činnosti či rozvoje smyslu své existence. Hlavním posláním neziskových sportovních organizací není tedy tvorba zisku, ale organizace sportovní činnosti, výchova sportovců, hájení zájmů jejich členů atd. Nezisková organizace (spolek) může ovšem vykonávat „jinou výdělečnou činnost“, která je však činností vedlejší a v tomto případě potřebuje organizace živnostenské oprávnění. Hlavním rozdílem v podnikání mezi fyzickou osobou (živnostníkem) a právnickou osobou (firmou) je v tom, že PO musí při zakládání firmy složit

7

základní kapitál ve výši 200 000 Kč a musí se potýkat s mnohem složitějšími právními a administrativními povinnostmi. Oproti tomu její výhodou je, že zakladatel neručí za závazky společnosti, za závazky ručí společnost celým svým majetkem. FO ručí za závazky celým svým osobním majetkem, což v praxi znamená, že pokud nezaplatí fakturu, může proběhnout soudní a exekuční řízení, při kterém může živnostník přijít o všechen svůj osobní i rodinný majetek. Neziskové organizace Jelikož je v ČR převážná většina sportovních klubů neziskovými organizacemi, rozhodla jsem se práci zúžit na neziskové organizace ve sportu. Podle Friče a Goulliho (2001) se neziskové organizace se dále dělí na Organizace veřejně prospěšné a Organizace vzájemně prospěšné. Organizace vzájemně prospěšné jsou vytvořeny např. na základě určité podobnosti zájmů, koníčků, osudů svých členů, sociálního postavení, profese, věku atd. Veřejně prospěšné organizace se zabývají především veřejně prospěšnou činností. Hobza a Rektořík (2006) uvádí, že sportovní organizace patří do kategorie vzájemně prospěšných, jelikož jejich hlavním účelem je sloužit zájmům svých členů a dále dodávají, že se oba typy činností v realitě do značné míry prolínají, často i v rámci jedné organizace a že přesné odlišení vzájemné a veřejné prospěšnosti je v praxi obtížné. Neziskové organizace v oblasti sportu Čáslavová (2009) ve své publikaci uvádí typy neziskových organizací, které působí v oblasti sportu. 1) občanská sdružení (spolky), která lze rozdělit na následující typy: a. zastřešující sportovní asociace b. samostatná sportovní asociace c. sportovní klub, tělovýchovná jednota d. sportovní oddíl 2) rozpočtové nebo příspěvkové organizace 3) zájmová sdružení právnických osob 4) nadace a nadační fondy 5) obecně prospěšné společnosti.

8

„Sportovní organizace jsou hierarchicky uspořádány do pyramidové struktury. V praxi to znamená, že sportovní kluby jsou členy národní organizace, která je v rámci daného sportu členem organizací nadnárodních. Členské organizace se dobrovolně podřizují pravidlům svých mateřských organizací, včetně sankcí za jejich porušení či rozhodovací pravomoci asociačních orgánů“ (www.epravo.cz). Největší zastřešující sportovní organizací v ČR je Česká unie sportu (ČUS). Mezi další významné zastřešující organizace patří Česká obec sokolská, Orel a další. Příkladem samostatných sportovních asociací mohou být všechny svazy sdružené v ČUS, tedy také Český atletický svaz, který je „samosprávným sdružením atletických oddílů a klubů na území České republiky. Eviduje kolem 35 tisíc členů ve více než 250 oddílech a klubech“ (www.atletika.cz). Sportovní klub, tělovýchovná jednota Novotný uvádí, že tělovýchovná jednota je synonymum pro sportovní klub nebo tělocvičnou jednotu. Představuje organizační článek vyšší zastřešující tělovýchovné organizace (asociace). např. Sokol apod., realizující její hlavní činnost. Podle Čáslavové (2000) ve většině případů sdružuje provozovatele více sportů, a pokud čerpá prostředky ze státního rozpočtu, děje se tak prostřednictvím zastřešující nebo samostatné sportovní asociace. Ve vztahu k ostatním veřejným rozpočtům (kraje, obce) vystupuje samostatně, má právní subjektivitu. Sportovní klub může mít právní formu občanského sdružení neboli nově spolku nebo také obchodní společnosti. Podle České unie sportu jsou SK nebo TJ z drtivé většiny vedeny dobrovolníky, mají zákonné povinnosti, jsou plně zodpovědné za svou činnost a sportovní činnost provozují zejména v místě svého sídla. Sport je zde praktikován ve většině případů prostřednictvím vyškolených dobrovolníků – cvičitelů, trenérů. „Základním dokumentem určujícím činnost sportovního klubu jsou jeho stanovy, které také udávají organizační strukturu a statutární orgány klubu (osoby oprávněné jednat jménem klubu). V české praxi je valná většina volených funkcí

9

vykonávána dobrovolně, často i bez nároku na náhrady výdajů spojených s výkonem funkce“ (www.cuscz.cz). Sportovní oddíl Podle Nedomové (2009) je sportovní oddíl společenství fyzických osob – jednotlivců, sdružujících se k účasti ve sportovních soutěžích a k činnosti ve sportovním hnutí pod společným názvem, jako organizačně oddělená část samostatné právnické osoby, např. TJ, SK a apod. (ustavování sportovního oddílu se řídí stanovami nebo příslušnými dokumenty této právnické osoby.) Čáslavová (2000) uvádí, že sportovní oddíly mají ekonomická omezení vázaná na mateřský sportovní klub a finanční prostředky jsou čerpány prostřednictvím tohoto sportovního klubu. Nedisponují právní subjektivitou, ale mají své vlastní orgány, které je zastupují ve vztahu k orgánům celého sportovního klubu a mohou zastupovat sportovní oddíl ve sportovních záležitostech vůči příslušnému svazu.

1.2 Manažerské funkce a funkce ve sportovním klubu Pod pojmem manažerské funkce rozumíme souhrn činností, které by měl vedoucí pracovník neboli manažer vykonávat za účelem dosažení cílů a záměrů organizace. Základními manažerskými funkcemi jsou plánování, organizování, výběr a rozmístění spolupracovníků, vedení lidí a kontrola s hodnocením. Tyto funkce manažeři vykonávají návazně. Někteří autoři dále zmiňují funkce, které jsou vykonávány současně s jinými, tzv. funkce paralelní, mezi které řadí analýzu řešených problémů, rozhodování a implementaci. Ačkoli popis těchto manažerských funkcí může pomoci v poskytování obecné představy toho, co manažer dělá, tyto pojmy a jejich popis neposkytují úplný seznam (Masteralexis, Barr, Hums, 2009). Plánování Z obecného hlediska „jde o činnost, jejímž vyústěním je plán jako cílově definovaný záměr na splnění určité skupiny úkolů.“ (Vodáček, Vodáčková, 2006, str.74) .

10

Strategické plánování ve SK/TJ výrazně ovlivňuje jejich budoucnost, efektivní vývoj nebo také úspěšnost realizace akcí. Pomocí strategického plánování se SK/TJ např. rozhoduje, zda bude fungovat jako občanské sdružení či jako obchodní společnost, dále určuje krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle SK/TJ a určuje způsob, jak jich dosáhnout. Definuje osoby, které se na uskutečňování cílů podílí. Tyto cíle lze dělit na sportovní, ekonomické a sociální (Durdová, 2002). Organizování Vodáček, Vodáčková (2006, s. 90) uvádí obecnou definici pro funkci organizování: „Posláním organizování je účelně vymezit a hospodárně zajistit plánované i jiné nezbytné činnosti lidí při plnění cílů a dalších potřeb organizační jednotky nebo její části.“ Organizování využívá výhod dělby práce, koordinace činností a vztahů lidí, kteří je vykonávají, a adekvátního vymezení pravomoci a zodpovědnosti lidí zainteresovaných v organizovaných procesech. Masteralexis, Barr a Hums (2009) uvádí, že pro určování typů práce, které je třeba vykonat a určování osoby, která bude za vykonání této práce zodpovědná, je vyvinuto organizační schéma neboli struktura. Podle Durdové (2002, s. 54) „ je rozpětí managementu omezeno (každý manažer je schopen řídit omezený počet lidí), proto jsou vytvářeny organizační úrovně.“ Na základě vztahu mezi rozpětím managementu a organizačními úrovněmi Durdová dělí organizace na: Organizace s úzkým rozpětím managementu -

hlavním znakem je velký počet stupňů řízení a malý počet pracovníků podléhajících jednomu nadřízenému

-

výhody: těsné vedení, těsná kontrola, rychlá komunikace mezi podřízenými a vedoucími

-

nevýhody: velký počet organizačních úrovní, každá úroveň navíc zvyšuje náklady, každá úroveň je filtrem komunikačních toků; vedoucí mají tendenci angažovat se přímo v práci podřízených

11

Obr. 1: Organizace s úzkým rozpětím managementu Zdroj: Durdová (2002) Organizace s širokým rozpětím managementu -

hlavním znakem je malý počet stupňů řízení a velký počet pracovníků podléhajících jednomu vedoucímu

-

výhody: vedoucí jsou nuceni delegovat pravomoci, musí být k dispozici jasná taktika, podřízení musí být pečlivě vybráni

-

nevýhody: přetížení vedoucí mají tendenci k odkládání rozhodnutí, nebezpečí, že vedoucí ztratí přehled, vyžaduje mimořádné kvalitní manažery

Obr. 2: Organizace s širokým rozpětím managementu Zdroj: Durdová (2002) Výběr a rozmístění spolupracovníků - personalistika Obecnou definici této funkce nám poskytuje např. Vodáček a Vodáčková (2006, s. 106). „Poslání této manažerské funkce spočívá v schopnosti manažerů zajistit správný výběr kvalitních a dlouhodobě loajálních spolupracovníků, jejich rozmístění podle profesních a kvalifikačních předpokladů i potřeb, jejich

12

objektivní hodnocení a další kvalifikační rozvoj. Význam této funkce bývá zdůrazňován konstatováním, že vedoucí pracovník může úspěšně zvládnout svou řídící činnost především „rukama a hlavami druhých.“ Podle Vodáčka a Vodáčkové (2006) tvoří obsahovou náplň této manažerské funkce: •

Plánování – zjišťování kolik vhodných spolupracovníků je potřeba

•

Zajištění, výběr a pracovní nasazení – vhodných spolupracovníků

•

Hodnocení práce

•

Postup či sestup, převod, uvolnění

•

Zvyšování kvalifikace a rekvalifikace

•

Systémy odměňování

•

Pracovní podmínky zaměstnanců a personální záležitosti

Vedení lidí Masteralexis, Barr a Hums (2009) uvádí, že vedení lidí bývá často označováno jako akční část manažerského procesu. Ta část, ve které se vše děje. Náplní této manažerské funkce je schopnost a umění vést spolupracovníky, řídit jejich činnosti, podílet se na různých aktivitách zahrnujících delegování, usměrňování, stimulování a motivování spolupracovníků vedoucí ke kvalitnímu plnění cílů jejich práce. Styly vedení Durdová (2002) definuje styl vedení jako vertikální vztah vedoucího k podřízenému a uvádí tři základní styly vedení: 1) Autokratický styl vedení – veškeré úkoly vedoucí sděluje ve formě příkazů, které jdou směrem shora dolů a opačným směrem pak pracovníci podávají hlášení o jejich splnění. Komunikace je jednoduchá a jednoznačná, pracovníkům hrozí sankce a tresty a motivace je založena na základě autority. Tento styl vedení se uplatňuje zejména v podmínkách jednoduché práce vykonávané málo kvalifikovanými pracovníky. 2) Demokratický styl vedení – vedoucí formuluje úkoly a jejich řešení za účasti spolupracovníků. Komunikace je složitější, motivace je založena na

13

očekávání odměn a spoluúčasti na rozhodnutí. Tento styl může mít podobu čistě demokratického stylu, kdy má na rozhodování zvýšený podíl kolektiv a není respektována rozhodovací pravomoc vedoucího, nebo se jedná o participativní styl, kdy závisí konečné rozhodnutí na vedoucím. 3) Liberální styl vedení – vedoucí zde vystupuje pouze jako reprezentant podřízeného

kolektivu.

Členům

kolektivu

poskytuje

volnost

ve

vykonávané činnosti. Jeho hlavní role je v předávání důležitých informací, rad a v zprostředkování vazeb mezi partnery. Mezi negativní důsledky tohoto stylu patří prosazování osobních zájmů, vytváření zájmových skupin, neplnění úkolů až úplná anarchie. Vedení porad Podle Chobotové a Pobořila (2005) jsou porady, schůze a další setkávání zaměstnanců velice důležité pro efektivní fungování organizace a jsou významnou součástí řídícího procesu. Pokud jsou dobře organizačně zvládnuty, jejich přínosy může být posilování sounáležitosti, úspěšné řešení pracovních problémů, prohlubování mezilidských vztahů, rozšiřování manažerských znalostí, snížení rizika chybného rozhodování jednotlivce a úspora času. Podle Kováře (2011) vedení porad SK/TJ může být upravováno stanovami, volebním nebo jednacím řádem. Schůzi řídí předsedající, přijímá návrhy, pozměňovací návrhy a dohlíží na dodržování programu porady a na její správný a účelný průběh. Schůze nemusí být nutně vedena formálně, ale je nezbytné, aby předsedající dohlédl na dodržování základních pravidel, mezi která patří zajištění spravedlivého zacházení se všemi účastníky, nepřipouštění vyrušování a dosažení rozhodnutí (usnesení). Schůze může být řádná, mimořádná, volební a je svolávána za určitým účelem. Rozlišujeme pravidelnou schůzi výkonného orgánu a schůzi nejvyššího orgánu, která se koná vždy jednou za rok. Průběh jednání (Kovář, 2011): Schůze by měla být zahájena včas a průběh jednání by měl být od této chvíle zaznamenáván. •

Účast – zaznamenání přítomných do prezenční listiny.

14

•

Zápis – vyjádření přítomných k zápisu z předchozího jednání a navržení jeho schválení (netýká se zápisu z jednání nejvyššího orgánu).

•

Korespondence - sekretář předloží seznam došlé a zaslané pošty a nechá jej kolovat, poté přednese podstatný obsah dopisů. Každý účastník si může vyžádat přečtení celého dopisu na jednání.

•

Zprávy – pokladníka (pravidelná finanční zpráva) a komise/předsednictva

•

Návrhy a diskuze – návrh musí být přednesen dříve, než předsedající umožní jakoukoli debatu či diskuzi k tématu. Předkladatel by neměl být přerušován, a pokud není podán žádný další návrh, projednává se ihned po přednesení. Po ukončení diskuze se hlasuje, k přijetí rozhodnutí stačí prostá většina hlasů, pokud není stanovami řečeno jinak.

•

Ukončení jednání

Kontrola a hodnocení Vodáček, Vodáčková (2006, s. 140) uvádí obecnou definici kontroly a hodnocení: „Posláním této funkce je včasné a hospodárné zjištění, rozbor a přijetí závěrů k odchylkám, které v řízeném procesu charakterizují rozdíl mezi záměrem (např. plánem) a jeho realizací. Durdová (2002) uvádí čtyři nejvýznamnější prostředky kontroly ve SK/TJ/T.J., které nejsou založeny na bázi rozpočtové. Mezi ně patří statistické údaje (statistické zpracování dat, analýza minulých i současných údajů, vyjádřená pomocí grafů a tabulek), speciální zprávy a analýzy, provozní audit (nezávislé hodnocení

v oblasti

financování,

účetnictví

atd.

prováděné

interními

zaměstnaneckými auditory) a osobní plánování (kontrolování činností pomocí osobního pozorování). Funkce ve sportovním klubu Kovář (2011) vymezuje obvyklé funkce ve sportovním klubu: Předseda/prezident Je představitelem klubu, reprezentuje klub a má odpovědnost za celkový chod a činnost klubu. V souladu s návrhy ostatních členů klubu sestavuje roční plán práce výkonného orgánu (výboru) a pomáhá mu s určováním cílů. Řídí zasedání výkonného orgánu a pravidelnou schůzi nejvyššího orgánu (valné 15

hromady). Měl by být dobře informován o všech aktivitách klubu, o představách členů a budoucím směřování klubu. Sekretář/tajemník Zajišťuje administrativu klubu. Zajišťuje jednání po formální stránce, rozesílá pozvánky, shromažďuje zprávy z jednotlivých oblastí činnosti klubu atd. Členové výboru/předsednictva Jsou zástupci všech členů sportovního klubu. Měli by mít rozmanité nápady a zároveň spolehlivě a smysluplně rozhodovat o záležitostech klubu, a přispívat tak k jeho efektivnímu rozvoji. Každý člen výboru většinou odpovídá za určitou oblast kompetencí (např. oblast financí, marketingu atd.) Pokladník/ekonom Má na starosti finanční záležitosti klubu. Je přímo odpovědný předsedovi a výboru. Měl by pravidelně kontrolovat plnění ročního rozpočtu, vést záznamy o příjmech, výdajích a daňových dokladech. Zpracovává výroční finanční zprávu.

1.3 Organizační struktura SK/TJ Obecnou organizační strukturou se zabývá mnoho autorů. Podle Plamínka (1996, s. 46) organizační struktura slouží k domluvení lidí, kteří jsou nejdůležitějším zdrojem organizace a díky jejichž práci může organizace dosahovat svých cílů. „Organizační struktura je mechanismus, který slouží ke koordinaci a řízení aktivit členů organizace, samozřejmě s cílem efektivního dosahování stanovených cílů.“ Činnosti sportovních klubů Organizační struktura sportovních klubů vychází z jejich činností. Čáslavová (2009) rozčleňuje tyto činnosti do následujících úseků. •

Úsek činnosti hlavního manažera -

vedoucí tohoto úseku má na starosti činnosti spojené s vlastní řídící a organizační činností hlavního manažera, styk s nadřízenými orgány, horizontální koordinaci ostatních úseků, vedení administrativy, vedení archivu a styk s médii

16

•

Úsek sportovní -

vedoucí zodpovídá za činnost jednotlivých družstev, doplňování a zkvalitňování hráčských kádrů, trenérské, metodické, organizační, lékařské, rehabilitační a materiálové zajištění družstva (cestování, tréninkové tábory, turnaje, utkání, apod.), uzavírání a evidenci hráčských smluv, prodej hráčů, vztahy k příslušnému sportovnímu svazu, plnění členských práv a povinností.

•

Úsek marketingový -

vedoucí zodpovídá za uzavírání sponzorských smluv, přípravu reklamních

panelů,

realizaci

reklamních

služeb,

vydávání

propagačních materiálů a časopisů, činnost tiskového střediska, zajišťování prostor V.I.P. při sportovních akcích, realizaci dalších podnikatelských činností klubu – pronájmů či prodeje. •

Úsek provozní – vedoucí zodpovídá za přípravu a údržbu sportovišť, pořadatelskou službu, úklid sportovišť, styk s bezpečnostními složkami.

•

Úsek ekonomický – vedoucí zodpovídá za sestavování finančních plánů, péči o majetek, investiční činnost, zúčtování a platební styk, pokladní službu, zpracování účetních a statistických výkazů, provoz informační soustavy

„Začlenění některých úseků je kombinováno a jejich počet může narůstat s počtem oddílů.“ (Čáslavová, 2009, str. 91) Organizační struktury SK/TJ/T.J. Podle

Durdové

(2002)

organizační

struktura

slouží

k vytváření

optimálního prostředí ve SK/TJ/T.J., které je vhodné pro naplnění cílů organizace. Cíle ve většině sportovních klubů v České republice nejsou nijak zvlášť rozdílné. Patří mezi ně zviditelnění sportu, který klub provozuje, úspěchy družstev a jednotlivců, sportovní růst sportovců, rozvoj vlastní členské základny. Mezi ekonomické cíle patří vytváření finančních zdrojů a materiální zabezpečení SK/TJ/T.J. Čím lepší má SK finanční zázemí, tím vyšší, prestižnější a dlouhodobější cíle si stanovuje.

17

Durdová (2002), jak již bylo zmíněno dříve, uvádí, že SK/TJ/T.J. mohou mít právní formu občanského sdružení (spolku) nebo obchodních společností, což bývají v ČR většinou akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, jejichž organizační struktury jsou z části, především ve vyšších úrovních řízení, vázány obchodním zákoníkem. Jelikož převážná většina SK/TJ/T.J. má právní formu spolku (dříve označovaného jako občanské sdružení), stejně jako T.J. Sokol Kolín – atletika, Hvězda SKP Pardubice a AC Čáslav, budu se nadále zabývat pouze touto formou. Orgány občanského sdružení (spolku) nejsou dány zákonem. Organizační struktura občanského sdružení (spolku) je dána na základě stanov, které představují základní dokument sdružení. Podle Durdové (2002) jsou za orgány klubu považovány: •

Valná hromada – nejvyšší orgán

•

Prezident klubu (předseda) – svolává řádnou i mimořádnou valnou hromadu, řídí zasedání výboru, uzavírá a sjednává právní úkony a pracovně právní vztahy jménem klubu

•

Výbor klubu – přijímá a usnáší rozhodnutí ve věcech a záležitostech, ke kterým má pravomoc, vyjádřenou přímo ve stanovách, nebo které mu byly valnou hromadou svěřeny

•

Dozorčí rada (kontrolní komise) – kontroluje všechny účetní a finanční operace, hospodaření s penězi, právy a majetkem a podává o tom zprávy valné hromadě a výboru klubu

Znázornění organizační struktury občanského sdružení je následující:

Valná hromada Kontrolní komise Výkonný výbor

Předseda klubu

Obr. 3: Obecné schéma občanského sdružení Zdroj: Čáslavová, 2009, vlastní zpracování

18

„Dozorčí rada (kontrolní komise) je zakreslena mimo hlavní osu orgánů. Je to z toho důvodu, že její členové jsou voleni valnou hromadou pro funkci kontrolní, představují tzv. nezávislou kontrolu, tedy by neměli být členy jiných orgánů.“(Durdová, 2002). Novotný (2011) dělí organizační struktury v tělovýchovných jednotách na jedno- a dvoustupňové. Jednostupňová se využívá, pokud jde o tělovýchovné jednoty zabývající se pouze jedním sportovním odvětvím. Často se vyskytuje například na venkově, kde je jednota nebo klub tak malý, že se všichni navzájem znají. Tato jednota má jeden výkonný výbor a kontrolní komisi a na nejvyšší orgán (valná hromada nebo členská schůze) mají přístup všichni členové. Základní schéma jednostupňové organizační struktury tělovýchovné jednoty – klubu: Výbor TJ

Členská základna

Kontrolní komise

Obr. 4: Základní schéma jednostupňové organizační struktury SK/TJ/T.J. Zdroj: Novotný, 2011, vlastní zpracování Novotný (2011) dále uvádí, že u dvoustupňové struktury je rozhodujícím faktorem péče o společná sportoviště. Tato jednota je větší, má více členů a valné hromady se účastní pouze delegovaní členové. Problémem často bývají ekonomické spory, jelikož členská základna je pro všechny oddíly stejná, ale ekonomická náročnost sportovních odvětví je různě náročná. Hlavní roli zde tedy hraje tolerance a solidarita. Pokud jsou porušovány principy v jednání, vede to nejčastěji k rozpadům TJ. Dvoustupňová, tříoborová struktura TJ Výbor TJ Kontrolní a revizní komise Sportovní oddíl 1

Sportovní oddíl 2

Sportovní oddíl 3

Obr. 5: Základní schéma dvoustupňové, tříoborové organizační struktury SK Zdroj: Novotný, 2011, vlastní zpracování

19

Durdová (2002) dále dělí sportovní organizace na: •

Sportovní organizace se statutárním orgánem – jednotlivcem (předsedou, prezidentem)

•

Sportovní organizace s kolektivním statutárním orgánem (výbor TJ, představenstvo, správní rada atd.)

Podle Durdové (2002) lze rozeznávat sportovní organizace: •

S přímou účastí členů na valné hromadě

•

S nepřímou účastí členů na valné hromadě (prostřednictvím zvolených delegátů)

1.4 Hospodaření SK/TJ Podle Kudové (2009) finanční řízení SK probíhá v několika fázích. První z nich je finanční plánování, během kterého SK sestavuje rozpočet na základě plánu činnosti na delší období a zároveň vytváří plán na získávání prostředků pro činnost. V druhé, tzv. přípravné fázi se klub snaží tyto prostředky získat a následně s nimi hospodaří. Poslední fází je fáze závěrečných zpráv a výkazů, během které je nutné uplynulé období zhodnotit. Na základě zhodnocení může organizace opět začít s plánem na další období. „Finanční řízení představuje komplex činností, jejichž cílem je vhodnými prostředky a metodami zajistit dostatečné množství finančních prostředků (a to v potřebném množství a čase), které umožní neziskové organizaci její další existenci, rozvoj a plnění vytýčených cílů. Součástí finančního řízení je také péče o prostředky a zdroje poté, co byly získány, až do doby, kdy budou hospodárně využity“ (Stejskal, Kuvíková, Maťátková, 2012, str. 135). Kovář (2011) i Kudová (2009) poukazují na to, že činnost klubu se dělí na hlavní a vedlejší (většinou vykonávanou jako živnostenské podnikání). Hlavní činnost může být daňově osvobozena, ale pouze tehdy, pokud je v souladu se stanovami a je prováděna pro členy klubu. Mezi důležité prvky finančního řízení řadíme (Kovář, 2011): •

Ve stanovách zakotvený požadavek na zpracování finanční (hospodářské) zprávy

•

Vyškolený pokladník/účetní

20

•

Odpovídající účetní systém

•

Ověřené osoby s podpisovým právem

•

Informování předsednictva o stavu financí na schůzích

•

Správa majetku

•

Revizní orgán

•

Pravidelně připravovaný roční rozpočet, který je základním nástrojem finančního řízení

Příjmy Řada autorů (Novotný 2000, Kudová 2009, Durdová, 2002) dělí finanční zdroje na vnější a vlastní. Mezi vnější zdroje, které klub získává od jiných subjektů, řadí: 1) Příspěvky na činnost od vyšších tělovýchovných orgánů - V příloze č. 1 naleznete klíč pro přidělení dotací a příspěvků od Českého atletického svazu pro rok 2013. 2) Příspěvky od jiných právnických a fyzických osob 3) Příspěvky z veřejných rozpočtů – tyto finanční prostředky se dále dělí na: a) Dotace občanským sdružením – peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo národního fondu na stanovený účel. b) Dotace kraje – orgány zastupitelstva mohou poskytnout dotace pro oblast mládeže, tělovýchovy a sportu c) Dotace města nebo obce – řídí se vyhláškou zastupitelstva 4) Zdroje z grantů Evropské unie Mezi vlastní zdroje, které vznikají z aktivity klubu, řadí: 1) Příjmy z vedlejší hospodářské činnosti – pronájem sportovišť, prodej sportovních potřeb, výroba a prodej klubových předmětů atd. 2) Příjmy z tělovýchovy a sportu - např. příjmy z odstupného, a výchovného a hostování 3) Příjmy z členských příspěvků – pravidelný, předem plánovaný zdroj. Existuje několik důvodů, proč jsou členské příspěvky v ČR relativně nízké. Jedním z nich je např. zkušenost, že jakékoli zvýšení příspěvků se

21

okamžitě projeví v poklesu členů, zejména mládeže. Pouze v několika exkluzivních sportech jsou rodiče ochotni platit vysoké měsíční příspěvky. 4) Příjmy z oddílových příspěvků – slouží čistě k financování činnosti oddílu, tzn. účasti na sportovních soutěžích. Výdaje sportovních klubů Podle Synka a Kislingerové (2010) lze výdaje třídit na přímé a nepřímé podle toho, jak se vztahují ke sportovní činnosti. Mezi přímé výdaje zahrnujeme výdaje na tělovýchovu a sport, výdaje na soustředění a vzdělávání, na péči o členy, na mezinárodní styk a na společenskou činnost. Nepřímé výdaje nesouvisejí bezpodmínečně se sportem, ale jsou důležité pro fungování organizace. Řadí se sem výdaje na hospodářskou (doplňkovou činnost), na provoz sportovních a tělovýchovných zařízení, investice a ostatní. Sponzoring „Základní myšlenkou sponzorství je oboustranný profit zúčastněných stran.“ (Nový, Surynek, 2006, s. 196). Podle Kováře (2011) v právním prostředí ČR zatím není pojem sponzorství výslovně definován. Za sponzorství můžeme ve sportovním prostředí považovat prodej reklamy sportovním klubem či jinou formu propagace sponzora (prodej výrobků na akcích klubu atd.). Z hlediska právního řádu se jedná o tzv. nepojmenovanou smlouvu, což vyžaduje zvýšenou opatrnost při stanovování vzájemných práv a povinností. Podle Čáslavové (2009) a Kováře (2011) může SK nabídnout sponzorům především reklamní plochu na sportovištích (stadionu), bannery v dalších prostorách klubu, uvedení loga a název sponzora v tiskovinách, na plakátech, diplomech, pohárech atd., ohlášení sponzora před, během a po akci, volné vstupenky na akce pořádané klubem, propagaci na internetových stránkách, nabídnutí prodejního prostoru na místě akce, zmínění sponzora v oznámení akce místním rozhlasem a rádiem, uvedení sponzora v televizním spotu, záběr reklamního panelu v televizním přenosu. Podle výše zmíněných autorů (Čáslavová (2009) a Kovář (2011)) lze z těchto možných nabídek vytvořit sponzorský balíček, který je dokumentován a

22

doložen určitou cenou. Potenciální sponzor tak vidí, že je nabídka dobře promyšlena. Všechny protislužby s přiřazenou hodnotou by měly být zahrnuty ve zpracovaném rozpočtu, díky němuž bude sponzor vědět, že se z jeho strany nejedná o milodar, ale že mu má SK co nabídnout. Vytvořený nabídkový list by měl být doprovázen průvodním dopisem, ve kterém je důležité sdělit sponzorovi účel, na který od něj klub chce získat zdroje, a informace o jeho členech a o účastnících akcí pořádaných klubem, které mu pomou posoudit, zda se shodují s jeho „cílovým trhem“. Dobrovolnictví V odborné literatuře existuje mnoho definic obecného dobrovolnictví. Příkladem může být následující definice: Podle Butchera (2010 in: International labor office, 2011) je dobrovolnická práce ta, kterou člověk dělá ze svobodné vůle a při které investuje svůj čas a služby ve prospěch druhých. Tato práce není vykonávána za účelem zisku a není peněžně ani naturálně odměňována. Tyto definice ovšem nejsou zcela vyhovující, přičemž jejich nedostatky jsou viditelné právě v odvětví sportu. Novotný (2011) uvádí příklady, kterými jsou trenéři špičkových mládežnických družstev, kteří pobírají určitou symbolickou odměnu za svoji práci. V podobných případech se jako lepší vymezení ukazuje alternativní vymezení dobrovolníka, jímž je člověk pracující za odměnu nižší, než je jeho tržní ocenění. Do takto rozšířené skupiny dobrovolníků se zařadí mnozí trenéři a funkcionáři tělovýchovných oddílů. Za dobrovolníka tedy chápeme jedince, který se svobodně rozhodl pracovat ve prospěch druhých, aniž za práci pobírá běžný plat. Stejskal, Kuvíková, Maťátková (2012) podle statistik ČSÚ uvádí, že se dobrovolnická práce objevuje výhradně v nestátním neziskovém sektoru (99,9%). Nejvíce dobrovolníků pracuje v právní formě občanské sdružení (spolku).

1.5 Situační analýza V následující kapitole se budu zabývat situačními analýzami, které jsou důležité pro stanovení strategického plánu SK a na jejichž základě ve své práci navrhnu řešení problémů vybraného klubu. 23

Podle Vebra (2011) se strategické situační analýzy provádějí vzhledem k prostředí, v němž firma existuje, a vzhledem k jejím strategickým možnostem, zdrojům a způsobilostem. Jejich přínosy jsou odhalení trendů, vyvarování se minulých chyb, stavění na předchozích úspěších. Předmětem situačních analýz je: •

vývoj vnějšího prostředí firmy – identifikace příležitostí a hrozeb,

•

vývoj vnitřního prostředí firmy – identifikace silných a slabých stránek,

•

určení kritických a klíčových faktorů úspěchu – situační analýzy zaměřené na minulý a současný vývoj organizace z pohledu externích a interních vlivů poskytují řadu cenných informací. Užitečným krokem završujícím tuto etapu strategického cyklu je zpřehlednění výsledků analýz do podoby kritických a klíčových faktorů úspěchu.

Níže podrobněji rozebírám analýzy, které jsem si vybrala pro praktickou část. Analýza oborového prostředí Podle Dedouchové (2001) a Keřkovského a Drdly (2003) je úkolem této analýzy analyzovat konkurenční síly v mikrookolí a odhalit příležitosti a hrozby podniku, které je potřeba poté využít v určení strategie podniku, resp. minimalizovat jejich negativní vliv. Pro uskutečnění analýzy se využívá tzv. model pěti sil vyvinutý E. Porterem. Model se zabývá dohadovací schopností kupujících,

dohadovací

schopností

dodavatelů,

hrozbou

vstupů

nových

konkurentů, hrozbou nových výrobků a služeb a soupeřením mezi existujícími. Noví konkurenti

Konkurenti v odvětví Dodavatelé

Soupeření mezi stávajícími podniky

Kupující

Náhradní (nové) výrobky

Obr. 6: Pět dynamických konkurenčních faktorů, jež rozhodují o výnosnosti odvětví Zdroj: Porter (1993), vlastní zpracování

24

„Systémový rámec pěti faktorů umožňuje podniku, aby pronikl do složitosti problémů a přesně určil faktory, které jsou pro konkurenci v jeho odvětví rozhodující, a aby rozpoznal ty strategické inovace, které by výnosnost odvětví – i jeho vlastní – nejvíce zlepšily.“ (Porter, 1993, str. 25). Dohadovací schopnost kupujících „Dohadovací schopnost kupujících ovlivňuje ceny, které si firmy mohou účtovat, a může také ovlivnit náklady a investice, protože velmi schopní kupci požadují nákladný servis.“ (Porter, 1993, str. 24). Podle Dedouchové (2001) a Keřkovského a Drdly (2003) má zákazník nejsilnější pozici v případech, kdy je významným zákazníkem (např. známá osobnost), když může snadno přejít ke konkurenci, když je nucen snižovat svoje náklady a když má k dispozici všechny tržní informace. Ve sportovních klubech lze za kupující považovat jejich členy, jelikož platí členské příspěvky (popř. jejich rodiče), diváky a účastníky závodů pořádaných sportovními kluby, pokud zaplatili startovné. Dohadovací schopnost dodavatelů „Dohadovací schopnost dodavatelů rozhoduje o nákladech na suroviny a další vstupy.“ (Porter, 1993, str. 24). Podle Dedouchové (2001) a Keřkovského a Drdly (2003) působí pro podnik jako hrozba v případě, kdy dodavatelé dokážou zvyšovat ceny a podnik toto zvýšení musí zaplatit nebo musí přistoupit na nižší kvalitu. Obě tyto situace vedou ke snížení zisku podniku. Dodavatelé mají silnou pozici především, pokud existuje na trhu omezený počet dodavatelů, je-li podnik pro dodavatele nedůležitým, jsou-li dodavatelé natolik diferencovaní, že je pro podnik příliš nákladné přejít od jednoho dodavatele k druhému. Dodavateli sportovních klubů jsou dodavatelé sportovního náčiní a nářadí a dodavatelé služeb (poskytovatelé prostorů pro činnost SK, energií atd., poskytovatelé občerstvení). Náhradní výrobky „Hrozba zavedení nových výrobků ovlivňuje ceny, které si firmy mohou účtovat.“ (Porter, 1993, str. 24). Podle Dedouchové (2001) je-li na trhu řada blízkých substitutů, je tedy cena, za kterou podnik prodává velmi limitující,

25

naopak pokud má podnik těchto substitutů málo, získává možnost cenu zvýšit a dosáhnout tak vyššího zisku. Keřkovský a Drdla (2003) uvádějí, že je hrozba substitutů snižována, pokud jsou substituty firem vyráběny s vyššími náklady, je-li cena výrobku pro zákazníka lákavější než cena substitutu, nejsou-li zákazníci ochotni nebo nemají-li sklon k přechodu na jiný výrobek. Za substituty činností sportovních klubů lze považovat všechny ostatní sporty organizovaně provozované v blízkém okolí, ne však klubem samotným. Soupeření konkurentů „Intenzita soupeření ovlivňuje ceny a zároveň i náklady na soupeření v takových oblastech jako vývoj výrobních zařízení, vývoj výrobků, propagace a množství personálu prodeje.“ (Porter, 1993, str. 24). Podle Dedouchové (2001) pokud je rozsah rivality konkurentů malý, konkurenční síla je malá, a podnik tak může zvyšovat ceny a dosahovat vyššího zisku. Naopak pokud je rozsah rivality velký a konkurenční síla je velká, ziskovost podniku je omezena a dochází ke snižování zisku. Rozsah soupeření mezi podniky je dán funkcí tří faktorů: strukturou mikrookolí, poptávkovými podmínkami a výškou výstupních bariér z daného mikrookolí. Podle Keřkovského a Drdly (2003) je rivalita firem vysoká, pokud se jedná o málo rostoucí trh, a firmy se tak snaží udržet svou pozici za každou cenu, pokud se jedná o nové a lukrativní odvětví či pokud jsou výrobky nabízené firmami málo diferencované, a zákazníci tak nevidí rozdíly mezi těmito výrobky. Míra soupeření sportovních klubů je dána především atraktivností sportu, který klub provozuje. Hrozba vstupu nových konkurentů „Hrozba vstupu nových konkurentů limituje ceny a vyvolává nové investice k odrazení nových konkurentů.“ (Porter, 1993, str. 24). Podle Dedouchové (2001) a Keřkovského a Drdly (2003) je hrozba vstupu nových konkurentů závislá na výši překážek vstupu na trh. Tyto překážky jsou právě těmi, které brání prosazení se podniku v daném oborovém okolí. Ekonom Joe Bain rozlišil tři základní zdroje bariér: oddanost zákazníků, absolutní nákladové výhody, míru hospodárnosti.

26

Hrozba vstupu nových konkurentů se tak minimalizuje, pokud jsou fixní náklady pro vstup na trh velmi vysoké, má-li podnik nákladovou výhodu danou svými zkušenostmi, získanými dlouhodobou existencí na trhu a jsou-li náklady na přestup kupujících i dodavatelů příliš vysoké. Analýza interních faktorů sportovní organizace Podle Čáslavové (2009) a Kudové (2009) by měla analýza zahrnovat následující okruhy: •

Funkce a činnosti sportovní organizace – pro sportovce, trenéry, vedení sportovní organizace a ostatní (sponzoři, média)

•

Personální zabezpečení sportovní organizace – důležité je sledovat počet pracovníků, jejich kvalitu, zda jde o dobrovolné či placené pracovníky, způsob jejich zaměstnaneckého poměru a zda jsou schopni pracovat týmově.

•

Členové sportovní organizace – vývoj členské základny za poslední tři roky, dělení členské základny a vývoj jednotlivých skupin

•

Oddíly – jejich počet, úroveň jejich činností, hlavní problémy

•

Sportovní zařízení – stávající počet a kvalita. Důležité je sledovat, zda tento počet a kvalita dostačují pro účely sportovní organizace v budoucnu.

•

Určování cen – dostává-li se členům za vynakládané prostředky odpovídajících služeb, porovnání cen s konkurencí.

•

Propagace – efektivita užívané formy propagace.

•

Komunikace – úroveň komunikace se členy a složkami vnějšího prostředí.

•

Finance – stav a možnost získání finančních prostředků. Výmyslický (2011) uvádí, že analýza vnitřního prostředí je v podstatě

pohledem na zdroje SK. Ty dělí na hmotné, lidské a finanční. Vedle nich uvažuje i faktory jako jsou počty a funkce oddílů, cenová politika a klubový marketing. Výmyslický tak v podstatě pouze zobecňuje původní rozřazení interních faktorů. V hmotných zdrojích se zabývá sportovním zařízením. V lidských zdrojích se zabývá personálním zabezpečením klubu, jeho funkcemi a členy klubu. V klubovém marketingu se zabývá propagací, komunikací a cenovou politikou a zbylé okruhy (oddíly, finanční zdroje) v podstatě zůstávají stejné.

27

2 Analýza vybraných sportovních klubů 2.1 Cíl práce a metody Cílem práce je identifikovat principy řízení třech atletických klubů, analyzovat tyto kluby a na základě získaných poznatků doporučit možná řešení vedoucí ke zlepšení chodu a fungování vybraného. Stanovený cíl bude splněn skrze tyto dílčí cíle: Dílčí cíle 1) Identifikace principů řízení klubů T.J. Sokol Kolín – atletika, AC Čáslav, Hvězda SKP Pardubice 2) Analýza vnitřního prostředí a určení silných a slabých stránek T.J. Sokol Kolín – atletika, AC Čáslav, Hvězda SKP Pardubice 3) Analýza vnějšího prostředí a určení příležitostí a hrozeb T.J. Sokol Kolín – atletika 4) Porovnání principů řízení T.J. Sokol Kolín – atletika, AC Čáslav, Hvězda SKP Pardubice se zaměřením na slabé stránky T.J. Sokol Kolín - atletika 5) Návrh doporučení vedoucích k zlepšení chodu T. J. Sokol Kolín – atletika Metody Práci jsem rozložila na část teoretickou a praktickou. K teoretické části jsem ve velké míře využívala odbornou literaturu zabývající se neziskovým sektorem v ČR, managementem jako takovým a managementem sportu. Praktickou část jsem vypracovala na základě dotazníkového šetření ve vybraných klubech a na základě řízených rozhovorů s předními funkcionáři těchto klubů, kteří mi poskytli další důležité materiály týkající se jejich klubů.

2.2 T.J. Sokol Kolín - atletika T.J. Sokol Kolín - atletika je samostatnou, neziskovou organizací a oddíl atletiky je jediným atletickým oddílem v Kolíně. Tento rok se může pochlubit již stočtrnáctiletou tradicí. Oddíl spadal v průběhu let pod různé organizace, od roku 1995 byli kolínští atleti členy T. J. Sokol Kolín. V listopadu roku 2007 však byla založena samostatná Tělocvičná jednota Sokol Kolín – atletika, do níž 1. ledna 2008 přešel celý oddíl atletiky a jejímž starostou se stal Jiří Tuček. Oddíl atletiky se z T.J. Sokol Kolín odtrhl z důvodu častých konfliktů s vedením jednoty. Jedná 28

se o zvláštní případ, kdy jednota, mající právní subjektivitu, má pouze jeden oddíl. Současný stav dvou stupňů řízení vznikl z praktických důvodů. Po řadu let fungovala atletika v Kolíně jako oddíl, zastřešovaný tělovýchovnou či tělocvičnou jednotou. Po odtržení z T.J. Sokol Kolín a vytvoření T.J. Sokol Kolín-atletika musel na základě stanov České obce sokolské vzniknout výbor nové jednoty, tvořený funkcionáři s funkcemi danými těmito stanovami. Vzhledem k nárůstu zodpovědnosti i administrativních činností tak bylo nutné zatížení dosavadních funkcionářů oddílu rovnoměrně rozložit. Jednota je tak také připravena na možnost rozšířit se o další oddíly. Základní údaje jsou uvedeny v příloze č. 2. Orgány a členství v T. J. Sokol Kolín – atletika Na základě stanov České obce sokolské, které jsou k dispozici na oficiálním webu ČOS (www.sokol-cos.cz) vzniká členství v jednotě rozhodnutím výboru jednoty o přijetí zájemce do jednoty (ČOS) a o jeho registraci v jednotě. Dokladem o členství v ČOS je členský průkaz s fotografií člena, podepsaný oprávněnými statutárními zástupci jednoty (starostkou, místostarostou nebo jednatelem jednoty), opatřený razítkem jednoty a vylepenými příspěvkovými známkami na příslušné období. Členství zaniká písemným oznámením člena o vystoupení z jednoty, vyškrtnutím z důvodu, že je dlužen členské spolkové příspěvky za uplynulý kalendářní rok nebo neplní jiné závazky po období delší než jeden rok, dále pak vyloučením člena za hrubé nebo opakované porušování stanov ČOS, za pravomocné odsouzení za úmyslný trestný čin či za užívání nedovolených podpůrných prostředků při sportovní činnosti. Dále členství zaniká smrtí nebo prohlášením člena za mrtvého. Orgány jednoty jsou také dány stanovami České obce sokolské, které vymezují činnosti orgánů a funkce jejich členů. Valná hromada jednoty Valná hromada se koná jednou ročně, a to zpravidla v březnu. Svolává ji výbor po roční účetní uzávěrce. Jelikož má jednota přes sto zletilých členů, může podle stanov ČOS výbor rozhodnout o konání VH s využitím delegačního principu, což znamená, že VH v jednotě se účastní 50 – 60 volených delegátů. Tito delegáti dostanou přibližně 14 dnů před konáním valné hromady pozvánku.

29

Průběh volební Valné hromady, konané jednou za 3 roky: 1) Zahájení 2) Schválení programu valné hromady 3) Zpráva o činnosti oddílu v minulém roce 4) Informace o hospodaření oddílu v minulém roce 5) Informace – trenérský úsek 6) Informace – sportovní středisko – 12-15 let 7) Informace z úseku rozhodčích 8) Družstvo mužů A 9) Družstvo žen A 10) Volba členů výboru T.J. Sokol Kolín – atletika 11) Volba členů kontrolní komise 12) Volba vyslance T.J. a jeho náhradníků do výboru župy Tyršovy 13) Volba členů výboru oddílu atletiky 14) Plán činnosti pro následující rok 15) Členské a oddílové příspěvky pro následující rok 16) Diskuze 17) Usnesení VH Zápisy ze schůzí výboru i valné hromady nejsou přístupné široké veřejnosti ani členům T.J., existuje ovšem možnost získat je na požádání od jednatele T.J., který je zároveň zapisovatelem na schůzích. Výkonný výbor Je volen každé funkční období (tříleté) valnou hromadou a to veřejným hlasováním. Před skončením funkčního období jednota dostane pokyny od ČOS, v kterých jsou vymezeny funkce členů výboru. Výkonný výbor jednoty je čtyřčlenný a jeho složení je následující: •

Starostka - je oprávněna jednat jménem jednoty a podepisuje písemné právní úkony za jednotu

•

Místostarosta – je oprávněn jednat jménem jednoty a podepisovat právní úkony za jednotu v nepřítomnosti starostky

30

•

Jednatel - je oprávněn jednat jménem jednoty a podepisovat právní úkony za jednotu v nepřítomnosti starostky a místostarosty

•

Hospodář – je odpovědný za hospodaření jednoty Výbor se schází v zimě každých 14 dní, v létě každý týden. Schůze jsou

tak mnohem častější, než je dáno stanovami (nejméně 6x do roka), díky čemuž může výbor efektivně rozhodovat jako celek o velkém množství záležitostí. Schůze je totožná se schůzí výboru oddílu. Pokud na některém rozhodnutí není jednomyslná shoda, výbor rozhoduje prostou většinou z přítomných hlasováním. Schůze výboru je usnášeníschopná při účasti nadpoloviční většiny jeho členů. Průběh schůze výboru T.J. Sokol Kolín - atletika Výbor se schází pravidelně a náplň schůze je následující: 1) Kontrola zápisu uplynulé schůze – kontrola splnění všech zadaných úkolů 2) Hodnocení uplynulých akcí 3) Nejbližší akce - příprava 4) „Kolečko“ – každý postupně hodnotí jím řízený úsek a podává návrhy na změny v řízení, na nákup materiálu atd. O každém návrhu se poté hlasuje, pokud nepanuje jednomyslná shoda. „Kolečko“ vždy začíná předseda. Vlastní dojem z průběhu schůze Náplň schůze je smysluplně uspořádána. Návrhy na změny může podat každý ze členů, ovšem do hlavní diskuze zasahují především pouze tři členové, kteří se práci v T.J. nejvíce věnují. Návrhy od mladších členů výboru mají malou šanci na úspěch a někdy tito členové ani nedostanou na svůj návrh zpětnou vazbu. Kontrolní komise jednoty Je volena valnou hromadou, taktéž veřejným hlasováním. Jak stanovy ukládají je sestavena ze tří členů. Kontrolní komise T.J. Sokol Kolín – atletika je však pouze ustanovena, neexistují žádné záznamy o její činnosti. Funkce a vztahy členů výkonných výborů T.J. a oddílu atletiky Jak již bylo zmíněno, TJ Sokol Kolín – atletika má dva stupně řízení. Výbor oddílu má 13 členů. V následující tabulce je znázorněno personální překrytí a jednotlivé funkce členů těchto dvou výkonných výborů.

31

Tabulka 1: Personální překrytí a funkce členů výkonných výborů Funkce ve výboru jednoty

Funkce ve výboru oddílu

Starostka

Hospodářka a vedoucí trenérka SpS

Místostarosta

Předseda

Jednatel Hospodář Vyslanec do výboru župy Tyršovy, člen kontrolní komise Náhradník vyslance do výboru župy Tyršovy Náhradník vyslance do výboru župy Tyršovy, člen kontrolní komise Členka kontrolní komise

Vedoucí trenérského úseku, vedoucí SZM Vedoucí družstva mužů A Vedoucí úseku rozhodčích

Zástupce závodníků

místopředseda Vedoucí družstva žen A Vedoucí marketingového úseku Vedoucí technického úseku Vedoucí úseku běhů mimo dráhu Lékař Statistik

Zdroj: interní data T. J. Sokol Kolín – atletika, vlastní zpracování Analýza funkcí ve výboru T.J. a ve výboru oddílu Seznam činností jednotlivých členů výboru je k dispozici v příloze č. 3. Z těchto činností vyplývá, že ačkoli existuje pouze jeden oddíl jednoty, v jednotě jsou dva hospodáři (hospodářka oddílu a hospodář jednoty). Hospodářka ovšem zodpovídá pouze za výběr členských příspěvků a dotace z ČAS. Např. za zisk dotací z ČOS zodpovídá vedoucí trenérského úseku, za zisk dotací od města předseda oddílu, za zisk sponzorů vedoucí marketingového úseku, za zisk sponzorů pro běhy mimo dráhu vedoucí běhů mimo dráhu. Hospodář jednoty tak v podstatě pouze zastřešuje všechny tyto činnosti. Z důvodu časového vytížení členů výboru oddílu tak dochází k dělbě práce, kdy každý zodpovídá za oblast, které nejlépe rozumí. Např. předseda oddílu je zároveň předsedou komise pro

32

sport a tělovýchovu rady města, tudíž je pro něj mnohem snazší zasloužit se o zisk dotace z města, než např. pro hospodáře T.J., jenž je vlastníkem soukromé firmy. Organizační struktura T.J. Sokol Kolín – atletika Jelikož TJ Sokol Kolín – atletika spadá pod Českou obec sokolskou (dobrovolné a nezávislé demokratické občanské sdružení), jeho řídící struktura vychází z jejího organizačního uspořádání (Příloha č.2) Přípravný výbor, který zahájil ustavující valnou hromadu T.J. Sokol Kolín – atletika, byl tvořen Mgr. Jiřím Tučkem, Bc. Antonínem Morávkem a Mgr. Janou Šedinovou. TJ. Sokol Kolín – atletika byla přijata do ČOS 1.1.2008. Organizační struktura T.J. Sokol Kolín – atletika má následující podobu1:

Obr. 7: Organizační struktura T.J. Sokol Kolín – atletika Zdroj: interní data T.J. Sokol Kolín – atletika, vlastní zpracování

1

Zkratka VSD znamená výkonnostní sport dospělých, SZM je sportovní základna mládeže a SpS je sportovní středisko.

33

Hospodaření T. J. Sokol Kolín – atletika Finanční zdroje Činnost jednoty je zabezpečována několika různými finančními zdroji, které jsou uvedeny v následujícím přehledu. Řazeny jsou podle důležitosti od finančně nejpřínosnějších. Dotace od města Kolín 1) Dotace na činnost – z dotace je financována veškerá běžná činnost klubu, pronájmy a energie 2) Dotace na členskou základnu - 200 Kč na člena – z výnosu „hazardu“ 3) Dotace na pořádání tradičních akcí - poskytována účelově. Prostředky jsou použity na náklady na rozhodčí, ceny, materiální zajištění pořádaných akcí Dotace od ČOS Jsou děleny na dotace od odboru sportu ČOS a na dotace, které plynou přes župu Tyršovu. •

Odbor sportu a) Dotace na sportovní základnu mládeže – prostředky plynou na mzdu vedoucího trenéra, pronájmy, dopravu na závody v kategoriích mládeže b) Dotace na výkonnostní sport dospělých – prostředky plynou na pronájmy a na dopravu na závody v kategoriích dospělých c) Dotace na provoz a údržbu sportovních a tělovýchovných zařízení d) Dotace na významnou soutěž Youth Athletics e) Dotace na přebor ČOS dorostu a juniorů a na přebor ve vrhačském pětiboji f) Proplácení školení trenérů od Komise atletiky

•

Župa Tyršova a) Granty odboru sportu na Polabské závody, závody Visegrad, nájemné, jarní a letní soustředění, MČR žactva v hale a venku b) Dotace na údržbu a provoz tělovýchovných a sportovních zařízení

34

Členské příspěvky Členské příspěvky od roku 2013 činí 1200,- Kč na rok. Výjimky tvoří žáci sportovních tříd, kteří platí 800,- Kč na rok, fotbalisté a běžci mimo dráhu, kteří platí 600,- Kč, činní trenéři, rozhodčí a činovníci, kteří platí 300,- Kč, důchodci, kteří platí 100,- Kč a přípravky, které platí 1500 Kč. Dotace od ČAS Jednota nemá podle kritérií ČAS pro rozdělení finančních prostředků nárok na podporu činnosti, jelikož je členem jiného celostátního sportovního sdružení (ČOS) a toto sdružení dostává dotaci ze státního rozpočtu s účelovým určením na podporu činnosti. ČAS ovšem jednotě poskytuje následující dotace: •

Dotace na sportovní středisko – z prostředků je hrazena odměna vedoucí trenérky a trenérů SpS a materiální vybavení SpS

•

Dotace na reprezentaci - prostředky na přípravu závodníků z širší reprezentace ČR

•

Dotace na pořádání závodů – např. Mistrovství Čech družstev juniorů

Mezi dotace, které jsou určeny na konkrétní závody, patří Dotace z Visegradských fondů a německého fondu budoucnosti - MU (CZE-GER-SVKHUN-FRA) - prostředky na pořádání mezinárodních závodů Visegrad. Dotace od Středočeského kraje, Středočeského krajského atletického svazu, TPCA Tržby z prodeje Sem řadíme příjmy z prodeje materiálu a reklamy, startovné z pořádaných závodů, pronájmy stadionu ubytoven a další. Prostředky jsou určeny především na konkrétní závody (KVOK, Velká cena…) a na vybavení družstev (dresy). Dalšími již méně významnými příjmy jsou prostředky z přestupů a úroků. Výdaje V následujícím přehledu uvádím nejdůležitější výdaje jednoty. Spotřeba materiálu a energií Sem řadíme nákup sportovního materiálu, oprava materiálu, nákup kancelářských potřeb, spotřeba elektrických energií a vodné. 35

Mzdy trenérům Náklady jsou částečně hrazeny z dotace od ČOS (mzda vedoucího trenéra) a ČAS (mzda vedoucí trenérky a trenérů SpS). Bodné Závodník v extraligovém družstvu dostává za jeden maďarský bod2 1,50 Kč a 300 Kč za jeden hlavní bod (vítěz disciplíny získává 11b., posledním bodujícím závodníkem je ten, který obsadí 10. příčku). Pronájem Jednota pro svoji tréninkovou a závodní činnost využívá především atletický stadion Mirka Tučka v Kolíně, který vlastní Správa městských sportovišť Kolín, a.s. (SMSK, a.s.). Vlastnictví na ni bylo převedeno od města z důvodů přestavby stadionu a stavby nové sociální budovy. Tělocvičné jednotě tak v podstatě na atletickém stadionu nic nepatří s výjimkou nářadí. K složitým majetkovým poměrům na atletickém stadionu došlo z důvodů na straně města. Cestovné a stravné Jednota všem svým členům proplácí cestu na závody. Na jednotlivá kola soutěží družstev bývá objednán autobus. Na významnějších závodech, jako je Mistrovství ČR jednotlivců a družstev, bývá závodníkům vypláceno stravné. To činí 100 Kč na den. Náklady na reprezentaci Do nákladů na reprezentaci se řadí náklady na mistrovství ČR a mezinárodní závody a náklady na sportovní výživu a oblečení závodníků. Ostatní služby Do těchto služeb se řadí především doprava, poštovné, startovné, stravné a přestupné závodníků. Mezi další výdaje patří poplatky za bankovní účet, poplatky za telefon, výdaje na výcvikové tábory, sociální pojištění, zdravotní pojištění, poštovné atd.

2

Maďarskými body se rozumí body získané za výkon, nikoli za umístění, podle maďarských tabulek umístěných na stránkách Českého atletického svazu.

36

Tabulka 2: Rozpočty T.J. Sokol Kolín – atletika pro rok 2011, 2012, 2013 Rozpočet – T.J. Sokol Kolín - atletika Rok 2011 Dotace ČOS

Rok 2012

Rok 2013

501 020

653 845

525 120

69 080

44 246

96 492

1 049 000

1 283 038

1 402 053

250 000

310 202

285 368

17 500

21 000

15 500

Dot. MU Visegrad

250 000

250 000

219 663

Tržby z prodeje

268 932

239 737

263 707

Členské příspěvky

280 660

318 080

458 620

2 686 192

3 120 148

3 266 523

Spotřeba materiálu

197 719

290 010

188 058

Spotřeba energií

125 706

231 486

226 602

0

1 370

0

Cestovné

173 775

200 594

314 788

N na reprezentaci

103 453

83 171

63 099

Mzdové N

616 637

624 000

674 960

94 968

96 102

103 950

Bodné

257 810

280 250

411 651

Rozhodčí

165 008

239 376

258 549

Pronájem

295 821

284 245

270 925

Ostatní služby

583 317

680 900

647 088

Ost. finanční N

19 893

20 289

21 822

2 634 107

3 031 793

3 181 492

Dot. župa Tyršova Dotace město Dotace ČAS Dot. Střed. kraj

Výnosy celkem

Opravy a udržování

Pojištění

Náklady celkem

Zdroj: interní data T.J. Sokol Kolín – atletika, vlastní zpracování Analýza hospodaření V této kapitole se budu zabývat pouze těmi položkami hospodaření T.J. Sokol Kolín - atletika, které vykazují v jednotlivých letech viditelné výkyvy či naopak pravidelný trend. Výnosy Od České obce sokolské T.J. pravidelně dostává dotaci ve výši zhruba půl milionu korun. V roce 2012 byla tato dotace o 100 000 Kč vyšší díky poskytnuté finanční částce na strojní investice (nákup překážek a doskočiště).

37

Dotace od města se každoročně zvyšuje. V roce 2012 byla navýšena díky postupu žen do extraligy a nově díky neočekávanému příspěvku z rozdělení části výnosu vyplývajícího ze změny loterijního zákona. V roce 2013 se dále navýšila díky zvýšeným příspěvkům na pořádání tradičních závodů a na reprezentaci. ČAS poskytuje T.J. obvykle částku kolem čtvrt miliónu korun na činnost sportovního střediska. V letech 2012 a 2013 ČAS navíc poskytl dotaci na reprezentaci a na pořádání mistrovství Čech družstev juniorů a juniorek. Pokud jde o příjmy z členských příspěvků, ty mají narůstající tendenci díky zvyšující se členské základně, ve které přibývají především členové atletické přípravky, a také díky zvýšení těchto příspěvků od roku 2013. Náklady Spotřeba materiálu, která se každým rokem pohybuje kolem 200 000 Kč, se v roce 2012 zvýšila především kvůli nákupu nového náčiní (oštěpy, disky atd.). Výrazně nižší spotřeba energií v roce 2011 oproti následujícím letům (230 000 Kč) byla způsobena skutečností, že v nově postavené sociální budově v první části roku hradilo tyto energie město. Náklady na cestovné narostly především v roce 2013 kvůli zvýšeným cenám pohonných hmot, které se promítly také do navýšení náhrady při cestování osobními automobily ze tří na čtyři koruny za ujetý kilometr. Mzdové náklady stále meziročně narůstají kvůli zapojení většího počtu trenérů do činnosti, což je způsobeno výrazně narůstajícím počtem členů oddílu, především v kategorii přípravek. Bodné se zvyšuje díky rostoucí výkonnosti družstev dospělých, neboť v roce 2013 neslavilo úspěch jen družstvo žen, páté ve finále extraligy, ale také družstvo mužů, které se probojovalo do baráže o extraligu a také do ní postoupilo. Náklady na rozhodčí se zvyšují kvůli rostoucímu počtu pořádaných závodů, s čímž částečně souvisí také cestovné, které se rozhodčím zvaným odjinud proplácí. Analýza interního prostředí T. J. Sokol Kolín – atletika V této kapitole se budu zabývat především hmotnými zdroji, lidskými zdroji a finančními, které jsou podle mého názoru rozhodující pro řízení

38

sportovního klubu. Dále se pak budu zabývat oddílem, cenovou politikou a marketingem klubu. Cílem analýzy je identifikovat silné a slabé stránky jednoty. Hmotné zdroje Tělocvičná jednota využívá ke své činnosti především atletický stadion Mirka Tučka v Borkách, který byl v roce 2010 přestavěn a vedle třistametrového atletického oválu vznikl zcela nový čtyřistametrový. T. J. Sokol Kolín – atletika se tak může, jako jeden z mála českých atletických klubů, pochlubit hlavním i rozcvičovacím oválem. Zároveň s novým atletickým oválem byla postavena i nová sociální budova, ve které se kromě nových šaten vybudovaly i prostory pro regeneraci, ve kterých se nachází sauna s ochlazovacím bazénkem, vířivka, sprcha a masážní lůžko. Součástí budovy je také posilovna a bufet. Posilovna slouží pouze členům T.J. Poskytnutí posilovny veřejnosti za poplatek by sice mohlo znamenat pro T.J. další finanční zdroj, na druhou stranu by přineslo řadu negativ. Tím by při značném vytížení posilovny byla kolize s přípravou závodníků a její omezení, rychlejší opotřebování zařízení, nutnost pověření osoby zodpovědné za výběr vstupného a dohled a její odměňování. Navíc se ve vzdálenosti pouhých 500 metrů nachází veřejná posilovna haly STAP. T.J. byla pověřena pořádáním finále extraligy mužů a žen, které se uskuteční v září roku 2014. Jelikož ještě žádné takto velké závody nepořádala, tak nemá dostatečně zařízené zázemí. Do závodů je potřeba dostavět druhou půlku tribuny, na čemž se již pracuje, renovovat šatny ve staré budově, dnes již nepoužívané, přelajnovat stadion, zajistit nová odrazová prkna pro skok daleký a trojskok, postavit klec pro hod diskem na hlavní ploše. Dále je potřeba dokoupit překážky (18 kusů), stolky pro tiskovou tribunu, ukazatele větru, 4 laťky (na skok vysoký a skok o tyči), vozíky na vrhačské nářadí a vysílačky. Výdaje na toto zajištění budou kryty z dotace od ČAS a z dotace od města. Přestože, jak již bylo zmíněno výše, atletický stadion Mirka Tučka je ve vlastnictví Správy městských sportovišť Kolín (SMSK a.s.), má T. J. Sokol Kolín – atletika podíl na příjmech z pronájmu stadionu, jelikož se stará o objednávky a evidenci pronájmů jednotlivých sportovních oddílů. O tyto příjmy se jednota dělí se SMSK rovným dílem a výše podílu se pohybuje ročně kolem 40 000 Kč, který se tak pro jednotu stává nezanedbatelným zdrojem příjmů.

39

Lidské zdroje Vedení klubu Výbor oddílu má v současné době 13 členů. Předseda oddílu je zároveň předsedou komise pro sport a tělovýchovu rady města, což jednotě určitě pomáhá k zisku finančních zdrojů od vedení města. Jednatel jednoty je předsedou okresní rady Asociace školních sportovních klubů ČR a členem komise atletiky odboru sportu ČOS, což jednotě napomáhá k zisku finančních zdrojů od ČOS. Zástupce závodníků je pak zároveň předsedou odboru sportu župy Tyršovy. Ve výboru je na hlavní pracovní poměr zaměstnaný pouze jednatel T.J., který je zároveň vedoucím trenérského úseku. Šest členů je za svou práci peněžně ohodnoceno, a to na základě dohody o provedení práce. Tato suma se ovšem může nazvat pouze symbolickou a pohybuje se v rozmezí od 500 – 4250 Kč čistého za měsíc. Plat se u jednotlivých členů liší podle počtu a náročnosti jejich funkcí v oddíle a podle počtu a výkonnosti jejich svěřenců v tréninkové skupině. Plat je vyplácen souhrnně za všechny vykonávané funkce v jednotě, není tedy rozlišena práce ve výboru a práce trenérská. S hospodářkou oddílu a vedoucí sportovního střediska, která je OSVČ, má jednota dodavatelsko – odběratelskou smlouvu. A zbylých pět členů je čistými dobrovolníky, za svou práci tedy nedostávají žádnou peněžní ani naturální odměnu. Trenéři Sedm členů výboru oddílu je zároveň trenéry. Jednota se může pochlubit 29 aktivními trenéry, což jí může většina ostatních klubů závidět. Čtyři z nich mají licenci 1. třídy, sedm má licenci 2. třídy a zbytek trenérů má kvalifikace 3. a 4. třídy, kvalifikace trenérů žactva nebo atletických přípravek. Všichni trenéři pracují v oddíle na dohodu o provedení práce. Trenéři, kteří pro oddíl nevykonávají jiné činnosti než trenérské, mají sjednánu odměnu ve výši 100 Kč/hod čistého. Ostatní zaměstnanci T.J. T.J. zaměstnává na dohodu o provedení práce externí účetní, která za svou práci pobírá 3500 Kč měsíčně. Ta se nezdržuje na atletickém stadionu, což má za následek problematickou komunikaci mezi ní a členy výboru. Dále T.J.

40

zaměstnává na DPP správce náčiní a nářadí, který zabezpečuje po technické stránce závody pořádané T.J. Tento správce je zároveň i trenérem oddílu a za obě tyto činnosti pobírá 4500 Kč měsíčně. Tady bych také zmínila správce atletického stadionu, který není zaměstnancem T.J., ale SMSK a. s., která je majitelem stadionu. Tento správce zabezpečuje každodenní běžný provoz areálu. Rozhodčí T.J. se také může pochlubit kádrem šesti desítek rozhodčích, a to především díky každoročnímu školení rozhodčích 3. třídy, které pro zájemce pořádá. Vedle nově vyškolených rozhodčích, kterých je každý rok průměrně osm, se doškolí i rozhodčí s již prošlou licencí. Jednotě však chybí rozhodčí s vyšší kvalifikací než 3. třída pro závody úrovně mistrovství ČR či mezinárodních závodů. Mezi odměňované závody patří závody mistrovské (mistrovství Čech družstev juniorů, přebory Středočeského kraje apod..), tradiční (Velká cena Kolína, Silvestrovský běh apod.) a závody škol, které jsou dotované krajským úřadem Středočeského kraje (Corny Středoškolský atletický pohár, Pohár rozhlasu apod.). Těchto závodů je většina a ohodnocení pomocníků a rozhodčích se pohybuje přibližně od 50 do 800 Kč za závod podle výše zodpovědnosti za vykonávanou funkci na závodech a délky jejich trvání. Rozhodčí jsou odměňováni za každý závod zvlášť na základě výplatních listin. Mezi neodměňované závody patří závody netradiční, pořádané z vlastní vůle oddílu (závody přípravek – Běh s kulíškem, vrhačské pětiboje apod.). Členové Z následujícího grafu je možné vyčíst kategorie členské základy a počty členů v nich v roce 2013. K velkému úbytku dochází mezi kategoriemi přípravek a mladších žáků, kdy se děti začínají specializovat na jiný druh sportu. Přípravka je rodiči považována pouze za všestranný základ pro vývoj dítěte. Další problematické období nastává mezi kategoriemi starších žáků na jedné straně a dorostenců a juniorů na straně druhé, kdy je úbytek způsoben pubertou a jinými zájmy mládeže. V roce 2013 bylo z celkového počtu členů pouze 61 v těchto kategoriích, a tvořili tak pouhých 12% členské základny.

41

muži

140

ženy 120

junioři juniorky

100

dorostenci 80

dorostenky

60

starší žáci starší žákyně

40

mladší žáci mladší žákyně

20

přípravka H 0 kategorie členské základny

přípravka D

Graf 1: Srovnání počtu členů T.J. Sokol Kolín – atletika v jednotlivých kategoriích v roce 2013 Zdroj: Interní data T.J. Sokol Kolín – atletika, vlastní zpracování Reprezentanti Oddíl se v roce 2013 mohl pochlubit 5 reprezentanty ČR, a to Petrou Andrejskovou, která se zúčastnila ME žen do 22 let ve finském Tampere, Kateřinou Šafránkovou, olympioničkou z her v Londýně, která se ale v roce 2013 potýkala se zdravotními problémy, a připsala si tak pouze jeden vrcholný start, a to na Evropském poháru v zimních vrzích ve španělském Castellonu, Matyášem Daleckým, jenž splnil limit na ME juniorů do italského Rieti, kde mu smolně unikla finálová účast, Helenou Jiranovou, která na stejném závodě obsadila s kvartetem na 4x400 m osmé místo, a Zuzanou Pražákovou, jež se nominovala na Evropský festival olympijských nadějí do nizozemského Ultrechtu, kde skončila devátá. Díky těmto atletům a dalším výborným výsledkům, které klub již po desetiletí v české atletice předvádí, je vnímán kolínskou veřejností i vedením města velmi pozitivně a v anketě Sportovec města Kolína se atleti umisťují pravidelně na prvních příčkách. Toto vnímání klubu spolu se stabilně vysokými výsledky pomáhá stále zkvalitňovat ekonomické zajištění činnosti klubu. V následující tabulce předkládám vývoj počtu členů, trenérů, rozhodčích, mistrů a medailistů na mistrovství ČR za poslední 3 roky.

42

Tabulka 3: Počty členů, trenérů, rozhodčích, mistrů a medailistů ČR 2011

2012

2013

Počet členů

410

449

498

Počet aktivních trenérů

21

28

29

Počet rozhodčích

54

68

65

Mistři ČR

6/-

8/-

9/-

15/1

13/1

5/-

jednotlivci/družstva Medailisté na MČR (2.-3.místo) Zdroj: Tabulky T. J. Sokol Kolín – atletika 2013 Finanční zdroje Finančními zdroji jsem se již podrobně zabývala v hospodaření T.J. Hlavními zdroji jsou dotace od města, dotace od ČOS, členské příspěvky, dotace od ČAS a dotace z mezinárodních fondů. V následujícím grafu můžeme vidět poměr těchto zdrojů v roce 2013. Poměr finančních zdrojů v rozpočtu T.J. v roce 2013

2% 3% 6%

Dotace města

7% 45%

Dotace ČOS Členské příspěvky

18%

Dotace ČAS mezinárodní dotace

19%

sponzoři ostatní

Graf. 2: Poměr finančních zdrojů v rozpočtu T.J. Sokol Kolín – atletika v roce 2013 Zdroj: interní data T.J. Sokol Kolín – atletika, vlastní zpracování

43

Největším kladem T.J. je nadstandardní financování ze strany města, naopak velkou mezeru má T.J. v získávání finančních zdrojů od sponzorů. Oddíly T.J. má pouze jeden oddíl, a to oddíl atletiky. Ten byl v roce 2013 velmi úspěšný v soutěži družstev, když se již podruhé za sebou mohl chlubit hned 5 družstvy v nejlepší desítce ČR - oběma družstvy dospělých a třemi družstvy mládežnickými. Oddíl tak potvrdil příslušnost k české špičce na všech úrovních. V soutěži jednotlivců získalo medaili z mistrovství ČR 14 závodníků a hned 5 z nich reprezentovalo ČR na vrcholných evropských podnicích. Cenová politika Členské příspěvky, které činí u mládeže a dospělých 1200 Kč na rok, má T.J. stejné nebo podobné jako ostatní srovnatelné atletické kluby v ČR. Naopak cenová politika u členských příspěvků přípravek se u atletických klubů rozchází. T.J. v Kolíně se drží obecné filosofie ČAS, podle které je práce s přípravkou veřejně prospěšná činnost, jelikož děti získají všestranný sportovní základ a přitom většina z nich nadále u atletiky nevydrží, a proto je logické, aby tyto děti financovaly starší kvalitní závodníky klubu. Členské příspěvky u přípravek jsou z těchto důvodů vyšší a činí 1500 Kč na rok. Marketing T.J. má hned čtvery webové stránky týkající se atletiky v Kolíně. Prvními z nich jsou www.atletika-kolin.wz.cz, na jejichž designu je ještě potřeba zapracovat, na druhou stranu jsou velice obsáhlé a pravidelně aktualizované. Kromě výsledků, termínové listiny, fotogalerie a dalšího zde lze najít také nabídku soustředění pro ostatní atletické oddíly. Dalšími webovými stránkami jsou stránky sportovního střediska mládeže v Kolíně www.atletika-kolin.com, své stránky má atletika pro děti v Kolíně www.atletikaprodeti-kolin.cz, kde zájemci naleznou všechny potřebné informace o tomto projektu, přihlášku do programu, informace o trénincích atd. Posledním webem jsou stránky skupiny běžců mimo dráhu na adrese http://www.vytrvalci-kolin.estranky.cz/ .

44

Výsledky oddílu jsou mimo webové stránky prezentovány také v celostátním a regionálním tisku (Kolínský deník a Kolínský Pres). Autorem článků v regionálním tisku je především předseda oddílu. O veškeré dotace T.J. žádá prostřednictvím předem určených formulářů, které je potřeba vyplnit a poslat v určitou dobu danou subjektem, od kterého dotaci žádá. V této oblasti si T.J. počíná velmi dobře, oproti tomu se potýká s problémem správného oslovení sponzorů. Pravidelnými sponzory T.J. jsou Vodos, s.r.o. a VZP, s kterými jednatel jedná osobně. Silné stránky T. J. Sokol Kolín – atletika Silné jméno atletiky v Kolíně Historie atletiky se píše již od roku 1900 a oficiální atletický klub tak má letos již stočtrnáctiletou tradici. Za tu dobu se atletika dostala do podvědomí občanů, a to nejenom díky řadě tradičních závodů pořádaných jednotou každoročně již po desítky let, ale také kvalitou vychovaných závodníků. V historii klubu reprezentovalo již 80 závodníků Československo a Českou republiku. Finanční prostředky T. J. Sokol Kolín - atletika má velice stabilní finanční zázemí. Oproti většině atletických klubů je naprosto nadstandardně podporována ze strany města a kvalitně je dotována i Českou obcí sokolskou. Stadion Další silnou stránku jednoty představuje atletický stadion. V roce 2010 vedle třistametrového oválu vznikl ještě čtyřistametrový, a jednota se tak může pochlubit hlavním i rozcvičovacím stadionem. Zároveň s výstavbou stadionu byla postavena také nová sociální budova, v které se nachází šatny, posilovna, prostory pro regeneraci, klubovna, bufet a kanceláře. V současnosti je stadion postupně vybavován také modulovou diváckou tribunou. Široký a pracovitý výbor oddílu Výbor oddílu má v současnosti 13 členů, jejichž funkce a činnosti jsou dobře rozděleny. Jedná se především o lidi, kteří se věnují atletice dobrovolně,

45

naprostá většina z nich jsou odchovanci atletického klubu. Na stadionu se mnozí z nich pohybovali už od dětství, a k oddílu si tak vytvořili silné pouto. Organizační schopnosti T. J. Sokol Kolín – atletika pořádá ročně kolem čtyřiceti závodů, mezi které patří i závody mezinárodní. V posledních letech na kolínský stadion zavítali závodníci ze Slovenska, Polska, Maďarska, Německa či Francie. Především při žákovských závodech se počty účastníků blíží i pěti stovkám. Velký počet rozhodčích T.J, Sokol Kolín – atletika se může pochlubit šedesáti rozhodčími, a to hlavně díky každoročnímu školení a doškolení, které klub pořádá na domácí půdě. Kvalitní trenéři Jednota má velký počet trenérů, v roce 2013 jich pracovalo 29 aktivně. Část z nich jsou opravdu zkušení trenéři, kteří vychovali mistry ČR jak v kategoriích mládeže, tak i dospělých, družstva mužů i žen dovedli do nejvyšší atletické soutěže v ČR a družstva mládeže k zisku mistrovských medailí. Slabé stránky Časové vytížení a malá profesionalita ve vedení klubu Jednou z nejslabších stránek oddílu je jeho málo profesionální vedení. Kromě Mgr. Antonína Morávka, který je jediným pracovníkem zaměstnaným v jednotě na hlavní pracovní poměr a který jako jediný má v daném oboru vzdělání, jsou členové výboru dobrovolníky v tom smyslu, že vedle činnosti v jednotě a oddílu mají ještě svá vlastní zaměstnání. Jejich hlavní zaměstnání je samozřejmě zásadně ovlivňuje z časového hlediska, což má za následek menší kvalitu odvedené práce v T.J. Problémem v této oblasti je také externí účetní pracující na DPP, která příliš nerozumí atletickému prostředí a není k dispozici na atletickém stadionu. Málo sponzorů Zásadní mezeru v příjmech tvoří malý objem finančních prostředků získaných od sponzorů. I když se situace každým rokem lepší, což je způsobené především založením marketingové úseku, stále je v této oblasti co zlepšovat.

46

Malý počet rozhodčích vyšších tříd Ačkoli má oddíl velký počet rozhodčích, chybí mu rozhodčí vyšších tříd, což se zásadně projevuje i na výdajích. Oddílu tak chybí vrchníci3 k jednotlivým disciplínám, kteří musí mít kvalifikaci minimálně 2. třídy, a musí si tak zvát rozhodčí odjinud, kterým je nutné proplácet cestovné. Nerovnoměrné rozdělení finančních prostředků směřujících na mzdy trenérům Paradoxem je, že po přepočtu mezd všech trenérů na hodinovou mají trenéři nižší (3.) kvalifikační třídy, působící na atletickém stadionu méně času a trénující z velké části pouze přípravky, vyšší mzdu než výše kvalifikovaní trenéři a členové výboru, kteří jsou placeni měsíčním paušálem a na atletickém stadionu stráví až desetinásobek času stráveného trenéry nižších tříd. Nedostatek závodníků v dorosteneckých a juniorských kategoriích I přes neustále narůstající členskou základnu má oddíl problém s nedostatkem závodníků v dorosteneckých a juniorských kategoriích. Většina členů jsou děti z přípravek, mladší a starší žáci, kteří v období dospívání s atletikou končí. V případě talentovaných závodníků je problémem, že někteří z nich odchází do prestižnějších atletických klubů, především pražských. Analýza oborového okolí V následující kapitole se budu zabývat 5 hybnými silami, které je podle Portera potřeba zhodnotit předtím, než budeme formulovat strategii organizace. Jedná se o analýzu konkurenčního prostředí. Ta bude doplněna o příležitosti a hrozby pro T.J., které jsou dány vnějším okolím. Kupující Za kupující T. J. Sokol Kolín – atletika lze považovat všechny jeho členy nebo jejich rodiče, jelikož každý rok musí zaplatit členský příspěvek. Za další kupující můžeme považovat účastníky veřejných závodů, kteří před nastoupením k závodu musí zaplatit oddílu startovné. Můžeme sem také řadit diváky, kteří zaplatili vstupné. Jednota zatím na žádných závodech vstupné nevybírala, to by se

3

Výrazem vrchník je v atletice myšlen hlavní neboli vrchní rozhodčí u jednotlivých disciplín, který zodpovídá za průběh soutěže v určité disciplíně.

47

ovšem mělo změnit 7. září 2014, kdy v Kolíně proběhne finále mistrovství ČR družstev mužů a žen, na kterém se bude vybírat 50 Kč za vstup. Počet členů se každým rokem zvyšuje, za posledních 5 let zaznamenal oddíl nárůst o 132 členů. Může se také pochlubit největší členskou základnou ze všech kolínských sportovních klubů a zároveň největším počtem členů v mládežnických kategoriích. Z velké části se ovšem jedná o členy atletické přípravky, kteří jen v málo případech u atletiky vydrží dlouhodobě. Kupujícími se tak stávají v podstatě rodiče, kteří dávají ve většině případů děti do atletické přípravky kvůli jejich všestrannému rozvoji a vnímají ji jako dobrý základ pro jiné sporty. Právě zde tedy vzniká náskok jednoty v počtu členů před ostatními kluby. Nejvyšší úbytek členů bývá zpravidla mezi kategoriemi přípravek a mladších žáků. U hochů je tento úbytek 75% a u dívek až 79% členů. Dalším krizovým obdobím je období dospívání členů. V atletice se jedná o kategorie dorostu a juniorů (15-19 let), kteří v tomto období ztrácejí zájem o sport. Zde mají výhodu kolektivní sporty, ve kterých se hráči díky potřebě spolupracovat spolu spíše sblíží a vytvoří partu, kvůli které se jim následně sport nechce opouštět. Ačkoli se T. J. Sokol Kolín – atletika snaží o stmelení kolektivu pomocí společenských akcí, jako je každoroční pořádání atletického plesu, posezení po extraligových a mistrovských závodech či pořádání společných soustředění, stále se jí nedaří udržet dospívající generaci. Příčinou mohou být i nesourodé tréninkové skupiny. Závodníci jsou většinou přiřazeni k trenérovi podle disciplín, na které se připravují, a ne podle věku. To vede k tomu, že si členové skupiny kvůli věkovému rozdílu mezi sebou nerozumějí, nenajdou si tak kamarády a s atletikou skončí. Jiným faktorem, proč dochází k úbytku právě u téhle kategorie, je změna tělesné stavby, kvůli které může dojít k pozastavení nebo i k zhoršení výkonnosti, což mnohé odradí. U talentované mládeže je problém v přestupu do prestižnějších klubů. Roční příjmy ze startovného se pohybují mezi 45 000 – 50 000 Kč. Počet osob, od kterých T.J. vybírá startovné, je relativně stálý. Na některých závodech počet startů v posledním období poklesl (např. Velká cena Kolína, Kolín – Velký Osek – Kolín), na jiných naopak stoupl (např. Youth Athletisc Sokol Grand Prix).

48

Dodavatelé Dodavateli jednoty jsou LA sport s.r.o, či GuMi, což jsou dodavatelé atletického vybavení, jako jsou oštěpy, disky, koule, kladiva, překážky, sportovní bloky, měřidla, tyče, laťky či stopky na měření. Dalším dodavatelem je firma JIPAST, která jednotě dodává především doskočiště pro skok vysoký a o tyči. Za další dodavatele považujeme dodavatele služeb, jako je v případě jednoty SMSK a.s., které platí jednota pronájem za atletický stadion a za atletický tunel na zimním stadionu, který stejně jako tunel, který je jednotě pronajímán Sporthotelem Relax ve Veletově, slouží k zimní přípravě. Střední odborná škola informatiky a spojů a Střední odborné učiliště Kolín, Obchodní akademie Kolín, SOŠ a SOU stavební Kolín, 5. ZŠ, 6. ZŠ, 7. ZŠ, což jsou školy v Kolíně, pronajímají jednotě tělocvičny ke stejnému účelu. Dodavatelů atletického náčiní a nářadí je na trhu určitě více, jelikož jednota není omezena pouze na Kolínsko, ale může si potřebné náčiní objednat po internetu z celé ČR, popř. i ze zahraničí. Naopak s náklady na pronájmy nemůže nijak ovlivnit. Atletický stadion je v blízkém okolí jediný, stejně jako dva zmíněné atletické tunely. Pouze v případě tělocvičen si jednota vybírá ty, které atletickému tréninku prostorově vyhovují a zároveň jsou cenově přístupné. Ceny za pronájem tělocvičen v Kolíně se ovšem nijak zvlášť neliší. Konkurence Za konkurenty můžeme považovat všechny atletické kluby a oddíly v ČR, jelikož od umístění jednotlivců a družstev na závodech je odvozena výše příspěvku od ČOS i od města. Čím hůře se tedy družstva umístí, tím menší budou finanční prostředky klubu na další rok. V Českém atletickém svazu je momentálně sdruženo více než 250 oddílů a klubů. Přímo ve Středočeském atletickém svazu je včetně oddílu T. J. Sokol Kolín – atletika sdruženo 23 oddílů. Družstvo žen se v roce udrželo v extralize a skončilo na 5. místě. Do této soutěže tudíž nastoupí i v roce 2014. Mezi hlavní konkurenty proto řadíme družstva v této soutěži. Jedná se o USK Praha, AK Olymp Brno, PSK Olymp Praha, Hvězdu SKP Pardubice, TEPO Kladno, AK Škoda Plzeň, LIAZ Jablonec, Spartak Praha 4 a TŽ Třinec. Družstvo mužů v roce 2013 postoupilo z 1. ligy do extraligy, a v roce následujícím tedy bude bojovat o udržení v této soutěži. Mezi

49

jeho hlavní konkurenty řadíme kluby Dukla Praha, VSK Univerzita Brno, Hvězda SKP Pardubice, Slavia Praha, TEPO Kladno, AK Kroměříž, SSK Vítkovice, AK Olomouc, AC Slovan Liberec. Z hlediska získávání finančních zdrojů a nových členů za konkurenci můžeme považovat také všechny sportovní kluby v Kolíně. V současné době je atletika v Kolíně klubem se čtvrtou nejvyšší dotací v městském rozpočtu. Za její největší konkurenty můžeme z hlediska výše příspěvku považovat ty sportovní kluby, které jsou v Kolíně zároveň nejpreferovanějšími. Jedná se o SC Kolín (lední hokej), BC Kolín (basketbal), FK Kolín – fotbal, Remerx Merida Team Kolín (cyklistika), oddíl sportovní gymnastiky Sokola Kolín, Sportovní oddíl plavání Kolín. Potenciální konkurenti Konkurenty by se mohly stát nově vzniklé atletické kluby v ČR. Atletický klub ke své činnosti potřebuje zázemí, tedy atletický stadion a sociální zařízení. Výstavba nového stadionu a sociálního zařízení je velmi finančně i časově náročná. Nové atletické kluby tak mohou v podstatě vznikat jen na místě, které již má atletickou historii a z nějakých důvodů (např. finančních nebo nezájem o atletiku) se zde atletika neudržela. Myslím si, že potenciální konkurenti tak nejsou pro T.J. Sokol Kolín – atletika hrozbou. Vedení klubu má v odvětví již dlouholeté zkušenosti, disponuje nově vybudovaným stadionem i budovou a nově založený atletický klub v jeho blízkém okolí, který by mohl přetahovat členy a získávat finanční prostředky od města, by vedle něho neměl šanci na úspěch. Naopak velkou konkurencí by se mohly stát nově vznikající sportovní kluby zaměřené na nové bojové sporty, které v poslední době rychle nabývají na popularitě a T.J. ohrožují z hlediska finančních příspěvků od města, které by vlivem nových, populárních sportů v Kolíně mohly být výrazně nižší. Substituty Mezi substituty lze zařadit všechny ostatní sporty provozované v Kolíně. V současné době je v Kolíně organizovaně provozováno 28 sportů, a to ve více než v 60 sportovních klubech. Mezi oblíbené a silné sporty, které mají v Kolíně úspěch, patří především basketbal, fotbal, hokej, tenis, tanec, volejbal, cyklistika a

50

plavání. Najdou se tu však i méně tradiční sporty jako jsou kuželky, korfbal, lodní modelářství, motokros, taekwondo a další. Atletika si však i přesto drží velmi dobré postavení a v Kolíně je podle členské základny klubu nejpopulárnější. V následující tabulce můžete vidět počty členů klubů nejpreferovanějších sportů v Kolíně. Údaje jsou z roku 2012. Tabulka 4: Počty členů klubů nejpreferovanějších sportů v Kolíně SK / TJ

Počet členů

dospělí

mládež

celkem T. J. Sokol Kolín - atletika

449

94

327

BC Kolín - basketbal

340

154

186

FK Kolín - fotbal

312

119

193

SC Kolín - hokej

271

136

135

LTC Kolín – tenis

237

133

104

Dance club Inferno

201

22

179

SK Volejbal Kolín

194

61

133

Taehan - klub kor. boj. umění

169

56

113

Sportovní oddíl plavání

147

17

130

Zdroj: interní data Komise pro sport a tělovýchovu v Kolíně, vlastní zpracování Za nejvíce ohrožující substitut považuji basketbal, který je v Kolíně velmi populární díky družstvu mužů, které hraje Mattoni extraligu a na jeho zápasy bývá často vyprodáno. Také basketbal považuji za velmi zajímavý a atraktivní pro mládež. Navíc v basketbalu i ve většině atletických disciplín se uplatňují typově shodní jedinci. Příčinami, kvůli kterým nemá BC Kolín větší členskou základnu než T.J. Sokol Kolín – atletika, může být výše členského příspěvku, které se pohybují kolem 6 000,- Kč za rok, což je oproti atletice téměř o 5 000,- Kč více, a také prostorové omezení počty vhodných tělocvičen v Kolíně.

51

Příležitosti Mistrovství ČR družstev mužů a žen 2014 – finále extraligy Velkou příležitostí pro klub z hlediska zviditelnění atletiky v Kolíně a získání sponzorů je mistrovství ČR družstev mužů a žen, které T.J. bude pořádat 7. září 2014. Tyto závody jsou jednou z největších atletických událostí na našem území. Téměř nikdo z české atletické špičky nebude na tomto finálovém závodě extraligové soutěže chybět a známá jména jako Pavel Maslák, Barbora Špotáková, Zuzana Hejnová, Vítězslav Veselý a řada dalších přilákají na atletický stadion mnoho diváků. Pořadatelé očekávají 1000 – 2000 přihlížejících. Navíc bude Českou televizí pořizován záznam z tohoto závodu. Právě tyto skutečnosti by se mohly stát velkými lákadly pro potencionální sponzory. Nově zřizované atletické centrum mládeže Vedení Krajského úřadu Středočeského kraje se rozhodlo zvýšit podporu atletiky v regionu a ve spolupráci s T.J. Sokol Kolín – atletika, AC Čáslav a TJ Spartak Vlašim zřídit atletické mládežnické centrum při SOŠ informatiky a spojů a SOU Kolín. Tato střední škola bude na dohody o provedení práce zaměstnávat trenéry spolupracujících oddílů a bude dostávat účelovou dotaci na atletickou činnost. Zástupce ředitele SOŠ informatiky a spojů a SOU Kolín je zároveň předsedou oddílu atletiky v Kolíně a podle připravovaného projektu by se měl stát ředitelem sportovního centra, a měl by tak zajišťovat úzkou spolupráci obou subjektů. Nutno říci, že celý projekt nebyl doposud schválen. Pokud ale k tomuto schválení dojde, centrum by mělo začít fungovat 1.7. 2014 a pro T.J. Sokol Kolínatletika by se stalo novou příležitostí k zisku finančních zdrojů, ze kterých by mohly být navýšeny trenérské mzdy a financována sportovní činnost členů. Hrozby Výrazné snížení či dokonce zrušení dotace od města Dotace od města je pro T.J. největším finančním zdrojem, a tvoří tak téměř polovinu jejího rozpočtu. T.J. je tak na tomto příjmu výrazně závislá, a největší hrozbou pro ni je tím pádem výrazné snížení či dokonce zrušení této dotace. Tato hrozba je nejsilnější v období voleb, během kterých je voleno nové vedení města, které poté rozhoduje o městském rozpočtu. Nová rada města následně také

52

jmenuje předsedu komise pro sport a tělovýchovu, kterým je momentálně předseda oddílu atletiky. Tyto volby probíhají jednou za 4 roky a město Kolín čekají na podzim tohoto roku. Výrazné snížení či dokonce zrušení dotace od ČOS Dotace od ČOS je druhým největším zdrojem. Hrozba snížení či dokonce zrušení dotace od ČOS by byla nejsilnější v situaci, kdy by stát zasáhla hluboká ekonomická krize, a v důsledku toho by šlo méně peněz na sport. Dále by tato dotace mohla být výrazně snížena také v situaci, kdy by se v T.J. podstatně snížila výkonnost členů, družstva dospělých by sestoupila například až do 2. ligy nebo kdyby T.J. přišla o velký počet členů v mládežnických kategoriích.

2.3 Hvězda SKP Pardubice Sportovní klub Hvězda Pardubice je neziskovou organizací, která od roku 2003 sdružuje atletický oddíl, oddíl tělesně postižených sportovců, oddíly policistů (cyklistika, volejbal, sálová kopaná, florbal, kopaná, musado) v rámci UNITOP a oddíl ženského volejbalu v krajské soutěži. Historie atletického oddílu se však začala psát již mnohem dříve, a to roku 1959 v souvislosti s výstavbou nového atletického stadionu v Pardubicích na Dukle. V tuto dobu spadal oddíl pod Rudou hvězdu Pardubice a dostal se do podvědomí veřejnosti především výbornými výsledky jednotlivců. Nejznámějším atletem oddílu byl Jaromír Šlégr, účastník olympijských her v Římě v roce 1960. I ostatní členové oddílu sbírali úspěchy, jak na mistrovství Československa a České republiky, tak na mezinárodních závodech, mistrovstvích Evropy i mistrovstvích světa. Orgány a členství Hvězda SKP Pardubice Na základě stanov (viz. příloha č. 4) se členem SK může stát každá fyzická osoba, která souhlasí s posláním SK a s legislativními podmínkami pro existenci a působení SK. O přijetí člena rozhoduje oddíl, který stanoví podmínky pro vstup členů, práva a povinnosti člena, a to podle obecných zásad členství schválených valnou hromadou. Členství v oddíle atletiky vzniká vyplněním přihlášky a zaplacením členských příspěvků, což je základní povinností člena. Členství zaniká po roce nečinnosti vyřazením registrace z oddílu. Členství ve SK je možné i bez členského vztahu k oddílu, o podmínkách vzniku členství v takovémto případě 53

rozhoduje výkonný výbor SK jednotlivě. Dále je možné i čestné členství ve SK. O přijetí čestného člena rozhoduje výkonný výbor. Čestné členství je bezplatné a doba jeho trvání je vždy určena dobou konání první valné hromady SK od vzniku čestného členství. Valná hromada Je nejvyšším orgánem SK a její řádné schůze se konají 1x ročně. Každý oddíl deleguje na valnou hromadu předem určený počet delegátů, jejichž seznam byl odsouhlasen na členské schůzi oddílu (viz příloha č. 4). Zápis z valné hromady je veřejný a je umístěn na nástěnce atletického stadionu. Až donedávna byl zveřejňován také na internetových stránkách, ty se ovšem měnily a na nově vzniklých zápisy ještě chybí. To se však chystá výbor klubu v nejbližší době napravit. Výkonný výbor SK Je výkonným orgánem valné hromady a zabezpečuje plnění úkolů SK mezi valnými hromadami a schází se 1x měsíčně (viz příloha č. 4). Výbor je složen ze zástupců oddílů, kteří mají hlasovací právo. Počet míst ve výboru je přímo úměrný počtu členů v oddíle, takže na 100 členů připadá 1 zástupce, přičemž každý oddíl musí mít alespoň jednoho zástupce. Počet zástupců jednotlivých oddílů ve výboru SK: •

Oddíl atletiky – 6

•

Oddíly policistů - 1

•

Oddíl tělesně postižených sportovců – 1

•

Oddíl volejbalu – 1

Složení výboru: •

Předseda – jako statutární zástupce má právo jednat jménem klubu, podepisuje pracovní smlouvy, pracovní výkazy a další potřebné doklady. Jako zastupitel města, obvodu a komisí jedná s orgány státní správy a samosprávy ve prospěch klubu. Svolává a vede jednání výboru, jednání rozhodčích a vedoucích družstev. Dále dohlíží na chod celého klubu a rozděluje jednotlivé úkoly.

54

•

Místopředseda – má právo jednat jménem klubu a podepisovat právní úkony v době nepřítomnosti předsedy

•

Hospodář – je zodpovědný za všechny hotovostní i bezhotovostní peněžní operace (obrat cca 5-6 mil./rok), žádá o dotace Magistrát města Pardubice, MO Pardubice, Unitop ČR, ČAS, ČUS, vyúčtovává všechny dotace.

•

6 členů – trenéři, předsedové oddílů Policie ČR, volejbalu, TPS

Revizní komise Komise má 3 členy a předseda 1x ročně provádí revizi hospodaření VV. Smírčí komise Smírčí komise řeší spory mezi oddíly nebo jednotlivci v rámci SK. Její rozhodnutí je závazné v období mezi valnými hromadami SK a podléhá dodatečnému schválení valnou hromadou SK. Má 3 členy (viz příloha č. 4). Tato komise byla činná především v období oddělování oddílu atletiky od tehdejšího Atleticko-fotbalového klubu Sportovního klubu Policie Pardubice (AFK SKP Pardubice), pod který od roku 1993 až do roku 2003 spadal. V tuto chvíli je smírčí komise totožná s komisí revizní. Technický úsek Za technický úsek je zodpovědný správce, který zajišťuje technický chod klubu, úklid a zajištění materiálu od dodavatelů. Z mediační služby dochází v rámci veřejně-prospěšných prací vypomáhat při úklidu stadiónu zpravidla 2 osoby. Těm bývá přidělena práce jako hrabání listí, uklízení nepořádku atd. Jelikož je celá moje práce zaměřena na atletiku, dále se budu již zabývat oddílem atletiky, který je v klubu největším, a tudíž také nejvýznamnějším. Výkonný výbor oddílu atletiky Výbor oddílu má 11 členů, funkce některých členů se kryjí s funkcemi v celém SK. Předseda celého SK je zároveň předsedou oddílu atletiky. Oddíl má dva místopředsedy. Jeden z nich je zároveň místopředsedou oddílu TPS a jeden je hospodářem celého SK a místopředsedou SK. Výkonný výbor se schází 1x měsíčně. Zápisy ze schůzí jsou zveřejňovány na nástěnkách a měly by být v blízké době znovu zveřejňovány i na webových stránkách oddílu atletiky.

55

Úseky oddílu atletiky •

Sportovní úsek – Vedoucí jednotlivých družstev zodpovídají za činnost závodníků během soutěže, za plnění jejich práv a povinností, za evidenci, přihlašování do soutěží. Trenéři zodpovídají za kvalitní metodickou a sportovní přípravu. Oddíl má ve všech kategoriích celkem 19 družstev.

•

Ekonomický úsek - Vedoucí úseku je zodpovědný za hospodaření oddílu. Je tedy zodpovědný za všechny hotovostní i bezhotovostní operace, vedení pokladny, žádosti a vyúčtování dotací, zajištění dresů, vybavení, oblečení pro závodníky a rozhodčí, evidenci mezd zaměstnanců, zajištění pronájmu na sportovní přípravu, fakturaci atd.

•

Marketing - Za marketingový úsek zodpovídají 2 manažerky oddílu, které mají rozdělený region na dvě poloviny a jejichž úkolem je především získávání partnerů pro oddíl a propagace v masmédiích. Manažerky kontaktují všechny potenciální sponzory ze seznamu obchodního rejstříku. Dále pak oslovují veřejnost, a to rodiče členů nebo sportovce docházející na atletický stadion, který je po celou dobu otevřený i pro veřejnost.

Funkce a vztahy členů výkonného výboru Hvězdy SKP Pardubice a výkonného výboru oddílu atletiky Výbor oddílu atletiky má 11 členů, z nichž 6 je zároveň členy výboru klubu. V následující tabulce je znázorněno překrytí jejich funkcí. Tabulka 5: Funkce a vztahy členů výkonného výboru Hvězdy SKP Pardubice a výkonného výboru oddílu atletiky Funkce ve výboru klubu

Funkce ve výboru oddílu atletiky

Předseda

Předseda

Místopředseda

Místopředseda

Hospodář

Místopředseda

Člen

Člen (vedoucí družstva mužů A)

Člen

Člen (vedoucí družstva st. žákyň)

Člen

Člen (rozhodčí 1. třídy) Člen (vedoucí družstva dorostenců a st. žáků) Člen (vedoucí družstva žen B)

56

Člen (vedoucí družstva dorostenek) Člen (vedoucí družstva mužů B, ml. žáků a přípravek hochů i dívek) Člen

Zdroj: Interní data Hvězdy SKP Pardubice, vlastní zpracování Náplň práce jednotlivých členů výboru je různá, ale v některých oblastech se jejich činnosti prolínají. Např. žádosti o dotace zpracovává předseda klubu, hospodář klubu i manažerka klubu. Získávání sponzorů také není jenom práce manažerek. V této oblasti se osobně angažují předseda i místopředseda klubu. Na ročence spolupracují členové také dohromady, za kompletaci pak zodpovídá sekretář (hospodář klubu). Organizační struktura Hvězdy SKP Pardubice Na následujícím schématu je zobrazena organizační struktura SK. Oddíly jsou barevně odděleny z důvodu přehlednosti. Zeleně je znázorněna struktura oddílu atletiky, který je ve SK dominantním a jímž se v práci zabývám podrobně.

Obr. 8: Organizační struktura Hvězdy SKP Pardubice Zdroj: Interní informace Hvězda SKP Pardubice, zpracování vlastní 57

Hospodaření Hvězdy SKP Pardubice Finanční zdroje V následujícím přehledu uvádím finanční zdroje SK. Dotace Všechny dotace jsou přímo účelové. Poskytovanými dotacemi jsou: •

Dotace od magistrátu města Pardubice – jedná se o dotace na běžnou činnost SK, na nájem, na trenéry, na mládež. Dotace poskytované od města se každým rokem rapidně zvyšují. V roce 2013 se dotace zvýšily oproti předchozímu o 600 000 Kč.

•

Dotace od ČAS – jedná se příspěvek na podporu činnosti. Výše příspěvku je závislá na počtu evidovaných členů, počtu a zařazení družstev v soutěžích. Z příspěvku je mimo jiné hrazena mzda vedoucího trenéra Sportovního centra mládeže (SCM).

•

Dotace od Pardubického kraje - jedná se o dotaci na činnost oddílu atletiky a na činnost oddílu tělesně postižených sportovců.

•

Dotace UNITOP – tato dotace směřuje výhradně na činnost oddílu policistů

•

Dotace od městských obvodů – ty poskytují dotace na konkrétní akce. Jedná se o PARA pohár tělesně postižených, Pardubickou 15 a Velkou cenu v hodu břemenem

•

Dotace ČSTV (ČUS) – dotace na údržbu a provoz

Tržby z prodeje Nejvyšší položkou v tržbách z prodeje je výnos z reklamy, který činí většinu celkové částky. Dále sem řadíme výnosy z prodeje materiálu, startovné, pronájmy ubytovny a krátkodobý pronájem stadionu. Ostatní výnosy •

Členské příspěvky – vybírají se na jeden kalendářní rok. Atletická přípravka, žáci, rozhodčí a trenéři platí 500 Kč a dorost a starší 1200 Kč.

•

Dary od PO a FO – příspěvky většinou směřují k oddílu tělesně postižených. 58

Finanční výnosy Jedná se o úroky z bankovního účtu. Náklady Pravidelně se nejvíce prostředků vynakládá na spotřebu materiálu a energie a služby Spotřeba materiálu Mezi tyto náklady patří sportovní materiál, oprava materiálu, kancelářské potřeby, úklid a drogerie atd. Spotřeba energií Sem je mimo elektrické energie započítán i nájem stadionu, ubytovny a nájmy na soustředěních. Služby Zde tvoří nejvyšší částku tělovýchovné služby a provozní služby, v kterých jsou zahrnuty odměny hospodářky, manažerek a trenéra, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými. Dále sem patří cestovné, náklady na reprezentaci, telefony a poštovné. Osobní náklady Ty tvoří mzdové náklady (HPP, DPČ, DPP) a zákonné zdravotní a sociální pojištění. Trenéři jsou ohodnoceni hodinovou sazbou a úvazkem dle vzdělání a počtu svěřenců. Trenéři zaměstnaní na DPP dostávají dle kvalifikační třídy mzdu ve výši: 3. třída - 90 Kč/hod, 2. třída – 110 Kč/hod, 1. třída 130 Kč/hod. Trenéři zaměstnaní na DPČ dostávají podle výše licence 5-8 tisíc za rok. Ostatní náklady Sem řadíme především bodné, které je podle prémiového řádu pro extraligové závodníky buď 300 Kč/1 bod (boduje-li se standardním způsobem 1. místo = 11b. a 10. místo = 1b.) nebo 2 Kč/1 bod (boduje-li se podle maďarských tabulek). Muži i ženy družstva B. – 2. liga dostávají 50 Kč za bod. Vedoucí družstva extraligy dostávají za kolo 600 Kč a jejich asistenti 400 Kč. Vedoucí družstva 2. ligy a družstva KP mužů dostávají 400 Kč za kolo a jejich asistenti 200 Kč. Vedoucí družstva mládeže a žactva dostávají 300 Kč za kolo a jejich

59

asistenti 200 Kč. Závodníci jsou také odměňováni podle prémiového řádu za významné závody, jako je třeba mistrovství České republiky. Odměňováni bývají podle významu závodu první tři až osm míst, a to od 10 000 Kč po 1 000 Kč. Dále je sem řazeno stravné, které dostávají závodníci družstev dospělých, a toto stravné činí 100 Kč na jedno kolo. Dále sem řadíme náklady na rozhodčí a reklamu. Mezi další náklady patří finanční náklady (poplatky za bankovní účet, smluvní pojištění, poplatky za přestupy a hostování), odpisy z dlouhodobého majetku, daně a ostatní poplatky. Tabulka 6: Rozpočty Hvězdy SKP Pardubice pro rok 2011, 2012, 2013 Rozpočet - Hvězda SKP Pardubice Rok 2011

Rok 2012

Rok 2013

Dotace ČSTV

95 700

21 500

0

Dotace UNITOP

91 000

55 000

94 000

1 543 500

2 511 200

2 391 900

715 475

834 353

609 993

Dotace Pard. kraj

80 000

70 000

55 000

Dotace MO

50 000

46 500

20 500

177 400

50 000

0

2 166 664

1 989 312

1 742 887

971

1 213

910

Členské příspěvky

407 350

552 650

523 850

Dary od PO a FO

144 000

203 171

251 100

10 000

63 000

112 840

Výnosy celkem

5 482 060

6 397 900

5 802 880

Spotřeba materiálu

1 091 573

1 307 890

1 074 207

Spotřeba energií

1 107 915

1 102 838

1 209 058

70 933

208 368

74 411

642 431

662 509

596 022

25 536

23 406

8 299

1 068 654

1 238 863

878 994

386 088

493 412

578 535

Pojištění

30 735

28 197

42 535

Daně a poplatky

47 775

44 567

53 420

Bodné

260 058

495 191

517 530

Stravné

51 790

78 510

64 320

127 480

157 400

145 230

Dot. Mag. města P Dotace ČAS

Dotace ostatní Tržby z prodeje Úroky

Ostatní provozní V

Opravy a udržování Cestovné N na reprezentaci Ostatní služby Mzdové N

Rozhodčí

60

Ost. osobní N

264 800

205 025

193 300

N na reklamu

302 814

245 037

277 591

Odpisy

32 700

32 698

0

Ost. finanční N

30 041

39 586

69 839

5 541 323

6 363 497

5 782 841

Náklady celkem

Zdroj: Interní informace Hvězdy SKP Pardubice, vlastní zpracování Analýza hospodaření Hlavními finančními zdroji klubu jsou dotace od města a tržby z prodeje, které tvoří především tržby z reklamy. Tyto zdroje měly v minulých třech letech rozdílný vývoj. Zatímco dotace od města se především v roce 2012 zvýšila, a to až o necelý milión korun, tržby z prodeje měly naopak klesající tendenci, a to hlavně kvůli poklesu tržeb z prodeje reklamy, které tvoří většinu z celkové sumy. Tyto tržby klesly během tří letech téměř o půl milionu korun, což zapříčinila především ekonomická krize v našem státu. Další nižší výnosy je možné vyčíst z tabulky č.5. Největší náklady putují na materiál a energie, ty se však v průběhu let příliš nemění a každým rokem činí celkem přibližně 2 300 000 Kč. Náklady na služby se vlivem poklesu tržeb z reklamy za poslední tři roky snížily přibližně o 200 000 Kč, jelikož právě z tržeb z reklamy jsou odvozeny mzdy manažerek, které mají z prodeje 15% provize. Náklady na bodné mají vzrůstající tendenci, která je zapříčiněna především zvyšující se výkonností družstev dospělých, která se v extralize každým rokem umisťují lépe. Navíc se výbor v roce 2013 rozhodl zvýšit bodné z 1,50 Kč/maďarský bod na 2 Kč/maďarský bod. Vzrůstající tendenci mají také náklady na mzdy. Ostatní náklady lze opět vyčíst z tabulky č.5. Analýza interního prostředí oddílu atletiky Hvězdy SKP Pardubice Tak jako u T. J. Sokol Kolín – atletika se budu v této kapitole zabývat hmotnými, lidskými a finančními zdroji, dále pak oddíly, cenovou politikou a marketingem klubu. Následně identifikuji silné a slabé stránky. Hmotné zdroje V Pardubicích v roce 2004 proběhla rekonstrukce atletické dráhy a jednotlivých sektorů. V následujících letech tak byl oddíl schopen organizovat finále extraligy, mistrovství ČR dorostu a juniorů, soutěže 2. i 1. ligy. Stadion

61

disponuje velikou vedlejší vrhačskou plochou, na které jsou dva další vrhačské sektory a která vedle vrhačských soutěží slouží také jako plocha rozcvičovací. Oddílu naopak chybí kvalitní posilovna a prostory pro regeneraci. Také tribuna je od počáteční výstavby stadionu nezměněná a již by potřebovala rekonstrukci. Oddíl by si také přál v budoucích letech vybudovat atletický tunel a tělocvičnu pro technické disciplíny. Tak jako v Kolíně ani zde není atletický stadion ve vlastnictví klubu. Rozhodnutí o výstavbách a rekonstrukcích tak leží v rukou města Pardubice, které je vlastníkem a klubu stadion pouze pronajímá. Lidské zdroje Vedení Výbor oddílu atletiky má 11 členů. Předseda oddílu je zastupitelem města, obvodu a komisí, a jedná tak s orgány samosprávy ve prospěch klubu. V této souvislosti připravuje podklady pro rozvoj areálu a klubu. Předseda oddílu a zároveň celého klubu je zaměstnán na HPP jako vedoucí trenér SCM (sportovní centrum mládeže). Za práci ve prospěch klubu a oddílu je odměňován na základě živnostenského listu v rozsahu 1-3 hodin denně, při sportovních akcích i ve větším rozsahu, měsíčně celkem od 60 do 80 hodin. Hospodářka oddílu a zároveň celého klubu je na základě živnostenského listu odměňována ve výši 80 Kč/h. Zbylí členové jsou zároveň trenéry. Trenéři Oddíl se mohl v roce 2013 pochlubit 21 trenéry a jako jeden z mála disponuje čtyřmi trenéry 1. třídy. Kvalifikaci 2. třídy má 6 trenérů a 3. třídu 11 trenérů. Trenéři jsou ohodnoceni hodinovou sazbou a úvazkem dle vzdělání a počtu svěřenců. Provozní personál Klub zaměstnává na základě živnostenského oprávnění dvě manažerky, které dostávají 100 Kč/h + 15% provizi ze získaných příspěvků od sponzorů. V rámci veřejně-prospěšných prací jsou z mediační služby každý měsíc přiřazeni na úklid atletického stadionu dvě osoby na 3-5 hodin denně. Za údržbu stadionu zodpovídá správce stadionu, který je zaměstnancem města.

62

Rozhodčí Dále má oddíl velký počet rozhodčích, který se v roce 2013 vyšplhal na 70. Jedná se o 7 rozhodčích 1. třídy, 18 rozhodčích 2. třídy a o 45 rozhodčích 3. třídy. Oddíl má tak nejen dostatek rozhodčích, ale především dostatek vysoce kvalifikovaných rozhodčích, a nemá tak problém s obsazením vrchníků k jednotlivým disciplínám. Členové Počet členů oddílu každým rokem stoupá, i zde se jedná převážně o vzrůstající počet členů v přípravkách. Dorostenecké a juniorské kategorie, které jsou z hlediska budoucnosti družstev dospělých rozhodující, tvořily v roce 2013 z celkového počtu členů 22 % (140 členů), což je více než u většiny atletických oddílů v ČR. Reprezentanti V roce 2013 reprezentovalo ČR na mezinárodních soutěžích 20 závodníků oddílu v Pardubicích. Antonín Žalský, vynikající koulař, vybojoval na mistrovství světa dospělých v Moskvě 11. příčku. V následující tabulce uvádím vývoj počtu členů, trenérů, rozhodčích, mistrů republiky a medailistů z mistrovství ČR za poslední 3 roky. Tabulka 7: Počty členů, trenérů, rozhodčích, mistrů a medailistů ČR 2011

2012

2013

Počet členů

535

605

632

Počet aktivních trenérů

25

22

21

Počet rozhodčích

71

70

70

Mistři ČR jednotlivci/družstva

7/-

8/-

13/-

Medailisté na M-ČR (2.-3.místo)/družstva

24/-

23/-

28/2

Zdroj: www.hvezda-pardubice.cz, vlastní zpracování

63

Finanční zdroje Finančními zdroji jsem se již zabývala v kapitole hospodaření, proto by následující odstavec měl být pouze shrnutím nejdůležitějších zdrojů. Nejvíce finančních prostředků získává klub od města a od sponzorů. Zatímco dříve byly tyto sumy v poměru 1:1 a představovaly dohromady téměř 60% zdrojů, v současnosti je poměr prostředků od města a prostředků od sponzorů 2:1, stále však vykazují 60% zdrojů. Dotace od města se tedy zvýšily a příspěvky od sponzorů naopak snížily. Dalšími nezanedbatelnými zdroji jsou dotace od ČAS a členské příspěvky, které se zásadním způsobem v průběhu let nemění. K dalším důležitým zdrojům řadíme dotace od Pardubického kraje a od městských obvodů. Podíl důležitých finančních zdrojů v rozpočtu klubu v roce 2013 můžete vidět na následujícím grafu:

Podíl finančních zdrojů v rozpočtu klubu

9% 9% 41% 11%

Dotace město Tržby z prodeje Dotace ČAS Členské příspěvky

30%

Ostatní zdroje

Graf 3: Podíl jednotlivých finančních zdrojů v rozpočtu klubu v roce 2013 zdroj: interní data klubu Hvězda SKP Pardubice, vlastní zpracování Oddíly Klub má dohromady 4 oddíly (oddíl atletiky, oddíl tělesně postižených sportovců, oddíl Policie ČR a oddíl ženského volejbalu). Oddíl atletiky je nejpočetnější, nejúspěšnější a zároveň také nejvýznamnější. Měl v roce 2013 přihlášeno do soutěží 19 družstev. Družstvo mužů „A“ získalo v extralize bronzovou medaili. Ženy „A“ ve stejné soutěži skončily na 4. místě. Obě družstva 64

„B“ zvítězila v soutěžích II. ligy a bronzem se pyšnili muži „C“ v krajském přeboru. Dorostenky získaly na mistrovství ČR družstev bronzovou medaili a i ostatní mládežnická družstva byla v popředí svých soutěží (Studnička, 2014). Cenová politika Členské příspěvky u mládeže a dospělých činí 1200 Kč na rok. Přípravky platí příspěvky nižší, které činí pouze 500 Kč na rok. Klub se tak snaží o získání vyššího počtu členů a zároveň poukazuje na to, že si děti nižší členské příspěvky zaslouží proto, že na atletickém stadionu netráví tolik času. Většinou dochází na jednu nebo dvě hodiny týdně, na rozdíl od starších členů, kteří na atletickém stadionu tráví týdně např. hodin osm a trenéři na ně tak vynaloží více svého času. Marketing Klub má troje webové stránky věnované atletice. Prvními z nich jsou stránky celého oddílu atletiky, které jsou opravdu kvalitně zpracovány a pravidelně aktualizovány. Jedná se o stránky www.hvezda-pardubice.cz. Druhé stránky

jsou

určené

pouze

pro

přípravky,

těmi

jsou

www.mali-

atleti.webgarden.cz. A třetími z nich jsou stránky tréninkové skupiny úspěšného trenéra Miroslava Wastla. Existují také stránky pardubického žactva, ty ovšem již od roku 2009 nejsou aktualizovány. Z ostatních oddílů má webové stránky ještě oddíl tělesně postižených sportovců, těmi jsou www.hvezdatps.cz. Atletika v Pardubicích je dále propagována v celorepublikovém i regionálním tisku. Psaní článků do místního tisku mají na starosti manažerky klubu. Ty také komunikují se zástupci médií (tisk, rozhlas, televize) a dle potřeby a pokynů vytvářejí materiály k akcím i mimo ně – plakáty, letáky, propozice. Manažerky také obesílají a kontaktují partnery, kterých má oddíl v současné době 109. Hlavním partnerem je město Pardubice. Generálním partnerem je již po 10 let Chládek a Tintěra Pardubice. Mediálním partnerem je rádio Pohoda. Seznam partnerů je uveden v příloze č. 5. Manažerky spolu s předsedou a hospodářkou klubu vyplňují a posílají žádosti o dotace – kraj, město, městské obvody, ČAS, UNITOP ČR.

65

Silné stránky Stabilní finanční zázemí Hvězda SKP Pardubice je velice dobře finančně zajištěna. Vedle vysoké dotace od města dokáže získat i vysoké finanční prostředky od sponzorů, které tvořily v roce 2013 pětinu rozpočtu a léta minulá ještě více. Zaměstnanci, pro které je práce v klubu jejich živobytím Ve vedení klubu stojí člověk, který je klubem zaměstnaný na hlavní pracovní poměr a má vystudovanou trenérskou školu na FTVS na Karlově univerzitě v Praze. Manažerky klubu a hospodář jsou osobami samostatně výdělečně činnými a práce v klubu je jejich hlavní činností. Kvalitní trenéři Oddíl má čtyři trenéry 1. třídy, z nichž dva jsou trenéry běhů, jeden vrhů a jeden skoků. Oddíl tak disponuje trenérem 1. třídy ve všech disciplínách. Dále v oddíle působí šest trenérů 2. třídy a jedenáct trenérů 3. třídy. Kvalitní rozhodčí Oddíl má 70 rozhodčích, z nichž hned sedm má 1. kvalifikační třídu a dalších osmnáct 2. třídu. Oddíl tak má dostatek rozhodčích, kteří mohou dělat na závodech i vrchníky disciplín. Slabé stránky Absence lékařského úseku Ve struktuře klubu se neobjevuje lékařský úsek a ani ve výboru tedy nefiguruje vedoucí tohoto úseku, ačkoli prevence zranění a zdraví sportovců by měla mít v činnosti klubu podstatné místo. Nekvalitní posilovna a chybějící prostory pro regeneraci Ačkoli se vedení již několik let snaží o vystavění prostor pro kvalitní posilovnu a regeneraci, na atletickém stadionu se stále nic neděje. Sportovci se tak nemohou připravovat tak kvalitně, jak by chtěli a potřebovali.

66

2.4 AC Čáslav AC Čáslav je neziskovou organizací s dlouholetou tradicí a bohatou historií. První pokusy o organizovanou atletiku v Čáslavi se datují již za první republiky. V roce 1957 byl oddíl začleněn do TJ Slavoj Čáslav. V roce 1995 založil vlastní občanské sdružení AC Čáslav, jež sdružuje oddíly atletiky a silového trojboje. Oddíl atletiky se může pochlubit vynikajícími závodníky, především Jarmilou Kratochvílovou, mistryní světa a světovou rekordmankou, Ludmilou Formanovou, mistryní světa, a Hanou Benešovou, mistryní Evropy do 22 let, a také Miroslavem Kváčem, významným trenérem čáslavských atletů, především Jarmily Kratochvílové. V tuto chvíli má oddíl atletiky družstvo mužů a žen v 2. lize a družstva mladších žáků a žákyň. Orgány a členství v AC Čáslav Oddíl silového trojboje má svůj vlastní styl řízení, ve výboru klubu nemá žádného zástupce a jeho členové pouze platí členské příspěvky výměnou za možnost využití posilovny klubu. Jelikož je má práce zaměřena na atletiku, budu se nadále věnovat pouze oddílu atletiky. Na základě stanov AC Čáslav (viz příloha č. 6) se členem klubu může stát každá fyzická osoba, která souhlasí s jeho posláním. Členství klubu vzniká zaplacením členského příspěvku a vyplněním přihlášky. Pokud se člen stane registrovaným závodníkem oddílu atletiky, stává se tak zároveň členem ČAS a ČUS. Členství zaniká nezaplacením členských příspěvků. Registraci u ČAS vyprší platnost po 5 letech. V roce 2013 měl klub 245 členů. Orgány klubu jsou dány stanovami AC Čáslav (příloha č. 6), které vymezují jejich činnosti a funkce. Valná hromada Je nejvyšším orgánem klubu a koná se jednou do roka. Na jednání jsou pozváni všichni členové klubu nad 15 let a zástupci mladších závodníků. Zápisy z valné hromady nejsou zveřejňovány, ale je možné je získat na požádání od některého ze členů výkonného výboru.

67

Výkonný výbor Výkonný výbor klubu řídí činnost klubu mezi dvěma valnými hromadami. Podle stanov by se měl scházet jednou měsíčně, schází se však nepravidelně, a to pouze v případě nutnosti důležitého rozhodnutí. Má 7 členů. Počet členů stanovuje valná hromada a vždy musí být lichý. Jeho složení je následující: •

Předsedkyně – jedná jménem klubu a podepisuje právní úkony.

•

Jednatelka – jedná jménem klubu a podepisuje právní úkony v nepřítomnosti předsedkyně klubu. Zároveň vykonává funkci vedoucí družstev a vedoucí rozhodčích.

•

Hospodářka – zodpovídá za hospodaření a účetnictví klubu.

•

4 členové výboru – lékař, vedoucí technického servisu a členové výboru. Zápisy ze schůzí výkonného výboru nejsou zveřejňovány, ale je možné je

získat na požádání od některého ze členů výkonného výboru klubu. Dozorčí rada Podle stanov AC Čáslav (příloha č. 6) dohlíží na účelné a správné využití finančních prostředků na příslušný rok. Pro valnou hromadu zpracovává své stanovisko k hospodaření a sleduje, jak výkonný výbor plní své poslání. Je nejméně tříčlenná a členem může být každý člen klubu kromě členů výkonného výboru. Dozorčí rada je ustanovena, ale neexistují záznamy o její činnosti.

68

Organizační struktura AC Čáslav

Obr. 9: Organizační struktura AC Čáslav Zdroj: interní informace AC Čáslav, zpracování vlastní Hospodaření AC Čáslav Rozpočet AC Čáslav je oproti předešlým dvěma klubům o hodně nižší. Obrat se každoročně pohybuje od 200 do 300 tisíc Kč. Finanční zdroje Dotace •

Dotace od města Čáslav – jedná se o dotaci na činnost, která slouží především na pokrytí dopravy a cestovného, a o dotace na tradiční závody (Štěpánský běh a Běh sady Vodranty), která se pohybuje v rozmezí 10 – 15 tisíc Kč na jeden závod. Město na tyto závody poskytuje i věcné dary.

•

Dotace od ČAS – jedná se o dotaci na běžnou činnost, která je odvozena od počtu evidovaných členů a od počtu a zařazení družstev v soutěžích, a o dotaci na talentovanou mládež, která je odvozena od výsledků jednotlivců.

69

•

Dotace MŠMT - jedná se o jednorázovou dotaci na renovaci atletické dráhy a sektorů. Podmínkou pro získání dotace je prodloužení nájemní smlouvy stadionu na 10 let.

Členské příspěvky Členské příspěvky se v oddílu atletiky dělí na 3 kategorie. Aktivní členové (závodníci) platí 1500 Kč na rok, neaktivní členové platí 300 Kč a přípravka pouze 100 Kč na rok. Oddíl silového trojboje má členské příspěvky ve výši 2500 Kč, které jsou v podstatě poplatkem za využití posilovacích strojů klubu. Dary Klub nemá žádné sponzory, ovšem někteří rodiče přispívají klubu alespoň věcnými dary. Výdaje Doprava a stravné Jedná se o dopravu na soutěže družstev mladších žáků a žákyň a na soutěže družstev mužů a žen. Závodník družstva mužů nebo žen dostává také stravné ve výši 100 Kč na jedno soutěžní kolo. Cestovné Jedná se o proplácení cestovného na soutěže jednotlivců. Pokud se jede na závody autem, má klub stanovenou taxu 2,50 Kč/km. Nájem Majitelem atletického stadionu v Čáslavi je městský úřad, bytové družstvo, a klub tak musí platit městu nájem ve výši 11 000 Kč na rok. Město však platí provoz, spotřebu energií a stará se také o správu stadionu. Náklady na reprezentaci Do nákladů na reprezentaci se řadí náklady na mistrovství ČR, soustředění a náklady na sportovní výživu a oblečení závodníků.

70

Náklady na rozhodčí Hlavní rozhodčí je vyplácen za závod ve výši 500 Kč. Ostatní rozhodčí dostávají 100 Kč za závod. V klubu pracuje pět trenérů. Žádný z nich nepobírá za svou práci odměnu a nemá tedy s klubem uzavřenou pracovní smlouvu ani dohodu. Jedná se tedy o „čisté“ dobrovolnictví, a klub tedy nemá žádné výdaje na mzdy trenérům. Vývoj rozpočtu za poslední 3 roky můžete vidět v následující tabulce: Tabulka 8: Rozpočet AC Čáslav pro rok 2011, 2012 a 2013 Rozpočet – AC Čáslav Rok 2011

Rok 2012

Rok 2013

Dotace od města

70 000

80 000

85 600

Dotace ČAS

50 600

52 900

62 600

Dotace MŠMT

10 000

Členské příspěvky

103 500

Dotace R. Šebrleho

10 000

123 500

146 500

234 100

256 400

294 700

Spotřeba materiálu

10 000

10 000

10 000

Cestovné

70 000

72 500

75 000

N na reprezentaci

30 000

33 500

39 500

Ostatní služby

15 000

15 000

30 600

Stravné

12 000

12 000

12 000

Rozhodčí

12 000

12 000

12 000

Pronájem

10 500

11 000

11 200

Výchovné a přestupné

11 000 166 000

200 100

Výnosy celkem

Náklady celkem

170 500

Zdroj: interní data AC Čáslav, vlastní zpracování Analýza hospodaření V této kapitole se budu zabývat těmi položkami hospodaření AC Čáslav, které vykazují v jednotlivých letech výkyvy nebo naopak pravidelný trend. Výnosy Členské příspěvky každým rokem vzrůstají kvůli narůstající členské základně, a to především v kategorii přípravek.

71

Dotace od města se zvyšuje, ačkoli dotace na činnost klubu zůstává již několikátým rokem neměnná a činí 50 000 Kč. Nárůst je způsoben navýšením dotace na tradiční závody od v roku 2012. V roce 2013 ke zvýšení přispěl dále příspěvek od města na renovaci atletické dráhy a sektorů ve výši 5 600 Kč, což bylo podmínkou MŠMT pro udělení dotace na renovaci atletické dráhy a sektorů ve výši 10 000 Kč. Podmínkou přidělení dotace bylo i prodloužení nájemní smlouvy na 10 let a vytvoření položkového rozpočtu. Dotace od ČAS se v roce 2012 zvýšila díky udělené dotaci na talentovanou mládež, která je však určena přímo závodníkům, kteří ji dostávají oproti účtenkám k nakoupenému sportovnímu vybavení. V roce 2013 navíc klub získal další dotaci za výkonnost v soutěži družstev ve výši 9 700 Kč. Náklady Náklady na služby se výrazně zvýšily v roce 2013, kdy klub objednal dodavatelskou službu v rámci renovace dráhy a sektorů. Tyto náklady byly pokryty získanou dotací od MŠMT a města. Ojedinělým nákladem bylo v roce 2011 přestupné a výchovné, které v roce 2012 a 2013 nevznikalo, jelikož žádní závodníci za klub nehostovali. Klub do roku 2014 musí počítat s novými výdaji, a to výdaji na účetního, který povede podvojné účetnictví, které nynější hospodářka klubu neovládá a které je od roku 2014 v atletických klubech povinné. Analýza interního prostředí oddílu atletiky AC Čáslav Tak jako u předešlých oddílů se v této kapitole budu věnovat hmotným, lidským, finančním a nehmotným zdrojům. Hmotné zdroje AC Čáslav využívá atletický stadion, který je ve vlastnictví města. Stadion a jeho okolí jsou ideální pro přípravu běžců, kteří mohou využívat běžecké tratě v přilehlém lese, který je též vhodný pro přespolní běhy. Naopak pro technické disciplíny, především vrhačské, zde nejsou optimální podmínky. Vrhačská plocha je vzdálena od stadionu 500m, není dostatečně dlouhá pro špičkové závodníky a klec je ve stavu, který neodpovídá parametrům, které jsou dány hlavně důvody bezpečnostními. Na druhou stranu má klub velmi dobře vybavenou a prostornou 72

posilovnu. Prostor posilovny sice vlastní město, posilovací stroje však patří klubu a za jejich využívání vybírá příspěvky od oddílu silového trojboje. Lidské zdroje Vedení Výbor klubu a výbor oddílu atletiky je totožný a má 7 členů. Předsedkyně výboru a jednatelka jsou zároveň i vedoucími družstev, jednatelka je také vedoucí rozhodčích. Řízení klubu tak stojí především na těchto dvou funkcionářkách, které jsou dobrovolnicemi, nemají podepsanou žádnou smlouvu ani dohodu a za svou práci nepobírají žádný plat. Trenéři Předsedkyně i jednatelka jsou také trenérkami a to jedinými, které klub má. Jsou to trenérky 1. a 2. kvalifikační třídy a obě trénují běhy. Klubu tak naprosto schází trenéři technických disciplín. Ostatní pracovníci AC Ekonomka klubu, která má na starosti účetnictví, je známá vedení klubu a svou práci vykonává také pouze jako dobrovolník. Klub nemá správce stadionu. O správu stadionu se stará město a vedení klubu. Rozhodčí Oddíl má 32 rozhodčích, z toho 10 z nich má 2. třídu a 22 má 3. třídu. Rozhodčí jsou placeni v rozmezí 100 – 500 Kč za závod. Členové Počet členů se v roce 2013 vyšplhal na 245. I v tomto klubu však stoupá především počet členů v kategorii přípravek, které se klubu nedaří do budoucnosti udržet. Mnozí z nich přechází na fotbal nebo judo. Tyto sporty jsou v současnosti v Čáslavi preferované. Počet členů v kategoriích dorostu a juniorů není příznivý. V roce 2013 tvořil pouze 11% (27 členů) z celkové členské základny. Reprezentanti Jedinou reprezentantkou ČR v klubu je dorostenka Jana Slavíková.

73

V následující tabulce uvádím přehled počtu členů, trenérů, rozhodčích, mistrů ČR a medailistů z mistrovství ČR. Tabulka 9: Počty členů, trenérů, rozhodčích, mistrů a medailistů ČR 2011

2012

2013

187

202

245

Počet aktivních trenérů

2

2

2

Počet rozhodčích

31

30

32

Mistři ČR jednotlivci/družstva

-/-

-/-

-/-

Medailisté na M-ČR (2.-3.místo)/družstva

1/-

-/-

-/-

Počet členů

Zdroj: Interní data AC Čáslav, vlastní zpracování Finanční zdroje Jak jsem uvedla již v analýze hospodaření, hlavním finančním zdrojem jsou členské příspěvky. Zbytek zdrojů tvoří dotace od města a dotace od ČAS. V roce 2013 měl klub možnost zažádat o dotaci MŠTM, a získal tak jednorázovou dotaci na renovaci dráhy a sektorů. Výše těchto zdrojů je v průběhu posledních let stabilní a slouží především na pokrytí dopravy a cestovného. Velký nedostatek vidím v možnosti získávání finančních prostředků od sponzorů. Klub není schopen zajistit téměř žádné prostředky touto cestou, což je zapříčiněno velkou vytížeností výboru a malou motivací v důsledku neodměňování pracovníků.

74

Následující zobrazuje podíl finančních zdrojů v rozpočtu klubu. Podíl finančních zdrojů v rozpočtu klubu 2% 15% Členské příspěvky 21% 62%

Dotace město Dotace ČAS Dotace MŠMT

Graf 4: Podíl finančních zdrojů v rozpočtu klubu AC Čáslav Zdroj: interní informace AC Čáslav, vlastní zpracování Oddíly AC Čáslav má 2 oddíly. Oddíl atletiky má 6 družstev. Oddílu chybí družstva v dorosteneckých a juniorských kategoriích. Družstvo mužů a žen závodí v soutěži II. ligy, ve které obsazuje každým rokem přední příčky. Cenová politika Jak již bylo zmíněno, aktivní členové platí příspěvky ve výši 1 500 Kč na rok, neaktivní členové 300 Kč na rok a přípravky pouhých 100 Kč na rok. Klub odůvodňuje takto nízké příspěvky přípravek tvrzením, že tyto děti stráví na atletickém stadionu opravdu málo času. Marketing Klub má dvoje webové stránky, www.accaslav.estranky.cz a www.accaslav.wz.cz. Ani jedny z těchto stránek ovšem nejsou dostatečně aktualizovány. Klub je dále prezentován v čáslavských novinách, do kterých píše jednatelka klubu články s výsledky ze závodů. Klub nemá žádné partnery. O dotace města a ČAS žádá na předem připravených formulářích.

75

Silné stránky AC Čáslav Jarmila Kratochvílová Za velmi silnou stránku považuji jméno Jarmily Kratochvílové, které táhne běžce z celé ČR, pro něž je čest trénovat pod tak kvalitní běžkyní a trenérkou. Dobrovolnictví V oddílu pracují všichni jako dobrovolníci. Nepobírají za svou práci žádnou odměnu. Výdaje za mzdy jsou tedy nulové a práci zde vykonávají pouze ti, kteří jsou opravdovými nadšenci atletiky. Okolí stadionu Stadion se nachází nedaleko rybníka a lesa, který je hodně členitý, a pro přípravu běžců tu jsou tak ideální podmínky. Posilovna Klub disponuje velmi dobře vybavenou a prostornou posilovnou, která je ideální pro silové tréninky. Oddíl atletiky jako vlastník vybavení tak získává nemalé finanční prostředky díky oddílu silového trojboje, který za možnost využití posilovny platí členské příspěvky ve výši 2500 Kč. Slabé stránky AC Čáslav Žádní sponzoři Za hlavní slabou stránku považuji nevyužití možnosti financovat klub z příspěvků sponzorů. Žádná osoba v klubu se nezabývá marketingem, který by mohl klubu velmi finančně pomoci. Málo družstev v soutěži Oddíl má družstva v soutěži pouze v kategorii mladších žáků a žákyň a mužů a žen. Ačkoli oddíl má několik členů evidovaných ve starších žácích, dorostu a juniorech, není jich dostatečný počet na utvoření družstva, proto tito závodníci hostují za jiné oddíly. Partnerskými oddíly pro tyto závodníky jsou právě oddíly T. J. Sokol Kolín – atletika a Hvězda SKP Pardubic.

76

Špatné zázemí pro technické disciplíny Nejen že AC Čáslav nemá vrhačský sektor v dobrém stavu, ale zastaralá jsou také doskočiště. V oddíle ani nepůsobí trenér vrhů či skoků. Tyto disciplíny tak v ojedinělých případech trénují trenérky běhů, které nejsou specialistkami. Špatně rozdělené činnosti ve výboru Ačkoli je výbor sedmičlenný, většina práce leží na předsedkyni a jednatelce klubu. Jeden člen ve výboru nevykonává žádnou vlastní činnost a je jeho členem jenom z důvodu nutnosti lichého počtu členů.

77

3 Komparace a diskuze zjištění 3.1 Srovnání klubů T.J. Sokol Kolín – atletika, Hvězda SKP Pardubice a AC Čáslav V této kapitole budu porovnávat tři analyzované kluby, a to z hlediska oblastí, ve kterých vidím u T.J. Sokol Kolín – atletika určité nedostatky. Jedná se o profesionalitu a složení vedení, finanční zdroje, kvalitu rozhodčích a počet členů v dorostenecké a juniorské kategorii. Vedení klubu, jeho složení a profesionalita T.J. Sokol Kolín – atletika má ve výboru oddílu 13 členů, z nichž je jeden zaměstnaný na hlavní pracovní poměr. Jeho plat je vždy vyúčtován proti dotaci od ČOS na SZM (sportovní základna mládeže). Vedoucí trenérka SpS je OSČV, s T.J. má uzavřenou pracovní smlouvu. Práce v oddílu je však pouze její vedlejší činností. Šest členů výboru, kteří jsou zároveň trenéry, mají stejně jako účetní klubu uzavřenou s T.J. dohodu o provedení práce. Zbylých 18 trenérů má podepsanou s T.J. dohodu o pracovní činnosti. Dohromady tak T.J. zaměstnává 27 osob. Ačkoli Hvězda SKP Pardubice zaměstnává méně osob (24), hned 4 osoby vykonávají práci v klubu jako své hlavní zaměstnání. Manažerky a hospodář klubu jsou OSČV a práci v klubu vykonávají jako svou hlavní činnost. S klubem mají uzavřenou pracovní smlouvu. Předseda klubu je zaměstnán na HPP, jeho plat je vyúčtováván proti dotaci od ČAS na SCM (sportovní centrum mládeže). Další 4 trenéři mají uzavřenou dohodu o provedení práce a 16 trenérů má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti. V AC Čáslav pracují všichni funkcionáři a trenéři jako dobrovolníci. Nejsou tedy nijak odměňováni a nemají uzavřené žádné smlouvy ani dohody. Nutné je také podotknout, že hospodářem T.J. Sokol Kolín – atletika je podnikatel, není tedy zaměstnán na HPP, o účetnictví jednoty se stará externí účetní, která na rozdíl od účetních v Pardubicích a v Čáslavi není členkou výboru, což s sebou přináší jisté nevýhody. Externí účetní nerozumí problematice atletiky, a jelikož nepracuje na atletickém stadionu ani není členkou výboru, nastávají komunikační problémy v důsledku nízkého osobního kontaktu. Na rozdíl od toho v Pardubicích účetnictví vede hospodář klubu, a má tak dokonalý přehled o hospodaření klubu. Profesionalita vedení klubu přináší větší možnosti na straně 78

příjmů a větší efektivitu práce, neprofesionální vedení a práce dobrovolníků má ovšem za následek menší mzdové výdaje. V následujícím grafu můžeme vidět podíl výdajů na mzdy jednotlivých klubů v jejich rozpočtech. Podíl výdajů na mzdy v rozpočtech klubů 25% 25%

22%

20% 15% 10% 5%

0%

0%

T.J. Sokol Kolín atletika

Hvězda SKP Pardubice

Čáslav

Graf 5: Podíl výdajů na mzdy v rozpočtech klubů Zdroj: interní zdroje klubů, zpracování vlastní Z grafu je zřejmé, že kluby v Kolíně a v Pardubicích investují do mezd zaměstnanců téměř stejný podíl svých prostředků. Jelikož má klub v Pardubicích vyšší roční obrat, může si dovolit do svých zaměstnanců investovat více peněz, a to oproti Kolínu více jak dvojnásobek. Peníze získané od sponzorů zde mají přímý vliv na mzdy. Pokud manažerky nedokážou sehnat potřebný obnos peněz, odrazí se to právě v jejich platech. V Kolíně jsou mzdy stabilní. Nutno také říci, že Kolín investuje více peněz do trenérské práce než do platu členů výboru. Podíl výdajů na mzdy je tak téměř stejný s podílem v Pardubicích, jelikož má Kolín více aktivních trenérů. Výše výdajů se tak zvyšuje pouze s rostoucím počtem trenérů, zaměstnaných kvůli rostoucímu počtu členů v přípravkách, které na druhé straně přinášejí vyšší příjem výběrem členských příspěvků. V Čáslavi jsou tyto mzdy nulové, to se ovšem podepisuje na nízkém počtu trenérů a funkcionářů v klubu. Z výše uvedeného dále vyplývá, že má Čáslav nejméně početný výbor a zároveň také nejhůře rozdělenou práci. Veškerá činnost v podstatě leží na

79

předsedkyni a jednatelce, které jsou zároveň trenérkami. V Kolíně i v Pardubicích mají již početnější výbor a práce mezi jeho členy je rovnoměrněji rozdělena. V Pardubicích na rozdíl od Kolína a Čáslavi chybí ve výboru lékař nebo vedoucí lékařského úseku, který by měl neustále dohlížet na prevenci, stav lékárničky a zajištění zdravotnického dohledu nad závody. Tyto činnosti nejsou vůbec bezvýznamné, ba naopak by zdraví závodníků mělo být na prvním místě a ve výboru se hodí člověk, který myslí právě na toto. Finanční zdroje V této kapitole srovnávám nejdůležitější finanční zdroje klubů. Všechny tři kluby jsou z velké části financovány městem. U T. J. Sokol Kolín – atletika i u Hvězdy SKP Pardubice tvoří dotace z města největší podíl v rozpočtu. U Čáslavi je to po členských příspěvcích druhý největší zdroj. Následující znázorňuje výši dotace od města v přepočtu na jednoho člena klubu. Dotace města v přepočtu na jednoho člena klubu v Kč 3 784 4 000 3 500

2 815

3 000 2 500 2 000 1 500

349

1 000 500 0

T.J. Sokol Kolín atletika

Hvězda SKP Pardubice

AC Čáslav

Graf 6: Dotace od města v přepočtu na jednoho člena klubu v Kč Zdroj: interní informace klubů, vlastní zpracování Z grafu je zřejmé, že klub v Kolíně i v Pardubicích je schopen zajistit velkou částku z rozpočtu města. U Kolína se jedná o částku téměř 1,5 miliónu

80

korun a u Pardubic o částku přes 2 milióny. Ačkoli ani u Čáslavi se nejedná o malý podíl v rozpočtu, musíme uvažovat, že právě její rozpočet je několikrát nižší a příspěvek od města tak činí pouze 50 000 Kč. V klubu v Čáslavi se také nikdo neangažuje do místní politiky. To se naopak vyplácí v Kolíně a v Pardubicích. V Kolíně je předseda oddílu atletiky zároveň předsedou komise pro sport a tělovýchovu rady města a v Pardubicích je předseda zároveň zastupitelem města. Předsedové tak mají jistý vliv na rozdělování dotací sportovním klubům ve městě. Naopak velký rozdíl je mezi kluby v částce přispívané sponzory. Následující graf znázorňuje příspěvky od sponzorů v přepočtu na 1 člena klubu. Příspěvky od sponzorů v přepočtu na 1 člena klubu v Kč 1 736 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

137

T.J. Sokol Kolín atletika

0

Hvězda SKP Pardubice

AC Čáslav

Graf 7: Příspěvky od sponzorů v přepočtu na 1 člena klubu v Kč Zdroj: interní data klubů, zpracování vlastní Z grafu vyplývá, že nejvíce prostředků získá od sponzorů pardubický klub, což je dáno dobře odvedenou prací dvou manažerek klubu, které vykonávají práci v klubu jako své hlavní zaměstnání. Pardubice mají v současné době 109 partnerů podporující klub. V Kolíně se marketingu věnuje pouze jedna dobrovolnice, která je zároveň zaměstnaná na hlavní pracovní poměr jinde. Nejhůře je na tom klub v Čáslavi, který nemá marketingový úsek a nikdo zde nemá iniciativu shánět sponzory. V položkách v rozpočtu se tak neobjevuje žádná částka od sponzorů.

81

Další nezanedbatelnou položkou v rozpočtech tvoří dotace od ČAS. Je jasné, že největší částku získává Hvězda SKP Pardubice, neboť tato částka závisí na počtu členů a počtu družstev v soutěžích, kterých měl pardubický klub loni 19. Částku nižší téměř o dvě třetiny dostává T.J. Sokol Kolín – atletika, což je zapříčiněno především tím, že spadá zároveň pod ČOS, od které dostává vysokou dotaci na činnost, a tudíž u ČAS nemá nárok na další dotaci tohoto typu. Jednota dostává pouze příspěvek na sportovní středisko. Nejnižší příspěvek dostává AC Čáslav, který má výrazně nižší členskou základnu a v soutěži pouze 6 družstev. Dalším významným příjmem jsou pro všechny kluby členské příspěvky. Jejich podíl v rozpočtu má nejvyšší AC Čáslav, což je dáno malou schopností zisku vnějších zdrojů. Členské příspěvky tak v Čáslavi tvoří největší zdroj. Následující tabulka znázorňuje výši příspěvků na rok v různých kategoriích klubů. Tabulka 10: Členské příspěvky vybraných klubů Kolín

Pardubice

Čáslav

Aktivní členové

1200 Kč

1200 Kč

1500 Kč

Neaktivní členové

100 – 800 Kč

500 Kč

300 Kč

Přípravky

1500 Kč

500 Kč

100 Kč

Zdroj: interní informace vybraných klubů, vlastní zpracování Jak je zřejmé z tabulky, v Kolíně mají přípravky vyšší členské příspěvky, a to 1500 Kč, v Pardubicích jsou naopak nižší, a to 500 Kč. V Čáslavi dokonce pouze 100 Kč. To je dáno rozdílnou strategií klubů, kterou jsem již rozebírala v cenové politice každého z nich. Zatímco klub v Kolíně se drží obecné filosofie ČAS a má příspěvky vyšší, jelikož zastává názor, že by přípravky měly financovat starší kvalitní závodníky klubu, kluby v Pardubicích a v Čáslavi naopak preferují strategii snížení příspěvků, jelikož náklady klubu na přípravky nejsou tak veliké. Možnost zvýšení příspěvků závisí na sociálním prostředí v daném městě. Má na ni vliv například míra nezaměstnanosti, výše průměrného výdělku či výše členských příspěvků v konkurenčních sportovních klubech. Proto je nutné, aby při stanovení výše příspěvků vedení jednotlivých oddílů všechny tyto faktory zvážilo.

82

Rozhodčí a jejich kvalifikační třídy Všechny kluby mají na své poměry dostatečný počet rozhodčích. Vedle počtu je ale k pořádání závodů důležitá také jejich kvalifikační třída. O rozhodčí 3. třídy obvykle není nouze, protože takové školení je často klub schopný uspořádat sám a rozhodčí si vyškolit. S kvalifikací 1. a 2. třídy je to již složitější, jelikož školení trvá i několik dní a rozhodčí často musí vycestovat do jiných měst. Na

následujícím

grafu

můžete

vidět

počet

rozhodčích

vyšších

kvalifikačních tříd (1. a 2. třída) v jednotlivých klubech. Počet rozhodčích 1. a 2. třídy 25 25 20 15 10

10 6

5 0

T.J. Sokol Kolín atletika

Hvězda SKP Pardubice

AC Čáslav

Graf 8: Počet rozhodčích 1. a 2. třídy Zdroj: interní data klubů, zpracování vlastní Z grafu je zřejmé, že nejhůře s rozhodčími vyšších kvalifikačních tříd je na tom T.J. Sokol Kolín – atletika. Více těchto rozhodčích má jak Hvězda SKP Pardubice, tak i AC Čáslav, přestože má celkový počet rozhodčích o polovinu nižší. Rozhodčí vyšších tříd tak u Čáslavi představují 31% všech rozhodčích, kdežto u Kolína je to pouze 9%. Nejlépe jsou na tom Pardubice, kde počet těchto rozhodčích představuje 36% z celkového počtu. Jejich výhodou jako krajského města je, že se školení rozhodčích 2. třídy konají často právě v Pardubicích, a tak rozhodčí, chtějící si zvýšit svou kvalifikaci, nemusí nikam cestovat.

83

Náklady na vyškolení jednoho rozhodčího se liší podle kvalifikační třídy a pohybují se od 300 – 5 000 Kč. Výše nákladů u 3. kvalifikační třídy jsou závislé na tom, zda je oddíl schopný uspořádat školení sám svými vlastními silami. Školení 1. a 2. třídy již oddíly samy uspořádat nemohou. Počty členů v kategoriích mládeže Zkušenosti ze všech tří klubů ukazují na to, že úmrtnost při přechodu z přípravek do vyšších kategorií je obrovská a pohybuje se kolem 90%. Vedení přípravek kluby je v podstatě službou pro veřejnost, která má pomoci ve financování klubu. Téměř žádní špičkoví závodníci klubů neprošli atletickou přípravkou. Atleti se na rozdíl od mnoha jiných sportů mohou dostat na vrcholovou úroveň, i když se tomuto sportu začnou věnovat např. až ve 14 letech. Větším problémem týkajícím se budoucnosti klubu je úmrtnost členů při přechodu do dorosteneckých a juniorských kategorií. Pokud budou nadále tito závodníci ubývat, nebudou v budoucnu kluby schopny sestavit družstva dospělých. Problém udržet si závodníky během jejich puberty asi pociťuje každý atletický klub. Některým se to daří více, jiným méně. V grafu můžete vidět počet členů v kategoriích dorostu a juniorů (16-19 let) ve vybraných klubech. Počet členů v dorosteneckých a juniorských kategoriích 140 140 120 100 80

51

60

27

40 20 0

T.J. Sokol Kolín atletika

Hvězda SKP Pardubice

AC Čáslav

Graf 9: Počet členů v dorosteneckých a juniorských kategoriích Zdroj: interní data klubů, zpracování vlastní

84

Nejlépe si v udržení svých členů v dospívajícím věku vede klub v Pardubicích, což může být zapříčiněno tím, že členové jsou rozděleni do tréninkových skupin podle věku a ne podle disciplín. Jejich vysoký počet je však také určitě dán i tím, že Pardubice mají přibližně třikrát více obyvatel než Kolín. Nejhorší pozici z tohoto hlediska má Čáslav, která je z těchto tří měst nejmenší.

85

3.2 Diskuze Slabými stránkami T.J. Sokol Kolín – atletika je méně profesionální vedení klubu, málo sponzorů, málo rozhodčích 2. kvalifikační třídy, nerovnoměrné rozdělení finančních prostředků směřujících na mzdy trenérů a málo členů v dorosteneckých a juniorských kategoriích. Je třeba se na tyto stránky zaměřit a pokusit se o jejich odstranění, zároveň však nesmí být silné stránky brány za samozřejmost a musí být i nadále posilovány a stabilizovány. V následujících 5 problematických oblastech proto navrhuji tato doporučení. Vedení klubu Jak jsem již zmiňovala, problémem v této oblasti je malá profesionalita ve vedení klubu a především vysoké časové vytížení vedení, jelikož kromě jednatele T.J. všichni funkcionáři vedle práce v T.J. vykonávají své hlavní zaměstnání. To se odráží především v neschopnosti získání vyššího počtu sponzorů a v problematickém vedení účetnictví T.J. Konkurenční klub v Pardubicích má z těchto důvodů zavedeny dvě pozice manažera klubu, které jsou obsazeny osobami samostatně výdělečně činnými, které vykonávají práci v klubu jako svoji hlavní činnost. Manažerům je k měsíčnímu platu přičtena 15% provize ze získaných finančních prostředků. Klub na oba manažery vynaloží ročně přibližně 460 800 Kč. Příspěvky od sponzorů v roce 2013 činily necelých 1 097 000 Kč, což znamená, že manažeři klubu vydělali 636 200 Kč za rok. Zisk od sponzorů tak činí významný finanční zdroj pro klub. O účetnictví se stará hospodářka klubu, která má na atletickém stadionu svoji kancelář, ve které se zdržuje každý den několik hodin. Podle zkušeností klubu v Pardubicích navrhuji, aby se v T.J. zavedla obdobná pozice manažera a byla také obdobně financována. Manažer klubu by měl na starost především marketing (shánění partnerů, vytváření materiálů pro partnery, propagaci, komunikaci se zástupci médií, komunikaci s osobami města, kraje a dalšími, marketing při sportovních akcích, správu webových stránek a další). Zavedení pozice manažera klubu by tak také mohlo vést k zmírnění další slabé stránky, kterou je nedostatek sponzorů.

86

U zavedení takového pracovního místa je však nutné uvažovat nad finančními výdaji. Tak jako v klubu Hvězda SKP Pardubice by manažer mohl být z části financován fixně a dále by mohl mít provizi ze získaných prostředků ve výši 15%, což by vedlo k větší motivaci pracovníka, jelikož by se výše jeho platu odvíjela od výsledků jeho práce. Pokud by byl manažer osobou samostatně výdělečně činnou a dostával by 100 Kč/h, při osmihodinové práci denně by si vydělal 18 000 Kč měsíčně základního platu, za rok by tak byly mzdové výdaje klubu o 216 000 Kč (plus o 15% provize) vyšší. Pokud by byl zaměstnancem klubu, jeho měsíční plat by byl 13 500 Kč. Klub by za něj v tomto případě musel odvést ještě sociální a zdravotní pojištění ve výši 4590 Kč měsíčně. Ročně by se výdaje zvedly o 217 080 Kč (plus o 15% provize). Tyto výdaje by byly pokryty finančními prostředky, které manažer získá. Rizikem při zavedení takovéto pozice je, že manažer žádné sponzory nesežene nebo spíše, že finanční prostředky jím získané nepokryjí výdaje na jeho zaplacení. Proto by byl nejdříve tři měsíce ve zkušební lhůtě, a pokud by během této doby nebyl schopný sehnat prostředky ani ve výši pokrytí své výplaty, jeho pracovní poměr by byl ukončen. Problém účetnictví by mohl být vyřešen požadavkem na účetní, který by byl zakotven v její náplni práce a stanovoval by, že se musí účetní nejméně dva dny v týdnu na 2-4 hodiny zdržovat na atletickém stadionu, kde by měla svoji kancelář, která je v nové budově již zařízena, a byla tak k dispozici členům výboru T.J. Na základě tohoto požadavku by jí byl navýšen plat o 1 500 Kč měsíčně. Byla by tedy odměňována 5 000 Kč za měsíc. Tyto nové výdaje by mohly být např. hrazeny ze sníženého bodného závodníků, které je v T.J. oproti jiným klubům nadstandardně placeno. Pozice by mohla být eventuálně také spojena s pozicí manažera klubu. V případě, že by manažer zvládal všechny své činnosti a zároveň by vedl účetnictví, byl by mu plat navýšen o příslušnou částku. Rozhodčí Dalším problémem v oblasti lidských zdrojů je nedostatek rozhodčích 2. třídy, kteří jsou potřeba na závodech jako vrchní rozhodčí k jednotlivým

87

disciplínám. Tento problém se projevuje ve výdajích, jelikož si oddíl tak musí zvát výše kvalifikované rozhodčí odjinud a proplácet jim cestovné. Nedostatek rozhodčích 2. kvalifikační třídy je nutné řešit neustálým přesvědčováním rozhodčích 3. třídy o důležitosti zvýšení jejich kvalifikace. Podle podmínek ČAS se může rozhodčím 2. třídy stát pouze rozhodčí, který má kvalifikaci 3. třídy a je aktivní alespoň dva roky. Důležité je, aby výbor sledoval na stránkách ČAS aktuální informace o termínech školení, které zatím nejsou pro rok 2014 známé, a po zveřejnění termínu informoval všechny kandidáty telefonicky, osobně nebo emailem. Závodníky-rozhodčí splňující podmínky pro získání vyšší třídy by měl nejlépe informovat trenér, který bývá závodníkovi nejbližší a nejčastěji s ním přijde do kontaktu. Pro všechny kandidáty by měly být veškeré informace vyvěšeny na nástěnce atletického stadionu. Zhruba týden před termínem odeslání přihlášky na školení by měli být kandidáti znovu osloveni. Školení by mělo být propláceno, a to včetně cestovného, ubytování a stravného. Tento fakt by měl být všem kandidátům zdůrazňován, stejně jako fakt, že rozhodčí 2. třídy, kteří na závodech dělají vrchníky disciplín, mají vyšší finanční odměnu. Školení rozhodčích 2. kvalifikační třídy bývá třídenní a náklady na jednoho rozhodčího se pohybují od 1 500 – 2 000 Kč podle vzdálenosti místa školení a možnosti levného ubytování v místě konání. Oddíl potřebuje k uskutečnění jedněch závodů bez cizí pomoci 10 rozhodčích 2. a vyšší třídy. V současné době jich má 6, počítat se musí také s tím, že zdaleka všichni rozhodčí nebudou přítomni na všechny pořádané závody. Doporučuji tedy vyškolení dalších 10 rozhodčích. Výdaje T.J. na školení rozhodčích se tak budou pohybovat kolem 20 000 Kč. V případě, kdy si musí T.J. zvát rozhodčí na závody odjinud, výdaje na takového rozhodčího jsou přibližně o 250 Kč vyšší oproti vlastnímu rozhodčímu, tzn. přes dva tisíce na jedny závody. Pokud takto spočítáme všechny pořádané závody, investice do vyškolení rozhodčích by se měla oddílu vrátit za dvě sezóny s tím, že kvalifikace rozhodčích je platná po dobu 5 let a možnost, že účastník školení nevykoná úspěšně kvalifikační zkoušky, bývá nulová.

88

Závodníci Dalším problémem v oblasti lidských zdrojů je nízký počet závodníků v dorosteneckých a juniorských kategoriích, což má za následek nutnost nákupu hostujících a nejistou budoucnost při sestavování družstev dospělých. Tento problém se určitě netýká pouze T.J. Sokol Kolín – atletika a určitě se netýká pouze atletických klubů. Jedná se o všeobecný problém, který není způsoben pouze sedavou společností, ale také rozšiřujícími se zájmy mladých lidí. Mnozí z nich začínají partnerský život, dokončují střední školu, hlásí se na školy vysoké nebo nastupují do práce a na atletiku jim již nezbývá tolik času. Pokud se tedy nejedná o vrcholové sportovce, často se sportem na výkonnostní úrovni končí. Domnívám se, že jediný možný způsob, jak si závodníky v tomto věku udržet, je vytváření přátelské atmosféry, pořádání společných akcí a posezení po závodech družstev. A opět je třeba se vrátit ke společným letním soustředěním, která byla u mladých velmi oblíbená. Tato soustředění byla ukončena především z výkonnostních důvodů. Závodníci začali být výkonnější, a tak se začala zvyšovat i jejich potřeba kvalitnějšího tréninkového prostředí, které se často liší u skupin běžců a skupin vrhačů či skokanů. Optimálním místem pro všechny tréninkové skupiny by mohl být například sportovní areál v Břeclavi. Výdaje na toto soustředění by vyšlo T.J. přibližně na 95 000 Kč, což není částka převyšující součet soustředění konaných každou tréninkovou skupinou zvlášť. Trenéři Dalším problémem v oblasti lidských zdrojů je nerovnoměrné finanční ohodnocení trenérů. Trenéři vyšších kvalifikačních tříd mají v přepočtu na hodinu nižší plat. V nynější době si trenéři vyšších tříd tento fakt neuvědomují, jelikož jsou placeni paušálně a protože tráví na stadionu mnohem více času, peněz dostávají za měsíc o dost více. V případě zjištění tohoto faktu by mohlo dojít ke konfliktu mezi trenéry. Proto

navrhuji,

aby

si

všichni

trenéři

začali

vykazovat

počty

odtrénovaných hodin i počty hodin strávených jinou činností ve prospěch T.J. po každém stráveném dni na atletickém stadionu. To by mělo vést k jasnému platovému ohodnocení, které by mohlo být díky nově vznikajícímu atletickému 89

centru mládeže v Kolíně pro výše kvalifikované trenéry zvýšeno, jelikož prostřednictvím tohoto centra by na mzdy trenérům měla být poskytnuta dotace od Středočeského kraje. Finanční zdroje od sponzorů Problémem v této oblasti jsou velké mezery v získávání finančních prostředků od sponzorů. Oproti konkurenčnímu klubu v Pardubicích, není T.J. schopna sehnat ani desetinu těchto zdrojů. Tento problém do značné míry souvisí s problémem vysokého časového vytížení vedení klubu. Problém nedostatku sponzorů by tak měl být z velké části vyřešen zavedením pozice manažera klubu. Výbor by dále k získání většího počtu sponzorů měl oslovit všechny své členy a jejich rodiče a pro každého, kdo by sehnal sponzora pro klub, nabídnout 15% provize. Jako protislužbu může klub sponzorům nabídnout prezentaci jejich společností vystavením banneru s logem na ploše atletického stadionu po dobu celé atletické sezóny, během které proběhne více jak 40 závodů s průměrnou účastí 200-300 osob, a také distribuci letáků/reklamních předmětů a dalších propagačních materiálů během závodů. Vedoucí marketingu již v tuto chvíli pracuje na získání sponzorů pro Mistrovství ČR družstev mužů a žen, které v Kolíně proběhne 7. září 2014 a které je pro klub velkou příležitostí ukázat kvalitu atletiky ve městě a sehnat sponzory i pro delší spolupráci. Získáním většího množství finančních prostředků od sponzorů by byla T.J. také připravena na situaci, v jejímž důsledku by se snížily například dotace od města.

90

Závěr Cílem diplomové práce bylo identifikovat principy řízení třech sportovních klubů a na základě získaných poznatků doporučit možná řešení vedoucí ke zlepšení chodu a fungování vybrané T.J. Sokol Kolín – atletika. Problémem v oblasti řízení sportovních klubů je, že jsou často vedeny dobrovolníky, kteří mají vedle práce v klubu svá vlastní zaměstnaní a jejich časová vytíženost je dosti značná. Tento fakt se projevuje na kvalitě vedení klubu. Právě T.J. Sokol Kolín – atletika, za kterou závodím a působím v ní jako rozhodčí, je z velké části vedena právě dobrovolníky. Ačkoli za svou práci dostávají určitou odměnu, můžeme říci, že se jedná pouze o symbolickou částku. Cílem práce bylo porovnat vedení tohoto klubu se dvěma dalšími konkurenčními kluby v ČR, a získat tak další nápady na možnosti zlepšení fungování klubu. Vybrané tři kluby jsem z těchto důvodů analyzovala a na základě této analýzy jsem určila jejich silné a slabé stránky. U svého domácího klubu jsem se zaměřila také na určení příležitostí a hrozeb. V závěru práce jsem tyto tři kluby porovnávala v oblastech, které jsou u mého domácího klubu problematické, a hledala tak inspiraci pro jejich zlepšení. Tu jsem získala především u klubu Hvězda SKP Pardubice a na jejím základě jsem navrhla zavedení pozice manažera klubu na plný úvazek, který by měl zajistit vyšší počet sponzorů, kteří T.J. Sokol Kolín – atletika schází. Inspiraci u klubu v Pardubicích jsem také objevila v oblasti odměňování trenérů, kde jsou všichni trenéři placeni za počet odtrénovaných hodin, na rozdíl od klubu v Kolíně, kde jsou trenéři, kteří jsou zároveň ve výboru oddílu, placeni paušálně za všechny činnosti vykonávané pro klub. Důležité tedy je, aby si trenéři začali vykazovat odtrénované hodiny a na jejich základě byla znovu stanovena výše odměny. Příležitostí pro zvýšení mezd trenérů je dotace, kterou by klub mohl získat od nově vznikajícího atletického centra mládeže v Kolíně. Počet rozhodčích alespoň 2. kvalifikační třídy je možné ovlivnit především lpěním na nutnosti účasti na školení rozhodčích 2. třídy a motivováním možných kandidátů. Problém malého počtu členů v kategoriích mládeže ve věku od 16 do 19 let je všeobecným problémem téměř všech sportovních klubů. Ačkoli má atletický klub v Kolíně nedostačující počet

91

závodníků v těchto kategoriích, stále se řadí z hlediska jejich počtu mezi přední sportovní kluby v Kolíně. Hlavní myšlenky a návrhy práce mohou být díky dobrému styku autorky s vedením T.J. Sokol Kolín – atletiky prakticky využity. Do budoucna je pro klub důležité sledovat měnící se podmínky a využívat nově přicházející příležitosti k neustálému zlepšování chodu klubu.

92

Seznam literatury ČÁSLAVOVÁ, E. (2000). Management sportu. Praha: East west publishing company and publishing, 2000, 172 s. ČÁSLAVOVÁ, E. (2009). Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 225 s. DEDOUCHOVÁ, M. (2001). Strategie podniku, Praha: C. H. Beck, 256 s. DURDOVÁ, I. (2012). Sportovní management. 1. Vyd. Ostrava: VŠB – technická univerzita Ostrava, 122s. FRIČ, P., & GOULLI, R. (2001). Neziskový sektor v ČR: výsledky mezinárodního srovnávacího projektu Johns Hopkins University, Praha: Eurolex Bohemia, 203 s. HOBZA, V., & REKTOŘÍK, J. (2006). Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, 191 s CHOBOTOVÁ, M., POBOŘIL, M. (2005). Manažerské metody a techniky, 1. vyd. Ostrava: Union, 70s. KEŘKOVSKÝ M., DRDLA M. (2003). Strategické řízení firemních informací, 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 187 s. KOVÁŘ D. (2011). Moderní sportovní klub: řízení a administrativa SK a TJ : poradce pro dobrovolníky působící ve sportu, Praha: Olympia, 48 s. KUDOVÁ, D. (2009). Návrh metodiky analýzy prostředí vysokoškolského sportovního klubu, 1. vyd. Brno: Ediční středisko MZLU, 78 s. MASTERALEXIS L., BARR C., HUMS, M. (2009). Principles and practice of sport management, 3. vyd. Sudbury, Mass. : Jones and Bartlett Publishers, 534 s. NEDOMOVÁ, L. (2009). Možnosti čerpání finančních zdrojů atletickými oddíly v ČR, 85 s. NOVOTNÝ, J. (2000). Ekonomika sportu. 1. vyd. Praha: ISV, 263 s. NOVOTNÝ, J. (2011). Sport v ekonomice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 512 s. PEDERSEN M., PARS, J. B., QUARTERMAN J., THIBAULT L. (2010). Contemporary sport management. 4. vyd., 461 s. STEJSKAL J., KUVÍKOVÁ H., MAŤÁTKOVÁ K. (2012). Neziskové organizace – vybrané problémy ekonomiky se zaměřením na nestátní neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 168 s. 93

TUČKOVÁ, K. (2012), Vnitřní prostředí tělocvičné jednoty Sokol Kolín – atletika, 50 s. VEBER, J. (2009). Management, základy - Moderní manažerské přístupy výkonnost. Praha: Management press, 734 s. VODÁČEK L., VODÁČKOVÁ, O. (2006). Moderní management v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: management press,s.r.o., 295 s. VÝMYSLICKÝ, M. (2009). Ekonomika vybraného sportovního klubu, 96 s. Internetové zdroje Česká obec sokolská (2007), ČOS: Stanovy. Dostupnost na webu: http://sokolcos.cz/COS/testwww.nsf/pages/stanovy-6ABB (Prosinec 20, 2013) Český atletický svaz (2004 – 2011), O nás. Dostupnost na webu: http://www.atletika.cz/o-nas/cesky-atleticky-svaz/ (Prosinec 11, 2013) Česká unie sportu (2013), Co je ČUS. Dostupnost http://www.cuscz.cz/o-nas/co-je-cus.html (Prosinec 11, 2013)

na

webu:

Česká unie sportu (2013), ČUS. Dostupnost na webu: http://www.cuscz.cz/novinky/zmena-pravni-formy-obcanskeho-sdruzeni.html (Prosinec 1, 2013) Česká komora ve fitness (2012), Podnikání ve fitness. [cit 2013-12-04]. Dostupnost na webu: http://ceskakomorafitness.cz/podnikani-ve-fitness/#o5 (Prosinec 4, 2013) Epravo.cz, a.s. (1999 - 2014), Autonomie sportovních organizací. Skutečně? Dostupnost na webu: http://www.epravo.cz/top/clanky/autonomie-sportovnichorganizaci-skutecne-92359.html (Prosinec 7, 2013) Hvězda SKP Pardubice (2013), Ročenka 2011 – 2013. Dostupnost na webu: http://www.hvezda-pardubice.cz/vsechny-tabulky (Únor 25, 2014) THOITS P., HEWITT L. (2001), Journal of health and social behavior, Vol. 42, No. 2 (Jun., 2001), pp. 115 – 131. Published by: American Sociological Association. Article stable url: http://www.jstor.org/stable/3090173 (Listopad 9, 2013)

94

Seznam ilustrací, tabulek a grafů Graf 1: Srovnání počtu členů T.J. Sokol Kolín – atletika v jednotlivých kategoriích v roce 2013 ......................................................................................... 42 Graf 2: Poměr finančních zdrojů T.J. Sokol Kolín – atletika v roce 2013 ............ 43 Graf 3: Podíl jednotlivých finančních zdrojů v rozpočtu klubu v roce 2013 ........ 64 Graf 4: Podíl finančních zdrojů v rozpočtu klubu AC Čáslav ............................. 75 Graf 5: Podíl výdajů na mzdy v rozpočtech klubů ............................................... 79 Graf 6: Dotace od města v přepočtu na jednoho člena klubu v Kč ....................... 80 Graf 7: Příspěvky od sponzorů v přepočtu na 1 člena klubu v Kč........................ 81 Graf 8: Počet rozhodčích 1. a 2. třídy ................................................................... 83 Graf 9: Počet členů v dorosteneckých a juniorských kategoriích ......................... 84 Obr. 1: Organizace s úzkým rozpětím managementu ........................................... 12 Obr. 2: Organizace s širokým rozpětím managementu ......................................... 12 Obr. 3: Obecné schéma občanského sdružení ....................................................... 18 Obr. 4: Základní schéma jednostupňové organizační struktury SK/TJ/T.J. ......... 19 Obr. 5: Základní schéma dvoustupňové, tříoborové organizační struktury SK .... 19 Obr. 6: Pět dynamických konkurenčních faktorů, jež rozhodují o výnosnosti odvětví ................................................................................................................... 24 Obr. 7: Organizační struktura T.J. Sokol Kolín – atletika .................................... 33 Obr. 8: Organizační struktura Hvězdy SKP Pardubice ......................................... 57 Obr. 9: Organizační struktura AC Čáslav ............................................................. 69 Tabulka 1: Funkce a vztahy členů ......................................................................... 32 Tabulka 2: Rozpočty T.J. Sokol Kolín – atletika pro rok 2011, 2012, 2013 ........ 37 Tabulka 3: Počty členů, trenérů, rozhodčích, mistrů a medailistů ČR.................. 43 Tabulka 4: Počty členů klubů nejpreferovanějších sportů v Kolíně ..................... 51 Tabulka 5: Funkce a vztahy členů výkonného výboru Hvězdy SKP Pardubice a výkonného výboru oddílu atletiky ........................................................................ 56 Tabulka 6: Rozpočty Hvězdy SKP Pardubice pro rok 2011, 2012, 2013 ............. 60 Tabulka 7: Počty členů, trenérů, rozhodčích, mistrů a medailistů ČR.................. 63 Tabulka 8: Rozpočet AC Čáslav pro rok 2011, 2012 a 2013................................ 71 Tabulka 9: Počty členů, trenérů, rozhodčích, mistrů a medailistů ČR.................. 74 Tabulka 10: Členské příspěvky vybraných klubů ................................................. 82

Přílohy Příloha č. 1 Kritéria pro rozdělení finančních příspěvků na podporu činnosti mezi atletické kluby a oddíly a hlavní podmínky jejich přiznání a použití pro rok 2014 1. Nárok na poskytnutí finančního příspěvku vznikne atletickému oddílu nebo atletickému klubu při splnění zde uvedených podmínek, nejdříve však podpisem „Smlouvy o poskytnutí a podmínkách vyúčtování finančního příspěvku na podporu činnosti“. Nárok nevznikne atletickým oddílům a atletickým klubům, které jsou současně členy jiného celostátního sportovního sdružení a toto sdružení obdrží dotaci ze státního rozpočtu s účelovým určením na podporu činnosti. Nárok nevznikne atletickým oddílům a atletickým klubům, které včas nepodaly přihlášku k činnosti na rok 2014 podle článku 9 směrnice ČAS č.6/2009, o členství. Nárok nevznikne atletickým oddílům a atletickým klubům, které neposkytly ČAS včas stav evidence členské základny podle směrnice ČAS č.3/2013. Nárok nevznikne atletickým oddílům a atletickým klubům, které nesplní veškeré své povinnosti spojené s čerpáním příspěvků v roce 2013. 2. Výpočet rozdělení finančních příspěvků provede ekonom ČAS z celkové částky určené na tento účel schváleným rozpočtem ČAS následovně: •

30 % schválené částky bude rozděleno podle počtu evidovaných členů vykázaných jednotlivými atletickými oddíly a atletickými kluby v rámci stavu evidence členské základny k 31.12.2013 v souladu se směrnicí ČAS č.3/2013

•

25 % schválené částky bude rozděleno podle počtu a zařazení družstev v soutěžích družstev na základě bodového ohodnocení podle tabulky

Extraliga Extraliga I. liga I. liga II. liga II. liga M ČR

Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Junioři Juniorky

Počet bodů 32 32 24 24 18 18 4 4

M Čech, MMaS

krajský přebor

Dorostenci Dorostenky starší žáci starší žákyně Junioři Juniorky Dorostenci Dorostenky starší žáci starší žákyně Muži Ženy Junioři Juniorky Dorostenci Dorostenky starší žáci starší žákyně mladší žáci mladší žákyně

4 4 4 4 2 2 2 2 2 2 12 12 8 8 8 8 8 8 6 6

Přidělení bodů bude provedeno podle konečného stavu soutěží družstev v roce 2013. Do bodování nebudou zařazena družstva, která soutěž nedokončila. •

20 % schválené částky bude rozděleno na základě umístění atletů (-ek) příslušného atletického oddílu nebo atletického klubu, kteří se umístili na prvních 10-ti místech v jednotlivých disciplínách celostátních tabulek uveřejněných v rámci publikace Atletické výkony 2013 v rámci věkových kategorií dospělých a juniorů/juniorek a to následovně 1. místo 2. místo 3. místo 4. místo 5. místo 6. místo 7. místo 8. místo 9. místo 10. místo

11 bodů 9 bodů 8 bodů 7 bodů 6 bodů 5 bodů 4 body 3 body 2 body 1 bod

Při výpočtu zohlední ekonom ČAS dále uvedená omezení

o do pořadí zařazených závodníků v jednotlivých kategoriích budou zahrnuti i atleti a atletky nižších věkových kategorií kromě mladšího žactva; o výpočet bude proveden z umístění v tabulkách mistrovských disciplín na dráze platných pro jednotlivé věkové kategorie (a to včetně výkonů dosažených v hale), v chůzi, v půlmaratónu a maratónu; o příspěvek bude přiznán atletickému oddílu či atletickému klubu, za který byl sportovec zaregistrován v době podání svého nejlepšího tabulkového výkonu; •

25% schválené částky rozdělit podle zapojení atletických oddílů do pořadatelství mistrovských soutěží družstev Příspěvek bude vypočten na základě přidělení pořádání soutěžních kol soutěží družstev dospělých i mládeže v roce 2014 podle podkladů dodaných soutěžní komisí ČAS a výbory KAS a PAS takto:

Stupeň soutěže M ČR, extraliga M Čech a M MaS, I. liga II. liga, KP

Počet bodů za pořadatelství soutěžního kola Dospělí, junioři a dorost Žactvo 20 16 15 12 12 8

Poznámka: K poskytnutí údajů o pořadatelích krajských soutěží družstev budou vyzvány jednotlivé KAS (PAS). V případě, že nebudou požadované údaje z některých KAS (PAS) ve lhůtě stanovené ekonomem ČAS poskytnuty, nebudou do této části výpočtu příspěvků pořadatelé krajských soutěží příslušného KAS (PAS) zahrnuti a navýší se tak příspěvek ostatním pořadatelům. 3. Podmínky pro vyúčtování příspěvku budou zejména: • atletické kluby a atletické oddíly vyplní formulář s vyúčtováním příspěvku; • formulář zašlou atletické oddíly a atletické kluby na adresu Českého atletického svazu nejpozději do 15. prosince 2014. • jednotlivé atletické oddíly a atletické kluby povedou v roce 2014 podvojné účetnictví • jednotlivé atletické oddíly a atletické kluby zpracují za rok 2014 výroční zprávu v rozsahu stanoveném ve smlouvě o poskytnutí příspěvku a předloží tuto zprávu v tam stanoveném termínu Českému atletickému svazu

Výbor ČAS zmocňuje předsedu ekonomické komise, aby v případě potřeby vymezil ve smlouvě o poskytnutí příspěvku příjemcům příspěvků další povinnosti, bude-li to nezbytné k zabezpečení plnění povinností vzniklých Českému atletickému svazu jako příjemci dotace ze státního rozpočtu určené na podporu činnosti. V případě, že výše vypočteného příspěvku nepřevýší u atletického oddílu nebo atletického klubu částku 1.000 Kč, může ekonom ČAS po předchozí žádosti poukázat příspěvek na základě faktury vystavené atletickým oddílem nebo atletickým klubem. V takovém případě vznik nároku na příspěvek není vázán na podpis smlouvy a atletický oddíl nebo atletický klub nemá v souvislosti s přijetím příspěvku povinnosti vymezené v bodě 3. Zdroj: www.atletika.cz

Příloha č. 2 Základní údaje T.J. Sokol Kolín - atletika: Kraj:

Středočeský

Tělocvičná jednota Sokol:

Kolín – atletika

Registrační číslo TJ v ČOS:

32042640

Sídlo jednoty:

Brankovická 979, Kolín V

PSČ:

280 02

Telefon:

724031806, 321752649

Mail:

[email protected]

IČ:

75123843

Sokolská župa:

Tyršova

Zdroj: Tučková (2012)

Příloha č. 3 Seznam činností členů výkonného výboru oddílu atletiky v T.J. Sokol Kolín – atletika Předseda – Mgr. Jiří Tuček - zastupování oddílu při jednáních s Českým atletickým svazem, městem Kolín a Správou městských sportovišť Kolín - zajištění pronájmů atletického stadiónu cizím subjektům v součinnosti se Správou městských sportovišť Kolín - vedení schůzí výboru oddílu atletiky - vedení oficiálního webu oddílu atletiky www.atletika-kolin-wz.cz - informování veřejnosti o dění v atletickém oddíle prostřednictvím médií - vedení závodních družstev juniorek a dorostenek - trenérské vedení vlastní tréninkové skupiny - moderátor atletických závodů - vydávání každoročních tabulek, zahrnujících komplexní činnost oddílu - organizace setkání kolínských atletů všech generací každých 5 let a vydávání souhrnných almanachů k těmto příležitostem - organizace výcvikových táborů Místopředseda – Květoslav Pařík - zastupování předsedy oddílu - součinnost při zajištění technického zajištění chodu oddílu atletiky (funkčnost technického vybavení stadiónu, funkčnost a technický stav náčiní a nářadí) - trenérské vedení vlastní tréninkové skupiny Členka - hospodářka a vedoucí trenérka Sportovní střediska - Mgr. Vlasta Šlezová - zastupování oddílu při jednáních s Českým atletickým svazem - vedení sportovního střediska zahrnujícího atletické přípravky včetně vlastní tréninkové činnosti - zajištění náboru do sportovního střediska a atletických přípravek - výběr a evidence členských a oddílových příspěvků - vedení závodních družstev žactva - organizace výcvikových táborů žactva - zajištění pořádání vybraných soutěží žactva včetně funkce jejich ředitele (např. Pohár rozhlasu, víceboje žactva, pořádání kol krajského přeboru žactva Člen - vedoucí trenérského úseku, vedoucí trenér SZM - Mgr. Antonín Morávek - zastupování oddílu při jednáních s Českou obcí sokolskou

- vedení trenérského úseku (obsazování trenérů k jednotlivým tréninkovým skupinám, příprava trenérských dohod o provedení práce, evidence a kontrola platnosti trenérských průkazů, zajištění školení a doškolení trenérů) - vedení sportovní základny mládeže ČOS včetně hodin přímé tréninkové činnosti - vedení závodních družstev juniorů a dorostenců - zajištění pořádání vybraných soutěží mládeže včetně jejich finančního zajištění a funkce jejich ředitele (např. International Visegrad Match, Youth athletic – Sokol Grand Prix, Výškařská polabská tour a další) - organizace výcvikových táborů mládeže - zajištění chodu závodní kanceláře včetně funkčnosti softwaru a hardwaru pro Atletickou kancelář ČAS - vedení zápisů ze schůzí výboru oddílu atletiky - vedení oficiálních webů oddílu Atletika pro děti www.atletikaprodeti.estranky.cz a Sportovní středisko mládeže www.sps-kolin.estranky.cz Člen - vedoucí úseku rozhodčích – Bc. Václav Škvor - vedení úseku rozhodčích (nominace rozhodčích pro jednotlivé závody, evidence práce rozhodčích, odměňování rozhodčích, evidence a kontrola platnosti průkazů rozhodčího, zajištění školení a doškolení rozhodčích) - zajištění funkčnosti elektrické časomíry a její obsluha - zajištění funkčnosti a kalibrace větroměru a elektronické váhy - zajištění vybavení stadiónu všemi náležitostmi potřebnými pro rozhodování soutěží - organizace každoročních plesů oddílů atletiky spojených s vyhlášením nejlepších atletů Členka – vedoucí družstva žen A - Mgr. Jana Šedinová - vedení družstva žen (nominace do družstva, zajištění hostování, zajištění přihlášek k jednotlivým kolům, vedení družstva ve vlastní soutěži, odměňování závodnic, vyúčtování činnosti družstva) - moderátorka atletických závodů - trenérské vedení vlastní tréninkové skupiny - organizace výcvikových táborů Člen – vedoucí družstva mužů A - Mgr. Ratislav Šedina - vedení družstva mužů (nominace do družstva, zajištění hostování, zajištění přihlášek k jednotlivým kolům, vedení družstva ve vlastní soutěži, odměňování závodníků, vyúčtování činnosti družstva) - zastupování oddílu při jednáních se Správou městských sportovišť Kolín - trenérské vedení vlastní tréninkové skupiny

Člen – vedoucí úseku běhů mimo dráhu - Václav Miler - vedení skupiny běžců mimo dráhu - organizace oddílem pořádaných běhů mimo dráhu včetně funkce ředitele závodu (např. Kolín – Velký Osek – Kolín, Kolínská desítka, Drozdův lesní běh, Silvestrovský běh atd.) - jednání se sponzory běhů mimo dráhu Člen – vedoucí technického úseku - Martin Radikovský - technické zajištění chodu oddílu atletiky (funkčnost technického vybavení stadiónu, funkčnost a technický stav náčiní a nářadí) - příprava technického vybavení pro jednotlivé závody včetně funkce technického ředitele - zajištění provozu při výcvikových táborech cizích subjektů - trenérské vedení vlastní tréninkové skupiny Člen – lékař oddílu- MUDr. Josef Slabý - zajištění zdravotnického dozoru při jednotlivých závodech - vybavení lékárničky na atletickém stadiónu - zajištění součinnosti při péči o zdraví členů oddílu atletiky Člen – zástupce závodníků - Zdeněk Hejduk - zastupování zájmů závodníků ve výboru atletického oddílu - zajištění funkčnosti elektrické časomíry a její obsluha - zajištění ozvučení stadiónu - organizace každoročních plesů oddílů atletiky spojených s vyhlášením nejlepších atletů Členka – vedoucí úseku marketingu - Ing. Adriana Škvorová - jednání se sponzory a zastupování zájmů oddílu při těchto jednáních - zajištění sponzorských smluv, jejich evidence a kontrola plnění - organizace každoročních plesů oddílů atletiky spojených s vyhlášením nejlepších atletů Člen – statistik oddílu - Mgr. Ondřej Pařík - vedení průběžné roční a dlouhodobé statistiky výkonů závodníků oddílu - evidence oddílových rekordů - tvorba podkladů pro vydání každoročních tabulek výkonů a dlouhodobých almanachů Zdroj: Interní data T.J. Sokol Kolín - atletika

Příloha č. 4 Stanovy Hvězda SKP Pardubice

Zdroj: Hvězda SKP Pardubice

Příloha č. 5 Seznam partnerů Hvězda SKP Pardubice Generální partner: Chládek a Tintěra, a. s. Mediální partner: Rádio Pohoda 1. Stavební Chrudim ABK - Pardubice, a.s. AGROMETALL s.r.o. Agrostav Pardubice, a.s. AKIS stavební stroje s.r.o. ALBA Plus – hořčice Atletika vozíčkářů, o.s. AUSTRIA pension, restaurant Autoprodej DUKLA s.r.o. Autoservis Hybeš Baumax ČR, s.r.o. BAUSET CZ a.s. Callipso ProSport s.r.o. CANRU s.r.o. Centrum Meduna Continental automotive ČR a.s. CZ Stavební Holding, a.s. Česká atletika s.r.o. Praha Český atletický svaz ČEZ, a.s. ČPP, a.s. DBC-AG, spol. s r.o. DEKOM system s.r.o. DELF CZ LŽIČAŘ s.r.o. Domov Barev – Chempex EAST BOHEMIAN AIRPORT a.s. Elektrárny Opatovice, a.s. ELEKTROTREND s.r.o. Elich ploty - Pardubice ELKLIMA s.r.o. ELREG Pardubice s.r.o. Energie MaR Extrifit FINET spol. s r.o. FINISH, s.r.o. FITNESS & VITAMIN´S FOSPOL, a.s.

Kooperativa pojišťovna a.s. Kostelecký Vladimír KŘENEK s.r.o. LOPLE sdružení Pardubice M&M reality holding a.s. Meduna Miroslav Merit Bau CZ, a.s. Město Pardubice Městský obvod Pardubice IV. Městský obvod Pardubice V. Multi-Invent, s.r.o. Nadační fond Zdeňky Horníkové NAPA Trucks, spol. s r.o. Nářadí Beránek NEOLAND s.r.o. Obchodní firma HANOUSEK, v.o.s. OBI Pardubice Okna Dvořák outdoor akzent s.r.o. Paralympijský tým Pard. kraje Pardubický kraj Pardubický pivovar, a.s. Pekárna Hrubý, s.r.o. PRODIN, a.s. PTPK, o.s. Radel Chmelík REAL Servis s.r.o. realma-pískovna dolany s.r.o. RECOSA Pardubice, s.r.o. REMOEX CZ a.s. RISKON s.r.o. Rydval Petr SKANSKA a.s. Sklenářství Kudrnáč Služby města Pardubice STAFI finalizace staveb, s.r.o. STIEBEL ELTRON spol. s r.o.

GARENO, s.r.o. GE Money bank, a.s. Glenowell s.r.o. GOLDFEIN CZ, s.r.o. GRANO Skuteč, s.r.o. Hastex&Haspr s.r.o. Hovorka Catering s.r.o. HV Střešní systémy s.r.o. CHRPA stavební spol. s r.o. Ing. Milan Mauer INTERLIMA, spol. s r.o. JHV - engineering, s.r.o. JIPAST a.s. Jurák & syn K+N stavební společnost s r.o. Kamenictví KŮRKA KAVON s.r.o. Kávoviny Pardubice, a.s. Zdroj: www.hvezda-pardubice.cz

Svět oken, s.r.o. Synthesia a.s. Šaravec a Ruč, spol. s r.o. ŠENK s.r.o. Technicolor s.r.o. TECHNIHOR s.r.o. Tělovýchovné sdružení okresu Pard. Tiskárna Rentis s.r.o. TM OKNA, s.r.o. TOP CENTRUM UNITOP ČR V a N, v.o.s. VÁHY - Horňák VZP ČR - krajská pobočka WARMPEACE s.r.o. Zdravotní pojišťovna MV ČR, a.s. Zebra Q – Zdeněk Braborec

Příloha č. 6 Stanovy AC Čáslav

Zdroj: AC Čáslav

Resumé Tématem mé diplomové práce jsou principy řízení středně velkého sportovního klubu. Cílem práce bylo identifikovat principy řízení třech sportovních klubů a na základě získaných poznatků doporučit možná řešení vedoucí ke zlepšení chodu a fungování vybrané T.J. Sokol Kolín – atletika. Práce byla vypracována na základě odborné literatury, dotazníkového šetření ve vybraných klubech, řízených rozhovorů s předními funkcionáři těchto klubů a jimi poskytnutých materiálů. Vybranému klubu byla navržena doporučení pro zlepšení jeho fungování v problematických oblastech, zjištěných předchozí analýzou. Přes drobné obtíže se získáním všech potřebných materiálů byl naplněn cíl práce. Díky dobrým stykům autorky s vedením klubu mohou být tato doporučení prakticky využita.

Summary The present diploma thesis deals with the principles of managing of medium-sized sport club. The goal of the thesis was to identify principles of managing of three different sport clubs and to recommend possible ways of improving the working and the running of chosen sport club T.J. Sokol Kolín – atletika. The present thesis was made on the basis of literature, questionnaire surveys at chosen clubs, dialogues with the leading officials of these clubs and on materials given by them. On the basis of the previous analysis, possible ways of improving the running, particularly in the problematic fields, were recommended to chosen club. The goal of the present thesis was successfully accomplished, despite several minor difficulties. The recommendations could be used in practise mainly because of author’s relationship with leading officials of the sport club T.J. Sokol Kolín - atletika.