Proč CAP? • • • •
Strategicko politické důvody (soběstačnost 85%) Zájem na rovnoměrném osídlení Ochrana drobných zemědělců Stabilita cen primárních surovin je důležitá pro nízkou p a stabilizaci životních nákladů • Pokles podílu na HDP a E ⇒ rozvoj nezemědělských aktivit • Vyrovnat rozdíl mezi ŽÚ města a venkova
Principy CAP (Komise) • Jednota trhu
• Zem. výrobky se mohou pohybovat po celé EU
• Preference Společenství
• Neskrývaný protekcionismus, ochrana dom. Výrobců
• Finanční solidarita
CAP • Trh zem. Výrobků nadnárodně regulovaný • ! Současně se však liší metody a nástroje pro jednotlivé skupiny výr. • ! Jednotná CAP je tedy uplatňována jen v rámci zbožových skupin
CAP před reformou 1992 • Cenový mechanismus –zákl. nástrojem CAP • Systém administrativně určených zaručených cen • Systém intervenčních nákupů
– Postupem času dosahováno soběstačnosti, ↑výdajů (výkup za zaručené ceny, skladování) ⇒ systém doplněn výrobními kvótami • Poplatky ze spoluodpovědnosti (mléko, cukr)
• Regulace trhu orientována na objem výroby a stimulaci jeho růstu ⇒ • ↑ přebytků vykupovaných za zaručené ceny • Rozevírání nůžek mezi cenami světového trhu a EU • Protesty ze strany zahran. partnerů zejména USA
EAGGF
– Evropský zemědělský záruční a orientační fond • Přerozdělovací úloha • Záruční sekce 95% - výdaje na tržní regulaci • Orientační 5% - podpora strukturálních ∆ zem. Výroby
Agroměnový systém a ZPK – Hlavním smyslem utlumení kolísání měn. kursů na přepočty cen a plateb • Dávky a sazby CAP v ECU x skutečné platby v národních měnách • Pro přepočet z ECU na národní měny se používá zemědělský přepočítávací kurs • Tržní kursy mohou fluktuovat +-15%, aby se zabránilo této fluktuaci používá se pro platby v rámci tyto „zelené kurzy“
MacSherryho reforma 1992 • (Neúnosně ↑ výdaje evropského rozpočtu a plnění závazků uruguayského kola GATT) • Nešlo o odklon od zákl. principů CAP ale jinou míru realizace • Nový mechanismus: • Omezit objem dotací vázaných na objem výroby • Posílit dotace a podpory vzhledem k velikosti VF nikoliv k objemu produkce
3 hlavní nástroje • ↓ intervenční a prahové ceny, ↓ variabilní přirážky • Zavedení kompenzačních plateb v závislosti na velikosti půdy a stavu dobytka, atp. • Orientace na omezování objemu výroby
Další nástroje • Uvádění půdy do klidu (rotující, trvalé)
– Ušlý výdělek hrazen komp. Platbami = přibližnému výnosu
• Snížení stavu dobytka
– (obdobné komp.platby)
• Podpora odchodu zemědělců do předčasného důchodu
– if předá někomu jinému a umožní zvětšování velikosti farem
Přínosy reformy • ↑ významu kompenzace a ↓ pokles váhy cenových intervencí a podpor • Nic podstatného však nezměnila na míře podpor pro zemědělce
Budoucnost CAP • • • • •
Důsledky rozšíření EU Finanční neúnosnost dosavadního systému Závazky vůči WTO Nutnost podpory rozvoje venkova otázky multifunkčního zemědělství, bezpečnosti potravin a mimoprodukčních funkcí zemědělství.
2.reforma CAP Komisař EU pro zemědělství Franz Fischler: „Tato reforma má jeden cíl a tím je dát zemědělským dotacím smysl, a to jak z hlediska zemědělců, tak z hlediska spotřebitelů a daňových poplatníků.“
Reforma CAP ´2003 1) Jediná (integrovaná) platba pro zemědělce bez závislosti na výši produkce
• vazba těchto plateb na dodržování standardů z hlediska ŽP, bezpečnosti potravin, pohody zvířat, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zároveň uplatňování požadavku na udržování zemědělské půdy v dobrém stavu
2) účinnější zemědělská politika
• s větším objemem finančních prostředků, • s novými opatřeními na podporu jakosti produkce, pohody zvířat a dodržování výrobních standardů EU
Reforma CAP ´2003 3) snižování přímých plateb („degrese plateb“) větším zemědělským podnikům ⇒
• získání většího objemu prostředků na rozvoj venkova a na financování dalších reforem
4) revize tržní politiky v rámci CAP • Snižování intervenčních cen • Revize kvót
ČR a CAP + prodej výrobků nejméně za zaručené ceny
• Podle zprávy EK by příjmy zemědělců měly vzrůst až kolem 60%
+ nová jistota, ve které se ocitnou
• Výkupní ceny i dotace jsou určovány na 7 let dopředu • V porovnání se starými členy dostanou více na venkovský rozvoj
- přiznány velmi nízké přímé platby • 25% plateb stávajících členů v r.2004 • Porostou velmi pomale až do r.2013
ČR před vstupem • Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) • Již před vstupem dílčí dotace komoditám
• Program Phare
• Technická a finanční pomoc
• SAPARD
• Podpora TUR zemědělství a venkovských oblastí • Pomoc při zavádění pravidel CAP
Rok 2004
• Postupné zavádění přímých plateb EU zemědělcům: • 25 % v r. 2004 (190,7 mil.eur) • 30 % v r. 2005 • 35 % v r. 2006.
• V letech 2004-2006 má ČR možnost doplňovat přímé platby od EU, a to: • • • •
na 45 % úrovně v EU v roce 2004, 50 % v r. 2005 55 % v r. 2006; od r. 2007 pak o 20 procentních bodů nad příslušnou zaváděcí úroveň platnou pro daný rok.
Systém jednotné platby na plochu • Místo standardního systému IACS bude ČR uplatňovat pro čerpání prostředků zjednodušený systém přímých plateb SAPS • IACS – integrovaný administrativní kontrolní systém • SAPS – single area payment scheme
• Výhody: • • • •
Zjednodušení systému a kontrol 1.rok nebude povinnost uvedení 10% půdy do klidu Větší objem peněz (v národní obálce započítány plné kvóty) Snazší přechod na reformovanou politiku CAP
Programové dokumenty • Horizontální plán rozvoje venkova
• Záruční část EAGGF • Zmírnit rozdíly rentabilit v méně příznivých oblastech, zlepšit nepříznivou věkovou strukturu
• OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství • Orientační část EAGGF + FIFG • ↑ HDP a E ČR, zachování ŽP a TUR
