Obecné termíny Průhlednější radnice? Nový odbor řeší městské zakázky Frýdecko-místecký a třinecký deník | 15.4.2015 | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | autor: LUKÁŠ MORYS | Téma: Obecné termíny
K větší transparentnosti má podle frýdecko místeckého magistrátu přispět nový odbor zadávání veřejných zakázek. Město plánuje i nové internetové portály. FrýdekMístek - Všechny smlouvy nad padesát tisíc korun na internetu, jednodušší přístup k veřejným zakázkám, ale i časově úspornější komunikace s úřadem. Otevřenější a transparentnější radnici chtějí prosadit frýdeckomístečtí radní. Přispět by měl i nový odbor zadávání veřejných zakázek, který bude zadávat, zpracovávat a vyhodnocovat všechny městské zakázky. "Významně ulehčíme práci zaměstnancům jednotlivých odborů, kteří doposud zakázky řešili," řekl primátor Frýdku Místku Michal Pobucký (ČSSD). Doposud se o největší zakázky staral investiční odbor, další je vypisovaly samostatně nebo prostřednictvím právního odboru. Nový systém, který podle vedení města sjednotí zadávací postup, však u opozice budí pochybnosti. "Jestliže tady proběhly tak velké investiční akce a zvládal to jeden investiční útvar, z jakého důvodu má dneska vzniknout nový odbor," poznamenal bývalý primátor Radim Vrbata z hnutíANO. Není ani jasné, kolik peněz z městské kasy zřízení odboru veřejných zakázek spolkne. Jeho čtyři zaměstnanci sice původně působili na právním a investičním odboru, na jejich místa ale možná nastoupí noví pracovníci. "Vyhodnotíme to a uvidíme, jestli právní odbor zvládne činnost ve svých řadách tak, jak je nastaven dneska, nebo budeme přijímat jednoho či dva právníky," konstatoval Michal Pobucký. Pokračování na straně 2 Průhlednější radnice?... Pokračování ze strany 1 Na zřízení nového odboru naváže vytvoření několika internetových portálů. Lidé si na jednom z nich prohlédnou všechny smlouvy v hodnotě minimálně 50 tisíc korun, které město uzavře, včetně všech dodatků. "Přikláním se k tomu, abychom zveřejnili i smlouvy zpětně. V první fázi je priorita dávat tam nově vzniklé smlouvy," doplnil primátor. Na jiné internetové stránce lidé zjistí, které firmy se přihlásily do výběrového řízení, jaké ceny nabídly, kdo vyhrál nebo jaká je finální cena. "Tedy všechno od začátku do konce realizace dané zakázky. Současný systém je pro někoho nepřehledný," míní Michal Pobucký. Už v současnosti zveřejňuje město všechny zakázky nad sto tisíc korun na internetu, nový systém ale má být pro uživatele přívětivější. Obyvatelé, kteří se navíc zaregistrují na magistrátu, budou moci na nových internetových stránkách získat informace o všech evidovaných platbách. Jednoduše tak zjistí, jestli nedluží třeba za psy nebo komunální odpad. Náklady na nové weby, které chce město spustit nejpozději do poloviny příštího roku, by měly být v desetitisících korun.
Oborové termíny POPELNÍČEK UŽ NENÍ Hospodářské noviny | 15.4.2015 | Rubrika: Panorama | Strana: 10 | autor: Václav Dolejší, Marie Bastlová | Téma: Oborové termíny
NA ČESKOU TELEVIZI DNES ÚTOČÍ NEJSILNĚJŠÍ POLITICI: PREZIDENT ZEMAN A MINISTR BABIŠ. ŘEDITEL ČT DVOŘÁK ŘÍKÁ, ŽE CÍLEM JE VEŘEJNOPRÁVNÍ STANICI OSLABIT. PROČ DNES NA KAVČÍCH HORÁCH SLEDUJEME NEJVĚTŠÍ RUCH OD TELEVIZNÍ KRIZE 2000? Okolo České televize je dnes všechno jinak, než bylo zvykem. Její někdejší obhájci se proměnili v kritiky a naopak. Ještě v lednu 2013 se Miloši Zemanovi, právě zvolenému prezidentovi, dostalo na Kavčích horách uctivého přijetí. Generální ředitel Petr Dvořák sice po celém dni viditelně unaveného politika zapomněl upozornit na překážku v podobě schodu, takže Zeman málem upadl, ale jinak se v ČT snažili. Nechali rychle poslat pro nezbytný "popelníček", šéf zpravodajství Zdeněk Šámal zase rychle přistrčil "památníček" k podpisu. Dnes už by to neudělali a Miloš Zeman by do veřejnoprávní televize ani nepřišel. Idyla je pryč. Podle prezidenta se z ČT stává špatná komerční televize, kterou je potřeba potrestat přiškrcením peněz. Vedení televize kritiku od hlavy státu nebývale sebevědomě označilo za bezprecedentní útok na nezávislost. Další změnou je, že na barikádě za nezávislost České televize dnes coby nejhlasitější bojovníci stojí hlavně politici ODS a ČSSD. Na přelomu let 2000 a 2001 právě oni, spojeni opoziční smlouvou, způsobili krizi České televize, kterou chtěli dostat pod větší kontrolu. Dnes šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura ve sněmovně křičí, že politici v žádném případě nesmějí mluvit do obsahu televizních reportáží. A do třetice Martin Komárek, jenž v prosinci 2000 jako elitní komentátor kritizoval politiky, že se snaží "veřejnoprávní televizi odveřejnoprávnit, tedy převzít v ní rozhodující vliv, a místo toho, aby o programu televize rozhodovali vzdělaní inteligentní lidé, stává se politickou záležitostí". Teď je coby poslanec ANO a předseda volebního výboru Babišovým vyslancem, který vybírá lidi do Rady ČT a chce po nich, aby televizním šéfům více hleděli pod prsty. Nesmíme tam pustit Babiše Co se stalo a změnilo, že se o Českou televizi tolik bojuje? Dnes začíná ve sněmovně běžný proces výměny třetiny radních: celkem 53 uchazečů se bude prezentovat při veřejném slyšení, nakonec uspěje jen pět z nich. Tlak na ČT v době volby radních nebo generálního ředitele není nic výjimečného. Současná situace se ale liší více věcmi: kritikou prezidenta Zemana, vstupem mnoha miliardářů do světa médií a samozřejmě postavením prvního z nich, Andreje Babiše. Vicepremiér vlády, ministr financí a předseda hnutí ANO patří mezi nejsilnější mediální hráče, ovládá přes vydavatelství Mafra dva celostátní deníky, internetové zpravodajské servery, Rádio Impuls a rád by expandoval dál. Před časem se zajímal o koupi komerčních stanic Nova nebo Prima, ale neuspěl. Jeho političtí konkurenti se dnes bojí, že chce alespoň získat moc nad veřejnoprávní ČT. Proto když se chce Babiš podívat na její hospodaření, paradoxně Kavčí hory hájí i ODS, jejíž představitelé přitom roky razili teze o tom, že veřejnoprávní televize je zbytečná a měla by se raději zprivatizovat. Ve sněmovně kvůli tomu vznikla jakási koalice proti Babišovi. Vládní ČSSD a lidovci se domlouvají s opozičními ODS a TOP 09, že si navzájem podpoří své kandidáty do Rady ČT a za žádnou cenu tam nepustí nikoho z ANO. "ANO má v této věci velký střet zájmů, jeho předseda je významným privátním mediálním hráčem. Andrej Babiš by neměl podlehnout pokušení zneužívat svého vlivu k překreslování mediálního trhu, na němž se pohybují jeho vlastní firmy," upozorňuje premiér a šéf sociální
demokracie Bohuslav Sobotka. Vyhrocená atmosféra je vystupňovaná i tím, že se chystá změna řady mediálních zákonů. Právě Babišovo hnutí do nich chce prosadit, aby se Rada ČT více chovala jako dozorčí rada. "Bohužel ze strany vedení České televize cítíme aroganci, kdy jakákoliv výtka je brána jako útok na nezávislost. Přitom my od radních opakovaně žádáme jediné, a to větší asertivitu. Oni se dnes chovají jako obhájci generálního ředitele, místo aby ho kriticky kontrolovali," zlobí se poslanec Komárek. Generální ředitel České televize Petr Dvořák bere nynější diskuse jako fatální střet. Dokonce porušil doporučení všech svých předchůdců, že s politiky se vůbec neválčí, a překvapivě se emancipoval. Dvořák cítí nevděk "Největším rizikem současného mediálního trhu je změna vlastnictví soukromých médií a s tím spojený vznik mocenských mediálních kartelů. Ty mají potenciál vytvářet permanentní mediální, politické nebo ekonomické krize," říká Dvořák, aniž přímo jmenuje Andreje Babiše. "Sešněrovaná veřejnoprávní televize je v jejich zájmu. Komerčním médiím prudce padá sledovanost a klesají jim prodané náklady. A ona musí reklamním a mediálním agenturám vykazovat co největší počty čtenářů a diváků, aby prodala inzerci. Slabá Česká televize je jednoznačně ekonomickým zájmem provozovatelů soukromých médií," dodává. Čím to, že se Dvořák tolik odvážil? Jako by počítal, že měsíc před sněmovními volbami -v září 2017 -, kdy mu končí šestileté ředitelské období, nemá šanci post obhájit. Což mu může dodávat odvahu nebát se jít do střetů s politiky. Padesátiletý manažer, který vzešel z Kellnerovy PPF a sedm let vedl komerční televizi Nova, dnes cítí velký nevděk. Má pocit, že jeho éra na Kavčích horách je úspěšná: zvedl sledovanost, vytvořil nové kanály, veřejnoprávní stanice se stala lídrem v tvorbě nových pořadů. Ale místo odměn nebo pochval slyší jen kritiku. Někteří jeho předchůdci trávili víc času na golfu než v kanceláři a měli klid. Mnoho radních, byť mají k vysílání ČT řadu výhrad, proto dnes za Dvořákem stojí. Nechtějí prý teď televizi dál oslabovat a dávat argumenty jejím kritikům. "Osobně se domnívám, že situace je velmi vážná, horší než v minulosti. Všichni vidíme, k jakým majetkovým změnám došlo za poslední tři čtyři roky. Navíc mediální byznys už není byznys v tom pravém slova smyslu, média nevydělávají. Když jsem si přečetl před několika dny titulní článek MF Dnes o České televizi, tak jsem si řekl, že to je určitý signál, že situace překročila únosnou mez," říká radní René Kühn, který dříve vlastnil PR agenturu. Titulní článek deníku MF Dnes, který patří Babišovi, před dvěma týdny, tedy v době těsně před volbou nových radních, spojil televizi s podvody ohledně sponzoringu pořadů na obrazovce ČT. Jenže záhy se ukázalo, že případná pochybení s vedením televize nijak nesouvisí a hlavně že samotná "kauza" byla v médiích probírána už v předchozích letech. Radní i ředitel televize Petr Dvořák tak zprávu v deníku MF Dnes vzali jako politický útok na televizi. Zpravodajství České televize dnes vadí politikům z mnoha stran, nejen těm z hnutí ANO. Třeba místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek se rád rozčiluje nad tím, čím se veřejnoprávní televize paradoxně ráda chlubí - nad takzvanou vyvážeností zpravodajství. Letitý zvyk Kavčích hor dát všem politickým stranám podle aktuální síly stejný prostor však vychází ze zákona. "Ono to dnes platí o většině médií, která se už nenamáhají zjistit, jak je to doopravdy, tím přestávají plnit kontrolní funkci. Uvedou, že Babiš říká A, Kalousek říká B, a jen dodají, že zítra bude oblačno a večer asi zaprší. Tím to končí," popisuje s oblibou Kalousek. Radní ČT Jiří Závozda připouští, že Česká televize by potřebovala více starších novinářů, aby fungovala mezigenerační výměna zkušeností. Ovšem podle něho je dnes televizní zpravodajství těžké poměřovat, protože Nova na něj rezignovala a Prima ho dělá zcela odlišně. Dvě skupiny kritiků Další radní Vratislav Dostál proto dnes rozlišuje dva typy kritiků Kavčích hor. První trvají na nezastupitelné roli médií veřejné služby v demokratickém uspořádání a chtějí po ČT, aby tuto roli plnila důsledněji. Druhé skupině podle něho nejde o veřejnoprávní úlohu, ale naopak o zpochybnění této klíčové role a oslabení televize veřejné služby. "Jejich motivace je osobní a utilitární. Sem řadím Velebu, prezidenta Zemana, Komárka i Babiše
a komunisty," říká Vratislav Dostál. V oslabené televizi si přitom politici mnohem snáz prosadí svou. Prezidentská kancelář by mohla snáze zařídit, aby televize vysílala každou tiskovou konferenci mluvčího Jiřího Ovčáčka, a Babišova skupina Agrofert by mohla možná účinněji zdržovat reportáže, které se jí týkají. Jak se dá na veřejnoprávní televizi zatlačit? Poslanecká sněmovna zrovna projednává každoroční zprávu o hospodaření ČT, což je jindy naprostá rutina. Tentokrát se politici v debatě zasekli. Platí totiž zákon, že když sněmovna dvakrát za sebou zprávu nepřijme, automaticky padá celá Rada ČT. A s ní může skončit i generální ředitel. Poslanci se letos dohodli, že zprávu neschválí jenom jednou. To by prozatím jako varování mohlo stačit. *** HLAVNÍ HRÁČI V SOUČASNÉM BOJI O ČESKOU TELEVIZI MILOŠ ZEMAN prezident Na svých výjezdech po regionech dokola opakuje, že veřejnoprávní televize neplní svou funkci, a podporuje návrh, aby proto dostávala méně peněz. ČT podle něho špatně referuje o válce na Ukrajině. JAN VELEBA senátor Šéf Strany práv občanů přišel první s nápadem vzít ČT peníze. Kavčí hory jsou podle něho hlásnou troubou TOP 09, která neobjektivně a nedůstojně informuje o hlavě státu. ANDREJ BABIŠ ministr financí Podle šéfa hnutí ANO je Česká televize černou schránkou, protože není vidět do jejího hospodaření. To chce změnit, a pokud se ukáže, že ČT plýtvá, plánuje snížit koncesionářské poplatky. MARTIN KOMÁREK poslanec ANO Bývalý novinář je expertem Babišova hnutí na média, vede volební výbor, který volí kandidáty do Rady ČT. Po radních chce, aby více koukali pod ruce generálnímu řediteli. JAROSLAV DĚDIČ šéf Rady ČT Někdejší mluvčí ministra financí Bohuslava Sobotky nyní post v radě obhajuje. Stojí za ním především Sobotkova ČSSD. V ČT vidí chyby, ale dnes do ní nechce společně s politiky kopat. BOHUSLAV SOBOTKA premiér Nyní je v roli ochránce ČT, stojí proti svým soupeřům Babišovi a Zemanovi. Chce silnou nezávislou televizi v době, kdy většinu médií mají v rukou podnikatelé v čele s politikem Andrejem Babišem. 6,956 MILIARDY KORUN jsou plánované příjmy a výdaje ČT na rok 2015.
43 180 HODIN plánuje odvysílat ČT v roce 2015 na šesti programových okruzích: ČT1, ČT2, ČT24, ČT sport, ČT :D a ČT art. 2930 ZAMĚSTNANCŮ je zaměstnáno v České televizi. PETR DVOŘÁK ředitel ČT Někdejší šéf TV Nova stanul v čele ČT v roce 2011, za Nečasovy vlády. Šestileté funkční období mu končí v září 2017. Emancipoval se, vůči politikům začal vystupovat nečekaně suverénně.
Češi neberou oblečení jako spotřební zboží Esprit | 15.4.2015 | Rubrika: Rozhovor | Strana: 58 | autor: Eva Hlinovská | Téma: Oborové termíny
Kateřina Modrá pracuje jako ředitelka externí komunikace britské módní značky F&F a podílí se na jejích světových kampaních. Po letech strávených v Londýně se vrátila do Prahy. Důvod? Její téměř dvouletá dcera Emma. Se štíhlou blondýnkou Kateřinou Modrou jsme se potkaly poprvé loni na podzim, kdy módní značka F&F prezentovala svou aktuální kolekci pro jaro a léto 2015. A musím říct, že ředitelka externí komunikace britské značky mě okamžitě nadchla - je rozhodná, sebevědomá, ale i bezprostřední, vtipná a komunikativní. A je určitě nejvýše postavenou Češkou v mezinárodní korporaci Tesco, kam F&F patří. Poutavě vypráví nejen o kampaních a přehlídkách, jejichž přípravu má na starosti, ale i o tom, jak dokáže skloubit péči o dceru se skvěle rozjetou kariérou. "Moje práce je velmi vzrušující a odjet pracovat do Londýna pro mě byla obrovská výzva," říká Kateřina Modrá v designovém showroomu značky na pražském Smíchově. Zde lze najít vybraný sortiment - nejen aktuální dámskou kolekci laděnou do černé a bílé, ale i pánské a dětské oblečení a také bytové doplňky F&F Home. "Když pracujete v marketingu pro nadnárodní firmu a jste z malé země - je vcelku lhostejno z jaké -, málokdy se vám podaří stát u zrodu kampaní a vizuálního stylu, spíše jen přijímáte to, co někdo jiný vytvořil. Mně se to podařilo a jsem za to šťastná." Značka F&F vznikla v roce 2001 ve Velké Británii. Dnes už má své vlastní obchody, ale i franšízy ve více než 21 zemích světa včetně Švýcarska, Německa, Kazachstánu, Saúdské Arábie nebo Jordánska. Její první samostatný obchod byl otevřen v roce 2010 v České republice (pražské NC Palladium). * Chtěla jste vždy pracovat v módním byznysu? Vůbec ne. Vždycky jsem tvrdila, že mě zajímá marketing a že je mi jedno, jakou komoditu budu prodávat. Začínala jsem v reklamních agenturách, pak jsem pracovala v marketingu například vlasové kosmetiky a později jako brand manažerka Jack Daniels. Po nějakém čase jsem hledala, kam se posunout dál, a dostala jsem nabídku z Tesca launchovat Cherokee pro Českou a Slovenskou republiku. * Cherokee byla také řada oblečení. Ano, je to už jedenáct let. Headhunter mě tehdy poslal do Tesca na pohovor a já mu ještě říkala, že si nejsem jistá, zda chci vytvářet reklamu na potraviny. Nakonec jsem se sešla se svým budoucím šéfem. Byl to velmi inspirativní člověk - stejně jako projekt Cherokee, navíc šlo o módu, ne o potraviny. Řekla jsem si: tohle bude buď make it, nebo break it. Buď se posunu dál, anebo udělám průšvih a budu už pracovat jen jako uklízečka.
* To se ale nestalo. Můj tehdejší šéf mi ukázal, co se dělá pro Cherokee v Anglii, a vše se mi moc líbilo... Měli jsme k dispozici jen logo, osm měsíců času a kolekci. Na mně byl zbytek - od prodejen po kampaně. Osm měsíců jsem neměla víkend, ale touha a motivace uspět byly obrovské. A povedlo se udělali jsme televizní kampaň, visual merchandising, fotili jsme... Nakonec jsem stála na prodejně a vše instalovala. Když to viděl anglický tým, řekl jen "wow". A rozhodl se vytvořit region střední Evropa, kam by kromě nás spadalo Polsko, Maďarsko a Slovensko. * A co bylo dál? Přijela jedna Angličanka - dneska už je to moje kamarádka, moje anglická matka - a mluvila se mnou asi půl hodiny v hotelu v Budapešti. Pořád se ptala: "Kdo dělá ve vašem týmu tohle? A kdo tohle?" A já pořád, to dělám já a zase já. A ona: "Je tady něco, co neděláš?" A já, že asi ne. Pak vše shrnula: "Nechceš být ředitelkou pro externí komunikaci a PR v Londýně?" Samozřejmě jsem kývla. Je to deset let, co jsem se přestěhovala do Londýna. * A jak to bylo s F&F? V Anglii F&F existovalo coby značka formálního oblečení, Cherokee pak nabízela věci pro volný čas. Ale cítili jsme, že F&F má potenciál se dále rozvíjet -nejprve jsme se zaměřili na formální oblečení a pak jsme začali přidávat další a další věci. Dnes je F&F globální značkou s velkým přesahem i v zemích, kde neoperuje Tesco. Velmi dobře funguje i naše divize franšízového obchodu. * Jaké byly vaše první dny v Londýně? Bylo mi 29 let a ještě ve 24 jsem nemluvila anglicky. I vysokou školu jsem si dodělávala až v Londýně. Rozhodně jsem tenkrát nemluvila na úrovni rodilých mluvčích. Byli jsme ale malý tým a měli štěstí na osvícenou šéfovou, která je nesmírně náročná, ale má srdce na pravém místě. Pomáhala mi, aby přestěhování proběhlo příjemně. Mohla jsem využít relokační kancelář, která mi sehnala první bydlení i zařídila první bankovní účet. Ale kolegům jsem občas vůbec nerozuměla a chvíli mi trvalo, než jsem se naučila říct: "Vůbec netuším, o čem mluvíte." Měla jsem prostě tendenci přikyvovat a v duchu hledat slovník. Ale kulturní rozdíly mě zajímaly a okouzlovaly, ne že by mě úplně děsily. Londýn není konec světa a mohla jsem se vracet domů na víkendy. Navíc jsem se starala o střední Evropu, hodně jsem cestovala. * Jak na to dnes vzpomínáte? Vlastně to bylo zábavné. Když jsem poprvé přijela do Londýna, vzpomněla jsem si na tu malou holku vyrůstající v komunismu a byla jsem okouzlená. Ale stála jsem na Heathrow a zároveň se mi chtělo brečet, protože jsem netrefila ani na metro. V Londýně mě tenkrát držela touha dokázat, že moje šéfka vsadila na dobrou kartu, když dala vysokou pozici někomu, kdo není z Anglie. Několik let jsem se věnovala výhradně práci. Rovnováha mezi soukromím a prací přišla až mnohem později. * Když se vám narodila dcera? Ano. V tomto smyslu mi dala nejvíc.
* Já ale vím, že jste stejně dál pracovala... Emma je moje láska, ale musím předestřít, že nebyla úplně plánovaná. V té době jsem pracovala v Londýně nějakých sedm osm let a moje šéfová měla pocit, že by mi měla dát další výzvu. Svěřila mi podporu launche F&F v Číně a já naopak ji i sebe přihlásila na Londýnský půlmaraton. V září jsem dostala vzrušující projekt zhruba na tři čtvrtě roku a vzápětí jsem zjistila, že budu mít miminko. Ale říkala jsem si, že dám obojí, že těhotenství není nemoc. Do toho mi přibyl ještě anglický trh, který je sám o sobě velký jako střední Evropa, a Turecko. * Jak vypadal launch F&F v Číně? Výzva bylo už jen najít kvůli časovému posunu termíny, kdy můžeme udělat conference call. Navíc musíte používat čínské přístroje, které na mě samozřejmě mluvily čínsky a ne anglicky. Spoustu věcí jsme řešili přes telefon a mail, připravovali jsme jim podrobné manuály, jak má vše vypadat - jaká se bude uvádět kolekce, focení, modelové a modelky, jak udělat launch pro novináře, kampaň. Výhoda je v tom, že za ta léta, co pracuji pro F&F, vím, kdy značka musí komunikovat ve všech zemích stejně, ale zároveň chápu, kdy je třeba vzít na vědomí kulturní odlišnosti. * Byla jste v Šanghaji, kde jste otevírali butik, i osobně? Nakonec ano, zpátky jsem v šestém měsíci těhotenství letěla přes třináct hodin, to bylo náročné. Čína je plná vůní a hodně zajímavá, ale jsou to hodně specifické vůně, takže na tržišti mi nebylo, vlastně poprvé, úplně dobře. Smála jsem se také, když mi kolegyně ze šanghajské kanceláře poslala SPZ s čínskými znaky auta mého taxikáře... Měla jsem výhodu, že launch připravoval mezinárodní tým - třeba PR agenturu vedla Číňanka, která žila dlouhou dobu ve Spojených státech, takže jsme si jednoduše rozuměli. V červnu jsme tam pak dělali velkou módní přehlídku, ale to už se mi narodila dcera, takže jsem ji viděla jen na fotkách. Finále jsem prostě nestihla. * Jak se na vaše těhotenství dívali v práci? Řekla jsem jim to s tím, že budu pracovat jako obvykle, že ještě připravím první velkou londýnskou módní přehlídku F&F v dubnu (Emma se měla narodit v červnu). A oni: "A co když se narodí dřív?" A já: "Nenarodí, máme spolu dohodu." Nicméně moje šéfová mi připravila porodní plán a sehnala lékaře i na druhé straně kanálu - "pro jistotu". * V Anglii se na pracující ženy v těhotenství i po porodu dívají asi jinak než v Česku. Ano, v Anglii je pracující matka malého dítěte standardní věc. Mateřskou v plné výši platu vám hradí zaměstnavatel do konce desátého týdne po porodu. Věděla jsem, že budu dál pracovat, kvůli financím i kvůli tomu, že mě moje práce baví. Pro anglický tým nakonec bylo mnohem důležitější, aby měli Kateřinu pracující s miminkem a spokojenou než ji nemít. A to bylo příjemné zjištění, protože my ženy občas trpíme nedostatkem pracovního sebevědomí. Emma mi tak pomohla pochopit hodnotu sebe samé. Nicméně náš generální manažer řekl, že bude přirozenější a jednodušší, když se vrátím do Prahy a do Anglie budu dojíždět, jak budu potřebovat. * Splnila dcera nakonec vaši dohodu, stihla jste přehlídku? Částečně, narodila se sice po první přehlídce F&F v Londýně, ale tři neděle před termínem, kdy jsem se těšila, jak budu doma jíst zmrzlinu a užívat si čekání, až ji poprvé uvidím... Stihla jsem se
vrátit do Prahy, vše vybalit, zajít s kolegyněmi na oběd. Přehlídka byla ve čtvrtek a já v neděli volala šéfové, že už nejsem těhotná. Ale nestihla jsem nic předat v práci, takže jsem v porodnici měla na hrudi Emmu a na klíně laptop. Po několika týdnech v Anglii mávli rukou a řekli, ať Katka dělá, odkud chce, protože stejně pracuje a funguje to. No a takhle to probíhá už dva roky. * To byl váš nápad, uspořádat před dvěma lety velkou přehlídku značky v Londýně? Měla jsem tu myšlenku v hlavě a moje šéfová tehdy, zhruba osm měsíců před přehlídkou, řekla: OK, dozrál čas. Rozhodli jsme se, že přivezeme 250 novinářů i celebrit z celého světa, a já se moc těšila na přípravu celé akce. Spolupracovali jsme se skvělou produkční agenturou, která organizuje londýnské fashion weeky, a samozřejmě pro ni nebylo nic problémem. Obecně navazujeme dlouhodobé spolupráce, jsme loajální k našim obchodním partnerům a oni k nám. Na první přehlídce jsme měli Terezku Maxovou i Petru Němcovou, obě byly skvělé. A já přehlídku absolvovala, sice bez podpatků, ale užila jsem si to. * Značka F&F působí v 21 zemích světa, teď vstupuje na německý trh. Kde je nejúspěšnější? To se dá jen těžko říct, protože vše záleží na počtu obchodů v dané zemi i na našich lokálních partnerech. Mohu ale říct, že ve všech kulturách ženy F&F přijímají, chápou značku a baví je koncept módy dostupné pro každého, která ale zároveň reflektuje poslední módní trendy. * Liší se tedy vkus v jednotlivých zemích? Trochu ano, i když s globalizací a přístupem k informacím se rozdíly stírají. Obecně víme, že pokud vyjde nějaký nový módní trend, nejrychleji na něj reaguje anglický a americký trh, zákaznice ho chtějí okamžitě, a ne za tisíce liber nebo dolarů. Střední Evropa mívá sezonu až dvě zpoždění - zákaznice si potřebují na trend zvyknout, pochopit, jak ho zařadit do šatníku, protože u nás není zvykem měnit celý šatník každou sezonu. Oblečení nebereme úplně jako spotřební věc, chceme, aby nám nový kus nějaký čas vydržel. * Jak to vlastně je se sortimentem F&F? Přijde mi, že v showroomu jsou odlišné věci, než jaké vidím v obchodech... Naše móda dává zákazníkům - i těm, kteří na tom nejsou finančně úžasně -šanci cítit se příjemně. Proto zákazníci chtějí chodit do obchodů a vybírat si věci, v kterých jim bude dobře. A to jim pak pomůže ve vystupování jak v práci, tak ve volném čase. Zhruba každých šest neděl přichází na prodejny nové oblečení, abychom mohli stále nabízet něco nového. Zároveň existuje procento věcí, které si kupujete celoročně - bílá trička, bílé košile... Základní stavební kameny šatníku najdete v obchodech vždy. Jako první šaty ukazujeme novinářům, to nejsou tisíce věcí, je to limitovaná kolekce, která je i tady v showroomu. Pro jaro a léto se kolekce nese v černé a bílé barvě, novým trendem jsou rozšířené kalhoty, které se budou objevovat i na podzim a v zimě. Zároveň víme, že máme hodně zákazníků a že s černou a bílou nevystačíme po celou sezonu, takže do obchodů přijdou plavky a vzápětí barvy nebo květinové vzory, které mají ženy rády na dovolenou a do horkého počasí. * V čem je značka F&F jedinečná ve srovnání s dalšími módními řetězci? Kvalitou, nesmírně důležitá je i dostupná cena. Pak je to šířka nabídky, F&F je značka otevřená všem, bez ohledu na věk, na pohlaví, na tvar postavy. Je podstatné, aby každá značka - a F&F není výjimkou - věděla, co prodává. Proto je oblečení ušité exkluzivně pro nás, dodržujeme Ethical Trading Initiative Code, to znamená, že známe své dodavatele, víme, kdo naše oblečení
šije. Podstatná je široká dostupnost našich butiků i to, že zákazníci ve většině zemí světa mohou nakupovat on-line. * Jak vlastně kolekce vzniká? Máme tým designérů, je rozdělený po kategoriích: dámské, pánské, dětské oblečení. Tým vytvoří myšlenku kolekce na další sezonu, už teď máme jasno, jak bude vypadat podzim a zima 2015. Pak se kolekce rozpracuje a přijde komerční tým, který má za úkol nakoupit materiály, věci objednat, a další týmy, které je pak dopraví na prodejní plochu. * Máte na starosti i kampaně F&F. Jak rozhodujete, které budou lokální a kdy se naopak využije kampaň celosvětová? Specifický je Dálný východ. Mají jinou sezonu z hlediska počasí, musejí mít tedy v kampaních jiné oblečení a kampaně si dělají sami, samozřejmě s tím, že dodrží ducha a styl značky. My připravujeme kampaně globální, které fungují pro Anglii, Irsko, střední Evropu, Turecko, ale i USA nebo Saúdskou Arábii a dalších trhy, ty, které mají podobné trendy v počasí, tedy zimu i léto. * Jak vznikají vaše kampaně? Nejdeme cestou chronicky známých tváří. Vždy se vše odvíjí od kolekce, pak řešíme, kde budou šaty nejlépe vypadat, co je nejvíc trendy. Z prvního konceptu pro novináře rozpracováváme televizní kampaň. Spolupracujeme s menšími agenturami a režiséry, kteří mají velký potenciál, ale nejsou nutně slavní - jsou talentovaní, očekává se od nich, že budou mít jednou úspěch, a my jim dáváme šanci. Pak nastupuje náš multi-channel team, který se stará o fotografie, ty jdou ruku v ruce s televizní kampaní a budou používány v dalších kanálech, tedy v tištěných kampaních, na billboardech i na prodejních plochách, tak aby byly inspirativní a zároveň se líbily našemu zákazníkovi a chápal je. Vše musí dávat smysl a vše musí být propojené a jasné. * Na jakou kampaň ráda vzpomínáte? S největší slzou v oku vzpomínám na jednu ze svých prvních kampaní, kterou jsme fotili v Jižní Africe. Vždycky jsem chtěla vidět Jižní Afriku a poprvé v životě jsem letěla do Kapského Města, navíc poprvé v životě Boeingem 747, což byl také můj sen - když jsem to řekla letušce, posadila mě do prvního patra. Hned jsem textovala bratrovi, který měl jako malý toto letadlo vylepené na skříni. Kamarád, který znal Kapské Město, mi řekl, ať se při přistání dívám na Stolovou horu byla nádherná. Potkala jsem tam tým, který v módní branži pracoval léta, a mně přišlo, že jsem ve snu. Byla jsem okouzlená. V Jižní Africe jsou nádherné pláže, celý módní průmysl tam v lednu fotí, protože nefouká vítr, pak se přesunuje do Miami. Ale je tam hodně studené moře, nikdy tak nevidíte modelku, jak se v oceánu koupe. Já to nevěděla a samozřejmě si řekla, že do oceánu skočím. Voda měla snad šest stupňů a mně během chvilky promodraly nohy. Tak takhle jsem pochopila, jak to chodí v módním průmyslu. Foto popis| Britská značka F&F nabízí širokou paletu cenově dostupného zboží - od pánského, dámského a dětského oblečení přes módní doplňky až po bytové dekorace. Soška "Relax" do koupelny, 249 Kč; přehoz na postel, 259 Kč; vonná svíčka, 130 Kč; dámské mokasíny, 499 Kč; váza, 119 Kč; tulipán, Tesco Express, 59 Kč/5 kusů. Foto popis| Kateřina Modrá v pražském showroomu značky F&F. Foto autor| Foto: Petr Karšulín a Petr Kozlík
Používáte řídicí, anebo řídící systémy? Elektro | 16.3.2015 | Rubrika: Lingvo elektro | Strana: 93 | autor: PhDr. Věra Vlková | Téma: Oborové termíny
V odborném vyjadřování lze rozlišování účelových a dějových přídavných jmen považovat za víceméně vyřešené, snad s jedinou výjimkou: řídicí versus řídící. Totéž však zdaleka neplatí pro běžnou publicistiku, reklamní průmysl (nabízející třeba "kojící polštář" nebo "trávící pastilky") a mnoho dalších oblastí. Pravopisně relevantní je rozlišování účelovosti a dějovosti přitom jen u slovesných přídavných jmen zakončených příponou -cí. Jen stručná rekapitulace: Přídavná jména účelová slouží k vyjadřování účelu, k němuž nějaký předmět, zařízení, instituce apod. slouží, nebo k označení funkce, kterou mají plnit. Vyjadřují tedy trvalou charakteristiku. Jsou především záležitostí pojmenovací, často bývají součástí terminologických pojmenování, proto je jejich jednotné a systémové pravopisné řešení tak důležité. Obvykle stojí před podstatným jménem, k němuž se vztahují: chladicí kapalina, jisticí systém, krouticí moment, plnicí stroj, řídicí elektroda, zemnicí soustava. Na rozdíl od toho přídavná jména dějová nevyjadřují stálou vlastnost nebo trvalou charakteristiku, ale pouze konstatují aktuální situaci, to že v daném okamžiku je s určitým objektem nebo subjektem spojen jistý děj: zkouška hodnotící funkčnost sestavy, osoby plnící nádoby roztokem. Dějová přídavná jména jsou záležitostí kontextovou a obvykle stojí až za podstatným jménem, k němuž se vztahují. Tento významový rozdíl je mnohem zřetelnější u ostatních přídavných jmen: prováděcí předpis × technik provádějící revizi; testovací sada × zařízení testující složení výrobku; zalévací hmoty × muž zalévající záhony. Existují případy, kdy se oba typy přídavných jmen vyskytují společně v jedné větě: Byla vyměněna špatně těsnící těsnicí vložka. Náležité pravopisné řešení je pak pro správné pochopení klíčové. Snadnější bychom to měli mít u pojmenování osob - ta se pojí pouze s přídavnými jmény dějovými: vyšetřující soudce, úřadující předseda, oddávající úředník, velící důstojník, školící pracovník, řídící úředník. Paradoxně to však nebývá zjednodušení, ale spíše komplikace. Uživatelé jazyka se totiž velmi často snaží aplikovat výše uvedená rozlišovací pravidla také na tato spojení a efekt bývá zcela opačný. Zejména v souvislosti s řízením se vyskytují případy, kdy není snadné rozhodnout, zda jde o pojetí účelové (řídicí činnost), anebo dějové (řídící činnost). To se týká především spojení s abstraktními jmény jako funkce, proces, systém a s označeními výkonných orgánů jako orgán, rada, komise. Často se lze setkat s argumentací, že řízení představuje trvalý a nepřetržitý proces, a proto je třeba dávat přednost dějovému pojetí. Podstatné je ale to, že podobná spojení mají obecnou (nekonkrétní) časovou platnost, což stejně jako postavení přídavného jména před jménem podstatným svědčí pro pojetí účelové. Totéž potvrzuje také analogie: vzdělávací proces, systém, zařízení atd. (nikoliv "vzdělávající"), a tedy i řídicí činnost, funkce, práce, proces, systém, soustava, struktura, hodnota, charakteristika atd. a stejně tak řídicí výbor, komise, rada, oddělení, sekce, úsek, sektor, orgán atd. O potřebnosti tohoto řešení svědčí i dvojice typu řídicí systém × systém řídící sběr mýtného; řídicí systémy × systémy řídící emise z výfuků zážehových motorů. Nezbývá tedy než věřit, že i vy používáte nebo budete používat řídicí systémy (řídící cokoliv). S
Šimůnek vede v Graylingu kontinentální Evropu e15.cz | 14.4.2015 | Rubrika: Lidé | Strana: 0 | Téma: Oborové termíny
Jan Šimůnek bude mít ve společnosti Grayling "pod palcem" téměř celou Evropu. Plánuje pokračovat v propojování regionů. Pravomoci regionálního manažera agentury Grayling Jana Šimůnka se rozšířily o západní Evropu. Kromě té bude nadále zodpovídat za působení firmy ve střední a východní Evropě
(CEE), Rusku, SNS a německy mluvících zemích. Rozšířením zodpovědnosti Jana Šimůnka se propojují všechny pobočky Graylingu na kontinentu, s výjimkou Velké Británie a Irska, které nadále vede Alison Clarkeová. Jan Šimůnek pracuje v Graylingu téměř dvacet let. Před tím, než se ujal regionálního vedení, působil na řadě vedoucích pozic napříč střední a východní Evropou. V roce 2014 se stal členem mezinárodní správní rady Graylingu. Ve své nové roli bude stále pracovat vedle Alison Clarkeové, Loretty Ahmedové (regionální manažerky Graylingu pro Blízký východ, Turecko a Afriku), a Petera Harrise, šéfa Graylingu v USA. "Před deseti měsíci jsem začal rozšiřovat model ze CEE do regionu německy mluvících zemí. Plánuji nadále pokračovat v propojování regionů, což se týká klientů i regionální struktury, respektive celoevropské komunikační kampaně," podotkl Šimůnek.
Ruský tisk je v ohrožení e15.cz | 14.4.2015 | Rubrika: Žurnál | Strana: 0 | Téma: Oborové termíny
V redakcích ruských novin a časopisů ubývá novinářů. Zatím nelze hovořit o vylidňování, propouštění se týkalo dosud jen asi deseti procent žurnalistů. Trend nastolený loni však pokračuje i letos. Propouštění se dotklo většiny ruských tištěných médií. Hlavní příčinou byla zhoršující se ekonomická situace země. Kvůli tomu se zdražoval papír a prudce padaly příjmy z reklamy. Jejich objem se snížil v novinách a časopisech v roce 2014 ve srovnání s rokem předcházejícím o podstatných 11 procent na 33 miliard rublů. O čtrnáct procent (8,5 miliardy rublů) poklesly příjmy od inzerentů v časopisech a speciálních vydáních, o 11 procent (16,5 miliardy rublů) pak v novinách. Zato vzrostly příjmy z reklamy na internetu - o 18 procent. Tisk jde pod nůž Většina ruských vydavatelských domů přiznává, že omezuje počty zaměstnanců a snižuje stavy novinářů. Podle prognózy ministerstva spojů a masové komunikace, publikované v listu Izvestija, může zanedlouho přijít o práci kvůli krizi každý pátý ruský novinář, tedy 50 až 60 tisíc lidí. Mnozí experti propouštění kritizují. Říkají, že to sice je nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak "optimalizovat" náklady, ale také ten zdaleka nejhloupější a v budoucnu může mít pro noviny a časopisy dalekosáhlé následky. Radí, aby majitelé namísto zbavování se svých lidí a rozbíjení sehraných redakční týmů přemýšleli o alternativních krocích. Ve vydavatelství Argumenty i Fakty (AIF) už snížili počet zaměstnanců internetového vydání týdeníku AIF na 28 lidí. Propuštění zaměstnanci museli podepsat dohodu o mlčenlivosti, přesto se vše dostalo na veřejnost. Na dotaz serveru Gazeta.ru, zda dochází k propouštění novinářů, odpověděli nakonec představitelé jednoho z největších vydavatelství v Rusku, že vše probíhá "podle plánovaného programu, optimalizace postihla už v roce 2014 deset procent zaměstnanců a po etapách bude pokračovat i letos". Podobně prý postupovali v liberálním Kommersantu, celonárodním deníku zaměřeném hlavně na politiku a byznys. "Právě uvolnili několik zaměstnanců rozhlasové stanice B-FM, další omezení v
celém vydavatelství jsou nevyhnutelná. Je to jen otázka času, chybí peníze za reklamu," řekl Gazetě další zdroj. Podle odhadu může propad v reklamních příjmech ve vydavatelství Kommersant dosáhnout tento rok až 30 milionů rublů. Pokud by se takový scénář naplnil, nepropouštělo by se "obvyklých" deset procent jako dosud, ale až dvacet procent zaměstnanců. V Kommersantu ale tento scénář odmítli ústy prezidenta vydavatelství Vladimira Želonkina jako nepodloženou spekulaci. "Žádná omezování neplánujeme," řekl. Musíme reagovat Ani v dalších ruských vydavatelstvích nahlas nepřiznávají podobné záměry. Přesto jejich odpovědi ledacos naznačují. "Propouštění je dnes standardní postup. V Komsomolské pravdě se na nic takového nechystáme. Ovšem pokud se současná nelehká ekonomická situace v zemi nezlepší, tak k tomu může dojít. A možná již v březnu," řekl vedoucí redaktor oblíbeného ruského deníku Vladimir Sungorkin. Propouštět prý nehodlají v Nezavisimoj gazetě. V Izvestijích již k menším "pohybům" došlo zkraje roku, nyní se v tom nebude pokračovat. Šéfredaktor populárního deníku Moskevský komsomolec Pavel Gusev řekl Gazetě, že v redakci nebudou omezovat počty lidí a nedotknou se ani jejich výplat. Ruské noviny a Večerní Moskva loni propustily deset až dvanáct procent osazenstev redakcí, nyní se ale k ničemu podobnému nechystají. Zeštíhlení naopak zažil mediální holding Hearst Shkulev Media, dotklo se časopisů Elle, Elle Girl a Maxim. Odešli asistenti redakcí i další zaměstnanci, zbylým nepatrně poklesly platy. Prezident společnosti Viktor Škulev k tomu řekl: "Jsme součástí trhu. Musíme reagovat na to, co se děje." Odklon od tisku Jen nepatrně vzrostl v roce 2014 reklamní trh v Rusku, bylo to o čtyři procenta na 340 miliard rublů podle Asociace komunikačních agentur Ruska (AKAR). Přitom v roce 2013 rostl o deset procent, a v předchozím roce dokonce o 13 procent. Nejvíce si loni polepšila internetová reklama (18 procent), jen mírně televizní a rozhlasová (shodně dvě procenta), naopak si výrazně pohoršila reklama tisková (o 11 procent). Podle Vladimira Jestafjeva z AKAR to odráží trend dnešních dnů v Rusku, jímž je odklon od tištěných médií. Snižování stavu redakcí potvrdili i spolupracovníci vydavatelství Condé Nast, které má ve svém portfoliu časopisy Vogue, GQ a Glamour. Jako první byli nuceni odejít asistenti fotografů a módních designérů. Představitelé vydavatelství však tuto informaci odmítli komentovat. Trpí i miláčci Kremlu Dobře jsou na tom novináři v zahraničních zpravodajských agenturách (Reuters, Bloomberg a BBC), které občas dokonce nabízejí i v těchto dnech volná místa. Kromě toho je jejich výplata navázána na kurz valut, a tak z padajícího rublu těží. Méně peněz však mají vládní agentury. V polovině ledna prosákla informace, že TASS propustí deset procent zaměstnanců. Nyní se již prý jedná o čtvrtinu, 400 lidí. A těm, kteří zůstanou, klesnou platy o dvacet procent. Rozpočet se snížil i televizním kanálům Russia Today a Rossija Segodnja. V loňském roce byl
zhruba 445 milionů dolarů při kurzu 30,5 rublu za dolar, v roce 2015 to je již jen 236 milionů dolarů při kurzu 65 rublů za dolar. I zde proto chystají omezení, přezkoumávají plány rozvoje na tento rok a ruší všechny nové projekty. Už koncem loňského roku snížil vládní list Rossijskaja gazeta počet svých pracovníků o desetinu, podobně postupoval i zpravodajský server Lenta.ru. A Večernaja Moskva patřící moskevské radnici snížila stavy o 12 procent. Zlaté časy jsou pryč V Rusku dnes vychází kolem 400 novin, prý dvakrát více, než je třeba. Podle Alexandra Jefremova, konzultanta analytického centra Vi, jim dá ale současná krize zabrat. "Je třeba si přiznat, že zlaté časy tisku skončily už v čase minulé ekonomické krize. V roce 2009 ubylo u tištěných médií 40 procent reklamy a po tomto propadu se trh již nevzpamatoval," řekl. Podle Jefremova skončil rok 2014 pro tištěná média bídně, když přišla o jedenáct procent reklamních příjmů. A v roce 2015 je podle něj čeká další strmý propad, tentokrát ve výši 30 až 40 procent. S podobnou prognózou přišel i první viceprezident Asociace komunikačních agentur Ruska Sergej Koptěv. Podle něho v prvním pololetí letošního roku spadne příliv inzerce do ruských tištěných médií o 30 procent na 12 miliard rublů. Náměstek ministra spojů a masové komunikace Alexej Volin vyčíslil propad reklamy v novinách v lednu letošního roku na 35 procent. U časopisů to bylo ještě o pět procent horší. Přitom pro většinu vydavatelství představuje reklama rozhodující příjem. Nedostatek financí tak dnes už pociťují i noviny a časopisy, které vždy tvořily pilíře ruského trhu. "Vedle menší ochoty inzerovat se projevila i omezení daná zákonodárci. V novinách a časopisech již nesmějí být propagovány cigarety, alkohol včetně piva a zdravotnické služby. Tohle mohou přežít jen ti největší hráči na trhu. A to ještě s ohromnými ztrátami," dodal Jefremov. Maďarský souboj Zemí, ve které novinářům růže nekvetou, je také Maďarsko. Mediální dění tam rozvířil doslova souboj gigantů. Premiér Viktor Orbán v něm stojí proti svému dlouholetému spolupracovníkovi a mediálnímu magnátu Lájosi Simicskovi. Poté, co Orbánova vláda přišla s plánem zdanit mediální zisky z reklamy rovnou pětiprocentní daní, Simicska, který byl dlouho pokladníkem Orbánovy strany Fidesz, vyhlásil premiérovi mediální válku. Sám vlastní několik klíčových médií: deník Magyar Nemzet, zpravodajskou Hír TV či rozhlasovou stanici Lánchíd. Právě ty mají posloužit jako nástroj pro poškození reputace premiéra i jeho vládní strany. Simicska Orbánovi vyhrožuje prozrazením věcí, o kterých se při práci ve Fideszu jako premiérův přítel dozvěděl. "Vím toho hodně, známe se přece 35 let. Co se mnou mohou udělat? Zastřelit mě?" řekl v televizním přenosu Simicska. Mediální magnát se však přepočítal. Vedení médií, které chce Simicska využít pro soukromou válku, odstoupilo. Nejprve odešli šéfredaktoři největších médií ze Simicskova impéria, pak dala maďarskému magnátovi sbohem i velká část editorů a redaktorů, kteří odmítli přijmout roli loutek v souboji znepřátelených mocných mužů. Na odchodu je prý až několik desítek novinářů. "Samozřejmě, že média, naše média, proti tomu budou bojovat a budou kašlat na to, co Orbán říká," uvádí Simicska pro Reuters. Odchody svých zaměstnanců nijak neprožívá. Muž, který média dlouho využíval na budování Orbánovy popularity, považuje novináře za dělníky, kteří mají povinnost vytvářet veřejní mínění v podobě, jakou si přeje jejich zaměstnavatel. (lem)
Volba Rady ČT: Vládní i opoziční poslanci se domlouvají, jak vyšachovat Babiše iHNed.cz | 14.4.2015 | Rubrika: domaci.ihned.cz | Strana: 0 | autor: Václav Dolejší | Téma: Oborové termíny
Třetina Rady České televize se obmění. Poslanci ve středu vyberou z 53 uchazečů 5 nových členů do 15členné rady. Tlak kolem volby graduje kvůli silné kritice prezidenta Miloše Zemana a ministra Andreje Babiše, které televize čelí. Ostatní politické strany v kritickém pohledu Babiše a jeho hnutí ANO vidí nicméně snahu podrobit si veřejnoprávní médium. Ve středu začíná ve sněmovně běžný proces obnovy třetiny radních v 15členné Radě České televize. Celkem 53 uchazečů se bude prezentovat při veřejném slyšení, nakonec uspěje pouze pět z nich. Tlak kolem ČT v době volby radních není nic výjimečného, ovšem tentokrát je nebývalý. Je vygradovaný kritikou Kavčích hor od prezidenta Miloše Zemana a ministra Andreje Babiše. Lídr hnutí ANO po radních chce, aby se více kriticky podívali na hospodaření ČT. Ostatní politické strany v tom vidí snahu Andreje Babiše podrobit si veřejnoprávní televizi, čemuž chtějí zabránit. Ve sněmovně kvůli tomu vznikla jakási koalice proti Babišovi. Vládní ČSSD a lidovci se domlouvají s opozičními ODS a TOP 09, že si navzájem podpoří kandidáty do Rady České televize a za žádnou cenu tam nepustí nikoho z Babišova hnutí. Monitorovací systém eurofondů za stamiliony: S opožděním a zatím bez dat - čtěte ZDE "ANO má v této věci velký střet zájmů, jeho předseda je významným privátním mediálním hráčem. Andrej Babiš by neměl podlehnout pokušení zneužívat svého vlivu k překreslování mediálního trhu, na němž se pohybují jeho vlastní firmy," vysvětluje premiér a šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka. Vyhrocená atmosféra je vystupňovaná i tím, že se chystá změna řady mediálních zákonů. Právě Babišovo hnutí do nich chce prosadit, aby se Rada ČT daleko více chovala jako dozorčí rada, která má vůči generálnímu řediteli více kompetencí. "Bohužel ze strany vedení České televize cítíme aroganci, kdy jakákoliv výtka je brána jako útok na nezávislost. Přitom my od radních opakovaně žádáme jediné, a to větší asertivitu. Oni se dnes chovají jako obhájci generálního ředitele, místo aby ho kriticky kontrolovali," zlobí se poslanec ANO Martin Komárek. Firmy okrádaly díky sponzoringu na ČT stát o daně. Úniky prověřuje policie - čtěte ZDE Generální ředitel České televize Petr Dvořák bere nynější diskuse jako důležitý moment. Dokonce porušil doporučení všech svých předchůdců, že s politiky se vůbec neválčí a překvapivě se emancipoval. "Největším rizikem současného mediálního trhu je změna vlastnictví soukromých médií a s tím spojený vznik mocenských mediálních kartelů. Ty mají potenciál vytvářet permanentní mediální, politické nebo ekonomické krize," říká Dvořák, aniž přímo jmenuje Andreje Babiše.
"Sešněrovaná veřejnoprávní televize je v jejich zájmu. Komerčním médiím prudce padá sledovanost a klesají jim prodané náklady. A oni musí reklamním a mediálním agenturám vykazovat co největší počty čtenářů a diváků, aby prodali inzerci. Slabá Česká televize je jednoznačně ekonomickým zájmem provozovatelů soukromých médií." Současní radní ČT mají k jejímu fungování řadu výtek, ale v době útoku silné dvojice ZemanBabiš stojí za ředitelem Dvořákem. Nechtějí Kavčí hory dál oslabovat. Veleba stáhl novelu o poplatcích ČT. Podle Sobotky mu došlo, že neměla šanci - čtěte ZDE Radní Vratislav Dostál dnes rozlišuje dva typu kritiků Kavčích hor. První trvají na nezastupitelné roli medií veřejné služby v demokratickém uspořádání a chtějí po ČT, aby tuto roli plnila důsledněji. Druhé skupině podle něho nejde o veřejnoprávní úlohu, ale naopak o to tuto klíčovou roli zpochybnit, delegitimizovat a celkově televizi veřejné služby oslabit. "Jejich motivace je osobní a utilitární. Sem řadím Velebu, prezidenta Zemana, Komárka i Babiše a komunisty," říká Vratislav Dostál. "Osobně se domnívám, že situace je velmi vážná, horší než v minulosti. Všichni vidíme k jakým majetkovým změnám došlo za poslední 3-4 roky, všichni to vidíme. Navíc mediální byznys už není byznys v tom pravém slova smyslu, média nevydělávají," míní radní René Kühn. Atmosféru kolem Kavčích hor podle něj umocňují noví majitelé médií, kteří minimálně přes videa na internetových serverech budou ČT konkurovat.
Jaké firmy mají sportovci? Berdych a Čech elektrárny, Štybar organizuje garáže podnikatel.cz | 14.4.2015 Strana: 0 | autor: Daniel Morávek | Téma: Oborové termíny
Řada úspěšných českých sportovců myslí už na zadní vrátka a vlastní či spoluvlastní různé firmy. Zmapovali jsme podnikání Berdycha, Čecha, Štybara a spol. Do podnikání a investování do firem se pouští i slavní čeští sportovci. Zatímco někteří slaví úspěchy jak na sportovních kolbištích, tak ve světě byznysu, jiní v podnikání tvrdě narazili a z peněz, které sportem vydělali, jim prakticky nezbylo nic. Zmapovali jsme podnikatelské aktivity některých tuzemských sportovních hvězd v Česku. Čech a Berdych věří solárním elektrárnám Autor: si.robi, podle licence: CC BY-SA 2.0 Berdych kromě tenisu spoluvlastní solární elektrárnu. Přibližně před půl rokem rozvířila mediální vody zpráva, že fotbalový brankář Petr Čech získal podíl v cyklistické firmě ČS MTB Team. Společnost se zaměřuje na sportovní marketing a pořádání firemních závodů, mimo jiné též pořádá projekt závodů horských kol pro širokou veřejnost Kolo pro život. Její tržby dosahují několika desítek milionů korun. Petr Čech v současnosti vlastní asi desetinu společnosti. Firma ČS MTB Team však není jediná Čechova podnikatelská aktivita. Už od roku 2010 má více než 50% podíl ve společnosti TIEMPON, která nepřímo vlastní jednu z řady solárních elektráren
v průmyslové zóně u Chomutova. V roce 2011 zainvestoval do solární energie také nejlepší český tenista současnosti Tomáš Berdych. Je majitel 49% podílu ve společnosti FVE Lužany, která provozuje stejnojmennou solární elektrárnu na Královéhradecku. Stejně jako Čech má i Berdych své podnikatelské portfolio širší a vlastní ještě polovinu firmy X Production, což je digitální agentura a hudební vydavatelství. Ondřej Bank zatím slaví úspěch jako Vagus Zatímco Petr Čech zamířil se svými penězi do cyklistiky, Zdeněk Štybar, jeden z nejlepších českých cyklistů současnosti, se rozhodl věnovat jiným podnikatelským aktivitám. Od roku 2012 vlastní penzion v rodném Stříbře v západních Čechách. A podobně jako jeho sportovní kolegové má i Štybar další podnikatelský projekt. Vlastní polovinu firmy GLADIATOR CZ, která poskytuje komplexní řešení pro organizování skladových prostor a garáží. Petr Čech a Zdeněk Štybar investovali své peníze mimo svůj sport, hokejista Jaromír Jágr zůstal věrný lednímu hokeji. Společně s městem Kladno vlastní místní hokejový klub, ve kterém sám vyrůstal. Sám Jágr má většinový 70% podíl. Podnikání se nějaký ten pátek věnuje i nejlepší český sjezdový lyžař poslední dekády Ondřej Bank. Sportovní smolař, který se celou kariéru potýká s různými zraněními, se před časem vrhl na podnikání a jeho značce lyžařského vybavení Vagus se zatím daří. Už více než 5 let navíc Bank spoluvlastní penzion Na Rozcestí v obci Dolní Morava. Vlastní firmu má i běžkař Lukáš Bauer, který se pomalu a jistě loučí s kariérou. Jedná se o společnost Bezva běžky CZ, která v sobě spojuje 4 projekty. Jde o Školu běžeckého lyžování Lukáše Bauera, závodní servis a závodní/hobby team a rovněž také e-shop s běžkařským vybavením. Dvěma brankářům z Nagana se v podnikání nedaří Zatím se všem výše zmíněným sportovcům v podnikání celkem daří. Jako memento jim ale mohou sloužit neveselé podnikatelské příběhy několika jejich slavných předchůdců. Držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy Pavel Nedvěd utopil desítky milionů korun v dřevařské firmě Mafloor, která zkrachovala. Bankrotem skončila i společnost Dominator hokejového brankáře Dominika Haška, která vyráběla sportovní oblečení. Podle svých slov do firmy investoval takřka 100 milionů korun. Navzdory ztrátě ale Hašek na podnikání nezanevřel a v roce 2012 spoluzaložil firmu DM Life, která vyrábí a prodává nealkoholický nápoj Smarty. Nutno ale podotknout, že ani se Smarty zatím Hašek žádné úspěchy neslaví a firma je pořád v červených číslech. Zatímco Dominik Hašek by vzhledem k výdělkům finančně přežil bez větších problémů i krach své druhé společnosti, jeho brankářského kolegu z Nagana Romana Čechmánka poslalo podnikání do kolen. Přestože během své kariéry vydělal okolo 250 milionů korun, nyní skončil v dluzích. Podnikatelský vaz mu zlomil projekt minipivovaru. Server iDnes.cz dokonce před měsícem uvedl, že věřitelé už prodávají pohledávky za Čechmánkem pod cenou, aby dosáhli alespoň na část prostředků. Změlík - symbol podnikatelského úspěchu Samozřejmě se ale v podnikání i řada sportovců prosadila. Například fotbalista Ladislav Vízek, který už několik let úspěšně provozuje svou vlastní hospodu Kozlovna. Slavný desetibojař Robert Změlík. Firma olympijského šampiona z Barcelony se zabývá osobním prodejem potravinových doplňků, cílevědomý a pracovitý rodák z Prostějova provozuje i hotel. Tento podnikatel však od sportu neodešel úplně, neboť je manažerem sportovního centra dalšího slavného českého desetibojaře Romana Šebrleho a vlastní i sázkovou kancelář, doplnil před časem v článku Matouš Šíma.
