Prezentace kulturních památek okresu Chrudim
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 27. 4. 2015 ...................................................... Podpis
Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Věře Nečadové, vedoucí mé bakalářské práce, za její ochotu, cenné připomínky a příjemnou spolupráci. Zároveň bych ráda poděkovala paní RNDr. Janě Borůvkové, Ph.D. za odborné rady a doporučení k vypracování analýzy návštěvnosti. Poděkování patří také Turistickému informačnímu centru v Chrudimi za specifikaci tématu mé bakalářské práce a všem objektům cestovního ruchu za jejich ochotu a poskytnutí potřebných dat a užitečných informací.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
P re z e n t a c e k u l t u r n í c h p a m á t e k o k re s u C h r u d i m Bakalářská práce
Autor: Veronika Tomášková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2015
Copyright © 2015 Veronika Tomášková
Abstrakt TOMÁŠKOVÁ Veronika: Prezentace kulturních památek okresu Chrudim. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 83 stran. Teoretická část je zaměřena na problematiku související s tímto tématem. Věnuje se oblasti cestovního ruchu, organizaci cestovního ruchu v rámci územních celků a také tematice kulturního cestovního ruchu. Praktická část se věnuje charakteristice okresu Chrudim, prezentaci kulturních památek a vybraných kulturních zařízení, které jsou a případně by mohly být zajímavé pro návštěvníky, a analýze návštěvnosti objektů cestovního ruchu v období let 2008‒2014.
Klíčová slova Okres Chrudim, kulturní památky, kulturní zařízení, analýza návštěvnosti, zámky, hrady, lidové stavby, rozhledny, muzea a galerie.
Abstract TOMÁŠKOVÁ Veronika: Presentation of Cultural Monuments in the District of Chrudim. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor Ing. Věra Nečadová. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2015. 83 pages. The theoretical part is focused on issues related to this topic. It deals with tourism, tourism organization within the territoriales and also the topic of cultural tourism. The practical part deals with the characteristic of the district of Chrudim, presentation of cultural monuments and selected cultural institutions that are and could possibly be interesting for visitors and analysis traffic to these objects of tourism during the period 2008‒2014.
Key words District of Chrudim, cultural monuments, cultural institutions, traffic analysis, chateaus, castles, folk buildings, lookout towers, museums and galleries. 7
Předmluva Téma mé bakalářské práce je „Prezentace kulturních památek okresu Chrudim“. Od narození žiji v obci okresu Chrudim, a protože je mi tato oblast blízká, chtěla jsem se jí věnovat i ve své bakalářské práci. Vymezila jsem si cíl prezentovat objekty cestovního ruchu, avšak se zaměřením bakalářské práce mi pomohlo především Turistické informační centrum v Chrudimi, které mi nabídlo, abych zpracovala analýzu návštěvnosti turistických cílů. Ve své práci se budu věnovat prezentaci okresu Chrudim se zaměřením na kulturní památky a vybraná kulturní zařízení, které jsou a případně by mohly být zajímavé pro potenciální účastníky cestovního ruchu. Zaměřím se také na analýzu návštěvnosti objektů cestovního ruchu v období let 2008‒2014, která bude sloužit účelům Turistického informačního centra v Chrudimi. Pro vypracování bakalářské práce jsem čerpala informace především z dostupné literatury, webových stránek jednotlivých kulturních památek a zařízení, z portálů cestovního ruchu a dalších dostupných zdrojů.
8
Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Předmluva ......................................................................................................................... 8 Obsah ................................................................................................................................ 9 Úvod................................................................................................................................ 13 Teoretická část ................................................................................................................ 14 1
Vymezení základních pojmů .................................................................................. 14 1.1
Územní členění státu ........................................................................................ 14
1.2
Cestovní ruch ................................................................................................... 15
1.3
Systém cestovního ruchu.................................................................................. 16
1.3.1
Subjekt cestovního ruchu .......................................................................... 17
1.3.2
Objekt cestovního ruchu ........................................................................... 18
1.3.3
Okolí systému cestovního ruchu ............................................................... 18
1.4 2
Organizace cestovního ruchu na území ČR ............................................................ 20 2.1
3
Typologie cestovního ruchu ............................................................................. 19
Cestovní ruch územních celků ......................................................................... 21
2.1.1
Význam cestovního ruchu ........................................................................ 21
2.1.2
Rozvoj cestovního ruchu .......................................................................... 21
2.1.3
Řízení cestovního ruchu............................................................................ 22
Kulturní cestovní ruch ............................................................................................ 24 3.1
Vývoj kulturního cestovního ruchu v ČR ........................................................ 24
3.2
Předmět kulturního cestovního ruchu .............................................................. 24
3.2.1
Péče o kulturní dědictví ............................................................................ 25
3.2.2
Druhy kulturních památek ........................................................................ 25
3.3
Význam kultury pro lokality ............................................................................ 26
3.4
Vliv cestovního ruchu na kulturnost lokality ................................................... 27
9
Praktická část .................................................................................................................. 28 4
Charakteristika lokality ........................................................................................... 28 4.1
SWOT analýza ................................................................................................. 30
4.2
Přírodní předpoklady........................................................................................ 31
4.2.1
Reliéf ......................................................................................................... 31
4.2.2
Geologie .................................................................................................... 31
4.2.3
Klima ........................................................................................................ 31
4.2.4
Hydrosféra ................................................................................................ 31
4.2.5
Fauna a flóra ............................................................................................. 32
4.2.6
Přírodní atraktivity .................................................................................... 32
4.3
5
Kulturně-správní předpoklady ......................................................................... 34
4.3.1
Kulturně-historické památky .................................................................... 34
4.3.2
Kulturní akce............................................................................................. 36
4.3.3
Kulturní a ostatní zařízení ......................................................................... 37
Cestovní ruch na území okresu ............................................................................... 38 5.1
Turistický region .............................................................................................. 38
5.1.1 6
Turistická oblast ........................................................................................ 38
Prezentace kulturních památek a zařízení ............................................................... 39 6.1
Zámky .............................................................................................................. 39
6.1.1
Zámek Slatiňany ....................................................................................... 39
6.1.2
Zámek Nasavrky ....................................................................................... 40
6.1.3
Zámek Chrast ............................................................................................ 40
6.2
Hrady ................................................................................................................ 41
6.2.1
Lichnice .................................................................................................... 41
6.2.2
Košumberk ................................................................................................ 42
6.3
Soubory lidových staveb .................................................................................. 43
6.3.1
Veselý Kopec ............................................................................................ 43 10
6.3.2 6.4
Muzea a galerie ................................................................................................ 44
6.4.1
Muzeum loutkářských kultur .................................................................... 44
6.4.2
Regionální muzeum v Chrudimi ............................................................... 44
6.4.3
Muzeum barokních soch ........................................................................... 45
6.4.4
Městské muzeum a galerie Hlinsko .......................................................... 46
6.4.5
Městské muzeum ve Skutči ...................................................................... 46
6.4.6
NKP Ležáky .............................................................................................. 47
6.4.7
Muzeum dýmek ........................................................................................ 47
6.4.8
Galerie Cyrany .......................................................................................... 48
6.4.9
Muzeum Berlova vápenka ........................................................................ 49
6.4.10
Muzeum starokladrubského koně ............................................................. 49
6.5
7
Betlém v Hlinsku ...................................................................................... 43
Rozhledny ........................................................................................................ 50
6.5.1
Terezka...................................................................................................... 50
6.5.2
Borůvka ..................................................................................................... 50
6.5.3
Barborka.................................................................................................... 51
6.5.4
Vojtěchovská rozhledna ............................................................................ 51
Analýza návštěvnosti .............................................................................................. 52 7.1
Návštěvnost zámků .......................................................................................... 53
7.2
Návštěvnost hradů ............................................................................................ 53
7.3
Návštěvnost lidových staveb ............................................................................ 55
7.4
Návštěvnost muzeí a galerií ............................................................................. 57
7.4.1
Muzea v okresním městě .......................................................................... 57
7.4.2
Ostatní muzea a galerie v okrese .............................................................. 59
7.4.3
Porovnání návštěvnosti všech kulturních zařízení .................................... 61
7.5
Návštěvnost rozhleden ..................................................................................... 62
7.6
Porovnání návštěvnosti všech kulturních památek a zařízení .......................... 64 11
Shrnutí praktické části .................................................................................................... 66 Závěr ............................................................................................................................... 69 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 71 Seznam ilustrací .............................................................................................................. 78 Seznam zkratek ............................................................................................................... 80 Seznam příloh ................................................................................................................. 81 Přílohy............................................................................................................................. 82
12
Úvod Vzhled krajiny tvoří nejen přírodní prostředí bohaté na chráněné krajinné oblasti s rozmanitou flórou a faunou, ale také kulturní prostředí, které nás spojuje s dějinami naší země, s bohatou historií konkrétních míst a s mnoha významnými událostmi. S odkazem historického vývoje se v současné době setkáváme při návštěvě zřícenin hradů, přestavěných zámků, pomníků, připomínajících významné události, a také při návštěvě kulturních zařízení, která nás svými expozicemi seznamují nejen s dějinným vývojem, ale také s původními zvyky a tradičními řemesly. Téma bakalářské práce „Prezentace kulturních památek okresu Chrudim“ jsem si vybrala, protože od narození žiji v obci okresu Chrudim a toto téma mne zajímalo. Na základě úvah o zaměření práce jsem navštívila Turistické informační centrum v Chrudimi a zeptala se, zda nepotřebují zpracovat nějaké téma. Bylo mi nabídnuto zpracovat analýzu návštěvnosti turistických cílů. Analýza návštěvnosti mne zaujala, a proto jsem ji zařadila mezi cíle mé bakalářské práce. Cílem bakalářské práce je představení okresu Chrudim se zaměřením na kulturní památky dané lokality, když se soustředím na místa, která jsou a případně by mohla být přitažlivá pro návštěvníky. V bakalářské práci dále provedu analýzu návštěvnosti kulturních památek v období let 2008‒2014. V teoretické části se zaměřím na problematiku související s tímto tématem. Budu se věnovat pojmům cestovního ruchu, organizaci cestovního ruchu v rámci územních celků a tematice kulturního cestovního ruchu. V praktické části se budu zabývat charakteristikou okresu, prezentací kulturních památek a vybraných kulturních zařízení a analýzou návštěvnosti. V prezentaci jednotlivých objektů cestovního ruchu a v jejich analýze se zaměřím na kulturní památky a zařízení, které jsou návštěvníkům přístupné celoročně, případně v hlavní turistické sezóně od dubna do října, a dokumentují návštěvnost. V analýze budu zkoumat vývoj návštěvnosti jednotlivých objektů cestovního ruchu ve sledovaném období a zhodnotím také možné ovlivnění návštěvnosti ekonomickou krizí. K vypracování bakalářské práce užiji především studia odborné literatury, metody popisu, statistických a grafických metod, pozorování, metody dedukce, vysvětlení a porovnání. Ve shrnutí práce využiji také metodu indukce. 13
Teoretická část 1 Vymezení základních pojmů 1.1 Územní členění státu Kraj je podle zákona č. 129/2000 Sb. o krajích územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. Je to veřejnoprávní korporace, která má svůj vlastní majetek, vlastní příjmy dané zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. V právních vztazích vystupuje vlastním jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje. Dalšími orgány kraje jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad. Okres je územní správní jednotka státu. Jedná se o jednotku středního stupně. Na konci roku 2002 byla v České republice ukončena činnost okresních úřadů. Z tohoto důvodu byly veškeré kompetence přeneseny na úřady krajů a obcí s rozšířenou působností. Okresy jsou v současné době považovány za teritoriální obvody státních institucí. [1] [2] Obec je podle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích základním územním společenstvím občanů. Tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Je to veřejnoprávní korporace, která má vlastní majetek a vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území, o potřeby svých občanů. Při plnění svých úkolů chrání veřejný zájem. Město je podle zákona č. 128/2000 Sb. obec, která má alespoň 3000 obyvatel, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Městem je také obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Městys je podle zákona č. 128/2000 Sb. obec, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Může se také jednat o obec, která byla oprávněna užívat označení městys přede dnem 17. května 1954, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny.
14
Správní obvod obce s rozšířenou působností je podle ČSÚ obvod, jenž zahrnuje jednotlivé obce, které jsou stanovené ve vyhlášce Ministerstva vnitra ČR č. 388/2002 Sb. a aktualizované vyhláškou Ministerstva vnitra ČR č. 388/2004 Sb. Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem je podle ČSÚ obvod, který je vymezený obcemi, jež jsou uvedené ve vyhlášce Ministerstva vnitra ČR č. 388/2002 Sb. a aktualizované vyhláškou Ministerstva vnitra ČR č. 388/2004 Sb. Tyto obvody můžeme začlenit do jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Obec s rozšířenou působností je podle zákona č. 128/2000 Sb. obec, která vykonává přenesenou působnost. Při této činnosti se obec řídí zákony, usneseními vlády a dalšími právními předpisy. Obec s pověřeným obecním úřadem je podle zákona č. 128/2000 Sb. obec, jejíž obecní úřad vykonává přenesenou působnost na území obce a také na území správního obvodu obce.
1.2 Cestovní ruch Cestovní ruch je složitý společensko-ekonomický jev, se kterým se denně setkáváme v běžném životě. Je jedním ze sektorů národního hospodářství a zejména ve vyspělých zemích má podstatný vliv na ekonomiku státu. Podílí se především na tvorbě hrubého domácího produktu a zaměstnanosti. Cestovní ruch plní také neméně podstatnou úlohu v poznávání více či méně vzdálených míst a také cizích kultur a zvyků. Tím přispívá ke vzdělanosti obyvatel a také k přebírání prvků odlišných kultur. Je zřejmé, že složitost cestovního ruchu lze vysvětlovat z hledisek mnoha vědních disciplín, kterými jsou například ekonomie, sociologie, kulturní antropologie či geografie (Linderova, 2013, s. 10). S rozvojem cestovního ruchu vznikaly různé definice tohoto jevu. Z hlediska různých vědních disciplín autoři kladli důraz na odlišné aspekty. V prvních definicích se autoři Stratdner, Schullnern a Morgenroth snaží vymezit rozdíly mezi pojmy cestovní ruch a cestování. Následující formulace již zahrnují význam ekonomie a sociologie, ta zkoumá především vztahy mezi účastníky cestovního ruchu a mezi účastníky a lokálním obyvatelstvem (Indrová a kol., 2009, s. 9‒10).
15
V období druhé světové války hovoříme o významné definici W. Hunzikera a K. Krapfa udávající základ teorie cestovního ruchu. Uvádí cestovní ruch jako „souhrnné označení vztahů a jevů, vznikajících na základě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výdělečná činnost“ (Hunziker, Krapf 1942, In Indrová a kol., 2009, s. 10). Definování cestovního ruchu je dále obohaceno o motivaci, jejíž roli ve svých definicích zdůrazňují autoři V. Dohnal, E. Kopšo, J. Kašpar a C. Kaspar, jenž cestovní ruch definuje jako „souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pro které místo pobytu není ani místem trvalého bydliště ani místem pracoviště“ (Kaspar 1989, In Indrová a kol., 2009, s. 10‒11). V současné době bývá nejčastěji používaná definice Světové organizace cestovního ruchu, vytvořená za účelem vypracovávání statistik v oblasti cestovního ruchu: „Cestovní ruch zahrnuje aktivity osob cestujících do míst či přebývajících v místech, která se nacházejí mimo jejich obvyklé prostředí, a to ne déle než jeden rok, za účelem dovolené, pracovních závazků či z jiných důvodů“ (Goeldner, Ritchie, 2014, s. 6).
1.3 Systém cestovního ruchu Cestovní ruch je považován za otevřený a dynamický systém utvářený dvěma podsystémy ‒ objektem cestovního ruchu a subjektem cestovního ruchu. Systém cestovního ruchu doplňují vzájemné vazby mezi podsystémy a také vazby mezi systémem cestovního ruchu a jeho okolním prostředím (Hesková, 2006, s. 12‒13).
Obrázek 1: Systém cestovního ruchu, zdroj: vlastní zpracování dle Gúčika (2000, s. 9)
16
1.3.1 Subjekt cestovního ruchu Subjektem cestovního ruchu rozumíme účastníka nacházejícího se na straně poptávky a spotřebovávajícího produkty cestovního ruchu během procesu cestování či pobytu mimo své bydliště ve svém volném čase. Účastníkem cestovního ruchu může být návštěvník, turista, výletník, ale také stálý obyvatel jako případný účastník cestovního ruchu (Hesková, 2006, s. 13). Návštěvník je osoba cestující mimo své běžné prostředí na dobu kratší než 12 po sobě jdoucích měsíců, pokud účelem cesty není výdělečná činnost (Zelenka, Pásková, 2012, s. 372). Turista je účastník cestovního ruchu trávící svůj volný čas v místě mimo své bydliště, přičemž doba pobytu v dané lokalitě je alespoň 24 hodin a zahrnuje přenocování (Zelenka, Pásková, 2012, s. 578). Výletník je osoba, která v místě mimo své trvalé bydliště pobývá pouze jeden den bez přenocování. Výletníka můžeme považovat za hosta dané lokality (Zelenka, Pásková, 2012, s. 623).
Obrázek 2: Subjekt cestovního ruchu, zdroj: vlastní zpracování dle Gúčika (2000, s. 10)
17
1.3.2 Objekt cestovního ruchu Objekt cestovního ruchu chápeme jako cíl účastníka cestovního ruchu při změně jeho obvyklého prostředí. Tímto cílem může být příroda, kultura a další objekty stojící na straně nabídky. Objekt cestovního ruchu představuje cílové místo, ale také podniky a instituce cestovního ruchu. V případě cílového místa hovoříme o primární nabídce destinace cestovního ruchu, která by měla mít patřičný přírodní a kulturní potenciál, a sloužit tak k naplnění hlavních motivů účastníků ke změně místa pobytu. Celkovou spokojenost účastníků dotváří sekundární nabídka. Jedná se o vybavení dané destinace jednotlivými podniky a institucemi cestovního ruchu poskytující účastníkům ubytovací a stravovací služby a také různé sportovní či kulturní aktivity (Hesková, 2006, s. 15).
1.3.3 Okolí systému cestovního ruchu Systém cestovního ruchu a jeho okolí se vzájemně ovlivňují. Podle Gúčika (2000, s. 13‒17) okolí tvoří ekonomické, sociální, politické, technicko-technologické a ekologické prostředí: Ekonomické prostředí působí na rozvoj cestovního ruchu mnoha faktory. Nejvýznamnějšími jsou ekonomický růst, míra nezaměstnanosti, inflace či úroková míra. Na druhé straně je cestovní ruch ekonomickým činitelem, který má také na tyto faktory do určité míry vliv. Sociální prostředí ovlivňuje cestovní ruch zejména spravedlivým rozdělováním hrubého domácího produktu a uplatňováním sociální politiky. Nabídky cestovního ruchu jsou rozmanité a umožňují účast na cestovním ruchu všem včetně zdravotně postižených a sociálně slabších. Politické prostředí zřizuje státní orgány cestovního ruchu, vytváří a schvaluje právní normy, podporuje regionální rozvoj a cestovní ruch, podílí se na tvorbě infrastruktury a v neposlední řadě se věnuje odstraňování cestovních formalit, čímž usnadňuje cestování. Pro rozvoj cestovního ruchu je nezbytné zachovat mírové podmínky v zemi i ve světě a pečovat o bezpečnost a zdraví účastníků cestovního ruchu. Technicko-technologické prostředí podporuje rozvoj cestovního ruchu zejména dopravní infrastrukturou a další technickou informačně-technologickou vybaveností. Významnou úlohu plní centrální rezervační systémy a internet. 18
Ekologické prostředí má významné postavení a snaží se o trvale udržitelný rozvoj, který zabezpečuje uspokojování potřeb současné generace, na druhé straně zachovává prostředí pro generace budoucí. Cestovní ruch by mohl být ekologicky šetrný, pokud by se přestal provozovat masový cestovní ruch.
1.4 Typologie cestovního ruchu V běžném životě se setkáváme s mnoha různými druhy a formami cestovního ruchu. Odborná literatura se věnuje definování jednotlivých druhů a forem, avšak rozlišování, zda se jedná o formu či druh, je v důsledku jejich vzájemného prolínání sporné. Někteří autoři definují podle motivů účasti na cestovním ruchu formy cestovního ruchu, jiní uvádí, že se jedná o druhy (Indrová a kol., 2009, s. 17). Na základě motivace rozlišujeme podle Indrové a kol. (2009, s. 18‒22) cestovní ruch:
Rekreační – nezbytnou součástí je odpočinek sloužící k načerpání energie a také různé aktivity spojené s pobytem v přírodě
Kulturně poznávací – návštěvy kulturních památek s cílem vzdělávat se v oblasti kultury a historie
S náboženskou orientací – návštěvy poutních míst a církevních památek
Se vzdělávacími motivy – vzdělání a poznání něčeho zcela nového
Se společenskými motivy – setkání a kontakt s lidmi, účast na různých akcích
Zdravotně orientovaný – pobyty a aktivity sloužící k prevenci i léčení
Sportovně orientovaný – pobyty se sportovními aktivitami
Orientovaný na poznání přírodního prostředí – návštěvy přírodních rezervací a národních parků orientované na poznávání specifické květeny a zvířeny
S dobrodružnými motivy – extrémní sporty, sjíždění řek a další
S profesními motivy – jedná se o cestovní ruch obchodní s obchodními a služebními cestami, kongresový zahrnující kongresy, konference a další vědecká setkání, cestovní ruch veletrhů a výstav a také incentivní cestovní ruch
Specificky orientovaný – zahrnuje politický či nákupní cestovní ruch
19
2
Organizace cestovního ruchu na území ČR
Státní správu v oblasti cestovního ruchu od roku 1996 vykonává Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Do jeho kompetencí patří například navrhování právních norem, příprava projektů a programů a financování v oblasti cestovního ruchu (Linderová, 2013, s. 135). V roce 1993 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zřídilo agenturu k propagaci České republiky. Jedná se o státní příspěvkovou organizaci, která se od roku 2003 oficiálně nazývá Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism (Linderová, 2013, s. 135). Hlavním cílem této agentury je propagace státu jako destinace cestovního ruchu v zahraničí i v České republice. [3] Mimo členění státu na kraje a okresy můžeme Českou republiku rozdělit také z hlediska cestovního ruchu na turistické regiony a oblasti, které byly vymezeny Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism v letech 1998‒1999. Toto rozdělení bylo zavedeno k zajištění co nejúčelnější propagace turistické nabídky daných území. [4] Turistický region je podle CzechTourism územní celek, který nabízí atraktivní cestovní ruch a zejména kvalitou, rozmanitostí a atraktivitou vyvolává návštěvnost daného regionu. Potenciál daného území je využíván k vytvoření konkurenceschopných produktů, zejména pro příjezdový cestovní ruch. Region je řízen profesní organizací a je považován za základní jednotku národní propagace a marketingu v rámci cestovního ruchu. Turistická oblast je podle CzechTourism územní celek specifického potenciálu s převážně stejnými přírodními a kulturně-historickými podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu. Dochází zde k vytváření konkurenceschopných produktů zaměřených hlavně na domácí cestovní ruch. Turistická oblast je řízena profesní organizací. Jak již bylo zmíněno, turistické regiony vznikly v rozmezí let 1998–1999, přičemž bylo vymezeno celkem 15 turistických regionů. V roce 2010 vznikly další dva turistické regiony ‒ Východní Morava a Královéhradecko. V současné době je tedy turistických regionů 17. Tyto regiony dále můžeme členit na zmiňované turistické oblasti, kterých je v současnosti 40. [4]
20
2.1 Cestovní ruch územních celků 2.1.1 Význam cestovního ruchu Cestovní ruch je pro jednotlivé územní celky přínosný ve více oblastech. Z ekonomického hlediska se cestovní ruch podílí na zvyšování příjmů místních rozpočtů, podporuje malé a střední podnikání a pozitivně ovlivňuje zaměstnanost či investice do místní infrastruktury. V důsledku vytváření nových pracovních míst nedochází k rozsáhlému vandalismu, pytlačení a dalším projevům devastování prostředí. Obecně můžeme říci, že cestovní ruch poukazuje na nezbytnost ochrany životního prostředí, čímž vyzývá účastníky cestovního ruchu a místní obyvatelstvo k jeho ochraně. Cestovní ruch dále plní kulturně-výchovnou funkci, zajišťuje získávání zkušeností, poznávání nových míst, sbližování účastníků, uchování kulturních tradic a původních řemesel. Cestovní ruch působí také na místní obyvatele, jejichž životní úroveň se v důsledku rozvoje cestovního ruchu v dané lokalitě zvyšuje. Místní obyvatelé mohou využívat zařízení určená návštěvníkům a také mají možnost vybudovat si pocit hrdosti spoluprací na ochraně přírodních a kulturních památek. [5]
2.1.2 Rozvoj cestovního ruchu Každý územní celek má určitý potenciál cestovního ruchu, hovoříme o veškerých předpokladech rozvoje cestovního ruchu, přičemž nehodnotíme možné záporné faktory rozvoje, mezi které může patřit například špatná kvalita životního prostředí či ovzduší. Potenciál cestovního ruchu by měl být rozvíjen, avšak v takové míře, aby nedošlo k překročení únosné kapacity. V takovém případě by byl potenciál cestovního ruchu dané lokality snižován (Zelenka, Pásková, 2012, s. 433).
Předpoklady cestovního ruchu Předpoklady cestovního ruchu můžeme na základě Mariotova funkčně-chronologického členění rozdělit na předpoklady lokalizační, selektivní a realizační (Zelenka, Pásková, 2012, s. 455).
21
Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady se věnují využití daného území pro cestovní ruch, přičemž hodnotí dané území z hlediska přírodních a kulturně-správních faktorů. Za přírodní faktory povařujeme klima, hydrologické poměry, geologii, reliéf, faunu, flóru a jednotlivé přírodní atraktivity. Mezi kulturně-správní faktory řadíme kulturněhistorické památky, kulturní zařízení a akce kulturního, sportovního či jiného charakteru. [6]
Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady můžeme rozdělit na objektivní a subjektivní. Objektivní předpoklady se věnují vnitropolitické situaci, ekonomickým faktorům, demografickým údajům a kvalitě životního prostředí. Mezi subjektivní předpoklady patří módnost, reklama a propagace a také vlastní zkušenosti působící na potenciálního účastníka cestovního ruchu v rozhodování, zda se cestovního ruchu zúčastnit či jakou lokalitu pro svůj pobyt zvolit. [7]
Realizační předpoklady Realizační faktory jsou významnou součástí rozvoje cestovního ruchu. Do skupiny realizačních faktorů řadíme dopravní předpoklady, díky kterým se potenciální účastníci cestovního ruchu do dané lokality přepraví, a předpoklady materiálně-technické, zahrnující ubytovací a stravovací služby, které jsou pro účastníky cestovního ruchu taktéž nepostradatelné. [8]
2.1.3 Řízení cestovního ruchu Destinační management Destinační management zastává ve vztahu k cestovnímu ruchu významnou funkci. V lokalitě s určitým potenciálem cestovního ruchu dochází k provozování aktivit, se kterými souvisí místně situovaný cestovní ruch (Petříčková, Studnička, Vrchotová, 2012, s. 11).
22
Podle Holešinské (2010, In Holešinská, 2012, s. 47) je destinační management „specifickou formou řízení, která spočívá v procesu založeném na kooperaci mezi jednotlivými zainteresovanými aktéry cestovního ruchu a na koordinaci v oblasti plánování, organizování a rozhodování v destinaci, přičemž klíčovým faktorem úspěšné realizace destinačního řízení je vzájemná komunikace“.
Destinace Destinace cestovního ruchu je nezbytnou součástí destinačního managementu. Nalezneme mnoho definic tohoto pojmu, přičemž Zelenka a Pásková (2012, s. 105) charakterizují destinaci cestovního ruchu jako „cílovou oblast v daném regionu, se specifickou nabídkou atraktivit cestovního ruchu a infrastruktury cestovního ruchu, v širším smyslu se jedná o země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami cestovního ruchu a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků“.
Destinační společnosti Řízení cestovního ruchu v jednotlivých destinacích zajišťují destinační společnosti, které mohou působit na úrovni krajů, regionů či jednotlivých měst a obcí. Krajskou destinační společnost zřizuje příslušný kraj, přičemž společnost na území daného kraje působí. Regionální destinační společnost působí v daném turistickém regionu, případně v turistické oblasti. Lokální destinační společnost realizuje svou činnost pouze na území daného města či obce (Holešinská, 2012, s. 117).
23
3 Kulturní cestovní ruch Kulturní cestovní ruch je typ cestovního ruchu zahrnující účastníky, jejichž hlavním motivem cesty je seznámení se s kulturou země, jejími rezidenty a kulturním dědictvím. S tímto záměrem souvisí poznávání kulturních atraktivit a historických staveb či návštěvy kulturních akcí (Zelenka, Pásková, 2012, s. 293). Účastníci kulturního cestovního ruchu nejčastěji navštěvují kulturní zařízení, kulturní památky a kulturní akce zahrnující zejména výstavy a festivaly. Poznáváním těchto atraktivit se účastníci vzdělávají zejména v oblasti kultury a historie. Součástí kulturního cestovního ruchu jsou také studijní pobyty v zahraničí, odborné stáže a různé univerzitní kurzy (Hesková, 2006, s. 24).
3.1 Vývoj kulturního cestovního ruchu v ČR V důsledku rozsáhlých ekonomických a sociálních změn po druhé světové válce dochází k zavádění dovolené, růstu volného času a významnému rozvoji dopravy. V 60. letech 20. století se rozvíjí masový cestovní ruch, kdy jsou realizovány zejména odpočinkové pobyty u moře či na horách. S rozvojem kulturního cestovního ruchu se setkáváme ve spojitosti s dalšími změnami, začala vznikat různá kulturní zařízení a obyvatelstvo začalo toužit po vzdělanosti a jedinečném zážitku. O počátcích kulturního cestovního ruchu tak můžeme hovořit v období 80. a 90. let 20. století (Kesner, 2005, s. 59).
3.2 Předmět kulturního cestovního ruchu Jak již bylo zmíněno, jedním z hlavních motivů účasti na kulturním cestovním ruchu je poznávání kulturního dědictví. Právě kulturní dědictví je podstatnou součástí kulturního cestovního ruchu. Podle Zelenky a Páskové (2012, s. 293) jsou hmotným kulturním dědictvím: „stavby a skupiny staveb všeobecné hodnoty, umělecká díla, prostranství hodnotná z historického, estetického, etnologického a antropologického pohledu“. Mezi nehmotné kulturní dědictví patří zvyky a tradice, životní styl, písně a další.
24
3.2.1 Péče o kulturní dědictví Po druhé světové válce se většina památek včetně nejvýznamnějších hradů a zámků stala vlastnictvím státu, přičemž k navrácení původním majitelům docházelo až po roce 1989. Přijetím zákona č. 22/1958 Sb. o kulturních památkách byl uzákoněn výkon státní památkové péče výhradně orgánům státní správy. Tento zákon byl roku 1987 nahrazen zákonem č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči (Indrová a kol., 2009, s. 72‒73). Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči je platný dodnes a podle něho můžeme vymezit následující pojmy:
Kulturní památka je movitou či nemovitou věcí, případně jejich souborem, přičemž se jedná o podstatné doklady historického vývoje a způsobu života od nejstarších dob po současnost. Může se také jednat o věci, které se váží k významným osobnostem či historickým událostem.
Národní kulturní památka je kulturní památkou, která je považována za nejdůležitější část národního kulturního bohatství.
Památková rezervace je oblast, jejíž celkový vzhled a charakter udává souhrn nemovitých kulturních památek či archeologických nálezů.
Památková zóna je oblast sídla nebo jeho části s nižším počtem kulturních památek, historické prostředí či součást krajinného celku mající podstatné kulturní hodnoty.
3.2.2 Druhy kulturních památek Národní památkový ústav uvádí dva základní druhy kulturních památek, jedná se o památky movité a nemovité. Mezi nemovité kulturní památky řadíme hrady a zámky, církevní stavby, budovy s městskou či vesnickou architekturou, vojenské či technické stavby a menší stavby zahrnující kapličky, boží muka a sochařská díla. [9] Movité památky představují umělecká malířská a sochařská díla, díla uměleckých řemesel, hudební památky a technická díla. [10]
25
Podle Vystoupila a kol. (2006, s. 18‒36) charakterizuji pro svou práci následující kulturní památky a zařízení:
Hrady představují památky začleněné v přírodě, postavené na strategicky výhodných místech a nedaleko obchodních cest.
Zámky jsou památky užívané zejména k rekreaci panovníků, stavěné v prostředí nedalekých lesíků za účelem honby zvěře.
Kulturní zařízení představují muzea, galerie, divadla, obrazárny a další zařízení umožňující poznávání kultury a historie.
Lidová architektura je zastoupena roubenými stavbami rozmístěnými v přírodě, představujícími dřívější život v těchto staveních, původní řemesla, zvyky a tradice.
Rozhledny mohou být opravenými věžemi či nově postavenými vyhlídkami, které umožňují výhled do okolní krajiny.
3.3 Význam kultury pro lokality Jednotlivé kulturní faktory hrají pro danou lokalitu významnou roli. Tyto faktory by měly jako celek ladit, poukazovat na tradiční kulturní prvky a celkově utvářet vhodnou atmosféru místa. Pokud se jedná o atraktivity, které jsou pro danou lokalitu příznačné, je potřebné zachovávat jejich jedinečnost a zabraňovat tak přebírání typických prvků jinými kulturami. K zachování kulturní diverzity se například používají stále se zdokonalující stavební postupy (Goeldner, Ritchie, 2014, s. 241). Kultura v dané lokalitě přispívá k sociální soudržnosti, projevuje se zájem místních obyvatel o prostředí, přičemž nedochází k jeho rozsáhlému ničení. Obyvatelé se za účelem udržování a rozvoje kultury daného místa sdružují, více se poznávají a porozumívají si nejen v oblasti podpory kulturního prostředí. Kultura přispívá dané lokalitě i z ekonomického hlediska, spotřebou kulturních statků a služeb přináší příjmy do místního rozpočtu, zaměstnává místní obyvatele, prostřednictvím své image stimuluje účast návštěvníků a pozitivně působí na potenciální investory (Kesner, 2005, s. 51).
26
3.4 Vliv cestovního ruchu na kulturnost lokality Cestovní ruch mimo jiné ovlivňuje také celkovou kulturnost daného místa a s tím spojené jednotlivé kulturní památky. Jak již bylo zmíněno, cestovní ruch je významným ekonomickým činitelem, zajišťujícím finanční prostředky pro danou lokalitu. Existuje mnoho možností, jak tyto prostředky využít. Pro kulturnost dané lokality považujeme za vhodné zabezpečit danými prostředky regeneraci daného prostředí a také ochranu a péči o jednotlivé kulturní památky. Cestovní ruch má také značný vliv na zachování původních zvyků, tradic či řemesel, čímž vytváří příznačnou atmosféru dané lokality. Kulturnost dané lokality však může být ovlivňována i negativně. V souvislosti s rychle se rozvíjejícím cestovním ruchem a podnikatelskými aktivitami, které v reakci na cestovní ruch vznikají, hovoříme o škodách na kulturních památkách, narušování běžného života místních obyvatel, vytlačování místních tradic a zvyků a ztrátě původu daného místa (Kesner, 2005, s. 70‒71).
27
Praktická část 4 Charakteristika lokality Okres Chrudim je územní a správní celek, který vznikl v roce 1960 sloučením území okresů Chrudim a Hlinsko. K těmto okresům se přiřadily také části dříve zrušených okresů, jimiž jsou: okres Čáslav, odkud byla připojena oblast Ronovska, z okresu Vysoké Mýto bylo přiřazeno okolí Luže a z okresu Polička byla připojena část Prosečska. Okres Chrudim je jedním ze čtyř okresů Pardubického kraje. Svou rozlohou 993 km2 se podílí na území kraje 22 % a je řazen ke středně velkým okresům. S ostatními okresy Pardubického kraje, kterými jsou okres Pardubice, okres Ústí nad Orlicí a okres Svitavy, sousedí na severu a východě území. Jižní a jihozápadní hranici tohoto území tvoří dva okresy kraje Vysočina. Jedním z nich je okres Žďár nad Sázavou, který se nachází na jižní straně, a dále pak okres Havlíčkův Brod, ležící na jihozápadní straně okresu Chrudim. Na západní hranici sousedí okres Chrudim s okresem Kutná Hora, který spadá pod Středočeský kraj. Svou polohou tvoří okres Chrudim jihozápadní výběžek Pardubického kraje. [11]
Obrázek 3: Kraje a okresy České republiky k 1. 1. 2013, zdroj: ČSU
28
Obrázek 4: Okresy Pardubického kraje, zdroj: ČSÚ
Okres Chrudim se podle ČSÚ skládá ze dvou správních obvodů:
Správní obvod obce s rozšířenou působností Chrudim
Správní obvod obce s rozšířenou působností Hlinsko
V rámci tohoto území nalezneme nejen obce s rozšířenou působností, ale také obce s pověřeným obecním úřadem. Těmi jsou:
Heřmanův Městec
Hlinsko
Chrast
Chrudim
Nasavrky
Skuteč
Třemošnice
Mezi města okresu patří: Heřmanův Městec, Hlinsko, Hrochův Týnec, Chrast, Chrudim, Luže, Nasavrky, Proseč, Ronov nad Doubravou, Seč, Slatiňany, Skuteč a Třemošnice. Okresním městem je Chrudim. Městysy okresu jsou: Bojanov, Chroustovice, Trhová Kamenice, Včelákov a Žumberk.
29
4.1 SWOT analýza Tabulka 1: SWOT analýza okresu Chrudim
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Průmyslově-zemědělská oblast
Mnoho malých obcí
Relativně klidné prostředí
Nedostatek pracovních příležitostí
CHKO a další chráněná území
Vysoká nezaměstnanost
Vodní nádrž Seč
Migrace obyvatel do větších měst
Naučné stezky, turistické trasy
Absence volnočasových aktivit
Kulturně-historické památky
Nedostatečná kvalita služeb CR
Akce kulturního a sportovního charakteru
Nedostatek kvalitních ubytovacích zařízení
Masopustní průvody Hlinecka (UNESCO)
Slabá propagace okresu a jeho atraktivit
Slavní rodáci ‒ J. Ressel, V. J. Tomášek
Nedostačující dopravní obslužnost
Nízká kriminalita
Špatná kvalita komunikací
Blízkost mezinárodního letiště Pardubice
Nedostatečná železniční infrastruktura
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Podpora podnikatelské činnosti
Nízká návštěvnost okresu
Propagace okresu a jeho atraktivit
Špatná image
Zkvalitnění a rozvoj služeb CR
Růst migrace místních obyvatel
Rozvoj venkovské turistiky
Vandalismus a poničení chráněných území
Rozšíření cyklotras
Znečištění ovzduší automobilovou dopravou
Využití dotací na rozvoj venkova
Nedostatek financí k zajištění:
Oprava silniční infrastruktury
‒ propagace a rozvoje CR
Zajištění lepší dopravní obslužnosti
‒ zlepšení dopravní situace ‒ obnovy chátrajících kulturních památek Zdroj: autorka
30
4.2 Přírodní předpoklady 4.2.1 Reliéf Okres Chrudim se rozkládá na území České tabule a Českomoravské vrchoviny. Česká tabule je charakteristická nížinami s nižší nadmořskou výškou. Nalezneme zde nejnižší bod okresu, nacházející se nedaleko obce Tuněchody, s nadmořskou výškou 231 m n. m. Českomoravská vrchovina je tvořena pahorkatinami a vrchovinami Železných hor a Žďárských vrchů. Nejvyšší bod okresu má nadmořskou výšku 783 m n. m. a nachází se v blízkosti obce Svratouch. [11]
4.2.2 Geologie Území města Chrudim a jeho blízkého okolí je tvořeno sedimenty svrchní křídy a kvartéru. Stáří sedimentů svrchní křídy v této oblasti činí 80‒90 milionů let. V Železných horách se vyskytují zvrásněné a přeměněné sedimenty, v podhůří hor nalezneme také spraše a sprašové hlíny (Smutek, Pavlík, 1999, s. 3‒6). Roku 2012 bylo geologicky cenné území Železných hor vyhlášeno geoparkem.
4.2.3 Klima Okres Chrudim se nachází v mírném podnebném pásu. Klimatické podmínky se však v rámci okresu liší. Důvodem je různá nadmořská výška. Oblast Železných hor a Žďárských vrchů se vyznačuje nižšími teplotami a vyšším úhrnem srážek (Podhorský, 2004, s. 11). V této části okresu se průměrná roční teplota pohybuje kolem 6 ºC, úhrn srážek zde činí až 800 mm ročně. V nížinaté části okresu Chrudim panuje teplejší a sušší klima. Průměrná roční teplota dosahuje až 8 °C a úhrn srážek průměrně vykazuje 600 mm. [11]
4.2.4 Hydrosféra Okresem Chrudim protéká několik řek. Nejvýznamnější z nich je Chrudimka, pramenící u obce Svratouch a vlévající se do řeky Labe. Do Labe se také vlévá řeka Doubrava, která odvodňuje západní část okresu. Východní částí okresu protéká řeka Novohradka, která odvádí vodu do Chrudimky. Při jihovýchodní hranici okresu proudí řeka Svratka. Významnou součástí vodstva jsou také vodní nádrže. Hamry, Seč a Křižanovice jsou 31
nádrže postavené na řece Chrudimce. Další význačnou vodní nádrží je Pařížov, ležící na řece Doubravě. Největší vodní plochou okresu je vodní nádrž Seč s rozlohou 220 ha. Na území této oblasti nalezneme také množství rybníků, které společně s ostatními vodními plochami představují celkem 14,9 km2, jedná se o 1,5 % rozlohy okresu. [11]
4.2.5 Fauna a flóra Bohatou faunu a flóru nalezneme zejména v chráněných oblastech Železných hor a Žďárských vrchů. Původní vegetace této oblasti byla tvořena zejména lužními lesy a mokřadními olšinami. Dodnes se zde vyskytují původní rostliny, kterými jsou křivatec žlutý, sasanka hajní, dymnivka dutá, plicník lékařský, orsej jarní, violka lesní, lipnice hajní a další (Gutzerová, 2002, s. 8). Lesní pozemky, mezi nimiž převažují lesy smíšené, tvoří 28,8 % rozlohy okresu. [11] Fauna této oblasti je bohatá zejména na obojživelníky, savce a ptactvo. Typickými obojživelníky jsou mlok skvrnitý, čolek horský, užovka obojková a zmije obecná. Ze savců zde žijí srnec, jelen, liška, kuna, jezevec a ondatra. Vyskytují se zde také vzácné druhy ptactva, jako jsou jestřáb, poštolka, ostříž, krahujec, krkavec, čáp černý, lyska černá a výr velký (Podhorský, 2004, s. 12).
4.2.6 Přírodní atraktivity V okrese nalezneme mnoho přírodních atraktivit, z nichž nejvýznamnějšími jsou chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a Železné hory. CHKO Žďárské vrchy byla vyhlášena v roce 1970. Tato chráněná krajinná oblast je charakteristická mnoha vodními toky, které zde pramení, množstvím rybníků, rašelinišť, mokřadů a skalními rulovými útvary. [12] Na území CHKO Žďárské vrchy se nachází celkem 50 maloplošných zvláště chráněných území. Z těchto zvláště chráněných území nalezneme v okrese přírodní rezervaci Volákův kopec a 11 přírodních památek. [13] CHKO Železné hory byla vyhlášena v roce 1991. Tato chráněná krajinná oblast je bohatá na údolí, pole, louky a také na živočichy, kteří zde žijí. Oblast je zajímavá i svým geologickým složením. Nachází se zde různě staré horniny, některé pochází z předprvohorního období, jiné z období druhohor. [14] Na území CHKO Železné hory, v rámci okresu Chrudim, nalezneme Národní přírodní rezervaci Lichnice-Kaňkovy hory, mnoho přírodních rezervací a také přírodních památek. [15] 32
Obrázek 5: Národní přírodní rezervace Lichnice-Kaňkovy hory, zdroj: www.kultura.cz
Nejen chráněné krajinné oblasti nabízejí zajímavé přírodní atraktivity. Další části okresu jsou taktéž bohaté na přírodní rezervace a památky. V okrese můžeme dále obdivovat přírodní, městské a zámecké parky, rozmanitá údolí či rozlehlé stráně. Přírodou prochází také nespočet naučných stezek. Krajinou CHKO Železné hory a Národní přírodní rezervace Lichnice-Kaňkovy hory vede 22 km dlouhá naučná stezka z roku 1986 Krajem Železných hor. Chráněnou krajinnou oblastí Železné hory prochází také 9 km dlouhá Keltská stezka, která pomocí naučných tabulí poskytuje informace o původním keltském obyvatelstvu. Podél toku řeky Chrudimky vede 82 km dlouhá naučná stezka Krajem Chrudimky. Stezka začíná u pramene řeky a končí ve městě Chrudim. Pro rodiny s dětmi je vhodná a často vyhledávaná naučná stezka Ke Kočičímu hrádku. Jedná se o 3 km dlouhou stezku vedoucí okolím zámku Slatiňany. Dominantou této stezky je miniatura hradu, nazvaná Kočičí hrádek. [16] Tyto uvedené stezky jsou často vyhledávané, avšak v rámci okresu nalezneme i mnoho dalších zajímavých naučných a vlastivědných stezek.
Obrázek 6: Kočičí hrádek, zdroj: www.kudyznudy.cz
33
4.3 Kulturně-správní předpoklady Kulturně-správní předpoklady, zahrnující kulturně-historické památky, kulturní zařízení a v neposlední řadě také kulturní akce, jsou nejvýznamnějšími předpoklady pro mou práci. Kulturně-historické památky okresu představují hrady, zámky, lidové stavby, rozhledny, církevní památky, pamětní desky, významné morové sloupy a další kulturní památky, se kterými se setkáme ve městech i v menších obcích. Zastoupení kulturních zařízení je taktéž početné, nachází se jich zde několik desítek. Většina kulturních zařízení, konkrétně muzeí a galerií, bývá provozována celoročně, další pak v hlavní turistické sezóně, která je většinou od dubna do října. Nalezneme zde také mnoho menších zařízení, která jsou provozována příležitostně. Jelikož se v okrese Chrudim nachází hojné množství kulturních památek a zařízení s různým způsobem provozu, kdy některé památky a zařízení jsou přístupné volně nebo pouze v určitý den, a ve většině případů také s absencí evidence návštěvnosti, zaměřila jsem se ve své práci na kulturní památky a zařízení, které jsou přístupné po celý rok, případně ve zmiňované hlavní sezóně, a jejichž provozovatelé sledují návštěvnost. Jedná se tedy o objekty cestovního ruchu s pravidelným provozem, nikoliv s příležitostným, za který považuji například provoz po dobu dvou měsíců v roce, jednoho dne v týdnu, či provozování výhradně na základě individuálních objednávek. Protože návštěvnost těchto sezónních objektů cestovního ruchu nebývá příliš vysoká, ve většině případů se neeviduje. Pro nadcházející kapitoly a podkapitoly člením kulturní památky podle druhu do následujících kategorií: zámky, hrady, soubory lidových staveb a rozhledny. Z kulturních zařízení se budu věnovat muzeím a galeriím.
4.3.1 Kulturně-historické památky Zámky Zámky řadíme mezi nejzajímavější kulturně-historické památky. Většina zámků v okrese není v současné době přístupná, zámky jsou v soukromém vlastnictví nebo zastávají jiné funkce. Jedná se o zámky: Běstvina, Heřmanův Městec, Hoješín, Hrochův Týnec, Chroustovice, lovecký zámeček Karlštejn, Medlešice, Ronov nad Doubravou, Seč a Třemošnice. [17] Některé z nich slouží vzdělávacím účelům, jiné působí 34
jako městský úřad, či domov pro seniory. V současné době je k prohlídce zpřístupněný pouze zámek Slatiňany. Zámky Chrast a Nasavrky jsou také přístupné, avšak nejsou zde zpřístupněny expozice zámků. Jejich prostory jsou určeny k jiným účelům. V prostorách zámku Chrast nalezneme muzeum a výstavní místnosti, v zámku Nasavrky působí informační centrum, nalezneme zde také obřadní síň a prostory muzea.
Obrázek 7: Lovecký zámeček Karlštejn, zdroj: www.kultura.cz
Hrady Hrady okresu Chrudim považujeme spíše za jejich zříceniny. Mezi nejvyhledávanější a zpřístupněné zříceniny hradů patří Košumberk a Lichnice. Tyto zříceniny byly zachráněny, upraveny a v současné době můžeme společně s těmito objekty navštívit také expozice dokumentující jejich historii. V rámci okresu nalezneme mnoho dalších zřícenin hradů, ze kterých se však mnoho nedochovalo. Jedná se o zbytky původních hradeb či věží, které jsou často špatně dostupné. Hovoříme o zříceninách hradů Oheb, Vildštejn, Rabštejn, Strádov a Žumberk. Můžeme se také setkat s hrady, které jsou nepřístupné a slouží jiným účelům, příkladem je hrad Rychmburk, v jehož prostorách nalezneme domov pro seniory.
Obrázek 8: Zřícenina hradu Oheb, zdroj: www.kultura.cz
35
Soubory lidových staveb Roku 1972 byl na území okresu otevřen Soubor lidových staveb Vysočina. Tento komplex tvoří stavby lidové architektury nacházející se v přírodě Českomoravské vrchoviny a Železných hor. Jednotlivé skanzeny seznamují návštěvníky s dřívějším životem v lidových obydlích a také s různými řemesly (David, Soukup, 2011, s. 282). Soubory lidových staveb nalezneme na Veselém Kopci, v obci Svobodné Hamry a na Betlémě v Hlinsku. V současné době je možné navštívit skanzeny na Veselém Kopci a v Hlinsku, skanzen Svobodné Hamry je uzavřen. [18]
Obrázek 9: Skanzen Svobodné Hamry, zdroj: www.vesely-kopec.cz
Rozhledny V posledních
letech
bylo
na
území
okresu
postaveno
množství
rozhleden
a vyhlídkových věží, které poskytují výhled do širokého okolí. Některé rozhledny jsou volně přístupné, jiné je třeba navštívit v otevíracích hodinách. Ve své práci se budu věnovat rozhlednám, které nejsou volně přístupné, přičemž návštěvnost těchto rozhleden je dokumentována a jednotlivé údaje o návštěvnosti mi byly poskytnuty ke zpracování analýzy návštěvnosti.
4.3.2 Kulturní akce Během roku se v tomto okrese koná mnoho hudebních, sportovních či gastronomických akcí. Setkáme se zde také s různými slavnostmi, které doprovází jarmarky, výstavy, akce pro děti a jiné akce. V průběhu celého roku probíhá mnoho obdobných akcí na Veselém Kopci a v památkové rezervaci Betlém. Jedná se zejména o jarmarky, posvícení a také masopustní průvody, které se staly roku 2010 nehmotným kulturním dědictvím UNESCO.
36
Nejvýznamnějšími hudebními akcemi okresu jsou:
Adámkovy folklorní slavnosti
Athény východních Čech
Chrastecký hudební festival
Léto s Rychtářem
Nasavrcké hudební léto
Tomáškova a Novákova hudební Skuteč [19]
Obrázek 10: Masopustní průvody na Hlinecku, zdroj: www.unesco-czech.cz
4.3.3 Kulturní a ostatní zařízení Okres Chrudim disponuje bohatou nabídkou kulturních zařízení, nalezneme zde nejen muzea a galerie, ale také výstavní síně, kulturní domy, knihovny a různá sportovní zařízení. Nejvýznamnějším divadlem je Divadlo Karla Pippicha v Chrudimi, které bylo otevřeno divadelní hrou Smetanova Libuše v roce 1934 (David, Soukup, 2011, s. 83). Sportovní zařízení okresu představují koupaliště a plavecké bazény, fitness centra, fotbalová hřiště, zimní stadiony, lanová centra, lezecké stěny a jiné. Z kulturních zařízení se stálou muzejní sbírkou, na která se ve své práci zaměřím, nalezneme v okresním městě Chrudim tři významná muzea. Jedná se o Muzeum loutkářských kultur, Regionální muzeum v Chrudimi a Muzeum barokních soch. Dále se v rámci okresu nachází Městské muzeum a galerie Hlinsko, zahrnující Pamětní síň Karla Lidického, Městské muzeum ve Skutči, spravující Pamětní síň Václava Jana Tomáška, Památník NKP Ležáky, připomínající tragickou událost bývalé osady, Muzeum dýmek v Proseči či Muzeum starokladrubského koně ve Slatiňanech. V Heřmanově Městci nalezneme Galerii Cyrany, vlastnící díla východočeských umělců a v Třemošnici se nachází Muzeum Berlova vápenka s expozicí vápenictví. 37
5 Cestovní ruch na území okresu 5.1 Turistický region Okres Chrudim patří do turistického regionu Východní Čechy, který řídí Destinační společnost Východní Čechy. Tato organizace byla založena jako zájmové sdružení právnických osob v roce 2008. Má celkem 11 členů, v čele s hlavním zakladatelem Pardubickým krajem. Prioritou této společnosti je tvorba aktivit zajišťujících rozvoj cestovního ruchu v rámci Pardubického kraje. [20] Turistický region Východní Čechy se podle East Bohemia Convention Bureau dále člení na následující turistické oblasti:
TO Pardubicko
TO Chrudimsko-Hlinecko
TO Českomoravské pomezí
TO Orlické hory a Podorlicko
TO Kralický Sněžník
Obrázek 11: TO Pardubického kraje, zdroj: East Bohemia Convention Bureau
5.1.1 Turistická oblast Z rozdělení regionu Východní Čechy na jednotlivé oblasti vyplývá, že okres Chrudim patří především k turistické oblasti Chrudimsko-Hlinecko. Okrajová část Prosečska spadá do turistické oblasti Českomoravské pomezí. Rozvoj cestovního ruchu na území okresu Chrudim podporují tyto místní akční skupiny:
MAS Hlinecko
MAS Chrudimsko
MAS Skutečsko, Košumbersko a Chrastecko
MAS Železnohorský region
MAS Litomyšlsko (oblast Prosečska)
Činnost místních akčních skupin spočívá ve vytváření vhodných podmínek pro rozvoj venkova a zemědělství. Významnou roli zde hrají národní programy a příspěvky Evropské Unie, z nichž MAS čerpají finanční prostředky pro své oblasti. [21] 38
6 Prezentace kulturních památek a zařízení 6.1 Zámky 6.1.1 Zámek Slatiňany Zámek Slatiňany je státním zámkem s renesančním jádrem, který vznikl okolo roku 1850 přestavbou z původní tvrze. O renesanční vzhled se zasloužil italský stavitel Ulrico Avostalis. Zámek byl poničen během třicetileté války, v letech 1800‒1822 získal klasicistní vzhled a ve 40. a 50. letech 19. století byl zámek přestavěn na novogotický. Nalezneme zde štukovou výzdobu a původní sklepy. Interiér zámku se pyšní původním pseudoslohovým nábytkem a dvěma cennými gobelíny (David, Soukup, 2011, s. 235‒237). Zámek obklopuje rozsáhlý anglický park s mnoha vzácnými dřevinami a také stavbami, z nichž zaujmou zejména stavby dětského hospodářství. Jedná se o zmenšeninu venkovského stavení se seníkem, stájí a dalšími staveními, které byly určené k nenásilné výchově hospodaření Auerspergových dětí (potomci původních majitelů, kteří zámek obývali na přelomu 19. a 20. století). [22] Zámek Slatiňany nabízí dvě prohlídkové trasy. Náplní první trasy je zámecká expozice, představující návštěvníkům prostory, které ve zmiňovaném období obývala rodina knížat z Auerspergu. Druhou trasu tvoří hipologická expozice, seznamující návštěvníky s historií, chovem a využitím koní ve společnosti. [22]
Obrázek 12: Zámek Slatiňany, zdroj: autorka
V blízkosti zámku nalezneme původně zámecký hřebčín, který je v současné době pobočkou Národního hřebčína Kladruby nad Labem. V prostorách hřebčína se chovají starokladrubští vraníci, probíhá zde jejich výcvik a následný prodej. [23]
39
6.1.2 Zámek Nasavrky Zámek Nasavrky vznikl z tvrze, která sloužila celníkům k udržování bezpečnosti. Na jejím místě dnes stojí dvoupatrová, sgrafity zdobená, budova zámku. Stavba se pyšní bohatou výzdobou. Už při vstupu do zámku nás zaujme zdobený pískovcový portál a vstupní hala s valenou klenbou. Po roce 1939 zámek sloužil jako kancelář, prodejna, knihovna, a dokonce i tělocvična spolku Orel. K velkým změnám došlo roku 1987, kdy se na zámku usídlila Krajská správa CHKO Železné hory a provedla rozsáhlé opravy zámku. V současné době slouží přízemní prostory informačnímu centru a cestovní kanceláři, v prvním patře nalezneme stálou muzejní expozici. Dále se zde pořádají výstavy, hudební večery a svatby. [24] Stálá muzejní expozice nese název Po stopách Keltů a seznamuje návštěvníky s keltskými řemesly, jako je mincování, výroba látek a keramiky či kovářství. Za zhlédnutí stojí model oppida Hradiště či hlava keltského Heroa (David, Soukup, 2011, s. 168).
Obrázek 13: Zámek Nasavrky, zdroj: autorka
6.1.3 Zámek Chrast Zámek v Chrasti byl stavěn v období let 1579‒1605. Rokem 1664 se stal letním sídlem biskupů královéhradecké diecéze. Původně renesanční zámek byl v rozmezí let 1721‒1731 barokně upraven. V roce 1893 Vincenc Paulus založil v prostorách zámku muzeum, které zde sídlí dodnes. V areálu zámku nalezneme zámecký park se vzácnými rostlinami a stromořadím kaštanů a lip, vedoucím ke kapli sv. Jana Nepomuckého. V současné době bývají v muzeu a v původní kapli sv. Jana Nepomuckého organizovány výstavy a přednášky. [25] Stálé expozice muzea dokumentují dějiny města Chrast a jeho okolí, zabývají se geologií, paleontologií a původními řemesly. [26]
40
Obrázek 14: Zámek Chrast, zdroj: autorka
6.2 Hrady 6.2.1 Lichnice Hrad Lichnice, původně nazývaný Lichtenberk, byl postaven ve 13. století Smilem z Lichtenberka. Hrad Lichtenberk chránily příkré srázy rokle Lovětínské a rokle Peklo, samotný vstup do hradu chránily valy a příkopy. Významnou součástí hradu byla okrouhlá věž, měřící v průměru 12 metrů. Tato věž byla obytná, avšak bydlelo se zejména v paláci. Palác chránila mohutná zeď a příkop ležící mezi palácem a nádvořím. Mohutné zdi hradu a obvodová zdiva paláce a věže si dochovaly svou původní raně gotickou podobu. Hrad Lichnice se ve 14. století stal hradem královským. Panovníci se zde často střídali, z hradu byly podnikány loupežné výpravy a objevovaly se také snahy hrad dobýt. Ke zlepšení opevnění Lichnice přispěla výstavba městečka Podhradí, přičemž opevnění městečka a hradu byla vzájemně propojena. Hrad Lichnice v roce 1610 vyhořel, následně byl opuštěn a na základě nařízení Ferdinanda III. byl pobořen. Snahy o záchranu hradu se projevily ve 20. století, kdy došlo k úpravám zachovalých částí. [27] Zřícenina hradu Lichnice, kterou v současné době spravuje město Třemošnice, je přístupná návštěvníkům, kteří mohou zhlédnout také menší expozici věnující se historii a původním majitelům hradu. V areálu hradu se během roku pořádá mnoho kulturních akcí, např. folková vystoupení či šermířská klání. [28] [29]
41
Obrázek 15: Hrad Lichnice, zdroj: www.vychodni-cechy.info
6.2.2 Košumberk Hrad Košumberk se nachází v jihovýchodní části města Luže. Hrad dal postavit Ojíř z Košumberka koncem 13. století v lokalitě disponující čedičovými a pískovcovými útvary. Umístění hradu bylo vhodně zvolené, neboť zajišťovalo společně s mohutnými hradbami obranu hradu. K další úpravě hradu došlo po roce 1372, kdy hrad koupili Slavatové z Chlumu a Košumberka. Postavením předhradí rozšířili hradby, a zajistili tak nedobytnost hradu. [30] Po roce 1573, kdy do hradu uhodil blesk, proběhla rozsáhlá oprava. Původní centrum hradu získalo renesanční podobu a v místě bývalého opevnění byl postaven renesanční zámek. Během třicetileté války začal Košumberk chátrat a byl poničen vpádem Švédů. Po roce 1654 se zde vystřídalo mnoho panovníků, přičemž poslední panovnice Košumberk přenechala jezuitskému řádu. [31] O záchranu hradu se ve 20. století zasloužilo Družstvo na záchranu hradu Košumberk. V nejzachovalejší části hradu, v budově purkrabství, bylo následně otevřeno muzeum, jehož expozice je věnována historii hradu a města Luže, které v současné době Košumberk spravuje (Šafránková, 2002, s. 6). Další expozice je umístěná ve zpřístupněných sklepních prostorách renesanční budovy, v takzvaném lapidáriu, kde nalezneme vykopávky, fotografie okolních památek či zdokumentovaný vývoj slohů. [32]
Obrázek 16: Hrad Košumberk, zdroj: www.kudyznudy.cz
42
6.3 Soubory lidových staveb 6.3.1 Veselý Kopec Původní osada tohoto skanzenu vznikla v 16. století. Většina staveb z této doby zanikla, nebo byla přestavěna. Do současnosti byla zachována pouze jedna původní stavba, ostatní lidové stavby byly do osady přeneseny. Dnes osadu tvoří téměř 30 stavení a další technické památky jako je vodní mlýn, vodní olejna či pila. [33] V průběhu roku se zde pořádají masopustní průvody, posvícení, jarmarky a další kulturní akce (David, Soukup, 2011, s. 282).
Obrázek 17: Veselý Kopec, zdroj: autorka
6.3.2 Betlém v Hlinsku Soubor lidových staveb Betlém se nachází v centru města Hlinsko. Nalezneme zde roubené domky, které obývali hrnčíři, tkalci a později také tovární dělníci. Pro svůj původní urbanistický vzhled byly domky roku 1989 zařazeny do Souboru lidových staveb Vysočina. Stavení byla následně opravena a zpřístupněna návštěvníkům, kteří zde mohou navštívit jednotlivá obydlí, dílny řemeslníků a výstavy, které se zde během roku pořádají. Část tohoto souboru se stala roku 1995 památkovou rezervací. [34]
Obrázek 18: Betlém v Hlinsku, zdroj: www.kudyznudy.cz
43
6.4 Muzea a galerie 6.4.1 Muzeum loutkářských kultur Muzeum loutkářských kultur vzniklo roku 1972 v Chrudimi. Základ muzejní expozice představuje soukromá sbírka Prof. PhDr. Jana Malíka, který se také zasloužil o darování mnoha loutek z členských zemí mezinárodní loutkářské organizace UNIMA do inventáře muzea. V současné době v muzeu nalezneme přes 8 500 loutek z celého světa. Sbírku loutek doplňují výtvarná díla z oblasti loutkářství, plakáty a nejrůznější kulisy. Celkem zde nalezneme okolo 50 000 sbírkových předmětů. Muzeum pořádá přednášky a výstavy nejen v prostorách muzea, ale také v ostatních koutech České republiky a v zahraničí. [35] Stálá muzejní expozice nese název Magický svět loutek. Tato expozice zahrnuje tvorbu Jiřího Trnky, Josefa Váchala a také zahraniční loutky z Indonésie, Indie, Japonska, Číny a Barmy. V průběhu roku lze v muzeu navštívit i několik krátkodobých expozic. [36]
Obrázek 19: Muzeum loutkářských kultur, zdroj: autorka
6.4.2 Regionální muzeum v Chrudimi Regionální muzeum v Chrudimi se nachází v centru města Chrudim. Bylo založeno jako Průmyslové muzeum pro východní Čechy v roce 1892. Během roku se v muzeu pořádají různé výstavy a přednášky. Muzeum vydává publikaci Chrudimské vlastivědné listy, Chrudimský vlastivědný sborník a další. [37] Návštěvníci si mohou v muzeu prohlédnout expozici Umělecké řemeslo s výrobky dřívější řemeslné výroby, expozici 44
Mozaika z dějin regionu, poskytující informace o dějinách města, plakáty Alfonse Muchy a expozici lidového nábytku. [38]
Obrázek 20: Regionální muzeum v Chrudimi, zdroj: autorka
6.4.3 Muzeum barokních soch Muzeum barokních soch se nachází ve městě Chrudim. Sídlí v kostele sv. Josefa, který se nachází v areálu bývalého kapucínského kláštera. V prostorách muzea nalezneme stálou expozici, jejímž autorem je Mgr. Pavel Panoch, Ph.D. Dále se zde pravidelně pořádají krátkodobé výstavy, kulturní a společenské akce, jako jsou koncerty vážné hudby či divadelní představení. Muzejní expozice je tvořená kvalitními kamennými a dřevěnými plastikami, které prezentují východočeské sochařství z přelomu 17. a 18. století. Nalezneme zde díla Ferdinanda Maxmiliána Brokofa, Matyáše Bernarda Brauna a jeho následovníků. V muzeu je také promítán film Kamenný příběh, seznamující návštěvníky muzea s chrudimskou sochařskou dílnou a jejími mistry. [39]
Obrázek 21: Muzeum barokních soch, zdroj: autorka
45
6.4.4 Městské muzeum a galerie Hlinsko Městské muzeum bylo otevřeno v roce 1874. Roku 1960 byla dokončena výstavba samostatné části galerie, které sochař Karel Lidický věnoval plastiku Mistra Jana Husa. Během letních měsíců organizuje Městské muzeum a galerie Hlinsko výstavy nesoucí název Výtvarné Hlinecko. [40] Městské muzeum má čtyři stálé expozice: expozici historickou, poskytující informace o dějinném vývoji na Hlinecku, expozici textilní, věnující se textilní výrobě Hlinecka, expozici národopisnou o životě venkovských obyvatel a expozici zaniklých řemesel, jako je hrnčířství, sklářství a hračkářství. V galerii můžeme obdivovat plastiky sochaře Karla Lidického a obrazy hlineckých malířů. [40]
Obrázek 22: Městské muzeum a galerie Hlinsko, zdroj: www.kudyznudy.cz
6.4.5 Městské muzeum ve Skutči Městské muzeum ve Skutči bylo založeno v roce 1910. V současné době muzeum spravuje více než 35 000 sbírkových předmětů, z nichž většina náleží k rozsáhlé obuvnické sbírce. Muzeum dále vystavuje sbírky dýmkařství, zbraní a výtvarného umění. K muzeu patří výstavní síň, věnovaná hudebnímu skladateli Václavu Janu Tomáškovi, který se ve Skutči roku 1774 narodil. Výstavní síň se nachází v jeho rodném domě. Muzeum ve svých prostorách též organizuje krátkodobé výstavy (Novotný, 2006, s. 28). Stálá muzejní expozice obuvnictví obsahuje obuv z 1. poloviny 20. století, ale také sportovní obuv vyráběnou v místním podniku pod značkou Botas. Tuto expozici doplňují stroje a další nástroje z 19. století používané k výrobě obuvi (Novotný, 2006, s. 28). Expozice kamenictví se věnuje geologii Skutečska a vývoji kamenoprůmyslu v této oblasti. Další muzejní expozicí je památník hudebního skladatele Vítězslava 46
Nováka, který ve Skutči pobýval v období druhé světové války, a pamětní síň již zmíněného hudebního skladatele Václava Jana Tomáška. [41]
Obrázek 23: Městské muzeum ve Skutči, zdroj: autorka
6.4.6 NKP Ležáky Národní kulturní památka Ležáky je pietní území nedaleko obce Miřetice. Za druhé světové války se v obci Ležáky ukrývala paradesantní skupina s radiostanicí Libuše. Po spáchání atentátu na Reinharda Heydricha došlo k vypálení a úplnému zničení osady. Tuto tragédii zde připomínají kamenné pomníčky jednotlivých obydlí a památník s expozicí Ležáky, osada, která nemlčela (David, Soukup, 2011, s. 137).
Obrázek 24: NKP Ležáky, zdroj: autorka
6.4.7 Muzeum dýmek Muzeum dýmek se nachází ve městě Proseč, které bylo dříve významným centrem dýmkařství. Muzeum je umístěné v historickém roubeném domě a obsahuje cenné dýmky vyrobené na Prosečsku i v jiných koutech světa. [42] Muzeum má dvě stále expozice. Expozice dýmek seznamuje návštěvníky s výrobou dýmek a historií dýmkařství. Expozice historie města Proseč obsahuje předměty spojené s historií města a jeho okolí, nalezneme zde například dobový nábytek, nádobí nebo oblečení. [43]
47
Obrázek 25: Muzeum dýmek, zdroj: autorka
6.4.8 Galerie Cyrany Galerie Cyrany se nachází v budově bývalé židovské školy. Stavba školy byla téměř zničena, několikrát opravována a následně městem a Společností ochránců židovské kultury v Heřmanově Městci zrekonstruována. Brzy poté získalo město darem cennou sbírku obrazů, kreseb a plastik. Sbírku, obsahující významná díla spojená s východními Čechami, darovali městu manželé Horákovi. Pro tato umělecká díla zde byla roku 2002 vytvořena Galerie Cyrany, pojmenovaná podle předků rodiny Horákových. Můžeme říci, že se jedná o nejpočetnější soukromou sbírku ve východních Čechách obsahující díla východočeských malířů a sochařů 20. století. [44] Společně s Galerií Cyrany je možné navštívit i přilehlou budovu bývalé synagogy, která byla postavena roku 1870 a roku 2001 byla společně se současnou budovou galerie zrestaurována. [45]
Obrázek 26: Synagoga a Galerie Cyrany, zdroj: www.historickasidla.cz
48
6.4.9 Muzeum Berlova vápenka Muzeum Berlova vápenka se nachází v Třemošnici. Svou expozicí vápenictví návštěvníkům představuje 150 let starou tradiční výrobu vápna, která zde byla v roce 1960 ukončena. Po roce 2004, kdy byla Berlova vápenka vyhlášena kulturní památkou, došlo k naplánování a následné realizaci projektu, díky kterému byla vápenka zrekonstruována a v roce 2010 zpřístupněna veřejnosti. Expozice muzea je věnována výrobě vápna a cementu. Nalezneme zde také imitaci pece či informace o minerálech z blízkých lomů. [46]
Obrázek 27: Muzeum Berlova vápenka, zdroj: www.kudyznudy.cz
6.4.10 Muzeum starokladrubského koně Muzeum starokladrubského koně, neboli Švýcárna, vznikla z původní myslivny nacházející se v blízkosti zámeckého parku ve Slatiňanech. V 19. století byla zmiňovaná myslivna přestavěna na salaš a po skončení první světové války byla využívána k ubytování zámeckého personálu a v následujících letech také k ubytování pracovníků místního hřebčína. V posledních letech byl objekt přestavěn a v jeho prostorách se od roku 2012 nachází Muzeum starokladrubského koně. [47] Expozice muzea se věnuje chovu starokladrubských koní, podává zajímavé informace o životě profesora Bílka, který se zasloužil o zachování plemene starokladrubských vraníků a také umožňuje návštěvníkům zhlédnout filmy s koňskou tematikou. [48]
Obrázek 28: Muzeum starokladrubského koně, zdroj: autorka
49
6.5 Rozhledny 6.5.1 Terezka Rozhledna Terezka se nachází v obci Paseky, městské části Proseče, přibližně 12 km od Skutče. Tato dřevěná rozhledna s ocelovými prvky byla postavena v roce 2004. Své pojmenování získala podle spisovatelky Terézy Novákové, která žila v sousedním městě Proseč. Rozhledna měří 28 metrů, má dvě vyhlídkové terasy a tři meziposchodí. Nejvyšší vyhlídka je umístěna ve 25 metrech, odkud lze dohlédnout na Jeseníky, Krkonoše a Žďárské vrchy (David, Soukup, 2011, s. 261).
Obrázek 29: Rozhledna Terezka, zdroj: autorka
6.5.2 Borůvka Rozhledna Borůvka se nachází nedaleko obce Hluboká, přibližně 5 km od Skutče. Jedná se o 18 metrů vysokou rozhlednu s dřevěnou a kovovou konstrukcí, postavenou v roce 2005. Rozhledna má jednu vyhlídkovou terasu umístěnou ve výšce 15 metrů, odkud je možné obdivovat krajinu Toulovcových Maštalí (David, Soukup, 2011, s. 18).
Obrázek 30: Rozhledna Borůvka, zdroj: autorka
50
6.5.3 Barborka Rozhledna Barborka se nachází nedaleko Heřmanova Městce v nadmořské výšce 313 metrů. Byla postavena v roce 2004 nedaleko vytěženého lomu. Díky této lokalitě rozhledna získala své jméno, byla pojmenována podle sv. Barbory, která je patronkou horníků. Stavba rozhledny je dřevěná, 14 metrů vysoká, má dvě patra a nízkou jehlanovou střechu. Vyhlídka se nachází v 10 metrech, odkud je vidět na Krkonoše a Orlické hory (David, Soukup, 2011, s. 10).
Obrázek 31: Rozhledna Barborka, zdroj: www.vychodni-cechy.info
6.5.4 Vojtěchovská rozhledna Vojtěchovská rozhledna se nachází mezi obcemi Kladno a Vojtěchov, přibližně 8 km od Hlinska. Byla postavena v roce 2010 v nadmořské výšce 589 metrů. Rozhledna má kovovou konstrukci, přičemž první dvě patra jsou obetonovaná a obložená kamenem. Výška rozhledny je 16 metrů, nejvyšší terasa je umístěná ve výšce 11 metrů (David, Soukup, 2011, s. 285).
Obrázek 32: Vojtěchovská rozhledna, zdroj: www.kudyznudy.cz
51
7 Analýza návštěvnosti V této kapitole se budu věnovat analýze návštěvnosti kulturních památek a zařízení v rozmezí let 2008‒2014. Abych mohla provést analýzu návštěvnosti, zjistila jsem si návštěvnost jednotlivých objektů cestovního ruchu. Ve své práci tak uvádím číselná data, která mi byla poskytnuta správci, či pracovníky jednotlivých kulturních památek a zařízení. V analýze se budu zabývat vývojem návštěvnosti jednotlivých objektů, přičemž zhodnotím, zda návštěvnost ovlivnila ekonomická krize, která se v České republice projevila nejvíce v letech 2009 a 2010. Budu vycházet z následujících výzkumných otázek:
Ovlivnila ekonomická krize návštěvnost objektu cestovního ruchu?
Jak se vyvíjela návštěvnost objektu cestovního ruchu po této krizi?
Dále se budu věnovat návštěvnosti z hlediska jednotlivých let. Návštěvnost jednotlivých objektů cestovního ruchu porovnám a zhodnotím, které z nich patřily v daném roce k více, či méně navštěvovaným. Vývoj časových řad je možné charakterizovat prostřednictvím absolutních přírůstků, koeficientu růstu či koeficientu přírůstku. Ke zhodnocení vývoje návštěvnosti použiji především koeficient přírůstku, který danou situaci ze zbývajících charakteristik interpretuje nejlépe. Absolutní přírůstky
d t yt yt 1
t = 2, 3, …, n
Koeficient růstu
kt
yt yt 1
t = 2, 3, …, n
Koeficient přírůstku
t kt 1
t = 2, 3, …, n 52
7.1 Návštěvnost zámků V této kategorii zhodnotím návštěvnost zámku Slatiňany, který je jako jediný zámek v okrese přístupný návštěvníkům. Zámek je možné navštívit od května do září denně mimo pondělí, v měsících duben a říjen je otevřeno pouze o víkendech a ve svátky. [49] 30 000 25 000 Návštěvnost
23922 20 000
17 304
15 485
15 000
19385 11664
16705 13055
10 000 5 000 0 2008
2009
2010 2011 2012 Sledované období
2013
2014
Obrázek 33: Návštěvnost zámku Slatiňany, zdroj: autorka
Jak uvádí graf na obrázku 33, v roce 2008 navštívilo zámek Slatiňany 17 304 návštěvníků. Následně můžeme pozorovat do roku 2010 klesající návštěvnost, přičemž předpokládáme, že tento pokles způsobila ekonomická krize. Po roce 2010 návštěvnost zámku roste, mezi roky 2010 a 2011 můžeme sledovat téměř 12% nárůst návštěvnosti. Od roku 2011 se návštěvnost postupně zvyšuje, příčinou tohoto růstu je nejen zlepšující se ekonomická situace, ale také zpřístupnění nové prohlídkové trasy – zámecké expozice.
7.2 Návštěvnost hradů Při hodnocení návštěvnosti hradů Lichnice a Košumberk vycházíme z faktu, že oba hrady jsou přístupné veřejnosti v období od dubna do října. Hrad Lichnice je možné navštívit konkrétně od května do září denně mimo pondělí a během měsíců duben a říjen o víkendech. [29] Hrad Košumberk je přístupný v měsících duben až září denně kromě pondělí, v říjnu pouze o víkendech. [50]
53
25 000 20 526 Návštěvnost
20 000
20 484
19 535 16 731
16 356 17 174
18 979
15 000 10 000 5 000 0
2 477
1 207
2009
2010 2011 2012 Sledované období
2 817 2008
5 897
6 805
Lichnice
7 301
8 543
2013
2014
Košumberk
Obrázek 34: Návštěvnost hradů, zdroj: autorka
Z grafu na obrázku 34 vyplývá, že návštěvnost hradu Lichnice překročila v roce 2008 hranici 20 000 návštěvníků. K roku 2010 pozorujeme klesající tendenci návštěvnosti, avšak v dalších dvou letech dochází k růstu, přičemž rok 2012 vykazuje téměř totožný počet návštěvníků jako rok 2008, a následně sledujeme opakovaný pokles jako v předchozích letech. U časové řady hovoříme o kolísavém vývoji, který považujeme za setrvalý stav. Na základě tohoto zjištění pokles v roce 2010 nemůžeme považovat za důsledek ekonomické krize. V posledních letech sledovaného období (k roku 2013) můžeme sledovat 20% meziroční pokles, rok 2014 následně vykazuje 5% růst návštěvnosti. Pokud se zaměříme na časovou řadu hradu Košumberk, zjistíme, že vývoj návštěvnosti byl zřejmě ovlivněn ekonomickou krizí. Jestliže porovnáme návštěvnost hradu Košumberk v letech 2008 a 2010, dospějeme ke zjištění, že na zříceninu hradu zavítalo v roce 2010 o 1 610 návštěvníků méně, než tomu bylo v roce 2008. Od roku 2010 pak můžeme sledovat rostoucí trend návštěvnosti, přičemž návštěvnost vzrostla k roku 2014 až sedminásobně.
54
Návštěvnost
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2008
2009
2010 2011 2012 Sledované období Lichnice
2013
2014
Košumberk
Obrázek 35: Návštěvnost hradů v jednotlivých letech, zdroj: autorka
Graf na obrázku 35, znázorňující návštěvnost hradů v jednotlivých letech zkoumaného období, jednoznačně poukazuje na vyšší podíl návštěvnosti hradu Lichnice. V roce 2010 dosahuje návštěvnost této zříceniny 90% hranice. V souvislosti s růstem návštěvnosti hradu Košumberk, ke kterému dochází v následujících letech, vysoký podíl hradu Lichnice klesá. Nejnižší hranice dosahuje v roce 2014, kdy se na celkové návštěvnosti hradů v okrese podílí necelými 67 %.
7.3 Návštěvnost lidových staveb Pro analýzu návštěvnosti lidových staveb uvádím otevírací dobu jednotlivých skanzenů. Soubor lidových staveb na Veselém Kopci je přístupný v měsících duben až říjen denně kromě pondělí. Pondělí je zavíracím dnem i pro soubor lidových staveb Betlém, který je však po zbytek roku otevřený. [18]
55
80 000
74 254
68 149
67 418
70 000 60 000 Návštěvnost
67 061 61 392 51 409
47 647
50 000 40 000 30 000 20 000 10 000
7 587
5 107
6 671
2008
2009
2010 2011 2012 Sledované období
5 997
7 023
6 763
6 980
2013
2014
0
Veselý Kopec
Betlém
Obrázek 36: Návštěvnost lidových staveb, zdroj: autorka
Z grafu na obrázku 36, věnující se návštěvnosti lidových staveb, je zřejmé, že nejvíce osob ve sledovaném období navštívilo soubor lidových staveb na Veselém Kopci v roce 2008, kdy bylo zaznamenáno celkem 74 254 návštěvníků. U časové řady lidových staveb na Veselém Kopci sledujeme kolísavý vývoj návštěvnosti. Rok 2010 vykazuje 30% meziroční pokles, stejně tak v roce 2013 dochází k 16% meziročnímu propadu. Na základě tohoto setrvalého stavu, kdy návštěvnost v jednotlivých letech značně kolísá, pokles v roce 2010 nepřisuzujeme ekonomické krizi, avšak předpokládáme, že vývoj návštěvnosti ovlivňují jiné faktory. V tomto případě považujeme za zásadní faktor, ovlivňující návštěvnost tohoto skanzenu, počasí. Z časové řady souboru lidových staveb Betlém soudíme, že ekonomická krize zásadně nenarušila návštěvnost tohoto skanzenu. V roce 2009 hovoříme o propadu návštěvnosti o 2 480 osob, avšak rok 2010, kdy bychom mohli předpokládat další pokles či setrvalý vývoj, zaznamenává dokonce 31% nárůst návštěvnosti. V následujících letech každoročně zaznamenáváme jen mírnou ztrátu, či vzestup návštěvnosti.
56
Návštěvnost
100% 98% 96% 94% 92% 90% 88% 86% 84% 82% 80% 2008
2009
2010 2011 2012 Sledované období Veselý Kopec
2013
2014
Betlém
Obrázek 37: Návštěvnost lidových staveb v jednotlivých letech, zdroj: autorka
Z grafu na obrázku 37, který znázorňuje návštěvnost lidových staveb v jednotlivých letech, vyplývá výsadní postavení souboru lidových staveb na Veselém Kopci. Nejnižší podíl na návštěvnosti u tohoto skanzenu zaznamenáváme v roce 2010, ačkoliv tento podíl činí stále téměř 88 %.
7.4 Návštěvnost muzeí a galerií Z důvodu větší koncentrace muzeí a galerií v okrese budu návštěvnost analyzovat ve třech kategoriích. Nejdříve se budu zabývat zařízeními, která se nachází v okresním městě, dále budu pokračovat analýzou ostatních zařízení v okrese a na závěr porovnám návštěvnost všech kulturních zařízení okresu podle jednotlivých let zkoumaného období, respektive vyjádřím poměr návštěvnosti jednotlivých objektů na celkové návštěvnosti kulturních zařízení.
7.4.1 Muzea v okresním městě Jak vyplývá z předchozí kapitoly, v okresním městě se nachází tři významná muzea. Jedná se o Muzeum loutkářských kultur, Regionální muzeum v Chrudimi a Muzeum barokních soch. Při porovnávání návštěvnosti těchto zařízení musíme brát ohled na jejich otevírací dobu. První dvě muzea jsou přístupná po celý rok kromě pondělí, Muzeum barokních soch je otevřené od dubna do října denně a během ostatních měsíců pouze o víkendech a ve svátky. [39] [51]
57
Z důvodu rozsáhlé rekonstrukce prostor Muzea loutkářských kultur, která proběhla v roce 2012, bylo muzeum po dobu osmi měsíců uzavřeno. Na základě této skutečnosti, která značně omezila návštěvnost muzea, použiji pro rok 2012 hodnotu průměrné návštěvnosti za předchozí (2011) a následující rok (2013). 20 000
18 241
Návštěvnost
16 303 14 501
15 000
14 134
17 569
16 525
15 036 12 102 10 125
10 000 6 099
6 131
6 374
9 326
6 576 4 386
5 156
4 891
2011 2012 Sledované období
2013
2014
5 000 1 290 0 2008
2009
Muzeum loutkářských kultur
2010
Regionální muzeum v Chrudimi
Muzeum barokních soch
Obrázek 38: Návštěvnost muzeí v okresním městě, zdroj: autorka
Podle grafu na obrázku 38 považujeme Muzeum loutkářských kultur v daném období za nejnavštěvovanější muzeum v Chrudimi. Nejvíce návštěvníků zavítalo do tohoto muzea v roce 2008. Následně pozorujeme k roku 2010 klesající trend, který mohl být zapříčiněn ekonomickou krizí. Od roku 2010 se návštěvnost postupně vyvíjí a roste, mírný pokles pozorujeme až v roce 2014. Regionální muzeum v Chrudimi je druhým nejnavštěvovanějším muzeem okresního města. Od roku 2008 pozorujeme jen mírný růst návštěvnosti, přičemž nedochází k žádnému poklesu, který by byl způsoben krizí. V roce 2012 došlo k rozšíření prostor muzea a také ke zpřístupnění nové muzejní expozice. [52] Tyto skutečnosti zapříčinily prudký 84% nárůst návštěvnosti muzea. Během posledních dvou let však pozorujeme klesající tendenci návštěvnosti. Muzeum barokních soch bylo otevřeno v roce 2011, kdy bylo veřejnosti zpřístupněno pouze poslední čtyři měsíce v roce. Návštěvnost tohoto muzea se postupně vyvíjí, pozorujeme zde rostoucí trend.
58
7.4.2 Ostatní muzea a galerie v okrese V této kapitole se budu zabývat ostatními kulturními zařízeními v okrese, přičemž mezi ně zařadím i muzea, která se nachází v prostorách zámků. Jedná se o Městské muzeum Chrast a Muzeum Nasavrky. Mezi kulturní zařízení, která jsou přístupná celoročně, řadíme Muzeum Nasavrky, Městské muzeum ve Skutči, NKP Ležáky a Městské muzeum a galerii Hlinsko. Ostatní kulturní zařízení jsou otevřená v hlavní sezóně, většinou denně od května do září, v měsících březen, duben a říjen bývají tato zařízení přístupná většinou pouze o víkendech. Výjimkou je Galerie Cyrany, která je otevřená celoročně, ovšem pouze během víkendů. V období od dubna do října je navíc otevřená i každou středu. [51] 18 000 16 000
Návštěvnost
14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2008
2009
2010
2011 2012 Sledované období
2013
2014
NKP Ležáky
Městské muzeum a galerie Hlinsko
Městské muzeum ve Skutči
Muzeum Nasavrky
Muzeum dýmek
Městské muzeum Chrast
Muzeum Berlova vápenka
Galerie Cyrany
Muzeum starokladrubského koně Obrázek 39: Návštěvnost ostatních muzeí a galerií v okrese, zdroj: autorka
Z grafu na obrázku 39 je patrné, že kulturní zařízení s celoročním provozem jsou ta nejnavštěvovanější. Návštěvnost NKP Ležáky se rok od roku zvyšuje, nepozorujeme zde žádný negativní vývoj, který by mohl být způsoben ekonomickou krizí. Mírný pokles zaznamenáváme v roce 2011, naopak vysoký nárůst návštěvnosti udává rok 2012, kdy v místě NKP Ležáky proběhlo slavnostní setkání připomínající 70. výročí 59
tragické události tohoto místa. Oproti předchozímu roku návštěvnost vzrostla o 6 367 návštěvníků. Pokud bychom porovnali vývoj návštěvnosti bez této události, i tak můžeme v posledních letech konstatovat rostoucí trend. U časové řady Městského muzea a galerie Hlinsko sledujeme velmi kolísavý vývoj, na základě kterého nemůžeme tvrdit, že by ekonomická krize zásadně ovlivnila návštěvnost tohoto zařízení. Nejvyšší návštěvnost pozorujeme v letech 2010 a 2012, kdy byla v galerii vystavena díla významných malířů, která v obou případech přilákala oproti předchozím rokům přibližně o 2 200 návštěvníků více. V roce 2014 pozorujeme pokles návštěvnosti, za jednu z příčin tohoto poklesu můžeme považovat přibližně dvou měsíční uzavření galerie z technických důvodů. Návštěvnost Městského muzea ve Skutči byla v letech 2008‒2009 ovlivněna rekonstrukcí prostor. V následujících letech pozorujeme rostoucí tendenci návštěvnosti, přičemž nesledujeme změny, které by byly způsobeny krizí. Muzeum Nasavrky, poslední muzeum s celoročním provozem, vykazuje klesající tendenci návštěvnosti. V roce 2009 pozorujeme propad, který by mohl být způsoben ekonomickou krizí, avšak návštěvnost v následujícím roce vzrostla. Vliv ekonomické krize proto považujeme za nepravděpodobný. Od roku 2010 návštěvnost muzea postupně klesá, nárůst sledujeme až v roce 2014, a to v hodnotě 13 %. Podle vývoje časové řady Muzea dýmek poukazujeme na velmi mírný pokles návštěvnosti v roce 2009, přičemž následující rok považujeme ve sledovaném období za nejnavštěvovanější. Na základě těchto skutečností odhadujeme, že krize neovlivnila návštěvnost tohoto objektu. V průběhu dalších let pozorujeme kolísavý vývoj návštěvnosti. Pokud se zaměříme na Městské muzeum Chrast, zjistíme, že návštěvnost tohoto zařízení ekonomická krize ovlivnila. Rok 2010 zaznamenává nejnižší počet návštěvníků, oproti předchozímu roku se jedná o 42% pokles. Návštěvnost muzea v dalších letech souvisle stoupá, k necelému 2% poklesu dochází až v roce 2014. U zbývajících třech objektů nemůžeme hodnotit vliv ekonomické krize, protože Muzeum Berlova vápenka bylo zpřístupněno v roce 2010, Muzeum starokladrubského koně v roce 2012 a Galerie Cyrany uvádí návštěvnost pouze za posledních pět let. Pokud budeme sledovat časové řady Muzea Berlova vápenka a Galerie Cyrany, 60
spatříme souběžný vývoj těchto dvou objektů. Ačkoliv se jednotlivé hodnoty návštěvnosti liší, u obou zařízení pozorujeme k roku 2011 pozitivní vývoj a následnou mírně klesající tendenci. Návštěvnost Muzea starokladrubského koně se rok od roku zvyšuje, můžeme tedy hovořit o rostoucím trendu.
Návštěvnost
7.4.3 Porovnání návštěvnosti všech kulturních zařízení 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2008
2009
2010 2011 2012 Sledované období
Chrudimská muzea
2013
2014
Ostatní muzea v okrese
Obrázek 40: Návštěvnosti muzeí v okresním městě a ostatních muzeí a galerií v okrese, zdroj: autorka
V grafu na obrázku 40 můžeme sledovat, jakou částí se podílí muzea v okresním městě na celkové návštěvnosti kulturních zařízení v okrese. V roce 2008 dosahují chrudimská muzea téměř 50% hranice návštěvnosti. V dalších letech dochází spíše k rozvoji návštěvnosti ostatních muzeí v okrese, avšak chrudimská muzea se na návštěvnosti stále
Návštěvnost
podílí přibližně 40 %. Muzeum Nasavrky
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Městské muzeum Chrast Muzeum starokladrubského koně Galerie Cyrany Muzeum Berlova vápenka Muzeum dýmek Městské muzeum ve Skutči Městské muzeum a galerie Hlinsko NKP Ležáky 2008
2009
2010 2011 2012 Sledované období
2013
2014
Muzeum barokních soch Regionální muzeum v Chrudimi Muzeum loutkářských kultur
Obrázek 41: Návštěvnost všech kulturních zařízení v okrese v jednotlivých letech, zdroj: autorka
61
Graf na obrázku 41 zaznamenává, jakou částí se dané kulturní zařízení podílí na celkové návštěvnosti v konkrétním období. Je zřejmé, že z kulturních zařízení celého okresu zaujímá výsadní postavení Muzeum loutkářských kultur. Na návštěvnosti se dále významně podílí Městské muzeum a galerie Hlinsko, NKP Ležáky a Regionální muzeum v Chrudimi.
7.5 Návštěvnost rozhleden K analýze návštěvnosti rozhleden uvádím, že všechny zkoumané rozhledny jsou přístupné v měsících duben‒říjen. Rozhledny Terezka a Borůvka je možné navštívit od května do září denně nebo během dubna a října o víkendech. Rozhledna Barborka je otevřená v uvedených měsících pouze během víkendů, Vojtěchovská rozhledna je přístupná v měsících červenec a srpen denně, ve zbývajících měsících daného období pouze o víkendech a ve svátky. [51] [53] 8000 7000 Návštěvnost
6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2008
Terezka
2009
2010 2011 2012 Sledované období
Borůvka
Barborka
2013
2014
Vojtěchovská
Obrázek 42: Návštěvnost rozhleden, zdroj: autorka
V grafu na obrázku 42 sledujeme časovou řadu rozhledny Terezky, která k roku 2009 vykazuje nárůst návštěvnosti o 1 400 osob. Následující rok však zaznamenává značný propad návštěvnosti. Tento 41% pokles uvádíme jako možný důsledek ekonomické krize, avšak v průběhu dalších let dochází k nerovnoměrnému vývoji návštěvnosti. V roce 2011 na rozhlednu zavítalo celkem 5 832 návštěvníků, ovšem od roku 2012 pozorujeme nižší zájem a téměř identickou návštěvnost, rozhlednu v tomto období každoročně navštívilo přibližně 4 850 osob.
62
Pokud se zaměříme na návštěvnost rozhledny Borůvky, odhalíme podobný trend návštěvnosti jako u rozhledny Terezky. Zatímco od roku 2008 po dobu dvou let návštěvnost klesá, pravděpodobně z důvodu ekonomické krize, v roce 2011 hovoříme o vyšším počtu návštěvníků, přičemž v dalších letech zaznamenáváme ztrátu a přibližně stabilní stav stejně jako v případě rozhledny Terezky. Téměř totožný vývoj návštěvnosti přisuzujeme stejné otevírací době těchto objektů, ale také skutečnosti, že rozhledny mají stejného provozovatele, a tedy stejnou, či obdobnou propagaci. Ve sledovaném období u rozhledny Barborky nezaznamenáváme žádný dramatický propad návštěvnosti. Můžeme konstatovat, že návštěvnost této rozhledny nebyla ovlivněna ekonomickou krizí a ve zkoumaném období se vyvíjí víceméně stabilně. Krize neovlivnila ani návštěvnost Vojtěchovské rozhledny, která byla otevřena v červenci roku 2010. Zájem o tuto rozhlednu každoročně stoupá. Mírný pokles
Návštěvnost
sledujeme pouze v roce 2013. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2008
2009
Terezka
2010 2011 2012 Sledované období
Borůvka
Barborka
2013
2014
Vojtěchovská
Obrázek 43: Návštěvnost rozhleden v jednotlivých letech, zdroj: autorka
Za nejnavštěvovanější rozhlednu považujeme podle grafu na obrázku 43 Terezku, která se ve sledovaném období na celkové návštěvnosti rozhleden každoročně podílí 30‒50 %. Na celkové návštěvnosti se také významně podílí Borůvka, která svého nejvyššího podílu dosahuje v roce 2008. Podíl návštěvnosti Vojtěchovské rozhledny v posledních letech stoupá. V roce 2012 tato rozhledna vykazuje téměř totožnou návštěvnost jako rozhledna Terezka, v roce 2014 dokonce získává dominantní postavení, a stává se tak nejnavštěvovanější rozhlednou tohoto roku.
63
Návštěvnost
7.6 Porovnání návštěvnosti všech kulturních památek a zařízení 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2008
Zámky
2009
Hrady
2010 2011 2012 Sledované období
Lidové stavby
Muzea a galerie
2013
2014
Rozhledny
Obrázek 44: Návštěvnost kategorií kulturních památek a zařízení v jednotlivých letech, zdroj: autorka
Graf na obrázku 44 zaznamenává návštěvnost kategorií kulturních památek a zařízení. V roce 2008 se na návštěvnosti podílí největší částí lidové stavby. Tento podíl je téměř 45%, avšak v následujících letech pozorujeme pokles takto výrazného podílu. V roce 2009 mají lidové stavby stále výsadní postavení, ale v roce 2010 dochází ke změně a na návštěvnosti se větší částí podílí kulturní zařízení. Pokud budeme sledovat vývoj lidových staveb a kulturních zařízení v následujících letech, zjistíme, že od roku 2012 jsou nejnavštěvovanějšími kulturní zařízení. Ačkoliv hrady, zámky a rozhledny nemohou svým počtem konkurovat kulturním zařízením, považujeme je také za významnou součást návštěvnosti. Ve sledovaném období se jejich návštěvnost vyvíjí víceméně rovnoměrně, na celkové návštěvnosti okresu každoročně sledujeme přibližně 10% podíl dané kategorie.
64
70000
Návštěvnost
60000 50000 40000 30000 20000 10000 0
Objekty CR Obrázek 45: Průměrná návštěvnost objektů CR ve sledovaném období, zdroj: autorka
Graf na obrázku 45 uvádí průměrnou návštěvnost objektů cestovního ruchu. Za pět nejnavštěvovanějších ve zkoumaném období považujeme: skanzen na Veselém Kopci, zříceninu hradu Lichnice, zámek Slatiňany, Muzeum loutkářských kultur a NKP Ležáky.
65
Shrnutí praktické části V praktické části jsem charakterizovala okres Chrudim a vypracovala SWOT analýzu této lokality. Na základě zjištěných skutečností považujeme okres Chrudim za oblast s celkem vhodnými podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu. Jedná se o území s relativně klidným prostředím, nízkou kriminalitou, mnoha chráněnými krajinnými oblastmi a vyšším počtem kulturních památek a zařízení. Potenciál cestovního ruchu tohoto území jsem více přiblížila prostřednictvím lokalizačních předpokladů, díky nimž jsme se dozvěděli, že většina zámků je v současné době v soukromém vlastnictví, nebo plní jiné funkce a že jediným veřejnosti zpřístupněným zámkem je zámek Slatiňany. O hradech se mi podařilo zjistit, že se jedná spíše o jejich zříceniny, přičemž mezi nejvyhledávanější a zpřístupněné patří Košumberk a Lichnice. Na území okresu je dále možné navštívit soubory lidových staveb na Veselém Kopci a na Betlémě v Hlinsku, rozhledny a mnoho kulturních zařízení. V další části jsem uvedla destinační společnosti, které se na území okresu starají o využití potenciálu cestovního ruchu, a následně jsem se věnovala prezentaci a analýze návštěvnosti jednotlivých kulturních památek a také kulturních zařízení, ze kterých jsem se orientovala výhradně na muzea a galerie. Konkrétně jsem se zaměřila na kulturní památky a zmiňovaná muzea a galerie, které jsou přístupné po celý rok nebo během hlavní sezóny od dubna do října a jejichž provozovatelé sledují návštěvnost. Analýzu návštěvnosti jsem provedla za období let 2008‒2014. Zabývala jsem se vývojem návštěvnosti jednotlivých objektů cestovního ruchu a zhodnotila jsem, zda ekonomická krize, která se v České republice projevila nejvíce v letech 2009 a 2010, ovlivnila jejich návštěvnost. Dále jsem analyzovala vývoj návštěvnosti po období ekonomické krize. Z analýzy návštěvnosti jsem zjistila, že ekonomická krize nejvíce ovlivnila návštěvnost zámku Slatiňany, zříceniny hradu Košumberk, Muzea loutkářských kultur a Městského muzea Chrast. U všech těchto objektů cestovního ruchu následoval po období krize růst návštěvnosti. Příčinou tohoto růstu je zlepšující se ekonomická situace v následujících letech a v případě zámku Slatiňany návštěvnost také pozitivně ovlivnilo zpřístupnění nové prohlídkové trasy, která přilákala značné množství návštěvníků. U lidových staveb jsem ve sledovaném období zjistila pokles návštěvnosti u skanzenu na Veselém Kopci i na Betlémě, přičemž hovoříme spíše o vlivu nepříznivého počasí, než o vlivu krize. V případě návštěvnosti rozhleden jsem ve zkoumaném období 66
zaznamenala obdobný vývoj rozhleden Terezky a Borůvky, jenž na základě skutečnosti, že se jedná o rozhledny se stejným provozovatelem, přikládáme stejnému či podobnému způsobu propagace. Ve sledovaném období jsem u některých mnou sledovaných objektů cestovního ruchu zjistila propad návštěvnosti, který byl zapříčiněn ekonomickou krizí, ale také jejich uzavřením z důvodů rozsáhlých oprav, nebo vlivem nepříznivého počasí v případě návštěvnosti skanzenů. Domnívám se, že návštěvnost mohla být také negativně ovlivněna pořádáním méně zajímavých akcí oproti předchozím rokům. Z provedené analýzy jsem vypozorovala také faktory, které návštěvnost objektů cestovního ruchu ovlivňují pozitivně. Příkladem může být návštěvnost zámku Slatiňany, u které jsem zaznamenala růst v souvislosti se zpřístupněním nové zámecké expozice, u návštěvnosti Regionálního muzea v Chrudimi byl růst zapříčiněn rozšířením prostor muzea a zpřístupněním nové muzejní expozice, u Městského muzea a galerie Hlinsko jsem zpozorovala vyšší návštěvnost v letech, kdy byla v prostorách galerie vystavena díla významných malířů, a v případě NKP Ležáky vzestup návštěvnosti vykázal rok 2012 v souvislosti s pořádáním výroční vzpomínkové akce. Na základě zjištěných skutečností bych kulturním památkám a zařízením ke zvýšení návštěvnosti doporučila zpřístupnit pro veřejnost co největší část jejich expozice a zajistit co nejvíce zajímavých výstavních předmětů. Dále bych navrhovala pořádat akce k příležitosti výročí dané kulturní památky či zařízení a v případě objektů cestovního ruchu, které nejsou přístupné celoročně, ale pouze v sezóně od dubna do října, bych doporučila pořádat akce v souvislosti s oficiálním zahájením či ukončením sezóny daného roku. Návštěvníky by přilákaly mimo jiné také doprovodné programy. Například v případě zámků, hradů a kulturních zařízení bych k této příležitosti považovala za vhodné zorganizovat určitá kulturní představení v podobě divadelních inscenací či šermířských klání. V souvislosti s lidovými stavbami bych považovala za vhodné spojit tuto akci s představením řemesel a lidových tanců, s možností si tuto činnost také vyzkoušet, a v případě rozhleden bych navrhovala k této příležitosti uspořádat různé soutěže pro děti v okolní přírodě dané rozhledny. Ve dnech těchto mimořádných akcí bych doporučila zvážit výši vstupného. Domnívám se, že by bylo vhodné vstupné snížit, nebo ho pro přilákání široké veřejnosti v tyto dny zcela vynechat. V průběhu sezóny by bylo vhodné zaměřit se nejen na pořádání různých 67
kulturních akcí, ale také kulturních setkání či besed s osobnostmi, které se v oblasti kultury pohybují. Tyto události by měly být pro návštěvníky zajímavé a vybízet je k zájmu účastnit se i dalších akcí obdobného charakteru. Za vhodné bych při této příležitosti považovala umožnění aktivní účasti a zapojení zájemců do diskuze. Kulturním zařízením bych ke zvýšení návštěvnosti navrhovala organizovat výstavy uměleckých děl vlastněných jinými muzei a galeriemi, jež je možné zapůjčit a po určitou dobu vystavovat ve vlastních prostorách. Kulturním zařízením, která se nachází v menších obcích, bych navrhovala poukázat na klidnější a jedinečné prostředí jejich lokality, prostřednictvím kterého by tato zařízení mohla zaujmout návštěvníky, kteří touží po klidné, ničím nerušené návštěvě daného objektu cestovního ruchu. Co se týče rozhleden, konkrétně bych doporučila rozhledně Barborce, která ve sledovaném období vykazuje z rozhleden nejnižší návštěvnost a je přístupná celoročně pouze během víkendů, rozšířit otevírací dobu alespoň v období letních měsíců, kdy potenciální účastníci cestovního ruchu disponují větším množstvím volného času. Jak je patrné z analýzy, návštěvníky je možné přilákat také vhodně zvoleným způsobem propagace, a proto bych považovala za vhodné umístit informace o objektech cestovního ruchu a akcích, které pořádají, na internet. V současné době na internetu nalezneme spoustu portálů cestovního ruchu, jež zveřejňují aktuální akce, a dávají tak potenciálním účastníkům tipy na výlety a zároveň udržují povědomí veřejnosti o daných objektech cestovního ruchu. Ke zvýšení návštěvnosti objektů cestovního ruchu by mohl přispět také současný trend geocaching, kterému se věnuje stále více osob. Jelikož schránky, které se při této aktivitě hledají, může vytvořit kdokoli, stejně jako příběh s tím spojený, bylo by vhodné daný objekt cestovního ruchu do určitého příběhu zakomponovat a v jeho blízkosti tuto schránku umístit, a pobídnout tak osoby věnující se aktivitě zvané geocaching k návštěvě dané kulturní památky či zařízení. Nakonec bych doporučila všem objektům cestovního ruchu vzájemně spolupracovat, navzájem se propagovat, a tím zvyšovat povědomí veřejnosti o kulturních památkách a zařízeních a zároveň zájem tyto objekty navštívit. Dle výsledků analýzy bych závěrem ráda uvedla nejvíce navštěvované kategorie kulturních památek a zařízení, jimiž jsou lidové stavby a muzea s galeriemi, a pět nejvíce navštěvovaných objektů cestovního ruchu v období let 2008‒2014, mezi které patří skanzen na Veselém Kopci, zřícenina hradu Lichnice, zámek Slatiňany, Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi a NKP Ležáky. 68
Závěr Pro mou bakalářskou práci jsem si vybrala téma „Prezentace kulturních památek okresu Chrudim“. Cílem mé práce bylo představení okresu Chrudim se zaměřením na kulturní památky dané lokality, když jsem se soustředila na místa, která jsou a případně by mohla být přitažlivá pro návštěvníky. Dalším cílem mé bakalářské práce bylo provést analýzu návštěvnosti kulturních památek v období let 2008‒2014. V teoretické části jsem vymezila základní pojmy týkající se územního členění státu a pojmy z oblasti cestovního ruchu. Dále jsem se věnovala organizaci cestovního ruchu na území České republiky a na úrovni územních celků a nakonec jsem se zaměřila na kulturní cestovní ruch. V praktické části jsem se nejprve zaměřila na charakteristiku zkoumané lokality. Vypracovala jsem SWOT analýzu a lokalizační předpoklady, kterými jsem vymezila potenciál cestovního ruchu. Dále jsem okres přiřadila k turistickému regionu a k turistickým oblastem a uvedla také, které destinační společnosti se věnují rozvoji cestovního ruchu v rámci tohoto územního celku. Následně jsem provedla prezentaci kulturních památek a vybraných kulturních zařízení okresu, přičemž jsem se zaměřila na objekty cestovního ruchu s pravidelným provozem. Jedná se o kulturní památky či zařízení, které jsou přístupné celoročně, či v hlavní sezóně od dubna do října. Dále jsem vypracovala analýzu návštěvnosti v období let 2008‒2014, v níž jsem analyzovala vývoj návštěvnosti jednotlivých objektů cestovního ruchu. Zaměřila jsem se především na vliv ekonomické krize, která se v České republice projevila nejvíce v letech 2009 a 2010, a na vývoj po období krize. Z výsledků analýzy je patrné, že ekonomická krize ovlivnila především návštěvnost zámku Slatiňany, hradu Košumberk, Muzea loutkářských kultur a Městského muzea Chrast. Návštěvnost dále negativně ovlivňuje uzavření objektů cestovního ruchu z důvodů rozsáhlých oprav, v případě skanzenů hovoříme o zásadním vlivu počasí a v neposlední řadě můžeme hovořit o snížení návštěvnosti v důsledku pořádání méně zajímavých akcí oproti předchozím rokům. Naopak pozitivně na návštěvnost působí pořádání výročních a dalších zajímavých akcí, zpřístupnění nových expozic či organizování výstav uměleckých děl v prostorách galerií.
69
Na základě zjištěných skutečností bych kulturním památkám a zařízením ke zvýšení návštěvnosti doporučila zpřístupnit pro veřejnost co největší část expozice a zajistit co nejvíce zajímavých výstavních předmětů. Dále bych navrhovala pořádat akce k příležitosti výročí daného objektu cestovního ruchu, ale také v souvislosti se zahájením či ukončením sezóny daného roku. Za vhodné bych považovala zaměřit se i na uskutečnění kulturních setkání a besed s osobnostmi, které se v oblasti kultury pohybují. Kulturním zařízením bych ke zvýšení návštěvnosti navrhovala organizovat výstavy uměleckých děl vlastněných jinými muzei a galeriemi a kulturním zařízením, která se nachází v menších obcích, bych doporučila poukázat na klidnější a jedinečné prostředí dané lokality. K oslovení potenciálních návštěvníků a k udržení povědomí veřejnosti bych doporučila umístit informace o objektech cestovního ruchu a akcích, které pořádají, na portály cestovního ruchu, jež zveřejňují aktuální akce, a dávají tak potenciálním účastníkům tipy na výlety. Ke zvýšení návštěvnosti by mohla přispět také aktivita zvaná geocaching v souvislosti s vytvořením schránek v blízkosti daných objektů cestovního ruchu. Jednotlivým objektům cestovního ruchu bych dále doporučila vzájemně spolupracovat, navzájem se propagovat, a zvyšovat tak svou potenciální návštěvnost. S odkazem na uvedené skutečnosti se domnívám, že cíl bakalářské práce, který jsem si vytyčila, jsem splnila. Bakalářskou práci bude pro své účely užívat Turistické informační centrum v Chrudimi.
70
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Velká turistická encyklopedie: Pardubický kraj. Praha: Euromedia Group, k. s., 2011. ISBN 978-80-242-2972-0. GOELDNER, Charles R. a J. R. Brent RITCHIE. Cestovní ruch: Principy, příklady, trendy. Brno: BizBooks, 2014. ISBN 978-80-251-2595-3. GÚČIK, Marian. Základy cestovného ruchu. Banská Bystrica: Občianske združenie Ekonómia, 2000. ISBN 80-8055-355-6. GUTZEROVÁ, Naděžda. CHRUDIMSKÁ KVĚTENA. Chrudim: PORS 52 CHRUDIM, s. r. o., 2002. ISBN 80-86-585-03-4. HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3. HOLEŠINSKÁ, Andrea. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-5847-7. INDROVÁ, Andrea a kol. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4. KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005. ISBN 80-247-1104-4. LINDEROVÁ, Ivica. CESTOVNÍ RUCH: ZÁKLADY A PRÁVNÍ ÚPRAVA. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. ISBN 978-80-87035-82-5. NOVOTNÝ, Pavel a kol. SKUTEČ známá - neznámá. Skuteč: Město Skuteč, 2006. ISBN 80-239-7640-0. PETŘÍČKOVÁ, Lucie, Petr STUDNIČKA a Martina VRCHOTOVÁ. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. Praha: CzechTourism, 2012. ISBN 978-80-87560-01-3. PODHORSKÝ, Marek. Pardubický kraj. Praha: freytag & berndt, 2004. ISBN 80-7316077-3. 71
SMUTEK, Daniel a Tomáš PAVLÍK. KAMENNÁ CHRUDIM. Chrudim: PORS 52 CHRUDIM, s. r. o., 1999. ISBN 80-902415-5-7. ŠAFRÁNKOVÁ, Eva. Jen mít oči k vidění: Historie i současnost Luže a jejího okolí do roku 2000. Olomouc: Tina Olomouc, 2002. ISBN chybí. VYSTOUPIL, Jiří a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. ISBN 80-239-7256. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde Praha, a. s., 2012. ISBN 978-80-7201-880-2.
Právní normy Česko (Československo). Zákon č. 20 České národní rady ze dne 30. března o státní památkové péči. In: Sbírka zákonů Československé socialistické republiky. 1987, částka 6, s. 214-227. ISSN 0322-8037. Česko. Zákon č. 128 ze dne 12. dubna o obcích (obecní zřízení). In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 38, s. 1737-1764. ISSN 1211-1244. Česko. Zákon č. 129 ze dne 12. dubna o krajích (krajské zřízení). In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 38, s. 1765-1782. ISSN 1211-1244. Česko. Ministerstvo vnitra. Vyhláška č. 388 ze dne 15. srpna 2002 o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2002, částka 138, s. 78187883. ISSN 1211-1244. Česko. Ministerstvo vnitra. Vyhláška č. 388 ze dne 24. června 2004, kterou se mění vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 127, s. 7741-7744. ISSN 1211-1244.
72
Elektronické zdroje [1] Okresy Pardubického kraje. RIS Regionální Informační Servis [online]. 2012 - 2014 [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/pardubicky-kraj/okresy/ [2] Nápověda. Územně identifikační registr ČR [online]. 1997 - 2012 [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://www.uir.cz/napoveda [3] CzechTourism - Statut. CzechTourism [online]. 2005 - 2013 [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/o-czechtourism/zakladni-informace/statut/ [4] Členění České republiky na turistické regiony a turistické oblasti. CzechTourism [online]. 2005 - 2015 [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencial-regionu/ [5] EUROVISION, s. r. o. Skripta ke vzdělávacímu programu „Region a cestovní ruch“ projektu „Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu“ [online]. [cit. 2015-0318]. Dostupné z: http://lenka.tomanova.eu/ [6] Turistický potenciál: Lokalizační faktory. CzechTourism [online]. 2005 - 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turistickypotencial-regionu/ [7] Turistický potenciál: Selektivní (stimulační) faktory. CzechTourism [online]. 2005 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2turisticky-potencial-regionu/ [8] Turistický potenciál: Realizační faktory. CzechTourism [online]. 2005 - 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turistickypotencial-regionu/ [9] Nemovité památky. NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV [online]. 2003 - 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkovapece/pamatkovy-fond/nemovite-pamatky/ [10] Movité památky. NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV [online]. 2003 - 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkovapece/pamatkovy-fond/movite-pamatky/
73
[11] Charakteristika okresu Chrudim. Český statistický úřad [online]. 2015 [cit. 201502-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_chrudim [12] Charakteristika oblasti. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. 2015 [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/charakteristika-oblasti/ [13] Zvláště chráněná území. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. 2015 [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/zvlaste-chranena-uzemi/ [14] Charakteristika oblasti. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. 2015 [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: http://zeleznehory.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/ [15] Maloplošná zvláště chráněná území. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. 2015 [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: http://zeleznehory.ochranaprirody.cz/cinnost-pracoviste/na-uzemi-chko/ochranaprirody/maloplosna-zvlaste-chranena-uzemi/ [16] Okres Chrudim - Krajina - Naučné stezky. Turistik [online]. 2000 - 2015 [cit. 201502-22]. Dostupné z: http://www.turistik.cz/cz/kraje/pardubicky-kraj/okreschrudim/kategorie/krajina/naucne-stezky/ [17] Co vidět, co zažít na Chrudimsku-Hlinecku: Hrady, zámky, zříceniny. CHRUDIMSKO-HLINECKO [online]. 2008-2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.navstevnik.cz/co-videt-co-zazit/hrady-zamky-zriceniny/ [18] OTEVÍRACÍ DOBA 2015. SOUBOR LIDOVÝCH STAVEB VYSOČINA [online]. 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.vesely-kopec.eu/oteviraci-dobavstupne/ [19] Kalendář akcí. Východní Čechy [online]. 2006 - 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.vychodni-cechy.info/kalendar-akci/ [20] O společnosti. Destinační společnost Východní Čechy [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://www.vychodni-cechy.org/cs/o-spolenosti
74
[21] Místní akční skupiny. NS MAS ČR [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://nsmascr.cz/o-nas/mistni-akcni-skupiny/ [22] Zámek Slatiňany [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.zamekslatinany.cz/ [23] Slatiňany: Hřebčín Slatiňany. Národní hřebčín Kladruby nad Labem [online]. [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.nhkladruby.cz/slatinany [24] Zámek. NASAVRKY [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.nasavrky.cz/script/main.php?ac=stranka&id=33&menu=33 [25] Zámek Chrast u Chrudimi. Kudy z nudy: CzechTourism [online]. 2015 [cit. 201504-04]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Zamek-Chrastu-Skutce.aspx [26] Městské muzeum Chrast. Chrast [online]. 2011 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.mestochrast.cz/mestske-muzeum/d-1003/ [27] Zřícenina hradu Lichnice. Autokempink Konopáč: Infocentrum Heřmanoměstecko [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.zeleznehoryhm.cz/2275/zricenina-hradu-lichnice/ [28] Co vidět, co zažít na Chrudimsku-Hlinecku: Lichnice (Lichtenburk). CHRUDIMSKO - HLINECKO [online]. 2008-2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.navstevnik.cz/co-videt-co-zazit/tremosnice-lichnice-lichtenburk-zriceninahradu_cid-16167.html [29] Lichnice. Město Třemošnice [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.tremosnice.cz/volny-cas/lichnice/ [30] Založení hradu. Hrad Košumberk [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.kosumberk.cz/zalozeni-hradu-kosumberk.php [31] Renesanční přestavba. Hrad Košumberk [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.kosumberk.cz/renesancni-prestavba.php [32] Muzeum v purkrabství a lapidáriu. Hrad Košumberk [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.kosumberk.cz/muzeum.php
75
[33] Veselý Kopec. SOUBOR LIDOVÝCH STAVEB VYSOČINA [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.vesely-kopec.eu/historie/vesely-kopec/ [34] Betlém Hlinsko – památková rezervace. SOUBOR LIDOVÝCH STAVEB VYSOČINA [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.veselykopec.eu/historie/betlem-hlinsko/ [35] Muzeum. Muzeum loutkářských kultur [online]. 2011 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.puppets.cz/index.php?page=muzeum [36] Magický svět loutek. Muzeum loutkářských kultur [online]. 2011 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.puppets.cz/index.php?page=stale [37] Úvod. REGIONÁLNÍ MUZEUM V CHRUDIMI [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.muzeumcr.cz/muzeum-a-jeho-historie/item/6-uvod [38] Expozice. REGIONÁLNÍ MUZEUM V CHRUDIMI [online]. [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.muzeumcr.cz/expozice/ [39] O muzeu. Muzeum barokních soch [online]. [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.mubaso.cz/o-muzeu/ [40] Muzeum a galerie. Hlinsko [online]. [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.hlinsko.cz/mesto/kultura/muzeum-galerie [41] Městské muzeum ve Skutči [online]. 2014 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://muzeum.skutec.cz/ [42] Muzeum dýmek Proseč. Muzeum dýmek [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.muzeumdymek.cz/cs [43] Expozice. Muzeum dýmek [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.muzeumdymek.cz/cs/expozice [44] Gallery Cyrany. HEŘMANŮV MĚSTEC [online]. 2003 - 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.hermanuv-mestec.cz/kultura/galery-cyrany/ [45] Synagoga. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska [online]. 2000-2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.historickasidla.cz/dr-cs/341-synagoga.html
76
[46] Berlova vápenka: expozice vápenictví. Kudy z nudy: Czechtourism [online]. 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Aktivity/Berlova-vapenka---Expozice-vapenictvi.aspx [47] Historie. Švýcárna Slatiňany: Muzeum starokladrubského vraníka [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.slatinanysvycarna.cz/index.php?p=historie&site=default [48] Interaktivní muzeum starokladrubského koně. Švýcárna Slatiňany: Muzeum starokladrubského vraníka [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.slatinany-svycarna.cz/ [49] Návštěvní doba pro rok 2015. Zámek Slatiňany [online]. 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.zamek-slatinany.cz/kdy-je-otevreno/ [50] Hrad Košumberk. Hrad Košumberk [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.kosumberk.cz/hrad-kosumberk.php [51] CHRUDIMSKO-HLINECKO. Východní Čechy [online]. 2006 - 2015 [cit. 201504-05]. Dostupné z: http://www.vychodni-cechy.info/chrudimsko-hlinecko/ [52] Výroční zprávy: Výroční zpráva 2012. REGIONÁLNÍ MUZEUM V CHRUDIMI [online]. 2012 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.muzeumcr.cz/dokumenty-kestazeni-polnab/category/4-vyrocni-zpravy [53] Českomoravské pomezí. Východní Čechy [online]. 2006 - 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.vychodni-cechy.info/ceskomoravske-pomezi/
77
Seznam ilustrací Seznam obrázků Obrázek 1: Systém cestovního ruchu, zdroj: vlastní zpracování dle Gúčika (2000) ...... 16 Obrázek 2: Subjekt cestovního ruchu, zdroj: vlastní zpracování dle Gúčika (2000) ..... 17 Obrázek 3: Kraje a okresy České republiky k 1. 1. 2013, zdroj: ČSU ........................... 28 Obrázek 4: Okresy Pardubického kraje, zdroj: ČSÚ ...................................................... 29 Obrázek 5: Národní přírodní rezervace Lichnice-Kaňkovy hory, zdroj: www.kultura.cz ........................................................................................................................................ 33 Obrázek 6: Kočičí hrádek, zdroj: www.kudyznudy.cz ................................................... 33 Obrázek 7: Lovecký zámeček Karlštejn, zdroj: www.kultura.cz ................................... 35 Obrázek 8: Zřícenina hradu Oheb, zdroj: www.kultura.cz ............................................. 35 Obrázek 9: Skanzen Svobodné Hamry, zdroj: www.vesely-kopec.cz ........................... 36 Obrázek 10: Masopustní průvody na Hlinecku, zdroj: www.unesco-czech.cz .............. 37 Obrázek 11: TO Pardubického kraje, zdroj: East Bohemia Convention Bureau ............ 38 Obrázek 12: Zámek Slatiňany, zdroj: autorka ................................................................ 39 Obrázek 13: Zámek Nasavrky, zdroj: autorka ................................................................ 40 Obrázek 14: Zámek Chrast, zdroj: autorka ..................................................................... 41 Obrázek 15: Hrad Lichnice, zdroj: www.vychodni-cechy.info ...................................... 42 Obrázek 16: Hrad Košumberk, zdroj: www.kudyznudy.cz ............................................ 42 Obrázek 17: Veselý Kopec, zdroj: autorka ..................................................................... 43 Obrázek 18: Betlém v Hlinsku, zdroj: www.kudyznudy.cz ........................................... 43 Obrázek 19: Muzeum loutkářských kultur, zdroj: autorka ............................................. 44 Obrázek 20: Regionální muzeum v Chrudimi, zdroj: autorka ........................................ 45 Obrázek 21: Muzeum barokních soch, zdroj: autorka .................................................... 45 Obrázek 22: Městské muzeum a galerie Hlinsko, zdroj: www.kudyznudy.cz ............... 46 Obrázek 23: Městské muzeum ve Skutči, zdroj: autorka ............................................... 47 Obrázek 24: NKP Ležáky, zdroj: autorka ....................................................................... 47 Obrázek 25: Muzeum dýmek, zdroj: autorka ................................................................. 48 Obrázek 26: Synagoga a Galerie Cyrany, zdroj: www.historickasidla.cz ...................... 48 Obrázek 27: Muzeum Berlova vápenka, zdroj: www.kudyznudy.cz ............................. 49 Obrázek 28: Muzeum starokladrubského koně, zdroj: autorka ...................................... 49 Obrázek 29: Rozhledna Terezka, zdroj: autorka ............................................................ 50 78
Obrázek 30: Rozhledna Borůvka, zdroj: autorka............................................................ 50 Obrázek 31: Rozhledna Barborka, zdroj: www.vychodni-cechy.info ............................ 51 Obrázek 32: Vojtěchovská rozhledna, zdroj: www.kudyznudy.cz ................................. 51 Obrázek 33: Návštěvnost zámku Slatiňany, zdroj: autorka ............................................ 53 Obrázek 34: Návštěvnost hradů, zdroj: autorka.............................................................. 54 Obrázek 35: Návštěvnost hradů v jednotlivých letech, zdroj: autorka ........................... 55 Obrázek 36: Návštěvnost lidových staveb, zdroj: autorka ............................................. 56 Obrázek 37: Návštěvnost lidových staveb v jednotlivých letech, zdroj: autorka ........... 57 Obrázek 38: Návštěvnost muzeí v okresním městě, zdroj: autorka ................................ 58 Obrázek 39: Návštěvnost ostatních muzeí a galerií v okrese, zdroj: autorka ................. 59 Obrázek 40: Návštěvnosti muzeí v okresním městě a ostatních muzeí a galerií v okrese, zdroj: autorka .................................................................................................................. 61 Obrázek 41: Návštěvnost všech kulturních zařízení v okrese v jednotlivých letech, zdroj: autorka .................................................................................................................. 61 Obrázek 42: Návštěvnost rozhleden, zdroj: autorka ....................................................... 62 Obrázek 43: Návštěvnost rozhleden v jednotlivých letech, zdroj: autorka .................... 63 Obrázek 44: Návštěvnost kategorií kulturních památek a zařízení v jednotlivých letech, zdroj: autorka .................................................................................................................. 64 Obrázek 45: Průměrná návštěvnost objektů CR ve sledovaném období, zdroj: autorka 65
Seznam tabulek Tabulka 1: SWOT analýza okresu Chrudim, zdroj: autorka .......................................... 30
79
Seznam zkratek CR ‒ cestovní ruch ČR ‒ Česká republika ČSÚ ‒ Český statistický úřad Ha ‒ hektar/y CHKO ‒ chráněná krajinná oblast Km ‒ kilometr/y Km2 ‒ kilometr/y čtvereční M n. m. ‒ metr/y nad mořem MAS ‒ místní akční skupina Mm ‒ milimetr/y NKP ‒ národní kulturní památka TO ‒ turistická oblast UNESCO ‒ organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu UNIMA ‒ mezinárodní loutkářská organizace
80
Seznam příloh Příloha A: Turistické regiony a oblasti ČR, zdroj: CzechTourism ................................. 82 Příloha B: Data použitá k analýze návštěvnosti.............................................................. 83 Data použitá k analýze návštěvnosti mi poskytly jednotlivé objekty cestovního ruchu.
81
Přílohy Příloha A: Turistické regiony a oblasti ČR
82
Příloha B: Data použitá k analýze návštěvnosti
Objekt CR Betlém v Hlinsku
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
7 587
5 107
6 671
5 997
7 023
6 763
6 980
1 860
2 064
1 578
1 616
1 808
Galerie Cyrany se synagogou Hrad Košumberk
2 817
2 477
1 207
5 897
6 805
7 301
8 543
Hrad Lichnice
20 526
19 535
16 731
18 979
20 484
16 356
17 174
Městské muzeum a galerie Hlinsko
8 712
7 919
10 188
8 413
10 584
8 905
8 569
Městské muzeum Chrast
2 702
2 850
1 643
2 306
3 462
4 288
4 208
Městské muzeum ve Skutči
1 900
1 701
5 712
7 297
7 990
6 973
9 159
Muzeum loutkářských kultur
18 241
14 501
14 134
15 036
2 181
17 569
16 525
4 898
5 301
6 830
1 290
4 386
5 156
4 891
2 240
3 882
3 406
3 121
3 722
Muzeum starokladrubského koně Muzeum barokních soch Muzeum Berlova vápenka Muzeum dýmek
3 124
2 967
3 174
2 082
2 677
2 250
1 917
Muzeum Nasavrky
4 011
3 624
3 906
3 827
3 635
2 462
2 778
NKP Ležáky
5 291
8 852
10 494
9 696
16 063
11 029
12 490
Regionální muzeum v Chrudimi
6 099
6 131
6 374
6 576
12 102
10 125
9 326
Rozhledna Barborka
1 722
2 011
2 112
1 723
1 685
1 603
1 777
Rozhledna Borůvka
5 400
5 300
4 009
4 713
3 400
3 806
3 757
Rozhledna Terezka
5 700
7 100
4 173
5 832
4 900
4 751
4 908
Veselý Kopec
74 254
68 149
47 647
67 418
61 392
51 409
67 061
2 988
3 260
4 859
4 613
5 234
11 664
13 055
16 705
19 385
23 922
Vojtěchovská rozhledna Zámek Slatiňany
17 304
15 485
83
