Preference a potřeby členů Klubu seniorů Kolín v oblasti cestování a návrh jednodenního zájezdu

Preference a potřeby členů Klubu seniorů Kolín v oblasti cestování a návrh jednodenního zájezdu

Prohlášení Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ………………………..

Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především své vedoucí bakalářské práce Mgr. Martině Černé, Ph.D. za odborné vedení práce a konzultace, které mi poskytla během její tvorby. Dále mé poděkování patří vedení i členům Klubu seniorů Kolín, za jejich ochotu a chuť do vyplňování dotazníků. Největší dík patří mé rodině a přátelům, kteří mě během celého mého studia na vysoké škole podporovali.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Preference a potřeby členů Klubu seniorů Kolín v oblasti cestování a návrh jednodenního zájezdu Bakalářská práce

Autor: Kristýna Macháčková Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2014

Copyright © 2014 Kristýna Macháčková

Abstrakt MACHÁČKOVÁ, Kristýna: Preference a potřeby členů Klubu seniorů Kolín v oblasti cestování a návrh jednodenního zájezdu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Martina Černá, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. Cílem mé bakalářské práce je zjistit dotazníkovým šetřením preference a potřeby v oblasti cestování mezi členy Klubu seniorů v Kolíně a na základě výsledků šetření pro ně navrhnout ideální jednodenní zájezd. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části nejprve vysvětluji definici cestovního ruchu a zájezdu. Teoretická část dále obsahuje charakteristiku města Kolín, v němž sídlí Klub seniorů Kolín. Ve třetí teoretické části je charakteristika stáří, seniorů a seniorského cestovního ruchu. Praktická část je rozdělena na dvě části. V první části se nachází vyhodnocení dotazníkové šetření ohledně preferencí a potřeb v cestování členů Klubu seniorů Kolín. V druhé části se nachází návrh a kalkulace jednodenního zájezdu s přespáním pro členy klubu.

Klíčová slova Cestovní ruch, klub seniorů, senioři, stáří, zájezd.

7

Abstract MACHÁČKOVÁ, Kristýna: Preferences and needs of members of Senior club Kolin in field of travelling and draft compilation of one-day trip. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Level of professional qualifications: Bachelor. Jihlava 2014 The aim of my bachelor thesis is to determine preferences and needs of members of Senior club Kolin in field of travelling from the results of investigation and design the ideal one-day trip for them. The bachelor thesis is divided into theoretical and practical parts. In theoretical part, there are explained the definitions of tourism and tour. The theoretical part also contains the characteristics of the city Kolin, this is the place where the club is situated. In the third part is also characterized the old age and the senior tourism. The practical is divided into two parts. First part shows an evaluation from questionnaire which ivestigated preferences and needs of members of Senior club Kolin. In second part is the draft and calculation of one-day trip for the club members.

Key words Tourism, senior club, seniors, old age, tour.

8

Obsah Úvod a cíl práce .......................................................................................................................... 11 Literární rešerše........................................................................................................................... 12 1 Cestovní ruch, zájezd ............................................................................................................... 13 Cestovní ruch .............................................................................................................. 13

1.1 1.1.1

Základní pojmy v cestovním ruchu ..................................................................... 14

1.1.2

Formy cestovního ruchu ...................................................................................... 14

1.1.3

Volný čas............................................................................................................. 15

1.1.4

Ubytovací a stravovací služby ............................................................................ 15

1.1.5 Vztah mezi cestovním ruchem, službami pro využití volného času a ubytovacími a stravovacími službami ...................................................................................................... 15 1.2 Zájezd ................................................................................................................................ 16 1.2.1. Definice zájezdu ........................................................................................................ 16 1.2.2 Lázeňské a wellness pobyty ....................................................................................... 17 2 Město Kolín.............................................................................................................................. 18 2.1 Základní charakteristika města .......................................................................................... 18 2.2 Historie města ................................................................................................................... 19 2.3 Kultura města .................................................................................................................... 20 2.3.1. Kulturní památky ...................................................................................................... 20 2.3.2. Kulturní události Kolína ............................................................................................ 24 2.3.3. Osobnosti Kolína ....................................................................................................... 25 2.3.4. Kulturní zařízení........................................................................................................ 27 2.3.5. Koncepce rozvoje cestovního ruchu města ............................................................... 27 3 Senioři a stáří ........................................................................................................................... 28 3.1 Vymezení stáří .................................................................................................................. 28 3. 2 Charakteristika stáří ......................................................................................................... 28 3.2.1 Biologické stáří .......................................................................................................... 29 3.2.2 Sociální stáří ............................................................................................................... 29 3.2.3 Kalendářní stáří .......................................................................................................... 30 3.3 Senioři a cestovní ruch ...................................................................................................... 30 3.3.1 Senioři turisti .............................................................................................................. 31 3.3.2 Segmenty seniorského cestovního ruchu ................................................................... 32 3.3.3 Cestovní ruch seniorů v ČR ....................................................................................... 33 9

4 Praktická část ........................................................................................................................... 34 4.2 Dotazníkového šetření....................................................................................................... 37 4.2.1 Vyhodnocení dotazníků ............................................................................................. 37 4.2.2. Shrnutí výsledků dotazníku ....................................................................................... 51 5 Jednodenní zájezd s přenocováním pro Klub seniorů Kolín .................................................... 52 5.2 Charakteristika vytvořeného zájezdu ................................................................................ 52 5.3 Zajištění ubytování, stravování a dopravy ........................................................................ 52 5.3.1. Ubytování .................................................................................................................. 52 5.3.2. Stravování ................................................................................................................. 53 5.3.3. Doprava ..................................................................................................................... 54 5.3.4. Průvodce.................................................................................................................... 55 5.3.5 Zdravotnický doprovod .............................................................................................. 55 5.3.6 Časový harmonogram ................................................................................................ 55 5.4 Podrobně zpracovaná náplň zájezdu ................................................................................. 56 5.5 Trasa zájezdu..................................................................................................................... 58 5.6 Předběžná kalkulace .......................................................................................................... 58 5.7 Výpočet nákladů ............................................................................................................... 59 5.7.1 Nepřímé náklady ........................................................................................................ 59 5.7.2 Přímé náklady............................................................................................................. 60 5.8 Výpočet ceny zájezdu ....................................................................................................... 60 6 Závěr ........................................................................................................................................ 62 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................................ 64 Seznam ilustrací .......................................................................................................................... 65

10

Úvod a cíl práce Žiji ve městě Kolín celý život a zajímalo mě, jak u nás senioři tráví čas. Zjistila jsem, že v mém městě existují tři kluby pro seniory, kde mají možnost se scházet, mají si zde s kým popovídat a podnikají různé výlety a akce. Zajímaly mě jejich další aktivity, které rádi nebo které by rádi praktikovali. Proto jsem se rozhodla sestavit dotazník na téma cestování pro členy Klubu seniorů Kolín, který má zjistit jejich preference a potřeby v cestování. Proto jsem si za téma bakalářské práce vybrala právě toto, abych zjistila jejich úhel pohledu a na základě těchto poznatků, pro ně vytvořila ideální zájezd, což je cílem mé bakalářské práce. Teoretická část je zaměřena na cestovní ruch, ale především na vysvětlení pojmu zájezd. Dále je zde popsána charakteristika města Kolín, jeho pamětihodnosti, kulturní akce a rozvoj cestovního ruchu města. Také se zabývá životem seniorů, stářím a seniorským cestovním ruchem. V praktické části vyhodnocuji dotazníkové šetření a na základě jeho dat navrhuji ideální jednodenní zájezd s přenocováním, je zde uvedena i kalkulace zájezdu. Zájezd je určen přímo pro členy Klubu seniorů v Kolíně. K tvorbě bakalářské práce jsem využila knižních i elektronických zdrojů, ale také vlastních zkušeností, které jsem získala osobní zkušeností či návštěvou jednotlivých lokalit v zájezdu.

11

Literární rešerše Literární rešerše obsahuje internetové a literární zdroje, ze kterých jsem čerpala během zpracovávání mé bakalářské práce, charakterizující její hlavní obsah a téma. Zpočátku se zabývám cestovním ruchem obecně, Horner a Swarbrooke ho ve své knize ,,Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času“ popisují jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa jejich obvyklého pobytu za účelem příjemných činností. Jedním z děl, která se zabývají cestovním ruchem, je kniha autorky Ryglové z roku 2009 ,,Cestovní ruch“. V knize jsou popsány pojmy cestovního ruchu a formy cestovního ruchu. Pro definování pojmu zájezd mi sloužil portál Ministerstva pro místní rozvoj www.mmr.cz, kde jsou uvedeny příklady, co může být zájezdem a co naopak zájezdem není. Dále jsou zde charakterizovány lázeňské a wellness pobyty. Jelikož Klub seniorů sídlí v Kolíně, praktická část obsahuje charakteristiku Kolína, která je popsána na portálu města Kolín www.mukolin.cz, ale jsou zde i informace o klubech seniorů v Kolíně. Dále obsahuje historii města a významné pamětihodnosti, které jsou detailně popsány v knize ,,Kolín – Průvodce po kulturních památkách“ od Jouzy z roku 2013. K seznámení s významnými osobnostmi a rozvoje koncepce cestovního ruchu v Kolíně mi pomohl portál informačního centra www.infocentrumkolin.cz. Ve své bakalářské práci používám také pojmy stáří a senioři, které jsou vysvětleny a popsány v knihách od Rychtaříkové - ,,Česká republika: trendy demografického vývoje“, Smutka - ,,Proměny klienta služeb sociální práce“ a Mühlpachra - ,,Schola gerontologica“. Co se týče seniorského cestovního ruchu, byl mi hlavní oporou online časopis pro vzdělávání v cestovním ruchu, časopis ,,Studia Turictica“.

12

1 Cestovní ruch, zájezd 1.1 Cestovní ruch Definic cestovního ruchu je mnoho a mívají několik složek. Obecně se cestovní ruch definuje jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností. Definice zní jednoduše, ale není výstižná. Nezahrnuje například lukrativní oblast služebních cest, kde hlavním smyslem cestovat je práce, nikoli zábava. Je také nesnadné určit, jak daleko člověk musí cestovat nebo kolik nocí musí strávit mimo domov, abychom jej mohli považovat za turistu. Mezi cestovním ruchem a cestováním nepochybně existuje silná spojitost. Mnozí lidé nepovažují cestovní ruch za samostatné odvětví, ale za činnost, která je výsledkem služeb jiných odvětví, jako jsou ubytování, stravování a doprava. Jestliže výslovně jde o nějaký průmysl cestovního ruchu, pravděpodobně se skládá ze služeb pořadatelů zájezdů, tj. cestovních kanceláří (touroperátorů), a cestovních agentur (prodejců) a neexistoval až do nástupu moderního cestovního ruchu založeného na souhrnné nabídce více služeb. [Horner, Swarbrooke 1996, s. 53 – 54] Tabulka 1: Etapy vývoje cestovního ruchu Dopravní prostředek

Etapa

Období

Prefáze Počáteční fáze

do roku 1850 1850-1914

Rozvojová fáze 1914-1945 Vrcholová fáze

po roce 1945

Motivace poutní cesty, pěšky, kůň, křižácké drožka, zčásti výpravy, obchod, loď objevitelské cesty železnice, parní zotavení, loď rekreace železnice, automobil, léčení, rekreace, autobus, letadlo komerční účely regenerace, automobil, rekreace, letadlo komerční účely

Účastníci

elita, šlechta, obchodníci nová střední vrstva pracující s vyšší životní úrovní všechny vrstvy (ve vyspělých zemích)

Zdroj: W. Frayer 1980, vlastní zpracování 2014

13

1.1.1 Základní pojmy v cestovním ruchu Turista je dočasný návštěvník, který se zdrží v zemi alespoň 24 hodin, ne však déle než jeden rok. Výletník neboli jednodenní návštěvník se zdrží v navštívené zemi na jeden den, aniž by přenocoval. Návštěvník je v mezinárodním cestovním ruchu osoba, která cestuje do jiné země, než ve které má své trvalé bydliště a mimo jeho obvyklé prostředí na dobu nepřekračující 12 měsíců, přičemž hlavní důvod cesty je jiný než výdělečná činnost v navštívené zemi. Rezident neboli stálý obyvatel je v mezinárodním cestovním ruchu osoba, která žije v dané zemi alespoň jeden rok. V domácím cestovním ruchu se jedná o osobu, která alespoň 6 měsíců žije v daném místě.

1.1.2 Formy cestovního ruchu Cestovní ruch má mnoho forem, a proto se prvně dělí na formy základního cestovního ruchu a specifického cestovního ruchu. Mezi formy základního cestovního ruchu patří rekreační cestovní ruch, který přispívá k regeneraci a reprodukci fyzických a duševních sil člověka. Realizuje se ve vhodném rekreačním prostředí. Specifickým podtypem v českém prostředí je chataření a chalupaření. Kulturně poznávací cestovní ruch je cílený na poznávání historie, kultury a tradic, zvyků apod. Využití zájmu lidí o aktivní odpočinek a aktivní účast na sportovních činnostech, to je sportovně turistický cestovní ruch. Obsahem může být i organizování pasivní účasti na sportovních akcích. Léčebný a lázeňský cestovní ruch využívá přírodní léčivé zdroje a je zaměřen na léčbu, prevenci, relaxaci, celkovou obnovu fyzických a duševních sil jednotlivce. Specifickým cestovním ruchem může být mládežnický, rodinný, městský, venkovský, kongresový, incentivní, chatařský a chalupářský, náboženský, zábavní a atrakční, gastronomický, cykloturistika, mototuristika, sportovní lov, rybolov, karavanový, cestovní ruch zdravotně postižených, nákupní turistika, a další. [Ryglová 2009, s. 11 – 13] 14

1.1.3 Volný čas Podle Collina je volný čas ,,časem, kdy můžeme dělat, co chcete“. Tentýž autor definuje odvětví služeb pro využití volného času jako ,,firmy poskytující zboží a služby využívané lidmi během jejich volného času (dovolené, kina, divadla, zábavní party atd.)“. Tyto definice jsou všeobecné, že mohou zahrnovat nesčetné množství různých činností a organizací, které na první pohled nemusí mít mnoho společného. Volný čas lze využít například horolezectvím, hraním společenských her, hazardními hrami nebo návštěvami kostela.

1.1.4 Ubytovací a stravovací služby Pro americkou angličtinu je charakteristický výraz ,,hospitality“, který se začíná používat stále víc i v Evropě, kde nahrazuje tradiční frázi ,,ubytování a stravování“. Snad proto, že má i kvalitativní dimenzi díky slovu ,,dobrou“, což mu v nynější éře obliby pojmu řízení jakosti dodává na atraktivitě. Collin dále popisuje ubytovací a stravovací průmysl jako ,,všechny společnosti zúčastněné v poskytnutí služeb hostům (hotely, hospody, restaurace a další rekreační nebo zábavné aktivity)“. Jde tedy hlavně o poskytování noclehu, jídla a nápojů a ne všichni zákazníci jsou turisté, ale jejich určitou část tvoří místní lidé, navštěvující například své oblíbené bary nebo restaurace.

1.1.5 Vztah mezi cestovním ruchem, službami pro využití volného času a ubytovacími a stravovacími službami Dalo by se říci, že jsou tyto tři oblasti odlišné, ačkoli příbuzné. Cestovní ruch je aktivita, volný čas je pojmem časovým a ubytování a stravování se týkají zajišťování služeb. Existuje řada modelů těchto vztahů, ale všechny mají své slabiny. Podle některých názorů cestovní ruch a ubytovací a stravovací služby jsou jen podskupinami volného času. Tím však neberou v úvahu cestování, ubytování a stravování spojené se služebními a obchodním cestami. Jiní tvrdí, že jde o oddělená odvětví, jejichž velké oblasti se překrývají. Zřejmě však nezáleží na tom, zda snadno dokážeme zjistit, v jakém vzájemném vztahu jsou, pokud si uvědomujeme, že takový vztah existuje. [Horner, Swarbrooke 1996, s. 53 - 54] 15

1.2 Zájezd 1.2.1. Definice zájezdu Zájezdem ve smyslu zákona je pouze předem sestavená kombinace dvou a více služeb cestovního ruchu, z nichž alespoň jednou je buď doprava, nebo ubytování, a to jen tehdy, pokud tato kombinace trvá déle než 24 hodin nebo pokud zahrnuje ubytování přes noc. Definice zájezdu v sobě tedy obsahuje více rozhodujících kritérií, z nichž každé zaslouží samostatné vysvětlení. Podle výkladu Evropského soudního dvora termín „předem sestavená“ znamená sestavená kdykoliv před čerpáním první služby. Kombinace služeb je tedy předem sestavená nejen, je-li primárně dána do balíčku tím, kdo služby nabízí (např. v katalogu, na letáku), ale i tehdy, pokud je sestavena až na základě přání či objednávky spotřebitele dříve, než spotřebitel začne čerpat první službu. Tato „novinka“ platí od novely v roce 2006, kdy byl ze zákona č.159/1999 Sb. vypuštěn odstavec vyčleňující z definice zákona kombinace sestavené až na základě objednávky. Zájezdem je tedy kombinace služeb sestavená až na základě objednávky klienta a zájezdem není, když si klient až následně v místě ubytování dokoupí výlet, program, obědy či večeře apod. Zájezdem rovněž není, pokud si klient k zakoupenému ubytování později (kdekoliv) zakoupí jízdenku či letenku a naopak zájezdem je, jestliže si klient zakoupí současně ubytování a k tomu dopravní ceninu či voucher na dopravu. Odhlédneme-li od dalších podmínek, kombinací služeb, které tvoří zájezd je například doprava a program, pokud jeho cena tvoří alespoň 20% ceny zájezdu nebo pokud je program pro účastníka zájezdu významný (a celek přesáhne 24 hodin). Zájezdem může být i kombinace dopravy a ubytování, které není doplňkem dopravy; kombinací služeb neboli zájezdem není ubytování v dopravním prostředku jako součást přepravy na základě přepravní ceniny, tj. lůžko ve vlaku, kajuta na lodní lince a naopak kombinací služeb, neboli zájezdem je ubytování ve vlaku, autokaru či výletní lodi (cruise) nabízené speciálně jako turistická poznávací trasa či plavba. Tedy kde účelem cesty není dopravit se z výchozího do koncového místa, nýbrž projet trasu eventuelně včetně případného programu kombinace dopravy a ubytování není zájezdem, pokud doprava je jen doplňkem ubytování (např. transfer z nebo do ubytovacího zařízení z obvyklého dopravního uzlu, doprava zavazadel ubytovaných hostů) ubytování a stravování pokud stravování není jen doplňkem ubytování; za doplněk ubytování se považuje ve všech případech snídaně; stravování nad rozsah snídaně se za doplněk ubytování považuje, 16

pokud je poskytnuto ubytovacím objektem automaticky každému hostu v rámci ceny ubytování (např. hotely fungující pouze v režimu all inclusive). Dále je zájezdem ubytování a doprovodný program a podobné služby, pokud jejich cena tvoří alespoň 20% ceny zájezdu nebo pokud je program pro účastníka zájezdu významný; pro program jako doplněk ubytování platí obdobně, že program se za doplněk ubytování považuje, pokud je poskytnut ubytovacím objektem automaticky každému hostu v rámci ceny ubytování (např. animace, hotely fungující pouze v režimu all inclusive apod.). Obrázek 1: Hlavní sektory průmyslu cestovního ruchu

ORGANIZACE ATRAKCE

ZPROSTŘEDKOVATELÉ

DOPRAVA

UBYTOVACÍ SLUŽBY

STRAVOVACÍ SLUŽBY Zdroj: Ryglová, 2009, vlastní zpracování 2014

1.2.2 Lázeňské a wellness pobyty Zcela specifickým problémem je nabídka a prodej léčebných pobytů v lázeňských zařízeních. Tyto pobyty jsou na jedné straně z hlediska zákona o péči o zdraví lidu č. 20/1966 (a také z pohledu DPH) postaveny do jiného režimu než je zákon 159/ 1999 Sb. a zájezd, což odpovídalo původní náplni a organizaci skutečně léčebných pobytů. V posledních letech však tato zařízení čím dál častěji nabízejí a prodávají čistě komerční wellness pobyty, které jsou prakticky totožné s programy organizovanými wellness hotely apod. zařízeními nebo cestovními kancelářemi. Je nepřípustné, aby účastníci stejného typu pobytu měli různou právní ochranu podle různých právních 17

předpisů. Proto se tyto pobyty dělí na dva druhy, a sice na léčebné a ty ostatní. Léčebný pobyt ve státním i nestátním lázeňském zařízení ve smyslu zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů není zájezdem (i když zahrnuje kombinaci služeb cestovního ruchu jako je ubytování, stravování, nejvýše jednodenní výlety a kulturní programy; tyto další služby cestovního ruchu se chápou jako doplněk léčby); podstatným a určujícím znakem léčebného pobytu je lékařská péče. Pobyt v léčebném zařízení, jehož součástí není léčebná péče pod lékařským dohledem, jehož nezbytnou součástí je vstupní a výstupní lékařská prohlídka, není léčebným pobytem, ale zájezdem. Relaxační a wellness pobyty nezahrnující služby lékaře plně naplňují definici zájezdu, a proto je nutno je za zájezd považovat bez ohledu na to, který subjekt je nabízí a prodává – činí-li tak podnikatelským způsobem. Tedy i lázeňské zařízení nebo hotel. [1]

2 Město Kolín 2.1 Základní charakteristika města Kolín je město s bohatou historií a nadějnou budoucností. Nachází se zde nejen ojedinělé a architektonicky čisté Parléřovo dílo, kterým je Chrám sv. Bartoloměje, ale i dva židovské hřbitovy, skvěle zrekonstruovaná synagoga upomínající na druhou nejpočetnější židovskou obec v českých zemích, které jsou důvodem pro každého historii milujícího člověka zastavit se v Kolíně. Málokdo ví, a to je škoda, že i Kolín má svou vlastní kostnici s monumentální figurální výzdobou, anebo že se Kolín chlubí výstavní novorenesanční radnicí, jejíž obřadní síň zdobí triptych Václava Radimského nesmírné umělecké hodnoty. Kolín ovšem neusnul v minulosti a vyvíjí se v moderní město poskytující služby ve všech oblastech. Nachází se tu například moderní Vodní svět Kolín se spoustou atrakcí, kino s nejmodernější digitální technologií, divadlo nabízející představení vyhlášených republikových souborů, skvěle spravované Regionální muzeum, lesopark Borky se sportovišti a ideální terén pro cyklisty. Kolín žije, dýchá historií a má neopakovatelnou atmosféru města, kde se historie snoubí s industriální tradicí. [2]

18

2.2 Historie města Město Kolín bylo založeno ve staré sídelní oblasti, která bývala obývána již v době prvních neolitických zemědělců. Raně středověké osídlení nám dokládají poměrně četné archeologické nálezy z katastru současného města. Je otázkou za se zde (např. na chrámovém návrší nebo v jeho blízkosti) nalézalo sídlo tehdejší nobility. Hlubší poznání struktury osídlení tehdejší krajiny vyžaduje další studium. Všeobecně se však předpokládá, že nepřerostlo v městskou lokaci. Královské město bylo založeno za krále Přemysla Otakara II., avšak někdy uváděný rok 1257 není doložen. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1261. V listině vydané Přemyslem Otakarem II., se o Kolínu hovoří jako o městu existujícím, řídícím se právem magdeburským, které má sloužit jako právní vzor pro poddanské město Přelouč, jemuž panovník udělil tytéž práva a svobody. Krátce po vzniku Kolína započalo budování městského opevnění. Výstavba hradeb a vyhloubení příkopu měly probíhat asi čtyři léta a pro tuto dobu bylo město zproštěno placení všech dávek. Kolín měl výhodnou polohu na svažité terase vysoko nad levým břehem Labe, které přetínal nedaleký brod. Ležel na křižovatce obchodních cest, z nichž význačnější vedla od Prahy přes Český Brod na Čáslav a dál na Moravu. Význam křižujících se komunikací podporoval rozvoj města i v dalších staletích. Jedním z podnětů k počátečnímu rozkvětu Kolína mohl být panovníkův zájem o kontrolu oblasti s prvními objevy stříbra v budoucím kutnohorském okrsku. Významný předěl v dějinách Kolína přinesla husitská revoluce. Během ní došlo k počeštění města, a také k vypálení dominikánského kláštera v dubnu roku 1421 vojskem Pražanů. Podle legendy je s touto událostí spojen reliéf na děkanství, zobrazující

kolínského

děkana

Hynka

z Ronova,

jenž

byl

upálen

spolu

s dominikánskými mnichy u Kouřimské brány. Po bitvě u Lipan patřilo od roku 1427 město do sirotčího svazu a za jeho hradbami nalezli útočiště hejtmané Jan Čapek ze Sán a Ondřej Keřský z Římovic. Město však dlouho neovládali. Zanedlouho se jeho novým pánem stal bývalý husitský kněz, vojevůdce a pletichářský politik Bedřich ze Strážnice. Po sporech s Jiřím z Poděbrad, který ho donutil, aby Kolín vyměnil za hrad Potštejn, se město stalo majetkem krále Jiřího z Poděbrad a později i jeho synů. 19

Za klidnější vlády Jagellonců město znovu začalo získávat svá práva a roku 1519 v době vlády Ludvíka se opět stalo plnoprávným královským městem. [Jouza 2013, s. 7 – 11]

2.3 Kultura města 2.3.1. Kulturní památky Centrem života historického i současného Kolína bylo vždy Karlovo náměstí. Jeho pravidelná pravoúhlá plocha o rozloze přibližně 14500 m2 byla vymezena již při založení města v polovině 13. století. Tehdy byla rozvržena i síť pěti hlavních ulic, vycházejících z koutů a ze středu jižní strany náměstí. Tři z těchto ulic původně směřovaly k městským branám, další dvě ulice umožňovaly přístup k mostu přes Labe a ke kolínskému zámku, stojícímu přibližně v místech někdejšího dominikánského kláštera. V minulosti sloužilo dnešní Karlovo náměstí především jako tržiště, jehož význam se dovíjel od polohy města na tzv. Trstenické stezce – jedné z nejvýznamnějších obchodních tras, spojující Prahu s východní Evropou. Na náměstí se rovněž konaly různé církevní a světské slavnosti, často zde při svém průchodu Kolínem tábořila domácí i cizí vojska. Místo konání pravoslavné polní mše, která byla sloužena pro procházející ruské vojsko, například dodnes připomíná letopočet 1813, vyznačený v dlažbě na severozápadní straně. K památným událostem, odehrávajícím se na náměstí, nesporně náležela i slavnostní vítání českých panovníků – například králů Václava II. (1292) a Vladislava Jagellonského (1497), římských císařů Maxmiliána II. (1575) a Matyáše (1615), císařovny Marie Terezie (1743) a císaře Ferdinanda V. s manželkou Marií Annou Savojskou (1836).

20

Obrázek 2: Karlovo náměstí, kašna, mariánský sloup

Zdroj: http://cestyapamatky.cz/kolinsko/kolin/mariansky-sloup

Střed Karlova náměstí zdůrazňuje neoklasicistní kašna, vybudovaná na místě starší nádrže v roce 1870, do jejíž obruby jsou zasazeny dvě litinové kartuše s reliéfním městským znakem. V sousedství kašny se tyčí barokní mariánský sloup z roku 1682. Postaven byl na paměť odvrácení velké epidemie moru, které v roce 1680 na území kolínské farnosti podlehlo 826 lidí. Původní monument, nesoucí na vrcholu sochu P. Marie Immaculaty, byl v roce 1763 na počest ukončení sedmileté války rozšířen o balustrádu se sochami sv. Gotharda, Floriána, Jana a Pavla. Ve druhé polovině 20. století byla veškerá sochařská výzdoba nahrazena kopiemi. Kromě kašny a mariánského sloupu se v minulosti na náměstí nacházel pranýř, který zřejmě až do konce 18. století stával v blízkosti radnice. Významné budovy Nejvýznamnější budovou na náměstí byla již od středověku radnice, stojící od konce 15. století u vyústění dnešní Zámecké ulice. Její jádro dodnes tvoří gotický dům měšťanské rodiny Kollerů, který obec zakoupila v roce 1494 od Jana z Dobřenic. Po přestavbě na přelomu 15. a 16. Století zde byla umístěna radní a soudní síň, městská kancelář a těžší vězení, zvané v písemných pramenech ,,Dusík“ či ,,Čuba“. Dnešní 21

podobu radnice získala při neorenesanční přestavbě v letech 1887 – 1889. Uskutečněna byla kolínským stavitelem Janem Klecanským podle návrhu architekta Jana Wejrycha, jehož dílem je zejména kompozice průčelí, volně inspirována renesanční budovou plzeňské radnice z druhé poloviny 16. století. Hlavní průčelí budovy zdobí kromě sgrafitové bosáže pět maleb od Adolfa Liebshera, představující výjevy z dějin města. Kromě radnice obklopuje náměstí dalších dvacet dva domů, z nichž u většiny zůstalo pod pozdějšími přestavbami zachováno původní středověké jádro ze 13. a 14. Století. Jejich dnešní průčelí podávají cenné svědectví o charakteru zdejší měšťanské architektury v období pozdního baroka, klasicismu a historismu. V první polovině 20. století byla zástavba náměstí doplněna o dvě kvalitní ukázky moderní architektury – budovu bývalé Městské spořitelny a funkcionalistický obchodní dům firmy Baťa. Stavbě těchto objektů však musely ustoupit dva z nejcennějších historických domů na území města. Na severní straně náměstí sousedí s radnicí dům U tří mouřenínů. Vznikl údajně teprve v roce 1494 z části původního radního domu, který obci sloužil před zakoupením dnešní radnice. Zřejmě ještě na konci 15. století byl kramářem Mertanem rozšířen o podloubí a opatřen vysokým pozdně gotickým krovem, jehož část se dodnes zachovala nad zadním traktem. Mezi další významné budovy na Karlově náměstí patří například Chvorovský dům, Matrasovský dům, Veigertovský dům, dům U zlaté štiky, dům U černého orla, dům U zlatého lva, dům U bílé labutě a dům U jelena. [Jouza 2013, s. 27 - 34]

22

Obrázek 3: Radnice a dům U tří mouřenínů

Zdroj: http://www.turistik.cz/cz/kraje/stredocesky-kraj/okres-kolin/kolin/galerie/

Pamětihodnosti města V Brandlově ulici ne nachází chrám sv. Bartoloměje, který je hlavní dominantou a nejcennější architektonickou památkou města Kolína. Počátky jeho stavby sahají již do doby krátce po založení královského města v polovině 13. století. Zakladatelem a stavebníkem chrámu byl nepochybně král Přemysl Otakar II., z jehož podnětu byla celá budova koncipována jako monumentální oslava křesťanské víry, panovnického majestátu a prosperity nově vzniklého města. [Jouza 2013, s. 37] Přímo v úrovni Brandlovy ulice se tyčí pozdně gotická chrámová zvonice. Postavena byla v roce 1504 mistrem Bartošem pro dva středověké zvony, které dříve svým pohybem narušovaly stabilitu severní věže. Ve své původní podobě byla zvonice ukončena jehlancovou střechou s drobnou věžičkou na vrcholu, na níž byla v roce 1724 osazena barokní makovice s křížkem. Roku 1728 nechal děkan Antonín Formandl ze severní věže chrámu do nejvyššího podlaží zvonice přenést středověký orloj (připomínaný již v roce 1494), jehož rozměrné ciferníky dodnes připomínají cihlové zazdívky nad velkými okny zvonového patra. [Jouza 2013, s. 42]

23

Obrázek 4: Chrám sv. Bartoloměje

Zdroj: http://www.bartolomej-kolin.cz/cz/galerie/soucasne-pohledy/3

V areálu sv. Bartoloměje se dále nachází objekt Staré farní školy, stojící za zvonicí v blízkosti západního průčelí kostela, jejíž existence je v písemných pramenech poprvé doložena již roku 1345. Na východní straně na Starou školu navazuje hradební zeď ze třetí čtvrtiny 13. století, v níž byla roku 1965 objevena zazděná branka, která vedla do prostoru parkánu ohraničeného dobře zachovalou raně gotickou hradbou. V blízkosti kostelního chóru stojí pozoruhodný objekt barokní kostnice, který byl vybudován v roce 1733 podle projektu neznámého architekta na základech raně gotické národní bašty. [Jouza 2013, s. 57 - 58]

2.3.2. Kulturní události Kolína 

Kmochův Kolín

Kmochův Kolín je bezesporu nejvýznamnější událostí Kolína a je pořádán na památku Františka Kmocha. Tradice konání mezinárodního festivalu Kmochův Kolín začala v roce 1962 na památku 50. výročí úmrtí Františka Kmocha a 90. výročí založení 24

Kmochovy hudby. Od tohoto roku se v Kolíně každoročně v červnu setkávají příznivci dechové hudby. [Trpišovská 1998, s. 18 – 19] 

Festival Natruc

Festival Natruc se koná vždy v srpnu na Kmochově ostrově a jedná se o převážně o hudební festival. Vystupují zde populární tuzemské, ale někdy i zahraniční kapely. Festival má pestrý doprovodný program, jsou zde stánky s oblečením, náušnicemi, CD jednotlivých kapel, děti si zde mohou něco namalovat a soutěžit o nejhezčí obrázek. 

Kašparův kolínský Mimoriál

Jedná se o mezinárodní festival neverbálního, pohybového a pouličního divadla, který existuje již 19 let na památku kolínského rodáka Jana Kašpara Deburau. 

Funkeho Kolín

Funkeho Kolín je festivalem pro fotografy. Koná se každé dva roky na památku Jaromíra Funkeho a Eugena Wiškovského. Festival reprezentuje přínos tří světově uznávaných tvůrců moderní fotografie, kteří se potkali právě ve městě Kolín.

2.3.3. Osobnosti Kolína Město netvoří jen stavby, ale především lidé, kteří v nich žijí a žili. Někteří z nich se výrazně vepsali do historie nejen Kolína Okolo roku 1360 se zde narodil pozdější univerzitní mistr Štěpán z Kolína, v letech 1396 – 1402 byl kazatelem v Betlémské kapli, učitelem a příznivcem Jana Husa. Z osob spjatých s pražským vysokým učením musím dále zmínit Mistra Jana Kolínského, humanistu, rektora Univerzity Karlovy a v letech 1555 – 1558 administrátora konzistoře podobající se Praze. V roce 1531 zde narodil pozdější slavný český rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Na konci 16. století se v Kolíně setkáváme s pozoruhodnou skupinou významných českých humanistů: básníkem a překladatelem Matoušem Hosiem Vysokomýtským, po určitou dobu proboštem Karlovy koleje na pražské univerzitě, Mistrem Janem

25

Pachtou z Rájova, Mistrem Mikulášem Alethinem, Mistrem Janem Rosáciem Sušickým či Šimonem Šilhánkem z Choustníka. V roce 1796 se v Kolíně narodil budoucí ,,největší z pierotů“, mim Jean Babtist Gaspard Deburau. Devatenácté století přineslo městu mnoho dalších osobností, a to především spisovatelů. S Kolínem je spjato jméno obrozeneckého ,,veršotepce“ Františka Jaromíra Rubeše, který zde strávil své mládí. V roce 1859 se zde narodil básník a spisovatel Karel Leger, který si svými pracemi získal přízvisko básník Polabí. Z hudebníků to byl především František Kmoch, rodák z nedalekých Zásmuk. Nakonec alespoň ještě pár jmen osob spjatých s Kolínem, jež by neměla být zapomenuta, a sice Josef Popper-Lynkeus, publicista, dále kolínský rabín PhDr. Richard Feder, ,,chetitolog“ akademik Bedřich Hrozný, herečka Terezie Brzková a mnoho dalších. Tyto jména jsou pouze jedny z mnoha osobností spjatých s Kolínem. [3] Obrázek 5: František Kmoch

Zdroj: http://www.fotokolin.cz/historicke-snimky/frantisek-kmoch/

26

2.3.4. Kulturní zařízení 

Městské divadlo Kolín



Kino 99



Regionální muzeum Kolín



Městský společenský dům Kolín



Městská knihovna Kolín



Galerie v zahradě Obrázek 6: Sál Městského divadlo v Kolíně

Zdroj: http://www.mukolin.cz/cz/obcan/kultura/kulturni-zarizeni/0826-mestske-divadlokolin.html

2.3.5. Koncepce rozvoje cestovního ruchu města V centru města se nachází Městské informační centrum Kolín, které má na starost propagaci cestovního ruchu. V informačním centru jsou podávány informace zaměřené na turistiku a cestovní ruch, o kulturních a společenských akcí, informační centrum nabízí předprodej na vybrané místní kulturní akce a lze zajistit průvodcovské služby 27

v židovské synagoze a na věži v Práchově. Pracovníci informačního centra vám prodají mapy města, pohlednice, propagační materiály a upomínkové předměty. Je zde možné využít služeb jako je kopírování či internet, možnost předprodeje vstupenek v síti Ticketpro, vstupenek na basketbalová utkání BC Kolín a místenek v systému AMS. [4]

3 Senioři a stáří 3.1 Vymezení stáří Za stáří se z lékařského hlediska považuje období života po 75. roce. Demografie posunuje hranici níže a to na 60. rok, kdy je mezníkem odchod do důchodu. U většiny lidí probíhá biologické stárnutí v období 60-75 let věku, vlastní stáří nastupuje kolem 75 let. [Smutek 2006, s. 116 – 117] Od poloviny 20. století je stále častěji diskutován problém stárnutí populace. Je způsoben sníženou plodností vyspělých populací na jedné straně a neustále se zlepšujícími úmrtnostními poměry, zejména u osob ve vyšším věku a také zdravím starších lidí, zdravotní péčí atd. na straně druhé. Změny ve věkové struktuře obyvatelstva budou mít dopad na hospodářství, služby, infrastrukturu a v neposlední řadě také na cestovní ruch. V České republice převýšil počet zemřelých osob počet živě narozených poprvé v poválečné historii v roce 1994, a to v důsledku extrémního poklesu počtu živě narozených v 90. letech. [Rychtaříková 2008]

3. 2 Charakteristika stáří Stáří je někdy neoprávněně zatracované období života. Existují různé názory na stáří. U někoho převládá soucit se starými lidmi, jiní mají k seniorům odpor. Nechceme si přiznat, že všichni stárneme a všichni jednou dospějeme k takovému vizuálnímu obrazu, který vídáme u seniorů okolo nás. V dnešní době se totiž vytrácí úcta ke starším. Ty doby, kdy názor starších a jejich pomoc byly samozřejmostí, pomalu mizí. Stáří je nevyhnutelný prvek života. Představuje část životní etapy každého jedince a záleží na každém, jak s ním dokáže naložit, zda smysluplně nebo bezcenně. 28

I přesto, že všichni stárneme, každý člověk stárne individuálně. Na rychlosti stárnutí se podílí mnoho faktorů, jako jsou například způsob života, přítomnost nemocí, psychika apod. Proto může nastat situace, kdy biologicky starší člověk se může jevit jako mladší než ten, který je i o desetiletí mladší. A to jak ze stránky psychické, vitální i přístupu k životu.

3.2.1 Biologické stáří Přestože se v určení biologického stáří stále nedaří přesně vystihnout to, co by mělo vyjadřovat, shodují se vědci na tom, že se jedná o označení přirozených tělesných změn ve stáří, i těch způsobených nemocemi, jež ve stáří přibývají na četnosti. Příčina stárnutí není nijak objasněna, avšak jsou rozlišovány 2 okruhy, které zaujímají postoje k problematice stáří. Epidemiologický přístup říká, že stáří a umírání je velmi nahodilé a podmiňují je vnější vlivy. To, aby člověk zemřel přirozeně, neexistuje, vždy je nutná nějaká příčina. Zato gerontologický přístup uvádí, že stárnutí a umírání je přirozenou součástí života. I v optimálních podmínkách se člověk nedožívá vyššího věku nad určitou hranici.

3.2.2 Sociální stáří Sociální stáří se vyznačuje změnou rolí, změnou životního stylu. Významnou součástí je i splnění určitého kritéria (například odchod do důchodu po dosažení požadovaného věku), s čímž úzce souvisí, že stáří je v tomto pojetí chápáno jako sociální událost. Je to jakási událost, která ukončuje jednu životní etapu a začíná novou. Člověk v tomto období přijímá nové role, nové statusy, musí si zvyknout na rozdílnosti, které stáří přináší. V souvislosti se sociálním stářím stojí za zmínku i sociální periodizace života. Zatímco první a druhý věk je ve znamení vzdělávání a produktivity života, třetí a čtvrtý věk zobrazuje člověka s poklesem zdatnosti, avšak zdůrazňuje představu o zdravém stáří, které se snaží i v nejvyšším stáří zůstat samostatné.

29

3.2.3 Kalendářní stáří Kalendářní stáří se určuje především dosažením určitého věku, přičemž platí „demografické pravidlo“, že čím je obyvatelstvo starší, tím je hranice stáří vyšší. Není ovšem jednoduché určit s přesností počátek stáří. Zatímco dříve bylo stáří pomyslně zahájeno šedesátým rokem, dnes se hranice posunula na věk 65 let. Nelze ale s určitostí říci, že dosažením daného věku se člověk stává „starým“. Záleží na mnoha dalších aspektech, a to nejen fyzických, ale i psychických. [Mühlpachr 2005] Tabulka 2: Změny ve stáří Tělesné změny

Psychické změny

Sociální změny

změny vzhledu

zhoršení paměti

odchod do penze

úbytek svalové hmoty

obtížnější osvojování nového

změna životního stylu

změny termoregulace

nedůvěřivost

stěhování

změny činnosti smyslů

snížená sebedůvěra

ztráty blízkých lidí

degenerativní změny kloubů

sugestibilita

osamělost

kardiopulmonální změny změny trávícího systému změny vylučování moči změny sexuální aktivity

emoční labilita změny vnímání

zhoršení úsudku

finanční obtíže

Zdroj: Venglářová 2007, vlastní zpracování 2014

3.3 Senioři a cestovní ruch Seniorský cestovní ruch je v zahraniční literatuře označován různými názvy – senior tourism, mature age tourism, third-age tourism. Pojem seniorský cestovní ruch (označovaný někdy také jako „šedá turistika“) spadá do kategorie sociálního cestovního ruchu, též nazývaného jako „cestovní ruch pro všechny“. V souvislosti se sociálním cestovním ruchem se pak hovoří o určitých cílových skupinách, kterými jsou například rodiny a jednotlivci s nízkými příjmy, děti a mládež, osoby mentálně a fyzicky handicapované a právě senioři.

30

Tato skupina obyvatel se vyznačuje lepším zdravotním stavem a s ním spojenou vyšší vitální aktivitou (fyzickou i duševní) v porovnání s minulými generacemi. Mají relativně velké množství disponibilních prostředků, množství volného času, tendenci trávit na dovolené delší období a využívat mimo jiné mimosezónních pobytů. Dle WTO může seniorský cestovní ruch posílit turistický sektor zvláště v období mezi sezónami. WTO vydala tzv. Lisabonský dokument o seniorské turistice (1999/2000), na jehož základě vyzývá, aby profesionálové v cestovním ruchu vyvíjeli programy pro seniorskou turistiku, které by kromě jiného zajišťovaly lepší bezpečnost, zdravotní služby, styk s místními komunitami, kulturní vyžití, aktivity v přírodě, strukturované společenské aktivity, adekvátní prostory k tělesnému cvičení a také pravdivé a jasné informace. Se stárnutím české populace budou senioři důležitým segmentem cestovního ruchu. V současné době se evropští senioři podílí na celkovém počtu delších dovolených (tj. 4 a více přenocování) přibližně 15 %. Většina těchto dovolených je realizována v rámci domovské země. Za povšimnutí jistě stojí, že zatímco mladší věkové skupiny realizují největší objem dovolených, starší věkové skupiny uskuteční o něco více dovolených v přepočtu na jednoho turistu ročně. V průměru tak evropský senior uskuteční ročně 2,1 dovolené, mladší turista pak 2 dovolené. Podle zprávy ČCCR – CzechTourism se životní filozofie seniorů během posledních let značně změnila. Zatímco v minulosti se senioři při vybírání zájezdů a dalších služeb cestovního ruchu orientovali takřka výhradně podle ceny, dnes si díky vyšším příjmům mohou dovolit kvalitní dovolenou. Zlepšila se i zdravotní péče, což také přispělo k tomu, že se dnešní senioři v důchodovém věku ještě vůbec necítí staří a chtějí nadále žít aktivně.

3.3.1 Senioři turisti Specifické rysy turistů-seniorů: 

rádi si připlatí za kvalitnější službu,



cestují i mimo hlavní sezonu,



často nakupují dopředu, takže jsou ideálními klienty pro nabídky typu „first minute“,



očekávají důkladnou organizaci cesty bez stresujících situací, 31



často cestují s vnoučaty nebo s jiným doprovodem,



jen výjimečně objednávají zboží a služby po internetu,



jsou rizikovější z hlediska možných zdravotních obtíží a úrazů.

Dovolené seniorů se neomezují pouze na lázeňské pobyty, případně odpočinek a sledování televize v klidných hotelových resortech. Senioři chtějí nejen aktivně žít, ale také aktivně odpočívat a udržovat se tak ve fyzické i duševní kondici. Ubytovací zařízení by jim proto měla poskytnout dostatek sportovního vyžití – ideální je plavání v bazénu, cvičení v posilovně a pěší nebo cyklistické výlety či např. golf nebo nordic walking, ale zároveň také určitý komfort odpovídající potřebám jejich věku. Nabídka by též měla zahrnovat kulturní aktivity a možnosti poznávání. Starší turisté rovněž uvítají individuální přístup hotelového personálu a snahu vyhovět i speciálním přáním. Z hlediska přístupnosti by měla být samozřejmostí bezbariérovost celého ubytovacího zařízení.

3.3.2 Segmenty seniorského cestovního ruchu Za účastníky seniorského cestovního ruchu považujeme osoby starší 60 let (resp. 55 let). Tato věková skupina se ještě dále člení na následující segmenty: 

55-64 let: dosud pracující, preferující rekreační a regenerační funkci dovolené. U zájezdů požadují zábavný program. Jsou to rodiče bez dětí, kteří se vracejí k formám zábavy, kterých se dříve museli vzdát (např. návštěva nočních podniků, barů, divadel),



65-74 let: nepracující senioři s dostatkem volného času v průběhu celého roku. Často se chtějí vzdělávat a doplnit své znalosti z některých oborů, které souvisejí s cestováním (geografie, historie, umění),



nad 75 let: v této věkové skupině se objevují turisté, kteří mají zdravotní problémy, přesto cestují. Jejich fyzické a psychické kondici je potřeba přizpůsobit zaměření zájezdů a jejich program.

K seniorskému CR patří také CR handicapovaných občanů. Tato skupina účastníků CR má tendenci trávit na dovolené delší období a využívá často mimosezónní pobyty, včetně zimní rekreace. 32

3.3.3 Cestovní ruch seniorů v ČR O tom, že i v České republice probíhá proces demografického stárnutí, se poměrně intenzivně diskutuje jak v odborných kruzích, tak i např. ve sdělovacích prostředcích. Zatímco v roce 1999 převažovala dětská složka obyvatelstva nad seniory (index stáří nižší než 100) v 74 okresech, v roce 2008 se počet okresů s „příznivou“ věkovou strukturou snížil na 31. V období 1999 – 2008 se index stáří zvýšil v průměru za celou republiku o 28,4 %, což názorně dokládá i obrázek 2. Probíhající demografické stárnutí bychom mohli dále doložit vývojem dalších ukazatelů, charakterizujících věkovou strukturu populace – např. narůstajícím podílem osob ve věku nad 65 let, rostoucím průměrným věkem apod. Významnou příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu seniorů je rozsah volného času, kterým disponují a naopak, určitou bariéru může představovat skutečnost, že řada z nich má ve vyšším věku určité zdravotní potíže, resp. trpí nějakým menším či větším postižením. V některých zemích, včetně České republiky patří k těmto bariérám i dosahovaná výše prostředků, které mají k dispozici. Podle struktury výdajů domácností na základě statistik ČSÚ za rok 2006 vydávají důchodci na dovolenou zhruba polovinu částky, kterou vydává na dovolenou průměrný Čech (2 123 Kč). Výdaje na tuzemskou dovolenou u důchodců za rok 2006 činily v průměru 345 Kč/den, na zahraniční dovolenou potom 721 Kč. Z hlediska věku vykazují nejvyšší výdaje domácnosti v čele

s osobou ve věku mezi 50 a 59 lety (2665 Kč), nejnižší pak

domácnosti, které vede osoba starší 70 let (1172 Kč). Poněkud odlišné údaje vykazují v případě cestovního ruchu seniorů např. cestovní kanceláře. Podle informace zástupců ACK ČR (Asociace cestovních kanceláří) se průměrná útrata seniorů pohybuje do 11 000 Kč za jednu cestu. [5]

33

4 Praktická část Praktická část mé bakalářské práce je rozdělena na dvě části. První část obsahuje dotazníkové šetření a v druhé časti se nachází návrh jednodenního zájezdu s přespáním, sestaveného z odpovědí dotazníkového šetření.

4.1 Klub seniorů Kolín Tabulka č. 3: Základní údaje o Klubu seniorů Kolín

Zřizovatel:

Město Kolín

IČO:

235440

DIČ:

CZ00 235 440

Informace:

sociální pracovnice Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Kolín, Milena Ráčková

Tel.:

321 748 178

E-mail: WWW stránky

[email protected] http://mukolin.idum.cz/cms/kluby-duchodcu Zdroj: http://mukolin.idum.cz/cms/kluby-duchodcu, vlastní zpracování, 2014

Klub seniorů se třemi pobočkami v Kolíně a Štítarech nabízí vyplnění volného času jako posezení u kávy, hraní společenských her, zajímavé přednášky a besedy, ukázky výzdob interiérů k různým příležitostem s možností vlastní tvorby, dále pořádá různé výlety a zájezdy, což je také předmětem zkoumání mé bakalářské práce. Ve štítarském klubu probíhá mimo jiné pravidelné pondělní cvičení. Klubová činnost zde probíhá bezplatně, symbolické vstupné či finanční příspěvky jsou vybírány pouze na jednotlivé akce. Klub seniorů Kolín má dvě pobočky se sídlem přímo v Kolíně a jednu ve Štítarech.

Klub důchodců Kolín I, Zámecká 112 

salonek Městského společenského domu v Kolíně



Kontaktní osoba: Eva Tittlová



Provozní doba: pondělí – pátek 13.00 – 17.00 hodin 34

Obrázek 7: Městský společenský dům

Zdroj: http://mukolin.idum.cz/cms/kluby-duchodcu-fotogalerie

Klub seniorů Kolín II, Benešova 644 

Kontaktní osoba: Eva Březinová



Provozní doba: pondělí – pátek 13.00 – 17.00 hodin Obrázek 8: Klub seniorů v Benešově ulici

Zdroj: http://mukolin.idum.cz/cms/kluby-duchodcu-fotogalerie

35

Klub seniorů Štítary, Na Návsi 34 

Kontaktní osoba: Zuzana Pánková



Provozní doba: pondělí – pátek 14.00 – 18.00 hodin [6] Obrázek 9: Klub seniorů ve Štítarech

Zdroj: Zdroj: http://mukolin.idum.cz/cms/kluby-duchodcu-fotogalerie

36

4.2 Dotazníkového šetření Praktickou část mé bakalářské práce tvoří nejprve dotazníkové šetření. Mými respondenty byli členové Klubu seniorů Kolín a cílem šetření bylo zjistit jejich preference a potřeby v cestování a na základě výsledků šetření navrhnout jednodenní zájezd s přenocováním. Sběr dat proběhl pomocí tištěných dotazníků v jednotlivých klubech a všichni byli velice ochotni mě vyslechnout a spolupracovat. Do vyplňování se pustili s chutí a o toto téma jevili zájem. Výsledky šetření jsou vyobrazeny pomocí výsečových grafů, rozděleny na odpovědi mužů a žen. Grafy jsou doplněny komentářem. Dotazník určený pro členy Klubu seniorů Kolín se skládal ze 14 otázek a zahrnoval uzavřené i otevřené otázky. Výzkumu se celkem účastnilo 40 respondentů, kteří odpovídali na otázky týkající se jejich potřeb a preferencí v cestování, otázky o zdravotním stavu, stravovacích návycích a omezení mobility. Poslední dvě otázky zjišťovaly věk a pohlaví respondentů.

4.2.1 Vyhodnocení dotazníků Graf 2: Pořádá Klub seniorů Kolík dostatek zajímavých akcí? Kolik? (Ženy)

Pořádá Klub seniorů Kolín dostatek zajímavých akcí? Kolik? (Ženy) ano, více než 5 do roka ano, méně než 5 do roka ne 100%

nevím

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 37

Graf 3: Pořádá Klub seniorů Kolík dostatek zajímavých akcí? Kolik? (Muži)

Pořádá Klub seniorů Kolín dostatek zajímavých akcí? Kolik? (Muži) ano, více než 5 do roka

9%

ano, méně než 5 do roka

ne

91%

nevím

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

Komentář: Všechny ženy se shodly, že Klub seniorů Kolín pořádá dostatečný počet akcí, konkrétně více než pět do roka. U mužů to bylo obdobně, avšak našlo se několik, kteří nemají přehled o akcích pořádaných klubem. Graf 4: Cestujete rád/a? (Ženy)

Cestujete rád/a? (Ženy)

10%

ano ne 90%

někdy


38

Graf 5: Cestujete rád/a? (Muži)

Cestujete rád/a? (Muži)

27%

ano 9%

64%

ne někdy


Komentář: Většina dotazovaných žen, konkrétně 90 % ráda cestuje. Zbylých 10 % žen odpovědělo, že rády cestují jen někdy. Žádná z dotazovaných žen neodpověděla, že necestuje ráda. U mužů také převažuje kladná odpověď, a sice u 64 % mužů. Necelých 10 % nerada cestuje, většinou staršího věku a s artrózou po borelióze či bolesti kloubů. 27 % dotazovaných mužů cestuje rádo pouze někdy.

Graf 6: Jaké typy jednodenních zájezdů v ČR preferujete? (Ženy)

Jaké typy jednodenních zájezdů v ČR preferujete? (Ženy) pěšší, turistické

20%

20%

60%

poznávací, exkurze relaxační

kulturní zážitek


Graf 7: Jaké typy jednodenních zájezdů v ČR preferujete? (Muži)

Jaké typy jednodenních zájezdů v ČR preferujete? (Muži) 17%

pěšší, turistické

8%

poznávací, exkurze

25% 50%

relaxační kulturní zážitek


Komentář: Žádná z dam nepreferuje pěší turistiku, oproti tomu u mužů preferuje 8 % turisticky zaměřený zájezd. Celých 60 % žen dává přednost poznávacím zájezdům a exkurzím. Ženy a muži se téměř shodují ve výběru relaxačně založeného zájezdu, počet se pohybuje okol 20 – 25 % u mužů i žen. Kulturní zážitek preferuje u žen 20 % a u mužů 17 % respondentů. Graf 8: Jak byste rád/a strávil/a den? (Ženy)

Jak byste rád/a strávil/a den? (Ženy) 4%

výlet do přírody, jeskyní apod.

18%

návštěva pamětihodností

26%

lázeňské procedury 17%

35%

divadlo, opera, koncert putování za vínem


40

Graf 9: Jak byste rád/a strávil/a den? (Muži)

Jak byste rád/a strávil/a den? (Muži) 13%

výlet do přírody, jeskyní apod.

19%

návštěva pamětihodností

19%

12%

lázeňské procedury

37%

divadlo, opera, koncert putování za vínem


Komentář: U obou pohlaví převažuje návštěva pamětihodností s 35 a 37 procenty. Ženy by dále rády navštívily divadlo, operu apod. a u mužů je na druhé příčce shodně výlet do přírody a také koncert či divadlo. Dále se výsledky jednotlivých pohlaví liší. U mužů se našlo pár vinařů, a sice 13 %, kteří by se rádi účastnili putování za vínem. Z žen by takto strávila den pouhá 4 %. Lázeňské procedury preferují u žen 17 % a u mužů 12 % respondentů. Graf 10: Jaká z daných lokalit vám přijde nejatraktivnější pro jednodenní zájezd? (Ženy)

Jaká z daných lokalit vám přijde nejatraktivnější pro jednodenní zájezd? (Ženy)

Kolínsko a Kutnohorsko Praha a okolí

26%

32%

Královéhradecko 16%

11% 5%

10%

Liberecký kraj Morava Poděbrady a okolí


41

Graf 11: Jaká z daných lokalit vám přijde nejatraktivnější pro jednodenní zájezd? (Muži)

Jaká z daných lokalit vám přijde nejatraktivnější pro jednodenní zájezd? (Muži) Kolínsko a 25%

30%

Kutnohorsko Praha a okolí Královéhradecko

15%

Liberecký kraj 15% 15%

Morava Poděbrady a okolí


Komentář: Mužům i ženám přijde pro jednodenní zájezd nejatraktivnější Kolínsko a Kutnohorsko a také Poděbrady a okolí. Mezi zbylých necelých 50 % se u mužů po 15 % dělí Liberecký kraj, Morava a Praha a okolí. U žen je třetí nejatraktivnější Praha a okolí s 16 %, téměř stejně je na tom Královéhradecko a Liberecký kraj s 10 a 11 %. Nejméně atraktivní lokalitou u žen je Liberecký kraj (5 %). Graf 12: Jaký typ občerstvení vám během zájezdu vyhovuje nejvíce? (Ženy)

Jaký typ občerstvení vám během zájezdu vyhovuje nejvíce? (Ženy) oběd/večeře v hotelu 42%

50%

8%

oběd/večeře v restauraci připravený raut občerstvení u stánku připravený balíček s občerstvením přizpůsobím se


42

Graf 13: Jaký typ občerstvení vám během zájezdu vyhovuje nejvíce? (Muži)

Jaký typ občerstvení vám během zájezdu vyhovuje nejvíce? (Muži) oběd/večeře v restauraci 34%

58% 8%

připravený raut občerstvení u stánku připravený balíček s občerstvením přizpůsobím se


Komentář: U obou pohlaví aspoň polovině je jedno jak se budou stravovat a jsou ochotni se přizpůsobit, u žen 50 % a u mužů dokonce 58 %. Další volenou variantou je u obou pohlaví oběd a večeře v restauraci, u žen si tuto variantu zvolilo 42 % a u mužů 34 %. Třetí a poslední volenou variantou je připravený balíček s občerstvením, variantu volilo shodně u obou pohlaví 8 %. Zbylé varianty jako občerstvení u stánku nebo připravený raut si nikdo nevybral. Graf 14: Jaký typ dopravy preferujete? (Ženy)

Jaký typ dopravy preferujete? (Ženy) 20%

autobusem vlakem 80%


Graf 15: Jaký typ dopravy preferujete? (Muži)

Jaký typ dopravy preferujete? (Muži)

36%

autobusem 64%

vlakem


Komentář: Autobusová doprava zvítězila u obou pohlaví, 80 % žen a 64 % mužů jí dává přednost před vlakem. Graf 16: Máte nějaké stravovací návyky či omezení (diety apod.)? (Ženy)

Máte nějaké stravovací návyky či omezení (diety apod.)? (Ženy) 9%

ne ano 91%


44

Graf 17: Máte nějaké stravovací návyky (diety apod.)? (Muži)

Máte nějaké stravovací návyky či omezení (diety apod.)? (Muži) 24%

ne ano 76%


Komentář: Převážná většina je bez stravovacích návyků či omezení, u žen 91 % a u mužů 76 %. Avšak našlo se zde několik diabetiků, pro které bude po dobu zájezdu upravena strava. Graf 18: Máte nějaké omezení mobility (invalidní vozík, francouzské hole)? (Ženy)

Máte nějaké omezení mobility (invalidní vozík, francouzské hole)? (Ženy) 5%

ne 95%

ano


45

Graf 19: Máte nějaké omezení mobility (invalidní vozík, francouzské hole)? (Muži)

Máte nějaké omezení mobility (invalidní vozík, francouzské hole)? (Muži) 5%

ne ano 95%


Komentář: Opět převážná většina je tentokrát bez omezení mobility. U žen i mužů jde o jednoho či dva z dotazovaných. Jde o již zmíněný problém s artrózou po borelióze a o zhoršený pohyb z důvodu bolavých kloubů. Z dotazovaných není nikdo upoután na invalidní vozík ani se nepohybuje s francouzskými holemi.

Graf 20: Potřebujete, aby byl během zájezdu přítomen zdravotnický doprovod? (Ženy)

Potřebujete, aby byl věhem zájezdu přítomen zdravotnický doprovod? (Ženy) 5%

ano 95%

ne


46

Graf 21: Potřebujete, aby byl během zájezdu přítomen zdravotnický doprovod? (Muži)

Potřebujete aby byl věhem zájezdu přítomen zdravotnický doprovod? (Muži) 4%

ano ne 96%


Komentář: Mezi respondenty se našlo několik jedinců, kteří vyžadují a potřebují mít během zájezdu na blízku zdravotnický doprovod. U žen 95 % a u mužů 96 % zdravotnický doprovod nepotřebuje. Avšak zde je nutné brát zřetel na tyto respondenty, nehledě na nízká procenta, zdravotnický doprovod bude zajištěn.

Graf 22: Co by pro vás bylo ideálním zakončením jednodenního zájezdu či milým překvapením? (Ženy)

Co by pro vás bylo ideálním zakončením jednodenního zájezdu či milým překvapením? (Ženy) ohňostroj

40% 60%

ochutnávka vín a sýrů živá hudba s možnostní tance


Graf 23: Co by pro vás bylo ideálním zakončením jednodenního zájezdu či milým překvapením? (Muži)

Co by pro vás bylo ideálním zakončením jednodenního zájezdu či milým překvapením? (Muži) ohňostroj 46% 54%

ochutnávka vín a sýrů živá hudba s možnostní tance


Komentář: Obě pohlaví projevila zájem převážně o živou hudbu s možností tance, ale hlavně o ochutnávku vín a sýrů. Jelikož byly ale obě varianty velice vyrovnané, zapracuji je do programu obě. Ohňostroj nikdo nezvolil.

Graf 24: Kolik jste ochoten/a do zájezdu investovat, za předpokladu, že bude zahrnovat dopravu, občerstvení, ubytování a vstupy? (Ženy)

Kolik jste ochoten/a do zájezdu investovat, za předpokladu, že bude zahrnovat dopravu, občerstvení, ubytování a vstupy? (Ženy) 10% 20%

méňe než 900,Kč 900 - 1500,- Kč

70%

přizpůsobím se


Graf 25: Kolik jste ochoten/a do zájezdu investovat, za předpokladu, že bude zahrnovat dopravu, občerstvení, ubytování a vstupy? (Muži)

Kolik jste ochoten/a do zájezdu investovat, za předpokladu, že bude zahrnovat dopravu, občerstvení, ubytování a vstupy? (Muži) méňe než 900,- Kč

36%

900 - 1500,- Kč

64%

přizpůsobím se


Komentář: Mile mě překvapilo, že u obou pohlaví je většina schopna se ceně přizpůsobit. 20 % žen je ochotno investovat 900 – 1500 Kč. Více než třetina mužů a desetina žen by byla ráda, kdyby se zájezd pohyboval pod cenou 900 Kč.

Graf 26: Kolík je vám let? (Ženy)

Kolik je vám let? (Ženy) 20%

méně než 65 let 10%

65 - 70 let

70%

více než 70 let


49

Graf 27: Kolik je vám let? (Muži)

Kolik je vám let? (Muži) méně než 65 let

27%

65 - 70 let 73%

více než 70 let


Komentář: Převážné většině respondentů je přes 70 let. Zbylých 27 % mužů je ve věku 65 - 70 let. 20 % žen je mladší než 65 let. Desetině dotazovaných žen je mezi 65 – 70 lety.

Graf 28: Jaké je vaše pohlaví?

Jaké je vaše pohlaví?

muž

48% 52%

žena


Komentář: Z dotazovaných 40 členů Klubu seniorů Kolín bylo 52 % mužů a 48 % žen.

50

4.2.2. Shrnutí výsledků dotazníku Z výzkumu vyplývá, že ženy i muži mají pocit, že Klub seniorů pořádá dostatek zajímavých akcí. Většina mužů i žen ráda cestuje a obě pohlaví preferují především poznávací zájezdy a také rádi relaxují, ženy dále upřednostňují zájezd v podobně kulturního zážitku, jako je divadlo, koncert či opera. Avšak obě pohlaví by ráda den strávila prohlídkou pamětihodností, ale část touží i po lázeňských procedurách či procházce po přírodě. Jak pro muže, tak pro ženy jsou nejatraktivnější lokalitou Poděbrady, Kolínsko a Kutnohorsko. Co se týče stravování během zájezdu, většina dotazovaných, ženy i muži, jsou ochotni se přizpůsobit většině i možnostem v navštívené lokalitě či se stravovat v restauraci. Všechny preferované varianty se pokusím zkombinovat, aby vyhovovaly všem.

Co se týče dopravy, většina dává

přednost autobusové dopravě, ale našlo se zde i 20 % žen a 36 % mužů, kteří raději cestují vlakem, ale aby zájezd nebyl příliš komplikovaný, během zájezdu využiji pouze autobusovou dopravu. Pár jedincům diabetikům bude uzpůsobeno občerstvení. U 95 % mužů i žen není žádné omezení mobility, ale pokusím se přizpůsobit i lidem se zhoršenou chůzí. Při dotazování na vyvrcholení večera si přeje většina žen i mužů ochutnávku vín a sýrů, ale mnoho členů klubu by uvítalo živou hudbu s možností tance. Pokusím se opět vyhovět co nejvíce respondentům. Co se týče výše ceny zájezdu, většina dotazovaných je ochotna se přizpůsobit a toho si vážím, avšak několik respondentů by bylo rádo, kdyby se částka pohybovala mezi 900 - 1500 Kč. Ne vždy je možné toho dodržet, ale pokusím se držet zlaté střední cesty. Většině respondentů je přes 70 let, a co se týče pohlaví, je to velmi vyrovnané, 19 žen a 21 mužů. Na základě těchto dat sestavím jednodenní zájezd s přenocováním pro členy Klubu seniorů Kolín.

51

5 Jednodenní zájezd s přenocováním pro Klub seniorů Kolín 5.2 Charakteristika vytvořeného zájezdu Tento zájezd je vytvořen z dat dotazníkového šetření pro Klub seniorů Kolín. První polovina zájezdu je zaměřena na poznávání pamětihodnosti a procházce po historickém centru Kutné Hory. Druhá polovina zájezdu se bude odehrávat v lázeňském městě Poděbrady. Zájezd je určený pro členy Klubu seniorů Kolín, tudíž není nijak fyzicky náročný. Tento jednodenní zájezd je vymezen pro 16 účastníků jednoho řidiče, a dále zdravotnický doprovod a jednoho průvodce, kteří budou k dispozici po celou dobu zájezdu. Průvodce zařizuje ubytování, doprovází skupinu a podává výklad o navštívených památkách a městech.

Cena zahrnuje: 

Dopravu autobusem



Ubytování



Vstupné



Občerstvení (bez nápojů)

5.3 Zajištění ubytování, stravování a dopravy 5.3.1. Ubytování Účastníci zájezdu budou ubytováni v hotelu Junior, který se nachází v centru lázeňského města Poděbrady. Hotel je situován poblíž kolonády. Jedná se o školní hotel Hotelové školy a Vyšší odborné školy hotelnictví a turismu, ve kterém hotelové služby zajišťují studenti školy v rámci odborné praxe. Tento hotel je velmi oblíbený kvůli hezkému prostředí a příjemné ceně za služby, jež poskytuje. Jelikož jsem absolventkou této školy, mohu hotel s nejlepším svědomím doporučit. Hotelové pokoje jsou jednolůžkové, dvoulůžkové a třílůžkové s vlastním sociálním vybavením, WC a sprchou, televizorem, minibarem a telefonem. Hotel nabízí bezplatné využití internetu v recepci hotelu či wifi.

52

Cena za dvoulůžkový pokoj:

800 Kč

Lázeňský poplatek:

15 Kč

Kontakt:

Hotel Junior, Komenského 156/III, Poděbrady, 290 60

Webové stránky:

www.hoteljunior.cz

[7]

5.3.2. Stravování Během zájezdu bude podáván oběd, večeře a snídaně. Oběd bude zajištěn v restauraci Havířská bouda na Kaňku. Oběd bude přizpůsoben i diabetikům. Oběd nezahrnuje nápoje. Během plavby lodí bude probíhat ochutnávka sýrů a vín z Vinotéky – Kluk. Večeře bude podávána již během ubytování v hotelu a též bude přizpůsobena diabetikům. Ráno bude v hotelu Junior podávána kontinentální snídaně. Havířská bouda: Cena za oběd:

90 Kč (bez nápojů)

Kontakt:

Sedlec 35, Kutná Hora, 285 03

Webové stránky:

www.havirskabouda.cz

Vinotéka Kluk: Cena:

63 Kč/os.

Kontakt:

Na Hrázce 212, Poděbrady, 290 01

Webové stránky:

http://www.vinoteka-kluk.rucenavic.cz/

53

Hotel Junior: Cena za polopenzi:

150 Kč

Kontakt:

Hotel Junior, Komenského 156/III, Poděbrady, 290 60

Webové stránky:

www.hoteljunior.cz

[8] [9] [10]

5.3.3. Doprava Z dotazníkového šetření si většina respondentů vybrala autobusovou dopravu. Zvolila jsem firmu Jiřího Šmejkala z nedaleké Kouřimi, která funguje od roku 19992 a zajišťuje dopravu pro Středočeský kraj. Nabízí individuální zájezdy na objednávku, lyžařské zájezdy, okružní jízdy, přepravu na různé společenské akce či školení a mnoho dalších. Disponují moderním vozovým parkem od 14 do 53 míst a splňují emisní limity E3 a E4. Autobusy jsou vybaveny bezpečnostními pásy, klimatizací, kávovarem, DVD a WC a samozřejmostí je havarijní pojištění. Autobus Jiřího Šmejkala nám zajistí dopravu během zájezdu. Až ukončíme ubytování v hotelu Junior, vyzvedne nás opět autobus a pojedeme zpátky do Kolína, kde nás vysadí u Obecního domu. Pojede se minibusem Mercedes Benz Sprinter. Cena za kilometr:

26 Kč

Cena za dobu čekání:

140 Kč

Kontakt:

Okružní 545, Kouřim, 281 61

Webové stránky:

www.autobusysmejkal.cz

[11]

54

5.3.4. Průvodce Během celého zájezdu bude přítomen průvodce, který bude poskytovat informace o navštívených pamětihodnostech, dohlížet na plnění časového harmonogramu, bude mít na starost skupinu a podávat výklad v případě nepřítomnosti místních průvodců. Večer ubytuje hosty a podá jim informace o snídani a o ranním odjezdu. Mzda průvodce bude 1000 Kč za celý zájezd a bude mu hrazeno občerstvení během zájezdu, včetně polopenze, oběda a občerstvení na lodi. Spolupráce bude zajištěna dohodou o provedení práce.

5.3.5 Zdravotnický doprovod Jelikož jsou účastníky zájezdu členové klubu seniorů, někteří potřebují během zájezdu zdravotnický doprovod, který bude přítomen celý den i noc v hotelu a odjede s námi i autobusem zpět do Kolína. Zdravotnický doprovod bude zajišťovat Eva Pospíšilová, DiS., která je absolventkou Střední zdravotnické školy, obor zdravotnický asistent. Dále absolvovala Vyšší zdravotnickou školu v Příbrami, obor diplomovaný zdravotnický záchranář. Praxi provozovala v kardiologické klinice na JIP v Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Výše mzdy bude 1000 Kč za celý zájezd a bude jí hrazeno občerstvení během zájezdu, včetně polopenze, oběda a občerstvení na lodi. Spolupráce bude zajištěna dohodou o provedení práce. Kontakt:

+420 721 262 145

5.3.6 Časový harmonogram 1. den 8:30

Odjezd od Obecního domu v Kolíně k zámku Kačina, zahájení zájezdu

9:00

Prohlídka zámku

10:05

Krátká prohlídka zámecké zahrady

10:30

Kutná hora, Vlašský dvůr

11:40

Přesun pěšky k Chrámu svaté Barbory 55

12:00

prohlídka Chrámu svaté Barbory

13:15

Havířská bouda na Kaňku, oběd

14:00

Rozhledna na Kaňku, desert

15:00

Poděbrady, Hotel Junior, úschovna zavazadel

15:05

Procházka po kolonádě a náměstí

15:30

Plavba na lodi Krále Jiřího, ochutnávka vín a sýrů

16:40

Poděbradské swingování

18:00

Ubytování na hotelu Junior

18:30

Večeře, volný program

2. den 7:00 - 8:00

Snídaně

8:30

Odjezd do Kolína

5.4 Podrobně zpracovaná náplň zájezdu Jelikož Klub seniorů sídlí v Kolíně, začíná zájezd právě zde, konkrétně u Obecního domu, kde mají účastníci sraz a bude zde čekat přistavený autobus s řidičem, průvodcem a zdravotnickým doprovodem. Zájezd započne po kontrole jmen a počtu účastníku, naložení zavazadel a jejich usazení. Průvodce zahájí zájezd tím, že představí nejprve sám sebe, poté pana řidiče a zdravotnický doprovod a seznámí účastníky s programem zájezdu. V zájezdu jsou obsaženy dvě nejvíce preferované lokality z dotazníkového šetření, které jsem provedla v klubu, a sice Kutnohorsko a Poděbrady. První zastávkou bude zámek Kačina, který se nachází v krásném lesním komplexu asi 6 km severovýchodně od Kutné hory. Řidič autobusu zastaví na neplaceném parkovišti u Hostince Na Huse, kde účastníky vysadí. Parkoviště se nachází v těsné blízkosti zámku Kačina. Skupina se přesune k zámku, kde průvodce vyzvedne vstupenky. Účastníci si budou moci vybrat mezi I., II. či III. trasou prohlídky. Každá prohlídka trvá zhruba hodinu. Po prohlídce zámku se na chvilku přesuneme do zámecké zahrady, kde 56

bude probíhat výklad našeho průvodce o zámecké zahradě a o Kutné hoře, což bude druhá zastávka. Zahrada obsahuje naučnou stezku, avšak ta je pro seniory náročnější, a musím brát ohledy na jednotlivce, kteří trpí zhoršeným pohybem. Po procházce po zámecké zahradě se účastníci přesunou autobusem do Kutné hory a řidič je vysadí u Vlašského dvora a pojede zaparkovat na bezplatné parkoviště k hostinci Na Valech. Ve Vlašském dvoře proběhne hodinová prohlídka a po ní se účastníci pěšky přesunou ke Chrámu svaté Barbory. Během procházky bude průvodce podávat informace o Kutné hoře, o historii a pamětihodnostech, které uvidí během cesty. Až dorazí k Barboře, je naplánovaná prohlídka, která opět zabere zhruba hodinu. Po prohlídce proslulé UNESCO památky vyzvedne autobus účastníky a odveze je na nedaleký Kaňk. Další zastávkou bude Havířská bouda, kde bude podáván oběd. Oběd bude přizpůsoben diabetikům. Jedná se velice příjemnou restauraci na vrcholu Kaňk (352 m), kterou obklopuje krásný les. Vedle restaurace se nachází rozhledna z masivního kamenného zdiva, vysoká 30 metrů. To bude další cíl. Po obědě si mohou účastníci vyšlápnout 144 schodů, ale rozumnější bude použít výtah, který je vyveze na vrchol rozhledny, kde se nachází roztomilá prosklená kavárna s kávou, čaji a lahodnými dezerty. Hlavní je ale výhled na celý kraj s dominantní Kutnou horou. Po kávě na rozhledně, odveze autobus účastníky do lázeňského města Poděbrady, kde je vysadí před hotelem Junior. Autobus odjede zaparkovat, dále se budeme přemisťovat pěšky. V hotelu si budou účastníci moci uložit svá zavazadla a poté bude následovat procházka po náměstí až k dalšímu cíli. Během procházky bude probíhat výklad průvodce o historii Poděbrad o lázních apod. Přes náměstí se dojde k Labi, kde se účastníci nalodí na loď Krále Jiřího, a bude je čekat hodinová plavba do Nymburka a zpět. Během plavby bude probíhat degustace vín z Vinotéky Poděbrady – Kluk a sýrů. Po hodinové plavbě se účastníci s průvodcem přesunou na kolonádu, kde se bude v době zájezdu konat třetí ročník přehlídky swingu a jazzu, zvané Poděbradské swingování. V parku kolonády bude pódium a lavičky pro účastníky, kde si budou moci odpočinout a poslechnout kvalitní jazzovou a swingovou hudbu, případně si budou moci i zatančit. V šest hodin se průvodce s účastníky a zdravotnickým doprovodem odeberou do hotelu Junior a průvodce rozdělí pokoje. Připomene jim začátek večeře a snídaně. Po večeři budou mít účastníci zájezdu volný program. Druhý den se účastníci budou moci nasnídat v době od sedmi hodin, během snídaně průvodce shrne celý zájezd a poděkuje účastníkům za dochvilnost. V osm hodin 57

a dvacet minut proběhne check-out a všichni se sejdou před hotelem, kde bude čekat řidič s autobusem, aby naložil zavazadla. V půl deváté je plánovaný odjezd do Kolína. Řidič účastníky vysadí na místě začátku zájezdu, u Obecního domu. Průvodce všem poděkuje, zeptá se účastníků, zdali byli se zájezdem spokojeni a popřeje jim hezký den.

5.5 Trasa zájezdu Obrázek 10: Mapa trasy zájezdu

Zdroj: mapy.cz, 2014

A: Kolín

C: Kutná hora

B: Svatý Mikuláš

D: Kaňk

E: Poděbrady

5.6 Předběžná kalkulace Cena dopravy:

18 Kč/ km

Sazba za čekání:

140 Kč/ hodina

Délka trasy:

80 km 58

Parkovné:

0 Kč

Ubytování:

Hotel Junior:

400 Kč/os.

Lázeňský poplatek:

15 Kč

Strava:

Vstupné:

1x polopenze hotel Junior:

150 Kč

1x oběd Havířská bouda:

90 Kč

Degustace vín a sýrů

63 Kč/os.

Zámek Kačina:

70 Kč

Vlašský dvůr:

45 Kč

Chrám sv. Barbory:

60 Kč

Rozhledna Kaňk:

30 Kč

Plavba lodí:

120 Kč

5.7 Výpočet nákladů 5.7.1 Nepřímé náklady Doprava Kilometrovné:

80 . 1,05 (objížďky, parkovné) * 18 = 1 512 Kč

Čekací doba:

8:45 – 10:30, 10:45 – 13:00, 13:15 – 14:30, 15:00 – 18:00 = 33 6:00 – 8:30 = 10 Celkem = 43 čtvrthodin = 10,75 hodin = 1 505 Kč

Řidič – stravné:

pracovní doba 5

Doprava celkem:

3 083 Kč

12 hodin = 66 Kč

Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce ve výši uvedené v tabulce.

59

Průvodce Denní paušál:

1 000 Kč

Ubytování:

400 + 15 = 415 Kč

Vstupné:

75 + 45 + 60 + 30 + 120 = 330 Kč

Stravování:

150 + 90 + 63 = 303 Kč

Průvodce celkem:

2 048 Kč

Zdravotnický doprovod Denní paušál:

1 000 Kč

Ubytování:

400 + 15 = 415 Kč

Vstupné:

75 + 45 + 60 + 30 + 120 = 330 Kč

Stravování:

150 + 90 + 63 = 303 Kč

Zdravot. doprovod celkem: 2 048 Kč Nepřímé náklady celkem:

3 083 + 2 048 +2 048 = 7 179 Kč

5.7.2 Přímé náklady Ubytování: 415 Kč Vstupné: 75 + 45 + 60 + 30 + 120 = 330 Kč Stravování: 150 + 90 + 63 = 303 Kč

5.8 Výpočet ceny zájezdu Riziko neobsazenosti: Zájezd je vytvořen pro 20 osob, riziko neobsazenosti činí 20 % z tohoto počtu, tj. 20 . 0,8 = 16 budeme tedy dále počítat s šestnácti účastníky. Výpočet ceny zájezdu: přímé náklady + (nepřímé náklady / počet osob). Zájezd je určen pouze pro členy Klubu seniorů Kolín a nebude nabízen cestovním kancelářím, tudíž k výsledné ceně nebude připočítána 30% přirážka.

60

Tabulka 4: Výpočet ceny zájezdu

Nepřímé náklady

Bez DPH

DPH

S DPH

Kilometrovné

1 512

-

1 512

Čekací doba

1505

-

1505

Řidič stravné

66

-

66

Průvodce mzda

1000

-

1000

Průvodce stravování

303

-

303

Průvodce ubytování

415

15 % = 62

477

Průvodce vstupné

330

21 % = 69

399

Zdravot. Doprovod stravování

303

-

303

Zdravot. doprovod mzda

1000

-

1000

Zdravot. doprovod ubytování

415

15 % = 62

477

Zdravot. doprovod vstupy

330

21 % = 69

399

7 179

262

7 441

449

16

465

Bez DPH

DPH

S DPH

Stravování

303

-

303

Ubytování

415

15 % = 62

477

Vstupné

330

21 % = 69

396

Na osobu

1048

131

1179

Celkové náklady

1 497

147

1 644

Celkem Na osobu Přímé náklady

Prodejní cena po úpravě

1 649 Kč


61

6 Závěr Předmětem mé bakalářské práce bylo zkoumání preferencí a potřeb v cestování u členů Klubu seniorů Kolín. Celková spolupráce jak s vedením, tak se členy klubu byla úžasná. Jedná se o skvělé lidi, kteří se rádi scházejí v klubu, hrají karty, mají si s kým popovídat a občas pro ně město uspořádá zajímavé akce, zájezdy, výlety apod. Cílem bylo po dotazníkovém šetření z výsledků jeho dat sestavit jednodenní zájezd s přenocováním. Z dotazníku vyplynulo, že senioři, konkrétně členové klubu seniorů, rádi cestují. Toužili navštívit především pamětihodnosti a zároveň trochu relaxovat a tyto aktivity spojit s ochutnávkou vynikajících vín a sýrů. Lokalitami, které si přáli navštívit, bylo Kolínsko a Kutnohorsko a Poděbrady, toto všechno jsem při tvoření zájezdu dodržela a vznikl dle mého názoru zajímavý zájezd určený pro seniory z Klubu seniorů v Kolíně, ale je vhodný i pro jiné věkové kategorie, to ale nebylo předmětem zkoumání mé bakalářské práce. Snažila jsem se vyjít vstříc jednotlivcům se stravovacími návyky a omezeními i těm, kteří potřebují během zájezdu zdravotnický doprovod. V praktické části jsem při tvoření zájezdu zajistila ubytování, občerstvení a dopravu. Ubytování a polopenzi jsem zajistila v hotelu Junior v Poděbradech, v krásném lázeňském městě, kde je zajištěna i plavba lodí Krále Jiřího. Oběd je sjednán ve výborné restauraci Havířská bouda na Kaňku. Zajistila jsem také zdravotnický doprovod, který několik respondentů vyžadovalo a součástí zájezdu je samozřejmě i průvodce. Dopolední program vyplní prohlídky pamětihodností. Závěrečnou cenu zájezdu jsem provedla kalkulací přímých a nepřímých nákladů, do které jsem zahrnula nároky na stravné, vstupy do pamětihodností, náklady na ubytování, občerstvení a dopravu, mzdy pro průvodce a zdravotnický doprovod. Cena není včetně 30% marže, jelikož byl zájezd zkompletován jen pro Klub seniorů Kolín a ne k účelům prodeje pro cestovní kanceláře. Konečná cena je 1 649 Kč. Jelikož byla většina respondentů ochotna se ceně přizpůsobit, jsem s výslednou cenou spokojena, protože se mi podařilo přiblížit střední cestě, což jsem si kladla za cíl, a nemusela jsem ubírat na kvalitě zájezdu, který nabízí mnoho zajímavých aktivit a jedná se o výjimečný kulturní zážitek.

62

Zpracování bakalářské práce přineslo mnoho nových poznatků, které mohou posloužit městu Kolín, který zřizuje seniorské kluby v Kolíně a může zájezd zrealizovat. Z výzkumu vyplývá, že senioři na Kolínsku rádi cestují a proto bych doporučila organizovat více společenských akcí a zájezdů. Jsem přesvědčena o tom, že by se má bakalářská práce dala dále rozpracovat. Jelikož je zájezd plánován až na červenec 2014, není jisté, jaký bude konečný dojem ze zájezdu. Zdali bude přijat pozitivně či dokonce negativně, což je dle mého názoru nepravděpodobné, jelikož je zájezd sestaven dle požadavků konkrétních členů klubu seniorů. Dále může být zájezd nabídnut cestovním kancelářím v okolí Kolína, Kutné Hory či Poděbrad, po připočtení 30% přirážky. Zájezd je vhodný pro všechny věkové kategorie.

63

Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje HORNER, Susan. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: [aplikovaný marketing služeb]. Praha: Grada, c2003, 486 s. ISBN 80-247-0202-9. JOUZA, Ladislav. Kolín: průvodce po kulturních památkách. 1. vyd. Editor Vladimír Rišlink. Kolín: Město Kolín, 2013, 157 s. ISBN 978-80-260-4040-8. MŰHLPACHR, P.: Schola gerontologica. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Ped. Fakulta, 2005. 314 s. ISBN 80-210-3838-1 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. ISBN 978-807-4180-286. RYCHTAŘÍKOVÁ, J. (2008): Česká republika: trendy demografického vývoje. In: Rychtaříková, J., KUCHAŘOVÁ, V. (eds.): Rodina, partnerství a demografické stárnutí, PřF UK a Výzkumný ústav práce a soc. věcí, Praha, s. 11-36 SMUTEK, M.; KAPPL, M.: Proměny klienta služeb sociální práce. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006. 478 s. ISBN 80-7041-716-1 TRPIŠOVSKÁ, Lada. Kolínské festivaly dechové hudby. Hradec Králové, 1998. 59 s. Diplomová práce. Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové. VENGLÁŘOVÁ, M.: Problematické situace v péči o seniory. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 96 s. ISBN 978-80-247-2170-5

Elektronické zdroje [1] Oficiální internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj: Oprávněné podnikání v cestovním ruchu. [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/d45d7c51-6ec8-4b54-9d2b-5c36a6810be1/I-dil-NE-XOpravnene-podnikani-v-cestovnim-ruch.pdf [2] Oficiální internetové stránky města Kolín: Charakteristika města. [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z:http://www.mukolin.cz/cz/navstevnik/ [3] Informační centrum Kolín: Osobnosti Kolína [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.infocentrum-kolin.cz/osobnosti [4] Informační centrum Kolín: Služby a kontakt [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.infocentrum-kolin.cz/kontakt [5] Oficiální stránky VŠPJ: Studia Turistica - Seniorský CR [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: https://www.vspj.cz/soubory/download/id/458 64

[6] Oficiální stránky města Kolín: Kluby seniorů [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://mukolin.idum.cz/cms/kluby-duchodcu-o-nas [7] Hotel Junior Poděbrady: ubytování [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.hoteljunior.cz/ubytovani [8] http://www.havirskabouda.cz/kontakty.html [9] Vinotéka - Kluk: kontakt [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.vinoteka-kluk.rucenavic.cz/kontakt.html [10] Hotel Junior Poděbrady: restaurace [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.hoteljunior.cz/restaurace [11] Jiří Šmejkal Autobusová doprava: o firmě [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z:http://www.autobusysmejkal.cz/index.php/firma

Seznam ilustrací Seznam obrázků Obrázek 1: Hlavní sektory průmyslu cestovního ruchu Obrázek 2: Karlovo náměstí, kašna, mariánský sloup Obrázek 3: Radnice a dům U tří mouřenínů Obrázek 4: Chrám sv. Bartoloměje Obrázek 5: František Kmoch Obrázek 6: Sál Městského divadlo v Kolíně Obrázek 7: Městský společenský dům Obrázek 8: Klub seniorů v Benešově ulici Obrázek 9: Klub seniorů ve Štítarech Obrázek 10: Trasa zájezdu

Seznam grafů Graf 1: Pořádá Klub seniorů Kolín dostatek zajímavých akcí? Kolik? (Ženy) Graf 2: Pořádá Klub seniorů Kolín dostatek zajímavých akcí? Kolik? (Muži) Graf 3: Cestujete rád/a? (Ženy) Graf 4: Cestujete rád/a? (Muži) 65

Graf 5: Jaké typy jednodenních zájezdů v ČR preferujete? (Ženy) Graf 6: Jaké typy jednodenních zájezdů v ČR preferujete? (Muži) Graf 7: Jak byste rád/a strávil/a den? (Ženy) Graf 8: Jak byste rád/a strávil/a den? (Muži) Graf 9: Jaká z daných lokalit vám přijde nejatraktivnější pro jednodenní zájezd? (Ženy) Graf 10: Jaká z daných lokalit vám přijde nejatraktivnější pro jednodenní zájezd? (Muži) Graf 11: Jaký typ občerstvení vám během zájezdu vyhovuje nejvíce? (Ženy) Graf 12: Jaký typ občerstvení vám během zájezdu vyhovuje nejvíce? (Muži) Graf 13: Jaký typ dopravy preferujete? (Ženy) Graf 14: Jaký typ dopravy preferujete? (Muži) Graf 15: Máte nějaké stravovací návyky či omezení (diety apod.)? (Ženy) Graf 16: Máte nějaké stravovací návyky či omezení (diety apod.)? (Muži) Graf 17: Máte nějaké omezení mobility (invalidní vozík, francouzské hole)? (Ženy) Graf 18: Máte nějaké omezení mobility (invalidní vozík, francouzské hole)? (Muži) Graf 19: Potřebujete, aby byl během zájezdu přítomen zdravotnický doprovod? (Ženy) Graf 20: Potřebujete, aby byl během zájezdu přítomen zdravotnický doprovod? (Muži) Graf 21: Co by pro vás bylo ideálním zakončením jednodenního zájezdu či milým překvapením? (Ženy) Graf 22: Co by pro vás bylo ideálním zakončením jednodenního zájezdu či milým překvapením? (Muži) Graf 23: Kolik jste ochoten/a do zájezdu investovat, za předpokladu, že zájezd bude zahrnovat dopravu, občerstvení, ubytování a vstupy? (Ženy) Graf 24: Kolik jste ochoten/a do zájezdu investovat, za předpokladu, že zájezd bude zahrnovat dopravu, občerstvení, ubytování a vstupy? (Muži) Graf 25: Kolik je vám let? (Ženy) Graf 26: Kolik je vám let? (Muži) Graf 27: Jaké je vaše pohlaví?

66

Seznam tabulek Tabulka 1: Etapy vývoje cestovního ruchu Tabulka 2: Změny ve stáří Tabulka 3: Základní údaje o Klubu seniorů Kolín Tabulka 4: Výpočet ceny zájezdu

Přílohy Příloha A: Propagační leták Příloha B: Dotazník

67

Příloha A: Propagační leták

Putování po památkách a za vínem Zájezd určený pro členy Klubu seniorů v Kolíně. Navštivte s námi krásné pamětihodnosti Kutnohorska a uvolněte se v lázeňském městě Poděbrady. Čeká vás nezapomenutelný zážitek!

26. 7. – 27. 7. 2014  Prohlídka empírového zámku Kačina  Prohlídka Vlašského dvora v Kutné hoře  Prohlídka památky UNESCO Chrámu sv. Barbory  Oběd v Havířské boudě na Kaňku  Prohlídka Rozhledny na Kaňku  Plavba lodí Krále Jiřího  Degustace vín a sýrů během plavby  Procházka kolonádou a poslech jazzové a swingové hudby  Ubytování v Hotelu Junior

1 649,DOPRAVA MINIBUSEM***UBYTOVÁNÍ POLOPENZE***OBĚD***VÍNA A SÝRY ZDRAVOTNICKÝ DOPROVOD*** PRŮVODCE VSTUPY DO VŠECH NAVŠTÍVENÝCH OBJEKTŮ Cena nezahrnuje: komplexní zdravotní pojištění

68

Příloha B: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Kristýna Macháčková a studuji Vysokou školu Polytechnickou v Jihlavě, obor Cestovní ruch, a píši bakalářskou práci, ve které chci zjistit, jaké jsou vaše preference a potřeby v cestování. Na základě výzkumu pomocí dotazníkového šetření navrhnu jednodenní zájezd. U každé otázky vyberte, prosím, jednu odpověď, kromě otázek 4, 5 a 6, kde můžete označit více odpovědí. Děkuji za váš čas při vyplnění dotazníku. 1. Pořádá Klub seniorů Kolín dostatek zajímavých akcí? Kolik? a) ano, více než 5 do roka b) ano, méně než 5 do roka c) ne d) nevím 2. Cestujete rád/a? a) ano b) ne c) někdy 3. Jaké typy jednodenních zájezdů v ČR preferujete? a) pěší, turistické b) poznávací, exkurze c) relaxační d) kulturní zážitek 4. Jak byste rád/a strávil/a den? a) výlet do přírody, jeskyní apod. b) návštěva pamětihodností c) lázeňské procedury d) divadlo, opera, koncert e) putování za vínem

69

5. Jaká z daných lokalit vám přijde nejatraktivnější pro jednodenní zájezd? a) Kolínsko a Kutnohorsko b) Praha a okolí c) Královéhradecko d) Liberecký kraj d) Morava e) Poděbrady a okolí 6. Jaký typ občerstvení vám během zájezdu vyhovuje nejvíce? a) oběd/večeře v restauraci b) připravený raut c) občerstvení u stánku d) připravený balíček s občerstvením e) přizpůsobím se 7. Jaký typ dopravy preferujete? a) autobusem c) vlakem 8. Máte nějaké stravovací návyky či omezení (diety apod.)? a) ne b) ano, _____________________________ 9. Máte nějaké omezení mobility (invalidní vozík, francouzské hole)? a) ne b) ano, ______________________________ 10. Potřebujete, aby byl během zájezdu přítomen zdravotnický doprovod? a) ano b) ne

70

11. Co by pro vás bylo ideálním zakončením jednodenního zájezdu či milým překvapením? a) ohňostroj b) ochutnávka vín a sýrů c) živá hudba s možností tance d) ____________________________________ 12. Kolik jste ochoten/a do zájezdu investovat, za předpokladu, že zájezd bude zahrnovat dopravu, občerstvení, ubytování a vstupy? a) méně než 900,- Kč b) 900 - 1500,- Kč c) přizpůsobím se 13. Kolik je vám let? a) méně než 65 let b) 65 – 70 let c) více než 70 let 14. Jaké je vaše pohlaví? a) muž b) žena

71

Preference a potřeby členů Klubu seniorů Kolín v oblasti cestování a návrh jednodenního zájezdu

Recommend Documents