2009 – 21.3. 2009 Právo duševního vlastnictví
Mgr. Jiří Jirsa, M.A.
[email protected] Vysoká škola finanční a správní
Úvod Průběţná komunikace: Email:
[email protected] Ukončení předmětu: PRAVDĚPODOBNĚ: písemný test se zatrháváním odpovědí (systém: jen jedna odpověď správná) + jedna otázka vyţadující formulování vlastní odpovědi studentem učební materiály: přednášky, učebnice dle metodického listu
Právo duševního vlastnictví
podstatou práv duševního vlastnictví: je pomoci ochraně a rozvoji vědomostní báze lidstva, přístupu k ní a rozšiřování jejích výsledků výsledek duševní (tvůrčí) činnosti výsledek znalosti, myšlenky či informace NAPŘ: Gravitace v. Gilotina
specifika duševního vlastnictví: nespotřebovatelnost, paralelní uţití, atd.
nehmotné statky=duševní vlastnictví
Právo duševního vlastnictví Přehled oblastí: autorské právo a práva související patent průmyslový vzor uţitný vzor ochranná známka označení původu, zeměpisné označení topografie polovodičových výrobků odrůdy rostlin, plemena zvířat (šlechtitelské právo) ------------------------------------------------------------------------------------------------ obchodní tajemství (know-how) - § 17 a násl. Obchod. zák. ochrana osobnosti - § 11 a násl. Občan. zákoníku obchodní firma - zejm. § 8 a násl. Obchod. zák. nekalá soutěţ - § 41 a násl. Obchod. zák. www.portal.gov.cz, www.mvcr.cz, www.sagit.cz, www.upv.cz
Nadzákonné principy a předpisy -
čl. 34
(1) Práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem. (2) Právo přístupu ke kulturnímu bohatství je zaručeno za podmínek stanovených zákonem.
-
Listina základních práv a svobod
-
Existuje zmínka o právu duševního vlastnictví v Ústavě ČR?
-
čl. 10, 10a, 10b čl.10 Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichţ ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiţ je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného neţ zákon, pouţije se mezinárodní smlouva.
Nadzákonné principy a předpisy Právo duševního vlastnictví jako lidské právo: Všeobecná deklarace lidských práv, 1948, článek 27, odstavec 2: Kaţdý má právo na ochranu morálních a materiálních zájmů, které vyplývají z jeho vědecké, literární nebo umělecké tvorby.
Nadzákonné principy a předpisy
Mezinárodní organizace a) OSN (UNESCO, WIPO) b) WTO c) EU Instituce v ČR? Ministerstvo kultury kolektivní správci (OSA, DILIA, Intergram, Gestor, OOA-S)
Nadzákonné principy a předpisy
princip teritoriality a mezinárodní smlouvy NAPŘ: německá díla v 19. století, největší pirát 19. století?
- Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 9.9.1886 ad a) UNESCO (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu)
formální (REGISTRAČNÍ) a neformální vznik ochrany Copyright o Všeobecné úmluvě o autorském právu (6. 9. 1952, Ţeneva) (c) Jiří Jirsa, 2005 (Čl.III - 9)
Nadzákonné principy a předpisy 1. Kaţdý Zmluvný štát, ktorý podľa svojho vnútorného zákonodarstva vyţaduje ako podmienku ochrany práv autorov splnenie formálnych náleţitostí, ako sú záznam, uloţenie, registrácia, notárske osvedčenie, zaplatenie poplatkov, vyrobenie alebo vydanie na svojom území, musí pokladať tieto poţiadavky za splnené pre kaţdé dielo chránené podľa ustanovení tohto Dohovoru, ktoré sa po prvé vydalo mimo územia tohto štátu a ktorého autor nie je príslušníkom tohto štátu, ak od prvého vydania tohto diela všetky exempláre diela, vydaného so zvolením autora alebo kaţdého iného vlastníka jeho práv majú značku (C v krúţku) s pripojením mena vlastníka autorského práva a s označením roku prvého vydania; označenie, meno a rok sa musia uviesť takým spôsobom a na takom mieste, aby bolo celkom zjavné, ţe je autorské právo vyhradené.
Nadzákonné principy a předpisy
ad a) WIPO (Světová organizace duševního vlastvnictví)
Dohoda WIPO o autorském právu z r. 1996 Dohoda WIPO o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech z r. 1996 není sankční reţim
ad b) WTO (Světová obchodní organizace)
TRIPS (Dohoda o duševním vlastnictví v oblasti obchodu) 1994 v rámci Uruguayského kola GATT jako součást dohod o WTO velmi účinný arbitráţní a sankční reţim první arbitráţ – USA – prohra, avšak nezrušení právní úpravy
Nadzákonné principy a předpisy
ad c) EU
pro autorské právo – 7 směrnic
Směrnice o ochraně počítačových programů z r. 1991 Směrnice o právu na pronájem a na půjčování a o některých právech souvisejících s právem autorským v oblasti duševního vlastnictví z r. 1992 Směrnice o koordinaci určitých pravidel z oboru práva autorského a práv souvisejících s právem autorským vztahujících se na satelitní vysílání a na kabelový přenos z r. 1993 Směrnice o harmonizaci ochranné doby práva autorského a některých práv souvisejících s právem autorským z r. 1993 (prodlouţení ochrany z 50 na 70 let po smrti autora) Směrnice o právní ochraně databází z r. 1996 Směrnice o informační společnosti z r. 2001 Směrnice o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla z r. 2001 Směrnice o opatřeních a procedurách k zajištění prosaditelnosti práv k duševnímu vlastnictví z r. 2004
5) Autorské právo Autorský zákon (o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským) č. 121/2000 Sb. ve znění zákona č. 186/2006 Sb.
Novelizace: 81/2005 Sb. 61/2006 Sb. 216/2006 Sb. 186/2006 Sb. (398/2006 Sb. – úplné znění zákona) 168/2008 Sb.
5) Autorské právo
práva související s právem autorským (příklad hudebního CD s data stopou):
0. právo autorů
1. práva výkonného umělce k jeho autorskému uměleckému výkonu
zpěvák, kapela či orchestr
2. právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu
textař hudební skladatel
hudební vydavatelství
3. právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu
tj. audio-video záznam, výrobce videoklipu (pak ale i autoři – reţisér atd.)
a další dle - § 1 písm. b) (rozhlasový či televizní vysílatel)
5) Autorské právo Případ „Tvorba počítačového programu“
pan X – tvořivá nálada – vytvoření počítačového programu typu „textový procesor“ Můţe si tuto myšlenku (textový procesor obecně) patentovat? Ochránit obecně před všemi dalšími autorským právem?
NE - § 2 odst. 6 (tj. za ţádných okolností autorské dílo není):
Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě. -
viz Foglar – Rychlé šípy, Shakespeare – Romeo a Julie (po 20 letech) Co AZ chrání? Konkrétní autorské dílo (jeho provedení) – např. program - dílo pana X
5) Autorské právo -
Rozdíl mezi: počítačový program a software?
-
Co můţe být dílem? (Def.) třeba: Kniha? Opera? Habilitační práce?
Počítačový program? ANO - § 2 odst. 1 Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, § 65 odst. 1 Počítačový program je chráněn … jako dílo literární tj. zejména zdrojový kód Musí být dílo (kniha) originální? § 2 odst. 1 Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora tvůrčí fantazie autora ne rutinní postupy (strojové překlady) NAPŘ: Mona Lisa, Mozart v. Beethoven A u PP? To je vyjímka (niţší zákonné poţadavky): § 2 odst. 2) Za dílo se povaţuje téţ počítačový program, je-li původní v tom smyslu, ţe je autorovým vlastním duševním výtvorem.
5) Autorské právo Apple a Microsoft – okna § 65 odst. 2) Myšlenky a principy, na nichţ je zaloţen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny.
Kdy vzniká ochrana? Dokončením jako celek? NE – i části jsou chráněny § 2 odst. 3) Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují podmínky podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené.
-
Shakespeare – Romeo a Julie po 20 letech – jména postav chráněny? Dílo volné (§ 28, více neţ 70 let po smrti autora)
5) Autorské právo
Pan Y poţaduje důkaz o vytvoření? § 2 odst. 1 Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je 1. jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a 2. je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo uţitého umění a dílo kartografické. tj. nejde jen o myšlenky v hlavě autora § 65 odst. 1) Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární.
5) Autorské právo
Pan Y se chce s panem X spojit: jen přeloţíme nějaké anglické dílo do češtiny? a) Budou mít nějaké práva? Stanou se autoři přeloţeného díla? b) Potřebují souhlas autora původního díla? a) i b) ANO: § 2 odst. (4): Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloţeného díla. dílo původní v. dílo odvozené
5) Autorské právo -
Porušuji právo tím, ţe jsem překopíroval ustanovení AZ a necituji zdroj? NE veřejný zájem § 3 Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na
a) úřední dílo, jímţ je právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakoţ i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichţ je veřejný zájem na vyloučení z ochrany, b) výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní (§ 7); uţít takové dílo lze jen způsobem nesniţujícím jeho hodnotu,
5) Autorské právo
-
Přesně v jakém okamţiku začíná ochrana díla? §9 odst. 1) Právo autorské k dílu vzniká okamţikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. (např. zapískání melodie) Čím jsou nehmotné statky specifické v porovnání s věcmi? Autorské dílo je fixováno na určitý hmotný substrát § 9 (2) Zničením věci, jejímţ prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká právo autorské k dílu. (antická díla předaná přepisem) Berlínská zeď – kousky rozprodávány § 9 (3) Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímţ prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo uţít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Poskytnutím oprávnění k výkonu práva dílo uţít jiné osobě zůstává nedotčeno vlastnické právo nebo jiná věcná práva k věci, jejímţ prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak. (Nalezení nahrávky ještě nezveřejněného filmu jiného)
5) Autorské právo
Pan X a Y si společně zaloţí s.r.o. a to vyprodukuje PP, kdo bude autorem? To s.r.o.? NE: § 5 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila. (Právnická osoba nemůţe být klasickým autorem v kontinentální právní kultuře), pes. Y bude radit X a ten dle jeho rad vytvoří dílo, jsou spoluautory? NE: § 8 (2) Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět.
-
Spoluautorství (§8) v zásadě: rozhodování – jednomyslné, práva a povinnosti – společné a nerozdílné, výnosy dle velikosti jejich tvůrčích príspěvků (jinak stejné)
Pan X můţe i zamlčet své jméno (§7), zastupuje jej pak zveřejnitel: - dílo anonymní – bez udání jména - dílo pseudonymní – pod krycím jménem či uměleckou značkou - Copyrightová doloţka?
5) Autorské právo
Zveřejnění a vydání díla (§ 4) (konference, kresba dítěte, smluvní mlčenlivost, obchodní tajemství): (1) Prvním oprávněným veřejným přednesením, provedením, předvedením, vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti je dílo zveřejněno. (uveřejnění díla na Internetu je zveřejnění, ne vydání) (2) Zahájením oprávněného veřejného rozšiřování rozmnoţenin je dílo vydáno. (vydáním je dílo i zveřejněno)
5) Autorské právo
-
-
-
§ 10 – Dualistická teorie: Právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 11) a výlučná práva majetková (§ 12 a násl.). Praktický dopad? např. dědí se pouze majetková práva, u počítačových programů - u zaměstnaneckých děl Osobnostní práva jsou svázána pouze s autorem (nepřevoditelná; smrtí autora zaniká, avšak odst. 5 mohou bránit blízcí či kolektivní správce): I) rozhodnutí o zveřejnění (zda vůbec) II) osobování si autorství (je-li uvedení autorství při takovém uţití obvyklé) III) nedotknutelnost díla (ne nakládání s dílem, jenţ by sniţovalo jeho hodnotu; tj. nemoţnost bez dovolení vyretušovat logo televize či uvádět seriózní dílo v nevhodném kontextu) Je relevantní měřítko kvality/morálnosti/slušnosti k udělení ochrany autorskému dílu? reţisér Jacques Tati – film Trafic 1971 (9. 10. 1909 – 4. 11. 1982), byl v 50. – 60. letech slavný, dnes vymizel kvůli TV – tehdy jen kina měla stereo zvuk Mnichovský olympijský fotbalový stadion – problém s pohledem na hřiště. Poţadavek změny kvůli Mistorvství světa ve fotbale. Architekt nesouhlasil (50 mil. něm. marek – za ţádnou cenu). Nový stadión. Socha předchozího vlastníka společnosti – odmítnuto její odebrání.
5) Autorské právo
Majetková práva: převod takových práv na jinou osobu moţné jen na základě smlouvy (tzv. licenční smlouvy, dvojstranný právní úkon) Public domain problém atd. § 12 (1) Autor má právo své dílo uţít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba můţe dílo uţít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem. restriktivní výklad zákonných vyjímek (2) Poskytnutím oprávnění podle odstavce 1 právo autorovi nezaniká; …
5) Autorské právo
(4) Právem dílo uţít je
a) právo na rozmnoţování díla (§ 13), b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoţeniny díla (§ 14), c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoţeniny díla (§ 15), d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoţeniny díla (§ 16), e) právo na vystavování originálu nebo rozmnoţeniny díla (§ 17), f) právo na sdělování díla veřejnosti (§ 18), zejména
1. právo na provozování díla ţivě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla (§ 19 a 20), 2. právo na vysílání díla rozhlasem či televizí (§ 21), 3. právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 22), 4. právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 23).
(5) Způsoby uţití díla vyplývající z odstavce 4 se pro účely tohoto zákona vymezují v ustanoveních § 13 aţ 23. Dílo lze uţít i jiným způsobem neţ způsoby uvedenými v odstavci 4.
5) Autorské právo
-
Rozmnoţování (§ 13) (1) Rozmnoţováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoţenin díla nebo jeho částí, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě. Cache paměti (2) Dílo se rozmnoţuje zejména ve formě rozmnoţeniny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě jiné trojrozměrné rozmnoţeniny anebo ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální.
5) Autorské právo
Rozšiřování (§ 14) (1) Rozšiřováním originálu nebo rozmnoţeniny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoţenině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem.
-
Koncept vyčerpání práv: (2) Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoţenině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území členského státu Evropských společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoţenině díla právo autora na rozšiřování pro území Evropských společenství a ostatních smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno. týká se pouze té jedné konkrétní rozmnoţeniny díla Rozmnoţování a rozšiřování se týká hmotných substrátů
-
5) Autorské právo
Pronájem – za účelem hospodářského prospěchu Půjčování – bez prospěchu
hmotná podoba, na dobu určitou
Vystavování – originálu či rozmnoţeniny Sdělování veřejnosti (§ 18) (1) Sdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, ţivě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově. (2) Sdělováním díla veřejnosti podle odstavce 1 je také zpřístupňování díla veřejnosti způsobem, ţe kdokoli můţe mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí. (Internet) (3) Sdělováním díla veřejnosti není pouhé provozování zařízení umoţňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování. (Internetový provideři) (4) Sdělováním díla veřejnosti podle odstavců 1 a 2 nedochází k vyčerpání práva autora na sdělování díla veřejnosti.
5) Autorské právo Ţivé provozování a jeho přenos Provozování ze záznamu a jeho přenos Vysílání rozhlasem nebo televizí
Přenos rozhlasového a televizního vysílání
druţice, kabelové TV Domovní antény (3) Umoţnění příjmu současného, úplného a nezměněného rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téţe budovy, popřípadě komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináleţejících, pomocí společných domovních antén se za uţití díla nepovaţuje za podmínky, ţe je umoţněn příjem pouze zemského a nezakódovaného analogového vysílání a společný příjem není vyuţíván za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
Provozování rozhlasového a televizního vysílání
hotelové pokoje – rozhodnutí ESD, musí se platit autorské odměny zdravotnická zařízení - vyjmuta
5) Autorské právo
Jiná majetková práva
§ 24 Právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého
Od 1500 EUR výše příloha
§ 25 Právo na odměnu v souvislosti s rozmnoţováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu (1) U zveřejněných děl, která lze rozmnoţovat a) pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby či podnikající fyzické osoby (§ 30 a 30a) pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoţenin na papír nebo podobný podklad, anebo b) pro osobní potřebu fyzické osoby (§ 30) na podkladě zvukového, zvukově obrazového nebo jiného záznamu či rozhlasového nebo televizního vysílání jejich přenesením pomocí přístroje na nenahrané nosiče záznamu, má autor právo na odměnu v souvislosti s takovým rozmnoţováním díla. …
5) Autorské právo
-
Společná ustanovení pro majetková práva (§ 26) 1) Majetkových práv se autor nemůţe vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí; to neplatí pro pohledávky z takových majetkových práv vzniklé. freeware 2) Majetková práva jsou předmětem dědictví. Zdědí-li majetková práva k dílu více dědiců, pouţije se na jejich vzájemné vztahy k dílu ustanovení § 8 odst. 3 a 4 obdobně. Zdědí-li takto majetková práva stát nebo státu majetková práva připadnou, vykonává je svým jménem Státní fond kultury České republiky, … či kinematografie … (Spoluautoři)
(3) Zanikne-li právnická osoba, která zdědila majetková práva k dílu, bez právního nástupce, připadají tato majetková práva státu. Ustanovení odstavce 2 věty druhé a třetí platí obdobně.
(4) Ustanovení tohoto zákona o autorovi platí, pokud nevyplývá z jejich povahy jinak, i pro jeho dědice, popřípadě pro stát, připadne-li mu dědictví, podle odstavců 2 a 3.
5) Autorské právo Trvání majetkových práv (§ 27) (1) Majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova ţivota a 70 let po jeho smrti. (2) Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přeţil. (3) Majetková práva k dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let od oprávněného zveřejnění díla. Je-li pravé jméno autora díla anonymního nebo pseudonymního obecně známo nebo se autor takového díla veřejně prohlásí (§ 7 odst. 2) v průběhu doby podle věty prvé, řídí se trvání majetkových práv k takovému dílu podle odstavce 1, a jde-li o dílo spoluautorů, i podle odstavce 2. Ustanovení tohoto odstavce se pouţije i na kolektivní dílo (§ 59), s výjimkou případů, kdy autoři, kteří dílo jako takové vytvořili, jsou u díla nebo na díle při jeho zpřístupnění veřejnosti jako autoři označeni; v takových případech se trvání majetkových práv ke kolektinímu dílu řídí ustanovením odstavce 1 nebo 2.
5) Autorské právo
(4) U díla, u něhoţ není pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodná smrt autora a které nebylo zveřejněno během 70 let od jeho vytvoření, majetková práva uplynutím této doby zanikají. (5) … k dílu audiovizuálnímu (6) Je-li pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodné zveřejnění díla a dílo se zveřejňuje po určitou dobu ve svazcích, dílech, na pokračování nebo v řadách, počítá se doba trvání majetkových práv pro kaţdou takovou část díla samostatně. (7) Doba trvání majetkových práv se počítá vţdy od prvého dne roku následujícího po roce, v němţ došlo k události rozhodné pro její počítání.
5) Autorské právo
-
§ 28 – volné dílo (1) Dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, můţe kaţdý bez dalšího volně uţít; ustanovení odstavce 2 a § 11 odst. 5 věty prvé tím není dotčeno. doktrína public domain v USA
- (2) Tomu, kdo poprvé zveřejní dosud nezveřejněné dílo, k němuţ uplynula doba trvání majetkových práv, vznikají takovým zveřejněním výlučná majetková práva k dílu takto zveřejněnému v rozsahu, v jakém by je měl autor díla, pokud by jeho majetková práva k dílu ještě trvala.
(3) Právo podle odstavce 2 trvá 25 let od zveřejnění díla. Ustanovení § 27 odst. 7 platí obdobně.
5) Autorské právo
Omezení práva autorského - § 29
(1) Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených v tomto zákoně a pouze tehdy, pokud takové uţití díla není v rozporu s běţným způsobem uţití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora. (2) Volná uţití a zákonné licence, s výjimkou licence úřední a zpravodajské (§ 34), licence pro školní dílo (§ 35 odst. 3), licence pro dočasné rozmnoţeniny (§ 38a), licence pro fotografickou podobiznu (§ 38b) a licence pro nepodstatné vedlejší uţití díla (§ 38c), se vztahují pouze na dílo zveřejněné.
Volná uţití - § 30
(1) Za uţití díla podle tohoto zákona se nepovaţuje uţití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehoţ účelem není dosaţení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak.
5) Autorské právo
(2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoţeninu nebo napodobeninu díla. (3) Nestanoví-li tento zákon dále jinak, uţitím podle tohoto zákona je uţití počítačového programu či elektronické databáze i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby včetně zhotovení rozmnoţeniny takových děl i pro takovou potřebu; stejně je uţitím podle tohoto zákona zhotovení rozmnoţeniny či napodobeniny díla architektonického stavbou i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby (§ 30a) a pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu (§ 20) i pro osobní potřebu fyzické osoby.
(4) Rozmnoţenina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 musí být jako taková vţdy zřetelně označena.
(5) Rozmnoţenina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 nesmí být pouţita k jinému neţ tam uvedenému účelu.
(6) Ustanovení § 25, 43 a 44 nejsou odstavcem 1 dotčena.
5) Autorské právo
§ 30a Rozmnoţování na papír nebo na podobný podklad
(1) Do práva autorského nezasahuje a) fyzická osoba, která pro svou osobní potřebu,
b) právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pro svou vlastní vnitřní potřebu,
c) ten, kdo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby,
d) ten, kdo na objednávku pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby
zhotoví tiskovou rozmnoţeninu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky, s výjimkou případu, kdy jde o vydaný notový záznam díla hudebního či hudebně dramatického, a v případech podle písmen c) a d) řádně a včas platí odměnu podle § 25.
(2) Ustanovení § 30 odst. 4 aţ 6 se pouţijí obdobně.
5) Autorské právo
§ 30b Do práva autorského nezasahuje ten, kdo uţije dílo v souvislosti s předvedením či opravou přístroje zákazníkovi v rozsahu k tomu nezbytném.
§ 31 Citace (1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a) uţije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle, b) uţije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové uţití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyţadovaném konkrétním účelem, c) uţije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichţ účelem není dosaţení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu; vţdy je však nutno uvést, je-li to moţné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímţ jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen. (2) Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 písm. a) nebo b) dále uţije; ustanovení odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně.
5) Autorské právo
§ 32 Propagace výstavy uměleckých děl a jejich prodeje (1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoţenin uměleckých děl taková díla uţije v rozsahu nezbytném pro propagaci takové akce, s výjimkou jakéhokoliv jiného uţití k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu. Je-li to obvyklé, je nutno uvést jméno autora, nejdeli o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímţ jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
(2) V souladu s odstavcem 1 lze katalog vystavených děl dále uţít.
5) Autorské právo
§ 33 Uţití díla umístěného na veřejném prostranství
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebozaznamenané dílo dále uţije. Je-li to moţné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímţ jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pořízení rozmnoţeniny či napodobeniny díla architektonického stavbou a na rozmnoţování nebo rozšiřování díla formou trojrozměrné rozmnoţeniny.
5) Autorské právo
§ 34 Úřední a zpravodajská licence
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo uţije
a) v odůvodněné míře dílo na základě zákona pro účely veřejné bezpečnosti, pro soudní nebo správní řízení nebo k jinému úřednímu účelu nebo pro parlamentní jednání a pořízení zápisu o něm,
b) dílo ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu,
5) Autorské právo
c) v odpovídající míře dílo v periodickém tisku, televizním či rozhlasovém vysílání nebo jiném hromadném sdělovacím prostředku zpřístupňujícím zpravodajství o aktuálních věcech politických, hospodářských nebo náboţenských, uveřejněné jiţ v jiném hromadném sdělovacím prostředku nebo jeho překlad; takto převzaté dílo a jeho překlad lze i jinak uţít; převzetí ani jiné následné uţití podle tohoto ustanovení však není přípustné, je-li zapovězeno, d) politický projev nebo úryvky veřejné přednášky nebo podobných děl v rozsahu odpovídajícím informativnímu účelu; právo autora na uţití takových děl v souboru zůstává nedotčeno; v případech podle písmen b) aţ d) je vţdy nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímţ jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen, ledaţe je to v případech podle písmen b) a d) nemoţné.
5) Autorské právo
§ 35 Uţití díla v rámci občanských či náboţenských obřadů nebo v rámci úředních akcí pořádaných orgány veřejné správy, v rámci školních představení a uţití díla školního
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu uţije dílo při občanských či náboţenských obřadech nebo při úředních akcích pořádaných orgány veřejné správy. (2) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu uţije dílo při školních představeních, v nichţ účinkují výlučně ţáci, studenti nebo učitelé školy nebo školského či vzdělávacího zařízení. (3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, uţije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě dílo vytvořené ţákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacímu zařízení (školní dílo). (4) Ustanovení § 31 odst. 1 části věty za středníkem se pro odstavce 1 aţ 3 pouţije přiměřeně.
5) Autorské právo
§ 36 Omezení práva autorského k dílu soubornému Do práva autorského k dílu soubornému nezasahuje oprávněný uţivatel souborného díla, uţívá-li takové dílo za účelem přístupu k jeho obsahu a pro běţné vyuţívání jeho obsahu.
§ 37 Knihovní licence
(1) Do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení,
5) Autorské právo
a) zhotoví-li rozmnoţeninu díla, která neslouţí k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby, b) zhotoví-li rozmnoţeninu díla, jehoţ rozmnoţenina byla poškozena nebo ztracena, a o němţ lze na základě rozumně vynaloţeného úsilí zjistit, ţe není nabízeno k prodeji, nebo tiskovou rozmnoţeninu malé části díla, jeţ byla poškozena nebo ztracena; takovou oprávněně zhotovenou rozmnoţeninu můţe také podle odstavce 2 půjčovat, c) zpřístupňuje-li dílo, včetně zhotovení jeho rozmnoţeniny nezbytné pro takové zpřístupnění, které je součástí jeho sbírek a jehoţ uţití není předmětem prodejních nebo licenčních podmínek, s výjimkou sdělování díla způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, jednotlivcům ze strany veřejnosti prostřednictvím k tomu určených technických zařízení umístěných v jeho objektech, a to výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia takových osob, a zamezí-li takovým osobám zhotovit rozmnoţeninu díla; ustanovení § 30a odst. 1 písm. c) a d) tím nejsou dotčena, d) půjčuje-li originály nebo rozmnoţeniny obhájených diplomových, rigorózních, disertačních a habilitačních prací na místě samém, a to výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia, pokud takové uţití autor nevyloučil.
5) Autorské právo
(2) Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoţeniny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčují-li originály nebo rozmnoţeniny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, Národní knihovna České republiky, … (3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na rozmnoţeniny děl zaznamenaných na zvukové či zvukově obrazové záznamy, ledaţe jde o půjčování na místě samém. Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna při takovém půjčování zamezit moţnosti pořízení rozmnoţeniny díla zaznamenaného na zvukovém či zvukově obrazovém záznamu.
5) Autorské právo
(4) Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, která za účelem nabídky k půjčení a zpřístupnění obsahu svých sbírek uţije rozmnoţeninu díla či jeho části obsaţené na obálce, případně včetně tematického obsahu díla v katalogu sbírek; tento katalog sbírek můţe také zpřístupňovat veřejnosti, zamezí-li zhotovení rozmnoţeniny výtvarného díla, která by mohla být uţita k přímému či nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu. Osoba uvedená v odstavci 1 je vţdy povinna v katalogu sbírek uvést jméno autora, je-li to moţné a nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímţ jménem se dílo uvádí na veřejnost.
(5) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna, lze-li to na ní spravedlivě poţadovat, předkládat příslušnému kolektivnímu správci na jeho ţádost vţdy souhrnně za kalendářní rok nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce informace o počtu uskutečněných výpůjček a informace nezbytné pro rozúčtování odměn kolektivním správcem.
5) Autorské právo
§ 38 Licence pro zdravotně postiţené (1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo a) výhradně pro potřeby zdravotně postiţených, v rozsahu odpovídajícím jejich zdravotnímu postiţení a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoţeninu vydaného díla; takto zhotovená rozmnoţenina díla jím můţe být také rozšiřována a sdělována, pokud se tak neděje za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, b) výhradně pro potřeby zrakově postiţených a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu opatří zvukovou sloţku zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla slovním vyjádřením obrazové sloţky; takto doplněná zvuková sloţka zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla jím můţe být také rozmnoţována, rozšiřována a sdělována, neděje-li se tak za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. (2) Do práva autorského nezasahuje také osoba uvedená v § 37 odst. 1, půjčuje-li originály či rozmnoţeniny vydaných děl pro potřeby zdravotně postiţených v souvislosti s jejich postiţením. (3) Ustanovení § 30 odst. 5 se pouţije přiměřeně.
5) Autorské právo
§ 38a Licence pro dočasné rozmnoţeniny (1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo provádí dočasné úkony rozmnoţování děl, které jsou pomíjivé nebo podruţné, tvoří nedílnou a nezbytnou součást technologického procesu, nemají ţádný samostatný hospodářský význam a jejich jediným účelem je umoţnit a) přenos díla počítačovou nebo obdobnou sítí mezi třetími stranami uskutečněný prostředníkem, nebo b) oprávněné uţití díla. (2) Udělí-li autor smlouvou oprávnění k vysílání díla, nezasahuje do jeho autorského práva rozhlasový nebo televizní vysílatel, který zhotoví dočasný záznam díla svými vlastními prostředky a pro své vlastní vysílání.
§ 38b Licence pro fotografickou podobiznu
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zhotoví rozmnoţeninu díla fotografického, které je jeho podobiznou a které si úplatně objednal; takto pořízenou rozmnoţeninu můţe zobrazená osoba i nevýdělečně uţít, není-li takové uţití zapovězeno.
5) Autorské právo § 38c Nepodstatné vedlejší uţití díla Do práva autorského nezasahuje ten, kdo náhodně uţije dílo v souvislosti se zamýšleným hlavním uţitím jiného díla nebo prvku.
§ 38d Licence k dílům uţitého umění a dílům architektonickým Do práva autorského nezasahuje ten, kdo a) pronajímá, půjčuje nebo vystavuje originál nebo rozmnoţeninu díla uţitého umění vyjádřeného v uţitné podobě nebo architektonické dílo vyjádřené stavbou, b) navrhne nebo provede změnu dokončené stavby, která je vyjádřením architektonického díla, v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty díla; je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na něm spravedlivě poţadovat, je povinen předem uvědomit o svém úmyslu autora a na vyţádání mu poskytnout dokumentaci stavby včetně vyobrazení, vystihující stav před provedením změn.
5) Autorské právo
§ 38e Licence pro sociální zařízení Do práva autorského nezasahuje také zdravotnické nebo sociální zařízení, které nebylo zřízeno nebo zaloţeno za účelem dosaţení zisku, zejména nemocnice a věznice, které zhotoví záznam vysílaných děl a takto zaznamenaná díla provozuje osobám umístěným v těchto zařízeních v rozsahu odpovídajícím účelu této licence. Právo na odměnu podle § 25 není dotčeno. § 39 Uţití originálu nebo rozmnoţeniny díla výtvarného, fotografie nebo díla vyjádřeného postupem podobným fotografii jeho vystavením Do práva autorského nezasahuje vlastník ani osoba, která si od vlastníka vypůjčí originál či rozmnoţeninu díla výtvarného, fotografie nebo díla vyjádřeného postupem podobným fotografii, vystavuje-li takové dílo nebo je k vystavení bezplatně poskytne, ledaţe to autor při převodu vlastnictví k takovému originálu nebo takové rozmnoţenině zapověděl a vlastníkovi nebo vypůjčiteli to bylo známo nebo známo být muselo, zejména proto, ţe zapovězení je zapsáno v rejstříku vedeném za tím účelem kolektivním správcem.
5) Autorské právo
Ochrana práva autorského
§ 40 – Ochrana práva autorského (1) Autor, do jehoţ práva bylo neoprávněně zasaţeno nebo jehoţ právu hrozí neoprávněný zásah, můţe se domáhat zejména a) určení svého autorství, b) zákazu ohroţení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoţeniny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakoţ i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy,
5) Autorské právo
c) sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného uţití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoţeniny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného uţití, o její ceně, o ceně sluţby, která s neoprávněným uţitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného uţití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoţeniny či napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě; práva na informace podle tohoto ustanovení se autor můţe domáhat vůči osobě, která do jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila, a dále zejména vůči osobě, která
5) Autorské právo
1. má nebo měla v drţení neoprávněně zhotovenou rozmnoţeninu či napodobeninu díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, 2. vyuţívá nebo vyuţívala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu sluţbu, která neoprávněně zasahuje nebo zasahovala do práva autora nebo je neoprávněně ohroţuje nebo ohroţovala, 3. poskytuje nebo poskytovala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu sluţbu uţívanou při činnostech, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohroţují, anebo 4. byla označena osobou uvedenou v bodě 1, 2 nebo 3 jako osoba, která se účastní pořízení, výroby nebo distribuce rozmnoţeniny či napodobeniny díla anebo poskytování sluţeb, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohroţují,
5) Autorské právo
d) odstranění následků zásahu do práva, zejména 1. staţením neoprávněně zhotovené rozmnoţeniny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2 z obchodování nebo jiného uţití, 2. staţením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoţeniny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2, 3. zničením neoprávněně zhotovené rozmnoţeniny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2, 4. zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů pouţitých výlučně nebo převáţně k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoţeniny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2, e) poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména 1. omluvou, 2. zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněţitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závaţnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichţ k zásahu do práva došlo; tím není vyloučena dohoda o narovnání, f) zákazu poskytování sluţby, kterou vyuţívají třetí osoby k porušování nebo ohroţování práva autora.
5) Autorské právo
(2) Opatření podle odstavce 1 písm. d) musí být přiměřené závaţnosti porušení práva a musí být přihlédnuto k zájmům třetích osob, zejména spotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.
(3) Autorovi, jehoţ návrhu bylo vyhověno, můţe soud přiznat v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.
5) Autorské právo
(4) Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého zisku se autor můţe domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniţ by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.
§ 41 - výhradní licence - má právo se domáhat nároků
§ 42 – informační moţnost u celníků a statistiků - rozmnoţenina díla, nenahraný nosič, přístroj, TPM
§ 42a – zajištění věci celníkem
5) Autorské právo
Cactus - ochrana CD proti kopírování a právo na osobní kopii Jon Lech Johansen – autor DeCSS § 43 (1) Do práva autorského neoprávněně zasahuje ten, kdo obchází účinné technické prostředky ochrany práv podle tohoto zákona. (2) Do práva autorského neoprávněně zasahuje také ten, kdo vyrábí, dováţí, přijímá, rozšiřuje, prodává, pronajímá, propaguje prodej nebo pronájem nebo drţí k obchodnímu účelu zařízení, výrobky nebo součástky nebo poskytuje sluţby, které a) jsou za účelem obcházení účinných technických prostředků nabízeny, propagovány nebo uváděny na trh, b) mají vedle obcházení účinných technických prostředků jen omezený obchodně významný účel nebo jiné uţití, nebo c) jsou určeny, vyráběny, upravovány nebo prováděny především s cílem umoţnit nebo usnadnit obcházení účinných technických prostředků.
5) Autorské právo
(3) Účinnými technickými prostředky podle tohoto zákona se rozumí jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve vztahu k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění, jestliţe uţití díla můţe autor kontrolovat uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo uplatněním kontrolního mechanismu rozmnoţování. (4) Právní ochranou podle odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení § 30a, § 31 odst. 1 písm. b), § 34 písm. a), § 37 odst. 1 písm. a) a b), § 38, § 38a odst. 2 a § 38e v rozsahu nezbytném k vyuţití výjimky. Autor, který pro své dílo pouţil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen zpřístupnit své dílo oprávněným uţivatelům v rozsahu nezbytném ke splnění účelu uvedeného uţití díla. Autor můţe zpřístupnit své dílo, pro které pouţil technické prostředky podle odstavce 3, i v případě zhotovení záznamu svého díla pro osobní potřebu podle § 30; to nebrání autorovi, aby přijal odpovídající opatření týkající se počtu takových rozmnoţenin. (5) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na dílo, které bylo autorem či s jeho souhlasem zpřístupněno veřejnosti způsobem podle § 18 odst. 2. (6) Technické prostředky ke splnění povinností podle odstavce 4 pouţívané autorem dobrovolně nebo na základě dohod poţívají ochrany podle odstavců 1 aţ 3.
5) Autorské právo
§ 44 (1) Do práva autorského zasahuje téţ ten, kdo bez svolení autora způsobuje, umoţňuje, usnadňuje nebo zastírá porušování práva autorského tím, ţe a) odstraňuje nebo mění jakoukoli elektronickou informaci o správě práv k dílu, nebo b) rozšiřuje, dováţí nebo přijímá za účelem rozšiřování, vysílá nebo sděluje veřejnosti, a to i způsobem podle § 18 odst. 2, dílo, ze kterého byla informace o správě práv nedovoleně odstraněna nebo změněna. (2) Informací o správě práv k dílu podle odstavce 1 je jakákoli informace určená autorem, která identifikuje dílo, autora nebo jiného nositele práva, nebo informace o způsobech a podmínkách uţití díla a jakákoli čísla nebo kódy, které takovou informaci představují. Totéţ platí i pro informaci, která je připojena k rozmnoţenině díla nebo se objevuje v souvislosti se sdělováním díla veřejnosti.".
5) Autorské právo § 45 Do práva autorského neoprávněně zasahuje téţ ten, kdo pro své dílo pouţívá názvu nebo vnější úpravy jiţ pouţitých po právu jiným autorem pro dílo téhoţ druhu, jestliţe by to mohlo vyvolat nebezpečí záměny obou děl, pokud nevyplývá z povahy díla nebo jeho určení jinak.
5) Autorské právo Tasini v. New York Times, Faulkner v. National Geographic Society klasický či digitální copyright? § 46 odst. 2: Autor nemůţe poskytnout oprávnění k výkonu práva dílo uţít způsobem, který v době uzavření smlouvy ještě není znám.
5) Autorské právo § 58 Zaměstnanecké dílo (1) - není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil … z pracovněprávního … vztahu … Postoupení třetí osobě pouze se svolením autora (mimo prodej podniku) (2) Pokud není právní nástupce zaměstnavatele nabývá … těchto práv autor (3) Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva … vůbec nebo … nedostatečně, má autor právo … na licenci …
5) Autorské právo
(4) … osobnostní práva zůstávají nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, ţe autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakoţ i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem (rozuměj zaměstnavatelovým), ledaţe je sjednáno jinak. (5) Není-li sjednáno jinak, má se za to, ţe autor udělil zaměstnavateli svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, ţe jeho právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, neţ dílo dokončí, … (6) Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliţe se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z vyuţití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosaţení takového zisku; …
5) Autorské právo
- extra odměna neplatí na: (7) Počítačové programy a databáze, jakoţ i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se povaţují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě povaţuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje. (8) … Práva a povinnosti platí i po skončením zaměstnání. (9) … stejný reţim i pro agenturní zaměstnávání
5) Autorské právo
§ 59 Kolektivní dílo (1) Kolektivním dílem je dílo, na jehoţ tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemţ příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného uţití. (3) Dílo audiovizuální a díla audiovizuálně uţitá nejsou dílem kolektivním.
5) Autorské právo
§ 60 Školní dílo (1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o uţití školního díla (§ 35 odst. 3). … (2) Není-li sjednáno jinak, můţe autor školního díla své dílo uţít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení. (3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny poţadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaloţily, a to podle okolností aţ do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaţeného školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z uţití školního díla podle odstavce 1.
5) Autorské právo
§ 61 Dílo vytvořené na objednávku a soutěţní dílo (1) Je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, ţe autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K uţití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. (2) Není-li sjednáno jinak, autor můţe dílo vytvořené na objednávku uţít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele. (3) … platí obdobně pro … soutěţní dílo.
Dílo audiovizuální § 62 a následující PRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PRÁVEM AUTORSKÝM § 67 a následující
5) Autorské právo
Databáze – dva druhy: 1. autorské §2 (2) Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíţ součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. §2 (5) Sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiný soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu splňuje podmínky podle odstavce 1, je dílem souborným.
5) Autorské právo
Databáze – dva druhy: 2. sui generis – zvláštní práva k databázi
§ 88 Databází je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření. § 88a pokud pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad
5) Autorské právo
§ 36 (Omezení práva autorského k dílu soubornému) Do práva autorského k dílu soubornému nezasahuje oprávněný uţivatel souborného díla, uţívá-li takové dílo za účelem přístupu k jeho obsahu a pro běţné vyuţívání jeho obsahu.
5) Autorské právo
§ 89 Pořizovatel databáze – FO, PO - na svou odpovědnost pořídí databázi (či na podnět pro ni jiná osoba)
§ 90 Obsah zvláštního práva pořizovatele databáze (1) Pořizovatel databáze má právo na vytěţování nebo na zuţitkování celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva. (2) Vytěţováním podle odstavce 1 se rozumí trvalý nebo dočasný přepis celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části na jiný podklad, a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem.
5) Autorské právo
(3) Zuţitkováním podle odstavce 1 se rozumí jakýkoli způsob zpřístupnění veřejnosti celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části rozšiřováním rozmnoţenin, pronájmem, spojením on-line nebo jinými způsoby přenosu. (4) Půjčování originálu nebo rozmnoţeniny (§ 16) databáze není vytěţování podle odstavce 2 ani zuţitkování podle odstavce 3. (5) Opakované a systematické vytěţování nebo zuţitkování nepodstatných částí obsahu databáze a jiné jednání, které není běţné, přiměřené a je na újmu oprávněným zájmům pořizovatele databáze, není dovoleno. (6) Právo pořizovatele databáze je převoditelné.
5) Autorské právo
§ 91 Omezení zvláštního práva pořizovatele databáze
Do práva pořizovatele databáze, která byla zpřístupněna jakýmkoli způsobem veřejnosti, nezasahuje oprávněný uţivatel, který vytěţuje nebo zuţitkovává kvalitativně nebo kvantitativně nepodstatné části obsahu databáze nebo její části, a to k jakémukoli účelu, za podmínky, ţe tento uţivatel databázi uţívá běţně a přiměřeně, nikoli systematicky či opakovaně, a bez újmy oprávněných zájmů pořizovatele databáze, a ţe nezpůsobuje újmu autorovi ani nositeli práv souvisejících s právem autorským k dílům nebo jiným předmětům ochrany obsaţeným v databázi.
5) Autorské právo
§ 92 Bezúplatné zákonné licence Do práva pořizovatele jím zpřístupněné databáze téţ nezasahuje oprávněný uţivatel, který vytěţuje nebo zuţitkovává podstatnou část obsahu databáze a) pro svou osobní potřebu; ustanovení § 30 odst. 3 zůstává nedotčeno, b) pro účely vědecké nebo vyučovací, uvede-li pramen, v rozsahu odůvodněném sledovaným nevýdělečným účelem, a c) pro účely veřejné bezpečnosti nebo správního či soudního řízení.
5) Autorské právo § 93 Trvání zvláštního práva pořizovatele k databázi trvá 15 let od pořízení (zpřístupnění) databáze - kaţdý nový kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad do databáze spočívající v doplnění, zkrácení či jiných úpravách má za následek nový běh trvání práva.
§ 94 Pouţití úpravy hlavy I
(1) Ustanovení § 4, § 6, § 9 odst. 2 aţ 4, § 12 odst. 2, § 13 aţ 15, § 18 odst. 2 a 4, § 27 odst. 7, § 28 odst. 1, § 29, § 30 odst. 1 a 3, § 40 aţ 44, § 46 aţ 48, § 49 odst. 1 aţ 5, § 50, 51, 55 a 57 platí přiměřeně i pro pořizovatele databáze. (2) Ustanovení § 3 písm. a) platí přiměřeně i pro pořizovatele databáze, která je součástí právního předpisu.
KOLEKTIVNÍ SPRÁVA PRÁV - §95 a následující
5) Autorské právo
Počítačový program a fotografie – stačí původnost
§ 66 - Omezení rozsahu práv autora k počítačovému programu (1) Do práva autorského nezasahuje oprávněný uţivatel rozmnoţeniny počítačového programu, jestliţe a) rozmnoţuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k vyuţití oprávněně nabyté rozmnoţeniny počítačového programu, činí-li tak při zavedení a provozu počítačového programu nebo opravuje-li chyby počítačového programu, b) jinak rozmnoţuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k vyuţití oprávněně nabyté rozmnoţeniny počítačového programu v souladu s jeho určením, není-li dohodnuto jinak, c) zhotoví si záloţní rozmnoţeninu počítačového programu, je-li nezbytná pro jeho uţívání,
5) Autorské právo d) zkoumá, studuje nebo zkouší sám nebo jím pověřená osoba funkčnost počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichţ je zaloţen kterýkoli prvek počítačového programu, činí-li tak při takovém zavedení, uloţení počítačového programu do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu, k němuţ je oprávněn,
e) rozmnoţuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnoţování počítačového programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné změně, je-li k ní oprávněn, a to samostatně nebo prostřednictvím jím pověřené osoby, jsou-li takové rozmnoţování nebo překlad nezbytné k získání informací potřebných k dosaţení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými počítačovými programy, jestliţe informace potřebné k dosaţení vzájemného funkčního propojení nejsou pro takové osoby dříve jinak snadno a rychle dostupné a tato činnost se omezuje na ty části počítačového programu, které jsou potřebné k dosaţení vzájemného funkčního propojení.
5) Autorské právo
(2) Za rozmnoţování počítačového programu podle tohoto zákona se povaţuje i zhotovení rozmnoţeniny, je-li nezbytná k zavedení a uloţení počítačového programu do paměti počítače, jakoţ i pro jeho zobrazení, provoz a přenos. (3) Vloţená CD v knize v knihovně nevyţaduje licenci za pronájem či půjčování … (4) Informace získané při činnosti podle odstavce 1 písm. e) nesmějí být zneuţity, ani pouţity pro vývoj obdobného programu … (5) Platí tu třístupňový test …
5) Autorské právo
(6) Oprávněným uţivatelem rozmnoţeniny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoţeniny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoţenině počítačového programu, a to za účelem jejího vyuţití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná uţívat rozmnoţeninu počítačového programu. Takový uţivatel můţe uţít oprávněně nabytou rozmnoţeninu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší; minimální rozsah nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v odstavci 1 písm. b) dohodou zúţit. (7) Ustanovení § 30a aţ 33, § 34 písm. b) aţ d), § 35 aţ 38, § 38a odst. 1 písm. b), § 38a odst. 2, § 38b aţ 39, § 43 odst. 1 a 4 aţ 6 a § 54 se na počítačový program nevztahují. (8) Právní ochranou technických prostředků podle § 43 nejsou dotčena ustanovení odstavce 1 písm. d) a e) v rozsahu nezbytném k vyuţití těchto omezení. Autor, který pro své dílo pouţil technické prostředky podle § 43 odst. 3, je povinen zpřístupnit počítačový program oprávněnému uţivateli v rozsahu podle odstavce 1 a je povinen označit počítačový program chráněný technickými prostředky uvedením jména a adresy osoby, na kterou se má oprávněný uţivatel za tím účelem obrátit.
Licenční smlouva (§ 46 a násl.)
Lze majetkové právo (tj. práva dílo uţít) prodat? Tj. uzavřít kupní smlouvu? NE: převádí (licencuje) se nehmotné právo Převod jedině moţný licenční smlouvou Co je smlouva v právním smyslu? Smlouva je dvoustranný (vícestranný) právní akt, který vzniká na základě: 1. Návrh na uzavření smlouvy (osoba A) 2. Akceptaci (přijetí) tohoto návrhu (osoba B) 3. Musí být dosaţen smluvní konsensus (potřeba souhlasu obou stran)
Licenční smlouva (§ 46 a násl.)
Musí mít licenční smlouva písemnou podobu? NE, ALE je to určitě doporučováno
§46 (4) Smlouva vyţaduje písemnou formu,
poskytuje-li se licence jako výhradní.
§ 47 (1) Licence můţe být poskytnuta jako licence výhradní nebo licence nevýhradní, ´…
Nevýhradní licence, jak se pozná? Nejčastější: § 47 (1) … Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, ţe jde o licenci nevýhradní.
Licenční smlouva (§ 46 a násl.)
Nevýhradní licence – moţnost neomezeného licencování dalším osobám §47 (3) V případě nevýhradní licence je autor nadále oprávněn k výkonu práva uţít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil, jakoţ i k poskytnutí licence třetím osobám. Výhradní licence – exkluzivnost licencovaných práv jen pro jednu osobu §47 (2) V případě výhradní licence autor nesmí poskytnout licenci třetí osobě a je povinen, není-li sjednáno jinak, se i sám zdrţet výkonu práva uţít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil.
Licenční smlouva (§ 46 a násl.) Konflikty výhradní nebo nevýhradní licence: Pokytnuta 1. nevýhradní a 2. později výhradní, která platí? PLATÍ OBĚ: § 47 (4) Nevýhradní licence získaná nabyvatelem před následným poskytnutím výhradní licence třetí osobě zůstává zachována, pokud není mezi autorem a nabyvatelem takové nevýhradní licence sjednáno jinak. Pokytnuta 1. výhradní a 2. později nevýhradní, která platí? POUZE VÝHRADNÍ § 47 (5) Smlouva, kterou autor poskytne třetí osobě licenci v době, kdy trvá výhradní licence nabyvatele k témuţ způsobu uţití, je neplatná, ledaţe nabyvatel výhradní licence k uzavření takové smlouvy udělí písemný souhlas.
Licenční smlouva (§ 46 a násl.)
Základní ustanovení: §46 (1) Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo uţít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům uţití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje, není-li podle § 49 odst. 2 písm. b) sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu. tj. k jednotlivým majetkovým právům (rozšiřování, rozmnoţování, sdělování veřejnosti atd.)
Licenční smlouva (§ 46 a násl.)
Omezená licence: § 50 (1) … způsoby uţití díla mohou být omezeny rozsahem, zejména co do mnoţství, místa nebo času.
§50 (3) Nestanoví-li smlouva nebo nevyplývá-li z jejího účelu jinak, má se za to, ţe a) územní rozsah licence je omezen na území České republiky, b) časový rozsah licence je omezen na dobu obvyklou u daného druhu díla a způsobu uţití, nikoli však na dobu delší neţ jeden rok od poskytnutí licence, a má-li být dílo odevzdáno aţ po poskytnutí licence, tak od takového odevzdání, c) mnoţstevní rozsah licence je omezen na mnoţství, které je obvyklé u daného druhu díla a způsobu uţití.
Licenční smlouva (§ 46 a násl.)
Omezení licence: §50 (4) Nestanoví-li smlouva jinak, licence k
rozmnoţování díla zahrnuje oprávnění k pořízení rozmnoţenin přímých i nepřímých, trvalých i dočasných, vcelku nebo zčásti, jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě, a pokud jde o rozmnoţeniny v elektronické formě, jak ve spojení on-line, tak i off-line. (5) Nestanoví-li smlouva jinak, licence k rozmnoţování díla zahrnuje i licenci k rozšiřování takto zhotovených rozmnoţenin.
Licenční smlouva (§ 46 a násl.) Je moţné licence převádět dál? ANO, ALE JEN SE SOUHLASEM, tzv. podlicenční smlouva (§ 57)
Licenční smlouva (§ 46 a násl.) Licenční smlouva je obecná pro všechny díla i všechny způsoby uţití. VYJÍMKA: Licenční smlouva nakladatelská (§ 56)
Obvyklé je poskytovat autorskou rozmnoţeninu – je to zákonné právo? Či jen obyčej? ZE ZÁKONA: § 52
Lze-li to na nabyvateli licence k rozmnoţování díla spravedlivě poţadovat a je-li to obvyklé, je nabyvatel povinen poskytnout autorovi na své náklady alespoň jednu rozmnoţeninu autorova díla z rozmnoţenin jím pořízených na základě příslušné licence.
Licenční smlouva (§ 46 a násl.)
Co kdyţ poskytnu licenci na své dílo a to „leţí v šuplíku“, můţu se bránit? ANO §46 (3) Nabyvatel je povinen licenci vyuţít, ledaţe je ve smlouvě sjednáno jinak. … Podmínky: §53 Odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele: (1) Nevyuţívá-li nabyvatel výhradní licenci vůbec nebo vyuţívá-li ji nedostatečně a jsou-li tím značně nepříznivě dotčeny oprávněné zájmy autora, můţe autor od smlouvy odstoupit. … Výzva, lhůta, upozornění, doručení, náhrada škody, vrácení celé či části odměny
Licenční smlouva (§ 46 a násl.)
(3) Nestanoví-li smlouva jinak, autor nemůţe právo na odstoupení od smlouvy podle odstavce 1 uplatnit před uplynutím dvou let od poskytnutí licence, a má-li být dílo odevzdáno aţ po poskytnutí licence, od takového odevzdání; u příspěvků do periodického tisku s denní periodicitou činí tato lhůta tři měsíce a u ostatního periodického tisku jeden rok. Je-li třeba před odstoupením od smlouvy učinit výzvu podle odstavce 2, nelze před uvedenou lhůtou učinit ani takovou výzvu.
(7) Byl-li nabyvatel povinen licenci vyuţít a porušil-li tuto povinnost, zůstává autorův nárok na odměnu odstoupením od smlouvy podle odstavce 1 nedotčen; pokud byla výše odměny dohodnuta v závislosti na výnosech z uţití díla, má se za to, ţe autorovi vznikl nárok na odměnu ve výši, v jaké by mu vznikl, kdyby nabyvatel v době před odstoupením od smlouvy licenci dostatečně vyuţil.
Licenční smlouva (§ 46 a násl.)
Co kdyţ vytvoříte dílo a „začnete se za něj stydět“? § 54 - Odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora (1) Autor můţe písemně odstoupit od smlouvy, jestliţe jeho dosud nezveřejněné dílo jiţ neodpovídá jeho přesvědčení a zveřejněním díla by byly značně nepříznivě dotčeny jeho oprávněné osobní zájmy. Smlouva se ruší dnem doručení písemného odstoupení od smlouvy nabyvateli. Další podmínky: (2) Autor je povinen nahradit nabyvateli škodu, která mu odstoupením od smlouvy podle odstavce 1 vznikla. (3) Projeví-li autor po odstoupení od smlouvy podle odstavce 1 opětovný zájem o uţití díla, je povinen přednostně nabídnout licenci nabyvateli, a to za podmínek srovnatelných s podmínkami původně sjednanými. (4) Ustanovení § 53 odst. 7 se pouţije obdobně.
Licenční smlouva (§ 46 a násl.)
Mám licenci k dílu, mohu provést korektury a změny díla bez svolení autora? VĚTŠINOU NE: § 51 Omezení nabyvatele licence Nabyvatel nesmí upravit či jinak měnit dílo, jeho název nebo označení autora, ledaţe bylo sjednáno jinak, nebo jde-li o takovou úpravu či jinou změnu díla nebo jeho názvu, u které lze spravedlivě očekávat, ţe by k ní autor vzhledem k okolnostem uţití svolil; ani v takovém případě nabyvatel nesmí dílo nebo jeho název změnit, pokud si autor svolení vyhradil i pro tyto změny a nabyvateli je taková výhrada známa. To platí obdobně i při spojení díla s jiným dílem, jakoţ i při zařazení díla do díla souborného.
Licenční smlouva (§ 46 a násl.) Licence se při (§ 55): a) zániku PO – převádí na právního nástupce PO b) smrti FO – dědí
Licenční smlouva můţe takový přechod … vyloučit.
Licenční smlouva (§ 46 a násl.) § 49 – Odměna: (1) Není-li dále stanoveno jinak, musí být ve smlouvě dohodnuta výše odměny nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení.
Bezplatné licence? Problém. (2) Není-li ve smlouvě dohodnuta výše odměny nebo alespoň způsob jejího určení, smlouva je neplatná, s výjimkou případů, kdy a) z jednání stran o uzavření smlouvy vyplývá jejich vůle uzavřít smlouvu úplatně i bez určení výše odměny; v takovém případě je nabyvatel povinen poskytnout autorovi odměnu ve výši, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy pro takový druh díla, nebo b) strany ve smlouvě sjednají, ţe licence se poskytuje bezúplatně.
Licenční smlouva (§ 46 a násl.) odst. 4 - 5 - je-li odměna závislá na výnosech licence – autor má přístup k účetním dokladům - moţná dohoda o důvěrnosti - pravidelná vyúčtování - alespoň jednou ročně
(6) Není-li odměna stanovena v závislosti na výnosech z vyuţití licence a je-li tak nízká, ţe je ve zřejmém nepoměru k zisku z vyuţití licence a k významu díla pro dosaţení takového zisku, má autor právo na přiměřenou dodatečnou odměnu. (7) Při sjednání odměny se přihlédne k účelu licence a způsobu a okolnostem uţití díla a k územnímu, časovému a mnoţstevnímu rozsahu licence.
Licenční smlouva (§ 46 a násl.)
LICENČNÍ SMLOUVA O ŠÍŘENÍ POČÍTAČOVÉHO PROGRAMU (§ 65 a 66 aut. zák.) Softtrain, s. r. o., Na Dolinách 40, Praha 4 (dále jen nabyvatel) a Michael Andrlík, Americká 46, Praha 2 (dále jen autor)
uzavírají tuto licenční smlouvu o šíření počítačového programu:
1. Předmětem smlouvy je autorovo dílo – počítačová hra Výstup na Mont Blanc. 2. Autor uděluje nabyvateli výhradní licenci k rozmnoţování jeho díla a k rozšiřování a půjčování rozmnoţenin. 3. Tato smlouva se uzavírá na dobu pěti let. 4. Nabyvatel se zavazuje začít se šířením díla podle bodu 2 této smlouvy do tří měsíců od podpisu této smlouvy. Autor má v případě, ţe nabyvatel tuto povinnost nesplní, vyzvat nabyvatele k tomu, aby do jednoho měsíce s šířením díla započal. Nestane-li se tak, má autor právo od smlouvy odstoupit, přičemţ jeho právo na odměnu podle bodu 5 této smlouvy zůstává nedotčeno. 5. Nabyvatel se zavazuje zaplatit autorovi při podpisu této smlouvy odměnu za poskytnutí licence ve výši 100 000 Kč, a dále 6 % z ceny kaţdé prodané rozmnoţeniny a z ceny za půjčení kaţdé rozmnoţeniny. Vyúčtování nabyvatel provede vţdy do 30 dnů po ukončení kaţdého čtvrtletí. 6. Autor obdrţí zdarma pět autorských rozmnoţenin díla. 7. Při odstoupení od smlouvy podle bodu 4 této smlouvy je nabyvatel povinen vrátit autorovi vše, co mu ten na základě této smlouvy poskytl. 8. Není-li uvedeno v této smlouvě jinak, platí ustanovení autorského zákona.
V Praze dne 1. 4. 2001 Vzory smluv a podání, M. Holub a kol., LINDE,
Podpisy smluvních stran
Autorské právo
Dílo audiovizuální – video, film apod.
zvuková stránka není povinná – tj. ochranna i němého filmu § 62 je dílo vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně uţitých (je potřeba souhlas jejich autorů), … vyvolávajících dojem pohybu … vnímatelných zrakem § 63 autorem je reţisér rejstřík audiovizuálních děl (3) Není-li sjednáno jinak, platí, ţe reţisér udělil výrobci prvotního záznamu výhradní a neomezenou licenci (s moţností převodu na 3. osobu), s výjimkou rozšiřování (DVD, videokazety apod.) a vyţádaného (on demand) přístupu při sdělování díla veřejnosti. Odměna – obvyklá.
toto platí i pro díla audiovizuálně uţitá (mimo děl hudebních), není-li sjednáno jinak, na 10 let
osobnostní práva nedotčena, ale můţe uvádět dílo na veřejnost pod svým jménem
Autorské právo
PRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PRÁVEM AUTORSKÝM 1) Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu - § 67 a násl. umělecký výkon - výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, reţiséra, atd., která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční lidové kultury. (+artista). společným zástupcem více výkonných umělců (orchestr, sbor, taneční soubor, atd.) je umělecký vedoucí tělesa (příp. hlasováním jiná osoba), to neplatí pro sólistu, dirigenta a reţiséra divadelního představení. Osobnostní i majetková práva výkonného umělce
Autorské právo
Osobnostní práva výkonného umělce
rozhodnutí o zveřejnění rozhodnutí pod jakým jménem (např. společný pseudonym) mimo odůvodnéné případy výkonný umělec má právo na ochranu před kaţdým znetvořením, zkomolením nebo jinou změnou svého výkonu, která by byla na újmu jeho pověsti; výkonní umělci sou povinni brát na sebe přiměřený vzájemný ohled
Autorské právo
Majetková práva výkonného umělce (moţnost licence)
právo na vysílání a jiné sdělování ţivého výkonu veřejnosti, právo na záznam ţivého výkonu, právo na rozmnoţování zaznamenaného výkonu, právo na rozšiřování rozmnoţenin zaznamenaného výkonu, právo na pronájem rozmnoţenin zaznamenaného výkonu, právo na půjčování rozmnoţenin zaznamenaného výkonu, právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti. odměna za rozmnoţování pro osobní potřebu trvají 50 let od vytvoření (zveřejnění) výkonu
Úplatná zákonná licence – pro rozhlas a TV pouze přes kolektivního správce (nutná předchozí smlouva, licence neplatí při prodlení)
Autorské právo
2) Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu - § 75 a násl.
zvukový záznam je výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření. výrobce – FO či PO, která na svou odpovědnost poprvé zaznamená zvuky výkonu v… (nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba) majetková práva (moţnost licence)
a) právo na rozmnoţování zvukového záznamu, b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoţenin zvukového záznamu, c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoţenin zvukového záznamu, d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoţenin zvukového záznamu, e) právo na vysílání a jiné sdělování zvukového záznamu veřejnosti.
odměna za rozmnoţování pro osobní potřebu
Úplatná zákonná licence Převoditelnost trvá 50 let od pořízení (vydání/sdělení) záznamu
Autorské právo
3) Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu - § 79 a násl.
a) právo na rozmnoţování zvukově obrazového záznamu, b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoţenin zvukově obrazového záznamu, c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoţenin zvukově obrazového záznamu, d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoţenin zvukově obrazového záznamu, e) právo na vysílání a jiné sdělování zvukově obrazového záznamu veřejnosti.
zvukově obrazový záznam je záznam audiovizuálního díla nebo záznam jiné řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů vyvolávajících dojem pohybu, … vnímatelných zrakem … výrobce – FO/PO, která na svou odpovědnost poprvé pořídí zvukově obrazový záznam (nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba). majetková práva (moţnost licence)
odměna za rozmnoţování pro osobní potřebu
Úplatná zákonná licence Převoditelnost trvá 50 let od pořízení (zveřejnění) záznamu
Autorské právo 4) Právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání - § 83 a násl. vysíláním se rozumí výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejností vysílatel – FO/PO, která na svou odpovědnost uskutečňuje vysílání zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí (nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba).
majetková práva (moţnost licence)
a) právo na záznam vysílání, b) právo na rozmnoţování zaznamenaného vysílání, c) právo na rozšiřování rozmnoţenin zaznamenaného vysílání, d) právo na sdělování vysílání veřejnosti. Převoditelnost trvá 50 let po prvním vysílání
5) Právo nakladatele - § 87
odměna za rozmnoţování pro osobní potřebu trvá 50 let od vydání díla
Autorské právo
KOLEKTIVNÍ SPRÁVA PRÁV - § 95 a násl. kolektivní uplatňování, kolektivní ochrana, umoţnění zpřístupňování veřejnosti. zastupování většího počtu osob majetková práva
autorská související s právem autorským
přímo autorů, zaměstnavatelů, nositelů práv (výhradních licencí) rejstřík předmětů ochrany nezprostředkovává uzavření licenční smlouvy
Autorské právo
povinně kolektivně spravované práva a) právo na odměnu za 1. uţití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání (§ 72 odst. 1), 2. uţití zvukového záznamu, … vysíláním rozhlasem nebo televizí … 3. zhotovení rozmnoţeniny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu nebo jiného záznamu přenesením jeho obsahu pomocí přístroje na nenahraný nosič takového záznamu, 4. zhotovení rozmnoţeniny díla pro osobní potřebu FO nebo pro vlastní vnitřní potřebu PO … na papír … 5. opětný prodej originálu díla uměleckého (§ 24), 6. půjčování originálu nebo rozmnoţeniny vydaného díla (knihovny) b) právo na přiměřenou odměnu za pronájem … díla či výkonu … c) právo na uţití kabelovým přenosem děl, ţivých výkonů a výkonů zaznamenaných … nositelé práv jsou pro výkon a ochranu těchto práv zastoupeni příslušným kolektivním správcem
Autorské právo
kolektivní správce - oprávnění k výkonu kolektivní správy od Ministerstva kultury na základě písemné ţádosti (to můţe zase oprávnění odejmout, provádí dohled, pokutuje) PO přímo nebo prostřednictvím třetí osoby sdruţuje nositele práv výkon soustavně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost (není podnikáním, hlavní předmět činnosti rozúčtovací řád - způsob rozdělování a pravidla pro výplatu vybraných odměn, vylučující svévolný postup při jejich rozdělování a přihlíţející k uplatnění zásady podpory kulturně významných děl a výkonů vymezení práv (předmětů práv/druhu děl), která mají být kolektivně spravována – oprávnění udělováno vţdy jen jednomu ţadateli hospodářská soutěţ?
Vztahy kolektivního správce k zastupovaným nositelům práv a k uţivatelům předmětů ochrany (§100)
Autorské právo
Kolektivní a hromadné smlouvy (§101) Zprostředkovatelé kolektivních a hromadných smluv (§102) – vedeni Ministerstvem Pravidla pro rozdělování odměn vybraných kolektivním správcem (§104) rozmnoţování pro osobní/vnitřní potřebu přístroj/nenahrané nosiče zvukových záznamů - autorům 50%, výkonným umělcům 25%, a výrobcům zvukových záznamů 25% přístroj/nenahrané nosiče zvukově obrazových záznamů - 60 % autorům, zejména reţisérům,autorům uţitých děl, kameramanům, architektům, scénografům, kostýmním výtvarníkům, výtvarníkům a autorům děl choreografických a pantomimických, 40 % výkonným umělcům a výrobcům zvukově obrazových záznamů (z toho 25 % výrobcům zvukově obrazových záznamů a 15 % výkonným umělcům) 60 % autorům (z toho 45 % autorům děl literárních včetně děl vědeckých a děl kartografických a 15 % autorům děl výtvarných umění) a 40 % nakladatelům vydaných děl knihovní licence 75 % autorům děl literárních, včetně děl vědeckých a děl kartografických, a 25 % autorům děl výtvarných
Trestní a přestupkové právo
Trestní zákon č. 140/1961 Sb. (trestné činy pro průmyslové vlastnictví v § 150 a násl.) § 152 (Porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi)
(1) Kdo neoprávněně zasáhne do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta nebo peněţitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
-
(2) Odnětím svobody na šest měsíců aţ pět let nebo peněţitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch, nebo b) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu. § 89 odst. 11 – škoda značného rozsahu: nejméně 500 000 Kč
-
Materiální stránka TČ Společenská nebezpečnost rekodifikace
Trestní a přestupkové právo
§ 3 - Trestný čin
-
(1) Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehoţ znaky jsou uvedeny v tomto zákoně. (2) Čin, jehoţ stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i kdyţ jinak vykazuje znaky trestného činu. (3) K trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li tento zákon výslovně, ţe postačí zavinění z nedbalosti. (4) Stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je určován zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou.
Trestní a přestupkové právo
§ 4 Úmysl Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliţe pachatel a) chtěl způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, nebo b) věděl, ţe svým jednáním můţe takové porušení nebo ohroţení způsobit, a pro případ, ţe je způsobí, byl s tím srozuměn. § 5 Nedbalost Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliţe pachatel a) věděl, ţe můţe způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, ţe takové porušení nebo ohroţení nezpůsobí, nebo b) nevěděl, ţe svým jednáním můţe takové porušení nebo ohroţení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
Trestní a přestupkové právo
Přestupek (rozdíl s TČ ve stupni společenské nebezpečnosti) – zákon o přestupcích 200/1990 Sb., ale v AZ v § 105a a násl. Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, ţe a) neoprávněně uţije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi, b) neoprávněně zasahuje do práva autorského způsobem uvedeným v § 43 odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, nebo c) jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého, nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6. Za přestupek podle a) lze uloţit pokutu do 150 000 Kč, za přestupek podle b) pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle c) pokutu do 50 000 Kč. To samé platí u správních deliktů pro PO a podnikající FO.
Tvorba WWW stránky
Otázka převzetí designu WWW stránky, dovoleno či ne? NENÍ MOŢNO DESIGN POUZE PŘEKOPÍROVAT, pokud takový design stránky splňuje nároky pro autorské dílo
JE MOŢNO SE ZNAČNĚ INSPIROVAT Důleţité rozlišení ohledně: a) originálních děl (autorsky původních) b) odvozených děl - nutnost souhlasu autora původního díla, překlady apod. c) plagiátorských děl (bez souhlasu okopírovaných)
Tvorba WWW stránky
Skutečný příběh: Časopis publikoval barevnou fotografii autora X, na které byly dva bojující kohouti. Umělec Y si tuto fotografii oblíbil; fotografii si vystřihl a pověsil vedle svého plátna a podle ní nakreslil malbu s dvěma bojujícími kohouty, kterou okamţitě prodal. Fotograf X zaţaloval malíře Y za porušování svých autorských práv. Originální, odvozené či plagiátorské dílo? Měl pan X úspěch? NE. Malba dle soudu byla originálním dílem. fotograf v. Microsoft – reklamní kampaň o muţi v davu
Tvorba WWW stránky určité rozdíly vyvstávají podle komplikovanosti WWW stránky (od jednoduché statické stránky, přes multimediální prezentace aţ po internetové obchody), ale obecně WWW stránku musíme rozdělit na dvě části: a) zdrojový kód b) design stránky + další díla do stránky vloţená
Tvorba WWW stránky ad a) zdrojový kód (pravidla dle úpravy pro počítačový program), tj. §2 odst. 2 – musí být původní (autorovým vlastním duševním výtvorem), tj. niţší vstupní podmínka znamená, ţe většina zdrojových kódů bude chráněna ad b) design stránek musí naopak splňovat vyšší podmínky platné pro běţná díla (§ 2 odst. 1), tj. musí být jedinečným (vlastním duševním výtvorem autora) - platí presumpce autorskoprávní originality (nesplnění podmínky jedinečnosti je třeba dokazovat a takovou důkazní povinnost má ţalobce)
Tvorba WWW stránky
podmínka jedinečnosti při velkém počtu internetových stránek se bude splňovat obtíţněji Jsou chráněna i vloţená další díla (text, grafika (grafická tlačítka), hudba, videoklipy atd.)? ANO, pokud splňují podmínku jedinečnosti WWW stránka je dílo a) souborné (§2 odst. 5), b) kolektivní (§ 59 odst. 1). převod vytvořené stránky by se měl dít na základě licenční smlouvy průmyslový vzor není moţné pouţít pro ochranu designu stránky (je pouze pro ochranu designu výrobku)
Vývoj
P2P sítě – lze očekávat obdobný vývoj jako v USA MGM Studios v. Grokster, Nejvyšší soud USA (neuţita analogie s VHS videorekordéry v případu Sony v. Universal Studios (tzv. Betamax case – 1984); rozdíl rozsudků: USA a Německo) co se týče sekundární odpovědnosti,tj. odpovědnosti internetových providerů.
Zjištování totoţnosti v USA – John Doe. Business modely (6 z 10 filmů natočených v Holywoodu nevydělají na svou výrobu) Připravovaná směrnice o prosaditelnosti práv k duševnímu vlastnictví v trestněprávní oblasti
Vývoj -
Poplatky (coyright levies) za uţití autorských děl Prodlouţení ochrany u výkonných umělců Kolektivní správci Regulace online obsahu Revize acquis v oblasti ochrany spotřebitele Webcasting, Televize bez hranic, mez. úmluva proti padělkům podzim 2009 - novela Autorského zákona překlad licence Creative Commons do českého jazyka
Patentové právo
rozlišení pojmů – vynález a patent hmotné právo: zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů procesní právo: vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů Co je vynález? neexistuje zákonná pozitivní definice obecně jde o výsledek technické tvůrčí činnosti máme jen zákonnou negativní definici (viz dále) kategorie: a) vynálezy věcí (výrobek, zařízení, zapojení) – stroj, spotřební zboţí, látky pevné, kapalné, plynné, směsi atd. b) vynálezy způsobů (výrobní, pracovní), (uţití, metoda) – elektrická měření, monitorování chodu zařízení Lze si patentovat kombinace známých vynálezů? ANO, jedině pokud výsledný vynález přináší další přidaný technický efekt
Databáze průmyslověprávních informací:
Úřad průmyslového vlastnictví: http://www.upv.cz Evropský patentový úřad: http://ep.espacenet.com/ Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu: Světová organizace duševního vlastnictví: http://www.wipo.int/classifications/ipc/en/ Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu: http://oami.europa.eu/ U.S. Patent and Trademark Office: http://www.uspto.gov/patft/index.html
Patentové právo
zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích Novelizace: 519/1991 Sb., 116/2000 Sb., 207/2000 Sb. 173/2002 Sb., 501/2004 Sb., 59/2005 Sb. 413/2005 Sb., 221/2006 Sb., 378/2007 Sb. Formální vznik ochrany – registrační princip – ÚPV Teritorialita Kategorie vynálezů: A) Věci (výrobky, zařízení, směsi, látky, předměty) B) Postupy (způsob výroby, pracovní postup, pouţití)
Patentové právo
Patent můţe být udělen pouze při splnění 1+3+1 podmínek: 1. musí se jednat o vynález
+
1. vynález je nový 2. vynález je výsledkem vynálezecké činnosti 3. vynález je průmyslově vyuţitelný
+ 1. nesmí jít o výluku z patentovatelnosti
Patentové právo Musí se jednat o vynález: §3 odst. 2) Za vynálezy se nepovažují zejména a) objevy, vědecké teorie a matematické metody; b) estetické výtvory; c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů; d) podávání informací. odst. 3) Patentovatelnost předmětů nebo činností uvedených v odstavci 2 je vyloučena za předpokladu, že se přihláška vynálezu nebo patent týkají pouze těchto předmětů nebo činností.
Způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování (+diagnostické metody) lidského nebo zvířecího těla (to se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi, určené k použití při těchto způsobech ošetřování a při těchto diagnostických metodách)
Patentové právo Novost § 5 odst. 1) Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky. (a to kdekoliv na světě) odst. 2) Stavem techniky je vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, umožněn přístup veřejnosti (tj. zveřejněno) písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem. odst. 3) ale i obsahy přihlášek vynálezů podaných dříve v ČR, mezinárodní přihlášky vynálezů a evropské patentové přihlášky s dřívějším právem přednosti, u nichž je platně určeným státem Česká republika. odst. 5) Stavem techniky není takové zveřejnění vynálezu, ke kterému nedošlo dříve než šest měsíců před podáním přihlášky vynálezu a které přímo nebo nepřímo vyplývá a) ze zřejmého zneužití vzhledem k přihlašovateli nebo k jeho právnímu předchůdci, b) bylo vystaveno na úřední výstavě …
Patentové právo Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti §6 – jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky - tj. krok vpřed, novum
Vynález je průmyslově vyuţitelný § 7 může-li být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství
Doba platnosti patentu: dvacet let od podání přihlášky vynálezu. Za udržování patentu v platnosti je majitel povinen platit každoročně poplatky.
Patentové právo Výluka z patentovatelnosti: Patenty se neudělují: a) na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům; lidské buňky? to nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem (zbraně v. dopisová bomba); b) na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané.
Patentové právo
Tzv. softwarové patenty V zásadě jde o rozličnou interpretaci soudů a Evropského patentového úřadu čl. 52 Evr. patentové úmluvy /vyjímka z patentovatelnosti pro počítač. programy/. Evropský patentový úřad postupně precedenčně svůj výklad stále rozšiřuje (např. IBM cases), kdy je umoţněno udělit i patenty na software jako produkt/metodu/uţití /tj. v praxi výsledný efekt téměř stejný jako u amerického systému softwarových patentů (např. jiţ je udělený evropský patent na virtualní nákupní košík v internetových obchodech - tj. technologie běţně rozšířené).
Patentové právo Příklady soft. patentů: Jednoklikové online nakupování (US 5,960,411) Online nákupní vozík (US 5,715,314) Hyperlink (US 4,873,662) Stahování videa (streaming) (US 5,132,992.) Zmezinárodnění názvů domén (týká se neanglické abecedy) (US 6,182,148.) Vyskakovací okna (US 6,389,458.) Placení online kreditní kartou (US 6,289,319.) Vyhledávání v rámu (US 5,933,841 & 6,442,574.)
Patentové právo
A) Původcem vynálezu (vynálezce) je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvůrčí prací
B) Přihlašovatel – učinil přihlášku a je tak zapsán v rejstříku C) Majitel patentu – drţitel patentu (právo vyuţít, licencovat, převést atd.)
Spolupůvodci
Spolumajitelství (dle podílového spoluvlastnictví)
Podnikový vynález
vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, …. k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovstvítím není dotčeno. Původce neprodleně písemně vyrozumí zaměstnavatele. zaměstnavatel má 3 měsíce na rozhodnutí o patentu, jinak právo zpět na původce. povinnost mlčenlivosti obou stran původce má právo na přiměřenou odměnu. Pro její výši je rozhodný technický a hospodářský význam vynálezu a přínos dosaţený jeho moţným vyuţitím nebo jiným uplatněním, přičemţ se přihlíţí k materiálovému podílu zaměstnavatele na vytvoření vynálezu a k rozsahu pracovních úkolů původce. Dostane-li se jiţ vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaţeným pozdějším vyuţitím nebo jiným uplatněním vynálezu, má původce právo na dodatečné vypořádání.
Patentové právo
Zákaz přímého vyuţívání Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu a) vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo pouţívat výrobek, který je předmětem patentu, nebo k tomu účelu výrobek dováţet či skladovat anebo s ním jiným způsobem nakládat; b) vyuţívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento způsob k vyuţití; c) nabízet, uvádět na trh, pouţívat nebo k tomuto účelu dováţet či skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu; přitom shodné výrobky se povaţují za získané způsobem, který je předmětem patentu, je-li nanejvýš pravděpodobné, ţe výrobek byl vyroben způsobem, který je předmětem patentu, a majiteli patentu se přes přiměřené úsilí nepodařilo určit skutečně uţitý výrobní způsob, dokud se neprokáţe opak. Při dokazování opaku je nutno šetřit práv vyplývajících z ochrany obchodního tajemství.
Patentové právo
Zákaz nepřímého vyuţívání (1) Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu dodávat nebo k dodání nabízet jiné osobě, neţ je osoba oprávněná vyuţívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a slouţící v tomto ohledu k jeho uskutečnění, jestliţe je vzhledem k okolnostem zřejmé, ţe tyto prostředky jsou způsobilé k uskutečnění patentovaného vynálezu a jsou k němu určeny. (2) Odstavec 1 se nepouţije, pokud těmito prostředky jsou výrobky běţně se vyskytující na trhu, ledaţe třetí osoba ovlivnila odběratele, aby se dopustil jednání zakázaného § 13. … Nevztahuje se na předchozího uţivatele Vyčerpání práv Majitel patentu nemá právo zakázat třetím osobám nakládat s výrobkem, který je předmětem chráněného vynálezu, jestliţe tento výrobek byl uveden na trh v České republice majitelem patentu nebo s jeho souhlasem, ledaţe by tu byly důvody pro rozšíření práv z patentu na uvedené činnosti.
Patentové právo
licenční smlouva
písemně účinnost vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku nabídka licence – stejné podmínky vůči všem, vyznačí se v patentovém rejstříku, nelze vzít zpět, udrţovací poplatky v poloviční výši.
Není zásah do práv a) na lodích jiných zemí Paříţské úmluvy b) při stavbě nebo provozu letadel či vozidel zemí Paříţské úmluvy c) při individuální přípravě léku v lékárně na základě lékařského předpisu včetně nakládání s lékem takto připraveným; d) při činnosti prováděné pro neobchodní účely; e) při činnosti prováděné s předmětem vynálezu pro experimentální účely včetně experimentů a testů nezbytných podle zvláštního právního předpisu před uvedením léčiva na trh.
Patentové právo
Nucená licence
A) nevyuţívá-li majitel patentu bezdůvodně vynález vůbec/nedostatečně B) jsou dány důvody ohroţení důleţitého veřejného zájmu Rozhoduje ÚPV - stanoví podmínky, rozsah a dobu trvání Drţitel nucené licence se můţe v průběhu doby jejího trvání vzdát od roku 1918 na našem území neudělena Platí se stále cena licence se zapisuje do patentového rejstříku
Patentové právo
Řízení o udělení patentu (upravuje taktéţ vyhláška ÚPV) 1) Příhláška
ÚPV Právo přednosti (priority) – podáním přihlášky Popis, Výkresy, Anotace, Mezinárodní třídění, Patentové nároky A) pouze na 1 vynález B) skupiny vynálezů navzájem spojených tak, ţe tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku V pochybnostech můţe Úřad vyzvat přihlašovatele, aby předvedením předmětu přihlášky prokázal jeho vyuţitelnost.
2) Předběţný průzkum přihlášky vynálezu
Kontrola základních atributů – 1+3+1 (+jasnost) Zaplacení správních poplatků A) Zamítne B) Výzva – Zastavení
Patentové právo
3) Uveřejnění (18 měsíců od práva přednosti) i dříve na ţádost přihlašovate
Oznámí ve Věstníku Můţe i se zprávou o stavu techniky (rešerše) Kdokoliv můţe podat připomínky k patentovatelnosti (nestává se účastníkem, o nich musí být přihlašovatel informován)
4) Úplný průzkum přihlášky vynálezu
Úřad podrobí přihlášku vynálezu úplnému průzkumu, v němţ zjišťuje, zda splňuje podmínky stanovené zákonem pro udělení patentu. A) na ţádost přihlašovatele B) jiné osoby C) z moci úřední Ţádost musí být podána nejpozději do 36 měsíců od podání přihlášky a nelze ji vzít zpět (správní poplatek)
Marné uplynutí této doby = zastavení řízení
1) Nejsou-li podmínky splněny - Úřad přihlášku vynálezu zamítne (přihlašovatel se můţe předem seznámit s podklady) 2) Neodstraní-li přihlašovatel ve stanovené lhůtě vady přihlášky, které brání udělení patentu - Úřad řízení o přihlášce zastaví (na to musí být upozorněn) 3) Splňuje-li předmět přihlášky vynálezu stanovené podmínky a přihlašovatel zaplatí příslušný správní poplatek podle zvláštních předpisů, Úřad udělí přihlašovateli patent; přihlašovatel se stává majitelem patentu. Úřad vydá patentovou listinu
Patentové právo
5) Udělení patentu
účinek od oznámení ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví je-li přihlášek se shodným předmětem více, můţe být udělen jen jeden patent
Zrušení patentu – Úřadem (dodatečně) a) vynález nesplňuje podmínky patentovatelnosti, b) vynález není popsán tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit, … (zpětnou účinnost)
Patentové právo
Povinné zastupování pro zahraniční osoby – patentový zástupce apod. Příslušný soud – Městský soud v Praze Soubor více národních patentů
Evropská patentová přihláška Mezinárodní patentová přihláška
Udělování dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin - § 35h a násl.
Zlepšovací návrhy - § 72 a násl. technická, výrobní nebo provozní zdokonalení, jakoţ i řešení problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ţivotního prostředí Nekompatibilní s patentem (má přednost). Zlepšovatel je povinen nabídnout zlepšovací návrh svému zaměstnavateli, jestliţe se zlepšovací návrh týká oboru práce nebo činnosti zaměstnavatele.
zaměstnavatel – 2 měsíce na smlouvu o přijetí nabídky zlepšovacího návrhu a odměně za něj, jinak zpět zlepšovateli
Průmyslový vzor ochrana pro design výrobku zákon č. 207/2000 Sb. je chráněn vzhled výrobku nebo jeho části (vizuálně vnímatelná stránka) spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení
předmět, obal, úprava, grafický symbol a typografický znak (s výjimkou počítačových programů) – nikoliv grafika sama o sobě
a) je-li nový (tj. nebyl zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor, jehoţ znaky se liší jen nepodstatně; 12 měsíců) b) má-li individuální povahu (jestliţe celkový dojem, který vyvolává u informovaného uţivatele, se liší od celkového dojmu z předchozích průmyslových vzorů)
vyuţití, licence, převod; přihláška; Locarnská dohoda ochrana trvá 5 let, lze prodluţovat aţ na dobu 25 let
Uţitný vzor
tzv. malý (falešný) patent – niţší zákonné poţadavky, levnější, rychlejší, jednodušší zákon č. 478/1992 Sb. technické řešení a) nové (není součástí stavu techniky) – Úřad neprovádí úplný průzkum b) přesahují rámec pouhé odborné dovednosti c) je průmyslově vyuţitelné (můţe být opakovaně vyuţíváno v hospodářské činnosti) Stavem techniky je vše, co bylo přede dnem, od něhoţ přísluší přihlašovateli uţitného vzoru právo přednosti, zveřejněno.
Technickými řešeními nejsou zejména: a) objevy, vědecké teorie a matematické metody, …
Doba ochrany 4 roky, moţnost 2x prodlouţení o 3 roky na celkových 10 let
Obchodní tajemství
Obchodní tajemství (§ 17 – 20 Obchodního zákoníku) – 5 základních podmínek: 1) tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, 2) které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, 3) nejsou v příslušných obchodních kruzích běţně dostupné, 4) mají být podle vůle podnikatele utajeny 5) a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.
(§ 18) Podnikatel … má výlučné právo tímto tajemstvím nakládat, zejména udělit svolení k jeho uţití a stanovit podmínky takového uţití. Ochrana? (§ 20) Proti porušení nebo ohroţení práva na obchodní tajemství přísluší podnikateli právní ochrana jako při nekalé soutěţi.
Ochrana osobnosti
Ochrana osobnosti (§11 – 16 Občanského zákoníku) Generální klauzule - § 11: Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména ţivota a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakoţ i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.
Speciální klauzule: § 12 (1) Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.
Jsou nějaké vyjímky? ANO
Ochrana osobnosti
(2) Svolení není třeba, pouţijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona.
(3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo pouţít přiměřeným způsobem téţ pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.
Ochrana osobnosti Ochrana § 13 (1) Fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění. (tj. morální – např. omluva) Je moţno získat zadostiučinění v penězích? ANO, ALE: (2) Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1 zejména proto, ţe byla ve značné míře sníţena důstojnost fyzické osoby nebo její váţnost ve společnosti, má fyzická osoba téţ právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. (3) Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závaţnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichţ k porušení práva došlo.
Ochrana osobnosti
Trvá ochrana i po smrti FO? ANO § 15 Po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat právo na ochranu její osobnosti manţelu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům. Odškodnění (§ 16) Kdo neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti způsobí škodu, odpovídá za ni podle ustanovení OZ o odpovědnosti za škodu.
Obchodní firma
zejm. § 8 a násl. Obchodního zákoníku Obchodní firma (dříve obchodní jméno) je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou. ostatní podnikatelé:
právní úkony FO pod svým jménem a příjmením PO pod svým názvem moţnost přidat odlišující dodatek, pokud nepůsobí klamavě a jeho uţívání je v souladu s právními předpisy i dobrými mravy soutěţe
u FO dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání, místo podnikání
součástí firmy PO je i dodatek označující jejich právní formu – např. a.s., s.r.o. Ale k odlišení firmy 2 podnikatelů nestačí rozdílný dodatek označující právní formu.
Obchodní firma Kdo zdědí podnik nebo jej nabude smlouvou, můţe podnikat pod dosavadní firmou s nástupnickým dodatkem, jen má-li k tomu výslovný souhlas zůstavitele nebo dědiců nebo právního předchůdce. Je-li podnikatelem fyzická osoba, která změnila své jméno, můţe pouţívat ve firmě i své dřívější jméno s dodatkem obsahujícím nové jméno. Převod firmy bez současného převodu podniku (§5) je nepřípustný (převod alespoň části podniku je nutný – zbývající část musí přestat firmu uţívat) speciální úprava: převzetí PO, podniky v rámci koncernu, součást firmy PO jméno společníka nebo člena, který zemřel, odešel atd.
Ochrana: zdrţení se a odstranění závadného stavu, vydání bezdůvodného obohacení, zadostiučinění a to i v penězích, náhrada škody, uveřejnění rozsudku na náklady neúspěšného účastníka
Nekalá soutěţ
§44 – 54 Obchodního zákoníku (směrnice o nekalých obchodních praktikách) Zákonná úprava: § 41 Fyzické i právnické osoby, které se účastní hospodářské soutěţe, i kdyţ nejsou podnikatelé (dále jen "soutěţitelé"), mají právo svobodně rozvíjet svou soutěţní činnost v zájmu dosaţení hospodářského prospěchu a sdruţovat se k výkonu této činnosti; jsou však povinny přitom dbát právně závazných pravidel hospodářské soutěţe a nesmějí účast v soutěţi zneuţívat.
Nekalá soutěţ Generální klauzule § 44: (1) Nekalou soutěţí je jednání v hospodářské soutěţi, které je v rozporu s dobrými mravy soutěţe a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěţitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěţ se zakazuje.
Speciální klauzule: Nekalou soutěţí je zejména: a) klamavá reklama, b) klamavé označování zboţí a sluţeb, c) vyvolávání nebezpečí záměny, d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či sluţeb jiného soutěţitele, e) podplácení, f) zlehčování, g) srovnávací reklama, h) porušování obchodního tajemství, i) ohroţování zdraví spotřebitelů a ţivotního prostředí.
Nekalá soutěţ
Klamavé označení zboţí a sluţeb (1) Klamavým označením zboţí a sluţeb je kaţdé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, ţe jím označené zboţí nebo sluţby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo ţe vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost. Nerozhodné je, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboţí, obalech, obchodních písemnostech apod. Rovněţ je nerozhodné, zda ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stalo. Ustanovení § 45 odst. 3 platí obdobně. (2) Klamavým označením je i takové nesprávné označení zboţí nebo sluţeb, k němuţ je připojen dodatek slouţící k odlišení od pravého původu, jako výrazy "druh", "typ", "způsob" a označení je přesto způsobilé vyvolat o původu nebo povaze zboţí či sluţeb mylnou domněnku. (3) Klamavým označením není uvedení názvu, který se v hospodářském styku jiţ všeobecně vţil jako údaj slouţící k označování druhu nebo jakosti zboţí, ledaţe by k němu byl připojen dodatek způsobilý klamat o původu, jako například "pravý", "původní" apod. (4) Tímto ustanovením nejsou dotčena práva a povinnosti ze zapsaného označení původu výrobků, ochranných známek, chráněných odrůd rostlin a plemen zvířat, stanovená zvláštními zákony.
Nekalá soutěţ
Vyvolání nebezpečí záměny je: a) uţití firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku uţívaného jiţ po právu jiným soutěţitelem, b) uţití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy výrobků, výkonů anebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné (např. i označení obalů, tiskopisů, katalogů, reklamních prostředků), c) napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů, ledaţe by šlo o napodobení v prvcích, které jsou jiţ z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která od něho lze poţadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěţitele.
Nekalá soutěţ Parazitování na pověsti Parazitováním je vyuţívání pověsti podniku, výrobků nebo sluţeb jiného soutěţitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehoţ by soutěţitel jinak nedosáhl.
Porušení obchodního tajemství
Porušováním obchodního tajemství je jednání, jímţ jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného vyuţije obchodní tajemství (§ 17), které můţe být vyuţito v soutěţi a o němţ se dověděl: a) tím, ţe mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným (např. z technických předloh, návodů, výkresů, modelů, vzorů) na základě jeho pracovního vztahu k soutěţiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níţ byl soudem nebo jiným orgánem povolán, b) vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu.
Ochranné známky -
zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů
-
označení schopné grafického znázornění, tvořené zejména slovy, písmeny, číslicemi, barvou, kresbou nebo tvarem výrobku či jeho obalu, určené k rozlišení výrobků nebo sluţeb. ÚPV
-
-
-
Přihláška – FO/PO
formální průzkum, zda má přihláška zákonem předepsané náleţitosti, a poté i věcný průzkum, při němţ zjišťuje, zda předmětem přihlášky není označení, které je nezpůsobilé k zápisu do rejstříku: -
shodnost s jinou dříve zapsanou ochrannou známkou druhové nebo popisné označení klamavé nebo nepravdivé označení apod.
Ochranné známky Zápis do rejstříku
-
-
-
-
majitel ochranné známky získává výlučné právo tuto známku pouţívat. platnost zápisu trvá 10 let, zaplacením poplatku prodlouţit vţdy o dalších 10 let
A) národní ochranná známka B) ochranná známka Společenství C) mezinárodní ochranná známka dle Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek D) všeobecně známé známky dle Paříţské úmluvy
Ochranné známky a) b) c) d) -
Slovní – jedno či více slov, shluk písmen – IBM, Apple … Obrazová – obrazové motivy – jablko pro Apple, tučňák pro Linux Prostorová – trojrozměrné vyobrazení – láhev CocaCola Kombinovaná – spojení slovní a obrazová (prostorová) v jeden celek funkce rozlišovací funkce ochranná funkce propagační funkce soutěţní
Ochranné známky § 4 Do rejstříku se nezapíše označení,
bez rozlišovací způsobilosti označení slouţící v obchodě k určení druhu, jakosti, mnoţství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí sluţby nebo k označení jiných jejich vlastností označení, jeţ se stalo obvyklé v běţném jazyce nebo v poctivých obchodních zvyklostech, tvořené výlučně tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku … které je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy, které by mohlo klamat veřejnost, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku nebo sluţby, obsahující znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboţenský symbol, příčící se ustanovení jiného právního předpisu nebo je v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jestliţe je zjevné, ţe přihláška ochranné známky nebyla podána v dobré víře.
Ochranné známky § 7 Přihlašované označení se nezapíše do rejstříku na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku podaných u Úřadu podané a) vlastníkem starší ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti (např. asociace),
toto platí i pro jiný typ výrobků nebo sluţeb, pokud starší ochranná známka má v ČR dobré jméno a rozlišovací způsobilost obé platí i pro starší všeobecně známé známky, známky Společenství, Paříţskou úmluvu obdobně uţivatelem nezapsaného označení, autorem, vlastníkem jiného průmyslového práva, FO kvůli ochraně osobnosti tím, kdo je dotčen ve svých právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře
Další průmyslová práva Jednotný smluvní typ – Licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví - § 508 a násl. Obchodního zákoníku Topografie polovodičových výrobků
Know-how
Není zákonná úprava
Označení původu a zeměpisná označení
v praxi téměř nevyuţito – technologicky sloţité porušovat 529/1991 Sb.
452/2001 Sb.
Šlechtitelské právo
Domény -
soukromoprávní vztah při udělení domény princip priority je nabourán jinými udělenými právy úprava obchodní firmy a ochranné známky platí i pro tuto oblast CZ NIC nekalá soutěţ – dobré mravy soutěţe; dobrá víra předběţné opatření www.tina.cz a) název PO – obchodní firma, název města, o.s. b) podnikající FO c) ochranné známky d) jméno a příjmení FO - ?