Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právní vztahy k nemovitostem Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Právní režim veřejně prospěšných staveb
Bc. Miroslava Nováková
2011/2012
„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Právní režim veřejně prospěšných staveb zpracoval/a sám/a. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil/a k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“ Podpis autora práce …………………….
2
Poděkování: Děkuji své vedoucí práce, paní JUDr. Janě Dudové, Ph.D., za odborné vedení při sepsání této práce.
3
Osnova
1.
Úvod.......................................................................................................... 5
2.
Veřejně prospěšné stavby ......................................................................... 7 2.1.
Základní pojmy.................................................................................. 7
Realizace veřejně prospěšných staveb .................................................... 10
3.
3.1.
Územní plánování ............................................................................ 10
3.2.
Územní řízení a územní rozhodnutí ................................................ 12
3.3.
Vznik stavby obecně........................................................................ 16
3.4.
Kolaudační souhlas a údržba stavby................................................ 16
3.5.
Změna a zánik stavby obecně .......................................................... 17
Rozbor vybrané právní úpravy veřejně prospěšných .............................. 19
4.
staveb.............................................................................................................. 19 4.1.
Stavební zákon................................................................................. 19
4.2.
Zákon o vyvlastnění ........................................................................ 21
5. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o návrhu zrušení opatření obecné povahy................................................................................................ 23 5.1.
Konkrétní popis žádosti o zrušení opatření obecné povahy ............ 23
5.2.
Rozhodnutí nejvyššího správního soudu ......................................... 24
5.3.
Vlastní zhodnocení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ......... 26
6.
Sloučené zařízení MŠ a jeslí při nemocnici ............................................ 29
7.
Závěr ....................................................................................................... 31
8.
Cizojazyčné resumé / Foreign language Resumé ................................... 34
9.
Použitá literatura ..................................................................................... 36
10.
Příloha ................................................................................................. 38
4
1.
Úvod V této bakalářské práci se budu věnovat tématu veřejně prospěšných
staveb. Toto téma jsem si vybrala proto, že ho považuji za velmi aktuální a nesmírně zajímavé. Veřejně prospěšné stavby jsou v poslední době velmi diskutovaným tématem, což může dokládat mimo jiné pořádání soutěží. Například v dubnu roku 2012 byla pořádána soutěž Fasáda roku 2011, kterou již podvanácté pořádala společnost Baumit. V kategorii Veřejně prospěšná stavba vyhrálo 1. místo Sloučené zařízení MŠ a jeslí při nemocnici v Jablonci nad Nisou.1 Každý z nás tedy žije v nějakém městě či vesnici, a všude se setkáváme s veřejně prospěšnými stavbami. Nemusí jít přímo o zadávání staveb, dokumentaci, nebo územní plánování, které je svěřeno odborníkům, ale obecně jsou veřejně prospěšné stavby součástí našich životů a mnohdy nám ten život usnadňují a zpříjemňují, někdy se naopak pojí s nevítaným omezením vlastnických práv, jak bude v práci ukázáno na konkrétním případu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. S uvedeným tématem se mimo jiné velmi úzce pojí termín vyvlastnění, kterému se také budu blíže věnovat v následujících kapitolách. Při stavbě veřejně prospěšné práce je samozřejmě nutné mít k dispozici vhodný pozemek, na kterém bude stavba postavena. Jak uvedu při rozboru rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, nemusí vždy jít přímo o vyvlastnění, ale často bývají vlastníci přilehlých pozemků kráceni na svých právech (nejen) k nemovitostem. Nicméně je nezbytné najít přiměřenou hranici mezi potřebou veřejně prospěšné stavby (a jejím užitkem pro obyvatele města) a omezením
1
Více Školka v nemocnici je nejlepší veřejná stavba v Česku [online]. Jablonec nad Nisou: Jablonec nad Nisou-oficiální stránky města, vydání 25.4.2012 [cit. 2012-06-01]. Dostupné z: http://slavnosti.mestajablonec.cz/cs/magistrat/pro-novinare/tiskove-zpravy/aktualnizpravy/skolka-v-nemocnici-je-nejlepsi-verejna-stavba-v-cesku.html
5
vlastnických práv ostatních obyvatel. Je důležité, aby veřejně prospěšná stavba byla provedena způsobem, který vlastníky přilehlých pozemků co nejméně zatíží a co nejméně omezí jejich vlastnická práva. Nejprve tedy definuji pojem obecně prospěšných staveb a termíny, které budu v práci dále používat. Poté uvedu základní prameny právní úpravy a rozbor vybrané právní úpravy veřejně prospěšných staveb, a to i s poukázáním na problematické ustanovení v zákoně. Důležitou součástí práce je konkrétní rozhodnutí o zrušení opatření obecné povahy, vydané Nejvyšším správním soudem. Tato práce je určena všem, kteří se zajímají o problematiku veřejně prospěšných staveb. Mým cílem je tedy popsat a vysvětlit, co jsou veřejně prospěšné stavby a další termíny s tím spojené, a to se zaměřením na vysvětlení postupu, který předchází realizaci veřejně prospěšných staveb; dále rozbor vybraných pramenů právní úpravy s poukázáním na problematická ustanovení zákona. Také chci poukázat na konkrétní zajímavé příklady z praxe formou rozebrání již zmiňovaného soudního rozhodnutí, a v souvislosti s tím na omezení vlastnických práv. Přestože se právní věda věnuje řadě aspektů souvisejících s existencí a povolováním veřejně prospěšných staveb, tato problematika není v žádné publikaci uceleným způsobem zpracována. Doufám tedy, že tato práce bude v rámci tématu veřejně prospěšných staveb přínosem.
6
2.
Veřejně prospěšné stavby V této kapitole nejprve definuji pojem obecně prospěšných staveb a
poté uvedu základní odborné termíny, které budu v práci v kontextu veřejně prospěšných staveb používat. Veřejně prospěšná stavba je podle stavebního zákona stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje či státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci. Mezi veřejně prospěšné stavby můžeme zařadit stavby komunikací, železnic, stavby protipovodňové ochrany nebo určité druhy nekomerční občanské vybavenosti, a to v oblasti sociální, zdravotní péče a školství.2 V konkrétních případech se tedy jedná o stavby, které jsou veřejnosti prospěšné, a u kterých nejsou konkrétně známí budoucí uživatelé; jedná se o silnice, železnice, parkoviště, školy, nemocnice, domovy důchodců, a další.
2.1.
Základní pojmy
Stavby jsou veškerá stavební díla, která vznikají stavební či montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.
Stavební pozemek je pozemek, jeho část či soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím či regulačním plánem
Veřejně prospěšná stavba je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci 2
Více Veřejně prospěšné stavby. [online]. Plzeň: Útvar rozvoje a koncepce města Plzně , vydání 10.3.2009 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://ukr.plzen.eu/uzemniplanovani/uzemni-plan-mesta-plzne/verejne-prospesne-stavby/verejne-prospesnestavby.aspx.
7
Veřejně prospěšné opatření je opatřením nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci
Územní plánování je nástroj, s jehož pomocí orgány státní správy a samosprávy rozhodují o optimalizaci využití určitého územního celku
Územní řízení je specifickým rozhodovacím postupem příslušných správních orgánů, jehož výsledkem je rozhodnutí o opatření, které se má v daném území uskutečnit.
Územní rozhodnutí je rozhodnutí v případě umisťování staveb nebo zařízení, změně využití území, změně stavby nebo změně vlivu stavby na využití území, dále rozhodnutí o dělení či scelování pozemků, o ochranném pásmu.
Kolaudační souhlas: dokončenou veřejně prospěšnou stavbu lze užívat na základě kolaudačního souhlasu, který na žádost stavebníka vydá příslušný stavební úřad. Stavební úřad pak do 15 dnů ode dne doručení žádosti stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby.
Pořizovatel je příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj či Ministerstvo obrany, který pořizuje územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci, vymezení zastavěného území nebo politiku územního rozvoje 3
Vyvlastnění je odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem
Vyvlastňovaný je vlastník vyvlastňovaného pozemku či stavby nebo ten, kdo k nim má právo odpovídající věcnému břemenu
3
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1.1.2007.
8
Vyvlastnitel je ten, kdo se domáhá, aby na něj přešlo vlastnické právo k vyvlastňovanému pozemku či stavbě nebo se domáhá, aby v jeho prospěch bylo k pozemku či stavbě zřízeno věcné břemeno4 Uvedené základní pojmy budou v práci dále komentovány v kontextu veřejně prospěšných staveb. V další kapitole se zaměřím na to, jaké podmínky musí být splněny před realizací veřejně prospěšné stavby.
4
Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1.1.2007.
9
3.
Realizace veřejně prospěšných staveb Postup
před
realizací
veřejně
prospěšné
stavby
vysvětlím
v chronologickém sledu, od územního plánování, přes územní řízení a rozhodnutí, až po vydání kolaudačního souhlasu. Vycházela jsem především z platných zákoníků, které uvádím jako stěžejní v následujících kapitolách.
3.1.
Územní plánování Abychom mohli vybudovat jakoukoliv veřejně prospěšnou stavbu,
musí být splněna prvotní podmínka, a to, aby takovou stavbu bylo možné postavit v souladu s územním plánem.5 Územní plánování je nástroj, s jehož pomocí orgány státní správy a samosprávy rozhodují o optimalizaci využití určitého územního celku. Činnosti při využívání staveb a pozemků mají být posuzovány komplexně, z hlediska zabezpečení souladu všech hodnot (kulturních, přírodních, atd.). Na základě územního řízení poté vzniká územní rozhodnutí, a to může být například rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, rozhodnutí o změně využití území, rozhodnutí o chráněném území nebo ochranném pásmu a jiné. V určitých případech může stavební úřad pro zjednodušení vydat místo územního rozhodnutí tzv. územní souhlas.6
5
JANKŮ, Martin. Nemovitosti: Koupě, prodej a další právní vztahy.2. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2006. 280 s. ISBN 978-80-251-1499-5. S 216, 217. 6
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1.1.2007.
10
K územnímu plánování patří:
Zásady územního rozvoje - pořizují pro celé území kraje a vydávají se formou opatření obecné povahy podle správního řádu, tyto zásady jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, a pro následné rozhodování v území
Územně plánovací dokumentace - je nezbytným předpokladem vyvlastnění v případech, které nejčastěji přicházejí v úvahu, a to realizace veřejně prospěšné stavby, provedení asanace a další. Pokud nejsou tyto projekty uvedeny v závazné části územně plánovací dokumentace, nelze vyvlastnění pro účely jejich realizace uskutečnit. O tom, zda budou tyto obecně prospěšné záměry zahrnuty do územně plánovací dokumentace a tím dána možnost vyvlastnění pro jejich realizaci se rozhodne v procesu zpracovávání a schvalování územně plánovací dokumentace7
Územní plán - vymezuje především zastavěné území, dále plochy a koridory (mimo jiné také plochy pro veřejně prospěšné stavby), je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí
Vymezení zastavěného řízení - postačí zvláště menším obcím, které nemají vydaný územní plán, k rozvoji spojenému s novými stavbami; vymezení zastavěného území je časově kratší i finančně méně náročné než pořízení územního plánu.
Regulační plán - stanovuje podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu charakteru území či vytváření příznivého životního prostředí; tento plán stanoví podmínky pro
7
http://www.epravo.cz/top/clanky/proces-zpracovani-a-schvalovani-uzemne-planovacidokumentace-a-jeho-vztah-k-ochrane-vlastnickych-prav-19997.html
11
vymezení a využití pozemků, pro umístění stavby veřejné struktury, vymezí veřejně prospěšné stavby
Územně plánovací informace - je novým institutem ve stavebním zákoně; tyto informace může použít stavebník, pokud navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, a nezná přitom podmínky pro jejich vydání8
3.2. Územní řízení a územní rozhodnutí Termín územního řízení představuje řízení, jehož výsledkem by v našem případě mělo být například rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné stavby či zařízení. Územní řízení a rozhodnutí musí být v souladu s výše uvedeným územním plánem. Územní řízení je specifickým rozhodovacím postupem příslušných správních orgánů, jehož výsledkem je rozhodnutí o opatření, které se má v daném území uskutečnit. Účastníky územního řízení jsou žadatel a obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn (dále vlastník stavby či pozemku, není-li žadatelem a osoby, jejichž vlastnická či jiná věcná práva k sousedním pozemkům či stavbám mohou být přímo dotčena). Řízení se zahajuje na základě žádosti, s předepsanými přílohami. K projednání žádosti je vždy nařízeno veřejné ústní jednání. Je posuzován soulad záměru s danou územně plánovací dokumentací, s cíli územního plánování i s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní rozhodnutí je rozhodnutí v případě umisťování staveb nebo zařízení, změně využití území, změně stavby nebo změně vlivu stavby na využití území, dále rozhodnutí o dělení či scelování pozemků, o ochranném pásmu. 8
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1.1.2007.
12
Stavební úřad může místo územního rozhodnutí vydat územní souhlas, a to v případech stanovených zákonem, na základě oznámení o záměru; tento souhlas nelze využít například v situaci, kdy záměr podléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí. V případech stanovených zákonem
může
nahradit
některé
druhy územních
rozhodnutí
také
veřejnoprávní smlouva. 9 Pro názornost uvedu schéma, které uvádí konkrétní postup při územním řízení, a to i s odkazy na konkrétní paragrafy stavebního zákona, a ve druhém schématu pak pro srovnání uvádím postup při územním souhlasu, a to také s odkazy na paragrafy stavebního zákona:
9
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1.1.2007.
13
Žádost na příslušný SÚ o vydání územního rozhodnutí § 86 SZ
↓
↓
ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ § 84 až § 91 SZ
SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ 78 odst. 1 SZ
↓ ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ o umístění stavby, změně využití území, změně stavby, dělení nebo scelování pozemků, ochranném pásmu § 92 až § 94 SZ
↓ Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení § 79 odst. 3 a 4, § 80 odst. 2 v souvislosti s § 103 odst. 1 písm. a) bod 1. až 6., písm. b) bod 1.,4.,6., 8., písm. c) bod 1., 2., 5., 6., 8., 9., písm. d) bod 1. až 6., písm. f) bod 2.,3.,5., písm. g) bod 3.,5. SZ
→
STAVEBNÍ ŘÍZENÍ
↓ Stavby jednoduché, terénní úpravy a zařízení bez ohlášení § 78 odst. 2, § 104 odst. 2 písm. d) až m) SZ
→
OHLÁŠENÍ jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací § 105, § 104 odst. 2 písm. d) až m) SZ
↓ ZÁKAZ provedení (rozhodnutí) § 107 SZ/ SOUHLAS s provedením § 106 SZ/ USNESENÍ o odložení § 105 odst. 4 SZ
↓
↓
BEZ OHLÁŠENÍ
STAVEBNÍ ŘÍZENÍ
14
Záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat, obsahuje-li závazné stanovisko dotčeného orgánu podmínky, nebo je-li takovým závazným stanoviskem vyjádřen nesouhlas, nebo pokud záměr podléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí.
↓ Oznámení o záměru
§ 96 odst. 1 SZ
↓ Posouzení záměru
§ 90 SZ
↓
↓
↓
ÚZEMNÍ SOUHLAS
Sloučené vydání může nahradit územní územního a rozhodnutí o umístění stavby, souhlasu změně využití území (do 300 vydáním m²), změně stavby. Platnost ÚS souhlasu s provedením – 12 měsíců ohlášené § 96 odst. 2 až 4 SZ stavby
↓ Usnesení o projednání záměru v územním řízení § 96 odst. 4 SZ Stavební úřad dojde k závěru, že záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu
↓ ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ
↓ Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení § 79 odst. 3 a 4, § 80 odst. 2 v souvislosti s par.
↓
↓ ↓
STAVEBNÍ ŘÍZENÍ
10
OHLÁŠENÍ Jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací § 105, § 104 odst. 2 písm. d) až m) ZÁKAZ ↓ provedení/ SOUHLAS/ USNESENÍ o odložení § 105- § 10710
Viz BLAŽKOVÁ, M., MACHÁČKOVÁ, J. Územní rozhodování a ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací. Praha: Linde Praha, a.s., 2007. 236 s.
15
3.3. Vznik stavby obecně Pokud nám Stavební úřad vydal stavební povolení, může začít realizace konkrétní veřejně prospěšné stavby. Měli bychom ji postavit do termínu, uvedeném na stavebním povolení.11 Pokud posuzujeme okamžik vzniku stavby jako věci, je rozhodný okamžik, „v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. Tímto minimálním okamžikem je u nadzemních staveb stav, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Od tohoto okamžiku, v němž se již vytvořila i vlastnická práva ke stavbě, jsou pro takto vytvořenou oblast vlastnických vztahů veškeré další stavební práce bezvýznamné, i když náklady na ně mnohonásobně převýší náklady již vynaložené.“ 12
3.4. Kolaudační souhlas a údržba stavby Dokončenou veřejně prospěšnou stavbu lze užívat na základě kolaudačního souhlasu, který na žádost stavebníka vydá příslušný stavební úřad. Stavební úřad pak do 15 dnů ode dne doručení žádosti stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby. Stavební úřad při závěrečné kontrolní prohlídce postupuje podle stavebního zákona a zkoumá, zda provedení stavby či její užívání nebude ohrožovat život, veřejné zdraví, zdraví zvířat či životní prostředí. Pokud 11
Viz JANKŮ, M. Nemovitosti: Koupě, prodej a další právní vztahy. Brno: Computer Press, a.s., 2006. 280 s. 12
Více Okamžik vzniku stavby [online]. Praha: Sbírka zákonů, judikatura, právo, vydáno 1.3.2002 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/soudnirozhodnuti/okamzik-vzniku-stavby-jako-veci-15877.html
16
stavební úřad nezjistí žádné závady, které by bránily bezpečnému užívání stavby, vydá do 15 dnů ode dne provedení prohlídky kolaudační souhlas. Kolaudační souhlas není správním rozhodnutím, nelze se tedy proti němu odvolat ani podat podnět k jeho přezkumu. Jedná se o „doklad o povoleném účelu užívání stavby“. Povinností vlastníka stavby je její údržba. Pokud stavba není řádně udržována, u veřejných staveb může stavební úřad nařídit plán udržovacích prací. Pokud závady na stavbě bezprostředně ohrožují životy či zdraví osob a zvířat, stavební úřad nařídí všem osobám, aby ji vyklidili. Stavební úřad může také např. nařídit odstranění přenosných věcí i částí stavby. 13
3.5.
Změna a zánik stavby obecně Stavební zákon stanovuje, že stavbu lze užívat pouze k účelu
určenému v kolaudačním rozhodnutí nebo ve stavebním povolení. Ke změně ve způsobu užívání stavby, podstatném rozšíření výroby, popřípadě činnosti, která by mohla ohrozit zdraví a život nebo životní prostředí, je nutné rozhodnutí stavebního úřadu o změně v užívání stavby. Je tedy potřebné požádat příslušný stavební úřad o změnu kolaudačního rozhodnutí. 14 Nadzemní stavba zaniká a přestává být věcí, pokud již není patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Rozhodující v tomto případě není objem nově zbudovaných konstrukcí, neboť původní stavba buď zanikla a nově vybudovaná konstrukce tvoří součást stavby nové, nebo v druhém případě nezanikla a nově vybudované konstrukce tvoří součást stavby 13
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1.1.2007. 14
Více Změna užívání bytu, stavby [online]. Praha: Sbírka zákonů, judikatura, právo, vydáno 23.4.2001 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zmena-uzivanibytu-stavby-6253.html
17
původní. Pro posouzení zániku stavby původní je významné to, co bylo odstraněno, ale ne to, co bylo nově vybudováno. 15 V předchozích kapitolách jsem uvedla pojem veřejně prospěšných staveb a další základní pojmy, jež budou v práci blíže komentovány, věnovala jsem se územnímu plánování, které je v našem případě důležité při plánování veřejně prospěšných staveb, dále územnímu řízení a rozhodnutí a kolaudačnímu souhlasu. Popsala jsem vznik, změnu a zánik stavby. V následující kapitole se zaměřím na právní úpravu veřejně prospěšných staveb, kde jsou hlavními zákony zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánu a stavebním řádu (tzv. stavební zákon) a zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
15
Více Zánik stavby [online]. Praha: Sbírka zákonů, judikatura, právo, vydáno 3.8.2004 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/okamzik-vznikustavby-jako-veci-15877.html
18
4.
Rozbor vybrané právní úpravy veřejně prospěšných staveb Přestože se právní věda věnuje řadě aspektů souvisejících s existencí a
povolováním veřejně prospěšných staveb, tato problematika není v žádné publikaci uceleným způsobem zpracována. Problematiku veřejně prospěšných staveb tedy upravuje především zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánu a stavebním řádu (tzv. stavební zákon). Jako druhý zákon uvedu zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (tzv. zákon o vyvlastnění). K danému tématu však existuje mnoho dalších předpisů, a to např. Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti, nebo Vyhláška č. 501/ 2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, případně zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. V následující kapitole se tedy zaměřím na vybraná ustanovení stavebního zákona, která upravují problematiku veřejně prospěšných staveb, a to v návaznosti na vysvětlované termíny a postupy v předchozích kapitolách.
4.1.
Stavební zákon Stavební zákon, nebo-li zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánu a
stavebním řádu především upravuje cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů a nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území a další. Co se týká přímo problematiky veřejně prospěšných staveb, zákon zde upravuje povolování staveb a jejich změn,
19
užívání staveb a jejich odstraňování, upravuje také například terénní úpravy, podmínky pro projektovou činnost, ochranu veřejných zájmů. Jak již bylo řečeno v předchozích kapitolách, dle stavebního zákona lze umisťovat stavby či zařízení lze jen na základě územního rozhodnutí či územního souhlasu. Každý, kdo dané územní rozhodnutí vydá, je povinen být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb. Rozhodnutí o umístění (i veřejně prospěšné) stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technikou infrastrukturu. V zákoně je uvedeno, které stavby nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas (např. signální věže či bleskosvody). V návaznosti na nový správní řád došlo k podstatným změnám, týkajících se druhů územního rozhodnutí. Nový zákon přesunul stavební rozhodnutí mezi opatření obecné povahy. Stavební zákon obsahuje i některá problematická ustanovení. Vzhledem k umístění stavby a zařízení, nově uvedené zařízení je částečně vymezeno v § 3 odst. 2 stavebního zákona, avšak technická zařízení nejsou v zákoně vyložena, což může vést ke sporům. Pro srozumitelnost uvedu, co přesně uvádí § 3 odst. 2 stavebního zákona: „Zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu podle § 2 odst. 3. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu.“ Další problematické ustanovení obsahuje např. § 111 odst. 2 stavebního zákona, který uvádí: „Stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby“. Dále však již není konkrétně rozebráno, jak přesně má úřad tyto účinky ověřit a jsou pochyby o tom, zda toto ověření bude objektivní.
20
V tomto zákoně jsou tedy ještě některé paragrafy, které jsou nepřesně a nedostatečně vysvětleny, a jistě mohou při realizaci veřejně prospěšné stavby způsobit spory. 16
4.2. Zákon o vyvlastnění Institut vyvlastnění popisuje zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). Zákon o vyvlastnění upravuje podmínky odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku či stavbě, dále přechod či nabytí vlastnického práva k tomuto pozemku nebo stavbě, poskytnutí náhrady za odnětí či omezení tohoto vlastnického práva, zrušení odnětí či omezení tohoto vlastnického práva. Vyvlastnění je přípustné pouze pro ten účel, který je stanovený zvláštním zákonem, a je přípustné, pokud veřejný zájem na dosažení daného účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Pokud je možné práva k pozemku či stavbě získat dohodou, je vyvlastnění nepřípustné. Musí být provedeno vyvlastňovací řízení, kde musí být prokázán veřejný zájem na vyvlastnění. Vyvlastňovaný má právo na náhradu, a to ve výši obvyklé ceny pozemku či stavby (včetně jejich součástí a příslušenství), dále také náhradu stěhovacích nákladů či nákladů spojených se změnou místa podnikání.17 Vyvlastňovací řízení je závažným a krajním veřejnoprávním zásahem do vlastnického práva (nebo dalších majetkových práv), a vždy zde byla 16
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1.1.2007. 17 Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1.1.2007.
21
problematika povahy tohoto institutu, čemuž svědčí také praxe, kdy se touto problematikou opakovaně zabýval Ústavní soud. 18 V rámci realizace veřejně prospěšných staveb se s vyvlastněním často setkáme, někdy však vyvlastnění není nutné. Blíže vysvětlím v poslední kapitole na konkrétním rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kde vlastníci přilehlých pozemků mohou být omezeni na svých právech; nicméně je dokázána převažující potřeba veřejně prospěšné stavby či opatření.
18
Viz PEKÁREK, M. a kol. Pozemkové právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2010. 331 s.
22
5. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o návrhu zrušení opatření obecné povahy Nyní se zaměřím na rozhodnutí, které vydal Nejvyšší správní soud. Toto rozhodnutí č. 5 Ao 6/2012 – 65 ze dne 9. 12. 2010 řeší mimo jiné také problematiku veřejně prospěšných staveb a změny územního plánu. Věcí bylo: Marie K. proti obci Dolní Břežany o návrhu na zrušení opatření obecné povahy.
5.1. Konkrétní popis žádosti o zrušení opatření obecné povahy
Navrhovatelka se jako fyzická osoba u Nejvyššího správního soudu domáhala zrušení opatření obecné povahy. Podle ní změna územního plánu obce Dolní Břežany, a tím také míra omezení jejich vlastnických práv, neodpovídá zásadě proporcionality, je v rozporu se zásadou subsidiarity a minimalizace zásahu. Zřízení koryta vodoteče, které plánuje odpůrce, by znamenalo zničení kanalizačního potrubí, odvádějící splaškové vody z navrhovatelčiných budov, které bylo v minulých letech zrekonstruováno. Dalším tvrzením navrhovatelka uvádí, že plánovaný koridor vodoteče se nachází v ochranném pásmu studny, zásobující vyjmenované budovy pitnou vodou. Navrhovatelka uvádí, že předmětnou občasnou vodoteč nelze považovat za veřejnou infrastrukturu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona, a tedy nemůže jít o veřejně prospěšnou stavbu. Dle odpůrce byla změna územního plánu vyvolána potřebou úprav poměrů v území na základě opakujících se záplav i podnětů občanů a Arcibiskupství pražského. Dle odpůrce se tedy jedná o obnovení původního stavu, který zde existoval v řádu staletí a který navrhovatelka narušila nepovolenou úpravou, a to výstavbou betonového soklu pro plechový plot.
23
Navíc vlastníci sousedních pozemků pak existenci vodoteče nepovažují za zásah do vlastnických práv, naopak chápou potřebu historicky dlouho fungující a osvědčené vodoteče. Samostatné vymezení plochy či koridoru a stanovení podmínek využití při změně územního plánu nemůže dle § 43 odst. 1 stavebního zákona přímo zakládat, měnit či rušit práva a povinnosti fyzickým či právnickým osobám, takový územní plán či jeho změna však představují závazný podklad pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí. Pokud tedy navrhovatelka v současné době užívá pozemek jako zahradu, je oprávněné i nadále tak činit, až do doby, než bude vydáno nové územní rozhodnutí, jímž bude na daném pozemku umístěna veřejně prospěšná stavba občasné vodoteče.
5.2.
Rozhodnutí nejvyššího správního soudu
Při rozhodování vycházel především z platného stavebního zákona. Zásadní byly v tomto případě 2 hypotézy:
Stavbou určenou k odvodnění pozemků, v daném případě stavby občasné vodoteče, lze považovat za veřejně prospěšnou stavbu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. 1) stavebního zákona z roku 2006.
Územní plán či jeho změna mohou v souladu s § 43 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006 vymezit plochy a koridory a stanovit podmínky pro jejich využití, a to i odlišným způsobem, než jak dosud stanoví pro některé z pozemků v rámci takové plochy či koridoru dosavadní územní rozhodnutí. Samotné vymezení plochy či koridoru a stanovení podmínek pro jejich využití nemůže samo o sobě přímo zakládat, měnit či rušit práva nebo povinnosti fyzickým a právnickým osobám, a tedy ani měnit právní účinky existujících správních
24
rozhodnutí, představuje však závazný podklad pro rozhodování o území, zejména pro vydání územních rozhodnutí do budoucna (§ 43 odst. 5 stavebního zákona z roku 2006).
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 2/2010 – změny č. 2A územního plánu obce Dolní Břežany, schválené usnesením zastupitelstva obce Dolní Břežany dne 4. 10. 2010, v části, která se týká vymezení koridoru pro občasnou vodoteč, včetně vymezení veřejně prospěšné stavby, takto: I. Návrh se zamítá II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Tento koridor a plánovaná veřejně prospěná stavba jsou vymezeny tak, aby zasahovaly do vlastnických práv navrhovatelky jen v nezbytně nutné míře. Popisovaný zásah do vlastnických práv navrhovatelky v porovnání s ostatními nemovitostmi navrhovatelky na straně jedné a ochranou veřejného zájmu, k níž mají posuzovaná opatření sloužit, na straně druhé, je přiměřený. Nejvyšší správní soud tedy neshledal ani porušení zásady proporcionality. Ze všech těchto důvodů soud návrh na zrušení opatření obecné povahy zamítl.19
19
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9.12.2010, sp. zn. 5 Ao 6/2012 – 65/2010.
25
5.3.
Vlastní zhodnocení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
Nejprve uvedu základní argumenty, které předkládala navrhovatelka, a podám k nim vysvětlení, proč nejsou - dle mého názoru - ničím podložené. Poté celkově zhodnotím toto rozhodnutí o zrušení opatření obecné povahy. Toto konkrétní rozhodnutí soudu jsem si vybrala s rámci vazby na veřejně prospěšné stavby, abych ukázala, že tyto „veřejně prospěšné“ stavby – jak naznačuje název – by měly být veřejnosti prospěšné. V mnoha případech však musí obec najít pozemky, které jsou vhodné ke stavbě veřejně prospěšné stavby, a tyto pozemky jsou často v soukromém vlastnictví fyzických osob. Majitelé dotčených pozemků pak neberou stavbu jako prospěšnou, ale jako jejich majetek omezující. Navrhovatelka se u Nejvyššího správního soudu domáhala zrušení výše uvedeného opatření obecné povahy. Poukazuje na to, že změna využití daného území výrazně ohrozí její majetek a že změna nebyla provedena dle zákonných podmínek. Podle mého názoru si však navrhovatelka nesprávně vykládá stavební zákon, tento argument není ničím podložený. V § 76 se uvádí: „Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, … lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví – li zákon jinak“. V tomto případě byla daná podmínka splněna. Vydání nového územního plánu jako akt splňuje všechny formální náležitosti vyžadované v § 172 odst. 5 a § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Byl také publikován zákonným způsobem. Změna územního plánu byla navíc vyvolána potřebou úprav poměrů v území na základě opakujících se záplav i podnětů občanů a Arcibiskupství pražského. Vlastníci sousedních pozemků dokonce existenci vodoteče nepovažují za zásah do vlastnických práv, naopak chápou potřebu historicky dlouho fungující a osvědčené vodoteče. Dalším argumentem navrhovatelky bylo, že předmětná vodoteč ve skutečnosti není veřejně prospěšnou stavbou. Vodoteč však je stavbou
26
určenou k vodohospodářským meloracím pozemků, a tedy patří mezi veřejnou infrastrukturu, takže je veřejně prospěšnou stavbou. Dle § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona se za veřejnou infrastrukturu považuje mj. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, dále následuje pouze demonstrativní výčet takových staveb a zařízení (např. vodovody, vodojemy, kanalizace atd.). Nyní ještě zmíním další argument navrhovatelky, který je ničím nepodložený. Podle ní předmětná změna územního plánu, a tím také míra omezení jejich vlastnických práv, neodpovídá zásadě proporcionality, není přiměřená intenzitě sledovaného veřejného zájmu a je v rozporu se zásadou subsidiarity. Zásada proporcionality se uplatňuje při rozhodování správních orgánů, které mohou v rámci této zásady zasahovat do práv osob jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Tato zásada tedy obsahuje podmínky a způsob, za nichž může správní orgán do těchto práv zasahovat. Neznamená to tedy, že do práv druhých osob se nesmí zasahovat, jak si zřejmě vysvětlila navrhovatelka, ale musí být splněny určité podmínky (nezbytný rozsah, převaha veřejného zájmu, atd.), které jednoznačně splněny byly. Zásada subsidiarity pak znamená požadavek, aby správní orgány zasahovaly do práv jiných osob pouze za splnění daných podmínek, a to stanovení zákonem a dále musí být zásah nezbytně nutný k dosažení účelu řízení a není jiná možnost, jak dosáhnout požadovaného cíle. Zásada ochrany práv nabytých v dobré víře znamená, že v některých případech je nezbytné chránit dobrou víru dotčených osob, tedy subjektivní přesvědčení o vzniku a existenci určitých práv vyplývajících z veřejnoprávního aktu.
27
Na závěr bych uvedla, že naprosto souhlasím s rozsudkem Nejvyššího správního soudu, jak vyplývá z mého výše uvedeného komentáře. Všechny argumenty navrhovatelky lze zcela jasně vyvrátit s použitím stavebního zákona. Zásah do vlastnického práva jiných vlastníků okolních pozemků je navíc daleko citelnější, než zásah do vlastnických práv navrhovatelky, a proto v porovnání s ostatními dotčenými vlastníky nemůže změna územního plánování přesáhnout spravedlivou míru. I když se jedná o „veřejně prospěšnou“ stavbu, ne všem obyvatelům daného města je skutečně ku prospěchu, jak dokazuje i toto rozhodnutí soudu. Nicméně u této plánované stavby převažuje veřejný zájem a vlastnická práva navrhovatelky byla omezena jen v nezbytném rozsahu.
28
6.
Sloučené zařízení MŠ a jeslí při nemocnici V předchozí kapitole jsem rozebrala konkrétní rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu a vysvětlila jsem, jak je tato problematika upravena zákonnou formou. Nyní se ještě blíže zaměřím přímo na občany a na ty, kterým jsou veřejně prospěšné stavby primárně určeny. Zmíním zde konkrétní příklad veřejně prospěšné stavby, a to již bez popisu procesu schvalování a vydávání rozhodnutí,… to jsem již rozebrala v kapitole č. 3. V úvodu jsem se zmiňovala o informaci, že aktuálnost tématu veřejně prospěšných staveb potvrzuje mimo jiné i pořádání soutěží v této oblasti. Nyní tedy blíže uvedu zmiňovanou soutěž, o které jsem psala již v úvodu práce. Tato soutěž dokládá oblibu veřejně prospěšných staveb a především aktuálnost daného tématu. Soutěž se jmenovala Fasáda roku 2011 a v různých kategoriích se jí zúčastnily jednotlivé stavby, mimo jiné zde bylo možno soutěžit v kategorii Veřejně prospěšná stavba. Tuto soutěž, která každým rokem láká nové účastníky, již podvanácté pořádala společnost Baumit. První místo v této kategorii vyhrálo Sloučené zařízení MŠ a jeslí při nemocnici v Jablonci nad Nisou. Všechny zprávy o této soutěži uvádí, že školku s červenou fasádou si lidé rychle oblíbili. Tato stavba je jednoduchá, zároveň popisovaná jako elegantní, a samozřejmě s důrazem na vysokou užitnou hodnotu. Odvážná kombinace barev nejprve vyvolávala mezi obyvateli rozruch; mezi barvami totiž vyniká dominantní odstín červené a „sibiřský styl“ dřevěných částí opláštění. Počátek stavby připadl na říjen roku 2010 a v září 2011 proběhla kolaudace. (Bližší popis postupu před realizací veřejně prospěšné stavby jsem uvedla v kapitole č. 3 Realizace veřejně prospěšných staveb, a to od územního plánování až po kolaudační souhlas.)
29
Dnes již školka spolu s nemocnicí představuje jednu z nejvýraznějších novostaveb v Jablonci nad Nisou. V příloze přikládám fotografii Sloučeného zařízení MŠ a jeslí při nemocnici.20
1.
20
Více Školka v nemocnici je nejlepší veřejná stavba v Česku [online]. Jablonec nad Nisou:
Jablonec nad Nisou-oficiální stránky města, vydání 25.4.2012 [cit. 2012-06-01]. Dostupné z: http://slavnosti.mestajablonec.cz/cs/magistrat/pro-novinare/tiskove-zpravy/aktualnizpravy/skolka-v-nemocnici-je-nejlepsi-verejna-stavba-v-cesku.html
30
7.
Závěr Tato práce je určena všem, kteří se zajímají o problematiku veřejně
prospěšných staveb. Dané téma jsem si vybrala proto, že ho považuji za velmi aktuální. Dotýká se nejen samotné obce či města, ale veřejně prospěšné stavby mají především sloužit co největšímu počtu obyvatel. Veřejně prospěšné stavby jsou v poslední době velmi diskutovaným tématem, což může dokládat mimo jiné pořádání soutěží. Například v dubnu roku 2012 byla pořádána soutěž Fasáda roku 2011, kterou již podvanácté pořádala společnost Baumit. V kategorii Veřejně prospěšná stavba vyhrálo 1. místo Sloučené zařízení MŠ a jeslí při nemocnici v Jablonci nad Nisou.21 Obecně jsou veřejně prospěšné stavby součástí našich životů a mnohdy nám ten život usnadňují a zpříjemňují, někdy se naopak pojí s nevítaným omezením vlastnických práv, jak bylo v práci ukázáno na konkrétním případu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nejprve jsem v práci definovala pojem obecně prospěšných staveb a dalších termínů, jež byly dále v kontextu veřejně prospěšných staveb používány. Poté jsem uvedla chronologický postup, který vždy předchází realizaci veřejně prospěšné stavby, a to na prvním místě územní plánování. Prvotní podmínkou pro realizaci veřejně prospěšné stavby je totiž požadavek souladu s územním plánováním. Dále jsem popsala územní řízení a rozhodnutí, díky kterému pak můžeme začít s realizací veřejně prospěšné stavby. Blíže jsem také rozebrala kolaudační souhlas, po kterém již může být stavba používána k zamýšlenému účelu. V předposlední kapitole jsem rozebrala základní prameny právní úpravy daného tématu, s poukázáním na problematické části stavebního zákona. Stavební zákon například k umístění 21
Více Školka v nemocnici je nejlepší veřejná stavba v Česku [online]. Jablonec nad Nisou: Jablonec nad Nisou-oficiální stránky města, vydání 25.4.2012 [cit. 2012-06-01]. Dostupné z: http://slavnosti.mestajablonec.cz/cs/magistrat/pro-novinare/tiskove-zpravy/aktualnizpravy/skolka-v-nemocnici-je-nejlepsi-verejna-stavba-v-cesku.html
31
stavby a zařízení tento pojem „zařízení“ částečně vymezuje, avšak technická zařízení nejsou v zákoně vyložena, což může vést ke sporům. Dalším problematickým ustanovením může být § 111 odst. 2 stavebního zákona, který uvádí: „Stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby“. Dále však již není konkrétně rozebráno, jak přesně má úřad tyto účinky ověřit a jsou pochyby o tom, zda toto ověření bude objektivní. V tomto zákoně jsou tedy ještě některé paragrafy, které jsou nepřesně a nedostatečně vysvětleny. Poté jsem rozebrala konkrétní rozhodnutí o zrušení opatření obecné povahy, vydané Nejvyšším správním soudem, s poukázáním na omezení vlastnických práv před realizací veřejně prospěšné stavby. V poslední kapitole jsem blíže uvedla soutěž, vztahující se k danému tématu a popsala jsem Sloučené zařízení MŠ a jeslí při nemocnici, které vyhrálo tuto soutěž v kategorii veřejně prospěšných staveb. Při výběru nejvhodnějšího pozemku pro veřejně pospěšnou stavbu je nezbytné najít přiměřenou hranici mezi potřebou veřejně prospěšné stavby (a jejím užitkem pro obyvatele města) a omezením vlastnických práv ostatních obyvatel. Je důležité, aby veřejně prospěšná stavba byla provedena způsobem, který vlastníky přilehlých pozemků co nejméně zatíží a co nejméně omezí jejich vlastnická práva. V úvodu jsem si stanovila tento cíl: popsat a vysvětlit, co jsou veřejně prospěšné stavby a další termíny s tím spojené, a to se zaměřením na vysvětlení postupu, který předchází realizaci veřejně prospěšných staveb; dále rozbor vybraných pramenů právní úpravy s poukázáním na problematická ustanovení zákona a poukázání na konkrétní zajímavé příklady z praxe formou rozebrání již zmiňovaného soudního rozhodnutí, a v souvislosti s tím na omezení vlastnických práv. Přestože se právní věda věnuje řadě aspektů souvisejících s existencí a povolováním veřejně prospěšných staveb, tato problematika není v žádné
32
publikaci uceleným způsobem zpracována. Doufám tedy, že tato práce bude v rámci tématu veřejně prospěšných staveb přínosem. S touto prací by bylo jistě velmi zajímavé pokračovat v magisterském stupni studia, kdy bych se více a podrobněji zaměřila na problematiku institutu vyvlastnění.
33
8. Cizojazyčné resumé / Foreign language Resumé This Barchelor thesis is called „The legal regime of public utility buildings“. I have choosen this topic because of its uniqueness and topicality. We can also see this topicality due to organizing a lot of competitions with this topic. For example this year there was hold a competition called Facade of year 2012. A kindergarten in Jablonec nad Nisou won the first place in a category called Public utility buildings. I also wrote more information due to this kindergarten, which also belongs to this topic „public utility buildings“. This is not only about municipal government, specialists, territorial planning,… but also about individual inhabitants and buildings for them. This work includes following information: basic terms which are connected with the legal regime of public utility buildings, especially „appropriation“. After that I introduced procedure, which always had to be true before plannig public utility buildings, which means territorial planning, territorial proceedings and decision, final inspection agreement, also building´s establishment, change and ending. After that I explained the main code of law, especially Building Code and Expropriation Code and also their problematical paragraphs. Then I introduced some practise example. This practise example means czech court´s decision about cancel measure, which is concerning public utility building. We can see that public utility building is not everywhere a benefit for inhabitants, especially for those people, who has some estate or land next to land with mentioned public utility building. The biggest benefits of this work are: at first it can help a lot of people, especially students, if they are interested in this topic; on the other hand it is very big benefit for me, I have learnt a lot of new information, which I would like to use in Master´s degree.
34
We can also see a lot of aspects of public utility building´s permiting but anywhere is this topic completely made. So I hope this work will be a great contribution to „public utility buildings“ problems.
35
9. Použitá literatura 1. Viz BLAŽKOVÁ, M., MACHÁČKOVÁ, J. Územní rozhodování a ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací. Praha: Linde Praha, a.s., 2007. 236 s. 2. Viz JANKŮ, M. Nemovitosti: Koupě, prodej a další právní vztahy. Brno: Computer Press, a.s., 2006. 280 s. 3. Viz PEKÁREK, M. a kol. Pozemkové právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2010. 331 s. 4. Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1.1.2007. 5.
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1.1.2007. Internetové zdroje:
1. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9.12.2010, sp. zn. 5 Ao 6/2012 – 65/2010. 2. Více Okamžik vzniku stavby [online]. Praha: Sbírka zákonů, judikatura, právo, vydáno 1.3.2002 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/okamzik-vzniku-stavby-jakoveci-15877.html 3. Více Zánik stavby [online]. Praha: Sbírka zákonů, judikatura, právo, vydáno 3.8.2004 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/soudnirozhodnuti/okamzik-vzniku-stavby-jako-veci-15877.html 4. Více Změna užívání bytu, stavby [online]. Praha: Sbírka zákonů, judikatura, právo, vydáno 23.4.2001 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zmena-uzivani-bytu-stavby-6253.html
36
5. Více Vyvlastnění [online]. Praha: Judikáty, vydáno 1.1.2010 [cit. 2012-0319]. Dostupné z http://www.judikaty.info/cz/search/?q=judik%C3%A1t&db=nscr&qplus%5B %5D=vyvlastn%C4%9Bn%C3%AD&qplus%5B%5D=&qminus%5B%5D= &qminus%5B%5D=&qminus%5B%5D=&plus%5B%5D=¶graf=&fDat eTo=&fDateFrom=&fCategory=&fCatalogNr=&fType=&=&=&=&mode=P HRASE. 6.
Více Školka v nemocnici je nejlepší veřejná stavba v Česku [online]. Jablonec nad Nisou: Jablonec nad Nisou-oficiální stránky města, vydání 25.4.2012 [cit. 2012-06-01]. Dostupné z: http://slavnosti.mestajablonec.cz/cs/magistrat/pronovinare/tiskove-zpravy/aktualni-zpravy/skolka-v-nemocnici-je-nejlepsiverejna-stavba-v-cesku.html
7. Více Veřejně prospěšné stavby. [online]. Plzeň: Útvar rozvoje a koncepce města
Plzně
,
vydání
10.3.2009
[cit.
2012-02-18].
Dostupné
http://ukr.plzen.eu/uzemni-planovani/uzemni-plan-mesta-plzne/verejneprospesne-stavby/verejne-prospesne-stavby.aspx.
37
z:
10. Příloha Přikládám fotografie Sloučeného zařízení MŠ a jeslí při nemocnici
38