Právní rámec sanace hnědouhelných děl v Mostecké pánvi Tomáš Burian odbor ţivotního prostředí a zemědělství
Obsah 1. Hnědouhelné lomy v Mostecké pánvi a jejich rekultivace. 2. Fáze rekultivačního cyklu a jeho právní regulace. 3. Financování sanace a rekultivace. 4. Výzvy a problémy.
Zdroj: http://www.czechcoal.cz
Rekultivace v Mostecké pánvi – stav 2010 celkem po ukončení těžby
30.000,00 25.000,00
20.000,00
zbývá do celkem do roku 2010 konce těžby 39%
15.000,00
ukončené 39%
10.000,00
rozpracované 22%
5.000,00
celkem 26 093,21 ha
0,00 ukončené
rozpracované 845,84
celkem do roku 2010 3.345,88
zbývá do konce těžby 1.783,20
celkem po ukončení těžby 5.129,08
zemědělské
2.500,04
lesnické
5.034,61
2.458,72
7.493,33
3.053,48
10.546,81
258,62
646,62
905,24
3.248,17
4.153,41
ostatní
2.307,37
1.710,21
4.017,58
2.246,33
6.263,91
celkem (ha)
10.100,64
5.661,39
15.762,03
10.331,18
26.093,21
hydrologické
Zdroj: Stanislav Štýs (2011): Minerální suroviny 13/2, pp. 12 - 24
Zdroj: Stanislav Štýs (2011):Minerální suroviny 13/2, p. 24
Typy rekultivací z hlediska krajinotvorby 1. 2. 3. 4.
Zemědělská rekultivace Lesnická rekultivace Vodohospodářská rekultivace Ostatní rekultivace
2
3
1
4
2 – letiště Most
1 – jezero Most 3 – Hipodrom Most
5 – jezero Milada u Chabařovic
4 – Golf Resort Barbora
Fáze rekultivačního cyklu
Fáze přípravy Fáze důlně-technická
Fáze ekotechnická Postrekultivační období
ETAPY BÁŇSKÉHO PROVOZU
příprava a otvírka
dobývání
dobývání
dobývání
dobývání
likvidace
generel
generel
FÁZE REKULTIVAČNÍHO CYKLU souhrnný plán sanace a rekultivace generel
generel
P
DT
generel
postrekultivační období
ET
P
DT
ET
postrekultivační období P
DT
postrekultivační období
ET
P
DT
ET
Právní regulace rekultivačního cyklu Fáze přípravy
Fáze důlně technická
Fáze ekotechnická
Období postrekultivační
Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí Proces EIA Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu , lesní zákon Povolení záboru zemědělské a lesní půdy , schválení plánů rekultivace zemědělské a lesní půdy
Kontrola dodržování plánů rekultivace zemědělské a lesní půdy
Horní zákon Povolení hornické činnosti, schválení souhrnného plánu sanace a rekultivace
Kontrola hornické činnosti a tvorby rekultivační rezervy
Kontrola čerpání rekultivační rezervy a dodržování souhrnného plánu sanace a rekultivace
Stavební zákon Povolení zakládání výsypek a využití území mimo dobývací prostory
Schvalování realizačních projektů rekultivace Vodní zákon Povolení vodních děl a akumulace či převodů vod
Kontrola nakládání s vodami
Zákon č. 44/1988 Sb. , o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 31 odst. 5 Organizace je povinna zajistit sanaci, která obsahuje i rekultivace podle zvláštních zákonů, všech pozemků dotčených těţbou a monitorování úloţného místa po ukončení jeho provozu. Sanace pozemků uvolněných v průběhu dobývání se provádí podle plánu otvírky, přípravy a dobývání ( 32). Za sanaci se povaţuje odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur.
31 odst. 6 K zajištění činností podle odstavce 5 je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám sanace pozemků dotčených dobýváním. Tyto rezervy jsou nákladem na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů.
Zákon č. 44/1988 Sb. , o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 32 odst. 2 Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat dostatečný předstih otvírky a přípravy výhradního loţiska před dobýváním a jeho hospodárné a plynulé dobývání při pouţití vhodných dobývacích metod a zajištění bezpečnosti provozu. Součástí plánů otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání důlních škod vzniklých v souvislosti s plánovanou činností a na sanaci a rekultivaci dotčených pozemků včetně návrhu na výši a způsob vytvoření potřebné finanční rezervy ( 31 odst. 6 a 37a).
37a odst. 2 Vytváření rezerv podle odstavce 1 a podle 31 odst. 6 podléhá schválení příslušným obvodním báňským úřadem, který schvaluje téţ čerpání z těchto rezerv po dohodě s ministerstvem ţivotního prostředí České republiky. Tyto finanční prostředky se ukládají na zvláštní vázaný účet v bance a nesmějí být předmětem ručení ani zahrnuty do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu, ani nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí. Obvodní báňský úřad si před vydáním rozhodnutí o čerpání z těchto rezerv vyţádá vyjádření dotčené obce. V případě organizací s majetkovou účastí státu rozhoduje obvodní báňský úřad v dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky.
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě 10 odst. 2 Plány otvírky, přípravy a dobývání se vypracovávají pro celé výhradní loţisko nebo pro jeho ucelenou část; jde-li o nově budované nebo rekonstruované doly nebo lomy, mohou se tyto plány vypracovat postupně podle jednotlivých etap prací na otvírce, přípravě nebo dobývání. Součástí plánu otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání výhradního loţiska. Současně musí být předloţen návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv a návrh na časový průběh jejich vytvoření.
41 odst. 2 písm. c) Obvodní báňské úřady dále ...... schvalují v rámci povolování otvírky, přípravy a dobývání výhradních loţisek návrh na vytvoření finančních rezerv pro vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání a rozhodují o jejich čerpání.
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu 8 odst. 1 Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu při stavební, těţební a průmyslové činnosti, popřípadě, aby tyto škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou právnické a fyzické osoby tyto činnosti provozující, povinny řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu ( 4), zejména a)skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uloţené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše a postarat se o jejich hospodárné vyuţití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace anebo zajistit na vlastní náklad jejich odvoz a rozprostření na plochy určené orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, pokud v odůvodněných případech tento orgán neudělí výjimku z povinnosti provést skrývku uvedených zemin, b)ukládat odklizové zeminy ve vytěţených prostorech a není-li to moţné nebo hospodářsky odůvodněné, uloţit je v prvé řadě na plochách neplodných nebo na plochách horší jakosti, které byly za tím účelem odňaty ze zemědělského půdního fondu, c)provádět vhodné povrchové úpravy dotčených ploch, aby tvarem, uloţením zeminy a vodními poměry byly připraveny k rekultivaci, pokud provedení rekultivace přichází v úvahu, d)provádět podle schválených plánů rekultivaci dotčených ploch, aby byly způsobilé k plnění dalších funkcí v krajině, e)učinit opatření k zabránění úniku pevných, kapalných a plynných látek poškozujících zemědělský půdní fond a jeho vegetační kryt.
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu 9 odst. 4 Ţádost o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu podle odstavce 1 podává ten, v jehoţ zájmu má k tomuto odnětí dojít (dále jen "ţadatel").
9 odst. 5 V ţádosti podle odstavce 4 ţadatel uvede účel zamýšleného odnětí a zdůvodní, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, ţivotního prostředí a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. K ţádosti připojí (………………) -plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do zemědělského půdního fondu nebo rekultivována zalesněním (osázením dřevinami nebo keři) či zřízením vodní plochy, -předběţnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného vyuţití. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu můţe v nezbytných případech poţadovat předloţení dalších dokladů potřebných k posouzení ţádosti.
9 odst. 6 Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí ţádost a její přílohy a shledá-li, ţe půda můţe být odňata ze zemědělského půdního fondu, vydá k tomuto odnětí souhlas, ve kterém zejména (………………) schválí plán rekultivace podle odstavce 5 písm. e), popřípadě stanoví zvláštní reţim jeho provádění hlediska časového plnění a ukončení prací, jsou-li pro to zvláštní důvody při lomové (povrchové) těţbě uhlí nebo při geologickoprůzkumných pracích, zejména u velmi hlubokých vrtů.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) 13 odst. 3 Právnické a fyzické osoby provádějící stavební, těţební a průmyslovou činnost jsou dále povinny (………) průběţně vytvářet předpoklady pro následnou rekultivaci uvolněných ploch; po ukončení záboru pozemku pro jiné účely neprodleně provést rekultivaci dotčených pozemků tak, aby mohly být vráceny plnění funkcí lesa (….).
16 odst. 2 V rozhodnutí o odnětí nebo o omezení orgán státní správy lesů (………) schválí plán rekultivace, pokud je nezbytný (……).
Zákonné podmínky rekultivačního cyklu Fáze přípravy
Fáze důlnětechnická
1. 2.
1.
3.
4.
5.
Proces EIA. Schválení souhrnného plánu sanace a rekultivace. Rozhodnutí o výši finanční rezervy na sanaci a rekultivaci (Kč/t). Povolení záboru zemědělské a lesní půdy a schválení plánu její rekultivace. Povolení vyuţití potřebného území mimo dobývací prostory k zaloţení výsypek či rekultivacím.
2.
Dodrţování podmínek povolení hornické činnosti, plánů otvírek, přípravy a dobývání a dokumentace důlních děl (ve vztahu k rekultivaci např. selektivní skrývka nadloţí, deponie ornice a zúrodnitelných substrátů, usnadnění budoucí sanace cílenou volbou báňských postupů včetně způsobu zakládání a tvarování výsypek a závěrných svahů) Tvorba finanční rezervy na sanaci a rekultivaci v předepsané výši.
Fáze ekotechnická
1.
2.
3.
Dodrţování souhrnného plánu sanace a rekultivace co do objemu a časového postupu. Dodrţování plánů rekultivace zemědělské a lesní půdy – navracení půdy zemědělské a lesní výrobě na předepsané výměře. Dodrţování podmínek územních rozhodnutí a plnění jimi schválených projektů rekultivace – zejména kvalitativní parametry jednotlivých druhů rekultivace.
Období postrekultivační 1.
Dodrţování manipulačních řádů a provozních řádů při nakládání s vodami a provozování vodních děl zřízených v rámci sanace a rekultivace.
Financování rekultivací zákon č. 44/1988 Sb.
– důlní společnost je povinna zajistit sanaci a rekultivaci a vytvářet k tomuto účelu průběţně finanční rezervu na vrub nákladů, a to odvodem na zvláštní vázaný účet. Výši odvodu vztaţeného na tunu vytěţeného nerostu stanoví báňský úřad v povolení hornické činnosti, obvykle fixní částkou platnou pro celou dobu platnosti povolení se stanovenou valorizací. Výše odvodu se můţe rozhodnutím báňského úřadu v průběhu času měnit. Způsob kalkulace odvodu a míra jeho valorizace nejsou zákonem stanoveny, výše rezervy by však měla ke dni ukončení ţivotnosti dolu v úplnosti pokrýt náklady na sanaci a rekultivaci ve smyslu zákona.
Financování rekultivací v lokalitách s těţbou ukončenou před privatizací těţebního průmyslu Rekultivační dluh zaniklých státních těţebních organizací, které ukončily činnost před privatizací těţebního průmyslu, je postupně hrazen státem z výnosu privatizace. Jedná se zejména o těţební lokality bývalých lomů Most a Chabařovice ve střední a východní části Mostecké pánve, u nichţ je v současnosti dokončována rekultivace řízeným zatápěním s vyuţitím převodů disponibilních povrchových vod z přilehlých povodí. Rekultivaci těchto lokalit zajišťuje specializovaný státní podnik Palivový kombinát Ústí nad Labem, s.p. Pravidla pro financování rekultivací v těchto případech jsou vymezena usnesením Vlády České republiky č. 50/2002 a usneseními následujícími.
Problémy a výzvy Nedostatečné zohlednění dlouhodobosti a kontinuity rekultivačního cyklu u hnědouhelných dolů – chybí dohled nad dlouhodobým vývojem bilance ploch. Objem obligatorních rekultivačních závazků za zábory zemědělské půdy neodpovídá reálné perspektivě jejího využívání a omezuje přírodě blízké způsoby rekultivace. Způsob kalkulace a tvorby rekultivační rezervy nezohledňuje přiměřeně proměnlivost rekultivačních nákladů v průběhu jednotlivých etap existence důlního díla a nezaručuje jistotu jejich budoucího pokrytí v plném rozsahu zákonných požadavků. Není vyjasněn vodoprávní statut budoucích zbytkových jezer. Plánování rekultivací je stále nedostatečně koordinováno s územním plánováním, protože oba procesy probíhají v odlišném institucionálním a právním prostředí; to má v konečném důsledku dopady na racionální využívání rekultivovaných ploch, které často leží ladem. Deficit regionálního pohledu a širší územní koordinace v oblasti plánování sanací a rekultivací, za něž odpovídají provozovatelé jednotlivých důlních děl. Absence komplexní právní úpravy celého rekultivačního cyklu - právní, plánovací, institucionální i personální diskontinuita mezi etapou rekultivace a obdobím trvalého užívání a správy .
Děkuji za pozornost. Tomáš Burian,
[email protected], +420 475 657 160 Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor ţivotního prostředí a zemědělství www.kr-ustecky.cz
