PRÁVNÍ AKTUALITY. M&A Převod obchodního podílu v s.r.o. podle ZOK. PRACOVNÍ PRÁVO Srážky ze mzdy a započtení v pracovněprávních vztazích dle NOZ

M&A Převod obchodního podílu v s.r.o. podle ZOK PRACOVNÍ PRÁVO Srážky ze mzdy a započtení v pracovněprávních vztazích dle NOZ DAŇOVÉ PRÁVO Daňový režim svěřenského fondu

PRÁVNÍ AKTUALITY LEGAL UPDATE 1 / 2014

Editorial

První měsíce účinnosti rekodifikace Opatrnost a vyčkávání. Tak se dají hodnotit první měsíce účinnosti zákonů rekodifikujících naše soukromé právo. Obavy z totálního kolapsu a pádu do právního bezvědomí se nenaplnily. Podnikatelská praxe dál běží, soudy fungují a všichni si postupně osvojujeme nová pravidla. Některá se nám líbí více, jiná méně. V anketě o nejméně oblíbené ustanovení by zřejmě zvítězilo pravidlo o tom, že má-li mít právní jednání formu notářského zápisu, musí mít tuto formu i plná moc… Ne vše funguje hladce, většina z toho jde však na vrub spíše technice než právu (např. fungování notářského rejstříku zástav či obchodního rejstříku). Obvyklé porodní bolesti. Člověku, který sleduje dění okolo nového práva, neunikne, že se rodí různé mýty a fámy. Z nich by se zdálo, že občanský zákoník může za všechno: prý umožňuje obchod s dětmi nebo nutí muzea platit darovací daň za obdržené sbírkové předměty. Nad tím si rozumný člověk jen povzdechne. Ale setkáváme se i s nebezpečnějšími fámami. Třeba ten o zločinném svěřenském fondu, který byl vytvořen na objednávku kmotrů pro realizaci jejich nekalých záměrů. Ani tyto skutečnosti však běžnou podnikatelskou praxi příliš nepálí. Co ji však znejistí určitě, jsou spekulace o výrazných úpravách rekodifikace. A ty se objevují od počátku a v poslední době sílí. Pravidla byla napsána, nabyla účinnosti a je na praxi a soudech, aby je aplikovaly, vykládaly a uvedly do života. Říká se, že zákony jsou jako kosti, které teprve praktická aplikace a soudní rozhodování obalí masem. Praxe nyní potřebuje především uklidnění a prostor, aby se s novými zákony vyrovnala, jak nejlépe dokáže. V případě koncepčních změn alespoň několik let. Pak přijde čas pro zevrubnou analýzu a případné systémové změny. Poučení je možné vzít si třeba ze zákoníku práce − máme jej od roku 2007 a od té doby prošel již několika desítkami novelizací! Takováto nestabilita právnímu prostředí rozhodně neprospívá. Co z toho plyne? Ukazuje-li se potřeba něco napravit, přistupujme k tomu obezřetně, ne s horkou hlavou. I zde platí osvědčené rčení: dvakrát měř a jednou řež. Některé nejasnosti (například výše zmíněný požadavek na plnou moc ve formě notářského zápisu, u něhož se objevují snahy jej nesmyslně aplikovat i na rozhodnutí jediného společníka obchodní korporace) lze překlenout výkladem (v tomto je dobré sledovat na webu výstupy z ministerské Komise pro aplikaci nové civilní legislativy), jiné plynou z nepochopení právní úpravy. To neznamená, že by v občanském zákoníku, zákoně o obchodních korporacích či doprovodných předpisech nebyly nedostatky. Odstranění zřejmých chyb včetně překlepů, záměn slov apod. jistě nebude na škodu a zřejmě k tomu dojde ještě letos. Vyšší míru opatrnosti si však vyžadují věcné změny. Chtít totiž měnit nebo „vylepšovat“ něco, o čem přesně nevíme, jak funguje, je ošemetné. Angličané mají jedno rčení: „Když to není rozbité, neopravuj to.“ A neaplikované ustanovení zákona, podle kterého se doposud nerozhodovalo, nutně pokažené není. Je dobré, mít na paměti starý legislativní bonmot: Myslíte-li si, že jste ze zákona odstranili jednu chybu, možná jste jiné dvě způsobili. Jménem PRK Partners Václav Bílý

Obsah

Editorial První měsíce účinnosti rekodifikace Obsah

3

Corporate K internetovým stránkám obchodních společností a souvisejícím povinnostem podle zákona o obchodních korporacích

4

M&A K nové právní úpravě o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným

5

Kapitálové trhy Zástavní právo k akciím

7

Pracovní právo Srážky ze mzdy a započtení dle nového občanského zákoníku Novela zákona o pobytu cizinců

8

Litigace Žaloba z rušené držby

10

Právo nemovitostí Veřejnoprávní smlouva o provedení stavby Poznámky spornosti zápisu

11

Daňové právo Daňové aspekty svěřenského fondu

15

Mezinárodní publikace The new Czech private law Tax changes seek to boost Czech investment prospects

18

Novinky z PRK Partners

23

English summary

24

3

PRK Partners legal update

Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary

CORPORATE K internetovým stránkám obchodních společností a souvisejícím povinnostem podle zákona o obchodních korporacích Autoři: Mgr. Kateřina Hájková LL.M. Mgr. Eva Šimurdová Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen zákon o obchodních korporacích), účinného od 1. ledna 2014, je akciová společnost povinna pravidelně uveřejňovat (i) údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách a (ii) další údaje stanovené zákonem o obchodních korporacích. Uveřejňování musí být prováděno způsobem umožňujícím dálkový a bezplatný přístup tak, aby informace byly jednoduše veřejnosti dostupné po zadání elektronické adresy. Společnost s ručením omezeným není povinna internetové stránky zřizovat, avšak zřídí-li je, vztahují se na ni povinnosti uveřejňování stanovené zákonem o obchodních korporacích pro akciovou společnost ve stejném rozsahu. Pokud jde o povinně uveřejňované údaje dle bodu (i) výše, jedná se o obchodní firmu společnosti, sídlo, identifikační číslo a údaj o jejím zápisu do obchodního rejstříku1. Informace podléhající povinnosti uveřejnění uvedené pod bodem (ii) výše pak zahrnují doplňující údaje a dokumenty, jejichž uveřejnění výslovně ukládá zákon o obchodních korporacích. V praxi půjde nejčastěji o následující informace/dokumenty:

a) pozvánka na valnou hromadu společnosti2; b) účetní závěrka společnosti a zpráva o podnikatelské činnosti společnosti, ledaže stanovy společnosti určí jiný způsob přístupu k uvedeným dokumentům, který nebude omezovat právo akcionářů na tyto informace3; c) návrhy a protinávrhy usnesení valné hromady předložené akcionáři představenstvu4; d) příslušnost k podnikatelskému seskupení (koncernu5)6.

Zákon o obchodních korporacích dále předpokládá uveřejňování i dalších údajů ve specifických případech jako například uveřejnění zprávy o poskytnutí finanční asistence7 nebo uveřejnění informací týkajících se upisování nových akcií vlastníky prioritních dluhopisů.8 Nad rámec výše uvedeného je rovněž vhodné doplnit, že zákon o obchodních korporacích umožňuje společnostem uveřejnit některé údaje/dokumenty na internetových stránkách společnosti jako alternativu k jejich fyzickému doručení (např. doručení zápisu z valné hromady společnosti akcionáři).9 Zákon o obchodních korporacích neupravuje parametry internetových stránek společnosti s výjimkou požadavku jednoduchého a bezplatného přístupu k nim. Standardně bude akciová společnost realizovat splnění výše uvedených povinností prostřednictvím svých internetových stránek, které užívá v rámci vlastní

1 § 435 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 2 § 406 odst. 1 zákona o obchodních korporacích. 3 §§ 436 a 437 zákona o obchodních korporacích. 4 §§ 407 odst. 2, 362 a 363 zákona o obchodních korporacích. 5 Uveřejnění uvedeného údaje není povinné. Pokud však společnost neuveřejní svou příslušnost k podnikatelskému seskupení (koncernu), řídící osoba nemůže požívat určitých výhod upravených zákonem o obchodních korporacích. Uveřejnění tohoto údaje by proto mělo být v relevantních případech vždy důkladně zváženo. 6 § 79 odst. 2 zákona o obchodních korporacích. 7 § 312 zákona o obchodních korporacích. 8 § 290 zákona o obchodních korporacích. 9 § 425 zákona o obchodních korporacích; není-li zápis z valné hromady uveřejněn ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího konání na internetových stránkách společnosti, je společnost povinna každému akcionáři na jeho žádost poskytnout kopii tohoto zápisu, a to na náklady společnosti.

4



podnikatelské činnosti. Domníváme se však, že společnost nemusí být nutně vlastníkem domény (resp. doménového jména), na níž je internetová stránka provozována, nýbrž může internetovou stránku spravovat a provozovat na základě zvláštního smluvního ujednání. Domníváme se, že akciová společnost, která neprovozuje své vlastní internetové stránky, může svou zákonnou povinnost uveřejňovat určité informace realizovat také prostřednictvím jiné internetové stránky (tj. provozované jinou společností), a to za předpokladu, že je oprávněna umisťovat na ní obsah. V této souvislosti je např. možné poukázat na rozvíjející se služby některých společností provozujících internetové stránky, na nichž mohou společnosti uveřejňovat zákonem požadované informace. Je však potřeba zdůraznit, že zmíněný postup by mohl být z pohledu zákona o obchodních korporacích akceptovatelný pouze při dodržení požadavku jednoduchého a bezplatného přístupu na tyto internetové stránky, výrazem čehož je dle našeho názoru i možnost veřejnosti takovou internetovou stránku jednoduše najít a identifikovat. Z tohoto důvodu tudíž považujeme za nutné zvážit uvedení internetové adresy přímo ve stanovách společnosti1 nebo její zveřejnění v obchodním rejstříku. V případě porušení zákonem uložené povinnosti zveřejňovat příslušné údaje může být společnosti ze strany rejstříkového soudu uložena pokuta až do výše 100 tisíc korun, a to za předpokladu, že neuposlechla předchozí výzvy k nápravě. Porušení povinnosti řádně zveřejnit pozvánku na valnou hromadu může za určitých okolností také vést k vyslovení neplatnosti valné hromady a v důsledku toho zakládat též právo akcionáře požadovat přiměřené zadostiučinění. Konečně porušení povinnosti uložené společnosti zákonem může být potenciálně posouzeno jako přestupek fyzické osoby, která za společnost měla jednat, typicky člena statutárního orgánu.

M&A K nové právní úpravě o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným Autorka: Mgr. Eva Šimurdová V novém zákoně o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)11 je zdůrazněna role základních principů moderního soukromého práva, jakými je smluvní svoboda, rovnost smluvních stran či zásada „co není zakázáno, je dovoleno“.12 V tomto duchu tak bylo upuštěno od omezujících ustanovení obchodního zákoníku13 a úprava vnitřních poměrů v obchodních společnostech doznala značné liberalizace. Větší flexibilita se projevuje i v právní úpravě převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným, která je ve své podstatě postavena na opačné koncepci než právní úprava dosavadní, když vychází z principu obecné přípustnosti převoditelnosti podílu. Úvodem lze krátce zmínit terminologickou změnu spočívající v upuštění od termínu „obchodní podíl“ a jeho nahrazení pouze pojmem „podíl“ pro všechny obchodní korporace, tedy včetně společnosti s ručením omezeným.14 Vedle této drobné kosmetické úpravy je naopak potřeba zdůraznit zásadní změnu oproti předchozí právní úpravě, pokud jde o vymezení podílu jakožto předmětu právních vztahů. Nově již totiž podíl není tzv. jinou

10 Pro tento případ je nutné mít na paměti, že jakákoli změna stanov společnosti vyžaduje rozhodnutí valné hromady ve formě notářského zápisu. 11 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). 12 Důvodová zpráva k zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). 13 Zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 14 „Obchodní podíl“ je stále uveden např. v ust. § 206 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), což se jeví spíše jako legislativní chyba, než úmysl zákonodárce odchýlit se od zavedeného pojmu „podíl“.

5



majetkovou hodnotou, nýbrž věcí v právním smyslu15. Lze proto konstatovat, že dosavadní výkladové problémy analogické aplikace jednotlivých věcněprávních institutů na podíl (např. vydržení, nabytí od neoprávněného, apod.) napříště odpadají. Nová právní úprava převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným částečně navazuje na obchodní zákoník a zachovává dva způsoby tohoto převodu v závislosti na subjektech transakce s následujícími změnami: Zákon o obchodních korporacích upouští od dosavadního zákonného pravidla, dle něhož byl převod podílu mezi společníky ze zákona možný jen se souhlasem valné hromady, a nahrazuje jej volnou převoditelností podílu mezi společníky bez dalšího. I nadále je však v rámci smluvní volnosti připuštěna možnost podmínit převod podílu souhlasem některého z orgánů společnosti, přičemž výběr orgánu je věcí společenské smlouvy. Souhlas orgánu je odkládací podmínkou pro účinnost smlouvy o převodu a v případě nečinnosti orgánu se nově společníkovi dává možnost vystoupit ze společnosti. Dále platí, že není-li souhlas příslušného orgánu udělen do šesti měsíců od uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky jako při odstoupení. Při převodu podílu na třetí osoby se upouští od pravidla, že je takový převod možný pouze, připouští-li to výslovně společenská smlouva, jako tomu bylo doposud. Nově se vychází z volné převoditelnosti i na subjekty stojící mimo společnost, souhlasí-li s tím valná hromada. Budou-li se chtít společníci vyhnout převodům na osoby vně společnosti nebo budou-li mít naopak zájem takovou možnost společníkům otevřít bez dalšího či za jiných podmínek, musejí příslušná pravidla pojmout do společenské smlouvy. I zde je samozřejmě možné podmínit účinnost smlouvy o převodu podílu souhlasem orgánu společnosti. Má-li některý ze společníků více podílů (což nová právní úprava dovoluje), může převést pouze některý z nich. Zároveň je také ve společenské smlouvě možné nastavit rozdílné podmínky převoditelnosti pro různé druhy podílů. Pro úplnost je potřeba podotknout, že jakákoli omezení či zákaz převoditelnosti podílu vyplývající ze společenské smlouvy se nepoužijí v případě, kdy je ve společnosti jediný společník (§ 14 zákona o obchodních korporacích). Pokud jde o samotnou smlouvu o převodu podílu, nestanoví pro ni sice zákon zvláštní formu, ale pro účinky převodu vůči společnosti je nutné nadále zachovat písemnou formu s ověřenými podpisy. Zákon o obchodních korporacích dále nově výslovně stanoví, že nabytím podílu jeho nabyvatel přistupuje ke společenské smlouvě. Prohlášení o přistoupení ke společenské smlouvě tedy již není nutné pojímat do textu smlouvy o převodu podílu, jako tomu bylo doposud. Rovněž nelze opomenout, že nová právní úprava umožňuje, aby byl podíl ve společnosti s ručením omezeným představován cenným papírem, tzv. kmenovým listem, jehož převod se řídí zvláštní úpravou. Jelikož je kmenový list cenným papírem na řad, převádí se rubopisem a předáním rubopisovaného kmenového listu dle obecné úpravy převodu cenného papíru na řad zakotvené v ust. § 1103 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. I v takových případech je mezi stranami pochopitelně uzavíraná smlouva, forma však postačí ústní či konkludentní. Na závěr je potřeba podotknout, že výše uvedená pravidla převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným se v plném rozsahu uplatní jen ve společnostech založených po 1. 1. 2014 a společnostech, které provedly tzv. „opt-in“ do nové právní úpravy dle ust. § 777 odst. 5 zákona o obchodních korporacích. Při převodech podílů v ostatních společnostech s ručením omezeným je nutné vzít v úvahu i některá ustanovení předešlé právní úpravy, která se dle ust. § 777 odst. 4 zákona o obchodních korporacích stala součástí jejich společenských smluv (zejména se bude jednat o otázky převoditelnosti podílů a případných korporátních souhlasů). Samotný obsah smlouvy o převodu podílu uzavřené po 1. 1. 2014 se ale i u společností, které dosud neprovedly opt-in, řídí výhradně novou právní úpravou zákona o obchodních korporacích, případně ustanoveními nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.).

15 § 489 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

6



Kapitálové trhy Zástavní právo k akciím Autor: JUDr. Jan Ditrych Zástavní právo k cenným papírům nedoznalo v souvislosti s novým občanským zákoníkem (NOZ) žádné revoluční změny. Terminologicky NOZ rozlišuje mezi cenným papírem (tj. listinou) a zaknihovaným cenným papírem, tedy cenným papírem nahrazeným zápisem do evidence. Připomeňme si, že od 1. 1. 2014 by akcie na základě speciálního zákona měly existovat pouze jako (listinné) cenné papíry na jméno nebo (listinné) cenné papíry na doručitele imobilizované u obchodníka s cennými papíry, který o nich vede evidenci, nebo zaknihované cenné papíry. Vznik a trvání zástavního práva K listinným akciím na jméno vzniká zástavní právo předáním zástavnímu věřiteli a vyznačením zástavního rubopisu, jak tomu bylo dříve. Lze si samozřejmě sjednat, že předání bude nahrazeno jiným jednáním, např. předáním do úschovy třetí osobě. U imobilizovaných akcií vznikne zástavní právo oznámením zástavce či zástavního věřitele schovateli (obchodníkovi s cennými papíry) a doručením stejnopisu zástavní smlouvy. Obchodník s cennými papíry pak vyznačí zástavní právo ve své evidenci. Funguje to tedy obdobně jako u zaknihovaných akcií. Zástavní právo k zaknihovaným akciím vnikne zápisem na účtu vlastníka v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů vedenou Centrálním depozitářem cenných papírů, a.s. (CDCP), případně v navazující evidenci vedené obchodníkem s cennými papíry – to podle toho, zda jsou akcie vedeny na účtu vlastníka v centrální či navazující evidenci. Zástavní právo je zapsáno po předložení zástavní smlouvy na pokyn zástavce (vlastníka účtu), dlužníka nebo zástavního věřitele. V zástavní smlouvě lze dohodnout rozsah výkonu práv spojených s akcií, která má případně vykonávat zástavní věřitel. Zde pozor na § 1332 odst. 2 NOZ, dle kterého se na dividendy či jiná peněžitá plnění spojená s akciemi použijí ustanovení o plnění ze zastavené pohledávky. To nás zavede do § 1336 NOZ, dle kterého by emitent akcií měl posílat dividendu (a jiná peněžitá plnění před splatností zajištěného dluhu) nedílně zástavnímu věřiteli i zástavci, což asi nebude příliš praktické. Je tedy více než vhodné uvést v zástavní smlouvě, komu má emitent dividendu a jiná peněžitá plnění posílat. Nejčastěji bude emitent po dobu řádného splácení zajištěného dluhu posílat povolenou dividendu zástavci jako vlastníkovi akcií, a teprve poté, co nastane porušení povinnosti (default), přímo zástavnímu věřiteli. Zástavní věřitel obvykle použije obdrženou dividendu či jiné peněžité plnění z akcií na umoření zajištěného dluhu nebo jako peněžitou jistotu. Zákaz dalšího zatížení (negative pledge) či převodu U listinných akcií nedává smysl registrovat negative pledge u notáře v rejstříku zástav. V naprosté většině případů jsou akcie předávány v rámci zástavního práva zástavnímu věřiteli, který, pokud nesouhlasí, nevydá akcie k vyznačení zástavního rubopisu dalšího v pořadí nebo převodního rubopisu. Stačí tedy zřídit negative pledge (eventuálně spolu se zákazem převodu) pouze ve smlouvě a zástavní věřitel má zástavu listinných akcií v tomto směru plně pod kontrolou – nikdo ho nepřeskočí registrovanou zástavou a nikdo nezíská smlouvou se zástavcem lepší či další zástavní pořadí. V případě zaknihovaných akcií vznikne zástavní právo pouze zápisem na příslušném účtu vlastníka v relevantní evidenci – buď v centrální evidenci CDCP nebo v navazující evidenci obchodníka s cennými papíry (v žádném případě zápisem do rejstříku zástav – i takový názor jsme však bohužel zaznamenali). U CDCP pak lze registrovat pozastavení práva nakládat (PPN), které vylučuje převod, ale i zřízení dalšího zástavního práva (tedy negative pledge). Zde bychom ještě zdůraznili, že PPN se zřizuje na návrh zástavního věřitele, který má k tomu souhlas zástavce, nikoli na návrh zástavce.

7



Zastavit lze i nadále účet vlastníka zaknihovaných cenných papírů jako celek. Zástavní právo pak vzniká zápisem v centrální evidenci CDCP, resp. v evidenci navazující. Zástava se pak vztahuje automaticky na všechny cenné papíry, které jsou v dané době registrovány na zastaveném účtu. Zástavní právo k cenným papírům na tomto účtu vznikne okamžikem připsání cenných papírů na účet a zanikne, s předchozím souhlasem zástavního věřitele, při převodu na třetí osobu. Zástavní právo další v pořadí – spíše jen teorie Zástavní právo v druhém či dalším pořadí k cenným papírům je dle NOZ teoreticky možné. U listinné akcie si lze představit zástavní rubopis označený dalším pořadím, přičemž takové zástavní právo při zániku „lepšího“ zástavního práva a škrtnutí „lepšího“ zástavního rubopisu postupuje na výhodnější pořadí. U zaknihovaných akcií by zápis dalšího zástavního práva měl být teoreticky možný – v případě CDCP nicméně v současné době naráží na provozní řád, který takové další zástavní právo nepřipouští. Zástavní právo při převodu listinných akcií na jméno Zástavní právo lpící na listinných akciích na jméno při jejich převodu nezaniká, nedohodnou-li se účastníci jinak. To platí zejména v případě, kdy např. banka jako zástavní věřitel vydá zastavené akcie zástavci výhradně pro účely vyznačení převodního rubopisu s tím, že akcie obratem uloží zpět do trezoru. Takové jednání nelze bez dalšího považovat za zánik zástavního práva vrácením zástavy zástavci. Vůle stran je zde zřejmá – předání akcií výhradně za účelem vyznačení rubopisu – a bývá navíc často podpořena předávacím protokolem či jiným zápisem. Realizace zástavního práva k akciím Významnější změny se týkají realizace zajištění obecně. Nově lze předem dohodnout, vedle již dříve známého prodeje akcií ve veřejné dražbě prostřednictvím obchodníka s cennými papíry, i jiné způsoby realizace, např. prodej z volné ruky. NOZ pro takové alternativní způsoby zpeněžení obsahuje řadu korektivů, které je třeba dodržovat – zejména musí zástavní věřitel postupovat při prodeji s odbornou péčí a cena, za kterou akcie prodá, musí odpovídat „ceně, za kterou lze srovnatelnou věc obvykle prodat za srovnatelných okolností na daném místě a v daném čase“. Již v zástavní smlouvě by tedy měly být sjednány základní principy pro budoucí ocenění zástavy a prodej při realizaci. Pokud se na tom zástavce a zástavní věřitel v zástavní smlouvě dohodnou, může si zástavní věřitel zástavu za předem dohodnutých podmínek v rámci realizace ponechat (např. za cenu, kterou v rámci realizace zástavy určí znalec).

Pracovní právo Srážky ze mzdy a započtení dle nového občanského zákoníku Autoři: JUDr. Tereza Erényi LL.M. Mgr. Matěj Daněk V souvislosti s novým občanským zákoníkem, který vstoupil v účinnost 1. 1. 2014, se v praxi nejčastěji setkáváme s dotazy ohledně nové právní úpravy srážek ze mzdy a započtení, neboť tato právní úprava bohužel není v řadě aspektů jednoznačná. Výkladové problémy pramení především z dvojí úpravy těchto institutů v novém občanském zákoníku a zákoníku práce, a pak také v potřebě rozlišování mezi jednostrannými a dohodnutými „ataky“ mzdy. Občanský zákoník nově stanoví maximální limit pro výši srážek ze mzdy sjednaných v dohodě o srážkách ze mzdy (jednostranné srážky takto limitovány nejsou, podle zákoníku práce je ale lze provést jen ve velmi omezených případech) a pro jednostranné započtení.

8



V obou případech činí s ohledem na ochranu mzdy maximální limit 50 % zaměstnancovy mzdy. Naproti tomu v případě započtení dohodou tento limit stanoven není. Dle zákoníku práce zároveň platí, že nelze započíst ani provést srážky (jednostranně i na základě dohody) pod minimální tzv. nezabavitelnou částku zjišťovanou výpočtem dle občanského soudního řádu. Nově zavedený limit 50 % mzdy se tedy uplatní pouze u vysokopříjmových zaměstnanců, v jejichž případě 50 % mzdy přesahuje tzv. nezabavitelnou částku. Odlišné názory se vyskytují ohledně možnosti smluvního překročení výše uvedeného limitu u dohody o srážkách ze mzdy, respektive ohledně jeho použití v případě více paralelních (souběžně existujících) dohod o srážkách ze mzdy. Současně není jasné, zda je možné kombinovat sjednané srážky ze mzdy se započtením, ať již jednostranným nebo sjednaným. Společnou otázkou je, zda chtěl zákonodárce stanovením 50% limitu zajistit, aby zaměstnanec v každém případě obdržel alespoň polovinu mzdy. Po konzultaci s autory nového občanského zákoníku doporučujeme v této chvíli dodržovat následující základní zásady: • ve všech případech srážek ze mzdy a započtení (jednostranných i dohodou) dodržovat limit tzv. nezabavitelné částky; • s ohledem na ochranu mzdy celkový limit 50 % mzdy zaměstnance dodržovat i v případě více paralelních dohod o srážkách ze mzdy, respektive i při kombinování dohod o srážkách ze mzdy s jednostranným nebo i sjednaným započtením; • dohodou o započtení lze započíst i více než 50 % mzdy zaměstnance (za předpokladu, že je vyšší než tzv. nezabavitelná částka); • limit 50 % mzdy je třeba počítat z hrubé mzdy (což je pro zaměstnavatele výhodnější, než pokud by měla být limitem polovina čisté mzdy). Závěrem uvádíme, že do budoucna může dojít k vypuštění limitu 50 % mzdy na základě novelizací nového občanského zákoníku. Již v tuto chvíli tuto změnu navrhuje například Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů (AKV), na jejíž činnosti se také aktivně podílíme. Náměty obsahující i řadu dalších praktických a pro zaměstnavatele pozitivních návrhů mají být předloženy příslušným ministerstvům v průběhu roku 2014.

Novela zákona o pobytu cizinců Autor: Mgr. Matěj Daněk Česká republika je povinna do 25. prosince 2014 provést směrnici EP a Rady 2011/98/EU zavádějící jednotné povolení k pobytu a práci pro státní příslušníky třetích zemí. Ačkoli bylo původně uvažováno, že tato změna bude implementována v rámci komplexní revize předpisů o pobytu cizinců v ČR (tedy přijetí nového pobytového zákona), z časových důvodů byla nakonec zvolena cesta novelizace stávajícího zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Novela zákona o pobytu cizinců ještě čeká schválení Senátu ČR a podpis prezidenta s tím, že její účinnost je plánována na 15. den po jejím vyhlášení. Základní změnou, kterou novela přináší, je zavedení nového druhu povolení k dlouhodobému pobytu, kterým je zaměstnanecká karta. Jedná se o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání, které má duální charakter. Cizinec tak nemusí podávat zvlášť žádost o povolení k pobytu Ministerstvu vnitra ČR (MV) a zvlášť žádat o povolení k zaměstnání Úřad práce ČR (ÚP). Naopak, na základě jediné žádosti, o které rozhodne MV, bude vydáno povolení k pobytu a současně i k výkonu zaměstnání na území ČR. Zaměstnanecká karta bude vydávána na volná pracovní místa zařazená v centrální evidenci volných pracovních

9



míst vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Stávající povolení k zaměstnání bude vydáváno pouze v omezených případech – v takových případech bude cizinec žádat rovněž o zaměstnaneckou kartu, ale v této podobě již nebude mít duální charakter. Dosavadní zelená karta bude zrušena, neboť zavedením zaměstnanecké karty ztrácí opodstatnění. Naopak, o modrou kartu, která je zakotvena v evropském právu, bude možné zažádat i po účinnosti novely. Důsledkem výše uvedených změn je dále skutečnost, že vízum k pobytu nad 90 dnů již nebude možné udělit, pokud by účelem pobytu cizince mělo být zaměstnání. Zaměstnaneckou kartu lze vydat na jakoukoli dobu přesahující 3 měsíce (až do 2 let), tedy je nadbytečné, aby cizinec řešil svůj pobyt po dobu prvních 6 měsíců vízem k pobytu nad 90 dnů a v relativně krátké době následně žádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, jak je tomu ostatně již dnes. Novela na závěr ještě přináší určité zrovnoprávnění cizinců v oblasti dávek státní sociální podpory a sociálních služeb.

LITIGACE Žaloba z rušené držby Autorka: Mgr. Kristýna Faltýnková Spolu s novým občanským zákoníkem vstoupila 1. ledna 2014 v platnost i novela občanského soudního řádu, jejímž cílem bylo přizpůsobit procesní právo novému právu soukromému. V rámci této novely bylo zavedeno několik novinek, z nichž jednou je řízení o žalobě na ochranu rušené držby, se kterým bychom vás rádi seznámili. Toto řízení částečně nahrazuje institut ochrany pokojného stavu, jako ho znal starý občanský zákoník, když nový občanský zákoník tuto úpravu nepřevzal. Ovšem oproti dosavadní úpravě došlo k několika změnám. Jedním ze základních rozdílů je, že řízení na ochranu rušené držby je vedeno před soudem, nikoli před správním orgánem. Jedná se však o řízení výrazně zjednodušené, oproti klasickým soudním řízením, nejblíže pak má k řízení o vydání předběžného opatření. Toto řízení má poskytnout rychlou ochranu při svémocné změně faktického stavu, tedy zejména v situaci, kdy se někdo zmocní věci, se kterou do toho okamžiku nakládal (držel ji) někdo jiný (původní držitel), například tím, že ji odnese, začne ji užívat nebo třeba i ničit. Držet lze i právo, příkladem je situace, kdy původní držitel měl právo procházet přes cizí pozemek ke své nemovitosti a následně mu byl průchod znemožněn. V takovém případě jde také o zásah do držby, tentokrát práva. Oproti předcházející úpravě ochrany pokojného stavu se nevyžaduje, aby stav, do kterého bylo zasaženo žalovaným, trval po určitou dobu. Samozřejmě zákon pamatuje na situace, kdy by si určitá osoba nejprve přivlastnila právo věc ovládat a následně se domáhala ochrany, pokud by původní držitel chtěl obnovit předešlý stav. V takové situaci má původní držitel možnost uplatnit v rámci řízení na ochranu rušené držby námitku nepravé držby či vypuzení z držby. Nový občanský zákoník původnímu držiteli přiznává v takovém případě i právo se věci sám znovu zmocnit, nesmí však překročit meze nutné obrany. Osobou oprávněnou podat žalobu z rušené držby je tak každý držitel, tedy osoba, která předmětnou věc ovládala do okamžiku, než bylo do její držby zasaženo. Pro podání žaloby na ochranu držby je zákonem stanovena lhůta šesti týdnů, ve které musí být žaloba podána. Ta se počítá ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu a osobě, která jeho držbu ohrožuje či ruší. Pokud je žaloba podána později, než v uvedené lhůtě, soud žalobu zamítne. Stejně tak soud učiní, i pokud od počátku rušení držby již uběhl jeden rok. To ovšem neznamená, že se původní držitel (zpravidla vlastník předmětné věci) svých práv nedovolá. Pouze je pro něj již uzavřena cesta k ochraně svých práv prostřednictvím řízení o ochraně rušené držby a musí tak podstoupit klasické soudní řízení.

10



Jak již bylo zmíněno, řízení o žalobě na ochranu rušené držby je značně zjednodušené a zrychlené a v mnohém připomíná řízení o vydání předběžného opatření. Rozhodnutí v tomto řízení se považuje za konečné pouze relativně, neboť je v něm řešena pouze otázka, zda bylo zasaženo do existující držby, nikoli např. zda rušená držba byla oprávněná. Proto se například vlastník věci může vždy dovolat svých práv i proti osobě, které byla přiznána ochrana v rámci řízení na ochranu rušené držby, pokud takové osobě držbu své věci nepřenechal, například v rámci nájemní smlouvy či zřízení služebnosti. O žalobě z rušené držby soud musí rozhodnout do 15 dnů a k rozhodnutí nemusí nařizovat jednání. Pokud jednání nařídí, ukládá mu zákon, aby rozhodl ihned po skončení prvního jednání. Uvedené neplatí, pokud rušení držby spočívá v provádění nebo odstraňování stavby. V takovém případě je lhůta pro vydání rozhodnutí 30 dnů a soud jednání nařídí s tím, že předvolání musí být účastníkům doručeno minimálně 3 dny předem. Oproti řízení o vydání předběžného opatření není třeba při řízení o žalobě z rušené držby, aby žalobce skládal jistotu. Soud také v rozhodnutí nezaváže žalobce, aby zahájil klasické řízení v dané věci, jak je tomu u předběžných opatření. Nezahájení klasického řízení nemá vliv na účinnost rozhodnutí v řízení o ochraně rušené držby a v některých případech tak může být konečným rozhodnutím právě rozhodnutí o přiznání či odmítnutí ochrany držbě, pokud toto rozhodnutí postačuje k vyřešení sporných vztahů. Vztah řízení o vydání předběžného opatření a řízení o žalobě na ochranu rušené držby je částečně nejasný. Dle našeho názoru v řízení na ochranu rušené držby není prakticky možné o vydání předběžného opatření žádat, neboť vzhledem k omezenému okruhu otázek, které lze v řízení řešit, by navržené předběžné opatření vždy předjímalo rozhodnutí, což je nepřípustné. Avšak pokud by osoba, jejíž držba byla narušena, zvolila rovnou cestu klasického soudního řízení, nemohlo by v rámci něj být vydáno předběžné opatření, pokud by neuběhla lhůta pro možnost uplatnění žaloby na ochranu rušené držby. Judikatura totiž dovodila, že v případě, kdy zákon poskytuje jinou možnost ochrany, nelze předběžné opatření vydat (tzv. subsidiarita předběžného opatření). Zůstává však otázkou, zda zahájení klasického soudního řízení nebude představovat překážku pro následné zahájení řízení na ochranu rušené držby jako alternativy k řízení o vydání předběžného opatření. Zákonodárce pravděpodobně předpokládal, že bude-li nezbytné rychle upravit poměry mezi stranami, bude nejprve zahájeno řízení o žalobě na ochranu rušené držby a až následně, kdy aktuální stav bude prozatímně stabilizován, bude zahájeno klasické soudní řízení – bude-li to třeba. Jelikož však život není jednotvárný a každý případ je svými okolnostmi specifický, nelze tento postup považovat za univerzální řešení. Vhodná procesní taktika tak bude vždy záviset na konkrétní situaci, zákonodárce pouze vytyčil další možnou cestu, kterou se lze ubírat při ochraně svých práv.

PRÁVO NEMOVITOSTÍ Veřejnoprávní smlouva o provedení stavby Autorka: Mgr. Kristýna Faltýnková V tomto článku bychom chtěli čtenáře blíže seznámit s institutem stavebního práva, který je sice součástí právního řádu již delší dobu, avšak jeho výhody a rizika nejsou až tolik známy a v minulém roce doznala jeho úprava zásadního upřesnění. Jedná se o veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, kterou uzavírá stavební úřad se stavebníkem a která nahrazuje stavební povolení. Obdobně stavební povolení může nahradit oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (dříve zkrácené stavební řízení), které již bylo námi komentováno v dřívějším vydání Právních aktualit. Podobně jako při využití certifikátu autorizovaného inspektora přebírá stavebník větší aktivitu, neboť je na něm, aby si zajistil kromě nezbytné dokumentace, kterou by dokládal i k žádosti o vydání stavebního povolení,

11



závazná stanoviska dotčených orgánů. Na základě kompletní dokumentace a stanovisek pak vypracuje návrh smlouvy, ve které popíše svůj stavební záměr, včetně informací o způsobu a době provádění stavby, uvede podmínky pro provádění stavby, případně pro její užívání a další podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů a zaváže se je dodržet. Součástí návrhu veřejnoprávní smlouvy musí být i seznam osob, které by byly účastníkem stavebního řízení, kdyby bylo vedeno, zejména tedy vlastníci sousedních pozemků, kteří mohou být prováděním stavby přímo dotčeni. Návrh veřejnoprávní smlouvy spolu s dokumentací ke stavbě předloží stavebník stavebnímu úřadu a ten tyto podklady přezkoumá ze stejných hledisek jako při stavebním řízení a k tomu ověří, že návrh veřejnoprávní obsahuje veškeré náležitosti dle zákona. Do 30 dnů pak rozhodne, zda návrh veřejnoprávní smlouvy přijme či odmítne. Pokud stavební úřad veřejnoprávní smlouvu přijme, je taková smlouva uzavřená, nikoli však zatím účinná. Nyní je na stavebníkovi, aby si zajistil souhlasy s touto smlouvou od osob, které by byly účastníky řízení a jsou uvedeny ve smlouvě. Poté, co takové souhlasy předloží stavebnímu úřadu, vyznačí stavební úřad na smlouvu doložku o její účinnosti, ověří projektovou dokumentaci stavby a doručí stavebníkovi štítek o povolené stavbě (požadavek na doložení souhlasu všech osob, které by byly účastníky stavebního řízení, byl do stavebního zákona vložen až novelou účinnou od roku 2013, avšak tento požadavek již dříve vyplýval ze správního řádu). Až účinností veřejnoprávní smlouvy vzniká stavebníkovi právo provést stavbu. Toto právo je časově omezeno stejně jako v případě stavebního povolení na dva roky, v jejichž průběhu musí být stavba zahájena; na žádost stavebníka lze účinnost veřejnoprávní smlouvy a tedy práva stavět prodloužit. Veřejnoprávní smlouva tak může významně urychlit získání práva provést stavbu, navíc stavebník sám vymezí podmínky veřejnoprávní smlouvy, má „autorskou volnost“. Obdobně je tomu při využití autorizovaného inspektora, avšak v tomto případě bez vedlejšího nákladu odměny inspektora za vystavení certifikátu. V případě, kdy provádění stavby nezasáhne vlastníky sousedních pozemků, může být celý proces velmi rychlý. Pokud je souhlas dalších osob nezbytný, může stavebník proces urychlit, když tyto osoby s návrhem smlouvy stavebník seznámí v době, kdy o jejím přijetí rozhoduje stavební úřad, případně ji s těmito osobami může mít projednanou i dříve, než ji předloží stavebnímu úřadu, a tudíž si být jistý, že s udělením souhlasu sousedů a odvozeným nabytím účinnosti smlouvy nebude žádný problém. I veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat v přezkumném řízení dle správního řádu, které může být zahájeno nejpozději jeden rok po účinnosti smlouvy. Rozhodnutí ve věci musí být vydáno do 15 měsíců ode dne účinnosti smlouvy. Po uplynutí uvedených lhůt je smlouva v přezkumném řízení „nedotknutelná“. Avšak v přezkumném řízení je posuzováno, zda smlouva nebyla uzavřena v rozporu s právními předpisy. I v případě, kdy by přezkumný orgán k takovému závěru došel, má řízení zastavit, pokud by újma, která by vznikla zrušením veřejnoprávní smlouvy účastníku řízení – v daném případě újma stavebníka, který by pozbyl právo stavět (což může vyústit ve smluvní pokuty, které se vážou k dodržení termínů výstavby a kolaudace, či k odejmutí dotace či jiné podpory pro nesplnění podmínek) byla zjevně nepoměrně vyšší, než újma, která tím vznikne jinému účastníku řízení (zpravidla vlastníku sousedního pozemku) či veřejnému zájmu. V této souvislosti podotýkáme, že z pohledu velikosti újmy souseda by měla být zohledněna pouze újma, kterou utrpí samotným prováděním stavby na sousedním pozemku (zvýšená prašnost a hlučnost apod.), nikoli tím, že na sousedním pozemku bude předmětná stavba umístěna, to je otázka územního řízení. Po uplynutí lhůt k zahájení přezkumného řízení může být pozice stavebníka ohrožena pouze v rámci tzv. řízení o určení právního vztahu (stejně jako v případě využití certifikátu stavebního inspektora). Rizikem tohoto řízení je, že může být zahájeno kdykoli bez časového omezení a v jeho rámci lze vydat předběžné opatření, kterým bude zakázáno pokračovat ve stavbě. Kdokoli (zpravidla však vlastník sousedního pozemku) by se tak teoreticky mohl kdykoli v budoucnosti domáhat určení, že právo provést stavbu stavebníkovi nevzniklo, například z důvodu, že byl k účinnosti veřejnoprávní smlouvy a vzniku práva provést stavbu třeba jeho souhlas, který neudělil. Avšak pro zahájení tohoto řízení jsou stanoveny striktní podmínky, zejména musí být prokázáno, že vydání rozhodnutí, zda právo stavět vzniklo, je nezbytné pro uplatnění práv toho, kdo se domáhá vydání takového rozhodnutí. Tato podmínka se nám jeví jako téměř nesplnitelná poté, co byla stavba dokončena a zkolaudována. Pokud by byl teoreticky v tomto řízení vlastník sousedního pozemku úspěšný, vedlo by to zpravidla k zahájení řízení o odstranění stavby, neboť by na stavbu bylo nahlíženo jako na tzv. černou stavbu. Takovou situaci lze však vždy

12



řešit žádostí o vydání dodatečného povolení stavby. Domníváme se také, že by se v takové situaci dalo uvažovat o odpovědnosti státu za způsobenou škodu, neboť stavební úřad sám vyznačuje účinnost veřejnoprávní smlouvy, čímž potvrzuje, že všechny nezbytné souhlasy byly předloženy. Na závěr bychom chtěli upozornit, že veřejnoprávní smlouvy jsou správní orgány včetně stavebního úřadu oprávněny uzavírat pouze v případech, kdy tak stanoví zákon. V rámci stavebního zákona je tak možné uzavřít veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, jak byla popsána výše, ale pouze v případech, kdy stavba vyžaduje stavební povolení, neboť dle zákona veřejnoprávní smlouva stavební povolení nahrazuje. Dále je možné tuto smlouvu změnit, což je alternativa k žádosti o povelní změny stavby před jejím dokončením, ke změně veřejnoprávní smlouvy jsou však potřeba souhlasy stejných osob, které by byly účastníky řízení o změně stavby před jejím dokončením. Pokud byla stavba zahájena na základě stavebního povolení, lze i v tomto případě uzavřít veřejnoprávní smlouvu o povolení její změny před dokončením, a to za stejných podmínek jako v případě veřejnoprávní smlouvy o výstavbě. Dle našeho názoru však nelze uzavřít veřejnoprávní smlouvu v situaci, kdy se jedná o stavbu provedenou bez stavebního povolení či jeho alternativy, tzv. černou stavbu. Jediná možnost legalizace takové stavby je stále žádost o dodatečné povolení stavby v rámci řízení o odstranění stavby. Stavební zákon také umožňuje uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a dokonce je v některých případech možné uzavřít veřejnoprávní smlouvu, která zároveň nahrazuje stavební i územní rozhodnutí. Vždy je však třeba, aby uzavření konkrétní veřejnoprávní smlouvy zákon výslovně povoloval a byly splněny zákonem stanovené podmínky pro její platnost a účinnost, v opačném případě se stavebník vystavuje riziku, že daná smlouva bude zrušena, prohlášena za nicotnou či bude prohlášeno, že práva, která na jejím základě měl nabýt, nikdy nevznikla.

Poznámky spornosti zápisu Autor: Mgr. Roman Pečenka V předchozích vydáních právních aktualit jsme vás informovali o zavedení principu materiální publicity zápisů do katastru nemovitostí (velmi zjednodušeně, že co je v katastru psáno, to je dáno, a že nikoho neomlouvá neznalost zápisů v katastru), a o ochraně, kterou nový občanský zákoník a nový zákon o katastru nemovitostí poskytují osobám, jejichž práva zapsaná do katastru nemovitostí byla bez jejich vůle dotčena. Nezbytnou součástí uvedeného principu materiální publicity je institut poznámek spornosti zápisu, jejichž účelem je řešit situace, neodpovídá-li stav zápisu v katastru skutečnosti (tzv. poznámka rozepře) anebo byl-li zápis proveden bez právního titulu (tzv. poznámka spornosti v užším smyslu). Poznámka rozepře dle § 985 nového občanského zákoníku může být zapsána do katastru nemovitostí v případě, neodpovídá-li stav zapsaný v katastru nemovitostí skutečnosti. K takové situaci může dojít buď proto, že právo již vzniklé odpadlo (např. odstoupením od smlouvy po provedení zápisu do katastru nemovitostí) anebo takové právo vzniklo či zaniklo na základě jiné právní skutečnosti, přičemž jeho vznik či zánik není podmíněn zápisem do katastru (např. vydržení věcného práva či zánik služebnosti trvalou změnou). Zápis poznámky rozepře do katastru nemovitostí může navrhnout kdokoli, jehož věcné právo (tj. vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni atp.) je rozporovaným zápisem v katastru nemovitostí dotčeno, avšak pouze za podmínky, že zároveň s návrhem na její zápis katastrálnímu úřadu doloží, že své právo uplatnil u soudu příslušnou žalobou na určení vlastnického či jiného práva. Zápis poznámky rozepře má účinky pouze do budoucna, tedy působí pouze vůči zápisům, které byly provedeny po podání žádosti o zápis takové poznámky (nikoli po okamžiku zápisu); uvedeným nejsou jakkoli dotčeny účinky podané žaloby samotné. To znamená, že bude-li osoba, která o zápis poznámky rozepře požádala, se svou žalobou úspěšná, bude vymazán nejen žalobou rozporovaný zápis, ale též všechny zápisy, které byly

13



učiněny poté, co dotčená osoba o zápis poznámky rozepře požádala. Zákonodárce zde vychází z premisy, že osoby, které navrhly zápis do katastru nemovitostí v době, kdy mohly zjistit riziko možného rozporu mezi skutečným a zapsaným stavem, nemohou být v dobré víře ve stav zapsaný v katastru nemovitostí. Tyto osoby si totiž musely být vědomy rizika, že žadatel o zápis poznámky se svou žalobou uspěje a stav zápisu v katastru nemovitostí se tak změní. Poznámka rozepře tak je ochranou žalujícího, aby se v případě úspěchu své žaloby mohl úspěšně domoci svého práva, a to tím, že účinky rozhodnutí soudu, zahájeného z podnětu dotčené osoby, (tady chybí sloveso: jsou, budou?) rozšířeny též nad rámec účastníků samotného soudního řízení. Uveďme příklad: osoba B prodala osobě A nemovitou věc a vlastnické právo osoby A bylo řádně zapsáno do katastru nemovitostí. Následně však osoba B po právu odstoupí od kupní smlouvy, neboť osoba A jí nedoplatila kupní cenu. Osoba B tudíž podá žalobu proti osobě A na určení, že je vlastníkem nemovité věci a zároveň požádá o zápis poznámky rozepře do katastru nemovitostí. Pokud osoba A před vydáním rozhodnutí o tom, že osoba B je vlastníkem uvedené nemovité věci, k ní zřídí zástavní právo osobě C nebo jí tuto nemovitost převede. Zápisy o zřízení zástavního práva či o převodu vlastnického práva k nemovitosti na osobu C budou po doručení rozhodnutí soudu o určení, že osoba B je vlastníkem, z katastru nemovitostí vymazány. Osoba C bude mít v takovém případě vůči osobě A pouze práva z porušení smlouvy. Pokud by však osoba B nepodala návrh na zápis poznámky rozepře, práva nabytá osobou C v dobré víře by zůstala zachována a ani úspěch osoby B v soudním řízení proti osobě A by nevedl k obnovení vlastnického práva osoby B k předmětné nemovitosti. Z výše uvedeného plyne jasné doporučení vždy žádat o zápis poznámky rozepře v případě podání žalob, kterými je rozporován stav zápisů v katastru, a to neprodleně po podání takové žaloby. V opačném případě se žalobci může stát, že žalovaný předmětnou nemovitost v mezičase převede na jinou osobu, která bude v dobré víře, že nemovitost kupuje od jejího vlastníka, a bude tak chráněna na základě ustanovení § 984 nového občanského zákoníku. Byť by žalobce ve svém sporu nakonec uspěl, své vlastnické právo k nemovitosti již zpět nezíská a zůstane mu pouze možnost domáhat se náhrady újmy. Souběžně s tím se jako samozřejmé jeví, že při jakékoli dispozici s věcmi zapisovanými do katastru nemovitostí je nezbytné důkladně zkoumat příslušný výpis z katastru, a to k okamžiku podání návrhu a včas případně reagovat na jakékoli tam vyznačené poznámky. Na rozdíl od poznámky rozepře, která již byla známa i v posledním roce účinnosti předchozí právní úpravy, je poznámka spornosti dle ustanovení § 986 nového občanského zákoníku zcela novým institutem. Tato poznámka poskytuje rozšířenou ochranu tomu, kdo tvrdí, že byl na svých právech dotčen zápisem do katastru nemovitostí provedeným bez právního důvodu (např. na základě podvržených dokumentů). Jelikož se jedná o situaci nastalou po povolení katastrálním úřadem změny zapsaných údajů, poskytuje se osobě, jejíž věcné právo bylo takovou změnou dotčeno, zvýšená míra ochrany. Na rozdíl od obecné poznámky rozepře proto dotčená osoba nemusí při podání žádosti o vyznačení poznámky spornosti dokládat, že již podala příslušnou žalobu u soudu, ale postačí její doložení ve lhůtě dvou měsíců (v opačném případě katastrální úřad poznámku spornosti automaticky vymaže po uplynutí této lhůty). Tím se také projevuje zájem na urychleném zápisu poznámky spornosti jako „varování“ pro další osoby, a to zejména s ohledem na její účinky. Poznámka spornosti má totiž nejen stejné účinky do budoucna jako poznámka rozepře, ale za určitých okolností působí i do minulosti. Je-li poznámka spornosti zapsána ve lhůtě jednoho měsíce od okamžiku, kdy se žadatel o napadeném zápisu dozvěděl (nejpozději do tří let od provedení zápisu), má účinky i vůči zápisům, které byly provedeny před podáním žádosti o její zápis, a to bez ohledu na to, kolik jich bylo. V extrémním případě by tak například vlastník nemovitosti, který se nedozvěděl o tom, že jeho vlastnické právo bylo z katastru nemovitostí vymazáno ve prospěch jiného, mohl zápisem poznámky spornosti zpochybnit všechny zápisy (další převody vlastnického práva, zřízení zástavních práv či věcných břemen atd.) za poslední tři roky. Pokud by s žalobou na určení svého vlastnického práva k nemovitosti následně uspěl, byly by všechny zápisy vymazány, a to

14



bez ohledu na dobrou víru osob, v jejichž prospěch byly zapsány, a jeho vlastnické právo by tak bylo obnoveno. Těmto osobám by pak zůstal nárok na náhradu škody za porušení smluvní povinnosti. Tento případ považujeme za extrémní, vzhledem k tomu, že katastrální úřad vyrozumívá vlastníka nemovitosti či jiného oprávněného již při zahájení řízení o zápisu a následně po provedení zápisu, ovšem vyloučit jej nelze. Zároveň doplňujeme, že případné zmeškání uvedených lhůt může mít fatální důsledky pro dotčenou osobu, když její ochrana bude omezena pouze do budoucna (jako je tomu u poznámky rozepře) a např. osoby, které v mezidobí nemovitou věc nabyly v dobré víře a za úplatu budou chráněny dle ustanovení § 984 NOZ. Chrání-li tedy princip materiální publicity nabyvatele věcných práv, kteří jsou v dobré víře a právo nabývají za úplatu, dává zákonodárce institutem poznámky spornosti původnímu vlastníkovi silný nástroj, jak dosáhnout nápravy v případech, v nichž byl zápis v katastru proveden v rozporu se skutečností.

Daňové právo daňové aspekty svěřenského fondu Autoři: Ing. Jan Bürger Mgr., M.A., Martin Švalbach LL.M., FCCA S novým občanským zákoníkem byl do českého právního řádu znovu zaveden pojem svěřenského správcovství a s tím i právní koncept tzv. svěřenského fondu (SF). SF vzniká vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že tento zakladatel svěří majetek správci k určitému účelu danému smlouvou se správcem nebo pořízením pro případ smrti a správce toto pověření přijme. Tím není vyloučeno, aby majetek byl do SF nabyt i (úplatnou) smlouvou se správcem. Specifikem úpravy SF v českém právu je skutečnost, že vyčleněním majetku do SF vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví k vyčleněnému majetku, kterého se správce ujme, drží jej a spravuje v souladu s účelem SF upraveným ve statutu SF. V návaznosti na účel SF v souladu s pravidly obsaženými ve statutu svěřenský správce majetek ve SF spravuje vlastním jménem a na účet fondu. Ze SF následně majetek a užitky vzniklé jeho správou převádí oprávněným osobám – obmyšleným. Toliko základní charakteristiky úpravy SF v českém soukromém právu. S ohledem na to, že tato úprava je relativně stručná a flexibilní, dá se očekávat, že bude využívána k účelům běžným pro užití trustů v jiných jurisdikcích, jako je například strukturování odměňování zaměstnanců, penzijní plány, sdružování prostředků za účelem jejich společného investování, řešení intergeneračního převodu ucelených souborů majetků (rodinného podniku), určitá ochrana majetku před dopady předlužení apod. Na tuto novou úpravu reagovaly související předpisy včetně těch účetních a daňových. Bohužel i úprava v účetních a daňových předpisech je stručná a v mnoha ohledech nekonzistentní a dle publikovaných komentářů bude předmětem upřesňujících novelizací. V následujícím textu jsou popsány základní východiska této právní úpravy v účetních a daňových předpisech. S ohledem na uvedené prvky nekonzistentní úpravy daňových dopadů dispozice s majetkem v souvislosti se vznikem SF, jeho fungováním a rozdělování majetku z něj, je dobrým východiskem obeznámit se nejdříve se záměrem, který sledoval zákonodárce při přípravě detailní úpravy účtování a zdanění svěřenských fondů. Záměr zákonodárce a základní pohled na svěřenský fond Základním konceptem, na kterém je účtování a zdanění SF postaveno, je pohled na SF jako na samostatnou účetní jednotku ve smyslu úvodního ustanovení platného zákona o účetnictví. Tento pohled vychází z obecného požadavku na správce, aby předložil beneficientovi vyúčtování dokládající výsledky jeho dispozice s majetkem v SF obsažené v 1436 NOZ.

15



Fikcí obsaženou v ustanovení § 17 odst. 1 ZDP je SF poplatníkem daně z příjmů právnických osob. To znamená, že pro účely daně z příjmů podléhají zisky dosažené držbou a dispozicemi majetku v něm upravené dani z příjmů právnických osob sazbou 19% (nebo 5% v případech, že SF je investičním fondem dle ZISIF). Samotné vyčlenění majetku do SF nepředstavuje transakci vedoucí ke vzniku daňové povinnosti k dani z příjmů právnických osob na straně zakladatele SF. Naopak rozdělení zisku nebo předání majetku obmyšleným jsou považovány za události, které obecně vedou ke vzniku zdanitelného příjmu na straně obmyšleného, přičemž distribuce zisku je daněna srážkovou daní jako výplaty zisků obchodními společnostmi a předání majetku analogicky jako jsou daněny bezúplatné nebo úplatné příjmy obmyšlených. Pro účely daně z nabytí nemovitých věcí je na SF nahlíženo jako na jediného nabyvatele nebo převodce nemovité věci (viz § 1 ZDNNV), přičemž bezúplatné nabytí nemovité věci SF není předmětem daně z nabytí nemovitých věcí. I pro účely daně z přidané hodnoty se na svěřenský fond hledí jako na právnickou osobu, a to v souladu s ustanovením § 4b odst. 2 ZDPH. Účetní aspekty Jak již bylo uvedeno výše, SF je účetní jednotkou povinnou vést účetnictví. Za vedení účetnictví SF je odpovědný jeho správce, popř. správce a obhospodařovatel společně a nerozdílně v případě, kdy je SF investičním fondem dle ZISIF. Správce je povinen nechat ověřit účetní závěrku SF auditorem při splnění kritérií stanovených zákonem o účetnictví pro jiné běžné účetní jednotky, tj. pokud dva ze tří ekonomických ukazatelů vztahující se k SF přesáhnou limity uvedené v zákoně o účetnictví (celková aktiva v SF přesáhnou 40 milionů korun; roční úhrn čistého obratu činí více než 80 milionů korun; průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období přesáhne hodnotu 50). Prováděcí účetní předpisy neobsahují podrobnější úpravu účetního zachycení nabytí majetku do SF. Je tedy nutné vycházet pouze ze základních účetních zásad a předpokladů, mezi které patří zásada dosažení věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, tj. i SF. Použitím této zásady by tedy měl SF zachytit majetek nabytý vyčleněním v jeho reálné ceně oproti účtu závazků vůči obmyšleným (v případě, že nároky obmyšleného budou upřednostněny před nároky beneficientů, jejichž výše bude odvozena od zbytkové hodnoty majetku fondu, popř. dosaženého zisku SF), popř. účtů vlastního kapitálu (v případě nároků odvozených od účetní hodnoty majetku SF podřízených ostatním závazkům SF). S otázkou prvotního ocenění majetku vyčleněného do SF úzce souvisí otázka stanovení základu daně z příjmů právnických osob. I s ohledem na tuto skutečnost se očekává, že Generální finanční ředitelství ČR nebo Ministerstvo financí ČR poskytnou k této otázce podrobnější výklad, popř. doplní podobnou úpravu do Českých účetních standardů. Aspekty daně z příjmů právnických osob V souladu s § 18 odst. 2 ZDP příjmy SF realizované vyčleněním majetku do SF, zvýšením majetku SF smlouvou nebo pořízením pro případ smrti nejsou předmětem daně z příjmů právnických osob na straně SF nebo obmyšleného – právnické osoby. Do zákona o daních z příjmů bylo novelou prostřednictvím zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. doplněno několik ustanovení, které se dotýkají stanovení základu daně z příjmů právnických osob SF. Nově doplněnými ustanoveními jsou i § 30 odst. 10 písm. b) bod 4 a § 30 odst. 10 písm. m) ZDP, která stanoví povinnost SF pokračovat v daňovém odpisování hmotného a nehmotného majetku odpisovaném pro daňové účely zakladatelem SF. Další omezení doplněné do zákona o daních z příjmů výše uvedenou novelou vyplývá z ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) ZDP, které nově diskvalifikuje jako daňově neuznatelné náklady hrazené z prostředků, jejichž zdrojem byl u SF bezúplatný příjem od daně osvobozený nebo příjem, který nebyl předmětem daně. Při použití doslovného jazykového výkladu je možné z dikce tohoto ustanovení dovodit, že jakýkoli náklad vynaložený z majetku SF, který byl nabyt bezúplatným vyčleněním do SF, které není u SF předmětem daně, se nekvalifikuje jako daňově uznatelný náklad. Tento výklad je dle našeho názoru nesprávný, protože nezohledňuje účetní zachycení vyčlenění majetku

16



do SF a nesleduje záměr zákonodárce. Dle vyjádření GFŘ se připravuje změna ZDP, kterou by tato nejasnost měla být odstraněna. V souvislosti s daňovými aspekty SF je nutné také upozornit, že s ohledem na neexistenci vlastníka u majetku vyčleněného do SF (v právním slova smyslu) SF nepožívá některých daňových výhod, které jsou spojeny s vlastnictvím majetku. Jedná se například o daňový režim dividendových příjmů plynoucích z podílů na dceřiných společnostech nebo daňový režim příjmů z prodeje těchto podílů, které je mateřská společnost, nikoli však SF, oprávněna osvobodit od daně z příjmů právnických osob za podmínek uvedených v § 19 odst. 1 písm. ze), odst. 3 nebo § 19 odst. 9 ZDP. Analogicky není možné na straně obmyšleného – právnické osoby, uplatnit osvobození od daně z příjmů právnických osob v případě podílů na zisku vyplácených ze zisků dosažených z majetku ve SF, jak tomu je u výplat zisků dceřiných společností mateřské společnosti při splnění výše zmíněných podmínek zákona o daních z příjmů. Výplaty zisku ze SF právnické osobě podléhají standardně srážkové dani ve výši 15 %, vyčlenění majetku ze SF právnické osobě standardně vstupuje do základu daně z příjmů právnických osob obmyšleného a podléhá dani z příjmů právnických osob ve výši 19 %. Zdanění distribuce zisku obmyšleného nebo rozdělení majetku ze SF obmyšlenému, který není daňovým rezidentem ČR, může být sníženo nebo zcela eliminováno v souladu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Toto ovšem platí pouze za předpokladu, že obmyšlený je daňovým rezidentem státu, se kterým ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je skutečným příjemcem těchto příjmů a je oprávněn čerpat výhod plynoucích z příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Aspekty daně z příjmů fyzických osob Ve světle stávající judikatury, která pro vznik zdanitelného příjmu požaduje skutečné zvýšení majetku poplatníka, které je v jeho dostatečné sféře vlivu tak, aby byl tento příjem dostatečně realizován, samotné vyčlenění majetku zakladatele do SF by nemělo automaticky vést ke vzniku zdanitelného příjmu obmyšleného – fyzické osoby, i když tato skutečnost je jednoznačně upravena v zákoně o daních z příjmů pouze pro případ vyčlenění majetku do SF zakladatelem pořízením pro případ smrti nebo zvýšením majetku SF pořízením pro případ smrti. Na druhé straně je nutné zmínit, že obmyšlený (fyzická osoba) není oprávněn uplatnit osvobození od daně z příjmů fyzických osob v případě převodu majetku prostřednictvím SF na rozdíl od situace, kdy by došlo k vkladu majetku fyzickou osobu do obchodní korporace, jejíž společník (akcionář) má nárok na osvobození příjmů z prodeje podílu nebo z prodeje cenných papírů (včetně akcií) od daně, pokud doba mezi nabytím a prodejem obchodního podílu (akcií) přesáhla zákonem stanovený časový test. Výplaty zisku ze SF fyzické osobě, která je českým daňovým rezidentem, podléhají standardně konečné srážkové dani ve výši 15 % a u fyzické osoby již nejsou předmětem dalšího zdanění. Naopak vyčlenění majetku SF obmyšlenému vstupuje jako tzv. „ostatní příjem“ do jeho dílčího základu daně z příjmů fyzických osob podléhajícího po snížení o náklady vynaložené na jeho dosažení sazbě daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 %. Zdanění distribuce zisku nebo rozdělení majetku ze SF ve prospěch obmyšleného, který není daňovým rezidentem ČR, může být sníženo nebo zcela eliminováno v souladu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Toto platí za předpokladu, kdy obmyšlený je daňovým rezidentem státu, se kterým ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je skutečným příjemcem těchto příjmů a je oprávněn čerpat výhod plynoucích z příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění. V souvislosti s novou úpravou týkající se SF je vhodné ještě poznamenat, že zákonodárce evidentně opomněl zahrnout SF do definice plátce daně pro účely odvodů měsíčních záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, což může způsobit nejenom praktické problémy při plnění daňových povinností těch SF, kteří se dostanou do pozice zaměstnavatele, plátce zdanitelných příjmů. Tato nesrovnalost by však měla být v dohledné době odstraněna technickou novelou zákona o daních z příjmů.

17



Daň z nabytí nemovitých věcí I přesto, že SF je ze zákona poplatníkem daně z nebytí nemovitých věcí, vyčlenění nemovitého majetku do SF této dani nepodléhá, pokud vyčlenění těchto nemovitých věcí do SF bude bezúplatné. Pokud však správce fondu nabude do SF nemovitou věc úplatně, např. na základě kupní smlouvy, tento převod bude standardně zatížen daní z nabytí nemovitých věcí v sazbě 4 %. Režim daně z nabytí nemovitých věcí tedy odráží základní pohled na SF jako na samostatnou osobu – převodce nebo nabyvatele pro účely ZDNNV. Shrnutí SF jsou zcela jednoznačně zajímavým právním konceptem, který by mohl najít své uplatnění například při strukturování zaměstnaneckých penzijních nebo opčních plánů. S ohledem na nejasnosti uplatňování daňových předpisů, které existují v určitých aspektech uplatnění daňových předpisů, nelze do okamžiku odstranění výkladových nesrovnalostí s cílem zajistit daňovou neutralitu plošně doporučit strukturování převodu nemovitostí vyčleněním přes SF. V určitých specifických případech ale tento postup může být výhodný. S ohledem na skutečnost, že bezúplatný příjem realizovaný obmyšleným z majetku SF, který byl vyčleněn do SF zakladatelem – osobou v příbuzenském vztahu k obmyšlenému, je od daně z příjmů osvobozen, se použití SF jeví jako výhodné pro strukturování bezúplatných převodů majetku, ke kterým dochází např. v případě dědění. Náš daňový tým vám k výše uvedeným otázkám rád poskytne podrobnější informace. Použité zkratky SF NOZ ZDNNV ZDP ZDPH ZISIF

svěřenský fond zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 240/2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech

Mezinárodní publikace The new Czech private law Autoři: Mgr. Roman Pečenka Doc. JUDr. Bohumil Havel Ph.D. The Czech government has significantly liberalised corporate law to make it more attractive and competitive. Roman Pecenka and Bohuslav Havel of PRK Partners analyse the changes. On 1 January 2014, new rules on private law (adopted as part of the entire private law re codification process) came into effect in the Czech Republic. Based on new principles, these rules, which are common in continental Europe – such as rigorous enforcement of the principle of autonomy of contractual will and freedom – are also reflected in the new corporate-law legislation, and namely in two basic legal regulations: the new Civil Code (Act No. 89/2012 Coll.) governing, inter alia, the general rules for all legal entities and their corporate bodies, and the Act on Business Corporations (Act No. 90/2012 Coll.), containing the rules that regulate in more detail the operation of business corporations and cooperatives, including their organisational structure. Liberalisation of corporate law To make Czech corporate law more attractive and competitive, the lawmakers have significantly liberalised the rules for the operation of business corporations. Therefore, even in this otherwise legally stringent area of law,

18



the new legislation has brought a higher degree of contractual freedom of shareholders, while ensuring adequate protection of third parties and minority shareholders. All these changes are carried out against a background of structural changes introduced by the Civil Code (e.g., a greater tendency for legal regulations to have a non-mandatory character, a weakening of the absolute invalidity of agreements, and an emphasis on the classical Roman-law principle of vigilantibus iura skripta sunt (laws are written for the vigilant)). Under the new legislation, shareholders are given a broad possibility to regulate the rules for convening a general meeting or for the corporate governance of a company as such (the admission of a monistic governance system for joint-stock companies). Certain problematic provisions have been deleted or replaced (e.g., draconian measures to protect against conflict of interest, which essentially needlessly complicated and increased the costs of implementing even quite standard operations within company groups, or provisions prohibiting the representation of members of collective statutory bodies, etc.). A higher emphasis is put on corporate governance, which is a standard practice in Europe. Liability rules specified In addition, the rules for liability of members of statutory and other corporate bodies have been specified in more details. Whilst the concept of powers and liabilities of such members remains unchanged, the rules for their applications are being specified in greater detail and, hence, it should prevent any unexpected excesses on one hand, and any paralysed conduct of business corporations on the other hand. Primarily, the rules of corporate governance are formulated as motivation rules with ex ante effect. Furthermore, “business judgment” rules known from other legislations (UK) are now reflected in Czech corporate law and supplement the general rules governing the Duty of Care (in Czech: “Péče řádného hospodáře”). For the most frequent type of business corporation – limited liability company – attention should be drawn to the following major news: a corporation may create a different types of ownership interests (in Czech: “podíly”) to which different rights and obligations can be attached. The ownership interests can be replaced by securities in a form of ordinary share certificates (in Czech: “kmenové listy”). The minimum capital contribution may amount only to CZK 1 (one) provided that at least CZK 1 (one) is attributable to each share. The ban on “chaining” and the statutory limitation of a maximum number of shareholders were cancelled. Generally, the regulation of a limited liability company was emancipated from the law of joint-stock companies, which it was frequently subject to under the former legislation. Management of joint-stock companies Regarding the new regulation of joint-stock companies, the following news could be pointed out: introducing the option for companies to choose between a dualistic and a monistic corporate governance system. In a monistic system, a corporation is governed by the statutory director and the board of directors; in certain cases, one individual may act as director and simultaneously as a sole member of the board of directors and thus be responsible for the corporate governance of the entire joint-stock company. In addition, a corporation is allowed to issue, irrespective of the corporation‘s financial results, practically any type of shares/stock (in Czech: “akcie”) (according to the rights attached to them) except for interest-bearing shares. The entire legal regulation of joint-stock companies has been liberalised, albeit to a lesser degree when compared with other areas of law, also based on European law. It should be further noticed that, even though this change does not relate to the re-codification of private law, as from 1 January 2014 the Czech joint-stock companies cannot issue certificated bearer shares (which are anonymous shares). As a result, from 1 January 2014 all certificated bearer shares have been transformed in to registered shares by operation of law (except for immobilised or book-entry shares) and the corporations that issued these certified bearer shares in the past should exchange them by 30 June 2014. The shareholders who will fail to respond to company‘s invitation for exchange of their certified bearer shares will not be entitled to exercise any rights attached to such shares until the replacement of such shares.

19



Compliance call Business corporations are obliged to revise their corporate documents and bring them in compliance with the new mandatory provisions of laws by 1 June 2014. This statutory requirement should secure that the internal life of corporations will adapt to the new legislation, and thus removing the conflict between the actual status and the situation described in the statutes, etc. Finally, all the existing Czech companies have the option to fully adhere to the new regulation set forth by the Act on Business Corporations, which is more than advisable. To do so, there is a two-year period for the general meeting of shareholders to adopt the relevant decision. Trust funds Along with greater freedom for business entities, the new Civil Code also introduced other changes influencing the business sphere. In particular, foundations or endowment trusts now have the possibility to conduct business, provided they use any profit for the main non-business purpose. As a result, these entities become a potential competition to corporations; the Czech Republic is following the same legislative route as Germany, Austria or the Switzerland. A completely new instrument is an endowment fund (or trust fund; in Czech: “svěřenský fond”). The Czech law, inspired by Quebec legislation, permits establishing a property entity with no legal personality or owner. A trust fund can be a public service entity (beneficial to the public) or private entity that is managed by an administrator in the interests of a beneficiary. This is a model markedly inspired by the common law legal system; nevertheless, at the same time it attempts to respond to Czech law. A trust fund can be established during a person’s life or based on a last will and testament; any property allocated to a trust fund is not in the possession of a beneficiary or establishing authority (founder). The trust administrator exercises property rights attached to a trust fund on the account of the fund; even though the administrator is not the owner. The new legislation also sets the rules for supervision of the trust fund administration, and a trust fund may not be established for any purpose that would be detrimental to creditors. The new trust funds regulation introduces a variety of legal schemes which can be applied not only for business purposes; for instance, an affiliated fund of a foundation (in Czech: “přidružený fond nadace”) - a form of a private foundation known in Austria - is also introduced by the new Czech private law regulation.

Tax changes seek to boost Czech investment prospects Autoři: Ing. Jan Bürger Mgr., M.A., Martin Švalbach LL.M., FCCA Changes to the Czech Republic‘s tax system, such as the possibility of selling securities tax free, are aimed at making the jurisdiction more attractive to foreign investors. Tax laws have changed in the Czech Republic to ensure the effectiveness of the new Civil Code, which took effect on January 1 2014 and which introduces new concepts previously unknown in Czech law, such as trusts and building rights, expanding the range of legal instruments specifically recognised in relationships between persons in their private and business dealings. Given the circumstances under which these amendments were drafted the changes have both a conceptual and, one could argue, also a surprising effect.

20



Tax changes associated with transfers of real estate From January 1 2014 real estate transfer tax was replaced by a tax on the acquisition of real estate. In many respects this represents an administrative change, but some changes could also affect tax liabilities associated with transfers of real estate. For example, under the new Tax on the Acquisition of Real Estate Act, in-kind contributions to the share capital of companies are no longer exempt from taxation. Exchanges of real estate are also treated as two transactions, subject to a tax on the acquisition of the real estate (previously, real estate transfer tax was levied on whichever real estate had the higher value). On the other hand, first transfers of finished family houses or apartments (inclusive of the land on which they stand) are exempt from tax on the acquisition of real estate if the transfer is effective within five years from receipt of the official inspection approval (known in Czech as kolaudace) for use of the new family house or the apartment building. For sales of real estate the new Act allows the parties to the sale to agree on who will be the party liable to pay the tax, with the other party being the guarantor of settlement of the tax. In tax proceedings the taxpayer is in a better position with the tax administrator than the guarantor. (In the absence of an agreement, the transferor is the taxpayer.) This option could be useful in transactions where there is a risk that the tax will not be settled by the seller of the real estate. Income tax changes Apart from conceptual changes, many of the changes introduced to the Income Taxes Act and the Act on Reserves reflect changes in terminology used in the new Civil Code. Nevertheless, there are some specific ones. Definition of income of legal entities for corporate income tax purposes Under the previous wording of the Income Taxes Act, the term „income“ was not defined for corporate income taxpayers. It only required that when determining the corporate income tax base, the starting point was to be the profit determined in accordance with the Czech accounting legislation. Many taxpayers interpreted this as any item accounted for under the profit and loss account under Czech GAAP would automatically qualify as income subject to corporate income tax. Even so, the Supreme Administrative Court (pictured left) ruled in several cases that for an item to qualify as taxable income it needs to be „sufficiently realised“, that is, it needs to result in increased wealth of the taxpayer that is „within his reach“. For that it was held that unrealised foreign exchange gains on the revaluation of loans drawn by a taxpayer in a currency other than Czech crowns that are ordinarily accounted for in the profit & loss account do not qualify as taxable income and should be taxed at the corporate income tax rate only when realised, that is, only upon repayments of the loan. Based on this decision, it was possible to exclude unrealised foreign exchange differences from the corporate income tax base, which was actually done by many companies holding real estate. Based on the amended wording of the Income Taxes Act, which defines taxable income directly by reference to Czech accounting legislation, this should not be possible. For tax periods before 2014 taxpayers can still apply an approach based on the ruling of the Supreme Administrative Court. Taxation of non-profit organisations Many foreign interest groups operate in the Czech Republic through non-profit organisations. These organisations enjoy preferential tax treatment based on which the subsidies, donations and contributions received to finance their activities are generally exempt from corporate income tax. An amendment to the Income Taxes Act sets stricter conditions for an organisation to qualify for preferential tax treatment. For example, professional chambers defending the business interest of their members fall outside the scope of taxpayers qualifying for preferential tax treatment. The same holds true for foundations, though not foundation trusts, which support or aim to support their members. Relaxation of the conditions for the creation of tax-deductible provisions In general, compared with other tax jurisdictions, it is difficult for Czech corporate taxpayers to recognise as tax-deductible increases in specific provisions for receivables. This is because the Czech Act on Reserves contains a number of conditions that a creditor needs to meet to claim a deduction for the expenses accounted

21



for by him in respect of the increase in provisions. The latest amendment to the Act on Reserves has simplified conditions for the creation of tax-deductible provisions as it does not require active pursuit in a court action for payment of the receivables for which the specific provision is accounted for. However, this condition still applies to receivables with a face value of more than CZK200,000 ($10,000) that have been transferred to the taxpayer. Sale of securities with qualifying interest by individuals The Czech Income Taxes Act contains an important exemption for gains realised by individuals from the sale of securities. One condition for applying the exemption is the requirement that the individual hold the securities for a certain holding period before their sale. The latest amendment to the Income Taxes Act reduces the period from five years to three (for individuals holding shares representing more than 5% of the company‘s share capital). This could be an important tax incentive for individual majority shareholders to dispose of their participations in a tax-free manner. Trusts under Czech law Czech legal provisions governing trusts were inspired by the Civil Code of Quebec, which has integrated the Anglo-Saxon common-law concept of trust into its continental legal system. Czech income tax law assimilates a trust to a company, despite the striking dissimilarities between these two concepts. This means that: • Income (reduced by allowable expenses) achieved on trust assets is subject to the Czech corporate income tax at the rate of 19% (or 5% for trusts regulated as investment funds); • Taxes in relation to trust assets are due by the trust administrator; • The entrustment of assets to a trust is treated similarly to in-kind contributions to the registered capital of a company, that is, an event that does not trigger income tax liability for the settlor, the trust itself or the beneficiary; similarly allocating assets to a trust does not result in a step-up of their tax bases; • The allocation of assets (and/or liabilities) from a trust to a beneficiary is treated as personal or corporate income and is subject to tax, depending on its beneficiary; allocation of profits from a trust to a beneficiary is treated as profit distribution for Czech tax purposes, that is, subject to 15% withholding tax (or 35% withholding tax if the beneficiary is tax resident of a country that has not concluded a double-tax treaty or a tax information exchange agreement with the Czech Republic), or a lower tax rate when reduced by an applicable double-tax treaty. • The allocation of assets to a trust based on the will of a deceased person is exempt from income tax, similar to the exemption on a transfer of assets from a trust to a beneficiary. This last feature makes Czech trusts an interesting tax-free arrangement for intergenerational transfers of assets. On the other hand, since neither the trust (which has no legal personality), the settler, the trust administrator, nor the beneficiary own the title to the assets allocated, certain investments held in a trust are not eligible for tax benefits that are available to owners, such as the participation exemption, which is available to limited-liability corporate investors having participation interests in their daughter companies. Gratuitous transfers of benefits With the aim of simplifying Czech tax legislation, gift tax and inheritance tax were abolished, with effect from January 1 2014. Gratuitous transfers of benefits were made subject to income tax. This has brought certain advantages, especially in cases where the beneficiaries of the gratuitous transfers are Czech tax non-residents. Before 2014, transfers of benefits for no consideration led, in many cases, to a gift tax liability for non-resident recipients of the benefit, as such transfers were, in general, subject to gift tax in the Czech Republic, whereas the Czech Republic has concluded only a couple of double-tax treaties in respect of gift and inheritance tax. On the other hand, as of January 1 2014 the Czech Republic has concluded 84 treaties to prevent the double taxation of income. Under a majority of these treaties, gratuitous transfers of benefits would fall under the definition of „other income“ for which the Czech Republic has no primary taxation right. In these situations

22



gratuitous transfers to Czech non-tax resident beneficiaries could possibly be subject to no income tax in the Czech Republic. Moreover, from January 1 2014 transfers of assets or benefits as a result of the death of a person are exempt, in general, from Czech income tax. (Before January 1 2014, transfers from estates were exempt only for certain categories of relatives.) Tax changes related to the introduction of the new Civil Code are numerous. The new Czech government is in the process of preparing new amendments that will hopefully make the tax system even more attractive to foreign investors.

NOVINKY Z PRK PARTNERS PRK Partners obhájila v Londýně pozici nejlepší národní právní firmy v České republice Už potřetí za sebou si advokátní kancelář PRK Partners veze z Velké Británie prestižní ocenění od společnosti Chambers and Partners. Obhájila svou pozici v nejvýznamnější mezinárodní soutěži právnických firem „Chambers Europe Awards for Excellence“ a byla letos znovu vyhlášena Národní právní firmou roku v České republice. Počty vítězství a nominací za dobu trvání soutěže tak pasují PRK Partners do role absolutních rekordmanů na českém právním trhu. Ceny Chambers Europe Awards uděluje uznávaná ratingová společnost Chambers and Partners a její výstupy používají firmy i advokátní kanceláře po celém světě jako zaručený zdroj informací o jednotlivých trzích právních služeb. Profesionální analytici společnosti Chambers and Partners zkoumají především odbornou kvalitu služeb advokátních kanceláří a významnost jejich transakcí, a to na základě informací ověřovaných u klientů i konkurence jednotlivých firem. Děkujeme vám za důvěru, přízeň a těšíme se na další spolupráci.

PRK Partners získala na Slovensku ocenění Právnická firma roku v kategorii Hospodářská soutěž Po loňském úspěchu v soutěži Právnická firma roku, advokátní kancelář PRK Partners získala v tomto roce nejvyšší ocenění v kategorii Hospodářská soutěž a byla vyhlášena Právnickou firmou roku 2014 v kategorii Hospodářská soutěž. Organizátoři (přední slovenský ekonomický týdeník TREND a EPRAVO.SK) označili PRK Partners také za velmi doporučovanou kancelář ve všech významných oblastech práva, včetně kategorií Právo obchodních společností, Fúze a akvizice, Bankovnictví a finance či Daňové právo. Slavnostní vyhlášení Právnické firmy roku v SR se konalo 1. dubna 2014 v hotelu Radisson Blu Carlton v Bratislavě. Oceňujeme důvěru, kterou do nás vkládáte. Děkujeme.

23


ENGLISH SUMMARY


Corporate law Requirements for websites of business corporations and related obligations under the Act on Business Corporations The Act on Business Corporations effective as of 1 January 2014 requires all joint-stock companies to regularly publish certain data and information on publicly accessible websites. This article provides a brief insight into the scope of such obligations and potential ways of meeting publication obligations. Finally, it also deals with potential consequences of a breach of publication obligations. M&A New legal regulation on transfers of interests in limited liability companies The article looks at transfers of interests (in Czech: podíly) in limited liability companies from the perspective of the Act on Business Corporation effective as of 1 January 2014. It further compares the new conditions of transferability of interests with the previous regulation under the Commercial Code. The changes under the new legislation have substantially modified the rules and methods for such transfers, since the new Act on Business Corporations, as well as all of the new Czech private law, generally tend to be more flexible and informal. The article also explains the main differences between the previous and new legal regimes and describes the basic conditions and requirements that need to be fulfilled when entering into a share purchase agreement in a limited liability company. Capital markets Pledge of Shares under the New Civil Code The article looks at the share pledge under the New Civil Code and several issues of practical importance when perfecting and enforcing a pledge of shares in joint-stock companies. Specifically, the following topics are discussed: (i) creating the share pledge under the New Civil Code, (ii) agreeing a negative pledge clause with respect to pledged shares, (iii) enforcing a pledge by alternative means and a „forfeited collateral“. Labour Salary deductions and set-offs under the new Civil Code In connection with the new Civil Code recently several discussions arose with respect to the new legal regulation of salary deductions and possibility of set off against the employee’s salary. Our article summarises main recommendations in this respect. Amendment to the Act on Residency of Foreigners Czech Parliament currently considers an amendment to the act on residency of foreigners. Main contribution of this amendment is implementation of a new type of long-term residency permit for employment purposes – the employee card. On the basis of this permit foreign employees will be allowed both to reside and work in the Czech Republic. The obligation to apply for a work permit first and then to a long-term visa for the purpose of employment should be thus abolished, except for special cases. Litigation Legal action against the disturbance of possession On 1 January 2014 the amendment to the Civil Procedure Code, which has introduced plenty of changes to and innovations in the civil process law, became effective in addition to already-known new laws re-codifying the Czech private law, particularly the new Civil Code. One of the innovations includes the procedure regarding the legal action against disturbance of possession. In comparison with the standard court proceedings, this procedure has been substantially simplified and expedited because its purpose is to provide the protection to persons whose possession of property is endangered or disturbed. A court may issue a decision without trial, no later than after the closing of the first hearing, within a short period of 15 days from the date of filing the action in court or 30 days in case of erecting or removing structures. The only issue subject to judicial review is whether the defendant has actually interfered with the possession of the plaintiff. This procedure lingers in the twilight zone between the standard court proceedings and the proceedings to issue a preliminary injunction, bringing new possibilities for protecting the rights of owners and other lawful possessors. This procedure may, but must not, be followed by the standard court proceedings held to finally resolve the dispute between the parties to a lawsuit.

25



Real estate Public law contract on realisation of a structure This article addresses the concept of public law contracts which may be concluded between a developer (builder) and the building office as an alternative to the traditional building permit proceeding. This alternative allows developers to obtain the right to build within a shorter period of time, giving them a greater possibility to influence the conditions of the construction. Under this legislation the owners of adjacent lands and other persons who might raise objections in the building permit proceeding are not omitted, and their approval is required for a public law contract to be effective. A public law contract may, to a limited extent, be checked in a review procedure. A person who finds it necessary to enforce his or her rights (and provides evidence thereof) may then appeal to the building office for a decision whether the developer really had the right to build the respective structure. However, we assume that there is no high-risk probability that the building office would decide that a developer had no right to build and would order the removal of a structure. Tax Tax aspects of trusts With the effect from 1 January 2014 the concept of trusts has been introduced to the Czech Civil Code. The Czech tax legislation has been amended with the aim to achieve tax neutrality of transfers and management of assets via trusts. The amendments do not seem to achieve this goal and various tax law provisions are discussed with the financial authorities to obtain clarity on some of the tax aspects and associated issues. The tax neutrality in specific situation could be achieved only following an amendment of the Czech income txa legislation. Despite of this it appears that the concept of the trust according Czech law might be interesting as a tool for inter-generation transfers of assets and could, under specific circumstances, be used to achieve deferral of taxation of benefits provided to employees under employee motivation and pension schemes. News from PRK Partners In London, PRK Partners confirmed its position as the best domestic law firm in the Czech Republic This is the third time in row the law firm PRK Partners has received a prestigious award from Chambers and Partners in Great Britain. PRK Partners has thus confirmed its status in “Chambers Europe Awards for Excellence”— the world’s leading and most reputable legal directory, and was again named the Domestic Law Firm of the Year in the Czech Republic. The number of wins and nominations for the duration of the competition shows that PRK Partners is an absolute record holder on the Czech market. Chambers Europe Awards are awarded by the renowned British ratings agency, Chambers and Partners, and its rankings serve as a guaranteed source of information, for companies and law firms all over the world about the individual markets of legal services. The expert analysts of Chambers and Partners examine in particular the professional quality of the services provided by individual law firms and the significance of their transactions based on information verified by both clients and rivals. Thank you for your confidence, trust and loyalty, and we look forward to further cooperation. PRK Partners named Competition Law Firm of the Year in Slovakia Following last year’s success in the Slovak Law Firm of the Year Awards, PRK Partners has won the competition law category this year and was awarded Competition Law Firm of the Year 2014 in Bratislava. PRK Partners has also been honoured by the event organisers (TREND, the leading Slovak weekly magazine on economics, and EPRAVO.SK) as a highly recommended law firm in all major areas of law including M&A, Banking and finance, Corporate and Tax law. The Law Firm of the Year Awards ceremony was held on 1 April 2014, at Bratislava’s Radisson Blu Carlton Hotel.

26


KONTAKTY: PRAHA Jáchymova 26/2, 110 00 Praha 1, Česká republika +420 221 430 111 [email protected] BRATISLAVA Hurbanovo námestie 3, 811 06 Bratislava, Slovensko +421 232 333 232 [email protected] OSTRAVA Stodolní 1293, 702 00 Ostrava, Česká republika +420 558 272 505 [email protected] BUDAPEŠŤ PRK Partners Budapest / Fábry and Partners Law Office Fény i 16, H-1024 Budapešť, Maďarsko +36 1 336 0443 [email protected] www.prkpartners.com

© PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář – všechna práva vyhrazena. Informace obsažené v tomto materiálu nelze považovat za právní rady, nejsou vyčerpávající a nejsou zamýšleny pro žádné konkrétní použití. Před aplikací zde obsažených informací nebo rozhodnutím učiněným na jejich základě doporučujeme vyhledat nezávislou a odbornou právní konzultaci. Děkujeme vám za váš zájem o naše aktuality a uvítáme vaše podněty či připomínky na naší e-mailové adrese [email protected]. © PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář – All Rights Reserved. The information included in this material is not legal advice, is not exhaustive and is not intended for any specific application. Before any use of, or decisions connected with, the information provided herein, we recommend that you seek independent legal advice. Thank you for your interest in receiving our legal updates. We look forward to your comments and suggestions at our e-mail address [email protected].

PRÁVNÍ AKTUALITY. M&A Převod obchodního podílu v s.r.o. podle ZOK. PRACOVNÍ PRÁVO Srážky ze mzdy a započtení v pracovněprávních vztazích dle NOZ

Recommend Documents