Pravidelné bohoslužby v naší farnosti během roku Bohoslužby v kostele Stětí sv. Jana Křtitele, Praha-Hostivař Neděle 8.00 hod. - mše sv. 11.00 hod. - mše sv. Úterý 18.00 hod. - mše sv. Čtvrtek 18.00 hod. - mše sv. Pátek 18.00 hod. - mše sv. 1. sobota v měsíci 8.00 hod. - mše sv. Přede mší sv. v úterý je od 17.30 eucharistický výstav a tichá adorace Přede mší sv. ve čtvrtek a v pátek je od 17.30 modlitba růžence Bohoslužby v kostele Narození Panny Marie, Praha-Záběhlice Neděle 9.30 hod. - mše sv. Středa 18.00 hod. - mše sv. 1. pátek v měsíci 18.00 hod. - mše sv. Mše sv. pro děti – jednou měsíčně od 9.30 v Hostivaři Domov důchodců Praha 10 – Záběhlice, Sněženková 2973/8 První a třetí čtvrtek v měsíci v 15.00 hod. mše sv. Domov seniorů, Praha 10 - Zahradní Město, Zvonková 2906/6 Druhý a čtvrtý čtvrtek v měsíci v 15.00 hod. mše sv. Příležitost ke svátosti smíření vždy půl hodiny před bohoslužbou Mimo tyto termíny po domluvě s knězem - možnost i duchovního pohovoru. Termíny farních aktivit jsou uváděny průběžně na www.centrumhostivar.cz
_____________________________________________________________ Co to jsou Vánoce? Stromeček, ozdobená okna, nebo dárky? Tyto všechny náležitosti k Vánocům patří. Slovo Vánoce nejspíš pochází z německého Weihnachten, což se dá volně přeložit jako svaté noci. Nebo lépe – světit noc – Noc příchodu Pána.
.
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Dobrovolné příspěvky na Farní Listy dávejte, prosíme, do pokladničky v kostele.
Vydává:
Adresa: Telefon:
Římskokatolická farnost u kostela Stětí sv. Jana Křtitele, Praha-Hostivař
Domkářská 21/1, PSČ 102 00, Praha 15 – Hostivař, IČ: 61380652 605 524 071 – P. Zbigniew Ponichtera, 733 741 003 – P. Jan Pata, 602 314 972 – Josef Bernard, jáhen e-mail :
[email protected], http://www.centrumhostivar.cz číslo účtu: 286927329/0800, Česká Spořitelna
FARNÍ LISTY č. 153
Vánoce 2015
FARNÍ LISTY HOSTIVAŘSKO-ZÁBĚHLICKÉ
Pravý původ našeho vánočního stromku Křesťanský smysl vánočního stromku, tak jak ho známe dnes, nepochází ze slavnosti zimního slunovratu, ačkoli ten hrál jistě také svou roli, ovšem nepřímou. Má svůj vlastní původ, který se zakládá na středověké tradici náboženského významu: jako předehra k vánočním oslavám byla před vchodem do kostela během Svaté noci hrávána hra, která připomínala tajemství prvotního hříchu v Ráji. Tyto hry jsou pravou kolébkou našeho vánočního stromku. Vedle zobrazení pastýřů a jesliček – tuto tradici započal František z Assisi – existovala tato představení událostí z Ráje, uváděné 24. prosince. Ve starých kalendářích nalezneme 24. prosince jména Adama a Evy. Je pravděpodobné, že tato představení byla uváděna na více místech, nicméně jsou doložena především v Porýní. Vystupovali tam postavy Adama a Evu, pak ďábel, cherubín střežící uzavřený Ráj a na scéně figuroval především strom, jehož plody svedly ke hříchu. V Bibli není uvedeno, o jaký strom se jednalo, tak byl podle té které oblasti ztotožněn s nějakým místním stromem. V Německu to byla jabloň a její ovoce se prosadilo jako „zakázané“. Protože 24. prosince však bylo těžké najít jabloň s listím, hledal se jako náhrada jiný strom. Evidentně se příhodně naskytla právě jedle, jejíž ratolesti se používaly k výzdobě během vánočních svátků. A na jedličce pak bylo zavěšeno jablko (nebo více jablek). Tento typ zobrazení dal vánočnímu stromku jeho křesťanský smysl: o vánoční noci je lidský hřích vykoupen Kristovým vtělením. Stromu pokušení i jeho ovoci je vrácena rajská, důstojnost, a tak se v tomto smyslu „strom poznání“ neodlišuje od „stromu života“ (Gen 2, 9), se kterým je pak v lidovém pojetí často identifikován. Je třeba dnes znovu připomenout, že toto vnitřní spojení s ideou Ráje je základním elementem našeho vánočního stromku. Staré vánoční písně, jež se dnes bez zvláštní pozornosti zpívají, jsou často zcela inspirované radostí z navrácení rajské přirozenosti díky Kristovu příchodu na svět. Uveďme známou píseň Mikuláše Hermanna: Dnes se znovu otvírají brány nádherného ráje. Již tam nestojí cherubín, aby je střežil. Bohu buď chvála, čest a sláva.“ Nebo českou koledu, v níž se zpívá: Teď otevřena je nám rajská brána, doufejme, věrní, spasení od Pána; Smírce přichází, by naše žalosti změnil v radosti Podle knihy Die Entstehung des Weihnachtsfestes und die Herkunft des Weihnachtsbaumes
pater Zbigniew Ponichtera
Otevřený kostel 25. a 26. 12. v Hostivaři i v Záběhlicích O vánočních svátcích se můžeme přijít poklonit Ježíškovi
v Betlémě i setrvat v kostele s poděkováním Bohu za tento rok. Budeme rádi, když se v sakristiích kostela předem zapíšete, aby byl kostel průběžně pohlídán. Obdobně jako do noci kostelů se naše farnost se zapojila do široké akce Křesťanské vánoce. Blíže i na: www.krestanskevanoce.cz.
Večerní posezení na faře 31.12. Na závěr občanského roku zveme ke společnému posezení na faře po mši sv., která bude sloužena na poděkování za občanský rok. Zkuste popřemýšlet nad všemi výzvami a dary, které nás letos každého potkaly a také o tom, jak jsme s nimi sami naložili.
Poděkování V letošním roce v naší farnosti uskutečnila řada krásných akcí: - koncerty dětí z MŠ a ZUŠ - farní brigády - mikulášská - farní pouť - dvě duchovní obnovy - výroby adventních i velikonočních ozdob - výuka náboženství několika skupinek dětí - setkávání maminek s dětmi, - a dalších věcí …. Velký dík patří všem, kdo se podílejí na: - zajištění farního kafe a občerstvení, - kdo uklízí v kostele a na faře - kdo chystají květiny, - kdo přispívají finančně, - kostelníkům, - lektorům, kteří nám předčítají Boží slovo - varhaníkům i zpěvákům, - katechetkám, - těm, kdo organizují a přispívají k různým setkáním, - za organizaci a pomoc při farní pouti, duchovní obnově, brigádách, - zvoníkům, - ministrantům, - dětem v kostele i jejich rodičům, … Děkujeme všem, kdo jakkoli přispěli pomocí, radou či modlitbou. Vyprošujeme všem Boží pomoc, ochranu a i vědomí Boží lásky. Mše sv. za dobrodince naší farnosti je vždy první úterý v měsíci.
Obnova manželského slibu Na svátek Svaté rodiny (neděle 27.12.) bude možnost na mši sv. v 8 i 11. hodin obnovit manželský slib. Projděme si jej předem a připomeňme si své rozhodnutí potvrzené slavným slibem ... Já (.....) odevzdávám se tobě (.....) a přijímám tě za manžela(ku). Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že tě nikdy neopustím a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi pomáhá Bůh.
Papež František: Toto je velké poslání rodiny: Vytvořit místo pro Ježíše, který přichází – tj. přijmout Ježíše v rodině, v osobě dětí, manžela, manželky, prarodičů, protože Ježíš je tam. Přijmout ho, aby v našich rodinách mohl s námi bydlet. Nechť nám Pán dá takovou milost o těchto vánočních dnech.
Pozvání ke společným modlitbám za jednotu křesťanů Papež František: Ekumena to není naše volba, to je příkaz, který nám dává Pán. Je to věc zcela zásadní a stále více potřebná. Tradičním termínem Týdne modliteb za jednotu křesťanů jsou dny 18. – 25. ledna (začíná na svátek Panny Marie - Matky jednoty křesťanů). Jako každoročně se budeme scházet v modlitebních ekumenických shromážděních. Ukazujme svým bratřím a sestrám, že jsou pro nás právě takovým přínosem a obohacením jako Kristovo dílo oběti pro každého z nás. Mottem nadcházejících společných modliteb věřících je „Povoláni hlásat mocné skutky Páně“ To nemají jen kněží a kazatelé, ale každý, kdo zakusil něco z Boží dobroty a lásky, má být svědkem v místech, kde žije a pracuje. Hlásání mocných skutků Božích není jen záležitost několika horlivých křesťanů, je to poslání celé církve. Ať vám všem Pán Bůh bohatě žehná a vaše setkání jsou posilou pro každodenní svědectví okolí, jak je Kristova nerozdělenost inspirativní silou proti nejednotě a rozkladu obecně. Mons. František Radkovský, delegát ČBK pro ekumenismus.
Naše farnost se již tradičně střídá s pořádáním společné ekumenické bohoslužby katolíků, evangelíků, křesťanských společenství z oblasti naší části Prahy, tj. Hostivaře, Záběhlic, Petrovic a Uhříněvsi. Konkrétní termín a místo bude ještě upřesněno.
Něco málo ke kalendáři liturgického roku v nejbližším období Oslava Narození Páně – vánoční doba – končí na svátek Křtu Páně v neděli 10. ledna. Následujícím dnem začíná tzv. „liturgické mezidobí“, avšak „okruh vánoční“ pokračuje podle starobylé tradice až do svátku Uvedení Páně do chrámu (Hromnice), který budeme slavit v úterý (2. února). Postní doba letos začíná Popeleční středou 10. února, oslavu Velikonoc pak zahájíme na Bílou sobotu večer 26. března.
Stav prací na farních chlívkách Jak je vidět na těchto dvou obrázcích, tak letos už část našich farních „chlívků“ dostává novou střechu. Je to zatím jen malá část prací - hrubá stavba asi poloviny objektu, ale pokrok je vidět. Letos jsme k této akci využili daru od MČ P15, grantu z MK, podpory z Pražského arcibiskupství i zdroje farnosti. Pro příští rok se opět ucházíme o podporu grantů MHMP, MČ a hledáme další zdroje.
Liturgický kalendář naleznete na adrese: http://www.pastorace.cz/Liturgicky-kalendar, odkaz máme i na našem farním www.
Uprchlíci z Iráku Spořilovská farnost sv. Anežky přijala do své péče jednu uprchlickou rodinu z Iráku. Pokud byste se chtěli připojit k této pomoci, můžete dát vědět Pepovi Bernardovi. Jde především o případnou:
pomoc s učením češtiny občasnou pomoc se složitějšími nákupy občas trávit s rodinou čas, případně pohlídat děti doprovodit na úřady pravidelně nebo nepravidelně přispívat na podporu pobytu této rodiny jiný nápad pomoci …
Předem dík za každou ochotu pomoc. Jde zatím jen o orientační zjištění i našich možností spolupráce v této věci. Možnost pomoci předem s vámi prodiskutujeme … Poznámka: V evangeliu čtu … kdo chce být moudrý, má se stát bláznem…
Pravidelné farní aktivity
Farní káva v neděli po ranní mši sv. v Hostivaři Farní klub maminek a dětí – ve čtvrtek od 16 hod. na faře, kontakt: M.Hlaváčková, tel. 777 597 095 Setkání farníků nad Písmem a liturgií je měsíčně, příští setkání je 13. ledna od 20 hod. na faře. Kontakt: J.Bernard 602 314 972 Setkávání mladšího farního společenství manželů je měsíčně, kontakt: M.Hlaváčková, tel. 777 597 095 Setkávání Mariiny legie vždy ve čtvrtek po mši sv. na faře. Kontakt Jiřina Nováková: 608 550 728 Mše sv. zaměřená pro děti je měsíčně - v 9.30 hodin v Hostivaři. Kontakt I. Bernardová: 728 539 183 Pastorační rada farnosti se sejde na svém 5. jednání v úterý 26. ledna v 19 hodin (po mši sv.) na faře. Katecheze dospělých příprava k svatbě dle domluvy s knězem a jáhnem. Výuka náboženství pravidelně dle domluvy skupinek, viz i farní vývěska a web
K dokončení, využití nově připravovaných prostor i zajištění předpokládaného provozu máme připravenu prezentaci. Zájemci se mohou se obrátit na Pepu Bernarda.
Skutky milosrdenství Skutky milosrdenství jsou činy lásky, kterými pomáháme svým bližním v jejich potřebách. Pán Ježíš cení naše milosrdné skutky tak, jako bychom je vykonali jemu samému: „Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali.“ Bůh přislíbil milosrdným milosrdenství: „Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství“. Svatý apoštol Jakub napsal: „Soud bez milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem. Co to pomůže, moji bratři, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? Když bratr nebo sestra nebudou mít do čeho se obléci a budou mít nedostatek denní obživy, a někdo z vás jim řekne: ‚Tak s Pánem Bohem! Zahřejte se a najezte se‘ - ale nedáte jim, co potřebují pro své tělo, co je jim to platné?“ Skutky duchovního milosrdenství 1. Učit 2. Radit 3. Těšit 4. Posilovat 5. Odpouštět 6. Trpělivě vše snášet 7. Modlit se za živé i mrtvé
Skutky tělesného milosrdenství 1. Dávat najíst tomu, kdo má hlad. 2. Hostit toho, kdo nemá střechu nad hlavou. 3. Odívat toho, kdo nemá co na sebe. 4. Navštěvovat nemocné a vězněné. 5. Pohřbívat zesnulé. Jak jste na tom s milosrdenstvím vy?
Papež František: „Prosil jsem, aby církev v tomto Roce milosrdenství znovu objevila bohatství skryté ve skutcích duchovního i tělesného milosrdenství. Zkušenost s milosrdenstvím lze totiž nejlépe poznat právě prostřednictvím konkrétních projevů, jak nás to učil i Ježíš. Vždy, když některý věřící osobně vykoná jeden či více z těchto skutků, bezpochyby tak získá i odpustky spojené s tímto Svatým rokem.“
Z tweetů papeže Františka k Roku Milosrdenství
Radostí Boha je odpouštět, bytím Boha je milosrdenství. Bůh bere od nás naši ubohost, naše malosti a naše hříchy, aby nás objal a pohladil. Nechme se Bohem pohladit. Nic není sladší než milosrdenství. Pán je tolik dobrý a odpouští všechno. Kořenem zapomnění, do něhož upadá milosrdenství, je vždycky sebeláska. Odložme každou formu strachu a bázně, která nepřísluší tomu, kdo je milován. Jako křesťané jsme povoláni napodobovat Dobrého pastýře a pomáhat rodinám, které zažívají těžkosti. Kéž nás Jubileum Milosrdenství přiblíží víc k Boží dobrotě a lásce! Když pochybíme nebo jsme dotčeni, umíme reagovat bez nevraživosti a promíjet ze srdce, tomu, kdo žádá o prominutí? … promíjet je náročné. Fundamentalismus vždy končí tragédií anebo zločiny a je velmi špatný, avšak vyskytuje se tak trochu ve všech náboženstvích. Vzdálenost, která nás dělí od tak náročného ideálu křesťanského svědectví, je někdy obrovská. Kdo říká, že věří v Boha, musí být také mužem či ženou pokoje. Modlit se je nutné, abychom vydrželi, abychom milovali, abychom nepropadali nenávisti, abychom byli strůjci pokoje. Nikdy se nepřestávejte modlit! Modlitba je nejsilnější zbraní člověka, který otevírá srdce Ježíši a dává mu vstoupit. Člověk ztrácí to nejlepší ze svého lidství, když na modlitbu zapomíná, protože se cítí všemohoucí anebo necítí potřebu žádat o pomoc. Musíte být odvážní. Odvážní v odpouštění, odvážní v lásce, odvážní v úsilí o pokoj. Modleme se k Bohu, který nikdy nepřestává být Otcem. Přišel čas, aby noví Kristovi hlasatelé byli velkorysejší, radostnější a svatější. Křesťané a muslimové jsou bratři a sestry a my se musíme podle toho tak chovat, prohlásil papež při návštěvě mešity. Milosrdenství je láska objímající lidskou bídu. Láska, která „vnímá“ naši nouzi jako svoji, s cílem osvobodit nás od ní. Kde je násilí a nenávist, jsou křesťané povoláni svědčit o Bohu, který je Láska. Všichni muži a ženy dobré vůle jsou povoláni zasazovat se o smíření a pokoj, o odpuštění a uzdravení srdcí. Jeho království je v gestech něhy, porozumění a milosrdenství Když zjistíme, že jsme bezmocní, hříšníci a ztroskotanci, prosme Ježíše: „Pamatuj na mě!". Hleďme na Ježíšův kříž, hleďme na dobrého lotra. Říci, že Ježíš dal život za svět, je pravda, ale hezčí je říci, že Ježíš dal svůj život za mne. Katolickou identitou je právě to, že Bůh se stal člověkem. Všichni lidé - každý z nás - jsme důležití v Božích očích.
Uvízlo v e-mailové poště sazeče Janka Kolačuková: Jsme Kristova stavba „Nedávno jsem četla hezké přirovnání Církve jako ke stavbě, kde my, členové Boží rodiny jsme vlastně různě otesané kameny, které drží pevně pohromadě jako cement Duch Svatý. Naši farní rodinu také tvoří různě tvarované kameny - osobnosti - které ale drží pohromadě přítomnost Krista v našich srdcích a myšlenkách, přijímání eucharistie na společné mši svaté a společná víra. Proto se modleme, aby stavba naši farní rodiny byla pevná, aby nás vždy spojovala Kristova láska, jeho pokoj, naděje, kterou nám dává ... Využijme tento vánoční čas a modleme se za naši jednotu, vzájemnou lásku a porozumění po celý nový rok. Zkusme brát jeden druhého takového jaký je, modleme se jedni za druhé a mysleme hlavně na to co nás spojuje. Ať nám v tom pomáhá pohled na narozené Děťátko v jesličkách“. Z aforismů od Pavla Kosorina: (Pavel Kosorin je plný Boha a tuto zkušenost předává druhým nejenom skrze své aforismy). Následujeme-li Krista, naše cesta vede mezi lotry. Když jsi na dně, nezapomeň, že ruka Hospodinova je pod tebou. Když se hříšník přiblíží k Bohu, mohl by být obsluhován, ale nechce dát flašku z ruky. Benedikt XVI.: „Člověk se rozběhne za Kristem a narazí na církev“. K tomu pater Antonín Nevola, SDB: „Jelikož jsem knězem, a tím pádem viditelným reprezentantem církve, tak se snažím, aby nárazy těch, kteří touží po Bohu a vydávají se do církevního prostředí, nebyly bolestivé“
Oznámení ve farních věstnících (z knížečky Farářské vtipy) Pro ty z vás, kdo mají děti a neví o tom, máme dětský koutek! Ve čtvrtek v pět hodin odpoledne je setkání Klubu maminek. Všechny, které se chtějí stát Maminkami, se obraťte na pana faráře v jeho kanceláři. Skupina dobrovolníků odložila šatstvo. Nyní je k vidění na faře ve společenské místnosti. Skupinka navracení sebedůvěry má schůzku ve čtvrtek večer v sedm hodin. Přijďte prosím zadními dveřmi. Slečna Charlene Masonová zazpívala Nepůjdu více touto ulicí, což evidentně celou farnost potěšilo. Milé dámy, nezapomeňte na dobročinný bazar! Je to dobrý způsob, jak se zbavit zbytečností, které vám jen zabírají místo. Vezměte s sebou své manžely! Barbara C. je stále v nemocnici a čeká na dárce krve. Má také problémy s nespavostí a prosí o nahrávky kázání našeho faráře. Pěvecký sbor důchodců nebude během letních prázdnin zpívat. Celá farnost děkuje.
Jesličky Poslal nám pan Arnošt Kelnar Jesličky jsou ve své nejvlastnější podobě především symbolem zvěstování, radosti a naděje z narození Spasitele a tato symbolika přetrvala všechny změny v průběhu dvou století. Odkud se vzaly jesličky v podobě, v jaké je dnes nacházíme pod vánočním stromečkem nebo v kostelech? Všeobecně se soudí, že na vzniku jesliček má největší podíl sv. František z Assisi. Ten podle dochovaných písemných pramenů v r. 1223 přenesl vánoční slavnost narození v italském Grecci z chrámu do jeskyně a zde improvizoval jesle s betlémskými postavami. Tím dal prazáklad také našim dnešním jesličkám. Životopisec sv. Františka z Assisi cituje jeho slova: „Chtěl bych zpodobnit zrození betlémského dítěte a na nějaký způsob spatřit tělesnýma očima nuznost a bídu, ve které se nalézal, když mu chybělo vše, co novorozeně potřebuje, jak byl uložen v jeslích a jak odpočíval mezi volem a oslíkem na seně“. Jesličky byly vlastně předchůdcem vánočního stromečku. S postupujícími staletími se jesličky vyvíjely ve dvou směrech. Na začátku 16.století se nejprve objevovaly v kostelích a klášterech. Zmínky o prvním českém betlému pocházejí z roku 1562. Tyto jesličky stávaly právě v kostele sv. Klimenta v pražském Klementinu. Cesta k lidovým jesličkám je poměrně dlouhá. Do lidových vrstev pronikly jesličky až na konci 18. století a teprve v průběhu 19. století dosáhly největšího rozkvětu. Specifický vánoční motiv tak postupně se dostal do lidového prostředí. Nejcennější a nejobdivovanější je unikátní mechanický betlém v Třebechovicích pod Orebem. Dílo lidových řezbářů Josefa Probošta a Josefa Kapucina. Betlém je vyroben ze dřeva, na ploše se nachází tři stovky vyřezávaných postaviček, z nich se víc než 100 pohybuje. Jesličky patří k vánocům. Prohlubují jejich poezii, přinášejí nám pocit dětské radosti. Dotvrzují zvěst evangelia a narození Spasitele a naplňují naše srdce líbeznosti a pokojem.
Živý Betlém u kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Hostivaři Již tradičně se 25. prosince společně setkáme u Živého Betléma. Slovem nás budou provázet pater Jan Pata a RNDr. Jiří Grygar. Vystoupí malí i velcí zpěváci ze základní umělecké školy v Hostivaři a skupiny Radhost. Budete moci ochutnat perníčky a zahřát se douškem svařeného vína. Začátek akce je v 17.00 hodin u kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Hostivaři. Srdečně zveme na pěkné prožití vánočních chvil i na prohlídku kostela se vzácnými nástěnnými malbami z druhé pol. XIII.stol.
Přednáška RNDr. Jiřího Grygara V neděli 27. prosince od 17.00 hod. srdečně zveme do našeho kostela na přednášku pana doktora Jiřího Grygara na téma: „Pluto nemá chybu“.
Děti ve farnosti se chystají na vánoce,
prožívají atmosféru Betléma
Zveme všechny zájemce o astronomii a všechny ty, kteří se chtějí potěšit pohledem na velikost a krásu Božího stvoření. RNDr. Jiří Grygar si pro nás připravil bohatý pohled do nebe ze svých zkušeností, záznamů i obrázků.
