PRAVDY O BOHU A CÍRKVI ¤ Pravda vás pøipravuje, abyste se vyrovnali s realitou tìžkých èasù, pøedpovìdìných v Knize mého Otce. Je vám dána, aby vás uèinila silnými. 986/4.12. 2013 ¤ Hlásám Hospodinovo jméno, pøiznejte velikost našemu Bohu! On je Skála. Jeho dílo je dokonalé, na všech jeho cestách je právo. Bùh je vìrný a bez podlosti, je spravedlivý a pøímý. Pokolení pokøivené a potmìšilé do zkázy se vrhlo. Pro svá poskvrnìní pøestalo být jeho syny. Takto odplácíte Hospodinu, lide zbloudilý a nemoudrý? Cožpak není on tvùj Otec? Vždy mu patøíš. On tì uèinil a zpevnil. Rozpomeò se na dávné dny, snaž se porozumìt létùm zašlých pokolení, vyptávej se svého otce, on ti poví, svých starcù, oni ti øeknou: Když Nejvyšší pøidìloval národùm dìdictví.... (Dt 32, 3-8) ¤ Hospodine, svými skutky pùsobíš mi radost, plesám nad èiny tvých rukou: Tvoje èiny, Hospodine, jsou tak velkolepé, tvoje zámìry jsou pøehluboké! Tupec o tom neví, hlupák tomu nerozumí. I když bezbožníci raší jako tráva, i když kvetou všichni zlosynové, jsou urèeni pro vìènou zkázu. Ty však jsi vznešený, navìky, Hospodine! Nebo hle, tvoji nepøátelé, Hospodine, hle, tvoji nepøátelé zahynou, rozprášeni budou všichni zlosynové. (Žalm 92, 5-10)
ÚVODEM V seznamu pøíspìvkù na této internetové stránce je hned na zaèátku pøíspìvek s názvem: „úvod a tematika s hlubším obsahem“. Je tam asi 8 PDF dokumentù a mezi nimi ten, o kterém se chci zmínit, má název „pravdy“. V obsahu vyjmenuji o èem: 1/ O høíchu, který zraòuje Srdce Boži i Panny Marie 2/ O køíži mého Syna, kterým vám získává spásu 3/ Zemský Ráj 4/ O nebi, které vás èeká 5/ O oèistci 6/ O pekle, kam se øítí nesèetné duše 7/ O naléhavé potøebì modlitby a pokání 8/ Dùležitá poselství = 2 ks na ukázku Nyní se vracím opìt k pravdám, a to formou výbìru z MDM poselství mezi daty 1.12.2013 a 5.1.2014, neboli všímám si poselství cca mezi èísly 984 a 1015. Zde se dotýkám pravd: 1/ O Bohu (Boží milosrdenství, Boží moc, atp). 2/ O odporu vùèi Bohu - (intriky, lstivost) 3/ O církvi 4/ O církvi výhledovì Dále tam je místo pro sdìlení urèená pro všeobecnou známost a rùzné myšlenky a úplnì na konci je z internetu staženo DIDACHÉ
PRAVDY O BOHU A CÍRKVI OBSAH 1/ Pravdy o Bohu 2/ Pravdy o odporu vùèi Bohu - intriky, lstivost 3/ O církvi 4/ O církvi výhledovì 5/ Pro všeobecnou známost 6/ Myšlenky 7/ Dodatek a nakonec DIDACHÉ
1/ PRAVDY O BOHU ¤ Boží milosrdenství: A pro svou velkou lásku k lidstvu si pøeje zachránit každou jednotlivou duši a zvláštì ty, které jsou pro Nìho ztracené. 984/ 1.12.2013 ¤ Nikdy už nebudu znovu chodit v tìle. Poprvé jsem pøišel v tìle, ale až pøijdu znovu, pøijdu pøesnì stejným zpùsobem, jakým jsem zemi opustil v oblacích. 985/ 3.12. 2013 ¤ Mùj Syn zemøel pro spásu vašich duší, ne aby vás zbavil bolestí tohoto svìta, které budou stále existovat, dokud mùj Syn znovu nezíská svùj právoplatný trùn, který Mu slíbil Bùh Nejvyšší. 987/5.12.2013 ¤ Já jsem pøedevším Bùh velkého milosrdenství. 988/7.12.2013 ¤ Cožpak nevíte, že mé Slovo je vìèné? Je jednoduché, aby všichni lidé, vèetnì tìch, kdo se narodili jen s malou schopností chápání, mohli porozumìt tomu, co jim øíkám. Proè bych mìl dávat nìkomu jeden význam mého Slova, a pak jiný význam zase jinému? 989/9.12.2013 ¤ Cožpak nevíte, že nic nevzejde z toho, co nepochází od Boha? 991/10.12.2013 ¤ Budete-li zranìní pro vaši lásku ke Mnì, je to má bolest, kterou pocítíte. Když roníte slzy zármutku, protože Mì následujete a jste kvùli tomu souženi, jsou to mé slzy, které vám kanou. Když vámi pohrdají a zesmìšòují Mì, jsem to Já a všechno, co se Mnou souvisí, co urážejí, ne vy. A když odmrští vaši lásku a odvrátí se od vás, jsem to Já, od koho odcházejí. 993/11.12.2013 ¤ Mé narození bylo plánováno mým Otcem z jeho velkého milosrdenství a výjimeèné lásky ke svým dìtem. 994/12.12.2013 ¤ Tím, že vyslal do svìta nevinné dítì, svého jediného Syna, sám sebe postavil na místo prostého služebníka s lidským tìlem pøed ty, kdo mìli sloužit svému Pánu. Pán se proto stal služebníkem, v èemž byl nejvìtší zpùsob pokory. 994/12.12.2013 ¤ Bùh, skrze svého jediného Syna, stal obìtí a dovolil tak èlovìku zpùsobit Mu strašné utrpení, bièování a násilnou smrt. 994/12.12.2013 ¤ Na mùj pøíkaz Satan a všichni jeho démoni ustoupí. Pøes všechnu jejich moc jsou nièím pøede Mnou, Synem èlovìka, Ježíšem Kristem. 999/20.12.2013 ¤ Já jsem všemocný a mé království bude trvat navìky, s lidmi, nebo bez nich, majících svobodnou vùli a tedy volbu Mì následovat, nebo ne. 999/20.12.2013 ¤ Každý démon, vèetnì svého mistra, šelmy, Mi na mùj pøíkaz padne k nohám. Cožpak to nevíte? Nebo pouze jediný svým božstvím podøídí vše pod své nohy a tím jsem Já, Ježíš Kristus. 999/20.12.2013 ¤ Každý z vás musí pøijít ke Mnì, aby dosáhl pøízeò Boží. 999/20.12.2013 ¤ V Den soudu koneènì pochopíte Boží moc, 999/20.12.2013 ¤ Mé svìtlo je tak mocné, že jen èistí a pokorní je dokáží snést. 999/20.12.2013 ¤ Mé Slovo se stalo Tìlem. 1000/21.12.2013 ¤ Slovo se stalo Tìlem v podobì mého Syna. 1003/23.12.2013 ¤ Syn èlovìka povstane a pøijde si vyžádat navrácení svého království na zemi.1003/23.12.2013 ¤ Jsem Slovo uèinìné Tìlem. 1004/25.12.2013 ¤ Mùžete milovat pouze jednoho Boha a jediná cesta k mému Otci je skrze Mne, jeho jednorozeného Syna. 1004/25.12.2013 ¤ Láska je vlastnost, kterou Satan nenávidí, protože Bùh je láska. 1005/26.12.2013 ¤ Má láska je vìtší než ta, jakou cítí kterýkoliv èlovìk. Je mimo vaše chápání. 1005/26.12.2013 ¤ Má trpìlivost je nekoneèná a má láska vìèná. 1005/26.12.2013 ¤ Mùj Otec je Láska. 1006/28.12.2013 ¤ Mùj Otec je vaším Otcem, všemohoucím, který dal pøíkaz k poèátku života a který dává pøíkaz, aby život byl vzat. 1006/28.12.2013 ¤ Avšak mé Slovo zùstane živé, protože ti, kdo zùstanou v mé církvi, jak byla založena od poèátku, Mì nezapøou. 1011/2.1.2014 ¤ I když mé spravedlnosti byste se mìli obávat, vždy odpovím tìm, kdo prosí o milosrdenství pro jiné duše. 1013/4.1.2014
¤ Mé milosrdenství nemá hranic a zahrnuje všechny høíšníky, když oni i jiní hledají vykoupení. Má Láska je nekoneèná. Mùj soucit nepøestává. A nikdo vùbec nepochybuje o mém slibu a mé touze zachránit každého, vèetnì mých nepøátel. 1013/4.1.2014 ¤ Má Láska k vám je zde pro všechny, aby ji vidìli, cítili a žili. Vše, co musíte udìlat, je odpovìdìt, jak jsem vás uèil. Milujte jeden druhého, jako Já miluji vás. 1013/4.1.2014 ¤ Svatý Mesiáš pøišel na svìt jako žebrák. 1014/4.1.2014
2/ PRAVDY O ODPORU VÙÈI BOHU - INTRIKY, LSTIVOST ¤ Budou vás konejšit, budete-li potøebovat uklidnit, ale svedou vás z cesty. Budou mluvit o pokoji, kde nebude pokoj o Pravdì, když pùjde o kacíøství o bohaté úrodì, když bude hladomor. 986/4.12.2013 ¤ Ale falešní proroci, kteøí se mezi vámi toulají, vás zmatou a øeknou vám, že vìci jsou dobré když jsou špatné, a svaté když svaté nejsou. Zaštítí vlky, kteøí chtìjí pohltit duše Božích dìtí. Jejich slova lásky a jejich citáty z Písma svatého budou sloužit jen k tomu, aby vás oklamali. Pøesto mnozí z vás pøijmou spíše lži, než by èelili Pravdì. 986/4.12.2013 ¤ Každá pravda doložená v evangeliích bude brzy znovu posuzována, a pak vyložena v jiném svìtle. 989/9.12.2013
¤ Satan lstivì pronikl do mé církve v tomto svém posledním pokusu upøít mi duše, pro nìž jsem pøišel. 994/12.12.2013
¤ Až mùj Syn bude veøejnì odmítnut a kdy jeho Slovo bude pøekrouceno, bude vìnována velká péèe velkým veøejným charitativním èinùm. To odvede pozornost od reality. Zpùsobí to rozptýlení a nakonec se o pravém Božím Slovu nebude už více mluvit. Až všechna náboženství budou pøivedena pod jednu støechu a kde názorùm pohanù bude prokazována velká úcta, pak se lidé budou obávat povstat a hlásat Pravdu. Pokud se to odváží udìlat, budou obvinìni z rouhání. 1010/1.1.2014 ¤ Blíží se rychle den, kdy prohlásíte-li se za pravého køesana a budete-li pøipomínat lidem Slovo Boží, budete obvinìni z kacíøství. Pravda bude pokøivena a Boží Slovo bude podáváno obrácenì. Nic nebude mít øád. 1010/1.1.2014 ¤ Èas již témìø nadešel, kdy veškeré veøejné pøiznání, pokud jde o to, kdo jsem, se stane jen mdlou jiskøièkou na knotu svíce, která právì dohoøela. 1011/2.1.2014 ¤ Až uslyšíte mluvit o novém obnovení slibu vìrnosti, který bude mít podobu svátosti biømování, vìzte, že bude pøipraven lidmi. V mých oèích bude bezvýznamný. Bude pøedložen falešným prorokem, jako èást jeho globálního plánu sjednotit všechna náboženství ve svìtì. Mé božství bude odmítnuto. Mé Slovo zapomenuto a pohøbeno, zatímco má uèení budou pøekroucena, aby donutila vìøící k pøijetí nové podoby takzvané evangelizace. 1011/2.1.2014 ¤ Když bylo známo, že Ježíš Kristus, lidstvu slíbený Mesiáš, se narodil, zaèal narùstat odpor. 1014/4.1.2014
3/ PRAVDY O CÍRKVI ¤ Jak Mì bolí vidìt tolik lidí pøijímat falešnou pokoru, maskovanou humanismem, tak oblíbeným tìmi v mé církvi. 991/10.12.2013 ¤ Až se spojí ti, kteøí ovládají vlády, církve a státy, získají nad Božími dìtmi velkou kontrolu. 992/11.12.2013 ¤ Abych se ujistil, že lidstvo Pravdu chápe, pøicházím dnes získat zpìt své království. Tím jsem vzbudil Satanùv hnìv. Jeho plány k zakrytí Pravdy jsou propracované a dùmyslné. Lstivì pronikl do mé církve v tomto svém posledním pokusu upøít mi duše, pro nìž jsem pøišel. 994/12.12.2013 ¤ Církev, vytvoøená Mnou, Ježíšem Kristem, byla zbudována na pevné skále a bez ohledu na to, jak je má církev mé Tìlo napadána, brány pekla ji nikdy neznièí. 1000/21.12.2013 ¤ Jako Syn èlovìka nikdy neopustím svou církev, proto pro ïábla je neproniknutelná. 1000/21.12.2013 ¤ Moji následovníci zùstanou vìrní mé církvi až do posledního dne. 1000/21.12.2013 ¤ Má církev zùstane nedotèena. Má církev zùstane stát díky tìm, kdo zùstanou vìrní Božímu Slovu Slovu, které se stalo Tìlem. Nebo nemùžete oddìlit mou církev od Slova Tìla protože pak nemùže
existovat. 1000/21.12.2013 ¤ Slíbil jsem, že svou církev budu chránit proti branám pekla a èiním to nyní tím, že pøipravuji mé vìrné posvìcené služebníky stát pøi Mnì a zùstat vìrnými a pevnými až do Velkého dne. Svùj slib nikdy neporuším. 1000/21.12.2013 ¤ Mé skuteèné Tìlo je i mým mystickým Tìlem. Mé mystické Tìlo je má církev. 1004/25.12.2013
¤ Když moji nepøátelé napadnou mé mystické Tìlo, zpùsobí mnoho škody, mnoho zmatku a mnohé odvedou od Pravdy. Ale nikdy neznièí mou církev, protože moje armáda zbytku Pravdu nikdy neopustí, nebo se nenechá pøinutit pøísahat vìrnost Satanovi a jeho zástupcùm. 1011/2.1.2014 ¤ Mým nepøátelùm, kteøí chodí mezi vámi a mou církev uvedli v omyl, øíkám toto: Nedovolím vám nikdy získat na svou stranu duše, pro které jsem se vzdal svého života. Vaše arogance bude mít krátké trvání. 1011/2.1.2014
4/ PRAVDY O CÍRKVY VÝHLEDOVÌ ¤ Svìt bude svìdkem proroctví z La Saletty jakmile nepøátelé Boha, obleèeni v rouchu beránèím, nyní pyšnì povstanou v církvi mého Syna na zemi a zaènou hlásat kacíøství, pøed kterým jsem varovala svìt. Tento èas pøišel. 987/5.12.2013 ¤ Jak bylo pøedpovìdìno, temnota již sestoupila na církev a plán k pohlcení duší vìrných bude pokraèovat, dokud tìlo mého Syna nebude znesvìceno podle plánu antikrista. 987/5.12.2013 ¤ Až nebudete slýchat výzvu k záchranì svých duší od tìch, kdo tvrdí, že reprezentují církev mého Syna, pak budete ve vašich srdcích vìdìt, že nìco jde opravdu špatnì. 987/5.12.2013 ¤ Budete i nadále svìdky falešné pokory v mé církvi a všichni budou tleskat tìm, kteøí propagují potøebu starat se o materiální dobro lidí v nouzi. To všechno vyústí ve falešné náboženství.991/10.12.2013 ¤ V ten den mnozí, kdo se nazývají mými služebníky v mé církvi na zemi, budou plakat a køièet, prosíce Mì o projev slitování. Tehdy však už pro Mne ztratí miliardy duší a mnozí z nich budou natolik zapletení v ohavnosti, že nepochopí pravdu o svém osudu, než bude pøíliš pozdì. 991/10.12.2013 ¤ Falešný prorok zavede silnou ekumenickou víru a ta uspokojí každého heretika. Vìtšina v církvi mého Syna bude oklamána, ale témìø polovina posvìcených služebníkù mého Syna odmítne poslední pøísahu, která bude falešnì prohlášena za náležející k svaté eucharistii. Svatá eucharistie a její znesvìcení bude samotným jádrem veškeré rozladìnosti a rozkolu. 992/11.12.2013 ¤ Potom, až mu budou pøisouzeny falešné zázraky, mnoho svìtových celebrit obklopí falešného proroka, hledajíce pøízeò u jeho dvora. Pak vytvoøí seznam poct a budou jim udìleny èestné doktoráty v novì obnovené církvi falešného proroka, která nebude nic než ulitou té pùvodní. 992/11.12.2013 ¤ Jak se klam v mé církvi na zemi stupòuje, mnoho dalších duší bude svedeno falešnou pokorou a takzvanými veøejnými skutky velké dobroèinnosti pro potøeby chudých. 993/11.12.2013 ¤ Satan a jeho pomocníci budou útoèit vždy jen na to pravé, co je Pravdou a je ode Mne. Tam soustøedí všechnu svoji energii na mou církev. Jsem pøítomen v mé církvi skrze mé Tìlo, nejsvìtìjší eucharistii. Moji nepøátelé vždy zacílí na nejsvìtìjší eucharistii, protože není pouhým symbolem mé lásky, mého slibu vykoupit svìt je mým Tìlem. Žije a dýchá, protože jsem to Já, Ježíš Kristus, kdo v ní pøebývá. Zùstanu pøítomen ve svaté eucharistii témìø až do konce, ale má církev nikdy nezahyne. 1000/21.12.2013 ¤ Když moji nepøátelé v minulosti zaútoèili na mou církev, ta se sjednotila a bojovala proti svým odpùrcùm. Ale když je napadena duchem zla zevnitø, bude èelit velmi málo pøekážkám od laického svìta. 1000/21.12.2013
¤ Avšak poèet lidí, kteøí nepochopí, že moje církev je pod útoky, pøicházejícími zevnitø, bude vysoký. Vìtšinou budou spokojení s mnoha úpravami, zavedenými ve svatých svátostech a Božích zákonech. Spolknou lži, že moderní život vyžaduje moderní církev, že dnešní lidé potøebují být schopní èinit volby založené na jejich vlastní svobodné vùli bez ohledu na to, zda urážejí Boha, nebo ne. Potom, až urazí Boha a dopustí se rouhání, až znesvìtí nejsvìtìjší eucharistii, už nebudou nadále èástí mé církve. 1000/21.12.2013 ¤ Temnota padne na církev mého Syna tak náhle, že mnozí pøímo onìmí, tak budou šokováni. Bude vyhlášeno, že mùj Syn, Ježíš Kristus Král, už není více králem. Na jeho místo budou povýšeni pohanští bohové a všechna náboženství, vèetnì tìch, která nepocházejí od Boha a všichni dostanou místo v pozemské církvi mého Syna. 1003/23.12.2013
¤ Nejsvìtìjší kniha bude brzy vyøazena a nová, rouhaèská náhražka, bude ohlášena všem v církvi mého Syna i mimo ni. 1003/23.12.2013 ¤ Pøíští Vánoce bude oslava mého narození nahrazena úžasným obøadem, který bude oslavovat dílo podvodníkù pøedvádìjících se v mé církvi, odìných do rouch, která slouží jen k oklamání vìøících. 1004/25.12.2013 ¤ Pokud ti, co tvrdí, že jsou z mé církve, nemají v úctì mé svaté Slovo, ale místo nìho pøijímají a snaží se ovládnout politiku svìta, potom nemohou nikdy øíci, že jsou ode Mne. Pøišel èas k rozdìlení k pøedpovìdìnému rozkolu a bude to rychlé.1004/25.12.2013 ¤ Svìt byl varován, že nikdo ani posvìcený služebník, ani vybraná duše, ani prorok, nemùže nikdy pøidat, nebo odebrat ze Slova ustanoveného v Knize mého Otce. Pøesto se právì toto stane, až ti, kdo prohlašují, že jsou vyvolení vùdci v mé církvi na zemi, budou manipulovat s Pravdou. Tento den je velmi blízko. Je to den, pøed kterým jste byli varováni. 1009/30.12.2013 ¤ Den, kdy vùdce, jenž tvrdí, že vede mou církev na zemi, vám øekne, že jisté høíchy už nejsou dùležité, je dnem zaèátku konce. Nebo to bude den, na který si musíte dát pozor. Bude to den, kdy má církev vstoupí do období temnoty.1009/30.12.2013 ¤ Ti, kdo budou brzy jmenováni do nejvyšších úrovní církve mého Syna na zemi, nebudou od Boha. Nebudou sloužit mému Synu a zmìní mnohá uèení a zákony v církvi. Tak rychle pøivedou zmìny, s mnoha novými knihami, misály a úvodními listy, že poznáte, že pøipravit takové práce by zabralo roky. Nebylo by možné zavést tak radikální zmìny v tolika podobách, kdyby to netrvalo roky. To bude jedno z prvních znamení, kde si mùžete být jisti, že toto pokøivené uèení, které bude brzy zavedeno, bylo pøipraveno s velkou péèí. 1010 1.1.2014 ¤ Mnoho lidí nepozná tyto zmìny v církvi a ti, kdo je poznají, jim budou tleskat, protože zmírní pocit viny, který budou mít kvùli svým høíchùm. Nakonec se jim uleví, nebo to nyní bude znamenat, že budou moci otevøenì hlásat pøijetí všech vìcí, které Boha urážejí. Protože prohlásí-li církev høích za pøirozenou vìc a èást lidské pøirozenosti, pak to jistì znamená, že høích už není dùležitý. Potom tím, že vyhlásí dùležitost starat se o chudé a hladové ve svìtì, budou se sami sobì zdát svatými v Božích oèích. 1010/1.1.2014 ¤ Nic nebude dávat smysl v nových pravidlech, která budou brzy zavedena v církvi mého Syna. Je dùležité, že nezáleží na tom, jak neoblíbení se mùžete stát, vždy musíte zùstat vìrní Slovu Boha. Vaše milovaná Matka. Matka Spásy 1010/1.1.2014 ¤ Protože tito podvodníci, nepøátelé Boha, napadnou mou církev v její hierarchii, mùj Otec sešle strašný trest.1011/2.1.2014 ¤ Místo toho, že by se museli dívat na høích v celé jeho ohavnosti, budou pøinuceni odkývnout svùj souhlas a pøijmout nové zákony, které budou zavedeny do církve. Bude od nich oèekáváno, že uznají a budou zachovávat nové zákony, které vyzvou všechny, aby mìli úctu k lidské jedineènosti a vašemu právu být tím, èím být toužíte a dìlat, co chcete. 1017/7.1.2014
5/ PRO VŠEOBECNOU ZNÁMOST ¤ Volám k celému svìtu, aby vyslechnul tuto dnešní výzvu. Mùj èas, èas pro Boha, aby se koneènì nechal poznat svìtu v nejvìtším zjevení od okamžiku, kdy mé srdce dotlouklo pøi smrti na køíži, je již témìø zde. 988/7.12.2013 ¤ Èlovìk je zrozen s høíchem. 997/16.12.2013 ¤ Skrze svátost køtu, je síla šelmy oslabena. 997/16.12.2013 ¤ Tím, že se mi naprosto odevzdáte, zdokonalíte svou duši. 997/16.12.2013 ¤ Nejvìtším tajemstvím vìèného života je, že existuje, a už si jej èlovìk zvolí, nebo ne. (Pozn.: tamtéž - Ti, kdo se rozhodnou obrátit se k Bohu zády,.... jejich existence bude bolestná) 998/18.12.2013 ¤ Èlovìk dostal dar svobodné vùle a až do dne svého posledního výdechu na zemi má na výbìr. Mùže žít svùj život jak nejlépe je schopen a podle Božích zákonù a zasloužit si svou spásu, nebo mùže promarnit Pravdu o Boží existenci a žít podle svých vlastních tužeb. Když uspokojuje svou vlastní smyslnost, chamtivost a touhy, porušující Boží Slovo, bere na sebe strašná rizika, která budou mít následky na vìènost. 998/18.12.2013 ¤ Šastlivci, co získají nejskvìlejší spásu, budou vìènì žít v extázi v Božím království. Budou se tìšit všem podobám slávy v jednotì s vùlí Boží a budou prožívat dokonalé bytí, jež nikdy neskonèí. 998/18.12.2013
¤ Ti, kdo se rozhodnou obrátit se k Bohu zády, i když bude Mnou uèinìno veškeré úsilí k záchranì jejich politováníhodných duší, budou mít také vìènou existenci. Žel, budou trpìt strašlivou agonií v osamìní a beznadìjné opuštìnosti. I oni budou vzkøíšeni spolu s živými a mrtvými, ale jejich existence bude bolestná, protože nikdy nespatøí Boží svìtlo. 998/18.12.2013 ¤ Pouze Boží svìtlo mùže pøinést vìènou blaženost. 998/18.12.2013 ¤ Když se na zemi naposledy nadechnete, jednoduše to znamená, že budete vzati do další fáze cesty do vìènosti. Je pouze jediná cesta, kterou si zvolit, a je to ta, která vede ke Mnì. Každá jiná cesta vás dovede do hrozné existence, a pøesto mnoho pošetilých duší vìøí, že znají Pravdu, když odmítají existenci vìènosti. 998/18.12.2013
¤ V den soudu se vaše svobodná vùle ukonèí. 999/20.12.2013 ¤ Každièké Boží dítì je schopné lásky dokonce i ti, kteøí jsou oddìlení od Boha. Každá duše byla zrozena s darem lásky darem Boha, který v nich pøebývá, tøebaže Ho nerozpoznávají. 1005/26.12.2013 ¤ Èlovìk je Boží stvoøení a jako takový nedostal dar vìdìní ve vztahu k mnoha tajemstvím, která znají pouze andìlé a svatí v nebi. 996/16.12.2013 ¤ Èlovìk je prostì Božím služebníkem, ale Bùh, protože chtìl stvoøit èlovìka ke svému dokonalému obrazu, ho obdaøil mnohými dary a talenty. Nedal nikdy èlovìku znalosti ze stromu života a to mìlo svùj dùvod. Èlovìk znièil své postavení v Božích oèích, když se Adam a Eva od Nìho oddìlili kvùli høíchu pýchy. 996/16.12.2013
¤ Èas, kdy vìøící budou oddìleni od tìch, kteøí budou uvedeni do vážného omylu, je již témìø zde. V tìchto pøicházejících dnech se slepí, hluší a ti, kdo nedokázali zùstat bdìlí k pravému Božímu Slovu, shromáždí a v miliardách pøijmou falešné uèení nikoliv ode Mne. 1011/2.1.2014 ¤ Ubohé duše, které zùstanou v mé církvi, až bude uchvácena novým uèením, nebudou vìdìt, kam se obrátit. Jim øíkám toto: Buïte silní. Buïte pevní. Nezapírejte Mì. Modlete se o mé vedení a pokraèujte v Mé službì, jak jste to vždy dìlali. Až budete vyzváni tìmi, kdo tvrdí, že jednají pro dobro všech všech náboženství abyste Mì zapøeli, odvrate se, nebo budete požádáni pøijmout pohanství, které bude maskováno jako køesanství. 1011/2.1.2014 ¤ Když Bùh sesílá proroka, znamená to, že plánuje nìco s velkou dùležitostí. Proroci, poslové Boží, odhalují svìtu jen co je nutné ke spáse duší. 1012/3.1.2014 ¤ Toto je poslední èást mého plánu k záchranì zemì a každého žijícího stvoøení. Nabídne vám mnoho nesnází a zkoušek. Snášet lidskou krutost bude tím nejznepokojivìjším ze všeho a odmítnutí Mne, Ježíše Krista, tou poslední kapkou v oèích mého Otce. Pøesto tento poslední konflikt nebude trvat dlouho, než èlovìk pocítí úlevu od strašné nenávisti, která existuje ve svìtì. 1012/3.1.2014 ¤ Oèista od zla vyžaduje, že bude dovoleno, aby se nejdøíve rozšíøilo. To je test pro lidi se zlým srdcem, 1017/7.1.2014
¤ Duše vìøících budou testovány až do krajnosti a budou muèeny zmatkem, který pøijde. 1017/7.1.2014 ¤ Mnozí se nedokážou svìøit se svým strachem mým ustanoveným posvìceným služebníkùm. Nebudou vìdìt, ke komu se obrátit, aby poznali Pravdu. 1017/7.1.2014
MYŠLENKY ¤ Nedokážete sdìlovat pravdu, pokud vaše ego usiluje o popularitu. 991/10.12.2013 ¤ Pýcha je nebezpeèná vlastnost, protože pøesvìdèuje èlovìka, že je vìtší než Bùh. 996/16.12.2013 ¤ Pýcha také pøesvìdèuje èlovìka, že ví, jak byl stvoøen vesmír, aè ve skuteènosti takový zázrak nezná. 996/16.12.2013
¤ Vìøí-li èlovìk že ovládá svùj vlastní osud a osud ostatních, upadá do vážného omylu, protože napodobuje-li høích Lucifera, bude zavržen. 996/16.12.2013 ¤ Nenávist nemùže nikdy pocházet od Boha. Nenávist pochází od ïábla. Ten, kdo nenávidí, napodobuje vlastnosti spojované se Satanem. Protože napodobuje Satana, maskuje èlovìk nenávist èasto milou a lstivou pøetváøkou. Velmi èasto ten, kdo druhého nenávidí, øekne, že mluví pouze z lásky, aby je zmátl, když jim pùsobí škodu. Èlovìk, který nenávidí, stejnì jako Satan, bude opatrný, aby nedal svou nenávist najevo. 1005/26.12.2013
¤ Musíte si pamatovat, že nenávist v jakékoliv podobì a zvláštì ta, projevená v mém svatém jménu, pøináší zkázu duše. 1005/26.12.2013
¤ Všechny Boží dìti jsou èástí jeho výjimeèné rodiny a každé je Jím milováno s trvalou vášní. 1006/28.12.2013
¤ V Božím království vìk neexistuje. Všechny duše jsou pozdviženy na úroveò odpovídající jejich postavení a tomu, jak naplnily vùli mého Otce. 1006/28.12.2013 ¤ Svìt byl varován, že nikdo ani posvìcený služebník, ani vybraná duše, ani prorok, nemùže nikdy pøidat, nebo odebrat ze Slova ustanoveného v Knize mého Otce. 1009/30.12.2013 ¤ Je-li v duši by jen trocha pýchy, Duch Svatý do ní nikdy nevstoupí. 1015/ 5.1.2014
DODATEK O PANNÌ MARII ¤ Pøeji si, aby bylo známo, že jsem byla ustanovena nejen Královnou Nebes, ale Královnou nad dvanácti kmeny Izraele. Dvanáct národù bude panovat v Novém Jeruzalému. 984/1.12.2013 CO VEDE K HEREZI ¤ Vy, kteøí rozumíte Pravdì obsažené v nejsvìtìjší Knize, Bibli, vìzte, že nesmíte zneužít tento velký dar poznání. Nesmíte z ní nikdy nic odebrat, ani k ní nìco pøidat. Ani se nesmíte snažit z ní vytváøet jakékoliv nové výklady, nebo jí dávat jiný smysl. 989/9.12.2013
DIDACHÉ "Didaché" neboli "Uèení Pána, hlásané národùm dvanácti apoštoly" je jedním z nejstarších køesanských spisù z poapoštolské doby, jehož vznik se klade do pøelomu 1.-2. století. Obsahuje významné informace nejen o tehdejším liturgickém slavení èi zøízení církevního spoleèenství, ale i cenné podnìty pro osobní duchovní život. ÚVOD Øíká-li se, že i knihy mají své osudy, je možné to plným právem øíci o tomto spise, který je vedle posvátných novozákonních knih nejstarší známou literární prací v køesanské literatuøe. V prvotní církvi byl spis velmi dobøe znám. Dokonce nìkteré køesanské obce, jak svìdèí Eusebius ve svých Církevních dìjinách (HE III,25) a sv. Athanasius (Ep. heort. 39) - i když tito jej považují za apokryf - jej øadili mezí knihy novozákonní. Je i v seznamu novozákonních knih, poøízeném v polovinì 6. století antiochijským patriarchou Anastasiem. V listì Barnabášovì je s menšími obmìnami pøepsáno prvních 5 kapitol. Hermas ve svém Pastýøi (Pøíkazy II,4-5) má témìø totéž, co je v Uèení I,5 a IV,7. Sv. Justin, apologeta 2. století, na tento spis naráží ve své Apologii (I,16). Klement Alexandrijský (Strómata I,20) a Origenes (De principiis III,2,7), oba z rozhraní 2. a 3 století, spis s urèitostí èetli. Autor Církevních naøízení (Canones ecclesiastici) z poloviny 4. století cituje první 4 kapitoly a o trochu pozdìji autor Apoštolských ustanovení (Canones ecclesiastici Apostolorum) pøepisuje do VII. knihy, i když s obmìnami a dodatky, celý spis. Existoval rovnìž latinský pøeklad prvních šesti kapitol, uchovaný v monackém kodexu z XI. století. Avšak po úplném textu nepøihlížíme-lí k Barnabášovu listu, kde je opsán druhý a tøetí verš poslední 16. kapitoly, a k autoru Apoštolských ustanovení - psaném v pùvodním øeckém jazyce, jako by se zemì slehla. Spis pod tlakem bohatší køesanské literatury ustoupil do pozadí, jako by byl odsouzen k zapomenutí. Teprve r. 1873 caøihradský profesor (o 4 roky pozdìji se stal nikomedským patriarchou) Filotheos Bryennios objevil v knihovnì caøihradského patriarchátu kodex kláštera Svatého hrobu v Jeruzalémì. Tento øecky psaný kodex z r. 1056, uchovaný nyní v knihovnì patriarchátu v Jeruzalémì, obsahuje vedle úplného textu Barnabášova listu a obou listù sv. Klementa Øímského a vedle jiných spisù na pátém místì též náš spis s titulem „Uèení Pána, hlásané národùm dvanácti apoštoly". V indexu zmínìného kodexu je uveden pod titulem „Uèení dvanácti apoštolù", zkrácenì Didaché. Deset let po svém nálezu jej r. 1883 patriarcha Bryennios s èetnými poznámkami publikoval. Šastný nález nám dává nahlédnout do praktického života køesanské obce na konci 1. století, kdy také spis vznikl (Bardenhewer jej datuje mezi r. 80-100, Harnack mezi r. 100-150). Vidíme tu, by jen ve zkrácené formì, køesanství, které vyrostlo na základì prvokøesanské misie z helenisticko-proselytských kruhù køesanství velebící Ježíše Krista jako uèitele nejvyšší mravnosti a s nadìjí vzhlížející k Božímu království. Cesta k tomuto cíli je cestou zápolení o dokonalost. Nic nepomùže doba víry, nebude-li køesan shledán dokonalým v posledním èase (16,2). Blažené spoèinutí v Bohu není nìjaký dar spadlý z nebe, nýbrž „jako výsledek tvrdého a odøíkajícího boje proti vlastnímu já a chce být vybojován v zápase s radostmi a vábením tohoto vìku" (H. Lietzmann, Dìjiny staré církve). Spis je rozdìlen do tøí èástí. Kapitola I-VI je výkladem pro ty, kteøí se pøipravovali na køest; kap. VII-X je èástí liturgickou, pojednávající o køtu, postu, modlitbì a eucharistii; kap. XI-XV pojednává o církevní disciplínì a církevním zøízení. Podle závìru - doxologie („ponìvadž tvá je moc i sláva na vìky") - pøidaného k modlitbì Otèenáš (kap. VIII) by se dalo soudit, že místem vzniku spisu je Sýrie. Ovšem podle téže kapitoly, kde autor nazývá farizeje pokrytci, by nasvìdèovalo, že autor velmi dobøe zná palestinské zvyklosti, tedy možným místem vzniku by mohla být vedle Sýrie i Palestina. I. 1. Jsou dvì cesty. Cesta života a cesta smrti.[1] Mezi tìmito cestami je velký rozdíl. 2. Cesta života je tato: Za prvé miluj Boha, svého Stvoøitele. Za druhé: Miluj svého bližního jako sebe samého.[2] Všechno, co nechceš, aby se stalo tobì, neèiò druhému ani ty.[3] 3. Smysl tìchto slov je tento: Dobroøeète tìm, kteøí vám zloøeèí a modlete se za své nepøátele; konejte posty za ty, kteøí vás pronásledují. Jakou laskavost prokazujete, když milujete ty, kteøí vás milují? Což nejednají takto pohané? Milujte však ty, kteøí vás nenávidí[4], a nebudete mít nepøítele. 4. Zdržuj se tìlesných i svìtských žádostí.[5] Udeøí-li tì kdo do pravé tváøe, nastav mu i druhou a budeš dokonalý. Nutil-li by tì nìkdo k cestì dlouhé jednu míli, jdi s ním dvì míle. Jestliže by ti nìkdo vzal tvùj pláš, dej mu i šaty. Dostal-li by nìkdo od tebe nìco, nepožaduj toho nazpìt.[6] Ani by to nebylo možné. 5. Dej každému, kdo tì o nìco prosí, a nežádej toho nazpìt.[7] Otec totiž chce dát ze svých darù všem. Blahoslavený, kdo dává podle pøikázání. Nièím se neprotiví. Bìda však tomu, kdo pøijímá. Pøijímá-li potøebný, neproviní se. Kdo však nepotøebuje, bude skládat úèty, proè a k èemu to
pøijímal. Ve vìzení bude vyšetøován ze svých èinù. Tam nad ním nebude slitování, dokud nezaplatí poslední haléø.[8] 6. Ale i zde platí: Nech vlhne potem ve tvých rukách almužna, dokud nepoznáš, komu byla dána.[9 II. Druhé pøikázání uèení 2. Nezabiješ, nezcizoložíš, nezkazíš mládež, nezesmilníš, nepokradeš, nebudeš èarovat, nebudeš používat jedu, nezabiješ nenarozené ani narozené dìcko, nebudeš toužit po majetku bližního.[10] 3. Nepøísahej[11], nesvìdèi køivì[12], nepomlouvej, nevzpomínej zlého. 4. Nebuï dvojsmyslný v myšlenkách ani ve slovech. Dvojaké mluvení je osidlem smrti.[13] 5. Nelži, ani nemluv zbyteènosti, ale jednej tak, jak smýšlíš. 6. Nebuï sobcem ani nenasytou ani pokrytcem ani zlomyslným ani nadutcem. Neraï svému bližnímu špatnì. 7. Nikoho nemìj v nenávisti. Pøesto nìkteré kárej, nad jiným mìj slitování, za jedny se modli, druhé miluj více než sebe. III. 14 1. Dítì mé, varuj se každé špatnosti a všeho podobného. 2. Nebuï hnìvivý. Hnìv vede k vraždì. Nezáviï, nehádej se, nepovyšuj se. To všechno je pøíèinou vražd.[15] 3. Dítì mé, nebuï žádostivý. Žádostivost vede ke smilstvu. Nemluv ošklivì ani povýšenecky. To všechno je pøíèinou cizoložství. 4. Dítì mé, neptej se vìštcù ve vìštírnách po budoucnosti. Vede to k modloslužbì. Neužívej zaøíkadel ani hvìzdopravectví ani kouzel. Nechtìj to ani poznat. Z toho všeho povstává modloslužba. 5. Dítì mé, nebuï lháø, nebo lhaní vede ke zlodìjství[16], ani chamtivý, ani bažící po prázdné slávì - z toho všeho se totiž rodí zlodìjství. 6. Dítì mé, nereptej. Vede to k pomluvì. Nebuï domýšlivý ani závistivý. Z toho všeho vznikají pomluvy. 7. Buï laskavý, ponìvadž laskaví dostanou za údìl zemi.[17] 8. Buï shovívavý, milosrdný, bezelstný, pokojný, dobrý a vždy uvaž slova, která jsi uslyšel. 9. Nepovyšuj se, nebuï drzý. Tvá duše a se nepøidružuje k pyšným, ale a dlí u spravedlivých a pokorných. 10. Co se ti pøihodí, pøijmi jako dobro s vìdomím, že bez Boha se nic nedìje. IV. 18 1. Dítì mé, kdo k tobì mluví Boží slovo, mìj jej v úctì jako samého Boha a mysli na ta slova.[19] Kde totiž hovoøí Boží moc, tam je Pán. 2. Vyhledávej dennì tváøe svatých[20], aby ses potìšil jejich slovy. 3. Nebuï pøíèinou sporu, smiøuj rozvadìné. Suï spravedlivì. Pøi vyšetøování neber ohled na osobu.[21] 4. Nepochybuj, zda bude èi nebude.[22] 5. Nevztahuj ruku ke braní a neodtrhuj ji pøi dávání.[23] 6. Co sis vydìlal vlastníma rukama, dej na odpuštìní høíchù. 7. Neváhej dát, a když dáš, nežádej nazpìt. Poznáš totiž, jak dobrý je Odplatitel. 8. Neodvracej se od potøebného. Ve všem se rozdìl se svým bratrem a neøíkej, že to patøí jen tobì. Máte-li spoleèný podíl na nesmrtelnosti, tím spíše na hmotných statcích.[24] 9. Nesnímej ochrannou ruku ze svého syna èi dcery, uè je od mládí Boží bázni. 10. K služebnému èi služebné, kteøí doufají v téhož Boha, nebuï tvrdý, aby se nebáli Boha, který je spoleèným Bohem vás obou. On totiž nepovolává podle zevnìjšku, pøichází však k tìm, jejichž ducha pøipravil.[25] 11. Služebníci, podøiïte se s úctou a bázni svým pánùm jako Bohu.[26] 12. Nenáviï jakékoli pokrytectví a vše, co se nelíbí Pánu. 13. Neopomíjej pøikázání Pána. Ochraòuj, cos pøijal, a k tomu ani nic nepøidávej, ani nic neubírej 14. Ve shromáždìní se vyznej ze svých høíchù a nemodli se se špatným úmyslem.[27] Taková je cesta života. V. 1. Cesta smrti je takováto: Pøedevším je špatná a veskrze prokletá. Vraždy, cizoložství, žádostivosti, smilstva, krádeže, modloslužby, kouzla, vìštìní, loupeže, køivá svìdectví, pokrytectví, dvojakost srdce, podvod, povýšenectví, závist, domýšlivost, ziskuchtivost, sprosté øeèi, žárlivost, drzost, honosení se, vychloubání[28]. 2. Kdo pronásledují dobré; kdo nenávidí pravdu, kdo milují lež; kdo neuznávají spravedlivou odmìnu; kdo se nepøidržují toho, co je dobré; kdo soudí nespravedlivì; kdo nespí ne kvùli dobrému, ale kvùli špatnosti; lidé, u nichž je na míle vzdálena laskavost a trpìlivost; kdo milují pošetilosti; kdo soudnì vymáhají náhradu; kdo neznají soucit se žebrákem; kdo nepomáhají znavenému; kdo se nehlásí ke svému Tvùrci; kdo zabíjejí dìti; kdo nièí Boží zárodek[29]; kdo se odvracejí od potøebného; kdo utiskují souženého; kdo hájí bohaté, kdo nespravedlivì soudí chudé; naprostí høíšníci. Dìti, varujte se všech takovýchto lidí. VI. 1. Hleï, aby tì nikdo nesvedl z cesty tohoto uèení, když tì pouèuje o nìèem, co je proti Bohu. 2. Budeš-li
moci snést celé jho Pána[30], budeš dokonalý. Kdybys nemohl, udìlej tolik, kolik mùžeš. 3. Co se týèe jídla, jez, co mùžeš[31]. Naprosto se varuj masa obìtovaného modlám. Je to úcta prokazovaná mrtvým bohùm[32 VII. 33 1. Co se týèe køtu, køtìte takto: Po výše uvedeném pouèení køtìteponoøením do pramenité vody ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.[34] VIII. 1. Vaše posty a nejsou posty pokrytcù.[36] Ti se totiž postí v pondìlí a ve ètvrtek. Vy se však postìte ve støedu a pátek.[37] 2. Ani se nemodlete jako pokrytci, nýbrž jak pøikázal Pán ve svém evangeliu.[38] Modlete se takto: Otèe náš, jenž jsi na nebesích; posvì se jméno tvé, pøijï království tvé, buï vùle tvá jako v nebí, tak i na zemi; chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpus nám naši vinu, jako i my odpouštíme našim viníkùm, a neuveï nás v pokušení, ale zbav nás zlého[39]; ponìvadž tvá je moc i sláva na vìky[40]. 3. Modlete se takto tøikrát dennì.[41 IX. 1. Co se týèe Eucharistie (veèeøe Pánì)[42], dìkujte takto: 2. Nad kalichem: Dìkujeme ti, Otèe náš, za svatou vinnou révu tvého syna Davida, již jsi nám dal poznat skrze svého Syna[43] Ježíše; Tobì budiž vìèná sláva. 3. Pøi lámání: Dìkujeme ti, Otèe náš, za život a poznání, jež jsi nám zjevil skrze svého Syna Ježíše; Tobì vìèná sláva. 4. Jako tento úlomek rozptýlený po horách byl sebrán v jedno, tak nech je sebrána tvá církev ze všech konèin zemì a dána do tvého království; Tobì patøí sláva a vìèná moc skrze Ježíše Krista. 5. Nikdo kromì pokøtìných[44] ve jméno Pána nejez ani nepij z této Eucharistie. „Nedávejte svaté psùm", øekl Pán[45]. X. 1. Po nasycení dìkujte takto: 2. Dìkujeme ti, svatý Otèe, za tvé svaté jméno, které jsi dal do našich srdcí, i za poznání, víru a nesmrtelnost, kterou jsi nám zjevil skrze svého Syna Ježíše; Tobì budiž vìèná sláva. 3. Ty, Vládce všemohoucí, jenž jsi všechno stvoøil kvùli svému jménu, dal jsi k obživì lidem pokrm i nápoj, aby ti dìkovali, nám pak daruj duchovní pokrm i nápoj i vìèný život skrze Ježíše, svého Syna[46]. 4. Pøedevším ti dìkujeme za to, že jsi mocný; Tobì budiž vìèná sláva. 5. Pamatuj, Pane, na svou církev, zbav ji všeho zlého, uèiò jí dokonalou ve své lásce a ji posvìcenou pøiveï ze všech ètyø (svìtových) stran[47] do svého království, které jsi jí pøipravil; nebo tvá je moc i vìèná sláva. 6. Nech pøijde a pomine tento svìt[48]. Hosana Synu Davidovu. Kdo je svatý, nech pøistoupí. Kdo není, nech èiní pokání. Maran atha[49], Pán nech pøijde. Amen. 7. Prorokùm dovolte, aby dìkovali, jak chtìjí.[50] XI. 51 1. Kdo by tedy pøišel a uèil vás všemu výše uvedenému, toho pøijmìte. 2. Kdo by však uèil jinak a porušoval uèení, toho neposlouchejte.[52] Kdo by však uèil spravedlnosti a poznání Boha, toho pøijmìte jako Pána. 3. Co se týèe apoštolù[53] a prorokù[54], jednejte podle uèení evangelia[55] takto: 4. Každý apoštol k vám pøicházející nech je pøijat jako Pán. 5. Nezùstane u vás více než jeden den. Bylo-li by to nutné, zùstal by i druhý den. Zùstal-li by i tøetí den, je to falešný prorok. 6. Odcházející apoštol a si vezme pouze chléb a to na tak dlouho, dokud nìkde nepøenocuje. Žádal-li by støíbro, je to falešný prorok. 7. Neodvažujte se zkoušet žádného proroka, jenž mluví v Duchu[56]. Každý høích bude totiž odpuštìn, tento však nikoliv. 8. Ne každý, kdo mluví v duchu, je prorokem, ale jen ten, kdo by se choval jako Pán. Podle chování se pozná falešný a pravý prorok.[57] 9. Žádný prorok, který v Duchu pøikazuje pøipravit stùl pro chudé, z nìho nebude jíst. Pakliže ano, je falešným prorokem. 10. Každý prorok uèící pravdì, nejedná-li podle toho, èemu uèí, je falešným prorokem. 11. Žádného proroka, považovaného za pravého, který po zpùsobu starých prorokù koná symbolické úkony a nepøikazuje jednat tak, jak on èiní, nesuïte, Bùh jej soudí. Tak jednali i staøí proroci. 12. Kdo by øekl v duchu „Dej mi støíbro" nebo nìco podobného[58], neposlouchejte jej. Jestliže by však žádal pro druhé potøebnìjší, toho nikdy nesuï.
XII. 1. Budiž pøijat každý, kdo pøichází ve jménu Pána. Až jej prohlédnete, poznáte jeho dobré i špatné vlastnosti. 2. Jestliže pøíchozí k vám jen zachází cestou, pokud jen mùžete, pomozte mu. Nezùstane u vás, nebude-li to nutné, více než dva èi tøi dny. 3. Chce-li se u vás usadit jako øemeslník, nech se živí svou prací.[59] 4. Nemá-li øemeslo, podle možností se postarejte, aby u vás køesan nezahálel. 5. Nechce-li dìlat, prodá Krista. Takových se varujte. XIII. 1. Každý pravý prorok, který se u vás chce usadit, si zaslouží své jídlo. 2. I pravý uèitel[60] si rovnìž jako dìlník zaslouží své jídlo[61]. 3. Vezmi tedy prvotinu[62] z kádì i mlatu, z dobytka i ovcí a dej prorokùm. Oni jsou totiž vašimi veleknìžími. 4. Kdybyste nemìli proroka, dejte žebrákùm. 5. Peèeš-li chleba, podle pøikázání[63] dej prvotinu. 6. Rovnìž naèneš-li nádobu s vínem èi olejem, dej prvotinu prorokùm. 7. Podle pøikázání dej podle uvážení i prvotinu støíbra, šatù a ze všeho, co máš. XIV. 1. V den Pánì[64] se shromažïujte, lámejte chléb a dìkujte. Napøed se však vyznejte ze svých høíchù[65], aby vaše obì byla èistá. 2. Nikdo, kdo má spor se svým bližním, a nepøichází mezi vás, dokud se oba nesmíøí, aby vaše obì nebyla znesvìcena.[66] 3. „Na každém místì a v každé dobì mi bude pøinášena obì èistá, ponìvadž jsem velký Král a mé jméno je velké mezi národy", øekl Hospodin (Mal 1,11). XV. 1. Ustanovujte sobì vzkládáním rukou[67] biskupy a jáhny[68], kteøí by byli hodní Pána, muže laskavé, nemilující peníze, oddané a vyzkoušené[69]. Oni vám totiž slouží toutéž službou jako proroci a uèitelé. 2. Nepøezírejte je tedy.[70] Ctìte je stejnì jako proroky a uèitele. 3. Napomínejte se vespolek ne ve hnìvu, ale v mírnosti, jak to máte v evangeliu[71]. Kdo se proviní vùèi druhému, dokud neuèiní pokání, nikdo s ním nemluv, ani jej neposlouchejte. 4. Modlete se a almužny i všechny skutky konejte tak, jak máte v evangeliu našeho Pána. XVI. 1. Bdìte nad svým životem. Vaše lampy a nezhasnou a vaše bedra a jsou pøepásána. Buïte pøipraveni. Nevíte totiž dne, v nìmž váš Pán pøichází.[72] 2. Èasto a ve velkém množství se shromažïujte a proste o to, co prospìje v budoucnu vašim duším. Nic vám totiž nepomùže doba vaší víry, nebudete-li dokonalými v posledním èase. 3. V posledních dnech totiž povstane mnoho falešných prorokù a škùdcù, ovce se obrátí k vlkùm a láska se obrátí v nenávist.[73] 4. Až se rozmnoží nepravost, budou se lidé navzájem nenávidìt, pronásledovat a zrazovat.[74] A tehdy se ten svùdce svìta[75] zjeví jako syn Boží[76] a bude èinit divy a zázraky[77], zemì bude vydána do jeho rukou a bude páchat takové nepravosti, jaké se ještì nikdy nestaly. 5. Tehdy lidské pokolení bude pøivedeno do oèistného soudu, mnozí budou zahanbeni a zahynou. Kdo však vytrvají ve své víøe, budou zachránìni od tohoto prokletí.[78] 6. A tehdy se zjeví znamení pravdy; otevøené nebe, pak hlas polnice[79], za tøetí vzkøíšení z mrtvých. 7. Ne však všech, nýbrž, jak bylo øeèeno: „Pøijde Pán a všichni svatí s ním."[80] 8. Tehdy spatøí svìt pøicházet Pána z nadoblakù nebes.[81] (Pøeložil a úvod napsal ThDr. Josef Novák. Pøevzato z Druhá patristická èítanka, Èeská katolická Charita, Praha 1985. Mírnì jazykovì upraveno a doplnìno nìkterými poznámkami redakcí RTh.)
POZNÁMKY [1] Schéma o dvou cestách sahá hluboko do minulosti. V Písmu sv. je na 600 místech øeè o cestì Boha a lidí, o cestì spravedlivých a høíšníkù, o cestì spravedlnosti a špatnosti. O cestì života a smrti se mluví u proroka Jeremjáše (21,8): „Dávám vám na vybranou cestu k životu a cestu k smrti.", Barucha (4,1): „To je kniha pøikázání ..., všichni, kteøí se jí drží, pøijdou k životu, kteøí je opustili, k smrti.", v knize Pøísloví (12,28): „Na cestì spravedlnosti je život, ale cesta bludná vede k smrti.", v Matoušovì evangeliu (7,13-14): „...prostorná je cesta, která vede do záhuby ... a úzká cesta, která vede k životu.". Tohoto schématu bylo užíváno v helenistíckých synagogách pro výuku proselytù, pohanù obracených na židovství (Lietzmann, Dìjiny staré církve, str. 188), a køesanùm první doby sloužilo k pøípravì na pøijetí køtu. [2] Mt 22,31-38; Mk 12,30-31. [3] Oproti Mt 7,12 a Lk 6,31 je zde táž myšlenka vyjádøena negativním zpùsobem, jehož dost èasto užívali staøí køesanšti spisovatelé (Ireneus, Adv. haer. III,12,14; Cyprián, Ad Quirin., Theophylus, Ad Autolycum II,34; Pseudoklemens, Recognitiones VIII,58. Ale i v židovském Talmudu rabího Hillela èteme stejné znìní (Babyl. Sabbat 31a): „Co se ti nelíbí, neèiò to druhému."). [4] Mt 5,44-46; Lk 6,27-28. [5] 1 Pt 2,11; Tit 2. [6] Mt 5,39-41; Lk 6,29-30. [7] Lk 6,30. [8] Mt 5,26. [9] Smysl této vìty: I když jsi povinen pomoci, dobøe uvaž, komu pomáháš, aby jsi snad svou pomocí nepomáhal ke špatnému skutku. [10] Ex 20,13-16; Dt 5,17-20. [11] Mt 5,33. [12] Ex 20,16. [13] Pø 21,6. [14] První verš obsahuje všeobecné pøikázání, v dalších verších jsou rozvedeny tìžké høíchy. [15] Mt 5,21-22. [16] Klement Alexandrijský (kol r. 200) považuje tato slova za slova Písma sv. (Strómata L,20,100: „Písmo praví o zlodìji toto: Synu, nelži, lež vede ke krádeži.") [17] Mt 5,5. [18] Verš 1-4 obsahuje povinnosti køesana vùèi køesanské obci, verš 5-8 vùèi potøebným, verš 10-11 povinnosti zamìstnavatele a zamìstnance. Verš 12-14 povšechná naøízení. [19] Srovnej Gal 4,14: „Pøijali jste mne jako Božího posla, jako Krista Ježíše." Z následujících kapitol vysvítá, že se tu jedná o hlasatele Božího slova. [20] Takto byli ve starokøesanské dobì nazýváni vìøící. [21] Dt 1,17; Pø 24,23. [22] Text nejasný. Vzhledem k tomu, že v Constitutiones apostol. i v Hermovì Pastýøi (Pøíkazy IX,1-8) je pøipojeno ještì „pøí své modlitbì", možno to vztahovat na vyslyšení modlitby. Harnack vykládá tento verš takto: Zda pøijde Boží soud èi nikoli. [23] Sír 4,36; Sk 20,35. [24] Sk 4,32. [25] Ef 6,9. [26] Ef 6,5-8; Kol 3,22; 1 Pt 2,18. [27] Jk 5,16. [28] Viz Mt 15,19; Mk 7,21-22; Ø 1,29-30. [29] Tj. nenarozené dìti. [30] Tj. všechno, co bylo uvedeno v pøedešlých kapitolách. [31] Nejpravdìpodobnìjší smysl: Pokud mùžeš, nejez pokrmy, které zakázal Starý Zákon. [32] Autor tu opakuje rozhodnutí apoštolského snìmu v Jeruzalémì z r. 50, i když oslabené sv. Pavlem, zøejmì z toho dùvodu, aby køesanu, jenž byl døíve pohanem, nepøipomínalo nic z toho, co mu bylo od malièka vštìpováno, že totiž obìtním úkonem na poèest bohùm je i hostina z obìtovaných zvíøat. [33] Pøedchozí kapitoly byly jakousi exhortou pøed udílením køtu, tato udílení svátostí køtu. [34] Je to nejstarší svìdectví, jakým zpùsobem se udílel køest. Øecký výraz baptizein znamená „ponoøit do vody". [35] O postu pøed udílením køtu se zmiòuje i sv. Justin (Apol. I, 1,61). [36] Autor zde má na mysli nejpravdìpodobnìji farizeje. Ježíš Kristus je tímto jménem v Matoušovì evangeliu nazývá sedmkrát. [37] O postech se rovnìž zmiòuje Hermas (Pastor, Podobenství V,l). Støeda a pátek byly tzv. stacionární dny, ve kterých se vìøící shromažïovali k bohoslužbì, jíž pøedcházel pùst. [38] Mt 6,9-13. [39] Tamtéž. [40] Tato doxologíe podle nejstarších kodexù a køesanských spisovatelù není v Písmu sv., ukazuje však názornì, jakým zpùsobem se dostala k textu modlitby Pánì. Køesané jí zakonèovali modlitbu a dlouholetým užíváním tak splynula v jedno s modlitbou Pánì, že pozdìjší opisovaèi ji neváhali zaøadit i do Písma sv. [41] Podle Klementa Alexandrijského (kolem r. 200) to bylo v 9 hodin dopoledne, v poledne a ve 3 hodiny odpoledne. [42] Eucharistií - díkùèinìním - byla v køesanském starovìku nazývána mešní slavnost (Veèeøe Pánì). V této a následující kapitole máme zachovány dvì formule pøed a jednu po sv. pøijímání. Tak jednoduchá a bez ostatních modliteb, jak je zde podána, se liturgie ztìží nìkdy a nìkde konala. Liturgie zapsaná sv. Justinem z poloviny 2. stol. v jeho Apologii (I,65-67) obsahuje již daleko více modliteb. Vysvìtlení této struènosti je možné hledat v tom, že autor Uèení chtìl dát vìøícím pouze pouèení, co mají èinit pøi mešní liturgii. [43] V originále je paidoò [paidos], které lze pøeložit i jako „služebník". Pozn. RTh. [44] Stejnì i u sv. Justina (Apol. I,66): „Nikomu není dovoleno úèastnit se Eucharistie, nýbrž jen tomu, kdo opravdu vìøí tomu, èemu jsme ho nauèili, a kdo se omyl koupelí znovuzrození na odpuštìní høíchù." [45] Mt 7,6. [46] V originále je paidoò [paidos], které lze pøeložit i jako „služebník". Pozn. RTh. [47] Mt 24,31. [48] Køesané nejen vìøili v zánik svìta, ale též se modlili za uspíšení konce a pøíchodu Pána. [49] Viz 1 Kor 16,22; Zj 22,20. Aramejské slovo Maran atha bylo èasto používáno v liturgii. Bývalo tím vyslovováno pøání, aby Pán brzy pøišel k soudu a vykonal spravedlivý trest nad svìtem. [50] Z této vìty vidíme, že liturgie nebyla ještì pevnì ustálena. Pøesto však pouze prorokùm bylo dovoleno odchylovat se od bìžného obøadu. Sv. Justin (Apol. I,67) dává tuto svobodu i biskupovi.
[51] Tato kapitola a další se týká církevní káznì. [52] 2 J 1,10; 2 Petr 2,1. [53] Slovem „apoštolovì" autor míní v širším významu hlasatele evangelia a zakladatele køesanských obcí (viz Sk 14,4; Ø 16,7; 1 Kor 17,7; Zj 2,2). V ostatní starší køesanské literatuøe se tohoto slova v širším významu užívá velmi zøídka. [54] Proroky byli nazýváni køesané, kteøí z osvícení a vnuknutí Ducha Svatého vykládali Boží slovo, pouèovali vìøící v ohledu nábožensko-mravním, povzbuzovali. Ponìvadž byli obdaøeni zvláštními charismaty, zaujímali v køesanských obcích pøednostní postavení (kap. X,7), nebyli však pøedstavenými obcí. [55] Mt 10,5-12.40-42. [56] Tj. v jakési extasi, vytržení, z obzvláštního vnuknutí Ducha svatého. Ponìvadž sv. Pavel (1 Kor 14,29) a stejnì i sv. Jan (1 J 4,1) pøipomíná, aby vìøící zkoumali proroky, zda uèí tomu, co Kristus a apoštolové, jde tu zøejmì již o muže osvìdèené. [57] Mt 7,16. [58] Mt 10,8. [59] 2 Thes 3,10. [60] Autor Uèení uvádí uèitele souèasnì s proroky. Mìli v køesanské obci pravdìpodobné týž úkol jako proroci a v duchovní hodnosti stáli níže než proroci, ale pøed biskupy a jáhny. V Písmu sv. jsou jmenováni s apoštoly a proroky (1 Kor 12,28-29; Ef 4,11). [61] Mt 10,10. [62] O prvotinách pojednává Starý Zákon (Ex 22,29; 23,19; 34,26; Deut 18,3-4; 26,2). [63] Num 15,20-21. [64] Zde vidíme, jak se køesané velmi záhy distancovali od slavení soboty a mimo ní slavili den, ve který Ježíš Kristus vstal z mrtvých a který nazývali dnem Pánì - nedìlí. Že se køesané v tento den shromažïovali ke slavení mešní obìti, dosvìdèuje i sv. Justin (Apol. I,67). [65] O vyznání ze svých høíchù pøed sv. pøijímáním se u jiných starších spisovatelù nedoèítáme. [66] Mt 5,23-24. [67] Tj. svìcením. [68] Nemìli to být zaèáteèníci ve víøe ani novokøtìnci, ale již muži všeobecnì vážení (1 Tim 3,6). [69] Toto zakazuje již sv. Pavel (1 Tim 3,3.8). Podle svìdectví sv. Justina (Apol. I,67) vìøící dávali peníze pro potøebné køesany biskupovi a úkolem jáhnù bylo osobnì se starat o tyto potøebné. [70] Toto bylo asi nutné zdùraznit vzhledem k tomu, jakou vážnost požívali proroci a uèitelé. [71] Mt 5,22-26; 18,15. [72] Mt 24,42-44; Lk 12,35. [73] Mt 7,15. [74] Mt 24,12. [75] Zj 12,9; 2 J 1,7. [76] 2 Thes 2,4. [77] Mt 24,24. [78] Mt 24,10.13. [79] Mt 24,28. [80] Zach 14,5. [81] Mt 14,30.
