Pražská 18, Praha 10 ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 1

ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

Objednatel:

Krajský úřad Hradec Králové

Zhotovitel:

ÚRS PRAHA, a.s. Pražská 18, 102 00 Praha 10


1

OBSAH

strana

TEXTOVÁ ČÁST

ÚVOD 1.

2.

Ekonomické, sociální a demografické charakteristiky rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji

5

1.1

Metodické poznámky k charakteristice kraje

5

1.2

Postavení kraje v ekonomické a sociokulturní oblasti

5

1.3

Dopravní situace a bydlení

9

1.4

Retrospektiva vývoje obyvatel 1961 – 2001. Vývoj v období 1991 – 2001 spojený s úvahou o projekci obyvatelstva do roku 2020

10

Bytový fond bytová výstavba, využití rezerv

14

2.1

Základní charakteristika bytového fondu

14

2.2

Bytová výstavba (rozsah, intenzita, plynulost a rozestavěnost) a možnosti využití rezerv

18

Vstupní úvaha o potřebě bytů v Královéhradeckém kraji do roku 2010

25

2.3

3.

2

K některým otázkám tvorby programu, další zaměření práce 3.1 3.2

29

Na čem by měla spočívat koncepce kraje v oblasti bydlení? Odpovědi na zadané otázky

29

Shrnutí poznatků a zaměření druhé etapy prací na Program rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji

32


2

ÚVOD

Analýza a vstupní úvahy k politice bydlení v Královéhradeckém kraji, jak vypovídá název, má otevřít problematiku v jedné důležité oblasti celokrajského hospodářského a sociokulturního rozvoje. Vstupní charakter studie je dán tím, že dokumenty již zpracované jako např. „Strategie Královéhradeckého kraje“ se problematiky bydlení sice v řadě řešených otázek více nebo méně dotkla, avšak nebyla jí věnována důkladná, samostatně pojatá analýza s prognózním dovršením. Nejvíce se o otázkách bydlení „Strategie“ zmínila v oddíle B „Lidské zdroje“, zčásti v oddíle „Infrastruktura“ v oddíle A „Průmysl, obchod a služby“ a oddíle F „Zemědělství a rozvoje venkovského prostoru“. Domníváme se, že je potřebné tuto mezeru zaplnit, a to již i z toho důvodu, že územní plánování bylo kompetenčně vymezeno jako sféra tvořící důležitou náplň činnosti kraje. V územních plánech je možné si jen stěží představit, že by mohlo chybět koncepční pojetí rozvoje bydlení i aktuální problematika bytové výstavby. Problematika bydlení je přitom velmi těsně spojena s celkovou ekonomikou, má silný vliv na sociální stabilitu, působí na regionální rozvoj. Je dokázáno, že i evropské přihlášení se k právu na bydlení má značný politický význam, přispívá k demokratizaci společenského života, ke zvýšení klidu a pohody obyvatelstva. „Mít střechu nad hlavou“ znamená nejen fyzický, ale i psychický požadavek naplnění zdravého životního běhu občanů a jejich rodin. Problematika bydlení patří k oblastem, které jsou typickou záležitostí místních a regionálních orgánů již pro svou územní specifiku, stacionárnost bydlení. Proto se také vždy vytváří místní bytové situace, na které je potřebné reagovat se znalostí podmínek a specifik místních trhů s byty. K otázkám regionalizace bytové politiky a úloze, která z toho připadá na místní, mikroregionální a regionální (krajské) orgány nebylo prozatím mnoho v české literatuře napsáno a ještě méně uvedeno do života. Jedním z důvodů je opoždění řešení otázek regionálních, pozdní ustanovení krajů, stále dosud neukončená reforma veřejné správy. Shodou okolností zpracovatelé této studie přispěli na základě zakázek z Ministerstva pro místní rozvoj již v letech 1999 – 2001 k určitému „vyzbrojení“ krajů třemi podkladovými materiály, které by měly být ve všech krajích v potřebném počtu výtisků k dispozici. Jednalo se o tyto rozborové a syntetizující práce: -

„Obyvatelstvo jako jeden z faktorů územního rozvoje Královéhradeckého kraje“ (2000),

-

„Bytová výstavba v Královéhradeckém kraji“ (2000),

-

„ Regionální analýza a koncepce bydlení“ (2001).

První dvě práce byly předány regionálním agenturám v krajích, dále pak regionálním pracovištím na okresních úřadech a zástupcům měst s 10 tisíci a více obyvateli. Poslední, třetí úkol byl vypracován z pověření regionálního odboru Ministerstva pro místní rozvoj. Ministerstvo rozeslalo potřebné výtisky krajům k vyjádření a k využití. Na tyto práce vstupní studie navazuje, využívá konkrétně materiály za Královéhradecký kraj a rovněž poznatky obsažené v „Regionální anylýze“ týkající se Královéhradeckého kraje a v širším kontextu i všech ostatních krajů ČR v určitém zobecnění. Všechny uvedené ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

3

materiály byly doprovázeny údaji, z jejichž vyhodnocení bylo možné čerpat při zpracování vlastních krajských koncepcí bytové politiky. Cílem bylo kromě jiného usnadnit práce na tvorbě krajských programů rozvoje bydlení. Královéhradecký a Plzeňský kraj jsou první kraje, které k vypracování koncepčních materiálů z oblasti demografie, osídlení a bydlení přistupují. Zájem o tyto práce, tak jak byl vyjádřen v písemných hodnoceních a připomínkách krajů k „Regionální analýze a koncepci bydlení zhruba před rokem je větší a patrně je možné předpokládat, že v krátké době budou krajské Koncepce rozvoje bydlení nedílnou součástí souboru prací tohoto typu, posílí datovou i znalostní bázi na krajské úrovni řízení. V předkládané vstupní studii přinášíme jak datové doplnění a inovaci poznatků z dřívějších prací, tak zejména obohacení ve smyslu již konkrétního přístupu k tvorbě programu bydlení Královéhradeckého kraje. V úvodní studii nejsou obsaženy všechny podkladové materiály a jejich vyhodnocení, to je úkolem až další, závěrové etapy prací. Studie spíše ukazuje, že již dnes jsou shromážděny důležité poznatky a existuje i slušná datová základna pro zpracování Programu a více se zaměřuje na základní rysy bytové problematiky kraje, z nichž vyvozuje a formuluje hypotézu o zaměření Programu, sledovaných cílech a možnostech řešení stávajících problémů v osmiletém období do roku 2010, které autoři považují za dostačující ke splnění základních vytýčených cílů. Úvodní studie má i charakter metodické práce, ukazuje jak, proč a v jakém rozsahu a čase by bylo možné využít prognosticky odůvodněné předpoklady v bytové výstavbě i v uplatnění nahromaděných rezerv. Všechna tato prozatím spíše jen uvažovaná a povětšinou jen odborně odhadovaná a číselně doložená opatření mají, jak již uvedeno jen hypotetický charakter, jejich cílem je otevřít možnosti dotvoření práce podle rámcově zacíleného přístupu k tvorbě programu. Není proto od věci v úvodu upozornit, že studie nepřináší hotová řešení, která mimochodem nemohou být ani v závěrečné fázi práce zcela definitivní, stále platná. V předkládané práci se budeme zabývat studiemi tvorby programu: -

postavení kraje v oblastech ovlivňujících rozvoj bydlení,

-

postavení kraje v úrovni bydlení a bytové výstavbě,

-

posílení krajského článku bytové politiky,

-

prognózní úvaha a řešení aktuálních rezerv v obydlenosti bytů a v bytové výstavbě v územích kraje,

-

vyhodnocení z průzkumu získaných odpovědí na základní otázky rozvoje bydlení.

V celkovém zaměření práce vycházíme z konfrontace dvou variant možného pojetí programu. Prvním pojetím je vyhodnocení bytové situace jako důsledek silně liberálně pojaté bytové politiky, omezení všech prvků a nástrojů, které zabraňují plnému projevení tržního mechanismu a tím snižují jeho racionalizační působení. V tomto pojetí není patrně potřebné usilovat o zvýšení bytové výstavby, její rozsah a proporce jsou dány pohotovou kupní silou obyvatelstva. V druhém pojetí je počítáno s regulujícími opatřeními usměrňujícími tržní působení k dlouhodobě vyváženému působení na nabídku a poptávku při současném respektování potřeby sociální stability Tyto dva přístupy se ovšem nikdy nevyskytují jako zcela protichůdné. Vždy však v bytové politice, tudíž i při tvorbě programu rozvoje bydlení lze pozorovat příklon k jedné či druhé straně. Náročným politickým úkolem je nalézti pro určité podmínky adekvátní obsahové a časové naplnění programu. ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

4

Pro současnou bytovou situaci a uvažovanou potřebou bytů v Královéhradeckém kraji podporujeme na základě dosud prováděné analýzy koncepci s regulujícími prvky a zvýšeným úsilím směřujícím k překonání nedostatku bytů. Přitom bude nutné a také možné zvolit a využít nástroje, které při zabraňování výkyvům nevedou k fatálnímu vytlačení tržní efektivnosti. Tento postup není tak přímočarý a přitažlivý jako jednoduché teoretické konstrukce: Za to však přináší, jak dokazují četné zkušenosti z bytové politiky vyspělých evropských zemí dobré výsledky. Rozsah a míra opatření nad rámec volného působení trhu s byty se přitom nutně mění v čase a jsou rozdílné i v jednotlivých zemích, regionech a obcích. S růstem ekonomické úrovně, kterou rozvoj bydlení spoluvytváří, se projevuje tendence k menší potřebě státní intervence. To je však důsledek, nikoliv axióma promyšlené a zdůvodněné celkové hospodářské a bytové politiky.


5

1. EKONOMICKÉ, SOCIÁLNÍ A DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ROZVOJE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

1.1

Metodické, poznámky k charakteristice kraje

Postavení kraje i situaci v bydlení hodnotíme ve většině uváděných charakteristik ve srovnání s dalšími dvěma kraji – Libereckým a Pardubickým v rámci regionálního celku NUTS 2 - Severovýchod a rovněž v porovnání s průměrnými hodnotami za českou republiku. V dalších kapitolách uvádíme údaje a hodnocení i za okresy a vybraná města a obce s 2 tisíci obyvateli, resp. s 5 tisíci a více obyvateli. V grafické příloze znázorňujeme na 2 kartogramech přírůstky a úbytky obyvatel za obce, rovněž bytovou výstavbu (10 a více bytů) za obce 1997 – 2001. K charakteristice kraje využíváme statistické údaje a poznatky získané z vlastních podkladových materiálů, literatury a konsultací s pracovníky Krajského úřadu, okresních úřadů, měst a obcí a dalších institucí, přičemž byli vybráni odborníci, kteří se tématikou zabývají či zabývali a byli ochotni zodpovědět, resp. v besedách prodiskutovat zadané otázky k rozvoji bydlení v kraji. Údaje, jež jsou získány z ČSÚ i jiných zdrojů jsou v práci vždy uváděny v územně srovnatelné podobě podle aktuálního správního vymezení obcí a jiných územně správních celků. Časové řady a z nich odvozené tendence nabývají tím na průkaznosti, vždy odpovídají současnému územnímu členění a vymezení. Důsledně jsou uváděny pramenné zdroje a v příloze je připojen seznam literatury, prací a podkladů, z nichž bylo čerpáno. V tabulkové příloze jsou uváděny podrobnější údaje než v textových tabulkách a je na ně v textu odkazováno. Práce je v grafické příloze doplněna o 9 grafů a 5 kartogramů. V následné etapě prací se předpokládá rozšíření rozboru za tzv. „malé okresy“, tj. obce s rozšířenou působností a na speciální otázky, jež se vyskytují v problémových územích mikroregionálního typu.

1.2

Postavení kraje v ekonomické a sociokulturní oblasti

Královéhradecký kraj spolu s krajem Libereckým a Pardubickým tvoří územní celek, který s rozsahem a náplní regionálních úkolů ve vazbě na evropskou statistiku v rámci Evropské unie. Podle hodnoty ukazatele hrubého domácího produktu na 1 obyvatele a 1 zaměstnance se kraje v NUTS 2 – Severovýchod vyznačovaly v roce 1996 následující ekonomickou úrovní1).

1)

V souhrnném ukazateli HDP i v dalších letech nedošlo k větším změnám mezikrajských relací. V přepočtu na obyvatele se např. v roce 1999 všeobecně hodnota ukazatele snížila v Královéhradeckém kraji o 2,3 bodu, Libereckém kraji o 1,7 bodu, v Pardubickém o 2,8 bodu.


6

Tab. 1

Hrubý domácí produkt v přepočtu na 1 obyvatele a 1 zaměstnance v roce 1998 (Česká republika = 100) Kraj

HDP/obyv.

Pořadí

HDP/zaměst.

Pořadí

Královéhradecký

89,1

6

87,5

9

Liberecký

86,4

7

87,2

10

Pardubický

87,5

9

86,4

11 Pramen: ČSÚ.

Vyjádření přepočtu na obyvatele a zaměstnance mění pořadí uvedených krajů, V přepočtu HDP na obyvatele je pořadí mezi 14 kraji výhodnější než u HDP na zaměstnance. Hovoří to o důležitém znaku vyšší ekonomické přitažlivosti, kdy část HDP je vytvářena (ve srovnání s jinými kraji pracovníky bydlícími mimo území kraje). Ukazatel HDP v přepočtu na zaměstnance zohledňuje dojíždění do zaměstnání, nepostihuje však nezaměstnanost“ Míra nezaměstnanosti ovlivňuje celkový ekonomický rozvoj, silně také rozvoj bydlení. Vysoká nezaměstnanost má pochopitelně silný brzdící vliv na dostupnost bydlení, projevuje se omezením bytové výstavby.

Tab. 2

Míra nezaměstnanosti a počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo v krajích NUTS 2 – Severovýchod a v porovnání s průměrem za Českou republiku k 31. 12. 20012)

Kraj, ČR

Míra nezaměstnanosti (%)

Počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo

1)

Pořadí krajů v rámci 14 krajů Míra nezaměstnanosti

Počet uchazečů na 1 pracovní místo

Královéhradecký

6,3

4,41

3

3

Liberecký

7,4

5,97

7

5

Pardubický

7,9

7,30

8

8

NUTS 2 – Severovýchod

7,1

5,70

x

x

Česká republika

8,9

8,87

x

x

1)

Kraje řazeny od nejnižších hodnot k nejvyšším.

Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Královéhradecký kraj má relativně lepší pozici v ukazatelích nezaměstnanosti již v rámci NUTS 2 a platí to ještě výrazněji ve srovnání se všemi 14 kraji a průměrem za Českou republiku. Pochopitelně míra nezaměstnanosti přesahující určitou úroveň, např. pro naše podmínky 5 % začíná být tíživá. Relativní výhoda je však na straně Královéhradeckého kraje, což je potřebné v úvaze o rozvoji bydlení hodnotit jako pozitivum („menší zlo“) ve výchozích předpokladech.

2)

V příloze jsou uvedeny údaje za všechny kraje v časové řadě 1999 – 2001.


7

Provedeme-li v tabulkovém vyjádření ještě porovnání ekonomických předpokladů z hlediska dynamiky vývoje zaměstnanosti a vývoje průměrných mezd, ocitne se sice Královéhradecký kraj pod úrovní průměru za ČR, avšak relativně na lepším místě než většina ostatních krajů. Propočty ukazují, že i v porovnání s Libereckým a Pardubickým krajem jsou výchozí podmínky lepší.

Tab. 3

Dynamika vývoje zaměstnanosti a průměrných mezd v krajích NUTS 2 – Severovýchod v letech 1995 – 1999 (ČR = 100) Vývoj zaměstnanosti a průměrných mezd Kraj, ČR

Součin indexů – pořadí mezi 14 kraji

Zaměstnanost 1999 (Index 1995)

Mzdy 1999 (Index 1995)

Královéhradecký

96,6

99,6

3

Liberecký

93,6

99,2

8

Pardubický

93,5

98,6

10

100,0

100,0

x

Česká republika

Pramen: ČSÚ, propočet ÚRS PRAHA.

Královéhradecký kraj měl relativně lepší předpoklady v důsledku udržení vyšší zaměstnanosti i nevelkého poklesu mezd. Úroveň mezd však byla nízká v relaci ČR = 100 činila pouze 91,2 bodu a v dalších letech vykázaly kraje většinou větší růst průměrné mzdy než v Královéhradeckém kraji. Z toho vyplývá, že dynamické předpoklady růstu jsou sice nadále dobré, ale ekonomická úroveň ve mzdové oblasti spíše slábne. V roce 2000 činila měsíční mzda 12 435 Kč (ČR = 13 484 Kč), kraj klesl z 5. místa v roce 1999 na 9. místo. Levná pracovní síla sice láká více zahraničních kapitál, avšak celkově je faktorem brzdícím rozvoj zejména kvalitativně. V současnosti je Královéhradecký kraj na jednom z posledních míst v úrovni průměrné měsíční mzdy. (V roce 2001 – 11. místo). V krátkém ekonomickém exkurzu je možné uzavřít hodnocení podílovými ukazateli v počtu obyvatel, výši HDP, exportní výkonnosti a výše daňové výtěžnosti zde v přepočtu na 1 obyvatele.

Tab. 4

Vybrané podílové ukazatele a daňová výtěžnost za Královéhradecký kraj a ostatní kraje NUTS 2 – Severovýchod

Kraj, ČR

Podíl krajů na obyvatelstvu ČR podle Sčítání k 1. 3. 2001 (%)

Podíl krajů na HDP ČR 1999 (%)

Podíl krajů na exportu ČR 1998

Královéhradecký

5,4

4,7

4,3

6 445

7

Liberecký

4,2

3,5

4,2

6 573

6

Pardubický

5,0

4,2

5,2

6 271

9

14,5

12,3

13,2

x

x

100,0

100,0

100,0

x

x

NUTS 2 – Severovýchod Česká republika

Daňová Pořadí v daňové výtěžnost v roce 1999 (Kč/ výtěžnosti obyv.)

Pramen: ČSÚ, propočty ÚRS PRAHA.


8

Z porovnání údajů vyplývá, že Královéhradecký kraj potřebuje patrně zvýšit exportní výkonnost, což se v poslední době v řadě území a měst děje i prostřednictvím restrukturalizace s větší účastí zahraničního kapitálu. V některých případech jsou účinky velmi výrazné, průmyslové zóny se osvědčují, v jiných se zapojení kapitálu daří méně. V Královéhradeckém kraji bylo v prvním rozvojovém scénáři závěrečné zprávy ke „Strategii rozvoje kraje“ zdůrazněno, že je potřebný hospodářský a sociální růst v regionálním a místním měřítku se zaměřením na podporu konkurenceschopnosti domácích podnikatelských subjektů, což ovšem nevylučuje aktivity cílené na přilákání zahraničních investorů především do zpracovatelského průmyslu a cestovního ruchu. Zdůrazněna byla rozvojová dynamika ve všech územích regionu, tj. také v okrajových (problémových) územích. Průmyslové zóny jsou v kraji rozmístěny v územích a městech s rozdílnou výchozí úrovní ekonomiky. Z hlediska rozvoje bydlení budou právě tato území sledována s cílem pružného přizpůsobení bytové výstavby změněné situaci v zaměstnanosti, příp. v migraci pracovních sil. Podobně území s obzvláště vysokým rozvojovým potenciálem pro cestovní ruch a rekreaci budou ověřeny z hledisek koncepce rozvoje bydlení, skladby bytové výstavby. Specifikou kraje přitom je skutečnost, že podíl chráněných území přesahuje čtvrtinu celkové rozlohy kraje. K sociokulturním faktorům rozvoje patří kvalita obyvatelstva, vzdělanostní a kvalifikační předpoklady celkového rozvoje. Ve vztahu k rozvoji bydlení se podíly středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, podobně jako pracovníků s dostatečně vysokou kvalifikační schopností uplatňují v menším či větším podílu bytů prostornějších, s větší obytnou plochou, počtem místností a větší celkovou vybaveností. Při mezinárodním porovnání počtu bytů na 1 000 obyvatel se na tyto kvalitativní znaky někdy zapomíná a porovnání pak může vésti k většímu uspokojení v územích s menšími a méně kvalitními byty. Totéž v menší míře platí i při porovnání krajů, okresů, větších měst. Vrátíme-li se ke vzdělanostnímu faktoru a podílu kvalifikovaných pracovních sil, zjišťujeme, že v Královéhradeckém kraji se sice podíly středo- a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel stále postupně zvyšují, avšak, jak konstatuje již citovaná „Strategie rozvoje“ úroveň vzdělanosti obyvatelstva je oproti průměru za Českou republiku poměrně výrazně podprůměrná. Právě v oblasti školství a celkově vzdělávání jako faktoru ovlivňujícího také rozvoj bydlení je potřebné využít co nejvíce spolupráce mezi vysokými školami v nadregionálním měřítku, zejména pak v měřítku NUTS 2 – Severovýchod, přičemž větší pozornost by byla věnována sociálně-ekonomickým směrům výuky, v Královéhradeckém kraji v neposlední řadě ekonomice cestovního ruchu. Velké bohatství kraje tkví v jeho krajině, území je rovněž bohaté na kulturní a historické památky. S rozvojem cestovního ruchu rostou i nároky na bydlení celkově, nikoliv pouze na ubytovací prostory. Hlavní rekreační oblasti přiléhají ke státní hranici s Polskem. Významnou úlohu, nejen v cestovním ruchu může sehrávat Euroregion Glacensis. V této vstupní části práce na „Programu rozvoje bydlení“ pouze na tuto skutečnost poukazujeme. V další práci bude Euroregion předmětem zvýšeného zájmu zpracovatelů.


9

1.3

Dopravní situace a bydlení

Z široké problematiky technické i sociální infrastruktury zde využíváme pouze charakteristiku dopravy ve vazbě na tvorbu programu rozvoje bydlení. Infrastrukturní otázky spojené s plynofikací, veřejnými odvody a kanalizací, spolu s čištěním odpadních vod a komunálním odpadem v plném rozsahu zařazujeme mezi bezprostřední znaky úrovně bydlení. Dopravní problematika kraje má široký dosah, je podobně jako bydlení typickým územně fixovaným atributem celkového rozvoje státu, regionu, propojenosti měst a obcí. Bez dobrého, lépe by bylo potřebné zdůraznit vynikajícího dopravního a telekomunikačního propojení je rychlý rozvoj nemyslitelný, i v bydlení znamená pouze stagnaci. Ekonomický rozvoj z hlediska dojížďky a vyjížďky za prací a dalších pravidelných jízd až tak mnoho stávající dopravní síť v kraji nebrzdí. Dopravní atraktivita kraje z hlediska alokace kapitálu je však doposud velmi špatná, a to brání vyšší dynamice rozvoje ekonomiky, následně i bydlení. Kraj patří mezi 5 krajů, které nejsou napojeny na dálnice a rychlostní komunikace. Přitom poloha kraje, jak ukazuje schématické zobrazení v grafické příloze je z hlediska obou systémů nepomíjitelná, vnitrostátně i mezinárodně velmi důležitá. Například u R-35 se při napojení R-43 na Brno jedná o propojení 5 krajů a vzniká paralelní propojení přes ‚Českou republiku Berlína s Vídní, tj. dochází tak k účelnému zdvojení trasy D1 a navazujících komunikací. Nezbytným předpokladem celkového rozvoje kraje a podnětem k urychlení rozvoje bydlení založeném na vzestupu ekonomiky je kromě povrchových komunikací zachování a rozšíření možnosti využití civilního letiště v Hradci králové. Souhrnně k dopravní situaci a výhledům v rozvoji dopravy lze říci, že Královéhradecký kraj se musí vymanit z určitého „ dopravního stínu“ v modernizaci všech druhů dopravy, na prvním místě silniční a letecké. Na rozvoj bydlení do roku 2010 budou mít vliv spíše očekávání než již vytvořená realita. Avšak i jakýkoliv úspěch v uspíšení, resp. informace o závazných termínech základních dopravních staveb může již sehrávat pozitivní úlohu v alokaci kapitálu v nejbližších 5 – 7 letech. Shrneme-li na tomto místě ekonomické, sociálně a vzdělanostně motivované a dopravní předpoklady působící na rozvoji bydlení a na naše úvahy o jeho možnostech, rozsahu a intenzitě, pak je možné prozatím v jednodušší podobě s inspirací z prací na „Strategii rozvoje kraje“ dospěti k těmto závěrům: -

kraj má již dnes objektivně dobré ekonomické předpoklady celkového rozvoje, které by se mohly pozitivně projevit v rozvinutí bytové výstavby, v celkových přírůstcích bytů, zlepšení kvality bytového fondu a celkové úrovně bydlení,

-

vzestup ekonomiky má svoje nemalé zdroje a lze s ním reálně počítat. O míře vzestupu však rozhodnou především ty z nich, které až dosud vytváří spíše „úzké hrdlo“. Patří k nim zejména: - pomalu postupující restrukturalizace průmyslu, - dosud slabší využití „darových“ sil kraje (krajina, kulturně-historické památky), - slabé využití vzdělanostního faktoru a růstu kvalifikace pracovních sil,


10

- dopravní zaostávání v rozhodujících systémech ovlivňujících alokaci kapitálu, - nízká dynamika růstu v problémových (okrajových) územích. K těmto většinou ekonomickým předpokladům rozvoje bydlení ve spojení s faktory bezprostředně působícími na potřebu bytů a zpětně úrovní bydlení dlouhodobě ovlivňovaný, patří především faktor populačního vývoje.

1.4

Retrospektiva vývoje obyvatelstva 1961 – 2001 Vývoj v období 1991 – 2001 spojený s úvahou o projekci obyvatel do roku 20203)

Retrospektivou obyvatelstva kraje sledujeme od roku 1961 podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů.

Tab. 5

Vývoj počtu obyvatelstva v Královéhradeckém, Pardubickém kraji 1961 – 2001 (v tis. obyvatel) Počet bydlícího obyvatelstva

Kraj, ČR Královéhradecký

1961

1970

1980

1991

Libereckém

a

Přírůstek (úbytek) v % 2001

1961 1991

1991 2001

1961 2001

540,8

540,3

561,4

552,8

554,3

2,21

0,28

2,50

38,7

381,6

411,2

425,1

430,8

11,37

1,34

12,86

483,3

488,8

512,6

508,7

510,1

5,19

0,27

5,54


1 405,8

1 410,7

1 485,2

1 486,6

1 495,2

5,75

0,58

6,36

Česká republika

9 571,5

9 807,7

10 291,9

10 302,2

10 292,9

7,64

-0,01

7,53

Liberecký Pardubický

Pramen: ČSÚ.

Královéhradecký kraj se v retrospektivním pohledu v počtu obyvatel nevyvíjel nikterak příznivě, byl pod průměrnými hodnotami přírůstků v obou uvedených krajích i pod úrovní průměru za Českou republiku. Přírůstek za období 1991 – 2001 nebyl sice nikterak oslňující, avšak ve srovnání s republikou byl zde vývoj příznivější, Obyvatelstvo si udržovalo ještě vzestup. V územích kraje reprezentovaných okresy se vývoj počtu obyvatel od roku 1961 velmi lišil.

3)

Při sledování faktoru vývoje obyvatel jako svého druhu kriteriální podmínky rozvoje bydlení doplňujeme mezikrajské srovnání i srovnáním meziokresním v rámci kraje. Úvahu o projekci však prozatím omezujeme pouze na kraj jako celek.


11

Tab. 6

Vývoj počtu obyvatelstva 1961 – 2001 podle okresů Počet bydlícího obyvatelstva

Okres

Přírůstek (-úbytek) v % 1)

1961

1970

1980

1991

2001

19611970

19701980

19801991

19912001

Hradec Králové

137 699

146 714

161 076

162 050

161 844

6,55

9,79

0,60

-0,13

17,53

Jičín

87 434

82 515

81 894

78 650

78 193

-5,63

-0,75

-3,96

-0,58

-10,57

Náchod

113 754

112 131

114 031

111 939

113 288

-1,43

1,69

-1,83

1,21

-0,41

Rychnov n. Kněžnou

77 937

77 518

80 147

78 756

79 335

-0,54

3,39

-1,74

0,74

1,79

Trutnov

124 014

121 459

124 237

121 414

121 688

-2,06

2,29

-2,27

0,23

-1,88

Celkem

540 838

540 337

561 385

552 809

554 348

-0,09 3,90 -1,53 0,28 2,50 Pramen: ČSÚ, propočty ÚRS PRAHA.

1)

Včetně cizinců s dlouhodobým pobytem v ČR delším než 90 dnů.

19612001

Příznivý populační vývoj vykazuje pouze okres Hradec králové s přírůstkem 1961 – 2001 17,3 obyvatel. Mírný přírůstek byl ještě v okrese Rychnov nad Kněžnou, ostatní okresy končily v roce 2001 ztrátou, nejvíce Jičínsko (-10,57). Hlavní pokles se v okrese Jičín odehrál v letech 1980 – 1991, stejně jako hlavní přírůstek v okrese Hradec králové v desetiletí 1970 – 1980. Pro projekční úvahy a propočty jsou rozhodující přírůstky či úbytky v letech 1991 – 2001, kdy pokračovaly úbytky obyvatel v okrese Jičín a započal pokles i v okrese Hradec králové. Důležité pro úsudek o vývoji obyvatelstva v kraji a okresech je kromě natalitní složky i úmrtnost, která je nízká, lidé se dožívají vyššího věku. Po Praze se obyvatelé Královéhradeckého kraje dožívají v průměru nejdelšího věku (1999 – 2000 to bylo 75,72 let). To se odráží ve věkové struktuře obyvatelstva, podobně i mírně vyšší porodnost z posledních let. Věkové složení obyvatelstva kraje a okresů v roce 1991 a 2001 je uvedeno v tabulce. Tab. 7 Okres, kraj

Věkové složení obyvatelstva (v %) a indexy věkového složení v letech 1991 a 2001 podle okresů Rok 1991

Rok 2001

Index stáří1)

0-14 15-59 60 + 0-14 15-59 60 + 1991 2001 Hradec 20,1 61,3 18,6 15,8 64,4 19,8 92,5 125,3 Králové Jičín 20,8 58,8 20,4 16,5 63,8 19,7 98,1 119,4 Náchod 21,1 60,3 18,7 17,4 63,8 18,7 88,6 107,5 Rychnov n. 21,5 59,8 18,7 17,3 64,5 18,2 87,0 105,2 Kněžnou Trutnov 20,9 61,9 17,3 16,7 65,6 17,7 82,8 106,0 Celkem 20,8 60,6 18,6 16,6 64,5 18,9 89,4 113,9 kraj Česká 21,0 61,2 17,8 16,5 65,3 18,3 4,5 110,9 republika 1) Počet obyvatel ve věku 60 a více let na 100 obyvatel ve věku 0-14 let. 2) Na 100 obyvatel ve věku 15-59 let: A) počet 0-14letých, B) počet 60letých a starších, C) počet obyvatel v mimoproduktivním věku.

Indexy ekonom. zatížení v r.20012) A B C 24,5

30,7

55,2

25,9 27,3

30,9 29,3

56,8 56,6

26,8

28,2

55,0

25,5

27,0

52,5

25,7

29,3

55,0

25,3

28,0


53,3

12

Podíl dětí mladších 15 let (16,6 %) byl v roce 2001 na úrovni republikového průměru (16,5 %). Podíl 18,9 % osob starších 60 let však byl vyšší z důvodu trvale nižší úmrtnosti obyvatelstva kraje; celostátní podíl činil 18,3 %. Index stáří, tj. počet obyvatel starších 60 let na 100 dětí mladších 15 let byl jak v roce 1991, tak v roce 2001 vyšší než celostátní hodnota 84,5, resp. 110,9 dětí do 14 let na 100 starších osob. Vztahy mezi generacemi jsou tedy v kraji ve srovnání s republikovými údaji méně příznivé. Indexy ekonomického, popř. sociálního zatížení obyvatelstva vykazovaly proti celostátním ukazatelům v roce 2001 mírně vyšší „zatížení“ dětmi, ale značně vyšší zatížení obyvatelstvem starším 60 let. Věkové složení je nejen výsledkem předchozí reprodukce a stěhování, ale i předpokladem pro demografický vývoj budoucí. V posledních dvou letech vykazoval Královéhradecký kraj záporné saldo migrace. Migrační úbytek činil v roce 2001 712 obyvatel. Až dosud nejsou ze Sčítání známy počty a skladba domácností a je proto nezbytné posečkat s prognózou bytových potřeb, resp. je potřebné následující propočty obyvatel do roku 2020 a v další části studie navazující odborné odhady potřeby bytů do roku 2010 brát pouze jako orientační. Projekce počtu obyvatel na léta 2000 – 2020 podle krajů České republiky byla propočtena před rokem 2001 na základě běžného statistického zjišťování. Docházelo se za sledované kraje k těmto výsledkům:

Tab. 8

Kraj, ČR

Projekce počtu obyvatel v Královéhradeckém. Libereckém a Pardubickém kraji v porovnání s průměrem za Českou republiku na období 2000 – 2020 (v tis. obyvatel) Intercensální bilance k 1. 1. 2000

Projekce 2010

Přírůstek (úbytek) v roce 2010 v % roku

2020

2000 - 2010

2010 - 2020

2000 – 2020

Královéhradecký

552

550

548

-0,4

-0,4

-0,7

Liberecký

429

428

427

-0,2

-0,2

-0,5

Pardubický

509

508

506

-0,2

-0,4

-0,6

10 278

10 231

10 208

-0,5

-0,2

-0,7

Česká republika

Již od roku 2010 všechny kraje s vyjímkou kraje Ústeckého by podle projekce obyvatelstva měly být ztrátové. Liší se pak mezi sebou v roce 2010 a 2020 jen rozdílnou vahou snížení počtu obyvatel. Mělo by tomu tak být i se započítáním kladného salda migrace České republiky. Na druhé straně během 20 let by neměly být poklesy obyvatel v celorepublikovém ani v krajském měřítku tak velké, že by se to projevilo poklesem potřeby bytů. Především jsou byty vázány na počet domácností a ty by měly i při snížení počtu obyvatel dále růst. Příčiny, které to způsobují jsou uvedeny v subkapitole 2.3. Přece ovšem má nepříznivý vývoj počtu obyvatel spojený s dále se zhoršující věkovou skladbou (to především) velký význam a na rozvoj bydlení silný nepříznivý vliv. Za ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

13

prvé jde o faktor, který obyčejně vede ke zpomalení růstu ekonomiky, za druhé zhoršená věková skladba je dalším nepříznivým faktorem znesnadňujícím růst produktivity práce. V každém případě prostředků (ať z vlastních či z veřejných zdrojů) na financování rozvoje bydlení se nedostává ve větším rozsahu než za podmínky příznivějšího vývoje počtu obyvatel. Jsme si vědomi toho, že tyto závěry platí za podmínky, že ve všem ostatním probíhá v obou případech ekonomická činnost ve stejném nasazení a vlivu ostatních faktorů. Dodejme ještě, že stárnoucí obyvatelstvo může být více výkonné pokud je výkonnost silně naakumulována ve srovnání např. s relativně mladým obyvatelstvem hospodařícím však ve zcela jiných podmínkách. V našich úvahách o rozvoji bydlení budeme počítat s využitelností vytvořené ekonomické základny (včetně rezerv v bytovém fondu a bytové výstavbě) a také s tím, že v projekci obyvatel může dojít, pochopitelně nikoliv ze dne na den, ke změně, zejména na základě migračních přírůstků. Příklady z některých vyspělých zemí ukazují, že ztráty na počtu obyvatel nemusí být „osudné“, ani věčné.


14

2. BYTOVÝ FOND A BYTOVÁ VÝSTAVBA, VYUŽITÍ REZERV

2.1

Základní charakteristika bytového fondu

Základní údaje o bytovém fondu přinášejí sčítání lidu, domů a bytů. V celokrajském vymezení hodnotíme tuto čtyřicetiletou časovou řadu srovnatelných údajů.

Tab. 9

Vývoj počtu trvale obydlených bytů 1961 – 2001. Neobydlené byty 1991 a 2001 podle vybraných krajů (v tis.)

Počet trvale obydlených bytů

Kraj, ČR

1961

1970

1980

Královéhradecký

171,3

175,7

195,0

198,4

Liberecký

119,3

123,6

143,7

Pardubický

139,7

148,0


430,3 2 845,2

Česká republika

Počet neobydlených bytů

1991

2001

Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%)

1991

2001

1991

2001

204,2

26,9

36,9

11,9

15,3

155,4

161,5

19,3

27,4

11,1

14,5

168,9

175,4

182,5

21,6

29,8

11,0

14,0

447,3

507,6

529,2

548,2

67,8

94,0

11,4

14,6

3 088,8

3 494,8

3 705,5

3 828,9

371,5

540,3

9,1

12,4

Pramen: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů.

Z údajů je patrný vzestup počtu trvale obydlených bytů zejména mezi roky 1970 – 1980. Čistý přírůstek v Královéhradeckém kraji představoval 19,3 tis. bytů, tj. bezmála 2 tisíce bytů v průměru ročně. V průběhu let 1991 – 2001 činil tento přírůstek pouze 5,8 tis. bytů, tj. 580 ročně. Podobně tomu bylo i v Libereckém a Pardubickém kraji. Mezi roky 1991 a 2001 vzrostly však i tak již vysoké počty neobydlených bytů. V Královéhradeckém kraji představují neobydlené byty v roce 2001 zhruba 37 tis. bytů, tj. 15,3 % z celkového počtu bytů zjištěných při sčítání. Podíl neobydlených bytů je vyšší než je tomu za Českou republiku i oba kraje v rámci NUTS 2 – Severovýchod. Z předběžných výsledků Sčítání v roce 2001 lze odvodit prozatím zjednodušenou skladbu příčin neobydlenosti. Uvádí se, že z celkového počtu 36,9 tis. neobydlených bytů v Královéhradeckém kraji bylo 13,5 % nezpůsobilých k bydlení, 42,6 % sloužilo k rekreaci, 18,5 % bylo obydleno přechodně a 24,4 % bylo neobydleno z ostatních, dosud nespecifikovaných důvodů. Tyto podíly vnáší poněkud více jasno do otázek, jaký význam má obzvlášť vysoký podíl neobydlených bytů sloužících k rekreaci. To jsou neobydlené byty, které se jen velmi obtížně vrací k trvalému bydlení. Rovněž bytů nezpůsobilých k bydlení má kraj relativně více než mnoho dalších krajů, např. než kraje v NUTS 2 – Severovýchod a podíl přesahuje i průměr za ČR. To rovněž zvyšuje obtížnost využití vysoké rezervy ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

15

neobydlených bytů. Celkově to lze ovšem v současnosti těžko posoudit, protože i ostatní důvody neobydlenosti představují bezmála čtvrtinu neobydlených bytů, tj. zhruba 9 tis. bytů. Lze vyslovit hypotézu, že pokud by se do roku 2010 až 2015 měl snížit současný počet neobydlených bytů např. o desetinu, bylo by možné hovořit již o úspěchu. Reálná rezerva, která byla zapracována do připravované prognózy by se pak rovnala cca 3,7 tisícům bytů. Upozorňujeme, že i toto uvažované snížení neobydlenosti by představovalo náročný problém. Úvahy o tom, že rezervy se dají lehce snížit např. na polovinu jsou málo reálné. Nejvíce neobydlených bytů v relativním vyčíslení se vyskytuje v okrese Jičín. Údaje o neobydlenosti v roce 1991 a 2001 v okresech jsou zachyceny v tabulce.

Tab. 10 Okres, kraj

1961 Hradec 42 335 Králové Jičín 28 553 Náchod 38 318 Rychnov n. 23 774 Kněžnou Trutnov 38 365 Celkem 171 345 kraj

Základní údaje o bytovém fondu 1961-2001 podle okresů Počet neobydlených bytů

Počet trvale obydlených bytů 1970

1980

1991

2001

1991

2001

Podíl neobydlených bytů v % 1991 2001

46 723

55 230

58 011

59 961

5 705

7 728

9,0

11,4

27 636 38 538

29 005 40 701

28 337 40 584

28 566 41 712

6 393 5 974

9 049 8 074

18,4 12,8

24,1 16,2

24 483

27 281

27 478

28 802

4 360

5 675

13,7

16,5

38 341

42 779

44 036

45 168

4 491

6 360

9,3

12,3

175 721

194 996

198 446

204 209

26 923

36 886

11,9

15,3

Pramen: ČSÚ – předběžné výsledky Sčítání 2001 a výsledky z roku 1991.

Zkušenosti z terénních průzkumů obyčejně dokazují, že právě tam, kde se objevují vysoké podíly neobydlených bytů je obyčejně velmi obtížné je přeměnit na trvalé bydlení. Jinak i za okresy platí bezmála stejný závěr o nejvyšších přírůstcích trvale obydlených bytů v období 1970 – 1980 a poměrně malém přírůstku v letech 1991 – 2001. V okrese Hradec Králové se čistý přírůstek 1970 – 1980 rovnal 8,5 tisícům bytů (850 bytů ročně) zatímco v letech 1991 – 2001 to bylo pouze necelé 2 tisíce bytů (200 bytů ročně). V okrese Jičín analogicky průměrný roční přírůstek 140 bytů oproti 23 bytům, v okrese Náchod 216 bytů oproti 113 bytům (zde byl rozdíl menší), v okrese Rychnov nad Kněžnou 280 bytů a 113 bytů, v okrese Trutnov 444 bytů ve srovnání se 113 byty. Již tato orientační porovnání ukazují, kde se přírůstky snížily nejvíce. K tomu, aby se však mohla zkonstruovat prognóza, bylo by potřebné znát celou řadu dalších faktorů upřesňujících potřebu bytů do roku 2010. Závěr o nutnosti zvýšení bytové výstavby a využití rezerv bytového fondu oproti období 1991 – 2001 je však již možné z uvedených údajů a propočtů formulovat jako hypotézu za kraj i okresy. Důležitým faktorem pro tvorbu Programu rozvoje bydlení je věková struktura bytového fondu. Údaje ze Sčítání z roku 2001 budou v nejbližší době pro zpracovatele této studie dosažitelné. Prozatím se musíme spokojit s údaji z roku 1991. To je sice doba vzdálená, avšak informační hodnotu tyto údaje neztratily, pouze je potřebné je hodnotit z hlediska pravděpodobného dalšího vývoje. Ten byl v devadesátých letech poznamenán nízkou bytovou výstavbou a nepříliš rozsáhlou rekonstrukcí bytového fondu. Z toho lze ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

16

usuzovat, že se průměrný věk bytového fondu k roku 2001 pravděpodobně prodloužil a věková struktura zhoršila. K 3. 3. 1991 byly v Královéhradeckém kraji tyto počty a podíly bytů postavených do roku 1945. Údaje umožňují srovnání s dalšími kraji NUTS 2 – Severovýchod i s celostátním průměrem.

Tab. 11

Celkový počet trvale obydlených bytů a bytů postavených do roku 1945 v krajích NUTS 2 - Severovýchod

Kraj, ČR

Celkový počet trvale obydlených bytů v tis.

Z toho postaveno (%) V rodinných domech do roku 1945

V ostatních bytových objektech do roku

v tis.

v %

v tis.

%

Královéhradecký

198,4

69,4

35,0

30,3

15,3

Liberecký

155,4

46,3

29,8

27,7

17,8

Pardubický

175,4

65,6

37,4

16,0

9,1

Nuts 2 – Severovýchod

529,2

181,3

34,3

74,0

14,0

Česká republika

370,7

1 014,5

27,4

543,6

14,7

Pramen. ČSÚ – SLBD 1991.

Z údajů vyplývá, že Královéhradecký a Pardubický kraj měly v roce 1991 velmi vysoký podíl bytů v rodinných domech postavených do roku 1945, a to průměrný věk celkového bytového fondu silně zatěžovalo. U bytů v bytových domech (ostatních bytových objektech) byl v Královéhradeckém kraji podíl bytů postavených do roku 1945 rovněž vyšší než činil průměrný podíl za ČR. V Libereckém kraji byl podíl starých bytů v rodinných domech nižší než v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, avšak v bytových domech byl naopak vysoký. Naproti tomu Pardubický kraj měl podíl starých bytů v bytových domech nízký, a to je nepochybně i nadále výhodou tohoto kraje v úvahách o rozvoji nájemního bydlení. Královéhradecký kraj měl, a patrně i dnes má vysoké podíly starých bytů jak v rodinných,tak i bytových domech. Zlepšení věkové struktury vyžaduje, aby jak nová bytová výstavba a vyřazování starých bytů, tak i rekonstrukce bytového fondu byly rozsáhlejší a intenzivnější v obou typech obytných objektů, zejména pak u rodinných domů. Dosavadní úroveň bydlení (vývoj a stav) uzavřeme vyhodnocením ukazatele vybavenosti obyvatel byty podle sčítání 1991 a 2001.

Tab. 12

Kraj, ČR

Vybavenost obyvatelstva Královéhradeckého, Pardubického kraje v roce 1991 a 2001. Počet trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel

Přírůstek (úbytek) v přepočtu na 1 000 obyvatel 1991 – 2001 (počet bytů)

Libereckého

ČR intenzivní přírůstek 1991 – 2001 = 100

3. 3. 1991

1. 3. 2001

Královéhradecký

359,1

368,4

Liberecký

365,5

374,9

9,4

76,4

Pardubický

344,8

357,8

13,0

105,7

9,3

a

75,6


17

Česká republika

359,7

372,0

12,3

100,0


Zvýšení vybavenosti obyvatel trvale obydlenými byty v Královéhradeckém kraji je nižší než tomu bylo v průměru za Českou republiku. Přitom jak v roce 1991, tak i 2001 byl počet bytů v přepočtu na 1 000 obyvatel nižší než průměrná celostátní vybavenost. V roce 2001 se kraj od průměru za ČR více vzdálil než tomu bylo v roce 1991. Vyšší než průměrná vybavenost byla v kraji Libereckém, i zde se však pozice zhoršila. Pardubický kraj měl tempo růstu vybavenosti obyvatel byty nejvyšší, ovšem počet bytů na 1 000 obyvatel zde zůstává stále hluboko pod celostátním průměrem. Mezi všemi kraji byl Královéhradecký kraj v roce 2001 ve vybavenosti obyvatel byty na 6. místě, Liberecký zaujal 5. místo a Pardubický 10. místo. To je ovšem pouze formální hodnocení a neznamená (nemůže znamenat) uspokojení nad dosaženým výsledkem. Kraj Královéhradecký, tím spíše Pardubický a nepochybně i Liberecký budou v podmínkách dynamičtějšího rozvoje nutně aspirovat na další růst vybavenosti obyvatel byty a současně i na vyšší kvalitu bydlení. Ke kvalitě bydlení uvedeme v této úvodní studii pouze průměrnou velikost bytů a jejich zalidněnost ve srovnání krajů a okresů.

Tab. 13

Průměrná velikost trvale obydlených bytů 1991 a 2001 v krajích NUTS 2 – Severovýchod

Kraj, ČR

Průměrná obytná plocha 1 bytu 1991

2001

Královéhradecký

47,7

50,9

Liberecký

46,6

Pardubický

48,1

Česká republika

45,9

Rozdíl

Průměrný počet osob na 1 obytnou místnost 2 (s 8 a více m )

Rozdíl

1961

2001

3,2

1,03

1,01

-0,02

49,2

2,6

1,03

1,02

-0,01

51,6

3,5

1,05

1,02

-0,03

49,3

3,4

1,05

1,01

-0,04

Od roku 1991 (Sčítání k 3. 3.) do roku 2001 (1. 3.) došlo všeobecně k dalšímu růstu průměrné obytné plochy trvale obydlených bytů. V Královéhradeckém kraji to bylo o 3,2 m2, v Libereckém o 2,6 m2 a v Pardubickém o 3,5 m2. Ve vztahu k přírůstku za Českou republiku se obytná plocha zvýšila o méně, avšak velikost bytu v kraji celostátní úroveň přesahovala v roce 1991 o 1,9 m2, v roce 2001 o 1,1 m2. Zvýšení obytné plochy nebylo příliš velké. Soustředilo se více na rodinné domy. Podobně i zalidněnost bytů se snížila v malém rozsahu. V Královéhradeckém kraji dosáhla zalidněnost celostátní úrovně. V prognózní úvaze do roku 2010 podle našeho názoru nebude možné předpokládat větší zvýšení velikosti bytů. V následujícím období 2011 – 2020 se patrně úroveň bydlení, co do obytné plochy zvýší rasantněji. V jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje průměrná velikost bytu v roce 2001 oproti roku 1991 vzrostl s vyjímkou okresu Rychnov nad Kněžnou, kde ze Sčítání vyplynul ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

18

pokles (1991 – obytná plocha 49,5 m2, 2001 – 49,2 m2). Nejvíce vzrostla velikost trvale obydleného bytu v okrese Jičín z 50,7 na 51,7 m2 obytné plochy. V zalidněnosti bytů byl zaznamenán nejmenší pokles v okrese Hradec Králové (1,03 na 1 místnost v roce 1991, 1,02 v roce 2001). Ostatní okresy se v rozdílech nelišily. Nejnižší zalidněnosti byla v roce 2001 v okrese Jičín (0,95 osob na 1 místnost) a nejvyšší zalidněnost v okrese Trutnov (1,05). Celkově zalidněnost v ČR , kraji i okresech je již na dobré úrovni. Snižování pod 1 osobu v přepočtu na 1 místnost se bude hlavně projevovat v rodinných domech, kde, jak je patrné z bytové výstavby se staví byty jak plošně větší, tak i s větším počtem místností.

2.2

Bytová výstavba (rozsah, intenzita, plynulost a rozestavěnost) a možnosti využití rezerv

Bytová výstavba je neoddělitelnou, z dlouhodobějšího hlediska vždy prvotní podmínkou a rozvojovým faktorem procesu bydlení.Může být i samoúčelná, neefektivní, špatně zaměřená, to nic neubírá na správnosti vyřčené teze, že bez výstavby nelze si reprodukci bytového fondu ani představit. Jinou otázkou je, souhrnně řečeno efektivnost bytové výstavby, otázka jejího rozměru, intenzity, struktury, proporce mezi výstavbou a rekonstrukcemi bytového fondu. Důležitou otázkou je vždy, zejména pak v podmínkách málo účinného tlaku trhu vznik na využití rezerv, pokud se tyto nadměrně v průběhu výstavby hromadí. V Královéhradeckém kraji, ve větší či menší míře byla bytová výstavba v devadesátých letech i v prvním roce nového století neuspokojivá, provázená značnými výkyvy a značnými rezervami, jejichž využití by mělo být méně obtížné než využití již stávajících, vlastnicky určených nebydlených bytů v bytovém fondu. S bytovou výstavbou a stárnutím bytového fondu souvisí úbytky bytů, jejichž zjištění za období mezi sčítáními lidu, domů a bytů má značný význam pro sestavení prognózy potřeby bytů. Bytová výstavba (počet dokončených bytů z výkazu běžného statistického zjišťování) v propočtu sehrává úlohu veličiny, od které se odečtou čisté přírůstky bytů za období mezi sčítáním, v našem případě od 3. 3. 1991 do 1. 3. 2001.

Tab. 14

Kraj, ĆR

Propočet úbytku trvale obydlených bytů v Královéhradeckém, Libereckém a Pardubickém kraji v období 1991 - 2001 Čistý přírůstek Počet dokončených trvale obydlených bytů od 3. 3. 1991 do bytů 1991 – 2000 podle ČSÚ 1. 3. 2001 (SLBDpočet bytů)

Rozdíl mezi počtem dokončených bytů 1991 – 2000 a čistým přírůstkem bytů – úbytky bytů absol.

v % vých. stavu

Královéhradecký

5 763

13 882

8 119

4,09

Liberecký

6 093

9 915

3 522

2,27

Pardubický

7 045

13 945

6 900

3,93

18 901

37 442

18 541

3,50

123 231

243 017

109 789

3,23

NUTS 2 – Severovýchod Česká republika

Pramen: ČSÚ – SLBD a běžná statistika, propočty ÚRS PRAHA.


19

Úbytky bytů jsou v Královéhradeckém kraji absolutně i relativně nejvyšší z uvedených krajů. Jsou také relativně vyšší než je tomu v průměru za ČR. Srovnatelně větší úbytky bytů měly pouze kraje Plzeňský a hl. m. Praha. Při zvýšení rozsahu bytové výstavby v období 2001 – 2010 lze očekávat, že úbytky bytů patrně absolutně i relativně ještě dále vzrostou. Hlavním důvodem by měl být na jedné straně sice větší rozsah rekonstrukcí, který zabraňuje chátrání bytového fondu a předčasným vyřazením neobyvatelných bytů a domů, ale také racionální neopravování ve všech případech, kdy bytové objekty by byly udržovány s příliš vysokými náklady. O rozsahu úbytků nejlépe a nejvíce rozhodují tržní kalkulace při rozhodování o rekonstrukcích. V prognostických pracích takové kalkulace nejsou k dispozici a je potřebné vycházet z jednodušších zjištění: průměrného věku a věkové skladby bytového fondu a také ze zjištění dosavadní výše úbytků bytů. V rozboru samotné bytové výstavby je nejdříve potřebné uvésti počty dokončených, zahajovaných a rozestavěných bytů za jednotlivé roky 1991 – 2001 a za průměrnou roční hodnotu období 1996 – 2001.

Tab. 15

Bytová výstavba dokončená, zahájená a rozestavěná v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 – 2001

Kraj, okres

Počet dokončených bytů v roce 1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

1996 – 2001

Hradec Králové

623

844

334

477

168

125

369

366

498

326

406

348

Jičín

184

263

302

78

106

92

231

101

183

220

158

164

Náchod

585

419

382

85

80

278

205

298

274

241

276

262


429

291

324

56

76

128

150

223

291

290

272

226

Trutnov

568

668

314

170

245

160

253

283

299

327

307

272

2 389

2 085

1 656

866

675

783

1 208

1 271

1 545

1 404

1 419

1 272

Královéhradecký kraj

Počet zahájených bytů v roce 1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

1996 – 2001

Hradec Králové

73

72

55

68

265

265

402

515

552

369

489

Jičín

83

53

56

122

75

225

181

213

221

323

187

225

Náchod

85

65

49

91

187

290

423

243

292

297

276

304


43

21

81

107

81

182

379

402

303

317

315

316

Trutnov Královéhradecký kraj

432

43

36

95

95

176

326

333

439

370

474

315

376

327

247

336

483

784

1 288

1 718

1 812

1 738

1 780

1 582

1 653

Počet rozestavěných bytů v roce Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. Kněžnou

1991

1992

1993

2 168

1 377

1 108

884

670

391

1 196

842

554

1994

1995

1996

772

1 045

1 220

499

416

619

560

674

731

1997

1998

1999

2000

2001

1996 – 2001

922

1 037

1 091

1 140

1 218

1 105

573

685

744

847

879

725

949

895

945

1 011

1 081

935

798

649

257

308

391

642

717

957

970

997

1 053

889

Trutnov

1 293

1 061

842

756

639

801

887

1 024

1 101

1 284

1 313

1 068


6 339

4 599

3 152

2 895

3 165

4 013

4 048

4 598

4 851

5 279

5 544

4 722

Pramen: ČSÚ.

Uvedené údaje v absolutních hodnotách mají účel převážně informativní, slouží k uvedení do problematiky bytové výstavby tím, že přibližují názorně situaci v jednotlivých ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

20

letech a ukazují převládající tendence za skupinu let. Největšími výkyvy prošla v průběhu let 1991 – 1994 zahájená bytová výstavba, dokončená klesala pozvolněji až do roku 1995, v některých okresech až do roku 1996. U rozestavěnosti tomu bylo podobně. Vzhledem k tomu, že tendence 1991 – 1995 jsou příliš „neobvyklé“ pracujeme v dalším textu raději s tendencemi z let 1996 – 2001 nebo 1997 – 2001, které se začaly rýsovat jako dlouhodoběji akceptovatelné. Je tomu tak i proto, že údaje za města a obce jsou statisticky sledovány stejně až do roku 1997. Jedná se tedy také o určitou časovou synchronizaci vstupů do rozboru. Tři základní fáze bytové výstavby (zahájení, rozestavěnost, dokončení) jsou mezi sebou propojeny vklady finančních prostředků, jež tvoří náklady výstavby. Zahajování předchází ještě projektová a předprojektová příprava, které rovněž ovlivňují objektivnost bytové výstavby. Ve studii se prozatím zaměříme pouze na uvedené fáze výstavby. K charakteristice bytové výstavby patří nejdříve zjištění její struktury podle základního odlišení typu bytového objektu. Dostačujícím způsobem na tuto otázku odpovídá ukazatel podílu výstavby rodinných domů. Podle tohoto základního rozčlenění je možné vésti rámcové úvahy o prognóze bytů v následném období.

Tab. 16

Podíl dokončených bytů mimo rodinné domy Královéhradeckého kraje v letech 1996 – 2001 (v %)

Kraj, okres

1996

v okresech

1997

1998

1999

2000

2001

1996 - 2001

Hradec Králové

22,40

59,08

45,36

55,02

24,23

42,86

44,93

Jičín

32,61

69,256

22,77

53,01

40,00

37,97

46,50

Náchod

71,94

53,66

65,77

55,84

36,10

52,17

56,62

Rychnov nad Kněžnou

32,81

55,33

60,54

62,89

56,55

48,16

54,51

Trutnov

43,75

67,19

60,42

66,89

58,10

47,23

58,07


47,25

61,34

54,37

58,71

43,30

46,09

52,04


V Královéhradeckém kraji je podíl bytů stavěných v rodinných domech poměrně vysoký, zvláště když k tomu uvážíme i byty získáme v nástavbách a přístavbách k rodinným domům. V dlouhodobém výhledu patrně všude se bude podíl bydlení v rodinných domech zvyšovat jako výraz vyšší životní úroveň a také výraz přání bydlet „ve svém“ a obyčejně i ve větším kontaktu s přírodou. Vždy však bude existovat určitý počet a podíl bytů v bytových domech, z nichž část budou byty nájemní a částečně i byty do vlastnictví. Podíl stavěných bytů v rodinných domech jenž se vytvořit v letech 1996 – 2001 by se patrně v podmínkách, kdy bude usilováno o urychlení dynamiky ekonomických činností, neměl do roku 2010 příliš zvyšovat. I když o podílu rozhodne především složení příjmů a reálná kupní síla, přece jen v oblasti bytové politiky a programu by měly být zafixovány i vlivy a nástroje motivující udržení, resp. i rozšíření sektoru výstavby bytových domů, nástaveb a vestaveb k bytovým domům a dalších forem bydlení, které jsou v jiných zemích nazývány jako víceetážové nebo vícebytové domy.


21

Z údajů v tabulce 16 je patrné, že okresy Trutnov a Náchod se vyznačují vyšším podílem výstavby rodinných domů a také, že tyto podíly se v posledních dvou letech (2000 a 2001) s vyjímkou okresu Náchod ve zbývajících okresech snížily. Mezi zahajovanou a dokončovanou bytovou výstavbou existují vztahy, které by měly co nejvíce odpovídat přímé úměře: s růstem počtu zahájených bytů by se s určitým prodlevem měla zvyšovat dokončená výstavba, naopak dlouhodobější pokles počtu zahajovaných bytů by po určité době se měl projevit poklesem v dokončování. Rozestavěné byty zde sehrávají úlohu vyrovnávajícího faktoru výkyvů mezi zahajovanou a rozestavěnou bytovou výstavbou. Plynulost bytové výstavby je vyjádřena počtem zahájených bytů v přepočtu na 100 bytů dokončených. V podstatě tento vzorec vyjadřuje vztah zprostředkovaně, dokončené byty v tomto roce mají vazbu na zahájené byty před několika léty nikoliv na zahajované ve stejném roce nebo stejném období. Avšak vzhledem k tomu, že takto jsou počítány všechny požadované případy, chyba se jakoby vytrácí a plynulostí ukazatele jsou srovnatelné mezi sebou. Plynulost je tím větší, čím vyrovnanější jsou ukazatele zahájení a dokončení výstavby a čím menší je rozdíl mezi počtem zahájených a dokončených bytů, ovšem s podmínkou mírné převahy bytů zahajovaných, což vyjadřuje tendence růstu bytové výstavby.

Tab. 17

Plynulost bytové výstavby v kraji a okresech 1996 – 2001 1996 - 2001

Kraj, okres

Hradec Králové

Průměrná roční zahajovaná bytová výstavba (počet bytů) 432

Průměrná roční dokončená bytová výstavba (počet bytů) 348

Plynulost bytové výstavby (Počet zahájených bytů na 100 dokončených) 124,1

Jičín

225

164

137,2

Náchod

304

262

116,0


316

226

139,8

Trutnov

376

272

138,2

1 653

1 272

130,0

30 853

21 187

145,6

Královéhradecký kraj Česká republika


Plynulost bytové výstavby v Královéhradeckém kraji je příznivější než v průměru let 1996 – 2001 za Českou republiku a rovněž okresní hodnoty jsou relativně dobré, nepřekračující 140 bytů zahájených na 100 dokončených (okres Náchod). Plynulost v okrese Hradec králové by měla být, a také je odůvodněně nižší. Dlužno dodat, že i ve dvou dalších krajích NUTS 2 – Severovýchod – Libereckém a Pardubickém kraji byla bytová výstavba v letech 1996 – 2001 vyjádřena příznivým ukazatelem 120 a 127 zahájených bytů na 100 dokončených. O efektivnosti, resp. mírněji vyjádřeno o míře racionality lze soudit podle dalšího ukazatele vyjadřujícího korelační vazbu mezi počtem rozestavěných a dokončených bytů. I u rozestavěnosti by měla platit určitá úměra navazující na plynulost bytové výstavby. ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

22

Jestliže počet zahájených bytů v tendenci předstihuje počet bytů dokončených, přičemž obě hodnoty výsledně rostou, měl by se zde uplatnit i určitý růst rozestavěnosti jako rostoucí zásoba bytů. Otázkou ovšem je jak velký růst rozestavěnosti odpovídá růstu dokončených bytů. Pokud se dokončovaná bytová výstavba příliš neoddaluje od doby zahájení, neprodlužuje se doba výstavby, pak růst rozestavěnosti by neměl být nepřiměřený. V průběhu devadesátých let se však ukázalo,že se poměr mezi počtem rozestavěných a počtem dokončených bytů stával poměrem ovlivňovaným především růstem počtu rozestavěných bytů (dynamika růstu je značná), zatímco vzestup počtu dokončených bytů byl spíše váhavý. Udržovala se přitom z hlediska technických možností výstavby velmi dlouhá doba výstavby. V celostátním rozsahu bylo zjištěno, že rozestavěnost roste pomaleji a doba výstavby se snižuje pouze u dokončovaných bytových domů, přičemž i zde – po snížení zůstává vysoká. Jaká situace se vytvořila v bytové výstavbě Královéhradeckého kraje, krajů NUTS 2 – Severovýchod a jednotlivých okresů? Rozestavěnost vyjádřená počtem rozestavěných bytů na 100 dokončených se v letech 1996 – 2001 v Královéhradeckém kraji pohybovala kolem 370 rozestavěných na 100 dokončených bytů, v kraji Libereckém byl tento poměr vyšší (446 : 100) a v Pardubickém kraji relace odpovídala 385 : 100. V České republice to bylo oproti těmto třem krajům mnohem více rozestavěných bytů vůči dokončeným: 489 rozestavěných na 100 dokončených. I v ukazateli rozestavěnosti nalézáme lepší výchozí podmínky Královéhradeckého kraje pro koncepční úvahu o potřebě bytů, o rozvoji bydlení do roku 2010. V následující tabulce za okresy Královéhradeckého kraje ukážeme proporci rozestavěnosti spolu s ukazateli doby výstavby za rodinné domy a bytové domy4).

Tab. 18

Průměrná relativní rozestavěnost 1996 – 2001 v okresech kraje

Kraj, okres

Hradec Králové

Počet Počet rozestavěných rozestavěných bytů na 100 bytů v ročním dokončených průměru 1996 v ročním - 2001 průměru let 1996 - 100 1 105

317

a

doba

výstavby

Průměrná doba výstavby (měs.) rodinných v bytových domů domech 56

22

za

období

Podíl bytů dokončených za 61 a více měsíců (%) rodinné domy

bytové domy

30,6

5,4

Jičín

725

441

59

14

35,1

0,0

Náchod

935

357

59

45

38,1

1,3


889

394

61

15

35,3

0,0

Trutnov

1 068

393

50

41

28,8

18,2


4 722

371

57

26

33,0

6,5

103 582

489

55

34

32,7

18,3

Česká republika

4)

V tabulkové části přílohy jsou uvedeny údaje za všechny okresy a kraje o rozestavěnosti a době výstavby.


23

Relativní rozestavěnost zjištěná za Královéhradecký kraj v průměru let 1996 – 2001 byla vyjádřena průměrem 371 rozestavěného bytu na 100 dokončených. Sama o sobě je rozestavěnost stále velmi vysoká, v posledních letech rostoucí i při stagnaci počtu dokončených bytů. Přesto je třeba ukazatel považovat za příznivý v relaci k celostátnímu průměru, který se vyšplhal na 489 rozestavěných bytů na 100 dokončených počítáno v ročním průměru let 1996 – 2001. Královéhradecký kraj má ve srovnání s jinými kraji výhodu nižší relativní rozestavěnosti, tj. v kraji se více vytěží z vynaložených stejných prostředků. I kraje Liberecký a Pardubický mají výtěžnost relativně příznivější: v Libereckém kraji činila rozestavěnost 446 bytů na 100 dokončených a v Pardubickém kraji 385. Při porovnání okresů Královéhradeckého rozestavěnost byla v okrese Hradec Králové (357 : 100) Další dva okresy Trutnov a Rychnov 393 a 394 : 100. Pouze v okrese Jičín relativní (441).

kraje zjišťujeme, že nejpříznivější relativní (317 : 100), dále pak v okrese Náchod nad Kněžnou měly hodnoty rozestavěnosti rozestavěnost překročila poměr 400 : 100

V průměrné době výstavby rodinných domů je však situace jiná. V Karlovarském kraji je tato doba vyšší než průměr za ČR (ČR = 55 měsíců, kraj = 57 měsíců). Liberecký a Pardubický kraj se k celostátnímu průměru sice přiblížily, ale stále je u nich doba výstavby rodinných domů o něco málo nižší (Liberecký kraj = 52 měsíců, Pardubický 53 měsíců). Z okresů Královéhradeckého kraje je nejvyšší průměrná doba výstavby rodinných domů v okresech Rychnov nad kněžnou, Jičín a Náchod. V těchto územích by bylo účelné se otázkami dlouhé doby výstavby speciálně zabývat. Stejně jako u rozestavěnosti a u doby výstavby je však nutné hovořit o značných rezervách a v tomto smyslu jsou i výhody Královéhradeckého a některých dalších krajů a okresů jen relativní. Co se týká průměrné doby výstavby u bytových domů, tyto se postupně snižovaly, avšak i zde je celostátní průměr bezmála tříletý. Stavět bytové domy v průměru 3 roky, jak tomu bylo v letech 1996 – 2001 znamená, že alespoň 1 rok je vynaložený kapitál umrtven, efektivnost výstavby se snižuje. Ukazatele charakterizují podíl bytů v rodinných a bytových domech, které byly stavěny 61 a více měsíců nelze hodnotiti jinak než jako vysokou ztrátu vynaložených prostředků. V rodinných domech byla takových bytů v celostátním měřítku bezmála jedna třetina, v Královéhradeckém kraji pak plná třetina. U bytových domů jsou doby výstavby nad 5 let již zcela nepochopitelné. Ukazují obyčejně na extrémní situace, které při výstavbě zjevně vznikaly. V krátké úvaze, která by přiblížila rozsah možných úspor v rámci Královéhradeckého kraje je možné vycházet z toho, že doba výstavby u rodinných domů se v kraji v průměru v letech 1996 – 2001 pohybovala kolem 5 let. Vezmeme-li v úvahu podíl výstavby bytů v rodinných domech na celkovém počtu dokončených bytů, pak snížení doby výstavby na polovinu a doby výstavby bytů v bytových domech pouze o deset procent mohlo by přinésti celkovou finanční úsporu až 1,2 mld Kč, tj. zhruba 750 dokončených bytů navíc. 5)

5)

Úvaha váže na celostátní způsob propočtu, který byl použit zpracovateli úkolu „Příčiny vysoké rozestavěnosti v bytové výstavbě ČR (2002).


24

V rozestavěnosti by to znamenalo nutnost poklesu rozestavěných bytů o cca 1 500 bytů, kdy na 100 dokončených bytů by bylo potřebné vystačit pouze s 250 byty rozestavěnými. Dosažení těchto úspor není krátkodobou záležitostí, co do uvažovaných cílových hodnot, avšak je to záležitost reálná. V ekonomických souvislostech a v porovnání se zkušenostmi a poznatky ze zemí s dobře fungující ekonomikou bydlení je to dokonce metou nejen dosažitelnou, ale i překročitelnou. O dalším rozvoji bydlení v Královéhradeckém kraji rozhodnou spolu s využitím rezerv, které lze v čerpání reálně odhadnout minimálně na zbývající léta do roku 2010 vytvářené předpoklady pro samotné zvýšení bytové výstavby. Úspory (využití rezerv) toto zvýšení buďto rozmnoží, nebo umožní při nižším než zamýšleném rozsahu výstavby dosáhnout stejného objemu přírůstku bytů, jak bylo uvažováno. V každém případě však současná intenzita bytové výstavby je nízká a i při úspěšném čerpání rezerv je potřebné usilovat o její zvýšení. Dokazují to především údaje o nízkých intenzitách zahajované i dokončené bytové výstavby.

Tab.19

Intenzita zahájené a dokončené bytové výstavby Královéhradeckého kraje v období 1991 – 2001 Kraj, okres

Počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu v období

podle

okresů

Počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu v období

1991 – 1995

1996 - 2001

1991 - 1995

1996 – 2001

Hradec Králové

0,56

2,68

3,01

2,16

Jičín

0,99

2,90

2,11

2,11

Náchod

0,85

2,69

2,76

2,32


0,84

4,01

2,97

2,86

Trutnov

0,73

3,09

2,57

2,23


0,79

2,99

2,77

2,30

Česká republika

1,05

3,00

2,72

2,06 Pramen: ČSÚ.

V Královéhradeckém kraji se v přepočtu na 1 000 obyvatel zahajovalo velmi málo bytů v období 1991 – 1995. V dalších šesti letech se již průměrná intenzita zahájené výstavby zvedla alespoň do úrovně průměru za ČR. U dokončené výstavby se v průměru na 1000 obyvatel celostátní hodnota překračuje. Hovoří to nepřímo o tom, že bytová výstavba se více dokončovala, nezůstávala tak silně v rozestavěných bytech jako v některých jiných krajích. V okresních údajích jsou potěšující růstové změny v zahájené výstavbě zejména v okrese Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, v určité míře i Hradec Králové. Ke zvýšení intenzity bytové výstavby může v tržně motivované ekonomice přispět především rostoucí kupní síla obyvatel, doplňujícím způsobem také více sociálně zaměřená intervence státu, regionu, měst a obcí. V úvodní studii jsme již naznačili (kap. 1), že mzdová úroveň v kraji je silně podprůměrná. Na druhé straně pořizovací hodnoty bytů v rodinných domech a v bytových domech, resp. i hodnoty nástaveb a přístaveb nejsou nikterak nízké.


25

Ukážeme to na příkladu měst s 5 tisíci a více obyvateli v okresu Hradec Králové a v okrese Jičín6). Tab. 20

Pořizovací hodnoty 1 m2 užitkové plochy ve městech s 5 tis. a více obyvateli v průměru let 1997 – 2001 v okrese Hradec králové (Kč) 2

Pořizovací hodnoty 1 m užitkové plochy (Kč) Město, okres

Rodinné domy

Bytové domy

Nástavby a přístavby Rodinné domy

Bytové domy

Hradec Králové

14 558

19 754

9 086

15 803

Nový Bydžov

13 365

17 774

11 975

9 645

Třebechovice p. Orebem

14 289

18 295

10 269

15 972

Chlumec n. Cidlinou

10 247

16 461

9 392

9 569

Okres Hradec Králové

14 395

18 495

8 450

15 093


13 705

18 310

7 715

14 096


Pořizovací hodnoty (průměr let 1997 – 2001) jasně hovoří v tom, že bytová výstavba v Královéhradeckém kraji, v okrese Hradec Králové a zejména ve městě Hradec Králové nepatří k levným a pořízení bytu, resp. placení tržního, nebo i věcně usměrňovaného nájemného je pro sociálně slabší vrstvy (z příjmového hlediska je jejich podíl dosti vysoký) nesnadné. Na průměr kraje působí i pořizovací hodnoty v turisticky nejvíce navštěvovaných střediscích jako je Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou (obě pod 5 tis. obyvatel).

Tab. 21

Pořizovací hodnoty 1 m2 užitkové plochy ve městech s 5 tisíci a více obyvateli v průměru let 1997 – 2001 v okrese Jičín Pořizovací hodnoty 1 m2 užitkové plochy (Kč)

Město, okres

Rodinné domy

Bytové domy

Jičín

13 700

Nová Paka Hořice

Nástavby a přístavby Rodinné domy

Bytové domy

21 093

7 905

19 724

13 473

x

3 343

x

12 910

12 528

7 013

7 500

Okres Jičín

12 930

17 730

8 073

14 951


13 705

18 319

7 715

14 096


Samotné město Jičín patří k městům v bydlení (pořízení bytu) dražším. Ostatní dvě města a okres Jičín jako celek mají již pořizovací hodnoty nižší. K otázkám kupní způsobilosti se vrátíme v následující etapě prací. K tomu například patří i zjištění (zdůvodnění) vysoké průměrné pořizovací hodnoty u bytových domů postavených ve městě Jičín (21 093 Kč).

6)

V příloze jsou pořizovací hodnoty uvedeny za všechna města ČR s 5 tisíci a více obyvateli, pochopitelně i za okresy a kraje. Rozbor v oblasti cen bytů, nájemného a příjmů obyvatelstva bude předmětem pojednání v následné etapě práce.


26

2.3

Vstupní úvaha o potřebě bytů v Královéhradeckém kraji do roku 2010

První a druhá kapitola předkládané práce se zaměřily na shromáždění podkladů pro vstupní úvahu o potřebě bytů. Spolu s odkazy na přílohu měly tyto podklady současně upozornit na možnosti, předpoklady, ale také na problémy a potíže spojené s uskutečňováním regionální bytové politiky, měly ukázat na specifiku zaměření práce na tvorbě Programu rozvoje bydlení. V této stručné subkapitole chceme vyslovit a ciferně přiblížit představu o potřebě bytů v Královéhradeckém kraji v období 2001 – 2010. Propočtená nebo častěji jen z podkladů a analýzy jevů v dosavadním vývoji odvozená potřeba bytů je někdy mylně zaměňována za zjednodušený odhad bytové výstavby. Ovšem kromě dřívější bytové výstavby v úvaze figurují úbytky bytů, využitelnost rezerv, naopak nutnost vytvoření rezervy bytů pro prováděné rekonstrukce s dočasným přestěhováním uživatelů bytů. V celostátním měřítku jsou uvažovány i byty pro cizince s dlouhodobějším pobytem (v regionální prognóze by měly být rozvrženy do krajů). V úvaze se rovněž počítá s tím, že podíl bytů s více domácnostmi, které takto bydlí nedobrovolně, nezůstane neměnný. V prvním přiblížení založeném na požadavku bydlení všech domácností v samostatném bytu je možné získat řádovou představu. V projekci domácností však chybí dnes to nejdůležitější, tj. samotná projekce. V předběžných výsledcích se počty a skladba domácností neobjevily. Bylo nutné se smířit s tím,že tyto údaje budou k dispozici až v prvním čtvrtletí roku 2003. Zpracovat projekci domácností na základě dat z roku 1991 nemá význam, změny, které proběhly lze obtížně modelovat. K prognóze je možné se přiblížit také např. na základě mezinárodního srovnání vybavenosti obyvatel byty k roku 2001. Přesvědčivost takového stanovení cílového stavu bytů v roce 2010 je však jistěže malá, průkaznost nulová. Je možné vycházet ze současného rozsahu výstavby (z počtu dokončených bytů) a formulovat varianty podle dřívějších údajů, např. porovnávání intenzity bytové výstavby v průměru let sedmdesátých a intenzity výstavby v průměru let 1996 – 2001, kdy se již nevyskytovaly velké transformační výkyvy v zahajování a dokončování bytů. Je možné zadat trajektorii bytové výstavby, která by se blížila úrovni výstavby z tohoto období podle hesla, že „co se již dokázalo, nemůže být nepřekonatelné“ obzvlášť za podmínek kvalitnějšího vzestupu celkové ekonomiky. Tato možná první přiblížení k výhledové potřebě bytu je ovšem potřebné opatřit upřesněnými údaji zejména o velikosti úbytku bytů. Je známo, že úbytky bytů v sedmdesátých a osmdesátých letech „spolykaly“ polovinu a to i více nově postavených bytů. Racionální, tržně koncipovaná ekonomika, jak to ukazují příklady z vyspělých evropských zemí spotřebuje na úbytky ne více než čtvrtinu bytů z nové výstavby. Podmínkou ovšem je pravidelná údržba, včasná rekonstrukce a modernizace. Bude tato podmínka již běžná zejména u bytových domů a zejména domů se zprivatizovanými byty? V tomto případě je potřebné se vrátit k propočtům úbytků bytů za období mezi Sčítáním z roku 1991 a předběžnými výsledky Sčítání z roku 2001 (tab. 14 na str. 18). Z 13 882 nově postavených bytů v Královéhradeckém kraji bylo 8 119 zapotřebí k nahrazení úbytků. To představuje 58 % z nově dokončených bytů. Přitom úbytky propočtené ze stavu bytového fondu (počtu trvale obydlených bytů) činily pouze 4 %. Bylo přitom očekáváno, že úbytky budou větší. Vysoký podíl z nově postavených bytů je objasněný propadem bytové výstavby v letech 1991 – 1995 ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

27

a stále nízkým objemem bytové výstavby 1996 – 2001 (1 272 bytů v ročním průměru tj. 2,30 bytů na 1 000 obyvatel). Nízký objem i intenzita bytové výstavby se i při nevelkém úbytku bytů projeví jako faktor, jenž je úbytky silně zatěžován. Pro budoucí úvahy o úbytcích je však potřebné poněkud zapochybovat i o vykázaných 4 % úbytků z celkového počtu trvale obydlených bytů z roku 1991. Sčítání se konala (kromě metodických rozdílů) ve dvou lišících se létech. Rok 1991 (k 3. 3.) byl ještě silně poznamenán vcelku odůvodněnou nedůvěrou k dřívější státní moci. Přiznáním skutečného počtu bytů se spíše „šetřilo“. Tyto byty se objevily až v roce 2001 a patrně početně snížily rozsah úbytků. Pro úvahy o úbytcích do roku 2010 nebude, podle našeho názoru chybou vycházet z většího než pouze 4 % úbytku ze stavu 2001: -

zvýšení bytové výstavby např. na dvojnásobek průměrného ročního počtu dokončených bytů z období 1996 – 2001 samo o sobě přinese i zvýšení úbytků – nové byty vždy vytlačují byty přestárlé, neefektivně rekonstruktovatelné,

-

rozsah rekonstrukcí u bytových domů nebude ještě prováděn v rozsahu odpovídajícímu běžnému konkurenčnímu tlaku jako je tomu u soukromých činžovních domů.

Bytové domy v rukou soukromých vlastníků – podnikatelů budou stále tvořit ne více než 10 % z celkového počtu bytů přičemž restituční domy nejsou zastoupeny v krajích podle podílu obyvatel, v některých krajích byl podíl německých majitelů činžovních domů větší, jinde menší a to se projevilo i v rozsahu restitucí. Patrně stále ještě nedostatečná rekonstrukce bytových domů bude brzdit snížení úbytků bytů v důsledku stárnutí a chátrání. V Královéhradeckém kraji by nebylo správné počítat s nízkým (4 %) či dokonce se snižujícím podílem úbytků bytů do roku 2010. V této otázce bude potřebné provésti porady s odborníky, zjistit jejich názory na vývoj kvality bytového fondu, zejména u části rodinných domků v malých obcích a bytových domů s prodlouženou životností ve městech. Kromě toho, jak již naznačeno, úbytky bytů nelze interpretovat jen jako jednoznačně negativní jev. Přejdeme-li nyní k výčtu faktorů a hodnocení některých údajů, je potřebné konstatovat: -

v Královéhradeckém kraji již existuje, a je možné dále očekávat posílení rozvoje ekonomiky jako jádra celkového společenského vzestupu,

-

i současný pohled na dlouhodobý vývoj počtu obyvatel nepřisuzuje kraji závažnější úbytek do roku 2020. Přirozená měna obyvatelstva je sice varující, nikoliv však beznadějná. Právě ulehčení v dostupnosti bydlení mladé generace se může projevit příznivě. Nelze ani vylučovat posílení migračního faktoru v přírůstcích obyvatelstva v některých územích kraje, příp. i v celokrajském měřítku. Mají se zde na mysli také zdroje z blízkého zahraničí,

-

i při pesimistické projekci obyvatelstva je potřebné počítat s růstem počtu domácností cestou štěpení domácností ať již v podobě tendence ke stále častějšímu osamostatňování mladší generace v bydlení, nebo cestou dosud působící tendence k růstu počtu neúplných rodin. Dvou-či třígenerační bydlení v 1 bytě se rovněž dále oslabí, tato tendence je všeobecná,


28

-

probíhající tendence stárnutí bytového fondu může být překonána jen růstem výstavby nových bytů a včasným rekonstrukčním zásahem. K tomu, aby bytový fond v Královéhradeckém kraji, který je podle údajů z roku 1991 značně starý omládnul (rok 2001 tuto tezi zřejmě potvrdí), bude rovněž zapotřebí vytvářet předpoklady pro plynulou výstavbu bytů ve větším rozsahu než odpovídá objemu a intenzitě v letech 1996 – 2001,

-

na potřebu bytů z nové výstavby může změkčujícím způsobem působit využití rezerv v bytové výstavbě. Rozloženo do zhruba 7 let by bylo možné dosáhnout toho, že se snížením rozestavěnosti a doby výstavby se může přírůstek bytů za léta 2001 – 2010 zvýšit celkem o cca 1 500 bytů. Rovněž snížení neobydlenosti by mohlo v průběhu 10 až 15 let přinésti zapojení přírůstku trvale obydlených bytů získaných bez nové výstavby,

-

po odečtu úbytků a rezerv (rekonstrukce, cizinci) a připočtení přírůstků využitelných rezerv a za předpokladu růstu počtu domácností by bylo možné uvažovat o potřebě celkového přírůstku bytů za období 2001 – 2010 o zhruba 20 tisíc bytů. Za podmínky čerpání rezerv v rozsahu cca 4 500 bytů a na druhé straně náhrady úbytků bytů v rozsahu 10 tis. bytů by se bytová výstavba (hrubý přírůstek) mohla pohybovat v rozsahu 2 300 bytů v ročním průměru. (V roce 2002 skutečnost se rovnala 1 419 bytů). Intenzita bytové výstavby by se zvýšila ze současných 2,56 bytů na 1 000 obyvatel na 4,15 bytů (v přepočtu na 1 000 obyvatel v roce 2001). Takový vzestup by bylo možné považovat za dostačující, jistěže i dosti náročný.Zabezpečit ho může z největší části úspěšný rozvoj ekonomiky s dobře fungujícím trhem, ale také sjednocené úsilí samosprávních a státních orgánů zúčastněných na tvorbě a realizaci programu rozvoje bydlení do roku 2010.

Kvantifikační úvahu, jež má za účel přiblížit obecně formulovanou hypotézu je potřebné chápat jako předběžnou, informativní a dosud nedostatečně podloženou. V následné etapě práce by především prognózní údaje mohly doznat změny, nikoliv ovšem ve zpracovatelském zásadním pojetí, které považujeme za podložené, a to nejen z hlediska prací na problematice bydlení v Královéhradeckém kraji.


29

3. K NĚKTERÝM OTÁZKÁM TVORBY PROGRAMU, DALŠÍ ZAMĚŘENÍ PRÁCE

3.1

Na čem by měla spočívat koncepce kraje v oblasti bydlení? Odpovědi na zadané otázky

Vstupní studie by bylo možné uzavřít popisem kroků, které chtějí udělat v pokračování práce autoři v následné, závěrečné etapě. Předtím však považujeme za prospěšné se zabývat akcí, kterou jsme organizovali v rámci první etapy a zabývali se jí zvláště při pracovní návštěvě na Krajském úřadě v Hradci Králové v říjnu 2002. Jedná se o rozeslaný soubor otázek deseti osobnostem kraje, pracujícím na různých místech krajské hierarchie, příp. i mimo okruh samosprávy a státní správy. Našim zájmem bylo, aby odpovědi na kladené otázky byly zcela osobní, přičemž pracovní zařazení pochopitelně ovlivňovalo např. větší či menší zdůraznění některých otázek v odpovědích oslovených. V textové části přílohy je na formuláři dotazníku uvedena forma otázek a využitelné přílohy s potřebnými údaji. Dlužno již předem prohlásit, že oslovení odborníci se vesměs zhostili úkolu velmi dobře, přinesli podnětné návrhy na řešení problémů, dobře pochopili účel šetření. S řadou těchto pracovníků zamýšlíme spolupracovat v další etapě a v tomto směru jsme získali i přísliby spolupráce. V dalším přehledu alespoň některých názorů se neuvádí záměrně autoři nikoliv proto, že by nechtěli nebo nedokázali názor obhájit, nýbrž proto, abychom prozatím nepřenášeli neuzavřenou, vlastně neuskutečněnou diskusi do oficiální podoby. V další fázi, budou-li respondenti souhlasit bychom rádi, příp., i v širším kolektivu zainteresovaných takovou diskusi k některým otázkám uspořádali. Nyní k otázkám a odpovědím. V první otázce byl zjišťován názor na vzestup počtu a kvality bytů ve vztahu k demografické problematice (stárnutí obyvatelstva, regrese v projekci počtu obyvatel do roku 2020). Oslovení se měli zamyslet i nad zpětným vlivem bydlení (např. stupňující se obtížnost získání bytu) na demografický vývoj. Respondenti unisono potvrzovali skutečnost, že bytová situace není jednoduchá a problémy nebude možné vyřešit bez vzestupu počtu bytů, ve vztahu k populačnímu vývoji, bytů pro mladé rodiny především. Výstavba bytů pro seniory může v tomto směru pomoci tím, že se pro mladší generaci uvolní byty, často pro seniory příliš prostorné a také nákladné. Zdůrazněna byla migrace v rozvoji obyvatelstva a získání bytů pro přistěhovalé. V odpovědích byl zastoupen také názor na umisťování podpor v bytové výstavbě více do center, ale i názor o potřebě bytové výstavby umisťované do venkovských prostorů. Dva názory na potřebu přírůstku bytů byly přímo protichůdné. V prvním se uvádělo, že „přestože se předpokládá v projekci úbytek obyvatelstva, byty bude potřebné stavět a i jinými formami získávat ve větší míře než dosud. Druhý názor poukazuje na snížení počtu obyvatel do roku 2020 a velký počet a podíl neobydlených bytů. „Proto by se měl Program zaměřit na rekonstrukci a obnovu stávajícího bytového fondu“. V odpovědích byla i důležitá připomínka, že růst úrovně bydlení má i stránku kvality bydlení a zde je rozvoj zcela neohraničen. Nejde tedy jen o větší počet bytů, ten pokládá ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

30

odpovídající za nutný, ale také o větší obytné plochy, vyšší vybavenosti bytů apod. Odpovídající zdůrazňuje nárůst jednočlenných domácností, nelze se orientovat pouze na vývoj počtu obyvatel. Ve druhé otázce se pátralo po názorech respondentů na rezervy. V otázce byly uvedeny dvě možné rozdílné odpovědi a oslovení požádáni, aby se k oběma vyjádřili. V některých odpovědích byly zpochybněny velké možnosti využití rezerv bytů, které se nakupily zejména ve vysoké neobydlenosti bytů. Neobydlené byty jsou vázány ve velké míře na rekreační funkce, technický stav neobydlených bytů je všeobecně špatný a jsou příliš často tam, kde chybí zaměstnání. Jako námět k získání bytů levně (svého druhu rezerva) byl uveden zdroj z opuštěných vojenských ubikací, příp. i průmyslových objektů. V další odpovědi se naopak upozorňuje, že migrace do Královéhradeckého kraje (uvádí se město Hradec Králové) není až tak jistá, protože byty jsou drahé a to bude odrazovat od přistěhování. Pokud vývoj počtu obyvatel bude nepříznivý a počet neobydlených bytů vysoký, není účelné příliš mnoho staveb, je potřebné zůstat u omezené bytové výstavby, vyjádřil se další oslovený. Odpověď dalšího účastníka šetření zaměřuje pozornost zpracovatelů na to, aby se zvažovaly cesty snížení neobydlenosti přes vyjasnění právních vztahů v nájemním bydlení a také (poté), aby byli vlastníci neobydlených bytů zatíženi vyšší daní z nemovitosti. Dále podle názoru respondentů je potřebné vytvářet podmínky pro individuální výstavbu bytů v obcích (i menších), dotační politiku zaměřit pouze na výstavbu malometrážních nájemních bytů pro mladé rodiny a seniory. Podpořit vstup soukromého kapitálu do výstavby bytů. To se vyplatí, protože tam působí dobře konkurence, zní další odpověď. Odpovědi obsahují i upozornění, aby prostředky vkládané do bydlení z veřejných zdrojů byly ve vyvážené proporci do výstavby a rekonstrukcí bytového fondu. Za velmi podnětnou pokládají zpracovatelé odpověď, která konkrétně spojuje ekonomický rozvoj a bydlení. Zdůrazněna je zejména turistická přitažlivost území Královéhradeckého kraje. K rozvoji turismu jsou potřebné byty pro rostoucí počet pracovníků v tomto sektoru, jak o tom vypovídají i zkušenosti ze světa. Doporučuje se v určité etapě ověřit situaci na trhu bytů a tato ověření brát v úvahu při propočtech a odhadech potřeby bytů. Ke snížení rezerv v bytové výstavbě (rozestavěnost, doby výstavby) byla zaměřena otázka č. 4. V odpovědích se vyskytoval názor, že tyto rezervy budou využity po ukončení stávající plošnou regulace nájemného a rozšíření smluvní volnosti stran při sjednávání nájemních smluv. Více není zapotřebí provádět. V dalším názoru je však již obsažen návrh na daňové odpisy u stavebníka, který postaví do určité lhůty, dále využít dotací na přípojky inženýrských sítí a příspěvku na zkrácení doby výstavby. K uvolňování rezerv v bytové výstavbě se váže podmínka, že stavební úřady vyvíjejí jen malý tlak na stavebníky při stanovení dodržení termínu dokončení stavby. Jako možnost k uvážení je doporučeno daňové zatížení stavebních pozemků, na kterých dlouhou dobu probíhá stavba. „Je lepší, když původní stavebník bude nucen rozestavěnou stavbu prodat“, domýšlí se tento návrh.


31

Pátá otázka nabádala k označení pořadí faktorů ovlivňujících vznik a růst aktivního salda migrace a zvyšování kupní síly obyvatelstva. V návrzích se vyskytuje dvakrát pořadí vycházející od posílení kompetencí kraje (1. a 2. místo), přilákání zahraničního kapitálu využití neobydlených bytů až po rozvíjení cestovního ruchu. Sedm respondentů vidí jako nejdůležitější opatření (zvýšit úsilí) dopravní dostupnost kraje dálnicí a rychlostními komunikacemi a kompetence kraje v bydlení staví až na 4. místo. Na 1. místě se vystřídalo i využití regionálních fondů k rozvoji bydlení. Dva respondenti připojili ke stanovení pořadí stručná, ale cenná zdůvodnění. Šestá otázka směřovala ke zjištění ve které části kraje je podle názoru respondenta zlepšení bytové situace obzvláště naléhavé. Většinou bylo označováno Broumovsko, Náchodsko a Jaroměřsko. Byl vysloven názor, že k tomu je potřebné sestoupit v získání údajů až na úroveň obcí s rozšířenou působností, náměty se týkají ustavení a využití fondů rozvoje bydlení, dotační a grantové politiky. Navrhuje se také zjištění problematičnosti bydlení v jednotlivých městech podle evidence žadatelů o byt a důležitou informací by mohly podat přehledy o plánovaných ekonomických aktivitách v jednotlivých územích a obcích kraje, které povedou ke zvýšení počtu pracovních míst. Nelze pominout i skutečnost, že ve venkovském bydlení se vlastně řeší i otázky údržby krajiny. Dlouhodobě je potřebné i tyto požadavky respektovat. Jako obzvlášť naléhavou potřebu bydlení vidí další respondenti kromě větších měst (Hradec Králové především) i v Solnici na Rychnovsku, dále pak Náchod a Červený Kostelec. Jako námět se vyskytuje uspořádat v kraji šetření bytové situace (neuvádí se do jaké podobnosti) a provésti rozbor zakončený návrhem vlastních podpůrných opatření, či jako doplnění státních programů. V sedmé otázce se nejdříve zjišťoval názor na šíři krajských kompetencí a sondovalo se zavedení registru bytů. Všeobecně je požadováno posílení úlohy kraje v ovlivňování systému podpor a v alokaci podpor. Jsou však i názory na úlohu, která by spočívala prakticky jen v evidenci a kontrole. Oproti tomu je jiný názor opačný, podle něj je potřebné nejen kontrolovat a evidovat, ale rovněž hospodařit vyčleněnými prostředky. Navrhuje se dále vytvoření vlastního (krajského) bytového fondu k řešení specifických problémů. Při odpovědi na otázku se objevuje i konstatace, že kraj nemá finanční prostředky. Koncepce rozvoje bydlení bude pak málo podložená. Registr nemovitostí a hlavně pak pasportizace bytových objektů byla většinou označena za základní podklad pro vytvoření koncepce bydlení na všech úrovních (místní, krajské i centrální). K převedení podstatnější části pravomocí a zodpovědnosti za rozvoj bydlení z centra na kraj byl v odpovědích obsažen i návrh na metodu grantů (zúčastnil by se kraj i centrální sféra a někdo by zvítězil). Byl by to první krok k posílení úlohy kraje. V závěrečné osmé otázce se problematika rozvoje bydlení v kraji shrnula do několika příčin a možných opatření. V odpovědích se částí respondentů zdůrazňuje, že základní politické zaměření bydlení musí být na úrovni vládní, vidí se však potřeba přenesení části finančních prostředků do krajů. Jako obzvláště slabý článek v bydlení je většinově zdůrazňována nutnost posílení soukromého podnikatelského sektoru, kriticky jsou hodnoceny stávající podpory do bydlení a jako důsledek se vidí špatně využívané rezervy ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

32

v bytovém fondu a v bytové výstavbě. V několika odpovědích se zdůrazňuje i úloha kraje v ovlivňování bytové politiky (přímo i nepřímo) v oblasti podpor pro sociálně slabší příjmové skupiny (startovní byty).

3.2

Shrnutí poznatků a zaměření druhé etapy prací na Program rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji

1. Královéhradecký kraj má podle zjištěných údajů a tendencí předpoklady pro úspěšný ekonomický rozvoj a v jeho rámci i pro zvýšení rozvoje bydlení jak v kvantitativním vyjádření, tak i v kvantitativních ukazatelích úrovně bydlení. Dosavadní vývoj v obyvatelstvu i bytovém fondu nebyl však v kraji příznivý. Přírůstky obyvatel se postupně snižují, věková struktura obyvatel zhoršuje. Projekce do roku 2020 prozatím neslibuje zlepšení. Vybavenost obyvatel byty byla dříve vyšší než v průměru za Českou republiku (až do roku 1980), avšak v roce 1991 již nižší a v roce 2001 se ještě dále snížila a činila 369,1 bytu na 1 000 obyvatel v kraji oproti 372 bytům v republice. Zpracovatelé úkolu nevidí důvod, proč by v Královéhradeckém kraji měl setrvat na této tendenci.

Program

rozvoje

bydlení

2. Po důkladném rozboru příčin sledovaných až do úrovně obcí s rozšířenou působností se v druhé etapě prací na úkole budeme zabývat propojením obyvatelstva a domácností, jakož i sestavením prognózy potřeby bytů do roku 2010. Bude k tomu využita již ověřená metoda výpočtů a bilančních odhadů na základě doplněných údajů z definitivních výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. Definitivní výsledky umožní, aby mohla být vypracována projekce censových domácností, bylo zjištěno stáří bytového fondu a jeho věková struktura, byly vyhodnoceny podíly základních typů bytových objektů, doplněny údaje o neobydlených bytech a ocharakterizována technická vybavenost bytů. V prognóze potřeby bytů budou pak propočteny a uplatněny základní synoptické ukazatele a sestaveny bilanční položky počítající s využitím rezerv (neobydlené byty, rozestavěnost a doba výstavby) na jedné straně a s nezbytnými rezervami, jež jsou potřebné pro plynulou reprodukci (volné byty pro provádění rekonstrukce objektů a distribuci bytů). Důležitou bilanční položkou jsou očekávané úbytky bytů. V položce počtu a důležitou složkou výběr v prognózovaném období. domácností a počtem bytů domácností v 1 bytě).

struktury domácností získaných ze samostatné projekce je varianty, jež by odpovídala určitému typu domácností Důležité je, k jak velkému snížení rozdílu mezi počtem by se mělo dospět (snížení počtu nedobrovolných soužití více

3. Získaná a zdůvodněná potřeba bytů ve formě sumy dokončených bytů za období 2001 – 2010 a průměrného ročního počtu bude ověřována na základě rozboru příjmové situace a výhledu u jednotlivých skupin domácností. Cílem bude ukázat na reálnost prognózy, resp. na možnosti (nebezpečí) jejího vzdálení co do zjištěných potřeb a pohotové kupní síly. Řešení v takovém případě bude pouze naznačeno ve dvojím postupu, který se v reálu může kombinovat. Hlavním zdrojem je zvýšení úsilí o ekonomický vzestup v kraji a správné rozdělení vlastních zdrojů, což je potřebné brát jako základní podmínku. Při dostatečné argumentaci je možné počítat i se zvýšením podpory kraje z centrálních ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

33

zdrojů, např, při alokaci podpor do bytové výstavby, nebo také zvýšením výtěžnosti daní v kraji. V této argumentaci může pomoci i zpracování kvalitních koncepcí (programů) rozvoje bydlení na krajské úrovni a na úrovni obcí s rozšířenou působností. K tomu bude správné využít i zjišťovaných tendencí z časových řad za území okresů, příp. i jinak strukturované území. 4. Součástí následné etapy prací by měla být i vyjádření k současnému způsobu fungování systému podpor spolu s příp. návrhem na změny v rámci (s využitím) legislativní iniciativy kraje. Zjištěné poznatky včetně názorů, které v odpovědích na dotazy v úvodní etapě prací předali zpracovatelům odborníci-respondenti nás vedou k závěru, že v desetiletí 2001 – 2010 nebo alespoň ve větší části tohoto období bude potřebné stimulovat rozvoj nájemního bydlení ve městech. Na venkově pak se bude třeba zaměřit na zvýšení zainteresovatelnosti na zkracování doby výstavby rodinných domů. U nájemního bydlení se ukazuje pro etapu charakterizovanou stále ještě dosti velkým podílem příjmově slabších domácností nezbytné napomoci zlepšení investorské činnosti a využít k tomu osvědčeného nástroje obecně prospěšných, neziskových bytových podniků, zejména družstev. Tím by se ulehčilo orgánům místní samosprávy a státní správy a posílilo jejich hlavní poslání provádět koordinaci a mít dobře připravený územně plánovací dokument se zainvestovanými stavebními pozemky. Koordinační a přípravnou činnost kraje budeme ve druhé etapě mít na zřeteli např. při otázkách souvisejících s využitelností opouštěných vojenských objektů, při přestavbě továrních objektů apod. 5. V zemích sdružených v Evropské unii je bytová problematika stále více chápána jako lokální, kdy se většina problémů a jejich řešení provádí na místní úrovni. V literatuře se uvádí, že naplňování principu subsidiarity se stále větší měrou přisuzuje regionům. Regionální koncepce stále více zahrnují nejen rozpracování koncepcí celostátních, ale i samostatná řešení otázek, jež zpětně na celostátní koncepci působí a její tvorbu často i podstatně ovlivňují. Realizace státní koncepce je také stále více svěřována regionům a obcím, a to na základě prostředků, které k tomu z různých zdrojů získávají. V následné etapě prací chceme mimo jiné prokázat, že existuje (nebo může být vytvořena) dobrá prostupnost informací, které umožní ověřovat tendence rozvoje bydlení podle zvolených ukazatelů a přinášet podnětné návrhy ke zkvalitnění bytové politiky na všech úrovních územní hierarchie. 6. V následné etapě prací bude prospěšné pokračovat v těsné, osobní spolupráci se zainteresovatelnými respondenty, ověřovat za jejich přispění postup práce i použitou metodu a argumentaci. Podle dosavadních výsledků studia materiálů a získaných či propočtených číselných podkladů se hodláme zabývat zejména těmito problémy: -

intenzita bytové výstavby jako ukazatel dynamiky, dobře srovnatelný na různých úrovních, umožňující ve vazbě na další ukazatele nalézat a hodnotit rozdíly, odhalovat rezervy (plynulost, rozestavěnost, doba výstavby, intenzity výstavby jednotlivých typů bytových objektů objektů),

-

skladba bytového fondu a bytové výstavby – stav a prognózní úvaha. Skladba bytového fondu z roku 2001 ještě není přístupná. Oproti roku 1991 se však nemohla až tak silně změnit, protože bytová výstavba tvoří normálně ročně jen


34

kolem 1 % z bytového fondu, takže za 10 let se jedná maximálně o cca 12 % ovlivnění, ve skutečnosti v devadesátých letech ještě menší. Údaje porovnávající podíly z roku 1991 a podíly v bytové tvorbě (průměr let 1996 – 2001) ukazují, že dokončovaná výstavba v Královéhradeckém kraji udržuje zhruba stejný podíl jako byl zjištěn v bytovém fondu v roce 1991. Pro prognostické účely nebude zřejmě chybou počítat s tím, že nájemní byty by měly v bytové výstavbě do roku 2010 spíše převažovat oproti rodinným domům. Vyvážený bytový rozvoj chápaný i jako faktor multiplikující do ostatních oblastí a sektorů by tak byl lépe a rychleji řešen, -

vysoké stáří bytového fondu vede k vysokým úbytkům bytů. Údaje budou k dispozici v definitivních výsledcích Sčítání z roku 2001. V našem pojetí chceme na problém vysokého stáří bytového fondu v Královéhradeckém kraji a nepochybně nepříznivou věkovou strukturu fondu pohlížet jako na závažný nedostatek, který ovšem nelze překonat krátkodobě. Vyšší úbytky bytů, které je možné dedukovat mohou být proto v kraji oprávněné. Zvyšují-li se úbytky při nízké bytové výstavbě, pak je tomu téměř vždy i z důvodu nedostatečné rekonstrukce bytového fondu a přesluhováním starého bytového fondu v chátrajícím stavu. Nízké, resp. snížené úbytky jsou v tomto případě jevem negativním.

7. V Královéhradeckém kraji je vysoký podíl neobydlených bytů (více než 15 % z celkového počtu bytů) a dlouhá průměrná doba výstavby rodinných domů (1996 – 2001 v průměru 57 měsíců). Rostoucí rozestavěnost stále více předstihuje pomaleji se zvyšující počet dokončených bytů. Využitelnost rezervy neobydlených bytů je tradičními nástroji bytové politiky jen málo ovlivnitelná, administrativní opatření zcela selhávají, ochota pronajmout neobydlený byt je úměrná ekonomické výhodě a volnější vypověditelnosti smluv. Přeměna rekreačních objektů zpět na trvalé bydlení by mohla být masovější jen pod ekonomickým tlakem, je otázkou zda větším je z hlediska zisků a ztrát s tím spojených, žádoucí. Na dočasně obydlené byty může více zapůsobit zesílení tržního působení vedoucí k většímu vyrovnání nabídkových a poptávkových cen. V následné etapě prací na Programu se u neobydlenosti prozatím budeme přidržovat zásady, že do roku 2010 k velkému snížení v Královéhradeckém kraji patrně nedojde a nebude správné očekávat značné zvýšení disponibilních bytů. U rezerv jež se vyskytují v procesu bytové výstavby je možnost využití více reálná a lze na ni účinně působit nástroji ze systému podpor. Tím se dosáhne i zlepšení plynulosti bytové výstavby, kde větší výkyvy v zahajované bytové výstavbě se vždy nakonec projeví i v neúměrné rozestavěnosti a dlouhé době výstavby. Ve druhé etapě prací si alespoň v několika městech ověříme konkrétní příčiny vzniku a setrvávání těchto rezerv. V souvislosti s uvolněním rezerv v bytové výstavbě je potřebné ověřit i možnosti většího využití družstevních principů v bytové výstavbě a správě bytového fondu. V Evropské unii jsou hodnoceny příznivě ve vztahu ke zvýšení dostupnosti bydlení.


35

Pražská 18, Praha 10 ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 1

Recommend Documents