OBSAH:
Slovo starostky. . . . . . . 1 Na chvíli se vrátím . . . . 2 Marie Marešová . . . . . . 3 Z kroniky . . . . . . . . . . . 4 Policie, SOS . . . . . . . . . 5 Obyvatelstvo. . . . . . . . . 6 Jaro na zahradě . . . . . . 7 ZŠ. . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Hasiči, myslivci. . . . . . . 9 Skauti, hokej . . . . . . . 10 Motodovolená. . . . 11-12 Chraňme své děti. . . . 13 Zelené cesty k zdraví . 14 Spol. kronika, stomat. 15 Jednání ZO . . . . . . . . . 16
čp. 5 – Markovi Pranostiky:
Po teplém Marku se často ochlazuje. Dubnový sníh rodí trávu. Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
Když máj vláhy nedá, červen se předá. Na mokrý květen přichází suchý červen. Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá
.
Slovo starostky
Vážení občané,
v tomto vydání „Zpravodaje“ bych Vám ráda přiblížila nejdůležitější části z vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Jistě jste si všimli upozornění v obecních skříňkách, že můžete přijít na obecní úřad, kde Vám poskytneme materiály, ve kterých jsou stanovené podmínky požární ochrany staveb. Vyhláška stanoví požadavky pro provádění nových staveb, tedy po 1. červenci 2008. Pouze v § 30 jsou stanoveny podmínky pro užívání , které se vztahují také na stávající stavby. Co vyhláška mění? Přináší vyšší požadavky na vybavení nových rodinných domů a staveb určených pro bydlení. Jedná se o povinné vybavení hlásičem požárů a přenosnými hasícími přístroji. Starší budovy se musí vybavit hlásičem požárů pouze při větší rekonstrukci. Hlásič požáru je jednoduché zařízení, které včas upozorní silným akustickým signálem na kouř a musí být umístěn v části bytu vedoucí směrem do únikové cesty. V ubytovacím zařízení musí být umístěn v každém pokoji pro hosty, společných prostorech a v části vedoucí k východu z domu. Ve vyspělých státech je hlásič požáru na rozdíl od ČR naprosto běžným vybavením domácnosti. Zajišťuje včasné zjištění požáru v kteroukoliv denní či noční hodinu, je nenáročný na údržbu a finančně dostupný. Instalace hlásiče není složitá a měl by ji zvládnout každý domácí kutil dle návodu výrobce. Podle záchranářů právě včasné zjištění požárů zvyšuje šanci na záchranu lidských životů. Dalším povinným vybavením je přenosný hasící přístroj s minimální hasící schopností 34 A (údaj je vždy uveden na štítku), nebo více přístroji s menší hasící schopností, ovšem jejich součet musí dosáhnout alespoň stanovené minimum 34.
Hasícím přístrojem musí být vybaven kromě rodinného domu i bytový dům, ubytovací zařízení, garáž a prodejní stánek. Používají se v počáteční fázi vzniklého požáru. Hasících přístrojů je několik druhů.
VŽDY VŠAK DÁVEJTE POZOR:
Vodní a pěnový hasící přístroj nesmí být použit na hašení požáru zařízení pod elektrickým proudem. Práškovým a sněhovým není vhodné hasit požáry sypkého materiálu a prachu – nebezpečí vzniku výbušné směsi se vzduchem, resp. výbuchu. Při hašení hasícím přístrojem s náplní CO2 nebezpečí vzniku popálenin chladem (omrzlin) – při kontaktu s nechráněnou pokožkou. Na požárech v domácnostech má největší podíl obyčejná lidská neopatrnost. Nejčastější příčinou vzniku je kouření, zacházení s otevřeným ohněm nebo používání hořlavých kapalin. Jednou z příčin vysokého počtu úmrtí při požárech je neopatrnost osob při vytápění svých domovů. Velmi často je zanedbávána údržba topidel, kouřovodů a komínů. Nebezpečí může plynout i z běžných činností v domácnosti jako je hra dětí, vaření, kutilství apod. Ze statistiky požárů za posledních pět let vyplývá, že hasiči likvidují každý den průměrně sedm požárů v domácnostech, denně je při těchto požárech zraněna alespoň jedna osoba a smrt si požáry v domácnostech vyžádají průměrně jednou za pět dní. Požáry za sebou v domácnostech zanechaly za posledních pět let škody v astronomické výši 1,4 miliardy korun. Nejzrádnější jsou požáry v noci, kdy lidé v objektech spí a není nikdo, kdo by si požáru včas všiml. Tři ze čtyř obětí požárů neuhoří, ale zemřou kvůli nadýchání se toxických zplodin hoření vznikajících při požáru.
Verměřovický zpravodaj – jaro 2009 Svou domácnost vybavte hlásiči požárů a hasícími přístroji. Zamezte přístupu dětem k možným zdrojům otevřeného ohně a vysvětlete jim, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Hlavní vypínače el. proudu, uzávěry vody a plynu musí být označené a přístupné. Udržujte na půdách a ve sklepích čistotu, dobrý technický stav zařízení a hlavně když opouštíte domov, nezapomeňte zhasnout světla, vypnout elektrické spotřebiče, uhasit
Mám záznamy našich předků o tom jak se dovedli bavit. .
ZDE:
OBĚŽNÍK spolku „MÁJISTŮ“:
Na vědomost se dává, že se nám netelí kráva, ale že spolek Májistů zahájí valnou hromadu, v jedné místnosti „u Hajnů“. Sezení toto veselé jistě bude, při tom se píti bude, „co a z čeho, neptej se – podepiš a dostav se!“ Tam poznáš valnou hromadu, jen vezmi sebou dobrou náladu, drahou polovici doma zanech, ať připraví Ti pěkný doma pelech neboť já, ani Ty nevíš, zda si opičku na krk nepověsíš! Tož ve dvě hodiny odpoledne v pátek, vem na sebe nějaký fráček, a vzhůru kol Cařihradu do dvora, dej pozor, je tam pes potvora, kde budeš-li první, sečkej okamžik, než se sejdou všichni v jeden šik! Pak dají se na dveře závory, do programu vejdou humory, budou tam i kartičky, nouze bude pouze o holčičky. A nyní bude též Tvoje úloha, abys neseděl jak bačkora, ale dal do placu něco veselého, bychom pobavili sebe i hajného. TÍMTO KONČÍM 28. ČERVNA 1934 V TURECKU a zde jsou podpisy Májistů:
Ferdinand Lehký – svolavatel Kubíček Karel - posel Členové: Dušek Alois – Fajt Jarka – Fajt Richard – Faltus Bohouš – Havel Bohumil – Kubíček Karel – Lehký Ferdinand – Macháček Jan – Štěpánek Jan – Vanžura Josef – Vašíček Josef. všichni podepsali
Tento oběžník mi dala (kopií) Jiřinka Stejskalová, dcera F. Lehkého.
Moravec Karel
2
otevřený oheň, zastavit vodu a ujistit se že jsou zavřená okna a dveře.
Linky tísňového volání - „150“ HASIČI nebo „112“ jednotné evropské číslo tísňového volání Přeji Vám příjemný vstup do jarních měsíců letošního roku a abyste nemuseli nikdy tato čísla použít Libuše H o r s k á
Ve středověku se spory řeší velmi rychle. Krevní msta totiž není nic neobvyklého. A výčitky svědomí? Zpravidla žádné, a pokud přece jen ano, lze je snadno odčinit. Stačí dostatečně projevit lítost nad spáchaným činem, třeba postavením kamenného kříže. Myslíte si, že k tomu tehdy docházelo jen výjimečně? Počet dochovaných památek svědčí spíše o opaku! Do dnešní doby se na našem území stále vyskytuje přes dva tisíce kamenných křížů. Nejstarší z nich pocházejí ze 14. století. Když si představíme, že jde jen o zlomek z původního množství, muselo se to u nás tehdy kříži doslova hemžit. Nejsou velké, výjimečně přesahují metrovou výšku. Někdy je na nich stále ještě patrný nápis, nebo alespoň symbolické znázornění krvavé události. Rytiny nožů, mečů, seker, luků nebo kuší svědčí o vraždě, kolo od vozu spíše o nehodě. Občas se popis činu dochová v pověsti, která přečká i několik století. Některé z událostí jsou natolik šokující, že otřásají i středověkou společností. Jestliže existuje něco jako duch místa, pak na těchto místech musí být velmi negativní. Tragickou událost prý nelze nijak zahladit. A co se zde děje dnes? Proutkaři radí: citlivé osoby ať sem raději vůbec nechodí!
SMRT KVŮLI LEGRACI
Jedním ze smírčích křížů, k němuž se zachovala i pověst, se nachází u bývalé cesty z Verměřovic nedaleko Žamberka ve východních Čechách. „Jednou se tudy pozdě večer vracela jakási dívka s kolovratem a stoličkou v ruce z přástev k domovu. Její milenec se schoval, neboť jí chtěl zřejmě postrašit. Avšak jak na ni vybafl, dívka, která ho nepoznala, jej udeřila stoličkou tak prudce a nešťastně, že hned klesl k zemi mrtev,“ praví pověst zaznamenaná v místních kronikách. Pravdivost líčení snad potvrzuje vyrytý obraz ručního vřetene s přízí na přední straně asi 80 centimetrového kříže z pískovce. Duch mrtvé dívky prý dodnes obchází místem neštěstí a truchlí nad svým činem. Může dnes dojít k dalším tragédiím? Vyloučit to prý nelze. Podle názoru některých lidí zlo přitahuje opět zlo. Potom je lepší se těmto místům spíše vyhýbat.
Proč se staví kříže? Zvyk stavění kamenných křížů na místech neštěstí nebo pro jejich připomenutí pochází už ze 14. století. O vině či nevině dotyčného tehdy sice rozhoduje soud, ale trestní stíhání se rozbíhá až na základě podnětu poškozeného nebo pozůstalých. Cílem totiž není jen stanovení trestu pro viníka, ale také hmotné a morální vyrovnání pro příbuzné, a to dokonce i v případě vraždy! Jsou známé případy, kdy pozůstalí po oběti dávají přednost „smírčí smlouvě“, ve které se pachatel zaváže, jak svůj čin odškodní. Jedná se o finanční vyrovnání s rodinou, sloužení mší v kostele nebo například obdarování chudých. Zpravidla je součástí dohody také pouť na místo tragické události, kde viník vztyčí kamenný smírčí kříž. V 16. a 17. století už pachatel soudu neuniká a smírčí smlouvy tak ztrácejí svůj efekt. Kříže se ale staví dál. Snaží se pachatelé jejich prostřednictvím jen ulehčit svému svědomí? čerpáno časopis ENIGMA
Verměřovický zpravodaj – jaro 2009 VZPOMÍNKY NA LÉTA JIŽ MINULÁ Snad každý z nás má nějakého koníčka. Paní Marie Marešová svůj volný čas věnovala sportu. A proto jsem ji poprosila, zda by mohla zavzpomínat, jak se u nás sportovalo za jejího mládí a jaké sportovní činnosti se věnovala.
žákyně. V pátek jsme nacvičovaly prostná s dorostenkami, pak společné vystoupení žen a mužů. S dětmi jsem cvičila od třech hodin do sedmi. S dorostenkami se zase v sedm večer začínalo a než odcvičili ženy a muži bylo třeba 10 večer. Chlapce cvičil Pepa Dušků. Když někdy nemohl, přišli chlapci za mnou a prosili, ať je jdu též cvičit, že budou hodní. A když jsem kývla byli opravdu ukázněnější než děvčata. Před I. Spartakiádou jsem ještě jezdila předcvičovat do Mistrovic a Jamného. Skladbu jsme se naučily na počítání. Desku hudby jsme dostaly později, ale nebylo si ji kde přehrát. Měli jsme doma starý gramofon a tak jsem ji vzala domů. Otevřela jsem okno a před domem na cestě jsme secvičovaly. Před spartakiádou (v r. 1955) bylo ještě okrskové cvičení ve Verměřovicích (pro obce Verměřovice, Mistrovice, Sobkovice, Jamné a Nekoř). Cvičily jsme též v Žamberku, v Hradci Králové a pak v červenci v Praze. Na spartakiádu v r. 1959 jsme již nacvičovaly ve větším počtu žen. Na veřejném vystoupení nás bylo osm. V Praze jsem však nebyla. Nacvičovala jsem i skladbu žákyň, které též úspěšně vystupovaly.
r.1947 „Frantíkovi trampoty“
Vzpomínání na má mladá léta může někomu připadat jako pohádka „bylo – nebylo“. Před více než 55 lety nebyly televize, počítače ani mobily nebo jiné vynálezy. V celé obci byly pouze 2 osobní auta. Svůj volný čas jsme trávili venku. Omladina i starší se scházeli u mlýna, kde se skoro každý den hrál volejbal. Nikoho by dnes ani nenapadlo, že volejbalový míč byla vzácnost. Každou neděli odpoledne jsme hráli na hřišti vybíjenou. V zimě se večer sáňkovalo na silnici od Jablonného a lyžovalo se na „Evropě“. Jezdilo se od lesa, přes obě silnice mezi domy až k Macanovým na zahradu. Přes silnici jsme se bát nemuseli, protože nejezdila auta, pouze koně se saněmi. V neděli bývali tzv. „Štibáže“. To je řada zapřažených sáněk za saněmi taženými koňmi. Nad splavem na zamrzlé Tiché Orlici se bruslilo a hrál hokej se zahnutými větvemi a kamenem. Jako malá se pamatuji, že Verměřovice měly dobré mužstvo fotbalistů. V 60. letech to bylo zase velmi dobré mužstvo hokejistů. Mimo jiné bylo pro nás velmi lákavé cvičení a různé hry v Sokole. Mým koníčkem bylo cvičení a různé sporty. Již v r. 1948 v necelých 10 letech jsem jako mladší žákyně cvičila na XI. Všesokolském sletu v Praze. Jelikož jsme byly jen 2 žákyně, cvičily jsme s Dolní Čermnou. Z Verměřovic jeli cvičit do Prahy dorostenky, ženy i muži. Na cvičení jsme se vždy moc těšily a tak jsme chodily cvičitelce k domu naproti. Cvičilo se v malé tělocvičně ve škole, kde byly žíněnky, bradla, kůň, hrazda, můstky a kladina. Později ještě přibyla koza. Když se děvčata Duškova provdala, ujala jsem se předcvičování. Cvičení mi již zůstalo a stále se rozrůstalo. Děvčat chodilo cvičit hodně. Při různých soutěžích a hrách se starším nelíbilo, že to menší neumí nebo že je zdržují. Tak jsem si je rozdělila. V úterý jsem cvičila mladší a pak starší
Na sále u Výprachtických jsme pořádaly „Akademie“ a na hřišti veřejné vystoupení. Pro děti jsme začaly pořádat maškarní bály. Připravily soutěže, koupily různé drobné dárky a doma připravily něco sladkého. Bylo to hezké. Několik roků jsem za Verměřovice ženy hrála odbíjenou. Jeden rok jsme se dostaly do krajského přeboru, ale vzdaly jsme se toho. Téměř všechny jsme byly už vdané a měly děti. Nebylo možné skloubit rodinu s dětmi, práci a dojíždění na zápasy. Léta ubíhala. Postavil se Kulturní dům s velkým sálem a my se těšili na velký prostor na cvičení. Nebylo to však ideální. Nářadí se muselo stěhovat do sálu a znovu uklízet. V sále se konaly různé akce zábavy, schůze, promítalo se kino. A i když tam bylo uklizeno, stejně se prášilo. V zimě tam bylo chladno. Přesto jsme chodili cvičit. Časem jsem získala další cvičitelky. Věrku Ryšavou, která mi pomáhala nejprve s dorostem. Později některá cvičení po mě převzala Věra Hlavsová. Postupem času jsem předcvičovala jen jednou nebo dvakrát týdně. Byla jsem v té době dost vytížená v práci, přestavovali jsme dům a přednost dostávala rodina. Po více než dvacetiletém aktivním působení nastupovala nová generace. Přesto jsem si ráda chodila zacvičit i v pokročilejším věku. J. Hlavsová
3
Verměřovický zpravodaj – jaro 2009 Z KRONIKY ROK 1959
Událo se před 50-ti let
Nastávající rok 1959 je posledním rokem druhé pětiletky. Na poli hospodářském i politickém čeká naši obec rozhodující rok. Skončí v něm totiž prakticky soukromě hospodařící rolník svoji staletou tradici a společná forma hospodaření má se státi rozhodujícím a jediným činitelem v rolníkově životě. Rovněž na poli kulturním přistoupí naši občané k první fázi výstavby dlouho připravovaného a očekávaného kulturního domu, v němž by již žilo a pracovalo naše mladé pokolení. Hned druhý den v novém roce, kdy občané nastupují vesele do práce, je celá veřejnost vzrušena zprávou o vypuštění sovětské rakety k Měsíci. V prvních dnech je proto v popředí zájmu sledování tohoto úspěšného a v dějinách jedinečného pokusu o dobytí vesmíru. V zaměstnání, doma, na ulici, ve vlaku, všude se hovoří, rodina obléhá rozhlas a hlavy, skloněné nad stránkami tisku, tuší příchod doby rozmachu vesmírných objevů. V první čtvrtině měsíce ledna bylo nestálé, oblačné a sychravé počasí s deštěm a sněhem, větrno, mráz střídal se s oblevou. V dalších 10 dnech se povětrnost obrátila a nastalo krásné, mrazivé počasí s nejnižší teplotou –16°C se sněžením a vánicí. V dalších dnech však přišla obleva, sníh téměř zmizel a s teplotou kolem 0°C i sněžením trvá sychravé počasí až do konce měsíce. Únor se však ohlásil hustým sněžením, načež panovaly krásné, slunné zimní dny s teplotami ráno až –17°C, večer –10°C. Dalších 10 dní trvá tepelná inverze s teplotami slabě pod 0°C a mlhou, pak střídavě tání s vánicí a koncem měsíce obleva s deštěm. Sníh valem zmizel, všude plno vody a nad tím vším svítilo slunko celé dny. Téměř jarní počasí s teplotami až +16°C a střídavým deštěm trvalo do 9. března, dalších 10 dnů bylo jasno, větrno a chladno. Pěkné, slunečné jarní dny s teplotou ve stínu až +16°C se vrátily opět ve dnech 20. - 25. března, poslední týden v měsíci přinesl střídavou oblačnost s deštěm, teplotami kolem +10°C. Dne 26. března bylo až na směsky skončeno setí, 3. dubna se sela řepa sazečka a družstevníci se připravovali k sázení brambor. Senoseč začala letos 2. června a téměř po celý měsíc byla v plném proudu. Dne 8. června se počalo též s jednocením řepy. Dne 25. července jdou družstevníci na žně. Mnoho obilí je však lehlého. Seče se do poloviny srpna, výmlat jde ve dvoře ve dne i v noci. Je však málo potahů a ze začátku se nestačí ani svážet. Každé ruky je třeba, je nutno také trhat len a MNV vyhlásil proto brigády občanů; dne 9. srpna je i národní směna. V polovině měsíce je obilí téměř posečeno, stahuje se a mlácení pokračuje. Občané jsou zařazeni do nočních žňových hlídek, ve dne po práci pilně pomáhají při žních, děti též při trhání makovic. Sotva skončeny žně, začíná 28. srpna sečení otav a počátkem září podmítka a setí. Dne 11. září začali družstevníci kopati brambory opět za vydatné pomoci brigádníků (např. 36 brigádníků traťové distance z Letohradu vykopalo přes 2 ha za den). Dne 18. září byly otavy skončeny, setí a kopání brambor pokra-
4
čuje, do týdne se též rosí len. Dne 3. října se skončila sklizeň brambor a setí žita. Pokračuje se v setí pšenice. Sklizeň řepy začala 5. října a byla vzhledem ke krásnému podzimu včas skončena. Dne 20. listopadu zbývá z podzimních prací dokončit už jen asi 10 ha hluboké orby. Nově zaváděná krmná plodina kukuřice byla sklizena u JZD na siláž na výměře 5 ha. Z celkového počtu obyvatelstva obce je 161 osoba zaměstnána v průmyslu tak, že denně dojíždějí do závodů v Jablonném nad Orlicí a Letohradu. Jen 9 osob zaměstnává místní mlékárna. Velká většina žáků opouštějících osmiletou stř. školu v Dolní Čermné odchází jako průmyslový dorost buď do učebních poměrů nebo přímo do provozu průmyslových závodů v okolí. V tomto roce je v drobných opravnách a službách (DOS) při MNV začleněno celkem 9 řemesel s 15 pracovníky. Za rok 1959 bylo v nich dosaženo 17.292,10Kčs hrubé tržby a na mzdách bylo vyplaceno 12.595,10Kčs. V obci je toho času 1 prodejna spotřebního zboží Jednota, 2 hostince Jednoty, 1 prodejna Masna s neúplným provozem a 1 pekárna s prodejnou chleba a pečiva. V důsledku zvýšení životní úrovně obyvatelstva je stav prodejních místností těchto prodejen naprosto nedostačující jak po stránce prostorové tak i hygienické. Týká se jmenovitě prodejny spotřebního zboží a prodejny chleba a pečiva. S platností od 8. března 1959 usnesla se vláda republiky snížit maloobchodní ceny některých druhů potravin a průmyslového zboží. Snížení se týkalo např. kostkového cukru z 11,- Kčs na 9,60 Kčs za 1 kg, másla I. jakosti z 42,- Kčs na 38,- Kčs, syrového sádla s kůží z 29,- Kčs na 25,- Kčs za 1 kg, hrubé mouky ze 4,40 Kčs na 3,80 Kčs za 1 kg, rýže 1. jakosti ze 7,20 Kčs na 6,- Kč za 1 kg, pečiva o 5 haléřů za kus, mýdla, povlakových tkanin, některých vlněných tkanin, dětského textilu a obuvi, pracovních oděvů a obuvi, punčoch a dalších druhů zboží. Toto zlevnění mělo jistě vliv i na kupní možnosti obyvatelstva, jak ukazuje uvedená tabulka spotřeby základních druhů potravin v místní prodejně Jednota v Kčs: máslo se prodalo za 101.428,- Kčs tuků se prodalo za 52.997,50 Kčs cukru se prodalo za 141.255,- Kčs mouky se prodalo za 50.422,- Kčs mléka se prodalo za 63.948,- Kčs zrnkové kávy se prodalo za 33.615,- Kč Také peněžní obrat a úspory občanů se proti loňskému roku zvýšily, jak ukazuje bilance místního jednatelství státní spořitelny. Na vkladních knížkách bylo vloženo 339.992,16 Kčs, vybráno 179.563,62 Kčs, na výherních vkladních knížkách vloženo 85.097,80 Kčs a vybráno 21.252,- Kčs, na školním spoření vloženo 3.642,78 Kčs a vybráno 2.740,85 Kčs. V tomto roce byla provedena změna složen rady MNV. Za s. Karla Junka a Jaroslava Poláčka byli jmenováni do rady MNV z plena MNV s. Šípek Josef a Štěpánek Václav. V lednu t. r. se ujímá funkce účetního MNV po s. Oldřichu Čadovi s. Jaroslav Černohous, důchodce čp. 120. čerpáno z obecní kroniky pokračování příště
Verměřovický zpravodaj – jaro 2009 Zhodnocení bezpečnostní situace v okrsku „F“ Verměřovice – za rok 2008 Jakož i každým rokem, tak i letos došlo ke zhodnocení bezpečnostní situace za uplynulý rok 2008 v přiděleném okrsku „F“ Verměřovice.
Zde byly evidovány celkem 4 trestné činy, z nichž 3 trestné činy byly vyřešeny, nebo předány jako známé trestné činy a 1 trestný čin byl odložen jako neznámý. V polovině případů se jednalo o násilné trestné činy s ublížením na zdraví, dále se jednalo o krádeže vloupáním krádeže prosté. Dále zde bylo evidováno celkem 8 přestupků, mezi které se řadí drobné krádeže, občanská soužití a veřejné pohoršení. Uvedené známé přestupky jsou ve většině případů oznamovány, či předávány na komisi k projednávání přestupků při Městském úřadu v Jablonném nad Orlicí k provedení dalších nezbytných opatření. Takové přestupky byly 4. Další přestupky jsou řešeny na místě blokovou pokutou. Dále zde bylo evidováno 26 čísel jednacích, z nichž zde byly zpracovány 3 dopravní nehody. Do ostatních se zahrnuje dodání osob do výkonu trestu, zjištění osob v celostátním pátrání, prověrky na úseku zbraní, žádosti o asistence, či otevření bytů. Největší část kriminality však byla spojena s nárůstem pohybu stavební mechanizace při stavbě elektrifikace železniční tratě Letohrad – Lichkov, kdy došlo k nárůstu krádeží motorové nafty a součástek ze zemních strojů a nákladních vozidel. Při tomto docházelo rovněž k dopravním komplikacím a to i ve spojení s rekonstrukcí silničního mostu přes Tichou Orlici. V rámci obchůzkových služeb zejména pak v nočních hodinách byly prováděny systematické i běžné kontroly zařízení, kde dochází k nalévání alkoholu mladším 18-ti let. Dále taktéž byly prováděny pravidelné silniční kontroly, kdy zjištěné přestupky byly řešeny dle zákona 200/90 Sb., což vedlo ke snížení nehodovosti v daném místě. Celkem bylo uložením blokové pokuty řešeno 18 přestupků. Zpracoval: prap. Radek Strasmeier
inspektor
Z doby dávno minulé . . .
U obecního lesa, tam při silnici do Čermné v dřívějších dobách, na kraji tohoto lesa, byli často cikáni. Nezapomenutý pohled na cikánský lógr, jak jsme říkali. Vůz s plachtou, vedle stáli dva koně, plápolal oheň a všude pobíhala cikáňata. A tak každou chvíli se vydaly, většinou dvě cikánky do vsi žebrat. Prosily o seno, brambory, vejce a jiné věci. Jedna se bavila s hospodyní a druhá smejtala kolem po dvoře a vždy se něco ztratilo. Uměly v tichu chytit slepici a dát pod dlouhou sukni. Po takovém zásahu se lidi už nedali nachytat a cikáni jeli zase o dům dál. Dokonce tábořili i dole u řeky mezi Kacrovými a Tejklovými, kde byl tenkrát veliký plácek. Pokud se něco dělo, musel zakročit i policajt František Kacr, což on uměl. Taky zde chodil žebrák Venca Štaches z Čermné, ale ten byl neškodný. Ani moc nemluvil, jen mumlal a bylo to nesrozumitelné, hlavně nadával, když mu nikdo nic nedal . . . a hudroval jako lev. Jinak se spokojil i s bramborama, lepší byla buchta či vdolek, nebo aspoň krajíc chleba, peníze dostal málo. Chodil otrhaný jako fángle, věčně s holí a nohy tahal za sebou, boty byly všelijaký. Když zemřel, tak se proslýchalo, že měl hodně peněz. U Kacrových na plácku za našich dětských let bývalo někdy i loutkové divadlo, ale zvláštní, s velkými loutkami, až metr vysoké. Přišlo nás asi 20 dětí a za korunu jsme se pobavily, byla to tenkrát senzační podívaná. . . . . a potom jsme zavítali do staré stodoly Juliňákovi pod lípou a řádili ve slámě a po stropě . . . někdy přišel majitel s bičem a my jsme se rozutekli na všechny strany . . . lípa stojí ještě dnes, pamětník našich toulek. . z radostného mládí Moravec Karel
Spotřebitelská poradna – nákup kufrů v akci
DOTAZ:
Dobrý den, při koupi výrobků (konkrétně se jednalo o cestovní kufry) v akci 1+1, resp. libovolný za plnou cenu a libovolný za 1 Kč, jsem byla na pokladně dotázána, na jaký kufr chci uplatnit cenu 1 Kč a na jaký kufr plnou cenu (kufry stály shodně - 1699 Kč/ks, byť měly různou velikost). V případě reklamace bych u kufru koupeného za 1 Kč měla nárok na vrácení ceny zboží (pominu-li další možnosti jako opravu aj.), tj. 1 Kč, u kufru koupeného za plnou cenu na vrácení plné ceny zboží. Můj dotaz zní, zda je postup prodejce oprávněný?
ODPOVĚĎ:
V případě reklamace máte u obou kufrů stejnou možnost. Podle § 622 Občanského zákoníku máte nárok žádat bezplatné odstranění vady. V případě, že by se vada vyskytla do 6 měsíců, můžete si zvolit mezi opravou a výměnou, po 6 měsících máte možnost opravy, pokud by vada byla označena za neodstranitelnou, případně, kdyby reklamace nebyla vyřízena ve lhůtě 30 dnů, máte nárok na výměnu. Volba je totiž vždy na Vaší straně. Problém by nastal jedině pokud by shodný kufr na výměnu neměli, pak by jedinou možností bylo odstoupení od smlouvy a to by pro Vás skutečně znamenalo vrácení 1 koruny. Přejeme Vám příjemné cestování bez reklamací zavazadel. SOS - Sdružení obrany spotřebitelů, o.s. www.spotrebitele.info Poradenská linka 900 08 08 08 (8 Kč/min.)
5
