PRACOVNÍ VERZE. Schvalovací doložka schválené územně plánovací dokumentace. Starosta obce Vladimír Herout

O B E C

Z L O S Y Ň

N Á V R H Z M Ě N Y Č . 2 Ú Z E M N Í H O P L Á N U O B C E PRACOVNÍ VERZE

Schvalovací doložka schválené územně plánovací dokumentace Schvalující orgán:

Zastupitelstvo obce Zlosyň Starosta obce Vladimír Herout

Datum schválení:

30.10.2003

Datum schválení změny č. 2: Datum nabytí účinnosti: Pořizovatel:

Obecní úřad Zlosyň

Oprávněná osoba pořizovatele:

Jaroslav Knoška

Projektant:

Ing. akad. arch. Martin Stránský

Stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování k návrhu ÚPD:

ÚSŘ 38555-38318/03/No 19.8.2003

Stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování k návrhu změny č. 2 ÚPD:

1

TEXTOVÁ ČÁST 03/2010

Studio MAC – ARCHITECTURE, s.r.o. SUŠICKÁ 17/18479, 160 00, PRAHA 6, ČESKÁ REPUBLIKA, IČ: 25683390 TEL.: +420 233 323 339, E-MAIL: MAC@ARCH. CZ

OBEC ZLOSYŇ NÁVRH ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE

Zpracovaný v souladu s § 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších platných předpisů, zpracovaný v souladu s § 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

03/2010

Zpracovatelé: Studio MAC – ARCHITECTURE, s.r.o. Ing. akad. arch. Martin Stránský Ing. Jiří Kučera RNDr. Ing Miroslav Hájek RNDr. Ondřej Bartušek

PRACOVNÍ VERZE

NÁVRH ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI 1. 1.1. 1.1.1. 1.1.2. 1.2. 1.2.1. 1.2.2. 2. 2.1. 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4. 2.2. 2.2.1. 2.2.2. 2.2.3. 2.2.4. 2.2.5. 2.2.6. 2.2.7. 2.2.8. 2.2.9. 2.2.10. 2.2.11. 2.2.12. 3. 3.1. 3.2. 3.2.1. 3.2.2. 3.2.3. 3.2.4. 3.2.5. 3.2.6. 3.2.7. 3.3. 3.3.1. 3.3.2. 3.3.3. 3.3.4. 3.3.5. 3.3.6. 3.3.7. 3.3.8. 3.3.9. 3.3.10. 3.3.11.

ÚVOD...................................................................................................................................................................5 Základní údaje.....................................................................................................................................................5 Zadání a hlavní cíle..............................................................................................................................................5 Podklady..............................................................................................................................................................5 Dokumentace.......................................................................................................................................................5 Členění dokumentace..........................................................................................................................................5 Zpracovatelé dokumentace.................................................................................................................................5 HLAVNÍ VLASTNOSTI ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Z HLEDISKA VNĚJŠÍCH A VNITŘNÍCH VZTAHŮ....................6 Základní vlastnosti...............................................................................................................................................6 Vymezení řešeného území..................................................................................................................................6 Geografická poloha, hranice a vnější vazby........................................................................................................6 Vztah k vyšší územně plánovací jednotce, nadřazená a zpracovaná dokumentace.........................................6 Určující faktory jednotlivých funkčních složek.....................................................................................................7 Koncepce hlavních funkčních složek...................................................................................................................8 Základní charakteristika obce..............................................................................................................................8 Historie.................................................................................................................................................................9 Urbanistické založení a návrh vývoje..................................................................................................................9 Stavební fond a kulturní památky......................................................................................................................10 Obyvatelstvo a bytový fond................................................................................................................................10 Občanská vybavenost a služby.........................................................................................................................12 Průmysl, těžba, stavebnictví..............................................................................................................................12 Zemědělství a lesní hospodářství......................................................................................................................13 Rekreace a cestovní ruch..................................................................................................................................16 Technická infrastruktura.....................................................................................................................................17 Struktura osídlení...............................................................................................................................................21 Krajina a životní prostředí..................................................................................................................................21 PLÁN VYUŽITÍ PLOCH.....................................................................................................................................25 Základní ustanovení..........................................................................................................................................25 Polyfunkční území..............................................................................................................................................25 Obytné malých sídel (OM).................................................................................................................................25 Smíšené malých sídel (SM)...............................................................................................................................25 Výroba, skladování, distribuce (VS)..................................................................................................................26 Zemědělská výroba (VZ)...................................................................................................................................26 Sloužící sportu (SP)...........................................................................................................................................27 Sloužící oddechu, pobytová rekreace (SR).......................................................................................................27 Obchod, služby (OS).........................................................................................................................................27 Monofunkční plochy...........................................................................................................................................28 Veřejné vybavení (VV).......................................................................................................................................28 Dálnice, silnice 1., 2., 3. třídy (SD, S1, S2, S3).................................................................................................28 Parkoviště (DP)..................................................................................................................................................29 Technické vybavení (TV)...................................................................................................................................29 Vodní toky a plochy (VP)...................................................................................................................................29 Lesní porosty (LR).............................................................................................................................................30 Porosty nelesní přírodní zeleně (NR)................................................................................................................30 Parky, veřejné zahrady (ZP)..............................................................................................................................30 Hřbitovy (ZH)......................................................................................................................................................31 Louky, pastviny (NL)..........................................................................................................................................31 Zahrady, zahrádky (PZ).....................................................................................................................................32

navrh_upo.odt

3/37

Studio MAC – ARCHITECTURE, s.r.o. 3.3.12. 3.3.13. 3.4. 3.5. 4. 5. 6. 7.

4/37

Orná půda, plochy pro pěstování zeleniny (OP)...............................................................................................32 Těžba nerostných surovin (TS).........................................................................................................................32 Územní rezervy..................................................................................................................................................33 Limity území.......................................................................................................................................................33 NÁVRH ZÁVAZNÝCH A SMĚRNÝCH ČÁSTÍ..................................................................................................34 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB..........................................................................................35 NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE.........................................................................................................................36 ZÁVĚR...............................................................................................................................................................37

navrh_upo.odt

PRACOVNÍ VERZE

1.


ÚVOD

1.1. Základní údaje 1.1.1. Zadání a hlavní cíle

1.1.2. Podklady

1.2. Dokumentace 1.2.1. Členění dokumentace Dokumentace obsahuje textovou a grafickou část. 1 Textová část 2 Grafická část 2.01 Širší vztahy 2.02 Hlavní výkres 2.03 Doprava 2.04 Vodní hospodářství 2.05 Energetika, přenos informací 2.06 Územní systém ekologické stability, zábory ZPF 2.07 Veřejně prospěšné stavby a opatření 2.08 2.09 2.10 Limity využití, zastavitelné území 1.2.2. Zpracovatelé dokumentace Studio MAC-ARCHITECTURE, s.r.o. Sušická 17, Praha 6, 160 00, 233 323 338, [email protected], IČ: 256 833 90, DIČ: CZ 256 833 90 Autorský návrh: Ing. akad. arch. Martin Stránský Vypracoval: Ing. Jiří Kučera ÚSES, klimatologie: RNDr. Ing Miroslav Hájek, GeoVision, s.r.o. Geografie, demografie: RNDr. Ondřej Bartušek

navrh_upo.odt

5/37

Studio MAC – ARCHITECTURE, s.r.o.

2.

HLAVNÍ VLASTNOSTI ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Z HLEDISKA VNĚJŠÍCH A VNITŘNÍCH VZTAHŮ

2.1. Základní vlastnosti 2.1.1. Vymezení řešeného území Řešeným územím pro potřeby zpracování návrhu územního plánu obce je správní území obce Zlosyň (ZUJ 535389, okres Mělník), které je totožné s katastrálním územím Zlosyň v jeho současném rozsahu. Do správního území obecního úřadu nepatří žádné další katastrální území. Návrh územního plánu má návaznosti na sousední katastrální území, které s obcí Zlosyň sousedí nebo jsou součástí mikroregionu Veltrusdominio a také pokud jsou významné z hlediska nadřazených územních vazeb a koordinace. 2.1.2. Geografická poloha, hranice a vnější vazby Obec Zlosyň je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregion Veltrusdominio, tvořeného jedním městem (Veltrusy) a sedmi obcemi (Hostín u Vojkovic, Kozomín, Nelahozeves, Nová Ves, Všestudy, Zlosyň). Obec leží v jihozápadní části okresu Mělník ve Středočeském kraji. Území mikroregionu Veltrusdominio tvoří jedno město a osmnáct obcí (Veltrusy, Dřínov, Hostín u Vojkovic, Jeviněves, Chlumín, Jeviněves, Kozomín, Nelahozeves, Nová Ves, Postřižín, Spomyšl, Újezdec, Úžice, Vojkovice, Vraňany, Všestudy, Zálezlice, Zlončice, Zlosyň, Obříství). Obec Zlosyň je tvořena jedním katastrálním územím Zlosyň (kód k. ú. 79335), je součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou. Sousedí s 1 městem (Veltrusy), 5 obcemi (Všestudy, Vojkovice, Dřínov, Úžice, Chvatěruby), celkově s 6 katastrálními územími (Veltrusy, Všestudy u Veltrus, Vojkovice u Kralup nad Vltavou, Dřínov, Úžice u Kralup nad Vltavou, Chvatěruby). Všechny sousední obce leží v okresu Mělník a jsou součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou. Území obce leží v oblasti dolního Povltaví přibližně 6 km severovýchodně od Kralup nad Vltavou a 11 km (23 km po silnici) jihozápadně od Mělníka na pravém břehu řeky Vltavy (přibližně 3 až 4 km od řeky). Horopisně náleží tato oblast s nížinnou krajinou do Mělnické kotliny. Obec Zlosyň leží na protáhlé oblé terénní vyvýšenině navazující na mírné severozápadní svahy Dřínovského vrchu tvořeného křídovými sedimenty s pleistocenní říční terasou na vrcholové plošině, území v rozmezí 170 až 247 m n. m. Na území se nenachází žádná stálá vodoteč, jižní část katastru spadá pod povodí Černavky, která ústí do Labe a větší severní část do povodí Kozárovického potoka, který je přítokem Vltavy, jižně od centra obce probíhá rozvodí řek Vltava – Labe (přes Dřínovský vrch). Území je dopravně vázáno jednak na lokální centra (Veltrusy, Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Odolena Voda), jednak a Prahu. Hlavní dopravní spojnicí nadregionálního charakteru je dálnice D8 (Praha – Berlín), která prochází východní částí území. Regionální a lokální dopravní vazby zajišťují silnice 2. třídy (101 Kralupy nad Vltavou – Neratovice, 522 Odolena Voda – Obříství, 608 Odolena Voda – Veltrusy) a 3. třídy, sousedními Úžicemi prochází celostátní železniční trať 092 Kralupy nad Vltavou – Neratovice. 2.1.3. Vztah k vyšší územně plánovací jednotce, nadřazená a zpracovaná dokumentace Dne 20.7.2009 byla schválena usnesením vlády ČR č. 929 Politika územního rozvoje 2008. Řešené území je součástí Pražského regionu, který je ve smyslu zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů velkým územním celkem. Obecně závaznou vyhláškou Středočeského kraje č. 6/2006 byla vyhlášena závazná část Územního plánu velkého územního celku Pražského regionu, schváleného 6/37

navrh_upo.odt

PRACOVNÍ VERZE

– – – – – – – – – –


Zastupitelstvem Středočeského kraje dne 18. prosince 2006, usnesením č. 55-15/2006/ZK. Dne 10.9.2008 byly schváleny Územně analytické podklady Středočeského kraje. V prosinci 2008 byly zpracovány Územně analytické podklady ORP Kralupy nad Vltavou. V roce 2008 byla zpracována Studie udržitelného rozvoje mikroregionu Veltrusdominio a Strategický plán udržitelného rozvoje mikroregionu Veltrusdominio. V roce 2009 byla zpracována Studie udržitelného rozvoje obce Zlosyň a Strategický plán udržitelného rozvoje obce Zlosyň. Z výše uvedené územně plánovací dokumentace vyplývá pro území obce Zlosyň respektovat: republikové priority pro zajištění udržitelného rozvoje území, rozvojovou osu OS 2 (Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR – Dresden), jejíž součástí je i správní obvod ORP Kralupy nad Vltavou, ke kterému náleží území obce Zlosyň, stávající dopravní a technickou infrastrukturu a její ochranná pásma, navržené koridory pro technickou infrastrukturu regionální úrovně, výhledový koridor železniční vysokorychlostní tratě, územní systém ekologické stability, schválené prognózní zdroje nerostných surovin, ostatní ochranná pásma, ostatní limity v území (sesuvné území, archeologické naleziště), soulad s koncepcí funkčního využití území podle stávajícího platného územního plánu obce. Pro řešené území vyplývají požadavky z hlediska vazeb na vyšší územní celek především v oblasti dopravy. Stávající silnice 2. třídy II/101, vedená nyní z Veltrus přes severní část řešeného území na Vojkovice je součástí aglomeračního okruhu, který prochází v oblasti vnější příměstské zóny jádro aglomerace a zajišťuje tangenciální dopravní vztahy. Dle nadřazené územně plánovací dokumentace má být aglomerační okruh zkapacitněn a přenesen do nové polohy určené stávající křižovatkou Úžice na dálnici D8 a výhledovou křižovatkou silnic II/101 a I/9 jižně od Byškovic. Tím se vyhne nová trasa silnice II/101 řešenému území a stávající trasa bude převedena na silnici 3. třídy. Řešeným územím prochází v rámci územní rezervy trasa vysokorychlostní železniční tratě, ta je vedena částečně v souběhu s dálnicí D8. Další požadavky z hlediska vazeb na vyšší územní celek vyplývají v oblasti nadřazených vedení inženýrských sítí. Navrženo je zdvojení a přeložka vedení VVN V410/419 400 kV a přeložka VVN V117/118 110 kV, navržen je nový VTL plynovod Obříství – Kaučuk. Stávající platný Územní plán obce Zlosyň byl schválen zastupitelstvem obce 30.10.2003. Změna č. 1. územního plánu byla schválena 7.2.2005.

2.1.4. Určující faktory jednotlivých funkčních složek Důležitým faktorem rozvoje území je dobrá dopravní dostupnost, především rychlé dopravní spojení s Prahou a dále rovněž se severočeským regionem. Kvalitní dopravní spojení, reprezentované blízkostí dálnice D8 podmínilo investiční záměr na lokalizaci komerčních aktivit v okolí dálniční křižovatky Úžice, který vyústil ve vznik komerční zóny Kozomín, která ze sousedních katastrů Kozomín a Úžice zasahuje i do řešeného území. S budoucím rozvojem komerčních aktivit v zóně Kozomín i v přilehlých lokalitách se očekává i rozvoj bydlení a souvisících služeb v řešeném území. Nezanedbatelným dalším faktorem budoucího rozvoje území je jeho kvalita ekologická, reprezentovaná masivem Dřínovského vrchu se Zlosyňským hájem, který je regionálním biocentrem, nicméně v krajině je přesto převažující intenzivně zemědělsky obdělávaná zemědělská půda. Štěrkopískové terasy dolního Povltaví zasahují oblasti severně od řešeného území, ve kterých jsou evidovaná ložiska. V rámci řešeného území se nacházejí po obou stranách dálnice D8 dvě plochy schválených prognózních zdrojů nerostných surovin. V západní z nich je vymezen dobývací prostor, ve kterém probíhá těžba štěrkopísku. navrh_upo.odt

7/37

Studio MAC – ARCHITECTURE, s.r.o. Tradiční zemědělská výroba, která se v současnosti nachází v období dokončování restrukturalizace a v celkovém ekonomickém útlumu, bude i v budoucnosti nezanedbatelnou složkou života v řešeném území. Po stránce klimatické a půdní má řešené území vysoký potenciál zemědělské produkce. Kulturní krajina dolního Povltaví, v jejímž oblasti leží obec Zlosyň, je územím s velkým potenciálem se silnými historickými kořeny a ekonomickými, sociálními a strukturálními vazbami na hlavní město Prahu. Vysoký potenciál, ekonomickou hodnotou a kulturní kapitál v této oblasti má areál NKP zámek Veltrusy. Pro nastartování trvale udržitelného rozvoje a zvyšování prosperity a životní úrovně obyvatel ve všech oblastech je nutná přeměna současné zemědělské krajiny zatížené především dopravními stavbami, dobývacími prostory s malou ekologickou stabilitou na lineárně zalesněnou kulturní krajinu s lehkým průmyslem v podobě lokálních technologických center, zaměřenou na ekologické zemědělství, turistiku a služby v oblasti cestovního ruchu, rekreace a další služby, včetně lokálního rozvoje rezidenčního bydlení v rámci stabilizovaného intravilánu obce. Hlavním cílem trvale udržitelného rozvoje obce Zlosyň je obnova a oživení kulturní krajiny dolního Povltaví prostřednictvím efektivního využití stávajícího potenciálu území obce a jejího okolí a vytvoření sítě kulturních a sportovně rekreačních služeb s vysokou přidanou hodnotou a tím dosažení vyváženého hospodářského, kulturního a vzdělanostního růstu zejména v oblasti cestovního ruchu a služeb se silnou vazbou na hlavní město Prahu tak, aby se území obce spolu se sousedním areálem NKP zámku a parku Veltrusy vrátilo do podvědomí tuzemských i zahraničních turistů a návštěvníků jako snadno dostupná oblast s kvalitním životním prostředím, sportovně rekreačními příležitostmi a nabídla ojedinělé kulturně společenské a vzdělávací služby a poznání o architektonickém a kulturním dědictví České republiky. Z hlediska urbanistické kompozice návrh územního plánu sleduje především dotvoření původní struktury sídla v půdoryse i ve hmotách a jeho další rozvoj do nových zón v návaznosti na kompozici celého řešeného prostoru. Obec má svůj jedinečný výraz, který je třeba respektovat, citlivě dotvořit a zachovat rozmanitost řešeného území jako celku.

2.2. Koncepce hlavních funkčních složek 2.2.1. Základní charakteristika obce Zlosyň je samosprávnou obcí, tvořená jedním katastrálním územím. Obec Zlosyň vznikla jako zemědělská ves a po celou její historii až po nedávnou minulost bylo v jejím vývoji zemědělství dominantním faktorem. Se zemědělskou výrobou úzce souvisel i provoz největší stavby v obci – špýcharu, který dnes chátrá bez využití. Z důvodu rychlého růstu produktivity práce v zemědělské výrobě v minulých desetiletích byl pokles pracovních příležitostí v zemědělství pro obec kritický. Část obyvatelstva se postupně orientovala na dojížďku za prací do větších sídel v okolí (Kralupy na Vltavou, Odolena Voda, Vodochody, Praha a Neratovice). Hospodářské potíže zemědělství jako odvětví související s ekonomickou transformací v 90. letech 20. století, které vyvolávají stagnaci a úpadek řadě obcí obdobného charakteru, nemusí dlouhodobě negativně ovlivnit život obce, pokud bude účelně využito rozvojového potenciálu, který se v řešeném území vytvořil dobrou dopravní dostupností (dálnice D8, blízká dálniční křižovatkou Úžice). Rovněž je třeba koordinovaně ovlivňovat spolu s orgány státní správy zájmy o těžbu štěrkopísku v širším území a využít je především pro následnou tvorbu kvalitní krajiny a sídel. V obci jsou uskutečňovány podmínky pro usnadnění svého budoucího rozvoje zejména v oblasti rozvoje technické infrastruktury (vybudování kanalizace, plynofikace). Obec v současnosti má nesporné kvality rezidenčního sídla a rozvoj obytné funkce bude v jejím vývoji hrát významnou roli. Navržené řešení koncipuje obec jako vysoce obytné prostředí v kontaktu s hodnotnou krajinou.

8/37

navrh_upo.odt

PRACOVNÍ VERZE


2.2.2. Historie Obec Zlosyň se nachází ve starobylé sídelní oblasti českého Polabí. Na základě četných archeologických nálezů byla osídlovaná již od neolitu. Na území obce sice žádné archeologické nálezy nejsou, ale v jejím nejbližším okolí (Dřínov, Obříství, Zálezlice, Vepřek, Mlčechvosty) byly provedeny velmi významné nálezy. Dřínovský vrch, byl v pravěku využíván jako výšinné opevnění. První písemné záznamy o obci Zlosyň jsou až z roku 1316, je však pravděpodobné, že existovala již v době českého raného středověku, tj. v 10. až 11. století. Na nevýrazné vyvýšenině na úpatí Dřínovského vrchu vzniklo zemědělské osídlení snad již ve slovanské době hradištní. V obci nejsou historické památky, o kterých bychom měli záznamy ve starších pramenech. Podle záznamu z roku 1654 je pravděpodobné, že obec byla zničena za třicetileté války. K původní struktuře sídel, pravděpodobně po novém osídlení, vznikl barokní velkostatek se špýcharem, který je největší a dominantní stavbou v obci. Obec Zlosyň vznikla jako zemědělská ves a po celou historii i nedávnou minulost také se zemědělstvím souvisel stavební i společenský rozvoj obce. Původní obec vznikla jako seskupení hospodářských dvorů a stavení okolo návsi, jejíž prostor je dodnes velmi dobře zachován. Centrum obce představuje náves s rybníkem. Severně od návsi jsou velké zemědělské usedlosti – dvory, na jižní straně návsi naopak drobnější zástavba, pravděpodobně z doby raabizační parcelace v 18. století. Nárůst počtu obyvatel na konci 19. století zahájil postupně dojíždění části obyvatel za prací do okolních rodících se průmyslových center. V té době ve Vojkovicích vznikl konzervárenský provoz, v Úžicích cukrovar. Oba provozy vázané na zemědělství zabezpečily pracovní příležitosti v době jejich poklesu v zemědělské prvovýrobě. Ve 20. století se se začala rozvíjet výstavba mimo původní náves, především v jižní části obce. Odliv obyvatelstva, zvýšený v 70. a 80. letech 20. století, se po roce 1990 zastavil a od roku 2000 v souvislosti se změnou funkce ze zemědělské na sídelní (eventuálně čistě obytné) došlo k významnému rozvoji. 2.2.3. Urbanistické založení a návrh vývoje Obec Zlosyň se nachází ve starobylé sídelní oblasti českého Polabí. Na základě četných archeologických nálezů byla osídlovaná již od neolitu. Na území obce sice žádné archeologické nálezy nejsou, ale v jejím nejbližším okolí (Dřínov, Obříství, Zálezlice, Vepřek, Mlčechvosty) byly provedeny velmi významné nálezy. Dřínovský vrch, byl v pravěku využíván jako výšinné opevnění. První písemné záznamy o obci Zlosyň jsou až z roku 1316, je však pravděpodobné, že existovala již v době českého raného středověku, tj. v 10. až 11. století. Na nevýrazné vyvýšenině na úpatí Dřínovského vrchu vzniklo zemědělské osídlení snad již ve slovanské době hradištní. Obec Zlosyň vznikla jako zemědělská ves a po celou historii i nedávnou minulost také se zemědělstvím souvisel stavební i společenský rozvoj obce. Původní obec vznikla jako seskupení hospodářských dvorů a stavení okolo návsi, jejíž prostor je dodnes velmi dobře zachován. Centrum obce představuje náves s rybníkem. Toto uspořádání je zachováno dodnes, centrální prostor – náves s rybníkem, severně od návsi – velké zemědělské usedlosti, struktura osídlení obce je tvořena kompaktním celkem sevřené urbanistické kompozice okolo původní návsi, jádro obce – nesoucí stopy původní zemědělské vsi je v současnosti kultivováno novými výsadbami zeleně a úpravou povrchů komunikací a chodníků, předurčeno pro zachování funkce centra i pro plánovaný rozvoj v obci a okolí, pro lokalizaci drobných provozoven obchodu, pohostinství a služeb, správních a kulturních funkcí. Jádro obce má kompaktní ráz zástavby s téměř radiálně okružním dopravním systémem. Plochy rodinného bydlení – z meziválečného a poválečného období se rozvinuly okolo jádra na jihu a jihovýchodě, kde se vyskytuje často skromnější parcelace i skromnější domky dělníků a drobných zemědělců, soudobá výstavba je v prolukách na jižním okraji obce, západní část obce je natolik od obce oddělena, že je vnímána jako její vzdálenější okolí. Nárůst počtu obyvatel na konci 19. století zahájil postupně dojíždění části obyvatel za prací do okolních rodících se průmyslových center. V té době ve Vojkovicích vznikl konzervárenský provoz, v Úžicích cukrovar. navrh_upo.odt

9/37

Studio MAC – ARCHITECTURE, s.r.o. Oba provozy vázané na zemědělství zabezpečily pracovní příležitosti v době jejich poklesu v zemědělské prvovýrobě. Ve 20. století se se začala rozvíjet výstavba mimo původní náves, především v jižní části obce. Odliv obyvatelstva, zvýšený v 70. a 80. letech 20. století, se po roce 1990 zastavil a od roku 2000 v souvislosti se změnou funkce ze zemědělské na sídelní (event. čistě obytné) došlo k významnému rozvoji. Navržené řešení respektuje a zachovává původní půdorys i hmoty sídla, přizpůsobuje funkční využití ploch současným vývojovým trendům a navrhuje nové plochy pro obytnou zástavbu v návaznosti na stávající zastavěné území. Zcela mimo historickou obec v poloze oddělené dálnicí D8 leží navržené plochy komerční zóny Kozomín. Půjde o pokračování výstavby z prostoru mezi Úžicemi a Kozomínem. Tato část katastru je vnímána již jako vzdálenější okolí obce. 2.2.4. Stavební fond a kulturní památky V obci nejsou nemovité kulturní památky. Historická sýpka (na západním konci obce) chátrá bez využití. Sýpka je navržena k zapsání do seznamu nemovitých kulturních památek. V území se nachází archeologické naleziště. Kvalita stavebního fondu v obci Zlosyň je ve srovnání s okolními obcemi na úrovni lepšího průměru. V obci je vyšší podíl rekreačně využívaných objektů, které jsou udržovány v dobrém stavebním stavu, pro některé z nich proměna na rekreační objekt představovala záchranu před zkázou. Soudobé obytné domy na jižním okraji jsou v dobrém stavebním stavu. Opraven byl objekt bývalé školy, ve kterém je sídlo obecního úřadu. V nejhorším stavu jsou objekty nevyřešeného, nebo bývalého státního vlastnictví, především zemědělské objekty. V nejbližší budoucnosti však není pravděpodobné, že se uskuteční rozhodující investice vedoucí ke zlepšení tohoto stavu. Navržené řešení důsledně respektuje dochované kulturní hodnoty a vytváří podmínky pro jejich ochranu. 2.2.5. Obyvatelstvo a bytový fond

2.2.5.1.Obyvatelstvo Dlouhodobý vývoj obyvatel, sledovaný dekádně v retrospektivních statistických lexikonech od roku 1850, který svou délkou vyrovnává a zohledňuje cyklické výkyvy ekonomické i demografické i jednorázové zásahy politické či přírodní, je exaktním vyjádřením primárního vlivu geografické polohy na vývoj daného sídla či regionální sídelní struktury. Prvořadým rozvojovým impulsem pro oblast dolního Povltaví se na počátku sledovaného období stala železnice, povltavským koridorem spojující Vídeň přes Prahu s Drážďany a Berlínem (s regionální odbočkou z Kralup do Neratovic a na ní umístěném regionálně nejvýznamnějším průmyslovém podniku – cukrovaru a lihovaru v Úžicích). V následujícím období až do roku 1910 region trvale mírně rostl, ale pomaleji. Druhé období, kdy se znovu projevil rozvojový potenciál povltavského dopravně urbanizačního koridoru byla léta 1910 – 1940. Kralupy nad Vltavou jako nadřazené regionální centrum pro přenos rozvojových impulsů do oblasti se staly 4 největším železničním uzlem v Čechách, což mělo přímý vliv na rozvoj nejbližšího zázemí. Vážný poválečný zásah do populační struktury Českých zemí, kterým bylo vysídlení 3,2 milionů obyvatel, se národnostně homogenního vnitročeského regionu teoreticky neměl dotknout, ve skutečnosti však byl úbytek obyvatel v dekádě 1940 – 1950 v regionu ještě vyšší než činil průměr Českých zemí. Nově osidlované území Sudet leželo pouhých 15 km od obce, k víceméně dobrovolnému odchodu do pohraničí se po zahájení kolektivizace připojilo násilné vystěhování selských rodin z relativně bohatých vesnic dolního Povltaví a k úbytku přispěla bezprostředně i poválečná stagnace silně vybombardovaných Kralup nad Vltavou. V následujících 40 letech (1950 – 1990) došlo po počáteční stagnaci k trvalému a zrychlujícímu se úpadku, a to zejména v důsledku souběžné koncentrace masivní sídlištní výstavby do nejbližších regionálních center. Ve venkovském regionu k tomuto dramatickému úbytku přispěla i v roce 1971 schválená kategorizace sídel, která pro sídla bez zemědělské či výrobní funkce často znamenala nevyhlášenou stavební uzávěru. 10/37

navrh_upo.odt

PRACOVNÍ VERZE


Po roce 1990 došlo v návaznosti na změnu společenského řádu k obnově přirozeného vývoje sídel i regionální sídelní struktury. Došlo k zásadní změně trendů venkovských sídel – od výrazného úbytku ke stagnaci s tendencí k mírnému růstu. Novým zásadním rozvojovým impulsem se na konci sledovaného historického období stal opět dopravní koridor dálnice D8 z Prahy do Drážďan. Zlosyň leží na mírném svahu zalesněného Dřínovského vrchu mezi Úžicemi s cukrovarem a Vojkovicemi s konzervárnou, což bylo primárním rozvojovým impulsem v prvních sledovaných dekádách: v letech 1850 – 1870 +27 %, 1870 – 1880 +17 % a 1900 – 1910 +12 %. Díky této poloze a též blízkosti zámeckého parku se vyskytla jen 3 – v regionu všeobecná – útlumová období: poválečné – jen -13 % a v letech 1970 – 1990 – jen -10 a -17 %. Rok 1990 s návratem k přirozeným podmínkám rozvoje zhodnotil krajinářsky příznivou polohu Zlosyně a po dokončení D8 a blízkou křižovatkou Úžice (z centra obce 4,5 km) přinesl impuls pro významný rozvoj: očekávaný přírůstek v letech 2000 – 2010 je téměř 100 obyvatel, tj. +28 %. Index dlouhodobého rozvoje 1850 – 2010 tak dosáhne hodnoty 155. Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1991 2001 2008 Obyv. 270 344 403 422 440 494 490 530 516 450 462 420 377 313 326 405 Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel Vzhledem k zastavení poklesu počtu obyvatel v rámci celé republiky v posledních letech, stabilizaci a mírnému růstu počtu obyvatel v obci i regionu, novým pracovním příležitostem regionu a rozvoji výstavby rezidenčního bydlení lze očekávat v území mírný nárůst počtu obyvatel. Výhledově předpokládat možnost vyrovnaného přirozeného populačního rozvoje v důsledku dobrých obytných kvalit sídla a s rozvojem pracovních příležitostí v ubytovacích provozech, jejichž realizace váže na zlepšení dopravní dostupnosti území. Základní členění obyvatel podle věku určuje vzájemný poměr složky předproduktivní (děti do 15 let), produktivní a poproduktivní. Po několika desetiletích stabilního členění těchto dvou složek (produktivní věk 15 – 59 let u mužů a 15 – 55 let u žen) začalo v roce 1996 postupné prodlužování věku pro odchod do důchodu a s tím i přechod na kategorii produktivního věku od 15 do 64 let. Věková skupina 0 – 14 let 15 – 64 let 65 a více let Celkem Počet obyvatel 65 284 56 405 Podíl v % 16 70 14 100 Tabulka 2: Členění obyvatel podle věku Odhlédneme-li od skutečnosti, že věková strukturu obyvatel celé České republiky je velmi nepříznivá, tak věková struktura obyvatel obce Zlosyň má mírně příznivý charakter. Počet obyvatel v předproduktivním věku (0 – 14) mírně převyšuje počet obyvatel ve věku poproduktivním (65+) a index vitality tak je 116. Postupné mírné zlepšení věkové struktury obyvatelstva je zapříčiněno také vlivem selektivní migrace, kdy mezi imigranty převládají osoby v produktivním věku. I přes všeobecné trendy a změny demografického chování obyvatelstva spojené především se snížením sňatečnosti a porodnosti v 90.letech a přesunem silných poválečných ročníků do poproduktivního věku v současné dekádě lze hodnotit prognózu vývoje věkové struktury obyvatel obce víceméně příznivě. Důvodem je poloha území na regionální úrovni a napojení na hlavní město Prahu jako příležitosti pro migraci obyvatel do této lokality. Uvedená prognóza však musí být podpořena ze strany obce především výstavbou nových bytů, rehabilitací intravilánu obce, zlepšením stavu sociální infrastruktury a dalších složek zvyšujících atraktivitu obce.

2.2.5.2.Bytový fond Obec Zlosyň náleží do regionu čistě venkovského a příměstského, který má jednoznačnou strukturu bydlení, ze 110 trvale obydlených bytů je plných 99 % v rodinných domech, na 1 rodinný dům připadá 1,05 bytů, na 1 bytový dům pak 3,0 bytů. V obci průměrně připadá 2,79 obyvatel na jeden byt. Pro venkovské regiony je typický rovněž vyšší podíl neobydleného domovního a bytového fondu, což platí i pro Zlosyň, kde je 44 neobydlených bytů. Zájem o trvalé bydlení je v obci podstatně vyšší než v jiných navrh_upo.odt

11/37

Studio MAC – ARCHITECTURE, s.r.o. územních sektorech Středních Čech, zejména v souvislosti s dokončením prvního úseku dálnice D8, která řadu sídel v regionu výrazně přiblížila k Praze. I když obec Zlosyň neleží v typicky rekreační oblasti, dřívější vysoká poptávka po chalupářské rekreaci se i zde projevila (25 rekreačních chalup). Věková struktura bytového fondu v obci je, jako i v jiných venkovských oblastech, výrazně posunuta do starších věkových kategorií, což je v souladu se starší věkovou strukturou obyvatel (platí, že ve starých domech bydlí převážně starší obyvatelé). Podstatná část bytů byla v roce 2001 v domech postavených ještě za Rakouska-Uherska, dnes již starších více než 90 let, tedy za hranicí standardní fyzické životnosti. Zahrnujeme-li mezi starší, když ne fyzicky, tak morálně zastaralé byty, výstavbu z doby před rokem 1945, představuje to zátěž 42 % stávajícího bytového fondu. Převažují stabilizované plochy pro bydlení s ojedinělými nezastavěnými parcelami. Zásadní změna, ke které došlo ve vývoji venkova po roce 1990 v České republice se samozřejmě projevila i ve vývoji bytové výstavby. Intenzita bytové výstavby za období 1997 – 2006, přepočtená na 1000 obyvatel středního stavu průměrně ročně ve Zlosyni je 2,3, což je podprůměrné proti hodnotě v ČR, počet bytů postavených v tomto období je 7. Při hodnocení intenzity bytové výstavby je nutno si uvědomovat, že minimální úroveň potřebná dlouhodobě pro plynulou (alespoň 1 × za 100 let) obměnu bytového fondu činí 4 byty na 1000 obyvatel průměrně ročně. Investice do nového bydlení po roce 1990 enormně vzrostla (cca 3 × rychleji než mzdy) a staly se pro domácnosti výrazně nejvyšší a dlouhodobě zatěžující položkou. To platí zejména o výstavbě rodinných domů, kde jde o investici domácnosti, která v domě bude bydlet (ať již od prvopočátku či v konečném finančním vyúčtování). Obyvatelé, kteří mají vložit velké finanční prostředky a na dlouhou dobu (až 2 generace) se zadlužit, musí při svém investičním rozhodnutí komplexně zhodnotit kromě časové dostupnosti zaměstnání a služeb (a při relativně malých rozdílech v cenách za 1 m2 obytné plochy) také složky sídelně či sociálně patologické, především špatnou kvalitu životního prostředí (zejména exhalace, prašnost, hluk), zanedbanou čistě zemědělskou krajinu s letitými pozůstatky úpadku, nízkou úroveň péče o obytné prostředí a také kulturně, vzdělanostně i sociálně nižší úroveň obyvatel vč. vyššího podílu nestabilizovaných, fluktuačních skupin a cizích etnik. Zlosyň má dobrou šanci na realizaci obytné zástavby vzhledem ke kvalitě prostředí a investorským záměrům s vazbou na dálniční křižovatku – to dává předpoklad růstu počtu bytů a kvality bytového fondu. 2.2.6. Občanská vybavenost a služby V obci Zlosyň se nachází kulturní dům se společenským sálem, knihovna (v objektu obecního úřadu), fotbalové a víceúčelové hřiště, tělocvična. Z pohostinství zde je hospoda, bývalý hotel Oasa, ubytovna, ze základní obchodní vybavenosti prodejna potravin a smíšeného zboží. Občanská vybavenost a služby jsou provozovány na úrovni drobného podnikání a řemeslných služeb. Vzhledem k vybavenosti obce pouze na základní úrovni, převažuje cestování za obslužnou vybaveností mimo území obce. Největší část pohybu za vybaveností náleží regionálnímu centru Kralupy nad Vltavou a Praze, jejíž dostupnost se výrazně zvýšila po dokončení 1. provozního úseku dálnice D8 a také výstavbou zejména obchodních center na severním okraji Prahy právě při dálnici. V obci se nenachází žádné vzdělávací zařízení. V budově bývalé školy je nyní umístěn obecní úřad. Hlavním cílem školské dojížďky jsou Veltrusy, druhým směrem je Praha a třetím Kralupy nad Vltavou. 2.2.7. Průmysl, těžba, stavebnictví V jihozápadní části katastru obce probíhá těžba štěrkopísku, napojení je na silnici II/608 mimo území obce. Bezprostřední negativní vliv na životní prostředí je těžba štěrkopísku v oblasti Všestud a Hostína u Vojkovic a jeho přeprava přes obec. Průmyslový charakter bude mít pokračování komerční zóny Kozomín do jihozápadní části řešeného území. 12/37

navrh_upo.odt

PRACOVNÍ VERZE


Zástavba v zóně bude postupovat směrem od dálniční křižovatky a plochy v katastru obce budou zainvestovány až v poslední fázi rozvoje, v současnosti nelze stanovit konkrétní náplň a podrobnější využití ploch v územním plánu vymezených pro výrobu a sklady, dopravní napojení zón a hlavní přívody medií boudou řešeny na sousedních katastrech Úžice a Kozomín. Severně od obce vymezené ložisko štěrkopísku B3002900, nejsou ale evidovány záměry na jeho těžbu, jihozápadně od obce se nachází zásoba kvalitních štěrkopísků (dříve evidováno po č. P9 047100) je vymezen dobývací prostor, probíhá těžba. Na sousedních katastrech probíhá těžba společnosti Ilbau v Hostíně u Vojkovic, těžba společnosti Unim ve štěrkopískovně Všestudy. V obci Zlosyň nalezneme 74 podnikatelsky aktivních subjektů, z nichž je1 akciová společnost, 52 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), 8 registrovaných obchodních společností, 4 podnikatelé v zemědělství, 9 zařazeno v kategorii ostatní. Z těchto 74 subjektů 7 pracuje v zemědělství, 10 v průmyslu, 10 ve stavebnictví, 4 v oblasti dopravy, 19 se realizuje v obchodu a pohostinství, 11 spadá do kategorie ostatní obchodní služby, 1 do veřejné správy, 2 do školství a 10 do ostatních služeb. 2.2.8. Zemědělství a lesní hospodářství

2.2.8.1.Zemědělství Řešené území leží v oblasti s tradičním obilnářstvím a pěstováním zeleniny. Obec Zlosyň leží na úbočí Dřínovského vrchu nad širokou nivou dolního toku Vltavy. Zemědělská půda činí 75 % z celkové plochy správního území, míra zornění ZPF je 98 %, v obci je dle údajů ČSÚ 6 subjektů podnikajících v zemědělské a lesnické výrobě, z toho počet samostatně hospodařících rolníků je 4. Zemědělská půda zahrnuje celkem 439,9 ha, z toho je orné půdy 429,5 ha, zahrad 5,2 ha, sadů 3,8 ha, trvalých travních porostů 1,4 ha. Klimatické podmínky pro zemědělství jsou poměrně příznivý, oblast spadá do klimatického regionu T1 – teplý suchý, s průměrnou teplotou 8°C až 9°C, srážkami cca 500 mm za rok, 40 až 60 suchými dny za vegetační období a vláhovou jistota s koeficientem 0 – 2. Půdotvorný substrát tvoří na větší části říční uloženiny charakteru písků štěrkopísků, na menší části při svazích Dřínovského vrchu slínovce, slínité pískovce a svahoviny těžších zemin. Uvedeným podmínkám odpovídá i přirozený vývin půd. V řešeném území jsou zastoupeny téměř výhradně následující hlavní půdní jednotky: – 05 – černozemě typické karbonátové na spraších. středně těžké výsušné s málo vododržným podložím, – 06 – černozemě typické, karbonátové na slínitých a jílovitých substrátech, těžké půdy s lehčí ornicí a těžkou spodinou, občasně převlhčené, – 07 – černozemě typické těžké až velmi těžké v ornici i spodině, periodicky převlhčené, – 21 – hnědé půdy a drnové půdy na píscích, velmi lehké a silně výsušné, – 22 – hnědé půdy a rendziny, ojediněle i nivní půdy na zahliněných písčitých substrátech, lehčí až středně těžké, s příznivějším vodním režimem, než u předchozí hlavní půdní jednotky. Hlavní půdní jednotky 21 a 22 jsou zastoupeny na cca 80 % území. Zastoupení půd s nepříznivým výsušným vláhovým režimem (hlavní půdní jednotky 05, 21, 22) je v ploše zemědělsky obhospodařované části katastru převažující. Tyto půdy jsou navíc silně ohrožené větrnou erozí, která zejména v současnosti po scelení do rozsáhlých honů způsobuje jejich degradaci odnosem jemnozemě a humózní složky. Z těchto důvodů byl katastr Zlosyně začleněn do plošné závlahové soustavy Vltava III. Závlahová soustava je projektována na využití pásových zavlažovačů nebo klasického trubního závlahového rozvodu. V řešeném území leží zvyšovací závlahová čerpací stanice Úžická. Závlaha byla v území navrhována mimo jiné i pro svou půdoochrannou funkci proti větrné erozi. Při současném omezení využití závlah vlivem hospodářských potíží zemědělství (snižování závlahových dávek) se na postižených honech nebezpečí větrné eroze podstatně zvyšuje. Zemědělství bylo po staletí rozhodující a takřka jedinou ekonomickou aktivitou obyvatel Zlosyně a je navrh_upo.odt

13/37

Studio MAC – ARCHITECTURE, s.r.o. dominantní činností v řešeném území doposud, i když již není schopno vázat rozhodující podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva. Vzhledem ke složitým makroekonomickým podmínkám a k nevyjasněnosti státní agrární politiky, prochází zemědělství fází útlumu. V řešeném území však jeho dopady nejsou tak značné jako v jiných částech regionu, půda je obdělávána v celém rozsahu a fungují i objekty živočišné výroby, jen historická sýpka na západním okraji obce chátrá bez využití. Půda je obdělávána v celém rozsahu, historická sýpka chátrá bez využití, živočišná výroba probíhá v areálu na severu obce (cca 60 ks hovězího dobytka), při západní hranici území u silnice II/608 je vepřín s cca 600 ks prasat. Rozvoj obce je na prosperitě místního zemědělství stále do určité míry závislý. Návrh vychází z předpokladu nezvyšování celkového objemu zemědělské výroby v průběhu návrhového období. Ve výrobě potravin se předpokládá pro nejbližší léta ještě mírný pokles. V průběhu návrhového období územního plánu se předpokládá stabilizace zemědělství řešeného území v nových ekonomických podmínkách a to i v rámci širších vazeb. V území bude dominantní rostlinná výroba. Živočišná výroba bude realizována v rámci stávajících kapacit. Celkově se navrhuje snížení výměry orné půdy ve prospěch ekologicky aktivní nelesní zeleně, lesů a luk. Předpokládá se zvýšení zastoupení technických plodin v osevních postupech. Veškerou podporu ze strany obce i příslušných orgánů státní správy by měl mít návrat k tradičním plodinám v minulosti osvědčeným v oblasti. Jde především o ovocnářství, na orné půdě o pěstování kvalitních obilnin, raných brambor a cukrovky. Současně s tím by měla probíhat transformace konvenčních zemědělských farem na moderní ekologické farmy s intenzivní produkcí zemědělských a potravinářských produktů. V této souvislosti je třeba sledovat a podporovat využívání vybudované závlahové soustavy.

2.2.8.2.Lesní hospodářství Dle údajů z katastru nemovitostí patří ve správním území obce Zlosyň k lesním pozemkům 105 ha ploch, lesnatost 18 % je nejvyšší v přilehlé oblasti. Převažují porosty smíšeného charakteru – borové a bukové doubravy, v okrajových částech akátoviny. Lesní masiv Zlosyňského háje má význam z hlediska myslivosti, drobné lesíky a enklávy lesní půdy nemají hospodářský význam, ale vysokou hodnotu krajinářskou, půdoochrannou a jako prvky územního systému ekologické stability. Les je ve správě LZ Mělník, lesní správa Obříství, lesní oddělení 14 a 15. V blízkém okolí katastru obce se navrhuje v rozsahu stávajícího složiště popílku jihozápadně od Vojkovic lesnická rekultivace. V řešeném území je navrženo doplnění nelesní přírodní zeleně v severním okolí obytné zástavby obce, s pásem lesa podél dálnice D8 a rozšířením plochy lesa mezi dobývacím prostorem a hranicí s katastrem Veltrusy. Dále je navrženo doplnění doprovodné liniové zeleně podél silnic a cest. Tato opatření přispějí k pozitivní změně ve tvářnosti krajiny a podpoří její rekreační potenciál. Převedení na les má význam i půdoochranný a tomu bude přizpůsobena skladba dřevin a způsob hospodaření. Pás podél dálnice má význam z hlediska ochrany před negativními vlivy dopravy, zejména před hlukem. Zábory LPF nejsou navrhovány. 2.2.8.3.Vyhodnocení záborů ZPF Celkový zábor ZPF pro výstavbu je rozčleněn do tří etap, které vymezují postupné odebírání zemědělské půdy směrem od stávající zástavby v obci. Do třetí etapy je začleněn i zábor ZPF pro pokračování komerční zóny Kozomín do katastru Zlosyň. Samostatně je vyhodnocen zábor pro navržené zalesnění a výsadby ekologicky aktivní nelesní zeleně v rámci ÚSES. Lokalita Účel Plocha Kultura kód BPEJ Třída Poloha vůči [ha] ochrany zast. území 01 Výstavba 5 RD 0,42Orná 1.22.10 II Mimo 02 Výstavba 6 RD 0,51Orná 1.22.10 II Mimo 03 Výstavba 4 RD 0,38Orná 1.22.10 II Mimo 04 Výstavba 11 RD, obchod a služby 1,45Orná, 1.22.10 II Mimo zahrada 14/37

navrh_upo.odt

PRACOVNÍ VERZE 05 06 07 08 09 10 11 Celkem

Výstavba 2 RD Výstavba 1 RD Výstavba 2 RD Výstavba 2 RD Komunikace, parkoviště Rozhledna Trasové uzávěry VVTL plynovodu

NÁVRH ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE 0,19Orná 0,04Orná 0,11Zahrada 0,30Zahrada 0,99Orná 0,08Les 0,05Orná 4,11

1.22.10 1.22.10 1.22.10 1.22.10 1.22.10 - (PUFL) 1.22.10

II II II II II - (PUFL) II

Mimo Uvnitř Uvnitř Mimo Mimo Mimo Mimo

Tabulka 3: Zábor ZPF, 1. etapa V 1. etapě dojde k dočasnému záboru 123,08 ha v důsledku těžby štěrkopísku, z této plochy bude 84,60 ha rekultivováno na zemědělské využití a 38,48 ha bude v 3. etapě využito na komerční zónu Kozomín. Lokalita Účel Plocha Kultura kód BPEJ Třída Poloha vůči [ha] ochrany zast. území 12 Plynová regulační stanice 0,15Orná 1.22.13 III Mimo VTL/STL 13 Komerční zóna Kozomín 38,48Orná 1.22.10 II Mimo 1.22.13 III Celkem 38,63 Tabulka 4: Zábor ZPF, 2. etapa Lokalita Účel 14 15 16 17 18 19

Park Veřejná zeleň Park, veřejná zeleň, zahrada Zahrada Park LBK

20 21 22 23

Zalesnění Zalesnění Zalesnění Zalesnění

24

Zalesnění

25 26

Zalesnění, LBK Zalesnění, LBK

Plocha Kultura [ha] 0,09Orná 0,13Orná 3,14Orná 0,06Orná 0,70Louka 1,46Orná

27 LBK Celkem

kód BPEJ Třída ochrany 1.22.10 II 1.22.10 II 1.22.10 II 1.22.10 II 1.06.02 III 1.22.13 III 1.22.22 II 0,53Louka 1.22.13 III 0,78Louka 1.22.13 III 0,45Orná 1.22.13 III 1,95Orná 1.22.10 II 1.22.13 III 5,35Orná, louka 1.22.10 II 1.22.13 III 6,10Orná 1.22.13 III 1,13Orná 1.22.10 II 1.22.13 III 12,94Orná 1.22.13 III 34,81

Poznámka

Tabulka 5: Zábor ZPF, zalesnění, zeleň, ÚSES Etapa 1. etapa 2. etapa Zalesnění, zeleň, ÚSES Celkem

Lokalita 01 – 11 12 – 13 14 – 27

Plocha [ha] 4,11 38,63 34,81 77,55

Tabulka 6: Zábor ZPF, rekapitulace navrh_upo.odt

15/37

Studio MAC – ARCHITECTURE, s.r.o. Lokalita Účel 28

VRT

29

Komerční zóna Kozomín

0 Oasa 2 (ÚR, v kolizi s VRT) Celkem

Plocha Kultura kód BPEJ [ha] 5,11Orná, louka 1.22.10 1.22.12 1.22.13 14,58Orná 1.22.10 1.22.13 1,03Orná 1.22.10 20,72

Třída ochrany II II III II III II

Poloha vůči zast. území Mimo Mimo Mimo

Tabulka 7: Předpoklad záboru ZPF v územní rezervě Lokalita Účel

Plocha Kultura [ha] 0,19Orná 5,53Orná

31 32

Zahrada Zalesnění

33

Zalesnění

1,96Orná

34

Zalesnění

10,91Orná

35

Zalesnění

1,90Orná

Celkem

kód BPEJ Třída ochrany 1.22.10 II 1.22.12 II 1.22.13 III 1.06.02 II 1.22.13 III 1.06.02 II 1.22.10 II 1.22.13 III 1.06.12 II 1.22.10 II

Poznámka

20,49

Tabulka 8: Předpoklad záboru ZPF v územní rezervě, zalesnění, zeleň, ÚSES Vzhledem k vysoké obytné kvalitě Obce Zlosyň jde o přiměřený zábor ZPF pro potřeby rozvoje bydlení a služeb a doplnění krajinné zeleně včetně ÚSES. 2.2.9. Rekreace a cestovní ruch Oblast obce Zlosyň není typickou rekreační oblastí, přesto zejména s ohledem na vyšší podíl zalesnění v prostoru Dřínovského vrchu vykazuje oproti okolním obcím částečně rekreační charakter. V obci nejsou ani historické památky či cyklistické trasy atraktivní pro krátkodobou rekreaci. Přesto jsou některé z objektů s původně obytnou funkcí využívány v současné době pouze rekreačně. Je to způsobeno především blízkostí Prahy a intenzitou poptávky po objektech individuální rekreace. Vzhledem ke kvalitě zdejších zemědělských půd pod závlahou, a půd meliorovaných se v území nabízí možnosti aktivního odpočinku formou rekreace v zahradách rekreačně využívaných objektů. Ta bude pravděpodobně i v budoucnu hlavní atraktivitou pro rekreanty přijíždějící do obce. Obec Zlosyň má pro sportovní vyžití svých občanů zřízeno kvalitní fotbalové a víceúčelové hřiště. Dětské hřiště v obci není, děti si hrají převážně na návsi a v soukromých zahradách. Obec má vedle budovy bývalé školy tenisové hřiště, které v současnosti chátrá. Školní tělocvična je využívána sporadicky. Velký rekreační význam pro krátkodobou rekreaci má areál parku a zámku Veltrusy nacházející se v sousedním katastru, který je vhodný pro procházky, případně rekreační cyklistiku. Obec Zlosyň patří do mikroregionu Veltrusdominio, ve kterém patří k nejvýznamnějším cílům areál parku a zámku Veltrusy, zámek Nelahozeves, památník Antonína Dvořáka v Nelahozevsi a památník Bedřicha Smetany v Obříství. Pro rozvoj cestovního ruchu je důležitá malá vzdálenost a dobrá dostupnost z Prahy jak po dálnici D8, tak v případě Kralup nad Vltavou vlakem. Přímo v obci se nenachází prvky podporující cestovní ruch. Navrženo je rozšíření sítě cyklotras včetně výstavby lávky přes dálnici, která nyní přerušuje cestu do Veltrus 16/37

navrh_upo.odt

PRACOVNÍ VERZE


a výstavba rozhledny na Dřínovském vrchu na hranici katastru Dřínova. 2.2.10.Technická infrastruktura

2.2.10.1.Doprava Katastrálním územím obce prochází dálnice D8 severojižním směrem západně od obce, silnice II/101 prochází ze západního okraje území od Veltrus na okraj obce a dále severním směrem do Vojkovic, která je výrazně zatížena tranzitní nákladní dopravou (přeprava štěrkopísku z pískovny Ilbau, přeprava nákladů do závodů Spolana Neratovice a Kaučuk Kralupy, včetně nebezpečných nákladů), silnice II/608 na západním okraji katastru ve směru Kozomín – Veltrusy má funkci doprovodné komunikace k dálnici D8. Silnice III/24211 je ve Zlosyni připojena na silnici II/101, vede ve stopě původní historické cesty do města Odolena Voda. Dopravní zátěž silnice II/101 v kontaktu s obcí Zlosyň okolo 3500 vozidel denně, vzrostla i dopravní zátěž silnice III/24211 (jeden z přivaděčů k dálniční křižovatce Úžice oblasti dolního Povltaví). Navržena je přeložka silnice II/101 do nové polohy mimo území obce mezi křižovatkou s dálnicí D8 Úžice a silnicí I/9 u Byškovic. Původní silnice II/101 bude následně převedena do kategorie silnice 3. třídy. Navržená přeložka však neřeší zátěže komunikací přepravou vytěženého štěrkopísku a tranzitní přepravou nebezpečných nákladů v aktuálním časovém horizontu a zcela ani po konečné realizaci nové trasy, řešení je možné pouze odklonem těžké dopravy směrem na Netřebu a dálniční křižovatku Úžice. Investiční akce související s tímto řešením se odehrají zcela mimo řešené území obce Zlosyň, představují vybudování nové účelové komunikace vedenou v trase stávající polní cesty západně od Chlumína s napojením na silnici II/522 Chlumín – Odolena Voda do prostoru Netřeby a po stávajících silnicích III/24217 a III/00810 do Úžic a na dálnici D8, nebo bude v předstihu vybudován nový úsek plánované silnice II/101 do dálniční křižovatky Úžice po Netřebu a nové napojení silnice II/522 západním obchvatem Netřeby. Nově vznikající komerční zóna Kozomín, která na katastrální území zasahuje z katastru Úžice je dopravně napojena na silnici II/608 v blízkosti křižovatky Úžice, dopravní napojení je mimo území obce, komunikační systém uvnitř zóny není řešen, nejsou dostatečně konkretizovány záměry na její využití. Místní komunikace v zástavbě jsou opatřeny živičným povrchem, mají charakter zklidněných ulic, většina ulic nemá samostatný chodník, v nové zástavbě je chodník jednostranný, v obci nevznikají dopravní problémy. Po dokončení kanalizace se předpokládá provedení oprav místních komunikací. Parkování je řešeno většinou v garážích nebo odstavných stáních na vlastních pozemcích, řadové garáže do deseti stání jsou v centru obce nad rybníkem, vlastní parkoviště má bývalý hotel Oasa. Nově je navrženo vybudování parkoviště v návaznosti na nově navrženou obytnou zástavbu, které bude sloužit zejména pro návštěvníky obce. Pro hromadnou autobusovou doprava slouží dvě zastávky (v obci, u křižovatky na Všestudy). Na území obce se nenachází žádná železniční stanice nebo zastávka, nejbližší železniční stanice je Úžice na trati 092 (Kralupy nad Vltavou – Neratovice). Západně od obce (souběžně s dálnicí D8) ve směru Úžice – Všestudy prochází územní rezerva pro trasu železniční vysokorychlostní trati Praha – Berlín. Nenavrhuje se žádná nová zástavba, která by byla v kolizi s uvažovanou budoucí tratí, nebo která by zasahovala do vymezeného koridoru o šíři 600 m. 2.2.10.2.Zásobování vodou Obec má vybudovanou vodovodní síť, která je napojena na vodojem Dřínov (2 × 1500 m 3). Hladina vodojemu (232 / 227 m n. m.) určuje přetlak ve vodovodní síti. Přívodní řad DN 250 pro vodojem Dřínov je napojen u Úžic na hlavní řad vodárenské soustavy KSKM, DN 800 dopravující vodu ze zdroje v oblasti Mělnické Vrutice do vodojemu Dolany. Obcí prochází hlavní distribuční řad DN 300, který pokračuje dále do Vojkovic a zásobuje obce v dolním Povltaví. Distribuční síť obce je napojena přes vodoměrnou šachtu. Vodovod je spravován Vodárnami Kladno-Mělník, provoz Kralupy nad Vltavou. Síť je založena s možností dalšího rozvoje. navrh_upo.odt

17/37

Studio MAC – ARCHITECTURE, s.r.o. Ve stávající zástavbě bude v případě potřeby provedeno zkapacitnění vodovodních řadů v rámci běžné údržby a obměny. Pro oblast nové zástavby navržena nová vodovodní síť napojená zokruhováním na stávající distribuční řady. Pokračování komerční zóny Kozomín bude zásobováno vodou ze směru postupu výstavby do Úžice (navrženo zkapacitnění vodojemu Dřínov vyvolané plánovanou výstavbou v komerční zóně Kozomín). V rámci celé oblasti se projeví navržené zkapacitnění vodojemu Dřínov (Dřínov II, 2 × 1500 m 3), vyvolané plánovanou výstavbou v komerční zóně Kozomín. Ochranné a bezpečnostní pásmo vodovodního řadu je dle DN do 500 mm 1,5 nad 500 mm 2,5 m od vnějšího líce potrubí na každou stranu (při uložení dna potrubí do hloubky větší než 2,5 m se bezpečnostní vzdálenosti o 1 m zvyšují).

2.2.10.3.Závlaha V celém řešeném území se mimo zastavěné a lesní plochy nachází závlahová soustava Vltava III se sídlem v Dřínově, hlavní meliorační zařízení územně chráněna, závlahové řady zasahující na území komerční zóny Kozomín jsou navrženy ke zrušení. Na hranici katastru obce Dřínov se nachází nádrž závlahové soustavy. Využívání závlahy je v současných podmínkách útlumu zemědělské výroby nedostatečné a provoz závlah nemá očekávanou rentabilitu. V průběhu návrhového období se očekává stabilizace poměrů v zemědělství a počítá se s trvalou existencí a funkcí závlahové soustavy v současném rozsahu. Závlahové řady zasahující na území komerční zóny Kozomín jsou navrženy ke zrušení. Ochranné a bezpečnostní pásmo závlahového řadu je 10 m od vnějšího líce potrubí na každou stranu. 2.2.10.4.Odkanalizování a odpadové hospodářství Nově vybudována byla (v letech 2007 – 2008) stoková síť jako oddílná kanalizace tvořená kompletní splaškovou stokovou sítí a zachováním stávajících úseků kanalizace dešťové. Gravitační splašková stoková síť o profilech DN 250 až DN 300 je vedena do nejnižšího místa obce, kde je zřízena čistírna odpadních vod. Ojedinělé úseky dešťové kanalizace jsou svedeny do rybníčků severně od obce. Na pozemku 55/1 v nejnižším místě pod obcí je čistírna odpadních vod a čerpací stanice pro výtlak vyčištěných vod výtlakovým potrubím, které vede souběžně se silnicí III/24211 směrem na Úžice, kde je vyústěno do koryta potoka Černavka. Čerpací stanice má akumulační prostor pro zachycování jednodenní produkce splaškových vod. Komerční plochy u stávajícího Družstva cementářů budou mít vlastní čistírnu odpadních vod s vyústěním vyčištěné vody do systému dešťové kanalizace dálnice, odvod vyčištěných vod bude do Mlýnského potoka (rameno Vltavy). Pokračování komerční zóny Kozomín na katastr obce Zlosyň bude mít vyřešeno nakládání s odpadními vodami mimo území obce (plánuje se v katastru území Úžice). Ochranné a bezpečnostní pásmo kanalizace je dle DN do 500 mm 1,5 nad 500 mm 2,5 m od vnějšího líce potrubí na každou stranu (při uložení dna potrubí do hloubky větší než 2,5 m se bezpečnostní vzdálenosti o 1 m zvyšují). Svoz komunálního odpadu probíhá na skládku Kralupy nad Vltavou, v obci je zajištěna podpora sběru separovaného odpadu, v obci se nachází sběrný dvůr. 2.2.10.5.Vodní toky a plochy Na katastru obce se nenachází žádná stála vodoteč, jižní část katastru spadá pod povodí Černavky, která ústí do Labe a větší severní část do povodí Kozárovického potoka, který je přítokem Vltavy, jižně od obce probíhá rozvodí řek Vltava – Labe (přes Dřínovský vrch). V centrální části obce je kvalitně upravený návesní rybník, který je napájen podzemní vodou (svahovými prameny ze zvodnělého systému turonských sedimentů Dřínovského vrchu) a povrchovou vodou dešťovou. Na severním okraji centrální části obce je menší rybník, do něj odtéká voda z návesního rybníku, zde se pak zasakuje na hraně oblasti propustných štěrkopísků vltavských říčních teras. V lese východně od obce ve Zlosyňském háji je další menší rybník napájený občasnými prameny, které mají přírodní charakter. Hydrologická situace je zde obdobná jako u návesního rybníku. Území patří z hlediska vodního režimu mezi 18/37

navrh_upo.odt

PRACOVNÍ VERZE


zranitelné oblasti. Do řešeného území nezasahuje zátopová oblast Vltavy.

2.2.10.6.Zajištění tepla, zásobování plynem Prozatím je převažující způsob vytápění pevnými palivy (hnědé uhlí), bývalý hotel Oasa a 15% rodinné zástavby má elektrické vytápění, ohřev teplé užitkové vody je zajištěn převážně elektrické bojlery, v malé míře probíhá vytápění zkapalněným topným plynem. Katastrálním územím obce prochází jihozápadně od obce VVTL tranzitní plynovod. Nově je dokončena plynofikace středotlakým rozvodem zemního plynu celé obce i ve všech nových lokalitách vymezených pro výstavbu. Napojení plynovodu je na na regulační stanici VTL/STL Vojkovice, trasa přívodního STL plynovodu DN 63 vede podél stávající komunikace II/101. V obci je proveden středotlaký trubní distribuční rozvod pracující na tlakové hladině 100 až 150 kPa, možnost zvýšení na max. 300 kPa. Postupně dochází k přechodu na vytápění a přípravu teplé užitkové vody pomocí kotlů na zemní plyn, který bude hlavním topným mediem. Zástavba Současný stav Návrhový stav 3 Počet Spotřeba [m ] Počet Spotřeba [m3] 3 Rodinné domy (á 4500 m ) 125 562500 150 675000 Vybavenost 40000 50000 Bývalý hotel Oasa 95000 95000 Celkem 697500 820000 Tabulka 9: Předpokládaná spotřeba zemního plynu Nový VTL plynovod Obříství – Kaučuk je navržen v jihozápadní části katastru včetně nové regulační stanice VTL/STL a STL plynovodem pro komerční zónu Kozomín. Ochranné pásmo plynovodu je od vnějšího líce potrubí na každou stranu dle průměru potrubí do 200 mm 4 m, do 500 mm 8 m nad 500 mm 12 m, NTL a STL v zastavěném území 1 m, potrubí technologických objektů 4 m, bezpečnostní pásmo plynovodu je od vnějšího líce potrubí na každou stranu podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m. Bezpečnostní pásmo objektu zásobování plynem je od vnějšího líce objektu podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m.

2.2.10.7.Zásobování elektrickou energií Západně od obce a probíhají vedení VVN V410 400 kV Čechy střed – Hradec, VVN V201 220 kV Čechy střed – Výškov, VVN V117/118 110 kV, VVN V345/346 110 kV, VVN V397 110 kV. Zásobování obce elektřinou je zajištěno z hlavního vedení 22 kV napojeného na rozvodnu Kralupy nad Vltavou, území je zásobováno z 8 distribučních trafostanic. Vedení AlFe 3 × 95 mm 2 postačuje kapacitně současným potřebám obce a je v poměrně dobrém technickém stavu. Transformátory jsou opravovány výměnným způsobem. Rozvody NN jsou částečně venkovní na sloupech, v novějších částech obce jsou rozvody NN kabelové. Některé úseky venkovních vedení NN budou rekonstruovány nebo nahrazeny kabelovým rozvodem. Pro uvolnění plochy potřebné k realizaci komerční zóny Kozomín bude nutné provedení přeložky vedení VVN prováděné jako vyvolané investice. Navržena je přeložka části trasy vedení VVN V410 400 kV Čechy střed – Hradec zároveň se zdvojením na vedení VVN V410/419 400 kV, dále přeložka VVN V117/118 110 kV. Přeložky budou realizovány ve výrazném předstihu před zahájením vlastní komerční výstavby v katastru Zlosyň. Navrženo je zdvojení vedení VN 22 kV Kraner. Podle zpracované projektové dokumentace je navrženo umístění nové distribuční trafostanice Zlosyň sever 250 kVA pro severovýchodní část obce. Realizace této trafostanice umožní doplnění obytné výstavby ve Zlosyni. Předpokládané zvýšení odběru činí cca 190 kVA pro rodinné domy a vybavenost. navrh_upo.odt

19/37

Studio MAC – ARCHITECTURE, s.r.o. Distribuční trafostanice TS Zlosyň obec TS Oasa TS U hřiště TS Patkárna TS Závlaha U vodárny TS Vepřín TS Pískovna TS Zlosyň sever Celkem

Současný stav Typ Věžová Mřížová Mřížová Sloupová Sloupová Mřížová Mřížová Sloupová

Výkon [kVA]

Návrhový stav Typ 160Věžová 250Mřížová 400Mřížová 250Sloupová 100Sloupová 100Mřížová 100Mřížová 100Sloupová Sloupová 1460

Výkon [kVA] 160 250 400 250 100 100 100 100 250 1710

Tabulka 10: Přehled distribučních trafostanic 22 / 0,4 kV Pro případnou realizaci hotelu Oasa 2 (vydáno ÚR, je ale v kolizi s koridorem VRT) je v územní rezervě zahrnuta distribuční trafostanice Oasa 2 250 kVA. Ochranné a bezpečnostní pásmo vzdušného vedení od krajního vodiče vedení na každou stranu dle napětí VN do 35 kV 7 m, VVN do 110 kV 12 m, VVN do 220 kV 15 m, VVN do 400 kV 20 m, VVN nad 400 kV 30 m, kabelové vedení VN do 35 kV 2 m, kabelové vedení zavěšené VN do 35 kV 1 m, VVN do 110 kV 3 m, kabelové vedení zavěšené VN do 110 kV 2 m. Ochranné a bezpečnostní pásmo trafostanice VN/NN je 20 m.

2.2.10.8.Telekomunikace Byla dokončena kabelizace telefonní sítě a zkapacitnění telefonních rozvodů. Obec je napojena na novou satelitní telefonní ústřednu Vojkovice (ústředna je napojena optickým kabelem). Obec má v provozu místní rozhlas. Územím prochází dálkové a sdělovací kabely. V obci je provozována internetová síť (provozovatel Pavel Šohaj). Webové stránky obce www.zlosyn.cz 2.2.10.9.Nadřazená vedení technické infrastruktury Katastrálním územím obce prochází jihozápadně od obce VVTL tranzitní plynovod 2 × DN 900,1 × DN 1000, nový VTL plynovod Obříství – Kaučuk DN 300 je navržen v jihozápadní části katastru včetně nové regulační stanice VTL/STL a STL plynovodem pro komerční zónu Kozomín. Stávající VTL plynovod DN 150procházející při východní hranici katastru bude převeden na STL plynovod. Ochranné pásmo plynovodu je od vnějšího líce potrubí na každou stranu dle průměru potrubí do 200 mm 4 m, do 500 mm 8 m nad 500 mm 12 m, NTL a STL v zastavěném území 1 m, potrubí technologických objektů 4 m, bezpečnostní pásmo plynovodu je od vnějšího líce potrubí na každou stranu podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m. Bezpečnostní pásmo objektu zásobování plynem je od vnějšího líce objektu podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m. Jižně od centra obce prochází ropovod (Čepro). Ochranné pásmo ropovodu je od vnějšího líce potrubí na každou stranu 300 m, 200 m, 150 m, 100 m, 50 m, 20 m a 3 m pro jednotlivé druhy objektů a činností stanovené v § 5 nařízení vlády č. 29/1959 Sb. Západně od obce a probíhají vedení VVN V410 400 kV Čechy střed – Hradec, VVN V201 220 kV Čechy střed – Výškov, VVN V117/118 110 kV, VVN V345/346 110 kV, VVN V397 110 kV. Navržena je přeložka části trasy vedení VVN V410 400 kV Čechy střed – Hradec zároveň se zdvojením na vedení VVN V410/419 400 kV, dále přeložka VVN V117/118 110 kV. Ochranné a bezpečnostní pásmo vzdušného vedení od krajního vodiče vedení na každou stranu dle napětí VN do 35 kV 7 m, VVN do 110 kV 12 m, VVN do 220 kV 15 m, VVN do 400 kV 20 m, VVN nad 400 kV 30 m, kabelové vedení VN do 35 kV 2 m, kabelové vedení zavěšené VN do 35 kV 1 m, VVN do 110 kV 3 m, kabelové vedení zavěšené VN do 110 kV 2 m. Ochranné a bezpečnostní pásmo trafostanice VN/NN je 20 m. Územím prochází dálkové a sdělovací kabely. 20/37

navrh_upo.odt

PRACOVNÍ VERZE


2.2.11.Struktura osídlení

2.2.11.1.Urbanistická koncepce celého území obce Návrh urbanistické koncepce řešeného území v základě vychází z jeho historicky vzniklé a dochované funkční a prostorové organizace. V kompozici krajiny hraje dominantní roli masiv Dřínovského vrchu se Zlosyňským hájem, jehož územní ochrana je plně respektována. Řešené území od severu k jihu protíná dálnice D8, přechod či přejezd přes ni je dosud možný pouze mostem na silnici II/101, navržena je výstavba lávky na dálnicí přerušené cestě do Veltrus. Západní část území je od obce natolik oddělena, že je vnímána jako její vzdálenější okolí. Část řešeného území v okolí obce bude převážně zemědělsky a lesnicky využívána. Bude posilován obytný charakter krajiny, zejména zvýšením podílu lesních ploch, nelesní přírodní zeleně a trvalých trávních porostů. Část území západně od dálnice bude je v současné době využívána pro těžbu štěrkopísku, po rekultivaci bude část určena pro pokračování výstavby komerční zóny Kozomín, ostatní plochy budou využívány k zemědělskému hospodaření. 2.2.11.2.Urbanistická koncepce zastavěného území obce Struktura osídlení obce Zlosyň je tvořena kompaktním celkem sevřené urbanistické kompozice okolo původní návsi. Jádro obce nesoucí stopy původní zemědělské vsi je v současnosti kultivováno novými výsadbami zeleně a úpravou povrchů komunikací a chodníků. Je předurčeno zachoval funkci centra i pro plánovaný rozvoj v obci a okolí. Svou rozmanitostí prostorů a drobným měřítkem by se mělo stát klidným místem pro setkávání lidí a pro lokalizaci drobných provozoven obchodu, pohostinství a služeb, ale i správních a kulturních funkcí. Plochy rodinného bydlení z meziválečného a poválečného období se rozvinuly okolo jádra na jih a jihovýchod, kde se vyskytuje často skromnější parcelace s menšími domy. Řešení navrhuje zachování a stabilizaci sídla v současném prostorovém uspořádání s rozvojem do nových ploch východním směrem k Dřínovskému vrchu. Funkční využití území volí návrh tak, aby usnadnil transformaci původně zemědělských objektů (statků a dvorů) v současných ekonomických podmínkách. Proto umísťuje především v kontaktu s jádrem obce plochy smíšených území malých sídel, na které navazují plochy obytné malých sídel. 2.2.11.3.Obslužné a pracovní vztahy obce Území obce Zlosyň je v současnosti celkem, spádujícím za službami a pracovními příležitostmi do okolních větších sídel (Veltrusy, Kralupy nad Vltavou, Odolena Voda, Neratovice, Praha), jeho rezidenční charakter spolu s evidovanými záměry jej předurčuje k postupné stabilizaci. Místní pracovní příležitosti a služby nebudou ani ve výhledu postačovat pro většinu obyvatel, avšak vysoká kvalita obytnosti prostředí zachová i v budoucnu sídlu jeho rezidenční hodnotu. 2.2.12.Krajina a životní prostředí

2.2.12.1.Hlavní charakteristiky řešeného území Obec Zlosyň leží na protáhlé oblé terénní vyvýšenině navazující na mírné severozápadní svahy Dřínovského vrchu tvořeného křídovými sedimenty (Turon – Bělohorské souvrství) s pleistocenní říční terasou na vrcholové plošině. Území katastru obce je tvořeno v nejvýše položených partiích svahy Dřínovského vrchu, v nižších partiích jihozápadně od obce vyšší pleistocenní říční terasou a v nejnižších partiích severně a severozápadně od obce nižšími říčními terasami Vltavy. V okolí původní silnice z Veltrus do Vojkovic jsou zřetelné stopy dávného řečiště Vltavy. Ve vlastní obci je dostatek kvalitní veřejné zeleně i zeleně na soukromých pozemcích, což v obci vytváří příznivě vnímané klima pro bydlení. Území obce Zlosyň není součástí žádné chráněné oblasti.

navrh_upo.odt

21/37


– –

V řešeném území jsou registrovány následující významné krajinné prvky: VKP 154 V Rovném – pás zeleně v krajině na terénní hraně mezi říčními terasami od silnice II/608 k obci, přeťatý dálnicí D8, ostatní VKP ze zákona. Nejsou zde zatím evidovány lokality výskytu chráněných rostlin nebo živočichů. V současnosti je většina území využívána převážně k tradičnímu nížinnému zemědělství. Sadařství je provozováno pouze na několika menších plochách. Velký význam pro stabilitu ekosystému, vláhových poměrů, lesního hospodářství a myslivosti má lesní komplex Zlosyňského háje. Oblast je ohrožena zvýšeným spadem oxidů síry a dusíku, převážně z provozu elektrárny Mělník, průmyslových areálů Kaučuk Kralupy a Spolana Neratovice. Bezprostřední negativní vliv na životní prostředí má těžba štěrkopísku v oblasti Všestud a Hostína u Vojkovic a jeho doprava přes obec. Podle historických zdrojů v okolí obce za posledních 50 let zanikly některé polní cesty a meze, ubylo rovněž sadů a pastvin. V budoucnosti lze v celé oblasti očekávat zastavení recesivních trendů v zemědělství, vzrůst počtu a kvality služeb orientovaných na potřeby drobných zemědělců a sadařů. Lze očekávat pozvolný rozvoj zejména cykloturistiky v rámci krátkodobé rekreace obyvatel. Z hlediska začlenění do sociekoregionů ČR spadá sledované území nejvíce do regionu Polabské tabule (region I/3), který je charakterizován jako sedimentární tabule většinou rázu akumulační roviny s rozsáhlými údolními nivami a plošinami říčních teras, po okrajích výrazněji tektonicky porušená s výskytem plošin a hřbetů rázu ploché pahorkatiny. Území je zahrnuto do biochory I/3/2 teplých rovin akumulačního rázu nižších teras. Svojí polohou v polabské oblasti Čech a nadmořskou výškou v průměru 180 m n. m. spadá řešené území do klimatické oblasti teplé A2 podoblast suchá, okrsek teplý suchý, s mírnou zimou a kratším slunečním svitem, s průměrnými ročními teplotami 8 až 9 °C a srážkovým průměrem cca 500 až 550 mm ročně. V oblasti nejsou nadměrné srážky, hladové větry, popřípadě sněhové kalamity. V lesích nejsou patrné polomy a škody v důsledku klimatických vlivů. Převažující směr větru je jihozápadní. Geograficky je celá oblast začleněna do provincie 1 Česká vysočina, subprovincie 6 Česká tabule, geografické oblasti B Středočeská tabule. Z fytocenologického hlediska nebyly v oblasti provedeny žádné hlubší průzkumy. Celkově lze řešené území charakterizovat jako termofytikum se zbytky stepních termofytních formací travin. Podle rekonstrukčních geobotanických map se ve sledovaném území vyskytovaly původní dubohabrové háje. Podle geobotanické klasifikace jsou reprezentativními společenstvy dubohabrové háje a unikátními společenstvy subxerofilní doubravy. Ze zoologického hlediska je oblast poměrně chudá. V Dřínovském háji je hojný výskyt ptactva, byla zjištěna žluna zelená i žluva hajní, na polích množství holubů, z dravců je přítomná káně rousná, jestřáb, poštolka. Vysoká zvěř se v okolí příliš nevyskytuje, pouze srnčí, z ostatních zajíc polní není četný, černá zvěř je početná. Průzkum nižších živočichů nebyl zatím prováděn.

2.2.12.2.Inženýrská geologie a radonové riziko Podle inženýrskogeologického rajónování ČR je řešené území tvořeno z větší části rajónem Ft – rajón pleistocenních říčních teras, podrajón 14, v menší části a to hlavně v okolí vlastní obce rajónem Sj – jílovcovo prachovcových hornin, podrajón 6. Podmínky pro zakládání jsou v zastavěném území obce dobré. V blízkosti zastavěného území severovýchodně od obce se nachází sesuvné území. Kvarterní pokryv je na většině řešeného území tvořen mocnými vrstvami štěrkopísků říčních teras, na zbytku území jde většinou o deluviální svahoviny tvořené rozrušenými křídovými sedimenty smísenými s materiálem Říčních teras. Strmé svahy severozápadně od obce jsou ohroženy svahovými sesuvy. Předkvartérní podloží je tvořeno na celém území spodnoturonskými vrstvami (svrchní křída), tvořenými pískovci s polohami slínovců a prachovců. V jejich podloží jsou korycanské vrstvy náležející stupni Cenoman (svrchní křída), které spočívají na vrstvě permokarbonských sedimentů. V jejich podloží v hloubce 250 až 22/37

navrh_upo.odt

PRACOVNÍ VERZE


350 m jsou v pestré skladbě alterované až metamorfované horniny svrchního proterozoika. Podle odvozené mapy radonového rizika ČR a referenčních měření spadá většina řešeného území do oblasti s vysokým rizikem pronikání radonu z geologického podloží. Oblast vlastní obce a jejího okolí však leží v oblasti s rizikem nízkým. Do oblasti s vysokým rizikem jsou začleněny štěrkopískové terasy. Při poměrně značně propustných zeminách vysoké riziko představuje již objemová aktivita převyšující 30 kBq/m3 náplavy jsou zároveň charakterizovány vysokou variabilitou hodnot objemové aktivity 222Rn. Zdrojů radonu v horninovém prostředí řešeného území může být několik typů. Jde pravděpodobně o zvýšené obsahy radionuklidů ve valounech granitoidů z různých oblastí českého masivu dotransportovaných do území řekami. Vyšší objemovou aktivitu vykazují štěrky z povodí Vltavy. Dále může být zdrojem zvýšených objemových aktivit i pronikání radonu z větších hloubek, které však není v území prokazatelné. Obsah radonu v půdním vzduchu vykazuje značnou místní variabilitu a může být ovlivněn i negeologickými faktory, např. klimatickými a meteorologickými. Rozhodující je vždy pouze přímé měření.

2.2.12.3.Ohrožení životního prostředí Největším negativním dopadem na životní prostředí je vliv dopravy a dálkového přenosu škodlivin na kvalitu ovzduší a na úroveň hluku. Podstatný je vliv průmyslového areálu Kaučuk Kralupy a elektrárny Mělník, menší vliv je z dalších vzdálenějších zdrojů emisí (Neratovice, Štětí, severní Čechy). Dalším zdrojem emisí a hluku je v území dálnice D8. Vzdálenost od zástavby umožňuje řešit jeho odclonění vhodnou kombinací zemních valů a zalesněným pásem. V území není registrována žádná povolená skládka. Potenciálním ohrožením kvality životního prostředí je v územní rezervě uvažovaná vysokorychlostní železniční trať. V návrhovém období územního plánu se s její realizací nepočítá. Záměr na výstavbu vysokorychlostní železniční trati podléhá procesu posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona 244/1992 Sb. Obecně lze konstatovat. že vůči zastavěnému území obce lze hluk od uvažované trati účinně odstínit, především proto, že v blízkosti Zlosyně by trať vedla v zářezu hlubokém 6 až 15 m. Severozápadně od obce by trať vystoupila nad současný terén a vůči okolní krajině by připadalo v úvahu odclonění protihlukovými stěnami při tělese trati v kombinaci se zalesněním přilehlého pásu. Podle současných znalostí o uvažované stavbě vysokorychlostní železniční trati lze konstatovat, že obec Zlosyň má dobré územní podmínky pro zachování zdravého životního prostředí i při případné realizaci vysokorychlostní železniční trati za předpokladu provedení náležitých protihlukových opatření. 2.2.12.4.Opatření ke zlepšení životního prostředí v obci V oblasti ochrany ovzduší je realizovanou plynofikací završen přechod na vytápění zemním plynem (palivem s nižším množstvím emisí, zejména pevných částic) na celém území obce. V oblasti ochrany před negativními dopady těžké tranzitní dopravy je navržena přeložka silnice II/101 do nové polohy mimo řešené území mezi křižovatkou s dálnicí D8 Úžice a silnicí I/9 u Byškovic. Navržená přeložka však neřeší zátěže komunikací přepravou vytěženého štěrkopísku a tranzitní přepravou nebezpečných nákladů v aktuálním časovém horizontu a zcela ani po konečné realizaci nové trasy, řešení je možné pouze odklonem těžké dopravy směrem na Netřebu a dálniční křižovatku Úžice. Investiční akce související s tímto řešením se odehrají zcela mimo řešené území obce Zlosyň, představují vybudování nové účelové komunikace vedenou v trase stávající polní cesty západně od Chlumína s napojením na silnici II/522 Chlumín – Odolena Voda do prostoru Netřeby a po stávajících silnicích III/24217 a III/00810 do Úžic a na dálnici D8, nebo bude v předstihu vybudován nový úsek plánované silnice II/101 do dálniční křižovatky Úžice po Netřebu a nové napojení silnice II/522 západním obchvatem Netřeby. V rámci ochrany podzemních vod byla v obci vybudována kanalizace tvořená kompletní splaškovou stokovou sítí a zachováním stávajících úseků kanalizace dešťové. Ojedinělé úseky dešťové kanalizace jsou svedeny do rybníčků severně od obce. V obci je zřízena čistírna odpadních vod a čerpací stanice pro výtlak vyčištěných vod výtlakovým potrubím, které vede směrem na Úžice, kde je vyústěno do koryta potoka Černavka. navrh_upo.odt

23/37

Studio MAC – ARCHITECTURE, s.r.o. Zpracován je plán územního systému ekologické stability včetně nových interakčních prvků, počítá se rozsáhlým zalesněním ploch devastovaných těžbou a ukládáním popílku v těsné návaznosti na katastrální území Zlosyně. V řešeném území je navrženo doplnění nelesní přírodní zeleně v severním okolí obytné zástavby obce, s pásem lesa podél dálnice D8 a rozšířením plochy lesa mezi dobývacím prostorem a hranicí s katastrem Veltrusy. Dále je navrženo doplnění doprovodné liniové zeleně podél silnic a cest. Tato opatření přispějí k pozitivní změně ve tvářnosti krajiny a podpoří její rekreační potenciál.

2.2.12.5.Likvidace komunálního odpadu Svoz komunálního odpadu v obci zajišťuje odborná firma, provádí se separovaný sběr. Obdobné zajištění se předpokládá i po celé návrhové období. Nejsou známy požadavky na lokalizaci skládek nebo provozů pro třídění a zpracování odpadu. 2.2.12.6.Územní systém ekologické stability

24/37

navrh_upo.odt

PRACOVNÍ VERZE

3.


PLÁN VYUŽITÍ PLOCH

3.1. Základní ustanovení Plán využití ploch člení řešené území na jednotlivá polyfunkční území a monofunkční plochy. Dále jsou vyznačena chráněná území a územní rezervy. Nově stavěné, modernizované nebo rekonstruované stavby a zařízení musí odpovídat charakteristice území a ploch.

3.2. Polyfunkční území Polyfunkční území jsou charakteristická horizontální a vertikální skladebností funkcí. Volbou doplňkových a výjimečně přípustných funkčních využití vznikají příslušné typy polyfunkčních území s různou mírou využitelnosti pro specifikované stavby a ostatní zařízení, jejichž výstavba, rekonstrukce a modernizace je zde možná. Stavby a ostatní zařízení, vyjmenovaná jako doplňková, respektive jako výjimečně přípustná v rámci polyfunkčních území, jsou v jednotlivých případech nepřípustná, respektive výjimečně přípustná, pokud odporují svým počtem, polohou, rozsahem nebo účelem vlastnostem území. Při uplatnění této zásady se zohledňují pouze urbanistická hlediska. 3.2.1. Obytné malých sídel (OM) –

–

– – – – –

–

Slouží: převážně bydlení ve spojení s užitkovým využitím zahrad a možností chovu drobného zvířectva. Funkční využití: rodinné bydlení s možností využití přidružených zahrad a chovu drobného zvířectva. Doplňkové funkční využití: zařízení obchodu, služeb, odstavná místa a garáže, sloužící potřebě funkčního využití, nezbytné plochy technického vybavení, příslušné komunikace pěší a vozidlové, zeleň liniová a plošná. Výjimečně přípustné funkční využití: zařízení církevní, kulturní, sociální, správní, zdravotní, sportovní a školská pro obsluhu území.

3.2.2. Smíšené malých sídel (SM) –

– – – – – – –

Slouží: pro bydlení, vybavenost, služby a drobnou nerušící a zemědělskou výrobu. Funkční využití: obytné budovy s drobnými zařízeními obchodu a služeb, obytné budovy s drobnými zařízeními zemědělské výroby, hospodářská zařízení extenzivního zemědělského a lesního hospodářství a k nim příslušné byty, ostatní obytné budovy, zařízení pro obchod, služby, veřejné stravování a ubytování, drobná nerušící výroba, zařízení místní správy, církevní, kulturní, sociální, zdravotní, sportovní a školská,

navrh_upo.odt

25/37

Studio MAC – ARCHITECTURE, s.r.o. –

– – – –

–

zahradnictví. Doplňkové funkční využití: odstavná místa a garáže sloužící potřebě funkčního využití, nezbytné plochy technického vybavení, příslušné komunikace pěší a vozidlové, zeleň liniová a plošná. Výjimečně přípustné funkční využití: nestanovuje se.

3.2.3. Výroba, skladování, distribuce (VS) –

– –

– – – – – –

– – –

Slouží: pro umístění zařízení výroby a skladového hospodářství podstatně neobtěžující své okolí. Funkční využití: nerušící provozy průmyslové výroby všeho druhu, skladovací objekty. Doplňkové funkční využití: obchodní, kancelářské a správní budovy, byty služební a byty majitelů zařízení, odstavná místa a garáže pro funkční využití, nezbytné plochy technického vybavení, příslušné komunikace pěší a vozidlové, zeleň liniová a plošná. Výjimečně přípustné funkční využití: zařízení kulturní, sociální, zdravotní, sportovní a školská, zařízení obchodu a služeb, provozy pro zpracování zemědělských a lesních produktů.

3.2.4. Zemědělská výroba (VZ)

–

Slouží: pro zemědělskou produkci. Funkční využití: stavby pro chov hospodářských zvířat stavby pro rostlinou výrobu, zařízení ke skladování zemědělských produktů, krmiva, pícnin, steliva, hnojiv statkových a průmyslových, agrochemikálií, stavby a plochy pro odstavení a údržbu zemědělské techniky. Doplňkové funkční využití: dílenské provozy pro údržbu zemědělské techniky, administrativní stavby souvisící se zemědělským provozem, byty služební a byty majitelů zařízení, provozy pro zpracování zemědělských a lesních produktů,

26/37

navrh_upo.odt

–

– – – –

– – –

PRACOVNÍ VERZE – – – –

–


odstavná místa a garáže pro funkční využití, nezbytné plochy technického vybavení, příslušné komunikace pěší a vozidlové, zeleň liniová a plošná. Výjimečně přípustné funkční využití: zařízení obchodu a služeb.

3.2.5. Sloužící sportu (SP) –

– –

– – – – – –

– –

Slouží: pro sport a rekreaci. Funkční využití: plošná zařízení sloužící sportu, rekreaci a oddechu, stavby sloužící provozování sportu. Doplňkové funkční využití: zařízení obchodní a veřejného stravování pro obsluhu tohoto území, malá ubytovací zařízení, odstavné plochy sloužící potřebě funkčního využití, nezbytné plochy technického vybavení, nezbytné komunikace pěší a vozidlové, zeleň liniová a plošná. Výjimečně přípustné funkční využití: kulturní zařízení pro obsluhu tohoto území, služby související s vymezeným funkčním využitím.

3.2.6. Sloužící oddechu, pobytová rekreace (SR) –

– –

– – – –

–

Slouží: pro oddech a rekreaci. Funkční využití: zeleň, stavby sloužící individuální rekreaci. Doplňkové funkční využití: odstavné plochy sloužící potřebě funkčního využití, nezbytné plochy technického vybavení, nezbytné komunikace pěší a vozidlové, zeleň liniová a plošná. Výjimečně přípustné funkční využití: nestanovuje se.

3.2.7. Obchod, služby (OS) –

Slouží: pro umístění zařízení obchodu a služeb.

navrh_upo.odt

27/37


– – –

– – – – –

– –

Funkční využití: obchodní zařízení, zařízení služeb, veřejné stravování a ubytování. Doplňkové funkční využití: řemeslnické dílny pro potřeby obyvatel území, odstavná místa a garáže sloužící potřebě funkčního využití, nezbytné plochy technického vybavení, příslušné komunikace pěší a vozidlové, zeleň liniová a plošná. Výjimečně přípustné funkční využití: zařízení kulturní, sociální, zdravotní, sportovní a školská, provozy pro zpracování zemědělských a lesních produktů.

3.3. Monofunkční plochy 3.3.1. Veřejné vybavení (VV) –

– – – – –

– – – –

–

Slouží: pro umístění zařízení veřejného vybavení. Funkční využití: zařízení veřejné správy, školská zařízení (základní a mateřská škola, jesle), zdravotnická a sociální zařízení, zařízení požární ochrany, zařízení pro podporu cestovního ruchu. Doplňkové funkční využití: odstavná místa a garáže sloužící potřebě funkčního využití, nezbytné plochy technického vybavení, příslušné komunikace pěší a vozidlové, zeleň parková. Výjimečně přípustné funkční využití: zařízení kulturní, sportovní.

3.3.2. Dálnice, silnice 1., 2., 3. třídy (SD, S1, S2, S3) –

– – –

28/37

Slouží: pro provoz automobilové dopravy Funkční využití: dálnice silnice 1., 2., 3. třídy sběrné komunikace třídy B1, B2 Doplňkové funkční využití:

navrh_upo.odt

PRACOVNÍ VERZE – –

– – –


nezbytné plochy technického vybavení, zeleň liniová. Výjimečně přípustné funkční využití: pěší komunikace, parkovací a odstavné plochy, cyklistické stezky.

3.3.3. Parkoviště (DP) –

–

– – – –

–

Slouží: pro odstavování automobilů. Funkční využití: parkovací a odstavné plochy a zařízení. Doplňkové funkční využití: pěší a účelové komunikace, cyklistické stezky, nezbytné plochy technického vybavení, zeleň liniová. Výjimečně přípustné funkční využití: služby související s vymezeným funkčním využitím.

3.3.4. Technické vybavení (TV) –

– – – –

– – – –

–

Slouží: pro stavby a zařízení sloužící technickému vybavení území Funkční využití: plochy a zařízení zásobování vodou, plochy a zařízení pro čištění odpadních vod, plochy a zařízení pro zásobování plynem, plochy a zařízení pro zásobování elektrickou energií. Doplňkové funkční využití: pěší a účelové komunikace, nezbytné plochy technického vybavení, odstavná místa a garáže sloužící potřebě funkčního využití, zeleň liniová a plošná. Výjimečně přípustné funkční využití: nestanovuje se.

3.3.5. Vodní toky a plochy (VP) –

–

Slouží: pro plochy vodních toků a ploch Funkční využití: vodní plochy, rybníky,

navrh_upo.odt

29/37

Studio MAC – ARCHITECTURE, s.r.o. – –

–

–

vodní toky, víceúčelové vodní nádrže. Doplňkové funkční využití: vodohospodářská zařízení. Výjimečně přípustné funkční využití: zařízení pro provoz a údržbu související s vymezeným funkčním využitím.

3.3.6. Lesní porosty (LR) –

– – –

– – – –

–

Slouží: pro plochy lesních porostů Funkční využití: lesní porosty a porosty lesního charakteru, lesní školky, trvalé trávní plochy. Doplňkové funkční využití: drobné vodní plochy, pěší a účelové komunikace, cyklistické stezky, nezbytné plochy technického vybavení, Výjimečně přípustné funkční využití: zařízení pro provoz a údržbu související s vymezeným funkčním využitím.

3.3.7. Porosty nelesní přírodní zeleně (NR) –

– – –

– – – –

–

Slouží: pro plochy porostů nelesních přírodní zeleně Funkční využití: porosty nelesních přírodní zeleně, rozptýlené a liniové porosty dřevin, trvalé trávní plochy. Doplňkové funkční využití: drobné vodní plochy, pěší a účelové komunikace, cyklistické stezky, nezbytné plochy technického vybavení, Výjimečně přípustné funkční využití: zařízení pro provoz a údržbu související s vymezeným funkčním využitím.

3.3.8. Parky, veřejné zahrady (ZP) –

30/37

Slouží: pro plochy parků a záměrně založené veřejné zeleně Funkční využití:

navrh_upo.odt

PRACOVNÍ VERZE – – –

– – – – –

–


záměrně založené architektonicky ztvárněné plochy zeleně, parky, veřejné zahrady a sady. Doplňkové funkční využití: drobné vodní plochy, pěší a účelové komunikace, cyklistické stezky, dětská hřiště, nezbytné plochy technického vybavení, Výjimečně přípustné funkční využití: zařízení pro provoz a údržbu související s vymezeným funkčním využitím.

3.3.9. Hřbitovy (ZH) –

– – –

– – –

–

Slouží: pro plochy hřbitovů a urnových hájů. Funkční využití: plochy pro pohřbívání, urnové háje, rozptylové louky, trvalé stromové a trávní porosty, krematoria, obřadní síně, kostely. Doplňkové funkční využití: drobné vodní plochy, pěší a účelové komunikace, nezbytné plochy technického vybavení, Výjimečně přípustné funkční využití: zařízení pro provoz a údržbu související s vymezeným funkčním využitím.

3.3.10.Louky, pastviny (NL) –

– –

– – – –

–

Slouží: pro plochy luk a pastvin. Funkční využití: trvalé trávní plochy, solitérní porosty dřevin. Doplňkové funkční využití: drobné vodní plochy, pěší a účelové komunikace, cyklistické stezky, nezbytné plochy technického vybavení, Výjimečně přípustné funkční využití: zařízení pro provoz a údržbu související s vymezeným funkčním využitím.

navrh_upo.odt

31/37

Studio MAC – ARCHITECTURE, s.r.o. 3.3.11.Zahrady, zahrádky (PZ) –

– –

– – – – –

– –

Slouží: pro plochy zahrad a zahrádek Funkční využití: zahrady, zahrádky, plochy pro pěstování ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. Doplňkové funkční využití: drobné vodní plochy, pěší a účelové komunikace, cyklistické stezky, nezbytné plochy technického vybavení, zařízení pro provoz a údržbu související s vymezeným funkčním využitím. Výjimečně přípustné funkční využití: dětská hřiště, odstavná místa a garáže sloužící potřebě funkčního využití.

3.3.12.Orná půda, plochy pro pěstování zeleniny (OP) –

– – –

– – – –

–

Slouží: pro intenzivní zemědělské obhospodařování. Funkční využití: orná půda, intenzivní zelinářské a květinářské kultury, louky a pastviny. Doplňkové funkční využití: drobné vodní plochy, pěší a účelové komunikace, cyklistické stezky, nezbytné plochy technického vybavení. Výjimečně přípustné funkční využití: stavby pro skladování plodin.

3.3.13.Těžba nerostných surovin (TS) –

– –

– – –

32/37

Slouží: pro těžbu nerostných surovin, po dokončení těžby navrženo další funkční využití Funkční využití: těžba nerostných surovin, stavby a zařízení související s vymezeným funkčním využitím. Doplňkové funkční využití: odstavná místa a garáže sloužící potřebě funkčního využití, pěší a účelové komunikace, nezbytné plochy technického vybavení. navrh_upo.odt

PRACOVNÍ VERZE

–


Výjimečně přípustné funkční využití: nestanovuje se.

3.4. Územní rezervy – – – – – –

Plochy chráněné pro budoucí možné využití: trasa vysokorychlostní železniční trati Praha – Berlin, pás trvalého trávního porostu v prostoru trasy VRT, pás lesního porostu podél trasy VRT, pás nelesní přírodní zeleně podél trasy VRT v blízkosti zastavěného území obce, rozšíření ploch výroby, skladování a distribuce komerční zóny Kozomín, plochy pro obchod a služby (hotel Oasa 2), na které je vydáno územní rozhodnutí, je ale v kolizi s vymezeným koridorem VRT.

3.5. Limity území – – – –

Vymezena jsou následující území: územní systém ekologické stability, chráněná území, ochranná pásma a bezpečnostní pásma (dle zákonů o vodách, o ochraně přírody a krajiny, horního zákona), ochrana zemědělského půdního fondu a lesa, vymezení zastavitelných a nezastavitelných území.

navrh_upo.odt

33/37


4.

34/37

NÁVRH ZÁVAZNÝCH A SMĚRNÝCH ČÁSTÍ

navrh_upo.odt

PRACOVNÍ VERZE

5.


VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB Vymezeny jsou následující závazné veřejně prospěšné stavby a opatření: 01 Komunikace v nové zástavbě obytné zóny U lesa 02 Inženýrské sítě v nové zástavbě obytné zóny U lesa 03 Připojovací venkovní vedení VN 22 kV pro TS Zlosyň sever 04 Distribuční trafostanice 22 / 0,4 kV Zlosyň sever 05 Zdvojení venkovního vedení VN 22 kV 82-22 Kraner 06 Přeložka a zdvojení venkovního vedení VVN 400 kV V410/419 07 Přeložka venkovního vedení VVN 110 kV V117/118 08 VTL plynovod Obříství – Kaučuk 09 Připojovací VTL plynovod pro RS pro komerční zónu Kozomín 10 Plynová regulační stanice VTL/STL pro komerční zónu Kozomín 11 STL plynovod pro komerční zónu Kozomín 12 Rozšíření objektu trasových uzávěrů VVTL plynovodu 13 Vodovodní řad pro komerční zónu Kozomín 14 Parkoviště u obytné zóny U lesa 15 Lávka přes dálnici D8 16 Obnova cesty a vyznačení cyklotrasy Zlosyň – Veltrusy 17 Obnova cesty a vyznačení cyklotrasy Zlosyň – Hostín u Vojkovic 18 Rozhledna na dřínovském vrchu 19 Protihlukový val a zalesnění podél dálnice D8 20 Park v obytné zóně U lesa 21 Revitalizace prostoru návsi včetně veřejné zeleně 22 Park u připojení silnice III/24211 na II/101 23 Obnova krajinné zeleně a alejí podél silnic a cest 24 Výsadba stromořadí při hranici komerční zóny Kozomín 25 Obnova objektu bývalé ZŠ na objekt veřejného vybavení obce 26 Obnova bývalého školního hřiště na univerzální a dětské hřiště 27 Obnova fotbalového a kynologického hřiště V rámci územní rezervy se předpokládá vymezení následujících veřejně prospěšné stavby a opatření: 28 Vysokorychlostní trať Praha – Berlin 29 Zalesnění pásu podél VRT 30 Připojovací venkovní vedení VN 22 kV pro TS Oasa 2 31 Distribuční trafostanice 22 / 0,4 kV Oasa 2

navrh_upo.odt

35/37


6.

NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE Vzhledem k dosavadnímu vývoji v řešeném území je navržena lhůta aktualizace územního plánu 5 let.

36/37

navrh_upo.odt

PRACOVNÍ VERZE

7.


ZÁVĚR

navrh_upo.odt

37/37

PRACOVNÍ VERZE. Schvalovací doložka schválené územně plánovací dokumentace. Starosta obce Vladimír Herout

Recommend Documents