PRACOVNÍ SKUPINA SENIOŘI
Zápis ze setkání Termín konání: Časové rozvržení: Místo konání:
středa 15. 4. 2015 9:30 – 11:30 (občerstvení zajištěno) budova Magistrátu města Brna, Koliště 19 zasedací místnost ve 4. patře
PROGRAM: 1. Úvod (obsah a cíl setkání, plánovaná struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně) 2. Představení informací vzešlých z dotazníků od členů pracovních skupin 3. Diskuze ohledně aktuálních potřeb uživatelů sociálních služeb, včetně těch, které sociální služby přesahují 4. Závěr
ad 1. Úvod (obsah a cíl setkání, plánovaná struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně) Koordinátor komunitního plánování R. Janík přivítal přítomné, představil vedoucí pracovní skupiny JUDr. Jitku Tesařovou a seznámil s programem. Cílem setkání je diskuze o potřebách týkajících se této cílové skupiny. Které potřeby jsou pokryty, které nedostatečně a které pokryty nejsou. Cílem setkání je zformulovat hlavní okruhy potřeb a navrhnout priority do 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně (dále jen KP). Na posledním červnovém setkání budou definovány a jasně formulovány priority, konkrétní opatření a jejich realizátoři. Koordinátor R. Janík požádal přítomné o trpělivost, co se týká zaslání zápisu. Pracovních skupin je osm, diskuze jsou obsáhlé a zpracování zápisu tedy bude nějaký čas trvat. Kromě samotného zápisu bude také rozesláno shrnutí identifikovaných potřeb, tedy výstup z dnešního jednání. Do příští pracovní skupiny budou členové pracovní skupiny požádáni o doplnění informací a případné komentáře k identifikovaným potřebám. Tyto podklady pak budou sloužit k jednání na červnovém setkání (kde se již budou konkrétně formulovat a schvalovat priority a opatření). Struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně KP bude vytvořen na dva roky 2016 – 2017. Struktura bude velmi podobná minulým KP. Každá kapitola pro jednotlivé cílové skupiny bude obsahovat priority, což je obecně okruh identifikovaných potřeb a opatření, která představují způsob, jak bude potřeba naplněna (jak se bude daná potřeba řešit). Opatření je pak rozpracováno na konkrétní dílčí kroky (aktivity vedoucí k jeho realizaci). Dotčení realizátoři (organizace), kteří se k realizaci daného opatření přihlásí, vyplní příslušné formuláře, ve kterých opatření rozpracují (popis, cíl, harmonogram atd..). Dále bude KP opět obsahovat systémové priority, přičemž jedna z nich se bude opět týkat zachování stávající komplexní sítě sociálních služeb (v dané kapacitě) pro jednotlivé cílové skupiny. Další systémové priority se budou týkat například spolupráce s JMK, a také průřezových témat, což jsou společná témata, která se objevují napříč cílovými skupinami. KP bude rovněž obsahovat dlouhodobě problémová a neřešená témata a specifické oblasti přesahující sociální služby a to podobně jako v předchozím KP v rámci podkapitoly
„Neřešené oblasti a trendy do budoucna“. Nově budou do KP zpracovány rozvojové záměry vhodné k financování z EU. Při tvorbě KP bude muset být respektován Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období 2015 – 2017 (SPRSS), jen tak bude zajištěna reálnost nastavených opatření. Záměry, které nebudou v souladu se SPRSS nebo které nebude možné realizovat během dvou let, budou zaneseny v přesahových oblastech. Rovněž nebude možné zařadit do opatření takové záměry, ke kterým se nepřihlásí žádný realizátor. KP bude přes letní měsíce 2015 Referátem KPSS zpracován, v září proběhne připomínkovací řízení a poté bude KP předložen k projednání orgánům města Brna. Na nedávné konferenci JMK byla sdělena informace, aby poskytovatelé případné dotazy ohledně financování zasílali Mgr. Martině Blešové. Koordinátor upřesnil, že Mgr. Martina Blešová pracuje na Oddělení sociálních služeb Odboru sociálních věcí KrÚ JMK, přičemž financování spadá do kompetence Oddělení ekonomiky a kontroly Odboru sociálních věcí KrÚ JMK. Doporučil tedy, aby se poskytovatelé s případnými dotazy ohledně financování obraceli právě na zmíněné Oddělení ekonomiky a kontroly. Na Mgr. Martinu Blešovou (jakožto koordinátorku KPSS v JMK) je možné směřovat dotazy týkající se komunitního plánování na krajské úrovni. Na dnešní setkání byli pozváni také uživatelé sociálních služeb, kteří byli vyzváni, aby se vyjádřili ke svým potřebám tak, jak svou situaci vnímají oni sami, především tedy ve vztahu k sociálním službám a celkově v rámci sociální oblasti (s vědomím toho, že jejich životní situace se pochopitelně dotýkají i další oblastí - např. oblasti školství, zdravotnictví, bydlení apod.). ad 2. Představení informací vzešlých z dotazníků od členů pracovních skupin V pobytových službách nejsou volné kapacity, ač se rozšířila síť poskytovatelů. Potencionální uživatelé nemají dostatek informací, i když je otázka, co přesně pod poradenstvím vnímají. Veřejnost se orientuje na pobytové služby, neboť populace stárne. Poptávka stále převyšuje nabídku. Otázkou je, zda by neměly být více využívány terénní služby, denní stacionáře apod. Pečovatelské služby mají volné kapacity, ovšem toto se netýká exponovaných časů. V dotaznících padl návrh zřídit speciální poradnu pro seniory. JMK ovšem vznik nových služeb odborného sociálního poradenství nebude podporovat. ad 3. Diskuze ohledně aktuálních potřeb uživatelů sociálních služeb, včetně těch, které sociální služby přesahují A. Kudličková, Svaz důchodců, MO Brno, organizace má přes 800 členů, potřebuje finance na právníka. Stávající z důvodu věku odešel. Potřebný by byl také psycholog. J. Tesařová, upozornila, že právní poradenství z hlediska zákona č. 108/2006 Sb., je trochu problematické a „na hraně“ (zákon jej přímo v paragrafu 37 nezmiňuje, nicméně uvádí „pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí“, což s tímto typem poradenství do určité míry koresponduje). Bude tedy nutné ještě toto vyjasnit. Je faktem, že existují lidé, kteří na právní pomoc z důvodu nedostatku financí nedosáhnou. Dále se přítomných zeptala, zda nemají zkušenost se Senior pointy a jejich poradenskou činností. Upozornila také na Referát péče o seniory MMB, který poskytuje poradenství. J. Bednářová, Betanie - křesťanská pomoc, z.ú., právní pomoc v určitých otázkách poskytuje Asociace Sdružení obrany spotřebitelů, které v Brně sídlí na ulici Mečová 5 ve třetím patře. A. Hošťálek, Diakonie ČCE, organizace za poslední dobu eviduje nárůst poptávky po informacích o pečování. Organizace provozuje web www.pecujdoma.cz, který vznikl v rámci projektu "Pomáháme pečovat", který navázal na činnost občanského sdružení Moravskoslezský kruh. Web je určený zejména rodinným pečujícím o seniory. V rámci projektu funguje bezplatná poradenská linka,
jsou realizovány vzdělávací a nácvikové programy, byly vytvořeny příručky pro pečující, byly natočeny nácviková videa (DVD se sedmnácti videi) apod. Organizace vydala edici "Rady pro pečující", v rámci které vyšly Rady ošetřovatelské, Rady pro komunikaci, Rady sociálně-právní, Rady rehabilitační, Rady lékařské a Rady pro závěr života. V rámci Programu implementace Švýcarsko-české spolupráce začala Diakonie ČCE realizovat další celostátní projekt (Projekt "Péče na konci života"), zaměřený na zlepšení péče o geriatrické pacienty a pacienty v závěru života. Cílem projektu je zlepšit znalosti laiků i profesionálů, kteří v této oblasti působí. Projekt se svým zaměřením věnuje především laickým rodinným pečujícím. Ti se často potýkají s kritickými situacemi při doprovázení v závěru života svých blízkých. Druhou cílovou skupinou projektu jsou profesionálové, kteří přicházejí do styku s umírajícími. Doplňkově se projekt věnuje i samotným seniorům, kterým poskytuje rady, jak se na konec života připravit. Pro všechny cílové skupiny je připraven vzdělávací cyklus se čtyřmi typy kurzů. Pilotní kurzy začínají v květnu. V rámci projektu je plánována realizace až 80 kurzů po celé ČR, natočení nácvikových videí zaměřených na doprovázení terminálně nemocného v domácím prostředí. V budoucnu vznikne také „Společnost pro podporu laických pečujících“, jejímž záměrem je podporovat rodinné pečující, zprostředkovávat jim výměnu zkušeností, podílet se na jejich vzdělávání a prosazovat jejich potřeby a zájmy. Projekt potrvá do září 2016 a jeho výstupy budou prezentovány na závěrečné konferenci o potřebách a možnostech umírajících a jejich rodinných pečujících realizované ve spolupráci se švýcarským partnerem Stiftung Diakoniewerk Neumunster v Zurichu. E. Gregorová, Kancelář strategie města, upozornila na webové interaktivní stránky Maďarské Maltézské charity v Budapešti, které podporují domácí pečovatele. Na stránkách http://www.webnurse.eu/ jsou k dispozici videospoty zaměřené na jednotlivé úkony související s domácí péčí. Videospoty (cca 80 videí) jsou v anglickém jazyce a jsou otitulkovány i do českého jazyka. R. Zedová, Klára pomáhá, o.s., potvrdila zvyšující se poptávku po informacích od pečujících o péči o seniory v domácím prostředí. Organizace také poskytuje podporu pozůstalým. Organizace pořádá "Svépomocná setkání pečujících". Dne 3. 6. 2015 proběhne v sále zastupitelstva JMK v Brně otevřená konference s debatou na téma "Zaostřeno na pečující". J. Kopecká, DCHB - Domov pokojného stáří Kamenná, měla by proběhnout analýza, o jaké rady mají pečující zájem. Mělo by se zamezit vzniku poraden, kde se pečujícím dostane rady typu "podejte žádost do domova pro seniory". Dle názoru J. Kopecké by se v této otázce mělo angažovat město. Cílový uživatel je senior, i když "se radí" pečujícím. R. Janík, OSP MMB, JMK má v plánu poradny spíše redukovat (ve smyslu zachovat především občanské poradny a pak poradny specializované na konkrétní typ poradenství). Z hlediska legislativy je problém s cílovou skupinou pečujících, kterou zákon č. 108/2006 Sb., nezná. Toto by snad mohla změnit chystaná novela zákona. Sociální služby by se měly měnit podle potřeb uživatelů. Proběhla debata na téma, že v nemocnicích před propuštěním seniora do domácího léčení neproběhne dostatečná edukace a informace, jak o seniora doma pečovat, např. jak jej polohovat. Rodinám v těchto situacích pomáhá např. organizace Klára pomáhá, o.s., Generace Brno, s.r.o. nebo Hospic sv. Alžběty. Rodinní příslušníci mají možnost shlédnout videa na výše zmíněném webu Diakonie ČCE. Přítomní se ovšem shodli, že rodinní příslušníci jsou v takovém psychickém rozpoložení, že zhlédnutí videa je pro ně nedostatečné. Potřebují, aby jim někdo zacházení se seniorem ukázal přímo doma. Mnohdy také nestačí pouze jedna návštěva, ale praktickou ukázku je nutné několikrát zopakovat, protože pečující jsou ve stresu a za jednu návštěvu všechny informace nevstřebají. Dalším problémem je, že pečující nemají zájem o službu, mají zájem pouze o informace, ukázku toho, jak pečovat. Problém spočívá v tom, že fakultativní služba nemůže být poskytnuta samostatně, ale pouze v kombinaci se základními činnosti služby dle zákona - a o ty pečující zájem nemají.
E. Patáková, Generace Brno, s.r.o., se zeptala, jak vyřešit situaci, kdy senior nemá rodinu a pomoc pečovatelské služby je již nedostatečná. Také zmínila problém, kdy praktičtí lékaři odmítnou docházet za seniorem do jeho domova. Za seniory by dle jejího názoru měli docházet také psychologové. Někteří senioři trpí stařeckou depresí. Také se zeptala, jak to vypadá s realizací tísňové péče. J. Tesařová, navrhla, zda by určitým řešením pro rodiny nemohl být např. svoz do center denních služeb nebo denních stacionářů. Tísňová péče momentálně realizovaná nebude, nebyly splněny podmínky veřejné soutěže, z důvodu administrativně - technických překážek, není vybrán dodavatel technologie. Město má na poskytování tísňové péče zájem, "ve hře" je varianta, že prostory budou nabídnuty poskytovateli, který bude schopen službu dodávat. Službu tísňové péče poskytuje např. organizace Život 90, více viz http://www.zivot90.cz/. I. Petrášková, DCHB, namítla, že svoz je pro organizace nad jejich finanční možnosti. R. Janík, OSP MMB, dopravu nelze hradit z finančních prostředků učených na sociální služby. Linky určené pro zdravotně postižené jezdí často prázdné (nebo minimálně naplněné), systém nereaguje na potřeby občanů. V dohodě o koaliční spolupráci mezi ANO 2011, Žít Brno s podporou Pirátů, KDU-ČSL a Stranou zelených v bodě osm je uvedeno: "Zřídíme senior taxi zlepšující seniorům dostupnost lékařské péče." http://www.zitbrno.cz/dohoda-o-koalicni-spolupraci/. Liga vozíčkářů a Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., městská organizace Brno, realizují projekty zaměřené na dopravu osob se zdravotním postižením. Tyto projekty jsou podporovány v rámci dotačního titulu II (ovšem zdaleka ne v potřebné výši). Dopravu si ovšem přepravované osoby hradí. D. Navrátilová, Pretium, z.s., mnoho osamělých seniorů řeší otázku toho, co s nimi bude, až zemřou, např. kdo zařídí pohřeb. Organizace v rámci služby poskytuje psychologickou podporu. Položila otázku na možnost rozšíření terénních sociálně aktivizačních služeb pro seniory, jakožto prevence, přípravy na možnost, že se zdravotní stav může zhoršit. R. Janík, OSP MMB, JMK s možností rozšiřování sociálně aktivizačních služeb pro seniory a OZP do konce roku 2017 nepočítá. M. Ambrožová, Židovská obec, klienty organizace jsou mimo jiné lidé, kteří přežili holocaust. Na stáří se u nich kumulují psychické problémy, deprese, u některých také propuká demence. Pro klienty, kteří jsou schopní do organizace přijít, je pořádána svépomocná skupina. M. Bořilová, Centrum pro rodinu a sociální péči, v rámci služby SAS je seniorům mimo jiné nabízen program "Bok po boku" (terénní služba v domácím prostředí), v rámci kterého je nabízeno osobní setkávání se seniory, kteří se nemohou účastnit společenského života, rádi by si popovídali a strávili svůj čas ve společnosti druhého člověka. Jedna návštěva trvá v rozmezí půl až hodiny, dle domluvy. I. Petrášková, DCHB, vzhledem ke skutečnosti, že organizace obdržela výrazně nižší dotace než v minulých letech, je nucena propouštět zdravotnický personál. Odlehčovací služby tak již nebudou přijímat klienty, kteří potřebují zdravotnickou péči. Co se týká rozšiřování pečovatelské služby na víkendy, toto není možné zvládnout pouze se stávajícím personálním obsazením. M. Vrbecká, Sanus Brno, organizace poskytuje pobyté odlehčovací služby v Domě domácí péče v Babicích nad Svitavou. Klientům je zajišťována komplexní ošetřovatelská péče, přijímáni jsou i ležící nesoběstační klienti. J. Bednářová, Betanie - křesťanská pomoc, z.ú., organizace poskytuje odlehčovací služby v Domě důstojného stáří v Maloměřicích, a to buď formou denního stacionáře nebo krátkodobých
pobytů. O denní stacionáře není mezi seniory zájem. Dne otevřených dveří se zúčastnilo pět klientů. Dopravu organizace zajišťuje pouze svým klientům, a to k lékaři. Na svoz klientů němá organizace finanční prostředky. L. Horký, Hewer, z.s., organizace poskytuje osobní asistenci, a to i pro cílovou skupinu senioři. Organizace má negativní zkušenosti s neregistrovanými službami, které jejich klienti využívali, a s kterými byli nakonec velmi nespokojeni. Neregistrované služby klienti využívali z důvodu nižší ceny. Z důvodu finanční náročnosti organizace v současné době eviduje poptávku po kratších službách, např. pětkrát za den po jedné hodině. M. Bažantová, seniorka se zrakovým postižením, uživatelka sociální služby osobní asistence organizace Hewer, z.s., informovala o asistivních technologiích, které využívá. Organizace ProDeep, o.s. v Boskovicích http://www.prodeep.cz/. Více o asistivních technologiích viz zápis ze dne 13. 4. 2015 ze setkání pracovní skupiny OZP. K. Nivnická, ÚMČ Brno - sever, zvyšuje se zájem o pečovatelskou službu z řad seniorů s velmi nízkými příjmy. Co bude s těmito lidmi, kteří si nemohou dovolit službu zaplatit. E. Patáková, Generace Brno, s.r.o., organizace začíná evidovat případy, kdy klienti neuhradí faktury za služby. J. Kopecká, DCHB - Domov pokojného stáří Kamenná, pokud klient neuhradí platbu za pečovatelskou službu, ta může s klientem ukončit smlouvu. V domově pro seniory jsou klienti, kterým po úpravách cen za pobyt a služby jejich příjem na úhradu nestačí. Bez finanční podpory, dotací, nelze domovy pro seniory provozovat. Pokud dojde k propuštění zdravotnických pracovníků a redukci personálu, stanou se z domovů pro seniory "domy hrůzy". Služby se neregistrují proto, aby "dosáhly" na finance od rodiny. 50% klientům doplácí službu rodina. V domově pokojného stáří Kamenná je 65% klientů ve třetím a čtvrtém stupni závislosti. Dále J. Kopecká informovala o tom, že dne 18. 2. 2015 byl položen základní kámen novostavby domova pro seniory v Újezdu u Brna, který bude poskytovat sociální služby domov pro seniory a domov se zvláštním režimem. Zařízení bude mít kapacitu 100 uživatelů, kteří budou ubytováni v šestašedesáti jedno a dvoulůžkových pokojích s vlastním hygienickým zázemím. Domov bude mít vlastní stravovací provoz (kuchyně, jídelna), prádelnu a technické zázemí. Konstatovala, že postavit budova je jedna věc, druhá věc je udržet její provoz. A. Zedníková, Šance a naděje, z.ú., organizace uvažuje nad poskytováním pobytových služeb nízkopříjmovým a týraným seniorům. J. Bednářová, Betanie - křesťanská pomoc, z.ú., v zahraničí je majetek před přijetím do pobytových sociálních služeb zkoumán. Dle zkušeností organizace se snižuje věk osob trpících nějakou formou demence, postiženým je i méně než padesát let. J. Gergelčíková, OSP MMB, potvrdila, že s tímto fenoménem se pracovníci referátu péče o seniory setkávají mnohem častěji. Takto postižené není "kam umístit". B. Heikenwälderová, Hospic sv. Alžběty, organizace eviduje zájem o dlouhodobé "dohledy". O terénní formu odlehčovacích služeb, konkrétně hospicové péče, je velký zájem. Ošetřovatelskou péči předepisuje praktický lékař, vykonávají ji zdravotní sestry, je hrazena zdravotními pojišťovnami. J. Tesařová, o osamělého seniora v nouzi by se měl postarat stát. Nicméně v České republice se stává, že senioři převedou majetek na své děti, nemají nic a děti jim pak finančně nepomohou. Město Brno staví stále nové domy s pečovatelskou službou. V pořadnících je evidováno cca 900 žadatelů. V květnu 2015 se bude otevírat nový Dům s pečovatelskou službou na ulici Křídlovická. Nová budova
bude mít čtyři podlaží a kromě administrativních a sociálních prostor pro pečovatelské služby zde vznikne také 18 bytů. Dva bytové domy ve Vojtově ulici by měly být dokončeny na konci příštího roku. V novostavbě vznikne třiasedmdesát startovacích bytů pro mladé rodiny. Druhý dům bude Dům s pečovatelskou službou určený pro seniory. Dále město Brno připravuje výstavbu v pořadí čtyřicátého devátého Domu s pečovatelskou službou na ulici Mlýnská v městské části Brno-střed, kde vznikne čtyřpodlažní objekt s celkem 22 byty. Dále J. Tesařová informovala o pilotním projektu „Sdílené bydlení v ulici Zámečnická 2“, určený pro osamělé seniory, kterým hrozí ztráta bydlení nebo bydlí v nevyhovujících podmínkách. Tento pilotní projekt by měl být pro občany města Brna s nízkými příjmy (starobní či invalidní důchod) a občany, kteří potřebují pečovatelskou službu. Bude se jednat o velký byt o jedenácti samostatných pokojích, se společnou společenskou místností, kuchyní, toaletami a dalším vybavením. Bydlení v tomto bytě bude mít vazbu na sociální služby. Tento typ služby, tzv. bytová společenství seniorů, již řadu let funguje ve Vídni. Jedná se o bydlení ve speciálně upravených bytech, kde má každý senior svůj pokoj. Do bytu dochází sociální pracovnice, zdravotní sestra či pečovatelka, v případě potřeby lékař. Jako konkrétní příklad dobré praxe lze uvést dvě vídeňské neziskové organizace, které provozují sdílené seniorské byty – Sammaritan Vienna a Vienna Hilsfwerk (více informací k této problematice zde: http://www.scmagazine.cz/article/view/124). J. Kopecká, DCHB - Domov pokojného stáří Kamenná, projevila obavu, aby tento byt opravdu obývali lidé, kteří budou pečovatelskou službu využívat. Ze zkušeností organizace vyplývá, že v Domech s pečovatelskou službou často bydlí lidé, kteří pečovatelskou službu nevyužívají. Také jsou dle zkušeností organizace lidé, kterým byl přiznán PnP, ale kteří často žádných sociálních služeb nevyužívají. Při přidělování bytů v Domech s pečovatelskou službou by měla být zkoumána sociální situace žadatele a využívání sociálních služeb. J. Sommerová, Domov pro mne, o.s., organizace potvrzuje Úřadu práce na předepsaných formulářích, že daný příjemce PnP využívá PnP na úhradu sociálních služeb. Formulář obsahuje mimo jiné informace o tom, od kdy do kdy je osoba klientem organizace a jakou službu využívá. E. Patáková, Generace Brno, s.r.o., potvrdila výše uvedené, totiž že ÚP začíná využívání PnP více kontrolovat. K. Nivnická, ÚMČ Brno - sever, pečovatelská služba dokládá smlouvy o poskytování služby při odvolání proti výši PnP. ad 4. Závěr Na závěr vedoucí pracovní skupiny J. Tesařová shrnula diskuzi: dluhové/právní poradenství pečující - jak pečovat, "praktické poradenství" v domácnostech. Problém - využití pouze fakultativních služeb (bez základních úkonů) komplexní poradenství - sociální, psychologické (psychologicko sociální výcvik sociálních pracovníků, psychologická podpora v domácnosti klienta osamělí senioři (demence) - pobytové zařízení tísňová péče doprava pobytové odlehčovací služby se zdravotnickou péčí (především ležící klienti)
centra denních služeb, denní stacionář - problém doprava finanční náročnost "placených" služeb (pobytových i terénních) - finanční situace seniorů obecně senioři ohrožení týráním pečovatelská služba - večer, víkendy, svátky + hospicová péče rozšíření terénních odlehčovacích služeb - Hospic - přesah zdravotní x sociální domov se zvláštním režimem - stále nárůst alternativní formy bydlení pro seniory problém domy s pečovatelskou službou - neslouží vždy těm, kterým by měly potřeba zkoumat sociální systém + využití PnP
Na závěr se vedoucí pracovní skupiny J. Tesařová se všemi účastníky rozloučila a poděkovala jim za účast a aktivní spolupráci. Poté koordinátor komunitního plánování R. Janík oznámil, že další setkání pracovní skupiny „Senioři“ se uskuteční dne 8. 6. 2015 v 9:00 v zasedací místnosti ve 4. patře na Kolišti 19.
Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: 15. 4. 2015
