PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Zápis setkání Termín konání: Časové rozvržení: Místo konání:

středa 16.10.2013 9:30 – 11:30 (občerstvení zajištěno) budova Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3 zasedací místnost 111

PROGRAM: 1. Přivítání, program, prezence 2. Aktualizace jednacího řádu pracovní skupiny „Osoby se zdravotním postižením“ 3. Shrnutí dosavadní realizace aktivit v rámci AP Brno 2013 4. Diskuze nad prioritami pro rok 2014 v souvislosti s chystaným AP Brno 2014 5. Další

ad 1. Přivítání, program, prezence Koordinátor komunitního plánování R. Janík přivítal přítomné a seznámil je s programem. Na podzim jsou v plánu dvě setkání, nyní v říjnu a druhé v listopadu. První blok setkání bude věnován průběžnému shrnutí Akčního plánu roku 2013, jaká opatření se zatím podařilo či nepodařilo naplnit. Úplné zhodnocení Akčního plánu roku 2013 proběhne v lednu/únoru 2014. Zároveň budou mít možnost o dění ve svých organizacích informovat pracovní skupinu i ti, kteří v Akčním plánu 2013 nefigurují. Druhý blok je vyhrazen diskuzi nad prioritami pro Akční plán roku 2014. V listopadu pak musí být diskuze uzavřena a na základě výsledků jednání v pracovních skupinách bude zpracován Akční plán pro rok 2014. ad 2. Aktualizace jednacího řádu pracovní skupiny „Osoby se zdravotním postižením“ R. Janík seznámil přítomné s novým jednacím řádem pracovní skupiny „Osoby osoby se zdravotním postižením“. Jednací řád je k dispozici na Portále sociální péče ve městě Brně (www.socialnipece.brno.cz) pod odkazem „Osoby s tělesným postižením“ a dále pod odkazem „KPSS – pracovní skupina Osoby se zdravotním postižením“. Pod tímto odkazem jsou k dispozici také zápisy z pracovních skupin. Jednací řád schválila každá pracovní skupina na počátku svého působení v rámci procesu komunitního plánování, dlouho tedy nebyl aktualizován. První změna se týká článku 4, bodu jedna. Původní znění, že pracovní skupina se schází 1x měsíčně, bylo nahrazeno pro současnou dobu lépe vyhovujícím „Pracovní skupina se schází dle potřeby, minimálně však dvakrát do roka.“ Dle potřeby znamená, že pokud by došlo k nějaké zásadní změně, o které by měly být organizace informovány, nebo by bylo třeba něco v pracovní skupině prodiskutovat, byla by pracovní skupina flexibilně svolána. Pokud by ze strany organizací, poskytovatelů sociálních služeb (či dalších členů pracovních skupin) vyvstala potřeba k vyvolání jednání, je rovněž možné pracovní skupinu svolat (stačí takové jednání iniciovat a relevantně zdůvodnit). Druhá změna se týká také článku 4, bodu 8, kde bylo uvedeno, že zápisy z pracovních skupin jsou zveřejňovány na webových stránkách města Brna. Zápisy jsou však zveřejňovány na Portále sociální péče ve městě

Projekt Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Brně je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Brně, jak již bylo uvedeno výše. Důvodem je větší přehlednost „Portálu“ oproti stránkám města Brna, kde je zveřejňováno mnoho informací, včetně zákonem stanovených. ad 3. Shrnutí dosavadní realizace aktivit v rámci AP Brno 2013 Vedoucí pracovní skupiny E. Janáčková přivítala přítomné a vyzvala je ke stručnému průběžnému hodnocení toho, co se zatím v organizacích podařilo či nepodařilo realizovat, co je nového apod. Priorita 1 – Podpora informovanosti v oblasti kompenzačních pomůcek včetně servisu Opatření 1.1 Průběžná aktualizace databáze rehabilitačních a zdravotních pomůcek a zkvalitnění spolupráce v oblasti informovanosti lékařů Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., městská organizace Brno - zástupce organizace nebyl přítomen. J. Kretík, Sdružení Veleta, o.s., sdělil, že aktualizace a rozšíření databáze pomůcek bylo provedeno, na přidání dalších firem a výrobců pracují. T. Hodinářová, Sanus Brno o.s., uvedla, že organizace eviduje velký zájem o zapůjčování invalidních vozíků a polohovacích lůžek, momentálně nemohou být pořizovány další. V případě potřeby jsou zájemci o zapůjčení odkazováni na jiné organizace. Priorita 2 – Podpora a další rozvoj terénních služeb Opatření 2.1 Další rozvoj terénních odlehčovacích služeb L. Plátová, Hospic. Sv. Alžběty, o.p.s. (dříve Gabriela o.s.), nejdříve informovala o změně názvu a právní formy organizace. Poté uvedla, že organizace eviduje zvýšenou poptávku po službách. Pokud bude příznivá finanční situace, plánuje organizace přijmout příští rok jednoho zaměstnance na hlavní pracovní poměr. Služby ve večerních hodinách a o víkendech byly navýšeny. T. Hodinářová, Sanus Brno o.s., uvedla, že služba funguje, organizace zaměstnává dva pracovníky na plný úvazek, na rozšiřování nejsou finanční prostředky. V. Vašíček, ParaCENTRUM Fenix, sdělil, že organizace v AP uvedena pod tímto opatřením není, přesto formou osobní asistence svým způsobem odlehčovací službu poskytuje. Pokud potřebuje rodina nárazově pomoci, může se na organizaci obrátit. L. Horký, Hewer – občanské sdružení, uvedl, že organizace v AP pod tímto opatřením také není uvedena, ale také mají klienty, kteří službu využívají pouze nárazově a nepravidelně, takže vlastně odlehčovací službu do jisté míry suplují. Opatření 2.2 Další rozvoj osobní asistence V. Vašíček, ParaCENTRUM Fenix, sdělil, že organizace poskytuje osobní asistenci 24 hodin denně dle potřeby, současně se však snaží klienty motivovat k co největší samostatnosti. K navýšení úvazků došlo. L. Horký, Hewer – občanské sdružení, uvedl, že organizace v AP není uvedena, osobní asistence je poskytována. Organizace zaznamenává zvýšený počet zájemců o službu, převážně z řad seniorů.


L. Krátká, Liga vozíčkářů, sdělila, že nárůst klientů v roce 2013 byl větší než v roce 2012. Organizace se pokusila stávajícím klientům nabídnout jinou formu pomoci, byl snížen počet osobních asistentů. J. Sommerová, Domov pro mne, o.s., uvedla, že díky projektu „Nezávislé bydlení“ byl navýšen počet služeb a odasistovaných hodin. Osobní asistence je v „Nezávislém bydlení“ poskytována 24 hodin denně. V současné době organizace eviduje 54 aktivních klientů. Stává se, že klient sepíše smlouvu, zaučí se u něho asistenti, služby nějakou dobu probíhají a najednou se klient odmlčí. Důvodem může být hospitalizace, rehabilitační pobyt či je péče zcela zajištěna rodinnými příslušníky. V tomto případě vedoucí služby po pěti měsících od poslední služby volá klientovi, popř. rodičům dítěte, s upozorněním, že po šesti měsících neodebrání služby bude smlouva ukončena. Buď s tímto klient souhlasí, nebo nějaké služby odebere, aby smlouva pokračovala dál, a klient mohl mít služby Domova pro mne „v záloze“. Počet klientů se během roku mění také v závislosti na školní docházce a mimoškolních aktivitách a kroužcích dětí. Organizace poskytuje doprovody do škol a na kroužky, poskytuje také asistenci při volnočasových aktivitách. Hlavní pracovní poměry v současné době navyšovány nejsou, byly navýšeny dohody o provedení práce. Organizace uvažuje o zavedení dobrovolnické služby. Priorita 3 – Rozvoj pobytových služeb Opatření 3.1 Nezávislé bydlení pro lidi s tělesným postižením s podporou osobní asistence a dalších navazujících služeb V. Vašíček, ParaCENTRUM Fenix, sdělil, že v současné době je stále vedeno jednání o získání financí na dovybavení bytu zvláštního určení na ulici Kosmonautů. Momentálně byt ještě funkční není, do konce roku snad bude. J. Sommerová, Domov pro mne, o.s., uvedla, že organizace provozuje projekt „Nezávislé bydlení“, v rámci kterého poskytuje ve dvou bezbariérových bytech čtyřem klientům s těžkým tělesným postižením 24 hodinovou asistenci. Klienti v bytech bydlí téměř jeden rok, situace a tým osobních asistentů je momentálně stabilní. V dopoledních hodinách mají klienti jinou aktivitu, např. navštěvují školu, denní stacionář apod. Počet odasistovaných hodin je za téměř rok vyrovnaný. O prázdninách se počet hodin sníží, v případě nemoci se zvýší. Počet odasistovaných hodin je závislý na tom, v jaké míře potřebují klienti dopomoc. Opatření 3.2 Výstavba pobytového centra ParaCENTRA Fenix V. Vašíček, ParaCENTRUM Fenix, sdělil, že výstavba pobytového centra je ohrožena. Budova na Netroufalkách, ve které je organizace v podnájmu, stále nebyla převedena do vlastnictví organizace, ač bylo po předběžných jednáních vydáno souhlasné stanovisko, že převod je považován za veřejně prospěšný a žádoucí, v souladu s veřejným zájmem. Záměr podpořil jak Magistrát města Brna, tak Jihomoravský kraj. Budova je bezbariérová a v blízkosti Bohunické nemocnice, což je pro organizaci ideální. Přes to MZ rozhodlo, že budova bude dána do prodeje. Organizaci bylo řečeno, že se může do veřejné soutěže přihlásit, ta si však nemůže odkup finančně dovolit. Do veřejné soutěže se může přihlásit pouze s cenou za symbolickou jednu korunu. O pozemky a budovu má zájem firma A PLUS a.s. Momentálně se snaží domluvit si osobní schůzku s Ministrem zdravotnictví, na které bude požadovat vysvětlení situace. Organizace zvažuje, že se po volbách do poslanecké sněmovny pokusí kauzu medializovat.


Priorita 4 – Integrace a aktivizace osob se zdravotním postižením Opatření 4.1 Udržení a další rozvoj aktivizačních služeb pro zdravotně postižené (včetně zdravotně postižných seniorů) Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., městská organizace Brno - zástupce organizace nebyl přítomen. V. Vašíček, ParaCENTRUM Fenix, sdělil, že toto opatření je naplňováno, organizace nabízí klientům rehabilitační péči včetně ergoterapie. Zdravotní pojišťovny zkracují rehabilitační léčení z půl roku na tři, čtyři měsíce, přičemž první dva roky po úrazu je nejdůležitější intenzivní rehabilitace. V současné době jsou důležitější krátkodobé úspory, které ovšem následně vyvolávají dlouhodobé náklady. Organizaci se během roku podařilo získat registraci nestátního zdravotnického zařízení, ale nedaří se uzavřít smlouvy se zdravotními pojišťovnami, klienti si tedy musí rehabilitaci hradit. Organizace má instruktory upoutané na invalidní vozík, kteří ostatním názorně ukazují jak který úkon na vozíku udělat. Co se týká PC kurzů, organizace se potýká s nedostatkem zájemců. Opatření 4.2 Rozvoj sociální rehabilitace osob se zdravotním postižením především v pracovní oblasti L. Krátká, Liga vozíčkářů, uvedla, že byla prohloubena spolupráce s organizacemi se stejnou cílovou skupinou, byly uspořádány besedy. V. Vašíček, ParaCENTRUM Fenix, sdělil, že ke sloučení sociální rehabilitace a sociálně aktivizačních služeb v jednu službu zatím nedošlo. Organizace spolupracuje s MU, kde studují čtyři klienti, jeden klient studuje na VUT a jeden zahájil studium na střední škole. Organizace jedná se zaměstnavateli a snaží se o to, aby člověk po úrazu, který je jeho následkem upoutaný na invalidní vozík, mohl ve svém původním zaměstnání nadále zůstat a pracovat. 45 % klientů v produktivním věku se po úrazu zařadilo zpět do pracovního procesu. A. Růžičková, o.s. LOGO, uvedla, že organizace v AP zařazena není. Povedlo se rozjet terénní fyzioterapii, která ale není hrazená zdravotní pojišťovnou. Cena je 100 Kč/h, pokud je vykonávána ambulantně v organizaci, pokud je výjezd do domácího prostředí, pak klient hradí 300 Kč/h. Fyzioterapie je určena hlavně lidem po cévní mozkové příhodě, kde je nutné poskytnout péči co nejdříve. Poté vyzvala vedoucí pracovní skupiny E. Janáčková k vyjádření i ty účastníky, kteří zatím slovo neměli. L. Janků, vedoucí referátu péče o osoby se zdravotním postižením OSP MMB, sdělila, že se podařilo zabezpečit prostřednictvím pečovatelské služby péči pro obyvatele na Mikulovské. Službu využívá devět obyvatel. Dále informovala o tom, že přetrvává problém zdravotně postižených lidí bez domova. V domově pro seniory na Štefánikove bylo pro tyto případy vyhrazeno deset lůžek. Tato kapacita nestačí, jeden klient je tam momentálně „navíc“. U těchto lidí je kumulovaných více problémů, např. jsou sice uznáni plně invalidními, ale bez nároku na výplatu. U Milosrdných bratří je v tuto chvíli hospitalizováno třináct pacientů a otázkou je, kam půjdou po ukončení hospitalizace. Domovy pro seniory ani azylové domy je nechtějí přijmout. L. Janků uvedla případ, kdy na odbor sociální péče volala Komerční banka, že na schodech jejich budovy přebývá bezdomovkyně, která má jednu dolní končetinu amputovanou a v druhé probíhá hnilobný proces. Za touto paní se vypravili sociální pracovníci, paní však veškerou


pomoc odmítala. Na místě však zůstat nemohla. Ve spolupráci s vedoucí odboru zdraví se tuto paní povedlo umístit do Nemocnice u Milosrdných bratří. Problém byl také v tom, jak paní do nemocnice přepravit. Rychlá záchranná služba ji odmítala převést, stejně tak soukromé dopravní zdravotnické služby. Dalším problémem, který bude nutné v nejbližších týdnech řešit je transformace psychiatrické léčebny v psychiatrickou nemocnici. V praxi to znamená, že výhledově bude zřejmě propuštěno až 300 chronických pacientů s různými diagnózami typu schizofrenie apod. a tato lůžka budou následně zrušena. Počet lůžek se tedy sníží z 800 na 500. S tím souvisí také propouštění odborného personálu. Sociální služby nejsou na pojmutí tak velkého počtu psychicky nemocných lidí připravené. Chybí finance, nejsou dostatečné kapacity. Domovy pro seniory tyto lidi odmítnou, neboť nesplňují kritérium věku a překážkou pro přijetí bude také jejich psychiatrická diagnóza. Pokud tyto lidi nepřijme zpět rodina, skončí s nevyšší pravděpodobností na ulici. Ve většině případů nemají rodiny o své členy s výše uvedenými kumulovanými problémy zájem (nemají zájem poskytnout jim pomoc a péči). V případě psychického onemocnění a s tím spojenými problémy pak často ani takového svého člena přijmout nemohou. V případě, že Odbor sociální péče osloví konkrétní rodinu a informuje ji o situaci jejího člena, častou odpovědí je, „ať se postará stát“. Dalším problémem jsou exekuce seniorů a zdravotně postižených. Tito lidé jsou vystěhováváni ze svých domovů a nemají kam jít. Odbor sociální péče je také nemá kam umístit. Přechodně se třeba podaří najít místo na ubytovně, která spadá pod odbor, tam ale nemohou zůstat natrvalo. Další problém představuje vydaný metodický pokyn, v kterém je uvedeno, že pečovatelská služba nemůže bez poskytnutí základních činností poskytovat činnosti fakultativní, jako je např. pedikúra. Senioři ovšem stojí především o tyto fakultativní služby, konkrétně o pedikúru a manikúru. Soukromé služby jsou pro seniory za prvé drahé a za druhé pedikérka nepřijde do domácnosti klienta. T. Hodinářová sdělila, že organizace má k dispozici dvě pedikérky, které přijdou do domácnosti klienta, cena je 150 Kč. Také uvedla, že se setkávají s případy, kdy rodina vymění zámek od dveří a seniora nepustí domů, ten nemá kam jít. Lidé se do svízelných situací dostávají nedobrovolně. A. Růžičková, o.s. LOGO, k tomu podotkla, že mladí lidé nemají zájem starat se o seniory. Dochází k rozpadu, rozvratu rodiny. P. Panovská, Sdružení Filia, poznamenala, že potřeby lidí jsou velké a nejsou naplněny. Současné problémy budou narůstat a přerůstat, budou padat na další generace. Poskytovatelé sociálních služeb by měli vyvinout tlak na vládu. Sociální služby by měli mít dostatek finančních prostředků ke své činnosti. Problémy lidí se nabalují a kumulují. Rovněž také kraje by měly vyvinout tlak na vládu, aby se začaly problémy řešit. Měl by být vyvinut celostátní tlak, mělo by být argumentováno čísly a potřebami. Dále uvedla, že dle jejího názoru jsou lidé naučení, že se má starat stát, lidé nejsou naučení starat se sami o sebe, starat se o sebe v rámci rodiny. Rodina je v rozkladu. Dle jejího názoru musí ke změně dojít na obou stranách, na „vrchu“, i „dole“. V. Vašíček konstatoval, že „by se mělo začít od rodiny“. Stát musí vytvořit legislativu, ale iniciativa musí vzejít „zespodu“. Uvedl příklad ze Švýcarska, kde si sami lidé v obci zahodují, jak bude naloženo s financemi vybraných na daních. K zbytečným S-kartám podotknul, že by všechny údaje mohly být soustředěny do jednoho dokladu. Existují občanské průkazy s čipem.


Z. Hašová podotkla, že MPSV se dle jejího názoru v současné době potýká s mnoha problémy (které často zapříčinily pokusy o reformy, které iniciovala předchozí vláda) a navíc současná vláda pracuje v demisi a je pouze dočasná (nemůže tedy plně řešit zásadní problémy). Dle jejího názoru je zapotřebí, aby občané vyvíjeli tlak na politiky (a to i na místní úrovni). Řada věcí také naráží na legislativní problémy. R. Janík shrnul, že o problému zdravotně postižených a seniorů ohrožených sociálním vyloučením se v rámci komunitního plánování ví. Včera proběhlo setkání pracovní skupiny „Osoby ohrožené sociálním vyloučením“, kde byl tento problém také diskutován, ale bohužel k žádnému závěru se dojít nepodařilo. Cesta k řešení problému by mohla vést prostřednictvím určité transformace stávajících pobytových zařízení. Na výstavbu nových pobytových zařízení nejsou finanční prostředky. Dále reagoval na P. Panovskou a sdělil, že všichni koordinátoři komunitního plánování sociálních služeb z obcí v Jihomoravském kraji se pravidelně schází na JMK, kde o problémech informují. Krajští koordinátoři pak jezdí na setkání do Prahy. Takže informovanost „ze spodu nahoru“ funguje. Problémem je, jak je s těmito informacemi nakládáno (neboli jak jsou popsané problémy vládou a ministerstvy reflektovány a řešeny). Poté vedoucí pracovní skupiny E. Janáčková požádala přítomné o pokračování „v kolečku“, aby se představili a vyjádřili i zbylí účastníci, kteří dosud nehovořili. L. Marousková, ÚMČ Brno – Královo Pole, sdělila, že na pracovní skupinu přišla zmapovat situaci. Teprve před krátkou dobou na ÚMČ nastoupila, bude mít na starosti oblast seniorů a zdravotně postižených. Dále informovala o skutečnosti, že přibývá sociálních pohřbů. Rodiny často nemají zájem svého zesnulého člena ani pochovat (nebo na to jednoduše nemají finance). M. Mrklas, Centrum Kociánka, uvedl, že v organizaci řeší problémy týkající se ústavní výchovy. Také probíhá transformace, od nového roku stojí v čele Kociánky nový ředitel. ad 4. Diskuze nad prioritami pro rok 2014 v souvislosti s chystaným AP Brno 2014 Vedoucí pracovní skupiny E. Janáčková poděkovala za shrnutí a představení. Následně konstatovala, že dalším krokem je diskuze nad tím, jaká oblast je důležitá pro příští rok. Úkolem je navrhnout, které priority, opatření a konkrétní činnosti budou zapracovány do AP Brno 2014. Na tomto setkání proběhne diskuze a na příštím listopadovém setkání musí být podklady pro Akční plán 2014 finalizovány. Poté předala slovo koordinátorovi komunitního plánování, R. Janíkovi, který přítomné seznámil s některými podstatnými skutečnostmi. R. Janík uvedl, že brněnský Akční plán pro rok 2014 bude obsahovat záměry, které byly schváleny do Akčního plánu Jihomoravského kraje pro rok 2014. Stran zaslání těchto záměrů byli poskytovatelé sociálních služeb osloveni v květnu letošního roku. Jihomoravský kraj stanovil podmínky a vymezil služby, jejichž rozvoj nebude v roce 2014 podporovat. Jedná se např. o velkokapacitní domovy pro seniory nad padesát lůžek, vyloučeny byly také služby sociální prevence, které jsou podporovány z IP JMK. Toto rozhodnutí JMK bylo tedy nutné při hodnocení záměrů pro Akční plán Jihomoravského kraje na rok 2014 respektovat a záměry organizací dle těchto kritérií a požadavků tedy „filtrovat“. Zároveň musely být záměry pro JMK v souladu s 3. Komunitním plánem sociálních služeb města Brna, čímž město garantovalo, že vybrané služby podporuje. Dále R. Janík sdělil, že je důležité za každou pracovní skupinu vygenerovat do brněnského Akčního plánu pro rok 2014 jednu prioritní oblast, jasný reálný záměr, tzn. vybrat z daných priorit uvedených ve 3. Komunitním plánu tu nejdůležitější pro příští rok, ale zároveň také reálně uskutečnitelnou, na


které se ovšem každá pracovní skupina shodne. A to proto, že pokud by došlo k navýšení celkové finanční částky do dotačního titulu jedna, musí být Odbor sociální péče MMB ve spolupráci s Koordinační skupinou připraven předložit orgánům města Brna jasné priority, na které by mohlo být případné navýšení použito. OSP MMB požaduje navýšení o 3.000.000 Kč, nicméně v současné chvíli není jasné, zda finanční prostředky na dotace pro sociální oblast navýšeny budou či nikoli, popřípadě o kolik. Více jasno v tomto ohledu bude až v prosinci, neboť rozpočet města je tvořen celý podzim a k jeho schvalování dochází až v závěru roku. OSP MMB podkládá svůj požadavek o navýšení celkové částky určené na dotace pro nestátní neziskové organizace skutečností, že v posledních třech letech k žádnému navýšení nedošlo tak, jak bylo před třemi lety avizováno, když byl vyhlášen tzv. stop stav, který by měl tedy letošním rokem skončit. Přesto je ovšem možné, že částka navýšena nebude, neboť má dojít k dalšímu propadu v příjmech města. Na druhou stranu by dle informací nemělo dojít ke krácení finanční částky na dotace pro nestátní neziskové organizace. OSP MMB tedy musí být na případné navýšení finanční částky připraven a měl by tak mít v rámci návrhu rozdělení dotací na sociální služby za každou pracovní skupinu připravenu (ideálně) jednu prioritní oblast pro rok 2014. Pokud nebude v rozpočtu města Brna dostatek finančních prostředků na pokrytí všech (cca) osmi vybraných priorit z každé pracovní skupiny, bude muset OSP MMB ve spolupráci s Koordinační skupinou z těchto priorit zvolit jen některé, které do návrhu rozdělení dotací zahrne. OSP MMB ve spolupráci s Koordinační skupinou tedy připraví pro Zastupitelstvo města Brna podklady a návrhy, ovšem konečné rozhodnutí, jaká oblast bude případně podpořena, činí Zastupitelstvo města Brna. R. Janík dále informoval o tom, že v případě předložení rozvojových záměrů v rámci města Brna do Akčního plánu JMK (které schválila Rada města Brna v srpnu) požaduje JMK u nových služeb jejich spolufinancování ze strany města Brna. Město Brno tedy v rámci zvažování rozvojových záměrů (především co se týče vzniku nových služeb) musí velice zvažovat nejen jejich potřebnost, ale také finanční stánku věci, neboť schválením případné nové služby a jejím zařazením do AP JMK město přistupuje na podmínku jejího spolufinancování. U terénních služeb se jedná o kofinancování ve výši 10%, u ambulantních služeb ve výši 15% a u pobytových služeb ve výši 20%. Město Brno některé nové služby do AP JMK zařadilo, z čehož městu plyne finanční závazek ve výši cca 1.000.000 Kč. Tyto finanční prostředky vynaložené městem daným službám přinesou cca dalších 5.000.000 Kč z jiných zdrojů (JMK a MPSV). V případě, že město Brno nebude moci toto spolufinancování nových služeb zajistit, nebudou tyto nové služby podpořeny ani z JMK a ani z MPSV. Pokud by tedy bylo schváleno navýšení v hodnotě 3.000.000 Kč, 1.000.000 Kč je již z této částky předem rezervován a určen pro tyto nové služby. Na každou pracovní skupinu a její zvolenou prioritu pro rok 2014 by tak mohlo být k dispozici cca 250.000 Kč (ovšem v takovém případě by se ještě zohledňovaly další faktory jako např. velikost či početnost cílové skupiny, již podpořené projekty v rámci AP JMK 2014 apod.). U rozšíření stávajících služeb JMK spolufinancování nepožaduje. Dále R. Janík uvedl, že brněnský Akční plán pro rok 2014 samozřejmě může obsahovat také záměry, které nevyžadují finanční zabezpečení či navýšení finančních prostředků. Mohou tam být uvedeny také aktivity, které má organizace finančně pokryté z jiných zdrojů apod. Vedoucí pracovní skupiny E. Janáčková sdělila, že některé priority a opatření budou organizace realizovat i nadále, ať v Akčním plánu 2014 budou uvedeny či nikoli. To se týká např. oblasti informovanosti. Jejím návrhem je, aby v Akčním plánu pro rok 2014 figurovaly odlehčovací služby a osobní asistence, po kterých je poptávka. Dodala, že rovněž na Koordinační skupině došlo ke shodě v názoru, že terénní služby jsou pro tuto cílovou skupinu zřejmě nejdůležitější. Ovšem členové pracovní skupiny to mohou samozřejmě vidět jinak.


V. Vašíček s tímto návrhem obecně souhlasil. Rovněž však dodal, že pokud se jejich organizaci nepodaří vyřešit problém s budovou, ztratí tím své zázemí. Navrhl, aby do Akčního plánu byl zahrnut bod týkající se získání objektu do vlastnictví organizace a také podpora dofinancování bezbariérového bytu. L. Plátová také souhlasila s rozšířením terénních služeb, které jsou potřebné pro to, aby mohl být člověk co nejdéle udržen ve své vztahové síti. Do péče je nutné zapojit více všechny rodinné příslušníky. Tato forma péče je méně nákladná než rozvoj pobytových služeb. Uvedla, že zájem o služby je velký, ale klienti či jejich rodiny na služby nemají dostatek finančních prostředků. Stává se např., že pečující dcery skončí po letech péče na psychiatrii. To by se možná nestalo, kdyby si mohly dovolit třeba jednou za čtrnáct dní zaplatit terénní odlehčovací služby přes noc, aby se mohly nerušeně celou noc vyspat. Bylo by dobré, kdyby cena mohla být nižší, kdyby např. stát mohl lidem v sociální nouzi, kteří si to kvůli ceně nemohou dovolit, sociální služby dotovat. T. Hodinářová uvedla, že ve městě chybí zařízení, které by bylo vyhrazeno pro klienty s nakumulovanými zdravotními a sociálními problémy a které z hlediska jejich vícečetných hendikepů není v současnosti kam umístit. J. Sommerová se zeptala, zda právě toto téma je prioritou pro naši cílovou skupinu. Zeptala se také, na jakých prioritách se o den dříve shodla pracovní skupina „Osoby ohrožené sociálním vyloučením“. Reagovala také na L. Plátovou, kde doporučila pokusit se dofinancovat služby u potřebných klientů prostřednictvím individuálních projektů Konta bariéry. Dále se vrátila ke sdělení L. Janků, že z psychiatrické léčebny, nyní již nemocnice, bude propuštěno celkem 300 lidí. Dle jejího názoru by bylo dobré o této skutečnosti informovat veřejnost, aby se občané města Brna o tomto problému dozvěděli, aby byli s propouštěním psychiatricky nemocných pacientů obeznámeni, aby věděli, jaké to bude mít důsledky. Tato situace se dotkne všech, všichni budou potencionálně ohroženi. R. Janík odpověděl T. Hodinářové, že toto téma je zařazeno ve 3. Komunitním plánu pod kapitolou Osoby ohrožené sociálním vyloučením v tzv. „neřešených oblastech“ - konkrétně „Problematika specializovaného zařízení pro lidi s vícečetnou sociální diagnózou“. Také reagoval na dotaz J. Sommerové s tím, že skupina „Osoby ohrožené sociálním vyloučením“ vygenerovala více témat. Jedním z nich, na kterém se pracovní skupina shodla, bylo např. dluhové poradenství. Na pracovní skupině také z úst zástupců azylových zařízení padlo, že např. klienty upoutané na invalidní vozík není azylový dům schopen přijmout, neboť není bezbariérový a chybí personální kapacity, které by zabezpečily péči o tyto klienty. Reagoval také na informování veřejnosti ohledně propouštění psychiatrických pacientů. Z pozice Odboru sociální péče jej napadá jedině možnost informovat o této problematice skrze brněnský Metropolitan. Ovšem problémem je, že v tuto chvíli není úplně jasné, jak se věc nakonec vyvine a celkově není k tomuto příliš informací (informace, kterých se sporadicky dostává, jsou často různé). Je nutné se o tomto informovat nejlépe přímo u ředitele PN a poté je možné publikovat relevantní informace. Situaci OSP bude samozřejmě řešit, protože pokud by nakonec opravdu k popsanému problému došlo, bude to právě OSP, na který důsledky těchto změn budou dopadat. V. Vašíček reagoval na téma dluhového poradenství. Uvedl, že dle jeho názoru by dluhovému poradenství mělo předcházet jako prevence právní poradenství. Prevence by mohla jít např. ze strany sociálních pracovníků na ÚMČ. Stát by měl vymezit finance na prevenci a osvětu. Jde o případy seniorů nebo zdravotně postižených, kteří nejsou podchyceni v žádné sociální službě, protože ji zatím nepotřebují, ale „naletí“ na různé „slevy“ a předváděcí akce, podepíší smlouvy, u kterých neznají obsah a najednou jim začnou chodit složenky a oni nemají na jejich splácení a ocitají se v dluzích a hrozí jim exekuce, posléze vystěhování z bytu apod. Projekt Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Brně je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

A. Růžičková reagovala, že si myslí, že v tomto směru již nějaká osvěta funguje. Upozornila např. na film Šmejdi, který vysílala Česká televize. J. Sommerová podotkla, že existuje poradna dTest. E. Janáčková zmínila také Socio-info centrum, kam se mohou lidé obrátit pro radu. P. Juříčková, OSP MMB, informovala o tom, že poradny dají klientům návod a vzory jak v případě zadlužení postupovat, ale konkrétní úkony, např. sepsání žádosti o oddlužení, neudělají. Stává se, že lidé přijdou na OSP a chtějí služby právníka, ale OSP nemá pro tyto účely právníka k dispozici. R. Janík doplnil, že tento problém byl na skupině „Osoby ohrožené sociálním vyloučením“ také diskutován, OSP o něm tedy ví. Vedoucí pracovní skupiny E. Janáčková shrnula témata, která zazněla: získání objektu Paracentra Fénix do vlastnictví a finanční podpora na dovybavení bytu zvláštního určení, posílení terénních sociálních služeb, dotování odlehčovacích služeb pro lidi v nouzi, ubytování pro lidi bez domova, kteří mají současně tělesné postižení, informování veřejnosti o propouštění psychiatricky nemocných, informační kampaň ohledně Socio-info centra. Zde podotkla, že se ve spolupráci s Odborem zdraví daří distribuovat Adresář organizací působících v sociální oblasti ve městě Brně do zdravotnických zařízení. E. Janáčková uvedla, že do příštího setkání je nutné tyto návrhy zformulovat tak, aby mohly být případně zařazeny do Akčního plánu pro rok 2014. Koordinátor komunitního plánování R. Janík ještě jednou sdělil, že je nutné vybrat do Akčního plánu pro rok 2014 jednu prioritní oblast, jeden jasný reálný záměr, který by mohl být v případě navýšení finančních prostředků podpořen.

ad 3. Další Na závěr se vedoucí pracovní skupiny E. Janáčková se všemi účastníky rozloučila a poděkovala jim za účast a aktivní spolupráci. Poté koordinátor komunitního plánování R. Janík oznámil, že další setkání pracovní skupiny „Osoby se zdravotním postižením“ se uskuteční dne 13. 11. 2013 v 9:30 v místnosti č. 111.

Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: 16. 10. 2013


PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Recommend Documents