PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Zápis ze setkání Termín konání: Časové rozvržení: Místo konání:
pondělí 13. 4. 2015 9:30 – 11:30 (občerstvení zajištěno) budova Magistrátu města Brna, Koliště 19 zasedací místnost ve 4. patře
PROGRAM: 1. Úvod (obsah a cíl setkání, plánovaná struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně) 2. Představení informací vzešlých z dotazníků od členů pracovních skupin 3. Diskuze ohledně aktuálních potřeb uživatelů sociálních služeb, včetně těch, které sociální služby přesahují 4. Závěr
ad 1. Úvod (obsah a cíl setkání, plánovaná struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně) Koordinátor komunitního plánování R. Janík přivítal přítomné, představil vedoucí pracovní skupiny Mgr. Evu Janáčkovou a seznámil s programem. Cílem setkání je diskuze o potřebách týkajících se této cílové skupiny. Které potřeby jsou pokryty, které nedostatečně a které pokryty nejsou. Cílem setkání je zformulovat hlavní okruhy potřeb a navrhnout priority do 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně (dále jen KP). Na posledním červnovém setkání budou definovány a jasně formulovány priority, konkrétní opatření a jejich realizátoři. Koordinátor R. Janík požádal přítomné o trpělivost, co se týká zaslání zápisu. Pracovních skupin je osm, diskuze jsou obsáhlé a zpracování zápisu tedy bude nějaký čas trvat. Kromě samotného zápisu bude také rozesláno shrnutí identifikovaných potřeb, tedy výstup z dnešního jednání. Do příští pracovní skupiny budou členové pracovní skupiny požádáni o doplnění informací a případné komentáře k identifikovaným potřebám. Tyto podklady pak budou sloužit k jednání na červnovém setkání (kde se již budou konkrétně formulovat a schvalovat priority a opatření). Struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně KP bude vytvořen na dva roky 2016 – 2017. Struktura bude velmi podobná minulým KP. Každá kapitola pro jednotlivé cílové skupiny bude obsahovat priority, což je obecně okruh identifikovaných potřeb a opatření, která představují způsob, jak bude potřeba naplněna (jak se bude daná potřeba řešit). Opatření je pak rozpracováno na konkrétní dílčí kroky (aktivity vedoucí k jeho realizaci). Dotčení realizátoři (organizace), kteří se k realizaci daného opatření přihlásí, vyplní příslušné formuláře, ve kterých opatření rozpracují (popis, cíl, harmonogram atd..). Dále bude KP opět obsahovat systémové priority, přičemž jedna z nich se bude opět týkat zachování stávající komplexní sítě sociálních služeb (v dané kapacitě) pro jednotlivé cílové skupiny. Další systémové priority se budou týkat například spolupráce s JMK, a také průřezových témat, což jsou společná témata, která se objevují napříč cílovými skupinami. KP bude rovněž obsahovat dlouhodobě problémová a neřešená témata a specifické oblasti přesahující sociální služby a to podobně jako v předchozím KP v rámci podkapitoly
„Neřešené oblasti a trendy do budoucna“. Nově budou do KP zpracovány rozvojové záměry vhodné k financování z EU. Při tvorbě KP bude muset být respektován Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období 2015 – 2017 (SPRSS), jen tak bude zajištěna reálnost nastavených opatření. Záměry, které nebudou v souladu se SPRSS nebo které nebude možné realizovat během dvou let, budou zaneseny v přesahových oblastech. Rovněž nebude možné zařadit do opatření takové záměry, ke kterým se nepřihlásí žádný realizátor. KP bude přes letní měsíce 2015 Referátem KPSS zpracován, v září proběhne připomínkovací řízení a poté bude KP předložen k projednání orgánům města Brna. Na nedávné konferenci JMK byla sdělena informace, aby poskytovatelé případné dotazy ohledně financování zasílali Mgr. Martině Blešové. Koordinátor upřesnil, že Mgr. Martina Blešová pracuje na Oddělení sociálních služeb Odboru sociálních věcí KrÚ JMK, přičemž financování spadá do kompetence Oddělení ekonomiky a kontroly Odboru sociálních věcí KrÚ JMK. Doporučil tedy, aby se poskytovatelé s případnými dotazy ohledně financování obraceli právě na zmíněné Oddělení ekonomiky a kontroly. Na Mgr. Martinu Blešovou (jakožto koordinátorku KPSS v JMK) je možné směřovat dotazy týkající se komunitního plánování na krajské úrovni. Na dnešní setkání byli pozváni také uživatelé sociálních služeb, kteří byli vyzváni, aby se vyjádřili ke svým potřebám tak, jak svou situaci vnímají oni sami, především tedy ve vztahu k sociálním službám a celkově v rámci sociální oblasti (s vědomím toho, že jejich životní situace se pochopitelně dotýkají i další oblastí - např. oblasti školství, zdravotnictví, bydlení apod.). ad 2. Představení informací vzešlých z dotazníků od členů pracovních skupin E. Janáčková shrnula výsledky dotazníků. Bylo odevzdáno 27 odpovědí od 19 organizací. Volné kapacity: sociální rehabilitace cca 50 míst, centra denních služeb cca 7 míst, sociálně-terapeutické dílny cca 21 míst, odborné sociální poradenství – nevyčísleno, týdenní stacionáře cca 20 míst, raná péče velmi málo volných míst, ambulantní odlehčovací služby cca 10 míst. Převis poptávky nad nabídkou je u služeb osobní asistence, domovy pro osoby se zdravotním postižením, sociálně aktivizační služby, denní stacionáře, pobytové odlehčovací služby Zájemci o službu jsou odmítáni zejména z těchto důvodů: kapacitní důvody – nedostatek financí, jiná cílová skupina, zájemce požaduje služby, které organizace není schopna nabídnout, zájemce je z jiné věkové skupiny (nejčastěji senior), zájemce potřebuje zdravotnické úkony, má psychiatrickou diagnózu, poruchy chování, těžkou MP, PAS, jiné místo bydliště, zájemce požaduje službu ihned, v přesném čase nebo v nejvíce exponovaných hodinách, výjimečně jsou odmítnuti nespolupracující zájemci o službu. Odmítnutí zájemci jsou nasměrováni: nejčastěji do jiných organizací poskytujících stejnou službu včetně předání kontaktů, Socio-info centrum pro komplexní poradenství, na sociální odbor, odkazují na adresář poskytovatelů sociálních služeb, popřípadě doporučují pečovatelskou službu. Problém: zájemce o pobytové odlehčovací služby s těžkou nebo úplnou závislostí není kam odesílat. Nová oblast: zvýšená poptávka po tzv. Nezávislém bydlení (Domov pro mne, o.s.), které má naplněnou kapacitu a očekává nárůst zájemců z Centra Kociánka. ad 3. Diskuze ohledně aktuálních potřeb uživatelů sociálních služeb, včetně těch, které sociální služby přesahují M. Kypr, Centrum Kociánka, uživatel. V Centru Kociánka mohou být klienti do čtyřiceti let věku, poté chybí návaznost. Do domova pro seniory jsou přijímáni lidé od pětašedesáti let. Dalším
problémem je, že existující služby jsou finančně náročné a případní zájemci si je nemohou dovolit. V současné době není poskytovatel, který by byl finančně schopný pobytovou službu vybudovat. Co by se stalo s klienty Nezávislého bydlení, kdy by Domov pro mne neobdržel dotace? Taková pobytová služba by měla být zřízena městem a měla by být garance, že bude mít k dispozici finanční prostředky. Rodiče M. Kypra péči o jeho osobu nezvládají, docházejí jim síly. Péče je nejen drahá, ale je také o fyzickém fondu, ne jen o „dohledu“. Asistivní technologie představují velkou škálu možností, které usnadňují život. Jsou do určité míry schopné nahradit dohled fyzické osoby (osobního asistenta) – Asistenční dohledová služba Big Help. Jedná se např. o detekci nebezpečných náklonů, nárazů, pádů, lokalizace pohybu, navigace, tísňová tlačítka, detekce pohybu, polohy, detekce pádů, kamerový dohled, automatizované systémy domácností. „Chytré“ telefony v sobě mají zabudovaná čidla. Pokud např. osoba spadne na zem, mobil to zaznamená a odešle na dispečink polohu, dispečer má nad situací člověka kontrolu. Asistivní technologie jsou do praxe pilotně zaváděny v JMK prostřednictvím mezinárodního projektu Support Patients Through E-Service Solutions (SPES) s partnery ČVUT v Praze a ProDeep, o.s. v Boskovicích. Největší překážky představují legislativní úpravy, oddělování technologií od sociální oblasti (nelze hradit z PnP) a obavy z technologií. Tyto technologie jsou schopné ovládat Call centra a mohly by tak mohly vzniknout pracovní příležitosti pro zdravotně postižené. Dalším problémem, který velmi komplikuje běžný život je skutečnost, že osobní asistent nemůže podat lék, to může pouze zdravotník. Problematická je také doprava lidí na vozíku. Probíhala jednání s DPMB o operativním jízdním řádu, problémem je, že linky městské hromadné dopravy musí mít pevně stanovený jízdní řád. Bezbariérové linky 81 a 82 budou pravděpodobně pro nevytíženost zrušeny. D. Kasan, Církevní střední zdravotnická škola s.r.o., asistivní technologie by mohli využívat žadatelé čekající na uvolnění kapacit v sociálních službách. Měli by tak zajištěnu aspoň nějakou péči. Problémem je obslužnost, návaznost na dispečera. Organizace jedná s ProDeep, o.s. Služby osobní asistence by bylo rozumné navázat na asistivní technologie. Organizace má, co se týká osobní asistence a terénních odlehčovacích služeb, volné kapacity. V případě zájmu o službu je možné obrátit se na kolegyni Mgr. Janu Marounkovou, e-mail
[email protected]. A Křepelová, Centrum Kociánka. Organizace poskytuje sedm služeb, podporuje hlavně studenty. Organizace nemá kapacity pro vyšší věkovou hranici. Musí přijímat děti, které potřebují vzdělání. Věkové hranice čtyřiceti let dosáhne během dvou let asi pět klientů. A. Křepelová by byla ráda za podporu Domova pro mne a Nezávislého bydlení. Organizace má v plánu vybudovat ukázkový byt vybavený asistivními technologiemi. Co se týká odlehčovacích služeb, organizace má v plánu navyšovat počet míst, zdravotnická péče je v rámci služby poskytována. V současné době je věková hranice od tří do čtyřiceti let, organizace uvažuje nad jejím zvednutím. I. Petrášková, Diecézní charita Brno, chráněné bydlení sv. Anežky, služba disponuje dvěma bezbariérovými byty, z nichž jeden není v současné době obsazený. Organizace plánuje vybudovat nadstavbu. Cena je 200 Kč/noc a 100Kč/h služby. Pokud je byt obsazen dvěma klienty, cena se snižuje. Dle dostupných informací MPSV slíbilo valorizovat PnP. Organizace má v plánu ve službě rozšířit personální kapacitu, je využíváno také pomoci dobrovolníků. Odlehčovací služba (denní a přechodný pobyt) nebude přijímat klienty, kteří budou potřebovat zdravotnickou péči. Organizace bude muset v rámci služeb omezit zdravotnický personál, na který nedostala dotace. J. Vokálová, Domov pro mne, o.s., Nezávislé bydlení je ztrátové. Klienti platí nájem 4 000 Kč/osoba/měsíc plus si klienti hradí poskytování osobní asistence, a to 95 Kč/h za prvních 100 odebraných hodin, poté platí 27Kč/h. Ceník je takto upraven proto, že více si klienti finančně nemohou dovolit.
H. Svobodová, Liga vozíčkářů, klienti Nezávislého bydlení dochází dopoledne do centra denních služeb, kde se učí např. vařit, nakupovat apod. M. Odstrčil, ParaCENTRUM Fenix, organizace má k dispozici byt pro přechodné ubytování od hospitalizace po dobu než bude mít člověk na vozíku po úraze upravené vlastní bydlení. V bytě je uživateli poskytována osobní asistence, probíhá nácvik dovedností. Organizace také řeší snížení poměru zaměstnanců na hlavní pracovní poměr ku zaměstnancům na dohody. Dopravu zajišťuje organizace pouze pro své klienty, zájem převyšuje možnosti organizace, služba je ztrátová. J. Janderová, Liga vozíčkářů, matka syna s kombinovaným mentálním a tělesným postižením. Syn je zcela závislý na péči druhé osoby. Do jeho třiceti let by byla ráda, kdyby pro něj našla pobytovou službu, ovšem která by byla natrvalo. Jako další problém vnímá skutečnost, že v sociálních službách pracují převážně ženy, to samé ve školství. Manželství je rozvedené a synovi chybí v životě mužský vzor. Co se týká PnP, pokud byl syn dítě, pobíral nejvyšší stupeň, v momentě, kdy dosáhl zletilosti se „zázračně uzdravil“, neboť mu byl PnP snížen na druhý stupeň a po odvolání zvýšen na třetí stupeň. Syn potřebuje čtyřiadvacetihodinovou péči, z toho důvodu nemůže J. Janderová docházet do zaměstnání. Uvítala by možnost práce na zkrácený úvazek nebo možnost práce z domu. Pokud se podaří syna někam umístit, vyvstává otázka, co bude s ní. S původní profesí ztratila za dlouhé roky péče kontakt, bude jí pětapadesát let a zaměstnavatelé ji pravděpodobně nepřijmou. Jsou matky, které si dítě nechají doma záměrně, protože je “živí“. L. Janků, vedoucí Referátu péče o osoby se zdravotním postižením, Bytový odbor, konkrétně pan Pavel Sedlák, eviduje mnoho žádostí o přidělení bezbariérového bytu. Město Brno má k dispozici dva domy s bezbariérovými byty, a to na Mikulovské 9 a Kosmonautů 19. Obyvatelům je k dispozici pečovatelská služba. Problémem je, že pokud je byt přidělený rodině, jejíž člen je zdravotně postižený, a ten zemře nebo odejde do pobytových služeb, rodina v bytě dál zůstává. V privátním zdravotnickém zařízení SurGal Clinic je umístěno osmnáct pacientů od pětatřiceti do šedesáti let, kteří jsou ve vigilním komatu a které žádný domov pro seniory nepřijme. Pak také není kam umístit mladé těžce zdravotně postižené. Dále neexistují pobytové odlehčovací služby pro osoby s demencí. Při městských pečovatelských službách je pět pobytových odlehčovacích služeb, ale člověk musí být pohyblivý. PnP nebyl od roku 2007 valorizován. Ze statistik vyplývá, že zájemců o pečovatelskou službu ubývá, důvodem však je, že senioři na zaplacení služby nemají finanční prostředky. Ode dne 1. 4. 2015 zahájil Úřad práce ČR vydávání nových průkazů osoby se zdravotním postižením (průkaz OZP). Průkazy mimořádných výhod (TP, ZTP, ZTP/P), které do konce roku 2011 vydávaly obecní úřady, a tzv. dočasné průkazy OZP zůstávají v platnosti pouze do 31. 12. 2015. Vyřízení výměny trvá cca deset dní, občané obdrží předávací protokol, kde je uveden důvod vydání. Dne 31. 12. 2015 končí platnost nejen průkazů mimořádných výhod a dočasných průkazů OZP, ale končí také platnost Parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním postižením, který je potřeba také do konce roku vyměnit. K výměně bude potřeba doložit předávací protokol s důvodem vydání, neboť pro osoby se sluchovým postižením bude na průkazu znak a také tyto osoby nejsou osvobozeny od poplatku za použití dálnice a rychlostní silnice. Ve městě Brně jsou parkovací průkazy vydávány na Magistrátu města Brna, Koliště 19, přízemí, dv. č. 07. L. Karnet, Klára pomáhá, o.s., organizace prosazuje na MPSV podporu pečujících osob. Projektem organizace je „Unie pečujících“, která vznikla jako odpověď na obtížnou situaci, v níž se ocitá značná část pečujících, kteří se dlouhodobě starají o blízkého člověka. Převzetí role pečujícího ovlivňuje nejen život jeho samého, ale obvykle i život celé rodiny. Dlouhodobé, ale někdy i střednědobé poskytování péče vystavuje pečující řadě rizik a ohrožení, na která ale stávající opatření sociální politiky v ČR nepamatují.
L. Horký, Hewer, z.s., organizace byla nucena navýšit cenu za hodinu osobní asistence. V poslední době organizace eviduje poptávku po krátkých službách vícekrát denně nebo jen po jedné hodinové službě. Zkušenosti s neregistrovanými službami jsou takové, že pokud služba ke klientovi nemůže přijít, nezajistí náhradu a klient zůstal bez objednané služby „bezprizorní“. Jako velký problém organizace vnímá nepropojenost sociální a zdravotní oblasti. Další problém představuje doprava zdravotně postižených. Taxislužby nejsou uzpůsobené přepravě lidem na vozíku a také je tu finanční problém, taxislužba je pro zdravotně postižené mnohdy finančně nedostupná. A. Slavíčková, Liga vozíčkářů, potvrdila trend stoupajících požadavků po krátkých asistencích. Požadavek jedné hodiny ráno, v poledne a večer je náročnější na stav personálu, tyto požadavky se pokrývají hůře než dlouhé vícehodinové asistence. Klienti by si přáli odebírat více hodin, ale nestačí jim finanční prostředky. Organizace také musela zvednout cenu za hodinu osobní asistence. Co se týká dopravy, obdržela organizace dotaci v programu II, částka ale zdaleka nestačí na pokrytí nákladů. Lidé si dopravu nemohou dovolit zaplatit, služba se potýká s přežitím. Co se týká kompenzačních pomůcek, organizace nabízí širokou škálu kompenzačních pomůcek k zapůjčení. V jednání je spolupráce více organizací nabízejících půjčování kompenzačních pomůcek, např. Liga vozíčkářů, Středisko Teiresiás, ParaCENTRUM Fenix, Konto Bariéry a další. I. Chudíková, Domov pro mne, o.s., každý týden volají dva až tři zájemci o službu a také zájemci o Nezávislé bydlení. Volné kapacity organizace má, klienti jsou odmítáni z důvodu věku nebo času, ve kterém službu požadují. Odmítáni musí být také klienti, kteří vyžadují zdravotnické úkony, a které nemohou osobní asistenti vykonávat. Rodinný příslušník může dítě krmit sondou, pracovník v sociálních službách nikoli. Mělo by dojít ke změně, aby i tyto úkony mohl např. po zaučení zdravotníkem vykonávat osobní asistent. M. Kubešová, Slezská diakonie, středisko ELIADA, uživatelé si nemohou službu dovolit v plném rozsahu, v jakém by ji potřebovali. V dopoledních hodinách jsou osobní asistenti nevyužití, v odpoledních hodinách je zase kapacita plná. Organizace nemá dostatek finančních prostředků na zaplacení hlavních pracovních poměrů, pracovníci na DPP jsou někdy nespolehliví. P. Stávková, Hospic sv. Alžběty, rodiny nevyléčitelně nemocných a umírajících by potřebovaly více péče (terénní odlehčovací služby). Měly by být více podporovány Agentura domácí péče. Domácí péče je poskytována na základě doporučení ošetřujícího lékaře a je hrazena zdravotní pojišťovnou. M. Vrbecká, Sanus Brno, v Babicích nad Svitavou organizace provozuje pobytové odlehčovací služby. Kapacita je převážně plná, ale je to proměnlivé. ad 4. Závěr Vedoucí pracovní skupiny E. Janáčková shrnula diskuzi: problematika bydlení s doprovodnou sociální službou - stále aktuální téma, očekává se vzrůst poptávky!
podařilo se - ParaCENTRUM otevřelo byt pro přechodné ubytování po úraze
organizace nemají finanční prostředky na vybudování bydlení, město nenabízí vhodné byty. Co s lidmi, pokud by Domov pro mne a Nezávislé bydlení zkrachovalo - není garance, garanci by mělo převzít město
problém - stárnoucí rodiče pečující o dospělé dítě s hendikepem, není kam ho umístit natrvalo, ne přechodně
byty na Mikulovské, kde už nežijí zdravotně postižení, ale zdraví rodinní příslušníci - několik let neřešený problém
osobní asistence - stále aktuální téma, zhoršující se situace
nízký PnP - nestačí na nákup služeb v potřebném objemu, organizace musejí zvyšovat cenu OA, klienti by potřebovali více hodin péče, ale nemají finanční prostředky
klienti si objednávají krátké služby několikrát za den
lidé se uchylují k nekvalitním neregistrovaným službám z finančních důvodů
klienti chtějí službu v exponovaných časech - organizace nemají finanční prostředky na přijetí dalších zaměstnanců
organizace musejí odmítat klienty, kteří potřebují také zdravotnické služby
asistivní technologie - možnost zlevnění služeb
odlehčovací služby - stále aktuální téma
malá nabídka volných kapacit v terénních a zejména pobytových odlehčovacích službách pouze v Centru Kociánka je naděje na zvýšení kapacity
chybí zařízení pro osoby ve vigilním komatu
není kam umístit ležící osoby a osoby s demencí
kvůli nízkému PnP pečující osoby nemohou využívat více odlehčovací služby
doprava pro lidi s hendikepem - pro uživatele je drahá, pro poskytovatele drahá a ztrátová
jedná se o operativním jízdním řádu, linky 81 a 82 budou zrušeny a neví se, čím budou nahrazeny
Na závěr se vedoucí pracovní skupiny E. Janáčková se všemi účastníky rozloučila a poděkovala jim za účast a aktivní spolupráci. Poté koordinátor komunitního plánování R. Janík oznámil, že další setkání pracovní skupiny „Osoby se zdravotním postižením“ se uskuteční dne 1. 6. 2015 v 9:30 v zasedací místnosti ve 4. patře na Kolišti 19.
Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: 13. 4. 2015
