PRACOVNÍ SKUPINA DĚTI, MLÁDEŽ, RODINY
Zápis ze setkání Termín konání: Časové rozvržení: Místo konání:
čtvrtek 16. 4. 2015 13:00 – 15:00 (občerstvení zajištěno) budova Magistrátu města Brna, Koliště 19 zasedací místnost ve 4. patře
PROGRAM: 1. Úvod (obsah a cíl setkání, plánovaná struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně) 2. Představení informací vzešlých z dotazníků od členů pracovních skupin 3. Diskuze ohledně aktuálních potřeb uživatelů sociálních služeb, včetně těch, které sociální služby přesahují 4. Závěr
ad 1. Úvod (obsah a cíl setkání, plánovaná struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně) Koordinátor komunitního plánování R. Janík přivítal přítomné, představil vedoucí pracovní skupiny Mgr. Jitku Navrátilovou, Ph.D. a seznámil s programem. Cílem setkání je diskuze o potřebách týkajících se této cílové skupiny. Které potřeby jsou pokryty, které nedostatečně a které pokryty nejsou. Cílem setkání je zformulovat hlavní okruhy potřeb a navrhnout priority do 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně (dále jen KP). Na posledním červnovém setkání budou definovány a jasně formulovány priority, konkrétní opatření a jejich realizátoři. Koordinátor R. Janík požádal přítomné o trpělivost, co se týká zaslání zápisu. Pracovních skupin je osm, diskuze jsou obsáhlé a zpracování zápisu tedy bude nějaký čas trvat. Kromě samotného zápisu bude také rozesláno shrnutí identifikovaných potřeb, tedy výstup z dnešního jednání. Do příští pracovní skupiny budou členové pracovní skupiny požádáni o doplnění informací a případné komentáře k identifikovaným potřebám. Tyto podklady pak budou sloužit k jednání na červnovém setkání (kde se již budou konkrétně formulovat a schvalovat priority a opatření). Struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně KP bude vytvořen na dva roky 2016 – 2017. Struktura bude velmi podobná minulým KP. Každá kapitola pro jednotlivé cílové skupiny bude obsahovat priority, což je obecně okruh identifikovaných potřeb a opatření, která představují způsob, jak bude potřeba naplněna (jak se bude daná potřeba řešit). Opatření je pak rozpracováno na konkrétní dílčí kroky (aktivity vedoucí k jeho realizaci). Dotčení realizátoři (organizace), kteří se k realizaci daného opatření přihlásí, vyplní příslušné formuláře, ve kterých opatření rozpracují (popis, cíl, harmonogram atd..). Dále bude KP opět obsahovat systémové priority, přičemž jedna z nich se bude opět týkat zachování stávající komplexní sítě sociálních služeb (v dané kapacitě) pro jednotlivé cílové skupiny. Další systémové priority se budou týkat například spolupráce s JMK, a také průřezových témat, což jsou společná témata, která se objevují napříč cílovými skupinami. KP bude rovněž obsahovat dlouhodobě problémová a neřešená témata a specifické oblasti přesahující sociální služby a to podobně jako v předchozím KP v rámci podkapitoly
„Neřešené oblasti a trendy do budoucna“. Nově budou do KP zpracovány rozvojové záměry vhodné k financování z EU. Při tvorbě KP bude muset být respektován Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období 2015 – 2017 (dále jen SPRSS), jen tak bude zajištěna reálnost nastavených opatření. Záměry, které nebudou v souladu se SPRSS nebo které nebude možné realizovat během dvou let, budou zaneseny v přesahových oblastech. Rovněž nebude možné zařadit do opatření takové záměry, ke kterým se nepřihlásí žádný realizátor. KP bude přes letní měsíce 2015 Referátem KPSS zpracován, v září proběhne připomínkovací řízení a poté bude KP předložen k projednání orgánům města Brna. Na nedávné konferenci JMK byla sdělena informace, aby poskytovatelé případné dotazy ohledně financování zasílali Mgr. Martině Blešové. Koordinátor upřesnil, že Mgr. Martina Blešová pracuje na Oddělení sociálních služeb Odboru sociálních věcí KrÚ JMK, přičemž financování spadá do kompetence Oddělení ekonomiky a kontroly Odboru sociálních věcí KrÚ JMK. Doporučil tedy, aby se poskytovatelé s případnými dotazy ohledně financování obraceli právě na zmíněné Oddělení ekonomiky a kontroly. Na Mgr. Martinu Blešovou (jakožto koordinátorku KPSS v JMK) je možné směřovat dotazy týkající se komunitního plánování na krajské úrovni. Na dnešní setkání byli pozváni také uživatelé sociálních služeb, kteří byli vyzváni, aby se vyjádřili ke svým potřebám tak, jak svou situaci vnímají oni sami, především tedy ve vztahu k sociálním službám a celkově v rámci sociální oblasti (s vědomím toho, že jejich životní situace se pochopitelně dotýkají i další oblastí - např. oblasti školství, zdravotnictví, bydlení apod.). ad 2.
Představení informací vzešlých z dotazníků od členů pracovních skupin
Vedoucí pracovní skupiny J. Navrátilová shrnula informace vzešlé z dotazníků, které poslali poskytovatelé soc. služeb zaměřující se na děti, mládež a rodiny. Důvody odmítání zájemců o službu • • • • • • • • • •
kapacitní (lidské zdroje, ubytovací kapacity) věk klientů, který nekoresponduje s nabídkou služby specifické potřeby klientů (psychiatrické onemocnění, mentální retardace, závislosti, domácí násilí…) klienti požadují pro řešení své životní situace ještě další služby (právní, dluhové, psychologické poradenství…) absence požadované služby (např. krizové lůžko) klient nespadá do cílové skupiny organizace neposkytuje službu, kterou klient žádá klient se hlásí do programu, který již začal klient nespolupracuje klient nepotřebuje sociální službu
Kam jsou klienti odesíláni • • • • • •
odesílání do organizací, které poskytují potřebnou službu předání kontaktů na jiné služby (nekomerční i komerční) doprovod při vyřizování vhodné služby předání seznamu zařízení poskytující požadované služby, poskytování brožur se seznamem potřebných služeb zařazení do pořadníků odkazy na internet
ad 3. Diskuze ohledně aktuálních potřeb uživatelů sociálních služeb, včetně těch, které sociální služby přesahují R. Voříšek, Společnost Podané ruce o.p.s., v rámci některých služeb je poskytováno dluhové poradenství, ale spíše jsou s touto problematikou klienti odkazováni jinam. L. Hýbnerová, Magdalenium, do organizace přichází přednášet různá témata studenti vysokých škol, ale klientky o jejich přednášky nemají zájem, jsou zahlcené svými problémy. Právní poradenství je v organizaci klientkám poskytováno, ale díky tomu organizace balancuje na hraně finanční efektivity. Zajištění právního poradenství je pro organizaci drahé. Zvyšuje se tím nákladovost služby. Organizace se snaží právní poradenství financovat prostřednictvím grantů. Ze zkušeností organizace vyplývá, že bude pravděpodobně přibývat domácího násilí v nižších vrstvách společnosti. Do současné doby organizaci kontaktovali klienti převážně SŠ či VŠ vzdělání, nyní častěji přicházejí klienti ze sociálně slabých rodin, se ZŠ vzděláním. Není evidováno, kolik dětí na ubytovnách je svědky násilí mezi rodiči. M. Popovská, DCHB – Domov sv. Markéty, klientky jsou zadlužené, ale nechtějí se jít nikam poradit samy. Chtějí jít někam jen s doprovodem nebo požadují, aby odborník, poradce, přišel za nimi do organizace. R. Dreslerová, A Kluby ČR, o.p.s., bezplatné právní poradenství je poskytováno jednou týdně ve čtvrtek od 14:00 do 16:00 v budově Krajského soudu v Brně. Poradenství organizuje Česká advokátní komora, pobočka Brno, pro žadatele z regionu Jižní Morava. http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2617 V. Peterková, Armáda spásy v České republice, klientky řeší, na co všechno mají v rámci hmotné nouze nárok. R. Janík, OSP MMB, v souvislosti s touto problematikou odkázal na vedoucí Referátu péče o rodinu OSP MMB, Mgr. Jitku Svatošovou, e-mail
[email protected]. A. Dohnalová, Armáda spásy v České republice, v rámci terénních programů - prevence bezdomovectví bylo k 30. 9. 2014 postupně zprovozněno 18 bytových jednotek. O byty je velký zájem z řad klientů azylových domů a lidí bydlících na ubytovnách. P. Kosorin, Armáda spásy v České republice, měl by být proveden screening kvality a nekvality ubytoven, na ubytovnách by měla být zmapována situace. Všechny ubytovny by neměly být zrušeny zaráz. Nutnost sociálního šetření, rozlišovat, kdo je a kdo není potřebný. Organizace provozuje azylový dům pro rodiny s dětmi, Staňkova 4. Azylový dům disponuje celkem 11 samostatnými bytovými jednotkami. Rodiny řeší, kam po ukončení služby půjdou. Je potřeba vytvoření „bydlení bez přívlastků“. Pokud bude mít rodina jistotu bydlení, uvolní se jim kapacita na řešení dalších problémů. Přibývá duševních onemocnění, jejichž příčinou je rozpad rodiny. Je potřebné a důležité poskytovat pomoc celým rodinám. Velkým problémem je časté zadlužení rodin. M. Holiš, RATOLEST BRNO, není pravdou, že klient, který nepřijde do poradny, nemá problém. Má problém. Bylo by potřeba zřídit funkci „terénní oddlužovač“. Klientům se v těchto otázkách organizace snaží vyjít vstříc, ale jen do určité míry, neboť nemá specialisty a právníky. Klienti potřebují právní radu také v otázkách rozvodu, svěření dětí do péče (rodinné právo), potřebují poradit v otázkách bytové politiky. V centru dochází k „vylidňování“ domů. Na ulici Milady Horákové provozovala organizace NZDM, najednou klienti zmizeli, byty byly prázdné. Organizace hledá klienty na ubytovnách. Jsou to lidé, celé rodiny, kteří nejsou v péči žádné instituce. Chybí bydlení pro „nesystémové případy“.
J. Danielová, HoST Home-Start, často až s klientkou pracovnice vytvoří rozpočet domácnosti, teprve pak klientka zjistí, jak moc je zadlužená. Zkušenost organizace je taková, že OSPOD se ozve až ve chvíli, kdy je rodina „na hraně“. OSPODy by měly být více aktivní. Organizace řešila situaci s klientkou slovenské národnosti, jednalo se o vyřízení pasu apod. a nevěděla, kam se obrátit. R. Janík, OSP MMB, v případě poradenství pro cizince, je možné se obrátit na tyto organizace: SOZE http://www.soze.cz/, OPU http://www.opu.cz/, DCHB CELSUZ – Služby pro cizince http://celsuz.cz/sluzby-pro-cizince/, Jihomoravské regionální centrum pro podporu integrace cizinců (Centrum pro cizince Brno) http://www.cizincijmk.cz/. S. Šmídová, RATOLEST BRNO, pokud organizace využije služeb právníka, musí být klient „předpřipraven“. Někdo s klientem musí udělat přípravu, udělat pořádek v jeho dokladech apod. Zmíněný „terénní oddlužovač“ by byl opravdu potřeba. Organizace má kontinuálně zaplněnou kapacitu, eviduje převis poptávky nad možnostmi organizace, organizace spolupracuje s OSPOD. Organizace nečeká, až ji OSPOD osloví. Je potřeba, aby byla organizace v tomto směru sama aktivní. Když je organizaci klient z OSPOD přeposlán, je potřeba pracovat na tom, aby byl zbaven strachu. Klient se na organizaci dívá jako na „prodlouženou ruku“ OSPOD, což je kontraproduktivní. Organizace využívá metody případových konferencí, zajišťuje facilitátory. Ohledně azylových domů pro matky s dětmi je problém - kam mají jít otcové. To je důvod, proč matky nechtějí do azylového domu jít. Dalším problémem jsou mnohočetné rodiny – čtyři a více dětí. V Brně chybí krizová pomoc, co se týká bydlení. Pokud rodina žádá o byt a jedním z kritérií je doložení bezdlužnosti, je mnoho rodin diskvalifikováno. R. Janík, OSP MMB, v této souvislosti zmínil pilotní projekt „bydlení na ulici Francouzská 42“. Pokud má aktuální informace, byla dohodnuta změna kritérií, a to tak, že nebude sledována zadluženost uchazečů. Pokud vše proběhne podle plánu, budou od 1. 6. 2015 přijímány žádosti, v září dojde ke kolaudaci a od října by mohlo dojít ke stěhování prvních nájemníků. Objekt bude spravovat příspěvková organizace města Brna Centrum sociálních služeb. Mělo by také dojít ke změně Pravidel pronájmu obecních bytů. E. Pospíchalová, Spondea, o.p.s., organizace pracuje s rodinou v rámci ambulantních služeb (krizová pomoc, SAS pro rodiny s dětmi, intervenční centra). Potřeba jsou jak terénní služby, tak také ambulantní. Organizace využívá metody případových konferencí. J. Došlová, TRIADA – Poradenské centrum, SAS pro rodiny s dětmi nabízí mimo jiné intenzivní terénní pomoc rodinám, kde hrozí umístění dítěte mimo rodinu, i rodičům, kteří mají dítě umístěné mimo rodinu. Organizace se zaměřuje na to, aby děti zůstaly v kontaktu se svými biologickými rodiči. V letošním roce může organizace rodičům nabídnout i finanční pomoc – konkrétně zaplacení cesty rodičům za dítětem umístěným mimo rodinu a zaplacení jízdného a vstupů v rámci skupinových akcí pro rodiny, s kterými organizace dlouhodobě spolupracuje. Tuto přímou podporu poskytuje organizace rodinám v rámci projektu „Rodinní sociální asistenti pomáhají ohroženým rodinám“, jehož partnerem je Nadace Terezy Maxové dětem. Dále se organizace věnuje tématu pěstounské péče. Program Pěstounská péče a osvojení aneb Děti separované od rodičů. Posláním programu je podpora a rozvoj forem alternativní péče o děti, které jsou umístěny mimo své přirozené rodinné prostředí tak, aby byly zachovány a rozvíjeny jejich vrozené vztahy a perspektivně umožněn návrat do rodiny. Organizace se věnuje doprovázení pěstounských rodin, snaží se propojit pěstounství a služby SAS. Organizace se věnuje také asistovaným kontaktům. M. Kovářová, RATOLEST BRNO, organizace realizuje preventivní a probační programy "Změnit směr" a "Aristoteles". Programy jsou určeny dětem a mladým lidem od 12 do 18 let, kteří spáchali
trestný čin, nebo se pohybují na hraně zákona. Hlavním partnerem je PMS. Chybí program pro práci s mladými dospělými od osmnácti let výše. H. Sumcová, MP Brno – Centrum včasné intervence, spolupracuje s OSPOD, depistáž dětí, které páchají drobnou kriminalitu. Tým „dětská kriminalita“ ve vyloučených lokalitách. Pokud MP potřebuje spolupráci s odborníkem, k případu ho přizve. Když je rozkrýván záznam dítěte, zjistí se, že ve skupině jsou i mladí, devatenáctiletí lidé. Zvyšují se výjezdy k zásahům, které ještě nesplňují kritéria trestného činu. J. Růžičková, PMS ČR Brno, osmnáctým rokem by práce s mladým člověkem neměla skončit. Nicméně žádný program pro práci s touto věkovou skupinou není. Klienty PMS jsou děti od druhé třídy až po důchodový věk. PMS spolupracuje s SVP, etopedy, RATOLESTÍ BRNO a dalšími. Klient, kterému se blíží osmnáctý rok - spolupracující organizace, které se jeho případem zabývají, pořádají případové konference a jeho životní situaci řeší. Až tento klient dovrší osmnáctý rok, toto vše už nebude možné. PMS předává klientům kontakty na další organizace. P. Štochlová, Sdružení SOS dětských vesniček, představila program SOS Kormidlo, v kterém je nabízena podpora vzdělávání a procesu osamostatňování mladistvých z pěstounských nebo biologických rodin. Poskytováno je ubytování a individuální doprovázení mladým lidem od 15 let, kteří studují nebo se připravují na budoucí povolání v učebních oborech. Mladým dospívajícím lidem je nabízeno nejen ubytování, ale také průvodcovství, speciálně pedagogické, psychologické či psychoterapeutické služby dle aktuálních a individuálních potřeb. Služby jsou zaměřené na osobnostní rozvoj a jejich cílem je úplné a úspěšné osamostatnění se. Zařízení není nízkoprahové, na mladistvé jsou kladeny vysoké požadavky. Ubytování stojí 1 300 Kč/měsíc, je možné platit i nižší částku (sociálně slabá rodina). Program má volné kapacity na přijetí klientů. Program SOS Kotva (dům na půl cesty), je určen pro mladé lidi od 18 do 26 let, kteří nemohou vyrůstat ve své biologické rodině a odešli z pěstounské rodiny či z dětského domova. Cílem je usnadnit mladým lidem z pěstounských rodin či dětských domovů vykročení do samostatného života. Kromě ubytování zde mladí lidé naleznou také aktivní a všestrannou podporu při přebírání plné zodpovědnosti za svůj život. Také v tomto programu jsou volné kapacity. SOS Kormidlo se dříve jmenovalo Komunita mládeže. S. Prokopová, FOD Klokánek Brno, od 1. 1. 2015 došlo ke snížení kapacity Klokánku v Brně na 28 míst. Některé děti odešly zpět do rodin, jiné do dětských domovů. Klokánek poskytuje přechodnou pomoc dětem, o něž se ze závažných důvodů nemůže postarat nikdo z blízkých příbuzných. Momentálně je situace klidnější, je odmítáno méně klientů. Nejvíce dětí pochází z rodin z městských částí Brno – sever a Brno – jih. V některých případech je velmi obtížná spolupráce s rodiči dětí, pokud je dítě umístěno, rodiče o něj ztrácejí zájem. M. Salátová, Dětský domov Dagmar, kapacita je 25 dětí. Děti jsou rozděleny do 3 rodinek, kde mají svoje pokoje, kuchyňku a sociální zařízení. Děti, které studují, zůstávají v Dětském domově Dagmar na dobrovolném pobytu i po osmnáctém roku věku. O návaznou službu domy na půl cesty není mezi klienty zájem. J. Koncerová, CSS, p.o. Domov pro matky s dětmi Zvonek, matky s dětmi „kolují“ po azylových domech v Brně i mimo Brno. Potřeba vytvoření chráněného bydlení pro matky s dětmi. Matky nejsou bez asistence schopny zvládat péči o dítě, ale přitom situace není tak špatná, aby bylo dítě odebráno. Kapacita je 30 lůžek, jde o 14 obytných pokojů, z toho 12 pro matku a 1 dítě a 2 pokoje jsou pro matku a 2 děti. Děti musí být ve věku 0 až 5 let. Vytíženost zařízení je proměnlivá. Domov je v pronájmu v budově, která patří Centru Kociánka. M. Popovská, DCHB Domov sv. Markéty, organizace eviduje velký počet zájemkyň. Evidují případy, kdy matky s dětmi již měly byt, ale přišly o něj, protože si jej neuměly bez pomoci udržet
(platit nájem). Dopomoc je klientkám nabídnuta, ale musí ji chtít. V Brně chybí pobytová krizová pomoc. V poslední době se v organizaci opakovaně stalo, že klientka, která si našla jiné bydlení, nahlásila na ÚP na dávkách hmotné nouze jiné číslo účtu nebo požádala o zaslání dávky na složenku a peníze, které byly přiznány na bydlení v Domově sv. Markéty, použila na jiné bydlení nebo pro svou potřebu. V Domově tak klientce vznikl dluh za ubytování, který je v podstatě nevymahatelný. J. Mozorová, Na počátku, o.p.s., azylový dům Domov pro dětský život, cílovou skupinou jsou těhotné ženy a matky s dětmi v obtížné životní situaci. Služby jsou otevřeny ženám z celé České republiky bez ohledu na jejich věk (tj. i nezletilým), zdraví, společenské postavení, rasu nebo náboženskou příslušnost. Organizace pomáhá také ženám s dětmi ohroženým domácím násilím. Často dochází k tomu, že se z důvodu těhotenství vztahy rozpadají. Azylový dům má v současné době volnou kapacitu. H. Kazdová, Manželská a rodinná poradna Buzkova D. Mitášová, Manželská a rodinná poradna Bratislavská J. Chmelová, Manželská a rodinná poradna Bethesda Starobrněnská Organizace řeší problematiku náhradní rodinné péče – poradenství pěstounům, psychologická podpora. Řeší se výchovné problémy dětí v náhradní rodinné péči, zásahy biologických rodičů. Prevence rozpadu rodiny (pomoc při řešení manželských a partnerských krizí, rodinných problémů apod.). Pokud k rozpadu dojde, jde o to, aby proběhl „kultivovaně“. Bylo by potřeba posílit úvazky a manželské a rodinné poradny rozšířit. Manželské a rodinné poradny klienty objednávají, což představuje problém, objednací lhůty jsou dlouhé, až dva měsíce. Organizace eviduje cca 15% – 20% mimobrněnských klientů. Rodiny se ocitají v krizi a potřebovaly by pomoci ihned. ad 4.
Závěr
Vedoucí pracovní skupiny J. Navrátilová shrnula diskuzi:
Manželské a rodinné poradny – dlouhé objednací lhůty (2 měsíce), 15% - 20% mimobrněnští klienti Rozšíření manželských a rodinných poraden – prevence rozvodů a s tím souvisejících problémů Vzdělání – finanční gramotnost Dluhové právní poradenství – potřeba doprovodu klientů, terénní poradenství, příprava podkladů k právníkovi Právní poradenství - trestně právní poradenství (bytová politika) Krajský soud - poradenství pro sociálně slabé klienty Problémy klientů na úřadech (procesní záležitosti, poradenství, dávky) Terénní práce s rodinou (spolupráce s OSPOD), mírný převis poptávky nad nabídkou, souvislost s končícími ubytovnami - potřeba terénu poroste Nutnost rozlišovat potřebné (klienty) od ostatních Problém kontaktovat rodiče dětí v ústavní péči – zprostředkování kontaktu o Nutnost spolupráce s OSPOD (oslovovat OSPODy), „nabízet se“ o Někdy problém v komunikaci a spolupráci NNO x OSPOD „Bezprizorní“ rodiny, děti (mimo služby či péči institucí) Děti, mládež – trestná činnost, spolupráce s PMS, prevence, 15 – 18 let, 18 + ??? (problém v legislativě) – potřeba návazné intervence po 18. roce Policie + PMS + OSPOD – drobná kriminalita – problém – věk strop 18 let
Rozvoj případových konferencí – potřeba „dávat o sobě vědět“ (interdisciplinární týmy), komplexní přístup Primární prevence Domácí násilí – nárůst (zřejmě problém poroste u soc. slabších vrstev spol. (ubytovny), ale i v běžném prostředí SOS dětské vesničky – volné pobytové kapacity Problém po odchodu dětí z Klokánku (ztráta kontaktu) Chybí krizová centra na Brně – sever a Brno – jih (FOD) Krizové bydlení – rychlá reakce – chybí krizová pomoc Obecně problém při přechodu (odchodu) dětí z pobytových zařízení Návazné služby pro děti nad 18 let (pobyt) – klienti často nechtějí přejít do Domů na půl cesty apod. Chybí sociální bydlení (obecně), sociální byty, „bydlení bez přívlastků“ Kritéria pro přijetí do soc. bytů (především bezdlužnost) Ztráta sociálního bytu – návrat do azylového domy (neudržení si bytu – dluhy) – nutná dopomoc (terénní podpora) Z azylového domu do bytu (ne další stupně), „housing first“ Chybí pobytová zařízení pro celé rodiny, otcové, (+ matky s dětmi) Problém vícečetné rodiny – nejsou místa (byty) v azylových domech Problém ÚP x Azylové domy – platby Problém – Azylové domy neberou ženy na počátku těhotenství Chybí bydlení pro „nesystémové případy“ Problém – chybí psychologická a psychiatrická péče v pobytových zařízeních
Na závěr se vedoucí pracovní skupiny J. Navrátilová se všemi účastníky rozloučila a poděkovala jim za účast a aktivní spolupráci. Poté koordinátor komunitního plánování R. Janík oznámil, že další setkání pracovní skupiny „Děti, mládež a rodiny“ se uskuteční dne 5. 6. 2015 v 9:30 v zasedací místnosti ve 4. patře na Kolišti 19.
Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: 16. 4. 2015
