Pracovní metodika pro privátní poradce v lesnictví
Včlenění mimodřevních funkcí lesa do hospodaření na lesním majetku
ÚSTAV PRO HOSPODÁŘSKOU ÚPRAVU LESŮ BRANDÝS NAD LABEM 2015
OBSAH 1 ÚVOD ...................................................................................................................... 2 2 NOVÉ SMċRY LESNICKÉ EKONOMIKY............................................................... 3 3 MIMOPRODUKýNÍ (MIMODěEVNÍ) FUNKCE LESA ............................................ 7 4 MIMODěEVNÍ FUNKCE VE VZTAHU K LESNÍMU MAJETKU ............................. 8 4.1 EKOLOGICKÉ (SAMOVOLNÉ) FUNKCE LESģ ............................................................................................... 8 4.2 ENVIRONMENTÁLNÍ (ěÍZENÉ) FUNKCE LESģ ............................................................................................... 8 4.2.1 VodohospodáĜská funkce ............................................................................................................ 8
4.2.1.1 Kvalitativní funkce..........................................................................................9 4.2.1.2 Kvantitativní funkce .....................................................................................10 4.2.1.3 Meliorace a hrazení bystĜin v lesích ...........................................................10 4.2.1.4 Kategorizace lesĤ z hlediska vodohospodáĜských a pĤdoochranných zájmĤ..............................................................................................................11 4.2.2 Funkce lesĤ rekreaþní a zdravotní ...........................................................................................12 4.2.2.1 Poskytování rekreaþních produktĤ ve vlastní reii ...................................12 4.2.2.2 Poskytování rekreaþních produktĤ ve spojení s dal"ími subjekty (vlastníci lesa, podnikatelé) .........................................................................12 4.2.2.3 PĜíklady uvedení produktĤ rekreaþní funkce lesa na trh .........................13 4.2.2.4 Kategorizace lesĤ z hlediska rekreaþních a zdravotních zájmĤ .............15 4.2.2.5 Podpory .........................................................................................................15 4.2.3 Funkce lesĤ v ochranČ pĜírody a krajiny ...............................................................................23 4.2.3.1 Funkce ochrany pĜírody...............................................................................23 4.2.3.1.1 Kategorizace lesĤ se zvý"enými poadavky na podporu funkce ochrany pĜírody.................................................................................................................. 23
4.2.3.2 Funkce lesa krajinotvorná a estetická........................................................24 4.2.3.2.1 Kategorizace lesĤ se zvý"enými poadavky na podporu funkce krajinotvorné a estetické.................................................................................... 24
4.2.3.3 Podpory .........................................................................................................24
5 LITERATURA........................................................................................................ 25
1
1 ÚVOD ýlovČk je jedním z mnoha biologických druhĤ na této planetČ a jako ka!dý jiný druh pĜijímá u!itky, potĜebné pro svou existenci, ze svého !ivotního prostĜedí. U!itky, které þlovČku poskytuje území pokryté lesem, se nazývají funkcemi lesa. U!itkĤ - funkcí lesa je velmi mnoho a proto existují rĤzné systémy jejich rozdČlení, ve kterých jsou funkce Ĝazeny do skupin s podobným charakterem a vyu!itím. Jedním z nejpou!ívanČj"ích a v!itých zpĤsobĤ rozdČlení je na funkce produkþní a mimoprodukþní (zákon þ. 289/1995 Sb., o lesích, § 2 písm. b)). Mimoprodukþní (mimodĜevní) se pak dČlí na environmentální a sociální. ýasto se uvádí þlenČní na funkce produkþní, ekologické a environmentální, ale v mnoha pracích dochází k zámČnám posledních dvou kategorií. V systémech þlenČní funkcí lesa je zĜejmé, !e jejich struktura (obsah, forma a vazby) není a v podstatČ ani nemĤ!e být dostateþnČ ustálena, proto!e je tvoĜena s ohledem na rĤzné cíle a úþely, v rĤzných místech a rĤzném þase, v rĤzných spoleþenských podmínkách, a je tedy v podstatČ v!dy úþelová. Ze stávající platné legislativy a v souladu s pĜeva!ujícím vČdeckým þlenČním se mezi mimoprodukþní funkce zaĜazuje funkce vodohospodáĜská, pĤdoochranná, rekreaþní, klimatická, krajinotvorná, reprodukþní a funkce ochrany pĜírody. NapĜ. Prof. #i"ák dČlí funkce lesa na tr!ní (dĜevoprodukþní, chov zvČĜe), zprostĜedkovanČ tr!ní (hydrické, pĤdoochranné, vzduchoochranné ) a netr!ní (zdravotnČ hygienické, kulturnČ nauþné). Prof. Vyskot dČlí funkce lesa na bioprodukþní, ekologicko-stabilizaþní, edaficko-pĤdoochranné, hydrickovodohospodáĜské, sociálnČ-rekreaþní a zdravotnČ-hygienické. S vývojem spoleþnosti se mČnily po!adavky na plnČní funkcí lesa a postupnČ se zaþalo legislativnČ upravovat, které funkce bude les plnit pro své vlastníky a které funkce bude les jako souþást krajiny plnit pro celou spoleþnost. V dne"ní dobČ znaþnČ nabývají na významu nČkteré funkce mimoprodukþní zejména ekologickostabilizaþní, vodohospodáĜská, protierozní, zdravotnČ-rekreaþní a funkce ochrany pĜírody. Cílem této pracovní metodiky urþené privátním poradcĤm v lesnictví a vlastníkĤm lesa je poskytnutí základních informací v problematice mimodĜevních funkcí lesa ve vztahu k hospodaĜení na lesním majetku.
2
2 NOVÉ SMċRY LESNICKÉ EKONOMIKY Lesnická ekonomika reprezentuje sociální vČdu, je! se zabývá komplexními otázkami v oblasti lesa a lesního hospodáĜství, hlavnČ tČmi o pĜírodní produkci, vlastnictví lesa, konkurenci pĜi jeho vyu!ívání, dynamice zdrojĤ a þasu. V souþasné dobČ ekonomika lesního hospodáĜství v drtivé vČt"inČ stále stojí jen na pĜíjmech z jediného výrobku, kterým je surové dĜíví. U vČt"iny lesních podnikĤ tyto pĜíjmy pĜedstavují 80 - 100 % z celkových pĜíjmĤ. S ohledem na rostoucí vnČj"í vlivy s bezprostĜedními dopady do podnikové ekonomiky (omezování hospodaĜení z dĤvodu ochrany pĜírody, kolísání cen surového dĜíví, nárĤst nákladĤ, rĤst po!adavkĤ spoleþnosti na les aj.) je pro lesní hospodáĜství, a tedy i lesní podniky, existenþnČ nezbytnČ nutné hledat konkrétní, nová, praktická opatĜení pro udr!ení své ekonomické !ivotaschopnosti. Po analýze souþasných lesopolitických trendĤ v evropském prostoru, jeho! jsme nedílnou souþástí, lze konstatovat, !e nové smČry a principy jsou ji! naformulovány (rezoluce panevropského procesu na ochranu evropských lesĤ, Akþní plán EU pro lesnictví apod.) a v podobČ národních lesnických programĤ jsou implementovány rĤznou mČrou do národních lesnických politik a následnČ i do konkrétních opatĜení. Mezi základní dlouhodobé smČry v lesním hospodáĜství, o nich! se hovoĜí na nejrĤznČj"ích úrovních, mĤ!eme zaĜadit: a) Trvale udritelné hospodaĜení v lesích (TUHL) s trendem k pĜírodČ blízkému hospodaĜení b) Ekonomickou ivotaschopnost a dlouhodobou konkurenceschopnost lesních podnikĤ, neboĢ bez ziskového lesního hospodáĜství nelze zajistit ani trvale udritelné hospodaĜení v lesích c) Rozvoj venkova zaloený na vyuití lesního potenciálu d) Inovace Velkou pozornost je tĜeba vČnovat problematice a souvislostem tr!ního uplatnČní lesnických výrobkĤ a slu!eb, které zatím nepĜispívají ke tvorbČ pĜíjmĤ lesních podnikĤ, neboĢ jsou zatím bezplatné. PĜi tvorbČ Akþního plánu EU pro lesnictví byla zveĜejnČna základní vize, která zní: #Lesy pro spoleþnost: dlouhodobé multifunkþní lesnictví uspokojující potĜeby spoleþnosti.$ Celkovým ekonomickým cílem Akþního plánu EU pro lesnictví je zdokonalit dlouhodobou konkurenceschopnost lesnictví a zvýit trvale udr!itelné u!ití lesních výrobkĤ, zbo!í a slu!eb. To zahrnuje ekonomické cíle: - podporu ekonomické !ivotaschopnosti multifunkþního, trvale udr!itelného lesního hospodáĜství (zahrnuje: vývoj metod internalizace hodnoty vech lesních výrobkĤ a slu!eb, napĜ. ocenČním ochranných nebo nehmotných funkcí lesa, výzkum podnČtĤ a mechanizmĤ) - vývoj nových a inovativních lesnických výrobkĤ, zbo!í a slu!eb (zahrnuje mj. konkurenceschopné stavební materiály, chemické prostĜedky na bázi lesních rostlin, koncepty pĜírodní turistiky aj.) - podporu u!ití lesní biomasy k energetickým úþelĤm (zahrnuje mj. podnČty pro rozvoj decentralizované sítČ sbČru dĜevní biomasy, výrobní jednotky na výrobu tepla a elektĜiny) sociální cíle (hlavním cílem je pĜispČt ke kvalitČ !ivota): - zdokonalení pĜíspČvku lesĤ, lesnictví a souvisejícího zbo!í a slu!eb k venkovské ekonomice (zahrnuje mj. potenciály ve vztahu k zamČstnanosti, kulturní aspekty lesĤ apod.) - pĜírodní krásy, zdraví, rekreace a kultura pro mČstskou spoleþnost (zahrnuje dostupnost rekreaþních lesĤ a zlepenou pĜístupnost pro mČstskou a stárnoucí populaci) - ochranné funkce k zabezpeþení infrastruktury (zahrnuje ochranu obydlí, cest, polí apod. pĜed lavinami, záplavami, hlukem apod.) - zdokonalení informací a komunikace o lesnickém zbo!í a slu!bách poskytovaných spoleþnosti (zahrnuje budování kapacit na vech úrovních vzdČlávání a kolení, vyu!ití elektronických médií, semináĜe pro politiky a rozhodovací sféru atd.). Evropský lesnický sektor bude v budoucnu klíþovým pĜispČvovatelem k trvale udr!itelné ekonomice. Velký význam klade EU rozvoji regionĤ a venkovských ekonomik. A právČ lesy jako souþást venkova pĜedstavují významný potenciál, tedy prostĜedek k rozvoji venkova.
3
Z procesu Ministerských konferencí na ochranu lesĤ v EvropČ (MCPFE) nelze nezmínit rezoluci þ. 2 schválenou ve Vídni 2003, a týkající se nutnosti zvý!ení ekonomické ivotaschopnosti trvale udritelného obhospodaĜování lesĤ v EvropČ. SignatáĜi rezoluce pĜipomnČli, e ekonomická ivotaschopnost je klíþovým pilíĜem trvale udritelného hospodaĜení v lesích a má zásadní význam pro zachování lesĤ a jejich víceúþelových funkcí pro spoleþnost, protoe pĜispívá k trvale udritelnému rozvoji a obivČ lidí, zvlá!tČ ve venkovských oblastech. Zhruba od poþátku 70. let také narĤstají poadavky spoleþnosti na ekologické a rekreaþní sluby.
Návrh struktury cílĤ Národního lesnického programu (NLP II) v sociálnČ ekonomické oblasti Pokud dále uvedené sociálnČ-ekonomicky zamČĜené cíle, klíþové akce a návrhy opatĜení z Národního lesnického programu (NLP II) na období 2007 - 2013 posoudíme z hlediska toho, co Ĝe!í Evropa a co chceme Ĝe!it v podmínkách þeského lesnictví, tak mĤeme konstatovat, e jsme plnČ v souladu. Cíl 1: Zlep!ení dlouhodobé konkurenceschopnosti " pilíĜ ekonomický KA1: Zvý!it ekonomickou ivotaschopnost a konkurenceschopnost trvale udritelného obhospodaĜování lesĤ KA2: PodpoĜit výzkum a technologický rozvoj s cílem zvý!it konkurenceschopnost lesnického sektoru 2.3 Zaloit technologickou platformu pro LH a navazující prĤmyslová odvČtví s cílem podpoĜit inovace a technologický rozvoj v lesnickém sektoru 2.4 VytvoĜit ekonomické, pĜípadnČ legislativní podmínky pro intenzivnČj!í spolupráci mezi výzkumem, podniky a tĜetími stranami pĜi zavádČní inovací a vývoj nových produktĤ, postupĤ, technologií a efektivních trhĤ 2.5 Pokraþovat v rozvoji metodik hodnocení a oceĖování netrních funkcí lesĤ vzhledem k rĤzným pohledĤm na zpĤsob ocenČní a vyhodnocení praktické pouitelnosti KA3: Zlep!it zhodnocování a marketing lesních nedĜevních uitkĤ a slueb 3.1 VytvoĜit podmínky a pĜedpoklady (informaþní, legislativní, motivaþní) k roz!íĜení pĜíjmĤ vlastníkĤ lesĤ, napĜ. trním uplatnČním urþitých rekreaþních a environmentálních slueb a zboí vþetnČ vybudování úþinného marketingu s úþinnými technologickými, organizaþními a produktovými inovacemi. 3.2 Zajistit z právního hlediska úhradu slueb vlastníkĤ lesa, kteĜí hospodaĜí zpĤsobem prospívajícím kvalitČ vody (napĜ. do doby harmonizace vodních uívacích práv v EU odmČĖovat vlastníky lesa za jejich výkony pro udrení kvality podzemních vod pomocí tzv. #vodního haléĜe$). KA4: Propagovat a podporovat vyuívání lesní biomasy pro výrobu energií Cíl 3: Zlep!ení kvality #ivota " pilíĜ sociální KA13: Zvý!it pĜínos lesĤ a lesnictví (lesnického zboí, slueb) pro rozvoj venkova 13.1 Podporovat zakládání a rozvoj mikropodnikĤ na venkovČ vþetnČ vytvoĜení informaþního a poradenského systému. 13.6 Vypracovat rámcové podmínky pro posílení rekreaþního vyuívání lesa, zejména lesní cestní sítČ, a vytváĜet pĜíleitosti pro poskytování tohoto druhu slueb. 13.7 Podporovat rekreaþní vyuívání lesa diferencovanČ podle velikosti, druhu vlastnictví a kategorie lesa. Internalizace externalit Pod názvem #internalizace externalit$ si lze pĜedstavit klíþovou akci KA3 z NLP II oznaþenou jako #Zlep!it zhodnocování a marketing lesních nedĜevních uitkĤ a slueb$, kterou bychom mohli pokládat za dĤleitou pro sociálnČ ekonomický rozvoj lesního hospodáĜství. Internalizaci externalit þili snahu odvČtví lesního hospodáĜství, resp. lesních podnikĤ, o komerþní zhodnocení (trní realizaci) lesnických výrobkĤ, zboí a slueb (napĜ. vybraných rekreaþních a environmentálních slueb) mĤeme pokládat za strategicky nejvýznamnČj!í smČr, pokud v tomto okamiku pomineme nezastupitelnou úlohu lesa jako producenta dĜeva a v!echna racionalizaþní opatĜení zamČĜená na zvý!ení konkurenceschopnosti, je jsou obsahem KA1.
4
Prodej dĜeva je v souþasné dobČ bezpochyby nosnou ekonomickou základnou lesního hospodáĜství, ale neexistuje !ádný racionální dĤvod, proþ by se mČly lesní podniky fixovat na jediný produkt, který nezĜídka þelí stagnujícím, respektive klesajícím odbytovým trhĤm. Jednostranná struktura nabídky lesního hospodáĜství se spíe projevuje jako stále více nedostateþná k tomu, aby vedla k Ĝeení aktuálních výzev. Inovaþní podnikatelské iniciativy jako je ochrana zdrojĤ pitné vody, ekoturistika, pĜírodní turistika, rekreace, myslivost atd. jsou ji! dnes zdrojem pĜíjmĤ a mČly by iniciovat rozvoj nových trhĤ. Do budoucna ji! nebude staþit orientovat se pouze na úspory nákladĤ, ale bude tĜeba hledat nové trhy a nové zdroje pĜíjmĤ. Nové smČry bude mo!né realizovat jen s podporou inovací (vytipováním vhodných inovaþních oblastí jako jsou nové produkty a slu!by a s vyu!itím kvalitních informací a znalostí).
Uvedení rekreaþních produktĤ lesa na trh a právo vstupu do lesa PotĜeba obyvatelstva na rekreaci v pĜírodČ je velká a pĜání tČch, kteĜí rekreaci vyhledávají, jsou stále nároþnČjí. VlastníkĤm lesa se nabízí rozvoj zvlátních #rekreaþních produktĤ#, které by uspokojovaly a usmČrĖovaly tyto potĜeby a kterými by kromČ toho mohli vyprodukovat dodateþný pĜíjem. Právem vstupu do lesa se pĜedev"ím stává pĜípustný pohyb chodcĤ v lese. Tento zahrnuje napĜíklad procházení, bČhání, turistiku a odpoþinek, stejnČ jako pobyt v lese, pokud je obvyklým zpĤsobem spojen s rekreaþním úþelem. PĜiná"ení vČcí a vykonávání rekreaþních þinností v lese v"ak nemohou být neomezenČ zaĜazovány pod pojem vstupu. UmisĢování stolĤ a idlí, upevĖování sluneþníkĤ, stanování a zĜizování ohni"Ģ nejsou bČné þinnosti v rámci vstupu do lesa. Také zanechávání vČcí v lese nespadá pod pojem vstupu do lesa. Za dodateþnČ povolené formy uívání lesa a za poskytnutí zvlá"tních rekreaþních zaĜízení je vlastník lesa v zásadČ oprávnČn vybírat finanþní úhradu. To vyplývá z toho, e není ze zákona povinen tyto formy uívání tolerovat. Zde se tedy nabízejí monosti k rozvíjení #rekreaþních produktĤ#. V kadém pĜípadČ se pak naskýtá otázka, v jaké formČ má být finanþní úhrada za soukromoprávnČ povolené þinnosti vybírána. Pokud je pĜitom omezen obecný a volný vstup do lesa za úþelem rekreace tím, e napĜíklad bude uzavĜeno zvlá"tní zaĜízení a bude zĜízeno platební místo, je nutno zkoumat právní poadavky v této souvislosti. Zájmy spí"e orientované na vyuití volného þasu stojí v urþitém konfliktu s cílem ochrany lesa, ponČvad se podporuje pĜedstava lesa jako parku pro volný þas a pĜitom se opomíjejí ekologické problémy, které jsou tímto vyvolány. Proto takovýmto zaĜízením pro volný þas zpravidla nelze pĜiznat ádnou ochranu ani tehdy, kdy pro nČ není mimo les dostatek prostoru, jak je to napĜíklad u lyaĜských bČeckých tratí. Je ale nutno poukázat na to, e dobrovolné dohody o finanþní úhradČ napĜ. za uívání lyaĜských bČeckých tratí, nepĜedstavují ádnou uzavírku a mČly by být tedy právnČ nezávadné. TĜebae právo na vstup do lesa není zásadnČ proti uvádČní rekreaþních produktĤ na trh, mohou v praxi vzniknout urþité problémy nebo nedostatky týkající se rozsahu dispoziþních práv vlastníka lesa na stranČ jedné a uívacích práv náv"tČvníkĤ lesa na stranČ druhé.
Úloha lesních produktĤ a slueb Rozvoj a obchodování lesních produktĤ a slueb pĜesahující rámec produktĤ dĜeva je integrální souþástí evropského chápání udritelného obhospodaĜování lesĤ. PĜesto v"ak realizace politických dohod þasto stagnuje a jen málokdy pronikne do operativní podnikové úrovnČ. K tomu v"emu je"tČ vzniká otázka, které produkty lesa odpovídají sociální povinnosti ve smyslu funkcí lesa a které by navíc byly obchodovatelné, ale z rĤzných dĤvodĤ obchodovatelné nejsou nebo být nemohou. Je tĜeba je"tČ vyjasnit, zda postulát multifunkþnosti, který je podĜízen soubČnému a udritelnému plnČní v"ech funkcí lesa, ovlivĖuje spektrum výroby. Doposud je"tČ není jasné, jaký vliv by mČla zmČna systému produkce-sluby a jak by mČlo vypadat rozdČlení interních (provozních) a externích (spoleþenských) nákladĤ na sluby poskytované lesy.
5
ZajitČní lesního hospodaĜení rozrĤznČním nabídky produktĤ a silné komerþní vyu!ití dosud neobchodovatelných výrobkĤ je významným pĜedpokladem pro trvalé udr!ení funkcí lesa a pilíĜe venkovského rozvoje, který vytváĜí pomocí nových systémĤ produkt-slu!ba zamČstnání a udr!uje obhospodaĜování kulturní krajiny. Rekreaþní sluby jsou þasto vlastníky pozemkĤ na venkovČ nabízeny v souvislosti s "dovolenou na statku#, co! je dĤle!itou turistickou nabídkou v oblastech NČmecka, Itálie, Rakouska, $výcarska a Slovinska. Lesní majetek a zdroje lesĤ k této nabídce pĜispívají vak jen málo, aþkoliv do úvahy pĜichází celá Ĝada rekreaþních slu!eb souvisejících s lesy. Lesniþtí aktéĜi se spíe zamČĜují na institucionální úroveĖ, na sní!ení nákladĤ a technologický rozvoj, ale ménČ ji! na inovace produktĤ a slu!eb, co! je v souladu s typickou vlastností inovaþních systémĤ v tradiþních sektorech. Nové produkty a slu!by lesního hospodáĜství vznikají þasto v mezisektorových sítích a nejsou podporovány ani urþitými sektorovými, ani urþitými regionálními inovaþními systémy. Lze Ĝíci, !e vznikají "mezi# sektory. Spolupráce pĜesahující hranice odvČtví a úrovnČ správy je dĤle!itým faktorem úspČchu pro inovaci v daném odvČtví. S uvádČním nových lesnických výrobkĤ a slu!eb na trh bude spojena Ĝada problémĤ, z nich! jedním z nejvýznamnČjích budou právní problémy, tj. stanovení pĜesných pravidel a vybudování pĜísluných institucí na podporu rozvoje tČchto aktivit. Bude to znamenat napĜ. provést zmČnu v lesním zákonČ v definování produkþních a mimoprodukþních funkcí þi zpĜesnČní vlastnických práv (redefinování vlastnických práv) k jednoznaþnému právnímu ustanovení, ze kterého budou vyplývat nezpochybnitelné nároky vlastníkĤ lesa na mo!nost získávat dodateþné pĜíjmy z tr!ní realizace pĜesnČ definovaných rekreaþních a ekologických slu!eb.Pro lesní hospodáĜství to znamená: Organizovat trhy, vybudovat postupy a instituce a vyvinout produkty. Jestli!e má nČco v lesním hospodáĜství pĜednost, pak je to trvalá kreativita. Ka!dá kompenzace pro dosavadní nákladová stĜediska ekologických a rekreaþních výkonĤ zbavuje zátČ!e slu!bu produkce dĜeva. ýím více se povede uþinit z ekologických a rekreaþních slu!eb také nositele obratu, o to lepí zase budou vyhlídky pro tuzemské dĜevo v mezinárodní konkurenci.
6
3 MIMOPRODUKýNÍ (MIMODěEVNÍ) FUNKCE LESA Jedná se o soubor funkþních efektĤ lesĤ mimo produkci statkĤ, poskytující veĜejný u!itek pĜi pĜímém nebo nepĜímém vyu!ívání ve spoleþenské praxi. Mimoprodukþní funkce lesĤ vznikají buć jako sdru!ené efekty existence lesĤ v krajinČ a procesĤ lesní výroby (produkce dĜeva v kultivovaných lesích), nebo jako cílené efekty mimoprodukþnČ motivované lesnické þinnosti. V prvním pĜípadČ jde o mimoprodukþní funkce sdru!ené s nahodilými parametry funkþních efektĤ, v druhém pĜípadČ o mimoprodukþní funkce Ĝízené s plánovitými parametry funkþních efektĤ. Mimoprodukþní funkce lesĤ jako materiální nebo kulturní slu!by jsou souþástí lesnické infrastruktury. Význam mimoprodukþních funkcí lesa, zejména funkcí environmentálních, je v dĤsledku vývoje civilizaþních procesĤ, zmČn krajinného prostĜedí i !ivotního stylu lidí dnes þasto rovnocenný produkþní funkci. V naí zemi je ji! zvykovým právem, !e veĜejnost u!ívá vech lesĤ naprosto svobodnČ a vstup do lesa je omezen jen zákonnými dĤvody. Volný vstup do lesĤ je chápán jako významná slu!ba lesního hospodáĜství veĜejnosti, ale ménČ je chápán jako slu!ba, kterou de facto poskytuje spoleþnosti ka!dý jednotlivý majitel lesa. Navíc bohu!el velkou þástí spoleþnosti je právo vstupu do lesa chápáno tak, !e má les plnČ k dispozici pro libovolné aktivity (vjí!dČní motorovými vozidly, vyvá!ení odpadkĤ do lesa, sbČr lesních plodĤ a hub pro komerþní úþely, táboĜení a rozdČlávání ohĖĤ v lese atd.). Doposud se pĜedpokládalo, !e pokud vlastník hospodaĜí v lese tak, aby les plnil dobĜe funkci dĜevoprodukþní, plní les vekeré mimoprodukþní funkce v podstatČ automaticky a bez nákladĤ (teorie úplavu). Rozvoj civilizaþních procesĤ s pronikavými zmČnami !ivotní úrovnČ a !ivotního stylu mas lidí na stranČ jedné a s výrazným naruováním pĜírodního i !ivotního prostĜedí na stranČ druhé vedly k tomu, !e na mnoha místech ji! pouhé samovolné, v podstatČ nahodilé úþinky lesa jako faktoru !ivotního prostĜedí nedostaþují potĜebám. Proto se od 70. let vude ve vyspČlých zemích podstatnČ mČní i lesní zákonodárství tak, aby lesní hospodáĜství vedle setrvalé produkce hmotných statkĤ pro trh mohlo úþinnČ zajiĢovat i konkrétní lesnické slu!by pro !ivotní prostĜedí. MĤ!eme hovoĜit o cílenČ upravovaných, tedy Ĝízených mimoprodukþních funkcích. Jejich efekty vstupují jako kladné externality do procesĤ národního hospodáĜství a pozitivnČ se uplatĖují také ve sféĜe sociální. Jako samovolné mimoprodukþní funkce lesa se uvádČjí funkce vodní (hydrická), pĤdoochranná, zdravotní a klimatická. V pomČrech ýeské republiky jsou dĤle!itými environmentálními funkcemi lesa, z nich! se postupnČ stávají funkce Ĝízené, následující funkce: vodohospodáĜské (spolu s ochranou pĤdy), rekreaþní spolu s funkcí léþebnou a funkce v ochranČ pĜírody spolu se zajiĢováním ekologické stability kulturní krajiny. Rozsah lesĤ s tČmito dĤle!itými funkcemi je dlouhodobČ stabilní. Je dán právními normami a existencí objektĤ vy!adujících ve veĜejném zájmu odpovídající funkþní efekty lesa (horské ChránČné oblasti pĜirozené akumulace povrchových vod, chránČné krajinné oblasti, národní parky i maloploná chránČná území vþetnČ územních systémĤ ekologické stability; dále vodárenské nádr!e s jejich povodími a podzemní zdroje vody pitné i vod léþivých a minerálních s jejich ochrannými pásmy). Jiné lesy s Ĝízenými funkcemi závisejí na míĜe jejich návtČvnosti a zpĤsobu vyu!ívání lesního prostĜedí (lesy s funkcí rekreaþní a léþebnou). Funkce Ĝízené vy!adují vklady práce a kapitálu nejen vlastníka lesa, nýbr! i spoleþenského kapitálu ze zdrojĤ národních (zejména státní a veĜejné rozpoþty) i ze zahraniþních (strukturální fondy EU EAFRD, operaþní programy). Finanþní podpora LH a její úroveĖ musí být taková, aby motivovala soukromé vlastníky dr!et les jako nositele veĜejnČ prospČných funkcí a tolerovat spoleþností po!adované a lesním zákonem oetĜené nároky na obecné u!ívání lesĤ obþany. SouþasnČ by mČla tato finanþní podpora umo!Ėovat les jako majetek trvale zvelebovat podle pĜedstav souþasné spoleþnosti, ani! by se vlastník lesa tímto zpĤsobem hospodaĜení dostal nezavinČnČ do ekonomických potí!í. U lesĤ ochranných a lesĤ zvlátního urþení má vlastník lesa právo na náhradu újmy vzniklé v dĤsledku omezení hospodaĜení v lese vĤþi orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl a dále je mu pĜiznána daĖová úleva. V pracovní metodice jsou mimoprodukþní funkce þlenČny na ekologické (tj. funkce klimatická, hydrická, pĤdoochranná) a environmentální funkce (tj. funkce vodohospodáĜská, zdravotní - rekreaþní, léþebná, hygienická, funkce ochrany pĜírody a krajiny).
7
4 MIMODěEVNÍ FUNKCE VE VZTAHU K LESNÍMU MAJETKU 4.1 Ekologické (samovolné) funkce lesĤ Poskytování tČchto samovolných mimoprodukþních efektĤ lesa je souþástí zákonem stanovené, tedy politickým konsensem urþené míry tzv. sociální vazby vlastnictví lesa, souþástí zákonem ukládaných povinností vlastníka ka!dého lesa. Proto obhospodaĜování lesĤ jako obnovitelných pĜírodních zdrojĤ dĜeva v mezích lesního zákona umo!Ėuje trvale poskytovat onen souborný efekt a s ním Ĝadu u!iteþných efektĤ dílþích. Jsou to samovolné mimoprodukþní funkce lesa - napĜ. funkce pĤdoochranná, hydrická, klimatická, zdravotní, kulturní, krajinnČ-estetická, refugiální. Zákon þ. 289/1995 Sb., o lesích, stanoví bariéry volného nakládání s lesy jako majetkem k zajitČní veĜejných zájmĤ na lese. Zákon vak také umo!Ėuje podpoĜit vlastníka lesa v nakládání s ním v mezích zákona, jde-li o veĜejný zájem, a to poskytováním slu!eb nebo finanþních pĜíspČvkĤ.
4.2 Environmentální (Ĝízené) funkce lesĤ Funkce Ĝízené jsou vytváĜeny cílenČ þinností þlovČka a uplatĖované prostĜednictvím lesnických slu!eb, které posilují nebo i novČ vytváĜejí potĜebné funkþní efekty a reprodukují je na potĜebné úrovni pĜi tlumení þi eliminaci efektĤ ne!ádoucích. Funkce Ĝízené v rĤzné míĜe ovlivĖují hospodaĜení v lesích a jsou vČtinou upravovány hospodáĜskou úpravou lesĤ. Jsou také ekonomickými funkcemi lesního hospodáĜství. Náklady na nČ jsou vyþíslitelné (zjevné ekologické náklady). Se svými vlastnostmi (obvykle nedČlitelnost, nízká míra zisku, pomalý obrat) patĜí do sféry iniciace a ekonomické stimulace nástroji státní lesnické politiky. Poskytování Ĝízených mimoprodukþních funkcí pĜesahuje míru povinností vlastníkĤ a správcĤ lesa na ploe kategorie lesa hospodáĜského. MĤ!e být vlastníku lesa ukládáno jen v pĜípadČ zákonem výslovnČ stanoveném, tj. u lesĤ ochranných a lesĤ zvlátního urþení za úhradu zvýených nákladĤ (zákon þ. 289/1995 Sb. § 36 a vyhláka þ. 80/1996 Sb. MZe ýR). Zákon zaruþuje té! náhradu majetkové újmy pĜi strpČní veĜejnČ prospČných opatĜení meliorací a hrazení bystĜin (§ 35). Jako funkce Ĝízené se uvádí funkce vodohospodáĜská, zdravotní (rekreaþní, léþebná, hygienická) a funkce ochrany pĜírody a krajiny.
4.2.1 VodohospodáĜská funkce V principu mají vechny nae lesy urþitý vodohospodáĜský význam. VodohospodáĜsky dĤle!ité lesy se nacházejí v oblastech, kde nevhodné zásahy do obČhu vod mohou vá!nČ naruit zákony chránČné vodohospodáĜské zájmy, ohrozit vodní zdroje þi kulturní krajinu. VodohospodáĜská funkce lesĤ má být výsledkem takové hospodáĜské þinnosti, která zámČrnČ a cílevČdomČ vyvolává nebo posiluje vodohospodáĜsky !ádoucí úþinky a potlaþuje vodohospodáĜsky záporné efekty lesĤ. ObecnČ lze rozdČlit úþinky lesa na zlepení vodního hospodáĜství do funkþních skupin: a) kvalitativní funkce: - retenþní; - retardaþní; - akumulaþní; - vodoochranné a protierozivní; - desukþní. b) kvantitativní funkce # kondenzaþní (srá!kotvorné).
8
4.2.1.1 Kvalitativní funkce Úþinky retenþní Les zadr!uje srá!ky (hromadí vodu na rozsáhlém povrchu lesních porostĤ, nadlo!í a v pĤdČ) a zvýenou infiltrací do pĤdy zmenuje povrchový odtok ve prospČch podzemního odtoku. Týká se to lesních porostĤ v rovinatém terénu a na svazích do 40 % sklonu, pokud pĤda není ohro!ena potenciální vodní erozí. Zlepení úþinkĤ lze dosáhnout úpravou druhové skladby ve prospČch listnáþĤ, zlepením hydrofyzikálních vlastností pĤd (zejména nadlo!ního humusu), ponecháním mrtvé stromové hmoty na místČ, omezením povrchového odtoku.
Úþinky retardaþní Celkový odtok srá!kových vod z lesa je výsledkem pĜíjmových (srá!ek) a výdajových slo!ek (celkový výpar) vodní bilance lesních porostĤ. Les zpomaluje odtok a tak zmenuje rozkolísanost tokĤ. Retardaþní funkce lesa spoþívá v pĜemČnČ povrchového odtoku v odtok podzemní a tak pĤsobí na vyrovnanost vodních tokĤ. V dĤsledku znaþné retenþní schopnosti lesních pĤd, pĜízemní vegetace a dĜevin je povrchový odtok minimalizován i v pĜípadČ pĜívalových deĢĤ. Tento detenþní (útlumový) úþinek lesních geobiocenóz na povodĖové vlny v tocích závisí na míĜe nasycení vodou z pĜedchozích srá!ek nebo tání snČhu a má velký význam v ChránČných oblastech pĜirozené akumulace vod (CHOPAV). Retardaþní úþinek lze zvýit úpravou druhové skladby ve prospČch listnáþĤ, urychleným zalesnČním vytČ!ených ploch, sní!ením velikosti holin zejména na svazích.
Úþinky akumulaþní Les zvyuje akumulaci zimní vláhy hromadČním snČhu a oddalováním jeho tání. Úþinek lesa roste s roþním úhrnem atmosférických srá!ek, se zvyujícím se podílem srá!ek ve tvaru snČhu a také s vČtí lesnatostí. Rozhodujícími faktory pro akumulaci snČhu a tání jsou þlenitost reliéfu (údolí, hĜbety, plánČ), vČtrné pomČry ka!dé lokality (smČry a rychlosti vČtrĤ), promČnlivost povrchu a jeho rĤzné termické bilance (skály, lesní porosty, kosodĜevina, travní vegetace). Ke zvýení vertikální þlenitosti je vhodné u!ívat jemnČjí zpĤsoby hospodaĜení - podrostní zpĤsob. Pro zlepení akumulaþní funkce je tĜeba upravit druhovou skladbu. Tato opatĜení mají nejvČtí význam ve vyích polohách.
Úþinky vodoochranné a bĜehoochranné (protierozivní) VeobecnČ mají porosty s vodoochrannou funkcí zabránit povrchovému odtoku a splachu humusu, resp. vniknutí produktĤ eroze, organického materiálu a zneþiĢujících látek (olej, nafta, chemické pĜípravky, hnojiva) do tokĤ a nádr!í a chránit zdroje podzemních vod pĜed zneþitČním. Znamená to tedy, !e v rámci ochrany vodního zdroje se neoddČlitelnČ spojuje vodoochranná funkce (hygienická) s bĜehoochrannou (protierozivní, pĤdoochrannou) v irím pojetí. Funkþní skupina porostĤ s funkcí vodoochrannou má kolem zdrojĤ vody úlohu: - sanitární # þistota vody, fyzikálnČ chemické vlastnosti, bakteriální stav, teplota vody, - vodoerozní # prokoĜenČná humusová vrstva s pĜízemní bylinnou vegetací sni!uje plo"nou vodní erozi na minimum mimo rýhy a vodní koryta, - bĜehoochrannou # pĜíbĜe!ní porosty plní pĤdoochrannou funkci tím, !e mechanicky zpevĖují pĤdu spletí koĜenĤ, zmen"ují erozní þinnost proudící vody, brání vyplavování pĤdy a tak chrání bĜehy tokĤ pĜed vymíláním a udr!ují prĤtoþnost koryt. Úþinky vodoochranné a protierozivní lze zvý"it vhodnou skladbou dĜevin a pou!itím vhodné technologie pĜi tČ!bČ a dopravČ dĜíví. Úþinky desukþní Spoþívají v odsávání vody porosty a odvádČní pĜebyteþné vody z pĤdního profilu odvodĖovacími zaĜízeními k uvolĖování pĤdních prostor pro akumulaci srá!kových vod a retardaci jejich odtoku. Tato stanovi"tČ jsou rozdČlena do tzv. hydromelioraþních okrskĤ a jsou vymezeny na mapČ potencionálních funkcí pro pĜíslu"né oblastní plány rozvoje lesĤ (OPRL), viz. http://www.uhul.cz/. Desukþní úþinky lze zvý"it vyu!itím pĜirozené obnovy, vhodnou technologií pĜi tČ!bČ dĜíví (lanové dopravní systémy) a udr!ováním prĤtoþnosti odvodĖovacího zaĜízení.
9
Úþinky pĤdoochranné S hydrickými úþinky lesĤ jsou navzájem tČsnČ spjaty i pĤdoochranné úþinky, zvlá!tČ v horských polohách. Pokud veĜejný zájem vyaduje provedení opatĜení ke zlep!ení tČchto úþinkĤ, stává se funkce pĤdoochranná Ĝízenou. Jedná se o dílþí funkce protierozivní, protideflaþní, protisesuvné, protilavinové, bĜehoochranné. Úþinky pĤdoochranné funkce lesa lze zvý!it ochranou svrchních vrstev pĤdy, tj. zvy!ovat podíl hluboko koĜenících dĜevin, vylouþit vČt!í holoseþe, pouívat jemnČj!í zpĤsoby hospodaĜení a vhodné technologie tČby dĜíví. Klest a tČební zbytky ponechat na místČ a asanovat erozní rýhy.
4.2.1.2 Kvantitativní funkce Úþinky kondenzaþní (srákotvorné) Les zvy!uje mnoství sráek tím, e obohacuje vertikální sráky (na nČ nemá vliv) o horizontální sráky z horských mlh a oblakĤ v polohách nad 700 m.n.m. Nejvy!!í úþinek kondenzaþní mají lesní porosty v nejvČt!ích údolích, nad nimi se vlhký vzduch pĜi výstupu ochlazuje a dochází k vyþesávání kondenzovaných kapiþek z mlhy a oblakĤ. Znaþný význam pro nadlep!ení vodní bilance mají dospČlé smrkové i bukové porosty. Spoleþensky pĜedpokládané a pĜíznivé pĤsobení vodoochranných úþinkĤ lesĤ má pĜírodní mez. Ochrana vody, vodních zdrojĤ a kulturní krajiny pĜed vodním ivlem spolu pĤsobením lesa vyaduje doplnČní technických opatĜení na vodních tocích a ostatních vodohospodáĜských dílech v krajinČ.
4.2.1.3 Meliorace a hrazení bystĜin v lesích Meliorace a hrazení bystĜin v lesích jsou biologická a technická opatĜení zamČĜená na ochranu pĤdy a péþi o vodohospodáĜské pomČry. ProvádČní meliorací a hrazení bystĜin v lesích je povinností vlastníka lesa, pokud orgán státní správy lesĤ, popĜ. vodoprávní úĜad nerozhodne o tom, e jde o opatĜení ve veĜejném zájmu. Pokud jsou tato opatĜení provádČna z rozhodnutí orgánu státní správy lesĤ ve veĜejném zájmu, hradí náklady s tím spojené stát. Souþástí meliorací a hrazení bystĜin v lesích je v praxi zejména zakládání a obhospodaĜování bĜehových porostĤ, zpevĖování bĜehĤ a strí, úpravy vodního reimu, opatĜení k ne!kodnému odvádČní pĜívalových vod a povodĖových prĤtokĤ, pĜedcházení úþinkĤm eroze a rekultivace. Pokud jde o hrazení bystĜin, péþi o drobný vodní tok nebo o bĜehové porosty, vztahují se povinnosti také na správce drobného vodního toku, který zaji!Ģuje opatĜení i na pozemcích, které nemusí být pozemky urþenými k plnČní funkcí lesa, ale souvisí s lesním hospodáĜstvím, nebo jsou potĜebné pro pĜípravu, provedení nebo údrbu opatĜení nebo objektĤ meliorací a hrazení bystĜin v lesích. PodnČt k vydání rozhodnutí o provedení opatĜení meliorací a hrazení bystĜin v lesích ve veĜejném zájmu podává orgánu státní správy lesĤ, zpravidla správce drobného vodního toku nebo vlastníci pozemkĤ. Rozhodnutím urþí orgán státní správy lesĤ investora opatĜení a rozsah þinností, která mají být provedena, ve veĜejném zájmu.V pĜípadČ, e jiná osoba má na opatĜeních prospČch, stanoví orgán státní správy její podíl na úhradČ (úplných vlastních) nákladĤ. Na opatĜení, o nich orgán státní správy lesĤ rozhodl, e jsou opatĜeními ve veĜejném zájmu, je moné ádat dotace z fondĤ ýR i z prostĜedkĤ EU.
10
4.2.1.4 Kategorizace lesĤ z hlediska vodohospodáĜských a pĤdoochranných zájmĤ Lesní zákon þ. 289/1995 Sb. respektuje vodohospodáĜské zájmy mo!ností zaþlenit lesy podle specifických úþinkĤ do kategorie lesĤ ochranných a lesĤ zvlátního urþení. o
Lesy v ochranných pásmech vodních zdrojĤ
Lesy zvlátního urþení podle § 8 odst. 1 písmene: a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojĤ I. stupnČ (dle vodního zákona þ. 254/2001 Sb., § 30 #v ochranných pásmech vodních zdrojĤ I. stupnČ$), b) v ochranných pásmech zdrojĤ pĜírodních léþivých a stolních minerálních vod (dle lázeĖského zákona þ. 164/2001 Sb., § 22, § 23 #v ochranných pásmech zdrojĤ pĜírodních léþivých a pĜírodních minerálních vod$). Lesy zvlá"tního urþení podle § 8 odst. 2 písmene: e) se zvý"enou funkcí pĤdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou.
o
Lesy s pĤdoochrannou funkcí
Lesy ochranné podle § 7 odst. 1 písmene: a) lesy na mimoĜádnČ nepĜíznivých stanovi"tích (sutČ, kamenná moĜe, prudké svahy, stre, nestabilizované náplavy a písky, ra"elini"tČ,odvaly a výsypky apod.), b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níe poloené lesy a lesy na exponovaných hĜebenech, c) lesy v kleþovém lesním vegetaþním stupni.
Lesy zvlá"tního urþení podle § 8 odst. 2 písmene: e) se zvý"enou funkcí pĤdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. Vý"e uvedené lesy (§ 8 odst. 1 písm. a) a b) jsou od úþinnosti lesního zákona lesy zvlá"tního urþení ani by o tom musel orgán státní správy rozhodnout. Jedná se vdy o veĜejný zájem. V tČchto lesích se musí hospodaĜit tak, aby byl dosaen nebo zachován úþel, pro který byly lesy zaĜazeny do kategorie lesĤ zvlá"tního urþení. O zaĜazení lesĤ do kategorie lesĤ zvlá"tního urþení rozhoduje Krajský úĜad (mimo § 8 odst. 1), a to na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnČtu. Jde o rozhodnutí ve správním Ĝízení. O zaĜazení lesĤ do kategorie lesĤ ochranných rozhoduje Krajský úĜad na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnČtu. Informace o lesích ochranných a lesích zvlá"tního urþení lze získat na Krajských úĜadech.
11
4.2.2 Funkce lesĤ rekreaþní a zdravotní Jednou z významných environmentálních funkcí lesa, její potĜeba ve spoleþnosti neustále narĤstá, je funkce rekreaþní. Aby mohla být uspokojována narĤstající poptávka po vyuití lesĤ k rekreaci a aby mohl být zlep!ován rekreaþní potenciál lesĤ, bude nutno do rozvoje rekreaþní funkce cílenČ investovat nemalé prostĜedky. Funkce lesĤ zdravotní pĜedstavuje soubor funkþních efektĤ, které pĤsobí v ivotním prostĜedí þlovČka þi !íĜeji v krajinném prostĜedí k podpoĜe zotavení a osvČení lidského organismu, mají úþinky léþebné (funkce léþebná) nebo pĜispívají k þistotČ prostĜedí izolací zdrojĤ neþistot a útlumem jejich !íĜení (funkce hygienická). Jsou to mimoprodukþní funkce samovolné i Ĝízené; funkce léþebná se uplatĖuje vesmČs jen jako funkce Ĝízená. Protoe vstup do lesa je volný a bezplatný, je pro internalizaci rekreaþní funkce nutno spojit volný pobyt v lese s nabídkou dal!ího rekreaþního produktu, který lze zpoplatnit. Takovými produkty mohou být napĜ.: rekreaþní ubytování v pĜíjemném prostĜedí lesa, kempování v lese, prodej pĜírodních produktĤ pĜi akcích v lesním prostĜedí, nové formy úþasti na honech a lovech vþetnČ prodeje zvČĜiny, monosti sportovního vyití (horská kola, jízda na koni), poĜádání výcvikĤ, !kolení a exkursí. Tyto roz!íĜené rekreaþní sluby mĤe vlastník realizovat dvČma zpĤsoby: - poskytovat rekreaþní produkty ve vlastní re!ii (napĜ. ubytování ve vlastních objektech), - poskytnout lesní prostĜedí jako souþást nabídky rekreaþních produktĤ ve spojení s dalími vlastníky lesa nebo s dalími podnikateli (napĜ. ve spojení s obcí, nebo sportovní organizací umo!ní na svém pozemku vybudovat sportovní areál). Dalí mo!ností získání finanþních prostĜedkĤ je po!adovat od spoleþnosti za poskytování rekreaþní externality finanþní náhradu formou podpory. Podpora mĤ!e být buć: - nepĜímá (daĖová úleva v kategorii lesĤ zvlátního urþení), - nebo pĜímá formou dotací od kraje, státu, Evropské unie nebo sponzorských pĜíspČvkĤ.
4.2.2.1 Poskytování rekreaþních produktĤ ve vlastní reii Volba této mo!nosti je do znaþné míry závislá na velikosti a struktuĜe vlastníkova majetku. Výhodou je, kdy! mimo lesa má vlastník ve svém majetku dalí, pro rekreaci atraktivní provozy, jako rybníky, farmu, jezdeckou kolu aj. Kombinací produktĤ tČchto provozĤ a pĜíjemného lesního prostĜedí mĤ!e vytvoĜit lákavou nabídku rekreaþních slu!eb. ýastou a vČtinou úspČnou kombinací rekreaþních produktĤ bývá spojení loveckých akcí (lov zvČĜe, rybolov), atraktivního ubytování a re!ie celého prĤbČhu loveckých akcí vþetnČ oslav úspČného výsledku lovu a prodeje zvČĜiny (ryb) ve vlastní re!ii. Pokud má vlastník na svém majetku vhodný objekt, mĤ!e ho pronajímat k poĜádání rĤzných kolení, semináĜĤ, výjezdních zasedání, pobytĤ v pĜírodČ, nebo exkursí do lesního prostĜedí. #iroké mo!nosti podnikání poskytují i rĤzné sportovní aktivity provozované v lese (jízdy na koni, upravené ly!aĜské trasy, lesní hĜi"tČ atd.). S tČmito aktivitami lze kombinovat prodej obþerstvení, prodej pĜírodních produktĤ, restauraci, ubytování, kempování.
4.2.2.2 Poskytování rekreaþních produktĤ ve spojení s dal"ími subjekty (vlastníci lesa, podnikatelé) PotĜeba obyvatelstva na rekreaci v pĜírodČ je velká a pĜání tČch, kteĜí rekreaci vyhledávají, jsou stále nároþnČj"í. VlastníkĤm lesa se nabízí rozvoj zvlá"tních rekreaþních produktĤ%, které by uspokojovaly a usmČrĖovaly tyto potĜeby a kterými by kromČ toho mohli vyprodukovat dodateþný pĜíjem. Toto lze provést tak, e vlastníci lesa uzavĜou soukromoprávní smlouvy o poskytování dal"ích slueb s jednotlivými osobami, urþitými zájmovými sdrueními, nebo s prostĜedníky.
12
Spojení s dalími partnery je vhodné zejména pro mení vlastníky lesních majetkĤ, pro které by bylo nabízení specielních rekreaþních produktĤ ve vlastní re!ii problémem. Mo!nosti vyu!ití lesa pro rekreaþní aktivity jsou dány jeho polohou v krajinČ, velikostí pozemku, vzdáleností a pĜístupností, vČkovou a druhovou strukturou porostĤ, stavem cest a rekreaþní vybaveností. Vlastník se napĜíklad mĤ!e spojit s obcí a místním hotelem a pro turistické návtČvníky vytvoĜit zázemí v pĜíjemném lesním prostĜedí. Zvýí tím atraktivnost turistického cíle a obec i hotel budou moci þástí svých zvýených pĜíjmĤ z vyí návtČvnosti posílit hospodaĜení vlastníka lesa. Mo!nosti spolupráce se þasto nabízejí také s rĤznými sportovními organizacemi, které mohou mít v lese vhodné prostĜedí pro své sportovní aktivity. NapĜíklad jezdecká kola si mĤ!e pronajmout síĢ upravených cest pro jízdy na koních. Pokud obec a podnikatelé, ke kterým je vlastník lesa pĜidru!en, vytvoĜí "místní akþní skupinu#, mĤ!e se tato skupina ucházet o finanþní pĜíspČvky z programu Leader (EAFRD, OSA IV). I pĜes problémy, které pĜi vyu!ívání lesĤ k podnikání v rekreaþní oblasti zpĤsobuje uzákonČní volného vstupu do lesa, lze rekreaþní funkce lesa tr!nČ zhodnotit a získávat tak prostĜedky, které pĜispívají k ekonomické sobČstaþnosti lesního hospodáĜství a nakonec i k trvale udr!itelnému hospodaĜení v lesích. Mezi faktory úspČnosti tr!ního zhodnocení rekreaþních a environmentálních slu!eb mĤ!eme zaĜadit: - analýzu potenciálu a poptávky, resp. i mo!ných konfliktĤ nového produktu, - vypracování pĜesvČdþivé celkové koncepce, - pĜípravu projektu, - vývoj a nabídku produktu, - marketing produktu (vytvoĜení obchodní znaþky, kalkulace a diferenciace ceny....), - spolupráci více vlastníkĤ lesa, - spolupráci s nelesnickými subjekty (napĜ. s turistickými informaþními stĜedisky apod.), - vhodný personál, - neformální kontakty, - zkuenosti, - tvrdoíjnost, - zdroje financování, - podobu soukromoprávní smlouvy s u!ivateli produktu, - riskování pĜi kombinaci s jinými slu!bami, - zpĤsob prezentace produktu (profesní práce s tiskem a s veĜejností), - trpČlivost s akceptací produktu veĜejností (pozn.: trvá i nČkolik let). V koneþném dĤsledku pak lze dosáhnout i vČtí diverzifikace pĜíjmĤ lesních podnikĤ. Pouze prosperující lesní podniky mohou zajistit i prosperující lesní hospodáĜství a pĜispČt tak k rozvoji regionĤ, kde hospodaĜí.
4.2.2.3 PĜíklady uvedení produktĤ rekreaþní funkce lesa na trh x
Pobyty v pĜírodČ, exkurze
NČmecko Lesní správa Boeselager. Vlastník 2 000 ha lesa. Produkty: prĤvodcovství lesem, informaþní materiály, restaurace se specialitami ze zvČĜiny a prodejna lesních produktĤ. Westerwald. Produkty: exkurze balonem v doprovodu lesníkĤ, pronajímání idylických stanoviĢ pro cestovní automobily v lese, mo!nost pohĜbívání domácích zvíĜat na lesním palouku.
13
Kanada Firma Haliburton Forest. Produkty: náv!tČva lesa, rybaĜení, jízda na horském kole, jízda na kánoích, snowmobiling, lesní cesta po korunách stromĤ, jízda se psím spĜeením, lesní opera, hvČzdárna, lesní pedagogika, camping, lov, restaurace, ubytování.
Dále: - bungalovy v lesním prostĜedí (pobyt pro rodiny s dČtmi, monost vlastního stravování); - prameny a studánky s pitnou vodou (rĤzné akce napĜ. otevírání studánek); - exkurze do lesĤ s odborným výkladem, prostĜedí pĜírodČ blízké; - náv!tČva obor, zookoutkĤ.
x
Sportovní areály, cyklostezky, jízda na koních
U vyuití lesa jako prostĜedí pro sportovní aktivity bývá problémem zajistit, aby upravených zaĜízení vyuívali pouze zákazníci. Jednou z moností Ĝe!ení je spolupráce s obcí, nebo jinou komunitou, která se na projektu finanþnČ podílí a zákazníky se tak stávají v!ichni obþané. NČmecko, Rakousko Státní lesní úĜad (3 000 ha lesa). Produkty: stezka za korunami stromĤ (stavební povolení, zmČna územního plánu krajiny), hĜi!tČ, restaurace. Státní lesní úĜad (18 500 ha lesa). Produkty: pronájem bČkaĜských tratí, cyklistických stezek. Lesní úĜad Schliersee (10 000 ha celkové plochy). Produkty: povolení lyaĜských sjezdĤ, nabídka terénu a budovy pro filmování, lovecké akce. Státní lesní úĜad Norimberk (11 300 ha). Produkty: povolení cyklistických stezek, golfový klub, zoologická zahrada, sportovi!tČ, závodi!tČ pro chrty, pĜespolní bČhy. Rakouské spolkové lesy. Produkty: pĤjþování horských kol. x
Lovecké akce a prodej zvČĜiny
NČmecko. Vlastník 5 500 ha lesa. Produkty: lovecké a jezdecké pobyty. Soukromý lesní podnik (600 ha lesa). Produkty: organizovaný myslivecký den (lov, posezení s veþeĜí). Soukromý lesní podnik (2 800 ha lesa). Produkty: prodej zvČĜiny, zpracování zvČĜiny podle starých rodinných receptĤ, prodej þerstvČ grilované zvČĜiny na vánoþních trzích. x
Pedagogické akce, !kolení, semináĜe
NČmecko Státní lesní úĜad Sellhorn (5 000 ha lesa). Produkty: provoz lesní !koly v pĜírodČ pro áky. Lesní podnik (640 ha lesa). Produkty: chata vyuívaná jako východi!tČ pro semináĜe v lese a jiné podobné akce.
14
Komunální lesní podnik (3 200 ha lesa). Produkty: organizování jednodenních výletĤ do lesa. (putování s prĤvodcem, pĜenocování, strava a doprava). Lesní úĜady Dahn a Schonau. Produkty: prohlídky lesa s lesníkem jako prĤvodcem (doprava k rĤzným místĤm exkurzí, aktivity v lese, jako napĜ. vysazování stromkĤ a tČ!ba dĜeva, obČd a diplom (certifikát) na konci akce). Státní lesní úĜad Lahnstein (5 000 ha lesa). Produkty: nabízení tréninku managementu spoleþnČ s poradenstvím. x
Prodej vánoþních stromkĤ
Vánoþní stromky jsou tradiþním produktem lesních podnikĤ. Stále více lesních podnikĤ zhodnocuje masový produkt, kterým vánoþní stromky jsou, pomocí dodateþných ekologických slu!eb a slu!eb pro vyu!ití volného þasu. NČmecko Waldhutten. Vlastník (190 ha lesa). Produkty: prodej vánoþních stromkĤ, prodej ryb, vánoþní trh s atrakcemi (táborák, svaĜené víno, polévka, jízda na ponících, prodej adventních svícnĤ a dĜevČných pĜedmČtĤ). x
Survival trénink
Specifickým druhem rekreaþního produktu je vyu!ití lesa jako prostĜedí pro trénink pĜe!ití v pĜírodČ (survival trénink). Survival trénink je doposud mezerou na trhu, které se ji! úspČnČ ujalo nČkolik lesních podnikĤ (NČmecko). Informace o lese a lesním hospodáĜství jsou nabízeny z první ruky a jsou pĜitom souþástí zá!itku z pĜírody. Jedná se o umČní !ít z pĜírody a pĜe!ít v pĜírodČ. RĤzné druhy survival tréninku: survival z doby kamenné, spirituální survival, survival pro záchranné slu!by, survival jako pĜíprava na cestování, survival jako dobrodru!ná dovolená, survival pro rodiny, survival pro dČti a mláde! a survival pro !eny.
4.2.2.4 Kategorizace lesĤ z hlediska rekreaþních a zdravotních zájmĤ Do kategorie lesĤ zvlátního urþení lze zaĜadit podle zákona o lesích, § 8, odst. 2, písm.: b) lázeĖské lesy, c) pĜímČstské a dalí lesy se zvýenou rekreaþní funkcí. To znamená, !e do této kategorie se zaĜazují lesy, kde dĤle!itost rekreaþní a zdravotní funkce pĜeva!uje nad funkcemi ostatními. O zaĜazení do kategorie lesĤ zvlátního urþení podle zákona o lesích, § 8, odst. 2 rozhoduje Krajský úĜad na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnČtu.
4.2.2.5 Podpory NepĜímou podporu poskytuje stát vlastníkovi lesa formou daĖové úlevy pro lesy v kategorii lesĤ ochranných a zvlátního urþení. Získání pĜímých podpor:
x dotace od krajĤ Existují mo!nosti þerpání finanþních prostĜedkĤ z rozpoþtu kraje na zajitČní mimoprodukþních funkcí lesa (napĜ. Program péþe o krajinu, Program péþe o !ivotní prostĜedí). Pravidla pro poskytování tČchto pĜíspČvkĤ stanovuje ka!dý kraj samostatnČ. Je proto nutno seznámit se s dotaþními tituly konkrétního kraje a zjistit mo!nosti získání podpory pro zamýlený projekt.
15
x
dotace od státu
V dokumentu MZe Závazná pravidla poskytování finanþních pĜíspČvkĤ na hospodaĜení v lesích v roce 2008 a zpĤsobu kontroly jejich vyu!ití" se dotaþní titul zamČĜený pĜímo na podporu rekreaþní funkce lesĤ nevyskytuje. Existuje mo!nost, !e se v dal#ích letech situace v této oblasti zmČní k lep#ímu. x
dotace od Evropské unie
V období 2007 $ 2013, mĤ!e lesní hospodáĜství získávat podporu z EU prostĜednictvím Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). ěídícím orgánem je MZe. Platební agenturou je Státní zemČdČlský intervenþní fond.
Evropský zemČdČlský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Program rozvoje venkova 2007 ! 2013: OSA I $ OSA II $ OSA III $ OSA IV $
Zlep#ení konkurenceschopnosti zemČdČlství a lesnictví Zlep#ování !ivotního prostĜedí a krajiny Kvalita !ivota ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodáĜství venkova Leader
S pĜímou podporou aktivit které souvisejí s rozvíjením rekreaþních funkcí lesĤ, aĢ u! zĤstávají externalitami, nebo jsou internalizovány, poþítají následující opatĜení, pĜípadnČ podopatĜení vý#e uvedených os Programu rozvoje venkova: I.1.2 I.3.1 I.3.4 II.2.4.2 III.1.3
Investice do lesĤ Dal#í odborné vzdČlávání a informaþní þinnost Vyu!ívání poradenských slu!eb Neproduktivní investice v lesích Podpora cestovního ruchu
OpatĜení I.1.2 Investice do lesĤ Popis situace OpatĜení sleduje strategický cíl zlep#ení konkurenceschopnosti lesnictví, zejména se zamČĜuje na podporu rozvoje dynamického podnikání v lesnictví, vy##í výkonnosti lesnických podnikĤ, na restrukturalizaci lesnického sektoru a zlep#ení ochrany !ivotního prostĜedí v lesnictví. Podporované akce by mČly Ĝe#it problematické oblasti, jako nízkou úroveĖ investic v lesnickém sektoru a zastaralé a technicky nevyhovující vybavení lesnických podnikĤ. Dále podpora napomáhá Ĝe#it problémy spojené s nedostateþnou infrastrukturou v lesnictví. Na základČ zku#eností z implementace opatĜení 1.3 Lesní hospodáĜství v OP ZemČdČlství v programovacím období 2004 - 2006 se v rámci Osy I Programu rozvoje venkova i nadále podpoĜí opatĜení zamČĜená na investice do lesnických strojĤ a stavební investice do lesní infrastruktury. Navíc se podpora doplní o technické vybavení pro finalizaci a pro tr!ní zhodnocení produktu v lesním hospodáĜství. OpatĜení pĜispČje k plnČní strategie Národního lesnického programu z roku 2001. Legislativní rámec NaĜízení Rady þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova - þl. 27, 28 a 30.
Charakteristika opatĜení Podpora bude smČĜovat ke zlep#ení lesnické techniky, která v souþasné dobČ nesplĖuje po!adavky moderních technologií a nejsou tak splnČny pĜedpoklady pro konkurenceschopné hospodaĜení. KonkrétnČ se jedná o poĜízení strojĤ a zaĜízení pro budování a údr!bu lesních cest, stezek a chodníkĤ, meliorací, hrazení bystĜin, retenþních nádr!í, zaĜízení pro turistiku a strojĤ a zaĜízení slou!ících pro obnovu a výchovu lesních porostĤ a prvotní zpracování dĜíví ekologickými
16
technologiemi. Také pĜispČje k vytváĜení a udr!ení stávajících malých provozĤ, které s sebou pĜinesou vytvoĜení pracovních míst pro nekvalifikované i kvalifikované pracovníky ve venkovských oblastech a zvýení podílu lokálního zpracování dĜevní suroviny (dojde ke zkvalitnČní technického vybavení pro finalizaci a pro tr!ní zhodnocení produktu v lesním hospodáĜství). ZkvalitnČní lesnické infrastruktury podpoĜí racionalizaci a ekologizaci v lesním hospodáĜství. Doba pro zachování úþelu podpory þiní 5 let. Cíle opatĜení Zvýení diverzifikace a rozíĜení tr!ních pĜíle!itostí. Zlepení zpracování a marketingu surovin. Zlepení infrastruktury. Vyu!ívání tr!ních pĜíle!itostí díky inovacím. Restrukturalizace a rozvoj technického potenciálu a podpora inovaþních procesĤ. Zvýení konkurenceschopnosti. Podmínky poskytnutí podpory # projekt je v souladu s pĜíslunou právní úpravou; # pro ka!dý schválený projekt se mĤ!e pou!ít pouze jeden zdroj financování ze zdrojĤ EU; # projekt obsahuje souhlasné stanovisko Ministerstva !ivotního prostĜedí, a to v pĜípadČ podpory: - výstavby lesních cest, - výstavby, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy zaĜízení upravujících vodní re!im v lesích; # v pĜípadČ technického vybavení provozoven se podpora neposkytuje podnikĤm v nesnázích.
OpatĜení I.3.1 Dal!í odborné vzdČlávání a informaþní þinnost Popis situace Specifické charakteristiky zemČdČlské pracovní síly - patná rekvalifikovatelnost a nízká mobilita, geriatrizace odvČtví, podmínČná prvoĜadČ nízkou úrovní mezd a pĜetrvávající disparitou mezd v zemČdČlství vĤþi jiným odvČtvím, spolu s nízkou nabídkou zemČdČlských pracovních míst, nepĜíznivČ podmiĖují konkurenceschopnost zemČdČlské pracovní síly na agrárním i venkovském trhu práce i konkurenceschopnost odvČtví jako takového. Proto bude podpora zamČĜena na pĜipravenost a informovanost v oblasti inovací vedoucích jak ke zlepení konkurenceschopnosti zemČdČlství a lesnictví tak k potĜebné a rĤznorodé diverzifikaci zemČdČlské þinnosti. OpatĜení bude sledovat jeden ze strategických cílĤ Spoleþenství, kterým jsou investice do lidského kapitálu. V programovacím období 2004-2006 byl obdobný typ podpory poskytován v rámci Operaþního programu ZemČdČlství, opatĜení 2.2 Odborné vzdČlávání. Legislativní rámec NaĜízení Rady þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova $ þlánek 21. Charakteristika opatĜení OpatĜení má prĤĜezový charakter a kromČ osy I bude vyu!íváno také v rámci témat osy II. Podpora je cílena na vzdČlávací projekty zamČĜené na získávání, prohlubování a inovaci znalostí a dovedností a íĜení informací k jednotlivým opatĜením EAFRD a k cílĤm Spoleþné zemČdČlské politiky a to pĜedevím v oblasti: zákonných po!adavkĤ na hospodaĜení vztahujících se k nárokĤm na pĜímé platby (crosscompliance); osvČtové þinnosti k zavádČní nových výrob, výrobních metod a technologií, které jsou sluþitelné s trvale udr!itelným rozvojem; zvyování efektivnosti hospodaĜení subjektĤ pĤsobících v resortu; mo!ností diverzifikace þinnosti zemČdČlských podnikĤ v rámci priorit osy I a II; zachování a údr!by krajiny a ochrany !ivotního prostĜedí, Ĝeení problémĤ souvisejících s erozí pĤdy, zneþiĢováním vod, sni!ování energetické zátČ!e, zvyování biodiverzity a rozmanitosti krajiny, oblastmi NATURA 2000, nitrátovČ a jinak zranitelnými oblastmi; potravináĜství; lesnického a lesnicko-environmentálního hospodaĜení.
17
Cíle opatĜení ZajitČní vzdČlávání a znalostí v technické i ekonomické oblasti. Rozvoj znalostí a zvýení lidského potenciálu. Zvýení konkurenceschopnosti. Podmínky poskytnutí podpory ! projekt je v souladu s pĜíslunou právní úpravou; ! pro ka"dý schválený projekt se mĤ"e pou"ít pouze jeden zdroj financování ze zdrojĤ EU; ! podporovaný projekt nezahrnuje výuku organizovanou v rámci kolské vzdČlávací soustavy. Kategorie pĜíjemcĤ podpory Fyzická nebo právnická osoba, která má vzdČlávání v pĜedmČtu þinnosti. Koneþnými pĜíjemci (u"ivateli) dotace na Dalí odborné vzdČlávání a informaþní þinnost jsou zemČdČlci, potravináĜi a osoby hospodaĜící v lesích. ZpĤsobilé výdaje Podporu lze poskytnout na zabezpeþení a provádČní vzdČlávacích a informaþních aktivit vþetnČ konzultací a praxe, které odpovídají úþelu podpory, tj. na: ! zabezpeþení výukových prostor a zaĜízení; ! technické zabezpeþení vþetnČ nákladĤ na pronájem techniky a dodávku technických slu"eb; ! pĜípravu a poskytnutí výukových a informaþních materiálĤ; ! nákup kanceláĜských potĜeb maximálnČ do výe 1 % zpĤsobilých výdajĤ; ! vlastní organizaci vzdČlávacích a informaþních akcí # mzdové a re"ijní náklady organizátorĤ; ! výdaje na þinnost odborných lektorĤ (pĜednáejících); ! náklady spojené se zajitČním pĜekladĤ a tlumoþení; ! náklady na propagaci vzdČlávacích a informaþních aktivit. Forma a vý!e podpory Druh podpory: pĜímá nenávratná dotace ZpĤsob financování: podílové financování Výe podpory: 100 % zpĤsobilých výdajĤ. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. ZpĤsobilé výdaje, na které mĤ"e být poskytnuta podpora, jsou od 200 tis. Kþ do 1mil. Kþ na jeden projekt vzdČlávacích a informaþních þinností. Maximální výe podpory na jednoho pĜedkladatele projektĤ je 50 mil. Kþ pro období 2007 - 2013.
OpatĜení I.3.4 Vyuívání poradenských slueb Popis situace OpatĜení je urþeno ke zlep!ení informovanosti podnikatelĤ v zemČdČlství, lesnictví a vodním hospodáĜství, vlastníkĤ lesa, sdruení vlastníkĤ, nájemcĤ lesa, odborných lesních hospodáĜĤ a dal!ích osob podílejících se na resortních a dal!ích þinnostech ve venkovské krajinČ. Cílem je usnadnit orientaci a podpoĜit zavádČní nových výrob, výrobních metod a technologií, které jsou zároveĖ sluþitelné se zájmy zachování a zlep!ení krajiny a ochrany ivotního prostĜedí. OpatĜení nenavazuje na ádnou z podpor Operaþního programu þi HRDP, tzn. jedná se o nové opatĜení. OpatĜení umoní naplnČní cílu vycházející z Koncepce zemČdČlského poradenství na roky 2004-2010. Legislativní rámec NaĜízení Rady þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova # þlánek 24. Charakteristika opatĜení OpatĜení má prĤĜezový charakter a kromČ osy I bude vyu"íváno také v rámci témat osy II. PĜedmČtem podpory je: finanþní podpora pro zemČdČlce ke krytí nákladĤ pĜi vyu"ívání slu"eb zemČdČlského poradenského systému, který bude zemČdČlcĤm poskytovat poradenské slu"by ke zvy!ování manaerských schopností pro zvy!ování výkonnosti jejich hospodaĜení a dodrování zásad spoleþné zemČdČlské politiky, zejména cross-complience a správné zemČdČlské praxe, nejménČ v rozsahu povinných
18
norem Spoleþenství v oblasti !ivotního prostĜedí, ochrany pĜírody a údr!by krajiny, zdraví lidí, zvíĜat a rostlin a potravinové bezpeþnosti a norem bezpeþnosti práce. Finanþní podpora bude dále slou!it k podpoĜe etrného zpĤsobu hospodaĜení v souvislosti napĜ. s agro-environmentálními opatĜeními; finanþní
podpora vlastníkĤm lesa, nájemcĤm lesa a podnikatelským subjektĤm v lesním hospodáĜství pro poradenství v okruzích platné legislativy vþetnČ pĜíslunosti orgánĤ státní správy a procesních lhĤt (ochrana !ivotního prostĜedí, pracovnČ právní vztahy, bezpeþnost práce aj.), norem pĜísluného certifikaþního systému, managementu a marketingu, logistiky, nových technologií. Finanþní podpora bude dále slou!it k podpoĜe etrného zpĤsobu hospodaĜení v lesích v souvislosti napĜ. s lesnicko-environmentálními opatĜeními.
Cíle opatĜení Zlepení trvale udr!itelného managementu podniku. Zlepení a usnadnČní managementu a zlepení výkonu díky dalímu rozvoji lidského potenciálu. Rozvoj znalostí a zvýení lidského potenciálu. Zvýení konkurenceschopnosti. Podmínky poskytnutí podpory Poradenská slu!ba je v souladu s pĜíslunou právní úpravou, pro ka!dou schválenou !ádost se mĤ!e pou!ít pouze jeden zdroj financování ze zdrojĤ EU, poradenské slu!by se týkají zákonných po!adavkĤ uvedených v naĜízení Rady (ES) þ. 1782/2003 a odpovídají vodítkĤm VI/185/250/04 v platném znČní. Kategorie pĜíjemcĤ podpory ZemČdČlský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemČdČlskou výrobu jako soustavnou a samostatnou þinnost vlastním jménem, na vlastní odpovČdnost a za úþelem dosa!ení zisku, právnická osoba podnikající v zemČdČlství. Fyzická nebo právnická osoba hospodaĜící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdru!ení, nebo ve vlastnictví obcí nebo jejich sdru!ení. ZpĤsobilé výdaje Podporu lze poskytnout jako pĜíspČvek na nákup poradenských a konzultaþních slu!eb, které odpovídají úþelu podpory. Forma a vý!e podpory Druh podpory: pĜímá nenávratná dotace ZpĤsob financování: podílové financování Výe podpory: Podpora za poskytnuté poradenské slu!by bude poskytována max. do výe 80 % zpĤsobilých výdajĤ. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. ZpĤsobilé výdaje, na které mĤ!e být poskytnuta podpora jsou stanoveny do 1500 #. Maximální vý"e podpory na jednoho pĜíjemce je 315 tis. Kþ pro období 2007 $ 2013.
PodopatĜení II.2.4.2 Neproduktivní investice v lesích Legislativní rámec PodopatĜení je navrhováno ve shodČ s naĜízením Rady (ES) þ. 1698/2005 þlánkem 49, provádČcím naĜízením Komise (ES) þ. 1974/2006 a ve shodČ s národní legislativou: Zákon þ. 289/1995 Sb., o lesích a o zmČnČ a doplnČní nČkterých zákonĤ (lesní zákon), ve znČní pozdČj"ích pĜedpisĤ. Podpora byla v pĜedcházejícím programovacím období poskytována podle naĜízení Rady (ES) þ. 1257/1999 kap. VIII. LESNICTVÍ, v rámci Operaþního programu zemČdČlství, podopatĜení 1.3.2.
Charakteristika podopatĜení Podpora þinností vedoucích ke zvy"ování spoleþenské hodnoty lesĤ, které zároveĖ pĜispívají k ochranČ vod, pĤd a lesního prostĜedí pĜed neukáznČným pohybem náv"tČvníkĤ lesa.
19
Cíle podopatĜení UsmČrĖování náv!tČvnosti lesa tak, aby byly sníeny negativní dopady na lesní prostĜedí (ochrana biologické rozmanitosti, ochrana kulturních a pĜírodních památek). Eliminace negativního dopadu náv!tČvnosti na lesní prostĜedí výstavbou vhodných objektĤ a zaĜízení. Budování objektĤ k zaji!tČní bezpeþnosti náv!tČvníkĤ. Popis podopatĜení Jednorázový pĜíspČvek na neproduktivní investice na podporu þinností vedoucích k usmČrĖování náv!tČvnosti lesa a bezpeþnosti jeho náv!tČvníkĤ, v jeho rámci budou podporovány zejména výstavba, rekonstrukce a modernizace cest slouících jako stezky pro turisty do !íĜky 2 metrĤ, cyklostezky a objekty na nich pro zaji!tČní bezpeþnosti náv!tČvníkĤ, napĜ. mostky, zábradlí, parkovací místa, odpoþinková stanovi!tČ, pĜístĜe!ky, informaþní tabule, lesní studánky apod. Podmínky poskytnutí podpory # "adatel se zavazuje plnit cíle podopatĜení po dobu nejménČ 5 let; # "adatel spolu s "ádostí pĜedlo"í projekt, který je v souladu s platnou právní úpravou; # projekt je financován pouze z jednoho zdroje Evropské unie; # "adatel dolo"í souhlasné stanovisko M$P s projektem; # projekt musí být realizován na území ýeské republiky. Kategorie pĜíjemcĤ podpory PĜíjemce podpory mĤ"e být: # vlastník nebo nájemce pozemku urþeného k plnČní funkcí lesa; # sdru"ení s právní subjektivitou vlastníkĤ nebo nájemcĤ pozemkĤ urþených k plnČní funkcí lesa. ZpĤsob stanovení podpory Podpora je poskytována dle schváleného projektu. ZpĤsobilé výdaje Podporu lze poskytnout na: þinnosti k posílení rekreaþní funkce lesa (výstavba stezek pro turisty do !íĜe 2 m, znaþení cyklostezek, apod.); þinnosti k usmČrĖování náv!tČvnosti území, (zĜizování parkovacích míst, odpoþinkových stanovi!Ģ, pĜístĜe!kĤ, lesních studánek, informaþních tabulí, apod.); þinnosti k zaji!tČní bezpeþnosti náv!tČvníkĤ lesa (objekty pro zaji!tČní bezpeþnosti náv!tČvníkĤ, napĜ. mostky, zábradlí, stupnČ, apod.); þinnosti k údr"bČ lesního prostĜedí; ostatní práce a þinnosti pĜispívající ke zvy!ování spoleþenské hodnoty lesĤ. Forma a vý!e podpory Úhrada zpĤsobilých výdajĤ ve vý!i 100 %. PĜíspČvek z EU þiní 80 % veĜejných výdajĤ. PĜíspČvek ze státního rozpoþtu þiní 20 % veĜejných výdajĤ.
OpatĜení III.1.3. a) Podpora cestovního ruchu Popis situace OpatĜení rozvíjí aktivity zamČĜené na diverzifikaci venkovské ekonomiky rozvojem cestovního ruchu, zejména ve spojení s vyu"itím pĜírodního a kulturního dČdictví oblasti. V ýeské republice doposud není plnČ rozvinuta venkovská turistika a není vyu"it potenciál zemČdČlských farem v oblasti agroturistiky. Cestovní ruch pĜitom vykazuje nejdynamiþtČj!í rĤst a poskytuje mnoho pracovních pĜíle"itostí i pro nekvalifikované pracovní síly. Zvy!uje odbyt místních specialit a Ĝemesel. Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) bude navazovat obecnou podporou regionálního cestovního ruchu (slu"by, informaþní centra cestovního ruchu, marketing na celostátních a zahraniþních veletrzích) a podporou v obcích nad 2000 obyvatel. OpatĜení navazuje na opatĜení 2.2 programu SAPARD a opatĜení 2.1.5 operaþního programu Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství. OpatĜení navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ýR pro období po vstupu do EU (2004 & 2013).
20
Legislativní rámec ýl. 52 a) (iii) a 55 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe rozvoje venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova a provádČcí pĜedpisy. Cíle opatĜení RĤznorodost zemČdČlských aktivit ve smČru nezemČdČlské produkce, rozvoj nezemČdČlské produkce a podpora zamČstnanosti. RĤznorodost venkovské ekonomiky. Zlep!ení kvality ivota ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit. Charakteristika opatĜení Podpora je urþena na vybudování rekreaþní infrastruktury a rekreaþních zaĜízení. Podporováno bude také zaji!tČní slueb pro pČ!í turistiku, vodáctví a lyování (s výjimkou vlekĤ a lanovek), budování a znaþení pČ!ích tras, vinaĜských stezek (tj., síĢ místních nebo regionálních tras seznamující náv!tČvníky s historií vinaĜství a souþasným stavem výsadeb révy vinné ve venkovských oblastech, zejména Jiní Moravy. Na zastaveních jsou umístČny informaþní panely, napĜ. upozorĖující na místní vinohradnické zajímavosti) odpoþinkových míst, hipostezek a nákupu a výsadby doprovodné zelenČ. Vymezení podporovaných území Projekt mĤe být realizován v obci do 2000 obyvatel na území ýeské republiky. Podmínky poskytnutí podpory
podpora se poskytne na základČ pĜedloeného projektu v souladu s platnou právní úpravou; pro kadý schválený projekt se mĤe pouít pouze jeden zdroj financování Evropské unie; projekt byl posouzen z hlediska vlivu na ivotní prostĜedí (pokud tak vyaduje
zákon þ.100/2001 Sb.); nejedná se o ekonomickou aktivitu; rekreaþní zaĜízení (koupali!tČ a plovárny pro veĜejné vyuití, vþ. odpovídajícího zázemí, hĜi!tČ, jízdárny a jiná rekreaþní zaĜízení) budou prĤkaznČ pĜístupná veĜejnosti.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory PĜíjemcem podpory mĤe být zemČdČlský podnikatel - fyzická i právnická osoba, nezemČdČlský podnikatel pouze pokud þinnost zahajuje, nebo má krat!í ne dvouletou historii a neziskové organizace (vþetnČ zájmových sdruení a spolkĤ) s právní subjektivitou. ZpĤsobilé výdaje výstavba zaĜízení slueb pČ!í turistiky, vodáctví a lyování (vyjma vlekĤ a lanovek), apod.; budování a znaþení pČ!ích tras, vinaĜských stezek, odpoþinkových míst, hipostezek, mimo území lesĤ; výstavba sportovních zaĜízení; nákup a výsadba doprovodné zelenČ. Forma a vý!e podpory PĜímá nenávratná dotace. Projekty nezakládají veĜejnou podporu dle þl. 87 Smlouvy. Maximální vý!e podpory þiní 90 %. Minimální celkové zpĤsobilé výdaje na projekt jsou 50 000 Kþ. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. OpatĜení III.1.3 b) Podpora cestovního ruchu Popis situace OpatĜení rozvíjí aktivity zamČĜené na diverzifikaci venkovské ekonomiky rozvojem cestovního ruchu, zejména ve spojení s vyuitím pĜírodního a kulturního dČdictví oblasti. V ýeské republice doposud není plnČ rozvinuta venkovská turistika a není vyuit potenciál zemČdČlských farem v oblasti agroturistiky. Cestovní ruch pĜitom vykazuje nejdynamiþtČj!í rĤst a poskytuje mnoho pracovních pĜíleitostí i pro nekvalifikované pracovní síly. Zvy!uje odbyt místních specialit a Ĝemesel. Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) bude navazovat obecnou podporou regionálního cestovního ruchu (sluby, informaþní centra cestovního ruchu, marketing na celostátních a zahraniþních veletrzích).
21
OpatĜení navazuje na opatĜení 2.2 programu SAPARD a opatĜení 2.1.5 operaþního programu Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství. Legislativní rámec ýl. 52 a) (iii) a 55 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe rozvoje venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova a provádČcí pĜedpisy. NaĜízení Komise 1628/2006 o pou!ití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiþní podporu. Cíle opatĜení RĤznorodost zemČdČlských aktivit ve smČru nezemČdČlské produkce, rozvoj nezemČdČlské produkce a podpora zamČstnanosti. RĤznorodost venkovské ekonomiky. Zlepení kvality !ivota ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit. Charakteristika opatĜení Podpora je urþena na vybudování rekreaþní infrastruktury pro malokapacitní ubytování, vþetnČ stravování a rekreaþních zaĜízení (koupalitČ a plovárny pro veĜejné vyu!ití, vþ. odpovídajícího zázemí, hĜitČ, jízdárny a jiná rekreaþní zaĜízení). Podporováno bude také zajitČní slu!eb pro pČí turistiku, vodáctví a ly!ování, budování a znaþení pČích tras, vinaĜských stezek, odpoþinkových míst, hipostezek, vþ. vyu!ití zvíĜat v rámci cestovního ruchu a nákupu a výsadby doprovodné zelenČ. Vymezení podporovaných území Projekt mĤ!e být realizován v obci do 2000 obyvatel na území ýeské republiky. Podmínky poskytnutí podpory
podpora se poskytne na základČ pĜedlo!eného projektu v souladu s platnou právní úpravou; pro ka!dý schválený projekt se mĤ!e pou!ít pouze jeden zdroj financování Evropské unie; projekt byl posouzen z hlediska vlivu na !ivotní prostĜedí (pokud tak vy!aduje
zákon þ.100/2001 Sb.); projekt musí být v souladu s podmínkami naĜízení Komise 1628/2006 o pou!ití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiþní podporu; rekreaþní zaĜízení (koupalitČ a plovárny pro veĜejné vyu!ití, vþ. odpovídajícího zázemí, hĜitČ, jízdárny a jiná rekreaþní zaĜízení) budou prĤkaznČ pĜístupná veĜejnosti.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory PĜíjemcem podpory mĤ!e být zemČdČlský podnikatel - fyzická i právnická osoba, nezemČdČlský podnikatel pouze pokud þinnost zahajuje, nebo má kratí ne! dvouletou historii a neziskové organizace (vþetnČ zájmových sdru!ení a spolkĤ) s právní subjektivitou. ZpĤsobilé výdaje stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpeþení), pĜípadnČ nová výstavba malokapacitních ubytovacích zaĜízení, vþetnČ stravování a dalích budov a ploch v rámci turistické infrastruktury, budování koupaliĢ a plováren pro veĜejné vyu!ití vþ. odpovídajícího zázemí (nejedná se o aquaparky a láznČ); výstavba zaĜízení slu!eb pČí turistiky, vodáctví a ly!ování (vþetnČ vlekĤ a lanovek); nákup budov, strojĤ, technologie, zaĜízení, vybavení, hardware. Forma a vý!e podpory PĜímá nenávratná dotace. Míra podpory je stanovena na základČ rozhodnutí Komise þ. N 510/2006 schváleného dne 24.10.2006. Minimální celkové zpĤsobilé výdaje na projekt jsou 50 000 Kþ. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ.
22
4.2.3 Funkce lesĤ v ochranČ pĜírody a krajiny Funkce lesĤ v ochranČ pĜírody a krajiny pĜispívá k udr!ení a obnovČ pĜírodní rovnováhy v krajinČ, k ochranČ rozmanitostí forem !ivota, pĜírodních hodnot a krás a k etrnému hospodaĜení s pĜírodními zdroji, viz. zákon þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, ve znČní pozdČjích pĜedpisĤ.
4.2.3.1 Funkce ochrany pĜírody Funkce ochrany pĜírody je kulturní funkcí lesa, která patĜí k dĤle!itým spoleþenským funkcím lesa. SmČĜuje k zachování a vyu!ívání lesa jako pĜírodního prostĜedí, cenného svou pĤvodností a krásou. UplatĖuje se pĜedevím ochranou a rozvíjením pĜirozených ekosystémĤ nebo návratem k nim a také ochranou pĜírodních objektĤ a památek významných pro vČdecko-výzkumné i osvČtové poznávání pĜírody. Cílem lesního hospodáĜství uplatĖujícího funkci ochrany pĜírody je zachovat a rozmno!it pĤvodnost lesní pĜírody a usilovat o její ekologickou rovnováhu a chránit ji pĜed antropizací. Záchrana a uchovávání posledních zbytkĤ neporuené pĜírody a vech forem projevu !ivota jsou ovem mo!né jen za cenu vynalo!ení znaþných finanþních prostĜedkĤ. Podpora funkcí lesĤ pro ochranu pĜírody vy!aduje vytvoĜení a zachování potenciálních pĜirozených ekosystémĤ, udr!ení nebo návrat k plnému uplatnČní autoregulaþních procesĤ a hospodaĜení v lesích pĜírodČ blízkým zpĤsobem.
4.2.3.1.1 Kategorizace lesĤ se zvý!enými po"adavky na podporu funkce ochrany pĜírody Lesy zvlátního urþení podle zákona o lesích, § 8 odst. 1 písmene: c) na území národních parkĤ a národních pĜírodních rezervací. Lesy zvlátního urþení podle zákona o lesích, § 8 odst. 2 písmene: a) v prvních zónách chránČných krajinných oblastí a lesy v pĜírodních rezervacích a pĜírodních památkách, f) potĜebné pro zachování biologické rĤznorodosti. Po schválení soustavy Natura 2000 - Ptaþí oblasti a Evropsky významné lokality se pĜedpokládá zaĜazení þásti z nich do kategorie lesĤ zvlátního urþení.
23
4.2.3.2 Funkce lesa krajinotvorná a estetická Krajinotvorná funkce smČĜuje k vyu!ívání lesa jako souþásti krajiny, v ní! se lidé zdr!ují za jiným úþelem ne! za rekreací a léþením, to znamená krajiny, v ní! se !ije, která se navtČvuje. Krajinotvorná funkce se pak zakládá na estetickém a hygienickém pĤsobení lesa na obyvatelstvo a návtČvníky, sleduje vytvoĜení biologicky vyvá!ené a esteticky pĤsobivé krajiny. Cílem lesního hospodáĜství z hlediska krajinotvorné funkce lesa je zvýit atraktivnost krajiny, v ní! !ije a pohybuje se obyvatelstvo, jako souþást péþe o zkrálení a zpĜístupnČní !ivotního prostĜedí. I kdy! funkce krajinotvorná není nikde prvoĜadá mČlo by se k ní pĜihlí!et v lesích hospodáĜských, rekreaþních i lázeĖských a podle mo!nosti uplatĖovat tyto zásady: - preferovat smíené lesy, podporovat druhovou pestrost slo!ení; - omezovat chemické prostĜedky a velkoploné pou!ití herbicidĤ; - omezit holoseþe, uplatĖovat jemnČjí prvky; - asanovat erozní plochy a sesuvné svahy; - vytváĜet a neporuovat hluboko zavČtvené plátČ porostních okrajĤ.
4.2.3.2.1 Kategorizace lesĤ se zvý!enými po"adavky na podporu funkce krajinotvorné a estetické Lesy zvlátního urþení podle zákona o lesích, § 8, odst. 2 písmene: e) se zvýenou funkcí pĤdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou.
4.2.3.3 Podpory NepĜímou podporou jsou daĖové úlevy, které poskytuje stát vlastníkovi lesa pro lesy v kategorii lesĤ zvlátního urþení. Finanþní pĜíspČvky k naplĖování funkce krajinotvorné a estetické lze získat na základČ vyhláky þ. 395/1992 Sb., dotaþního titulu Program péþe o krajinu (M#P) a z programĤ Evropské unie (EAFRD, OP #ivotní prostĜedí, Life+).
24
5 LITERATURA MatČjíþek, J., Prþina, A.: Lesy a jejich pĜíspČvek k rozvoji regionĤ. Jak vyu!ít existující potenciál? sborník semináĜe VÚLHM JílovitČ-Strnady 2005 ve sborníku: Malzburg, B.: Uvedení rekreaþních produktĤ lesa na trh a právo vstupu do lesa. Hamburk, 2005 Mantau, U.: Od nauky o funkcích lesa k nauce o produktech lesa. Hamburk, 2005 Mantau, U.: ZpĜístupnČní nových trhĤ prostĜednictvím lesohospodáĜských sdru!ení. Hamburk, 2005 Mertens, B.: Vlastníci lesĤ kolí mana!ery - tvorba !ivotního prostĜedí jako integrovaná produktová koncepce, Hamburk, 2005 MatČjíþek, J., Prþina, A.: Lesy a jejich pĜíspČvek k rozvoji regionĤ. Implementace opatĜení NLP II. sborník semináĜe VÚLHM JílovitČ-Strnady, 2006 ve sborníku: Flora, M.: NČkteré právní aspekty uvádČní vybraných rekreaþních a enviromentálních slu!eb na trh. 2006 Hronek, V.: Aktuální informace o podpoĜe lesĤ a lesnictví z veĜejných zdrojĤ (EU a ýR) pro období 2007 # 2013. 2006 Macháþek, T.: Souþasný stav lesního hospodáĜství , vliv hustoty populace na lesy v okolí mČst a obcí v StĜedoþeském kraji z pohledu veĜejné správy. JílovitČ-Strnady, 2006 Mantau, U., Mertens, B.: RĤstový potenciál díky nákupu spojenému se zá!itkem Hamburk, 2006 Mantau, U., Trede, T.: Výchova mláde!e k poznání pĜírody. Hamburk, 2006 Mertens, B.: PĜe!ije lesní podnik pomocí survival tréninku? Hamburk, 2006 Mrosek, T.: Lesní mýtné nebo podnikatelská anga!ovanost v lesním hospodáĜství? Westfálská Wilhelmova universita v Munsteru. 2006 Polívka, M.: Poradenský systém v lesním hospodáĜství na období 2007 # 2013 2006 Pop, K.: Rozvoj venkova a realizace opatĜení NLP II v regionech. 2006 Welcker, B.: Cílová orientace a marketing vyu!ití loveckých aktivit. Hamburk, 2006 MatČjíþek J.: Ekonomická struktura lesního hospodáĜství # rĤzné smČry vývoje - referát na semináĜi Smysl lesnictví a principy lesního hospodáĜství. ýLS Praha 2007 Plíva, K.: Funkce lesa v lesním plánování; ÚHÚL 1991 Evropský zemČdČlský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), PRV 2007 - 2013, kvČten 2007 Závazná pravidla poskytování finanþních pĜíspČvkĤ na hospodaĜení v lesích v roce 2007 a zpĤsobu kontroly jejich vyu!ití. MZe 2007 Závazná pravidla poskytování finanþních pĜíspČvkĤ na hospodaĜení v lesích v roce 2008 a zpĤsobu kontroly jejich vyu!ití. MZe 2008
25
Zpracoval Ing. Petr Navrátil, CSc. a kolektiv zamČstnancĤ Ústavu pro hospodáĜskou úpravu lesĤ Brandýs nad Labem. OdpovČdný vedoucí Martin Polívka DiS. Hrazeno z projektu Ministerstva zemČdČlství !Odborná podpora poradenství k pĜípravČ na dodr"ování zákonných po"adavkĤ hospodaĜení a na vyu"ívání finanþní pomoci v lesním hospodáĜství#.
26
