Pracovní materiály pro účastníky kurzů Program 1 Vzdělávání pro integrální logistiku
4.3 City logistika voda - odpady - ovzduší - chemie
vytvořené v rámci realizace projektu SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o. Brno, Křenová 52, 602 00 Brno „Vyšší úroveň dalšího vzdělávání v klíčových oborech podnikání“ registrační číslo: CZ.1.07/3.2.04/03.0018 hrazeného z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost prostřednictvím Krajského úřadu Jihomoravského kraje
2013
1. část: Úvod do problematiky životního prostředí • • •
Chci se jako člověk, kterému byla do správy svěřena Země, chovat ekologicky? Musím se jako občan ČR chovat ekologicky? Má stát nějaký nástroj, jak mě k tomu přinutit? 1
Každý z nás má rád krásnou přírodu, čisté ulice, průzračnou vodu a čistý vzduch. Často to bereme jako samozřejmost, ale když pro to máme něco udělat, naše ochota jde často stranou. Už se neumíme uskrovnit, jsme pohlceni dobou, máme rádi své pohodlí, svůj standart. Každý den se setkáváme v nějaké formě se situacemi, kdy jsme nuceni své jednání nebo konání uvést nebo neuvést do souladu s požadavky životního prostředí. Někdy to jde lehce, jindy ztuha. Když se podíváme do historie, lidé v dávnověku nebo i středověku tento problém neměli. Své životní prostředí si mohli tak akorát zničit založením požáru, kouřem z ohniště, nebo mlácením a oséváním obilovin. Výroba kovů a jiných výrobků byla v globálním měřítku zanedbatelná. Jediné, co jim mohlo kazit jejich prostředí, byly přírodní katastrofy, které se i tehdy čas od času objevily. Nástupem páry v 18. století se situace začala poznenáhlu měnit. Začala technická revoluce, bylo zapotřebí vyrábět stroje a další technická zařízení. Započala těžba uhlí, ropy, zemního plynu a dalších surovin ve velkém rozsahu. Životní prostředí se ve velkých aglomeracích začalo dramaticky zhoršovat. Od té doby se lokální znečištění začalo rozšiřovat na větší území. Dnes jsou zasažena průmyslovou činností rozsáhlá území. Denně jsme masírování sdělovacími prostředky o problémech Země. Jednou to je sucho, jindy mokro, pak jsou tu přírodní katastrofy, změna klimatu, biodeverze, globální oteplování, ekoterorismus apod. Novináři mají vděčná témata. Máme samé kalamity, vodní, suché, sněhové a kdoví jaké. A lidé těmto tématům často podléhají. V současné době je aktuální téma globální oteplování. Je nesporné, že klima na Zemi se mění, ale teorie globálního oteplování je dost pochybná. Je založena na hypotéze, že vypouštěním skleníkových plynů jako je oxid uhličitý, metan a další se zvyšuje jeho obsah v atmosféře a dochází k oteplování země. Jenže tato teorie má mnoho trhlin. Jednou z nich je nepředstavitelně obrovské množství vodních par, které patří do skupiny skleníkových plynů. To za vlády Rudolfa II, kdy teplota v Čechách byla o 2 oC vyšší než je dnes a kdy se pěstovaly ve středních Čechách melouny, by musela celá Evropa vyrábět tolik strojů jako celá výroba po 2. světové válce při obnově Evropy. Navíc, Vikingové ještě ve 13. století zemědělsky obhospodařovali Grónsko, odtud název Grünland, Zelená země. A tak bychom mohli pokračovat. Podíl tvorby oxidu uhličitého a metanu člověkem v porovnání s činností oceánů a sopek je mizivý (pro ilustraci: když v roce 1980 vybuchla sopka na ostrově Svatá Helena, vychrlila do ovzduší 7 miliard kubických metrů ledu, kamene a hlíny). Větší vliv, dle mého názoru, na klimatické změny mají přirozené periody v teplotách Země nebo erupce na Slunci.
Některé příklady neuváženého rozhodování v náhradě obnovitelných zdrojů a jejich rizika: Větrné elektrárny – vhodnost umístění ve vztahu k proudění vzduchu Fotovoltaika – zábory kvalitní půdy (úrodné oblasti s nejvyšším množstvím slunečního záření) (blackout, velmi nízký ekvivalent výkonu) 2
Mapa intenzity slunečního záření v ČR:
Biomasa – narušení biodiverzity (různorodosti), vysoké náklady na zpracování biomasy, spotřeba pohonných hmot apod. Biopaliva (ethanol, bionafta – methylester řepkového oleje) (biodiverzita, zdražení potravinářských komodit, eroze půdy, pokřivení cen)
Cíl EU, aby deset procent paliv v dopravě tvořila v roce 2020 biopaliva, bude mít na životní prostředí dopad jako dalších 26 milionů aut na silnicích. Uvádí to studie, kterou zveřejnil Evropský institut pro politiku životního prostředí a na jejíž tvorbě se podílelo několik neziskových organizací. Zhruba 90 procent biopaliv výrobci vyprodukují i v roce 2020 ze zemědělských plodin. Kvůli unijním cílům tak bude třeba přeměnit zhruba 69 tisíc kilometrů čtverečních na zemědělskou půdu, což je plocha jen o něco málo menší než rozloha Česka. "Plán evropské sedmadvacítky dává společnostem volnou ruku k zabírání půdy v nejchudších částech světa, aby naplnily naše nádrže spíše než žaludky jejich obyvatel. Evropská energetická politika uvrhla do nebezpečí miliony lidí a ohrožuje potravinovou bezpečnost v Africe," doplnila Laura Sullivanová z neziskové organizace ActionAid. Využití biopaliv v dopravě bude mít podle studie zhruba o 81 až 167 procent horší dopad na životní prostředí, než využití klasických fosilních paliv.
Povinnosti v oblasti ŽP různých podnikatelských subjektů. V mnoha společnost působí v této oblasti buď na plný úvazek, nebo externě osoba, která se o tuto širokou oblast stará: ekolog (podnikový ekolog) vodohospodář odpadový hospodář představitel EMS referent specialista apod. Tento pracovník sleduje platnou národní a evropskou legislativu a veškeré jimi dané požadavky implementuje do vnitřních předpisů firmy nebo společnosti. Zajišťuje veškerá povolení souhlasy, rozhodnutí a další doklady k řádnému provozování činností firmy nebo společnosti v oblasti ŽP. Spolupracuje s orgány státní správy, případně samosprávy.
Hlavní druhy závazných předpisů: Zákon Nařízení vlády Vyhláška příslušného ministerstva – provádí příslušný zákon Nařízení Evropského parlamentu a Rady – přímo závazný předpis; neimplementuje se do národní legislativy (do zákona, vyhlášky nebo nařízení vlády) 3
Další předpisy Směrnice Evropského parlamentu a Rady – nejsou přímo závazné, implementují se do národní legislativy Metodické pokyny ministerstev – nejsou závazné pro podnikající subjekty, ale řídí se jimi úředníci Normy (ČSN, EN, TNV apod.) – závaznost norem je dána citací v právním předpisu; pokud citace není, musí být tato norma nahrazena odpovídající popsanou činností ISO 9 001, 14 001 (EMS), 18 001 (OHSAS) – ISO normy k provádění auditů kvality, environmentu a bezpečnosti (dobrovolný systém auditu firem)
Základní předpisy vztahující se k životnímu prostředí: Zákon o ochraně přírody 114/1992 Sb. v platném znění: Zákon o ochraně přírody řeší základní pokyny pro odpovědné chování člověka k přírodě. Týká se jak občana, tak každého zaměstnance nebo majitele podnikajícího subjektu. Ochrana přírody a krajiny Ochrana rostlin a živočichů Registrace významných krajinných prvků Ochrana dřevin (kácení, výsadba…) Chráněná území Přírodní památky apod. Natura 2000 – významné chráněné evropské lokality (přírodní rezervace, ptačí oblasti apod.) Tento zákon se vztahuje jak na firmy a společnosti, tak i na všechny občany.
Trestní zákon (40/2009 Sb.) Nový trestní zákon z roku 2009 rozšířil oblast ochrany životního prostředí. Týká se všech osob, které naplní některý ze skutků zákona. Několik paragrafů pamatuje na delikty v oblasti životního prostředí. § 293 Poškození a ohrožení životního prostředí § 294 Poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti § 295 Poškození lesa § 297 Neoprávněné vypuštění znečišťujících látek § 298 Neoprávněné nakládání s odpady § 299 Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami § 300 Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti § 301 Odnímání nebo ničení živočichů a rostlin § 302 Týrání zvířat § 303 Zanedbání péče o zvíře z nedbalosti § 304 Pytláctví Tresty od nejnižšího (podmínečný trest, peněžitý trest), až po 8 let nepodmínečně. 4
Zákon č. 500/2004 Sb. - Správní řád Veškeré rozhodování správních orgánů na všech stupních se řídí správním řádem. Správní orgány (obce, kraje, ministerstva, hygienické stanice, celní správa, Policie ČR apod.) Správní řízení Lhůty (základní lhůta 30 dnů, složité případy 60 - 90 dnů) Nabytí právní moci (většina rozhodnutí 15 dnů od doručení) Účastníci řízení (účastníci dle příslušného právního předpisu nebo ten, kdo se cítí být účastníkem – v některých případech) Odvolací řízení (podává se na nadřízenou složku u toho, kdo rozhodnutí vydal) Přezkum řízení
Integrovaná prevence - zákon č. 76/2002 Sb. Zákon vycházející z evropské legislativy a má za úkol zjednodušit a integrovat systém povolání velkých zařízení majících rozhodující vliv na životní prostředí. Vyjmenovaná zařízení v příloze č. 1 zákona podléhají procesu integrovaného povolení (velká průmyslová zařízení) - vydává krajský úřad. Příklady: Energetika Výroba a zpracování kovů Zpracování nerostů Chemický průmysl Nakládání s odpady (NO nad 10 t/den, spalovna komunál. Odpadu nad 3 t/hod., zneškodňování „O“ odpadů nad 50 t/den, skládky nad 25 000 t/rok, kromě inertního odpadu) Ostatní zařízení (papír, předúprava vláken… nad 10 t denně, vydělávání kůží nad 12 t výrobků za den, jatka nad 50 t/den, výroba potravin 75 t/den živoč. původu, rostlinného 300 t/den, zprac. mléka nad 200 t/den, kafilérie, intenzivní chov drůbeže, prasat, prasnic, povrchová úprava s org. rozpouštědly nad 200 t/rok, výroba uhlíku
Příklady činností (Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 166/2006/ES), příloha č. 1:
5
Žádost se předkládá na krajský úřad na předepsaném formuláři – vyhl. č. 554/2002 Sb. (novelizovaná 363/2010 Sb.). Základní poplatek při vyřizování integrovaného povolení 30 000,Kč.
Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) č. 100/2001 Sb. Stavby, rekonstrukce, změny kapacity, které mohou mít vliv na životní prostředí a jsou uvedeny v příloze č. 1, podléhají tomuto zákonu. Většina společností nebo firem při své investiční výstavbě narazí na tento zákon. Ať se jedná o stavby hypermarketů, velkých parkovišť, zařízení k nakládání s odpady, s vodami apod. Činnosti podléhající tomuto zákonu: I. kategorie podléhající vždy posouzení (MŽP, kraj) – např. skládky nad 1000 t/rok, odstraňování odpadů kategorie „O“ nad 30 000 t/rok. II. kategorie vždy zjišťovací řízení – např. výroba stavebních hmot (recykláty), 6
skladování úprava nebo využívání nebzučných odpadů fyzikálně chemická úprava odpadů energetické využívání nebo odstraňování odpadů zpevněné plochy pro parkování, garáže, vodní díla...; podlimitní záměry apod. (některé drobné úpravy vyjmenované v příloze zákona)
Příklady činností podléhající procesu posuzování vlivů na životní prostředí:
Sloupe A – vyřizuje ministerstvo životního prostředí
7
Sloupec B – vyřizuje krajský úřad
V případě činnosti, která je po hranicí limitu uvedeného v příloze, podává se na krajský úřad „oznámení podlimitního záměru“.
8
9
Zákon č. 167/2008 Sb. - o předcházení ekologické újmě Zákon zpracovávající evropský předpis upravující práva povinnosti osob při předcházení ekologické újmě a při její nápravě, došlo-li k ní nebo hrozí bezprostředně na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin apod. seznam provozních činností dle přílohy č. 1 zákona, na které se zákon vztahuje (zařízení s IP, využívání, sběr… odpadů, vypouštění odpadních vod do toku, odběr podzemních vod, nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky (směsi), provozování stacionárních zařízení dle zákona o ovzduší, přeprava nebezpečných věcí dle ADR) v oblastech ochrany přírody (ptačí rezervace apod.) hodnocení rizik výše uvedených činností (dle NV) finanční zajištění preventivních opatření (netýká se nákladů k odstranění škod do 20 mil. Kč nebo nad, pokud má firma ISO nebo EMAS) Zákon se vztahuje například na následující provozní činnosti:
Provozovaná zařízení podléhající vydání integrovaného povolení Provozovaná zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních na základě zvláštního právního předpisu Čerpání znečištěných podzemních vod a jejich následné odvádění do vod povrchových nebo podzemních na základě zvláštního právního předpisu Odběr povrchových vod na základě zvláštního právního předpisu Odběr podzemních vod na základě zvláštního právního předpisu Vzdouvání nebo akumulace povrchových vod na základě zvláštního právního předpisu Zacházení se závadnými látkami na základě §39 odst. 2 a 4 zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění (o vodách) Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními prostředky na základě §44a zákona č. 258/2000 Sb. v platném znění (ochrana zdraví) Provozování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší podléhajících povolení na základě zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění (ochrana ovzduší)
Provozovatel neprodleně sdělí příslušnému orgánu informace o všech důležitých okolnostech bezprostřední hrozby ekologické újmy. Provozovatel, který způsobil ekologickou újmu je povinen nést náklady, o jejichž náhradě rozhodne příslušný úřad.
10
Zákon č. 25/2008 Sb. o integrovaném registru znečišťování (IRZ) životního prostředí a ISPOP (Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností) Zákon o integrovaném registru řeší sledování a oznamování vyjmenovaných nebezpečných chemických látek vznikajících v provozovně nebo jsou přenášeny přes její hranici. Jedná se o přenosy do ovzduší, vody a půdy. Hlášení na IRZ přes centrální ohlašovnu ISPOP k 31.3. (odpady, voda, ovzduší) V níže uvedených přílohách jsou uvedeny seznam znečišťujících látek a jejich prahové hodnoty, podle kterých se hlásí do Integrovaného registru znečišťování. Registr obhospodařuje CENIA na MŽP. Registrace provozovny, kde se znečišťující látky vznikají nebo se přenášejí přes hranici provozovny.
Souvis ející předpis y IRZ: Na říz ení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 166/2006/ES – soupis činností v příloze č. I Zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci NV 145/2008 Sb. - seznam znečišťujících látek
11
Elektronická hlášení do IRZ přes ISPOP (CENIA)
Registrace provozovny Úniky do ovzduší (62 látek) Úniky do vody (71 látek) Úniky do půdy (61 látek) Přenosy látek v odpadech (72 látek) Přenosy látek v odp. vodách (71 látek) Přenosy množství v odpadech mimo provozovnu (NO – 2 t/rok, O – 2000 t/rok) 12
Příklad činností (celkem 65 činností), na které se hlášení ISPOP vztahuje od r. 2009 dle Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 166/2006/ES:
Ostatní hlášení různých podnikatelských subjektů se řídí také tímto zákonem v rámci hlášení ISPOP.
Další termíny: Ovzduší – ZVZ, VZ, SZ stacionární s integrovaným povolením (IP) dle zák. č. 76/2002 Sb. za rok 2009, ostatní od 2010, střední zdroje, velké zdroje, zvlášť velké zdroje mimo IP od r. 2011 (za rok 2010) Voda s IP za rok 2010, ostatní za rok 2011 Odpady s IP za rok 2010, zařízení dle § 14 zákona č. 185/2001 Sb. za rok 2009 a za rok 2011 všichni původci 13
2. část: Problematika obalů odpadů Dva zákony včetně několika prováděcích předpisů postihují širokou oblast nakládání s obaly a odpady.
Obaly: Zákon č. 477/2001 Sb. - o obalech Zákon o obalech řeší problematiku obalů – týká se obalových materiálů, do kterých se balí výrobky a přepravují se v nich. Zahrnuje různé fólie, nádoby, krabice, balicí papíry, pytle, sáčky, sudy, lahve, pásky apod. Níže uvedené prováděcí předpisy řeší celou problematiku. Vyhláška č. 115/2002 Sb. o podrobnostech nakládání s obaly Vyhláška č. 116/2002 Sb. o způsobu označování vratných zálohovaných obalů Vyhláška č. 641/2004 Sb. o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence Každý podnikající subjekt, který balí výrobky a uvádí je na trh nebo do oběhu, je povinen evidovat veškeré obaly a zároveň na základě protokolů o kvalitě těchto obalů z pohledu obsahů v nich obsažených nebezpečných látek, zejména těžkých kovů, odebírat je a používat. Každý „balič“ pak se musí rozhodnout, jakým způsobem bude obaly uvedené na trh vykazovat. První způsob je přes registraci na MŽP (ministerstvo životního prostředí) s tím, že musí dle prováděcího předpisu zajistit předepsané procento vracených obalů využít a recyklovat – vlastní sběr obalů. K tomu provádí evidenci veškerých obalů uvedených na trh nebo do oběhu. To pak ročně vykazuje k 15.2. a platí roční poplatek na MŽP. Druhý způsob je ten, že tuto činnost může delegovat na smluvní firmu, které za tuto službu dle použitých obalů zaplatí. Třetí způsob, nejrozšířenější, je přes obalovou společnost EKO – KOM, a.s., do které na základě čtvrtletních výkazů o hmotnosti obalů uvedených do oběhu nebo na trh, dle jednotlivých druhů obalů finančně přispívá. Společnost EKO – KOM, a.s. pak čtvrtletně tyto finanční prostředky rozděluje obcím za vykázané množství separovaných odpadů (papír, plasty, sklo, nápojový kartón, kovy) a dále firmám, které separované odpady (převážně z obalů) svážejí, třídí a využívají. Tím dochází k motivaci pro využití co nejvyššího procenta množství použitých obalů. Veškeré obaly uváděné na trh nebo do oběhu musí mít značení uvedené v ČSN 77 0052 (netýká se to smršťovacích fólií nebo listů papíru). Označení plastů symboly recyklace a způsobu odkládání: 1 PET polyetylentereftalát 2 PE-HD vysokohustotní polyetylen 3 PVC polyvinylchlorid 4 PE-LD nízkohustotní polyetylen 5 PP polypropylen 6 PS polystyren
14
Další obalové materiály a jejich značení: 20 - PAP vlnitá lepenka - papír 21 – PAP hladká lepenka - papír 22 - PAP papír 40 - FE ocel 41 - ALU hliník 50 – FOR dřevo 70 - GL bílé sklo 71 - GL zelené sklo 72 - GL hnědé sklo 81 – 99 kombinované obalové materiály Kombinované materiály můžou být značeny také jako C, popřípadě C/převažující materiál (C/PAP znamená, že obalový materiál je kombinovaný z více materiálů, převažujícím je papír). Tyto materiály jsou recyklovatelné jen teoreticky a končí většinou na skládce nebo ve spalovně. Pokusy o recyklaci kartonů z tetrapaku (hliník, papír, PE folie) se zatím nezdařily. Firmy, které plní povinnosti zpětného odběru obalů, mohou využívat na svých výrobcích ekologickou značku zelený bod.
Odpady: Zákon č. o o systém a Co je které se nebo zbavit a ze
185/2001 Sb. – odpadech Mnohokrát novelizovaný zákon odpadech řeší celý nakládání s odpady navazuje na oblast nakládání s obaly. je to odpad: Odpad každá movitá věc, osoba zbavuje má úmysl nebo povinnost se jí přísluší do některé skupin odpadů uvedených v příloze č. 1
zákona:
15
Základní prováděcí předpisy:
vyhl. č. 381/2001 Sb. – katalog odpadů vyhl. č. 383/2001 Sb. podrobnosti nakládání s odpady vyhl. č. 384/2001 Sb. o nakládání s PCB… vyhl. č. 237/2002 Sb. o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků NV č. 197/2003 Sb. o Plánu odpadového hospodářství České republiky vyhl. č. 294/2005 Sb. – o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich používání na povrchu terénu vyhl. č. 352/2005 Sb. o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi vyhl. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozlož. odpady a změně vyhl. 294/2005 Sb. 352/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků… 374/2008 Sb. o přepravě odpadů vyhl. č. 170/2010 Sb. o bateriích a akumulátorech… vyhlášky k nakládání s těžebním odpadem
Původci odpadu: Občan Původcem odpadu produkovaného občany je obec, která musí zajistit způsob sběru a svozu odpadů od občanů. Základní povinnosti občana: Odkládat odpady na místo určené obci Obec může obecní vyhláškou stanovit systém nakládání s odpady Využívat sběrné dvory, popř. mobilní sběr nebezpečných nebo objemných odpadů Využívat nádoby na separovaný sběr Systém hospodaření s odpady: Směsný komunální odpad (zbytkový odpad) – ukládání na skládku, popř. spalování ve spalovně komunálních odpadů. Objemný odpad – vytřídění využitelných nebo nebezpečných složek a zbytek uložen na skládce nebo spálen ve spalovně. Separovaný sběr – dotřídění na třídící lince a využití jako recyklát nebo jako zdroj energie. Nebezpečný odpad – část k využití (oleje, tuky, akumulátory), zbytek uložen na skládce nebezpečných odpadů nebo spálen ve spalovně nebezpečných odpadů. Průměrné složení směsného komunálního odpadu v roce 2007 v ČR:
16
Hierarchie nakládání s odpady • • • • •
předcházení vzniku odpad opětovné použití materiálové využití jiné využití (např. energetické) odstranění
Vývoj produkce komunálního odpadu v ČR (mil. tun)
Vývoj nakládání s komunálním odpadem v ČR v letech 2003 – 2007 (tis.tun)
Nakládání s komunálním odpadem v Evropě v roce 2007 (kg/obyvatele)
17
Podnikající subjekt (právnická nebo fyzická podnikající osoba) Směsný komunální odpad (zbytkový odpad z úklidu nebo ze svačin) – ukládání na skládku, popř. spalování ve spalovně komunálních odpadů. Objemný odpad – vytřídění využitelných nebo nebezpečných složek a zbytek uložen na skládce nebo spálen ve spalovně. Separovaný sběr – dotřídění na třídící lince a využití jako recyklát nebo jako zdroj energie (výroba paliva). Nebezpečný odpad – část k využití (oleje, tuky, akumulátory), zbytek uložen na skládce nebezpečných odpadů nebo spálen ve spalovně nebezpečných odpadů Značení shromažďovacích prostředků nebezpečných odpadů: NEBEZPEČNÝ ODPAD 15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Odpovědná osoba: Základní povinnosti podnikající):
podnikatelského
subjektu
(právnická
nebo
fyzická
osoba
Zařazování odpadů podle kategorií a podle kódů odpadů uvedeném v Seznamu odpadů. Shromažďování odpadů dle jednotlivých katalogových čísel Přednostně odpad využívat (vedlejší produkt, surovina) Zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, únikem nebo odcizením Předávat odpad pouze oprávněné osobě (ta, která vlastní příslušný souhlas krajského úřadu - § 14 odst. 1 nebo jiný doklad - § 14 odst. 2) – nutno ověřit! 6. K nakládání s nebezpečnými musí mít souhlas příslušné obce s rozšířenou působností nebo vlastnit zařízení dle § 14 zákona 7. Odpady nesmí ředit nebo mísit 8. Nebezpečné odpady musí být řádně označeny (shromažďovací prostředek musí být označen „Nebezpečný odpad“, kód odpadu, název odpadu, odpovědná osoba), někteří vyžadují znak nebezpečnosti 9. V případě nakládání s nebezpečnými odpady nad 100 t/rok v posledních 2 letech nebo provozováním skládky odpadů musí podnikající subjekt jmenovat odpadového hospodáře 10. Společně shromažďovat odpad může pouze na základě příslušného úřadu (obec s rozšířenou působností nebo kraj) 11. V případě nakládání s 10 t nebezpečných odpadů nebo 1000 ostatních odpadů za rok musí zpracovat program odpadového hospodářství (POH) a předat ke schválení na krajský úřad 12. Každý původce musí o nakládání s odpady vést průběžnou a roční evidenci v předepsané formě a předávat roční evidenci na příslušnou obec s rozšířenou působností (ORP) při nakládání s nebezpečnými odpady nad 100 kg/rok nebo 100 t ostatních odpadů 13. Při přepravě nebezpečných odpadů musí odesílatel vyplňovat evidenční listy pro přepravu nebezpečných odpadů a do 10 dnů kopii předat na ORP 14. Základní popisy odpadů 15. výluhy (na skládku, do zařízení) 16. sušina, ekotoxicita (na povrch terénu – rekultivace apod.) 17. značení nebezpečných odpadů 1. 2. 3. 4. 5.
18
18. identifikační listy nebezpečných odpadů Významné postavení v zákonu o odpadech má § 14 zákona o odpadech. Všichni, kteří chtějí nakládat s odpady, tzn., chtějí je využívat, zpracovávat, odstraňovat nebo recyklovat, musejí mít dle tohoto paragrafu příslušný souhlas. Souhlas k provozování zařízení, kdy vstupem je odpad, musí mít od příslušného krajského úřadu se schválením provozního řádu (§14, odst. 1 – např. sklady nebezpečných odpadů, skládky, kompostárny, bioplynové stanice, demontáž elektrozařízení, sběr a svoz odpadů, výkup odpadů apod.) příslušný souhlas. V případě, že zařízení zpracovává odpad, který má charakter vstupních surovin (zpracování kovů apod.), musí mít příslušný souhlas např. stavebního nebo jiného úřadu, ve kterém má uvedeno, co může zpracovávat. To znamená, že kdo ani jeden z těchto souhlasů nevlastní, nesmí odpad přijímat. V případě, že se tak stane, jsou obě strany postižitelné od orgánů státní správy (předávající i přejímající). Vzor evidenčního listu pro přepravu nebezpečných odpadů – součást dokladů každé přepravy:
19
Příklad ročního hlášení: Hlášení o produkci a nakládání s odpady
Příloha č. 20 k vyhlášce č. 383/2001 Sb. Evidenční číslo
za rok: 2006
(Vyplní obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo SOP)
List č. 1
1
Strana č. Celkový počet stran hlášení
Původce nebo oprávněná osoba
4
Samostatná provozovna
0 0 3 0 0 5 6 0
IČ: Původce nebo oprávněná osoba (název):
0
Číslo provozovny: Název provozovny:
Obec Píšť Ulice, č.p.:
č.p. 73
Místo:
Píšť
PSČ:
7 4 8 5 0 9 7 5 1
Kód ORP (SOP): IČZÚJ: OKEČ:
7 1 6 0
1 0 4 0
8 9 7 0
č.p. 73
Místo:
Píšť
PSČ:
7 4 7 1 8 8 1 0 9 5 0 9 6 4 7
Kód ORP (SOP): IČZÚJ: Evidenci vyplnil: Vladimír Jureček
Celkový počet provozoven původce nebo oprávněné osoby v ČR
2 6 0 1 0 7
Datum vyhotovení dokladu:
Obec Píšť Ulice, č.p.:
Telefon: 596251260
FAX:
e-mail:
Provozovna je zapojena do systému sběru komunálního odpadu obce
Razítko a podpis:
Ano Ne
X
Poznámka:
Generováno programem EVI8 (www.inisoft.cz)
IČ
0
0
3
0
0
5
6
0
Obec: Obec Píšť
Strana č.
2
Počet stran
5
List č. 2 Pořad. číslo Kód druhu odpadu
Dle katalogu odpadů Název druhu odpadu
Kateg.
1
2
1
150107
Skleněné obaly
O
150107
Skleněné obaly
O
160103
Pneumatiky
O
160103
Pneumatiky
O
160506
Laboratorní chemikálie a jejich
N
160506
Laboratorní chemikálie a jejich
N
191210
Spalitelný odpad (palivo vyrob
O
191210
Spalitelný odpad (palivo vyrob
O
200101
Papír a lepenka
O
200101
Papír a lepenka
O
200102
Sklo
O
3
4
Množství odpadu (tuny) Celkem (+) z toho dle sloupce 8 (-) 5 6
4,5770
Kód způsobu nakládání 7
Partner IČ, název provozovny, adresa provozovny, kód ORP (SOP) a IČZÚJ provozovny 8
Pozn.
9
A00 4,5770
AN3
62300920, OZO OSTRAVA s.r.o. , 8119, 546135
2
2,1100
A00 2,1100
AN3
62300920, OZO Ostrava s.r.o. - dotříďování Ostrava - Kunčice, 0000, 000000
3
0,0870
A00 0,0870
AN3
62300920, OZO Ostrava s.r.o. Ostrava - Kunčice, 8119, 546046
4
4,2500
A00 4,2500
AN3
62300920, OZO Ostrava s.r.o. - dotříďování Ostrava - Kunčice, 0000, 000000
5
2,9500
A00 2,9500
AN3
62300920, OZO Ostrava s.r.o. - separace papíru Ostrava - Kunčice, 0000, 000000
6
14,6360
A00
20
Příklad průběžné evidence odpadů: P r ů b ě ž n á e v id e n c e n a k lá d á n í s o d p a d y za období od:
1. 1. 2006
do
P ů v o d c e n e b o o p rá v n ě n á o so b a IČ :
P ů v o d c e n e b o o p rá v n ě n á o so b a (n á ze v ):
O stra v a - P o ru b a
PSČ:
7 0 8 5 2 8 1 1 9 5 4 6 1 3 5
K ó d O R P (S O P): IČ Z Ú J: OKEČ: D a t u m v y h o t o v e n í d o k la d u :
Č ís lo p r o v o z o v n y :
0
N á ze v p ro v o zo v n y :
1 7 . lis t o p a d u 1 7 9 0 / 5
M ís t o :
1 28
S a m o sta tn á p ro v o zo v n a
0 0 8 4 3 9 8 9
U lic e :
L is t č . P o č e t lis t ů
31. 12. 2006
1 8 0 1 0 7
R a z ít k o a p o d p is :
U lic e :
1 7 . lis t o p a d u 1 7 9 0 / 5
M ís t o :
O stra v a - P o ru b a
PSČ:
7 0 8 5 2 8 1 1 9 5 4 6 1 3 5
K ó d O R P (S O P): IČ Z Ú J: V y p ln il: T e le f o n : FAX:
V la d im ír J u r e č e k 596251260 596237957
Poznám ka:
N á z e v o d p a d u : V o d n é r o z t o k y v ý v o je k a a k t iv á t o r ů U p ř e s n ě n í: P o ř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
D a tu m 1 9 .0 1 .2 0 0 6 1 9 .0 1 .2 0 0 6 1 5 .0 2 .2 0 0 6 1 5 .0 2 .2 0 0 6 0 8 .0 3 .2 0 0 6 0 8 .0 3 .2 0 0 6 0 5 .0 4 .2 0 0 6 0 5 .0 4 .2 0 0 6 2 5 .0 4 .2 0 0 6 2 5 .0 4 .2 0 0 6 3 1 .0 5 .2 0 0 6 3 1 .0 5 .2 0 0 6 1 5 .0 6 .2 0 0 6 1 5 .0 6 .2 0 0 6 1 1 .0 7 .2 0 0 6 1 1 .0 7 .2 0 0 6 0 8 .0 8 .2 0 0 6 0 8 .0 8 .2 0 0 6 0 4 .0 9 .2 0 0 6 0 4 .0 9 .2 0 0 6 0 5 .1 0 .2 0 0 6 0 5 .1 0 .2 0 0 6 2 6 .1 0 .2 0 0 6 2 6 .1 0 .2 0 0 6 2 1 .1 1 .2 0 0 6 2 1 .1 1 .2 0 0 6 0 6 .1 2 .2 0 0 6 0 6 .1 2 .2 0 0 6
N M n o ž s tv í + [ t] 0 ,6 0 5 0 0 0 0 ,6 3 2 5 0 0 0 ,4 6 7 0 0 0 0 ,4 6 7 5 0 0 0 ,7 1 5 0 0 0 0 ,5 7 7 5 0 0 0 ,6 6 0 0 0 0 0 ,4 1 2 5 0 0 0 ,6 0 5 0 0 0 0 ,5 2 2 5 0 0 0 ,5 2 2 5 0 0 0 ,6 8 7 5 0 0 0 ,5 2 2 5 0 0 0 ,0 5 5 0 0 0
M n o ž s tv í - [t]
N a k l. A00 AN3 A00 AN3 A00 AN3 A00 AN3 A00 AN3 A00 AN3 A00 AN3 A00 AN3 A00 AN3 A00 AN3 A00 AN3 A00 AN3 A00 AN3 A00 AN3
P a r t n e r s k á f ir m a 1 2 2 2 4 1 9 7 , F r a n t iš e k K r u n e r t - M e t a l, N a P o t o c e 8 5 , V la š im , 2 1 2 5 , 5 3 0 8 8 3 1 2 2 2 4 1 9 7 , F r a n t iš e k K r u n e r t - M e t a l, N a P o t o c e 8 5 , V la š im , 2 1 2 5 , 5 3 0 8 8 3 1 2 2 2 4 1 9 7 , F r a n t iš e k K r u n e r t - M e t a l, N a P o t o c e 8 5 , V la š im , 2 1 2 5 , 5 3 0 8 8 3 1 2 2 2 4 1 9 7 , F r a n t iš e k K r u n e r t - M e t a l, N a P o t o c e 8 5 , V la š im , 2 1 2 5 , 5 3 0 8 8 3 1 2 2 2 4 1 9 7 , F r a n t iš e k K r u n e r t - M e t a l, N a P o t o c e 8 5 , V la š im , 2 1 2 5 , 5 3 0 8 8 3 1 2 2 2 4 1 9 7 , F r a n t iš e k K r u n e r t - M e t a l, N a P o t o c e 8 5 , V la š im , 2 1 2 5 , 5 3 0 8 8 3 1 2 2 2 4 1 9 7 , F r a n t iš e k K r u n e r t - M e t a l, N a P o t o c e 8 5 , V la š im , 2 1 2 5 , 5 3 0 8 8 3 1 2 2 2 4 1 9 7 , F r a n t iš e k K r u n e r t - M e t a l, N a P o t o c e 8 5 , V la š im , 2 1 2 5 , 5 3 0 8 8 3 1 2 2 2 4 1 9 7 , F r a n t iš e k K r u n e r t - M e t a l, N a P o t o c e 8 5 , V la š im , 2 1 2 5 , 5 3 0 8 8 3 1 2 2 2 4 1 9 7 , F r a n t iš e k K r u n e r t - M e t a l, N a P o t o c e 8 5 , V la š im , 2 1 2 5 , 5 3 0 8 8 3 1 2 2 2 4 1 9 7 , F r a n t iš e k K r u n e r t - M e t a l, N a P o t o c e 8 5 , V la š im , 2 1 2 5 , 5 3 0 8 8 3 1 2 2 2 4 1 9 7 , F r a n t iš e k K r u n e r t - M e t a l, N a P o t o c e 8 5 , V la š im , 2 1 2 5 , 5 3 0 8 8 3 1 2 2 2 4 1 9 7 , F r a n t iš e k K r u n e r t - M e t a l, N a P o t o c e 8 5 , V la š im , 2 1 2 5 , 5 3 0 8 8 3 1 2 2 2 4 1 9 7 , F r a n t iš e k K r u n e r t - M e t a l, N a P o t o c e 8 5 , V la š im , 2 1 2 5 , 5 3 0 8 8 3 G e n e r o v á n o p r o g r a m e m E V I 8 ( w w w .in is o ft.c z )
21
Příklady nakládání s komunálním odpadem: Spalování ve spalovně komunálního odpadu:
Návrh spalovny v Karviné (bývalý Důl Barbora) v rámci Krajského integrovaného centra (KIC)
U této spalovny se počítá s výrobou elektrické energie (kogenerace) a využitím tepla pro okolní města se současným omezením výroby tepla současné teplárny fy Dalkia. Dnešní konstrukce všech současně provozovaných spaloven jak na území ČR (Malešice Praha, SAKO Brno, Termizo Liberec), tak v Evropě, je na špičkové úrovni. Veškeré komunální odpad, které se spalují ve spalovnách, nepotřebují přitápění dalším médiem, jsou tepelně soběstačné (pouze při zapálení se využívá zemní plyn). Na pohyblivých roštech za teploty kolem 1000 oC dochází k dokonalému spalování. Výstupem ze spalovny pak jsou kovy, které 22
se dají dále využít, následuje škvára, kterou se za určitých podmínek dá využít ve stavebnictví a pak ještě kaly s obsahem těžkých kovů, které se odstraňují na skládkách nebezpečných odpadů. Veškeré spaliny ze spalování procházejí mokrou pračkou, tzn. všechny pevné částice a nebezpečné látky jsou zachytávány např. ve vápenném mléce a končí v kalu. Ostatní nebezpečné látky obsažené v plynech jako rtuť a organické látky se dokonale zachytí ve filtrech s aktivním uhlím. Takže do ovzduší je vypouštěna jen vodní pára a CO 2. Výhodou moderních spaloven je to, že lze velmi dobře využít vyrobené teplo a elektrickou energii. V současné legislativě jsou přesně specifikované podmínky pro spalovny i co jejich účinnosti při výrobě energií. Další možností spalování jak komunálních odpadů, tak i dalších nebezpečných odpadů z průmyslu a zdravotnictví je vysokopecní systém spalování, používaný zejména v Japonsku.
Spalování komunálního odpadu „vysokopecním systémem“ se snížením množství odpadu na výstupu – tvorba strusky se 100 % využitím ve stavebnictví. Jedná se o japonský systém ovšem s vysokými investičními a provozními náklady.
23
MBÚ – mechanicko-biologická úprava odpadů
Systém třídění komunálního na mnoho teoreticky využitelných složek, zbytek po stabilizaci uložen na skládku. Tříděním vzniká velké množství frakcí (alternativní palivo, plasty, bio složka, textil apod.), které velmi těžko nacházejí uplatnění na trhu. Tento systém byl a je velmi silně propagován velkou většinou ekologických hnutí, které silně ovlivňují strany Zelených v celé Evropě. Jejich snaha je vše materiálově využít a dále zpracovávat. Myšlenka se zdá být dobrá, ale praxe ukazuje, jak se o tom přesvědčili na vlastní kůži v sousedním Německu, které nastavělo spoustu těchto zařízení a teď si nevědí s tím rady. Vytříděním různých druhů odpadů ovšem automaticky nedochází k jejich využití a končí na hromadách. Některé komodity nelze technicky zpracovat, jiné ekonomicky. A tak zůstávají ve skladech obrovská množství různých druhů odpadů, které nikdo nechce a pak se to dopadá tak, že někteří podnikavci je vozili i do ČR.
Skládkování komunálních odpadů: Skládkování odpadů je v současné době nejlevnější a nejrozšířenější způsob odstraňování odpadů, i když je zatížen poplatky. Přesto i tento způsob odstraňování je ekonomicky i technicky poměrně náročný. Vytipované území musí být řádně připraveno, nesmí vykazovat poklesy. Celý prostor se vytvaruje do potřebného profilu, naveze se jíl o předepsaném koeficientu propustnosti, zhutní se na předepsané parametry zhutnění. Pak se pokryje ochrannou textilní fólií, svařenou izolační fólií, následně další vrstvou geotextilie (viz obrázek). Plocha tělesa skládky se osadí drenážním systémem svedeným do jímek skládkových vod, převrství se vrstvou hrubého štěrku a teprve pak po prověření celistvosti fólie (k tomu slouží systém uzemňovacích pásků pod izolační fólií) se naváží po vrstvách odpad. Odpad se neustále zhutňuje kompaktorem a denně překrývá inertním materiálem, aby nedocházelo k úletům lehkých předmětů, zejména plastových fólií. Před započetím skládkování se ještě vytvoří systém monitorovacích vrtů po obvodu skládky, kterým se pak sleduje kvalita podzemní vody v okolí skládky a její případný vliv na kvalitu podzemních vod.
24
Po navrstvení větší vrstvy komunálního odpadu (cca 10 m a výše) se do odpadu navrtají odplyňovací vrty, kterými se odsává skládkový plyn přes plynovou stanici do kogenerační jednotky (spalovací motor) a ten vyrábí elektrickou energii a teplo. Pokud je využití tepla v blízkém okolí, využije se jej. Součástí kogenerační jednotky je trafostanice, která transformuje vyrobenou elektrickou energii do vysokého napětí a to je předáváno do distribuční sítě. A když je navršení odpadu na předepsanou kótu hotovo, končení skládkování. Celý kopec skládky se buď najednou, nebo po částech zrekultivuje. Prostor skládky se urovná odpadem do předepsaného tvaru, potáhne se celý textilní ochrannou fólií, svařovanou izolační fólií (o menší tloušťce než dolní izolační), další ochrannou fólií a drenážní vrstvou štěrku. Po té se naveze cca 70 cm podkornice a následně cca 30 cm ornice. Celá plocha se ozelení travní směsí a osadí se keři a stromy s malým kořenovým systémem. Takto ukončená skládka se pak předá nejčastěji jako les. Ovšem povinností provozovatele skládky je starat se o tento prostor dalších 30 let (sekání trávy, ořezy, monitorování podzemních vod v monitorovacím systému).
Firmy nakládající s odpady na území města Ostravy: .A.S.A. spol. s r.o. (Španělsko) AVE CZ (Rakousko) Marius Pedersen a.s. (Dánsko) Van Gansewinkel, a.s. (Holandsko) OZO Ostrava s.r.o. (Česká republika) SITA CZ a.s. (Francie)
Recyklace a využití odpadů: Část separovaných odpadů se dá následně využít nebo recyklovat. Již z dřívější doby známe využití kovů – recyklace ve vysokých pecích, tavicích pecích apod. Další klasickou recyklaci známe u papíru. Papír se dá recyklovat pouze omezeně, cca 7 krát. Když se starý papír v papírnách rozvlákňuje, dochází ke zkracování vlákna. Pod určitou hranici je již nepoužitelný. Oblast využití odpadového skla je opět notoricky známá, využívá se řadu let. Sklo se dá recyklovat prakticky neomezeně. Využívá se znovu k výrobě obalového skla a dalších komodit. Do sklářského kmetu se může přidávat předepsané množství vyčištěného skla. Sklárny samozřejmě preferují sklo bezbarvé, má větší možnosti využití. Odpadové sklo z dopravních prostředků má omezené použití, zpracovává jej pouze některá zařízení, neboť z něj musí odstraňovat fólie. Drátěné sklo v současné době je nevyužitelné. V posledních 20 letech v naší zemi dochází k rozšíření recyklace plastů. Jelikož se vyrábí mnoho druhů plastů a každý má jiné vlastnosti, není recyklace plastů jednoduchá. Jedná se převážně o poměrně drahá a energeticky náročná zařízení. Plasty se vesměs podrtí, pak se 25
granulují za použití tepla a teprve pak slouží jako surovina. Část plastů však již nelze použít k původnímu účelu, protože úpravou ztrácejí své původní vlastnosti. Proto se neustále hledají nové, technicky a zvlášť ekonomicky přijatelná řešení pro využití různých druhů plastů.
Co se z recyklovaných plastů vyrábí?
Z PET vlákna do oděvů, koberce, průmyslová střiž a další HDPE – přepravky, trubky apod. LDPE – fólie, pytle apod. Polypropylen – přepravky, nádoby apod. Polystyren – obaly, fólie apod. PVC – u nás se prozatím nerecykluje
Příklad výrobků z recyklátů:
Několik čísel k produkci odpadů: V ČR je cca 190 000 kontejnerů na tříděný odpad, jedna z nejhustších sítí v Evropě, prům. vzdálenost ke kontejneru cca 113 m Každý prům. Čech vytřídí cca 35,8 kg/rok V ČR se vytřídí cca 66 % obalů, což je 6. místo v Evropě, u plastů je na 1. místě. Každý občan vyprodukuje cca 300 kg odpadu/rok – jedna z nejnižších produkcí v Evropě. Nejvyšší produkce Dánsko – téměř 2 x tolik.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1069/2009 O hygienických požadavcích pro vedlejší produkty živočišného původu…. Přímo závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady řeší nakládání s odpadem živočišného původu z mezinárodní přepravy (zbytky jídla), s hnojem a odpady ze stravování. Tento předpis zakazuje používat zbytky jídla ze stravování ke zkrmování hospodářskými zvířaty (je možno použít jen pro zvířata chované k jiným než hospodářským účelům). Zbytky jídla z mezinárodní přepravy lze odstranit pouze spalováním ve spalovnách. Zbytky jídla ze stravování (domovy důchodců, jídelny, rychlá občerstvení, školy, školky, apod.) lze odstranit (kromě spaloven) pouze v zařízeních k tomu určených. Jsou to zejména kompostárny a 26
bioplynové stanice, které mají předúpravu skládající se z předdrcení pod 12 mm a tepelnou úpravou (hygienizací) při 70 oC pod dobu 1 hodiny. 3 kategorie dle nařízení: 1. odpad ze stravování v mezinárodní přepravě 2. hnůj apod. 3. odpad ze stravování Bioplynové stanice: K využití biologicky rozložitelných odpadů jako je hnůj, prasečí kejda, kaly z čistíren odpadních vod, trávy, zbytků jídla z jídelen, zbytků potravin apod. se využívají bioplynové
stanice, které z těchto komodit vyrábějí bioplyn, a ten se následně využívá k výrobě elektrické energie a vzniklé teplo se zpět využívá k ohřevu teplé vody, popř. k vytápění blízkých objektů. Žel v poslední době se stavějí bioplynové stanice, které využívají pro svou činnost často nejen odpad, ale také kukuřici a jiné plodiny, které lze přímo využít v zemědělství. Kompostárny: Část biologicky rozložitelného odpadu končí v kompostárnách. Tráva z údržby zeleně, listí, ořezy stromů, piliny, slouží k základním vstupům do kompostárny. Smícháním těchto komodit ve vhodném poměru se zakládají tzv. figury, které se překopáním zařízením (překopávačem) provzdušňují, homogenizují a tak dochází za teploty kolem 60 oC k rozkladu organické hmoty za přístupu kyslíku na kompost obsahující velké množství humusu a živin. Takto vyrobený kompost se oseje a distribuuje k využití při údržbě zeleně, pěstování ovoce a zeleniny. Může se z toho vyrobit společně se zeminou zeminový substrát, který slouží jako zemina bohatá na živiny a slouží k zakládání trávníků, jako náhrada ornice apod. Celý proces je samozřejmě řádně sledován, certifikován, aby byly zachovávány předepsané hodnoty všech potřebných živin a dodržen předepsaný obsah nebezpečných prvků obsažených ve vstupních materiálech.
27
Dalším využitím odpadů lze označit recyklace sutí – výroba recyklátů cihly, betonu a živice. Tyto komodity jsou často žádány ve stavebnictví v oblastech, kde je málo přírodního kameniva. Slouží jako náhrada přírodních materiálů k zásypům potrubí, ke stavbě silnic apod.
Zpětný odběr - § 38 zák. 185/2001 Sb., novela zák. 7/2005 Sb., vyhl. 352/2005 Sb. Velkou část zákona o odpadech tvoří oblast zpětného odběru výrobků. Jedná se o níže uvedené komodity: oleje akumulátory galvanické články a baterie pneumatiky zářivky a výbojky elektrozařízení Tyto komodity se nemusí považovat jako odpad v rámci ukončení jejich životnosti. V případě nákupu některé z těchto komodit lze buď u prodejce, nebo v místě jím určeném tyto komodity zdarma odevzdat. Jedná se o místa zpětného odběru (pro občana může sloužit i sběrný dvůr zabezpečovaný příslušnou obcí). Při nákupu těchto komodit zákazník má v ceně zakalkulován recyklační poplatek, z něhož prodejce nebo výrobce financuje systém zpětného odběru. K většině těchto komodity byl vytvořen další kolektivní systém zpětného odběru výrobku. Je zaměřen na nejpočetnější skupinu mající vliv na životní prostředí, a tou jsou elektrovýrobky a baterie. Firmy, které mají příslušný souhlas k odběru elektrovýrobků, světelných zdrojů, baterií a akumulátorů: Ekolamp s.r.o. Ecobat s.r.o. ELEKTROWIN, a.s. Asekol s.r.o. REMA systém RETELA s.r.o. OFO - recycling s.r.o. Systém je nastaven tak, že výrobci a dovozci těchto zařízení podle druhu a množství vkládají finanční prostředky do výše uvedených společností (podle smlouvy s nimi) a tyto firmy zapojené do kolektivního systému financují předepsané využití, sběr a svoz těchto komodit. Takto převážná část vysloužilých elektrozařízení od lednic až po baterie a zářivky řádně dostane do dílen, kde se vše rozebere a dále využije a nekončí to na skládkách nebo ve spalovnách komunálního odpadu. Tím se samozřejmě šetří životní prostředí využíváním jako druhotné suroviny a to od skla, barevných kovů, vzácných kovů až po dřevo, které se může využít k výrobě paliva. Veškeré výše uvedené komodity, pokud nejsou předány jako odpady (neúplná zařízení apod.), se neevidují v rámci evidence odpadů. Část zákona se věnuje speciálně autovrakům, jejichž sběr, výkup a zpracovávání podléhá zvláštnímu režimu. Podrobnosti k této činnosti jsou uvedeny v několika samostatných prováděcích předpisech. 28
3. část: Další související předpisy (chemické látky a přípravky, voda, ovzduší) Zákon č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a přípravcích, 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a REACH – Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek Oblast nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky postihuje několik současně platných jak národních, tak evropských předpisů. Tato oblast je podrobně sledována, jelikož obrovské množství chemických látek přímo ovlivňuje zdraví člověka a samozřejmě má obrovský vliv na celý ekosystém. Zmíněné předpisy se dotýkají převážné části podnikatelských subjektů. S nebezpečnými chemickými látkami a přípravky se setkáváme nejen při činnostech firem, ale i doma. Abychom věděli, jak která nebezpečná látka (prvek, chemická sloučenina) nebo chemický přípravek – nově směs (směs chemických látek) působí na zdraví člověka, musí být každý obal řádně označen. Na obalu s nebezpečnou chemickou látkou nebo směsí musí být: výstražný symbol nebezpečnosti, dle nového nařízení CLP „signální slova“ jako „nebezpečí“ nebo „varování“ R věty – vyjadřující rizikovost (nově H věty), S věty – uvádějí způsob manipulace, skladování, bezpečností opatření apod. (nově P věty), pokyny pro bezpečné zacházení, první pomoc, výrobce nebo dovozce Všechny informace musejí být v českém jazyce. Symboly nebezpečnosti:
V případě používání látek nebo přípravků vysoce toxických, toxických, žíravých, karcinogenních nebo mutagenních je povinen ten, kdo tyto látky nebo přípravky používá zpracovat „pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a životního prostředí“, které musí odsouhlasit příslušná hygienická stanice. S těmito pravidly a údaji v nich obsažených, musí být prokazatelně seznámeni ti, kteří s nimi nakládají. V praxi se jedná zejména o laboratoře, provozy používající výše uvedené látky nebo přípravky, autodoprava (benzin v kanystrech na nalévání do pracovních strojů - patří mezi karcinogeny, jelikož obsahuje nad 1 % benzenu), úklid - některé typy desinfekčních prostředků mají žíravou vlastnost, údržba – čištění kanalizace hydroxidem apod. 29
U vysoce toxických látek 1 x ročně školí pouze osoba odborně způsobilá Každý výrobce nebo dovozce musí vypracovat bezpečnostní listy (dle Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006), které slouží na pracovištích k tomu, aby každý, kdo s nějakým přípravkem nebo látkou zachází, měl možnost si přečíst, jakým účinkům je vystaven, jaké vlastnosti má a jaká je první pomoc v případě nadýchání, potřísnění nebo požití. Jsou rovněž na něm uvedeny další informace ohledně způsobu skladování, zásady manipulace apod. Příklady R a S vět:
Znečištěné obaly – Nebezpečné odpady! Nebezpečné chemické látky a přípravky – pozor na obaly od poživatin (chladicí kapaliny, rozpouštědla apod.)! – Nebezpečné chemické látky nebo přípravky nesmějí být přelévány do nádob od poživatin, ani v případě řádného označení. Každý takto přelévaný přípravek nebo látku do náhradního obalu (mimo od poživatin) musí být řádně označena jako na originálu.
Nařízení CLP - Nařízení (ES) č. 1272/2008 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1272/2008, ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006. Od 1.12.2010 vstoupilo v platnost pro členské státy Unie nové nařízení, podle kterého budou nově značeny nebezpečné chemické látky a přípravky. Od doby platnosti tohoto nařízení budou všechny nově vyrobené nebo dovezené (mimo EU, Norska a Lichtenštejnska) chemické látky klasifikovány, baleny a označovány. U stávajících chemických látek bude značení dle současného právního předpisu REACH s tím, že bezpečnostní listy budou doplněny o novou klasifikaci a značení (na těchto bezpečnostních listech bude stará i nová klasifikace nebezpečnosti včetně značení). U nebezpečných chemických přípravků (nově směsí) může být staré i nové značení, ale povinnost nových bezpečnostních listů, klasifikace, balení a označování bude až od roku 2015. 30
Proto v následujících letech se bude na obalech objevovat dvojí značení a v rámci předpisů v mezinárodní přepravě nebezpečných věcí (ADR) dokonce trojí značení. Nařízení CLP (Classification, Labelling and Packaging of substances and mixtures Klasifikace, označování a balení látek a směsí) Do 1.12.2010 se chemické látky klasifikují, označují a balí podle směrnice 67/548/EHS, tedy dle dosavadního systému. Od 1.12.2010 se budou chemické látky označovat a balit výhradně podle nařízení CLP. Do 1.6.2015 se budou v případě klasifikace látek uplatňovat oba systémy. Povinnost klasifikovat látky a směsi výhradně dle nařízení CLP bude, až od 1.6.2015. (Od 20.1.2009 platí tzv. přechodné období, ve kterém je možné provádět klasifikaci, označování a balení látek již dle nařízení CLP, tato možnost je zcela dobrovolná). Do 1.6.2015 se bude klasifikace, označování a balení směsí provádět dle směrnice 1999/45/ES, tedy dle dosavadního systému. Po tomto období se budou směsi klasifikovat, označovat a balit výhradně podle nařízení CLP. Nové symboly nebezpečnosti dle CLP:
Příklad značení, které bude současně až do roku 2015 pro směsi: (staré značení dle REACH, dle CLP, a dle ADR)
31
Zákon č. 59/2006 Sb. - prevence závažných havárií Každý podnikající subjekt, který používá při své činnosti v určeném množství nebezpečné látky nebo přípravky uvedené v příloze č. 1 zákona (vysoce toxické, toxické, výbušné oxidující, vysoce hořlavé apod.), musí firmu dle tohoto zákona zařadit a provést opatření v souladu s tímto zákonem, který má za úkol zajistit snížení rizika vzniku havárie (nebezpečí výbuchu, požáru apod.). Zařazení společnosti, v případě používání látek nebo přípravků vyjmenovaných v příloze č. 1 zákona protokoly o nezařazení... pod hodnotu 1 ukazatele (dle výpočtu) – uložení protokolu, nad 2 % nebezpečné látky podle příloh – oznámení na krajský úřad v případě skladování uvedených látek nebo přípravků na d stanovenou hranici provádí další opatření – zpracovává havarijní plán, zajišťuje stálou ochranu objektu a další.
32
33
Voda: O důležitosti vody nikdo nepochybuje. Je nejdokonalejší rozpouštědlo, bez vody žádný živý organismus nemůže existovat. A jelikož čisté pitné vody nikdy není dost, je ji potřeba velmi důsledně chránit, šetřit s ní a řádně hospodařit. Několik informací k vodě:
34
pouze 1 % veškeré sladké vody je v atmosféře a na povrchu Země
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích
Čerpání podzemní vody nad 500 m3/měsíc a nad 6 000 m3/rok podléhá povolení, hlášení a placení poplatků Odběr povrchové vody podléhá povolení a zpoplatnění Odpadní vody – vypouštění do vodního toku podléhá povolení, hlášení, placení poplatků v případě stanoveného množství, kvality a hmotnostních toků Vypouštění odpadních vod do kanalizace na základě smlouvy se správcem kanalizace Poplatky a hlášení Vodní díla (např. přehrady, jezy, čistírny odpadních vod, odlučovače tuků, ropných látek apod.) Studny Ochranná pásma vodních zdrojů Specifikace zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek Vodovodní přípojky
Zvlášť nebezpečné látky Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné: 1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, 2. organofosforové sloučeniny, 3. organocínové sloučeniny, 4. látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem, 5. rtuť a její sloučeniny, 6. kadmium a jeho sloučeniny, 7. persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu, 8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod. Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 5; ostatní látky náležející do uvedených skupin v tomto nařízení neuvedené se považují za nebezpečné látky. 35
Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro 2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné, nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Kyanidy.
Prováděcí předpisy: Vyhl. č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly Vyhl. č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích Vyhl. č. 432/2001 Sb. o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech Vyhl. 20/2002 Sb. o povolení, souhlasu vodoprávních úřadů Vyhl. č. 195/2002 Sb. o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl Vyhl. č. 293/2002 Sb. o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových Vyhl. č. 590/2002 Sb. o technických požadavcích pro vodní díla Vyhl. č. 7/2003 Sb. o vodoprávní evidenci NV č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod Vyhl, č. 125/2004 Sb., kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení za odběr podzemní vody Vyhl. č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly Vyhl. č. 450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitosti havarijních plánů Havarijní plány (vyhl. č. 450/2005 Sb.) - kde se nakládá se závadnými látkami ve větším množství (sklady, čerpací stanice PHM apod.) – co je to havárie, předcházení haváriím, hlášení, sanace havárie, havarijní komise. Provozní řády – vodohospodářská díla (každé vodní dílo musí mít schválený provozní řád) 36
Povodňový plán – povodňová komise (areály v záplavové oblasti musí mít schválené povodňové plány) Souhlasy k nakládání s odpadními vodami (pokud je předčisticí zařízení, vypouštění do toku) Sledování kvality vypouštěných odpadních vod - dle rozhodnutí vodohospodářského orgánu (kraj, magistrát), nebo dle provoz. řádu, např. OVaKu Stanovené limity vodohosp. orgánem nebo kanalizačním řádem
OVZDUŠÍ: Zákon č. 86/2002 Sb. – o ovzduší
Celou oblast zdrojů znečišťování ovzduší ve firmách řeší samostatný zákon včetně několika prováděcích předpisů. Zabývá se vypouštěnými látkami do ovzduší – emise, i sledováním zátěže životního prostředí – imise. Střední a velké zdroje mají stanovené emisní hodnoty, které jsou sledovány a předávány orgánům ochrany přírody. Za vykázaná množství vypouštěných emisí se platí poplatky. Kvalita ovzduší v našem regionu je silně ovlivňována vysokou hustotou těžkého průmyslu v celé lokalitě a to v celé slezské pánvi. Celá oblast je často ovlivňována nízkým prouděním vzduchu a zapříčiňuje při nízkém tlaku vzduchu smogové situace.
Zákon č. 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Pro různé činnosti uvedené v příloze zákona jsou stanoveny emisní faktory. Pokud je překročí, musí platit za nadlimitní emise, pokud jejich výši nedosahuje, může s nimi obchodovat.
Základní prováděcí předpisy: NV č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší NV č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu Vyhl. č. 696/2004 Sb. kterou se stanoví postupy zjišťování, vykazování a ověř. množství emisí skleníkových plynů Vyhl. č. 482/2005 Sb. o stanovení druhů, způsobu využívání a parametrů biomasy při podpoře výroby elektrické energie 37
Vyhl. č. 362/2006 Sb. o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné obtěžování zápachem NV č. 597/2006 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší NV č. 615/2006 Sb. o stanovení limitů a dalších podmínek provozování ostatních stac. zdrojů znečišťujících ovzduší NV č. 146/2007 Sb. o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích zdrojů… Vyhl. č. o kontrole účinnosti kotlů NV č. 372/2009 Sb. o národním programu snižování emisí ze stávajících zvl. velkých zdrojů Vyhl. č. 12/2009 Sb. o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů Vyhl. č. 13/2009 o stanovení požadavků na kvalitu paliv Vyhl. č. 205/2009 Sb. o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona Vyhl. č. 279/2009 Sb. o předcházení emisím regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů NV č. 91/2010 Sb. o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotř. paliv Vyhl. č. 337/2010 Sb. o emisních limitech a dalších podmínkách provozu stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší
Základní povinnosti: Souhrnná provozní evidence Souhlasy k provozování zařízení Změny na zdrojích dle souhlasu Bilance VOC (organická rozpouštědla) u zdrojů používajících rozpouštědla Měření emisí (kontinuální, bodová) U vyjmenovaných zdrojů provozní řád Roční hlášení (31.3.) zákaz pálení mimo k tomu určených zařízení zákaz spalovat látky, které nejsou výrobci určeny jako palivo (různé kaly apod.). V otevřených ohništích, zahradních krbech nebo v otevřených grilovacích zařízeních lze spalovat pouze dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem. Při těchto činnost samozřejmě nesmíme obtěžovat své sousedy. Zařízení: velké zdroje: nad 5 MW střední zdroje: 200 kW – 5 MW malé zdroje: 0 – 200 kW (kotle, nátěry konstrukcí apod.) K 31.3. se u středních, velkých zdrojů a zvlášť velkých se zasílá souhrnná provozní evidence včetně poplatků za znečišťování ovzduší příslušnému orgánu ovzduší (kraj nebo magistrát) Velké a zvlášť velké zdroje hlásí rovněž na ČIŽP Malé zdroje hlásí na příslušnou obec spotřeby VOC k vyměření poplatků a posílají protokoly o měření účinnosti kotlů (co 2 roky
38
Obsah jemných prachových částic pod 10 μm, které na sebe vážou organické aromatické uhlovodíky jako benzo(a)pyren, působí jako karcinogeny. Tyto jemné částice se nevykašlávají, ale zůstávají v plícních sklípcích a dráždí dýchací orgány a pak mohou vyvolat rakovinné bujení:
Kontroly a pokuty: Oblast kontrol správních orgánů je pro podnikající osoby velmi rozsáhlá. Každá firma je neustále pod nebezpečím pokuty. Celá oblast dotýkající se životního prostředí je velmi široká s množstvím jak národních, tak evropských předpisů, které v praxi nelze ani dostatečně přečíst, natož podrobně znát. Problémem je pak fakt, že ve firmách se o celou oblast stará většinou jeden pracovník, kdežto ve státní správě je mnoho pracovníků a každý z nich je zaměřený pouze na jednu oblast, někdy dokonce i část předpisu. Tím se kontrolní orgán stává při kontrolách nerovným partnerem. Každý níže uvedený správní orgán má vymezenou zákonem oblast možnosti kontroly a také možnost udělování pokut za správní delikty. Nejčastějšími delikty v životním prostředí jsou chybějící doklady, platná rozhodnutí a jiné povinné doklady, které jsou z pohledu kontrolního orgánu nejlépe kontrolovatelné. Vyloženě poškození životního prostředí dochází v praxi v podstatně menší míře. A kdo může kontrolovat a pokutovat? obec referáty životního prostředí obcí s rozšířenou působností krajské hygienické stanice česká inspekce životního prostředí Krajský úřad MSK Celní správa Policie ČR
pokuty dle závažnosti 0 – 50 000 000,- Kč
39
