Práce a požitkářství: spolu nebo proti sobě?
Ondřej Roubal Petr Matějů Vysoká škola finanční a správní
Struktura • • • • •
Teoretický kontext Otázky a hypotézy Data, proměnné a metoda Výsledky Závěry
Teoretický rámec I Práce a hédonismus WEBER, Max. Metodologie, sociologie a politika. Praha : OIKOYMENH, 2009. (Kapitola Protestantská etika a duch kapitalismu, s. 182 – 223) Weber ukázal, že protestantská etika dokáže řešit rozpor mezi bohatstvím a pokušením toto bohatství nekontrolovaně „roztáčet“ v osách kolotoče hédonistické zábavy
KONOW, J., EARLEY, J. The Hedonistic Paradox: Is Homo Economicus Happier? Journal of Public Economics, 2007, Vol. 92, No. 1-2, pp. 1-33 SCHOR, J. B. The Overspent American: Why We Want What We Don’t Need. New York: Basic Books, 1998
SOPER, K. Alternative Hedonism, Cultural Theory and the Role of Aesthetic Revisioning, 2008, Cultural Studies Vol. 22, No. 5, p. 567–587 Predátorský hédonismus je předmětem četné liberální kritiky z hlediska jeho „sebezničujícího potenciálu“ - objevuje se koncepce alternativního hédonismu akcentujícího prvky konformismu, umírněnosti, sebekontroly či zodpovědnosti – nejde o askezi, ale o dosahování principu „enjoyment“ jiným způsobem.
Klasická perspektiva Max Weber a protestantská etika
a) b)
c) d)
Sledování zisku a hromadění majetku legitimizováno tvrdou prací, odříkáním, sebekontrolou Výkon a úspěch vede k akumulaci bohatství, šetrnost ,askeze a kult „odložené spotřeby“ funkcemi omezujícími konzumní praktiky a investování majetku do hédonistických radovánek Synergie výkonu a religiózně definované askeze formují specifický vztah k bohatství, podmíněný úctou a zodpovědností Weber ukázal, že protestantská etika dokáže řešit rozpor mezi bohatstvím a pokušením toto bohatství nekontrolovaně „roztáčet“ v osách kolotoče hédonistické zábavy
Moderní perspektiva – od protestantské etiky (kultu odložené spotřeby) k „etice zážitků“ (kultu okamžité spotřeby)
PRÁCE
• • • • •
POŽITKÁŘSTVÍ
protestantská etika posloužila vzniku podnikání - podnikání a akumulace kapitálu umožňují nástup společnosti blahobytu v blahobytných společnostech se rodí hédonistický étos konzumentství a emocionální spotřeby - opozice principům protestanského odříkání globální ekonomický systém společnosti blahobytu se pevně propojuje s konceptem „zážitkové ekonomiky“ a principem „enjoyment“ zážitková ekonomika: zisky investovány do zábavy a zážitků, jako soukromých odměn (kompenzace pracovního úsilí) za hédonistickým konzumerismem nestojí zahálka a relaxovaný postoj k životu, ale tvrdá práce a výkon
Shrnutí
Práce, výkon a protestantská etika (synergie výkonu a askeze)
Společnosti blahobytu spotřební kultura, konzumní hédonismus, zážitková ekonomika, etika „enjoyment“ Predátorský hédonismus (kult okamžité spotřeby)
Alternativní h. (návrat ke konformismu, sebekontrole, dobrovolnému omezování, ohleduplnosti, zodpovědnosti, odložené spotřebě)
Reflexe sebezničujícího potenciálu p. hédonismu (zvýšené pracovní nasazení, absence volného času, zklamání, deziluze)
– práce a výdělek jako nutný předpoklad egoistického hédonismu
Teoretický rámec II. Andrew Miles: revidované pojetí hodnot a jejich významu pro výklad jednání
Andrew Miles. 2015. „The (Re)Genesis of Values: Examining the Importance of Values for Action“. American Sociological Review: 80(4) 680-704]
– hodnoty se v teorii postupně odpoutaly od funkcionalistického pojetí, v němž figurovaly jako vnější nástroj pro dosažení sociální koheze a stability (hodnoty jako normativní očekávání určující žádoucí cíle a prostředky jednání) tautologie, slabá empirická evidence … – hodnoty mají zásadní vliv na jednání • jsou spjaty se „sociálním já“ („social self“) • operují na dvou úrovních (ve dvou módech) myšlení (dual process models) – rychlé myšlení – automaticky, rychle, pod slabší kognitivní kontrolou, není třeba se adaptovat na změněné podmínky – pomalé myšlení - zvažování alternativ, adaptace na nová omezení …. • to, ve kterém z módů hodnoty operují, závisí na kontextu (sociální, kulturní, regionální, atd.) • zásadní vliv kulturních kontextů, ty samé hodnoty mohou motivovat rozdílná jednání v různých národních a subkulturních kontextech
Segmenty hodnotové struktury (hodnotové typy) navržené Schwartzem
Otázky a hypotézy •
• •
•
•
Lze v datech z výzkumu provedeného v Česku na Hlučínsku skutečně identifikovat dvě dimenze hédonismu (predátorský, alternativní)? Hypotéza zní, že ANO. Lze v datech z uvedeného výzkumu identifikovat dvě dimenze pojetí práce (instrumentální, cílové)? Hypotéza zní, že ANO. Jsou dvě dimenze hédonismu odlišně propojeny s dvěma dimenzemi pojetí práce? Konkrétně, je “predátorský” hédonismus asociován spíše s instrumentálním pojetím práce, zatímco alternativní hédonismus je spjat spíše s cílovým pojetím práce? Hypotéza zní, že ANO. Do jaké míry jsou tyto předpokládané hodnotové vztahy moderovány kulturním kontextem? Platí, že v kulturně a hodnotově konzervativnějším prostředí (Hlučínsko) jsou tyto vazby celkově silnější a kontrastnější? Hypotéza zní, že ANO. Jak jsou jednotlivé dimenze pojetí práce a hédonismu asociovány s dalšími relevantními charakteristikami (pohlaví, věk, atd.)
Data • Výzkum hodnot a životního způsobu v ČR a na Hlučínsku – výzkum obou populací (ČR, Hlučínsko) proveden na reprezentativních souborech založených na pravděpodobnostním výběru – výběrový soubor • ČR: 1000 respondentů • Hlučínsko 605 respondentů
– obě šetření provedena na jaře roku 2014 – převážná většina proměnných shodná s podobně zaměřenými výzkumy ESS, ISSP nebo EVS
Proměnné •
Dvě dimenze hédonismu – výchozí proměnné Schwartzovy PVQ baterie – –
RICH – Je pro něj důležité, aby byl bohatý. Chce mít hodně peněz a drahé věci. ADVEN – Vyhledává dobrodružství a rád riskuje. Chce mít vzrušující život.
– –
GTIME – Je pro něj důležité užívat si života. Rád si dopřává. FUN – Vyhledává každou příležitost, aby se pobavil. Je pro něj důležité dělat věci, které mu přinášejí potěšení.
Vhodnost modelu s rozdílnými parametry modelů měření ve skupinách je velmi dobrá: CMIN=166,9, DF=76, CMIN/DF=2,2, AGFI=0,978, RMR=0,015. Shoda modelu s metricky ekvivalentními modely měření s daty je rovněž vysoká: CMIN=176,9, DF=83, CMIN/DF=2,1, AGFI=0,964, RMR=0,016.
Proměnné •
Dvě dimenze hodnotového ukotvení práce – výchozí proměnné EVS – – –
INCOME EASY TIME
– Dobrý plat. – Nepracovat pod velkým tlakem. – Výhodná pracovní doba
– – – –
INIC ACHIEVE INTER ABIL
– – – –
Příležitost uplatnit iniciativu . Práce, ve které můžete něčeho dosáhnout . Zajímavá práce Práce, v níž člověk využije své schopnosti
CMIN=176,9, DF=83, CMIN/DF=2,1, AGFI=0,964, RMR=0,016.
Specifikace modelů měření Modely měření pro ČR a Hlučínsko nastaveny jako metricky ekvivalentní
Specifikace strukturního modelu Hypotézami předpokládané silné vazby, na Hlučínsku silnější než v ČR
Parametry modelu ČR
Hlučínsko
Interpretace • Korelace mezi latentními proměnnými vyjadřujícími hodnotové ukotvení práce svědčí o tom, že námi rozlišované dvě dimenze nemají k sobě tak daleko, jak bychom si z analytického hlediska přáli. • Na druhou stranu jde o vcelku logický výsledek, protože hodnotové ukotvení práce není jednoduchý postoj či stereotyp, ale poměrně složitý hodnotový komplex, který se navíc může v čase měnit a krystalizovat. • Totéž platí o dvou dimenzích hédonismu, které jsou rovněž silně korelovány. • V každém případě nás vysoké korelace mezi latentními proměnnými povedou k opatrnosti při interpretaci dalších parametrů modelu.
Interpretace • V centru našeho zájmu byly zejména parametry, které svědčí o provázanosti instrumentálního pojetí práce spíše s predátorským hédonismem (INSTRU HEDO_P) a cílového pojetí práce spíše s alternativním hédonismem (INTRIN HEDO_A). • Hodnoty těchto parametrů se skutečně v české a hlučínské populaci liší. • V hlučínské populaci sklon chápat práci jako cíl sám o sobě skutečně posiluje sklon k alternativnímu hédonismu mnohem výrazněji než v české populaci (příslušné koeficienty jsou 0,16 pro ČR a 0,34 pro Hlučínsko). • Na Hlučínsku, podle očekávání, instrumentální pojetí práce posiluje predátorský hédonismus (koeficient 0,23), což se v české populaci tak silně neprojevuje (0,05). • Ostatní koeficienty modelu jsou zanedbatelné a statisticky nevýznamné
Další věcně relevantní vazby Predátorský
Alternativní
•
Průměry a intervaly spolehlivosti těchto dvou proměnných pro muže a ženy naznačují, že rozlišení dvou dimenzí hédonismu (predátorský, alternativní) je oprávněné i po věcné stránce.
•
Jiné analýzy [viz např. Wiednerová, Matějů 2015], ukazují ženy mají větší sklon ke konzervatismu a jsou méně otevřené změnám. S tím koresponduje výsledek, podle nějž muži mají k predátorskému hédonismus výrazně silnější sklon než ženy (F-poměr z analýzy variance pro HEDO_P je 37,9), zatímco v alternativním hédonismu jsou si muži a ženy blíže (F-poměr činí jen 6,0).
Další věcně relevantní vazby
Instrumentální
Cílové
•
Stejnou oporu nalézáme pro distinkci mezi dvěma dimenzemi ukotvení práce.
•
U žen je práce chápána více instrumentálně než u mužů, přičemž v případě práce chápané jako cíl sám o sobě (proměnná „intrinsic“) není rozdíl mezi muži a ženami tak velký (na samotné hranici statistické významnosti.
Další věcně relevantní vazby Predátorský
Alternativní
•
V souladu s očekáváními jsou i výsledky analýzy rozdílů ve sklonech k dvěma dimenzím hédonismu podle věku.
•
Sklon k predátorskému hédonismu výrazně posiluje směrem k mladším věkovým skupinám.
•
I když podobný trend je patrný u alternativního hédonismu, rozdíly mezi střední a nejstarší generací nejsou tak veliké jako v případě predátorského hédonismu (F-poměr pro proměnnou HEDO_P je 108,2 zatímco pro proměnnou HEDO_A jen 35,5) .
Další věcně relevantní vazby Predátorský
Alternativní
•
Významným ověřením věcné oprávněnosti rozlišení mezi dvěma dimenzemi hédonismu jsou výsledky rozdílů v průměrných hodnotách proměnných HEDO_P a HEDO_A ve skupinách určených religiozitou.
•
Rozdíly mezi věřícími, nevěřícími a přesvědčenými ateisty jsou mnohem větší u predátorského hédonismu (F-poměr 8,2, p = 0,000) než u alternativního hédonismu (F-poměr 1,7, p = 0,178).
Další věcně relevantní vazby Predátorský
Alternativní
•
Definice sklonů k amorálnímu jednání: porušování norem s cílem „užít si“, často „na cizí účet“ (CFA: „Šidit na daních, když je příležitost“; „Užívat drogy, např. marihuanu nebo hašiš.“; „Jako ženatý/vdaná mít milostný poměr.“; „Provozovat příležitostný sex.“.
•
Sklon k predátorskému hédonismu lineárně roste spolu s tendencí tolerovat porušování morálních a etických norem (F-poměr je 24,1). Alternativní hédonismus tuto vazbu zcela postrádá (F-poměr je 2,3; není statisticky signifikantní).
Závěry • I při omezeních plynoucích z dostupných dat (zejména omezení vyplývající z poměrně slabého indikátorového pokrytí hédonismu) se potvrdilo, že dvě teoreticky ukotvené dimenze (modality) hédonismu lze chápat za empiricky ověřené. • Dále se prokázalo, že predátorský hédonismus je silně propojen s instrumentálním hodnotovým ukotvením práce a naopak alternativní hédonismus s cílovým chápáním práce. • Silnější vazby mezi dvěma modalitami hédonismu a dvěma modalitami hodnotového ukotvení práce poskytují oporu teorii různého působení hodnot v různých (zejména kulturních) kontextech (Miles). • Hlučínsko se zdá být specifickým kulturním kontextem, kde hodnoty nepůsobí automaticky („rychlý mód“), ale s větším podílem racionality zapojující do hry kulturní tradice a vzory („pomalý mód“).
Závěry • Analýzy vazeb dvou modalit hédonismu k dalším charakteristikám respondentů ukázaly, že tyto dvě modality hédonismu nejsou pouze statistickým artefaktem vzešlým ze strukturního modelování. • I jejich vazby na pohlaví, věk, religiozitu a sklony k uvolněné morálce svědčí o opodstatněnosti „duálního“ teoretického konceptu.
Děkujeme za pozornost
