Poznámky k nízkým teplotám zimy

R O ČN ÍK XI.

ŘÍJEN

1930.

ČÍSLO 8.

D r. A . G R E G O R , státní ústav m e te o ro lo g ick ý v P ra z e :

Poznámky k nízkým teplotám zimy 1926-29. N eobyčejn ě nízké teploty v e střední E vropě a také v Česko­ slovenské republice za této arktické zim y b y ly již sam y o sobě překvapením , protože na př. absolutní minima jejich nebyla p o zo ­ rována m ísty po v íc e než 100 let. Originalitou pak byla teplota zjištěná v L i t v í n o v i c í c h u Čes. Budějovic na m eteorologické stanici I. řádu, jejím ž správcem je prof. M a ň á k . Stanice zazna­ menala nejnižší teplotu — 42° C, a čk o liv v okolí b y ly teploty při­ bližně až o 10° vj'šší. V zn ik ly pochybnosti o správnosti údajů ze­ jména proto, že tato hluboká teplota nemohla b ýti ověřena thermografem , takže výsled ek se opíral jen o to, co ukázal S ixů v m axim ominiinální teploměr. Státní ústav m eteorologick ý vyzk ou šel tento teplom ěr v e své laboratoři a zjistil, že chyba při — 42° C mohla činiti n anejvýš 2° C v e smyslu v y š š í teploty, takže m ísto — 42° C je — 40° C p o va žova ti za jisté. Zkouška tohoto teploměru v lázni nízké tep lcty zároveň byla dobrou orientací, v jakém stavu b y ly kapaliny v S ix o v ě extrém ním teploměru za této teploty. U kázalo se, že při ověřeném stupni — 42° C líh (kreosot) v S ix o v ě teploměru nepozbyl pohyblivosti a ani rtuť neztuhla (neboť — 39° C je bodem tuhnutí rtuti), ačkoliv o kreosotu některých firem tvrd í někteří odborníci,1) ž e viskosita některých druhů již u teploty — 30° C náhle stoupá v nekonečnou. O rtuti tv rd í se nyní podle zkoušek v š e ­ obecně, že je m ožno přechladiti ji o několik stupňů, takže rtu ťový teploměr mohl při — 42° C ještě ukazovati. R tu ťo vé raménko v S i­ x o v ě teploměru stanice litvín ovick é v lázni uvedené teploty nezm rzlo. O všem rtuť měla asi teplotu vy šší, protože u tohoto typu je kapilára obalena ještě zvláštní trubicí. Zajím avou zůstává otázka této prokázané teploty — 40° C v L itvín ovicích proti teplejšímu okolí. T o to m ra zivé je z e ro kotliny českobudějovické je patrně zna­ kem, jaký je znám ý v horských kotlinách všeobecně. K d y ž jsem sestavoval pro časopis » L a M étéo ro lo gie* přehled o této paměti­ hodné zim ě na celé severn í polokouli a obzvláště v E vrop ě, do­ spěl jsem namnoze k údajům blízkých míst s teplotam i nápadně odlišnými. Podobn ým i m razivým i je z e r y b y ly kotliny B ezk yd, kde v Československé republice (Jablunkov) a v blízké části Polska zaznamenáno b y lo ro vn ěž — 40° až — 42° C proti mnohem mírněj­ ším teplotám na horách. Studený vzduch stékal do neventilovaných kotlin a zářením sněhové p o k rý v k y prom rzl ještě víc. P rofesor >) S rv. W . G r u n d m a n n , U n t e r s u c h u n g e n liber Unterkiihlungsund Veránderungserscheinungen an vers c h i e d e n e n T h e r m o m e t e r f l u s s i g k e i t e n , »Z eitsch rift fůr Instrumentenkunde, 1930, seš. 6, str. 363.

W . S c h m i d t 2) uveřejnil článek, kde uvádí z G s t e t t n e r a l m u u Lunzu na jihozápadě Dolních Rakous v loňské zim ě teplotu — 48° C, zjištěnou rovn ěž S i x o v ý m teploměrem. Je to údaj, jenž není naprosto srovnatelný s okolím, kde b y ly teploty jen kolem —30° C. T a to stanice má výšku 1270 m nad mořem v kotlině hluboké 150 m a široké asi 500 m, a která je za určitých podmínek úplně neventilována jako sklep. Schmidt v tom to místě vykonal v poslední zim ě pokusy s měřením teploty na různých bodech dna,

Profil dolinou Gstettneralmu.

( ?cdle W.Schm/dh -Hahtrm ssenschařfen f930. str3£S)

svahů a hořejška kotliny a dospěl k srovnání, jakého tak hned ne­ nalezneme. V ýsledek reprodukujeme v připoj, obrázku. Nemůžeme se ted y diviti, že místně mohou vzniknouti tak od­ lišně nízké teploty. Zajím avé je jen ještě toto srovnání: ze zasla­ ného materiálu minulé zim y měl nejnižší teplotu v Rusku Š č ug o r

2) Naturwissenschaften, 1930, seš. 17.

ZDENEK KOPAL. Prahu:

Prom ěnná hvězda

q

Persei.

P r v é zp rá v y o možné m ěnlivosti této h v ě z d y nalézáme již r. 1844 u A rgelandera,1) ale světelné zm ěny p o p r v é s určitostí kon­ statoval znám ý p o zorova tel h vězd proměnných minulého století F. Schmidt. H vězd a sloužila mu zprvu za srovn ávací pro studium Algolu, později věn o va l jí celou řadu samostatných odhadli a v le­ tech 1844— 1879 získal celkem 3755 pozorování.2) Z výsledků, zí­ skaných v letech 1845— 1857 odvodil Schmidt periodu asi 33 dní.3) T éto periodě n evyh ovu jí však veškerá jeho pozorování. Sám Schmidt poukazuje na neproměnnost h v ě z d y v intervalech až 4 m ě­ síců v letech 1865 a 1866. Fotom etrická p ozorován í V ogelova *) v roce 1870 ukazují prudké světelné zm ěn y krátkoperiodického rázu o amplitudě 3’3— 4 T m?. Naproti tomu S a w y e r5) z 36 pozorování v roce 1884 opětně nemohl bezpečně m ěnlivcsti vůbec zjistiti a jen malé a zcela volné zm ěn y p o zorova l v letech 1891 a 1894. P o z o ­ rování S tra to n ovo va 6) z let 1895— 1897 ukazují křivku o amplitudě 3-05— 3'90mg P D a o periodě zcela nepravidelné. V roce 1897 hvězda po celých 7 měsíců n ejevila žádných změn. Pod ob n ý výsled ek po­ dala pozorován í O livierova 1900— 1904. P eriod a kolísala m ezi 22 až 60 dny, světelné zm ěn y b y ly n ěkdy velm i ostré, jindy sotva pa­ trné. K obdobným závěrům dospěli i ruští pozorovatelé-am atéři, kteří hvězdu v posledních letech sledují. I jejich p o zorova cí řady ukazují krátkoperiodické variace. U vedená pozorován í n evyčerpávají veškerého materiálu, k terý pozorován ím této h v ě z d y byl získán; tak opominuta jsou ze starších p ozorován í Schónfeldova, Oudemanscva, S clnvabova, z novějších Plassm annova, Nijlandova a j., neboť získané v ý s le d k y celkem jen potvrzu jí uvedená fakta. Veškerá visuelní p ozorová n í podléhají různým vlivů m a ch y­ bám původu n ejvíce fysiologickéh o, kterých není lze v ž d y počtem elim inovati. Jedním z hlavních ru šivých vlivů při pozorován í pro­ měnných h vězd jest měsíční svit. Tu obloha nabývá, jak známo, šedozeleného zbarvení, při němž červen é h v ě z d y zpravidla přece­ ňujeme.7) B arva o P e rs e i b yla několikrát určována; jako střední hodnotu m ožno přijmouti 7’0 Ost. a ted y jest pro ni očekavateln ý hodně ru šivý v liv M ěsíce. Již Schmidt sám upozorňuje na závislost p ozorován í na vlivu M ěsíce; perioda, jím odvozená, se silně blíží synodickému oběhu M ěsíce a v letech 1860— 1862 jest mu ro vn a ; r o v ­ něž na řadách O liviero vý ch jest patrný v liv M ěsíce, ačkoliv ne tak, *) -) 3) ’) 5) *) 7)

Sch u m ach eťs Jahrbuch. A bschriít auf dem P ots. Obs. Astr. Nachr. N ro. 918, 1118. A str. Nachr. N ro. 3906. A str. Nachr. a Astroph. Journ. Public, de I'obs. astr. et phys. ds Tachkent. V iz R. H., X. roč., 3, B. P o le s n ý : M ěsíc a m ěn livé

h vězd y.

aby se veškeré p o zorovan é zm ěny daly jeho vliv e m v y s v ě tliti; p o­ zorován í S tra ton ovova ukazují pak ru šivý v liv M ěsíce ještě v mno­ hem menší míře. N elze ted y pozorovanou m ěnlivost připsati na vrub měsíčního světla neb jiné p o zo ro va cí ch yby, ale jest velm i pravděpodobné, že skutečná perioda jest jimi system aticky zkreslo­ vána tak, že konečné v ý s le d k y jsou souhrnem změn skutečných i neskutečných do té m íry, jak jim jed n o tlivý p ozorova tel podléhá. M a lý příklad kolísání hypotetické periody podávají tyto hod­ n oty: v letech 1895— 1897 činila perioda 58 dnů, 1901— 1902 byla 65 dnů, 1902— 1903 byla již pouze 44 dny, 1903— 1904 již opět 53 dny. P odobn ým změnám, možná, podléhá i amplituda, která pcdle u ve­ dených pozorovatelů nepřesahovala nikdy l ‘0“ ř. Schmidt však ně­ kolikráte p ozorova l zm ěn y daleko větší, až kolem 2'0mg. Jak patrno, n ebylo dosud m ožno z uvedeného materiálu b ez­ pečně stanovití elementů h vězd y. V katalozích jest dosud uváděna jako proměnná typu neznámého. H vězd a jest na programu sekce pro pozorován í h vězd prom ěn­ ných při Č. A . S. P o n ěva d ž jde o typ dosud neznám ý, o němž za dnešního stavu system atickým i odhady jasnosti m ožno získali cenné poznatky, byla h vězdě věn ována zvýšen á pozornost, jejím ž v ý ­ sledkem je pěkná pozorova cí řada, kterou dole uvádím. P o zo ro vá n í se zúčastnili tito člen ové: sl. P ola n o vá — 17 p o­ zorován í, pp. Izera — 26 poz., K a d a vý — 56 poz., Kopal — 52 poz. C e lk o v ý počet pozorován í je 151, z nichž jest, o d vožen o 81 hodnot. N ěkteré jsou získány až ze 4 odhadů různých pozorovatelů . K s ro v ­ návání sloužily tyto h v ě z d y : a : b P e r 3'10m® H A b : v P e r 3’ 77 c : y. P e r 4‘00

3’31m“ P D 3*81 3‘98

3*3 Ost. 6'8 6'4

Odhadní stupeň sl. P o la n o vé činil 0'10'nř, pp. lze ry , Kadavého a autora 0‘03— 0‘04mff. 2425862-4 5889-4 5890-3 5891-3 5897-7 5906-3 5907-3 5908-3 5911-3 5912-3 5913-3 5914-3 5915-3 5918-3 5923-3

3-80 3-95 3-95 3-95 3-85 3-81 3-79 3-82 3-80 3-81 3-81 3-82 3-85 3-84 3-89

bc bc bc bc bc bc bc bc bc bc bc bc bc bc bc

5980-3 5984-3 5988-3 5994-3 5997-3 6012-3 6015-3 6016-3 6019-3 6020-3 6021-3 6022-3 6025-3 6026-3 6027-3

3-79 3-81 3-82 3-91 3-96 3-78 3-81 3-83 3-77 3-79 3-81 3-87 3-83 3-88 3-86

abc abc abc abc bc bc abc ab ab abc bc bc abc abc bc

5925-3 5927-3 5929-3 5932-3 5934-3 5935-3 5936-3 5937-3 5941-3 5943-3 5946-3 5947-3 5950-3 5954-3 5957-3 5958-3 5959-3 5962-3 5964-3 5966-3 5967-3 5973-3 5974-3 5975-3 5976-3

3-92 3-91 3-86 3-88 3-86 3-83 3-80 3-81 3-79 3-80 3-79 3-80 3-82 3-89 3-87 3-84 3-86 3-92 3-91 3-85 3-85 3-82 3-85 3-85 3-85

bc bc abc bc bc bc bc bc bc abc abc abc abc abc abc abc abc abc bc abc bc bc bc bc bc

6028-3 6029-3 6030-3 6031-3 6032-3 6033-3 6035-3 6036-3 6038-3 6039-3 6040-3 6044-3 6045-3 6047-3 6048-3 6049-3 6055-3 6056-3 6C65-3 6066-3 6067-4 6068-4 6071-4 6086-4 6087-4

3-88 3-89 3-95 3-91 3-92 3-87 3-87 3-88 3-91 3-95 3-85 3-82 3-80 3-84 3-80 3-84 3-82 3-80 3-91 3-89 3-91 3-92 3-89 3-80 3-80

bc bc abc bc abc abc abc abc abc ab ab bc abc bibc bc abc abc bc abc bc bc bc bibc

P r v ý sloupec udává juliánské datum, v e druhém jsou velikosti proměnné podle harvardského systému, třetí obsahuje použité sro v­ návací h vězdy. K redukci b y lo použito vzo rce A rgelan derova. K d y ž b y ly v y ro v n á v á n y odhady jednotlivých pozorovatelů, dospěli jsme k zajím avém u zjevu , k terý úzce souvisí s vlive m M ě ­ síce. Stejnodobá p ozorován í dvou různých pozorovatelů se liší zpra­ vidla o u rčitý rozdíl, daný stavem ovzduší, barvou i jasností h vězd y a zrakem pozorovatele. U h vězd jasnějších a význ ačn ě zbarvených system atické ro zd íly b ý v a jí větší, u h vězd teleskopických skoro úplně mizí. T y to ro zd íly b ý v a jí skoro konstantní a m ožno je v y stihnouti jednoduchým lineárním vztahem . Podobn ým způsobem bylo m ožno v y ro v n a ti p ozorová n í sl. P o la n cvé, p. Iz e r y a autora, kde ro zd íly nepřesahovaly m eze pozorovacích chyb ( + 0'03m?). Vztah m ezi křivkou, odvozenou z odhadů těchto pozorovatelů a po­ žere váními p. Kadavého jest daleko složitější; jest zajím avé, že křivka, jej vystihující, je v úzké souvislosti s v liv e m M ěsíce (v iz obr. 1.), a to v e sm ysle úplně opačném než b y b ylo m ožno očekávati z výsledků starších pozorovatelů i z teorie. Za úplňku, kdy ro zd íly m ěly b y býti největší, nastává úplná shoda, neboť ro zd íly leží v mezích p ozorovacích chyb, za novu pak maximální odchylky dosahují až + 0'58m?. Se vzrůstajícím cvikem pozorova tele se v e ­ likost odchylek zmenšuje. Jest za jím a vé pozorovati, jakou měrou

sleduje křivka fáse M ěsíce: v prosinci nastává minimum skoro přesně za úplňku, později pak o něco dříve, protože teh dy již h vězda překročila poledník a v e večerních hodinách v íc e rušil M ě­ síc několik dní před úplňkem než úplněk sám. V liv M ěsíce v tomto smyslu se je v í i při pozorován í a Cas, ač ne tak vý ra zn ě, neboť zde je z je v komplikován dalšími okolnostmi, kterých není lze přesně

Obr. 1.

Obr. 2. K řiv k a světeln osti g Perseů

rozlišili. P řeceň ován í červen ých h vězd za novu, zřejm ě specifická vlastnost zmíněného pozorovatele, jest, jak b ylo již podotknuto, v úplném rozporu i s teorií, i se z je v y dosud p ozorova n ým i a jeho vy s v ě tle n í velic e obtížné. Dokazuje však znovu, že pozorován í při­ náší věd ě užitek i tam, kde toho nečekáme. Obr. č. 2. znázorňuje průběh světelných změn q P e rs e i během r. 1929— 1930. K řivk a má ráz úplně obdobný k řivce f G em o pe­ riodě 36 dnů, která se blíží značně hodnotě, od vozen é Schmidtem.

Amplituda je 3 79— 3'93OTř podle harvardské škály. Je velice pěkným úspéclieni našich amatérů a dokazuje, jakých výsledků m ožno získati i bez jakýchkoli přístrojů. Bude n anejvýše zajím avé, bude-li hvězda tuto periodu sledovati i v období letošním. Upozorňuji znovu veškeré pozorova tele m ěnlivých h vězd a vůbec členy Společnosti, kteří b y byli ochotni s námi pracovati, aby h vězdě v příštím období věn o va li zvýšen ou pozornost. Mapku, pokud ještě nemají, obdrží okam žitě na požádání z L. H. Š. P e č liv ý m zaznam enáváním změn světlosti si získají skutečných zásluh o tento obor amatérské práce, který jest pěstován u nás, dík nadšené snaze a horlivosti některých členů, s ta k ovým úspěchem.

N ep ro b ád a n á tajemství vesmíru stálic. V e schůzi společnosti » A m e r i c a n P h i l o s o p h i c a l S o ­ c i e t y * v e Filadelfii měl dne 6. prosince 1929 o tom to tématě velm i zajím avou přednášku Dr. H a rlow Shapley, ředitel H arvard C ollege O b servá tory v Cam bridži (U . S. A .), znám ý am erický astronom, badatel o hvězdokupách, M léčné dráze, ustrojení vesm íru a jiných důležitých problém ech světa stálic.1) Shapley uvádí takových ne­ probádaných tajem ství deset a praví, že jejich prozkoumání bude dosaženo nikoliv pouze o b ro vsk ým i dalekohledy: »J e možno, že třetin y z nich bude dosaženo úvahou a matem atickou teorií, druhé třetiny pom ocí dalekohledů prostředních rozm ěrů; poslední třetina vyžadu je však mocných a pronikavých obrovských dalekohledů, z nichž největším bude budoucí 200palcový reflektor v Kalifornii.* U vádím e podstatné části přednášky. Z nich jsou patrné názory au torovy na některé problém y astronomie. Postupuje od Zem ě d o dálek vesm íru, uvádí Shapley tato ta­ jem ství: P r v é t a j e m s t v í . Jakého druhu jsou k olébavé poh yby pla­ nety, na které žijem e? Zem ě neotáčí se rovnom ěrně a její osa otá­ čení není nepohyblivá. Zem ské p ó ly pošinují se po mapě. N edávno B y rd zatkl triumfálně americkou vlajku na jižním pólu. Našel přes­ nou polohu pólu? Snad. ale pól bude b rzy putovati dále a poskytne štěstí jinému cestovateli. Jestli B y rd přesnou polohu pólu minul, putující pól sám může nalézti n ěkdy vlajku. T y to oscilace pólu — n azývan é variacem i zem ěp. šířky — mají velikost nějakých 100 stop z a rok. A stronom ové dovedou je přesně m apovati na základě pozorován í stálic. Jejich tajem ství bylo z části o d k ryto astronom ickým i d etek tiv y a b yli nalezeni d va v i­ níci: Jedním jest váha sněhu, jenž spadne na Zem i během roku a druhým mírná deform ace naší vlastní planety. T a jem ství nepravi*) V iz sborník P r o c e e d i n g s o f t h e A m e r i c a n c a l S o c i e t y , Philadelphia, V ol. 59, N o 1 (1930).

Philosophi­

delnosti rotace Zem ě a nepravidelnosti délky dne o d k ry to není. P ro fe so r B row n z h vězdárn y v Y a le se dom nívá, že obě zm ěny mohou b ýti v y v o lá n y změnami v zemské kúře. Jednoho dne. s popcm ocí astronomů amatérů a pom ocí matem atické analyse poznáme původ obojího; musí nám také pom oci g e o lo go vé, neboť k odkrytí mnohých z těchto tajem ství potřebujeme, aby různé v ě d y praco­ v a ly pospolu. D r u h é t a j e m s t v í . K de je původní dom ov kom et? Existují pravděpodobně desítky tisíců těchto těles — těchto putujících hord m eteorických kamenů v sluneční soustavě; avšak v liv e m slu­ nečního záření a planetárních poruch zm írají velm i rychle, takže za milion let jich tu málo zbude. T y , které dnes existují, v y tv o ř ily se patrně po době v íce než bilionu roků po zrozen í planet. Shro­ máždili jsme tuto žeň kom et z dálek prostoru během posledního mi­ lionu let? V eliké teleskopy pomohou nám zod p ověd ěti otázku; těm i bu­ dem e sledovati nepatrné zb ý v a jíc í kom ety k hranicím sluneční sou­ s ta v y a pom ocí jich budeme analysovati jejich světlo a pohyby. Ta k é v e lc í m atem atikové tu pomohou. T ř e t í t a j e m s t v í . P r o č se Slunce otáčí tak rych le? A proč měsíce M a rto v y jsou tak malé a proč se pohybují tak ry ch le? K d y ž ohromná putující hvězda asi před několika biliony let rozrušila atmosféru Slunce a tak v y v o la la zrozen í Zem ě a ostatních planet, byla tato příhoda spíše skutečnou srážkou nežli velm i blízkým při­ blížením ? T a k se dneska dom nívám e a velik é dalekohledy mohou tento předpoklad zkoušeti analysí sluneční atm osféry, jež stále je v í nějaké znám ky b ý va lé katastrofy. Mám na m ysli zvláštn í daleko­ hled pro studium Slunce — přístroj velik ých rozm ěrů, jím ž se bu­ dem e dívati do soukromého živ o ta Slunce a snažiti se objasniti tyto záhady. Č t v r t ý m t a j e m s t v í m jest zdroj energie, jež probíhá ves­ mírem. M y na Zem i žijem e z laskavosti Slunce a všechna naše energie konec konců přichází z této h v ě z d y ; avšak jak n ab ýva jí Slunce a ostatní stálice zásob energie, která proudila do prostcru po m;!iony milionů let? Jejím pramenem není spalování hm oty h vězd, ani teplo vznikající sm ršťováním se stálic, ani zdroje elek­ trické, nebo mechanické nebo chemické — všech n y takové pra­ m eny energie jsou příliš chudé. K tomuto tajem ství máme klíč: tímto klíčem je to, že stálice sam y mění hmotu v en ergii; to je dosud jediný klíč, ale velik é dalekohledy, jež zkoum ají prostor a analysují stálice i m lhoviny, mohou snad přispěti k řešení tohoto největšího tajem ství — zdroje energie — základního problému exi­ stence stálic i života. P á t ý m t a j e m s t v í m jest, zdali vesm ír se v y čerp á v á , takže spěje snad k úplné ztrátě tepla a tak i k zániku. Zdá se. že tomu tak je. Zdá se, že stálice ztravu jí svou vlastní hmotu. S tá va jí sé menšími, stárnou a během milionů let vychládají. Hm ota se mění

v záření a rozptyluje se do vesm íru. Zm ění se záření někdy nebo vůbec někdy opět v lim etu? T o to jest tajem ství všech tajem ství, je to vskutku otázka smrti světa. M ám e pouze nepatrné nitky, jež nás povedou snad jednoho dne k rozřešení této záhady; jsou to V e lik é dalekohledy a pronikavé úvahy. Zatím badáme, přem ýšlím e a podivujem e se. Šesté tajemství. K aždé hodiny vnikají m iliony částic m eteorického prachu do ovzdu ší zemského. Odkud přicházejí? Jaká jest jejich minulost? Jaká temná tajem ství sk rýva jí o v ý v o ji planet a stálic a o v ý v o ji vesm íru vů b ec? Vím e, kterak se zm ocniti těchto m eteorických záhad; dejte nám laboratoř, dostatek času, mocné dalekohledy a přispějem e něčím k vědom ostem o stáří a v ý v o ji světa. Stáří stálic pcčítárr.e asi na 200 trilionů let, avšak co b ylo před stálicem i? D ejte nám m ísto a uvidím e, co můžeme dělati! S e d m é t a j e m s t v í . Jaké jsou klamající trpasličí stálice, které jsou v sousedství našeho Slunce? M ají ro zm ěry planet, ale hmotu stálic. Zatím nás u ved ly v rozpaky. Pravděpodobn ě jsou jich m iliony, avšak jsou tak nepatrné, že můžeme spatřiti z nich jen několik nejbližších. O bjevují se nám jako plynné koule, tak jako všechny stá­ lice, avšak neuvěřitelně husté — 2000 až 3000krát hustší nežli olovo. Zjištění n ových ta k ových stálic a jejich zkoumání, jsou úlohy pro velik é dalekohledy. O s m é t a j e m s t v í . Naše soustava M léčné dráhy jest v e li­ kým souborem, obsahujícím tisíce milionů stálic; naše Slunce jest jedním tělesem z tohoto velik éh o m nožství. Jádro této soustavy jest beznadějně skryto za tem ným i m račny hmoty, daleko v prostoru, ve směru souhvězdí Střelce. Těm i nemůže procházeti světlo. N e­ můžeme spatřiti toho vzdáleného a záhadného středu, kolem něhož naše Slunce a stálice v jeho sousedství se otáčejí rychlostí 200 mi! za sekundu, v periodě několika set milionů roků. N o v ý dalekohled 200palcový, v y b a v e n ý m ocným i přístroji dalšími, může pomoci řešiti tento úkol, neboť gravitačn í síly účinkují skrze temná mračna. T y to síly můžeme nejlépe poznati z m ěření pohybů stálic, jež jsou příliš slabé dnešním dalekohledům. M ůžem e p o cifcvati gra ­ vitační účinek toho velikého galaktického jádra, ačkoliv nemůžeme spatřiti stálic, jež přitahuje. D e v á t é t a j e m s t v í . P r o č jiné soustavy M léčné dráhy stá­ lic, jež jsou daleko od naší vlastní, se od nás vzdalují ohromnými rychlostm i? V eliké spirální m lhoviny, jež dneska známe jako »o s tr o v y vesm íru«, složené z milionů stálic, je v í se nám tak, jako b y nás všechny m íjely — ubíhají všem i sm ěry. Je tento pohyb sku­ tečn ý? Nebo je to vý sled ek našeho vlastního pohybu? Nebo je tu nějaká hluboce význam ná vlastnost prostoru a času, dosud neob­ jeven á ? P o u ze neivětší dalekohledy mohou poskytnouti fakta k ře­ šení tohoto pozoruhodného úkolu.

A konečně, d e s á t é t a j e m s t v í , jehož od k rytí je snad nej­ méně nadějné: Existuje m ez probadatelného vesmíru, m ez stvo ­ ření? Nebo snad rozprostírají se soustavy, podobné naší soustavě M léčné dráhy, daleko a daleko v neproniknutelné d á la v y prostoru? A stron om ové dnes už m ěří takové soustavy, které jsou bilion tri­ lionů mil od nás vzdálené, tak vzdálené, že světlo potřebuje v íce než milion století, aby dospělo k Zemi. V e lik ý dalekohled, o kterém se nyní pracuje — 200palcový reflektor — dospěje dále a řekne nám, buď že se nyní blížím e obvodu celé v y š š í sou stavy typu Mléčné dráhy, jež obsahuje řadu ta k ových soustav, nebo, že mu­ síme míti ještě v ětší dalekohledy a hlubší myšlení, d říve než bu­ dem e m oci doufati v to, že se zmocníme ceiku hmotného stvoření a že mu porozum íme. O r. O tto Seydl.

Zprávy sekcí pozorovatelů. Z práva

sekce pro p ozo ro ván i

prom ěnných h vězd.

P ro g ra m sekce se om ezuje 11a h v ě z d y typu nepravidelného a nezná­ mého, které v cizin ě jsou p o zo ro v á n y buď v e lic e m álo nebo vůbec pozo1o v á n y nejsou. S potěšením dlužno konstatovati, že mapkami pro h v ě z d y našeho program u, nejsm e odkázáni na kopie m apek cizích, neboť pílí některých členů b y ly již pro v íc e než d v ě třetin y celéh o program u zh o to ve n y originální m apy z katalogu B. D. M ap k y budou k op írován y na m od rotisk y a budou členům rozeslán y v nejbližší době. C irkulář sekce dokončil I. ročník. P řed p latn é pro nečleny sekce činí, jak známo, 10 K č a prosím e pp. odběratele, pokud tak ještě neučinili, ab y předplatné za­ platili. D ík y porozum ění některých členů v ý b o ru pro snahy sekce, bude p ravděpodobn ě um ožněno v y d á v a ti cirkulář v e zvětšen ém rozsahu šestkrát ročně. V cirkuláři budou také u veřejň ová n y populární články o astrotysice m ěn livých h vězd, k d yž b y nem ohly b ý ti publikovány v Říši H v ě zd . Č lánk y budou d op ro v á ze n y původním i reprodukcem i astronom ických fotografií. N a fo to g ra fic k ý dalekohled, um ístěný na baště před hvězdárnou, posta­ vím e b r z y dom eček se sklopnou střechou; ro v n ě ž se u važu je o koupi no­ vé h o fotografick éh o objektivu, k te rý b y b y l umístěn na refrak tor západní kopule L. H. Š. a jenž b y sloužil k studiu prom ěnných h vězd . K on ají se též p říp ra v y k fotom etrick ým pracím, které budou k on ány pom ocí osmipalcovéh o hledače. T a k získám e cenné v ý s le d k y , v zá jem n ě se doplňující, které nám mohou podati ucelený obraz o fysik áln í konstituci těchto p o ­ divuhodných světů. V y tč e n ý program bude ovšem m ožno v y k o n a li jen tehdy, přihlásí-li se sekci dostatek spolupracovníků. V y z ý v á m e znovu vešk eré členy, m ající zájem o prom ěnné h v ě zd y , aby se přihlásili k spolu­ práci. K p o zo ro v á n í stačí jen trochu dobré vůle, žádn ých nástrojů není třeb a : cenná p o zo ro v á n í je lze v yk o n a ti i p rostým okem. Mapkami a infor­ macem i m ůžeme nyní v y h o v ě ti okam žitě všem . K a ž d ý o p r a v d o v ý spolu­ pracovn ík je v ítá n ! P r v á schůze sekce b yla 6. IX . na L. H. Š. za účasti 12 členů. P o d e psaný podal referát o dosavadních v ýsled cích a navrhl další postup práce. B y l y p ře d ložen y naše n ové, defin itivn í m apky a projednány o tá zk y rázu finančního. Druhá schůze sekce bude dne 4. října o 20. hod. v zasedací síni L. H. Š. P ro s ím e člen y o účast. Zd. Kopal.

Zpráva sekce pro pozorován í meteoritů. V elk é m eteo ry v červen ci a srpnu 1930. G. C. E

V IL 1. 22 1. 21 7. 21 4. 0 4. 23 4. 23 17. 20 17. 20 17. 20 17. 20 22 21 23. 22 27. 22

.

S

42 — 1 26— 3 L yr/A ql. 15 — 0 UMi 18 — 0-5 6 — 0-5 Peg Cas. 21 — 1 37 — 6 C n c -L e o 37 — S\Y 30 v. j. SW W 45 v . j. O ph-H er 28— 1 8 — 2 E q u -P e g 26 — 1 A n d -L a c

28. 21 34 — 2 29. 29. 29. 29.

22 22 22 22

g.= a. jr

vel.

12 — 1 12 __2 12 — 5 44 — 1

+1

T ri P se P e g -P s c Peg Aur

pozorov. místo

o

5-- O n d řejov 5m O n d řejov 5m P ra h a -L H Š . 5S H. Č ern ošice 5S H. Č ernošice 5S H. Č ernošice 3m Zd,echovice 2 R ů žd k a 2 C hlum ec n. C. L ib e re c 5S T řeb oň 5S T řeb oň 5S H. Č ernošice

-

•

o

14-8 14-8 14-4 14-3 14-3 14-3 15-5 18-0

+ 49-9 + 49-9 + 5 0 -1 + 49-9 + 49-9 + 49-9 + 50-1 + 49-5

15*5 15-1 14-8 14-8 14-3

+ + + + +

50-2 50-8 49-0 49-0 49-9

3S B ran dýs n. L . — 14-7 + 5 0 -2 5S 5S 5S 3S

B ran d ýs n. L. H. Č ern ošice P ra h a -L H Š . P ra h a -L H Š .

— — — —

14-7 + 50-2 14-3 + 49-9 1 4 -4 + 5 0 -1 14-4 + 50-1

Per

3S B ran d ýs n. L.

29. 22 44 + 3

Aur

5S H. Č ern ošice

— 14-3 + 49-9

29. 23 12 — 5

Per

3S P ra h a -L H Š .

— 14-4 + 5 0 -1

29. 22 44

V III. 1. 16 16 v . j . 1. 21 5 6 — 2

E -H V O ph-Dra

2m Praha 3* P ra h a -L H Š .

14-7 + 50'2

— 14-4 + 5 0 -1 — 14-4 + 5 0 -1

— 14-4 + 50-1 3m P ra h a-L H Š . — 14-4 + 50-1 5S P ra h a -L H Š . — 14-8 + 49-0 5S T řeb oň 2 . 21 2 — 2 , 22 25 — — 14-4 + 50-1 3S P ra h a-LH Š . 2 , 22 56 — — 14-4 + 50-1 31" P ra h a -L H Š . 2 , 23 — 14-4 + 50-1 — 3'" P ra h a-L H Š . 2 23 3S B ran d ýs n. I_ — 14-7 + 50-2 + 2 . 23 —- 14-8 + 49-9 5f O n d řejov > 55 P Š! 0 18 — — 14-4 + 50-1 3S P ra h a-L H Š . 3. 1 5 — — 14-8 + 49-9 5S O n d řejov 7. 21 49 — 1 — 14-8 + 49-9 5S O n d řejov 7. 22 11 — 0'5 Oph-Her — 14-2 + 45-3 5S C aroiba 10. 22 37 — 2 Cam — 14-2 + 45-3 Cas 55 C aroib a 11. 21 16 — 1 — 14-2 + 45-3 5S C aroib a 11 . 22 21 — 4 UMa — 14-4 + 50‘ 1 14. 20 52 > — 7 H e r-U M a 5™ P ra h a -L H Š zp ráv, B ližš í v iz níže. o tomto m eteoru došlo dalších 14. 20 52 v . j. na S obzoru, 5 zp rá v v iz níže. 1. 22 33 — 1 1. 22 40 — 3

.

And P e r-A n d 1 C e f-L y r Lyr 1 3 Peg 2 Aqu Pse 1 0 Aqu -P se 1 Čam. 2-5 P e g -A q l

18. 21 06 — 1

UMa

18. 21 3 6 — 2

UMa

19. 16 30 v . j. 19. 19 52 v . j. 21. 21 20 — 0-5

E -»Y V S\V Ser

Fozorovatel

Quth. Schiiller, N ováková, Qutli, Outh, Quth, B ílý,

Šír M iiller, Pěšina, Pěšina, Quth, /B ečvář, 'M acháčková, B ečvář, Quth, K adavý, K adavá, /B ečvář, •Hartm anová, Quth, /Kadavá. 'K lepešta, P olan ová. í N ováková, 'P ola n ová , Klepešta. P olan ová, Pěšina, N ov á k ov á , Klepešta, Klepešta, B ečvá ř, Schiiller, Kopal, N ováková, Quth, Guth, Píšala, Píšala, Píšala, K raít,

ÍŠ v e jd o v á , 3S B ran dýs n. L. — 14-7 + 50-2 IB e č v á ř, I Klepešta, 3S P ra h a-L H Š . — 14-4 + 50-1 •j K adavá, U oanelli, 2 Lhota Jílek, 2 R e jd o v á M olh oeid esz 3S B ran dýs n. L. 14-7 + 50-2 Š v e jd o v á ,

G. C. k.* O

S ■=

s

Pozorovatel

24. 1 20 — 6/— 8 P se 24. 20 55 v . j. SW 24.21 5 — 0-5 Cef/Cas C ef 24. 21 35 — 1

V.

pozorov.

vel.

4"1 Bohumín 2 Kladno 5S H. C ernošice 5S H. C ernošice

-18-3 14-1 14*3 -14-3

+ 4 9 -9 + 5 0 -2 + 49-9 + 49-9

26.

22 51 — 2

Ari

5S P ra h a-LH Š .

14-4 + 50-1

27.

22 3 — 1

Oph

5S P ra h a-L H Š .

— 14-4 + 5 0 -1

27.

22 46 — 2

UM i

5S P rah a-LH Š .

— 14-4 + 5 0 -1

29.

16 — 3

C y g -A q l

5S P rah a-LH Š .

— 14-4 + 50-1

30.

2156 — 2

Cam

5S P ra h a-LH Š .

— 14-4 + 5 0 -1

C yg S Lyr

3”>B ran dýs n. L . 31" B ran dýs n. L. 3m B ran dýs n. L.

Dodatek. 16. 23 58 22. 21 30 25. 22 32

14-7 + 50-2 14-7 + 50-2 14-7 + 5 0 - 2

H artm anová, Bečka, Quth, Guth, j Joanelli, ! N ováková, |Kraft. Izera, /Quth, 'K lep ešta, /R ych lý, 'K lep ešta, N ováková, (Joanelli, •{Nováková, I Klepešta, H artm anová, Husa, B eč v á ř,

D va v e lk é m eteory 14. srpna t. r. O velk ém m eteoru z 14. srpna 21h 52m S E Č došlo na 40 zp rá v (33 českých a 7 něm eckých), tak že b ylo m ožno zjistiti některé údaje jeho dráhy so tý k a jíc í: m eteor vzn ik l nad B rdam i v e v ý š c e asi 200 km a zanikl nad Rudohořím (K lín o vc e m ) v e v ý š i kolem 50 km. Dráhu 200 km proběhl v 5 scc, takže jeho rychlost byla 40 km sec: radiant b y l p oblíž stálice Atair. V p o lo vic i s v é dráh y se m eteor roztrh l na v íc e částí: hlavní jádro b ylo pak p ro v á ze n o 2— 3 menšími prů­ vod ci. Je zajím avo, že nás došlo dalších 5 z p r á v : z M o r a v y a Sloven ska, odkud v tutéž dobu je hlášen jiný v e lk ý m eteor v e směru nad Vídní. — Jakm ile bude m ateriál defin itivně zp racován , uveřejn ím e jej v časopise.

OOOO O O O C OOOOOOOC;

oooooooooooooooooooo]

Drobné zprávy, 3 0 0 0 0 0 0 0 O O O O O O O C OO O O O O O OQOOOOOOOooooooooo

H v ě zd n ý oblak v e Štítu Soběského. Jedna z nej krásnějších částí M léčn é dráhy je v souhvězdí Štítu Soběského zá říc í oblak, ozd o b a našich letních a podzim ních nocí. U stan oviti vzd álen ost a rozlohu tohoto útvaru v z a l si za úkol C. J. K rie g e r na L ic k o v ě hvězdárně. Spektra stálic do 13. velikosti prozkoum al spektrografem o dvou hranolech z křem ene (b ez štěrb in y). Spektrální tříd y slabších h v ě zd určil z b arevn ých indexů, které získal uži­ tím žlutého a fialovéh o filtru. Z bohatého m ateriálu 2000 h v ě zd nakreslil diagram , v y ja d řu jíc í vzta h b a rv y a velik osti, ob d ob n ý diagram u H erzsprungovu-R usselovu z ok olí našeho Slunce; onen diagram liší se od to­ hoto jen tím, že rr.ísto absolutních velik o stí stálic u žív á se tu zd án livé v e ­ likosti h vězd z hvězdného oblaku a p rá vě tento rozd íl Aí — m umožňuje stan ovití vzd álen o st (p aralaxu ) útvaru. S tačí užiti základní rovnice, d efi­ nující absolutní ve lik o s t Af: Af = a ted y

m + 5 + 5 lo g p

(p je p aralaxa)

lo g p = i (AI — m ) — 1.

T a k v y p o č e tl K rie g e r vzd álen ost hvězdnéh o oblaku na 2800 parseků čili 9100 světeln ých roků. T a to hodnota dobře souhlasí se vzd álenostm i dvou hvězdokup, které jsou uvnitř oblaku: jsou to — podle R . J. Trú m plera —

M i l , vzd álen á 2200 parseků, a M 26, v zd álen á 2750 parsekú. R o z m ě ry útvaru jsou 3 1 0 X 3 9 0 parsekú, hloubka oblaku 500 až 1000 parseků. Oblak je zřetelně m imo náš lokální s ys té m ; od něho iej odděluje vzd álen ost 1500 parseků (5000 světeln ých le t). Hustota uvnitř oblaku je l'5 k rát v ě tš í než hustota v okolí našeho Slunce. P o m ě r počtu trpaslíků k obrům je o něco v ě tš í v souhvězdí Štítu Sob. než v lokálním systému. (A str. Nachr. 237, 309.) V . G. S pek trograiick á studie h v ě zd y beta C eíei. L i c k O b s e r v á t o r y B u l l e t i n No. 418 je v ě n o v á n sp ek trograíické studii h v ě z d y beta C clei, o níž b ylo poznáno v roce 1912, že je spektroskopickou d v o jh v ě zd o u o pe­ riodě rotace 4 hod. 34 m inut Roku 1913 o b je v il Quthnick p om ocí íotoelek trického článku, že zá ro v e ň s posunováním čar v e spektru v liv e m zm ěn radiální rychlosti nastává i m ěn livost světelná, a to v periodě totožn é s periodou rotace. M ěn livost světeln á je ovšem nepatrná: dosahuje asi 0-05 h vězd n é tříd y. S v ý m typem pak náleží tato h vězd a m ezi proměnné h v ě zd y typu delta Cephei. A u tor u ved en é práce, H. S. M e n d e n h a 11, p o­ užil k p o zo ro v á n í této za jím a v é h v ě zd y 36palcového L ic k ov a dalekohledu v e spojení s třem i těžk ým i flin to v ým i hranoly, čím ž získáno během 25 let na 120 pozorován í. Střední chyba je d n otlivých p ozo ro ván í v radiální rych ­ losti nepřesahovala ± 1-5 km. Z p racován í a diskuse p o zo ro v á n í p osk ytly za jím a v é v ý s le d k y . Již d řív e b y lo poukázáno (F ro s t), že v elk á poloosa této s ou sta vy je příliš malá. P ře s n ě jš í v ý p o č e t na základě nejnovějších teoretick ých úvah v e d l dokonce k závěru, že tato osa je snad ještě menší než sám polom ěr h vězd y . N ásledkem toho je nutno zavrhnouti názor, že zm ěna radiální rychlosti b y vzn ik ala otáčením se dvou h vězd kolem spo­ lečného těžiště, t. j. že tu jd e o d vojh vězd u , a k v y s v ě tle n í zje v u nutno přijm outi pulsační hypotésu (Sh ap ley, Eddington, Jeans): H v ě zd a v určitém stavu svéh o v ý v o je přichází do stadia (prom ěnné typu delta C eph ei), kdy nastává p ra videlné sm ršťován í a rozta h ován í ob rovsk é hm oty h vězdné — nastává pulsace. V tak o vém stadiu je té ž s velkou pravděpodobn ostí beta Cephei, a krátké periodick é zm ěn y radiální rychlosti nutno p íip iso vati p rá vě pravidelném u zm enšován í a zv ě tš o v á n í se polom ěru h v ě zd y . V e lik ost změn radiální rychlosti není stálá, ale m ění se v období 18 až 20 let. T o ved e k závěru, že beta Cephei jest jasn ější složkou sou sta vy dvou těles, otáčejících se kolem společného těžiště jednou asi za 20 roků. N a něco zcela podobného b ylo již d řív e poukázáno u P o lá r k y : též P o lá rk a je p ra v ­ děpodobně jasnou složkou d v o jh v ě z d y , která se otočí jednou kolem za 30 roků. P rá c e je doplněna je š tě p ozo ro ván ím i spektroíotom etrickým i, k o­ nanými v různých částech spektra. V ý sle d e k celého pojednání je ted\ hlavně ten, že blížím e se již p ravděpodobn ě pokusnému o v ě řen í v e lk o le ­ pých úvah E d din gton ových a Jeansových, které znam enají v moderní astrofy s ic e ohrom ný pokrok. R ajchl. Repulsivní síla. A b solven t K a r lo v y un iversity v P ra ze , Rus N. T . B ob rovn ik ov, t. č. astronom L ic k o v y h vězd á rn y , za b ý v a l se v posledním čase studiem komet. P r o H a lle y o v u kometu z r. 1910 ukázal, ž e k v y s v ě tle n í v y tv o ře n í ohonu této k om ety je výh o d n o nepředpokládati repulsivní sílu konstantní, n ýb rž rozděliti ji v e d v ě č ásti: v jednu p oblíže jád ra a v dru­ hou v obalu h la vy kom ety, kde b y pak b yla repulsivní síla 2 až 6kr;it v ě tš í než síla gravitačn í, zatím co v ohonu dosahuje neobyčejn é velikosti m lhovin jsou v proudu. Účastní se na nich h vězd árn y v Lundu. U psale a na Mount W ilson u se pořizu je lís tk o v ý katalog m lhovin s těm ito hlavním i hodnotam i: úhlová ve lik o s t v e lk é a m alé osy, zd án livá velik o st (plošná, c e lk o v á ), tvar, plocha, orientace v e lk é osy, stupeň koncentrace a různé klasifikace typů. V ed le toho má b ý ti zaved en a řada n o v ýc h charakteristik: a) délka spirálného ramene, v yjá d ře n á v jednotkách v e lk é o s y : b) stlačí telnost (com p ressibility), m ěřená vzrů stem světelnosti od k ra je ke středu: c) index nesouměrnosti, udávající, oč se liší poloha skutečného středu od středu geom etrick éh o: i!) údaje o sekundárních jádrech. K ata lo g bude obsahovati nejm éně 30.000 těles. Bude nutno sjednotiti m ateriál získ an ý růz-

ným i přístroji a p ozo ro vateli. K atalog bude rozdělen1 na d v ě části: v první části bude vlastn í katalog s popisem a hodnotami defin itivně přijatým i, vztahujícím i se na popis m lhovin y, v druhé části budou sestavena všechna p ozo ro vá n í a pojednání. H vězd árn a v Lundu ráda poskytne zdarm a bližší inform ace a bude vd ěčn a za p ok y n y a p od n ěty tohoto projektu. K atalog bude v ytištěn a rozeslán jako C atalogue of Nebulae o f the O b s erv á to ry of Lund. zkratkou L. Q. C. (P op . Astr. 38, 28.) V . G. H v ě zd n ý trpaslík. Skutečně trpasličí h vězd ou je stálice, m ající ozna­ čeni: W o lf, 1056, o aequat. souřadnicích: 0h 33m 22s, + 30° 04' aea. 1900'0: je 16' vzd álen á od h v ě z d y delta souhv. A n drom ed y. Spektrální třída je jí jest K o, vlastn í pohyb je 169" za 100 roků, radiální rychlost 90 km/sec, p aralaxa podle m ěření h v ě zd á rn y M c C o rm ic k o v y v C h arlotesville (V irginia) 0-084", podle van Maanena 0'077", ie te d y je jí vzd álen o st 39 až 42 svět. roků: je jí foto gra fick á v e lik o s t je 12-9 (fotovisu áln í 11-4), je jí abso­ lutní ve lik o s t řotogr. pouze 12-3, te d y skutečné velm i m alá (naše Slunce zá ří tém ěř 1000 v íc e ) — um írající svět.' (T h e O b s erv á to ry .) V. G. H vězd árn a vědeck éh o ústavu Lessh aftova v Leningradu. H vězd á rn a vědeck éh o ústavu Lessh aftova b yla založena v roce 1918 z popudu s lav­ ného ruského učence Mikuláše M orosova, jen ž je nyní jeho ředitelem . H lavn í kupole jest za řízen a na ruční pohon, otáčí se na kladkách a k ry je M e rzů v equatorial o průměru objektivu 17-5 cm . S p o čívá na beton ovém Pilíři, k te rý je s t umístěn uprostřed pevn é podlah y a nese fo to g ra fic k ý pří­ stroj a hledač o průměru 30 mm . N á le ží k němu řada okulárů, zvětšujících 50— 400krát. D oplněk tv o ří m ikrom etr, hodiny a jiné příslušenství. T řeb aže podm ínky v Leningradu jsou tém ěř v ž d y nepříznivé, jsou o b rázk y M ěsíce a planet ve lm i dobré. N a terase h v ě zd á rn y jest apochrom at 80 cm , pětip a lc o v ý hledač komet, še stip a lco v ý reflektor, speciální refrak tor pro po­ zo ro v á n í Slunce a jiné přístroje. Á strofy sik á ln í p racovna jest v tém ž p o­ schodí jako h vězd árn a a jest v ní m ikrofotom etr Hartm annův, spektroskop a j. Ú s ta v tento slouží astrofysice, studiu Slunce, planet, kom et, prom ěn­ ných h v ě zd atd. Slunce jest fo to gra fo v á n o a kresleno pokaždé, k d y k o liv to připustí atm osférické podm ínky. M noho času jest v ě n o v á n o studiu fotom etrickém u a fotografickém u o zm ěnách jasnosti prom ěnných h vězd. M im o to hvězd árn a za ved la stálá p o zo ro v á n í a přednášky pro veřejnost, která se ž iv ě zajím á o všech n y a s tron om ick é.. otázk y. Lenin grad (59° 56' sev. š., 27° 58' v ý c h . d é lk y ). Le on id Andrenko. astronom ústavu Lesshaftova. T řis té v ý r o č í úmrtí Joh. K eplera bude dne 15. listopadu. M ěsto Ř ezno, kde geniální astronom zem řel, pořádalo slavnost na jeho památku 24. a 25. září. P říš tí číslo našeho časopisu bude obsahovati obšírný článek o K ep lerovi, k te rý napsal Dr. Arn. Dittrich.

Z hvězdáren a laboratoří. H vězd árn a v Leydenu . Činnost podle zp rá v y ředitele YV. d e S i 1 1 e r a. R o ztříd ě n í práce a organisace tohoto ústavu jest v zo rn ý m příkladem v ý ­ borně pracu jící h vězd árn y. R oční zp rá va p od ává ja s n ý obraz o činnosti personálu, v y u ž ití strojů, o n o vých m etodách m ěření a výzku m ech. A č k o liv je činnost ob servatoře v íc e astrom etrická, je as tro fy sic e a zejm éna teore­ tické je jí části věn ován a v e lk á pozornost. 1. V š e o b e c n é . Člen ob servatoře K n i p e r ztrá v il 7 měsíců na Su­ m atře k p ozo ro ván í zatm ění a prací p řed b ěžných i zatm ění následujících. Ř editel zúčastnil se sjezdu »B ritish A ssociation « v Jižní A frice. P ro f. H e r t z s p r u n g přednášel v »R o y a l Astronom ical S o c iety « jako m ajitel

zlaté m edaile pro rok 1929 » 0 P le já d á c h «. O b servato ř m ěla během roku 1168 návštěvníků. ^ K nihovna obsah ovala koncem roku 1929 14.988 větších, 2797 menších svazků a 132 atlasů a map. 2. P ř í s t r o j e . P r o p o le d n ík o v ý kruh b y l sestrojen n o v ý terč před jeho ob jek tiv s třem i drátěným i m řížkam i a jedním vo ln ým otvorem . Dále b y l zh otoven nosič desek, um ožňující pohyb desky v e dvou sm ěrech tak, že m ožno je jí různé části posunouti před č tv e rc o v é diairagm a a zh oto viti 12 exposic v různých částech d esk y rozm ěru 9 X 12 cm. D v a n ové chronog ra fy kon struovány v dílně ob servatoře. N o v ý Hartm annův m ik rofo to­ m etr zakoupen od T oe p fera v B erlíně. 3. P o z o r o v á n í a r e d u k c e . Astron om ické oddělení. M e rid ia n o v ý kruh sloužil k těm to p ozo ro vá n ím : a) P o z o r. B ossových h vězd, použitých za základní, v letech 1919— 1929. b) PGZor. h vězd n ých d vojic, které jsou zá ro v e ň p o zo ro v á n y na zenitteleskopu. P rá c e říze n y M r. Sandersem. c) P o z o ro v á n í h v ě zd pro »S e lec te d A re a s « jen v A R . Během 67 nocí b yio vyk o n án o celkem 2000 p ozorován í. R e d u k c e . Během roku b yla starší p o zo ro v á n í redukována a přip ravena k uveřejnění. U n iversáln í stroj: P o ­ zo ro v á n y d v o jic e h vězd v e spojení se zenitte!,eskopem. Z á k ry ty : Dr. Hins a D. G ayk em a získali p o zo ro v á n í 23 zá k rytů během celého roku. Řada desek prom ěřena k určení vlastních pohybů h vězd skupiny P le já d pod d o­ hledem prof. H ertzsprunga. 4. A s t r o f y s i k á l n í oddělení. F oto grafick ým refraktorem z í­ skány sním ky prom ěnných a fo to m e tro v á n y některé h v ě z d y k určeni par a la x y (fotovisu eln í a foto gra fick é v e lik o s ti). S pohyblivou kom orou zh o­ to ven o 141 snímků, z nichž, na prom ěnné připadá 64. D esetip a lco vý daleko­ hled sloužil k m ěření d v o jh v ě zd s rych lý m pohybem a s v e lk ý m i paralaxami. V ykonán o b ylo 184 m ěření S c h ilto v ý m fotom etrem , prom ěřen y p ro­ měnné h vězd y , blink-m & roskopem b y lo ob jeven o 36 n ovýcn proměnných na deskách, zh otoven ých v Johannesburgu. Mr. O e s t e r h o f f m ěřil na R ep so ld o vě stroji 6250 obrazů k určení efektivn ích v ln o v ý c h délek /. a y P ersei. P o u ž ité snímky" zh o to ve n y b y ly prof. Hertzsprungem šedesátip alcovým reflektorem na Mount W ilsonu. 5. P o z o r o v á n í v J o h a n n e s b u r g u . P o u žito Franklin-Adatnsova desetipalcového a C o o k o va šestipalcovéh o dalekohledu k fo to gra fic ­ kým snímkům prom ěnných d v o jh v ě zd na větších plochách nebe. P ro f. Schlesinger d ovolil použiti 261/2palcovéh o dalekohledu h v ě zd á rn y v Y ale (U . S. A .) pro sním ky velk éh o M agella n ova mračna a oblasti v Jižním kříži. Na těchto deskách n a lezen y n ové proměnné. 6. T e o r e t i c k é o d d ě l e n í . P o lo h y Jupiterových měsíců zm ěřen y na deskách zh otoven ých na jižn í stanici Y alské h v ě zd á rn y v Johannes­ burgu. Ř ada starých p o zo ro v á n í zatm ění ze 17.— 19. století b yla zkoumána, porovnána s m oderní teorií a od c h y lk y diskutovány. Z ajím a vý m v ý s le d ­ kem tu je, že ze zatm ění není m ožno stanovití čas přesněji než na ± 10s pro řadu system atických chyb při p ozorován í. Dr. V V o l t j e r zab ýval se zkoumáním hvězd n ých atm osfér, stavu pohybu Ca + atomů v sluneční chro­ m osféře a o obrysech čar H a K. Statistické v ý zk u m y konal Dr. O o r t. k te rý určoval vzdálen osti m ladších h vězd tříd y B a nalezl absorpční k oe­ ficient 0-00042 vel. per parsec. Person ál h vězd á rn y skládá se z 1 ředitele, 1 m ístoředitele, 2 k on servá­ torů, 3 observátorů, 1 vrchního asistenta, 4 asistentů, 1 vrchního počtáře, 10 počtářů, 2 mechaniků, 1 zřízen ce a 4 m im ořádných počtářů. Publikace v y c h á z e jí v »B u 11 e t i n o f t h e a s t r o n o m i c a l I ns t i t u t e s o f t h e N e t h e r l a n d s « , kde v y š lo 12 pojednání, a v e v e l­ kých análech h vězd árn y, jichž b ylo u veřejn ěn o dosud 16 svazků. Díl 4. toho svazku obsahuje diskusi starých p ozorován í zatm ění Jupiterových měsíčků od W . de Sittera. H vězd árn a spolupracuje s m nohým i ú stavy jiným i a je jí v ý s le d k y tv o ří důležitou část pokroků astronom ie. H ubert Slouka.

oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooc ... ....... ^OOOOOOOOOOCJCOOOOOO OOOOOOOO JOOOOOOC

N o v é knihy.

OOOOOOOCOOOOOOOO oooooooc oooooooc oooo

D iv y vesm íru. Napsal C. A. C h a n t , proí. a stroty sik y v Torontu. Z angličtiny p řeložil Dr. O tto S eyd l. O b ra zovou část řídil p. J. K lepešta jednatel Č. A. S. N aklad atelství »M elan trich «, a. s. P raha 1929. — Stran 228, obr. 137, cena 45 K č, v á zá n o 55 Kč. »T a to knížka ie určena k tomu, ab y b yla snadným a za jím a v ý m ú vo­ dem v e studium n ebe«, praví autor v e s v é předm luvě. S tohoto stanoviska je proved en o podání látky. A utor v y u ž ív á obratně působivosti obrázků a text tv o ř í tak spíše d op rovod k obrázkům . Okol, k te rý si knížka vzala, p ři­ rozeně nedovoluje, ab y v jed n otlivostech šla do hloubky (tak se čtenář n ed ovíd á nic bližšího o spektrální an alyse) — je v íc e nabádavou — učí čtenáře přem ýšleti a hlavně chce vzbuditi z á j e m o astronom ii. V y tč e n ý tento úkol splňuje však pěkným způsobem. Látka je podána srozum itelně a sv ěže, a jistě, ž e čtena, rozm n oží řa d y ob d ivovatelů vesm íru. O b ra zy jsou v o le n y vhodně a není b ez zajím avosti, že česk ý pořadatel ob rázk ové části p. J. K lepešta získal ještě hodnotnější ilustrace, než jsou v origin ále: přispěla k tomu i fotografick á sekce naší společnosti. P ře k la d čte se plynně. — Škoda, že pom ěrně v y s o k á cena k nížky zabrání p ravděpodobn ě jejímu rozšířen í p rá vě v e vrstvách , kde b y nejlépe svůj úkol plnila (n a př. m ezi studenty). V prvn í části za b ý v á se autor zd á n livým i i skutečným i pohyby ne­ beské báně a Zem ě (nebeská koule a je jí p o h y b y ). V části II. popsána je planetární soustava a Slunce. P osled n í část v ěn ován a je pak vesm íru stálic: d op rovázen a je vskutku krásným i fotografiem i. K e konci připojuji několik poznám ek, vztah ujících se k je d n o tlivý m místům textu. Str. 28: Za podzim ního v e če ra ob jevu je se V e lk ý Vůz napravo nahoře (v e skutečnosti v le v o d ole). Str. 35 a násl.: T e o rie setrvačn íkovéh o kompasu je příliš slo­ žitou pro elem entární knížku; v ý k la d také není zcela správný. Str. 47: P ás š ířk y 16° (to jsou d v ě třetin y průměru S lu n ce): patrně chybou tisku místo 32krát průměr Slunce. Str. 48: U v a ž o v a ti u n á s sou h vězdí V elk éh o vozu za vid ite ln é * v určité době je nevhodné, k d y ž je souhvězdím (u nás) circumpolárním. Str. 65, obr. 31: Z obrazení povrchu zem ského je podivné. Str. 132: B y lo b y na m ístě zm íniti se i o 10. Saturnově m ěsíci (T h em is) třeba jeho existence je sporná. Str. 146/147: P o č e t planetoid bezpečně Zjištěných je m enší než 1500 (v r. 1929 b y l 1100). Str. 148: V y h led áván í planetoid jiné (d n es), dalekohledu uděli se pohyb přibližně ta k o vý , jako m ají planetoidy — tyto se pak p ro je v í jako body. Str. 151, obr. 93: O braz p řed stavu jící dráhu H a lle y o v y k om ety je převrácen. Str. 150: M e te o ry ne­ m ůžem e v ž d y p o v a žo v a ti za člen y naší planetární soustavy. Str. 158: V y ­ s v ětlo v á n í záření m eteoru třením o vzduch je podle nejn ovějších názorů velm i hrubá aproxim ace. Str. 192: S p irály m lhovin y v An drom edě se p o­ dařilo rozlišiti v je d n o tlivé h v ě z d y (H ubble). U z a v ír a je tuto recensi, v y s lo v u ji přání, ab y po této úvodní knížce do­ stalo se našim čtenářům díla, které b y v y p ln ilo m ísto zastaralého díla G ru sso va : »Z říše h v ě zd « a b y lo dílem té že úrovně, ja k o je krásná am e­ rická astronom ie D u gan ova-S tew a rtova-R u sselova , o které tu b y lo ne­ d ávno referován o. D r. V . G uth. M iiller-P ou illets Lehrbuch der Physik. V. E r s t e H a l í t e : P h y s i k der Erde (X V II I + 840. 7 tab., 341 v v ob r., v á z. 53 R M ). Z w e i t e H a l í t e : P h y s i k d e r K o s m o s ( X I I 4 - 595, 14 tab., 139 vyo b r., v á z. 39-50 R M ). Friedrich V ie w e g & Sohr., B raunschweig. Je mnoho odborníků a vážn ých pracovníků v astronom ii a geo fysice, k teří jsou srecialisován i na ú zký obor, k terý sice velm i dobře ovlád ají, ale iehož styčn é b o d y s ostatním i částmi hlavního oboru nemohou tak snadno seznati, je žto jim schází ucelený přehled, kterého nemohou nabýti z jedno­ tliv ý ch publikací a pojednání. P r o ty, jak ož i pro am atéry, k teří v á žn ě se z a b ý v a jí astronom ií, m eteo ro logií a geofysik ou . nem ožno nalézti lepších

dvou knih, než jsou uvedené. Ř ada v ý b o rn ý c h odborníků spojila se pod veden ím profesorů A l f r e d a W e g e n e r a a A u g . K o p í f a a dala v e ­ řejnosti d va v e lk é s v a z k y znám é M u lle r-P o u ille to v y fys ik y , obsáhlá kom ­ pendia fy s ik y Zem ě a fy s ik y kosmu. P r v n í obsahuje úplnou m eteorologii od H. v . F 1i c k e r a v B erlíně, akustiku i optiku atm osféry od A. VV eg e n e r a, fysiku m oře od H. T h o r a d e v Hamburku, fysik u ledovců od H. H e s s e v N iirnbergu, zem sk ý magnetismus od A. N i p p o l d t a z Potsdam u, polární sv ětlo od Q. A u g e n h e i s t e r a z Potsdam u, vzd u š­ nou elektřinu od H. B e n n d o r f a a V. F. H e s s e, mechaniku a thermodynam iku Zem ě, kde jsou je d n o tlivé k a p ito ly : v ý v o j Zem ě (B . G u t e n b e r g ), teorie tíže (E. W i e c h e r t ) , isostasie (E. W i e c h e r ť ) , pohyb osy zem ské a pólu (Q u t e n b e r g ), slap y Zem ě, seism om etrie, tv a r Zem ě, hustota Zem ě ai tlak v Zemi, elastické konstanty v nitru Zem ě, stavba a podstata Zem ě (B . Q u t e n b e r g ) , g eod esie (E. W i e c h e r t). Z obsahu seznávám e, že o b o ry tý k a jíc í se Zem ě jsou vsícutku p ečlivě p rob rán y: řada v ýb o rn ýc h kreseb a fo to g ra fií činí knihu tím cennější. Zejm éna astrono­ m ové, kteří snadno ztrá c e jí styk se Zem í, naleznou v knize tolik zajím a­ v ý c h inform ací, že se jim stane skutečně nezbytnou. Ježto nemáme žádné české podobné příručky, m ůžem e ji doporučiti v ě d eck ým ústavům a střed­ ním školám, ab y žáci o b d rželi skutečně n ejn ovější poučení a v y s v ě tle n í přírodních úkazů. » D ru hý svazek , fysik a kosmu, jest tak ovéh o rázu, že i k a žd ý astronom odborník s radostí po ní sáhne. Je to přím o skladiště n ejn ovějších v ý ­ sledků, zd roj stálého poučení, i pro specialistu cenná kniha. Jedinečný úvod od P . t e n B r u g g e n c a t a a H. K i e n l e h o v Góttingách, po­ jed n á va jící o astronom ických a fysikáln ích základních pojm ech astrofys ik y , je dokonalou přípravou pro další za jím a vé kapitoly. Následují části: A stron om ické přístroje a p o zo ro v a c í m etod y ( H o p m a n n z B on­ nu), hvězda, jako zářící plynná koule (P . t e n B r u g g e n c a t e a H. K i e n 1 e z G óttin g ), Slunce o d R . E m d e n a v M nichově, planety od G r a f f a z Vídně, v ý b o rn é pojednání o h v ě zd ě jako sam ostatném indi­ viduu od W i r t z e z Kielu, d v o jh v ě z d y a prom ěnné od J. H e 11 e r i c h a, h vězdoku py a m lhovin y od E. v o n d e r P a h l e n a z Potsdam m u, 0 h vězdné soustavě od A. K o p f f a v B erlíně, kosm ogonie od K i e n1 e h o z G ótting a. teorie rela tiv ity od A. K o p f f a . Č etná vyo b ra zen í, od­ k a zy k literatuře a přístupné podání činí knihu vyn ik ajícím svazkem v astronom ické literatuře. P r á v ě proto, že je sk ryta pod názvem M ii 11 e rPouillets Lehrbuch d e r P h y s i k , snadno ušla pozornosti mno­ hému astronom u: pro ry zíh o fys ik a je tém ěř příliš obšírná, pro astronom a ale v ý b o rn ě se hodí. Zejm éna je vhodn á těm. které neuspokojuje rozvlá čn é n o v é v y d á n í a stro fy sik y G r a ffo v y (Grundriss der Astrophysik, Teubner) přílišnou populárností a k teří si nemohou dopřáti velkého, dokonalého díla astronom ického, » H a n d b u c h der Astrophysik« (9 svazků, J. S p rin g er), je ž je cenou je d n o tlivc i tém ěř nedostupné. H ubert Slouka.

Zprávy Lidové hvězdárny Štefánikovy. N á v š tě v y na L id o v é hvězd árn ě Š teíá n ik ově. L id o v á hvězdárna Š tefán ikova b yla přijata českou v eřejn o stí s o p ra v d o v ý m zájm em, o čem ž s v ěd č í četné n á vš tě v y . Zájem obecen stva bude jistě ještě intensivnější, až budou v š e c k y kopule dob u d ovány a všech n y stroje hostům přístupny. O všem , musí b ýti vzbu zen zájem o hvězdárnu i v denním tisku, jak zku­ šenosti ukázaly v jarních měsících, k d y p řich ázelo na hvězdárnu za jas­ ných večerů až 150 návštěvníků, tak že jeden přístroj pro tak velkou ná­ vštěvu nestačil. Dále musí b ýti zlepšen přístup k hvězd árn ě sad y P e ­ třínským i a zahradou Kinských, hlavně osvětlením cest a lepším umístě-

ním orientačních tabulek; dosavadní umístění, jak ož i počet tabulek na­ prosto nestačí a ob ecen stvo si na ty to d v ě z á v a d y n ejvíce stěžuje. Tak é zn ovu zřizen í lan ové dráhy a v y b u d o vá n í c e sty pro p o v o z y a autom obily, 0 nichž se na příslušných místech uvažuje, přispěje k z v ý š e n í počtu n á vš tě v na hvězdárně. D osavad n í zkušenosti s n á vštěvam i na h vězd árn ě jsou v každém směru za jím avým i. D evad esát procent n ávštěvníků je nadšeno h v ě zd á r­ nou a často m ůžeme slyšeti radostné uspokojení obec&nstva, že k stavbě lid o v é h v ě zd á rn y v P ra z e konečně došlo a že b y la m noho postrádána: sam ozřejm ě přicházejí i tá t o v i, k te ří nemají dosti zájm u a na h vězdárně se za s ta ví jen proto, že jdou o k o lo ; těch je ale m iziv á menšina; b ý v a jí však m ezi nimi často tuze nespokojení jed n otlivci, k terým je vš ec k o malé, špatné, nedokonalé a zb ytečn é, za c o ž podle jejich názoru je škoda peněz. P o d le těchto různých druhů n á vš tě v b ý v á slyšeti i různé zajím avé p oznám ky. V e d le nezm ěrného nadšení a přím o dětinské radosti některých návštěvníků při p o zo ro v á n í oblohy, b ý v á slyšeti n ěk d y slo v a zklam ání a nespokojenosti. Zatím co jedni jsou nadšeni krásami k ra jin y měsíční, p ozo ro va n é da­ lekohledem , zvláštn ím útvarem planety Saturna nebo m lhovinam i a h v ě z­ dokupami, jsou jiní v e lm i-n es p ok o jen i a zdá se jim v š e c k o m aličké, ne­ jasné a neurčité. P rů vo d ce musí míti mnoho trp ělivosti, ab y v y s v ě tlil těm to hostům, co je m ožno dalek ohled y v id ě ti a co je pouze výp lo d em jejich vlastn í fantasie, nebou klamnou představou. N ě k d y je m ožno zach ytiti i tak o vé scény, které by b y ly vhodné p ro humoristické časopisy. T ak jedna paní chtěla vid ěti loňského roku v říjnu v 7 hodin v e č e r sluneční sk vrn y, te d y v době, kdy b y lo již Slunce půl druhé hodiny pod obzorem . K d y ž s,e jí ostatní n ávštěvníci smáli, tuze se rozčilila a že p rý v »P o litic e « četla, že v neděli a v e s v á ­ tek pozoru jem e na hvězd árn ě sluneční sk vrn y. Že p rý je to te d y »š v in d l«, v y d írá n í peněz a 'klamání obecenstva. M arn ě jsme jí v y s v ě tlo v a li, že si zm átla dobu p ozorován í. V novinách totiž b ylo oznám eno, že se slu­ neční s k vrn y pozorují v neděli a v e svá tek v 10 hodin dopoledne a v e 3 hodiny odpoledne. Jiný případ je také v e lic e za jím a v ý . Jeden host chodil na hvězdárnu po několik večerů a v ž d y b ylo zataženo. Ježto nám d řív e již n ávštěvn íci v y tý k a li, že máme upozorniti, k d y ž je za­ taženo a na ob lo ze není nic vid ěti, a b y neplatili zb ytečn ě vstupného, upozorňujem e nyní ihned v ž d y , k d y ž je počasí k p o zo ro v á n í nepříznivé. Pán však na naše opětné upozornění se velm i ro zč ilil: »Jak to, kdyk oli přijdu na hvězdárnu, v ž d y říkáte, že je zataženo a že není nic v id ě t !« Jak obtížné je v y h o v ě ti všem , sv ěd č í nejlépe doba přístupu na h v ě z­ dárnu. V předsíni h vězd á rn y slyším,e často pozn ám ky ob ecen stva: » T o je pěkná lid o v á hvězdárna, k d y ž je přístupna pouze v e če r, kdo pak v e č e r má čas chodit na hvězd árn u .« V e č e r pak často n á vštěvn íci pro­ je v u jí nespokojenost, že je hvězd árn a přístupna záh y s v e č e ra a že jako hvězd árn a m ěla b y b ýti přístupna po celou noc. Přístup na hvězdárnu m im o stan ovené hodiny vym á h a jí si někdy jed n otlivci způsobem neslušným a h rozí sp rávě h v ě zd á rn y uveřejněním v novinách a pod. T a k jin ý host vym áh al přístup na hvězdárnu v pon­ dělí, k d y není hvězdárna vů b ec obecenstvu přístupna, je žto musí míti adm inistrátor h vězd árn y jeden d,en v týdnu vo ln o (p od le zákona) a před­ sta v o v a l se jako cizinec. B y v odmítnut, je žto b yl poznán jak o b ý v . p raž­ sk ý p rofesor, hrubým způsobem v y h r o ž o v a l nejen adm inistrátorovi, ale 1 sp rávě hvězdárny. Bohudík většina ob ecen stva je mnohem ob jek tivn ější a uzná ráda d ů vod y, které nutí k tomu, ab y hvězdárna b yla obecenstvu přístupna pouze v určité době. F. K adavý. K p řílo ze. P o n ě v a d ž ke konci srpna b y ly p říz n iv é povětrnostn í pom ěry, b y lo m ožno zn ovu postaviti m alý astrograf, o něm ž jsm e psali v minulém

čísle. B y lo učiněno několik exposic kom orou k fo to gra fo v á n í rozsáhlých ploch oblohy. O bjektiv, kterého jsm e tu použili, je anastigm at »A c o m a r« 0 světelnosti 4-5 a oh niskové vzdálen osti 25 cm. Je vm ontován v d řevěn é kom oře p ro form át desek 18 X 24 cm , která je, jak je z obrázku patrno, upevněna na deklinační ose. F orm át 18 X 24 cm od p ovíd á na ob loze 4 0 X 5 5 stupňům a je zřejm é, že není lze docíliti zcela b ezvad n é kresby 1 v rozích. P ro to ž e sním ky nejsou určeny k pracím astrom etrickým , n ýb rž k zo b ra zo v á n í M léčn é dráhy, nebo i kom et a m eteorů, v y u žije se čas od

času celé plochy. Z finančních důvodů není m ožno reprodukovati každého snímku získaného tím to ob je k tiv e m ; om ezujem e se na obrázek v příloze, k te rý je pouze částí celé desky. B y lo pointováno v souh vězdí C a ss i o p e i a budeme-li p o zo ro v a ti ob rázek b ed livě, rozezn ám e v hořejší části c e lý zn ám ý ob ra zec písm eny W . N a vých od n í straně rozezn ávám e známou hvězdokupu Z a h P e rs e i a na jihu, při okraji desky, velkou mlhovinu v Androm edě. Z těchto obrázků je m ožno si učiniti představu o měřítku snímku. Třebaž,e je to m ěřítko pom ěrně malé, přece sbírka negativních snímků získaných ta k o vý m typ em objektivu bude velm i uži­ tečná k sledován í prom ěnných h vězd, ob jevů nových h vězd a pod. T a -

kovýrn ob jek tivem je m ožno v době pom ěrně krátké op ak ovati přehlídky celé obldhy. P od le tohoto program u bude se na L id o v é h vězdárně prac o v a ti soustavn ě od počátku příštího roku. O chotných spolupracovníku je dostatek a ukazuje se, že organisace a zařízen í L id o v é h vězd árn y umožní práci těm, k teří m ají denní zaměstnání. P o d le d oh ody může jeden n o zorov a tel nerušeně spáti od v.ečera do půlnoci, zatím co druhý pra­ cuje. P o půlnoci si úlohu v y m ě n í a stroje se vhodně v y u žije . Skupina našich členů v B ran dýse nad Lab em sleduje podobné cíle v e fo to gra fo v á n í oblohy a proto si opatřila ob jek tiv stejných optických vlastností, jako je náš o b jek tiv L id o v é h vězd árn y. P o z o ro v a te lé v B ran­ d ýse n a b ý v a jí stejně hodnotných snímků a tak doufáme, že společná práce přinese nám užitek. N á v š tě v a na h vězdárně v srpnu 1930. P o č a s í v srpnu b y lo p ozorován í značně nepříznivé. P o 15 ve če rů b y lo zatažen o a te p rv e koncem měsíce b ylo několik jasných večerů, takže se n á vštěva zv ý š ila . C elkem n a vštívilo hvězdárnu 449 osob. Z toho b y lo 208 členů a 241 platící návštěvník. Spol­ k o v ý ch n á vš tě v hrom adných v srpnu nebylo. P o zo ro v á n i na hvězd árn ě v srpnu 1930. P ro n á v š tě v y h vězd á rn y ko­ nalo se 11 p ozorován í. N e jv íc e b ylo p ozo ro vá n í Saturna (p o v š e c k y jasné v e č e r y ), dále L u n y (6 večerů ) ai po v š e c k y v e č e r y b y ly také p o zo ro v á n y n ěkteré d v o jh v ě zd y , něk d y m lh ovin y a hvězdokupy. N á v š tě v n ík y n ejvíce zajím ala planeta Saturn, dále d v o jitá hvězdokupa X h Pe rse i, a m lhoviny v A n drom edě a L y ře . Z d v o jh v ě zd se n e jv íc e líbí A lb ireo a M izar. K a ž J ý v e če r b y lo p ozo ro ván o několik těles. P ro g ra m b y lo nutno upraviti podle počtu návštěvníků. P ř i menších návštěvách b ylo p ozo ro ván o atž 8 těles, při největších pouze 3. Z odborných p ozo ro vá n í b y lo n e jv íc e p ozo ro ván í slunečních skvrn (23), prom ěnných h v ě zd (15) a p o zo ro v á n í léta v ic (9). P o několik večerů b ylo také fotografován o. P o zo ro v á n í na hvězd árn ě v říjnu 1930. H vězd árn a je přístupna v říjnu obecenstvu již o 18. hodině (s a d y P etřín sk é jsou za v ír á n y o 19. hodině). V p rvý ch dnech m ěsíce října bude p ozo ro ván a Luna a Saturn, od 10. října bude p ozorován Saturn, m lh ovin y a h vězd ok u p y a koncem října opětně Luna a Saturn. n qoOOOOOOOOOOOOOOOOOuOOOOOOOOOOOOOOOOOOCOOOOOOOr n _ 1 Y gOOOOOOOOOOOOoOOO

3 0 0 0 0 0 0 0 OOOOOOOC X

oooc xxx.cm ooocxxxdoooSZprávy onooooooooooooooX r

ze Společnosti.

' XOOOOOOOOOOOOOOOO M X X x y y y y y i H Pn H O OOOOnry x X X K jn n n fT r ip fip fY VTOOOPOOOOOOPfVJ

P od zim n í členské schůze budou zah ájeny v pondělí 6. října 1930 o 19. hodině v e č e r v posluchárně p rávn ické fakulty (č. 1.) P ra h a I., Akadem ie (naproti paláci N árod, shrom áždění). N a program u mimo v ě c í členských bude přednáška prof. Dra Frant. Nušla o letošním sjezdu m ezinárodní unie g eo d etick o -geofysik á ln í v e Štokholmu. D alší schůze budou 3. listopadu a 1. prosince 1930 v m ístnosti jiné, je ž bude oznám ena později. P ra žs k é člen stvo se upozorňuje na p estrý p rogram členských schůzí; jeho účast na schůzích je velm i žádoucí. N á v rh y na program členských schůzí z řad členů jsou v ž d y vítán y. R o v n ě ž jsou v ítá n y různé d o ta zy a inform ace. Z knihovny Společnosti. K n ih y z populární knih ovny se půjčují denně, v y jm a pondělí, od 14— 18 hodin, v neděli a v e svátek od 10— 12 hodin dopoledne. M im o ty to hodiny nebudou knihy půjčovány, ani přijím ány. Knihy z populární knihovny půjčuje adm inistrátor, jiní č le n o v é nejsou k půjčování oprávněni. Subskripce otá č ivé roapy b yla vyp sán a pouze pro člen y a je prodlou­ žena do 10. října, ab y všichni čle n o v é se mohli o mapu přihlásiti a ji předplatiti. V y jd e počátkem m ěsíce října a po stanovené subskripční lhůtě bude prodávána pouze za K č 40‘— . Subskripční cena K č 25-— je skutečně cenou v ýrob n í, a této v ý h o d y bude jistě všem i člen y použito. N aše otá­ č iv á mapa bude míti řadu předností p řed jin ým i p odobn ým i mapkami ci­ zíh o nákladu a bude vhodně doplňovati atlas sou h vězdí severn í oblohy a jiné publikace našeho vyd án í. M ajitel a v y d a v a te l Č eská společnost astronom ická v P r a z e IV . Petřín. O d p ověd n ý redaktor Dr. O tto S ey d l, astronom státní h vězd árn y, Praha I, Klementinum. — Tiskem knihtiskárny Jednoty čsl. matematiků a fysiků, P ra h a -Z ižk o v . H usova 68.

Fotografie souhvězdí Cassiopei. E xposice 2 h 30 m „A c om a rem “ f 4’5 = 25 cm. Z lidové hvězdárny Štefánikovy v P raze.

Příloha časopisu „Říše hvězd“ roč, XI. č. 8.