Powiat Jesenik Okres Jeseník Kreis Jesenik
ČERVENOHORSKÉ SEDLO I VŘESKA
149. Stary zajazd na Červenohorském sedle kupiony przez MSSGV dla potrzeb turystów (1904) Starý zájezdní hostinec na Červenohorském sedle koupil spolek MSSGV pro potřeby turistů Altes Gasthaus auf dem Červenohorském sedle, gekauft vom MSSGV
150. Zimowe zabawy na Červenohorském sedle (1938) Zimní radovánky na Červenohorském sedle Winterveranstaltungen auf dem Červenohorském sedle
116
Č E R V E N O H O R S K É
S E D L O
I
V Ř E S K A
151. Na Červenohorské sedlo docierały autobusy z letnikami (1915) Na Červenohorské sedlo mířily autobusy s výletníky Červenohorské sedlo erreichten Busse mit Sommergästen
152. Przez Červenohorské sedlo prowadziła autobusowa trasa łącząca Morawy ze Śląskiem (lata 40) Přes Červenohorské sedlo vedla autobusová doprava spojující Moravu se Slezskem (40. léta) Über Červenohorské sedlo führte ein Busweg, der Mähren mit Schlesien verband (1940er Jahre)
Č E R V E N O H O R S K É
S E D L O
I
V Ř E S K A
117
153. Budynek na Červenohorském sedle, należąca do MSSGV (1910) Chata Moravsko-slezského sudetského horského spolku (MSSGV) na Červenohorském sedle Gebäude auf dem Červenohorské sedlo, das dem MSSGV gehört
154. Miejsce pielgrzymek: Vřesová studánka z kamiennym kościołem i schroniskiem (1912) Poutní místo Vřesová studánka s kamenným kostelem a turistickou chatou Wallfahrtsort: Vřesová studánka mit steinerner Kirche und Herberge
118
Č E R V E N O H O R S K É
S E D L O
I
V Ř E S K A
HRUBÝ JESENÍK,HŘEBEN
155. Drewniana myśliwska chata Franciszka (1911) Dřevěná lovecká chata Františkova myslivna Hölzerne Františkova Jägerhütte
156. Litografia z myśliwską chatą Franciszka (1908) Litografie s Františkovou myslivnou Litografie mit der Františkova Jägerhütte
H R U B Ý
J E S E N Í K , H Ř E B E N
119
157. Zimowa trasa biegnąca po głównym jesenickim grzbiecie, wiodąca przez Vysoke hole (lata 30) Zimní vycházka po hlavním hřebenu Jeseníků vede přes Vysokou holi, 1300 m n.m.(30. léta) Winterstrecke entlang des Bergrückens von Jesenik, die über Vysoke hole führt (1930er Jahre)
158. Z przełęczy Skřítek turyści ruszali do Ztracených skal, słynących z opowieści o diable (1907) Od sedla Skřítek turisté vystoupali ke Ztraceným skalám, 1115 m n.m., které jsou opředeny pověstmi o čertu Vom Skřítek-Pass wanderten die Touristen bis zu den Felsen Ztracene skaly, die für Teufelsgeschichten berühmt waren
120
H R U B Ý
J E S E N Í K , H Ř E B E N
JAVO R N Í K I O KO L I C E
159. Diabelska Ambona w Račím údolí (1910) Čertovy kazatelny v Račím údolí poblíž Javorníku Teuflische Kanzel in Račí údolí bei Javornik
160. Jawornik z zamkiem Jánský Vrch (litografia z 1901) Javorník se zámkem Jánský Vrch a Račím údolím (litografie) Javornik mit dem Schloss Jánský Vrch (Litografie)
J A V O R N Í K
I
O K O L I C E
121
161. Miasteczko Jawornik pod zamkiem Jánský Vrch (litografia z 1900) Městečko Javorník pod zámkem Jánský Vrch (litografie) Javornik am Schloss Jánský Vrch (Litografie)
162. Ówczene wyobrażenie pożaru Jawornika z 1825 roku Dobové vyobrazení hrozivého požáru Javorníku z roku 1825 Alte Vorstellung vom Brand in Jawornik aus dem Jahre 1825
122
J A V O R N Í K
I
O K O L I C E
163. Letnia restauracja w Račím údolí (1928) Výletní restaurace v Račím údolí Sommerrestaurant in Račí údolí
164. Panorama Jawornika z zamkiem, dworzec kolejowy (lata 20) Panorama Javorníku se zámkem, nádraží (20. léta) Panorama von Jawornik und Schloss; Bahnhof (1920er Jahre)
J A V O R N Í K
I
O K O L I C E
123
165. Zamek Jánský Vrch służył jako letnia rezydencja wrocławskich biskupów (1912) Zámek Jánský Vrch sloužil jako letní sídlo vratislavských biskupů Schloss Jánský Vrch diente als Sommerresidenz der Breslauer Bischöfe
166. Turystom i pielgrzymom zmierzającym do Travny oferował usługi Zajazd Tilz (1914) Turistům a poutníkům směřujícím do Travné k zázračnému prameni sloužil Tilzův hostinec Touristen und Wallfahrende, die nach Travna wanderten, hielten sich im Gasthaus Tilz auf
124
J A V O R N Í K
I
O K O L I C E
JESENÍK I OKOLICE
167. Pocztówka pokazująca widok z pociągu na miasto Jesenik (1900) Sériově vydávaná pohlednice odpovídá výhledu z okna vlaku na Jeseník Postkarte mit einem festgehaltenen Ausblick aus dem Zug auf die Stadt Jesenik
168. Tak miał wyglądać Jesenik w XXI wieku. Futurologiczna pocztówka z 1910 roku Tak měl vypadat Jeseník v 21. století na futurologické pohlednici! (1910) So sollte Jesenik im 21. Jahrhundert aussehen. Futurologische Postkarte aus dem Jahre 1910
J E S E N Í K
I
O K O L I C E
125
169. Z Czeskiej Wsi letnicy wyruszali na „Diabelskie Kamienie” (litografia z 1900) Z České Vsi chodili výletníci na „Čertovy kameny” (litografie) Aus Česka Ves wanderten die Urlaubsgäste auf Čertove kamene (Litografie)
170. Jesenik, miasto i część zdrojowa (Gräfenberk) oraz turystyczne atrakcje okolic (1900) Město Jeseník, lázně Gräfenberk i turistické atrakce v nejbližším okolí Stadt Jesenik, Gräfenberk und touristische Attraktionen der Gegend
126
J E S E N Í K
I
O K O L I C E
171. Widok ogólny na Jesenik z nowo wybudowanym sanatorium Altvater (lata 20) Celkový pohled na město Jeseník s nově postaveným sanatoriem Altvater (20. léta) Blick auf Jesenik vom neu erbauten Altvater-Kurheim (1920er Jahre)
172. Barokowy rynek Jesenika z 1840 roku (litografia z 1903) Barokní ráz náměstí Jeseníku na litografii z roku 1840 Der barocke Marktplatz von Jesenik aus dem Jahre 1840 (Litografie)
J E S E N Í K
I
O K O L I C E
127
173. W sezonie na jesenickim rynku najwięcej ludzi przebywło pod kawiarnią „Klein” (1906) Na náměstí v Jeseníku bylo v turistickou sezonu nejvíce živo před kavárnou Klein In der Saison besuchten die meisten Touristen auf dem Marktplatz in Jesenik das Cafe „Klein”
174. Luksusowy hotel „Korona” na rogu rynku w Jeseniku (1906) Luxusní hotel „Koruna” na rohu náměstí v Jeseníku Exklussives „Korona”-Hotel an einer Ecke des Marktplatzes in Jesenik
128
J E S E N Í K
I
O K O L I C E
175. W północnej części jesenickiego rynku dominował hotel „Kretschmar”, obecnie „Slovan” (1912) Severní části náměstí Jeseníku dominoval hotel „Kretschmar”, dnes Slovan Im nördlichen Teil des Marktplatzes von Jesenik war das „Kretschmar”-Hotel (jetzt das„Slovan”-Hotel) sehr gefragt
176. Jesenicki rynek z ratuszem z 1710 roku. (lata 20) Náměstí v Jeseníku s radnicí z roku 1710 (20. léta) Jesenik, Marktplatz und Rathaus aus dem Jahre 1710
J E S E N Í K
I
O K O L I C E
129
177. Dworzec w Jeseniku. W 1888 roku otwarto kolejową trasę z Hanuszowic do Głuchołaz (1912) Nádraží v Jeseníku.V roce 1888 byla dokončena železniční trať z Hanušovic do Glucholaz Hauptbahnhof in Jesenik. 1888 wurde die Bahnstrecke von Hanuszowice nach Głuchołazy eröffnet
178. Sala „Hedwiga” w hotelu „Korunní princ Rudolf” (1916) Jeseník, „Hedvičin” sál u hotelu „Korunní princ Rudolf” Hedvičin sál im Hotel „Korunní princ Rudolf” in Jesenik
130
J E S E N Í K
I
O K O L I C E
179. Basen w Jeseniku (lata 30) Jeseník, koupaliště (30. léta) Schwimmbad in Jesenik (1930er Jahre)
180. Jesenik, park na Náměstí Svobody (1904) Jeseník, park na Náměstí Svobody Jesenik, Park na Náměstí Svobody
J E S E N Í K
I
O K O L I C E
131
181. Jesenik prosperował także dzięki przemysłowi tekstylnemu (1904) Město Jeseník prosperovalo zejména díky textilní továrně Regenhart & Raymann Jesenik war auch dank der Textilindustrie tonangebend
182. Z jesenickiego dworca turyści mogli podziwiać widoki na „Zlatý chlum” (1924) Od nádraží z Jeseníku mohli turisté obdivovat „Zlatý chlum” s rozhlednou Vom Bahnhof in Jesenik konnten die Touristen „Zlatý chlum” bewundern
132
J E S E N Í K
I
O K O L I C E
183. Romantyczna ścieżka przez osadę „Fitzová” (1920) Romantická cesta přes osadu „Fitzová” Romantische Straße über das Dorf Fitzová
184. Kuźnie, tartak i młyny dały nazwę leżącej nad potokiem osadzie Hamrová (Kurniczki) Hamry, pily a mlýny podél potoka pojmenovaly osadu Hamrová Auf Schmieden, ein Sägewerk und Mühlwerke geht der Name des am Bach liegenden Dorfes Hamrová zugrunde
J E S E N Í K
I
O K O L I C E
133
LÁZNĚ JESENÍK 185. W 1839 roku V. Priessnitz wybudował Wielki Dom Zdrojowy, do dziś zwany „Hradem” (1912) V roce 1839 postavil V. Priessnitz Velký léčebný dům, zvaný dodnes „Hrad” 1839 errichtete V. Priessnitz das Große Kurheim, das weiterhin als „Hrad” genannt wird
186. Z pod zdrojowej restauracji odjeżdżały autokary z turystami aż na Červenohorské sedlo (1912) Od stylové lázeňské restaurace na Gräfenberku odvážely autokary turisty až na Červenohorské sedlo Am Restaurant auf dem Gräfenberk stiegen die Touristen in den Bus ein und fuhren zum Červenohorské sedlo
134
L Á Z N Ě
J E S E N Í K
187. Neobarokowe sanatorium „Priessnitz” z widokiem na Hrubý Jeseník (1924) Neobarokní „Priessnitzovo” sanatorium s výhledy na Hrubý Jeseník Neobarockes Kurheim von Priessnitz mit Blick auf Hrubý Jeseník
188. Wejście do sanatorium „Priessnitz” zdobiły secesyjne motywy (1920) Průčelí „Priessnitzova” sanatoria je doplněno secesními motivy Eingang in das Kurheim von Priessnitz mit Jugendstilmotiven
L Á Z N Ě
J E S E N Í K
135
189. Sanatoria i domy ich właścicieli, tzn. „Annenhoff” i willa „Adelheid” (1900) Sanatoria a domy jejich majitelů, jako „Anenský dvůr” a vila „Adelheid” Kurheime und Wohnhäuser ihrer Eigentümer — „Annenhoff” und Villa „Adelheid
190. Zachodnie zbocze zdrojowiska „Gräfenberk” wyróżniało sanatorium „Ziffer” (1902) Dominantou západního úbočí lázní „Gräfenberk” bylo sanatorium „Ziffer” Der westliche Teil des Kurortes Gräfenberk zeichnete sich durch das Kurheim „Ziffer” aus (1902)
136
L Á Z N Ě
J E S E N Í K
191. Kawiarnia „Wiedeńska” przy zdrojowej promenadzie (1910) Vídeňská kavárna na počátku lázeňské promenády Wiener Cafe an der Promenade
192. Sanatorium „Annenhof” (1905) Gräfenberk, sanatorium „Anenský dvůr” Kurheim „Annenhof”
L Á Z N Ě
J E S E N Í K
137
193. Luksusowy hotel „Kaiserhof” był jednocześnie instytutem wodolecznictwa Luxusní hotel „Kaiserhof” na Gräfenberku byl zároveň vodoléčebným ústavem Exklussives Hotel „Kaiserhof” war zugleich ein Wasserheilinstitut
194. Promenada z pawilonem muzycznym. Kierunek: uzdrowisko „Gräfenberk” (1910) K slunečnému jihu otevřené lázně „Gräfenberk” protíná promenáda s hudebním pavilonem Promenade mit Musikpavillon. Richtung des Kurortes Gräfenberk
138
L Á Z N Ě
J E S E N Í K
195. Widok z promenady na centrum uzdrowiska „Gräfenberk” (lata 20) Pohled z promenády na střed lázní „Gräfenberk” (20. léta) Aussicht von der Promenade auf das Zentrum der Kurstätte Gräfenberk (1920er Jahre)
196. Spacery do leśnych źródeł były częścią kuracji w uzdrowisku „Grafenberg” (1908) Vycházky k lesním pramenům byly součástí lázeňské kúry na „Gräfenberku” Wanderungen zum Heilbad im Wald waren ein Teil der Therapie im Kurort Gräfenberk
L Á Z N Ě
J E S E N Í K
139
K A R L OVA S T U D Á N K A 197. Uzdrowisko Karlova Studánka (litografia z 1898) Stavební jádro lázní Karlova Studánka (litografie) Heilbad Karlova Studánka (Litografie)
198. Fontanna przed „Domem Książęcym”, stanowiąca centrum uzdrowiska (1915) Fontána před „Knížecím domem” tvoří pomyslný střed lázní Brunnen vor dem Fürstenhaus, der das Zentrum des Heilbades bildete
140
K A R L O V A
S T U D Á N K A
199. Uzdrowisko Karlova Studánka wybudowano pod koniec XVIII wieku (1907) Lázně Karlova Studánka byly zbudovány již koncem 18. století Heilbad Karlova Studánka wurde Ende des XVIII. Jahrhunderts errichtet
200. Pijalnia wód przed dzisiejszym sanatorium „Ślązaczka” jest symbolem uzdrowiska Pitný pavilon na pozadí Lotrinského domu je symbolem zdejších lázní Wasserstube vor dem heutigen Kurheim „Ślązaczka” ist ein Symbol des Heilbades
K A R L O V A
S T U D Á N K A
141
201. Dom zdrojowy w Karlovej Studánce z roku 1893 (1910) Lázeňský dům v Karlově Studánce z roku 1893 Kurhaus in Karlova Studánka aus dem Jahre 1893
202. Arcyksiążę Eugeniusz – wielki mistrz zakonu krzyżackiego, na promenadzie w Karlovej Studánce (1900) Arcivévoda Evžen, velmistr Řádu německých rytířů, při promenádě Kurfürst Eugen – der Großmeister des Ritterordens, an der Promenade in Karlova Studánk
142
K A R L O V A
S T U D Á N K A
203. W uzdrowisku zdrowie przynosiła woda. Można ją było pić lub się w niej kąpać (1907) V lázních se léčí pomocí minerálních vod – pitím a koupelemi Wassertrinken wie auch Baden hatten eine therapeutische Wirkung
204. Z Karlovej Studánki prowadziła droga na „Skalnatý vrch” (1914) Výletní trasa z Karlovy Studánky vedla na Skalnatý vrch Von Karlova Studánka führte ein Weg auf den „Skalnatý vrch”
K A R L O V A
S T U D Á N K A
143
KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK 205, 206. Králický Sněžník, wieża widokowa z roku 1898 (1902, 1921) Králický Sněžník, rozhledna z roku 1898 Von Karlova Studánka führte ein Weg auf den „Skalnatý vrch”
207. Schronisko „Lichtensteinów” wystawione na skrajne warunki pogodowe (1930) Lichtenštejnská chata z roku 1912, vystavená rozmarům počasí Lichtenstein-Herberge aus dem Jahre 1912 den extremen Wetterverhältnissen ausgesetzt
144
K R Á L I C K Ý
S N Ě Ž N Í K
L Á Z N Ě D O L N Í L I P OVÁ
208. Uzdrowisko Dolní Lipová (lata 30) Schrothovy lázně Dolní Lipová (30. léta) Kurheim Dolní Lipová (1930er Jahre)
209. Kryta promenada. Dolní Lipová (1914) Krytá promenáda. Dolní Lipová Bedachte Promenade. Dolní Lipová
L Á Z N Ě
D O L N Í
L I P O V Á
145
