Posuzování vlivů Vnitrostátního programu nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem na životní prostředí (SEA)

www.oeko.de

Posuzování vlivů Vnitrostátního programu nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem na životní prostředí (SEA) Shrnutí závěrů zprávy o vlivech na životní prostředí

V Darmstadtu/Kolíně, 27.03.2015

Při odchylkách překladu od původního textu je rozhodující německé znění.

Autorky a autoři Öko-Institut e. V.: Mathias Steinhoff Beate Kallenbach-Herbert Manuel Claus Dr. Mathias Englert Christian Küppers Peter Küppers Falk Schulze Angelika Spieth-Achtnich Gesellschaft für Anlagen- und Reaktorsicherheit (Společnost pro bezpečnost jaderných zařízení a reaktorů): Thomas Beuth Dr. Thorsten Faß Peter-Jürgen Larue Dr. Henrich Meyering Dr. Dietmar Weiß

Öko-Institut e. V. Geschäftsstelle Freiburg Postfach 17 71 79017 Freiburg Büro Darmstadt Rheinstraße 95 64295 Darmstadt Telefon +49 6151 8191-0 [email protected] www.oeko.de

Gesellschaft für Anlagenund Reaktorsicherheit (GRS) gGmbH Schwertnergasse 1 50667 Köln Telefon +49 221 2068-0

Shrnutí závěrů zprávy o vlivech na životní prostředí bylo vypracováno z pověření Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody, stavebnictví a jaderné bezpečnosti (BMUB).

Shrnutí závěrů zprávy o vlivech na životní prostředí

Vnitrostátní program nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem Spolkové ministerstvo životního prostředí, ochrany přírody, stavebnictví a jaderné bezpečnosti (BMUB) zveřejnilo ke dni 6. ledna 2015 návrh Programu pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem – Vnitrostátní program (NaPro). Vnitrostátní program vychází z následujících skutečností: 

Při nakládání s radioaktivním odpadem platí zásada vnitrostátní odpovědnosti. Jaderný odpad se má ukládat na území státu svého vzniku. Vyhořelé palivo z experimentálních, demonstračních a výzkumných reaktorů se může přepravit do země, která paliva pro výzkumné reaktory dodává nebo vyrábí.



Úložiště radioaktivního odpadu mají být zřízena ve dvou lokalitách: úložiště v šachtě Konrad pro radioaktivní odpady, které vyvíjejí zanedbatelné množství tepla, a úložiště v souladu s německým zákonem o výběru lokality zejména pro radioaktivní odpady vyvíjející teplo. ‒ Radioaktivní odpady v bývalém dole Asse II se mají vyzvednout a má se k nim preventivně přihlédnout při plánování úložiště v souladu s německým zákonem o výběru lokality; přitom se nevylučuje možnost rozšíření úložiště Konrad i pro vhodné odpady. Jeho realizace se má přezkoumat po uvedení úložiště do provozu. ‒ Při plánování úložiště v souladu s německým zákonem o výběru lokality je také třeba preventivně zohlednit ochuzený uran získaný nebo získávaný v Německu při obohacování uranu pro případ, že se nebude pokračovat v jeho dalším zužitkování; přitom se nevylučuje možnost rozšíření úložiště Konrad i pro tyto radioaktivní látky. Jeho realizace se má přezkoumat po uvedení úložiště do provozu.



Demontáž všech jaderných reaktorů a jiných jaderných objektů a zařízení, která budou ve sledovaném období vyřazena z provozu, by se měla v závislosti na tom, zda je k dispozici úložiště, uskutečnit natolik rychle, aby mohly být uloženy do úložiště v šachtě Konrad radioaktivní odpady, které při demontáži vzniknou a vyvíjejí zanedbatelné množství tepla.



Předpokládaný termín uvedení úložiště Konrad do provozu je rok 2022. Pro plánovaný objem radioaktivního odpadu, stanovený v rámci schvalovacího řízení projektu stavby na 303 000 m³, by neměl provoz úložiště překročit dobu 40 let.



Rozhodnutí o lokalitě pro úložiště zejména odpadů vyvíjejících teplo má být přijato v souladu se zákonem o výběru lokalit do roku 2031. Úložiště má být uvedeno do provozu okolo roku 2050.



V souvislosti s udělením prvního dílčího povolení pro úložiště zejména odpadů vyvíjejících teplo má být v této lokalitě povoleno také vybudování příjmového skladu pro všechno vyhořelé jaderné palivo a odpady vzniklé při jeho přepracování. Tím se mají vytvořit předpoklady pro zahájení vyklízení stávajících meziskladů.



Vyhořelé palivo a odpady z jeho přepracování mají být až do této doby uskladněny ve stávajících meziskladech.



Ukládání nízkoaktivního a středně aktivního odpadu do úložiště pro radioaktivní odpady v Morslebenu je ukončeno. Úložiště má být vyřazeno z provozu a v dlouhodobém horizontu bezpečně uzavřeno.

Při nakládání s radioaktivním odpadem platí až do okamžiku jeho předání do úložiště nebo ve sběrném místě příslušné spolkové země zásada původce v tom smyslu, že subjekty, které

3

Shrnutí závěrů zprávy o vlivech na životní prostředí

zacházejí s radioaktivními látkami, mají povinnost zajistit, aby vznikající radioaktivní zbytkové látky, stejně jako demontované nebo rozebrané radioaktivní části zařízení byly opětně využity nebo jako radioaktivní odpad řádně odstraněny, aniž by došlo ke vzniku škody. Radioaktivní odpad vznikající v průmyslu, zdravotnictví a výzkumu se musí odevzdat ve sběrných místech spolkových zemí (zemská sběrná místa), kde se uloží do meziskladu. Zemské sběrny odevzdávají radioaktivní odpad, který se shromažďuje v jejich meziskladu, do úložiště.

Posuzování vlivů Vnitrostátního programu na životní prostředí (SEA) Vnitrostátní program (NaPro) bude podroben posuzování vlivů na životní prostředí (SEA). V rámci posuzování Vnitrostátního programu budou zkoumána následující plánovaná opatření týkající se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem: 

Postup při výběru lokality a ukládání zejména odpadu vyvíjejícího teplo, včetně paliva z experimentálních, demonstračních a výzkumných reaktorů



Alternativně – pokud to lze v rámci tohoto SEA posoudit: přeprava paliva z experimentálních, demonstračních a výzkumných reaktorů do země, která paliva pro výzkumné reaktory dodává nebo vyrábí.



Skladování vyhořelého paliva a odpadů vznikajících při jeho přepracování v meziskladu.



Nakládání s radioaktivními odpady vyzvednutými z důlní šachty Asse II a odstavení důlní šachty Asse II.



Nakládání s ochuzeným uranem získaným při obohacování uranu.

Každé z těchto opatření se rozdělí na jednotlivé projekty, jejichž vlivy na životní prostředí se přezkoumají. Realizace shora uvedených plánovaných opatření Vnitrostátního programu se uskuteční v zařízeních a objektech, o jejichž umístění a dispozici ještě nebylo rozhodnuto. Z tohoto důvodu není možné při posuzování Vnitrostátního programu popsat vlivy na skutečná zařízení nebo složky životního prostředí zkoumaných oblastí. Místo toho se provede odhad a charakteristika předpokládaných faktorů spojených se zařízeními nebo objekty, a to kvalitativně nebo kvantitativně v celé jejich šíři. Prognóza vlivů takto popsaných faktorů působících na životní prostředí bude vypracována na základě hypotetického zasažení chráněných statků a složek životního prostředí, a to z hlediska dodržení všeobecných enviromentálních cílů. Vyhodnocení se provádí s ohledem na účinnou enviromentální prevenci nepříznivých vlivů. Faktory, jejichž hodnoty překračují stanovené preventivní limity, jsou identifikovány jako potenciálně významné vlivy na životní prostředí. Vlivy tohoto rozsahu vznikají tehdy, když závažnost působících faktorů může vést k tomu, že nebudou dodrženy enviromentální cíle. V rámci posuzování Vnitrostátního programu se berou v úvahu tyto faktory: 

zábor ploch a prostorové působení



únik škodlivin do ovzduší, hluk a otřesy (kvantitativní rozbor pouze z hlediska požadavků na ochranu populace)



pokles hladiny podzemní vody

4

Shrnutí závěrů zprávy o vlivech na životní prostředí



běžné odpadní vody ze stavby (pokles hladiny podzemní vody), důlní stavba (pokles hladiny podzemní vody, drenážní voda, odvodňování hald) a provoz zařízení



látky ohrožující vodu, dešťová voda z dopravních ploch a střech, odpadní vody ze sanitárních zařízení



klasický odpad, odevzdávané teplo, světelné znečištění



únik médií do podzemní vody, blowout, hydraulický zkrat, pokles zemského povrchu a únik radonu



přímé záření a radioaktivní odpad z provozu zařízení



únik radioaktivních látek vzduchem nebo vodou (svody)



únik radioaktivních látek nebo jiných škodlivin z úložišť v době po jejich uzavření



havárie

Faktory jako látky ohrožující vodu, dešťová voda na dopravních plochách a střechách, odpadní vody ze sanitárních zařízení, klasické odpady, světelné znečištění a únik radonu není možné specifikovat pro jednotlivé projekty a pro posouzení vlivů Vnitrostátního programu mají podřadný význam. Opatření a projekty Vnitrostátního programu jsou doprovázeny těmito potenciálně významnými nebo potenciálně značnými vlivy na životní prostředí:

Proces výběru lokality a ukládání zejména radioaktivního odpadu vyvíjejícího teplo V souvislosti s procesem výběru lokality a ukládáním zejména radioaktivního odpadu vyvíjejícího teplo se musí posoudit enviromentální vlivy těchto projektů: 

povrchový průzkum ve více vybraných lokalitách pro umístění úložiště,



podzemní průzkum lokalit pro umístění úložiště (vrtné práce, provoz a zastavení provozu průzkumných vrtů, vyřazení z provozu a uzavření lokality),



přeprava odpadu, který má být umístěn v úložišti pro odpad vyvíjející teplo, z míst jeho dočasného uskladnění na místo úložiště,



přechovávání odpadu určeného pro umístění do úložiště v jeho přijímacím skladu (zřízení, provoz a ukončení provozu),



úprava všech odpadů určených k uložení před umístěním do úložiště (zřízení, provoz a ukončení provozu) a



ukládání (zřízení a provoz úložiště, uzavření úložiště a období po jeho uzavření).

V následném vyhodnocení se rozlišuje mezi konvenčními vlivovými faktory při zřizování a demontáži objektů a zařízení, konvenčními faktory v období jejich provozu a radiologickými faktory:

Konvenční vlivové faktory při zřizování a demontáži objektů nebo zařízení a při dopravě

5

Shrnutí závěrů zprávy o vlivech na životní prostředí

Důsledkem zpevnění půdy zkoumaného území a výstavby budov nebo zřízení hald pro přijímací sklad, úpravny odpadu, průzkum a úložiště dochází k nepropustnosti ploch, která představuje potenciálně významný vliv na životní prostředí a musí se kompenzovat. Při pozdější demolici všech budov a zrušení hald bude propustnost těchto ploch opět obnovena. Nepropustnost zkoumaných ploch bude omezena pouze na krátkou dobu trvání povrchových průzkumných prací. Kromě nepropustnosti ploch je povrchový průzkum lokality pro umístění úložiště spojen s dalšími faktory, které vedou k potenciálně významným vlivům na životní prostředí a při povolovacím řízení se musí vzít v úvahu opatření na jejich zmírnění: 

škodliviny v ovzduší a hluk do vzdálenosti několika 100 metrů

Rizikové faktory výstavby a demolice přijímacího skladu a úpravny odpadu, stejně jako výstavby a uzavření průzkumného vrtu a úložiště mohou vést k těmto potenciálně významným vlivům na životní prostředí: 

škodliviny v ovzduší do vzdálenosti 700 metrů (zřízení průzkumných vrtů) resp. do vzdálenosti 1000 metrům (zřízení úpravny odpadu, přijímací sklad a úložiště)



emise hluku a otřesy půdy do vzdálenosti přibližně 1000 metrů z hlediska požadavků na ochranu populace



pokles hladiny podzemní vody



odvádění běžných odpadních vod ze stavby (pokles hladiny podzemní vody), důlní stavba (drenážní voda, odvodňování hald)



prostorové působení v důsledku postavených budov a zřízených hald

Podél dopravních tras pro přepravu stavebního materiálu, konvenčního odpadu a materiálu z hald se mohou v důsledku hluku projevit na vzdálenost přibližně 100 metrů potenciálně významné vlivy na životní prostředí. Konvenční vlivové faktory při provozu dolů a zařízení U důlních šachet určených pro hlubinný průzkum a úložiště je nutno počítat také během provozu a při jeho zrušení resp. uzavření úložiště s potenciálně významnými vlivy na životní prostředí, které jsou způsobeny poklesem hladiny podzemní vody a běžnými odpadními vodami z přiváděné podzemní vody, drenážní vody a z odvodňování hald. Během provozu úpravny odpadu před uložením je nutno zohlednit důsledky odvádění běžných odpadních vod. Při provozu úložiště mohou vzniknout potenciálně významné vlivy na životní prostředí v důsledku přívodu tepla do půdního podkladu. V rámci povolovacího řízení se musí posoudit vhodná opatření ke zmírnění těchto vlivů. Radiologické faktory Proces výběru lokality pro úložiště nezahrnuje žádné radiologické faktory. Z hlediska radiologicky významných faktorů vede ukládání odpadů vyvíjejících teplo k těmto potenciálně významným vlivům na životní prostředí: 

6

Přijímací sklad: přímé záření a rizika vzniku případných radiačních havárií

Shrnutí závěrů zprávy o vlivech na životní prostředí



Úpravna odpadu: přímé záření, únik radioaktivních látek vzduchem nebo vodou (svody), rizika vzniku případných radiačních havárií



Provoz a uzavření úložiště: rizika vzniku případných radiačních havárií

Nelze vyloučit únik nepatrného množství radioaktivních látek nebo jiných škodlivin z úložiště v období po jeho uzavření. Toto riziko je však omezeno bezpečnostními požadavky kladenými na úložiště radioaktivního odpadu vyvíjejícího teplo a ustanoveními zákona o vodním hospodářství. Vzhledem k tomu, že mimořádně dlouhé trvání tohoto období po dobu jednoho milionu let nedovoluje, abychom již dnes provedli přesnou prognózu vývoje chráněných statků, na nichž se budou projevovat předpokládané enviromentální vlivy, nejsou závěry hodnocení přímo srovnatelné se závěry posuzování jiných projektů. Proto se upouští od zařazení vlivů na životní prostředí spadajících do období po uzavření úložiště do jednotlivých běžně používaných kategorií.

Alternativně: Přeprava paliva z experimentálních, demonstračních a výzkumných reaktorů do země, která paliva pro výzkumné reaktory dodává nebo vyrábí. Vlivové faktory, které se musí zohlednit při přepravě, jako únik škodlivin do ovzduší a hluk, přímé záření a uvolňování radioaktivních látek v důsledku dopravních nehod nevedou k potenciálně významným vlivům na životní prostředí. Následné úkony při nakládání s palivem, jeho přepracování a uložení odpadu vznikajícího během tohoto procesu se provádějí v zahraničí a nejsou předmětem tohoto posuzování, protože spadají pod regulační režim přijímajícího státu.

Skladování vyhořelého paliva a odpadů vznikajících při jeho přepracování v meziskladu Při posuzování vlivů na životní prostředí je třeba zohlednit v souvislosti se skladováním vyhořelého paliva a odpadu vznikajícího při jeho přepracování v meziskladu 

prodloužení skladování vyhořelého paliva a odpadů vznikajících při jeho přepracování v meziskladu,



rozšíření přípustných druhů odpadu decentralizovaných meziskladů, určených k umístění odpadů vznikajících při přepracování paliva a



skladování paliva z experimentálních, demonstračních a výzkumných reaktorů

U změn provozu stávajících meziskladů, které jsou výsledkem tohoto vývoje, jsou posuzovány vlivové faktory jako odevzdávání tepla, radioaktivní odpad z provozu, přímé záření a rizika vzniku případných radiačních havárií. V rámci všeobecného vyhodnocení SEA nemusí být zohledněny žádné z toho plynoucí potenciálně významné vlivy na životní prostředí.

Nakládání s radioaktivními odpady vyzvednutými z důlní šachty Asse II a odstavení důlní šachty Asse II K vyzvednutí radioaktivního odpadu z šachty Asse II je nutno realizovat tyto projekty: 

vyzvednutí a úprava radioaktivních odpadů z šachty Asse II (provoz důlní šachty Asse II za účelem vyzvednutí odpadu; zřízení, provoz a demontáž úpravny odpadu),

7

Shrnutí závěrů zprávy o vlivech na životní prostředí



umístění upravených odpadů v meziskladu (zřízení, provoz a ukončení provozu),



zastavení provozu v šachtě Asse II,



přeprava odpadů z meziskladu do úložiště,



uložení odpadu do úložiště v souladu se zákonem o výběru lokality a



alternativně: umístění vyzvednutých radioaktivních odpadů v úložišti Konrad.

Konvenční vlivové faktory při zřizování a demontáži objektů nebo zařízení a při dopravě Výstavba dalších budov, které mají sloužit k vyzvednutí odpadu, stejně jako úpravny odpadu a meziskladu je spojena s potenciálně značnými vlivy na životní prostředí, způsobenými nepropustností zastavěných ploch, která se musí kompenzovat. Výstavba a popř. demontáž meziskladu a úpravny odpadu, stejně jako vybudování zařízení pro vyzvednutí radioaktivních odpadů z důlní šachty Asse II mohou vést u níže uvedených faktorů k potenciálně významným nepříznivým vlivům na životní prostředí: 

škodliviny v ovzduší do vzdálenosti přibližně 1,5 kilometru



hluk a otřesy půdy do vzdálenosti přibližně 1,5 kilometrů z hlediska požadavků na ochranu populace



škodliviny v ovzduší a hluk způsobený přepravou stavebního materiálu, odpadu nebo materiálu z hald do vzdálenosti přibližně 100 metrů od dopravních tras



zachování podzemní vody a odvedení vyčerpané podzemní vody jako běžných odpadních vod



prostorové působení v důsledku budov

Výstavba a popř. demontáž zařízení pro vyzvednutí radioaktivních odpadů z důlní šachty Asse II může vést v níže uvedených oblastech k potenciálně významným nepříznivým vlivům na životní prostředí: 

škodliviny v ovzduší a hluk (zasažení populace) do vzdálenosti přibližně 700 metrů



prostorové působení v důsledku jámové budovy a popř. dalších budov

Všechny negativní vlivy se budou během vyřazování šachty Asse II z provozu postupně zmírňovat. Konvenční vlivové faktory při provozu zařízení Během provozu zařízení pro úpravu odpadu se odvádějí běžné odpadní vody. Během vyzvedávání odpadu nedochází ve smyslu všeobecného posuzování SEA k žádným závažnějším konvenčním negativním vlivům. Radiologické faktory Vyzvedávání radioaktivních odpadů z šachty Asse II, jejich úprava a uložení v meziskladu vede z hlediska radiologických faktorů k těmto potenciálně významným negativním vlivům na životní prostředí: 

8

Vyzvedávání radioaktivního odpadu: únik radioaktivních látek vzduchem nebo vodou (svody), rizika vzniku případných radiačních havárií

Shrnutí závěrů zprávy o vlivech na životní prostředí



Úpravna odpadu: přímé záření, únik radioaktivních látek vzduchem nebo vodou, rizika vzniku případných radiačních havárií



Mezisklad: přímé záření a rizika vzniku případných radiačních havárií

Přeprava odpadů nevede k potenciálně významným vlivům na životní prostředí. Negativní vlivy na životní prostředí, vznikající v důsledku umístění radioaktivního odpadu, vyzvednutého z šachty Asse II, do úložiště pro odpad vyvíjející teplo nebo alternativně do úložiště Konrad, jsou z pohledu nadřazeného posuzování SEA srovnatelné. Potenciálně významné vlivy na životní prostředí během provozu úložiště vznikají důsledkem úniku radioaktivních látek vzdušnou cestou a rizik vzniku případných havárií.

Nakládání s ochuzeným uranem získaným při obohacování uranu Nakládání s ochuzeným uranem získaným při obohacování uranu zahrnuje tyto projekty: 

úpravu radioaktivních odpadů pro jejich uložení (zřízení, provoz a vyřazení z provozu),



přepravu radioaktivních odpadů do úložiště,



uložení odpadů do úložiště v souladu se zákonem o výběru lokality a



alternativně: uložení odpadů do úložiště Konrad

Konvenční vlivové faktory při zřizování a demontáži objektů a zařízení Výstavba úpravny odpadu a meziskladu je spojena s potenciálně značně negativními vlivy na životní prostředí, způsobenými nepropustností ploch, která se musí kompenzovat. Výstavba a demolice meziskladu a úpravny radioaktivních odpadů mohou vést ve spojení s následujícími konvenčními faktory k potenciálně významným negativním vlivům na životní prostředí: 

škodliviny v ovzduší a hluk (zasažení populace) do vzdálenosti přibližně 1 kilometru



hluk způsobený přepravou stavebního materiálu, odpadu nebo materiálu z hald do vzdálenosti přibližně 100 metrů od dopravních tras



pokles hladiny podzemní vody a odvedení vyčerpané podzemní vody jako odpadních vod



prostorové působení v důsledku postavených budov (mezisklad, úpravna odpadů)

Konvenční vlivové faktory působící při provozu zařízení Během provozu zařízení pro úpravu odpadu se odvádějí klasické odpadní vody. Radiologické faktory Skladování a úprava nepoužitelných odpadů z obohacování uranu vede z hlediska radiologických faktorů k těmto potenciálně významným negativním vlivům na životní prostředí: 

Mezisklad: rizika vzniku případných radiačních havárií



Úpravna odpadu: únik radioaktivních látek vzduchem nebo vodou, rizika vzniku případných radiačních havárií

9

Shrnutí závěrů zprávy o vlivech na životní prostředí



Uložení odpadů z obohacování uranu do úložiště v souladu se zákonem o výběru lokality nebo do úložiště Konrad vede během provozu úložiště v důsledku rizika případných havárií k potenciálním negativním vlivům na životní prostředí.

Přeprava odpadů nevede k potenciálně významným vlivům na životní prostředí.

Proveditelnost opatření, přeshraniční vlivy, hypotetické nulové varianty a následující posuzování vlivů na životní prostředí Předložené výsledky posuzování vlivů na životní prostředí vycházejí z aspektů prevence a rozsahu, ve kterém by mohly být zasaženy zranitelné chráněné statky, např. bytové zástavby. Opatření k odvrácení a zmírnění vlivů nebyly zohledněny. Proto nemusí při realizaci opatření a projektů Vnitrostátního programu nezbytně dojít ke vzniku shora uvedených potenciálně významných vlivů na životní prostředí. S přihlédnutím k reálně zasaženým chráněným statkům a k využití potenciálů odvrácení a zmírnění vlivů se může přistoupit k realizaci opatření a projektů Vnitrostátního programu za předpokladu, že budou dodrženy enviromentální cíle; s výjimkou nepropustnosti ploch, která se musí kompenzovat, nepřetrvají žádné významné vlivy na životní prostředí. Vzhledem k tomu, že zatím ještě nejsou vybrány téměř žádné lokality pro uskutečnění opatření a projektů Vnitrostátního programu, nelze v současné době vyloučit jejich realizaci v blízkosti státních hranic. V těchto případech může dojít k přeshraničnímu působení potenciálních vlivů na životní prostředí popř. k působení v dosahu uvedených vzdáleností od stávajících chráněných statků. Při posuzování vlivů Vnitrostátního programu byly zkoumány hypotetické nulové varianty, dlouhodobé skladování odpadů vyvíjejících teplo, radioaktivních odpadů, které mají být vyzvednuty z šachty Asse II a ochuzeného uranu získaného při obohacování uranu, jež nebudou opětovně použity, a byly srovnány s vlivy na životní prostředí v případě realizace koncepce úložiště podle Vnitrostátního programu. Hypotetická nulová varianta dlouhodobého skladování by vedla ve srovnání s plánovanou koncepcí úložiště podle Vnitrostátního programu převážně ke zhoršení stavu životního prostředí. Při realizaci opatření a projektů Vnitrostátního programu se posuzování vlivů provádí v souladu se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí Spolkové republiky Německo (UVPG) /UVPG 2013/. Přitom se zohledňují složky životního prostředí ve zkoumané oblasti z hlediska poskytnutí nezbytné ochrany. V případě upozornění na výskyt přeshraničních vlivů na životní prostředí budou dotčené sousední státy zapojeny do povolovacího řízení podle ustanovení UVPG.

10