Postup sanace DIAGNÓZA

Sanace

Reaguje na krizi podniku a lze ji chápat jako soubor opatření přijímaných ze strany vedení podniku, jejichž smyslem je zásadní ozdravení a obnova finanční výkonnosti a prosperity firmy.

Postup sanace DIAGNÓZA

Vnitřní příčiny krize

Vnější příčiny krize Stav podniku

Povaha, původ a stádium krize podniku

Alternativní scénáře vývoje podniku

Cíl řešení krize

Udržení dosavadního podniku

Autonomní sanace

Likvidace dosavadní formy podniku

Heterogenní sanace

Udržení provozu - prodej podniku - fúze nebo rozdělení - konkurs - reorganizace

Sanační strategie

Likvidace provozu - dobrovolná likvidace - konkurs

Povaha krize podniku 

krize strategická

 krize vyvolaná hospodářskými výsledky  krize likvidity

Zrušení a zánik společnosti Zánik společnosti – ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Zrušení společnosti – předchází zániku společnosti, rozlišuje se:  zrušení s likvidací,  zrušení bez likvidace – jmění společnosti přechází na právního nástupce.

Důvody ke zrušení společnosti a) uplynutí doby, na kterou byla založena, b) dosažení účelu, pro který byla založena, c) rozhodnutí společníků o zrušení společnosti, d) rozhodnutí soudu, e) rozhodnutí společníků o fúzi, rozdělení společnosti nebo o změně právní formy podnikání, f) zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, g) zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, h) smrt společníka, i) zánik právnické osoby, která je společníkem.

Důvody rozhodnutí soudu o zrušení společnosti a) nečinnost orgánů společnosti:  v uplynulých 2 letech se nekonala valná hromada,  skončilo funkční období orgánů společnosti a nebyly do 1 roku zvoleny orgány nové,  společnost po dobu delší než 2 roky neprovozuje žádnou činnost. b) ztráta oprávnění k podnikatelské činnosti, c) zánik předpokladů pro vznik společnosti, d) společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond, e) společnost neplní povinnost prodat část podniku podle rozhodnutí ÚOHS.

Zrušení bez likvidace Přeměny společnosti: 1) fúzí:  sloučením,  splynutím, 2) převodem jmění na společníka, 3) rozdělením, 4) změnou právní formy.

Sloučení společností Sloučením dochází k zániku společnosti (nebo více společností) – tzv. zanikající společnosti, jemuž předchází její zrušení bez likvidace. Majetek i závazky zanikající společnosti (včetně pracovněprávních vztahů) přecházejí na nástupnickou společnost. Společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti.

Splynutí společností Splynutím dochází k zániku dvou či více společností, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace. Majetek i závazky (včetně pracovněprávních vztahů) zanikajících společností přecházejí na nově zakládanou nástupnickou společnost. Společníci zanikajících společností se stávají společníky nástupnické společnosti.

Rozdělení společnosti Rozdělením společnost zaniká. Jejímu zániku předchází zrušení bez likvidace s tím, že majetek a závazky včetně pracovněprávních vztahů přecházejí na nástupnické společnosti – nové či již existující.

Rozdělení sloučením Zanikající společnost se rozdělí na dvě či více částí, které se současně sloučí s již existujícími společnostmi. Nedochází tak ke vzniku žádné nové společnosti.

Rozdělení kombinované Jedná se o kombinaci předchozích variant. Část jmění zanikající společnosti přechází na nově vzniklou nástupnickou společnost, zatímco další část se sloučí s již existující společností.

Rozdělení odštěpením Z podniku se vyčlení určitá jednotka, na kterou přejde část jmění. Původní společnost přitom nezaniká a dále pokračuje ve své podnikatelské činnosti. Odštěpená část může přejít buď na nově založenou společnost, nebo se sloučí s již existující společností, ev. lze kombinovat obě předchozí varianty.

Změna právní formy Změnou právní formy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její majetek a závazky na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a postavení jejích společníků. Společnost může změnit právní formu na jinou formu společnosti (např. akciová společnost na společnost s ručením omezeným) nebo na družstvo. Ke změně právní formy se vyžaduje dohoda společníků nebo rozhodnutí příslušného orgánu společnosti (např. valné hromady).

Likvidace společnosti Proces, kdy společnost postupně přeměňuje majetek v likvidní prostředky k úhradě závazků společnosti. Důvody likvidace společnosti:  uplynula lhůta, na kterou byla společnost zřízena,  rozhodnutí soudu,  preventivní likvidace,  následná likvidace.

Úpadek podniku Dlužník je v úpadku, jestliže:  má více věřitelů,  peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti,  tyto závazky není schopen plnit (tzn. je platebně neschopný),  nebo je předlužen (souhrn závazků převyšuje hodnotu majetku) – týká se PO a FO - podnikatelů.

Platební neschopnost Dlužník není schopen plnit peněžité závazky, pokud:  zastavil platby podstatné části závazků,  neplní peněžité závazky po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě splatnosti,  není možno dosáhnout uspokojení závazků exekucí,  nepředložil seznam majetku, závazků, zaměstnanců a listin dokládajících úpadek.

Základní způsoby řešení (hrozícího) úpadku

 konkurs

 reorganizace,  oddlužení.

Účastníci řízení  Insolvenční soud  Dlužník  Věřitelé  Insolvenční správce  Státní zastupitelství  Likvidátor dlužníka

Věřitelské orgány  Schůze věřitelů  Věřitelský výbor  Zástupce věřitelů

Důsledky insolvenčního řízení zahájení řízení se oznámí vyhláškou do 2 hodin po obdržení insolvenčního návrhu, nelze se odvolat,



 insolvenční soud neprodleně vyrozumí FÚ, CÚ, ÚP, OSSZ, obecný soud dlužníka, příp. i exekutora a komisi pro cenné papíry,  může požadovat po navrhovateli zálohu max. 50 000 Kč na náklady insolvenčního řízení,  pohledávky nelze uplatnit žalobou, nelze provádět exekuce na majetek dlužníka,  vyzve věřitele k přihlášení pohledávek (do rozhodnutí o úpadku a po něm ve lhůtě 1 až 2 měsíce),  dlužník nesmí nakládat s majetkovou podstatou.

Moratorium dlužník může navrhnout moratorium, a to do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu,



 moratorium nemůže navrhnout právnická osoba v likvidaci,  k návrhu se připojí poslední účetní závěrka,  s vyhlášením moratoria musí souhlasit většina věřitelů (podle hodnoty pohledávek),  o vyhlášení moratoria rozhodne soud do 1 prac. dne,  moratorium trvá nejdéle 3 měsíce + prodl. o 30 dnů,  po dobu trvání moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku.

Druhy pohledávek Zajištěné pohledávky Pohledávky za majetkovou podstatou a obdobné Úročené pohledávky Pohledávky vyňaté z uspokojení

Konkurs  Rozhodnutí o prohlášení konkursu se zveřejňuje v insolvenčním rejstříku.

 Oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přechází na insolvenčního správce.  Nesplatné pohledávky se stávají splatnými.  Zanikají dlužníkovi plné moci, prokury, příkazy a pověření, exekuce, věcná břemena.  Přerušují se soudní a jiná řízení týkající se majetkové podstaty.  Majetková podstata se zpeněží veřejnou dražbou, prodejem mimo dražbu (se souhlasem ISd a VV) nebo exekučním prodejem.

Nepatrný konkurs Týká se fyzických osob – nepodnikatelů – anebo podnikatelů s obratem menším než 2 mil. Kč za poslední účetní období a s počtem věřitelů menším než 50.

Reorganizace Postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu podniku dlužníka. Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek pouze dlužníka - podnikatele, přičemž dlužník nesmí být v likvidaci. Reorganizace je určena zejména pro podniky s obratem nad 100 mil. Kč za poslední účetní období, nebo které zaměstnávají více než 100 pracovníků v HPP. Návrh na reorganizaci může podat dlužník do 10 dnů před první schůzí věřitelů (u hrozícího úpadku do rozhodnutí o úpadku) nebo přihlášený věřitel na schůzi věřitelů.