Portrét ELIŠKA NOVOTNÁ

Portrét ELIŠKA NOVOTNÁ

téma BIOPOTRAVINY

Na návštěvě CALLA SLAVÍ PATNÁCTKU

PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC

C A LL A 370 04 České Budějovice, Fráni Šrámka 35 Tel.: 387 310 166, 387 311 381, e-mail: [email protected] web: http://www.calla.cz Poradna: Po 9–13 h. (především energetika), Út 13–17 h. (především všeobecné poradenství), St 9–13 h. (především ochrana přírody a krajiny) ČESKÝ NADAČ NÍ FOND PRO VYDRU 379 01 Třeboň, Jateční 311 Tel. 384 72 20 88 (M. Šimek 723 654 478), e-mail: [email protected] web: http://www.otter.trebone.cz Průběžně konzultace a poradenství v oblasti ochrany vydry říční, náhrady škod (M. Pacovská 775 364 625) Poradna: Út a Čt 15–18 h., St 9–12 h. DŘ Í PATK A 383 01 Prachatice, Rumpálova 402 Tel. 388 317 806, 724 081 117, e-mail: [email protected] web: http://www.dripatka.cz Poradna: Po a Čt 16–18h. E KOLOGI CKÝ P R ÁV N Í S ERV I S 390 01 Tábor, Převrátilská 330 Tel: 381 253 904, fax: 381 253 910, e-mail: [email protected] web: http://www.eps.cz Poradna: St a Čt 13–17 h.

Za podporu děkujeme Kavárně Měsíc ve dne, Nová ulice 3, České Budějovice, která poskytuje prostory pro konání akcí sítě KRASEC a pomáhá s distribucí časopisu.

Kavárna na půl cesty, Fair-Trade obchůdek, Galerie, Literární kavárna www.mesicvedne.cz

Jihočeský čtvrtletník o životním prostředí Název časopisu je odvozen od názvu Krajské sítě environmentálních center v jižních Čechách, která vzniká v rámci projektu, podpořeného z prostředků Evropského sociálního fondu v ČR a ze státního rozpočtu ČR, prostřednictvím MŽP ČR.

FLO RI A N US 377 01 Jindřichův Hradec, Pražská 1286/II Tel.: 384 382 511, e-mail: [email protected] web: http://florianus.wz.cz Poradna: Út 10–13 h., Čt 14–18 h. I NK AN O 397 01 Písek, Píseckého 131 Tel.: 382 210 319, e-mail: [email protected], web: http://new.inkano.cz Poradna: Po 8–12 h., 13–16 h. ROSA 370 01 České Budějovice, Senovážné nám. 9 Tel.: 387 432 030, e-mail: [email protected], web: http://www.rosa.ecn.cz Poradna, knihovna i videotéka: Po, Út 9–12 h. a St, Čt 12–18 h. ŠÍPEK 381 01 Český Krumlov, tř. Míru 144 Tel. 721 179 755, 380 727 733, e-mail: [email protected] web: http://www.sipek.roklinka.cz

Zveřejněné články obsahují názory autorů, nevyjadřují (pokud není výslovně uvedeno) ani stanovisko sítě KRASEC, ani redakční rady. Vydává: Rosa, o.p.s., jako časopis Krajské sítě environmentálních center KRASEC Partnerské organizace projektu: Calla, Český nadační fond pro vydru, INKANO, SVIS MŠMT-CEV Dřípatka, ZO ČSOP Šípek, Rosa,o.p.s., Ekologický právní servis, Fakulta managementu VŠE J. Hradec a Jihočeský kraj Adresa redakce:

ŠMIDINGEROVA KNIHOVNA 386 01 Strakonice, Husova 380 Tel.: 383 323 021, 383 322 219, e-mail: [email protected], web: http://www.knih-st.cz Poradna: Po – Pá 7.30–16h.

KRASEC, Rosa, Senovážné nám. 9, 370 01 České Budějovice e-mail: [email protected] Odpovědná redaktorka: Zdenka Jelenová

SLUNEČNICE CENTRUM PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL OBCHOD SE ZDRAVÝMI POTRAVINAMI A BYLINKAMI

VÁM NABÍZÍ:

















OBCHOD SLUNEČNICE NAJDETE V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH V CHELČICKÉHO ULICI 21, MEZI LANNOVOU TŘÍDOU A RUDOLFOVSKOU ULICÍ VEDLE ELEKTRO HAVLÍČEK

BIOPOTRAVINY, POTRAVINY PRO ZDRAVOU VÝŽIVU BIO OVOCE A ZELENINU, BIOUHERÁK , BIOVÍNO POTRAVINY PRO VEGETARIÁNY A VEGANY OTEVÍRACÍ DOBA: ČERSTVÉ KOKOSOVÉ MLÉKO, ŽELEZITÉ VÍNO „KAGOR“ PO – PÁ 8,30 – 18,00 VELKÝ VÝBĚR BIO KOŘENÍ, ŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLÉB SO 8,30 – 12,00 BIO JAVOROVÝ SIRUP, BIO MELASUBIO CUKROVINKY BIO POHANKU, JÁHLY, ŠPALDU, OVES, ŽITO, KUSKUS… Bližší informace VELKÝ VÝBĚR BYLINNÝCH ČAJŮ, TINKTUR A SIRUPŮ na tel. č. 603 266 753, MED, MEDOVINU, PROPOLIS A JINÉ VČELÍ PRODUKTY 387 315 856 PŘÍRODNÍ KOSMETIKU Z KONOPÍ, WELEDA, LAVERA… SOLNÉ LAMPY, SVÍČKY, VONNÉ TYČKY, RELAXAČNÍ HUDBU VONNÉ OLEJE DO AROMALAMPY A NA MASÁŽE KNIHY O ZDRAVÉ VÝŽIVĚ A O LÉČENÍ NEMOCÍ STRAVOU KNIHY S DUCHOVNÍ A EKOLOGICKOU TÉMATIKOU EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ A PRACÍ PROSTŘEDKY „ECOVER“ A „SODASAN“ KAŽDÉ PONDĚLÍ ČERSTVÉ BIOPEČIVO Z PEKÁRNY COUNTRY LIFE NENAČOVICE (BIO CHLÉB, ROHLÍKY, KOLÁČKY, BAGETY…) – JEDINÁ PEKÁRNA V ČR, KDE SI BIO ZRNO SAMI VYPĚSTUJÍ, SEMELOU NA KAMENNÉM MLÝNĚ A UPEČOU

Redakční rada: Libuše Jozková, Jiří Guth, Vladimír Molek, Jan Nový Sazba a grafická úprava: MADART, Vodňany (www.madart.cz) Tisk: TISKÁRNA HEMALA, Písek Evidováno: Ministerstvo kultury ČR, reg. č. E 16312 Krasec č. 1/2 vyjde: 1/2007 TIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE Předplatné: viz objednávka na zadní straně obálky, info: tel. 387 432 030, e-mail: [email protected] Inzerce a výměnná reklama: tel. 607 777 993, e-mail: [email protected] Velké foto na obálce © Jan Nový © KRASEC 2006 ISSN 1802-1441

E DI TOR IA L

Z OB S A H U AK T UÁLN Ě ZE S ÍTĚ K R A SEC

zprávy od partnerských 4–5 organizací

P OH L E DE M

foto Daniela Dvořáková

Milé čtenářky a čtenáři, Stromy se začínají zabarvovat fantastickými odstíny a listí opadává čím dál rychleji. Když se zamyslíme, co nás potkalo od posledního vydání tohoto časopisu, je to ohlédnutí podobně pestré… Tak například byl na Šumavě po udělení vládní výjimky ze zákona na ochranu přírody částečně zprovozněn, a pět týdnů poté znovu uzavřen česko-bavorský přechod Modrý sloup, o němž psal v minulém Krasci starosta obce Modrava. Těsně před výměnou vlád o tom poněkud nekoncepčně rozhodl ještě Paroubkův kabinet. Jeden pohled na výsledky tohoto rozhodnutí dnes přinášíme na straně Ohlasy-dopisy. Na Šumavu se i v tomto čísle podíváme podrobněji, a to díky exkurzi na ekofarmu Slunečná, kterou v rámci Měsíce biopotravin uspořádal českokrumlovský Šípek. Také máme za sebou další Den bez aut – termínově se téměř překryl s nástupem nového ministra životního prostředí. Petr J. Kalaš se v protikladu ke svým kolegům zatíženým stranickým pletichařením vyznačuje jednak určitým evropským nadhledem a elegancí, jednak odolností vůči lobistickým tlakům z různých stran… píše o tom krátce na jiném místě dnešního Krasce Jiří Guth. Bohužel, jak se zdá, dřív než listí opadá, dojde na ministerských židlích k dalšímu pokynu „Škatule, hejbejte se!“, a co nás i české životní prostředí v tomto směru čeká, je (snad) psáno jen ve hvězdách… Zcela určitě nás však v nejbližších dnech čekají komunální volby. Někde je výsledek předvídatelný, jinde jsou všichni v naprosté nejistotě. V Zahrádkách ale vědí, že je velká změna čeká neodvratně, po třech volebních obdobích totiž z komunální politiky odchází starostka (především však socioložka) Eliška Novotná, jejíž portrét přinášíme na str. 10-11. Až ten rozhovor budete číst, nepřeskočte prosím konec, protože jinak byste mohli upadnout do depresivních pocitů. Eliška Novotná je však navzdory svým deziluzím ze starostování jednak odolný a bojovný dubnový Beran, především však dle svých slov bytostná optimistka. I když to tak na první pohled snad nevypadá… Zachovejte nám věrnost a pokud vás něco na následujících stránkách v jakémkoliv směru zaujme, napište nám, prosím, svůj názor! ZDENKA JELENOVÁ

SLUNEČNÁ: SPLNĚNÝ SEN

STRANA 14

…může se zdát, že to je vymyšlený příběh. Jak před jedenácti lety při deštivé cestě ze Slovinska do Německa, kde v té době žil, uviděl při průjezdu Rakouskem nad kopci na pravé straně pruh modré oblohy. Když se podíval do mapy, zjistil, že se v těch místech nachází Šumava, hory, kde nikdy předtím nebyl… Tak našel místo, které se mělo stát jeho domovem, místo, které ho okouzlilo… Marie Jirková

M ichal Ruman Víc, než jen byznys

6

Petr H a k r Jak postupovat při kácení dřevin

8

Matouš Šimek Sledujte volavky!

9

PORTRÉT

ELI ŠK A N OVOTNÁ: Dvanáct let starostování je obrovská zkušenost 10 – 11 V l a di m í r M o l ek Kauza Kravín Habří

12

foto o. s. Konopa

P O D ZIM N Í P ŘÍLO H A P RO RO D IN U

VÍC NEŽ JEN BYZNYS

STRANA 6

Konopí je původem prastará kulturní rostlina, která se opět vrací na pole a do průmyslu. Přestála vyhlazovací válku monopolů syntetických vláken i prohibici a období přehnaných obav z účinků rostlinných omamných látek… Michal Ruman a Hana Gabrielová

Právní poradna Vaříme s Líbou NEJEN pro děti Výlety bez aut

I II III VI

Ji ří Gu th Calla slaví patnáctku

13

T É MA:

Biopotraviny

14 – 15

Sta n i sl a Ku tá ček Sdílený automobil?

16

Ja n N ov ý Génius loci vymírá

17

PANOR AMA

foto autor

nové knihy, projekty, recenze zajímavé akce, výstavy 18 – 19

GÉNIUS LOCI VYMÍRÁ

STRANA 17

Dalším nezbytným faktorem utvářejícím genius loci je tajuplnost. Zákoutí některých uliček Českého Krumlova, které ještě nepostihla mánie turistického byznysu, působí velmi tajemně… Jan Nový

Edva rd S equens Dům, který lze zkompostovat

20

Em í l i e Strejčková Ze Šumavy do Toulcova dvora

21

F E JE TO N I re ny Va c kové 22

zakladatele Jakuba Krčína z Jelčan. Nikdy v historii totiž, na rozdíl od Rožmberku, při katastrofální povodni neobstála… Správa CHKO Třeboňsko je viněna, že svým rigidním přístupem zablokovala výkon MIROSLAVA HULEHO stavebních prací. To samozřejmě ochranáři odmítají jako tendenč[email protected] ní obvinění. Kdosi mi kouká přes rameno a ptá se: “Drahé technické řešení odmítáš a ochranáře šanuješ. Tak co vlastně chceš?!” Koukám, že ten chlapík ze starých časů je poněkud podoben rybníkáři Kubovi. Liška podZase ti ochránci přírody! – řekne si lid nad míněním jihočeského hejtma- šitá! Vím, co by se líbilo jemu! A konec konců i mně. Totiž použít jeho na, že oni jsou původní nepřímou příčinou protržení hráze Nové řeky při osvědčený způsob zesilování hrází z toho, co je za lacino po ruce – a letošní velké vodě. Jenže lid není blbý, protože ví, že Novořecká hráz byla tím je sypání zemních podvozů pod hráz. Dodatečné gravitační a filopravena za jeho veliké peníze (10 miliónů korun bezprostředně a dal- trační lavice na vzdušní straně hráze by se sypaly bez omezení bezších 100 miliónů později pro dodavatele Zakládání group a.s.), které stát pečnosti a provozu stávající hráze. pohotově přisunul pro Povodí Vltavy, aby sanovalo velkou nátrž v hrázi Z mého pohledu je to zajímavé proto, že tento způsob je ověřený už 400 let, není nákladný a z hlediska ochrany přírody je šetrný – lze po srpnových povodních r. 2002. Už tehdy jsme to mohli považovat za dávání platinové plomby do para- očekávat, že rostlinná a živočišná společenstva si postupnou sukcesí dentózní dásně. Neboť toto typicky technokratické opatření, kdy se v ose své místo na nové bermě zase najdou. hráze zarážely štětovnicové stěny, resp. se prováděla bentonitová clona Co tedy uděláme? Budeme jednat utilitárně i za cenu velkých náklaa následná injektáž, bylo zbytečným přepychem a poněkud uspěchané. dů a pokračujících kolizí? Však voda nám řekne. Když ne teď, tak za Autor je spisovatel a vodohospodář. Novořecká hráz takovou nemocnou čelistí opravdu je, už od dob svého padesát či za sto let.

Zase ti ochranáři...

A K T UÁ L N Ě Z E SÍ T Ě K R ASE C Nová učebna Šípku 3. října byla slavnostně otevřena učebna Střediska ekologické výchovy (SEV) Šípek v Českém Krumlově. Učebna se nachází v budově bývalého Telecomu (Třída míru 144) nedaleko kina a restaurace Vyšehrad. Otevření učebny je v historii SEV zlomový bod, protože po velmi dlouhé době může Šípek konečně nabízet ve vlastní učebně výukové programy školám z Českokrumlovska a Kaplicka, ale také semináře pro učitele a akce pro veřejnost – např. tradiční „Šípkové středy“, podvečerní přednášky na zajímavá témata, které se dosud (s pochopením a vstřícným přístupem) konaly v městské knihovně. ŠÍPEK

V Písku o Antarktidě INKANO Písek uspořádalo v aule Střední lesnické školy přednášku věnovanou civilizací nezasaženému kontinentu – Antarktidě. Cestovatel Petr Najman přítomným studentům prostřednictvím diapozitivů přiblížil život v drsných pustinách, kde strávil rok a měl možnost poznat tamní život ve všech jeho podobách. Právě v takovýchto podmínkách si každý člověk, odkázaný pouze sám na sebe, vyzkouší, zda je schopen obstát v mimořádných situacích. Přednášející zdůraznil nutnost uchování přírody Antarktidy v současném stavu.

veletrzích Krasec na veletrzích PAVEL HRUBÝ,

[email protected]

Pokud někdo chce, aby o něm bylo slyšet, musí mezi lidi. Naše krajská síť environmentálních center to má přímo „v popisu práce“, ba co víc – bez kontaktů s veřejností by ztratila svůj smysl. Proto jste se mohli se stánkem naší poradenské sítě setkat dvakrát na českobudějovickém výstavišti – na květnovém Hobby a srpnové Zemi Živitelce.

foto autor

Pro síť, která existuje jen něco přes rok, jsou veletrhy s návštěvníky ze všech koutů naší země příležitostí, jak o sobě dát vědět hodně lidem najednou. Můžeme si s lidmi osobně popovídat, zodpovědět jejich dotazy o životním prostředí, nabídnout naše služby a publikace, případně pozvat na naše akce. A v neposlední řadě můžeme obnovovat naději návštěvníků, že řešení různých problémů týkajících se životního prostředí opravdu existují. Náš jednoduchý dřevěný stánek mezi okolními hliníkovými konstrukcemi s plastovými výplněmi výrazně vynikal. Byl vyzdoben logy poraden a našich donorů a plakáty, z nichž největší úspěch měl ten s vydrou, dámou z mokřadů, a nabízeli jsme tu časopis Krasec, poradenské brožurky a tematické letáky. Pracovníci různých poraden sítě u stánku střídali po půl dni. Každý den se u našeho stánku zastavilo mezi 150 až 200 návštěvníky. Byli většinou přívětiví a sympatizující, několik spíše negativně a skepticky naladěných duší se však také našlo. Do delších diskusí se pouštěla jen hrstka kolemjdoucích. Značný zájem byl o oranžové skládačky s informacemi o všech poradnách sítě a letáky a obnovitelných zdrojích energie. Pro příští veletrh, na kterém by se KRASEC měl opět vyskytovat (pravděpodobně na jaře příštího roku) se objevují návrhy, jak naši prezentaci ještě zatraktivnit a „zinteraktivnit“ – například ochutnávkou nějakých ekologicky šetrných dobrůtek... Autor pracuje jako ekoporadce v Rose.

INKANO

Ji ho č e sk ý čtv r tletník o životním prostředí

4

Výstava hub V polovině září uspořádalo CEV Dřípatka tradiční výstavu hub ve sklepích Staré radnice v Prachaticích. Počasí tentokrát nebylo příliš nápomocno ani při sběru exponátů, ani při výstavě samotné. Několikadenní sucho vyhnalo sběrače do výše položených míst Šumavy a takřka letní počasí v průběhu celé výstavy lákalo spíše k výletům než k návštěvám sklepení. Ti, kteří přišli, se ale přesto mohli pokochat více než osmdesáti druhy hub. Muchomůrka zelená, naše nejjedovatější houba, však k vidění nebyla, na osvědčených místech jejího výskytu právě nenarostla ani jedna plodnice. Alespoň houbaři sebevrazi nebyly v pokušení. Dík patří mykologům Luboši Zelenému a Vladimíru Špatnému, kteří svou odborností celou akci zaštítili. DŘÍPATKA

foto Dřípatka

akcí

Nabídka akcí: sinice i vydra VĚRA SOUKUPOVÁ,

[email protected]

Začátkem září Rosa rozeslala nabídku vzdělávacích akcí pro učitele, pedagogické pracovníky a další zájemce o vzdělávání se v oboru ekologické výchovy a životního prostředí do všech jihočeských škol. Jde o první společnou nabídku organizací zabývajících se touto problematikou v kraji. Obsahuje 16 akcí – seminářů, exkurzí a workshopů. Prioritně je určena pedagogickým pracovníkům zabývajícím se ekologickou výchovou a ekoporadcům. Akce jsou ale „otevřené“, a tak nepřesáhne-li poptávka těchto cílových skupin nabídku, může se přihlásit kdokoli. Většina akcí je akreditována u MŠMT. Měla-li bych vybrat a doporučit tři akce, určitě by mezi nimi byl seminář/praktikum Sinice a řasy kolem nás, který pořádá ekocentrum Šípek. Osobně jsem ho absolvovala loni. Tehdy se nás sešlo pouze osm, možná díky málo atraktivnímu názvu. Seminář ale stál opravdu za to! Odborný, profesionální přístup, výborně metodicky vedený, didakticky zpracované materiály, které lze použít ve výuce. Lektoři dokázali přesvědčit, že to „malé a nezajímavé (nejen) zelené ve vodě“ je něco úžasného. Přicházela jsem s tím, že se snad něco dozvím, odcházela s pocitem, že diverzitní sinice a řasy jsou opravdu zajímavou skupinou organismů. Druhým tipem je praktický seminář na téma komunitní rozvoj. Jak získat či obnovit vazby mezi lidmi a využít jejich schopností a dovedností pro užitek školy či organizace. Jak do komunitního plánování zapojit žáky, pedagogy, rodiče, obec, veřejnost. Které aktivity lze tímto procesem aktivovat a realizovat. A vůbec kde najít informace a kde žádat o podporu. Nevynechala bych, zvlášť být ředitelem školy či koordinátorem EVVO. Seminář vede RNDr. Guthová, koná se v polovině listopadu. Také je třeba vyjít do terénu! Co třeba s Českým nadačním fondem pro vydru, a to přímo po jejích stopách a za křiku hejn táhnoucích ptáků v čase výlovů rybničních velikánů Třeboňska? Neláká vás to? Plánováno na přelomu října a listopadu. Vydání nabídky bylo podpořena z rozpočtu Jihočeského kraje. Je koncipována pro 1. pololetí tohoto školního roku, můžete ji shlédnout na webových stránkách ROSY – www.rosa.ecn.cz, či získat v některé z ekoporaden KRASEC. Autorka pracuje jako ekoporadkyně v Rose.

A K T UÁ L N Ě Z E SÍ T Ě K R ASE C

Lažiště

Lažiště – rok v přírodě VLASTA MRÁZOVÁ, [email protected] Centrum ekologické výchovy Dřípatka v minulém roce rozšířila své aktivity o účast v projektu obce Lažiště na Prachaticku. Děti i rodiče si při nich vyzkoušeli svou zručnost při rukodělných činnostech – např. zpracování ovčí vlny, vytváření krmítek pro zimní přikrmování ptactva, ručně vyrobené pestrobarevné paletky s přírodninami a jiné. Celý projekt vznikl z popudu obce Lažiště. Starostka obce se po předběžné domluvě se zaměstnanci CEV Dřípatka rozhodla podat žádost o grant ke Krajskému úřadu Jihočeského kraje. Jednalo se o grantový program na podporu systému EVVO a podporu stanic pro handicapované živočichy. foto Dřípatka Grant byl obci udělen na celoroční pro- roku tak byly společně připraveny čtyři víkendové akce – zima, jaro, jekt s názvem Lažiště léto a podzim kolem nás. Jednotlivé aktivity byly zaměřeny na pozo– rok v přírodě. rování přírody, na specifické znaky a jejich přeměny v aktuálním ročHlavním cílem bylo ním období. zvyšování ekologic- V každé „víkendovce“ vždy byla uspořádána vycházka do okolí s příkého vědomí obyva- rodovědnou tématikou, doplněná terénními hrami. Aktivity se konatel regionu a přípra- ly nejen v terénu, ale i v nově vzniklém objektu bývalé základní školy va dětí (především – Areálu zdraví Lažiště, kde si rodiče s dětmi vyzkoušeli již zmíněnou předškolního věku) rukodělnou činnost. a jejich rodičů na Spolupráce s obcí Lažiště na tomto projektu byla pro nás nová, získali aktivní zapojení do jsme při ní cenné zkušenosti, náměty a především motivaci pokračofoto Dřípatka rozhodování ve pro- vat touto cestou. Vždy jsem se s nově poznanými lidmi, kteří se nebáspěch udržitelného rozvoje. Náplň projektu byla rozdělena do čtyř li účastnit našich bláznivých nápadů, setkávali velmi rádi... Doufáme, modulů, každý z nich byl zaměřen na jiné roční období. V průběhu že podobně aktivních obcí bude přibývat. Autorka pracuje v CEV Dřípatka.

Náměstí PAVEL HRUBÝ,

bez aut bez aut

[email protected]

Rosa a Calla měly na náměstí informační stánek. Jeho atrakcemi byly jednak informační materiály především o šetrné dopravě, možnost spočítat si vlastní ekologickou stopu, ale hlavně dopravní anketa. Ve spolupráci s magistrátem jsme pro občany města vytvořili anketu, ve které mohou uvést své stížnosti, připomínky a návrhy k řešení dopravní situace ve městě. Místo klasických dotazníků byla k dispozici velká mapa Budějovic, do které mohli kolemjdoucí označovat dopravně problematická místa barevnými špendlíky a na arch papíru vedle popsat jádro problému i navrhnout své řešení. Podařilo se sesbírat čtyři papírové archy návrhů a připomínek. Nejvíce stížností si vysloužila křižovatka ulice O. Nedbala a Husovy třídy, která má podle účastníků ankety nevyhovující signalizaci i počet jízdních pruhů. Další podněty občanů se týkaly přechodů pro chodce přes Nádražní třídu, možností pro chodce a cyklisty jak se dostat z města do Suchého Vrbného přes nákladové nádraží a cyklistických stezek v samém centru města (např. Krajinská ulice, Lannova třída, Na

5

foto autor

Sadech). Objevily se i připomínky s dopravou nesouvisející, například k systému třídění odpadů a úklidu ulic. Všechny podněty byly předány magistrátu města a přímo jeho zastupitelům a radním. Jejich vyjádření k těmto připomínkám bude zveřejněno na internetových stránkách města www.c-budejovice.cz. Úderem čtvrté odpolední odstartovala cyklojízda přibližně padesátihlavého pelotonu po náměstí a přilehlých stezkách pro cyklisty. Návštěvnost celé události byla relativně dobrá, i když hektarová rozloha náměstí příchozí hodně naředila. Stánek Rosy a Cally však neměl o zvědavé a zvídavé lidičky, se kterými bylo možné si popovídat o dopravě i jiných otázkách spojených s životním prostředím, nouzi od rána až do pozdního odpoledne. Den bez aut symbolicky skončil zpřístupněním náměstí pro dopravu v 16:45, nicméně účastníci ještě mohli vychutnat šňůru koncertů tří folkových kapel, které skončily až ve večerních hodinách. Autor pracuje jako ekoporadce v Rose.

Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí

V pátek 22. září se opět konal na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Den bez aut. Náměstí bylo od 8 do 16:45 hodin uzavřeno pro automobilovou dopravu a patřilo jen pěším a cyklistům. Některé organizace ve spolupráci s CEGV Cassiopeia připravily dopolední program pro děti plný her a disciplín s dopravně vzdělávací tématikou. Děti si mohly vyzkoušet jízdu zručnosti se společností BESIP, Českými drahami a Policií ČR, třídění odpadů se společností Ekokom a chůzi pomyslnou bažinou, kterou na náměstí vybudovali zaměstnanci ZOO Ohrada. Cenou v podobě horského kola byla obdarována náhodně vybraná dívka, která přes náměstí projížděla předpisově s cyklistickou přilbou.

Z R E G ION U

„Šuple“ „Šuple“ v Týně nad Vltavou VĚRA SOUKUPOVÁ,

[email protected]

Účastníci semináře se přesvědčují, že není borovice jako borovice. foto autorka

Občanské sdružení Stanice Pomoc přírodě je nezisková nevládní organizace zaměřená na výchovu zdravého vztahu člověka k přírodě. Provozuje areál Na Semenci, založený v roce 1994, kde ukazuje metody praktické ochrany přírody. Zázemím pro výchovné aktivity je přírodovědná klubovna, v jejíž centrální části jsou stálé komorní expozice na témata mokřady, les a geologie. Venkovní botanická zahrada (arboretum), zaměřená na dřeviny, je pojata volně – jako lesopark. Na ploše více než dva hektary jsou dřeviny lesní, vlhkomilné a okrasné. Stanice patří do sítě zařízení AOPK pro záchranu zoogenofondu a seznamu genofondových ploch v ČR. Najít tu můžeme specializované oddíly – např. smrky (5 klonů s.ztepilého a 42 klonů s.černého) a borovice, které jsou vysázeny velmi zajímavým způsobem – „křižovatka“ chodníčků odděluje druhy evropské, americké a asijské, každý druh je určen, je k němu přístup, a tak se návštěvníci mohou sami přesvědčit, že není borovice jako borovice. Ani my jsme neodolali! Některé druhy obzvláště krásně voněly, jiné nám zase dokázaly svou sílu neuvěřitelně píchajícími šiškami.

Další zastávkou se pro nás stala vjemová cestička z přírodních materiálů, kterou lemují stavbičky dětského koutku ze dřeva. Z místní expozice léčivých rostlin jsme měli možnost i ochutnat. Středisko od svého vzniku provozuje také záchranou službu pro handicapované živočichy. Nejčastějšími klienty bývají ptáci, především dravci a sovy. V rámci schůzky „Šuple“ jsme se tedy tentokrát především prakticky seznámili s různorodou činností stanice. Kromě toho jsme ale pracovali – proběhla tradiční vzájemná výměna nabídek aktivit z oblasti EVVO (i odjinud), společné sdílení úspěchů (i zklamání) i plánů do budoucna. Povídalo se o velké konferenci Dřípatky „Výchova a vzdělávání k/v přírodě“, plánované na 28. 5. – 2. 6. 2007 a možném zapojení organizací, jež se EVVO zabývají, do její přípravy. Účastníci se také od ředitelky Rosy Zuzany Guthové dozvěděli, jak a kam psát žádosti o grant, a dostali jsme se i k tématům komunitní spolupráce. Určitě nebylo marné se zúčastnit. Už nyní vybíráme, kam se podíváme příště. Máte-li zájem se účastnit akcí „Šuple“, kontaktujte autorku článku. Autorka pracuje jako ekoporadkyně v Rose.

O dvou kampaních VLADIMÍR MOLEK,

Ji ho č eský čtv r tletník o životním prostředí

6

foto Calla

Začátkem září se konalo ve Stanici Pomoc přírodě (Semenec, Týn nad Vltavou) další tradiční „Šuple“ – setkání zájemců, kteří se snaží, ať už profesionálně či ve svém volném čase, nějak přispívat k ekologické výchově, vzdělávání či osvětě (EVVO) nebo inspirovat svým příkladem okolí k aktivní ochraně přírody. Akci připravily ekoporadna Rosa, českobudějovické CEV Cassiopeia a Stanice Pomoc přírodě.

[email protected]

Když dva dělají totéž, mělo by to být totéž – výjimečně si dovoluji poopravit známý slogan, a to ve vztahu k možné, a dovolím si tvrdit nezbytné spolupráci při apelu na lepší třídění odpadu. V září zahájil Jihočeský kraj ve spolupráci se společností EKOKOM cílenou kampaň za širší zapojení obyvatel a obcí do třídění odpadů. Výstupem, jak jsem se dočetl na internetových stránkách www.jihoceske-trideni.cz, jsou semináře pro obce, barevné dny a rozdávání tzv. startovacích balíčků pro třídění odpadu. Mrzí mne pouze to, že Jihočeský kraj je partnerem projektu KRASEC a nevládní organizace spolupracující v rámci této sítě přesto o kampani kraje nevěděly! Místo toho se dozvídám, že jejím dalším patronem je ředitel ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou, kde je vytvořen jakýsi vzorový koutek na třídění odpadů. Organizace sítě KRASEC se přitom obdobnými i dalšími aktivitami souvisejícími s odpady zabývají dlouhodobě…

V čem je tedy problém? Snad v tom, že kampaň „Za lepší recyklační služby pro jižní Čechy“, kterou shodou náhod zahájily nevládní organizace Calla, Hnutí Duha a Jihočeské matky, obsahuje kromě podnětu občanům i petici adresovanou Radě a Zastupitelstvu Jihočeského kraje? Bohužel ze strany orgánů státní správy a samosprávy jsou petice vnímány stále jen jako určitý druh odporu a poněkud uniká jejich pravý smysl: upozornit na problém a zdůraznit, že se netýká pouze petičního výboru. A na problémy chtějí nevládní organizace nejen upozornit, ale požadují od krajské samosprávy nápravu. A že k tomu využívají petici, happening a informační letáky, je stejně legitimní, jako jejich účast na tvorbě plánů odpadového hospodářství, kde ovšem nejsou jejich připomínky bohužel příliš akceptované. Jaké nedostatky třídění odpadu v kraji tedy spatřují iniciátoři petice? Přes nastavené optimistické, ale nezbytné cíle v krajském plánu odpadového hospodářství se v Jihočeském kraji třídí a recykluje pouhých 10 % odpadu. Stranou stojí třídění bioodpadu a podpora domácího kompostování. Namísto

zlepšování recyklačních služeb a podpory projektů toto řešících se setkáváme s prosazováním a schvalováním záměrů na výstavbu obří spalovny odpadů v Mydlovarech a rozšiřování skládky v Lišově. Cenné suroviny tak prolétnou komínem nebo skončí v zemi. Nehledě k tomu, že tato zařízení na likvidaci odpadu poškozují životní prostředí. Autor pracuje jako poradce v Calle.

AKTUÁLNÍ POZNÁMKA: Na setkání představitelů Jihočeského kraje se zástupci nevládních organizací (2. října) krajský radní Jiří Netík prezentoval nabídku na společné jednání na téma odpadové strategie, recyklace atd. Setkání by se mělo uskutečnit v druhé polovině října a přineseme vám o něm zprávu v příštím čísle Krasce.

Z R E G ION U Letošní 33. ročník největšího tuzemského zemědělského veletrhu Země Živitelka možná přilákal kromě zemědělců a „konvenčních“ návštěvníků také ty ekologicky smýšlející. Jeho součástí byl totiž veletrh zdravého životního stylu Ekostyl a v jeho rámci rovněž 4. ročník veletrhu hospodářského využití konopí KONO-Business 2006, který návštěvníkům názorně ukázal, k čemu všemu je možno využít technické konopí.

Víc než jen byznys byznys MICHAL RUMAN,

[email protected]

Ti, kteří se těšili na žhavé novinky z oblasti ekologických technologií, produktů a služeb nebo doufali, že na Výstavišti v Českých Budějovicích naleznou komplexní prezentaci pomůcek pro ekologický způsob života, museli být zklamáni. V záplavě klasických stavebních materiálů, za hradbami z kombajnů, traktorů a strojů pro chemické postřiky, se těch pár stánků se solárními panely, kotly na biomasu, čerpadly či poradenským servisem k eko-energetice dokonale ztratilo. Podobně na tom byla ukázka biopotravin svazu ekologických zemědělců PRO-BIO, který nedokázal nabídnout alternativu ke stánkům s klobásami, hamburgery, kuřaty a smaženým sýrem či langošem pro „vegetariány“.

2007: Sluneční kampaň Veletrh KONO-Business 2006 se tak stal předzvěstí dalších propagačních aktivit o. s. Konopa v oblasti obnovitelných zdrojů surovin a energie. V rámci federace evropských mládežnických ekologických organizací Youth and Environment Europe (YEE) totiž pro rok 2007 připravuje celoevropskou kampaň na podporu využívání bezodpadových produktů a technologií nazvanou Sluneční kampaň. S konopím jako jedním z nejkrásnějších, nejvoňavějších a nejuniverzálnějších lokálních surovinových zdrojů se tak v dalších měsících budou seznamovat obyvatelé většiny evropských zemí od Velké Británie po Tádžikistán.

Autor je členem o. s. Konopa.

Perspektivy konopí v ČR V ČR se konopí pěstuje od r. 1999 na základě zákona č. 167/1998 Sb. Pro pěstitele technického konopí platí ohlašovací povinnost na příslušný úřad celní správy. Zákon stanovuje povolenou hranici obsahu THC v rostlině 0,3% (v EU 0,2%). Do distribuce byly uvolněny dvě odrůdy – ukrajinská Juso 11 a polské Beniko. Obě odrůdy dorůstají až 3 m výšky a svými výnosy mohou konkurovat ostatním evropským odrůdám. Nejvyšší poptávka je v ČR po konopném vlákně. Olšanské papírny, světový producent cigaretových papírků, zpracuje na jejich výrobu vlákno ze lnu a konopí z více než 5 500 ha. Firma Borges Rokycany použije pro výplně kufrů automobilů Mercedes ročně kolem 10 tun (3400 ha) vlákna. Přes 2/3 poptávky uspokojuje dovoz z Číny, Rumunska a Holandska. Problém není ani s výkupem semene pro krmné, technické nebo šlechtitelské účely. Zpracování pazdeří je v plenkách, jako perspektivní se ukazuje stavební průmysl, energetika a chovatelství. Hlavní překážkou v rychlejším rozvoji konopnářství u nás představuje nedostatek financí na nákup a vývoj sklizňové a zpracovatelské techniky. Tento problém se v posledních letech daří společným úsilím předních kapacit z oboru fytovýroby překonávat. Perspektivu představují také fondy EU, ze kterých lze v rámci programu rozvoje venkova, ochrany životního prostředí a podpory malého a středního podnikání, získat nemalé prostředky.

Konopí na jihu Čech O. s. Konopa podporuje od r. 1999 podnikatelské záměry zaměřené na pěstování a zpracování technického konopí. Hned v r. 1999 bylo ve spolupráci s Horstem Lampertem, který v té době zastupoval Ekologicko-energetické fórum, oseto konopím 10 ha polí u Temelína. Pěstování konopí se v té době potýkalo s nedořešenou problematikou sklizně a prvozpracování konopného materiálu. Ministerstvo průmyslu a obchodu podpořilo realizaci první konopné tírny v zařízení a zpracování lněných vláken Lenka Kácov s.r.o. Současně se vyvíjí prototyp separátoru z Jihočeských strojíren (Č. Budějovice – Homole) postavený podle konstrukce Hevra a Benedikta. Toto zařízení by mělo pracovat v mobilním provedení přímo u pěstitelů s hlavním cílem oddělit vlákno současně jako baličky pazdeří pro podestýlku domácích zvířat. Bude tak možno lépe využít volných objektů na zemědělských závodech s nižšími odpisovými sazbami, snížit dopravní náklady, zvýšit zaměstnanost na venkově atd. HANA GABRIELOVÁ Z veřejné práce na téma „Konopí jako užitková rostlina“ (www.konopa.cz).

7 Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí

KONO-Business 2006 Ještěže naděje umírá poslední. Na úplném konci areálu, hned vedle nové oranžové brány vedoucí od TESCa, zval návštěvníky do svých útrob velkoprostorový stan, na jehož stěžni se třepotala vlajka s jedním z komerčně nejúspěšnějších symbolů současnosti – konopným listem. Probíhal v něm 4. ročník veletrhu hospodářského využití konopí KONO-Business 2006. Na 180 m2 tu o. s. Konopa spolu s dalšími vystavovateli představilo takřka komplexní škálu ekologicky nezávadných zdraví prospěšných produktů doplněnou o bohatý informační servis z oblasti obnovitelných zdrojů (také díky letákům o. s. Calla). Konopí je původem prastará kulturní rostlina, která se opět vrací na pole a do průmyslu. Přestála vyhlazovací válku monopolů syntetických vláken i prohibici a období přehnaných obav z účinků rostlinných omamných látek. V některých evropských zemích, jako ve Francii nebo Španělsku, konopí seté nikdy zakazováno nebylo. V zemích EU se pěstuje konopí asi na 45 000 ha, např. od roku 1996 se opět pěstuje v Německu. Od roku 1999 patří mezi registrované odrůdy pro pěstování u nás i dvě konopné a letos bylo konopím oseto cca 900 ha. Krémy, masti, šampóny; stavební a izolační materiály; oděvy; biopotraviny s unikátním složením proteinů, vitamínů a minerálů; ukázka tradičního provaznického umění; papír vyrobený bez použití chloru; rozložitelné bioplasty, kompostovací záchod, fotovoltaickým panelem napájené vodní čerpadlo; solární kuchyň; pazdeřové brikety a v neposlední řadě vozidla poháněná na místě lisovaným rostlinným olejem – to vše, společně s reprodukovanou hudbou a vždy čerstvým konopným čajem, umožilo ekologie chtivým návštěvníkům Země Živitelky spravit si chuť. Zároveň atraktivní formou seznámilo s bezodpadovými alternativami také širokou veřejnost.

Cílem kampaně je představit veřejnosti co nejširší škálu slunečních alternativ v rozmanitých podobách. Z toho důvodu hledáme pro každou zemi partnery z řad neziskových i zisfoto o. s. Konopa kových organizací, obcí a odborných pracovišť ochotné podílet se na realizaci kampaně. Pojďte společně podpořit přechod k těm nejlepším možným alternativám. Představme kvalitní bezodpadová řešení! Další informace: www.konopa.cz, www.ecn.cz/yee, [email protected].

Z R E G ION U Dřeviny jsou nedílnou součástí přírody ve volné krajině a na venkově vůbec, ale i životního prostředí ve městech. Stromy a keře plní mnoho významných funkcí a naší povinností je dbát na jejich ochranu. Přesto někdy nastane situace, kdy je nezbytné určitou dřevinu pokácet. Jak v tomto případě postupovat v souladu se zákonem, o tom jsou následující řádky.

Jak postupovat dřevin přikácení kácení dřevin Pokud má někdo ke kácení dřeviny skutečně závažný důvod, měl by se nejdříve zabývat otázkou, zda předmětná dřevina roste na lesním nebo nelesním pozemku. V případě lesního pozemku se postupuje podle zákona o lesích a je tedy vhodné se obrátit na lesního správce či majitele lesa. Jestliže se jedná o dřeviny rostoucí mimo les (rozhodující je zde stav uvedený v katastru nemovitostí), vztahuje se na ně zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Podle § 7 tohoto zákona jsou dřeviny chráněny před poškozováním a ničením, přičemž péče o ně, zejména jejich ošetřování a údržba je povinností vlastníků. Ke kácení dřevin je podle § 8 odst. 1 zákona nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, které lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.

Ji ho č eský čtv r tletník o životním prostředí

8

Kdo a kde podává žádost Žádost o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les může podat vlastník pozemku, na kterém předmětné dřeviny rostou, popř. nájemce nebo i jiný oprávněný uživatel se souhlasem vlastníka. Žádost se podává u příslušného obecního úřadu. To, kdo stromy v případě kladného rozhodnutí pokácí (zda je pokácí sám nebo si zjedná firmu apod.), není starostí úřadu, ale vlastníka. Také dřevo patří vlastníku a správnímu orgánu tedy nepřísluší se zabývat tím, jak se dřevem bude naloženo. Žádost o povolení ke kácení musí obsahovat: a) jméno a adresu žadatele, b) doložení vlastnického práva, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k pozemkům a k dřevinám rostoucím mimo les, c) specifikaci dřevin rostoucích mimo les, které mají být káceny, zejména jejich druh, počet, (velikost plochy keřů) včetně situačního zákresu (nejlépe např.do kopie katastrální mapy) d) udání obvodu kmene stromu ve výšce 130 cm nad zemí, e) zdůvodnění žádosti. Obecně náležitosti žádosti (podání) řeší také zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, kde se v ust. § 37 odst. 2 uvádí, že podání musí

obsahovat údaje o tom, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo pod- uvedené např. v zákoně o vodách, zákoně nikání, popřípadě jinou adresu pro doručo- o dráhách, v elektrizačním či plynárenském vání. Právnická osoba uvede v podání svůj zákoně nebo zákoně o telekomunikacích název nebo obchodní firmu, identifikační apod. V takových případech musí být kácečíslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, po- ní oznámeno písemně nejméně 15 dnů přepřípadě jinou adresu pro doručování. Podá- dem orgánu ochrany přírody. ní musí být podepsáno. Dle § 8 odst. 5 vyhlášky se kácení dřevin ros- Mimořádné případy – ohrožení toucích mimo les provádí zpravidla v období Také v mimořádných případech, např. jejejich vegetačního klidu. K tomu přihlíží or- -li stavem dřevin zřejmě a bezprostředně gán ochrany přírody při vydávání povolení ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoke kácení dřevin (§ 8 odst. 1 zákona). Žádost da značného rozsahu, není třeba ke kácení se ale může podat dříve s ohledem na délku povolení. Ten, kdo za těchto podmínek prosprávního řízení, třeba už v létě. vede kácení, je povinen oznámit tuto skutečnost orgánu ochrany přírody naopak do Kdy není povolení potřeba 15 dnů od provedení kácení. Povolení není dle § 8 odst. 3 zákona třeba Ořezávání dřevin je považováno za součást ke kácení dřevin na pozemcích, které jsou ve údržby či péče o stromy a k takovému zásavlastnictví fyzických osob, jestliže pozemky hu se povolení nevydává. Přitom je však nutužívají a jde-li o stromy se stanovenou veli- no postupovat odborným způsobem tak, kostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tyto aby nedošlo k poškození dřevin. parametry jsou uvedeny v § 8 odst. 2 vyhláš- Správní orgán rovněž nemůže řešit sousedky, který zní: ské spory, např. v případě, kdy větve či kořeny „(2) Povolování ke kácení dřevin rostoucích stromu přesahují na sousední pozemek, popř. mimo les za předpokladu, že tyto nejsou vý- je namítáno zastínění, padání listí apod. V taznamným krajinným prvkem [§ 3 písm. b) zá- kových případech se jedná o občansko-právkona] a jsou splněny ostatní podmínky sta- ní záležitosti, které lze řešit předně dohodou, novené zákonem a jinými právními předpisy, a není-li možná, soudní cestou. se podle § 8 odst. 3 zákona nevyžaduje pro Správní orgán také nemůže kácení nařídit stromy o obvodu kmene do 80 cm měřené- s výjimkou situace při výskytu nákazy dřeho ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislé vin epidemickými či jinými jejich vážnými 2 keřové porosty do celkové plochy 40 m .“ chorobami (§ 7 odst. 2 zákona). Právnické osoby, resp. fyzické osoby podni- Orgán ochrany přírody může ve svém rozkající (pokud kácení probíhá v rámci jejich hodnutí o povolení kácení dřevin uložit žapodnikatelské činnosti) tedy musí o povo- dateli dle § 9 zákona přiměřenou náhradní lení ke kácení dřevin požádat ve všech pří- výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy padech, tzn. u všech dřevin. Výjimkou je mj. vzniklé pokácením dřevin. postup podle zvláštního oprávnění, kterým Autor je úředníkem Krajského úřadu Jihočeského kraje, disponují pouze vybrané právnické osoby odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví.

foto archiv

PETR HAKR, [email protected]

Z R E G ION U

Sledujtevolavky volavky! MATOUŠ ŠIMEK,

[email protected]

V letošním roce byl zahájen projekt v rámci diplomové práce na barevné značení volavek popelavých, jehož hlavním cílem je studovat habitatovou preferenci, lovecké strategie, efektivitu lovu, sociální interakce a pohnízdní rozptyl mláďat. Dosud bylo v ČR označeno barevnými kroužky 40 mláďat volavek na Třeboňsku na dvou koloniích, z nichž první kolonie na Jamském rybníku u Branné je reprezentovaná písmenem H + dvojmístné číslo individuálního ptáka (H01 – H03) a druhá kolonie na rybníku Dvořiště písmenem A (A02 – A38). Barevný kroužek je umístěný na pravé noze nad patním kloubem. Dále bylo barevně okroužkováno 26 mláďat také pod písmenem A (A51 – A76) na rybníku Temník v Podkrkonoší, ale barevný kroužek se nachází na levé noze. Mezinárodní unie pro barevné značení ptáků schválila pro ČR červenou barvu kroužku. Na webových stránkách Společnosti spolupracovníků kroužkovací stanice se již můžete setkat s výzvou ke sledování volavek, které byly označeny bílým nebo zeleným plastovým kroužkem v Německu.

Pozor na oči! Volavky popelavé jsou jediným ve Střední Evropě dosud hojným velkým ptačím druhem. Váží 1,5-2 kg, jsou dlouhé kolem 90 cm, s rozpětím křídel až 175 cm. Dospělí ptáci jsou kontrastněji zbarveni v rozmezí černášedá-bílá, juvenilní exempláře jsou jednolitěji šedí. Létá se zataženým krkem prohnutým do S, na rozdíl od čápů, kteří létají s krkem nataženým. Za letu vydává charakteristic-

ký krákoravý hlas „kreik“. Aktivní je ve dne i v noci. Loví hlavně ryby, ale také myši, hady a hmyz. Většinou nehnutě čeká, nebo se opatrnými kroky plíží a pak vyrazí bleskurychle zobákem přímo na cíl. Při jejich kroužkování je třeba dávat pozor na oči! Hnízda pro 3-5 vajec staví volavky většinou na stromech, kde hnízdí v koloniích. Na vejcích, která začínají klást už koncem března, sedí 26-27 dnů, mláďata zůstávají na hnízdě 6-7 týdnů. Rodiče je krmí zhruba každé dvě hodiny, s potravou přilétají až ze vzdálenosti 30 km. V květnu bývá na volavčí kolonii pěkně rušno. Mladí ptáci se drsným kvákáním dožadují potravy, do toho se ozývají zvuky doprovázející dávení přinesené potravy a krákání starých ptáků. Zejména za tmy je to docela strašidelná kulisa! Do kolonie se jejich četní nepřátelé neodváží. Na kolonii dochází také k různým potyčkám mezi dospělými – někteří ptáci nejsou v páru, a snaží se přesto krmit, ale narážejí na tvrdý odpor rodičů… Na druhou stranu mají volavčí rodiče dojemný a bohatý uvítací rituál na hnízdě. Svému partnerovi tam totiž přiletivší rodič nabízí přinesenou větvičku jako symbolický příspěvek ke stavbě hnízda. Na abiotických podmínkách (zejména počasí) záleží, kolik mláďat zvládnou rodiče vychovat. Dvě starší mláďata někdy terorizují slabší mládě tak, že nepřežije. Volavky popelavé jsou částečně tažné, staří ptáci u nás často zůstávají i přes zimu. Zato mladí konají tahy až do severní Afriky. Většina zimovišť se nachází v jižní a západní Evropě. Některé mladé volavky byly později identifikovány v koloniích vzdálených více 1000 km od místa jejich narození! Autor pracuje v Českém nadačním fondu pro vydru.

Pravá tvář skládky v Lišově [email protected]

V době, kdy společnost A.S.A. České Budějovice, s.r.o. usiluje o další rozšíření skládky komunálních odpadů v Lišově, ukazuje tato „milionová skládka“ svou pravou tvář. Provoz skládky je všeobecně spojen se zvýšeným požárním rizikem – zahořením odpadů. V Lišově se ale tato situace opakuje a v krátké době zde hořelo již podruhé. Lišovská radnice spoléhá na závěry posouzení vlivu skládky na životní prostředí a ukončením skládkování by se nerada „loučila“ s jistým zdrojem do městské pokladny. Jak je ale zřejmé z názoru občanů (v roce 2000 podepsalo 600 občanů petici proti rozšíření skládky) i ze současného provozu skládky, rizika umístění a provozu skládky nejsou nezanedbatelná. Proč skládka hoří? Odpověď na tuto otázku je nutno hledat v provozním řádu skládky, podle něhož lze na skládku ukládat cca 280 dru-

hů odpadu. To samo o sobě, při nedostatečném překrývání odpadů, jejich hutnění a hlavně netřídění, může být prvotní příčinou zahoření skládky. Na skládky je přitom podle zákona zakázáno ukládat odpady, které mohou mít při jejich smísení negativní vliv na životní prostředí, a odpady neupravené. Zdroje o stavu životního prostředí uvádějí, že 8 % škodlivých rakovinotvorných dioxinů mají na svědomí požáry skládek. Vlivem nedokonalého spalování směsného odpadu (PVC, nábytek, nápojové kartony, plasty, koberce, polystyren) unikají do ovzduší i další jedovaté látky (fosgen, ftaláty, těžké kovy, oxidy síry, oxid uhelnatý, čpavek). Jejich měření však není prováděno a hasičský záchranný sbor provádí měření pouze ve vztahu k bezpečnosti práce zasahujících požárníků. Sdružení Calla podalo podnět k šetření ČIŽP. foto Calla

VLADIMÍR MOLEK,

9 Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí

Zaznamenejte pozorně… Obracím se proto s výzvou na všechny, kteří v přírodě spatří volavky v jakémkoli regionu: sledujte jejich nohy. Pokud zjistíte přítom-

nost označené volavky, prosím poznamenejte následující údaje: • přesnou lokalizace, vaše jméno a kontakt • pokud to bude možné, písmeno a číslo kroužku a na jaké noze se nachází • typ biotopu, kde volavku zrovna spatříte • aktuální chování jedince • zda-li volavku vidíte ve skupince jiných volavek nebo solitérně Pozorování prosím zašlete písemně nebo e-mailem na adresu koordinátora projektu: Petr Hůlka, Katedra zoologie PřF UK Praha, Viničná 7, Praha 2, 128 44, e-mail: petr.hulka@ centrum.cz. Vaše údaje, které přispějí k získání znalostí o disperzi mladých ptáků, případně o jejich migračních cestách, budou zaregistrovány do databáze a vyhodnoceny. Pokud vámi nahlášená volavka bude zastižena i na jiném místě, budete o tom informováni.

foto archiv

Volavka popelavá (Ardea cinerea) patří mezi druhy, které mohou být vnímány jako potencionálně „konfliktní“ a jsou často neprávem považovány za škodlivé. Přesto v našich podmínkách stále schází bližší poznatky o behaviorální a populační ekologii tohoto druhu. Vy, kteří rádi vyrážíte do rybničnaté jihočeské krajiny s dalekohledem a zajímá vás pozorování ptactva, možná rádi využijete příležitost pomoci s jejich výzkumem. Možná už jste se během léta dověděli, že byste měli zaostřit především na jejich nohy!

P ORT R É T Naším dnešním hostem je Eliška Novotná. Socioložka, vedoucí katedry managementu veřejného sektoru Fakulty managementu VŠE v Jindřichově Hradci (jeden z partnerů projektu KRASEC), známá ale také jako dlouholetá neuvolněná starostka (od r. 1994) obce Zahrádky a aktivní účastnice mnoha neziskových projektů. Následující rozhovor jsme spolu vedly „na pokračování“ – první část pochází z roku 1996, kdy Eliška Novotná oslavila 10. výročí svého odchodu z Prahy na malou jihočeskou vesničku (v roce 1986 tam začínala jako ošetřovatelka krav), přednášela (od r. 1990) sociologii na JčU v Českých Budějovicích a zároveň byla v Zahrádkách poměrně čerstvě, druhým rokem, starostkou. V rozhovoru jsme pokračovaly letos, po dalších deseti letech, kdy se rozhodla se starostováním skončit. Požádala jsem ji o okomentování jejích tehdejších odpovědí a nakonec o zodpovězení několika aktuálních otázek týkajících se jejího odchodu z komunální politiky.

ELIŠKA NOVOTNÁ:

starostování Dvanáct let starostování

foto Jan Voběrek

je obrovská zkušenost! ZDENKA JELENOVÁ,

Ji ho č eský čtv r tletník o životním prostředí

10

[email protected]

1996: Zabývá se sociologie odchodem člově- 1996: Tímhle tématem se nezabýváte jen teoka z města na vesnici? reticky, sama jste přišla z města na vesnici… Určitě, jako každým sociálním jevem. Spíš ale Odchod z Prahy v roce 1986 byl mým jednov obecnější rovině – příchodem člověka do značným rozhodnutím. Zahrádky – to byla jiné kultury, střetem různých světů – jedná náhoda, hledala jsem levné bydlení a práci. se o tzv. koncept cizince, sociologie 70.-80. Stěhovala jsem se v první řadě z politických let. Cizinec je podle něj každý, kdo přijde do důvodů – za normalizace jsem nemohla dvaodlišného prostředí a nějakým způsobem se cet let dělat sociologii, protože jsem nahlas s ním srovnává. Někdy ztratí svou osobnost odmítla okupaci, vstup ruských vojsk do naší a stane se součástí onoho prostředí. Jindy se republiky v roce 1968. Zůstala jsem pak s mamu vůbec nepodaří se včlenit, nepřijmou ho lou dcerkou dlouhé měsíce bez práce. Dalším a on zůstává cizincem – sice žije s těmi lidmi, důvodem bylo, že jsem bydlela v místech, ale ve svém vlastním světě. Ideální asi je, po- kde měl vyúsťovat Strahovský tunel, a já se kud dojde ke vzájemné interakci, z níž vznik- přímo děsila, že bych skončila někde v anone nový sociální jev, něco, co promění všech- nymním betonu sídliště. Zní to jako klišé, ale ny aktéry. toužila jsem po přírodě, mít zahradu, psa a kocoura, blízko do lesa. A bylo v tom i zkla1996: Často ovšem bývají reakce toho pro- mání, smutek ze společnosti, která mi jasně středí nepřátelské – proč? dávala na vědomí, že mne nepotřebuje. Možná je to spíš ostražitost, obava z ohrožení. Člověk, který přichází, s sebou přináší od- 1996: Dala vám vesnice, co jste očekávala? lišné vzorce chování, jiné hodnoty, pravidla, Mám možná určité pochybnosti, když překterá nejsou ostatním známa. Společenství konávám různá nepohodlí, třeba zrovna zlose brání, protože je uvádí v nejistotu a zpo- bí kamna a mrazivým ránem se vydávám na chybňuje jejich dosavadní hodnoty… To lidé dlouhou cestu do práce, ale celkově jsem přesvědčená, že jsem se rozhodla dobře… nemají rádi. 2006: Snad bych dodala jediné: tu zmíněnou A po těch deseti letech na vsi zjišťuji, že jsem stopu člověk v místě a lidech zanechává vždy, i nejen získala vše, co jsem očekávala, ale že když jej třeba ostatní vůbec nepřijmou. Mohu jsem získala mnohem víc, například spoustu třeba vzbudit v místních averzi, mohou proti přátel! Nových typů přátelství… mně podepisovat petice, ale i to znamená, že 2006: Ne, já jsem v Zahrádkách nenašla vůtam po člověku cosi zůstává… A mnohem víc bec žádné přátele. Nemám tu přátele a mám věřím dnes na působení času, že totiž mnohdy za to, že ani mít nebudu. Před těmi lety jsem ta momentální averze časem vyprchá a mno- měla pocit, že jsou cesty k přátelským vztahům hé se vidí jinak. otevřené…Našla jsem slušné, korektní vzta-

hy, vzájemnou pomoc, směnu, ale ne přátelství. To není žádná anomálie, ještě jsem nepotkala nikoho, kdo by odešel na venkov a získal tam opravdové přátelské vztahy – lidé nejsou ochotni je navazovat, na vsi je to příliš po těch rodech, příbuzenských vztazích a podobně. 1996: Když se vrátím ke konceptu cizince - cítila jste se v Zahrádkách na počátku jako cizinec? Šla jsem sem v naivní představě, že tomu tak není. Asi proto, že jsem nešla hledat lidi, ale tu přírodu a chtěla si zařídit život jinak, s perspektivou deseti, patnácti let do důchodu… Teprve postupem času, někdy velice tvrdě, jsem získávala zkušenost, že vskutku cizincem jsem a že mne tak lidi vnímají – věci, které mi byly úplně samozřejmé, oni nechápali, a naopak, můj způsob jednání byl v některých situacích téměř urážlivý. Ta škola byla zpočátku velice tvrdá. Půl roku jsem adaptovala domek, čtyři roky práce v kravíně, byla jsem fyzicky velmi sedřená. Dostala jsem se „k přírodě“ nikoliv romanticky, ale zcela natvrdo… Závislost na přírodě, jestli prší, sněží nebo je dvacet pod nulou je tady opravdu velká… 2006: Naprosto jednoznačně si už nedovedu představit, že bych se vrátila do Prahy. Ale ještě to vezmu z jiného pohledu: šla jsem na vesnici hlavně za přírodou a neuvědomila jsem si, že půjdu mezi lidi. Dnes jsem z lidí velmi zklamaná – což neberte jako emotivní výkřik, ale výsledek velmi racionální úvahy a zkušeností ze starostování. A do přírody se vůbec nedostanu, protože odjíždím ráno, pracuji na plné pecky a

P ORT R É T nemám vůbec čas. Ovšem čím dál víc pozoruji, jak se vztah k přírodě u mne stále vyvíjí, prohlubuje. Možná je to i záležitost věku, koneckonců i mé dceři je už čtyřicet a začíná mi říkat, jak jinak vnímá přírodu… Doufám, že můj odchod z komunální politiky přispěje i k tomu, že budu mít na přírodu víc času. 1996: Nakonec jste se sžila s místními natolik, že si vás zvolili za starostku – změnilo to vaše názory? Jako starostka jsem získala jiný úhel pohledu, složitější. Především to urychlilo proces mého uvědomění, že tady není jednotná fronta vesnice a cizinec, já a oni. Předtím jsem považovala za obrovskou opovážlivost, když přistěhovalci kandidovali, protože jsem si myslela, že nemohou pochopit historii společenství, místních rodů… Ale ono to tak není, ta kontinuita byla naprosto přervána. Samozřejmě starostováním člověk přebírá za obec obrovskou zodpovědnost a mí voliči asi věděli, že jsem ochotná ji převzít.

1996: Co se tady nejvíc změnilo za dobu, kdy tu žijete? Přišla sem svoboda, tak jako do celé společnosti. Obrovskou naději vkládám do mladé generace, do studentů. Vidím na fakultě, jak rok od roku jsou svobodnější, jak roste jejich sebevědomí… Totéž vidím u nejmladší generace v Zahrádkách. U mých vrstevníků je to samozřejmě obtížnější. Pokud jde

2006: Můžete dnes své zkušenosti trochu zobecnit? Dvanáct let starostování je obrovská zkušenost. Stopu, kterou tu jako starostka zanechávám, začnou místní – snad – pozitivně vnímat třeba až po delším čase. Říkám si dnes, že jsem to asi vzala moc zprudka, městsky, že jsem přehnala dynamiku změn, oni potřebují jít pomalejším tempem… Povzbuzující jsou dvě věci. Mnohem víc jsem začala zdejším lidem rozumět, víc je chápu. Což se nevylučuje s mou velkou deziluzí z nich. Druhá, globálnější věc je, že si říkám, že tahle krajina je nás všech, oni na ni nemají monopol. Ostatně hospodářů, kteří by tu žili staletí či aspoň desetiletí, zbylo málo, historické tradice jsou přetrhané… Co si ze starostování odnášíte nejdůležitějšího? Za skutečně nejcennější považuji vklad do konkrétních lidí, v nichž něco zůstává i pro budoucnost. A je to několik desítek lidí, které mohu do toho „svého týmu“ počítat. Když jsem teď připravovala pozvánku na rozloučení se starostkou, tak mi účetní se slzami říkala, že je to, jako kdyby rozesílala parte…

Zahrádecká škola v 1. polovině 20. století (z archivu obce)

Konec školního roku v MŠ, rok 2006 (foto archiv obce)

CO V ZAHRÁDKÁCH (240 obyvatel) VZNIKLO ZA POSLEDNÍCH DVANÁCT LET: Výtvarná dílna – v r. 1999 jako modelový projekt s podporou Programu obnovy venkova, NROS, Nadace partnerství a sponzorů. Je organizační složkou obce. Turistická ubytovna – s grantovou podporou především Nadace VIA také v r. 1999. Je organizační složkou obce. Nabízí komfortní ubytování a stravování po celý rok. Poštovna – s velkou slávou vznikla a po několika letech zase zanikla. Greenways řemesel a vyznání – obec je jedním z partnerů. Čistírna odpadních vod, kanalizace, rekonstrukce veřejného osvětlení a všech komunikací, plynofikace, komplexní řešení sedmi veřejných prostranství, napojení oblasti na síť značených turistických stezek, cyklotrasy, veřejná zeleň, rekonstrukce všech nemovitostí v obecním majetku…

Proč vlastně už letos nebudete kandidovat? Jsem unavená, lidé jsou unavení ze mne a obě strany bytostně potřebují změnu. Navíc žijeme v naprosto nešťastné době, politika shora ovlivňuje všechno – znechucenost lidí, jejich apatii, přesvědčení, že všechno se dá zmanipulovat, zkorumpovat… V malé obci se to neprojevuje přímo – vůči mně vůbec, na to mne lidi příliš dobře znají, ale problém je v celkové politické situaci. Navíc jsem v tomto volebním období byla v mnoha zásadních případech přehlasována v zastupitelstvu poměrem jedna ku šesti i od lidí, kteří mi předem řekli, že se mnou souhlasí, ale pak nechtěli mít konflikt… Do posledního volebního období jsem šla proto, abych dotáhla některé věci, ale nic z toho se mi nepovedlo. Co konkrétně? Třeba vyhlásit ochranná pásma kolem zdrojů pitné vody, to zastupitelé odmítli, přestože máme zákonnou povinnost to zajistit. Nebo dostat do podoby neziskové organizace výtvarnou dílnu s turistickou ubytovnou, což je úžasná věc, trvající od roku 1999, „moje dítě“, které nás nejen proslavilo, ale dalo velké impulsy místním lidem, především dětem… Také se to nepovedlo, zastupitelé dostali všechny informace, ale odmítli je byť i jen přečíst… A nepovedlo se postavit plánovanou rozhlednu, což je problém můj, protože jsem neměla čas se tomu věnovat a nesehnala peníze. Zastupitelstvo se také naprosto bránilo přistěhovalcům, neprošel žádný můj návrh na řešení přistěhování nových lidí… Mnohé pasáže našeho rozhovoru jsou naplněné určitou hořkostí, zklamáním, deziluzí. Zůstává vám ještě vůbec nějaký optimismus do budoucna? Já přece jsem bytostný optimista. Změna je život, a když existuje dynamika, pohyb, tak život pokračuje. I když se lidi hádají, tak to znamená, že vše bude nějak pokračovat. A nejdůležitější zdroj optimismu je samozřejmě fakt, že je tu demokracie a svoboda.

11 Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí

1996: Co od svého starostování očekáváte, co v obci plánujete? Důležité je, že jsme připravili místní program rozvoje, děláme na územním plánu, teď jsme uspěli v Programu obnovy vesnice – to pokládám za velmi důležité. Jde především o obnovu společenského a kulturního života obce. Aby obce na sebe vztáhly co nejvíce institucí, které uspokojují základní potřeby lidí. Protože jakmile musím za vším dojíždět, tak vidím ve vesnici jen obdobu sídliště, v podstatě noclehárnu, a to velice složitou, protože nefunguje veřejná doprava. 2006: Jistě, máme místní program rozvoje, připravený územní plán, ale nikdo z obce se o to nezajímá. Lidi nechtějí nic nového, ani informace, ani znalosti a trvají na svých názorech. A to je hlavní zdroj mého zklamání. Myslela jsem, že obec, nebo já jako starostka, jsme tam proto, abychom nabízely příležitosti, kterých by se lidé mohli chopit. A ty možnosti jsem prvních osm let velmi usilovně otevírala. Jenže lidé o ně nestáli. Je to teď aktuálně vidět na kauze větrné elektrárny, kterou máme ve všech schválených strategických dokumentech, z nichž některé bez námitek prošly procedurou veřejného projednávání, a lidé teď proti ní podepisují archy a protestují na kraj. Když jsme ale měli na úřadě velmi rozsáhlou studii EIA, tak se nikdo nepřišel ani podívat. Od Cally přišla nabídka k exkurzi na větrné elektrárny. Z kandidujících budoucích zastupitelů, kteří budou o kauze rozhodovat, se přihlásila jediná. Je to všechno jak házení hrachu na zeď… V roce 1996 jsem ještě mnohé očekávala. Teď končím i proto, že už neočekávám vůbec nic.

o obec, děje se spousta věcí, vzniklo tu občanské sdružení, které může žádat o granty, poprvé jsme rozsvítili vánoční strom, pořádáme koncerty, výstavy, country večery, turnaje pro děti. Zapojuje se stále víc lidí. Hodně bychom chtěli udělat pro děti. To je nejdůležitější, aby se nejmladší s vesnicí identifikovali, vraceli se sem i po studiu a neodcházeli do měst. Vrátí se – pokud to tu bude přitažlivé a budou se tu cítit skutečně důležití. 2006: Samozřejmě že naděje je v mladých, ale ani u nich dnes přinejmenším v naší obci žádný zájem nevidím. Prostor svobody využívají hlavně k planým diskusím, většina mladých má problémy se zákonem…Mnoho aktivit pro veřejnost jsme pro nezájem zase zrušili.

P OD LU P OU Calla má v síti KRASEC specifickou roli. Kromě běžného poradenství zaměřeného zejména na energetiku a ochranu přírody radí občanům, jak se zapojovat do procesů, v nichž se rozhoduje o životním prostředí. Mnohdy pak vstupujeme společně do správních řízení s nadějí, že se nám podaří ochránit krajinu před nevhodnou nebo dokonce životnímu prostředí škodlivou stavbou. Přesto, že se v tomto úsilí opíráme o zákony, odborné posudky i zdravý selský rozum, naše skóre není příliš optimistické. Proto využíváme všech možfoto Calla ností, abychom pozitivní případy popularizovali a po- Rekonstruovaný kravín v Lipí silovali tak sebevědomí těch, kteří také jdou někdy doslova „hlavou proti zdi“ a zmocňuje se jich beznaděj a bezmocnost proti „vůli mocných“. Jedním z případů majících dobrý konec pro všechny je kauza Kravín Habří.

Kauza kravín Kravín Habří VLADIMÍR MOLEK,

[email protected]

Obec Habří se nalézá nedaleko Českých Budějovic v podhůří Blanského lesa na území 3. zóny stejnojmenné chráněné krajinné oblasti. Hranice CHKO prochází sice po komunikaci v obci, avšak podle vyhlášky o zřízení CHKO je její součástí celá obec, tedy i stávající zemědělský areál. Jeho vlastník, ZD „Skalka“ Jankov, zde plánoval modernizaci provozu, což představovalo dostavbu nové produkční stáje pro chov dojnic o kapacitě 504 kusů a adaptaci kravína na porodnu pro 60 krav. Zrušena měla být nevyhovující porodna prasat.

Ji ho č eský čtv r tletník o životním prostředí

12

Konflikt s ochranou krajinného rázu Dostavba byla plánovaná mimo stávající areál střediska a vyžadovala zábor zemědělské půdy. Problematickou se jevil rovněž dovoz krmiv a rozvoz hnoje po pozemcích okolo obce. Nová stavba byla konfliktní ve vztahu k ochraně krajinného rázu. Vzhledem ke kapacitě nové stáje bylo nutno posoudit stavbu dle zákona o posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Do procesu EIA se kromě obce a Správy CHKO Blanský les zapojila občanská sdružení Calla a Jihočeské matky, podporující místní občany a zastupitele. Zastupitelé v Habří si nechali zpracovat nový územní plán, který s rozšířením zemědělského areálu nepočítal. Naopak upřednostňoval v rozvoji obce rodinnou výstavbu a posílení rekreačního a turistického významu místa. Občané se obávali, že zvýšením počtu dobytka dojde k negativnímu ovlivnění životního prostředí, včetně dopravní, hlukové a emisní zátěže, což by spolu s negativním vlivem stavby na krajinný ráz bylo v rozporu s územním plánem i představou o dalším životě obce. Tento názor zastávala i občanská sdružení, k nimž se v průběhu kauzy připojilo i nové místní sdružení Jihočeský Habr, založené z podnětu místních občanů.

Alternativa: Lipí Právě občanská sdružení navrhovala investorovi alternativní řešení spočívající ve využití bývalého velkokapacitního teletníku v nedaleké obci Lipí. Plán na vytvoření podmínek pro rozvoj chovu skotu občanská sdružení neodmítala, neboť si uvědomovala, že se přes některé výhrady jedná o perspektivní údržbu a zachování luk v podhůří Blanského lesa. Výhrady k záměru měla zpočátku rovněž Správa CHKO, neboť dle vyhlášky o zřízení CHKO lze velkokapacitní chovy budovat ve třetí zóně pouze za předpokladu, že se nezvýší celkové množství živočišného odpadu a dojde ke kompenzaci zrušení nevyhovujících provozů nebo přechodem na technologie, které méně zatěžují životní prostředí. Mezi další ustanovení této vyhlášky patří požadavek, aby došlo k odstranění stávajících nevyužívaných staveb, nebo pro ně bylo nalezeno využití respektující limity CHKO. Podivný přístup CHKO Bohužel, v průběhu vývoje kauzy se názor pracovníků Správy CHKO Blanský les na umístění stavby měnil, a to i přes čtyři zpracované posudky hodnotící vliv stavby na krajinný ráz. Stěžejním posudkem bylo pro nevládní organizace i samosprávu obce hodnocení doc. Ing. Arch. Ivana Vorla, a to jak z hlediska odbornosti,

Studie dostavby kravína v Habří

tak i nezávislosti. Díky interním rozporům ve Správě CHKO Blanský les byla jejich obě vydaná rozhodnutí, z nichž prvé bylo nesouhlasné a druhé, po změně uspořádání objektů kravína, souhlasné, napadena odvolacím orgánem. První, nesouhlasné, bylo v odvolacím řízení zrušeno a vráceno k novému řízení, druhé, souhlasné s podmínkami, změněno a podmínky Správy CHKO vypuštěny! Již v průběhu druhého odvolacího řízení bylo zřejmé, že podmínky kladené ze strany obce a orgánů ochrany přírody představují spolu s přetrvávajícím nesouhlasem vážné překážky pro realizaci záměru. Podstatná je však skutečnost, že investor, ZD „Skalka“ Jankov nereagoval přes získaný souhlas ministerstva životního prostředí v odvolacím řízení na požadavek stavebního úřadu Magistrátu města České Budějovice o doplnění žádosti na vydání územního rozhodnutí! Proto také občanská sdružení nevyužila dalších zákonných možností k napadení tohoto rozhodnutí. Konec dobrý – pro krávy i pro obec… V současné době ZD „Skalka“ Jankov redukuje a modernizuje provoz živočišné výroby v obci Habří a stavebně upravuje velkokapacitní kravín v obci Lipí pro potřebu chovu dojnic. Dokonce sem přesunulo administrativní zázemí podniku a z nevyužitých objektů se stává plně funkční zemědělský areál. Habří má schválený územní plán, který nepočítá s rozšiřováním zemědělské výroby, a pozornost obce je upřena na novou rodinnou výstavbu, v čemž plně podporuje občany, kteří na svých pozemcích chtěli stavět rodinné domky nebo je nabízejí pro tyto účely zájemcům z nedalekých Českých Budějovic. Autor pracuje jako ekoporadce ve sdružení Calla.

náměty „trvanlivé“, veskrze pozitivní a motivující, otevíráme tu časopisovou formu ekologické poradny a nezapomínáme ani na nejmenší čtenáře, kterým vždy nabízíme nějaký zajímavý námět pro jejich toulky přírodou i domácí tvořivost. Budeme rádi, když nám napíšete vaše stručné dotazy, problémy či náměty, a to buď písemně na adresu poradny Rosa (viz str. 2), nebo ještě lépe e-mailem: [email protected].

Jak si stěžovat na úředníky

Stát se šetrným spotřebitelem není až tak složité, zvláště, můžeme-li situaci a své jednání ovlivnit sami. Jako „dospělci“ si o spotřebě rozhodujeme povětšinou sami. Co ale malé děti? Vezměme si za příklad takového novorozence či kojence... Ač si často prosadí svou a naučí rodiče jinému dennímu (a nočnímu) režimu, rozhoduje, kdy se bude jíst (kojit) či později kdy a kam lézt, tak jsou stále situace, které může ovlivnit jen nepatrně – jako například, které plenky bude nosit...

MICHAL BERNARD, Ekologický právní servis

foto autorka

Plenky – nejdůležitější součást dětského šatníku. Zdánlivě pohodlné a levné „jednorázovky“ versus pratelné pleny s tisíci mýtů o časové či finanční náročnosti. Hledáte vztah mezi plenami, dětmi a ekospotřebitelstvím? Pro své děti bychom měli být vzorem a má-li to být vzor hodnotný, neměli bychom je od malička učit plýtvat a užívat věci na jedno použití. Užívání „jednorázovek“ má však své dopady i do jiných než etických a ekologických oblastí – a to oblasti zdravotní a sociální. Problematikou „děti – pleny – životní prostředí“ se zabývá ekoporadna Rosa. Od září máme v nabídce kromě poradenství a individuálních konzultací též sady moderních pratelných plen (z biobavlny, froté i dalších materiálů) a příslušenství k nim, ale např. i baby-šátky a literaturu týkající se dětské problematiky, těhotenství a mateřství. Pro mateřská centra pořádáme semináře s ukázkami jednotlivých druhů plen, plenkových kalhotek, svrchních kalhotek a dalšího vybavení. V nabídce jsou i praktické kurzy skládání a šití plen. Od října bude na Rose probíhat vzdělávací cyklus vázaný k této problematice (udržitelná spotřeba, šetrná domácnost, dětská problematika očima ekoporadců a pediatrů, vázání baby-šátků, apod.). Začátkem příštího roku se v ordinacích lékařů (v porodnicích, u pediatrů, gynekologů....) objeví i plakátek nabízející alternativy šetrnější k dítěti, jeho zdraví i přírodě. O jednotlivých druzích a typech plen, jejich výhodách a nevýhodách si můžete přečíst v nově vycházející brožuře Pleny pod lupou – 15 nejčastějších otázek o plenách; návody na skládání a šití moderních plen, kterou lze získat v ekoporadnách sítě KRASEC. A máte-li zájem s námi v této problematice spolupracovat, neváhejte a ozvěte se na Rosu! Projekty jsou financovány v rámci grantů MPO a NROS. VĚRA SOUKUPOVÁ, Rosa

I Jihoče ský čtv r tletník o životním prostředí

Jestliže nesouhlasíte s vyřízením vaší stížnosti, můžete se obrátit na nadřízený orgán s žádostí o přešetření způsobu jejího vyřízení. Pokud nadřízený orgán dojde k závěru, že úřad při vyřizování vaší stížnosti pochybil, uloží mu přijmout opatření k nápravě.

RODINU

Jedná se o formální stížnost, kterou upravuje § 175 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). Tento zákonem upravený postup vám dává naději, že se vašimi výhradami vůči konkrétnímu úředníkovi nebo úřadu jako celku bude někdo kvalifikovaně zabývat a v případě shledání pochybení ji vyřídí snad k vaší spokojenosti. Úředník je ze zákona povinen chovat se k vám zdvořile a vycházet vám podle možností vstříc. Veřejná správa je službou veřejnosti, a podle toho by se také úředníci měli chovat. Pokud s vámi úředník jedná hrubě či arogantně, nevhodně vás oslovuje nebo vám tyká, okřikuje vás nebo se s vámi naopak bavit odmítá, jistě se z jeho strany nejedná o zdvořilé chování. Proti postupu správního orgánu jako celku (úřad státní správy i samosprávy) si můžete stěžovat vždy, když nesouhlasíte s jejich postupem a správní řád vám nedává jiný prostředek k uplatnění vašich práv, např. jako účastníka správního řízení. Stížnost můžete podat písemně nebo ústně. Vždy lze doporučit písemnou formu. Při písemném podání stížnosti je nutno uvést jméno, příjmení, datum narození a adresu pro doručování (povinné náležitosti podle §37 odst. 2 správního řádu) a obsah dané stížnosti. V ní je nutné přesně vylíčit skutečnosti a případně připojit některé důkazy (fotografie, listiny, vyjádření jiné osoby), které vaše tvrzení podporují. Dále pak by stížnost měla obsahovat návrh toho, co požadujete. Postačí obecné vyjádření, že požadujete sjednání nápravy, je však rovněž možno navrhnout i konkrétní opatření (např. snížení platu úředníka, jeho propuštění atd.). V každém případě je vhodné ve stížnosti výslovně uvést, že žádáte, aby vás správní orgán vyrozuměl o výsledku šetření a o přijatých opatřeních k nápravě v případě, že stížnost shledá důvodnou. V opačném případě se výsledek šetření vaší stížnosti a jeho výsledek nedozvíte. Stížnost se podává u toho úřadu, vůči jehož postupu si stěžujete, resp. kde je zaměstnán úředník, na něhož si chcete stěžovat. O stížnosti samozřejmě rozhoduje jiný úředník než ten, kterého se to týká. Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení. Tato lhůta může být prodloužena v případě, že nebylo možné v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.

PRO

Máte pocit, že se k vám úředník chová nevhodně? Máte pocit, že úřad nesprávně postupuje při řešení vašeho problému? Stěžujte si na něj! Kromě ústního vyříkání vašeho problému s úředníkem nebo úřadem pěkně od plic existuje i jiná možnost, jak se proti nevhodnému chování úředníka nebo nesprávnému postupu úřadu bránit.

PŘÍLOHA

PRÁVNÍ PORADNA

Není plenka jako plenka!

PODZIMNÍ

CO D Ě L AT, K DY Ž ... Na prostřední čtyřstraně pro vás máme, milí čtenáři, rady a

Vaříme s Líbou

Nezapomínejte na lípu

Je doba sklízení plodů a přípravy na zimu. Dnes, kdy většina lidí nakupuje v supermarketech, v nichž je nabídka zeleniny a ovoce velmi pestrá po celý rok (za cenu dovozu na velké vzdálenosti a často diskutabilního původu produktů), si často tuto dobu, kdy země vydává své plody, dostatečně neuvědomujeme. Ten, kdo obhospodařuje zahradu, ale stále ví, o čem je řeč... Letošní štědrá úroda švestek je už zpracovaná, přináším tedy aspoň jeden recept pro uplatnění stejně hojných hříbků, pokud jste je stihli naložit na kyselo. Další recept nabízím jako variantu zpracování tradiční podzimní zeleniny – bílého zelí a červené řepy. A na závěr něco dobrého na zub.

Ve 2. čísle Krasce jsem psala článek o přírodních zahradách – co to vlastně taková zahrada je a jaké jsou její výhody z hlediska ohledu na přírodu a životní prostředí. Také jsem vás nabádala k používání domácích druhů rostlin v českých zahradách. Dnes se zaměřím na souvislosti využívání domácích a exotických druhů dřevin.

Těstovinovo-cizrnový salát s houbami 200 g cizrny (římský hrách), 250 g těstovin (vřetena, vrtulky, kolínka), 1 středně velká cibule, 100 až 200 g naložených hub na kyselo, 1 sklenička černých oliv, 2 polévkové lžíce majolky, 2 lžíce kysané smetany, 1 lžíce plnotučné hořčice, bílý mletý pepř, sůl, estragon, čerstvé zelené natě. Cizrnu zalijeme horkou vodou a uvaříme (nejlépe v tlakovém hrnci), aby byla měkká, ale nerozpadala se, vařenou propláchneme studenou vodou. Těstoviny uvaříme a také propláchneme studenou vodou. Do mísy nasypeme cizrnu, těstoviny, přidáme na jemno nakrájenou cibuli, na menší kousky pokrájené houby, černé olivy (nemusí být, pokud chceme zachovat místní původ produktů), přiměřené množství zelené natě, čerstvý nebo sušený estragon. Promícháme majolku s kysanou smetanou a hořčicí, přidáme do salátové mísy, vše promícháme, dochutíme solí a bílým pepřem.

Zelný salát s červenou řepou (sterilovaný)

Jihoče ský čtv r tletník o životním prostředí

II

1,2 kg bílého hlávkového zelí, 1,2 kg červené řepy, 2 větší cibule, 2 polévkové lžíce soli, 180 g cukru krupice, 0,2 l octa, 0,6 l vody, kmín (celý). Červenou řepu omyjeme a vcelku uvaříme do měkka, vychladlou oloupeme a nastrouháme na hrubší nudličky. Zelí očistíme, zbavíme košťálu, nakrájíme (nakrouháme) na jemno, cibuli jemně nakrájíme. Do většího hrnce dáme vodu, ocet, sůl a cukr, přivedeme k varu, přisypeme zeleninu, přidáme kmín a za stálého promíchávání přibližně 10 minut vaříme. Ještě teplou zeleninovou směsí plníme skleničky, po uzavření zeleninu ještě asi 15 minut sterilujeme.

Sypaná dobrota 1 hrnek (250 ml) hladké špaldové mouky, hrnek hladké pohankové mouky, hrnek hrubé kukuřičné mouky, nemáme-li tyto druhy k dispozici, stačí 3 hrnky bílé polohrubé pšeničné mouky, 100 g mletých ořechů, hrnek pískového cukru nebo ½ hrnku tekutého karamelu (medu), prášek do pečiva, 3 vaničky měkkého tvarohu, 1 celé máslo. Mouku s práškem do pečiva dobře promícháme, utřeme tvaroh s cukrem (karamelem, medem), přidáme trochu vody a rozmícháme tak, aby byl tvaroh dostatečně tekutý a dal se nalévat naběračkou. Nameleme ořechy. Plech nebo pekáč vytřeme tukem a vysypeme mletými ořechy, zbytek přidáme do mísy s moukou. Lžící nebo naběračkou nasypeme na pekáč asi 1/3 objemu SUCHÉ mouky, rovnoměrně ji rozprostřeme po ploše. Na vrstvu mouky opatrně nalijeme tvaroh a opět rovnoměrně rozprostřeme po celé ploše. Třetí vrstvu tvoří opět mouka (2/3 objemu), kterou rovnoměrně nasypeme na vrstvu tvarohu. Nakonec krájíme tenké plátky másla, které v těsné blízkosti klademe vedle sebe po celé ploše pekáče tak, aby jím mouka byla víceméně všude překryta. Pečeme při 200°C. Pekáč vyjmeme, když se začne linout příjemná vůně a moučnatý povrch pokrytý rozpuštěným máslem má zlatavou barvu. V této chvíli nastává „nejnáročnější“ část procesu: plech s dobrotou se musí nechat uležet 24 hodin, teprve poté krájet řezy. LIBUŠE JOZKOVÁ

Všechny živé organismy lze z hlediska původu jejich výskytu na určitém území rozdělit do dvou základních skupin: na druhy původní, jinak taky nazývané autochtonní, a na druhy nepůvodní neboli cizokrajné (exotické). Zvlášť bych se zmínila o skupině invazních druhů, zvláštní podskupině těch exotických. Jedná se o ty druhy, které byly buď úmyslně nebo neúmyslně zavlečeny na naše území a jejichž invazním šířením dochází k vytlačování druhů původních. Jejich nástup je někdy tak rychlý a silný, že může dojít k naprostému potlačení původního druhu. Mezi dřevinami se u nás takto šíří především tři druhy stromů, je to Robinia pseudoacacia – trnovník akát, Acer negundo – javor jasanolistý (oba původem ze Severní Ameriky) a Ailanthus altissima – pajasan žláznatý (původem z Číny). Přestože se vláda snaží činit kroky proti šíření těchto druhů, můžeme je bohužel dokonce stále najít v nabídkových katalozích některých firem. V některých případech rozšířením zmíněných druhů dochází ke změně stanovištních podmínek, a proto je pak navrácení domácích druhů velmi složité. Nelze samozřejmě nikoho nutit k vysazování původních druhů do soukromých zahrad, ovšem vždy je možné volit takové exotické rostliny, které nejsou na našem území invazní a nezatěžují tak naši přírodu. Pro výsadbu do zahrad se ovšem nabízí pestrá škála našich domácích dřevin. Jednou z takových je náš národní strom Tillia cordata – lípa srdčitá. Už po mnoho staletí byl tento strom součástí našich obyčejů, víry a také způsobů léčení. Lípa byla uctívaná nejen Slovany, kteří ji povýšili na strom posvátný. Patrně tento strom souvisel i s dávným matriarchátem, neboť je stále chápan jako strom „ženský“... Lípa srdčitá zahrnuje několik druhů, nejznámější je malolistá a širokolistá. V obou případech jsou květy vhodné ke sběru. Nevhodné k použití jsou květy exotické lípy stříbrné a americké – stromů, vysazovaných v parcích. Sušené květy lípy obsahují množství léčivých látek, nejčastěji se užívá při horečnatých onemocněních dýchacích cest, při kašli a zahlenění. Lípa patří mezi naše nejvýraznější dřeviny snášející stín. Na půdu má skromné nároky, nejlépe se jí daří v hlubokých, vlhčích, minerálně bohatých půdách. Opad listů zlepšuje průběh humifikace, hodí se proto jako meliorační dřevina pro některé typy půd. Patří mezi dřeviny odolné proti mrazu a městskému klimatu. Snáší dobře řez i tvarování do živých plotů. Ze sadovnického hlediska je jedním z nejoblíbenějších druhů s velkou krajinářskou hodnotou, jak do skupin tak jako solitéra. V soukromých zahradách se často vysazovala v blízkosti obydlí, aby svým vzrůstem změkčovala mohutnost stavby. Až budete plánovat výsadbu nových stromů, zkuste si na ni vzpomenout. ŠTĚPÁNKA CHARVÁTOVÁ Autorka pracuje jako poradkyně v ekocentru Florianus.

foto archiv

RODINU PRO PŘÍLOHA PODZIMNÍ

DOMÁCNOST A BIOZAHRADA

PODZIMNÍ

NEJEN PRO DĚTI

Vy r o b t e s i :

KOUŘOVÉ OTISKY LISTŮ

PŘÍLOHA

1. nasbírejte si listy nejrůznějších tvarů, zpočátku raději menší velikosti 2. připravte si čisté papíry, dostatek starých novin, tuk (máslo, sádlo nebo olej), svíčku a zápalky, fotografický nebo jiný váleček (není nezbytně nutný), pro jistotu kbelík s vodou proti požáru, ubrousky 3. čistý papír na jedné straně natřete tukem a stejnoměrně promastěte 4. zapalte svíčku a promaštěným papírem pohybujte nad plamenem, až ho celý začerníte – dejte dobrý pozor, aby neshořel! 5. tuk se spojí se sazemi a vznikne slabá vrstvička jakoby tiskařské černi; vybraný list přiložte na začernělou stranu papíru (žilkami dolů) a překryjte kouskem novin 6. začněte po novinách přejíždět válečkem, případně bříškem palce; pečlivě tlačte, aby se na žilkách listu zachytila čerň 7. zdvihněte noviny, a položte list černou stranou dolů na čistý papír, zase přikryjte novinami (čistými!) a opět opatrně, ale silně přitlačte 8. když noviny odstraníte, máte krásný otisk listu, přímo grafické dílo 9. pokud se vám to hned napoprvé nepovede, buďte trpěliví a pečlivější – výsledek za to stojí!

PRO RODINU

Povídání o vydře I.

foto ČNF pro vydru

Pouze pokud vydří máma usoudí, že úkryt jejích potomků je vyzrazen a nora není zcela bezpečná, přenáší v tlamě mláďata do bezpečnější nory, kterých má v teritoriu vždy vícero. Noru nesmí objevit liška, ale kupříkladu ani táta vydrák, který nejenže s výchovou mláďat nepomáhá, ale naopak pro ně představuje nebezpečí. Může se stát, že mimo zimní období najdete v přírodě vydřího mrňouska jen tak samotného na zemi. To může znamenat, že vydří máma ho zde jen na chvilku nechala a nese do bezpečnější nory jeho sourozence. Proto je dobré se vzdálit, abychom samici nevyplašili. Až po uplynutí určité doby, kterou je třeba odhadnout podle počasí, je dobré se vrátit a případně vydří mládě zachránit. Mláďata vyder říčních (Lutra lutra) se rodí nejčastěji v jarním a letním období. Někdy také až na podzim, ale pro ty je potom příchod mrazivé zimy skutečně kritický. Vydří mládě mívá nejčastěji jednoho až dva sourozence, vzácněji tři nebo je jedináčkem. Novorozence nejdřív maminka vydra zbaví plodových obalů a překousne pupeční šňůru, čímž podpoří dýchání. Poté celé jeho tělíčko důkladně olíže, což pomůže prokrvit

kůži a udržet stálou tělesnou teplotu. Díky blízkému kontaktu se utvoří důležitá vzájemná vazba mezi matkou a mládětem, dojde ke vzájemnému vtištění pachů. Čich je hlavním smyslem, na který jsou vydří novorozenci odkázáni, neboť oční víčka mají ještě srostlá a zpočátku mají uzavřené i vnější zvukovody (uši). Čich a částečně také hmat je neomylně dovede k matčinu mléčnému struku. Každé mládě si jeden ze struků „přivlastní“ a saje vždy právě z něho. Při sání mláďata spokojeně mávají ocásky ze strany na stranu a od prvního dne se ozývají tichým, cvrčivým hlasem. Vydří mateřské mléko obsahuje až 24% tuku. Díky tomu roste novorozenec „jako z vody“, tedy spíš jako z nory. Za první měsíc zvětší svou hmotnost sedminásobně! Ale o tom až příště. První úspěšné vyvedení vydřích mláďat v zajetí se u nás podařilo na Záchranné stanici AOPK v Pavlově u Ledče nad Sázavou. Díky kameře umístěné v noře bylo možno sledovat porod a následnou mateřskou péči. MATOUŠ ŠIMEK, Český nadační fond pro vydru

III Jihoče ský čtv r tletník o životním prostředí

Vydří máma se o vydřata stará vlastně už před narozením, kdy ve svém teritoriu vybere nejbezpečnější noru, vyhrabává z ní vedlejší skryté východy a rozšiřuje prostor, kde bude rodit. Ten vystele přineseným rostlinným materiálem, aby se ve svém „pokojíčku“ vydří mláďata cítila co nejlépe. Jak už to u šelem bývá, mláďata se rodí velmi malá a jsou po narození zcela odkázaná na matku. Stříbřitě šedivé uzlíčky váží pouhých 80-100 g. V ideálním případě stráví vydřata první tři měsíce života v noře, aniž by musela ven.

foto ČNF pro vydru

VYDŘÍ NOVOROZENCI

Dunajsko-vltavská cesta

O Zvíkovském Raráškovi kresba: Jaroslav Kerles

RODINU PRO PŘÍLOHA PODZIMNÍ Jihoče ský čtv r tletník o životním prostředí

IV

VÝLE T Y BEZ AUTA

Jako příklad toho, že se dá i na větší vzdálenosti cestovat pěšky či na kole, nám poslouží tzv. Dunajsko - vltavská cesta. Že jste o ní ještě neslyšeli? To proto, že je to tajný tip. Ale to nevadí, krátce vám ji představím. Cesta byla před dvanácti lety založena jedním profesorem z Lince ve spolupráci s členem ochránců přírody v Českém Krumlově jako snaha spojit město na Dunaji s jeho protějškem na Vltavě. Navíc měla napomoci k opětovnému sblížení obyvatel dvou zemí, jejichž spolužití v minulosti bylo násilně přerušeno. Společně navrhli logo a rakouský Alpenverein a Klub českých turistů dodaly potřebné peníze na značení a odznaky. Samolepkami a cedulkami s logem cesty pak pánové svépomocí vyznačili celou 82 kilometrů dlouhou trasu. Trasa je vedena tak, aby ji mohli využít i cyklisté. Trasa začíná nebo končí, podle toho, kde si určíte start či cíl, buď na českokrumlovském náměstí nebo v Linci, u kostela svaté Magdaleny. Je to historicky cenný kostelík stojící na konečné stanici tehdejší konězpřežky, která spojovala České Budějovice s Lincem. Popis trasy bude stručný, ale pro případného zájemce použitelný. Půjdete-li stále po značkách, vystoupíte do míst, odkud se vám naskytne dokonalý pohled na Linec, ohraničený na jihu siluetami alpských vrcholů. Windpassing, Oberbairing, Oberwinkel, Pelmberg, Althellmonsödt a Hellmonsödt jsou pěkně upravené vesnice, kterými musíte projít. Přes Glassau projdete kolem dvou mlýnů Pöllersmühle a Sturmmühle do Zwettlu an der Rodl. Do nedalekého Bad Leonfeldenu, kde se doporučuje přenocovat, protože jste ve třetině trasy, je to nedaleko. Druhý den se vydáte k vesničce Rading a u švédských šancí (částečně zrekonstruované opevnění z třicetileté války), vstoupíte nedaleko tzv. jižního pólu ČR na naše území. Po jedné z větví solné stezky, kolem zaniklé nejjižněji položené vesnice Radvanov, přes rozvaliny Petřejova dojdete do Studánek. Martínkov a Mnichovice jsou místa, která minete cestou k vodopádům sv. Wolfganga na Menší Vltavici. Projdete Vyšvodopády sv. Wolfganga foto archiv ším Brodem a kolem bývalé léčebny Hrudkov minete Kraví horu. Zanedlouho stojíte nad Rožmberkem. Jste ve dvou třetinách cesty a lze zde přenocovat v turistické ubytovně. Třetí den se po modré vydáte kolem zámku do Rožmitálu, dále do Močerad a Zahrádek. Přes Silniční domky, Zahořánky a Přídolí vás kolem Drahoslavic na Křížový vrch nad Českým Krumlovem provází pohodlně se svažující cesta. Kdo postojí na Křížovém vrchu, jistě se mu při pohledu na město pod ním zatají dech a z paměti vytanou poetická slova Ladislava Stehlíka ze Země zamyšlené: „Jak, kterak tě mám oslovit, básni českokrumlovská, vlno zkamenělá, vílo zakletá, Sněhurko zabloudilá do našich střízlivých dní? ... Perlo nejvzácnější z českých měst, zářící na čelence minulosti, chloubo rožmberská!“. Několik dat nakonec: Kostel sv. Magdaleny 270, Náměstí v Českém Krumlově 492 m n. m. Čistá doba chůze 21 hod. Celkové stoupání 1 890 m, klesání 1 670 m (při pochodu z Lince). Nejvyšší bod Zahrádka 856 m n.m. PETR RESCH

kovu. Více informací o projektu Pohádkové království: www.pohadkovekralovstvi.cz. Můj příběh se stal v době, kdy hrad ještě neomývaly vlny jezera, ale pyšně se tyčil na vysoké skále nad hlubokým údolím řeky Vltavy. Tehdy se na Zvíkov přistěhovali jeho noví majitelé s malou dceruškou - princeznou Terezkou. Terezka byla neposeda, vlezla do každého koutku, o všem musela vědět a každému radit. Hned byla ve stáji, hned zase v kuchyni a za chvilku už se rozhlížela z ochozu věže. A právě hradní věž ji přitahovala nejvíc. Pokaždé, když procházela okolo malých dvířek ve stěně, měla pocit, že ji někdo pozoruje. Jednou to už nevydržela a dvířka otevřela. V malinké komůrce za dvířky se krčilo nějaké divné zvířátko nebo spíš nepovedený skřítek s dlouhým zoubkem. „Jé, ahoj, kdo jsi?“ zaradovala se Terezka z nového kamaráda. „Rarášek,“ špitlo to cosi. „Ty tu bydlíš?“ „Hm. Tedy ne tady ve věži, patří mi celý hrad. Tady se jen před tebou schovávám.“ „A proč se schováváš?“ „Protože ty všechno vyšmejdíš a mě tady ještě nikdy nikdo neviděl.“ „Ty jsi něco jako strašidlo?“ „No, já si říkám DUCH HRADU, ale v podstatě jsem něco jako strašidlo.“ „A jseš hodný nebo ošklivý strašidlo?“ „Já nevím. Myslím, že hodný.“ „A co děláš?“ „Většinou vržu s podlahou, posouvám obrazy, schovávám věci, občas někoho shodím s věže nebo hradeb. Tak, zkrátka dělám, co mě napadne.“ „Tak to tedy moc hodný nejsi. Ale neboj, já něco vymyslím, abys nemusel být ošklivý. Ode dneška budeš pracovat!“ Terezka cestou z věže přemýšlela o nějaké práci pro Raráška. Má krásný, dlouhý zoubek, mohl by dělat třeba dírky do kožených opasků. A už táhne do věže pytel plný kůží na opasky. „Neboj se, všechno ti ukážu. Tak, tady dej zoubek, výborně, a teď stiskni. Bezva – vidíš! To je krásná dírka, tak další, další, další. No počkej, Rarášku, co to děláš?“ A Terezka jen bezmocně přihlížela, jak se Rarášek pustil do kůží a rozkousal je na hadry. Z těch už nikdo opasky neudělá! „Zlobidlo jedno zlobivý, však počkej, najdu ti práci, při které nic rozkousat nemůžeš. – Už to mám! Budeš dělat zvoníka.“ A Terezka dovlekla Raráška do zvonice, dala mu do jedné ručičky provaz od zvonu a do druhé hodinky a řekla: „Vždycky, když bude velká ručička na dvanáctce, tak zatáhneš za provaz.“ A Raráškovi to šlo. První hodinu odzvonil ještě tak trochu nesměle, druhou jako opravdový zvoník, ale pak už si zvonil, jak ho napadlo, a na hodinky se vůbec nedíval. „Ty Rarachu jeden!“ rozčílila se Terezka, „vždyť teď kvůli tobě vůbec nikdo neví, kolik je hodin, jestli mají jíst nebo jít spát. Tak co s tebou? Vždyť z tebe nikdy nic pořádnýho nebude. Víš co? Pro mě za mě si klidně dál strašidlákuj.“ „To je dobře,“ zaradoval se Rarášek, „stejně mě strašení baví nejvíc.“ A tak je Rarášek na Zvíkově dodnes a spokojeně si vrže podlahou, posouvá obrazy, schovává věci a občas, když je hezky, tak si na hradbách jen tak zlehounka do někoho šťouchne. BÁR A STLUKOVÁ copyright Mapcentrum s.r.o.

NA NÁVŠ T Ě V Ě Kala je jednoděložná rostlina exotického vzhledu, oblíbená zejména u křížovkářů. Jeden zástupce rodu Calla, totiž ďáblík bahenní, ohrožený druh (jiho-)českých mokřadů, se stal erbovní květinou stejnojmenného občanského sdružení. Calla sídlí v Českých Budějovicích a působí jak v blízkém okolí (péče o chráněná území, sázení stromků…), tak porůznu v Jihočeském kraji (správní řízení), ale i na celostátní úrovni (energetická koncepce a legislativa) a v mezinárodní spolupráci (jaderná elektrárna Temelín). Ekotrh 2006 v Českých Budějovicích

Calla slaví patnáctku patnáctku

JIŘÍ GUTH,

[email protected]

Jak to začalo Čtveřice Jihočechů se zájmem o přírodu a o věci veřejné (Dalibor Stráský, Tomáš Malina, Vladislav Heřmanský a Jana Čeřovská) založila v říjnu roku 1991, přesně před patnácti lety, nadaci Calla. Původním cílem bylo tzv. ochranné vlastnictví území přírodovědecky cenných, ale ne dost na to, aby byla chráněna podle zákona (nota bene podle tehdy ještě platné „padesátky“ z roku 1956), například i některých lokalit ďáblíku. Ukázalo se však, že s takovou iniciativou jaksi předběhli dobu. Koncept pozemkových spolků vznikl mnohem později a rozvinul se až v posledních letech. Nadace se posléze přeměnila na občanské sdružení a soustředila se jednak na péči o chráněná území (zejména o NPR Brouskův mlýn v nivě říčky Stropnice), jednak na poradenství pro úspory energie a její získávání z obnovitelných zdrojů. Energetika a ochrana přírody tvoří dosud dva hlavní pilíře činnosti sdružení.

Poradenství „V obou hlavních směrech naší činnosti se na nás postupně obracelo stále víc lidí o radu,“ říká Edvard Sequens. „Poradenství jsme chtěli dělat stejně dobře jako ostatní formy činnosti. V roce 2003 jsme vstoupili do sdružení ekologických poraden v ČR STEP, díky čemuž jsme se zdokonalili metodicky, vyměňovali si s ostatními zkušenosti, do určité míry se specializovali a také získali na poradenství dotace, hlavně z MŽP. Projekt KRASEC má podobné cíle, ale hlouběji a v měřítku kraje. Zatím splňuje naše očekávání, zejména odborná specializace se rozvíjí a spokojeni jsme také s časopisem Krasec.“ (Pozn. red.: dodal bez jakéhokoliv nátlaku.) Calla je velmi aktivní v přípravě sítě KRASEC jako právnické osoby – sdružení jihočeských ekologických poraden jako nástroje pro využití synergického efektu a překonání úzkého zájmu členských poraden o jejich obor a místo či region.

žár pro rádio Faktor (nýbrž je ukrytý uvnitř staré věže), že se posuzoval vliv na životní prostředí alespoň sedmdesáti osmi projektových změn – když už ne celé – JE Temelín a že její provoz je pod soustavnou veřejnou kontrolou, že byl přijat zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, že tyto zdroje jsou v jižních Čechách stále populárnější (i za přispění databáze a atlasu Cally) a hlavně jsou brány jako reálná náhrada zdrojů klasických. Naopak k neúspěchům lze počítat, že zbytečná a drahá temelínská elektrárna byla dokončena a produkuje nejen elektřinu na vývoz, ale i vyhořelé jaderné palivo a další ri- Výhled zika a problémy, že vltavíny na nalezišti u Be- Jednooborový svazek nevládních organizasednic, dokonce na území přírodní památky, cí, jakým chce KRASEC být, by se mohl ukájsou legálně „průmyslově“ těženy, že kolem zat jako životaschopnější, nežli všeobjímající Českých Budějovic vyrostlo několik hyper- „Volné sdružení neziskových organizací“ (česmarketů a že samotná Calla nedokázala vy- kobudějovických), s jehož formováním Calla budovat větrný park u Pavlova na Vysočině, pomáhala. Dobré zkušenosti má s členstvím v Zeleném kruhu, pokud jde o lobbying a který by jí zajistil dlouhodobé financování. Kromě vlastní činnosti – expertízy, osvěta, legislativu. Operativní spolupráce se Calle účast ve správních řízeních – Calla také po- dobře daří zejména s Jihočeskými matkastupně předává své zkušenosti dál, zejmé- mi a s Hnutím Duha, asi je sblížil odpor prona různým místním občanským iniciativám. ti Temelínu. Její podání jsou nejen odborně kvalifikova- Samotná Calla teď má šest pracovníků a pro ná, ale také formálně na vysoké úrovni. Hlav- další předpokládaný rozvoj hodlá zpracovat ní zásluhu na tom má Vladimír Molek, v Calle strategický plán. V příštích týdnech bude urmj. nositel programu ochrany přírody a kraji- čitě pracovat na přípravě alternativní konny, který dříve dlouhá léta působil na okres- cepce energetické politiky, v osvětě jednak ním národním výboru a na okresním úřadu. o obnovitelných zdrojích energie (včetně naMezi předměty řízení převažuje kácení dře- příklad technického konopí), jednak o význavin mimo les, zásahy do významných krajin- mu pískoven, v obraně přírody na Lipensku ných prvků a do krajinného rázu. V současné a Boleticku před výstavbou velkých areálů a době si už správní řízení k účasti Calla vybírá. v úsilí o lepší třídění a recyklaci odpadů v jiJde především o případy, když v daném mís- hočeském kraji (a zároveň proti zvyšování katě nepůsobí žádné jiné sdružení nebo inicia- pacity nebezpečné skládky komunálního odtiva, když je o zapojení přímo požádána, když padu v Lišově). jde o věc a vlivy nadmístního významu, anebo když jde o téma nebo místo v ohnisku zá- Přejeme Calle do dalších patnácti let dostajmu Cally jako třeba Novohradsko, kde se tek peněz, elánu a spojenců. Jak vidno, je to podílí na úsilí o vyhlášení chráněné krajin- v zájmu nejen břehulí a vrtulí, ale také mnoha krásných míst v jižních Čechách, jakož i né oblasti. peněženek a čistého „zeleného“ svědomí mnoha spotřebitelů. Vyrobit si vlastní zdroj čistého tepla není zas tak složité. foto archiv Cally

Autor pracuje na MŽP.

13 Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí

Co bylo dál Za úspěchy, k nimž Calla notně přispěla, považuje předseda sdružení Edvard Sequens například to, jak se daří populaci břehulí v pískovně v Třebči, dobrý stav mokřadů u Brouskova mlýna, že se už nechystá velké lyžařské středisko na Chlumu v boletickém vojenském újezdu a naopak jeho nejcennější části byly vybrány do soustavy Natura 2000 (dokonce jako ptačí oblast i jako evropsky významná lokalita), že na Kleti nestojí nový sto-

foto Calla

Biopotraviny

Návštěvu Slunečné jsme naplánovali na 20. září. Bylo krásné babí léto a z mlhy nad Lipnem se vynořilo slunce chvíli před tím, než jsme dojeli za Ing. Pavlem Štěpánkem na ekofarmu, která se nachází mezi obcemi Želnava a Záhvozdí ve výšce 840 m.n.m. Když pan Štěpánek vypráví, jak Slunečnou objevil, může se v první chvíli zdát, že to je vymyšlený příběh. Jak před jedenácti lety při deštivé cestě ze Slovinska do Německa, kde v té době žil, uviděl při průjezdu Rakouskem nad kopci na pravé straně pruh modré oblohy. Když se podíval do mapy, zjistil, že se v těch místech nachází Šumava, hory, kde nikdy předtím nebyl. A když tenkrát přejel hranici, dostal se do oblasti horního Lipna, do míst, kde na návrší nad obcí Želnava bývala vesnička Slunečná. Tak našel místo, které se mělo stát jeho domovem, místo, které ho okouzlilo…

Slunečná: splněný sen splněný sen

MARIE JIRKOVÁ,

[email protected]

Je třeba zmínit, že Pavel Štěpánek tehdy nebyl žádný sedlák, ale žádaný cestopisný fotograf původem z Ostravy, který neměl s hospodařením v krajině téměř žádné zkušenosti. O to víc je dnešní ekofarma Slunečná malým zázrakem. Snem, který se přes všechny těžkosti minulé i současné stal realitou. Vesnice byla před válkou domovem zhruba tří stovek převážně německých obyvatel, stálo v ní kolem čtyřiceti domů, část z nich tvořily poměrně velké statky. Na místě dnešní ekofarmy se nacházely ruiny jednoho z nich. To, co na jejich místě dokázal ekofarmář a současný jediný obyvatel Slunečné vybudovat, lze jen těžko popsat slovy…

Ji ho č esk ý čtv r tletník o životním prostředí

14

Vyzkoušet si dojení či upéct chleba Na větší části pozemků o rozloze 36 ha jsou pastviny, obytnou část farmy tvoří obnovený statek, nově budovaná mlékárna s jatečním provozem a několik menších hospodářských budov. Před třemi lety otevřel Pavel Štěpánek na druhé straně silnice penzion Slunečná s nádherným výhledem na modrozelené vrchy Šumavy a malebný kostelík v Želnavě, který je i bez větší propagace většinou zaplněn a pomáhá vydělávat na provoz farmy. Hosté jsou vítáni i při práci na farmě – mohou si vyzkoušet dojení, upéct chleba nebo pomoci při dalších každodenních činnostech. Stejně jako jim se i nám dostalo vlídného přivítání a přátelského povídání. K tomu nám pan Štěpánek nabídl hrnek čerstvě nadojeného

kravského mléka, domácí chléb s kozím žervé, ochutnávku sýrů, nádherné papriky a jako zákusek domácí našlehaný vanilkový tvaroh. Papriky pěstují na Slunečné ve velkém fóliovníku, stejně jako červená i žlutá rajčata, salátové okurky, lilky, cukety a bylinky – vše pěstované ekologicky šetrným způsobem. A hned vedle je bramborové pole, protože brambory, spolu se zelím, tvořily vždy hlavní část jídelníčku obyvatel tohoto kraje. Jen velké kamenné „kádě“ na kvašení zelí, které tu zůstaly po původních sedlácích, dnes využívá ekofarmář třeba k zachycování dešťové vody. Na troskách starého teletníku si nechal majitel Slunečné podle vlastních plánů zbudovat jedinečné selské stavení. Stejně jako v penzionu tu převažuje přírodní dřevo a bílá barva stěn. Přízemí i prvnímu patru vévodí vpravdě originální zděná kamna, která vyhřívají obytné prostory. Pro ohřev vody jsou na střeše domu nainstalovány sluneční kolektory, elektřinou se pouze doohřívá přibližně 120 l vody v době, kdy nesvítí slunce. Penzion za silnicí má na ohřev vody vlastní tepelné čerpadlo. Sýry podle knížek Otevření nově vybudované dojírny, mlékárny a porážky je plánováno do konce tohoto roku. Nebude chybět ani malý obchůdek, kde se budou prodávat přebytky – tedy to, co nespotřebují obyvatelé farmy a hosté. Po obdržení certifikátu „Originální produkt Šumava“ bude moci své výrobky nabídnout i širší veřejnosti. Sýry se naučil dělat podle knížek. Výrobci si své znalosti a zkušenosti nechávají pro sebe, takže na všechno musel přijít sám. Důležité jsou, jak říká, tři věci: hygiena, dodržování časů a zkušenosti, které už má teď taky. To jistě potvrdí každý, kdo sýry ze Slunečné ochutnal. Zatím se na farmě zpracovává zhruba 50 litrů mléka denně. Kravské mléko pochází od jediné dojnice – krávy Carmen – což je „jeho první kráva“, jak ji pan Štěpánek představuje. A proč nechce mít do budoucna víc než tři dojné kráChlebová pec. Foto Daniela Dvořáková

foto Daniela Dvořáková

TÉMA

vy a nevyrábí všechny ty výborné věci „ve velkém“? Produkce biopotravin na prodej totiž není hlavním smyslem jeho činnosti. Jak sám říká, BIO pro něj není otázka certifikátu, ale životního stylu. Když se kdysi začínal na Slunečné „rozkoukávat“, jedna z prvních otázek, které ho napadly, byla: Proč by se do takové krajiny měly dovážet základní potraviny? Vždyť se dají dobře a čistě vypěstovat přímo tady!“ Ovce, kozy, oslíci – a rys Do nové dojírny se vejde dvanáct oveček nebo koz, které mají v jednotlivých žlabech připraven šrot z bioobilí, aby se jim lépe stálo při dojení. Ovce a kozy přicházejí na dojení z nedaleké pastvy v klidu, stejně tak bez zbytečného stresu bude probíhat i případná porážka býčků a beránků. Z kravského, kozího a ovčího mléka vyrábí Pavel Štěpánek nejen sýry, ale i tvaroh a máslo, zbylou syrovátku využije jako přírodní postřik na rajčata proti plísni nebo jí nakrmí například kuřata. Z drůbeže na farmě potkáte krůty a krocany, slepice, husy a kachny. A jsou tu k vidění také dva oslíci. Všechna zvířata jsou na pastvě od jara do podzimu, v zimě jsou ale ustájená, protože se ve zdejším kraji znovu usadil rys. K farmě patří také rybník s pstruhy a kapry. S hospodářstvím pomáhají panu Štěpánkovi tři zaměstnanci, občas se tu objeví nějaký brigádník, převážně z ciziny. Ekofarma je totiž v adresáři světové organizace pro sjednávání práce dobrovolníkům za byt a stravu. Plány do budoucna? Kromě dalšího zlepšování provozu ekofarmy plánuje pan Štěpánek agroturistiku – chystá se nakoupit a chovat koně a ukázat návštěvníkům Slunečné, že i na „jeho kraj“ je nejkrásnější pohled právě z koňského hřbetu. Příliš rozšiřovat provoz a nabírat další zaměstnance by však nechtěl. Jeho cílem je především žít dál v souladu s krajinou, která mu poskytla domov a učit se od ní. Pokud budete mít cestu k Lipnu, nenechte si ujít návštěvu Slunečné – splněného snu, ale především ohromného kusu poctivé a skvěle odvedené práce. Setkání s panem Štěpánkem a „jeho“ Slunečnou patří k těm, na něž se nezapomíná. Autorka pracuje jako poradkyně v ekoporadně Šípek.

Biopotraviny Ještě poměrně nedávno bylo ekologické zemědělství okrajovou specialitou malé skupiny farmářů a jeho produkty, biopotraviny, znal jen málokdo. Během 90. let se ale jeho postavení výrazně změnilo. Nabízí totiž řešení, jak omezit množství nebezpečných látek v potravinách na minimum. Ekologické zemědělství je v ČR definováno Nařízením Rady EU 2092/1991 a zákonem č. 242/2000 Sb. Dodržování pravidel je přísně kontrolováno na všech úrovních. Označení ochrannou známkou BIO – Produkt ekologického zemědělství zaručuje spotřebiteli, že produkty pocházejí z kontrolovaného systému ekologického zemědělství.

TÉMA

Základní principy: • Plevele jsou potlačovány agrotechnickými metodami, herbicidy nejsou povoleny. • Ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům založená na podpoře samoregulující funkce ekosystému, biologických a biotechnických metodách. Fungicidy a insekticidy nejsou povoleny. • Ohleduplné zacházení se zvířaty, respektování jejich vrozených potřeb. • Podpora druhové pestrosti, ochrana přirozených stanovišť a přírodních útvarů. • Maximální využití obnovitelných zdrojů a recyklace, využívání místních zdrojů, minimalizace znečištění a odpadů. • Pěstování geneticky manipulovaných organismů (GMO) není povoleno

MARIE JIRKOVÁ,

[email protected]

Září se jako měsíc biopotravin a ekologického zemědělství slaví různými způsoby – od přednášek a ochutnávek přes exkurze na ekofarmy až po biodožínky. Ekocentrum Šípek se rozhodlo přiblížit obyvatelům Českého Krumlova místní produkci biopotravin. I když biopotraviny najdete v nabídce PoHanky (místní obchůdek se zdravou výživou), tak ani lidé, kteří je kupují, často nevědí, že se BIO pěstuje také „za humny“. Ve spolupráci s touto prodejnou a s vegetariánskou restaurací Laibon jsme v týdnu od 11. do 15 září připravili 1. ročník akce pod názvem Ochutnejte BIO! aneb týden s biopotravinami.

Rajčátka místo bonbónů Z biofarmy Veselka přijela pohovořit o pěstování biozeleniny paní Gabriela Dostálková. Manželé Dostálkovi na své biofarmě pěstují a k prodeji nabízejí např. zelí, cibuli, česnek,

Krumlově brambory, mrkev, celer, červenou řepu, mangold, brokolici, ředkvičky, japonské ředkve bílé, fazolové lusky, cukety, dýně Hokkaido, cukrovou kukuřici nebo divoká rajčata. Svou zeleninu prodávají pouze „ze dvora“, je tedy nutné si k nim v případě zájmu dojet. Během povídání o všedních i nevšedních starostech provozu biofarmy paní Dostálková krájela a nabízela k ochutnání mrkev a malé plody odrůdy rajče divoké – rajčátka, která okouzlila děti přirovnáním, že jsou to takové „bonbónky“ a nezklamala ani chuťově. Na závěr paní Dostálková krátce zmínila další zajímavou oblast, které se na Veselce věnují – totiž pěstování starých odrůd obilí, zeleniny a ovoce. A protože je to téma, které by vystačilo na samostatnou přednášku, slíbili jsme, že ji brzy v Krumlově uspořádáme. Za koňmi do Borové Ing. Vlastimil Kamír z ekofarmy Borová u Chvalšin představil svou práci, zaměřenou na chov skotu bez tržní produkce mléka a na chov koní. Prodej masa je ovšem poněkud komplikovaný, jelikož zatím není možné, aby měl pan Kamír vlastní porážku. Případní zákazníci si proto musí domluvit nákup masa na jatkách, kam se skot z farmy vozí. Koně používají na farmě pro rekreační a westernové ježdění, několikrát ročně se v Borové konají soutěže a setkání přátel koní ve westernovém stylu. Na farmě je k dispozici ubytování pro koně i jezdce, krytá jezdecká hala a otevřená jízdárna. Po dohodě je tu možné uspořádat odborný seminář. Pan Kamír si pochvaloval spolupráci s CHKO Blanský les, na jejímž území se farma nachází, zmínil i úspěšný projekt revitalizace potoka, který protéká pozemky ekofarmy, a problematiku udržování bezlesých ploch. Během vyprávění jsme také promítli dokument o práci s koňmi. Každý, kdo se zajímá o alternativní metody ko-

munikace a výchovy koní, by se v Borové dozvěděl mnoho zajímavého. Do třetice jsme vyslechli příjemné vyprávění Ing. Pavla Štěpánka o biofarmě a penzionu Slunečná. Návštěvníci jsou vítáni při všech hospodářských aktivitách – krmení zvířat, dojení, výrobě sýrů nebo pečení chleba. O tom hned v úvodu všechny přesvědčil krátký film, který byl o Slunečné natočen letos v květnu a vysloužil si nadšený potlesk diváků (o Slunečné více na protější straně). Zvítězily sýry, víno a čokoláda Účastníky besedy nejvíc zajímaly podmínky získání certifikátu, kontrola, systém dotací a samozřejmě nabídka produktů. Objevily se ovšem i dotazy na konkrétní problémy při pěstování zeleniny – ochrana proti škůdcům, plísním, termíny výsevu apod. Pro farmáře bylo zajímavé setkání s kolegy z regionu, výměna zkušeností a ochutnávka produktů „od sousedů“. Závěrem besedy jsme všechny zúčastněné pozvali na druhou část ochutnávky, při níž se nabízelo biovíno (převážně z českých vinic), ovocné biošťávy, biosušenky a biočokoláda. Posluchači mohli být spokojeni jak se zajímavým vyprávěním, profesionálně zodpovězenými dotazy, tak i s ochutnávkou, v níž na celé čáře zvítězily sýry z biofarmy Slunečná. Z ostatní bionabídky se těšilo zájmu především víno a čokoláda. Jediné, co bychom jako organizátoři měli napříště ještě vylepšit, je zajištění prostoru pro zabavení dětí. Je důležité, že se o biopotraviny a místní produkci zajímají právě mladé rodiny. Ráda bych poděkovala všem, kdo nám s přípravou celé akce pomáhali, ekofarmářům, kteří ochotně přijeli na besedu, a samozřejmě všem, kteří akce navštívili. Autorka pracuje jako poradkyně v ekoporadně Šípek.

15 Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí

Pod pokličkou Mgr. Hanky Laukové se v restauraci Laibon vařily vegetariánské biospeciality jako třeba bulgur s mrkví a ořechy, doplněný salátem z čerstvě zkvašeného zelí, sladký jáhelník se švestkami a jablky nebo cuketa dušená s jablky, pohanka a římský salát a závěrem týdne pečená dýně Hokkaido se špaldovým kernottem a rýží. Celý týden si také hosté Laibonu mohli objednat nápoje jako kakao, několik druhů čaje a kávu, které byly nejen v kvalitě BIO, ale také vyrobeny způsobem Fair Trade. Hlavními dodavateli zeleniny byly biofarmy Veselka a Vícemil, ostatní suroviny pocházely vesměs z nabídky Country Life. V rámci biotýdne jsme uspořádali podvečerní besedu s ekologickými zemědělci. Besedy spojené s ochutnávkou biozeleniny, bionápojů a kozích a kravských sýrů, se zúčastnilo téměř 30 zájemců. Příjemným překvapením byla velká účast mladých rodin s dětmi.

foto Daniela Dvořáková

Biotýden Biotýden v Českém

K Z A M YŠL E N Í

GLOSÁŘ Ministr kontra prezident?

Vlastní-li někdo automobil, velká část nákladů spojených s jeho provozem je fixních (tj. jsou stejné, používá-li vlastník automobil hodinu či deset hodin denně): na pořízení, registrace, povinné ručení, havarijní pojištění atd. Variabilní náklady na provoz jsou oproti tomu relativně nízké. To vlastníka motivuje, aby používání automobilu maximalizoval. Čím více jezdí, tím nižší jsou průměrné náklady na ujetý kilometr. Car sharing neboli sdílené využívání automobilu tuto logiku v principu obrací – transformuje fixní náklady na variabilní, odvíjející se od skutečného používání automobilu. Tím jsou vytvářeny z pohledu ekonomické efektivnosti správné pobídky, které umožňují uživatelům racionální volbu mezi jednotlivými druhy dopravy na základě srovnání skutečných nákladů. Německá reklama na car sharing

Sdílený automobil? automobil? STANISLAV KUTÁČEK,

[email protected]

Nedávno se mi známý, učitel ekonomické vysoké školy, svěřil s výsledkem analýzy tříletého provozu automobilu: po započtení všech nákladů včetně pořizovací ceny se smutkem konstatoval, že mohl celé tři roky jezdit taxíkem. Jen málokdo dospěje až k tomuto závěru – většinou slyšíme, že naši známí jezdí „za korunu na kilometr“ – a mají přitom na mysli pouze náklady na palivo. Pokud ale vezmou v úvahu i náklady na pořízení vozu a další provozní výdaje, zřejmě je napadne, že pro snížení průměrných nákladů na ujetý kilometr musí jezdit co nejvíce. Car sharing tuto logiku obrací: náklady (poplatky za použití vozu) jsou jednoduše a pevně stanovené, takže si každý může snadno pro konkrétní cestu spočítat, zda se mu vyplatí autem jet.

Ji ho č esk ý čtv r tletník o životním prostředí

16

Ubude aut? Systém sdílení vozidel je zcela jistě řešením pro lidi, kteří nepotřebují jezdit automobilem každý den. Lidé využívající sdílené automobily budou mnohem pravděpodobněji pro své každodenní cesty využívat veřejnou nebo nemotorovou dopravu. To vede ke snížení celkové spotřeby paliva, emisí znečišťujících látek do ovzduší, hluku a dopravních kalamit. Někteří zastánci car sharingu však okamžitý dopad na životní prostředí přeceňují. Ze zkušeností fungujících systémů sdílených automobilů vyplývá, že bývalí majitelé osobních vozů, kteří se k systému připojí, sníží využívání automobilu. Na druhou stranu uživatelé sdílených automobilů, kteří předtím vůz nevlastnili, jej využívají více. Počet uživatelů narůstá Car sharingová společnost má po městě rozmístěný vozový park osobních automobilů. Auta jsou většinou v centru nebo v blízkosti domova či zaměstnání členů společnosti. Chce-li člen systému použít některý vůz, rezervuje si jej pro okamžitou nebo budoucí potřebu na internetu nebo telefonem v centrále. Potom si pro něj dojde nebo dojede na kole či hromadnou dopravou. Použije svůj přístupový klíč a odjede. Po návratu vůz zamkne a odejde. Na konci měsíce mu pak přijde vyúčtování, na kterém má na základě doby používání a ujetých kilometrů vypočtenu částku k úhradě – jako za telefon. Car sharing se rozvíjí poměrně krátce. K nejprudšímu nárůstu uživatelů dochází v Evropě i ve světě v posledních 15 letech. Počet lidí využívajících sdílení automobilů vzrostl z necelých 20 tisíc v roce 1995 na více než 120 tisíc v roce 2000 a stále roste. Různě velké systémy car sharingu najdete ve Švýcarsku, Rakousku, Německu, Nizozemí, Belgii, Velké Británii, USA, Skandinávii a dalších zemích. Do systému se pod různými názvy a v různých variantách mohou lidé zapojit v mnoha stovkách městech. Zajímavé je i to, že tento doplněk městských dopravních systémů často nevyžaduje žádné dotace z veřejných rozpočtů (i když některé je využívají). Můžeme jen doufat, že i v české kotlině již brzy vzniknou první kluby sdílených aut. Další informace: http://autodruzstvo.webpark.cz, www.carsharing.org, www.carsharing-europe.org, www.smartmoves.co.uk, www.greenwheels.nl

Václav Klaus na veřejné debatě v Brně 18. září opět zpochybňoval existenci globálních klimatických změn a naléhavost rizik, která přinášejí. Nově jmenovaný ministr životního prostředí Petr J. Kalaš je naopak považuje za hlavní téma environmentální politiky, což oceňujeme. Podobně jako jeho uvážlivou personální politiku, respekt k zásluhám předchůdců a nepřehlédnutelnou noblesu, v nejvyšších patrech české politiky tak vzácnou. Budoucnost je však nejistá, což platí pro klima i pro ministra. JIŘÍ GUTH

Příspěvek o úbytku Před rokem jsem psal do Krasce příspěvek o úbytku divokých hus na jihočeských podzimních shromaždištích v posledních čtyřech letech. Tento trend bohužel pokračuje i letos. Za hlavní důvod pokládám posunutí začátku doby lovu hus velkých (Anser anser) o půl měsíce dříve (už na polovinu srpna). Husy zřejmě na přílišné rušení ze strany střelců rychle zareagovaly a jako předtahové shromaždiště začaly využívat jiné, bezpečnější území. Potenciálně takovým územím mohla být jižní Morava, kde vrcholí vinobraní a na střílení hus tak nemají místní muži čas, myšlenky, ani mušku… A jak vyplývá z údajů, které nám poskytli rakouští ornitologové, předpoklad, že někde východně od jižních Čech počty hus narůstají, se začíná potvrzovat! Ovšem ani ne tak na jižní Moravě, ale hlavně na rakouské straně Záhorské nížiny (mokřady mezi Moravou a Dunajem) a na Neziderském jezeře. MATOUŠ ŠIMEK

Něco tam chybí… Program rozvoje venkova České republiky na roky 2007 až 2013 (PRV) je základním rámcem pro čerpání z Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova (EAFRD). Už ho schválila česká vláda (ta minulá, Paroubkova) a během několika měsíců by ho měla potvrdit i Evropská komise. Zdánlivě není důvod ke kritice, vždyť v příslušné kapitole jsou tam naplánovány slušné podpory na hektar ekologicky obhospodařované půdy. Něco tam ale chybí: v květnu t.r. ministerstvo zemědělství vypustilo z návrhu PRV opatření k „účasti zemědělců na programech jakosti“ a k „osvětovým a propagačním činnostem“. Přitom právě marketink a nízká informovanost spotřebitelů jsou největší slabinou ekologického zemědělství u nás. Ani jedno z pravděpodobných vysvětlení nepovažuji za uspokojivé. Buď na to zatlačili konkurenti s klasickými technologiemi (a dobře dotovanými propagačními programy typu KlasA nebo Vína z Moravy), anebo se tak projevil klasický nešvar českého čerpání unijních prostředků: „tvrdé“ peníze na kubíky zeminy a betonu (a hektary půdy) mají předost před těmi „měkčími“, určenými na osvětu, poradenství a vůbec tzv. rozvoj lidských zdrojů. JIŘÍ GUTH

E SE J Jako Genius loci byla v římské mytologii pojmenovávána mystická síla (postava) ochraňující dané místo, která bývala zobrazována jako had. V současnosti si pod pojmem genius loci vybavíme neopakovatelnou a neuchopitelnou atmosféru (ducha) určitého místa. Ale co je to za sílu, která na nás působí, když se ocitneme v neznámé krajině, městě, vesnici či místnosti a najednou na nás atmosféra místa „dýchne až nás zamrazí v zádech“? Čím je tato neznámá síla určována? Jedním z faktorů utvářejících genius loci je jedinečnost.

Genius loci vymírá vymírá

JAN NOVÝ,

[email protected]

Krajina české kotliny je jedinečná konfigurací terénu a bohatou pestrostí biotopů na relativně malé rozloze. Její současný vzhled byl člověkem utvářen po staletí a na příkladu Třeboňska si můžeme demonstrovat, že i velmi hluboké cílené zásahy nemusí vždy vést ke zničení genia loci, ale i naopak. Jenže většina dnešních zásahů do krajiny k její jedinečnosti rozhodně nepřispívá. Dopravní tepny i budovy novodobých marketů a továren duchem příliš neoplývají a jsou jaksi stejné jak v Čechách, tak v Tramtárii (nebo Německu či Austrálii).

rozdíl od nás nezaměstnávali urbanisty ani neměli povinnost vytvářet územní plány. Křivé může být krásné Mezi další faktory utvářející genius loci je historická patina a nedokonalost. Vyboulené kamenné zídky, nestejnoměrně probarvená vápenná omítka, křivé zdi, otlučené patníky v průjezdech, ručně tesané trámy roubenek, vyhnilé a zdánlivě nepotřebné stromy, kočičí hlavy místo asfaltu, to jsou všechno prvky, které velmi silně utvářejí genius loci určitého místa. Jak strašným zabijákem genia loci jsou bezduché novostavby s dokonale rovnými zdmi, akrylovými nátěry fasád, střešními plastovými okny a předzahrádkami s golfovým trávníčkem netřeba více psát.

Vyzrazovaná tajemství Dalším nezbytným faktorem utvářejícím genius loci je tajuplnost. Zákoutí některých uli- Hrozba ztráty identity ček Českého Krumlova, které ještě nepostihla Když jsem se po pádu železné opony v roce mánie turistického byznysu, působí velmi ta- 1989 konečně dostal za naše západní hranijemně. Ti, kteří chtějí pocítit tajuplnost, proto ce, tak jsem byl nejprve uchvácen tím dovyhledávají místa, která dosud turistický byz- konalým pořádkem, dokonale udržovanou nys neovládl, například Novohradské hory krajinou a krásnými fasádami domů. Nic pronebo Vojenský prostor Boletice. „Každý tlak ti tomu, naopak, máme se stále co učit. Jenvyvolává protitlak“, takže milovníci tajem- že po čase mne začal doprovázet podivný ství do těchto míst turistický byznys přitahu- pocit. Najednou mi všechna ta načančaná jí a tajuplnost se postupně vytrácí. Jak na vás města mnohdy připadala stejná, stejně nizapůsobí zarostlý lovecký chodníček, obklo- jaká, ten samý pocit jsem začal mít i u krapený vývraty, doupnými stromy a divočinou, jiny... Cítil jsem určité odcizení. Ostatně pro a jaká tajemství v sobě skrývá asfaltová cyk- mnohé lidi je krajina a příroda již jen cosi za lostezka obklopená stříhanými živými ploty okénkem jedoucího auta. A to je ten pravý důvod, proč se tak obávám o genia loci. Mísa pivními stánky? ta, u nichž pociťujeme jeho přítomnost, nám s jistotou umožňují orientaci (tam se nemůLogika v zapomnění Historická sídla mnohdy působí dojmem, že žeme nikdy ztratit, neboť každý kout je jiný jejich vývoj provázela pouze nahodilost a ži- a nezaměnitelný, což moderní zástavba ani velnost (doporučuji navštívit obec Strmilov krajina přizpůsobená pouze ekonomickým na Jindřichohradecku). Není tomu tak, každá hlediskům neumožňuje) a identifikaci (kažvesnice i město měly velmi logickou struktu- dý máme vnitřní potřebu někam patřit, neru, od centrálního rynku po humna, plnící možnost identifikace znamená ztrátu idenmnoho významných funkcí. V podstatě ne- tity a je příčinou většiny patologických jevů bylo možno v takovém sídle zabloudit. Na- ve společnosti). Téma odcizení by jistě vydapříklad věže kostelů usnadňovaly pocestné- lo na další článek pro Krasec. Chytne se němu orientaci i ve volné krajině, zpravidla byly kdo? Uvidíme. cesty a kostely stavěny tak, aby bylo na věže Proto zastavme vymírání genia loci. Záleží na nás všech, můžeme začít od našich bytů, vidět z co největší dálky. A co dnešní nové čtvrti či satelitní městečka? domů, zahrádek... O tom, že to jde, svědNahodilost a živelnost jim zůstala, ale logické a čí např. zachráněný a nově utvářený genius smysluplné struktury se jim nedostává. Jak na loci krajiny nedaleko Horní Stropnice, dílo jevás působí genius loci těchto míst? Nebo zde diného člověka... Autor vyučuje na FM VŠE v Jindřichově Hradci. již vyhynul? A to naši předkové na radnicích na

17 Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí

Závislost na místních zdrojích Mnohem snadněji lze vysvětlit mizení jedinečnosti na příkladu lidských sídel. Po staletí vznikala naše sídla jen z lokálních zdrojů – materiálních i duchovních. Tak se vyvíjely specifické stavební slohy (třeba selské baroko), zvyky i tradice. Domy byly stavěny z materiálů získávaných v nejbližším okolí, prostorové uspořádání obcí bezprostředně a přirozeně záviselo na konfiguraci okolní krajiny a místně dostupných přírodních zdrojích. Obyvatele v každé vesnici bylo možno identifikovat podle kroje, obyvatele oblasti podle nářečí atd. Samozřejmě i tehdy docházelo k importu myšlenek i materiálů a k migraci obyvatel. Ranně novověké stavební památky dokonce čerpaly zejména ze zahraničních vzorů. Přesto si sídla zachovávala svou jedinečnost, což byl dáno výše zmíněnou závislostí na místních zdrojích. Ale jak je tomu dnes, v době, kdy v supermarketu můžeme zakoupit i valouny do zahrady? Navštívíme-li jihočeskou vesnici, nalezneme pel-mel domů od alpských chat až po domky z amerických satelitních městeček. Globální dostupnost jakéhokoli stavebního materiálu a nabídka typových projektů domů z celého světa sice potěší každého stavitele, ale zároveň znamená ztrátu jedinečnosti. Ať jsme kdekoli, vypadá to tam stejně. Příčinou vymírání genia loci je ztráta jedineč-

nosti způsobená naprostým zpřetrháním vazeb na místní zdroje. Tento problém se týká i veřejných prostranství, kde bychom přeci jen mohli očekávat větší míru odpovědnosti a citu. Jako příklad mohu uvést nově rekonstruovanou část Lannovy třídy v Českých Budějovicích. Tam genius loci již zemřel. Kdo mi nevěří, ať tam běží.

foto autor

PA NOR A M A

Krajina a příroda Prácheňska

Nová tvář Vyder

Ve Šmidingerově knihovně ve Strakonicích se koná od 8. listopadu do 5. prosince výstava dvou amatérských fotografů, členů strakonického Fotoklubu. Oba přátelé ze Strakonic, František Zemen a Ivan Jana, shromáždili ze svých toulek krajem množství fotografií, z nichž vybrali zajímavé pohledy na krajinu, zvířenu i květenu. V letech 1970 až 1992 se podíleli na organizování mezinárodních výstav Žena, kterých se zúčastnili fotoCesta na bavorský Luzný foto F. Zemen grafové ze 44 zemí a která se dostala také do 15 dalších českých měst. Výstava „Krajina a příroda Prácheňska“ byla doposud k vidění v Katovicích, Strakonicích a Chanovicích v r. 2003, v r. 2004 v Horažďovicích a v r. 2005 znovu ve Strakonicích. Letos výstavu shlédli návštěvníci v Českých Budějovicích, Střelských Hošticích a v Kašperských Horách. Fotografie jsou průběžně obměňovány – nyní budou zaměřeny hlavně na zvířenu. IVANA JONOVÁ

Slavnost jeřabin Tradiční podzimní akce se koná od 23.10. do 29.10. (9–18 h.) v ZŠ Vyšší Brod (www.zs.vyssibrod.cz). Za shlédnutí stojí nejen výstava žákovských prací převážně z přírodnin, ale i zajímavá školní přírodní zahrada, vybudovaná s využitím permakulturních prvků.

Český nadační fond pro vydru má novou tvář – začal používat nové logo. Zároveň také uvádí do provozu nové webové stránky: http://www.vydry.org. Jako další novinku nabízí fond k zapůjčení zdarma dvě nové výstavy o vydře říční. První je inovací dosavadní velmi úspěšné výstavy o vydře říční. Výstava „Tajemná dáma vod a mokřadů – vydra říční“ seznamuje s životem vydry, jejím zařazením do systému, přizpůsobením k životu ve vodě, loveckými dovednostmi, jejím pronásledováním v minulosti i současnosti, rozšířením ve světě a výskytem v ČR, ohrožujícími faktory, ochranou i náhradami škod rybářům a také s aktivitami nadačního fondu. Stručně řečeno biologie + etologie + ekologie + ochrana vydry říční. Panely jsou lehce přenosné, určené k zavěšení do interiéru, je jich 12 o rozměru 70x100 cm na výšku. Jsou v českém jazyce a dispozici jsou i přídavné panely s německým překladem. Vznik výstavy umožnila podpora z prostředků EU v rámci iniciativy Společenství INTERREG IIIA. Druhá výstava je neotřelou novinkou. Má komiksovou podobu, jmenuje se „Čus vydrus“ a jejími autory jsou členové přírodovědného oddílu ČSOP v Třeboni pod vedením Václava Bartušky ml. Zábavnou a místy až kontroverzní, leč pro starší žáky i mnohé dospělé (podmínkou je smysl pro humor a recesi) přitažlivou formou seznamuje na 11 panelech s životem vydry, jejím zařazením do systému, přizpůsobením k životu ve vodě, loveckými dovednostmi, jejím pronásledováním v minulosti i současnosti, ohrožujícími faktory a ochranou. Další panely jsou věnovány ledňáčkovi, bobrovi a vodnímu ptactvu. Panely jsou lehce přenosné, určené k zavěšení do interiéru, je jich celkem čtrnáct, o rozměru 70 x 100 cm, v českém jazyce. Vznik výstavy umožnila podpora nizozemské ambasády v rámci programu MATRA/KNIP. JAN NOVÝ

Pojeďte na zkušenou!

Ji ho č esk ý čtv r tletník o životním prostředí

18

Dvě zajímavé exkurze pořádá v listopadu Rosa. Obě vede RNDr. Zuzana Guthová, jíž se mohou hlásit zájemci o účast. 15.11.: „Podpora a rozvoj místní zemědělské produkce v Rakousku“ – jednodenní exkurze po dolnorakouských rodinných farmách (mléčná a masná výroba, prodej ze dvora) a návštěva místního odbytového družstva. V ceně 500 Kč je oběd z místních produktů. 10. – 12. 11.: „Rozvojové projekty v regionech“ – třídenní exkurze pro zástupce veřejné správy, místních akčních skupin a aktivní veřejnosti po zajímavých rozvojových projektech v jižních, středních, východních a severních Čechách. Navštívíme Kozí farmu v Pěkné (agroturistika), pivovar na zámku Dětěnice (využití historických budov k podnikání), výtvarnou dílnu v Zahrádkách (sociální podnikání), obec Kněžice usilující o energetickou soběstačnost, Jindřichovice pod Smrkem s větrnou elektrárnou a spalovnou na biomasu, seznámíme se s možnostmi i limity rozvoje cestovního ruchu v regionu. Cena 500 Kč zahrnuje ubytování, stravu i dopravu.

Steve Thomas: Ekonomika jaderné energie Vydala Calla ve spolupráci s Heinrich Böll Stiftung, 2. české vydání, 2006 Studie britského odborníka pro Heinrich Böll Stiftung rozebírá jednotlivé ekonomické otázky výstavby a provozu jaderných elektráren, nastavuje zrcadlo propagandě jaderného průmyslu a jasně říká, že bez masivních státních subvencí a záruk není jaderná energetika ekonomicky životaschopná. Tištěná podoba zasílána za úhradu poštovného a balného (20,- Kč). K dispozici také ke stažení na www.calla.cz.

Z úředních perliček (ještě k článku o kácení dřevin na str. 8) Občan XY požádal v r. 2002 u Okresního úřadu Český Krumlov, referátu životního prostředí, o vydání povolení kácení dřeviny rostoucí mimo les. Účastníkem řízení se podle zákona o ochraně přírody a krajiny stalo také jedno občanské sdružení, které k návrhu na pokácení stromu ve svém vyjádření mj. uvedlo: „Hlavní důvod žádosti o povolení pokácení třešně je velmi kuriosní. Strom se údajně svými větvemi dotýká střechy domu čp. 8 ve Slupečné a po nich se do domu dostávají mravenci. K tomu uvádíme následující: a) Přítomnost mravenců v lidském obydlí není žádným neštěstím, pokud ovšem člověk mravencům neubližuje či se dokonce nesnaží je hubit. b) Mravenec /Formica spp./ je ohroženým a tudíž zvláště chráněným živočichem. Dle § 50 zák.č.114/1992 Sb. se na jeho ochranu vztahují zvláštní podmínky. Např. není dovoleno rušit jím užívaná sídla. Jestliže si tedy mravenec vybral za své sídlo nemovitost čp. 8, nesmí mu v tom být bráněno. Majitel nemovitosti by mu naopak měl poskytnout veškeré podmínky ke spokojenému a nerušenému životu včetně rozmnožování atd. c) Pochybujeme o tom, že by mravenec dobrovolně volil nepohodlnou a riskantní cestu do nemovitosti přes pohyblivé větve sporadicky se dotýkající střešní krytiny. Mravenec obvykle užívá jiných, pohodlnějších a bezpečnějších komunikací, aby se spolehlivě dostal tam, kam potřebuje. Obtížné cestování přes větve stromu vzbuzuje podezření, že majitel nemovitosti mravencům brání v přirozené migraci, a to možná dokonce jejich zabíjením. Je totiž známo, že mravenec poměrně snadno překonává stabilní překážky, podobně jako člověk je však deprimován velkým množstvím mrtvol jedinců svého druhu, ať zašlápnutých či otrávených…“ PETR HAKR

PA N OR A M A

Skepticky o skeptikovi

Tradiční tvořivé kurzy Rosy jsou celodenní, konají se v prostorách CEGV Cassiopeia v Českých Budějovicích, začínají v 9 hodin a končí kolem 17. hodiny. Ceny zahrnují materiál a oběd.

Kontroverzní kniha statistika Bjørna Lomborga Skeptický ekolog se dočkala českého překladu. Opřen o skepsi, Lomborg především útočí na Lamentaci, jak označuje nekritické mainstreamové bědování nad stavem světa obecně a životního prostředí lidí zvlášť. Kromě jiného kritizuje různé publikace a vyvrací výroky organizací Greenpeace a Worldwatch Institute a spisovatele Isaaca Asimova. Za nedůvěru, s níž přistupuje ke svým terčům, mu snad i můžeme poděkoSkeptický ekolog B. Lomborg foto archiv vat. Ano, v některých vývodech se dotyční mýlili, někdy používali málo doložené argumenty. Ano, podle některých ukazatelů se lidstvo jako celek v dlouhodobém vývoji (v řádu staletí) má stále lépe. Lomborg také uznává, i když to nezdůrazňuje, že přitom existuje mnoho vážných regionálních a lokálních problémů přírody i lidské společnosti. Sdílíme s autorem skepsi jako metodické východisko, a proto mu bez váhání vyčteme, že se soustavně dopouští toho, co vytýká svým protivníkům, a že nepoužívá, co slibuje, totiž kritické myšlení a důvěryhodné zdroje. Všechna čest, zdroje použitých údajů jsou důsledně uvedeny. Skeptický čtenář proto může dohledat, že odmítání vlivu kyselých dešťů na lesy ve střední Evropě je převzato z „nepublikované studie“ čtyř jinak neznámých dánských autorů, zčásti zveřejněné v deníku, proslulém spíše provokacemi a vášnivou obhajobou svobody slova nežli odborností v ekologii lesa. U jiných problémů se Lomborg nejvíce opírá o údaje a stanoviska vlády USA a amerických vládních agentur. Všechny podklady ho vedou k závěru podobnému spíše mantře nebo dogmatickému článku víry, totiž, že v důsledku rostoucího blahobytu lidé jistě najdou řešení všech environmentálních a humanitárních problémů. Podle mého názoru Skeptický ekolog (resp. některé teze a přístupy) stojí za zamyšlení, za přečtení (necelých šest set stran) asi jen pro nejvážnější zájemce a za zakoupení ani za vážnou a soustavnou polemiku nikoliv. U nás v kraji „to dobré z Lomborga“ uplatňujeme už dlouho. Z dlouhodobých dobrých trendů (čistota řek, emise síry a podobně) se odůvodněně a upřímně těšíme. Naše hlavní problémy (oxidy dusíku a hluk ve městech, produkce komunálního odpadu, zástavba volné krajiny,...) jsou přitom dobře doložené. Bohužel, je to tak. Ale bohudík, naši ekoporadci mají dobrou radu, co s tím: jezděte, nakupujte a stavte (a čtěte) s rozmyslem!

Stopy v krajině „Stopy lidského hospodaření v krajině“ je název nové putovní výstavy, kterou ve spolupráci se sítí KRASEC připravila organizace DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie. „Fotografická exkurze“ po kulturní krajině je k vidění od října. Snaží se pomocí komentovaných fotografií „obyčejné krajiny“ odpovědět na následující otázky: Jak moc je naše krajina pozměněna lidským hospodařením? Kde všude můžeme vidět stopy využívání krajiny, když jí procházíme? Lze krajinu dlouhodobě využívat a přitom ji zachovat zdravou? Expozice výstavy odstartují letos v říjnu na festivalu Ekofilm a v průběhu letošního a příštího roku budou k vidění v různých městech Jihočeského kraje. Více informací a aktualizace termínů: www.daphne.cz. MARTIN STŘELEC

TIPY ZE SÍTĚ http://www.jiznicechy.org Průvodce po regionu Informační systém je provozován Spolkem pro popularizaci jižních Čech (zal. v r. 2000). Cílem je zvýšit povědomí o výjimečnosti jihočeského regionu pro jeho obyvatele i návštěvníky. Stránky představují značné množství historických, přírodních, kulturních i technických památek a zajímavostí, jsou provozovány v češtině a angličtině, připravuje se německá verze. Obsáhlá fotografická galerie. http://www.detiapriroda.cz Roční inspiromat pro děti od 4 let Život městských dětí se stále víc odehrává v místnostech, mezi neživými předměty a technikou, která neumí rozvíjet vciťování se do potřeb živých organismů, nemůže naučit radosti z dovedností starat se o něco živého. Nabízíme inspiraci ke kamarádění vašich ratolestí s přírodou… Stránky připravují autoři z CEV Toulcův dvůr. http://www.dominicek.estranky.cz Naděje pro Dominika Čtyřletý Dominik čeká v Hamburku na transplantaci jater, kterou VZP neproplatí. Na stránkách se dozvíte více o jeho životním příběhu i o tom, jak postupovat, pokud se rozhodnete připojit k boji o záchranu dětského života. Na operaci je potřebná částka 4 400 000 Kč. Stav konta k 4. 10.: 3 576 000,- Kč.

JIŘÍ GUTH

ÚLET V jedné českobudějovické ulici se na jaře postavili občané na odpor proti požadovanému kácení vzrostlé lípy. Důvody? Lípa stojí na kraji parkoviště, na místě bývalé zahrady a poskytuje svou korunou stín, je zdrojem kyslíku a esteticky dotváří šeď ulice.Toť argumenty, na které nový majitel pozemku, který hodlá volný prostor mezi domy zastavět a pochopitelně překážející lípu pokácet, příliš neslyší. Podzim přináší nejen barevné radosti ze stromů, ale i starosti pro majitele domů. Padající listí ucpává okapy a tím stromy škodí. A škodí i lípa, která sice stále žije, ale její sousedé jako by zapomněli na jaro, kdy krásně voňavě kvetla. A tak dnes již lípu tolik nebrání a hartusí, že musí zase uklízet listí. VLADIMÍR MOLEK kresba Václav Morava

Sobota 21. 10.: Pletení košíku z vrbového proutí – lektor Jan Smrt, cena 550,- Kč, kurz není vhodný pro děti. Neděle 22. 10.: Podnosy z pedigu, keramické misky doplétané pedigem – efektní spojení dvou přírodních materiálů – lektorka Mgr. Jitka Martanová, cena 550,- Kč, kurzu se mohou zúčastnit i starší děti (cca od 10 let, 500,- Kč). Sobota 11. 11.: Pletení košíku z vrbového proutí – lektor Jan Smrt, cena 550,- Kč, kurz není vhodný pro děti. Neděle 12. 11.: Tkaní na kolíčkovém stavu – možnost recyklace vyřazených oděvů a textlií – lektorka Andrea Koblasová, cena 450,- Kč, kurzu se mohou zúčastnit i starší děti (cca od 10 let, 400,- Kč). Sobota 9. 12.: Vyřezávání ze dřeva – výroba dřevěných šperků – lektorka Šárka Šindelářová, cena 450,- Kč, kurzu se mohou zúčastnit i starší děti – práce není fyzicky náročná, ale pracuje se s ostrými nástroji (400,- Kč). Neděle 10. 12.: Drátování – výuka několika způsobům drátování a mimo jiného využití odložených lahví a sklenic, vzniká „ze starého nové“ – lektorka Ing. Světlana Procházková, cena kurzu 550,- Kč, kurzu se mohou zúčastnit i starší děti (cca od 10 let, 500,- Kč). Přihlášky: Rosa, tel. 387 432 030, e-mail: [email protected].

19 Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí

Přijďte tvořit s Rosou

ODJ I N U D Nízkoenergetické domy mají oproti dnešním standardním budovám velmi snížené tepelné ztráty – na pětinu až desetinu. Za nízkoenergetický lze považovat dům, jenž má roční spotřebu energie na vytápění menší než 50 kWh na m2. Celková roční energetická spotřeba takového domu včetně elektřiny nemá překročit 80 kWh na m2. Pasivní domy jdou ještě mnohem dále. Roční spotřeba energie na vytápění u nich nepřekračuje 15 kWh na m2, celková spotřeba pak pouhých 35 kWh na m2 a rok. Dosahuje se toho silnými tepelnými izolacemi, dokonalým odstraněním tepelných mostů, řízenou výměnou vzduchu a uvědomělým užíváním energií. S-HOUSE - pasivní dům ze slámy

Dům, který lze zkompostovat zkompostovat

Ji ho č esk ý čtv r tletník o životním prostředí

20

foto autor

samozřejmě rekuperací vzduchu s 30 m dlouhým podzemním přívodem. Jestliže hranice energetické spotřeby pro standard pasivního domu je 15 kWh/m2/rok, dosahuje S-HOUSE v Böheimkirchen pouhých 6 kWh/m2/rok. Dům byl dokončen v září 2005 a sbírá první provozní zkušenosti. V době naší návštěvy EDVARD SEQUENS, [email protected] se ještě pracovalo na úpravách okolí domu. Energeticky pasivní domy jsem již viděl, ale my z biopolymeru TREEPLAST. Ten je vyroben Je velmi příjemné, že v těsném sousedství pasivní dům ze slámy ještě nikoliv. Se zvěda- ze dřeva – dřevěných vláken a ligninu. Kromě prosklené stěny domu byl ponechán stavostí jsem tedy přijal nabídku sdružení Eko- jeho budoucí rozložitelnosti je tímto materiá- rý ovocný sad. A je to i účelné, protože přiWATT na cestu do Dolního Rakouska k ná- lem zabráněno tepelným ztrátám skrze upev- rozené zastínění v letních měsících spolu ňovací prvky. Dalším stavebním materiálem s velkým přesahem střechy vyloučilo nutnost vštěvě jedné takové neobvyklé stavby. Po příjezdu do Dolního Rakouska, v obci byla hlína nanášená na slámu pod fasádou. instalace chlazení. Podrobnější informace Böheimkirchen nedaleko St. Pöltenu, se náš Vnější fasáda z borového dřeva je napuštěna o S-HOUSE včetně fotogalerie z postupu stavminibus z Čech setkal s dalšími účastníky ze lněným olejem, což při absenci povrchového by se dozvíte na internetových stránkách: Slovenska. Na malém semináři jsme si pak opracování dělá z domu docela slušné struha- www.s-house.at. vyslechli informace o stavbě, v níž jsme se dlo. Ani kamenná dlažba v interiéru nebyla nacházeli a kterou jsme si posléze pořádně položena do cementu, ale byla přilepena ka- Jihočeské popelky seinovým, tedy přírodním lepidlem. Ochranu Zatímco v Rakousku je již více než tisíc ener„prolezli“. proti vlhkosti z nebe tvoří střecha s nezvykle geticky pasivních domů, u nás se jedná zatím velkým přesahem. Shora je izolována tenkým doslova o popelky, jejich počet je jen o něco Sláma vydrží velmi, velmi dlouho vyšší než deset. Domů postavených ze sláZa stavbou S-HOUSE, jak se objekt nazý- přírodním kaučukem a zeleným porostem. vá, stojí skupina GrAT – Gruppe Angepasste Možná se vám honí hlavou otázky stran po- my je ještě méně. Přesto i tyto můžeme již na Technologie při Technické univerzitě ve Vídni. žární bezpečnosti, když dům je ze dřeva a jihu Čech najít. Prvním úspěšným pokusem V domě jsou kanceláře a přednášková míst- slámy. Je to prosté – slisovaná sláma s nane- z moderní doby, který byl dobře popsán a nost. Cílem GrAT bylo postavit dům, který senou hliněnou omítkou hoří velmi špatně. dokonce o něm natočeno video, byla pokusbude minimalizovat nároky na neobnovitel- Takto zhotovená stěna odolá podle certifiká- ná demonstrační stavba v Ledenicích. Nyní né suroviny, energii, ale v němž je zároveň do tu požáru po dobu 90 minut, zatímco poža- však slouží jen jako zázemí běžného domu. maxima dovedena snaha stavět z materiálů, davek na běžné materiály používané v rodin- Zajímavějším by mohla být rozestavěná přístavba rodinného domu pana Kouby ve Lčovijež se po dožití domu nestanou problema- ných domech je 30 minut. cích nedaleko Vimperka, jejímž autorem je Ing. tickým odpadem. Proto i v základní dřevěné Arch. Aleš Brotánek. Hlavní část přístavby tvoří konstrukci jsou jen minimálně použity kovo- Malá kamna dostačují vé spojovací prvky. Dům stojí na betonových Energetické potřeby domu jsou zajištěny malý- lehká dřevěná konstrukce založená na pilotech 2 pilířcích (které byly udělány tak, že se po li- mi 5 kW kamny na kusovou biomasu, 12 m so- nad terénem, v podlaze je 30 cm izolace z milárních kolektorů s tisícilitrovým zásobníkem a nerální vaty, stěny a střecha jsou zatepleny bakvidaci domu dají vytáhnout a použít znovu), líky slámy o tloušťce 38 cm. K větrání, vytápění čímž se ušetřilo 75 % betonu proti běžným a chlazení celého objektu budou sloužit rekuzákladům a zároveň je konstrukce dostatečperační jednotky. Pro dohřívání vzduchu v reně izolována od vlhkosti, neboť neleží na tekuperačních jednotkách a pro zajištění teplé rénu. To je pro slámu, která tvoří tepelnou vody je v objektu instalována akumulační náizolaci (včetně podlahy), důležité – pak vydrdrž na 1000 litrů, která bude v letním obdoží velmi, velmi dlouho. Balíky slámy jsou přibí ohřívána solárními kolektory a v zimě z mavázány konopnými provazy k dřevěným kolých krbových kamen umístěných v největší líkům na vnitřní konstrukci stěn. Na severní místnosti. Do budoucna se ještě počítá s využístraně jsou zkušebně pro srovnání umístěny váním dešťové vody, s kořenovou čističkou oda sledovány namísto slámy malé části tepelpadních vod a s fotovoltaickými panely na výné izolace z konopí, vlny či celulózy. Pro připevnění vnější dřevěné fasády stavite- Lčovice – studie energeticky pasivní přístavby rodin- robu elektřiny ze slunečního záření. lé vyvinuli velké, 36 cm dlouhé vruty do slá- ného domu (autor A. Brotánek) Autor pracuje jako energetický poradce v Calle.

OH L ASY – D OP I SY a o stavbě suchých poldrů. Ale například v Chlumu u Třeboně, u silnice naproti benzinové pumpě, pokračuje devastace přítoku řeky Lužnice – a ten pán z Vyder (pozn. red.: M. Šimek) se potom diví, že mu málem plave chalupa a svádí to na všechno možné i nemožné… Zdálo by se, že v Biosférické rezervaci Třeboňsko by mohlo být ideálno pro produkci bio-potravin: ryby, med, medovina, pivo, pastevní hovězí, pohodová slepičí vejce. Na Jihočeské univerzitě dokonce k tomu byl vypracován projekt Ekofarma Lutová, předpokládal se odbyt biopotravin v Třeboni. Projekt byl však krátce po rozjezdu vytunelován, česká škodolibost a závistivost opět bohužel zvítězily nad dobrými úmysly. Takže krásné Třeboňsko čeká znovu na nějaké rozumné využití... Osobně opravuji starý zdevastovaný statek, začal jsem zde provozovat jakousi bio-laboratoř a každý měsíc publikuji v měsíčníku Bio. Ochrana a využití krajiny nejen na Třeboňsku nemůže být jen v rukou několika vyvolených či „pomazaných“. Pamětníci, rodáci i širší veřejnost mají právo se k tomu vyjadřovat a rozumně využívat místních zdrojů ke zkvalitnění svých životů v souladu s přírodou... (redakčně zkráceno) Ing. Jan Papáček, Hamr u Majdaleny

Jako bývalý odběratel Bulletinu ROSA hodnotím nynější Krasec velice pozitivně. Píšu vám svůj názor k článku Povodňové paradoxy. Narodil jsem se na břehu řeky Lužnice. Více jak půl století již žiji v nynější Biosférické rezervaci a CHKO Třeboňsko. Obvykle vstávám ve čtyři hodiny ráno a na kole jedu po hrázích rybníků do zaměstnání. Větve mohutných věkovitých dubů mi šeptají příběhy současné i minulé. A mé názory se bohužel začínají rozcházet se stanovisky profesionálních úředníků… Třeboňsko je chráněno jako krajina uměle vytvořená dávnými rybníkáři. Člověk zde zde z původní močálovité krajiny vytvořil unikátní rybniční soustavu. Krajina horní Lužnice nad Třeboní kdysi dokázala zadržet obrovské množství vody, akumulovat ji a postupně ji uvolňovat do krajiny. Mlhavá rána zde bývala chladná a nehrozilo nebezpečí lesních požárů. Dnes je však řeka narovnána, krajina nelogicky odvodněna a účinky přívalových dešťů i tropických teplot nejsou přirozeně přírodně regulovány. I následkem toho je častěji vyplavováno Veselí nad Lužnicí... Již mnoho let se mluví o revitalizaci vodních toků, zadržování vody v krajině

NP Šumava opět „nezklamal“ (v informovanosti)

EMÍLIE STREJČKOVÁ, [email protected]

Srdečně zdravím z Prahy všechny jihočeské ekology, ekologické aktivisty i „ekologisty“ a přeji hodně společných úspěchů. Přeji vám i sobě stále méně těch, kteří nás škatulkováním rozdělují a více těch, kteří se snaží hledat, jak právě každý z nás se svými schopnostmi, možnostmi a specifickými zkušenostmi můžeme přispět k udržitelnějším způsobům života. Redakci děkuji za nabídku napsat trochu něco o našem dvouletém výzkumu odcizování městských dětí přírodě. Ráda tak učiním už proto, že to byl právě pan učitel Aleš Záveský z Prachatic, který mne asi tak před třiceti lety infikoval myšlenkou na založení ekologického centra někde na přírodně hodnotném místě Prahy – po vzoru jeho vynikající Dřípatky. Po r. 1989 se můj záměr podařil. Nyní ráda vracím do vašeho kraje něco ze získaných zkušeností a držím palce Dřípatce i ředitelce, Helence Klimešové, aby si kompetentní pracovníci Jihočeského kraje uměli vážit domácího stříbra (a perspektivního zlata). Narodila jsem v roce 1939 a část nejdůležitějších dětských let – z období tak zvaného trvalého vtiskávání (imprintingu) – jsem ještě za války prožila na Šumavě, ve vesničce Čachrov. Nyní mimo svoji ekologicko výchovnou práci ještě pomáhám manželovi při přírodovědných průzkumech (pomocí entomofauny), a to během let i na mnoha šumavských lokalitách. Takže jednak mohu porovnávat, jak se Šumava i život jejích obyvatel mění během desetiletí, a také si dovolím na základě už dlouholetých zkušeností předpovídat, že vývoj ve způsobu života velkoměstských dětí se bude týkat ve značné části stále víc i dětí z malých městeček i vesniček. Tlak masmediálních reklam a nutnost věnovat čas informacím zprostřed-

Autorka se s obrovským celoživotním nasazením věnuje výchově dětí k pozitivnímu vztahu k přírodě a rozvoji ekologické výchovy v ČR; je zakladatelkou a bývalou ředitelkou ekologického střediska hlavního města Prahy, Toulcova dvora. Její článek o výsledcích dvouletého výzkumu odcizování městských dětí přírodě vám nabídneme v příštím čísle Krasce.

21 Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí

Dne 17. září jsme se rozhodli navštívit Luzenské údolí a dostat se přes hraniční přechod Modrý sloup na vrchol Luzný v Německu. Tuto informaci jsem si ještě v pátek 15. září ověřil na Správě NPŠ ve Vimperku. O to větší zklamání jsme zažili v neděli dopoledne na Březníku, kde nás postupně sedm strážců NPŠ zastavilo s tím, že vstup do Luzenského údolí byl ukončen. A tak se ptám, co dělalo celé oddělení NPŠ pro styk s veřejností a tiskový mluvčí? Stačilo jediné: poskytnout krátkou informaci prostřednictvím Českého rozhlasu, České televize, případně přes internetové stránky NPŠ, že návštěvnický limit pro tuto oblast byl vyčerpán. To, jak funguje Správa NPŠ, jsme si mohli téhož dne odpoledne ověřit podruhé na odpočívadle u železné závory (Pila Javoří – rozcestí Na Studnici). Z I. zóny NPŠ (klidové) vyjížděla v krátkém časovém sledu tři soukromá vozidla s košíky hub. Osádky vozidel odemkly železnou závoru a mizely směrem Modrava. Skupiny cyklistů zde u závory jen smutně postávaly před značkou „zákaz vjezdu cyklistům“. Ptám se podruhé – kdo udělil výjimku k vjezdu soukromým vozidlům do I. zóny NPŠ a kolik klíčů od železných závor vlastně existuje? Odpověď NPŠ znám již předem, jedná se zcela určitě o ekologická vozidla a posádky vozů prováděly ekologický průzkum a sběr hub byl pouze podřadnou záležitostí. Asi s touto částí veřejnosti, která má volný vstup do I. zóny NPŠ, se „komunikuje“ lépe. Ing. Zdeněk Steinbauer, Č. Budějovice

Ze Šumavy do Toulcova dvora

kovávaným televizí a počítači nevynechá ani lesní samoty. Však také ve světě přibývají odborníci, kteří už vidí v rychle postupujícím odcizování dětí přírodnímu prostředí stejně nebezpečný problém, jakým je i celosvětové ubývání pralesů. Je vynikající, že Krasec představuje osobnosti jako je Ivo Stehlík, kterého touto cestou také zdravím a děkuji mu za dlouholetou morální podporu i za odvahu podílet se na skutečně ukázkové spolupráci občanů při legislativním prosazování domácí školy – to znamená práva vychovávat a vzdělávat si vlastní děti sami doma (až do konce období prvního školního stupně). Náš výzkum dětí od narození do věku 15 let se týkal i oblasti současného školství. Bohužel, v mnoha směrech potvrdil názory manželky Ivo Stehlíka (viz Krasec č. 1/1, str. 15, poslední sloupec nahoře). Ano, je to tak: z hlediska výchovy k udržitelnějšímu způsobu života bude současný školský systém velice obtížně napravitelný. Určitě bude potřeba stejně soustředěný „tah na bránu“ z úrovně občanské společnosti, abychom přeci jen prosadili potřebné změny. Všechny rodiny skutečně nemohou mít podmínky pro domácí školu…

foto ČNF pro vydru

(Ad: Matouš ŠIMEK: Povodňové paradoxy, Krasec 4/1)

foto archiv autora

Ekologické paradoxy Třeboňska

F OTOR E P ORTÁ Ž

Bonifác zachráněn

MARIE KAMENÍKOVÁ,

[email protected]

Nález mladého jedince čápa černého nám byl do třeboňské stanice nahlášen koncem srpna. Náhodní cyklisté si při své cestě všimli zapadlého čápa v rašeliništi na konci rybníka Svět a vysíleného jedince, který by jinak byl odsouzen k jisté smrti vyhladověním, vytáhli. << Mokrého a zesláblého čápa jsme převezli na stanici a poskytli mu první pomoc. Po prvotním ohledání jsme na něm naštěstí neobjevili vážnější zranění, jen malé odřeniny na křídlech, pravděpodobně způsobené tím, jak se usilovně snažil osvobodit z rašeliny. Podle kroužků na nohou jsme zjistili, že toto letošní mládě pochází z lokality u Železných Hor. Abychom mladého čápa mohli za- >> chránit, nejprve jsme mu (za použití nutné trošky násilí) rozevřeli zobák a vložili do volete malé kousky drůbežího masa a ve vodě rozpuštěný hroznový cukr k získání okamžité energie. Jedincům, kteří dlouho strádali hladem, se v žádném případě nesmí podat velká dávka potravy. Zvíře, které dlouho hladovělo, si musí postupně znovu zvykat na její přísun. Jinak by postižení ptáci mohli dostat zánět volete, v případě jiných druhů živočichů by mohly nastat další nepříjemné komplikace v trávicím traktu.

Našemu čápovi, kterému jsme začali říkat Bonifác, >> přes noc vyschlo opeření a jeho zdravotní stav se viditelně zlepšil. Druhý den jsme ho přemístili do voliéry, kde si s chutí dopřával malé rybky. Po týdnu, když už byl řádně vykrmen, jsme ho vypustili zpět do volné přírody poblíž místa jeho nálezu a popřáli mu hodně štěstí na další, doufejme že dlouhé, cestě životem...

Ji ho č eský čtv r tletník o životním prostředí

22

Autorka pracuje v Českém nadačním fondu pro vydru.

FEJETON

Ireny Vackové

Dobrá rada pro muže Z rozhovorů s muži, z článků i z reportáží se dovídám, že mnoho (vlastně většina) mužů si stěžuje na ženy hlavně kvůli tomu, že se ve vztahu s nimi mění v pochodující peněženky. Ženy chtějí krásné šperky, ženy potřebují stále nové šaty, boty, kožichy, ženy se potřebují navonět, našminkovat, naondulovat si účes, zajít do salónu… Ženy touží po luxusním bydlení, nábytku, drahé dovolené… Ženy potřebují reprezentativní auto, ledničku, myčku, sušičku, pračku, žehličku, leštičku, vaflovač, toustovač, vysavač… A muži zbaběle naříkají: „Proč já si jí jenom bral, když mně stojí tolik peněz!“ nebo: „Vydělávám jenom na tebe!“. Ti slušnější pak: „Jsi můj nejdražší koníček!“. Mnozí z nich se své předrahé manželky či milenky časem pokusí zbavit, a pokud se jim to podaří, neuplyne mnoho času, aby se nechali polapit nějakou jinou. Začíná to párem lístků do divadla, pokračuje nějakou tou večeří v tříhvězdičkové restauraci, a na Kanárech či Seychelách už se dotyčná zmiňuje o svatbě. A muž, protože je okouzlen, vrhá se znovu do stejné řeky s otevřenou náručí i peněženkou. Abyste se vyhnuli stejné chybě – má rada je prostá: najděte si ekoložku! Ekoložka je zárukou stabilního a hlavně levného vztahu! Ekoložka netouží

po autě. Nepotřebuje tuny voňavek, šamponů a jiných chemikálií, protože bylinky, jak známo, je možno natrhat na polích, lukách a v lesích zcela zdarma! Ekoložka také netouží po drahých dovolených v exotických zemích, protože letecká doprava nepřijatelně znečišťuje vzduch, ani po velikém bazénu, neboť jeho provoz příliš plýtvá pitnou vodou a vyžaduje nadměrné množství bazénové chemie, ekoložka nesní ani o luxusní vile, protože by zabírala příliš velkou plochu půdy, která by se dala permakulturně využít, ekoložka nevyžaduje ani drahé značkové šaty, protože se tím podporuje globalizace světa, nemluvě o kožichu, kterým byste ji přímo urazili (vždy bojovala za práva zvířat). Ekoložka má oproti „klasické“ ženě mnoho výhod, je skromná, pracovitá, šetrná, a to, že budete muset v její přítomnosti třídit odpad, omezit konzumaci masa a kupovat výrobky z místní produkce, je jen nepatrný detail. Teď jen zbývá to poslední: ekoložku najít! Nemá cenu dávat si inzerát do ženských ani jiných časopisů, jsou tištěny na křídovém papíře, takže je ekoložky nekupují, možná se minete cílem i inzerátem v novinách, protože správná ekoložka si je přečte ve výloze nakladatele a ušetřené peníze věnuje na záchranu deštných pralesů. Určitě ale najdete originální způsob, jak se s ní seznámit – zkuste projít okolí kontejnerů na separovaný sběr, místa ohrožená výstavbou nějaké neekologické stavby, vegetariánskou jídelnu nebo mokřadní rezervaci. Tak mnoho zdaru při lovu a ekologickou svatbu s celozrnnými svatebními koláčky! Pokud tedy nedostane ekologicky proutěným košem! Autorka je spolupracovnicí Rosy.

D AT U M , m í s t o

NÁZEV AKCE

POŘÁDÁ

1. 8. - 30. 10., Vimperk, Muzeum NPŠ (Zámek)

Výstava o ochraně přírody ve VÚ Boletice

Calla

5.- 31.10. J. Hradec, foyer FM VŠE

Výstava „Jak dary pomáhají“ – v rámci kampaně 30 dní pro neziskový sektor

FM VŠE

18. 10., 1. 11., 15. 11., 18 h., Strakonice, čajovna Inspirace, hotel Bavor

Zelené večery – filmy, dokumenty, čtení o přírodě aj. Program: www.knih-st.cz

Šmidingerova knihovna

19. 10., Č. Budějovice, galerie Měsíc ve dne (Nová ul. 3)

Zelený čtvrtek „Pískovny za humny“ – Klára Řehounková

Calla, Rosa

20. 10., 18 h., Prachatice, CEV Dřípatka

Beseda s ornitologem P. Světlíkem ,,Český snovač – žluva hajní“

Dřípatka

21.10., Prachatice

„Ptačí festival“ – celodenní vycházka, pozorování ptactva, kroužkování; Pavel Světlík

Dřípatka

23.10., 16 h., Písek, Inkano, Píseckého ul.

Přednáška D. Macháčkové „Zdravá výživa“

INKANO

23.10.- 20.11., Horšovský Týn

Výstava „Vydra říční – tajemná dáma vod a mokřadů“

ČNF pro vydru

23. – 24. 10., Horní Planá

Seminář s exkurzí „Příroda ve vojenském újezdu Boletice“

Calla

24.10.,18:30 h., Třeboň, Masarykovo nám.

Promítání ekofilmů v kině Světozor

ČNF pro vydru

25.10., 9 h., J. Hradec, aula FM VŠE

Konference „Neziskové organizace v komunitním plánování“

FM VŠE

26.10., 17 h., J. Hradec, Městská knihovna

Přednáška „Vztah člověka k přírodě v dějinách evropského myšlení“ – Mgr. Petr Šulc

Florianus

31. 10., 14 h., Písek, MC Kvítek

Seminář „Přebaluj s rozmyslem“ – šetrné pleny, teorie i praxe

Rosa

31. 10., 10 h., Č. Budějovice, Krajský úřad

Seminář „Občanské sdružení a správní řízení“

Calla

1. 11., Č. Krumlov, ekocentrum Šípek

Přednáška „Za přírodou Kanárských ostrovů“ – Zdeněk Hanč

Šípek

6. 11.- 26. 11., Písek, Galerie abx

Výstava „Nakupuj s rozmyslem aneb Průvodce ekologického spotřebitele“

Inkano

6. 11. - 10.12., J. Hradec, Městská knihovna

Výstava „Příroda Boletic“

Calla, Florianus

8. a 9. 11., Č. Budějovice, hotel GOMEL

Praktický kurz solárního ohřevu, rakouští lektoři

Calla

15. 11., Borovany u Č.B., Mateřské centrum

Seminář „Přebaluj s rozmyslem“ – šetrné pleny, teorie i praxe

Rosa

15. 11., od 17 hod., Třeboň, Městská knihovna

Přednáška „Ekologické a úsporné úpravy našich domovů“ – Karel Srdečný

ČNF pro vydru

21. 11. 9:30-15 h., Č. Budějovice, Krajský úřad, B. Němcové 49

Seminář „Obnovitelné zdroje energie a energetická soběstačnost – praktické využití“

Rosa

23. 11., 16:00 h., Písek, Inkano

Seminář pro stavebníky „Nízkoenergetické domy... vize budoucnosti nebo nezbytný standard dneška?“ – Karel Srdečný

Inkano

30. 11., J. Hradec, ekocentrum Florianus

Přednáška „Příroda Boletic“ – Vladimír Molek, Calla

Florianus

6. 12., Č. Krumlov, ekocentrum Šípek

Přednáška „Co znamená Fair Trade“ – T. Bílý

Šípek

6. 12. 2006 - 8. 1. 2007, Strakonice Šmidingerova knihovna

Putovní výstava „Stopy lidského hospodaření v krajině“

Šmidingerova knihovna

14. 12., 16:15 h. Č. Budějovice, galerie Měsíc ve dne (Nová ul. 3)

Beseda „Ochrana ptáků zpěváků i nezpěváků“ – v rámci „Zelených čtvrtků“

Rosa, Calla

INZERCE V ČASOPISU KRASEC Soukromá řádková inzerce - do 3 řádků sloupce (musí být uveden kontakt) - 50 Kč Komerční plošná inzerce - celá strana A4: 3 000,- Kč - 1/2 strany: 1 800,- Kč - 1/4 strany: 1 000,- Kč - 1/8 strany: 600,- Kč - inzerce na obálce (vpředu, vzadu): + 50 % slevy pro opakované zveřejnění inzerce: - 2 x zveřejnění sleva 10% - 3 x a více zveřejnění sleva 15% KONTAKT: [email protected]

Objednávám si předplatné časopisu Krasec na následující 4 čísla za cenu: – 80,- Kč (osobní odběr – lze zaplatit hotově v některém ekoporadně) – 140,- Kč (poštou – poštovné: 15,- Kč za číslo) Časopis si budu osobně vyzvedávat v ekoporadně (zatrhněte): Rosa, Calla, ČNF pro vydru, Dřípatka, EPS, Florianus, INKANO, Šípek, Šmidingerova knihovna Časopis si přeji posílat poštou Částku __________ jsem zaplatil(a): – převodem na účet č. 12199723/0300, dne _______ z účtu č. ______________ – v hotovosti v ekoporadně: _________________________________________ Prosím o vložení složenky do příštího čísla časopisu.

Jméno:

____________________________________________________

Adresa:

____________________________________________________

Dne: _______________ Podpis: _____________________________

Svým podpisem vyjadřujete souhlas se zpracováním Vašich osobních údajů uvedených na kupónu Rosou, o.p.s., Senovážné nám. 9, České Budějovice, po dobu neurčitou za účelem poskytování služeb EVVO a jejich evidence. Dále vyjadřujete souhlas se zpřístupněním údajů MŽP, MPSV a kontrolním orgánům EU. Veškeré údaje jsou poskytovány dobrovolně. Každý má právo přístupu ke svým osobním údajům, právo na jejich opravu a likvidaci.

KALENDÁŘ AKCÍ KALENDÁŘ AKCÍ KALENDÁŘ AKCÍ KALENDÁŘ AKCÍ

V PŘÍŠTÍM ČÍSLE KRASCE SI MIMO JINÉ PŘEČTETE: M AT O U Š Š I M E K :

Český sen netýkavky žlaznaté (Impatiens glandulifera) Když se řekne: invazní rostlinný druh, většina z nás si vybaví bolševník velkolepý nebo křídlatky. Alespoň v jižních Čechách tyto druhy ale spolehlivě předčí netýkavka žlaznatá. Ano, ty statné, až dva metry vysoké růžově kvetoucí a nasládle zapáchající byliny, kterými jsou zarostlé břehy většiny řek, u nás opravdu nejsou původní… Karel Prach, profesor botaniky na JčU, předpovídá, že při zachování současného tempa šíření druhu budou kolem r. 2025 plně obsazeny všechny větší řeky.

E M Í L I E S T R E J Č KO VÁ :

Odcizování dětí přírodnímu prostředí Významná environmentální pedagožka, zakladatelka a dlouholetá ředitelka Toulcova dvora, píše o výsledcích dvouletého výzkumu odcizování městských dětí přírodě: „Mám velikou radost, že při naší práci na výzkumu odcizování dětí přírodě i při činnostech klubu matek a ekologické školky v Toulcově dvoře se potvrdilo, jak veliké rezervy pro výchovu k udržitelnému vývoji lidstva jsou stále pevně uchovány v malých dětech, v jejich úžasném, zdravém genetickém základu…“

N A N ÁV Š T Ě V Ě

Ekologický právní servis Poskytují bezplatnou právní pomoc v případech, kdy je ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí, řeší závažné právní případy podporující rozšiřování možností účasti veřejnosti na rozhodování, věnují se problémům globalizace i ochrany zvláště chráněných území, nově pracují také na případech diskriminovaných zaměstnanců a ochrany spotřebitele…

JIHOČESKÝ ČTVRTLETNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Kde si můžete koupit Krasec? Če s ké B udě jovi ce Kavárna Měsíc ve dne, Nová ul. 3 Obchod Slunečnice, Chelčického 21 Oříšek, prodejna zdravé výživy, J. Bendy 8/1307 Pí centrum, Panská 1 B l at ná Infocentrum, J. P. Koubka 4 Ji ndř i c hův H rade c Galerie Inspirace, Nám. Míru 138/I

Krasec – předplatné časopisu ROSA, o.p.s. Senovážné náměstí 9 ČESKÉ BUDĚJOVICE

3 7 0 0 1 foto © Antonín Schubert

Stra konice Zdravá výživa VALÉTUDÓ Velké náměstí 219 Cestovní kancelář CIAO, Zámek 1 Čajovna Inspirace, Na Ohradě 31 Zdravá výživa Mandragora, Bezděkovská 30 Vo dňany Městské muzeum a galerie, Náměstí Svobody 18 Vo l y ně Knihkupectví „Pod Andělíčkem“, Palackého 110