Populárně naučná sonda do historie jednoho kolektivu. Centra informatizace a výpočetní techniky Západočeské univerzity v Plzni

Populárnˇ e nauˇ cná sonda do historie jednoho kolektivu

Vychází u pˇ ríležitosti desátého výroˇ cí založení Centra informatizace a výpoˇ cetní techniky Západoˇ ceské univerzity v Plzni

c CIV, 2001 Copyright

Pˇ ríbˇ ehy vyprávˇ ené v této knize se skuteˇ cnˇ e udály. Na úsudku laskavého ˇ ctenᡠre je ponecháno, zda a kde byla jména osob, místo nebo ˇ cas dˇ eje, ˇ ci zápletka pozmˇ enˇ eny . . .

Nˇ ekteré citace mohly být zaˇ razeny redakˇ cní radou bez souhlasu autora. Redakˇ cní rada si je plnˇ e vˇ edoma pˇ rípadných d˚ usledk˚ u, které mohou z uvedeného postupu plynout.

Redakˇ cní rada pracovala ve složení L. Kejzlar, V. Rudolf a J. Sitera. Návrh obálky (s využitím fotografie neznámého autora) a grafická úprava M. Chlumský. Tiskový mluvˇ cí a spolupráce s externími subjekty V. Vais. Publikace neprošla jazykovou, grafickou ani ideologickou úpravou. Sazba z písma Lucida Bright v systému LATEX 2ε . Vytiskl TYPOS — Digital Print s.r.o., závod Plzeˇ n. Vydání první, náklad 220 výtisk˚ u (dotisk 100 výtisk˚ u). Vydala Západoˇ ceská univerzita v Plzni. c Centrum informatizace a výpoˇ Copyright cetní techniky, 2001 c Radka Vrbasová, 2001 Ilustrace ISBN 80–7082–788–2

Všem bláhovým snílk˚ um . . .

Obsah

Redakˇ cní pˇ redmluva

9

Prolog

13

1 Nˇ ekolik slov z historie CIV a jak dále

15

Interludium 2 Bajky z historie CIV s lidskými postavami Slušovice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . První veˇ rejná uˇ cebna . . . . . . . . . . . . . . Tˇ ežké louˇ cení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nˇ ekteré pˇ redpovˇ edi se nepovedou . . . . . . Nesnadný život pr˚ ukopník˚ u . . . . . . . . . . Internet pro trpˇ elivé . . . . . . . . . . . . . . . Pr˚ unikᡠri . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Názvosloví a výjimky . . . . . . . . . . . . . . Bez spojení není vedení . . . . . . . . . . . . . Studentské koleje a Internet . . . . . . . . . . Informaˇ cní systém a trnitá cesta k nˇ emu . . Klimatizaˇ cní anabáze . . . . . . . . . . . . . .

21

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

Interludium ˇ aneb co vlastnˇ 3 Výpoˇ cetní prostˇ redí ZCU e znamenají všechny ty názvy, co si CIV vymyslel Projekt O RION . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . O co jde . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Co dále . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Projekt META Centrum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Projekty Cassiopea a Vega . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Projekt O RIO NT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Projekt O RIO NT–IS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

25 25 26 26 27 27 28 29 29 30 30 30 31 35

39 39 39 40 40 41 41 42 43 5

Projekt O RION TS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Projekt O PEN O RION . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

43 44

Interludium

49

4 Jednotný identifikaˇ cní systém na Západoˇ ceské univerzitˇ e Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Principy bezkontaktní RF identifikace . . . . . . . . . . . . . . . Identifikaˇ cní jednotky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Komunikaˇ cní a databázový subsystém . . . . . . . . . . . . . . Správa systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Závˇ er . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Interludium

69

5 Pˇ ríspˇ evek k problematice výkonnostnˇ e-spolehlivostního modelování replikace dat v distribuovaných systémech Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecná charakteristika replikaˇ cních metod . . . . . . . . . . . Uvažované replikaˇ cní mechanizmy . . . . . . . . . . . . . . . . Systém se silnou konzistencí dat . . . . . . . . . . . . . . . Systém se dvˇ ema stupni konzistence . . . . . . . . . . . . Systém s fragmentovanou primární kopií . . . . . . . . . Spoleˇ cné vlastnosti model˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Model replikace se silnou konzistencí dat . . . . . . . . . . . . Model replikace se dvˇ ema stupni konzistence dat . . . . . . . Model replikace s fragmentovanou primární kopií . . . . . . . Závˇ er . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Interludium 6 Problémy s vazbami v datovém modelu Datový model a vazba M : N . . . . . . . . . . . . . Záludnost automatického rozkladu vazby M : N Problém vázaných rozvrhových akcí . . . . . . . . Zvláštnost vazby M : N nebo chybná analýza? . . Závˇ er . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

73 73 74 76 76 76 77 77 79 82 84 85 87

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

Interludium 7 Projekt Pleiades Adresᡠrové služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Adresᡠrové služby — rámec pro práci s daty . . . . . . . LDAP — mnoho význam˚ u pod jednou zkratkou . . . . . 6

51 52 53 55 56 58 60

89 89 92 93 94 95 101 105 105 105 106

Projekt Pleiades . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Základní využití adresᡠrových služeb . . . . . . . . . . . . . . . Vlastnosti adresᡠrových služeb . . . . . . . . . . . . . . . . Základní využití adresᡠrových služeb . . . . . . . . . . . . Typické nasazení adresᡠrových služeb . . . . . . . . . . . Typický klient adresᡠrových služeb . . . . . . . . . . . . . Adresᡠrové služby v praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Adresᡠrové služby v distribuovaném výpoˇ cetním prostˇ redí . Distribuované výpoˇ cetní prostˇ redí . . . . . . . . . . . . . . Funkce adresᡠrových služeb v distribuovaném výpoˇ cetním prostˇ redí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlavní oblasti výzkumu a vývoje . . . . . . . . . . . . . . .

112 113

Interludium

117

ˇ U v Plzni 8 CFD systém FLUENT na ZC Seznámení s CFD . . . . . . . . . . . . . Postup práce pˇ ri CFD analýzách FLUENT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ v Plzni . . . . . . FLUENT na ZCU Je práce s FLUENTem vˇ eda? . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

Interludium 9 Bezpeˇ cnost poˇ cítaˇ cové sítˇ e WEBnet Jak jsme na tom . . . . . . . . . . . . . Co dˇ elat? . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prevence . . . . . . . . . . . . . . . . . . Co když . . . ? . . . . . . . . . . . . . Nejsme bohové . . . . . . . . . . . . . .

107 108 108 109 109 110 110 111 111

119 119 120 122 122 124 127

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

Interludium

137

10 Ochrana osobních údaj˚ u

139

Interludium 11 Informaˇ cní systém pro všechny aneb jak se Pˇ redehra — 1993 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1994 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1995 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1996 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1997 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1998 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

129 130 131 132 133 134

147 STAG . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

narodil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

151 151 152 154 155 156 156 7

1999 2000 2001 Finále

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

Interludium 12 Dobrý den, já CIV? . . . . . . CIV! . . . . . . CIV. . . . . . .

157 158 159 161 163

tu . . . . . .

budu pracovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

a to . . . . . . . . .

místo ˇ reditele beru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Interludium

169 169 170 171 175

13 Od Urana k Informaˇ cním Technologiím Citace z návrhu projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slovo autorky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇ rijd’te se podívat! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

177 177 178 178

Interludium

183

14 Jak se kalil CIV

189

Interludium

197

15 Zamyšlení na závˇ er Z osobních vzpomínek . . . . . . Ke vztah˚ um „pr˚ ukopníci“ versus Quo vadis? . . . . . . . . . . . . . . Závˇ er . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . uživatelé . . . . . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

Interludium 16 Zahrajte si s námi CIVeso CIVeso, hra pro každou pˇ ríležitost . . . . . . . . . . . . . . . . . V CIVesu úˇ cinkují . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Epilog

8

199 199 201 204 206 209 213 213 227 239

Ovšem my, kteˇ rí chápeme život, nestaráme se v˚ ubec o ˇ císla. Byl bych rád zaˇ cal vyprávˇ et tento pˇ ríbˇ eh tak, jak zaˇ cínají pohádky. Byl bych rád ˇ rekl: „Byl jednou jeden malý princ. Bydlil na jedné planetˇ e a ta byla o málo vˇ etší než on sám. A ten malý princ potˇ reboval pˇ rítele . . . “ Tomu, kdo chápe život, by se to zdálo mnohem pravdivˇ ejší. Nechci totiž, aby se má kniha ˇ cetla lehkovážnˇ e. Je to pro mne velmi bolestné, když mám vypravovat tyto vzpomínky. Je tomu již šest let, co m˚ uj pˇ rítel odešel s beránkem. Snažím-li se ho tu popsat, dˇ elám to proto, abych na nˇ eho nezapomnˇ el. Je smutné zapomenout na pˇ rítele. Každý nemá pˇ rítele. A mohu se stát jednou takovým jako dospˇ elí, kteˇ rí se už nezajímají o nic jiného než o ˇ císlice. Proto jsem si tedy koupil krabici barev a tužky. — Antoine de Saint-Exupéry Malý princ

Redakˇ cní pˇ redmluva

Vážení ˇ ctenᡠri, jsme potˇ ešeni, že se Vám dostává do rukou tato neokázalá, leˇ c vˇ radˇ e ohled˚ u výjimeˇ cná publikace, vycházející u pˇ ríležitosti opoždˇ ených „oslav“ desetiletého výroˇ cí založení Centra informatizace a výpoˇ cetní techniky. Útvaru, který podle mnohých sehrál v životˇ e univerzity zásadní a nezastupitelnou roli nejen v procesu budování informaˇ cní infrastruktury ˇ ci podpory vˇ edy a vzdˇ elávání, ale i utvᡠrení ˇ rady lidských charakter˚ u a osud˚ u. Ponechme na každém ze zainteresovaných, at’ v klidu svého nitra posoudí, zda to byla role pozitivní ˇ ci nikoliv. Na zrodu tohoto díla se podílelo neobvykle velké množství koleg˚ u, kterým patˇ rí náš obdiv a neskonalý dík za trpˇ elivost a vykonanou práci. A byl to zrod vskutku nad oˇ cekávání komplikovaný a rozporuplný. Nˇ ekolikrát jsme byli nuceni mˇ enit naši vizi formální i obsahové skladby. Mnohé ze zásadních materiál˚ u bohužel nespatˇ rily svˇ etlo svˇ eta, ˇ ci z˚ ustaly založeny v pomyslném „redakˇ cním archivu“. Nepostradatelným pomocníkem v tˇ echto nelehkých chvílích, stala se nám životní moudra: „Ménˇ e znamená více.“ a „Chudoba cti netratí.“. Pˇ res sv˚ uj složitý pˇ ríchod na svˇ et vˇ eˇ ríme, že právˇ e zrozené dítˇ e, byt’ nepochybnˇ e neúplné a nedokonalé, zdˇ edilo po svých rodiˇ cích ˇ radu dobrých vlastnosti, kterými bude schopno oslovit své okolí . . . Co tedy dostalo do vínku naše „novorozenˇ e “? Rozhodnˇ e nehledejte reprezentativní výˇ cet „milník˚ u “ historického vývoje a odborných aktivit CIVu ve formˇ e, jaká bývá ortodoxnˇ e pˇ redpokládána v podobném kon9

textu. Nedosti na tom — nenajdete zde vlastnˇ e ani souhrnný historický pˇ rehled a podrobnˇ ejší informace o šíˇ ri spektra jeho odborných ˇ cinností. Pˇ resto (nebo právˇ e proto) jsme pˇ resvˇ edˇ ceni, že pˇ redkládaný materiál je schopen vnímavému ˇ ctenᡠri sdˇ elit o CIVu a „jeho lidech“ vše podstatné. Jaká je publikace, kterou právˇ e otvíráte, ˇ cím se Vás snaží oslovit? Slovy klasika ˇ reˇ ceno: Nˇ ežná i proradná, krutá i bezradná, plamen i ˇ cervánek, d’ábel i beránek, cukr i s˚ ul . . . Ale pˇ redevším opravdová, nepˇ redstírající a sebereflexivní — zkrátka taková, jako CIV a lidé, které poznamenal. Doufáme, že v ní naleznete lehký humor, pouˇ cení i ˇ radu námˇ et˚ u k hlubšímu zamyšlení. Na Vás, vážení ˇ ctenᡠri, je posoudit, kolik z našich pˇ redstav se podaˇ rilo do pˇ redkládaného díla vložit. Prosíme jen, neˇ ctˇ ete jej ve spˇ echu ˇ ada myšlenek v nˇ a lehkovážnˇ e. R em obsažených je uložena mezi ˇ rádky nebo obalena na první pohled matoucí „slupkou“. Závˇ erem bychom i my rádi popˇ ráli CIVu hodnˇ e „fyzického a duševního zdraví“ do dalších let a mnoho nových nezdolných a bláhových snílk˚ u v jeho ˇ radách. — Redakˇ cní rada srpen 2001

10

Prolog

„Deset let — co je to v životˇ eˇ clovˇ eka? Vzpomeˇ n si na svých posledních deset let.“ A pˇ rece pˇ red chvílí uvažoval: Deset let! Jak je to dlouho v životˇ eˇ clovˇ eka. „Ano — ale co v nich bylo.“ „Bylo. Byl bys pˇ ríliš nároˇ cný, kdybys chtˇ el, aby se to opakovalo.“ „Pˇ ripadá mi, jako kdyby se cosi konˇ cilo. Nevím, jak bych vám to vyjádˇ ril. Myslím, že by ani nebylo možné, abych prožíval ještˇ e jednou cosi podobného. Régnier mrtev. Colin mrtev. Jan Vlk — toho jste neznal — mrtev. Nový král. Nový místodržitel. Noel Joliz mrtev. Poezie, kterou tvoˇ rí Karel Orleánský, mrtva. Rytíˇ rské turnaje — pouze dozvuky. Sláva šlechtických hrad˚ u upadla. Do církve stále kdosi št’ouchá. Univerzita pozbyla práv. Knihy se už neopisují, zaˇ cínají se tisknout ve velkém poˇ ctu. Italští stavitelé budují chrámy zcela jiné, než se stavˇ ely dosud. Malíˇ ri se nebojí nahoty a jsou opilí pohybem. Lékaˇ ri chtˇ ejí proniknut do tajemství lidského tˇ ela. Víte, všechno je najednou nˇ ejaké jiné, nevím, jak bych vám to —“ „Já rozumím. A víc než ty sám. Cesta bez návratu. Tys na pˇ relomu. Tv˚ uj ˇ cas se konˇ cí.“ Nuž uchopme se ˇ cíše a nechme mudrování: neb jaký prospˇ ech kyne, když starostmi se trápíš? Co o zítˇ rku my víme? Je temný pro nás život. Kdo chce, at’ si jen hloubá a louská svoje starosti! My vesele pijme víno! — Jarmila Loukotková Navzdory básník zpívá

13

Nuže, doposud se mi nepodaˇ rilo zjistit, zda je v tom jen úžasná náhoda, anebo zda samo jméno má nˇ ejaký nepostˇ rehnutelný vliv na povahu, ale je nesporným faktem, že se ještˇ e nikdy nikdo nejmenoval Karel, aby to nebyl otevˇ rený, srdnatý, poctivý, dobromyslný a bezelstný chlapík s jasným, zvuˇ cným hlasem, který je radost poslouchat, s pohledem, který se vám vždycky upírá pˇ rímo do oˇ cí, jako by ˇ ríkal: „Já mám prosím ˇ cisté svˇ edomí, nikoho se nebojím, jsem na hony vzdálen jakékoli špatnosti.“ A proto se také skoro všichni bodˇ rí, žoviální, bezvadnˇ e vystupující pánové na divadle jmenují Karel. — Edgar Allan Poe Vrah jsi ty!

1

Nˇ ekolik slov z historie CIV a jak dále Karel Mareš

Poˇ cátek p˚ usobnosti resp. vzniku pracovištˇ e CIV lze datovat do let 1987–90, kdy v rámci celostátního programu elektronizace vznikla na strojní fakultˇ e tehdejší Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni Laboratoˇ r výpoˇ cetní techniky (poˇ cítaˇ c ADT a prvá uˇ cebna PC) a tím na tehdejší VŠSE vznikl tˇ retí zdroj aktivit v oblasti výpoˇ cetní techniky vedle stávajícího výpoˇ cetního stˇ rediska VŠSE a Katedry informatiky a kybernetiky na elektrotechnické fakultˇ e. V pr˚ ubˇ ehu pˇ eti let jsme pak stáli pˇ red kardinální otázkou zda rozvoj sálových systém˚ uˇ ci rozvoj personálních systém˚ u propojených do sítí? Ve spolupráci s katedrami novˇ e vzniklé Fakulty aplikovaných vˇ ed KIV a KKY byla provedena analýza stavu výpoˇ cetní techniky na tehdy ˇ utlumit do už Západoˇ ceské univerzitˇ e a bylo doporuˇ ceno vedení ZCU konce roku 1992 provoz centrálního sálového systému EC resp. IBM z d˚ uvod˚ u nízkého využití a orientovat rozvoj výpoˇ cetní techniky s ohledem na distribuované poˇ cítaˇ cové sítˇ e PC. S tím souvisela i nutná reorganizace stávajících pracovišt’ a proto byl v roce 1992 ustaven Odbor informatizace (pozdˇ eji Centrum informatizace a vzdˇ elávání — CIV) s celouniverzitní p˚ usobností, který koncipoˇ v celé šíˇ val rozvoj informaˇ cních technologií na ZCU ri vˇ cetnˇ e centrální správy univerzitních knihoven a rozvoje dalšího vzdˇ elávání v oblasti informaˇ cních technologií. V pr˚ ubˇ ehu uplynulého desetiletí došlo ještˇ e k nˇ ekolika organizaˇ cním zmˇ enám — ustavení samostatných stˇ redisek Univerzitní knihovny, Ústavu dalšího (celoživotního) vzdˇ elávání a Vyda15

vatelství s AV centrem1 . V souˇ casnosti je CIV — Centrum informatizace a výpoˇ cetní techniky funkˇ cnˇ e rozdˇ eleno na pracovištˇ e: • Laboratoˇ r poˇ cítaˇ cových systém˚ u (LPS), • Stˇ redisko informaˇ cního systému (SIS), • Stˇ redisko provozu a služeb (SPS). Co poznamenat souhrnnˇ e k pracovním aktivitám CIVu v uplynulém desetiletí: • vytvoˇ rení univerzitní poˇ cítaˇ cové sítˇ e WEBnet, což je v souˇ casnosti rozsáhlá metropolitní sít’ propojující více než 21 univerzitních objekt˚ u a areály studentských kolejí (cca 1850 PC s více než 95ti servery a další stovky PC na kolejích), • vytvoˇ rení distribuovaného výpoˇ cetního prostˇ redí, dovolující pracovat s operaˇ cními systémy na bázi UNIXu, Linuxu, Windows a Novell, • aktivní spoluúˇ cast pˇ ri založení akademické sítˇ e CESNET a další rozvojové ˇ cinnosti v rámci projektu CESNET2, • vytvoˇ rení informaˇ cního systému studentské agendy s podporou ˇ kreditního zp˚ usobu studia (systém byl pˇ rejat i na dalších VŠ CR), • integrace dalších dodavatelsky poskytovaných informaˇ cních systém˚ u (knihovnický, identifikaˇ cní, ekonomický, . . . ) do prostˇ redí ˇ ZCU a jejich technická podpora, ˇ • úˇ cast resp. spoluúˇ cast v ˇ radˇ e projekt˚ u resortu MŠMT CR. To jsou jen nˇ ekteré realizace, za nimiž je skryta nejen fyzická a duševní ˇ cinnost pracovník˚ u CIV, ale i pˇ rímý finanˇ cní podíl získaný projekty CIV v uplynulém desetiletí (cca 70 mil. Kˇ c). Pokud se týká personálního stavu pracovník˚ u CIV, z˚ ustává nemˇ enný co do poˇ ctu (cca 45 osob), tj. stav vzniklý pˇ ri slouˇ cení p˚ uvodní LVT na strojní fakultˇ e, stˇ rediska modernizace a elektronizace a výpoˇ ctového stˇ rediska bývalé VŠSE. Je nutno poznamenat, že z pracovník˚ u p˚ uvodních pracovišt’ z˚ ustalo necelých 25 % a migrace pracovník˚ u v uplynulých 1

16

V souˇ casnosti Audio-video studio. Pozn. red.

deseti letech byla velmi znaˇ cná, nebot’ profese pracovníka IT je v komerˇ cní sféˇ re nesrovnatelnˇ e lépe ohodnocena. Snažíme se proto v pracovním procesu o zapojení do dalších projekt˚ u vˇ edy a výzkumu a máme snahu využít i studenty v rámci uživatelské podpory. A jak dále? V situaci, kdy požadavky služeb v oblasti informaˇ cních technologií nar˚ ustají v posledních letech exponenciálnˇ e, doba cyklické životnosti hardwaru i softwaru se zkracuje a finanˇ cní prostˇ redky, které univerzita m˚ uže dát z rozpoˇ ctu se naopak snižují, rozevírají se tak n˚ užky mezi inovativní potˇ rebou a finanˇ cními možnostmi. Je nutno dokompletovat ty projekty IT, které mohou pˇ rinést nˇ ekteré úspory náklad˚ u, napˇ r. • zasít’ování kolejí, kde studenti na vlastních PC se budou moci pˇ ripojiti k univerzitní síti a tím se i ulehˇ cí provozu poˇ cítaˇ cových uˇ ceben, • realizovat možnost využití starších PC na bázi tzv. tenkého klienta a tím prodloužit jejich životnost, • rozhodnout o možnostech, které nabízí k úsporám další využití ˇ identifikaˇ cního systému pˇ ri provozu objekt˚ u ZCU, • samozˇ rejmˇ e je nutné dokompletovat jednotlivé subsystémy inˇ formaˇ cního systému ZCU, vytvoˇ rit jednotné registry personální i objektové a potˇ rebnou manažerskou nadstavbu pro správu zadaných oblastí. Mnohé bylo vytvoˇ reno, ale mnohé je stále ve stavu rozpracovanosti, která bude vyžadovat nejen personální úsilí, ale i potˇ rebné finanˇ cní zajištˇ ení. Na závˇ er tohoto struˇ cného úvodu bych rád podˇ ekoval všem tˇ em, kteˇ rí zanechali svou stopu v ˇ cinnostech na pracovištích CIVu a všem stávajícím aktivním pracovník˚ um CIVu — stˇ redisek LPS, SIS a SPS pˇ reji hodnˇ e zdraví, zdaru a hlavnˇ e chuti a odolnosti pˇ ri pˇ rekonávání nejr˚ uznˇ ejších úkol˚ u a situací, které nás v budoucnu oˇ cekávají. A nesmíme zapomínat, že nic se nezaˇ cíná tak obtížnˇ e a nic nepˇ rináší tak pramalou nadˇ eji na úspˇ ech, jako zavádˇ ení nového systému. Tomu, kdo jej zavádí, jsou nepˇ ráteli všichni, kteˇ rí se dˇ ríve mˇ eli dobˇ re. Jeho stoupenci ho hájí opatrnˇ e a vlažnˇ e, i když si v budoucnu od nˇ eho mnoho slibují. Opatrní jsou proto, že se obávají odp˚ urc˚ u, a ned˚ uvˇ eˇ riví proto, že je v lidské pˇ rirozenosti nevˇ eˇ rit novotám, dokud ˇ clovˇ eka zkušenost nepˇ resvˇ edˇ cí nezvratnými d˚ ukazy o jejich užiteˇ cnosti. — Niccolò Machiavelli Vladaˇ r (1513)

17

❧ Ing. Karel Mareš, CSc. ([email protected]) absolvoval VŠSE Plzeˇ n v roce 1962. Poté pracoval 12 let jako asistent a odborný asistent na Katedˇ re pružnosti a pevnosti Strojní fakulty VŠSE. V roce 1974 pˇ rešel jako programátor-analytik do výpoˇ cetního stˇ rediska, kde opˇ et p˚ usobil po dobu dvanácti let. Po odborné stránce se vˇ enoval výpoˇ ctové mechanice, zejména jejím pr˚ umyslovým aplikacím. V roce 1987 se vrací zpˇ et na Strojní fakultu jako pracovník pro vˇ edu a výzkum. Zakládá Spoleˇ cné pracovištˇ e výpoˇ ctových systém˚ u VŠSE–Škoda, iniciuje v rámci programu elektronizace vznik Laboratoˇ re výpoˇ cetní techniky Strojní fakulty. Po vzniku univerzity je se svými spolupracovníky hnacím motorem vzniku Odboru informatizace s celouniverzitní p˚ usobností (posléze Centrum informatizace a vzdˇ elávání), jehož se stává ˇ reditelem. V této funkci p˚ usobí dosud. Niˇ ceho nechtít již v žití, necítit, nežádat, být jak ten plamen, jež svítí studenˇ e na spící sad! — František Gellner Pˇ rání

18

Interludium

Za starých dobrých ˇ cas˚ u — ve „zlaté éˇ re“ poˇ cítaˇ cu ˚, bylo snadné odlišit muže od chlapc˚ u (v literatuˇ re oznaˇ covaných „Opravdoví muži“ a „Pojídaˇ ci kolᡠcu ˚ “). Opravdoví muži byli ti, kteˇ rí skuteˇ cnˇ e rozumˇ eli programování poˇ cítaˇ cu ˚. Pojídaˇ ci kolᡠcu ˚ byli ti, co mu nerozumˇ eli. Opravdový poˇ cítaˇ cový programátor ˇ ríkal vˇ eci jako „DO 10 I=1,10“ a „ABEND“ (vyslovoval to velkými písmeny, abyste rozumˇ eli) a zbytek svˇ eta ˇ ríkal vˇ eci jako „Poˇ cítaˇ ce jsou pro mne pˇ ríliš komplikované.“ a nebo „Nemohu se s poˇ cítaˇ cem sžít, je tak neosobní.“ (V pˇ redchozí práci jest ukázáno, že opravdoví muži nejsou vázáni na nic, nebojí se být neosobní.)

❧ Je zˇ rejmé, že je potˇ reba ukázat rozdíl mezi typickým, vysokoškolsky vzdˇ elaným hrᡠcem video-her a opravdovým programátorem. Ukáže-li se tento rozdíl dostateˇ cnˇ e jasnˇ e, dá se dˇ etem šance, aby aspirovali být podobni svým otc˚ um. Pom˚ uže to rovnˇ ež zamˇ estanavatel˚ um opravdových programátor˚ u tím, že jim to ozˇ rejmí chybu, které se dopouštˇ ejí, když nahrazují opravdové programátory ve svém týmu mladými hrᡠci her (a šetˇ rí tím platy). Jazyky Nejsnadnˇ ejší zp˚ usob, jak zjistit, kdo je v davu opravdový programátor, spoˇ cívá ve zjištˇ ení, jaký programovací jazyk používá. Používá FORTRAN. Pojídaˇ ci kolᡠcu ˚ používají Pascal. Strukturované programování Když jsem opustil školu, myslel jsem si, že jsem nejlepším programátorem na svˇ etˇ e. Umˇ el jsem psát nedostižné tic-tac-toe programy, používat pˇ et r˚ uzných programovacích jazyk˚ u a psát programy o 1 000 ˇ rádcích, které pracovaly. (Skuteˇ cnˇ e!!). Pak jsem pˇ rišel do skuteˇ cného svˇ eta. Mým prvním úkolem bylo pˇ reˇ císt si program ve FORTRANu, který mˇ el 200 000 21

ˇ rádk˚ u, porozumˇ et mu, a pak ho 2× urychlit. Každý opravdový programátor vám ˇ rekne, že veškeré strukturované kódování na celém svˇ etˇ e vám v takovém pˇ rípadˇ e nepom˚ uže — chce to talent. Programovací prostˇ redky Jaký typ prostˇ redk˚ u používá opravdový programátor? Teoreticky platí, že opravdový programátor m˚ uže poˇ cítaˇ ci zadávat sv˚ uj program klávesami na pˇ redním panelu poˇ cítaˇ ce. Váš typický opravdový programátor znal celý zavlékaˇ c v hexadecimálním vyjádˇ rení zpamˇ eti a namaˇ ckal jej kdykoliv jej váš program porušil (pˇ ripomeˇ nme si — pamˇ et’ byla pamˇ et’, pˇ ri vypnutí napájení jste nic nezapomnˇ eli. Dnes pamˇ et’ bud’to zapomene vˇ eci, které jste zapomenout nechtˇ eli, nebo si pamatuje vˇ eci dlouho poté, kdy bylo lépe na nˇ e zapomenout.). Legenda vypravuje, že Seymore Cray, tv˚ urce superpoˇ cítaˇ ce Cray I a vˇ etšiny poˇ cítaˇ cu ˚ firmy Control Data, skuteˇ cnˇ e namaˇ ckal první operaˇ cní systém do poˇ cítaˇ ce CDC 7600 pˇ ri jeho prvním zapnutí do sítˇ e pˇ res jeho pˇ rední panel a to zpamˇ eti. Nutno ˇ ríci, že Seymore byl opravdový programátor.

❧ Skuteˇ cnˇ e. V budovˇ e, kde pracuji, není jediný dˇ erovaˇ c dˇ erných štítk˚ u. Opravdový programátor musí svoji práci v takovém pˇ rípadˇ e vykonávat pomocí programu typu „textový editor“.

❧ Nˇ ekteré myšlenky použité v editorech firmy Xerox byly zahrnuty do editor˚ u bˇ ežících pod mnohem vhodnˇ eji pojmenovanými operaˇ cními systémy — pˇ ríkladem m˚ uže být Emacs a vi. Problém s tˇ emito editory spoˇ cívá v tom, že opravdoví programátoˇ ri považují vlastnost „co vidíš je to, co dostaneš “ za stejnˇ e špatnou jak u textových editor˚ u, tak i u žen. Ne, opravdový programátor si žádá editor typu „dostaneš to, co žádáš “ — editor komplikovaný, tajemný, mocný, neodpouštˇ ející, nebezpeˇ cný. 1 Takovým editorem je tˇ reba TECO . Opravdový programátor pˇ ri práci Kde typický opravdový programátor pracuje? Jaký typ program˚ u je pro vynaložení úsilí tak talentovaných jedinc˚ u dostateˇ cnˇ e cenný? M˚ užete si být jisti, že žádný opravdový programátor neumˇ re pˇ ri psaní program˚ u pro zpracování dat v COBOLu a nebo pˇ ri tˇ rídˇ ení. 1

22

Nebo MS Word. Pozn. red.

❧ Nˇ ekteˇ rí z nejdˇ esivˇ ejších opravdových programátor˚ u pracují v Californii v Jet Proposion Labs. Mnozí z nich znají celý operaˇ cní systém kosmických lodí Pioneer a Voyager zpamˇ eti. S kombinací ohromných pozemních FORTRANských program˚ u a malých assemblerovských program˚ u v kosmické lodi jsou schopni udˇ elat neuvˇ eˇ ritelné navigaˇ cní a improvizaˇ cní výkony — strefit se do desetikilometrového okna v pˇ rípadˇ e Saturnu a to po šesti letech pobytu ve vesmíru, opravit nebo obejít poˇ íká se, že jeden opravdový programátor rouchané ˇ cidlo, baterie apod. R zorganizoval v lodi Voyager doplnˇ ení programu pro rozpoznávání, a to do nˇ ekolika stovek nevyužitých slabik pamˇ eti. Doplnˇ ek programu nalezl, urˇ cil umístˇ ení a vyfotografoval nový mˇ esíc Jupitera. Opravdový programátor pˇ ri hˇ re Obecnˇ e platí, že opravdový programátor si hraje stejným zp˚ usobem jako pracuje — to je s poˇ cítaˇ cem. Stále se diví, že ho jeho zamˇ estnavatel skuteˇ cnˇ e platí za to, aby dˇ elal to, co by mˇ el dˇ elat, a to pˇ ri jakékoliv legraci (i když peˇ clivˇ e dbá na to, aby tento názor nevyjadˇ roval moc nahlas). Opravdový programátor obˇ cas opustí sv˚ uj úˇ rad. Bud’ proto, aby vyšel na ˇ cerstvý vzduch a nebo na pivo ˇ ci na oboje. Pˇ rirozený domov opravdového programátora

❧ Typický opravdový programátor žije u terminálu. Mezi to, co obklopuje tento terminál, patˇ rí: • Výpisy všech program˚ u, na kterých opravdový programátor kdy dˇ elal, nakupené pˇ ribližnˇ e v chronologickém poˇ radí na každém volném místˇ e podlahy kancelᡠre. • Po koberci jsou poházeny obaly od másla a plnˇ ených sýrových tyˇ cinek (takových, které se nechají zvˇ etrat a vyschnout ještˇ e v obchodˇ e, aby se už nemohly více pokazit v automatu). • Na stole leží šablona pro kreslení blokových schemat. Tu zde nechal pˇ redchozí majitel kancelᡠre. (Opravdoví programátoˇ ri píší programy, ne dokumentaci. Tu nechávají na lidech od údržby.)

❧

23

❧ Opravdový programátor je schopen pod nátlakem ve stresu pracovat 30, 40 i 50 hodin. Je fakt, že tento zp˚ usob práce preferuje. Dlouhá doba odezvy opravdového programátora neobtˇ ežuje — dává mu šanci, aby si mezi kompilacemi zdˇ rímnul. Není-li vyvinut na opravdového programátora dostateˇ cný tlak, pak má snahu komplikovat vˇ eci tím, že pracuje stále na stejné, malé, ale zajímavé ˇ cásti problému prvních 9 týdn˚ u a zbytek pak dodˇ elá za týden. To nezp˚ usobuje peklo pouze šéfovi, který zoufá nad tím, že se projekt nedokonˇ cí, ale vytvᡠrí i vhodnou omluvu, proˇ c se nedˇ elá dokumentace. Budoucnost

❧ Ze všech d˚ ukaz˚ u plyne, že duch opravdového programování leží na tˇ echto mladých mužích a ženách. Pokud existují špatnˇ e definované cíle, bizarní chyby a nereálné plány, jsou zde opravdoví programátoˇ ri, kteˇ rí pˇ riskoˇ cí a problém vyˇ reší, dokumentaci nechají na pozdˇ eji. At’ žije FORTRAN! — Ed Post Opravdoví programátoˇ ri nepoužívají Pascal

24

Dávej si proto pozor na svou klopýtavou ˇ reˇ c. Pokud nastolíš ˇ život, buduješ ˇ rád, ale když nastolíš ˇ rád, nastolíš smrt. Rád pro ˇ rád je karikatura života. — Antoine de Saint-Exupéry Citadela

2

Bajky z historie CIV s lidskými postavami Vladimír Rudolf

Více jak desetiletí jakékoliv organizace pˇ rinese spoustu situací, které bud’ s ˇ casem vymizí z pamˇ eti nebo naopak v ní z˚ ustanou pevnˇ e zakotveny. Ty vzpomínky, které nevymizely, mohou mít hoˇ rký nádech nebo naopak tvoˇ rí jasné body, které dávají sílu pokraˇ covat a naplˇ nují ˇ clovˇ eka optimismem. To, že jsem neztratil optimismus, je urˇ citˇ e dáno pˇ revahou jasných bod˚ u bˇ ehem posledních deseti let. Následujících pár epizod z historie je literárním ztvárnˇ ením toho, co mi pomˇ ernˇ e pevnˇ e sídlí v pamˇ eti. A protože jsem vše nazval bajkami, dovolím si pˇ ridat na závˇ er každé „bajky“ pouˇ cení z CIVového vývoje.

Slušovice PC technologie k nám zaˇ cala pronikat již pˇ red rokem 1989 a když se po éˇ re IQ151 objevilo na výpoˇ cetním stˇ redisku v Blatenské první PC XT, zp˚ usobilo znaˇ cný rozruch svými „fantastickými“ vlastnostmi. Proto pro nás bylo významnou událostí, když jsme v roce 1990 dostali možnost nákupu 10 supermoderních PC AT (Advanced Technology). Trh a konkurence ještˇ e nestaˇ cily reagovat a tak jediná možnost nákupu byla v JZD Slušovice1 . Výlet to byl pozoruhodný. Školní autobus, vedoucí docent Novᡠcek, pravomoci utratit kolem 2 milión˚ u Kˇ cs a nabrali jsme smˇ er Slušovice. Zde za „odpovídající“ cenu cca 200 tisíc Kˇ cs jsme si hned mohli naložit jedno AT PC. To jsme udˇ elali desetkrát 1

Pro nepamˇ etníky radˇ eji vysvˇ etlení zkratky — Jednotné zemˇ edˇ elské družstvo.

25

a pomalu a opatrnˇ e dom˚ u do Plznˇ e, vezeme opravdový poklad. Ještˇ e snad malé srovnání, Škoda Favorit stál tehdy 89 tisíc Kˇ cs. Vzdˇ elanost potˇ rebuje peníze, opaˇ cnˇ e to neplatí. — Morální ponauˇ cení CIVu

První veˇ rejná uˇ cebna V listopadu 1992 jsme zprovoznili první lokální sít’ v areálu Bory. Jednalo se o katedrální a výukový objekt a my jsme prvnˇ e pracovali s technologií kroucené dvoulinky. Aˇ ckoliv je známo, že technologie kroucené dvoulinky je mnohem spolehlivˇ ejší než použití koaxiálu, novˇ e zˇ rízené uˇ cebny nás chtˇ ely pˇ resvˇ edˇ cit o opaku. Spojení bylo katastrofálnˇ e nespolehlivé a chybové. Po delším hledání jsme zjistili použití nesprávných konektor˚ u na pˇ rípojkách k poˇ cítaˇ cu ˚m. Byl jsem pˇ rítomen na jednání u firmy o výmˇ enˇ e a tam jsem si uvˇ edomil, že nastává jiná doba. Pracovema dveˇ rmi, ale i tak bylo ník, který vše „zavinil“ 2 , byl sice kárán za dvˇ slyšet dobˇ re. Osobní zodpovˇ ednost, do té doby odlišnˇ e chápána, se zaˇ cala vracet do p˚ uvodního významu. Tedy alespoˇ n nˇ ekde. Naše provozní oddˇ elení pˇ ri pˇ redávání sítˇ e do provozu málem odmítlo sít’ pˇ revzít s tím, že univerzitní elektrikᡠri by tˇ ech pár kabel˚ u natáhli podstatnˇ e levnˇ eji a rychleji. Že nemˇ eli žádné zkušenosti, vybavení a znalosti zˇ retelnˇ e v˚ ubec nevadilo. Když chceš házet klacky pod nohy, nˇ ejaký se vždy najde. — Morální ponauˇ cení CIVu

Tˇ ežké louˇ cení Úplnˇ e první kroky na LPS nebyly jednoduché. V Husovˇ e ulici byl provozován poˇ cítaˇ c ADT, který byl do té doby funkˇ cní a pomˇ ernˇ e využíván. Po dlouhých debatách jsme usoudili, že poˇ cítaˇ c vyˇ radíme z provozu a místnost využijeme pro novou uˇ cebnu PC. Debat se však nezúˇ castnil ˇ clovˇ ek, který se o poˇ cítaˇ c staral a doslova jej vypiplal do velmi použitelného stavu a který v té dobˇ e sloužil vlasti v zeleném. Tˇ esnˇ e pˇ red 2

Na jeho omluvu nutno pˇ riznat, že to byla tehdy jedna z prvních sítí s kroucenou dvoulinkou a zkušeností bylo málo.

26

likvidací ADT nás navštívil bˇ ehem své dovolené a za pomˇ ernˇ e vzrušené debaty jsem se seznámil s jedním nejplatnˇ ejších ˇ clen˚ u LPS. Poˇ cítaˇ c ADT byl vyˇ razen proti jeho v˚ uli a dodnes si nejsem jist, zda alespoˇ n z dnešního pohledu uznal správnost tohoto kroku3 . Když se kácí les, lítají tˇ rísky a nˇ ekdy i poˇ cítaˇ ce. — Morální ponauˇ cení CIVu

Nˇ ekteré pˇ redpovˇ edi se nepovedou V zaˇ cátcích rozvoje Internetu jsme se snažili vysvˇ etlovat, k ˇ cemu bude vše dobré, pˇ redvádˇ eli možnosti elektronické pošty a pˇ resvˇ edˇ covali nejen naše pracovníky o budoucím ohromném významu celosvˇ etové sítˇ e. Internet zaˇ cal pomalu pronikat do bˇ ežného života univerzity, ze zaˇ cátku hlavnˇ e na technicky zamˇ eˇ rených fakultách. V novˇ e otevíraném areálu Bory se nepoˇ cítalo (a ani nemohlo) s vybavením každé kancelᡠre sít’ovou pˇ rípojkou, takže naším úkolem bylo koordinovat doplnˇ ení strukturované kabeláže do katedrálního a výukového objektu. K našemu pˇ rekvapení prohlásila jedna technicky orientovaná katedra, že jejich pracovníci nebudou potˇ rebovat služby elektronické pošty a ani nevidí další využití Internetu. Z toho vyplývá, že na jejich patˇ re není tˇ reba strukturovanou kabeláž realizovat. Ještˇ e že jsme je neposlechli. Už Cimrman vˇ edˇ el, že i slepé uliˇ cky jsou pro vˇ edu d˚ uležité. — Morální ponauˇ cení CIVu

Nesnadný život pr˚ ukopník˚ u Stˇ ežejním bodem pˇ ri budování univerzitní sítˇ e byla otázka, jak propojit jednotlivé budovy. Optická vlákna byla ještˇ e vzdálená budoucnost a tak jsme hledali alternativní ˇ rešení. To nabízela vzdušná pojítka, v té dobˇ e však byl jejich vývoj v plenkách. A protože od univerzity se oˇ cekává pr˚ ukopnictví, i my jsme pomáhali pˇ ri jejich vývoji a naše univerzitní sít’ 3

Odpovˇ ed’ je nasnadˇ e, uvážíme-li význam pˇ redního panelu poˇ cítaˇ ce pro ražení idejí opravdového programování. Pozn. red.

27

sloužila jako beta testovací pracovištˇ e. Nejprve jsme zkoušeli ˇ rešení výzkumného ústavu ÚVES. Pracovníci ústavu mˇ eli sice bohaté zkušenosti s vysílaˇ ci a pˇ rijímaˇ ci všeho druhu, ale co je to Ethernet, to se snažili nauˇ cit od nás. Zˇ rejmˇ e jsme nebyli dobˇ rí pedagogové a tak po nˇ ekolikamˇ esíˇ cní anabázi objevování špatných cest jsme radˇ eji zaˇ cali hledat správnou cestu s Karlovo univerzitou a jejich prototypem dnešních pojítek SkyWalker. Zde jsme byli úspˇ ešnˇ ejší a v kvˇ etnu 1993 jsme mohli oznámit, že spojení areálu Bory s vnitˇ rním mˇ estem funguje. Fungovalo sice jen do prvního deštˇ e a pak jsme museli pár hodin ˇ cekat, než antény opˇ et vyschly. I tato drobnost ale byla brzy odstranˇ ena a tak p˚ ulroˇ cní pojítková anabáze skonˇ cila úspˇ echem — jak pro nás, tak i pro pojítka SkyWalker, která nastoupila úspˇ ešnou komerˇ cní cestu. Neboj se dát nevyzkoušenou cestou, i když se nˇ ekdy spálíš, stojí to za to. — Morální ponauˇ cení CIVu

Internet pro trpˇ elivé Dnes se nám pracuje, jedna báseˇ n. Ale poˇ cátky byly úplnˇ e jiné. Od poloviny roku 1991 do kvˇ etna 1992 byl pˇ rístup k Internetu pouze asynchronnˇ e komutovanou linkou rychlostí 2 400 b/s. Abyste vidˇ eli písmenko, které jste chtˇ eli napsat, muselo dobˇ ehnout k hostitelskému systému, ten jej vrátil zpˇ et, vypsal jej na terminál a vy jste si hned mohli zkontrolovat, zda nedošlo k chybˇ e pˇ ri pˇ renosu. Tzv. vizuální kontrola. Pokrok se však dral dopˇ redu a tak do konce roku 1995 postupnˇ e zvyšujeme kapacitu linky až na 256 kb/s. Do této kapacity se musela vejít celá univerzita. Dnešní šíˇ re pásma 2.5 Gb/s, kterou mnozí berou jako samozˇ rejmost, mne inspiruje k malému srovnání. První automobil dosahoval rychlost pˇ ribližnˇ e 10 km/hod. Druhá kosmická rychlost je 11.2 km/s, autem ji sice nedosáhnete, ale je to rychlost dosažená s lidskou posádkou. Zhruba za jedno století jsme dosáhli zlepšení cca 4 000×. Od prvního pˇ ripojení naší univerzity k Internetu uplynulo zhruba 10 let a zlepšili jsme se asi 1 000 000×. ˇ Cím rychlejší linka, tím více neužiteˇ cných informací lze získat. — Morální ponauˇ cení CIVu

28

Pr˚ unikᡠri K pionýrským lét˚ um patˇ rí i boj za etické chování na síti. Je to boj nikdy nekonˇ cící, ale pˇ rece jen se intenzita pokus˚ u o nekorektní postupy v dnešní dobˇ e nedá srovnat s poˇ cátky pˇ rístupu k Internetu. Ale nejsem idealista, abych si myslel, že se uživatelé zmˇ enili. Dnes je povolání „hac4 ker“ mnohem tˇ ežší a pracnˇ ejší díky dokonalejším ochranám a zabezpeˇ cení. I nˇ ekteˇ rí naši studenti se nechovali vždy korektnˇ e a pokud jsme na zneužívání sítˇ e pˇ rišli, snažili jsme se vˇ etšinou vše ˇ rešit internˇ e, ale v pˇ rípadˇ e opakovaných prohˇ rešk˚ u disciplinární komise sáhla k tvrdším postih˚ um jako podmíneˇ cné vylouˇ cení ze studia. Dnes nˇ ekteˇ rí z tˇ echto „pr˚ ušvihᡠru ˚ “ bojují na druhé stranˇ e barikády, tj. jsou nebo byli zamˇ estnáni v ctihodných organizacích jako CESNET, správce sítˇ e na pražském hradu apod. Získali na naší univerzitní síti dobrou kvalifikaci. Co se jako hacker nauˇ cíš, v zamˇ estnání jako když najdeš. — Morální ponauˇ cení CIVu

Názvosloví a výjimky Pˇ ri vytvᡠrení jmenného prostoru vzniká na poˇ cátku problém, kterým smˇ erem pojmenování stroj˚ u zamˇ eˇ rit. Existují r˚ uzné strategie jako dívˇ cí jména na naší pedagogické fakultˇ e nebo názvy kvˇ etin na VŠCHT v Praze. U nás jsme rozhodli ˇ cerpat inspiraci z ˇ recké mytologie. Odtud tedy pocházejí jména jako Eros, Neptun apod. Jsou zde i výjimky, o jedné bych se zde rád zmínil. Server Jonas byl jedním z prvních server˚ u. Jeho jméno ale nesouvisí se známým hrdinou her pán˚ u Suchého a Šlitra. Jméno bylo dáno na poˇ cest pana Josefa Jonáše, který pracoval v BASF v Ludwigshafenu a po zmˇ enˇ e režimu kontaktoval naší univerzitu, umožnil praxi našich pracovník˚ u v BASF a daroval škole zmínˇ ený server. Ten sice již dávno dosloužil, ale jeho následníci nesou jméno našeho sponzora Jonas nadále. Kdo rychle dává, dvakrát dává. Díky Pepo. — Morální ponauˇ cení CIVu

4

Hacker = Pr˚ unikᡠr, zdroj „Language Teacher, Ectaco Inc.“

29

Bez spojení není vedení To je základní pravidlo, které zná každý z nás, kteˇ rí jsme absolvovali službu v zeleném. Pravidlo platí ale i v univerzitním prostˇ redí. Posud’te sami z pár fakt˚ u. Únor 1992 — vybudována lokální sít’ na rektorátˇ e, první kompletnˇ e zasít’ovaná budova univerzity. Prosinec 1992 — vybudována lokální sít’ v katedrálním objektu, sídlu technických kateder FAV ˇ a FST. Cerven 1993 — vybudována lokální sít’ v Sadech Pˇ etatˇ ricátník˚ u, sídlu FEL. A pak další budovy. Prostˇ e, když má vedení spojení, pak už vše bˇ eží jako na drátku. Nejdˇ ríve uspokoj úˇ rad, úˇ rad pak uspokojí tebe. — Morální ponauˇ cení CIVu

Studentské koleje a Internet Pˇ ripojení studentských kolejí bylo žhavé téma od poˇ cátku vzniku univerzitní sítˇ e a v této otázce v našem oddˇ elení nikdy nevládl jednotný názor a nepodaˇ rilo se jej sjednotit dodnes. Odstrašující pˇ ríklad pˇ ripojení strahovských kolejí, nekontrolovaného ráje všech možných aktivit, byl vždy poslední trumf v rukou odp˚ urc˚ u pˇ ripojení. Jestliže jsme patˇ rili mezi univerzitami na ˇ celní místo v zavádˇ ení moderních technologií, tak jsme zároveˇ n dokázali být velmi konzervativní k pˇ ripojení kolejí. První experimentální pˇ ripojení kolejí Máchova bylo schváleno až v roce 1998. V letošním roce se podaˇ rilo pˇ ripojit již všechny koleje a dokonce v ˇ cásti vybudovat strukturovanou kabeláž. Je to skvˇ elé, že studenti! Na druhou stranu se letos zaˇ cne za pˇ ripojení vybírat pˇ ríplatek ke kolejnému. Stokrát nic umoˇ rilo osla, i zdánlivˇ e neprosaditelné se dá prosadit. — Morální ponauˇ cení CIVu

Informaˇ cní systém a trnitá cesta k nˇ emu Informaˇ cní systém je soustava program˚ u, které mají pomáhat pˇ ri zpracování stále se zvyšujícího objemu dat nutného k ˇ rízení organizace a k vykazování údaj˚ u, které dokládají, že organizace je z pohledu nadˇ ˇ rízených orgán˚ uˇ rízena správnˇ e. Casem se stane objem zpracovávaných 30

dat tak ohromný, že bez výpoˇ cetní techniky nelze rozhodnout v˚ ubec nic a pˇ ri jejím výpadku nastává chaos. Tomuto trendu se nelze vyhnout. Pˇ redchozí odstavec implikuje, že i naše univerzita nem˚ uže existovat bez informaˇ cního systému. Jeho zavádˇ ení je zajímavé zvláštˇ e v oblasti ekonomické ˇ cásti. Zde jsme jako univerzita obsadili jedno z pˇ redních míst v poˇ ctu vyzkoušených produkt˚ u. Zdá se však, že po šesti letech hledání jsme koneˇ cnˇ e našli ˇ rešení a jen doufejme, že nám pár let vydrží. Informaˇ cní systém to nemá lehké. Vždyt’ ono je pak do všeho vidˇ et. — Morální ponauˇ cení CIVu

Klimatizaˇ cní anabáze Výpoˇ cetní technika má kromˇ e jiných vlastností i znaˇ cnou schopnost vyrábˇ et teplo. V letních mˇ esících dosahovaly teploty v našich p˚ uvodních serverovnách hodnot, se kterými výrobce poˇ cítaˇ cu ˚ urˇ citˇ e nepoˇ cítal. Proto jsme se tˇ ešili do nové budovy Informaˇ cního centra v areálu Bory, kde podle projektu byl pˇ ripraven klimatizovaný sál, kde by problémy s teplotou mˇ ela snadno zvládat strojovna zabírající p˚ ulku patra. První léto jsme zaˇ cali tušit, že není asi vše v poˇ rádku. Teploty pˇ res tˇ ricet stupˇ nu ˚ na sále jsme rozhodnˇ e nezadali jako vstupní údaje. To, že „nˇ ekdo“ zmˇ enil vstupní údaje, jsme museli vzít jako skuteˇ cnost. Vyžádaný posudek externích firem a našich odborník˚ u na stávající výkon chladicí soustavy vyšel velmi zajímavˇ e: „Souˇ casná strojovna je schopna udržet na sále požadovanou redpokladu, že zde nebude zapnut teplotu 21◦ C pouze za pˇ žádný zdroj tepla.“ Bohužel jsme takové poˇ cítaˇ ce nemˇ eli. Hledala se tedy ˇ rešení, z nichž nˇ ekterá byla opravdu kuriozní a jepiˇ cího života (viz obr. 2.1). Koneˇ cné ˇ rešení znamenalo pˇ ridání sedmi chladicích jednotek na stˇ eny sálu již dva roky po kolaudaci. Nikdy nespoléhej na projektovou dokumentaci, mohlo by ti být z ní pˇ ekné horko. — Morální ponauˇ cení CIVu

❧

31

Obrázek 2.1: Chladicí zaˇ rízení superpoˇ cítaˇ ce podle pˇ redstav OPS (oproti v˚ uli CIV).

32

❧ ˇ Ing. Vladimír Rudolf ([email protected]). Absolvent FEL CVUT, tedy na CIV jeden z mála chovanc˚ u jiného ústavu, pracuje na VŠSE od roku 1980. V roce 1990 zaˇ cal vytvᡠret LPS a její image a podaˇ rilo se mu vytvoˇ rit kolektiv vynikajících individualit, který vede s menšími úspˇ echy, neúspˇ echy a otˇ resy dodnes. Kromˇ e úˇ radu se zabývá sít’ovými technologiemi a podílí se na návrhu a realizaci univerzitní sítˇ e WEBnet. Za hlavní cíl považuje udržet trend LPS jako pˇ redního pracovištˇ e v oblasti výpoˇ cetní techniky a zvládnout tradiˇ cní trade-off mezi poskytováním služeb a vˇ edou a výzkumem.

Není d˚ uležité být optimista. D˚ uležité je pˇ renést optimismus i na ostatní okolo. — Vladimír Rudolf

33

Pˇ rekvapuje mˇ e, že v dnešní dobˇ e informaˇ cní exploze tu ˇ clovˇ ek sem tam narazí na normální lidi, a že Fernetu je zde vždy dostatek a je ˇ rádnˇ e vychlazen. — Jaroslav Martan Cisco Systems

Jak (se) kalil CIV

Pojd’ sem, malá, tady máš misku s mlíˇ ckem. Cože, ty nevíš, co se s tím dˇ elá? Inu, strˇ cí se k tomu ˇ cumᡠcek, vyplázne se jazyk, namoˇ cí se v tom bílém a honem se zasune zpátky, aby na nˇ em z˚ ustala kapka toho bílého; a to se dˇ elá znovu, bis, repete a da capo, až je miska prázdná. Nedívej se tak hloupˇ e, Dášeˇ nko, nic na tom není; nu tak, dej se do toho, alou! ˇ apek — Karel C Dášeˇ nka, ˇ cili život štˇ enˇ ete

There are two reasons for drinking: one is when you are thirsty, to cure it, the other is when you are not thirsty, to prevent it. — Thomas Love Peacock

35

Lípa Ve stínu lip, hned je mi líp. Dám si pár lip, pokouˇ rím líp, tak mi polib, nejsem žádnej polyp. — Pája sbírka KPzie

Medvˇ edovo vyznání Nejsem romantik, snídám jen cukrovou vatu mᡠcenou v rumu. Na zádech Pájových lip uvážu z etiket oslizlou stuhu. Chlad mˇ e nedˇ esí ani ho nevnímám a on se poddá. Ale až dojde rum, bude to škoda. — Medvˇ ed sbírka KPzie

36

Je lépe litovat, že jsme nˇ eco zažili, než litovat, že jsme nezažili. — Giovanny Boccaccio

37

„Úplnˇ e s tebou souhlasím,“ ˇ rekla Vévodkynˇ e, „a z toho plyne nauˇ cení — bud’ tím, ˇ cím se zdáš — nebo struˇ cnˇ eˇ reˇ ceno — nikdy se nedomýšlej, že nejsi jiná, než by ses jiným mohla zdát, že bud’ jsi, nebo jsi byla, a nejiná, než by ses jim byla bývala zdála.“ „Snad bych to lépe pochopila,“ ˇ rekla Alenka zdvoˇ rile, „kdybych si to napsala — když to povídáte, nˇ ejak mi to není jasné.“ „To nic není, kdybych chtˇ ela, to bych ti to teprve povˇ edˇ ela,“ troštovala Vévodkynˇ e. „Jen se prosím neobtˇ ežujte a nepovídejte to ještˇ e obšírnˇ eji,“ bránila se Alenka. „Jaképak obtˇ ežování!“ ˇ rekla Vévodkynˇ e. „Vˇ enuji ti všechno, co jsem až doposud ˇ rekla.“ Laciný dárek! pomyslila si Alenka. Ještˇ e štˇ estí, že se nedávají takové dárky k narozeninám! — Lewis Carroll Alenka v kraji div˚ u

3

ˇ aneb co vlastnˇ Výpoˇ cetní prostˇ redí ZCU e znamenají všechny ty názvy, co si CIV vymyslel Jiˇ rí Sitera

Cílem tohoto ˇ clánku je poskytnout laskavému ˇ ctenᡠri základní informace potˇ rebné pro orientaci v nˇ ekterých pojmech, se kterými se m˚ uže setkat v dokumentech i hovoru, který souvisí pˇ rímo ˇ ci nepˇ rímo s CIVem a speciálnˇ e LPS. Nebude se zabývat odborným slovníkem ani hantýrkou, ale zejména jednotlivými projekty a jejich názvy, smyslem a vazbami. ˇ Ctenᡠr musí být nepochybnˇ e laskavý, nebot’ tento dokument není jistˇ e ani úplný ani zcela pˇ resný, jedná se spíše o jakési vodítko, možná jen sn˚ ušku více ˇ ci ménˇ e hodnotných poznámek. Nejde ani o reprezentativní historický pˇ rehled, v omluvu budiž ˇ reˇ ceno, že autor tohoto pˇ ríspˇ evku je aktivní souˇ cástí LPS pouze zhruba jednu polovinu období, které má tento sborník mapovat.

Projekt O RION Definice O RION — distribuované výpoˇ cetní prostˇ redí Západoˇ ceské univerzity v Plzni, které poskytuje jednotné uživatelské rozhraní a prostˇ redí 39

v rámci výpoˇ cetních prostˇ redk˚ u spravovaných Centrem informatizace a výpoˇ cetní techniky (CIV). Jedná se o prostˇ redky založené na OS Unix a novˇ e (v rámci projektu O RIO NT — viz dále) také na MS Windows NT. O RION je založen zejména na (1) AFS [11, 10, 9] (globální souborový systém), (2) Kerberos [12] (autentizaˇ cní systém) a (3) management systém vycházející z MIT Moira management system.

O co jde Projekt O RION je souhrnný název, který dostalo nové jednotné výpoˇ a spuštˇ ˇ cetní prostˇ redí vybudované na ZCU ené do rutinního provozu v roce 1996. Jednalo se o vyústˇ ení snahy o zavedení kvalitativnˇ e nové služby pro uživatele Unixových systém˚ u. Z klasického prostˇ redí osamocených systém˚ u, na svoji dobu již beztak pomˇ ernˇ e pokroˇ cilého, se po vzoru projektu MIT Athena stalo jednotné uživatelské prostˇ redí s jedním prostorem uživatelských jmen a hesel, globálnˇ e pˇ rístupným souborovým systémem a centrální správou konfigurací systém˚ u i aplikaˇ cního 1 programového vybavení . Se jménem O RION se lze dnes setkat na mnoha místech a to zejména proto, že výše uvedené prostˇ redí se dále vyvíjelo a na jeho základˇ e se stavˇ elo dále. V následujícím textu se budeme zabývat tímto vývojem, nikoli projektem O RION samotným. O jeho historii lze nasát ˇ radu zá2 sadních informací z jiného ˇ clánku tohoto sborníku .

Co dále Za základní rozvojový krok lze bezesporu považovat rozšíˇ rení podporovaných platforem koncových uživatelských stanic o Microsoft Windows NT. Aˇ ckoli se to m˚ uže zdát pˇ rekvapivé, takový krok byl pˇ redpokládán již od samého zaˇ cátku projektu O RION, nebot’ cílem bylo poskytnout jednotné prostˇ redí co nejširšímu spektru uživatel˚ u. A co lze udˇ elat pro uživatele lepšího, než jim dovolit pracovat ve Windows a zpˇ rístupnit jim tak všechny skvˇ elé aplikace pana Gatese a jeho hoch˚ u. Ale vrat’me se ted’ ještˇ e nachvíli do ˇ cistˇ e unixového prostˇ redí, k poˇ cátk˚ um nˇ eˇ ceho, ˇ cemu se dnes ˇ ríká GRID, neboli mˇ rížka. 1 Slova jako Kerberos, AFS, Moira, MIT, Unix, Windows, apod. si nevymyslelo LPS, proto nejsou v tomto ˇ clánku z rozsahových d˚ uvod˚ u nikterak dále vysvˇ etlována a jejich znalost, nebo alespoˇ n tušení souvislostí je prostˇ e pˇ redpokládáno. 2 Zmiˇ novaný pˇ ríspˇ evek v publikaci nehledejte. Zaˇ radil se po bok tˇ ech, které z˚ ustaly skryty archivu. Pozn. red.

40

Projekt META Centrum V poslední dobˇ e se lze setkat z názorem, že ˇ clánek, ve kterém se alespoˇ n jednou nevyskytuje slovo GRID je pˇ redem ztracen. Podˇ rid’me se tedy tímto i my tomuto trendu. Projekt META Centrum vznikl jako souˇ ˇ cást superpoˇ cítaˇ cových iniciativ Ceské republiky. Vznikla superpoˇ cítaˇ cová centra na nˇ ekolika vysokých školách a potˇ reba nabídnout uživatel˚ um pracovní prostˇ redí odpovídající jejich potˇ rebám. Tj. nejen je odstínit od technických detail˚ u, ale v ideální variantˇ e i od takových maliˇ ckostí, jako je potˇ reba využití výpoˇ cetního výkonu, disk˚ u, ˇ ci aplikací na druhém konci republiky. Zkrátka uˇ cinit pro uživatele z ˇ rad technik˚ u výpoˇ ctᡠru ˚, teoretických fyzik˚ u a chemik˚ u virtuální výpoˇ cetní prostˇ redí, které jim nabídne jednoduchý a jednotný pˇ rístup k výpoˇ cetnímu výkonu superpoˇ cítaˇ cových center a kromˇ e toho, jaksi mimochodem, zajistí optimální využití zdroj˚ u tˇ echto center. Ponechme na samostudium [3], jak tato snaha v praxi vypadá a co vše znamená pro uživatele i provozovatele superpoˇ cítaˇ cu ˚. Zjednodušenˇ e lze ˇ ríci, že projekt META Centrum vychází ze stejných základních technologií a idejí jako projekt O RION, pˇ riˇ cemž je zde jasnˇ e patrný vývoj a fakt, že v této oblasti rozhodnˇ e nejsou „naše“ projekty osamoceny, naopak jedná se o relativnˇ e bouˇ rlivý rozvoj. Základní technologie, jak se ještˇ e zmíníme dále v souvislosti s rozvojovými projekty projektu O RION, se postupnˇ e dostávají z oblasti nástroje malých skupinek nadšenc˚ u do oblasti naprosto bˇ ežných infrastrukturálních technologií a idea výpoˇ cetní mˇ rížky (GRID) — neboli prostˇ redek pro spojování mnoha zdroj˚ u do jednoho velkého kolosu, jinak žijícího pouze ve fantazii nadšenc˚ u, se stává pomalu módním tématem odborných ˇ clánk˚ u a konferencí3 . Škoda jen, že z r˚ uzných d˚ uvod˚ u se naše participace na tˇ echto projektech od dob jejich vzniku, kdy náš tým hrál klíˇ covou úlohu, razantnˇ e snížila.

Projekty Cassiopea a Vega Než se dostaneme zpˇ et k projekt˚ um infrastruktury distribuovaného výpoˇ cetního prostˇ redí, je zcela nezbytné alespoˇ n se zmínit o projektech komunikaˇ cní infrastruktury. Bez nich by nebylo žádné výpoˇ cetní prostˇ redí, žádné projekty typu O RION, žádné starosti. Celá historie CIV a LPS je protkána vývojem sítˇ e WEBnet4 . Jednotlivé milníky ponechme opˇ et za domácí úkol [7], uvˇ edomme si pouze, 3 Pro samostudium: Typický pˇ redstavitel GRIDové technologie — projekt Globus [4], GRIDový projekt v pˇ rímé vazbˇ e na META Centrum — projekt Datagrid [5]. 4 Bystrý ˇ ctenᡠr jistˇ e nahlédl, jen pro úplnost: WEBnet je název poˇ cítaˇ cové sítˇ e, pˇ resˇ nˇ eji ˇ reˇ ceno komunikaˇ cní infrastruktury ZCU.

41

že vývoj probíhal (v souladu s bouˇ rlivým vývojem v okolním svˇ etˇ e) od z dnešního pohledu malinké a pomalé experimentální sítˇ e k souˇ casné vysokorychlostní síti pokrývající celou metropoli a napojenou na sít’ sítí — Internet — mezinárodní akademickou sítí, která drží krok se špiˇ ckou svˇ etového vývoje. Zároveˇ n došlo ke zcela zásadnímu posunu v náhledu uživatel˚ u na poˇ cítaˇ covou sít’, již se nejedná o nic experimenálního, ale o každodenní samozˇ rejmou vˇ ec, nˇ eco jako telefon nebo elektˇ rina, nˇ eco uˇ ceho je prostˇ e normální stoprocentní funkce. Distribuované výpoˇ cetní prostˇ redí stojí a padá na síti a jejích vlastnostech. Jak se ukázalo, ˇ clovˇ ek obvykle lépe snáší jasnou a pr˚ uhlednou nefunkˇ cnost, než nefunkˇ cnost ˇ cásteˇ cnou, kterou zp˚ usobuje paradoxnˇ e právˇ e pokroˇ cilost distribuovaného prostˇ redí — to totiž funguje i pˇ ri výpadcích komunikace, pouze nˇ ekteré komponenty (pˇ ri dané úrovni technologie jsou vždy nˇ ekteré služby, které nelze zcela zálohovat) fungují velmi pomalu ˇ ci ˇ cásteˇ cnˇ e. Experimentální charakter sítˇ e, daný zejména zp˚ usobem získávání financí na její budování, tak mˇ el velmi významný vliv na vnˇ ejší pohled na kvalitu služeb i vlastní smysl distribuovaného výpoˇ cetního prostˇ redí. O RION si díky síti prošel obdobím, kdy jeho spolehlivost byla trnem v oku mnoha uživatel˚ um a dokonce zp˚ usobila znaˇ cný odliv uživatel˚ u zpˇ et smˇ erem k samostatným a zcela nezávislým stroj˚ um. Nutno dodat, že to rozhodnˇ e nebyla (pouze a sama o sobˇ e) chyba sítˇ e, ale pˇ redevším „ideální“ prostˇ redí pro projev etle je zˇ retelné, že pro vývoj výpochyb všech komponent5 . V tomto svˇ ˇ cetního prostˇ redí se vykrystalizovala nová, možná trochu pˇ rekvapivá, urˇ citˇ e nepˇ ríjemná, ale pˇ recejen motivace.

Projekt O RIO NT Uživatelská stanice projektu O RION na bázi MS Windows NT byl pomˇ ernˇ e velký kus práce, proto dostal i svoje jméno — projekt O RIO NT. Byla to první variace jména O RION, brzy však následovaly další. Windows NT jsou na p˚ uli cesty. První operaˇ cní systém Windows, který lze operaˇ cním systémem nazvat, avšak jen lehce „pootevˇ rený“, tj. založený pˇ revážnˇ e na proprietárních technologiích a rozhraních, pˇ riˇ cemž pouze nˇ ekteré jsou publikované. Naroubování technologií bylo v principu úspˇ ešné — Windows, poskytující své typické uživatelské prostˇ redí a aplikace a O RION poskytující jednotnou autentizaci, jednu poštu a diskový prostor a centrální správu aplikací. 5

Žádná novinka, k provˇ eˇ rování chyb v distribuovaných systémech je samozˇ rejmˇ e potˇ reba intenzivní injektáž komunikaˇ cních poruch.

42

Projekt vyústil v dvˇ e základní vˇ eci. První — poskytl veˇ rejnˇ e pˇ rístupné výpoˇ cetní prostˇ redí na bázi Windows NT v uˇ cebnách CIVu, a to i pro experimentální práci student˚ u technických fakult, a stal se inspirací pro zásadnˇ ejší zadání — ˇ rešení podpory pracovních stanic admiˇ — informaˇ nistrativy ZCU cního systému univerzity.

Projekt O RIO NT–IS Projekt O RIO NT–IS je variací, pˇ resnˇ eji ˇ reˇ ceno specializací projektu O RI O NT. Cílová skupina uživatel˚ u je zcela jiná. Požaduje maximální spolehlivost, vyžaduje kvalitní podporu a v˚ ubec vyboˇ cuje z obvyklého schématu univerzitního života. Prostˇ e služba, pokud možno komerˇ cní kvality. Proto je koncepce stanice projektu O RIO NT–IS navržena znaˇ cnˇ e odlišnˇ e, poˇ cítá s výpadky komunikace a je provázána s relativnˇ e propracovaným návrhem servisního modelu. Jak už je to na svˇ etˇ e zaˇ rízeno, i zde samozˇ rejmˇ e sbíráme skuteˇ cné zkušenosti až v reálném provozu. Ukazuje se, že ˇ rada jasných pˇ redpoklad˚ u se v praxi rychle rozmazává a ˇ rada „jasných a jednoduchých“ pravidel pro umožnˇ ení uživatelské podpory v daných podmínkách je trnem v oku každému „rozumnému uživateli“.

Projekt O RION TS Zpˇ et na stromy aneb s chutí v pˇ red. Ano, projekt, jehož název O RION TS je spíše pracovní, se zabývá novou technologií, která je pˇ renesením starých dobrých idejí do nového svˇ eta. Co jiného je technologie tenkého klienta, než oživení starých dobrých terminál˚ u pˇ ripojených k sálovému poˇ cítaˇ ci. Jen místo nich jsou zde nové, plnˇ e grafické mašinky, na dnešní dobu však také „úžasnˇ e jednoduché a hloupé“ a namísto sálového brontosaura, stádo (pardon farma) relativnˇ e obyˇ cejných poˇ cítaˇ cu ˚ v roli server˚ u. Klubka sériových kabel˚ u nahrazuje dnes všudypˇ rítomná sít’, aplikacemi jsou naprosto bˇ ežné aplikace libovolného (kancelᡠrského) poˇ cítaˇ ce. Co z toho všeho? Za prvé a to je asi to nejd˚ uležitˇ ejší — opˇ et pˇ renášíme starost na jedno místo, do centra. Není potˇ reba obcházet uživatele a peˇ covat o software na jejich poˇ cítaˇ cích. Všechny poruchy, které se tam mohou stát, lze ˇ rešit výmˇ enou terminálu kus za kus. Za druhé, opˇ et zde je jasná možnost silné unifikace uživatelského prostˇ redí, uživatel má terminál a na nˇ em si pouští aplikace, které mu nˇ ekdo poskytuje jako službu (s oproti dˇ rívˇ ejšku jasným rozhraním). Nezajímá ho (pˇ ri troše 43

štˇ estí a práce), že jedna aplikace bˇ eží na MS Windows a druhá na Unixu, jedna na jeho stanici a druhá tˇ reba v jiném mˇ estˇ e. Samozˇ rejmˇ e, svˇ et je i zde spravedlivý. Samozˇ rejmˇ e, že v centru je potˇ reba zhruba totéž co dˇ ríve. A navíc je zde zase centrum, na jehož funkci závisí silnˇ e celek. Proto se projekt O RION TS zabývá nasazením tenkého klienta jako vhodného doplˇ nku existujících technologií tam, kde jsou jeho výhody silné a vzájemné vazby prospˇ ešné celku (odlouˇ cená pracovištˇ e informaˇ cního systému, ˇ casto se mˇ enící aplikace, obˇ casní uživatelé ekonomických agend, apod.).

Projekt O PEN O RION Projekt O RION byl od samého poˇ cátku koncipován tak, aby dovoloval strukturované nasazení, tj., aby mohlo existovat nˇ ekolik úrovní jeho nasazení na uživatelské stanici dle konkrétních potˇ reb. Poˇ cínaje pouze základními nástroji pro bezpeˇ cný pˇ rístup ke zdroj˚ um v rámci výpoˇ cetního prostˇ redí a konˇ ce celkovou integrací stanice do O RIONu. Projekt O PEN O RION vychází z vývoje v okolním svˇ etˇ e, který v mezidobí dospˇ el do stavu, kdy jsou již všechny klíˇ cové technologie, na kterých je O RION postaven, bˇ ežnˇ e dostupné a podporované tˇ retí stranou, obvykle i pˇ rímo v rámci distribuce operaˇ cního systému. Cílem projektu je dát uživateli k dispozici nˇ eco, co by se dalo nazvat O RION klientem — tj. vystavený SW balík s dokumentací, který je možno velmi jednoduše použít ve standardním operaˇ cním systému (Linux a Windows 2000). Výsledkem je stanice, která je plnˇ e pod kontrolou jejího správce (uživatele), pˇ redevším co se týká aplikaˇ cního software a pˇ ritom poskytuje jednu z možných úrovní integrace do projektu O RION. Tento pˇ rístup kromˇ e jiného dovolí — tomu, pro koho je to d˚ uležité — mít nejnovˇ ejší verze operaˇ cního systému a aplikací (kompletnˇ e v režii distributora OS) s možností pˇ rístupu ke službám výpoˇ cetního ˇ prostˇ redí ZCU. Ideje a cíle projektu O PEN O RION jsou popsány v materiálu [8], který si vzhledem k nˇ ekolika dalším okolnostem klade za cíl pˇ ri této pˇ ríležitosti také shrnout základní teze aktualizace koncepce projektu O RION. Nˇ ekteré z nich jsou již delší dobu v oblasti návrhu a realizace se stále zdá v nedohlednu (napˇ r. centrální management výpoˇ cetního prostˇ redí a autorizaˇ cní služby), nˇ ekteré jsou ve stádiu vývoje a ovˇ eˇ rovacího provozu (tenký klient) a nˇ ekteré jsou již realizovány a ovˇ eˇ reny reálným provozem (nová koncepce poštovních služeb). 44

Reference [1] Projekt O RION — domovská stránka, http://home.zcu.cz/orion/ [2] Centrum informatizace a výpoˇ cetní techniky, Laboratoˇ r poˇ cítaˇ cových systém˚ u: Informaˇ cní bulletin CIV, listopad 2000, Západoˇ ceská univerzita v Plzni, ISBN 80–7082–691–6. Elektronická forma: http://home.zcu.cz/ori/sbornik/ [3] META Centrum — domovská stránka projektu, http://meta.ten.cz [4] Projekt Globus — domovská stránka, http://www.globus.org [5] Projekt Datagrid — domovská stránka, http://www.eu-datagrid.org [6] Projekt Pleiades — domovská stránka, http://home.zcu.cz/projekty/lps/ldap/ [7] Rudolf V.: WEBnet , http://home.zcu.cz/~dolf/webnet/ [8] Projekt O PEN O RION, http://home.zcu.cz/openorion/OpenOrion.ps [9] Howard J. H.: An Overview of the Andrew File System, Proceedings of the USENIX Winter Technical Conference, February 1988. [10] Transarc home page http://www.transarc.ibm.com [11] OpenAFS — domovská stránka projektu, http://www.openafs.org [12] Kerberos — domovská stránka, http://web.mit.edu/kerberos/

❧ Ing. Jiˇ rí Sitera ([email protected]) vystudoval Fakultu aplikovaˇ ných vˇ ed Západoˇ ceské univerzity v Plzni (ZCU), obor Informatika a výpoˇ cetní technika se zamˇ eˇ rením na distribuované systémy. Od ˇ Centrum informatizace a výpoˇ roku 1996 pracuje na ZCU, cetní techniky, Laboratoˇ r poˇ cítaˇ cových systém˚ u (CIV LPS). Zabývá se problematikou distribuovaných výpoˇ cetních prostˇ redí, podílí se na projektu O RION (jednotné distribuované výpoˇ cetní ˇ prostˇ redí ZCU), projektu META Centrum (jednotné distribuované ˇ a projektu Datagrid výpoˇ cetní prostˇ redí akademických superpoˇ cítaˇ cových center CR)

45

(Evropské výpoˇ cetní prostˇ redí (GRID) specializované pro aplikace z oblasti fyziky vysokých energií). Dále se zabývá adresᡠrovými službami a jejich využitím v distribuovaném výpoˇ cetním prostˇ redí s d˚ urazem na jejich uplatnˇ ení v systému správy rozsáhlého distribuovaného prostˇ redí. Mezi jeho záliby patˇ rí fotografování, nˇ ekteré fotografie lze nalézt v elektronickém albu na http://home.zcu.cz/~sitera/gallery/.

❧ Pes a ovce Pes obvinil pˇ red soudem ovci, že mu dluží pecen chleba. Ovce se dušovala, že od psa nevzala nikdy ani k˚ urku. Hafan se odvolal na svˇ edky, a když soud svolil, pˇ rivedl vlka, který pˇ rísahal, že vidˇ el, jak pes p˚ ujˇ coval ovci chleba. Totéž tvrdil i luˇ nák, pˇ ristoupil k ovci a zaskˇ rehotal: — Jak m˚ užeš tak nestydatˇ e lhát? Tímto kˇ rivým svˇ edectvím byla ovce pˇ remožena a soud vyslovil ortel: Psu chleba nahradit. Aˇ ckoli nebyla doba stˇ ríže, ovce musela dát vlnu, aby mohla zaplatit dluh, který jakživa neudˇ elala. Tak ˇ ciní mnozí. Vymýšlejí na nevinné a dosahují svého pˇ resvˇ edˇ civou lží a falešnými svˇ edky. — Ezop Bajky

46

Interludium

A tak jsem pochopil, že je marné a nebezpeˇ cné bránit protimluv˚ um. A to jsme také ˇ rekl vojev˚ udc˚ um, kteˇ rí mi stále vykládali o ˇ rádu, ale pletli si ˇ rád, neboli moc, s muzeálním poˇ rádkem. ˇ ádem je tedy jednota vládnoucí Já však ˇ ríkám, že ˇ rád je strom. R rozliˇ cnému. Vždyt’ na jedné vˇ etvi je ptaˇ cí hnízdo a na druhé není. A na jedné je plod a na té druhé není. Jedna vˇ etev se zvedá k nebi a druhá se ohýbá k zemi. Moji vojev˚ udci však vidí pˇ red sebou vojenské pˇ rehlídky a uspoˇ rádané jsou pro nˇ e pouze vˇ eci, které se jedna od druhé neliší. Kdybych je nechal jednat, zdokonalili by svaté knihy, jejichž ˇ rádem je boží moudrost, tak, že by zavedli poˇ rádek do písmen, na kterých pozná každé dítˇ e, že jsou promíšená. Dali by vedle sebe napˇ red všechna A, pak všechna B, a všechna C . . . a mˇ eli by knihu, která je v poˇ rádku. Knihu pro vojev˚ udce.

❧ „Buduji ˇ rád,“ ˇ ríkal m˚ uj otec, „ne však ve jménu prostoty a úspornosti. Vždyt’ nejde o to, zvítˇ ezit nad ˇ casem. Nezajímá mne, zda lidé ztloustnou, budou-li stavˇ et sýpky místo chrám˚ u a vodovody místo hudebních nástroj˚ u, nebot’ pohrdám každým lakotným a marnivým lidstvem, tˇ reba i žilo v blahobytu, a v první ˇ radˇ e mi záleží na tom, jaký tu bude ˇ clovˇ ek. Zajímá mne pouze takový ˇ clovˇ ek, který se dlouho koupal v ztraceném ˇ case chrámu, ˇ ci který pozoroval Mléˇ cnou dráhu, jež v nˇ em rozevˇ re prostor, ˇ ci který pˇ ripravoval své srdce k lásce modlitbou, na niž se mu nikdy nedostane odpovˇ edi (a kdyby byla modlitba placena odpovˇ edí, stal by se ˇ clovˇ ek ještˇ e lakotnˇ ejším), a ˇ clovˇ ek, v nˇ emž ˇ casto zaznˇ ela báseˇ n. Nebot’ když pˇ restanu stavˇ et chrám, který je lodí kamsi smˇ eˇ rující, když pˇ restanu zkrášlovat báseˇ n, rozeznívající lidská srdce, ušetˇ reného ˇ casu budu muset použít zase pˇ redevším k tomu, abych lidské plemeno zušlechtil, a ne vykrmil. A zaˇ cnu tedy vymýšlet básnˇ e a chrámy.“

❧

49

❧ ˇ ád, který buduji,“ ˇ ˇ ádu podléhá „R ríkal m˚ uj otec, „je ˇ rádem života. R strom, pˇ restože tu jsou zároveˇ n koˇ reny, kmen a vˇ etve a listí a plody aˇ rádu podléhá ˇ clovˇ ek, pˇ restože má rozum a srdce a nevykonává jen jednu funkci, jakou je napˇ ríklad obdˇ elávat pole ˇ ci udržovat rod, nýbrž je zároveˇ n tím, kdo obdˇ elává i kdo se modlí, tím kdo miluje i lásce vzdoruje, tím kdo pracuje i odpoˇ cívá a naslouchá veˇ cerním zpˇ ev˚ um. Nˇ ekteˇ rí lidé však postˇ rehli, že v slavných ˇ ríších panoval ˇ rád. A hloupost logik˚ u, historik˚ u a kritik˚ u je pˇ rivedla k pˇ resvˇ edˇ cení, že otcem slávy v tˇ ech ˇ ríších byl jejich ˇ rád, kdežto já tvrdím, že ˇ rád i sláva tu byly pouze plodem horoucnosti. Abych vytvoˇ ril ˇ rád, musím vytvoˇ rit tvᡠr, která je milována. Pro nˇ e však je ˇ rád koneˇ cným cílem a po všech rozpravách a zdokonalování jim z nˇ eho zbude hlavnˇ e úspornost a prostota. A co se dá tˇ ežko vyslovit, to prostˇ e vynechají, aˇ ckoli vyslovit se nedá právˇ e to, na ˇ cem skuteˇ cnˇ e záleží, a ještˇ e nikdy jsem nepotkal profesora, aby mi dokázal prostˇ eˇ ríci, proˇ c mám rád vítr pod hvˇ ezdným nebem pouštˇ e. Na užitkovém se všichni shodnou, nebot’ ˇ reˇ c, jež vyjadˇ ruje užitkové, je snadná. Nemusím se bát, že by mi nˇ ekdo vyvrátil, když ˇ reknu, že tˇ ri pytle jeˇ cmene platí víc než jeden. Myslím si však, že lidem poskytuji nˇ eco víc, když je nˇ ekdy nutím krᡠcet pod hvˇ ezdným nebem pouštˇ e a pít tak onen nápoj, kterým se v ˇ clovˇ eku otevírá prostor. ˇ ád je znamením života, a ne jeho pˇ R ríˇ cinou. Stejnˇ e jako je plán v básni znamením, že je dokonˇ cena, je to projev její dokonalosti. Nepracuješ ve jménu plánu, ale prací plánu dosahuješ. Kdežto oni ˇ ríkají svým žák˚ um: Pohled’te na to veliké dílo a na jeho ˇ rád. Nejdˇ ríve nasto’ líte ˇ rád, a vaše dílo bude pak veliké.‘ Dílo však bude jen kostrou bez života a muzeálním smetím.“ — Antoine de Saint-Exupéry Citadela

50

ˇ ek je jediný živoˇ Clovˇ cich, který se smˇ eje a plᡠce: nebot’ jediný byl zasažen rozdílem mezi tím, jaké vˇ eci jsou, a jaké by mˇ ely být. — William Hazlitt

4

Jednotný identifikaˇ cní systém na Západoˇ ceské univerzitˇ e Karel Dudᡠcek Jiˇ rí Ledvina Václav Vais Vlastimil Vavˇ riˇ cka

ˇ Clánek se zabývá problematikou identifikace a autentizace osob v aplikacích v univerzitním prostˇ redí. Nemalé množství služeb v každodenním univerzitním životˇ e je poskytováno na základˇ e pˇ redplatného nebo bezplatnˇ e, ale jen definované množinˇ e uživatel˚ u. Takové služby vyžadují spolehlivou identifikaci a autentizaci uživatele, obvykle s využitím bezpeˇ cné identifikaˇ cní karty. Poˇ cet služeb tohoto typu se rychle zvyšuje. ˇ Clánek uvádí výˇ cet aplikací, ve kterých m˚ uže bezpeˇ cná identifikace osob urychlit nezbytné administrativní úkony, zefektivnit využívání univerzitních zdroj˚ u nebo zvýšit úroveˇ n ochrany majetku. Je prezentován integrovaný identifikaˇ cní systém Západoˇ ceské univerzity (JIS), který umožˇ nuje spolehlivé ovˇ eˇ rování uživatele pomocí ovˇ eˇ rovacích server˚ u. Systém je založen na bezkontaktních identifikaˇ cních kartách s kryptoˇ cipem, které umožˇ nují bezpeˇ cné ovˇ eˇ rení pravosti karty snímaˇ cem. Pˇ ríspˇ evek se snaží struˇ cnˇ e popsat hardwarovou i softwarovou strukturu systému, nastínit pˇ redstavu o administraci systému a o používaných nástrojích pˇ ri administraci. Jsou zmínˇ eny i organizaˇ cní aspekty tohoto integrovaného ˇ rešení. Identifikaˇ cní systém využívá existující sít’ovou infrastrukturu. Všechny identifikaˇ cní karty jsou spravovány centrálnˇ e. Jednotlivé podporované aplikace jsou spravovány správcem aplikace, napˇ r. na katedrální úrovni. Hierarchická struktura systému umožˇ nuje pružnou aktualizaci pˇ rístupových práv ke službám i ostatních parametr˚ u systému. Hlavní výhodou této filosofie systému je to, že mohou být do systému pružnˇ e za-

51

ˇ Je umožˇ cleˇ novány další podporované služby, a to nejen na p˚ udˇ e ZCU. nˇ ena i vzdálená správa systému. Identifikaˇ cní karta JIS slouží zároveˇ n jako pr˚ ukaz studenta ve smyslu zákona o vysokých školách. Vzhledem k tomu, že je karta opatˇ rena roˇ cní validaˇ cní pˇ relepkou s ochrannými prvky, m˚ uže být uznávána i mimo univerzitu. Projekt byl podporován prostˇ rednictvím výzkumného zámˇ eru ˇ císlo 2352 00005 a projektu LN00 B084 z prostˇ redk˚ u Ministerstva školství ˇ a tˇ elovýchovy Ceské republiky.

Úvod V univerzitním prostˇ redí lze najít ˇ radu oblastí, kde m˚ uže rychlá a bezpeˇ cná identifikace uživatele zmenšit riziko neoprávnˇ eného ˇ cerpání nebo zneužití služeb (menza, koleje, pˇ rístup k výpoˇ cetní technice), zefektivnit ˇ cinnost nˇ ekterých administrativních pracovník˚ u (knihovny, studijní oddˇ elení) nebo zvýšit úroveˇ n ochrany majetku (registrovaný vstup do laboratoˇ rí, registrovaný vstup do budov mimo standardní provozní dobu, pˇ rístup na univerzitní parkovištˇ e). Pˇ ri tˇ echto úvahách nelze ovšem pominout specifika vysokoškolského prostˇ redí, kterými jsou zejména vysoký poˇ cet uživatel˚ u, široké spektrum poskytovaných služeb, a v neposlední ˇ radˇ e i vysoká erudovanost uživatel˚ u, jež zvyšuje bezpeˇ cnostní rizika systému (agresivita studentského prostˇ redí). Prvním impulsem ke koncepˇ cním úvahám o bezpeˇ cném identifikaˇ cním systému byla snaha umožnit efektivní využívání katedrálních laboratoˇ rí s výpoˇ cetní technikou i mimo pracovní dobu. V té dobˇ e již bylo na univerzitˇ e provozováno nˇ ekolik aplikací, které využívaly vzájemnˇ e nekompatibilní a mnohdy již pˇ rekonané identifikaˇ cní technologie (identifikaˇ cní karty s magnetickým pruhem, nejr˚ uznˇ ejší papírové pr˚ ukazky sˇ cárovým kódem, ale i jednoduché bezkontaktní identifikaˇ cní karty). Bylo zˇ rejmé, že vývoj by mˇ el smˇ eˇ rovat k zavedení integrovaného ˇ rešení používajícího jednotné identifikaˇ cní médium, které by vyhovovalo jak stávajícím, tak i oˇ cekávaným aplikacím (od nejjednodušších, kdy staˇ cí pouze identifikace uživatele, až po takové, kdy je nutné i spolehlivé ovˇ eˇ rení pravosti identifikaˇ cního prvku). Jednotný identifikaˇ cní systém na Západoˇ ceské univerzitˇ e je založen na bezkontaktních R/W identifikaˇ cních kartách s kryptoˇ cipem. Tento systém nahradil dosavadní karty s magnetickým proužkem, které byly dˇ ríve zavedeny jako souˇ cást menzovního stravovacího systému, a papírové karty s ˇ cárovým kódem používané v knihovnách nˇ ekterých fakult ˇ Pˇ ZCU. rechod na bezkontaktní technologii byl vynucen pˇ redevším z organizaˇ cních d˚ uvod˚ u. Zejména bylo nutné: 52

• rozšíˇ rit a sjednotit identifikaˇ cní prvky pro univerzitní knihovny, • sledovat a ˇ rídit pˇ rístup do nˇ ekterých veˇ rejných poˇ cítaˇ cových uˇ ceben a katedrálních laboratoˇ rí, • významnˇ e zvýšit bezpeˇ cnost identifikace osob a znemožnit výrobu duplikátu identifikaˇ cní karty, • odstranit relativnˇ e nepohodlnou manipulaci s magnetickou kartou, • použít spolehlivé médium, které neprojevuje známky opotˇ rebení ani pˇ ri dlouhodobém používání, • použít médium, jehož snímaˇ ce umožˇ nují i montáž pod omítku. Systém je založen na myšlence neautonomního ovˇ eˇ rování. To znamená, že identifikaˇ cní karta slouží pouze jako „identifikaˇ cní klíˇ c “ pro ˇ pˇ rístup k ovˇ erovacímu serveru, který rozhodne o zpˇ rístupnˇ ení služby. Na kartˇ e tedy nejsou uložena žádná pˇ rístupová práva ke službám, což zmenšuje prostor pro pokusy o neautorizovanou modifikaci identifikaˇ cního média. Identifikaˇ cní systém využívá v maximální míˇ re existující sít’ovou infrastrukturu a výkonné databázové servery. Všechny identifikaˇ cní karty jsou spravovány centrálnˇ e oddˇ elením JIS. Jednotlivé aplikace vˇ cetnˇ e pˇ rístupových práv jsou spravovány jejich provozovateli (napˇ r. Správou kolejí a menz, knihovnou, katedrami). Hierarchická struktura systému umožˇ nuje flexibilní aktualizaci uživatelských práv. Hlavní výhodou systému je jednoduché rozšiˇ rování systému na další univerzitní aplikace. Je možná i vzdálená správa systému. Nˇ ekteré dílˇ cí problémy návrhu a implementace systému byly popsány v [1, 2, 3, 4, 5].

Principy bezkontaktní RF identifikace Hlavní ˇ cástí RFID systému jsou identifikaˇ cní jednotky se snímaˇ cem a anténou a identifikaˇ cní médium. Základem identifikaˇ cního média jsou ˇ cipy vybavené jednotným komunikaˇ cním rozhraním. Jakmile se anténa identifikaˇ cního prvku dostane do elektromagnetického pole o patˇ riˇ cné frekvenci, zaˇ cne prvek cyklicky vysílat sv˚ uj identifikaˇ cní kód. Vysílání informací ze strany identifikaˇ cního prvku se dˇ eje nejˇ castˇ eji amplitudovou modulací vnˇ ejšího elektromagnetického pole, obvykle generovaného snímaˇ cem. Energie tohoto pole se souˇ casnˇ e využívá pro napájení 53

identifikaˇ cního prvku. Identifikaˇ cní médium (karta) obsahuje následující moduly: • vstupní ladˇ ený obvod, optimalizovaný pro pˇ renos energie na daném kmitoˇ ctu, • usmˇ erˇ novaˇ c, • modulátor, • demodulátor (u prvk˚ u R/W), • pamˇ et’ové bloky, • ˇ rídicí jednotku, která vysílá data, popˇ rípadˇ e zajišt’uje dekódování a provádˇ ení povel˚ u pˇ richázejících od snímací stanice. Pˇ ri zápisu do karty se obvykle používá pulsní šíˇ rková modulace, pˇ ri ˇ ctení lze použít též kódování Manchester nebo Biphase. Identifikaˇ cní prvky technologie RFID lze rozdˇ elit do nˇ ekolika kategorií. Jednoduché R/O prvky mají malou vnitˇ rní pamˇ et’ (zpravidla 64 až 128 b). Obsah této pamˇ eti je jednoznaˇ cnˇ e urˇ cen v procesu výroby. Výrobce zaruˇ cuje, že nebudou vyrobeny dva prvky se stejným kódem. Vyrobení elektronického duplikátu je možné a relativnˇ e jednoduché, proto se tyto prvky používají v jednoduchých identifikaˇ cních systémech, kde se poˇ rízení duplikátu nem˚ uže vyplatit. Vnitˇ rní pamˇ et’ R/W prvk˚ u má charakter pamˇ eti EPROM. Bývá orgaˇ nizována do blok˚ u, které lze individuálnˇ e chránit proti pˇ repisu. Casto bývají implementovány vhodné ochranné mechanizmy (heslo). Tˇ emito prvky lze pokrýt širší tˇ rídu aplikací než s R/O prvky, jejich slabinou ale z˚ ustává možnost odposlechu komunikace mezi snímaˇ cem a prvkem. Z d˚ uvodu ochrany proti odposlechu mohou být R/W prvky doplnˇ ené o šifrovací procesor. Vlastní autentizace je v tom pˇ rípadˇ e vícestupˇ nová a její výsledek závisí nejen na dodateˇ cné informaci vyslané ze ˇ ctecího zaˇ rízení (výzva), ale také na obsahu klíˇ ce, který je zapsán v pamˇ eti EEPROM. Komunikace mezi identifikaˇ cním prvkem a identifikaˇ cní jednotkou je znázornˇ ena na obr. 4.1. Typickou výzvou je náhodnˇ e generovaná bitová sekvence znaˇ cné délky (napˇ r. 64 b). Vzhledem k relativnˇ e nízké modulaˇ cní rychlosti karty (obvykle 2–4 kBd) je témˇ eˇ r nemožné odposlechem rekonstruovat její vnitˇ rní klíˇ c. Možnost vytvoˇ rení duplikát˚ u tak z˚ ustává spíše jen v teoretické oblasti. 54

Obrázek 4.1: Komunikace mezi identifikaˇ cním prvkem a identifikaˇ cní jednotkou. ˇ byla vybrána karta s identifikaˇ cním prvkem firmy Pro použití na ZCU Temic-Semiconductors (E5560), která spadá do poslední uvedené kategorie. Pracovní frekvence identifikaˇ cního prvku je 125 kHz. Pamˇ et’ EEPROM je organizována do 10 slov po 32 b. Z toho ˇ ctyˇ ri slova lze používat pro ukládání libovolné uživatelské informace, další ˇ ctyˇ ri slova mohou být použita pro záznam klíˇ ce. Po zápisu klíˇ ce a jeho utajení již nelze obsah tˇ echto slov pˇ reˇ císt ani modifikovat.

Identifikaˇ cní jednotky ˇ je pomˇ Projekt jednotného identifikaˇ cního systému na ZCU ernˇ e rozsáhlý, a to nejen co do poˇ ctu snímacích míst, ale i co do rozlohy, na které se uvedená místa nacházejí. R˚ uznorodost požadavk˚ u jednotlivých uživatelských subjekt˚ u, nutnost zachování návaznosti na pˇ redešlé systémy a hlavnˇ e pˇ rechod na nový systém za provozu si vyžádal návrh nˇ ekolika dalších speciálních modul˚ u, které byly rovnˇ ež v rámci ˇ rešení projektu vyvinuty a vyrobeny. Základní komponentou na nejnižší úrovni systému je identifikaˇ cní jednotka. Skládá se ze snímacího modulu a jednotky pro vyhodnocení identifikace. Snímací modul sestává z hardware pro komunikaci s identifikaˇ cní kartou a z firmware, který zjednodušuje komunikaci s jinými úrovnˇ emi systému. Ve vˇ etšinˇ e pˇ rípad˚ u je snímací modul souˇ cástí identifikaˇ cní jednotky. V nˇ ekterých aplikacích ale bylo výhodné realizovat snímací modul samostatnˇ e. V tom pˇ rípadˇ e se snímací modul pˇ ripojuje k aplikaˇ cnímu PC pˇ rímo s využitím rozhraní RS-232. Toto PC bývá pˇ ripojeno standardním sít’ovým adaptérem do univerzitní poˇ cítaˇ cové sítˇ e a umožˇuje pˇ n renos dat mezi snímací jednotkou a serverem, který poskytuje 55

služby vázané na identifikaci (napˇ r. knihovnický systém ALEPH, stravovací systém). Tento typ snímaˇ ce je použit tam, kde je nutné nahradit p˚ uvodní snímaˇ c magnetických karet nebo karet s ˇ cárovým kódem. Autenticita identifikaˇ cní karty je v tˇ echto pˇ rípadech vˇ etšinou ovˇ eˇ rována i vizuálnˇ e (napˇ r. snímaˇ ce identifikaˇ cních karet v knihovnách — autenticitu identifikaˇ cní karty m˚ uže ovˇ eˇ rit vizuálnˇ e pracovnice výp˚ ujˇ cního protokolu). Jednotka pro vyhodnocení identifikace slouží ke zpracování informace pˇ redané snímacím modulem a k jeho ovládání. Je tvoˇ rena mikroˇ radiˇ cem se dvˇ ema sériovými rozhraními. Jedno rozhraní slouží k napojení snímaˇ ce identifikaˇ cních karet, druhé k pˇ ripojení na nadˇ razený systém. Mikroˇ radiˇ c také obsahuje logické vstupy a výstupy umožˇ nující ovládat dveˇ rní zámek (nebo jiné prvky) a snímat informace z okolí (napˇ r. stav spínaˇ ce uzavˇ rení dveˇ rí, uzamˇ cení dveˇ rí, ˇ cidlo PIR, atd.) Jednotka je také vybavena pamˇ etí pro ukládání identifikaˇ cních ˇ císel, klíˇ cu ˚, databáze pˇ rístupových práv a záznam˚ u o událostech v jednotce. Typická identifikaˇ cní jednotka je schopna autonomnˇ e uchovávat informace o pˇ rístupových právech až 10 000 uživatel˚ u. Identifikaˇ cní jednotka je vybavena zálohovaným napájením, což umožˇ nuje nepˇ rerušený provoz i v pˇ rípadˇ e krátkodobých výpadk˚ u napájecího napˇ etí. Proti neoprávnˇ enému vniknutí je jednotka zajištˇ ena kontaktem, který pˇ ri jejím otevˇ rení vymaže obsah pamˇ eti.

Komunikaˇ cní a databázový subsystém ˇ je zˇ Celková struktura identifikaˇ cního systému na ZCU rejmá z obr. 4.2. Komunikaci mezi jednotlivými komponentami znázorˇ nuje obr. 4.3. Podle topologických požadavk˚ u mohou být identifikaˇ cní jednotky sdružovány do skupin. Jedna skupina m˚ uže sestávat až z 32 identifikaˇ cních jednotek propojených sbˇ ernicí RS-485. V každé skupinˇ e je alespoˇ n jeden komunikaˇ cní klient, který pˇ ripojuje skupinu k lokální poˇ cítaˇ cové síti. Komunikaˇ cní klient je implementován na PC s rozhraním RS-485. Komunikaˇ cní klient je použit ke komunikaci mezi skupinou identifikaˇ cních jednotek a komunikaˇ cním serverem. Komunikaˇ cní klient bˇ eží pod OS Linux. Umožˇ nuje pˇ rímé monitorování a ˇ rízení pˇ ripojených identifikaˇ cních jednotek. Komunikaˇ cní klient zde funguje jako proxy server ˇovaná pˇ a ukládá všechna data vymˇ en ri komunikaci. Není-li komunikaˇ cní server dostupný, klient použije poslední platná data uložená v jeho permanentní pamˇ eti. Tento pˇ rístup zvyšuje spolehlivost systému, redukuje zatížení serveru a umožˇ nuje instalaci libovolného poˇ ctu identifikaˇ cních jednotek kdekoli v dosahu univerzitní poˇ cítaˇ cové sítˇ e. 56

Obrázek 4.2: Celková struktura identifikaˇ cního systému.

Obrázek 4.3: Schéma komunikací v systému.

57

Komunikaˇ cní klient zodpovídá za aktualizaci dat ve všech identifikaˇ cních jednotkách, které pˇ ripojuje. Pˇ ri tom provádí konverzi datových zpráv do formátu akceptovatelného firmwarem identifikaˇ cních jednotek. Pˇ redzpracování zahrnuje napˇ r. sdružování pˇ rístupových zón, generování pˇ rístupových bitmap a nˇ ekteré další úlohy. Komunikaˇ cní klient také zaznamenává události z identifikaˇ cních jednotek a posílá tyto informace komunikaˇ cnímu serveru. Není-li komunikaˇ cní server dostupný, komunikaˇ cní klient doˇ casnˇ e ukládá všechny události ve skupinˇ e do své permanentní pamˇ eti. Komunikace mezi komunikaˇ cním klientem a komunikaˇ cním serverem bˇ eží nad TCP streamem. Komunikaˇ cní server transformuje a pˇ renáší požadavky od komunikaˇ cního klienta k databázovému serveru. Komunikace s klientem probíhá v proprietárním protokolu, komunikace se serverem je vedena prostˇ rednictvím SQL. Komunikaˇ cní server propaguje aktualizace databáze ke všem komunikaˇ cním klient˚ um. Pˇ rijímá také záznamy událostí od komunikaˇ cních klient˚ u a ukládá je do databáze. V pˇ rípadˇ e neoˇ cekávaných událostí komunikaˇ cní server informuje administrátora výstražným e-mailem. Komunikaˇ cní server bˇ eží pod OS UNIX. Databázový server zpracovává centralizovaná data o uživatelích, pˇ rístupových právech a událostech v identifikaˇ cních jednotkách. Pˇ rístupová práva jsou reprezentovány trojicemi [uživatel/skupina, objekt, ˇ casová zóna]. Uživatelská práva mohou být definována individuálnˇ e nebo mohou být dˇ edˇ ena od skupin, jichž je uživatel ˇ clenem. Uživatel m˚ uže být ˇ clenem nˇ ekolika skupin. Objekt je reprezentován množinou idenˇ tifikaˇ cních jednotek. Casové zóny jsou definovány s periodou jednoho ˇ týdne. Casové zóny reprezentují množinu ˇ casových interval˚ u, kdy je objekt uživateli nebo libovolnému ˇ clenu dané skupiny pˇ rístupný. Databáze také obsahuje všechny informace o konfiguraci systému (typy a adresy identifikaˇ cních jednotek, adresy komunikaˇ cních klient˚ u, informace o topologii, atd.) Databázový server bˇ eží pod RDBMS ORACLE. To umožˇ nuje spolupráci se studijním informaˇ cním systémem STAG, zejména automatické vytvᡠrení skupin student˚ u podle zapsaných pˇ redmˇ et˚ u.

Správa systému Systém je spravován ve dvou úrovních, jak je schématicky znázornˇ eno na obr. 4.4. Všechny identifikaˇ cní karty jsou spravovány centrálnˇ e. Bylo vytvoˇ reno speciální pracovištˇ e JIS, které zabezpeˇ cuje • sbˇ er doplˇ nkových informací od nových uživatel˚ u JIS (fotografie), 58

Obrázek 4.4: Struktura administrace pˇ rístupových práv. • personifikace karet (potisk a programování), • vydávání a vracení karet (kauce), • pˇ ríjem hlášení o ztrátách identifikaˇ cních karet a následné zablokování pˇ rístupových práv proti zneužití. Pro úˇ cely JIS bylo vyvinuto speciální programové vybavení, které umožˇ nuje nascanování uživatelovy fotografie, její uložení do databáze, a potištˇ ení plastického povrchu identifikaˇ cní karty. Karta je potištˇ ena plnˇ e barevným potiskem bˇ ehem 40 vteˇ rin. Všechny údaje o identifikaˇ cních kartách jsou udržovány v centrální databázi. Nové uživatele z ˇ rad student˚ u zavádí do systému administrátor karet s využitím dat exportovaných ze studijního informaˇ cního systému STAG. Na centrální úrovni administrace jsou definovány objekty. Také je z této úrovnˇ e spravována konfigurace identifikaˇ cních jednotek a komunikaˇ cních klient˚ u a práva správc˚ u nižší úrovnˇ e. Aplikace jsou spravovány jednotlivˇ e na úrovni útvar˚ u (resp. kateder). Napˇ r. administrátor na katedˇ re, která využívá JIS k ˇ rízení pˇ rístupu do laboratoˇ rí, m˚ uže pˇ ridávat a modifikovat pˇ rístupová práva uživatel˚ um a skupinám ke všem objekt˚ um, jež spravuje. M˚ uže také podle potˇ reby vytvᡠret a modifikovat ˇ casové zóny a ˇ clenství uživatel˚ u ve skupinách a prohlížet události vzniklé v jím spravovaných objektech. Hierarchická struktura systémové správy umožˇ nuje pružnou aktualizaci pˇ rístupových práv vˇ cetnˇ e úplného odebrání práv (v pˇ rípadˇ e ztráty ˇ ci odcizení identifikaˇ cní karty). Hlavní výhodou této filosofie systémové správy je to, že mohou být do systému pružnˇ e zaˇ cleˇ novány další podporované služby, a to nejen na univerzitní p˚ udˇ e. Je umožnˇ ena i vzdálená správa systému. 59

Administrace na obou úrovních probíhá nad WWW rozhraním, které umožˇ nuje uživatelsky pˇ ríjemný zp˚ usob modifikace výše zmínˇ ených dat a parametr˚ u. Ilustrují ji obr. 4.5, 4.6 a 4.7.

Obrázek 4.5: SW pro správu systému — výpis skupin, jejichž je uživatel ˇ clenem.

Závˇ er Prezentovaný jednotný identifikaˇ cní systém byl navržen a implementován skupinou vývojových pracovník˚ u v pr˚ ubˇ ehu posledních tˇ rí let. Na vývoji systému se podíleli pracovníci Katedry informatiky a výpoˇ cetní ˇ techniky ZCU. Systém je provozován Centrem informatizace a výpoˇ cetní techniky. V souˇ casné dobˇ e systém podporuje následující aplikace: stravování v menzách, služby univerzitní knihovny, pˇ rístup od veˇ rejných poˇ cítaˇ cových uˇ ceben a katedrálních laboratoˇ rí, pˇ rístup na studentské koleje. Tyto služby používá cca 12 000 uživatel˚ u. Systém lze oznaˇ cit za vysoce spolehlivý díky decentralizované struktuˇ re umožˇ nující replikaci pˇ rístupových práv v rozšíˇ rených identifikaˇ cních jednotkách a komunikaˇ cních klientech. Bˇ ehem více než dvou let provozu systému nebyly 60

Obrázek 4.6: SW pro správu systému — výpis událostí (pr˚ uchody do místnosti).

61

Obrázek 4.7: SW pro správu systému — výpis ˇ clen˚ u skupiny.

62

indikovány žádné významnˇ ejší problémy funkˇ cnosti systému. Významným pˇ rínosem systému je evidence a úˇ ctování ˇ cerpaných služeb. Studentská identifikaˇ cní karta JIS slouží zároveˇ n jako pr˚ ukaz studenta ve smyslu zákona o vysokých školách. Díky tomu m˚ uže být karta využívána i jako vizuálnˇ e ovˇ eˇ rovaný pr˚ ukaz mimo p˚ udu univerzity. Proto je karta opatˇ rena roˇ cní validaˇ cní pˇ relepkou s ochrannými prvky, která omezuje její platnost na jeden školní rok. Navíc i pro externí organizace existuje možnost elektronického ovˇ eˇ rování pr˚ ukazu studenta (napˇ r. Plzeˇ nské mˇ estské dopravní podniky používají elektronické ovˇ eˇ rování pˇ ri vystavování slevových pˇ redplatných jízdenek). Systém byl úspˇ ešnˇ e nainstalován i na Univerzitˇ e Pardubice, kde byl v poˇ cáteˇ cní fázi spravován vzdálenˇ e z Plznˇ e. Systém se stále vyvíjí a jsou pˇ ripravovány nové aplikace — napˇ r. autentizace v univerzitní poˇ cítaˇ cové síti, ˇ rízení pˇ rístup˚ u do budov a elektronické zamykání a odemykání odkládacích skˇ rínˇ ek.

Reference [1] Ledvina J. a kol.: Systém pro autorizaci a registraci vstupu do laboˇ Plzeˇ ratoˇ rí. Zpráva k ˇ rešení interního grantu FIG 7003. ZCU n, 1997. [2] Ledvina J., Vavˇ riˇ cka Vl., Dudᡠcek K., Vituško A.: Jednotný identifiˇ v Plzni. In: Sdˇ kaˇ cní systém na ZCU elovací technika 1999, vol 3, pp. 16–17. [3] Dudᡠcek K. a kol.: Personal Dressing Box Access Administration Using Contactless RF Cards. In: Proceedings of Applied Electronics ˇ Plzeˇ 2000 Conference. ZCU n, 2000, pp. 53–56. [4] Vais V., Racek St., Hlaviˇ cka J.: Dependability Model of a Distributed Authentication System. Proceedings of Baltic Electronics Conference BEC 2000. Technical University Tallin, 2000, pp. 157–160. [5] Dudᡠcek K., Ledvina J., Vais V., Vavˇ riˇ cka Vl.: Integrated Identification System at the University of West Bohemia — Architecture, Use and Experiences. In: Proceedings of 7th International Conference EUNIS 2001. Berlin, Humboldt-University 2001, pp. 103–107.

❧

63

❧ Dr. Ing. Karel Dudᡠcek ([email protected]). V roce 1979 nastoupil jako mladý vˇ edecký pracovník na Katedru technické kybernetiky Elektrotechnické fakulty VŠSE v Plzni. V souˇ casné dobˇ e je odborným asistentem na Katedˇ re informatiky a výpoˇ cetní techˇ Oblastí jeho odborného zájmu je technické vybavení niky ZCU. poˇ cítaˇ cu ˚, zejména návrh mikropoˇ cítaˇ cových systém˚ u, programovatelná logika a systémy pro rozpoznávání signál˚ u. Podílí se na ˇ rešení úloh z oblasti umˇ elé inteligence, zejména pˇ ri rozpoznávání ˇ reˇ ci a inteligentní komunikaci ˇ clovˇ ek — stroj. Bˇ ehem posledních let se podílel se na ˇ rešení nˇ ekolika rozvojových projekt˚ u. V aplikaˇ cní oblasti se intenzivnˇ eji vˇ enuje RFID identifikaˇ cním technologiím. ˇ (dˇ Ing. Jiˇ rí Ledvina, CSc. ([email protected]). Na ZCU ríve na VŠSE v Plzni) p˚ usobí od roku 1975. Je žákem Ing. Stanislava Koˇ rínka, CSc. — jednoho z pr˚ ukopník˚ u v oblasti výzkumu multiprocesorových operaˇ cních systém˚ u v našich zemích. Je jedním z nemnoha odborník˚ u se širokým pˇ rehledem jak v oblasti technického, tak i programového vybavení. Jako pokraˇ covatel snah svého uˇ citele vybudoval na Katedˇ re informatiky a výpoˇ cetní techniky v rámci oboru Elektronické poˇ cítaˇ ce (pozdˇ eji v rámci studijního programu Informatika a výpoˇ cetní technika) specializaci Distribuované systémy. Je nositelem nˇ ekolika významných rozvojových projekt˚ uaˇ rešitelem ˇ rady úloh z praxe. V poslední dobˇ e jsou hlavním pˇ redmˇ etem jeho zájmu prostˇ redky pro ˇ rízení poˇ cítaˇ cových sítí a aplikace související s implementací komunikaˇ cních protokol˚ u v identifikaˇ cních systémech. Vychoval již ˇ radu mladých odborník˚ u, kteˇ rí našli uplatnˇ ení v pˇ redních svˇ etových firmách. Ing. Václav Vais, Ph.D. ([email protected]) pˇ rišel na CIV v roce 1993 z Katedry informatiky a výpoˇ cetní techniky. Zpoˇ cátku svého p˚ usobení v Laboratoˇ ri poˇ cítaˇ cových systém˚ u CIV se zabýval problematikou komunikací v poˇ cítaˇ cových sítích a nˇ ekterými otázkami bezpeˇ cnosti poˇ cítaˇ cových systém˚ u. Postupnˇ e byl okolnostmi pˇ rinucen stát se nejprve neformálním povˇ eˇ rencem pro styk CIVu s význaˇ cnými zástupci univerzitní uživatelské veˇ rejnosti, pozdˇ eji se stal již zcela formálním zástupcem ˇ reditele a tajemníkem CIV, aby mohl i na oficiálních grémiích lobovat pro smˇ elé koncepce CIVu a vysvˇ etlovat nevysvˇ etlitelné výpadky CIVem poskytovaných služeb. Jeho odbornou zálibou je výkonnostní a spolehlivostní modelování distribuovaných systém˚ u a komunikaˇ cních protokol˚ u v poˇ cítaˇ cových sítích.

Uživatelé i administrátoˇ ri jsou jen lidé. Nˇ ekdy ale dost nešt’astní vinou vzájemnou i vlastní. — Václav Vais

64

Ing. Vlastimil Vavˇ riˇ cka,CSc. ([email protected]). V roce 1974 nastoupil na Katedru technické kybernetiky Elektrotechnické fakulty VŠSE v Plzni jako pracovník pro vˇ edu a výzkum. V souˇ casné dobˇ e je odborným asistentem na Katedˇ re informatiky a výpoˇ cetní ˇ Odbornˇ techniky ZCU. e je orientován na oblast technického vybavení poˇ cítaˇ cu ˚, zabývá se zejména architekturami ˇ císlicových systém˚ u, návrhem mikropoˇ cítaˇ cových systém˚ u a programovatelnou logiku. Je ˇ rešitelem ˇ rady úloh z praxe (zejména z oblasti aplikované elektroniky), spolupodílí se na ˇ rešení rozvojových projekt˚ u. V poslední dobˇ e se vˇ enuje aplikacím souvisejícími s identifikaˇ cními technologiemi.

65

Je zajímavé, že ve všech trustech mozk˚ u i v nejvýznamnˇ ejších kolegiích svˇ eta zasedá stejné procento úžasnˇ e schopných lidí a idiot˚ u. — Tadeusz Breza Bronzová brána

Živá slova

Za základ celouniverzitního útvaru CIV se zcela jistˇ e dá poˇ cítat Laboratoˇ r výpoˇ cetní techniky Strojní fakulty VŠSE. Je vˇ ecí historické ˇ cásti tohoto sborníku sledovat všechny organizaˇ cní zmˇ eny a dokumentovat detailnˇ e vývoj až do vzniku CIV. ˇ (1990–1998) je nejd˚ Z mého pohledu rektora VŠSE a pozdˇ eji ZCU uležitˇ ejší konstatování, že rozumnou integrací vznikl úspˇ ešný kolektiv více než 40 odborník˚ u, který v pr˚ ubˇ ehu let získal z grant˚ u a od sponˇ Vždyt’ se pozor˚ u cca 70 milión˚ u Kˇ c a pˇ rispˇ el k dobrému jménu ZCU. daˇ rilo zasít’ovat všechny univerzitní objekty, vybavit kolem deseti poˇ cítaˇ cových uˇ ceben a zajistit jejich provoz. ˇ do celonárodních aktivit sdruStálo jistˇ e mnoho úsilí zapojit ZCU žení CESNET a zˇ rídit zde superpoˇ cítaˇ cové centrum p˚ usobící v rámci ˇ Díky CIVu stále ještˇ ˇ pokud se inforMETA Centra VŠ CR. e patˇ rí ZCU, ˇ maˇ cních technologií týká, mezi pˇ et nejvyspˇ elejších vysokých škol v CR.

— Jiˇ rí Holenda ˇ bývalý rektor VŠSE a ZCU

❧ . . . Struktura celouniverzitních náklad˚ u je pro fakulty naprosto netransparentní a nedovoluje objektivnˇ e posoudit efektivnost vynaložených prostˇ redk˚ u. Fakulty nikdy nemohou být schopny posoudit výši a efektivnost náklad˚ u jednotek typu OPS a CIV. Ekonomická teorie jasnˇ e prokázala, že tzv. cenová regulace monopol˚ u je neefektivní, nebot’ cenový regulátor nikdy není schopen posoudit nezbytnost vynaložených náklad˚ u (v neefektivnˇ e vynaložených nákladech se vždy skryjí neúmˇ ernˇ e vysoké mzdy 69

managementu a pˇ redních odborník˚ u ve firmˇ e, chybnˇ e nakoupený, nevhodný a v praxi neodladˇ ený software, zbyteˇ cnˇ e vynaložené náklady na tuzemské a zahraniˇ cní cestovné apod.). Jedinou cestou, jak správnˇ e regulovat monopoly, je cesta liberalizace trh˚ u, nebo-li vstup konkurence. V podmínkách univerzity to znamená, že výše náklad˚ u CIVu a OPS musí být konfrontována s cenou firem nabízejících obdobné produkty (napˇ r. CIV — LAN Projekt, Softech; OPS — Plzeˇ nský servis, Triumfa atd.). Pouze konkurence donutí i mimofakultní rozpoˇ ctové jednotky chovat se ekonomicky. — Miloš Nový dˇ ekan FEK — Jiˇ rí Skalický pˇ redseda AS FEK ˇ pro rok 2001 pˇ ripomínky k rozpoˇ ctu ZCU

❧ Osobnˇ e vítám každou polemiku, pˇ ríp. pˇ ripomínky nebo návrhy, kteˇ ré smˇ eˇ rují ke zlepšení efektivnosti ˇ rízení a vnitˇ rních vztah˚ u na ZCU. V daném pˇ rípadˇ e se však domnívám, že se jedná o pˇ retrvávající „nemoc“ u CIV, kdy CIV zahájí urˇ citý projekt, dílo nebo službu, pˇ riˇ cemž se zamˇ eˇ rí na technickou stránku vˇ eci a ostatní stránky (zejména finanˇ cní, majetková, organizaˇ cní a právní) z˚ ustávají od poˇ cátku nedoˇ rešeny a nezajištˇ eny, což zejména u vˇ etších akcí vyvolává dlouhodobé problémy. Názor CIV: CIV je tady od toho, aby se zamˇ eˇ roval na technickou stránku vˇ eci. Univerzitní úˇ rad (až na nˇ ekolik ˇ cestných výjimek) není schopen poskytovat potˇ rebný servis v oblasti právní a „úˇ rední“ . . . — Funkcionᡠr Xy ˇ akademická p˚ uda ZCU

❧ Proto bych pˇ rivítal, aby manažeˇ ri CIV ve své práci vycházeli ze zᡠa pˇ kladních zásad organizace a ˇ rízení na ZCU red zahájením konkrétního úkolu jednoznaˇ cnˇ e urˇ cili a se zaiteresovanými útvary projednali klíˇ cové prvky úkolu nebo projektu. Tím se odstraní velká ˇ cást neefektivnˇ e vynaloženého ˇ casu u všech z˚ uˇ castnˇ ených, nebot’ pˇ ríˇ cinou neefektivnosti je obvykle nejednoznaˇ cná definice zadání. Pro stanovení klíˇ cových prvk˚ u by mˇ el každý manažer (vedoucí) znát a používat jednoduchou a osvˇ edˇ cenou manažerskou pom˚ ucku: 70

CO ˇ PROC KDO JAK KDY KOLIK

se musí udˇ elat — rozsah se úkol/projekt realizuje úkol/projekt realizuje se úkol/projekt realizuje se úkol/projekt realizuje se za úkol/projekt zaplatí

CÍLE, VÝSTUPY ˇ POSLÁNÍ, ÚCEL ˇ EŠITELÉ NOSITEL, R ˇ CINNOSTI, AKCE MILNÍKY, TERMÍNY ˇ ROZPOCET, ZDROJE — Funkcionᡠr Xy ˇ akademická p˚ uda ZCU

❧ Ked’ som sa už vrátil na rodné Slovensko (po tom, ˇ co som 4 roky pôsobil v Prahe ako slovenský gastarbeiter v službách ˇ ceskej poboˇ cky americkej firmy Digital Equipment/Compaq Computer), zistil som, že z mojich ˇ ceských zákazníkov mi bude najviac chýbat’ práve ten, ktorý mal vždy najmenej peˇ nazí a pri dojednávaní ceny ma zodrel aj z kože. ˇ presnejšie CIV. Ale dá Takým zákazníkom je pre mˇ na spol’ahlivo ZCU, sa taký obchod odmietnut’, ak vás potom zoberú do krˇ cmy, ktorá sídli v pivovare s najlepším pivom na svete a kde je ešte aj nealkoholické pivo pitné? Alebo do inej krˇ cmy, v ktorej jazdia vlaky? (Pozor, teraz nemám na mysli nádražnú reštauráciu, tých máme aj na Slovensku dost’.) A kde sú dievˇ catá skoro tak krásne, ako v Bratislave? Tak to sa t’ažko opúšt’a. A vlastne si dovol’ujem vyslovit’ hypotézu, že ani pre množstvo zahraniˇ cných investícií v Plzni netreba hl’adat’ iné dôvody . . . Pre dobro CIVu verím, že to tak cítia aj iní dodavatelia a sponzori . . . — Ján Sudek Compaq Computer Slovakia s.r.o.

71

Všichni souhlasíme, že vaše teorie je šílená. Rozcházíme se jen v tom, zda je dostateˇ cnˇ e šílená, aby bylo pravdˇ epodobné, že je pravdivá. Mám pocit, že tato teorie není dostateˇ cnˇ e šílená. — Niels Bohr v diskuzi k referátu W. Pauliho

5

Pˇ ríspˇ evek k problematice výkonnostnˇ e-spolehlivostního modelování replikace dat v distribuovaných systémech Václav Vais

Úvod Myšlenka distribuce a replikace dat v distribuovaných systémech je jednoduchá: udržování více kopií dat v systému zvyšuje spolehlivost systému v pˇ rípadˇ e hardwarových výpadk˚ u komponent a zvyšuje výkonnost díky umožnˇ ení paralelního pˇ rístupu k dat˚ um. To vše je samozˇ rejmˇ e kompenzováno jednak zvýšenými náklady na hardwarové komponenty, jednak zvýšením komunikaˇ cních náklad˚ u souvisejících s udržením konzistence mezi jednotlivými replikami. R˚ uzné aplikace vyžadují r˚ uzný stupeˇ n konzistence a výše režijních náklad˚ u systému je do znaˇ cné míry urˇ cena právˇ e požadovaným stupnˇ em konzistence. Proto je d˚ uležité dokázat vyhodnotit d˚ usledky, které má replikaˇ cní strategie na výkonnost a spolehlivost distribuovaného systému. Významnou úlohu pˇ ri výbˇ eru replikaˇ cního protokolu hraje modelování vlastností protokolu pomocí analytických nebo simulaˇ cních model˚ u. Analytické modely vycházejí z nˇ ekterých zjednodušujících pˇ redpoklad˚ u, díky kterým jsou matematicky ˇ rešitelné. ˇ casto se jedná o zjednodušující aproximaci vstupního toku požadavk˚ u, doby trvání obsluhy 73

prvku, doby bezporuchového provozu komponenty a doby trvání opravy komponenty. I pˇ res tato zjednodušení dávají analytické metody výsledky, které v ˇ radˇ e pˇ rípad˚ u dostateˇ cnˇ e pˇ resnˇ e predikují vlastnosti modelované metody v dané aplikaci. Pˇ ríspˇ evek se snaží prezentovat základní myšlenky modelování replikaˇ cních metod pomocí markovských proces˚ u. Tato metoda vede k model˚ um s velkým poˇ ctem stav˚ u, nicménˇ e díky rozvoji superpoˇ cítaˇ cových technologií jsou takové modely již ˇ rešitelné v pˇ rijatelném ˇ case. Jsou modelovány vlastnosti nˇ ekolika typických replikaˇ cních mechanizm˚ u bez ohledu na konkrétní hardwarové uspoˇ rádání systému. Cílem navržených model˚ u je umožnit výbˇ er vhodné metody na základˇ e požadavk˚ u aplikací, které jsou systémem podporovány.

Obecná charakteristika replikaˇ cních metod Replikaˇ cní protokoly lze v zásadˇ e rozdˇ elit na protokoly se silnou konzistencí a protokoly se slabou konzistencí. Protokoly se silnou konzistencí zaruˇ cují, že všechny kopie dat jsou vždy identické, což znamená, že libovolná operace ˇ ctení dat poskytne aktuální (tj. nejˇ cerstvˇ ejší) hodnotu datové položky. Protokoly se slabou konzistencí tolerují to, že se r˚ uzné kopie dat v daném okamžiku mohou lišit. To zvyšuje výkonnost protokolu za tu cenu, že operace ˇ ctení nemusí vždy poskytnout aktuální hodnotu datové položky. Nˇ ekteré protokoly se snaží slouˇ cit výhody obou pˇ rístup˚ u tím, že kopie rozdˇ elí do hierarchických úrovní, pˇ ri ˇ cemž je na každé úrovni systému udržován jiný stupeˇ n konzistence dat. Obvykle se tyto protokoly nazývají víceúrovˇ nové protokoly. R˚ uzné aplikace mají r˚ uzné nároky na stupeˇ n konzistence dat. Nˇ ekdy je z hlediska aplikace nezbytné, aby byly všechny kopie identické (napˇ r. v bankovních systémech). Jiné aplikace ovšem ukazují, že požadavek na identiˇ cnost kopií m˚ uže být pˇ ríliš silný a že m˚ uže zbyteˇ cnˇ e omezovat výkonnost systému. Pˇ ríkladem takových služeb jsou systémy news a jmenné služby DNS, kde pˇ ripuštˇ ení doˇ casné nekonzistence významnˇ e zvyšuje výkonnost replikaˇ cního mechanizmu a zkracuje tedy dobu odezvy systému. Obecnˇ e je možno konstatovat, že protokoly se silnou konzistencí jsou vhodné v pˇ rípadech, kdy není pˇ ríliš velký poˇ cet kopií dat. Existuje optimální stupeˇ n replikace, který závisí na intenzitˇ e pˇ ríchodu požadavk˚ u a intenzitˇ e obsluhy. Zvýšení poˇ ctu kopií za urˇ citou hranici vlastnosti protokolu degraduje namísto toho, aby je zlepšovalo. Protokoly 74

se slabou konzistencí jsou naopak vhodné v aplikacích, kde je na výkonnost protokolu kladen vˇ etší d˚ uraz než na konzistenci dat. Výkonnost replikaˇ cního mechanizmu je také významnˇ e ovlivnˇ ena granularitou replikovaných dat. Na jedné stranˇ e spektra možností si lze pˇ redstavit replikaci dat v rychlé vyrovnávací pamˇ eti procesoru (cache memory), na druhé stranˇ e replikaci celých databází nebo souborových systém˚ u. Silné konzistence dat lze dosáhnout napˇ r. metodou hlasování. Operace aktualizace dat je ukonˇ cena po provedení aktualizace všech kopií, které tvoˇ rí zápisové kvórum W . Bˇ ehem aktualizace nem˚ uže v systému probíhat žádná jiná operace. Takový zp˚ usob aktualizace vyžaduje synchronizaci mezi kopiemi, ale zaruˇ cuje vzájemnou konzistenci kopií. Jinou cestou k dosažení silné konzistence je centralizované ˇ rízení provádˇ ení transakcí, to ale m˚ uže být výrazné omezení jak z hlediska spolehlivosti systému, tak i z hlediska jeho doby odezvy. Protokoly se slabou konzistencí dosahují kratší doby odezvy díky tomu, že se požadavky na aktualizaci zpracovávají v jednotlivých replikách asynchronnˇ e. Poté jsou aktualizovaná data šíˇ rena k ostatním replikám. Protokoly s vícestupˇ novou konzistencí se snaží organizovat repliky do úrovní tak, že každá úroveˇ n poskytuje jiný typ konzistence. Je implementováno nˇ ekolik r˚ uzných typ˚ u operací ˇ ctení a zápisu, které pracují s replikami na r˚ uzných úrovních systému. Volba poˇ ctu kopií závisí na výkonnostních a spolehlivostních nárocích kladených na aplikaci. Zvýšení poˇ ctu kopií m˚ uže charakteristiky systému zlepšit, zvýšení výkonnosti ani spolehlivosti ovšem neroste lineárnˇ e s poˇ ctem kopií. Navíc zvýšení poˇ ctu kopií nad urˇ citou mez m˚ uže degradovat výkonnost systému vinou režijních nárok˚ u protokolu. R˚ uzné rychlosti pˇ renosových médií, aktivních komunikaˇ cních prvk˚ u a topologické uspoˇ rádání sítˇ e významnˇ e ovlivˇ nují optimální rozmístˇ ení kopií. Granularita dat, neboli velikost aktualizovaných datových jednotek, ovlivˇ nuje jak cenu replikace (velikost a poˇ cet pˇ renášených dat), tak i dostupnost dat (velikost zamˇ cené datové oblasti). Je zˇ rejmé, že výbˇ er replikaˇ cního mechanizmu pro konkrétní aplikaci je kompromisem mezi výkonností, spolehlivostí a náklady na poˇ rízení a provoz systému. Proto je d˚ uležité umˇ et vyhodnotit vliv, který má replikaˇ cní protokol na výkonnostní a spolehlivostní charakteristiky systému jako celku. 75

Uvažované replikaˇ cní mechanizmy Pˇ redpokládáme, že se systém skládá z jistého poˇ ctu server˚ u, které jsou alokovány na identických strojích s identickým programovým vybavením, tedy se stejnými výkonnostními a spolehlivostními parametry. Servery obsluhují požadavky na zápis a ˇ ctení, které jsou generovány klienty.

Systém se silnou konzistencí dat Systém se skládá z N identických server˚ u, na každém serveru je udržována jedna replika databáze. Zápis a ˇ ctení v systému probíhá metodou hlasování. Schématicky je princip metody znázornˇ en na obrázku 5.1.

1

N

2 .......

R

ˇ ctení

W

N

zápis

Obrázek 5.1: Systém s váženým hlasováním a silnou konzistencí.

Šedé obdélníˇ cky pˇ redstavují jednotlivé repliky dat. Elipsy naznaˇ cují, že k provedení operace ˇ ctení je zapotˇ rebí R server˚ u, k provedení zápisu je tˇ reba W server˚ u, pˇ riˇ cemž platí R + W = N + 1.

Systém se dvˇ ema stupni konzistence Princip metody je znázornˇ en na obrázku 5.2. Servery jsou rozdˇ eleny do dvou úrovní. 0 N replik na vyšší úrovni (šedé obdélníˇ cky) udržuje silnou konzistenci metodou hlasování s velikostí kvór R a W . Na nižší úrovni (bílé obdélníˇ cky) je udržována pouze slabá konzistence. Do systému vstupují dva typy požadavk˚ u na ˇ ctení ˇ — požadavek na rychlé ctení, které nevyžaduje aktuální hodnotu dat 76

1

0

2

N

.......

konzistentní ˇ ctení

R aktualizace

aktualizace

zápis 1

0

W

aktualizace

1

2

N

N

.........

rychlé

rychlé

rychlé

ˇ ctení

ˇ ctení

ˇ ctení

Obrázek 5.2: Systém se dvˇ ema stupni konzistence. a požadavek na konzistentní ˇ ctení, který pˇ redpokládá, že obdrží nejˇ cerstvˇ ejší verzi dat.

Systém s fragmentovanou primární kopií V nˇ ekterých aplikacích je vhodné primární kopii fragmentovat a jednotlivé fragmenty dislokovat na r˚ uzné servery. Na každém serveru v našem modelu bude udržována primární kopie jednoho fragmentu a mohou na nˇ em být udržovány i kvazikopie (sekundární kopie) ostatních fragment˚ u dat. Model takového systému se symetrickým rozmístˇ ením sekundárních kopií je znázornˇ en na obrázku 5.3. Dvoubarevné obdélníˇ cky na obrázku 5.3 znázorˇ nují, že ˇ cást dat tvoˇ rí fragment primární kopie (šedá ˇ cást obdélníˇ cku), druhou ˇ cást dat tvoˇ rí sekundární kopie fragment˚ u.

Spoleˇ cné vlastnosti model˚ u Všechny servery v systému mají identické výkonnostní a spolehlivostní parametry. Každý server budeme chápat jako obnovitelnou komponen77

ˇ ctení s

ˇ ctení s

ˇ ctení s aktualizace

1

N

2

....

ˇ ctení p

zápis

ˇ ctení p zápis

ˇ ctení p zápis

Obrázek 5.3: Systém s fragmentovanou primární kopií.

tu. Doby bezporuchového provozu jednotlivých server˚ u i doby jejich oprav považujeme za navzájem nezávislé náhodné veliˇ ciny s exponenciálním rozložením. Budeme je reprezentovat intenzitou poruch ξ a intenzitou oprav η. Vstupní toky požadavk˚ u na zápis, resp. ˇ ctení dat jsou poissonovské. Doby obsluhy požadavk˚ u v systému mají exponenciální rozložení. Dalšími vstupními parametry všech prezentovaných model˚ u tedy jsou: intenzita pˇ ríchod˚ u požadavk˚ u na provedení operace zápisu λ1 , intenzita pˇ ríchod˚ u požadavk˚ u na provedení operace ˇ ctení λ2 , intenzita obsluhy požadavk˚ u na zápis v jednom serveru µ1 , intenzita obsluhy požadavk˚ u na ˇ ctení v jednom serveru µ2 . Jako výstupní data model˚ u zavedeme pro obˇ e uvažované operace stˇ rední dobu odezvy systému (T1 , resp. T2 ). Dále zavedeme ukazatele charakterizující stupeˇ n nekonzistence dat, a to stˇ rední dobu trvání stavu nekonzistence dat v systému (TU ) a pravdˇ epodobnost stavu nekonzistence dat v systému (pU ). Modely budou obecnˇ e definovány jako transformace mezi diskrétními kartézskými prostory vstupních a výstupních parametr˚ u. f :

λ1 × λ2 × µ1 × µ2 × ξ × η -→ T1 × T2 × TU × pu

Je ale nutné uvˇ edomit si, že v konkrétním modelu bude transformaˇ cní funkce f parametrizována dalšími vstupními parametry, které charakterizují modelovanou replikaˇ cní strategii. Uvedené pˇ redpoklady umožˇ nují konstrukci markovských model˚ u. Stavové prostory a matice pˇ rechod˚ u všech model˚ u budou vytvᡠreny ˇ ešením soustavy linevždy na základˇ e konkrétní replikaˇ cní strategie. R árních rovnic spolu s normovací podmínkou získáme vektor stacionár78

ních pravdˇ epodobností jednotlivých stav˚ u modelu. Tyto pravdˇ epodobnosti umožˇ nují sumací pˇ res celý stavový prostor modelu získat stˇ rední hodnoty poˇ ctu požadavk˚ u všech typ˚ u v systému. S využitím Littleova teorému pak pro všechny typy požadavk˚ u spoˇ cítáme stˇ rední dobu strávenou v systému (tj. stˇ rední dobu odezvy systému na požadavek daného typu). Zp˚ usob výpoˇ ctu výstupních parametr˚ u TU a pU pak závisí na konkrétním modelu. V reálném systému samozˇ rejmˇ e nemusí být uvedené vstupní pˇ redpoklady vždy splnˇ eny. Zejména to platí o pˇ redpokladu exponenciálního rozdˇ elení ˇ casových parametr˚ u modelovaného systému. Lze ale pˇ redpokládat, že skuteˇ cná rozdˇ elení budou „pravidelnˇ ejší“ než exponenciální. V takovém pˇ rípadˇ e mohou výsledky získané z dále uvedených model˚ u pˇ redstavovat analýzu nejhoršího možného pˇ rípadu.

Model replikace se silnou konzistencí dat Pˇ redpokládáme systém skládající se z N identických server˚ u. Na každém serveru je udržována jedna replika dat. Každá operace zápisu potˇ rebuje k provedení souˇ casnˇ e W funkˇ cních server˚ u (kvórum pro zápis), každá operace ˇ ctení potˇ rebuje k provedení souˇ casnˇ e R funkˇ cních server˚ u (kvórum pro ˇ ctení ). V systému nelze provádˇ et dvˇ e operace zápisu souˇ casnˇ e. Parametry R a W jsou vázány podmínkou R + W = N + 1. V systému jsou dvˇ e oddˇ elené fronty požadavk˚ u na zápis a na ˇ ctení. Schématicky je zpracování požadavk˚ u znázornˇ eno na obrázku 5.4. R w λ1

λ2

r

. .

W

N

Obrázek 5.4: Schéma systému se silnou konzistencí dat.

79

Operace zápisu má preemptivní prioritu pˇ red operací ˇ ctení. Obsluha nového požadavku na zápis zaˇ cne okamžitˇ e v pˇ rípadˇ e, že neprobíhá jiná operace zápisu a v systému je alespoˇ n W funkˇ cních server˚ u. Požadavek se zaˇ cne zpracovávat na W serverech paralelnˇ e. Pokud není nˇ ekterá z výše uvedených podmínek splnˇ ena, požadavek je zaˇ razen do fronty požadavk˚ u na zápis. Pokud v okamžiku pˇ ríchodu požadavku na zápis probíhají nˇ ejaké operace ˇ ctení, jsou pˇ rerušeny a odloženy do fronty a je zahájena obsluha pˇ ríchozího požadavku na zápis. Obsluha nového požadavku na ˇ ctení zaˇ cne v pˇ rípadˇ e, že v systému je volných R funkˇ cních server˚ u a v systému není žádný požadavek na zápis (nebo v systému není W funkˇ cních server˚ u). Požadavek se zaˇ cne zpracovávat na R serverech paralelnˇ e. K úspˇ ešnému obsloužení požadavku musí zpracování na všech W , resp. R serverech skonˇ cit úspˇ ešnˇ e. Po ukonˇ cení operace jsou všechny servery uvolnˇ eny souˇ casnˇ e. Pˇ ri poruše serveru se neprovádˇ ejí žádné rekonfiguraˇ cní akce, které by pˇ resunuly zpracování operace na jiný server. Pokud tedy dojde k poruše nˇ ekterého z obsluhujících server˚ u bˇ ehem obsluhy požadavku, je zpracování požadavku ukonˇ ceno. Stavovými promˇ ennými modelu budou: L(t) . . . . . . . . poˇ cet právˇ e obsluhovaných požadavk˚ u na zápis, M(t) . . . . . . . poˇ cet právˇ e obsluhovaných požadavk˚ u na ˇ ctení, I(t) . . . . . . . . poˇ cet požadavk˚ u ˇ cekajících ve frontˇ e požadavk˚ u na zápis, J(t) . . . . . . . . poˇ cet požadavk˚ u ˇ cekajících ve frontˇ e požadavk˚ u na ˇ ctení, K(t) . . . . . . . poˇ cet funkˇ cních server˚ u v systému. Pˇ eticí [I(t), J(t), K(t), L(t), M(t)] je tvoˇ ren markovský proces, jehož stavovým prostorem S bude zˇ rejmˇ e podmnožina kartézského souˇ cinu S ⊆ I S × J S × KS × L S × MS vyhovující pˇ redpoklad˚ um, které lze formálnˇ e vyjádˇ rit takto: • podmínka dostateˇ cného poˇ ctu funkˇ cních server˚ u pro ˇ ctení m∗R ≥k 80

• podmínka dostateˇ cného poˇ ctu funkˇ cních server˚ u pro zápis l∗W ≥k • podmínka výluˇ cnosti operace zápisu (l = 1) ⇒ (m = 0) V modelu existují pˇ rechody reprezentující šest typ˚ u událostí. Tyto události mohou nastat v r˚ uzných stavech modelu. Jsou to: pˇ ríchod požadavku na zápis, pˇ ríchod požadavku na ˇ ctení, ukonˇ cení obsluhy požadavku na zápis, ukonˇ cení obsluhy požadavku na ˇ ctení, porucha serveru, oprava serveru. Metodiku popisu pˇ rechod˚ u v modelu budeme ilustrovat na pˇ ríkladu pˇ ríchodu požadavku na zápis. Požadavek m˚ uže do systému vstoupit v r˚ uzných situacích, které lze formálnˇ e popsat logickými podmínkami nad stavovými promˇ ennými modelu. V dané situaci (tj. ve všech stavech, které splˇ nují danou podmínku), m˚ uže nastat pˇ rechod do jiného stavu modelu. Uvažujeme-li napˇ r. pˇ ríchod požadavku na zápis v situaci, kdy je v systému obsluhován alespoˇ n jeden požadavek na ˇ ctení a poˇ cet funkˇ cních server˚ u je vˇ etší než W , je zˇ rejmé, že probíhající obsluhy všech požadavk˚ u na ˇ ctení budou pˇ rerušeny a požadavky budou vráceny do fronty pro ˇ ctení. Bude zahájena obsluha pˇ ríchozího požadavku na zápis. Popis situace P : (l = 0) ∧ (m > 0) ∧ (k ≥ W ) Formální popis pˇ rechodu: 

  λ1  - i, j + m, k, 1, 0 i, j, k, 0, m ---------→

Z hlediska terminologie markovských proces˚ u to znamená, že v z libovolného stavu modelu [i, j, k, 0, m] splˇ nujícího podmínku P existuje pˇ rechod s intenzitou λ1 do stavu [i, j + m, k, 1, 0]. Tento formální popis podmínek i pˇ rechod˚ u umožˇ nuje do znaˇ cné míry automatizovat vytvᡠrení matice pˇ rechod˚ u markovského procesu, což významnˇ e zjednodušuje implementaci modelu. Pomocí takového postupu byly analogicky vytvoˇ reny modely všech dále prezentovaných replikaˇ cních metod. Proto se u dalších model˚ u omezíme pouze na vysvˇ etlení vstupních pˇ redpoklad˚ u a vysvˇ etlení stavových promˇ enných modelu. 81

Model replikace se dvˇ ema stupni konzistence dat Systém se skládá z N server˚ u. Na každém serveru je udržována jedna replika dat. Servery jsou rozdˇ eleny do dvou úrovní — úrovnˇ e 0 a úrovnˇ e 1. 0 N server˚ u patˇ rí do úrovnˇ e 0, 1 N = N − 0 N server˚ u patˇ rí do úrovnˇ e 1. Repliky na úrovni 0 udržují silnou konzistenci metodou hlasování. Na úrovni 1 je udržována pouze slabá konzistence, což znamená, že stav replik na úrovni 1 nemusí být shodný se stavem replik úrovnˇ e 0, ale musí být garantováno, že do urˇ citého ˇ casu bude dosaženo konzistentního stavu. Požadavky na ˇ ctení vstupující do systému jsou dvojího typu: požaˇ davek na rychlé ctení (ˇ ctení se provádí z dat na konkrétním lokálním serveru úrovnˇ e 1; nemusí proto poskytnout aktuální hodnotu) a požadavek na konzistentní ˇ ctení (ˇ ctení se provádí z dat udržovaných na serverech úrovnˇ e 0; vždy poskytne aktuální hodnotu). Požadavky na rychlé ˇ ctení jsou rozloženy rovnomˇ ernˇ e mezi všechny servery úrovnˇ e 1. Na úrovni 0 jsou udržovány oddˇ elené fronty požadavk˚ u na zápis a na ˇ ctení s preemptivní prioritou zápisu vzhledem ke konzistentnímu ˇ ctení. U každého serveru úrovnˇ e 1 je udržována jedna fronta požadavk˚ u na konzistentní ˇ ctení a jedna fronta požadavk˚ u na zápis. Na úrovni 1 má operace rychlého ˇ ctení preemptivní prioritu pˇ red operací zápisu. Schématicky je zpracování požadavk˚ u znázornˇ eno na obrázku 5.5. 1 λ1

R

w

r

u

0 λ1 .

r

. .

1 λ2 .

0 λ2

.

u

r W

0

N

Obrázek 5.5: Schéma systému se dvˇ ema stupni konzistence dat. 82

Operace zápisu se provádí tak, že nejprve dojde k zápisu na úrovni 0, který vyžaduje W server˚ u této úrovnˇ e. Teprve po úspˇ ešném ukonˇ cení zápisu na úrovni 0 m˚ uže dojít k odeslání požadavku na zápis všem server˚ um na úrovni 1. Požadavek na zápis m˚ uže být na úroveˇ n 1 odesílán bezprostˇ rednˇ e po ukonˇ cení operace zápisu na úrovni 0 nebo v dávkách. Pojmem aktualizaˇ cní požadavek budeme rozumˇ et množinu požadavk˚ u na zápis, která byla úspˇ ešnˇ e obsloužena na úrovni 0, ale pˇ ritom ještˇ e nebyla rozšíˇ rena k server˚ um úrovnˇ e 1. Pˇ ri odesílání aktualizaˇ cních požadavk˚ u v dávkách bude každá operace zápisu na úrovni 0 zapisovat nejen do vlastních dat, ale i do aktualizaˇ cního seznamu, který bude obsahovat všechny zmˇ eny provedené v replice serveru od rozšíˇ rení poslední aktualizaˇ cní dávky. Šíˇ rení aktualizaˇ cní dávky bude provedeno tak, že v rámci ukonˇ cení nˇ ekterých (ne nutnˇ e všech!) zápisových operací na úrovni 0 bude odeslán všem server˚ um nižší vrstvy celý aktualizaˇ cní seznam. V modelu tuto vlastnost systému zohledníme tak, že dalším vstupním parametrem bude parametr, který bude udávat pravdˇ epodobnost toho, že obsluha požadavku na zápis provede rozšíˇ rení aktualizaˇ cní dávky. Je zˇ rejmé, že zvolíme-li tento parametr roven 1, získáváme model systému, v nˇ emž jsou aktualizace šíˇ reny individuálnˇ e po provedení každé operace zápisu na vrstvˇ e 0. Model systému bude dekomponován na model úrovnˇ e 0 a model serveru úrovnˇ e 1. Z pˇ redpoklad˚ u vyplývá, že modely obou úrovní jsou nezávislé, proto budou ˇ rešeny oddˇ elenˇ e. Model úrovnˇ e 0 bude vycházet z modelu replikace se silnou konzistencí dat prezentovaného výše. Bude rozšíˇ ren o stavovou promˇ ennou U (t) reprezentující stav aktualizaˇ cní dávky: U (t) = 0 ⇐⇒ aktualizaˇ cní dávka v ˇ case t je prázdná; pokud v tomto stavu probíhá operace zápisu, nebude v jejím rámci provedeno rozšíˇ rení aktualizaˇ cní dávky. U (t) = 1 ⇐⇒ aktualizaˇ cní dávka v ˇ case t je neprázdná; v rámci probíhající obsluhy ale nebude provedeno její rozšíˇ rení do úrovnˇ e 1. U (t) = 2 ⇐⇒ aktualizaˇ cní dávka v ˇ case t je neprázdná; v rámci probíhající obsluhy ale bude provedeno její rozšíˇ rení. U (t) = 3 ⇐⇒ aktualizaˇ cní dávka v ˇ case t je prázdná; po ukonˇ cení probíhající operace zápisu bude provedeno její rozšíˇ rení (dávka bude obsahovat jediný aktualizaˇ cní požadavek). 83

Každému serveru úrovnˇ e 1 pˇ rísluší dvˇ e oddˇ elené fronty požadavk˚ u na rychlé ˇ ctení a na zápis. Pˇ ri poruše serveru se fronty neztrácí. Operace rychlého ˇ ctení má preemptivní prioritu pˇ red operací zápisu. Obsluha pˇ ríchozího požadavku na rychlé ˇ ctení zaˇ cne okamžitˇ e v pˇ rípadˇ e, že je server funkˇ cní a neprobíhá na nˇ em jiná operace rychlého ˇ ctení. Pokud v okamžiku pˇ ríchodu požadavku na rychlé ˇ ctení probíhá obsluha požadavku na zápis, je pˇ rerušena a odložena do fronty požadavk˚ u na zápis a je zahájena obsluha pˇ ríchozího požadavku na rychlé ˇ ctení. Pokud v okamžiku pˇ ríchodu požadavku na rychlé ˇ ctení probíhá obsluha jiného požadavku na rychlé ˇ ctení, je pˇ ríchozí požadavek zaˇ razen do fronty na rychlé ˇ ctení. Obsluha pˇ ríchozího požadavku na zápis zaˇ cne okamžitˇ e v pˇ rípadˇ e, že v systému není žádný požadavek na rychlé ˇ ctení a server je funkˇ cní. Stavovými promˇ ennými modelu úrovnˇ e 1 budou: I(t) . . . . . . . . poˇ cet požadavk˚ uˇ cekajících ve frontˇ e požadavk˚ u na zápis aktualizaˇ cní dávky, J(t) . . . . . . . poˇ cet požadavk˚ u ˇ cekajících ve frontˇ e požadavk˚ u na rychlé ˇ ctení, K(t) . . . . . . . poˇ cet funkˇ cních server˚ u v systému.

Model replikace s fragmentovanou primární kopií Pˇ redpokládáme systém skládající se z N server˚ u, z nichž každý udržuje jeden fragment primární kopie databáze a N − 1 sekundárních kopií všech ostatních fragment˚ u. Do systému pˇ richázejí požadavky ˇ ctyˇ r typ˚ u — zápis do primárního fragmentu (tj. zápis spravovaných dat), aktualizace sekundárního fragmentu, ˇ ctení z primárního fragmentu a ˇ ctení ze sekundárního fragmentu. Na každém serveru je udržována jediná fronta požadavk˚ u, do které jsou zaˇ razovány požadavky všech typ˚ u. Všechny typy požadavk˚ u mají stejnou prioritu, fronta je obsluhována v režimu FIFO. Schématicky je zpracování požadavk˚ u znázornˇ eno na obrázku 5.6. Frontu budeme chápat jako frontu „požadavk˚ u bez typu“. O typu požadavku se bude rozhodovat až v okamžiku zahájení jeho obsluhy. Operace zápisu se provádí tak, že nejprve dojde k zápisu do primární kopie datového fragmentu. Teprve po úspˇ ešném ukonˇ cení zápisu do primární kopie m˚ uže dojít k odeslání požadavku na aktualizaci 84

λ

w

r

u

r

Obrázek 5.6: Schéma zpracování požadavk˚ u v systému s fragmentovanými daty. všem server˚ um spravujícím sekundární kopie fragmentu. Požadavek na zápis do sekundární kopie (aktualizaˇ cní požadavek) m˚ uže být odesílán individuálnˇ e nebo v dávkách. Požadavek na lokální ˇ ctení nebo na zápis z/do konkrétního fragmentu dat m˚ uže pˇ rijít pouze takovému serveru, který spravuje primární kopii tohoto fragmentu. Požadavek na ˇ ctení ze sekundárního fragmentu, resp. zápis aktualizaˇ cní dávky se naopak objevuje jen na serverech, na nichž je udržována sekundární kopie fragmentu. Výsledkem operace ˇ ctení z primárního fragmentu musí být aktuální stav záznamu v databázi, zatímco jako výsledek operace ˇ ctení ze sekundárního fragmentu se pˇ ripouští i neaktuální stav záznamu získaný ze sekundární kopie. Budeme uvažovat symetrický systém, budeme tedy pˇ redpokládat, že rozdˇ elení požadavk˚ u na zápis a ˇ ctení mezi jednotlivé fragmenty databáze je rovnomˇ erné, stejnˇ e tak je rovnomˇ erné rozložení pˇ ríchozích požadavk˚ u mezi servery, které budou požadavky zpracovávat. Je zˇ rejmé, že tento pˇ redpoklad zcela neodpovídá realitˇ e, protože u reálného systému bude intenzita lokálních požadavk˚ u jistˇ e mnohem vˇ etší než intenzita vzdáleného ˇ ctení. Omezení na symetrický systém dˇ eláme pouze z toho d˚ uvodu, abychom udrželi kompatibilitu s pˇ redchozími modely z hlediska jednotné filosofie a identické množiny vstupních parametr˚ u model˚ u. Stavovými promˇ ennými budou: I(t) . . . . . . . . poˇ cet požadavk˚ uˇ cekajících ve frontˇ e, K(t) . . . . . . . stav serveru (hodnoty: nefunkˇ cní, volný, provádí zápis do primární kopie, provádí zápis do sekundární kopie, provádí se ˇ ctení), U (t) . . . . . . . stav aktualizaˇ cních požadavk˚ u (má stejný význam jako u modelu replikace se dvˇ ema stupni konzistence dat).

Závˇ er Prezentované modely byly použity pˇ ri hledání optimální replikaˇ cní meˇ tody v distribuovaném ovˇ erovacím systému [1]. Instance model˚ u byly 85

vytvoˇ reny v MATLABu. Numerické experimenty byly provedeny na stroji Compaq AlphaServer GS 140 v Západoˇ ceském superpoˇ cítaˇ covém centru a byly prezentovány v [6]. Kromˇ e porovnání výstupních parametr˚ u popsaných replikaˇ cních metod pro základní soubor vstupních parametr˚ u byly modely použity i ke zjištˇ ení závislosti doby odezvy systému na intenzitˇ e požadavk˚ u na zápis dat a závislosti doby odezvy systému na velikosti kvór R a W .

Reference [1] Colouris G. a kol.: Distributed Systems Concepts and Design. Addison-Wesley, 1994. [2] Mandl P.: Pravdˇ epodobnostní dynamické modely. Academia, Praha, 1985. [3] Saha D. a kol.: An Analysis of the Average Message Overhead in Replica Control Protocols. IEEE Transactions on Parallel and Distributed Systems, Vol. 7, No. 10, 1996, pp. 1026–1034. [4] Trivedi K. a kol.: Markov Reward Approach to Performability and Reliability Analysis. Proc. Mascots ’94, Durham, North Carolina, 1994, pp. 7–11. [5] Vais V., Racek St., Hlaviˇ cka J.: Dependability Model of a Distributed Authentication System. In: Proceedings of Baltic Electronics Conference BEC 2000. Technical University Tallin, 2000, pp. 157–160. [6] Vais V.: Modelování vlastností distribuovaného ovˇ eˇ rovacího systému. ˇ Plzeˇ Doktorská disertaˇ cní práce. ZCU n, 2000, 125 pp.

❧ Ing. Václav Vais, Ph.D. ([email protected]) pˇ rišel na CIV v roce 1993 z Katedry informatiky a výpoˇ cetní techniky. Zpoˇ cátku svého p˚ usobení v Laboratoˇ ri poˇ cítaˇ cových systém˚ u CIV se zabýval problematikou komunikací v poˇ cítaˇ cových sítích a nˇ ekterými otázkami bezpeˇ cnosti poˇ cítaˇ cových systém˚ u. Postupnˇ e byl okolnostmi pˇ rinucen stát se nejprve neformálním povˇ eˇ rencem pro styk CIVu s význaˇ cnými zástupci univerzitní uživatelské veˇ rejnosti, pozdˇ eji se stal již zcela formálním zástupcem ˇ reditele a tajemníkem CIV, aby mohl i na oficiálních grémiích lobovat pro smˇ elé koncepce CIVu a vysvˇ etlovat nevysvˇ etlitelné výpadky CIVem poskytovaných služeb. Jeho odbornou zálibou je výkonnostní a spolehlivostní modelování distribuovaných systém˚ u a komunikaˇ cních protokol˚ u v poˇ cítaˇ cových sítích.

86

Nebot’ jsem pochopil. Když housenka vytvoˇ rí kuklu, umírá. Když rostlina vyžene do semene, umírá. Kdokoli prochází promˇ enou, ten je jen pohˇ rbívání a lítost. I tento dav ˇ cekal na svou promˇ enu, nebot’ opotˇ reboval svou starou ˇ ríši a nebylo nikoho, kdo by ji omladil. — Antoine de Saint-Exupéry Citadela

Pˇ restavba Proto jsem povolal stavitele a ˇ rekl jim: „Na vás záleží jak bude vypadat budoucí mˇ esto. Ne ve svém duchovním významu, ale v tom, jakou se projeví tvᡠrí.“ (. . . ) „Neodsuzuji vás tedy, že hledíte k tomu, co je užiteˇ cné. Ale proto, že užiteˇ cné považujete za cíl. Kuchynˇ e jsou samozˇ rejmˇ e v paláci nutné, ale cenu má nakonec jen palác, kterému mají kuchynˇ e sloužit. A svolal jsem vás, abych se vás zeptal: Jaký podíl ve vaší práci zaujímá to, co má význam?‘ ’ A stojíte pˇ rede mnou nˇ emí. Aˇ ríkáte: Odpovídáme na lidské potˇ reby. Poskytujeme pˇ rístˇ reší.‘ Ano, jako se odpovídá ’ na potˇ reby dobytˇ cete, kterému podestýláme v chlévˇ e. Je pravda, že ˇ clovˇ ek potˇ rebuje ˇoval. Ale potˇ zdi, aby se do nich ukryl jako zrno v p˚ udˇ e a jako ono se uskuteˇ cn rebuje také Mléˇ cnou dráhu a širou hladinu moˇ re, i když mu souhvˇ ezdí nebo oceán v tu chvíli k niˇ cemu nejsou. Nebot’ co znamená k nˇ eˇ cemu být?“ — Antoine de Saint-Exupéry Citadela

87

Jestliže jste si stavˇ eli vzdušné zámky, není vaše práce ztracena, postavíte-li pod nˇ e nyní základy. — William M. Thackeray

Základní podmínkou úspˇ echu pˇ restavby a jejího dynamického postupu je klidné spoleˇ censké ovzduší. — Miloš Jakeš

88

Instinkt je schopnost bez koncepce jednat inteligentnˇ e. — Jiˇ rí Novák

6

Problémy s vazbami v datovém modelu Jan Rychlík

Na Západoˇ ceské univerzitˇ e v Plzni probˇ ehl návrh a realizace informaˇ cního systému urˇ ceného pro studijní agendu podporující kreditní zp˚ usobu studia, který byl již pˇ redstaven kromˇ e jiného též na konferenci RUFIS ’99 [5]. Systém má pro Západoˇ ceskou univerzitu nesporný praktický význam, a i když pˇ ri jeho vývoji byl tento aspekt stále brán jako prioritní, bylo nutné ˇ rešit i ˇ radu zajímavých teoretických problém˚ u. Jedním z nich bylo i vyˇ rešení zajímavé vazby M : N v datovém modelu pˇ ri datové analýze systému, a právˇ e touto zajímavostí se zabývá pˇ redkládaný pˇ ríspˇ evek.

Datový model a vazba M : N Vytvoˇ rení E-R-A modelu, pˇ rípadnˇ e jeho obohacené varianty, je nejpoužívanˇ ejším nástrojem datové analýzy. Také námi používaný vývojový prostˇ redek Oracle Designer 2000 tvorbu takového modelu vyžaduje. Sestavení E-R-A modelu (Entity-Relationship-Attribute), jak je z již z názvu patrno, vyžaduje nejen vyjmenování entitních množin a jejich atribut˚ u, ale pˇ redevším urˇ cit vazby mezi entitami. Vazbou, která je nejménˇ e pr˚ uhledná a také ponˇ ekud komplikovanˇ ejší pˇ ri realizaci, je vazba typu M : N, která vyjadˇ ruje, že jedné entitˇ e z první množiny pˇ rísluší více entit z druhé množiny a jedné entitˇ e z druhé množiny pˇ rísluší více entit z první množiny. Každý návrhᡠr datových model˚ u ví, že v praxi se systémy tˇ emito vazbami jen hemží a že je nutné se tˇ echto vazeb zbavit. Také v našem 89

systému existuje celá ˇ rada vazeb M : N, napˇ r. vazba mezi entitní množinou Student (takto jednoduše to v našem systém není, pˇ resnˇ eji by se jednalo o entitní množinu Student-na-oboru-v-roce, a ani to není úplnˇ e pˇ resnˇ e) a Rozvrhová akce (v dané místnosti v daný ˇ cas bude vyuˇ cován daný pˇ redmˇ et) je typickou vazbou M : N, protože jeden student navštˇ evuje více rozvrhových akcí a na jednu rozvrhovou akci chodí více student˚ u. Obr. 6.1 ukazuje, jak takovou situaci zakreslujeme v E-R-A modelu.

Student

M

navštˇ evuje

N

Rozvrhová akce

Obrázek 6.1: Pˇ ríklad vazby M : N. Realizovat vazbu typu M : N znamená podchytit skuteˇ cnost, že daná entita z jedné entitní množiny je spojena s danou entitou druhé entitní množiny bez ohledu na to, že je spojena i s jinou entitou. Toho lze dosáhnout tabulkou, která obsahuje v principu dva sloupce (atributy). Jeden obsahuje primární klíˇ c z první entitní množiny (jednoznaˇ cnˇ e urˇ cuje entitu) a druhý obsahuje primární klíˇ c z druhé entitní množiny. Primárním klíˇ cem takto zkonstruované tabulky je právˇ e uvedená dvojice. Uvˇ edomíme-li si, že tabulka v relaˇ cním modelu dat reprezentuje entitní množinu z E-R-A modelu, vazbu typu M : N jsme realizovali vlastnˇ e zavedením další (pomocné) entity a dostáváme tak obecnˇ e známou dekompozici vazby M : N do dvou vazeb 1 : N tak, jak je uvedeno na obr. 6.2 (viz napˇ r. [4], [3], [2], [7]). Nˇ ekteré systémy CASE pˇ rímo nabádají k rozložení vazby M : N, protože pak mohou E-R-A model pˇ revést jednotnˇ e do relaˇ cních schémat a do definice báze dat. Konkrétnˇ eji, tabulky budou odpovídat právˇ e jen entitním množinám (a ne relacím). V [4] je d˚ uvod zavedení další entitní množiny s vazbami typu N : 1 ukázán i velmi názornˇ e (viz obr. 6.3). Prvky pˇ ridané množiny jsou vyznaˇ ceny plnými teˇ ckami, množina „navštˇ evuje“ je k obˇ ema p˚ uvodním entitám skuteˇ cnˇ e ve vztahu N : 1. Uvedeným postupem lze realizovat každou vazbu typu M : N. Je podchycen vztah, že každý student m˚ uže navštˇ evovat libovolnou rozvrhovou akci a rozvrhová akce m˚ uže být navštˇ evována libovolným studentem. O jisté záludnosti, která se skrývá v automatizaci uvedeného postupu, však popisuje následující odstavec. 90

E1

E1

M

N

1

1

N

E2

E2

N pom

Obrázek 6.2: Obecný rozklad vazby M : N.

Student

navštˇ evuje

Rozvrhová akce RV1

S1 RV2 S2 RV3 S3 RV4 Obrázek 6.3: Znázornˇ ení rozkladu vazby M : N.

91

Záludnost automatického rozkladu vazby M : N Pˇ ríklad uvedený v tomto odstavci, jak bude patrné, nepochází z anaˇ ale vznikl jako souˇ lýzy IS ZCU, cást analýzy evidence technického zaˇ rízení Západoˇ ceské energetiky a.s., a to proto, že popisovaný problém lze mnohem srozumitelnˇ eji popsat a vysvˇ etlit na klasické binární vazbˇ e mezi dvˇ ema entitními množinami, což bude uvedený pˇ ríklad, než na ˇ totiž na unární vazbu vede. vazbˇ e unární. Situace z analýzy IS ZCU Každý si jistˇ e dovede pˇ redstavit venkovní elektrické vedení, v polích ˇ radu sloup˚ u (správnˇ e stožár˚ u) a na nich dráty. Jistˇ e nepˇ rekvapí, že celé vedení je z r˚ uzných d˚ uvod˚ u rozdˇ eleno na úseky s nˇ ejakou stejnou vlastností (napˇ r. mezi dvˇ ema odboˇ cnými stožáry), a pokud bereme úsek vedení jako základní jednotku (entitu v datovém modelu) platí, že každý úsek je zavˇ ešen na stožárech. Co už není na první pohled vidˇ et, ale lze tomu snadno vˇ eˇ rit, je, že na stožárech m˚ uže být vedeno více vedení soubˇ ežnˇ e, pokud je to topologicky výhodné. Takže, na jednom stožáru m˚ uže být více vedení a tedy více úsek˚ u vedení. V pˇ ríkladu se zabývejme vazbou mezi entitní množinou Úsek vedení a entitní množinou Stožár. Popis situace je formulován tak, že sledované pˇ riˇ razení zcela jasnˇ e splˇ nuje vlastnosti vazby typu M : N.

M

je zavˇ ešen

N

Úsek vedení

Stožár

Obrázek 6.4: Vazba typu M : N. Situace byla podle dosud známých zvyklostí zanalyzována správnˇ e. Skuteˇ cnˇ e se jedná o vazbu M : N, protože na jednom stožáru je více úsek˚ u vedení a jeden úsek vedení je na více stožárech. Problém však m˚ uže být ˇ rešen i jinak, jednoduššeji než na obr. 6.4. Pˇ redstavme si, že zavedeme pomocnou entitu Spoleˇ cný úsek vedení. Spoleˇ cný úsek vedení bude jakousi nadˇ razenou strukturou úsek˚ um vedení a bude zahrnovat ty úseky vedení, které vedou spoleˇ cnˇ e po stejných stožárech. Spoleˇ cný úsek bude bud’ obsahovat pouze jeden úsek z jednoho vedení nebo úseky z více vedení1 . K jednomu takto chápanému spoleˇ cnému úseku vedení pak pˇ rísluší více stožár˚ u a také více úsek˚ u, jak ukazuje obr. 6.5. 1

Trochu problematické je zaˇ razení okrajových stožár˚ u úseku. Úsek m˚ užeme napˇ ríklad chápat tak, že zaˇ cíná na stožáru, ale konˇ cí tˇ esnˇ e pˇ red stožárem, na kterém zaˇ cíná další úsek. To ale není cílem tohoto pˇ ríspˇ evku.

92

N

N

Úsek vedení 1

Stožár

1

Spol. úsek

Obrázek 6.5: Zavedení spoleˇ cného úseku vedení. Podstatnou zmˇ enou tohoto pˇ rístupu k obecnému rozkladu vazby M : N podle obr. 6.2 je opaˇ cná orientace vazeb 1 : N. Navíc, zavedená pomocná entitní množina Spoleˇ cný úsek vedení má pouze jeden atribut, a to identifikátor (klíˇ c) spoleˇ cného úseku. Realizovat entitní množinu s jedním atributem je vždy diskutabilní, Pokud usoudíme, že ji e vazby 1 : N na pˇ ridání cizích nebudeme realizovat2 , zredukují se obˇ klíˇ cu ˚ k entitním množinám Stožár a Úsek vedení a ušetˇ ríme tak jednu tabulku v pˇ rípadných výbˇ erech. Zatím tedy máme dvˇ e r˚ uzná ˇ rešení, což nás pˇ ri návrhu datového modelu nepˇ rekvapuje, ale diskusi, které je lepší, ponechme až do odstavce na stranˇ e 94.

Problém vázaných rozvrhových akcí Tento pˇ ríklad se již bude týkat skuteˇ cnˇ e problému zahrnutého do analýzy IS univerzity. Vznikl požadavek, že zápis nˇ ekteré rozvrhové akce je podmínˇ en také zápisem jiné urˇ cité rozvrhové akce. Je-li napˇ r. cviˇ cení dvakrát dvˇ e hodiny, nebývá zvykem, že by si student vybral dvˇ e libovolné dvouhodinovky, ale že vždy dvˇ e dvouhodinovky k sobˇ e patˇ rí. Pˇ redem si musíme uvˇ edomit, že se jedná o unární vazbu, tj. existuje vztah mezi entitami téže entitní množiny. To samo o sobˇ e není nic neobvyklého. Dalším takovým pˇ ríkladem z našeho systému je vyjádˇ rení vztahu podmínˇ eného pˇ redmˇ etu, který ˇ ríká, že si student m˚ uže urˇ citý pˇ redmˇ et zapsat jen když absolvoval ˇ ci má zapsán jiný urˇ citý pˇ redmˇ et. Opˇ et existuje vztah mezi dvˇ ema pˇ redmˇ ety, ale pˇ resto se oba uvedené pˇ ríklady výraznˇ e liší, a to právˇ e o jev popsaný v pˇ redchozím odstavci. Zobrazení vztahu mezi rozvrhovými akcemi jako vazbu M : N a její rozklad ukazuje obr. 6.6. Pomocná množina obsahuje dvojice identifi2

Intuitivnˇ e bych to ale nedoporuˇ coval, už jenom proto, že ponechání entitní množiny byt’ s jedním atributem podporuje automatické pˇ ridˇ elování identifikátoru Spoleˇ cnému úseku nehledˇ e na další skuteˇ cnosti popsané dále v pˇ ríspˇ evku.

93

M Rozvrhová

Rozvrhová

akce

akce

1

N

1

N

pom

N a)

b)

Obrázek 6.6: a) Spoleˇ cné rozvrhové akce jako vazba M : N. b) Rozklad vazby M : N. kátor˚ u rozvrhových akcí, které k sobˇ e patˇ rí. V podstatˇ e takto byl navržen datový model pro první verzi IS a pˇ redem poznamenejme, že v pˇ rípadˇ e, kdy jsou provázány jen dvˇ e akce, k žádnému problému nedochází. Potíže nastanou, až když je nutné svázat dohromady více akcí. Problém lze ˇ rešit i jinak, a to stejným postupem jako pˇ ríklad v pˇ redchozím odstavci.Zavedeme entitní množinu Skupina, jejíž každá entita bude pˇ redstavovat skupinu tˇ ech rozvrhových akcí, které si musí student zapsat souˇ casnˇ e. Opˇ et se jedná o hierarchicky nadˇ razenou entitu, a to entitám rozvrhová akce. Situace je zobrazena na obr. 6.7. Protože se p˚ uvodnˇ e jednalo o unární vazbu, je v tomto pˇ rípadˇ eˇ rešení ještˇ e jednodušší než v oˇ redchozím odstavci (viz obr. 6.5).

Rozvrhová akce

N

1

Skupina

Obrázek 6.7: Spoleˇ cné rozvrhové akce ˇ rešené jako skupina akcí.

Zvláštnost vazby M : N nebo chybná analýza? Než se pokusíme odpovˇ edˇ et na uvedenou otázku, porovnejme nejdˇ ríve oba zp˚ usoby ˇ rešení, tj. klasický rozklad vazby M : N oproti zavedení nˇ ejaké nadˇ razené entitní množiny. Nejprve poznamenejme, že zavedení klasické vazby M : N dle jejího vymezení skuteˇ cnˇ e popisuje uvedené situace a problém lze takto realizovat3 . Pˇ resto má toto ˇ rešení nevýhodu4 , obsahuje jakousi skrytou duplicitu. Pˇ ridáme-li k provázaným rozvrhovým akcím další akci, 3

U pˇ ríkladu s rozvrhovými akcemi bylo p˚ uvodnˇ e takto skuteˇ cnˇ e realizováno, pˇ ríklad s úseky vedení již byl na základˇ e zde popsaného jevu realizován jako „skupina“. 4 Projeví se pˇ ri vˇ etším poˇ ctu prvk˚ u než dva.

94

musíme ji dát do vztahu ke všem již provázaným akcím jednotlivˇ e. Pˇ ribude-li úsek vedení k existující skupinˇ e úsek˚ u, musíme jej dát do vazby ke všem stožár˚ um na kterých spoleˇ cné úseky visí, vynecháme-li stožár, musíme zrušit vazbu ke všem úsek˚ um vedení. Vidíme, že je porušena zásada, že jedna akce v reálném svˇ etˇ e by se mˇ ela odrazit jednou ˇ ešení problému pomocí zavedení akcí v navženém datovém modelu. R skupiny jako samostatné entitní množiny uvedenou nepˇ ríjemnost odstraˇ nuje, rozvrhová akce ˇ ci úsek vedení se prostˇ e jedním záznamem ke skupinˇ e pˇ ripojí. Použití skupiny má ještˇ e jednu výhodu. Mohou totiž existovat atributy, které pˇ rísluší ke skupinˇ e. Napˇ r. délka úseku je vlastností spoleˇ cného úseku vedení a ne úseku. Pak se dokonce naskýtá otázka, zda p˚ uvodní datový model byl vhodný a zda se nedostáváme do problému ned˚ usledné analýzy. V [1] je v kapitole zabývající se E-R-A modelováním pro urˇ cité nevhodnˇ e navržené modely použit výraz past 5 , takže i my bychom mohli uvedený jev nazvat pastí. Ne vždy je však „fyzikální podstata“ uvedeného jevu zˇ rejmá, a proto je zajímavé nalézt rozdíl mezi oprávnˇ enou vazbou M : N a uvedeným jevem. D˚ usledná formalizace problému byla provedena v [6], zde si uved’me pouze závˇ er. Speciálnost uvedeného jevu lze ukázat opˇ et na znázornˇ ení vztah˚ u mezi jednotlivými prvky obou entitních množin (viz obr. 6.8). Kdybychom pokraˇ covali v analýze pˇ ríkladu z odstavce na stranˇ e 92, dojdeme k závˇ eru, že jednotlivé shluky vazeb pˇ redstavují jednotlivé spoleˇ cné úseky. Skuteˇ cnˇ e platí, že každý z úsek˚ u patˇ rících do jednoho spoleˇ cného úseku vedení je zavˇ ešen na všech stožárech spoleˇ cného úseku vedení a nem˚ uže být zavˇ ešen jinde. Také na každém stožáru jsou zavˇ ešeny právˇ e ty úseky, které patˇ rí do spoleˇ cného úseku vedení a žádné jiné. Obdobnˇ e je tomu i v pˇ ríkladu vázaných rozvrhových akcí (pouze s tím rozdílem, že se jedná o unární relaci). M˚ užeme tedy prohlásit, že v pˇ rípadˇ e modelu uvedeného jevu vazbou M : N odpovídá znázornˇ ení vazby (v pˇ rípadˇ e binární vazby) bipartitní graf složený z úplných komponent a daný jev m˚ užeme nazvat pastí úplných komponent.

Závˇ er Pˇ ríspˇ evek popisuje past, do které bychom se nemˇ eli pˇ ri návrhu datového modelu chytit. Základní postupy pˇ ri modelování vazeb mezi en5

Konkrétnˇ e tzv. fan traps a chasm traps.

95

E1

E2

Obrázek 6.8: Znázornˇ ení rozkladu problematické vazby M : N. titními množinami doporuˇ cuje obohatit o úvahu pˇ ri stanovení relace M : N, a to zkoumat, zda je oprávnˇ ená. Jestliže na základˇ e konzultace se zadavatelem (uživatelem) urˇ címe, že se jedná o vazbu M : N, provˇ eˇ ríme, zda náhodou neexistují na základˇ e „fyzikální“ podstaty problému všechny kombinace vazeb mezi entitami obou množin, jednodušeji, neexistují-li skupiny. Jestliže skupinu odhalíme, není pak dobré ˇ rešit problém jako vazbu M : N, ale je vhodnˇ ejší skupinu zavést jako entitní množinu.

Reference [1] Connolly T. M., Begg C. E., Stracha A. D.: Database Systems — A Practical Approach to Design, Implementation and Management. University of Paisley, Addison-Wesley Publ. Comp., ISBN 0–201– 42277–8, 1995. [2] Pokorný J.: Poˇ cítaˇ cové databáze. Výbˇ er informací z organizaˇ cní a výpoˇ cetní techniky, Kancelᡠrské stroje, Praha 1991. [3] Pokorný J., Halaška I.: Generování databázového schématu z E-R modelu do SQL. In: DATASEM ’93, Cs-Compex, Brno 1993, s. 25–43 96

[4] Pokorný J., Halaška I.: Databázové systémy, Vybrané kapitoly a cviˇ cení. Univerzita Karlova, Praha 1993. [5] Ryjᡠcek Z., Rychlík J.: Informaˇ cní systém podporující kreditní zp˚ usob studia — STAG. In: RUFIS ’99, VUT Brno 1999, s. 145–150 [6] Rychlík J.: Analýza vazeb v datovém modelu. Disertaˇ cní práce, Západoˇ ceská Univerzita v Plzni, Plzeˇ n 1997. [7] Scheber A.: Databázové systémy. ALFA, Bratislava 1988

❧ ˇ pro Dr. Ing. Jan Rychlík ([email protected]), prorektor ZCU informaˇ cní technologie. Specialista na datové analýzy. K datovým model˚ um se dostal pˇ res programovací techniky a tvorbu algoritm˚ u. Jeho nejznámˇ ejším algoritmem je pˇ ríprava kolínek se špekem vˇ cetnˇ e r˚ uzných modifikací, z nichž teoreticky nejzajímavˇ ejší je zapracování tabulky ˇ cokolády.

Život je jeden z nejsložitˇ ejších. — Jan Rychlík (odposloucháno)

97

The whole is more then the sum of the parts. — Aristotle Metaphysica

Živá slova

Man, what a mess. My email on breakaway.stanford.edu has been broken since Monday noonish and I’ve spent many hours yesterday and today fixing it — and got it fixed just now. What a pain in the rear.

As this bulletin attests, the Laboratory for Computer Science of the University of West Bohemia has provided the University a superior, state-of-the-art distributed computing infrastructure. This infrastructure is fertile ground for fostering the efforts of the University’s students, researchers, faculty and staff. As their plans illustrate, the Laboratory is poised to continue making their valuable contributions on into the future. — Jeffrey D. Hodges Oblix (formerly Distributed Computing Group, Stanford University), California

❧ Well you know I never can write a “few” words. So here are too many words and you can pick out what you can use. Brian is no longer at UCSC. Which doesn’t surprise me — he was extremely overworked and underpaid. He was with SCO for a short while, now is with Zocalo, a networking company started by a UCSC graduate. Here’s the words.

Several years ago I was in charge of planning and operating the Unix time sharing service for University of California at Santa Cruz. We began looking at MIT Project Athena as a way to move into workstation computing without having the system require a lot of people to administer. 101

The opportunity came to replace our aging VAX farm with new equipment; and we were able to plan for a workstation laboratory as well. A colleague and I visited MIT and came away thoroughly convinced that we wanted Athena; and we were able to convince our manager. Sun Microsystems won the bid to supply our hardware, which meant that we were porting the Athena code to a machine architecture and operating system different from anything MIT had done. We went to work and had a functional Athena system going in time for Spring quarter of 1991. About that time I attended the first (and last) Athena Technical Conference at MIT. A grant from Sun enabled us to hire Jonathan Kamens from MIT to spend the summer with us. He essentially rebuilt the Athena installation from the ground up and had it ready to run by the start of school in the Fall. Sometime in 1994 I saw a posting somewhere by Lubos Kejzlar asking about the Athena Computing Environment and the possibility of visiting some Athena site in the U.S. I replied that we would be happy to have them visit our UCSC site, but that we were hardly the definitive site to visit — that MIT or perhaps Iowa State or North Carolina State were better connected to Athena development. Lubos replied that they would like to visit us, and that they would need a letter of invitation faxed so they could get a visa. This led to an amusing use of all the facilities of the Internet. I got the letter written and signed by our director. Then I tried to send it by fax and got no answer. I realized that by then it was night in the Czech Republic and perhaps they turned off the fax machine. That night I attended a play on campus and came back to the office about 11pm California time. That would be morning, Czech time. This time when I tried the fax someone answered the phone. I was not familiar enough with the fax machine to know how to get it into voice mode and back into fax mode, so I hung up. Then I went to my Unix workstation and did a ‘finger’ operation on the machine from which Lubos’ email originated. He was not logged in, so I did a ‘talk’ operation with someone who was, and was able to explain that I wanted to send them a fax. The person told me that he would get the fax machine turned on and have nobody answer the voice telephone. Then I went back to the fax machine and was able to send the letter successfully. Lubos and Tomas arrived in Los Angeles and rented a car, perhaps not realizing that Santa Cruz was about 500 km away. They arrived at UCSC a day or two later. We had arranged for them to stay with the Warners; Jim Warner is the network engineer for UCSC. I set them up on a workstation in my tiny office where they could explore Athena and also tend to their work at home over the Internet. I was pretty busy 102

just keeping our systems running and getting ready for the start of school in the Fall, so we did not engage in a lot of conversation. When they had questions of some depth I tended to write out the answer in a page or two. This was good for me, because I needed to make a written description of the way things work for others to use. I hope it was good for them since spoken words fly by, but what is written can be studied at leisure. At the time Lubos mentioned that their University would probably be an installation of DEC-Athena, and that they also planned to get AFS. We wanted AFS at UCSC but could never get enough money to pay for it, so we had to make do with NFS. That is one of a number of ways in which Athena at UCSC diverged from that at MIT. We had heard a presentation on DEC-Athena and were skeptical that DEC’s attempt to make an object-code-only distribution would make a usable system. It had been our experience that there were many institution-specific features of the system that required local changes to the code. After about two weeks Lubos and Tomas set out to drive across the U.S. It was a most enjoyable visit; and I regret that work kept me so busy that we had little time for conversation. We continued running Athena at UCSC, with the difficulty of never getting quite enough resources in manpower and money to do it well. We did however obtain AFS. We never got more Sun workstations, although we did replace the old ones with newer ones. We remained stuck in SunOS 4 while MIT acquired Sun machines and started off with Solaris 2. We also put Athena on some PCs, first with Linux and then with NetBSD. These were set up to boot Unix or Windows at the user’s choice. There were also some SGI machines which were not operated under Athena for lack of manpower to get them there. Two or three years after the initial visit our Czech friends returned for a short visit in connection with the DECORUM conference. This time they had much to teach us as a result of their experiences with DEC-Athena and AFS and some components of MIT Athena. I was preparing to retire; but I believe some of their ideas have been used to improve and simplify the UCSC installation. The next year our friends were attending DECORUM in San Antonio, and I happen to have a cousin living there, so I steered them to his home. By the next year I had moved to Fayetteville, Arkansas. My friends were attending DECORUM in New Orleans and drove northward after the conference, stopping to visit me. We spent an afternoon learning about the networking arrangements at the Engineering school of the University of Arkansas, where there is no knowledge of AFS or Athena. A very sharp man there has re-invented several concepts on his own. 103

I haven’t really stayed aware of what has gone on at UCSC since I retired. Probably the people who came after me have been busy undoing everything I did. I continue to enjoy hearing from my Czech friends and about their work. — James H. Haynes University of California, Santa Cruz

❧ The University of West Bohemia, Pilsen, Czech Republic, was awarded at Eunis Elite Awards 2001 for its Information and Data Base System presented by the Center of Information Technology. The entry from the University of West Bohemia into the EUNIS Elite competition took a very creditable third place, only just behind the two exceptionally good joint winners. For such an outstanding contribution it was given an ‘Honorable Mention’ by EUNIS President during the award ceremony at the 2001 annual conference in Berlin which was attended by over four hundred delegates from thirty nine countries in Europe and elsewhere. The competition judges looked for evidence of leadership in the introduction of administrative information systems that have been systematically planned, implemented and promoted, and which have played a significant role in the development of the host institution. — Jean-François Desnos Eunis Vice-President

104

Získat vzdˇ elání, to bylo trochu jako nakažlivá pohlavní nemoc. Znemožˇ novalo vám to dˇ elat spoustu zamˇ estnání a kromˇ e toho jste mˇ eli neodbytné nutkání pˇ redávat to dál. — Terry Pratchett

7

Projekt Pleiades Jiˇ rí Sitera

Tento pˇ ríspˇ evek si klade za cíl seznámit ˇ ctenᡠre s adresᡠrovými službami a zejména možnostmi jejich využití jako informaˇ cní infrastruktury distribuovaného výpoˇ cetního prostˇ redí. Jeho charakter, který lze s trochou nadsázky oznaˇ cit za popularizaˇ cní, umožˇ nuje získat základní pˇ rehled v problematice a odkazy sloužící jako vodítko pro další studium.

Adresᡠrové služby ˇ tenᡠC ri, který je ochoten nˇ eco takového absolvovat, lze nabídnout komplexnˇ ejší dokument, v nˇ emž si autor tohoto pˇ ríspˇ evku kladl za cíl poskytnout „Jemný úvod do problematiky adresᡠrových služeb“ [1]. Následující text poskytuje jen náznak toho, co to adresᡠrové služby jsou a zabývá se spíše jejich využitím.

Adresᡠrové služby — rámec pro práci s daty Adresᡠrovou službou se rozumí specializovaná aplikace pro ukládání dat, jejich organizaci a pˇ rístup k nim. Specifikum je pˇ redevším v datovém modelu, který je rámcem pro práci s daty. Nejjednodušší pˇ redstava je taková, že data jsou uložena ve formˇ e položek, pˇ riˇ cemž každá položka obsahuje nˇ ekolik atribut˚ u. Atribut je nositelem dat, tj. má hodnotu. 105

Entry Name Attribute Name

Value

Obrázek 7.1: První pˇ riblížení formy uložení dat v adresᡠrových službách (entry — položka, attribute — atribut, name — jméno, value — hodnota). Na obr. 7.1 je naznaˇ cen vzájemný vztah položek a atribut˚ u. Každá položka má unikátní jméno (globálnˇ e v rámci položek) a každý atribut má unikátní jméno v rámci položky. Jméno položky je strukturované, složené z hierarchicky uspoˇ rádaných ˇ cástí. Logicky jsou takto položky v adresᡠrových službách rozmístˇ eny v hierarchické struktuˇ re, adresᡠrovém stromu.

LDAP — mnoho význam˚ u pod jednou zkratkou LDAP (Lightweight Directory Access Protocol) byl primárnˇ e navržen jako zjednodušená varianta protokolu DAP (Directory Access Protocol), tj. jako jednodušší pˇ rístupový protokol mezi klientem a adresᡠrovým serverem (X.500). Postupem ˇ casu došlo k „osamostatnˇ ení“ protokolu LDAP, tj. byla uplatnˇ ena idea samostatného LDAP serveru, což znamená adresᡠrový server, který komunikuje s klientem protokolem LDAP (dosud sloužil LDAP pouze jako pˇ rístupový protokol k „plnokrevnému“ X.500 serveru). Z obr. 7.2 je tento vývoj jasnˇ e patrný. Tak se postupnˇ e stalo, že pod pojmem LDAP se rozumí nejen komunikaˇ cní protokol, ale i adresᡠrový server sám (a to obvykle vˇ cetnˇ e všech náležitostí, tj. pˇ redevším datového modelu a konceptu distribuované infrastruktury adresᡠrových služeb). Z hlediska klienta by mˇ elo být v principu jedno, zda pˇ ristupuje k adresᡠrovým službám realizovaným samostatným (LDAP) serverem, ˇ ci zda se jedná pouze o gateway k serveru X.500. Souˇ casná architektura využívající protokol LDAP je nastínˇ ena na obr. 7.3. Aˇ ckoli se nejedná o pˇ rímou souˇ cást protokolu LDAP, jedním 106

LDAP Client

TCP/IP

LDAP Server

ISO/OSI

X.500 Server Directory Data

Stand-alone LDAP server

LDAP Client

TCP/IP

LDAP Server Directory Data

Obrázek 7.2: Protokol LDAP a jeho úloha.

z d˚ uležitých faktor˚ u v této oblasti je standardní LDAP API (application program interface), tj. rozhraní (knihovny) pˇ rímo pˇ rístupné pro psaní aplikací. Nejvˇ etší význam má standardní rozhraní do jazyka C a jazyka Java. Je samozˇ rejmˇ e nutno také poznamenat, že existuje významný vývoj na poli standard˚ u kolem protokolu LDAP. V našem textu pro jednoduchost nejsou tyto nuance (rozdíly) zachyceny (obvykle se jedná o vlastnosti LDAP v3 versus dˇ rívˇ ejší standardy).

Projekt Pleiades Projekt Pleiades patˇ rí mezi projekty LPS–CIV [3]. Zabývá se adresᡠrovými službami jakožto prostˇ redkem pro organizaci informací a pˇ rístup k nim v distribuovaném výpoˇ cetním prostˇ redí. Mezi hlavní cíle projektu patˇ rí návrh a implementace informaˇ cní infrastruktury distribuovaného výpoˇ cetního prostˇ redí a využití adresᡠrových služeb jako jednotného rozhraní pro organizaci informací a pˇ rístup k nim. Více o projektu Pleiades viz [2], pˇ resnˇ ejší specifikace projektu Pleiades viz [5]. 107

Directory server

Directory client app.

Internal directory server structure

Application Back end Request

Reply

API

Front end

LDAP Client Library

LDAP reply/request

TCP/IP

TCP/IP TCP/IP

Obrázek 7.3: Komunikace — architektura klient/server.

Základní využití adresᡠrových služeb Vlastnosti adresᡠrových služeb Adresᡠrové služby jsou navrženy pro specifickou oblast aplikací. Jak návrh komunikaˇ cního protokolu, tak implementace hlavních ˇ cástí tˇ echto systém˚ u jsou vedeny snahou o specializaci. Hlavní myšlenkou je specifikace specializovaného datové modelu, který definuje rámec pro ukládání informací a pˇ rístup k nim (operace nad nimi). Za adresᡠrové služby lze v podstatˇ e považovat množinu nástroj˚ u pro práci s takto uspoˇ rádanými daty (spolu s metodologií k jejich použití). Podstata tohoto pˇ rístupu je analogická jako napˇ ríklad u relaˇ cních databází. Relaˇ cní model dat je navržen a použit pro usnadnˇ ení tvorby složitých datových struktur a slouží také jako základ pro efektivní návrh a realizaci jisté množiny aplikací. Lze ˇ ríci, že v pˇ rípadˇ e adresᡠrových služeb se jedná o specializovanou databázi urˇ cenou pˇ redevším pro realizaci aplikací, které zacházejí s daty, k nímž je velmi intenzivnˇ e pˇ ristupováno (ˇ ctení, prohledávání), ale nejsou pˇ ríliš ˇ casto mˇ enˇ ena. A pokud jsou mˇ enˇ ena, tak pouze velmi jednoduchými prostˇ redky (žádné transakce apod.)1 . 1 Toto je základní pˇ redstava adresᡠrových služeb. To však neznamená, že se nemohou ukázat rozumnými napˇ ríklad snahy o rozšíˇ rení možností zmˇ en položek v adresᡠrových službách (ˇ casto se mˇ enící data, jako je napˇ r. stav zaˇ rízení; podpora jednoduchých transakcí) — otevˇ rené standardy v tˇ echto oblastech otevírají volnou cestu

108

Základní využití adresᡠrových služeb Základní využití adresᡠrových služeb se váže na jejich vlastnosti. Typickým pˇ ríkladem použití adresᡠrových služeb jsou aplikace jako telefonní seznam (seznam lidí), ˇ ci databáze zdroj˚ u, napˇ ríklad tiskáren ˇ ci aplikaˇ cních server˚ u. V pˇ rípadˇ e telefonního seznamu mohou adresᡠrové služby obsahovat položky reprezentující jednotlivé lidi, pˇ riˇ cemž u každé položky jsou uvedeny atributy s informacemi jako je telefonní ˇ císlo, ˇ císlo kancelᡠre, e-mail apod. U objekt˚ u popisujících tiskárny m˚ uže jít napˇ ríklad o informace typu formát papíru, rychlost tisku, umístˇ ení ˇ ci cena vytištˇ ené strany. Adresᡠrové služby primárnˇ e dovolují uživatel˚ um a aplikacím hledat objekty (lidi, zdroje) dle specifikovaných podmínek. Napˇ ríklad jsou urˇ ceny pro zodpovídání dotaz˚ u typu „hledám uživatele a znám e-mail“ nebo „hledám tiskárnu formátu A4, která umí tisknout barevnˇ e “. Adresᡠrové služby mohou samozˇ rejmˇ e sloužit také k získávání informací o konkrétních objektech, tj., znám-li konkrétní specifikaci objektu (napˇ ríklad jméno tiskárny), mohu se dotázat na její vlastnosti.

Typické nasazení adresᡠrových služeb Lze ˇ ríci, že hybnou silou pro zavádˇ ení adresᡠrových služeb je pˇ redevším standardizace. Základní poznámky bodovitˇ e: • Pˇ revádˇ ení existujících informaˇ cních zdroj˚ u, typicky: – data o lidech (telefonní seznam, adresᡠr elektronické pošty), – funkcionalita blízká NIS (Network Information System). • Využití v novˇ e navrhovaných oblastech (aplikacích): – publikace dat z certifikaˇ cní autority (certifikáty + CRL (Certificate Revocation List)), – infrastruktura aplikací (typicky iPlanet (Netscape) a jeho servery (napˇ r. Calendar)), – komplexní ˇ rešení správy nˇ ekterých systém˚ u, napˇ r. iPlanet — console — komplexní ˇ rešení pro správu server˚ u a klient˚ u z rodiny iPlanet (správa SW, licencí, uživatel˚ u, profily uživatel˚ u, . . . ), jehož klíˇ covou komponentou je adresᡠrový server a ˇ rada dalších (IBM SecureWay — bezpeˇ cnostní infrastruktura, která používá jako jádro adresᡠrový server [13]). libovolnému vývoji, který se ukáže životaschopným.

109

Zajímavou aktivitou na poli adresᡠrových služeb je iniciativa výrobc˚ u sít’ových zaˇ rízení zvaná Directory Enabled Networks [11]. Její hlavní ideou je vytvoˇ rení standardizované informaˇ cní infrastruktury sloužící pro ˇ rízení a konfiguraci sít’ových prvk˚ u.

Typický klient adresᡠrových služeb • E-mail aplikace, uživatelský klient pro zasílání elektronické pošty. • Prakticky libovolný moderní e-mail klient, napˇ r. pine, Netscape Communicator Mail nebo Microsoft Outlook Express. • Hlavní funkce: – adresᡠr lidí — vyhledávání, – distribuce certifikát˚ u (PKI) — pro využití S/MIME.

Adresᡠrové služby v praxi Hlavní technologie souˇ casnosti Mezi základní produkty souˇ casnosti, jež lze považovat za technologie urˇ cené pro stavbu rozsáhlých adresᡠrových služeb lze zejména považovat: • OpenLDAP — projekt OpenLDAP, vývoj LDAP technologie na otevˇ rené bázi, vychází z implementace University of Michigan. Rychle se rozvíjející projekt založený na principu open source, tj. server i vývojové nástroje volnˇ e šíˇ rené vˇ cetnˇ e zdrojových text˚ u [12]. V souˇ casnosti již drží krok s nejnovˇ ejším vývojem v oblasti adresᡠrových služeb, proto je velmi oblíben jako základ bˇ ežných adresᡠrových server˚ u. • iPlanet (dˇ ríve Netscape Communications, dnes aliance se Sun) — adresᡠrový server s modulární architekturou a podporou mnoha rozšíˇ reními. Jsou k dispozici nástroje pro tvorbu aplikací (C SDK, Java SDK, modul pro Perl — PerLDAP). Nástroje pro tvorbu aplikací jsou k dispozici vˇ cetnˇ e zdrojových text˚ u zdarma, server je komerˇ cní [14]. Dˇ ríve byl v˚ udcem oblasti adresᡠrových služeb z hlediska vývoje nových vlastností, dnes již nemá mnoho co nabídnout proti OpenLDAPu. 110

• Novell e-NDS — pr˚ ukopník adresᡠrových služeb jako jádra sít’ového operaˇ cního systému. Dnes již není plnˇ e proprietární, ale blíží se standardu LDAPu. • Microsoft Active Directory — podobné NDS, ale v podání Microsoftu. Je souˇ cástí operaˇ cního systému Windows 2000 (velmi, možná až pˇ ríliš tˇ esnou) jako nedˇ elitelná souˇ cást jeho informaˇ cní a bezpeˇ cnostní infrastruktury. Klade si za cíl stát se stˇ redem výpoˇ cetního prostˇ redí, je pomˇ ernˇ e slušnˇ e a od základu v souladu se standardy. • Další, obvykle komerˇ cní (a do širšího kontextu zapadající) ˇ rešení. Napˇ r. Oracle Internet Directory nebo IBM SecureWay Directory. Základní nasazení K tomuto tématu (základní nasazení adresᡠrových služeb — jak na to) lze s ohledem na rozsahové omezení tohoto ˇ clánku pouze odkázat na pˇ ríslušnou ˇ cást pˇ ríspˇ eveku konference EurOpen [7], kde byla tato problematika struˇ cnˇ e nastínˇ ena.

Adresᡠrové služby v distribuovaném výpoˇ cetním prostˇ redí Kromˇ e výše uvedeného „základního“ využití adresᡠrových služeb se lze zaobírat myšlenkou na využití adresᡠrových služeb ve „složitˇ ejších“ problémových oblastech. Pˇ ripustíme-li, že adresᡠrové služby (resp. technologie LDAP) se mohou vyvíjet i smˇ ery, které jdou za nˇ ekteré z pˇ redpoklad˚ u, ze kterých vychází p˚ uvodní návrh a realizace adresᡠrových služeb, m˚ užeme zaˇ cít uvažovat o adresᡠrových službách jako o základním kamenu pro budování komplexní informaˇ cní infrastruktury — integraˇ cního ˇ clánku v oblasti pˇ rístupu k dat˚ um.

Distribuované výpoˇ cetní prostˇ redí Mezi základní charakteristiky distribuovaného výpoˇ cetního prostˇ redí patˇ rí i nezbytnost standardizovaných a pokud možno unifikovaných infrastrukturálních blok˚ u, které zajišt’ují vzájemné vazby mnohdy velmi rozdílných technologií a sybsystém˚ u a otevírají cestu k interoperabilitˇ e a flexibilitˇ e celku. Adresᡠrové služby mají v tomto smyslu znaˇ cný potenciál, nebot’ mohou být právˇ e tím významným integraˇ cním faktorem, jednotným mechanismem pro pˇ rístup k vitálním funkcím a informacím. 111

Funkce adresᡠrových služeb v distribuovaném výpoˇ cetním prostˇ redí Pro pˇ redstavu o funkˇ cním modelu informaˇ cní infrastruktury uved’me struˇ cný pˇ rehled nˇ ekterých základních funkcí: • Základní využití — publikování informací o lidech – Základní personální údaje, telefonní seznam, adresᡠr, pro vyhledávání v rámci klient˚ u elektronické pošty, realizace bˇ ežných služeb (WHO-IS, CSO) pomocí LDAPu. • „Intranetové funkce“ – Realizace rozhraní pro uživatele umožˇ nující modifikovat nˇ ekteré informace o sobˇ e ( „finger info“, odkaz na domovskou stránku, telefon, místnost, . . . ) a míru jejich veˇ rejnosti (stanovení pˇ rístupových práv). ˇ ízení funkce elektronické pošty, pˇ – R resmˇ erování pošty, možnost definic uživatelských alias˚ u a skupin (poskytování systémových informací pro doruˇ cování pošty, napˇ r. @<útvar> -→<stroj>). • Jednotná údržba a distribuce konfiguraˇ cní informace Pro ˇ radu služeb a subsystém˚ u m˚ uže být úˇ celné udržovat nˇ ekteré konfiguraˇ cní informace globálnˇ e a jednotnˇ e. Souvisí s managementem distribuovaného výpoˇ cetního prostˇ redí — aplikací udržující tento druh informací. Pˇ ríkladem m˚ uže být využití adresᡠrových služeb pro uložení konfiguraˇ cních informací stanic v distribuovaném prostˇ redí, kde tyto informace slouží pro konfiguraci stanic v dobˇ e automatizované bezzásahové (re)instalace — více viz [6]. • Jednotný pˇ rístup k informacím o stavu zdroj˚ u, služeb a komunikaˇ cní infrastruktury Slouží kromˇ e jiného pro systémové nástroje pro údržbu a optimalizaci chodu distribuovaného prostˇ redí, stejnˇ e tak jako pro vlastní plánování úloh. Hlavní systémové funkce: – Monitorování stroj˚ u, stav a zatížení. – Monitorování zpracování úloh (dávkový systém). – Monitorování klíˇ cových služeb. 112

Za pˇ ríklad infrastruktury distribuovaného výpoˇ cetního prostˇ redí postavené na adresᡠrových službách m˚ uže sloužit MDS (Metacomputing Directory Service) [10] projektu Globus (infrastruktura velmi rozsáhlých prostˇ redí pro nároˇ cné výpoˇ cetní úlohy — GRID). • Bezpeˇ cnostní infrastruktura Adresᡠrové služby lze ˇ casto najít jakožto pˇ rirozenou souˇ cást nebo dokonce jádro bezpeˇ cnostní infrastruktury. Typicky se jedná o publikaci veˇ rejných klíˇ cu ˚ (certifikát˚ u) v rámci PKI. Za mnohem ménˇ e bˇ ežné, zato však zásadnˇ ejší lze považovat ˇ rešení univerzální autorizaˇ cní služby, jejíž jádrem jsou adresᡠrové služby. LDAP lze používat i jako jednotnou autentizaˇ cní službu2 (jsou k dispozici PAM moduly pam_ldap), za základní autorizaˇ cní služby lze považovat již zmínˇ ené náhrady NIS — napˇ r. NSS_LDAP [15]. • Obecné užití – V pozadí nástroj˚ u pro infrastrukturu WEBových služeb — autorizaˇ cní a konfiguraˇ cní informace. – Služby pro nˇ ekteré speciální aplikace, napˇ r. pro videokonference [9]. – Publikování nˇ ekterých informací (zdroj pro WEB a zároveˇ n jiné nástroje), napˇ ríklad pro služby (tiskové, aplikaˇ cní servery, licence, SW balíky, zálohování).

Hlavní oblasti výzkumu a vývoje Nastiˇ nme nyní nˇ ekteré základní oblasti, kde není nasazení adresᡠrových služeb zcela pˇ rímoˇ caré, pˇ riˇ cemž potenciál vyplývající z jejich použití v tˇ echto oblastech nás nutí k hledání odpovídajících ˇ rešení v rámci této technologie. Podrobnˇ ejší informace lze opˇ et získat z [8]. LDAP a ˇ casto se mˇ enící data Pro realizaci nˇ ekterých funkcí informaˇ cní infrastruktury, zejména v oblasti pˇ rístupu k informacím o aktuálním stavu služeb (Metacomputing, DEN apod.) je nezbytné mˇ enit hodnoty nˇ ekterých položek velmi ˇ casto a(nebo) zajistit rychlou reakci na zmˇ enu stavu reality jíž položka odpovídá. Zde vyvstává rozpor mezi návrhem LDAPu (LDAP není urˇ cen pro uchovávání takovýchto dat) a výše uvedenými potˇ rebami, které jsou 2

Za vhodnˇ ejší lze však naopak považovat využití jiné (externí) autentizaˇ cní služby jak pro úˇ cely výpoˇ cetního prostˇ redí, tak pro samotné adresᡠrové služby. Obvyklé je využívání PKI nebo Kerbera.

113

d˚ usledkem relativní vhodnosti LDAPu pro ˇ rešení uvedené množiny problém˚ u (pˇ redevším z hlediska hledání vhodného standardního rozhraní). LDAP a relaˇ cní databáze Adresᡠrové služby (speciálnˇ e LDAP) poskytují standardizovanou a relativnˇ e dobˇ re obecnˇ e pˇ rijímanou metodu pro pˇ rístup k dat˚ um (hlavnˇ e standardizované API). Zˇ rejmˇ e by se daly s výhodou využít jako jednotné rozhraní pro pˇ rístup k dat˚ um. Jejich filozofie ale i úspˇ ešnost vychází mimo jiné z jednoduchosti. Pro mnoho skuteˇ cných aplikací je však potˇ reba ponˇ ekud komplexnˇ ejší sada funkcí. Na druhé stranˇ e existuje sice velmi propracovaná (z mnoha stránek) technologie relaˇ cních databází, ale na tomto poli neexistuje žádné vhodné standardizované rozhraní. Daly by se tyto technologie spojit, tj. podpoˇ rit rozhraní LDAPu zkušenostmi a technickými možnostmi databázových technologií? V této oblasti pˇ richází v úvahu využití LDAPu jako nástroje pro publikaci dat (pouze pro ˇ ctení), což je pomˇ ernˇ e snadno a úspˇ ešnˇ e realizovatelná varianta (složitˇ ejší operace, potˇ rebné pouze pro zmˇ enu dat, realizujeme pˇ res nativní protokoly a rozhraní relaˇ cních databází). Výše naznaˇ cené problémy je tˇ reba vyˇ rešit, pokud chceme dospˇ et k jednotnému rozhraní jak pro ˇ ctení, tak pro zmˇ enu dat. LDAP jako univerzální rozhraní pro data Jak bylo výše naznaˇ ceno, jedním z odvážných cíl˚ u je jednotné rozhraní pro pˇ rístup k dat˚ um. Jak by mohla vypadat architektura systém˚ u založených na této myšlence, naznaˇ cuje obr. 7.4. Hlavní znázornˇ ené komponenty pˇ redstavují: • Jednotné rozhraní Rozhraní mezi aplikacemi a servery. Toto API m˚ uže být založeno na LDAP API, samozˇ rejmˇ e s jistými rozšíˇ reními (složitˇ ejší operace nad daty, . . . ). S API souvisí jednotný rámec pro organizaci a získávání dat, sémantika dat je záležitostí alikací. • Modulární prohlížeˇ c Nástroj poskytující základní pˇ rístup k dat˚ um v adresᡠrových službách a zároveˇ n rámec pro tvorbu základní skupiny aplikací (na klientské stranˇ e). Vlastní prohlížeˇ c poskytuje uživateli možnost pˇ ristupovat pˇ rímo k dat˚ um v adresᡠrových službách, hledat v nich a mˇ enit je. Dále je možno do prohlížeˇ ce instalovat SW moduly (plug-in) realizující uživatelský „pohled“ na data konkrétní aplikace, tj., na základˇ e znalosti sémantiky dat (pˇ ríslušného typu ˇ ci 114

Client

Interface

Server

Modular browser

Appl. servers

Application Modules

Application

LDAP server

API lib LDAP API

Obrázek 7.4: Informaˇ cní infrastruktura jako rámec pro zacházení s daty a pro vytvᡠrení aplikací. podstromu) m˚ uže takový modul prezentovat uživateli data stejnˇ e jako specializovaná aplikace (uživatel nemusí vˇ edˇ et nic o zp˚ usobu jejich uložení v adresᡠrovém stromu).

Reference [1] Sitera J.: Adresᡠrové služby — lehký úvod do problematiky adresᡠrových služeb, technická zpráva TEN-155 CZ ˇ císlo 4/2000, http://www.ten.cz/doc/techzpravy/2000-4/ [2] Projekt Pleiades — domovská stránka, http://home.zcu.cz/projekty/lps/ldap/ [3] Projekty Laboratoˇ re poˇ cítaˇ cových systém˚ u, Centra informatizace a výpoˇ cetní techniky Západoˇ ceské univerzity v Plzni, http://home.zcu.cz/projekty/lps/ [4] Projekt O RION, http://home.zcu.cz/orion/ [5] Projekt Pleiades — základní specifikace projektu, http://home.zcu.cz/projekty/lps/ldap/ldap.html 115

[6] Sitera J.: Using LDAP as service for getting workstation configuration information in distributed computing environment, University of west Bohemia proceedings 1999, únor 2000, ISBN 80–7082– 617–7. [7] Sitera J.: Adresᡠrové služby jako informaˇ cní infrastruktura distribuovaného výpoˇ cetního prostˇ redí, sborník konference EurOpen.CZ, listopad 1999, ISBN 80–902715–0–2. [8] Sitera J.: Projekt Pleiades, technická zpráva TEN-155 CZ ˇ císlo 5/2000, http://www.ten.cz/doc/techzpravy/2000-5/ [9] Sears A.: A Scalable Directory Schema in LDAP for Integrated Conferencing Services, Massachusetts Institute of Technology. [10] Projekt Globus, http://www.globus.org [11] Directory Enabled Networks, http://www.dmtf.org/standards/standard_den.php [12] Projekt OpenLDAP, http://www.openldap.org [13] IBM SecureWay Software, http://www.ibm.com/software/secureway [14] iPlanet Directory Server, http://www.iplanet.com/products/iplanet_directory/ [15] NSS LDAP Module, http://www.padl.com/nss_ldap.html

❧ Ing. Jiˇ rí Sitera ([email protected]) vystudoval Fakultu aplikovaˇ ných vˇ ed Západoˇ ceské univerzity v Plzni (ZCU), obor Informatika a výpoˇ cetní technika se zamˇ eˇ rením na distribuované systémy. Od ˇ Centrum informatizace a výpoˇ roku 1996 pracuje na ZCU, cetní techniky, Laboratoˇ r poˇ cítaˇ cových systém˚ u (CIV LPS). Zabývá se problematikou distribuovaných výpoˇ cetních prostˇ redí, podílí se na projektu O RION (jednotné distribuované výpoˇ cetní ˇ prostˇ redí ZCU), projektu META Centrum (jednotné distribuované ˇ a projektu Datagrid výpoˇ cetní prostˇ redí akademických superpoˇ cítaˇ cových center CR) (Evropské výpoˇ cetní prostˇ redí (GRID) specializované pro aplikace z oblasti fyziky vysokých energií). Dále se zabývá adresᡠrovými službami a jejich využitím v distribuovaném výpoˇ cetním prostˇ redí s d˚ urazem na jejich uplatnˇ ení v systému správy rozsáhlého distribuovaného prostˇ redí. Mezi jeho záliby patˇ rí fotografování, nˇ ekteré fotografie lze nalézt v elektronickém albu na http://home.zcu.cz/~sitera/gallery/.

116

Hmm, Plzeˇ náci — dost dobrá parta. Špiˇ ckové znalosti výpoˇ cetní techniky a sítí obratnˇ e maskují vysokou zbˇ ehlostí v r˚ uzných sportovních a alkoholických disciplinách a detailní znalostí repertoáru Visacího zámku. — Jan Müller ICZ a.s.

Živá slova

EurOpen.CZ je neziskové zájmové sdružení, spojující pod pláštíkem otevˇ rených systém˚ u technicky orientované odborníky zamˇ eˇ rené na nejr˚ uznˇ ejší oblasti budování a provozování informaˇ cních systém˚ u a vývoj informaˇ cních technologií. EurOpen — projekt, který vznikl na zaˇ cátku devadesátých let s cílem zastˇ rešit národní evropské skupiny uživatel˚ u Unixu, dát jim jednotnou exekutivu a vytvoˇ rit tak na celoevropském základu organizaci podobnou Usenixu, z mnoha d˚ uvod˚ u neuspˇ el. Nicménˇ e i po zániku ceˇ loevropské platformy, možná doˇ casném, se má rada národních skupin (napˇ ríklad holandský nluug ˇ ci švédský EurOpen.SE) ˇ cile k životu, jak staˇ cí snadno zjistit na jejich webových stránkách. K tˇ emto skupinám (jak staˇ cí zjistit na webové stránce www.europen.cz) patˇ rí i skupina ˇ ceská. Zásadní podíl na tomto úspˇ echu má Vladimír Rudolf a další ˇ bez nichž si nelze kolegové z CIV ZCU, EurOpen.CZ dost dobˇ re pˇ redstavit. Sdružení EurOpen je postaveno na dvou pilíˇ rích — prvním je vysoká profesionalita a technická úroveˇ n prezentací, druhým je pˇ rátelská a kolegiální atmosféra poˇ rᡠnezastupitelný. Tˇ daných akcí. V obou oblastech je podíl CIV ZCU esné partnerství zájmového sdružení a akademického pracovištˇ e je, podle mého názoru, pˇ redpokladem životaschopnosti každého sdružení, založeného na stanovách podobných stanovám EurOpenu, protože svobodný akademický pohled, neomezený tˇ rebas i nechtˇ enou ˇ ci nevˇ edomou autocenzurou ˇ ci naopak marketingovým zviditelˇ nováním komerˇ cních pracovišt’ funguje jako zpˇ etná vazba, zabraˇ nující aby se sdružení postupnˇ e nedostalo mimo mantinely, které si p˚ uvodnˇ e stanovilo. 117

Porovnáme-li EurOpen.CZ s podobnými profesními sdruženími v ˇ ceských zemích, nepˇ rekvapí, že podobná tˇ esná spolupráce mezi akademickým pracovištˇ em (at’ už je to v jednotlivých pˇ rípadech napˇ ríklad VŠE ˇ ci MFF UK) a sdružením existuje zˇ rejmˇ e všude. ˇ podaˇ Jsem rád, že se díky vstˇ rícnosti koleg˚ u ze ZCU rilo EurOpen.CZ navázat tak úzké a pro EurOpen pˇ rínosné kontakty. Rád bych doufal, že i pro kolegy ze Západoˇ ceské univerzity pˇ redstavuje tato spolupráce pˇ rínos nejen po stránce odborné, ale i spoleˇ censké. — Jiˇ rí Felbáb pˇ redseda rady EurOpen.CZ

118

Pro mˇ e je nejhorší nadávka: „Ty úzkej specialisto!“ To je horší, než ty vole, ty kreténe, ty idiote! Není to absurdní, že žijeme ve svˇ etˇ e, v kterém lidi studují jen proto, aby byli jednostrannˇ ejší než byl pˇ red sto lety obecní kretén? — Pavel Landovský Soukromá vzpoura

8

ˇ v Plzni CFD systém FLUENT na ZCU Jindˇ rich Kˇ nourek

Také už vám nˇ ekdy uletˇ ela ˇ cepice z hlavy? Všimli jste si krásných pravidelných vír˚ u vznikajících za vodáckým pádlem? Bojovali jste s vˇ etrnými mlýny? Problémy mechaniky tekutin nás obklopují skrze další vˇ ední obory ˇ ci pr˚ umyslové aplikace více, než si mnohdy dovedeme pˇ redstavit. Dˇ ríve mˇ eli vˇ edci pro potˇ reby provádˇ ení výpoˇ ct˚ u logaritmické pravítko ˇ ci vˇ etší kalkulaˇ cku. Dnes mají možnost využívat stále rostoucích výkon˚ u výpoˇ cetní techniky vˇ cetnˇ e komfortních softwarových nástroj˚ u. Jsou nabízená ˇ rešení všeobjímající ˇ ci naopak samoúˇ celná? Na to se pokusí odpovˇ edˇ et následující „populárnˇ e nauˇ cný“ ˇ clánek.

Seznámení s CFD CFD je zkratka anglických slov Computational Fluid Dynamics, tedy výpoˇ ctová dynamika tekutin. Cílem CFD analýz je za pomoci výkonné výpoˇ cetní techniky v reálnˇ e krátké dobˇ e získat co nejvíce informací o konkrétním systému z hlediska proudˇ ení, pˇ renosu tepla, spalování a chemických proces˚ u a také pro výbˇ er vhodných konstrukˇ cních variant. CFD analýzy jsou tak d˚ uležitým podkladem pˇ ri vývoji nových produkt˚ u nebo ovˇ eˇ rování starších ˇ rešení v pr˚ umyslu leteckém, automobilovém, turbínᡠrském, energetickém a stavebním, stranou nez˚ ustávají ale ˇ ani moderní obory jako ekologie ci biomedicína. 119

Postup práce pˇ ri CFD analýzách Nyní se seznámíme s postupem, který provází CFD analýzu. Postup samozˇ rejmˇ e záleží na používaném CFD systému, tento se lehce inspiruje CFD kódem FLUENT. Tvorba geometrie Základním kamenem pro provádˇ ení CFD analýzy je popis geometrie problému. M˚ uže se jednat napˇ ríklad o popis mezilopatkového kanálu, ˇ cásti potrubí vzduchotechniky, povrchu letadla ˇ ci karoserie vozu, míchací nádoby nebo spalovacího kotle. Geometrie musí tvoˇ rit uzavˇ rený celek, tzv. kontrolní objem. Ten bývá ohraniˇ cen stˇ enami, vstupem a výstupem tekutiny, zdrojem tepla, rovinou symetrie a pod. Geometrický model problému je možno vytvoˇ rit pomocí speciálních softwarových nástroj˚ u blížících se vzdálenˇ e CAD systém˚ um, tuto cestu ale m˚ uže využít výpoˇ ctᡠr pouze pro jednoduché úlohy. V pˇ rípadˇ e reálných úloh je efektivní (i efektní) získat popis geometrie úpravou již existující elektronické výkresové dokumentace, je-li k dispozici. Toto se vˇ etšinou dˇ eje pˇ revodem z CAD dat za pomoci univerzálního datového formátu jako je IGES ˇ ci STEP. Výpoˇ ctᡠre ˇ ceká ještˇ e oprava chyb a korekce naˇ ctených dat, nároky na popis geometrie pro CFD analýzy jsou totiž zpravidla jiné než pro konstrukˇ cní nebo pevnostní analýzy. V obou pˇ rípadech je nutné, aby míra detailu v popisu geometrie odpovídala cíl˚ um analýzy a byla v souladu po celém prostoru geometrie. Tak je nutno napˇ ríklad zanedbat klobouˇ cky bodových svar˚ u, miniaturní spáry ˇ ci hlaviˇ cky nýt˚ u a naopak nevynechat prvky, které by mohly pˇ ri simulaci hrát roli, napˇ ríklad výztužná žebra ˇ ci zpˇ etná zrcátka. Výpoˇ ctᡠr musí rozhodnout, co už zanedbat a co ještˇ e nikoli — s nar˚ ustajícím poˇ ctem zbyteˇ cných detail˚ u roste složitost úlohy, pˇ ri pˇ rílišném zjednodušení geometrie snižujeme vˇ erohodnost a pˇ resnost analýzy. Výpoˇ cetní sít’ Po dokonˇ cení geometrie kontrolního objemu je tˇ reba vytvoˇ rit výpoˇ cetní sít’. Jedná se v podstatˇ e o rozdˇ elení kontrolního objemu na malé objemy, zvané též buˇ nky ˇ ci elementy. Generování výpoˇ cetní sítˇ e m˚ uže probíhat v jednoduchých pˇ rípadech automaticky, ve složitˇ ejších je tˇ reba zásahu výpoˇ ctᡠre. Ten musí navíc urˇ cit, v jakých místech bude výpoˇ cetní sít’ zahuštˇ ená a kde m˚ uže být naopak hrubˇ ejší, tak, aby byly pˇ ri simulaci podchyceny zásadní jevy ˇ ci vlivy proudˇ ení. Opˇ et je tˇ reba volit obezˇ retnˇ e, se zvyšující se jemností sítˇ e roste nároˇ cnost úlohy. 120

Výpoˇ cetní sítˇ e mohou být složeny z nˇ ekolika druh˚ u bunˇ ek, a to i kombinovanˇ e. Pro prostorové úlohy se používají pˇ revážnˇ e šestistˇ enné aˇ ctyˇ rstˇ enné buˇ nky, pro dvourozmˇ erné úlohy se používají ˇ ctyˇ rúhelníkové ˇ ci trojúhelníkové prvky. Je také tˇ reba zajistit, aby vytvoˇ rená výpoˇ cetní sít’ splˇ novala nˇ ekteré další požadavky. Napˇ ríklad velikost bunˇ ek, které jsou v blízkém sousedství, by se nemˇ ela ˇ rádovˇ e lišit, ideální je hodnota max. 20 %. Také co nejmenší zkosení ˇ ci deformace bunˇ ek je základem kvalitní výpoˇ cetní sítˇ e pro dobrou CFD analýzu. Fyzikální popis, výpoˇ cet Nad vygenerovanou výpoˇ cetní sítí následuje fyzikální popis problému. Je tˇ reba rozdˇ elit a oznaˇ cit hraniˇ cní zóny a pˇ riˇ radit jim odpovídající okrajové a poˇ cáteˇ cní podmínky (napˇ ríklad vstup, výstup, ohˇ rívající se stˇ ena), je tˇ reba nastavit materiálové vlastnosti proudících médií ˇ ci pevných látek. Dále se volí typ problému, urˇ cuje se, jaké rovnice popisující fyzikální dˇ eje (turbulence, pˇ renos tepla, hoˇ rení, dvoufázové proudˇ ení a pod.) vstupují do výpoˇ ctu, mohou se v tˇ echto rovnicích nastavit r˚ uzné konstanty a výpoˇ cetní postupy. Když je problém dodefinován, následuje vlastní výpoˇ cet. Vˇ etšinou se jedná o iteraˇ cní výpoˇ cet, kdy je v prvním kroku odhadnut výsledek a v každém dalším kroku se zpˇ resˇ nuje. Výpoˇ cet je možno kdykoli pˇ rerušit, prohlédnout pr˚ ubˇ ežné výsledky, upravit zadání nebo jiné parametry. V pˇ rípadˇ e, že je úloha rozsáhlá, je vhodné zvolit paralelní ˇ ci distribuované provádˇ ení výpoˇ ctu na více procesorech ˇ ci pracovních stanicích. Výpoˇ cetní sít’ je rozdˇ elena na odpovídající poˇ cet podoblastí, pˇ redávání informací o stavu simulace a výmˇ ena dat na sousedních hranicích podoblastí se dˇ eje po každém výpoˇ cetním kroku, iteraci. Postprocesing, vizualizace dat Po dokonˇ cení výpoˇ ctu následuje vyhodnocení výsledk˚ u. Nˇ ekdy staˇ cí pro zhodnocení simulovaného problému pouze nˇ ekolik ˇ císel (napˇ ríklad koeficienty odporu, ztrátové koeficienty, teplota na výstupu), ve vˇ etším množství pˇ rípad˚ u ale touží výpoˇ ctᡠr poznat problém hloubˇ eji. M˚ uže získat informace o rozložení požadovaných veliˇ cin na definovaných plochách, rychlostních vektorech v libovolných místech. Problematiˇ ctˇ ejší je vizualizace dat pro prostorové úlohy. Zde je možné si pomoci definováním ˇ rez˚ u, lze si ale nechat zobrazit také isoplochy vybraných veliˇ cin nebo trasy ˇ cástic proudícího média v kontrolním objemu. V pˇ ríˇ padˇ e casovˇ e závislých úloh je možné pr˚ ubˇ ežné obrázky spojovat do animací. 121

FLUENT Fluent, Inc. je mezinárodní firmou zabývající se vývojem poˇ cítaˇ cových program˚ u pro numerickou simulaci proudˇ ení CFD. V souˇ casnosti firma Fluent, Inc. distribuuje ucelenou ˇ radu programových systém˚ u umožˇ nujících ˇ rešení celé palety 3D proudˇ ení od vysoce rychlostního supersonického turbulentního proudˇ ení, pˇ res proudˇ ení transsonické až po nízkorychlostní laminární proudˇ ení a pomalé viskoelastické toky. (Jedná se o programy FLUENT, FIDAP, NEKTON a POLYFLOW.) Proudˇ ení je možno ˇ rešit se zahrnutím chemických reakcí, spalování, pˇ renosu tepla, vlivu turbulence a dalších složitých fyzikálních model˚ u vˇ cetnˇ e vícefázového proudˇ ení, proudˇ ení s volnou hladinou a mechanismy pro tvorbu NOx pˇ ri spalování. FLUENT je moderní CFD program umožˇ nující komplexní ˇ rešení úloh ˇ ešit je možno vnitˇ z oblasti proudˇ ení a spalování. R rní i vnˇ ejší obtékání, v laminární i turbulentní oblasti, výpoˇ cty vícefázového proudˇ ení, proudˇ ení s volnou hladinou i chemickými reakcemi (napˇ ríklad hoˇ rení) spolu s pˇ renosem tepla. Program umožˇ nuje jak stacionární, tak i nestacionární analýzu 2D i 3D problém˚ u a následnou kvalitní vizualizaci výsledk˚ u.

ˇ v Plzni FLUENT na ZCU ˇ U v Plzni Historie FLUENTu na ZC ˇ zakoupeny v roce Programy firmy Fluent Inc. byly pro používání za ZCU ˇ ˇ 1996 v rámci rešení projektu MŠMT c. ID 96008 „Distribuované výpoˇ cty v mechanice tekutin“. Byly vybrány pro svoji univerzálnost a také pro možnost paralelizace a distribuování výpoˇ ct˚ u. Na zaˇ cátku byly k dispozici programy GEOMESH (vynikající, ale složitý geometrický modelᡠr a generátor povrchových sítí), TGrid (generátor objemových sítí) a ˇ rešiˇ ce FLUENT 4, FLUENT/UNS a RAMPANT. V pr˚ ubˇ ehu let se jednotlivé prvky výpoˇ cetního systému zdokonalovaly jak z hlediska uživatelské obsluhy, tak z hlediska zahrnutých fyzikálních jev˚ u a rychlosti výpoˇ ct˚ u. ˇ Nyní máme na ZCU nový preprocesor GAMBIT, generátor objemových sítí TGrid a univerzální ˇ rešiˇ c FLUENT 5. Narostla uživatelská základna, již druhým rokem je FLUENT vyuˇ cován pˇ ri cviˇ cení v pˇ redmˇ etu Mechanika tekutin 2, roste poˇ cet diplomových prací využívajících FLUENTu. V zaˇ cátcích byl rozsah a poˇ cet analýz omezen jednak zkušenostmi uživatel˚ u, druhak dostupnými výpoˇ cetními kapacitami. V poˇ cátcích byly ˇ rešeny vˇ etšinou dvoudimenzionální úlohy s poˇ ctem bunˇ ek do 100 tisíc, 200 tisíc byla již velká úloha. Dnes se ˇ reší bˇ ežnˇ e trojdimenzionální 122

úlohy obsahující statisíce bunˇ ek, za velikou je považována úloha o nˇ ekolika miliónech buˇ nkách, i takové však ˇ rešíme. ˇ ešené problémy R Výˇ cet ˇ rešených problém˚ u nebude jistˇ e úplný, nejsem v kontaktu se všemi uživateli FLUENTu, pokusím se pˇ riblížit ty, o kterých vím nebo se na jejich ˇ rešení podílím. Výpoˇ cty v níže uvedených oblastech probíhají díky šíˇ rce problematiky již nˇ ekolik let. Zaˇ cínalo se zjednodušeným dvoudimenzionálním modelem, zde docházelo k „naladˇ ení“ úlohy a ovˇ eˇ rení správnosti postup˚ u, nyní již vˇ etšinou probíhají trojdimenzionální simulace. Obtékání dopravních prostˇ redk˚ u: jedná se o simulace externí aerodynamiky kolejových vozidel, trolejbus˚ u, autobus˚ u a osobních automobil˚ u. Výsledkem jsou hodnoty koeficient˚ u odporu a vztlaku a popis rychlostních, tlakových a turbulentních polí. Cílem je optimalizace povrchu vozidel ˇ ci jejich vybraných partií, nebo výbˇ er nejvhodnˇ ejší z variant z hlediska proudˇ ení. CFD analýzy probíhají v rámci výuky na Fakultˇ e strojní, Katedˇ re konstruování stroj˚ u, v rámci aplikaˇ cního výzkumu se jimi zabývá Výzkumné centrum v západoˇ ceském regionu „Nové technologie“.

Obrázek 8.1: Proudnice vypouštˇ ené z kol zjednodušené karoserie vozu. Turbíny, difuzory: simulace se zabývají proudˇ eními ve vzduchových turbínách pˇ ri r˚ uzné geometrii rozvádˇ ecích a obˇ ežných lopatek 123

a pˇ ri uvažování parciálního ostˇ riku, dále pak stlaˇ citelným proudˇ ením v hrdlech difuzor˚ u parních turbín. Analýzy probíhají v rámci ˇ na Fakultˇ pˇ ríslušných grant˚ u Grantové agentury CR e strojní, Katedˇ re konstruování energetických stroj˚ u a zaˇ rízení.

Obrázek 8.2: Povrchová sít’ ˇ cásti turbíny. Spínaˇ ce VVN: zde se jedná o simulace tlakování a vyprazdˇ nování zhášecí komory vysokonapˇ et’ových vypínaˇ cu ˚. Zhášecí plyn proudí vysokou rychlostí pˇ ri vysokých teplotách, jeho materiálový popis není triviální. Výpoˇ cty provádˇ ejí pracovníci Fakulty elektrotechnické, Katedry elektrických stroj˚ u a Výzkumného centra v západoˇ ceském regionu „Nové technologie“. Ventily: simulace proudˇ ení páry za kuželkou ventilu, m˚ uže dojít k pulzaci proudu a následnˇ e na díle k rozkmitání vedení kuželky a jeho destrukci. Simulace jsou díky složité geometrii a tlakovým pomˇ er˚ um ve ventilu nároˇ cné. Zabývá se jimi Výzkumné centrum v západoˇ ceském regionu „Nové technologie“ a Katedra konstruování energetických stroj˚ u a zaˇ rízení na Fakultˇ e strojní.

Je práce s FLUENTem vˇ eda? FLUENT a podobné systémy jsou ˇ casto v odborných kruzích oznaˇ covány za „ˇ cernou skˇ ríˇ nku“, nástroje bez možnosti nahlédnutí „dovnitˇ r “, bez možnosti úpravy kódu, bez moderních vˇ edeckých postup˚ u. Je to pravda 124

— základní výzkum v oblasti numerické simulace proudˇ ení se soustˇ redí na vývoj numerických schémat, turbulentních model˚ u, nestabilit a pod. a promítnutí novinek do systém˚ u jako je FLUENT trvá nˇ ekdy i deset, dvacet let. FLUENT je CFD nástroj, za kterým se pˇ resto skrývá mnoho vývojové a programátorské práce. Hlavní výhodou proti „akademickým“ systém˚ um je rychlá pˇ ríprava dat (geometrie, výpoˇ cetní sít’) a kvalitní postprocesing. Nevýhodou m˚ uže být jeho univerzálnost a schopnost dodat výsledky za témˇ eˇ r každé situace. Uživatele bez znalosti pozadí problému pak mohou výsledky zmást nebo zavést do slepé uliˇ cky. Je jisté, že samotné používání FLUENTu nem˚ uže být oznaˇ ceno za vˇ edu ˇ ci výzkum. Jeho pˇ rínos vˇ edˇ e je v pomoci, kterou poskytuje pˇ ri inženýrském zkoumání problém˚ u, které vznikají vlivem jev˚ u v tekutinách v konkrétních produktech, pˇ ri dalším aplikovaného výzkumu, pˇ ri virtuálním testování nových výrobk˚ u a konstruování nových zaˇ rízení.

❧ Ing. Jindˇ rich Kˇ nourek ([email protected]) po absolvování Faˇ v Plzni nastoupil v ˇ kulty aplikovaných vˇ ed ZCU ríjnu roku 1998 na ˇ v Plzni. Od února 1999 pracuje jako vedoucí Západoˇ ZCU ceského ˇ v Plzni. V ˇ superpoˇ cítaˇ cového centra ZCU cervenci roku 2000 nastoupil na místo vˇ edeckého pracovníka v národním výzkumném centru Nové technologie — výzkumné centrum v západoˇ ceském regionu v odboru Modelování a experimentální mˇ eˇ rení interakcí v elektrických a mechanických systémech. Zde se zabývá numerickým ˇ rešením rychlostních, tlakových, turbulentních a teplotních polí komerˇ cními programy s d˚ urazem na paralelní a distribuované provádˇ ení výpoˇ ct˚ u, zejména pomocí CFD programu FLUENT.

125

Pro nejvyšší, všude známou a uznávanou kvalitu je plnˇ e doporuˇ cován a vyhledáván . . . — Stock Plzeˇ n, a.s. nápis na etiketˇ e potravinᡠrského výrobku

Módní trendy (1994–2001)

PPP Challenge Handshake Authentication Protocol (CHAP) — Request for Comments (RFC) 1994 IETF Group, srpen 1996

127

Švejk potom vždy zasalutoval a prohlásil: „Poslušnˇ e hlásím, že držím hubu a že vˇ ec je úplnˇ e jasná.“ — Jaroslav Hašek Osudy dobrého vojáka Švejka za svˇ etové války

§145 Uložení svršk˚ u a dopravních prostˇ redk˚ u Zamˇ estnavatel je povinen zajistit bezpeˇ cnou úschovu svršk˚ u a osobních pˇ redmˇ et˚ u, které zamˇ estnanci obvykle nosí do zamˇ estnání, jakož i obvyklých dopravních prostˇ redk˚ u, pokud jich zamˇ estnanci používají k cestˇ e do zamˇ estnání a zpˇ et; za obvyklý dopravní prostˇ redek k cestˇ e do zamˇ estnání a zpˇ et se pro tento úˇ cel nepovažuje osobní automobil. Tuto povinnost má i v˚ uˇ ci všem ostatním osobám, pokud jsou pro nˇ ej ˇ cinny na jeho pracovištích. ˇ. 4027/2001 Sb. — Výˇ natek ze zákona c

128

Vˇ edci vypoˇ cetli, že pravdˇ epodobnost existence nˇ eˇ ceho tak výjimeˇ cnˇ e nesmyslného jako je Zemˇ eplocha je zhruba nˇ ekolik milión˚ u ku jedné. Jenže mágové zase spoˇ cítali, že pˇ ri pravdˇ epodobnosti, že se nˇ ejaká vˇ ec m˚ uže pˇ rihodit s pravdˇ epodobností milión ku jedné, pˇ rihodí se pravidelnˇ e devˇ etkrát z deseti pˇ rípad˚ u. — Terry Pratchett Mort

9

Bezpeˇ cnost poˇ cítaˇ cové sítˇ e WEBnet Jakub Urbanec

Poˇ cítaˇ cová sít’ Západoˇ ceské univerzity ˇ cítá v souˇ casné dobˇ e (ˇ cervenec 2001) nˇ eco okolo 3 000 aktivních IP adres. Neznamená to, že po celou dobu ˇ ctení tohoto ˇ clánku je na naší univerzitˇ e stále nˇ ekolik tisíc aktivních stroj˚ u pˇ ripojených k Internetu, ale podává to obraz o tom, kolik poˇ cítaˇ cu ˚ se tu a tam na Internet pˇ ripojí. Existují desítky stroj˚ u, které na univerzitˇ e nepˇ retržitˇ e bˇ eží — zajišt’ují správný bˇ eh elektronické pošty, poskytují data (www, ftp, atd.), spravují databáze, poˇ cítají nároˇ cné úlohy nebo je prostˇ e nˇ ekdo zapomnˇ el vypnout (velmi ˇ castý pˇ rípad). Všechny skupiny stroj˚ u mají spoleˇ cný problém: poˇ cítaˇ covou bezpeˇ cnost. Tento pojem sdružuje bezpeˇ cnost dat, bezpeˇ cnost operaˇ cního systému a také fyzickou bezpeˇ cnost poˇ cítaˇ ce. V tomto ˇ clánku se nebudeme bavit o fyzické bezpeˇ cnosti poˇ cítaˇ cu ˚ — tˇ ežko nˇ ekdo zabrání zkušené uklízeˇ cce, aby právˇ e váš stroj nevypojila z elektˇ riny, vysála celou kancelᡠr a pak vše vrátila (opticky) do p˚ uvodního stavu. Máme však dostatek prostˇ redk˚ u k tomu, abychom zabránili úniku informací z vašeho poˇ cítaˇ ce nebo abychom ochránili váš poˇ cítaˇ c pˇ red útokem „zvenˇ cí“.

129

Jak jsme na tom Když jste bezpeˇ cnostní odborník a odvádíte dokonalou práci, nemá vaše spoleˇ cnost žádné problémy s bezpeˇ cností. Takže se zdá, že jste úplnˇ e zbyteˇ cný. — citát z Internetu

Celá internetovská infrastruktura se v souˇ casné dobˇ e neustále potýká s neukáznˇ enými uživateli, kteˇ rí se pokoušejí získat neoprávnˇ ené pˇ rístupy do poˇ cítaˇ cových sítí, probourat internetovské ochrany organizací nebo jen prostˇ e škodit. Poˇ cítaˇ cová sít’ Západoˇ ceské univerzity není výjimkou — se svým IP rozsahem a rychlostí pˇ ripojení je vhodným a ˇ castým cílem tˇ echto pokus˚ u. Na obrázku 9.1 vidíme poˇ cty pokus˚ u o napadení primárního DNS serveru eros.zcu.cz v pr˚ ubˇ ehu první poloviny roku 2001. DNS server eros.zcu.cz

1000

900

800

Alert Occurances

700

600

500

400

300

200

100

0

01/2001

02/2001

03/2001

04/2001

05/2001

06/2001

07/2001

Time

Obrázek 9.1: Poˇ cty pokus˚ u o napadení primárního DNS serveru. Poznámka k obrázku 9.1: poˇ cty útoku se liší, obvykle dosahují hodnot okolo 50 dennˇ e, s pomˇ ernˇ e velkým statistickým rozptylem. Závisí také na nastavení prahových hodnot. Pro pˇ redstavu — u zabezpeˇ covacího zaˇ rízení obytného domu nastavíme, že klepání na okno je bezpeˇ c130

nostní incident (nˇ ekdo se pokouší zjistit, které okno z˚ ustalo otevˇ rené a najde-li takové, vnikne do domu), ale silné poryvy vˇ etru nám takových incident˚ u vygenerují spoustu. Totéž platí i pro detektory sít’ových bezpeˇ cnostních incident˚ u. Pˇ redstava, že m˚ uj vlastní poˇ cítaˇ c je pro útoˇ cníky nezajímavý je lichá. Každý poˇ cítaˇ c (ano, platí každý!) je potenciálním cílem útoku: „Cože? Právˇ e m˚ uj poˇ cítaˇ c? M˚ uj stolní poˇ cítaˇ c s jedním textovým editorem, prohlížeˇ cem a sadou obrázk˚ u z dovolené? Nesmysl, kdo by mˇ el zájem o m˚ uj poˇ cítaˇ c! Nemˇ el jsem si tuhle pˇ ríruˇ cku kupovat, je plná blábol˚ u a autor tohoto pˇ ríspˇ evku je paranoik.“

Co dˇ elat? To, že jsem paranoik nemusí nutnˇ e znamenat, že mˇ e nikdo nesleduje. — Woody Allen

Jak se m˚ užeme bránit? Existuje jednoduchá, spolehlivá a systémová ochrana proti takovému napadení — odpojit poˇ cítaˇ c zcela od vnˇ ejší poˇ cítaˇ cové sítˇ e, nejlépe od každé sítˇ e (vˇ cetnˇ e sítˇ e elektrické). Nepˇ redpokládám však, že tato odpovˇ ed’ uspokojí všechny ˇ ctenᡠre. Další klamná pˇ redstava se dotýká operaˇ cních systém˚ u. Pˇ revažuje názor, že bezpeˇ cnostní problémy se týkají jen víceuživatelských systém˚ u jako je Unix a podobnˇ e. • Rok 2000 byl rokem Internetovských vir˚ u (ˇ cerv˚ u) jako je „iloveyou“ nebo „anna kurnikova“. Tyto viry postihly desítky milión˚ u uživatel˚ u operaˇ cních systém˚ u firmy Microsoft. Unixových platforem se virus nedotknul. • Poˇ cet bezpeˇ cnostních problém˚ u operaˇ cních systém˚ u1 je uveden v tabulce 9.1. • Enormní byla rychlost šíˇ rení viru (ˇ cervu) CodeRed v ˇ cervenci roku 2001, kdy za devˇ et hodin nakazil virus okolo 250 000 poˇ cítaˇ cu ˚ ˇ kde napadl deset poˇ (a nevyhnul se ani ZCU, cítaˇ cu ˚ a za 20 dní se 1

Podle: http://www.securityfocus.com/vdb/stats.html

131

Operaˇ cní systém Microsoft Windows NT 4.0 RedHat Linux 6.2 i386 Microsoft Windows 2000 Debian Linux 2.2 RedHat Linux 6.1 i386 Microsoft Windows 98

poˇ cet problém˚ u 71 65 52 48 47 40

Tabulka 9.1: Poˇ cet bezpeˇ cnostních problém˚ u operaˇ cních systém˚ u. zaznamenalo 20 000 pokus˚ u o pr˚ unik na server home.zcu.cz 2 ). Tento virus úspˇ ešnˇ e napadá pouze platformu Microsoft Windows3 . Uvedená data neslouží k uklidnˇ ení uživatel˚ u Unixových platforem. Je pravdˇ epodobné, že relativní poˇ cet úspˇ ešných napadení bude pˇ ribližnˇ e stejný na všech platformách. D˚ ukazem budiž ˇ cerv Lion, který napadal platformu Linux.

Prevence Tato kapitolka je urˇ cena tˇ em, kteˇ rí pˇ ripouští, že existuje pravdˇ epodobnost napadení jejich poˇ cítaˇ ce a tato pravdˇ epodobnost je nenulová. Všichni ostatní by se mˇ eli vrátit o kapitolu zpˇ et 4 . Znáte ten stav, kdy zjistíte, že váš poˇ cítaˇ c byl napaden virem a vy pˇ remýšlíte, které d˚ uležité dokumenty jste ztratili, kolik ˇ casu vás bude stát nová instalace poˇ cítaˇ ce a spíláte si, že jste nepoužili antivirový program? Asi podobný pocit m˚ uže mít ˇ clovˇ ek, který zjistí, že jeho poˇ cítaˇ c byl napaden z internetu. Prevence pˇ red napadením není sice triviální, ale zvládne ji snad každý, kdo se doˇ cetl až na toto místo. Obecnˇ e existuje jednoduché pravidlo, které nás nabádá k tomu, abychom spouštˇ eli aplikace, které nutnˇ e potˇ rebujeme a žádné jiné. Máme-li napˇ ríklad katedrální www server, pak je zbyteˇ cné, aby na nˇ em bˇ ežela spousta služeb jako je portmapper, DNS server, www proxy, telnet a podobnˇ e. Je to pˇ rece www server a ne veˇ rejný testovací stroj, že? Informace o opravách bezpeˇ cnostních chyb vydávají všechny organizace, kterým není lhostejný osud uživatel˚ u. Protože je tˇ reba poskyto2

K této statistice pˇ rispˇ el nemalou mˇ erou i sám autor ˇ clánku, když jím spravovaný stroj ui322p11-sis.civ.zcu.cz zaˇ cal úspˇ ešnˇ e šíˇ rit tento virus do sítˇ e WEBnet. Pozn. red. 3 Podle: http://www.caida.org/analysis/security/code-red/ 4 Pokud ˇ ctete tuto poznámku více než potˇ retí, pak nezoufejte. Celý tento pˇ ríspˇ evek je urˇ cen nˇ ekomu jinému — nejlépe správci poˇ cítaˇ cové sítˇ e.

132

vat tyto informace co možná nejrychleji, vˇ etšina spoleˇ cností uveˇ rejˇ nuje opravy na internetu. Obvyklá adresa je pak napˇ ríklad: http://www.microsoft.com/security/ Speciální zmínku zaslouží server www.securityfocus.com, který dennˇ e uveˇ rejˇ nuje bezpeˇ cnostní problémy operaˇ cních systém˚ u a program˚ u, dále publikuje ˇ clánky, týkající se bezpeˇ cnosti, uveˇ rejˇ nuje statistiky. Další velmi užiteˇ cnou možností jsou e-mailové upozornˇ ení na chyby program˚ u nebo operaˇ cních systém˚ u (nemusíte tedy dennˇ e navštˇ evovat www stránku, všechny informace vám pˇ rijdou e-mailem nebo i na mobilní telefon.) Souˇ cástí takových zpráv bývá vˇ etšinou i postup, jak poˇ cítaˇ c nebo program zabezpeˇ cit a tedy odpadá proces vyhledávání dalších informací. Prakticky se jedná o instantní bezpeˇ cnostní polévku servírovanou e-mailem — staˇ cí postupovat krok za krokem podle návodu.

Co když . . . ? Je možné, že si nejste jisti bezpeˇ cností svého poˇ cítaˇ ce. Co dˇ elat? Kontrola log˚ u: správce poˇ cítaˇ ce by mˇ el pravidelnˇ e sledovat logovací soubory (na Unixu v adresᡠrích /var/log nebo /var/adm, na Windows pak pomocí systémového programu eventviewer). Kontrola integrity dat: pomocí program˚ u jako tripwire5 m˚ užete kontrolovat integritu dat na svém poˇ cítaˇ ci. To znamená, že vhodný program periodicky kontroluje, jestli nˇ ekdo (nˇ eco) nepˇ repsal soubor na souborovém systému (napˇ ríklad virus nebo hacker) — v takovém pˇ rípadˇ e vyvolá akci jako je napˇ ríklad odeslání e-mailu nebo zapíše tuto událost do logu. Obnova po napadení: nejspolehlivˇ ejší metodou obnovení provozu je bezesporu kompletní reinstalace operaˇ cního systému a následné zabezpeˇ cení stroje. Zˇ rídkakdy si toto m˚ užeme dovolit, ale platí: • data bývají ˇ casto ponechána beze zmˇ eny, • systémové soubory jsou velmi ˇ casto pozmˇ enˇ eny, • soubory hesel (/etc/passwd) jsou nejˇ castˇ eji pozmˇ enˇ eny, pˇ ridáni noví uživatelé a podobnˇ e. Podle toho je tˇ reba postupovat v pˇ rípadˇ e obnovení ˇ cinnosti poˇ cítaˇ ce, když není možná kompletní reinstalace stroje. 5

http://www.tripwire.org.

133

Nejsme bohové Je tˇ reba ještˇ e hodnˇ e práce k tomu, aby se zvýšila bezpeˇ cnost poˇ cítaˇ coˇ Na LPS jsme ˇ vých systém˚ u na ZCU. celili mnoha pokus˚ um o neoprávnˇ ený pˇ rístup k poˇ cítaˇ cu ˚m, zneužití studentských i zamˇ estnaneckých kont, problém˚ um s nevyžádanou poštou. Pomáhali jsme obnovovat poˇ cítaˇ ce po pr˚ uniku, informujeme správce poˇ cítaˇ cových sítí o problémoˇ vých poˇ cítaˇ cích uvnitˇ r i vnˇ e ZCU. Pˇ res pozornost, jakou vˇ enujeme poˇ cítaˇ cové bezpeˇ cnosti, je klidnˇ e možné, že nˇ ekteré naše stroje jsou napadené a zneužité. Je také možné, že si toho všimnete dˇ ríve, než my a pak nám jistˇ e dáte vˇ edˇ et. Je možné, že budete naopak potˇ rebovat pomoc v pˇ rípadˇ e problému s bezpeˇ cností. V obou pˇ rípadech nás kontaktujte na adrese: [email protected]

❧ Ing. Jakub Urbanec ([email protected]). Hostmaster (ten, kdo se stará o pˇ ridˇ elování DNS jmen), WWW administrátor (ten, kdo se snaží obhospodaˇ rovat www servery), správce sítˇ e (ˇ cervená barva — špatná, zelená — dobrá [OpenView for dummies]), Security Officer („Ne, nevím, kam se podˇ ela vaše penˇ eženka, mám na starosti bezpeˇ cnost poˇ cítaˇ cu ˚. Cože? Ne, nevím, kde je vaše myš!“)

Go away or I will replace you with a very small shell script! — Jakub Urbanec

134

Interludium

. . . vy jste, jak je vidˇ et, ještˇ e nikdy nepˇ rišel skuteˇ cnˇ e do styku s našimi úˇ rady. Všecky tyto styky jsou jen zdánlivé, vy je však ve své neznalosti považujete za skuteˇ cné.

❧ Uvažuje-li se o nˇ ejaké záležitosti hodnˇ e dlouho, m˚ uže se stát, aˇ ckoli uvažování není ještˇ e u konce, že najednou s rychlostí blesku dojde na nˇ ejakém nepˇ redvídatelném a ani pozdˇ eji nezjistitelném místˇ e k vyˇ rízení, jež záležitost vˇ etšinou sice velmi správnˇ e, avšak nicménˇ e pˇ rece jen svévolnˇ e uzavˇ re. Je to, jako by úˇ rední aparát nesnesl to napˇ etí, to léta trvající dráždˇ ení stejnou, tˇ reba o sobˇ e nicotnou záležitostí a jako by sám od sebe; bez pˇ rispˇ ení úˇ redník˚ u, uˇ cinil rozhodnutí. Pˇ rirozenˇ e že se nestal žádný zázrak, a jistˇ e to byl nˇ ejaký úˇ redník, kdo napsal vyˇ rízení nebo uˇ cinil nepsané rozhodnutí, rozhodnˇ e však nelze, alespoˇ n ne od nás, odtud, ba ani z úˇ radu samého zjistit, kdo v tomto pˇ rípadˇ e rozhodl a z jakých d˚ uvod˚ u.

❧ Mohu vám však zatím vylíˇ cit tu historii i bez spis˚ u. Na onen výnos, o nˇ emž jsem už mluvil, jsme s díky odpovˇ edˇ eli, že žádného zemˇ emˇ eˇ riˇ ce nepotˇ rebujeme. Tato odpovˇ ed’ však nedošla, jak se zdá, do p˚ uvodního oddˇ elení, nazvˇ eme je A, nýbrž do jiného oddˇ elení B. Oddˇ elení A z˚ ustalo tedy bez odpovˇ edi, avšak bohužel ani oddˇ elení B nedostalo naši odpovˇ ed’ celou; at’ už pˇ ríslušný spis z˚ ustal u nás, nebo se ztratil cestou — v oddˇ elení se neztratil urˇ citˇ e, za to ruˇ cím —, na každý pád došla do oddˇ elení B pouze obálka od spis˚ u, na níž nebylo poznamenáno nic víc, než že vložený, bohužel ve skuteˇ cnosti chybˇ ející spis se týká povolání zemˇ emˇ eˇ riˇ ce. Zatím oddˇ elení A ˇ cekalo na naši odpovˇ ed’, mˇ elo sice záznamy o vˇ eci, ale jak se pochopitelnˇ eˇ castˇ eji stává a pˇ ri vší preciznosti ve vyˇ rizování m˚ uže stát, spoléhal se referent na to, že odpovíme a že pak bud’ zemˇ emˇ eˇ riˇ ce povolá, nebo bude s námi podle potˇ reby o vˇ eci dále korespondovat. V d˚ usledku toho zanedbal záznamy a na celou vˇ ec zapomnˇ el. 137

❧ O všech tˇ ech vˇ ecech se ˇ cekající polohlasem bavili, K. bylo nápadné, že nespokojenosti bylo sice až dost, nikdo si však netroufal nic namítat proti tomu, že si Erlanger povolává strany vprostˇ red noci. Zeptal se na to a dostal vysvˇ etlení, že za to je dokonce Erlangerovi tˇ reba být velmi vdˇ eˇ cný. Vždyt’ jedinˇ e jeho dobrá v˚ ule a vysoké pojetí vlastního úˇ radu ho vedou k tomu, že v˚ ubec do vsi pˇ rijde; mohl by, kdyby chtˇ el — a snad by to dokonce lépe odpovídalo pˇ redpis˚ um — poslat nˇ ejakého nižšího tajemníka, aby sepsal protokoly. Ale to on vˇ etšinou odmítá, sám chce prý všechno vidˇ et a slyšet, musí však na to obˇ etovat noci, nebot’ v jeho úˇ redním plánu se nepoˇ cítá s ˇ casem na cesty do vsi. — Franz Kafka Zámek

138

Z nˇ ekterých škol vycházejí nic netušící dívky do nelítostného svˇ eta. Z mé školy vycházejí nelítostné dívky do nic netušícího svˇ eta. — Majitelka soukromé školy v Anglii

10

Ochrana osobních údaj˚ u Tomáš Kotouˇ c

Ochranˇ e osobních údaj˚ u se vˇ enuje zákon ˇ císlo 101/2000 Sb. Tento zákon má podle mého názoru tyto zásadní vlastnosti: • velice pˇ resnˇ e definuje, co jsou to citlivé údaje, • velice povrchnˇ e definuje, co jsou to osobní údaje, • omezuje ˇ ci dokonce znemožˇ nuje propojování informaˇ cních systém˚ u, • dostateˇ cnˇ e definuje odpovˇ ednost za osobní údaje a výši pokut za jejich zneužití. Co se týká definice osobních údaj˚ u, mám pocit, že si v tomto zákonˇ e právníci zajistili stálý pˇ rísun práce na nˇ ekolik následujících let. Zákon ˇ ríká: „Pro úˇ cely tohoto zákona se rozumí osobním údajem jakýkoliv údaj týkající se urˇ ceného nebo urˇ citelného subjektu údaj˚ u. Subjekt údaj˚ u se považuje za urˇ cený nebo urˇ citelný, jestliže lze na základˇ e jednoho ˇ ci více osobních údaj˚ u pˇ rímo ˇ ci nepˇ rímo zjistit jeho identitu.“ A tak napˇ r. na malé obci m˚ uže být patrnˇ e osobním údajem charakteristika „ten s kˇ rivým nosem“, která urˇ cí jednoznaˇ cnˇ e nˇ ejakou osobu. 139

Pro nás, tv˚ urce a provozovatele informaˇ cních systém˚ u, je toto velice nepˇ ríjemné, protože napˇ r. ve spoleˇ cenství typu patnáctitisícová univerzita nevíme, zda neporušíme zákon, pokud zveˇ rejníme informaci typu „Ten s odstávajícíma ušima získal z KMA/MA jedniˇ cku“, zda nám za to nebude hrozit pokuta 50 tisíc Kˇ c osobˇ e a 10 milion˚ u Kˇ c organizaci. V našich systémech evidujeme o osobách tyto údaje: • jméno a pˇ ríjmení, titul pˇ red, titul za, rodné jméno, fotografie, datum narození, místo a okres narození, pohlaví, rodné ˇ císlo, státní pˇ ríslušnost, kvalifikátor obˇ canství (obˇ can / uprchlík / neobˇ can / neznámo), rodinný stav, ˇ císlo OP, ˇ císlo pasu, adresa bydlištˇ e na úzeˇ (ulice, ˇ ˇ telefon, trmí CR císlo, obec, ˇ cást obce, pošta, okres, PSC, valý pobyt), kontaktní adresa (ulice, ˇ císlo, obec, ˇ cást obce, pošta, ˇ stát, telefon), zdravotní pojišt’ovna, PSC, • osobní ˇ císlo, jakou vystudoval stˇ rední školu, pˇ redchozí vzdˇ elání, jak uspˇ el u pˇ rijímacího ˇ rízení, jakou studuje fakultu — studijní program — studijní obor ˇ ci kombinaci obor˚ u, jakou získal známku z jakého pˇ redmˇ etu, studijní pr˚ umˇ er, téma diplomové práce, • e-mailová adresa, adresa osobní internetovské stránky, • pracovištˇ e, kde je zamˇ estnán, kancelᡠr, telefon. Z tˇ echto údaj˚ u je citlivým údajem pouze fotografie, která m˚ uže hovoˇ rit o rase obˇ cana. V tuto chvíli se fotografie používají pouze u JIS karet. Každý uživatel v našich informaˇ cních systémech má pˇ ridˇ elena urˇ citá pˇ rístupová práva. K informacím, ke kterým nemá mít podle vnitˇ rních pˇ redpis˚ u školy právo, se uživatel nedostane. Existují i neautorizované pˇ rístupy typu prohlížení pˇ redmˇ et˚ u, ale žádné osobní údaje tímto neautorizovaným pˇ rístupem vidˇ et nejsou. Doposud nám ale nikdo neˇ rekl, na základˇ e jaké kombinace osobních údaj˚ u lze pˇ rímo ˇ ci nepˇ rímo zjistit identitu osoby na pracovišti typu univerzita. Za to bychom byli vdˇ eˇ cní, protože nechceme být napˇ r. popotahováni za to, že na nástˇ enku po pˇ rijímacím ˇ rízení vyvˇ esíme sestavu obsahující „jméno — datum narození — poˇ cet získaných bod˚ u “. Ze zákona nám není jasné, zda to smíme udˇ elat, ale fakulty po nás takovouto sestavu požadují. Naše pracovištˇ e už bylo kv˚ uli tomuto zákonu nˇ ekolikrát napadáno. Nˇ ekteˇ rí lidé na univerzitˇ e si napˇ r. tento zákon vykládají i tak, že informace typu „Jan Novák — student FEL“, kterou je možné najít v telefonním seznamu na Internetu, je porušením tohoto zákona. Jiní napadají 140

právˇ e pˇ rijímací ˇ rízení, jiní další systémy. Za nˇ ejakou dobu nám zakážou evidovat i pohlaví studenta, ale bude se po nás neustále požadovat, abychom na diplom správnˇ e tiskli prospˇ el ˇ ci prospˇ ela. Pozoruhodné je v souˇ casné dobˇ e sledovat hysterii okolo rodného ˇ císla. Rodné ˇ císlo bylo zavedeno v souvislosti se zavádˇ ením informaˇ cních systém˚ u, aby jednoznaˇ cnˇ e urˇ covalo každého obˇ cana. Nyní se ho obˇ cané bojí zveˇ rejˇ novat ze strachu o zneužití. Principiálnˇ e však rodné ˇ císlo má být totálnˇ e veˇ rejné a zabezpeˇ cit se nemá to, aby se toto ˇ císlo nikdo nedozvˇ edˇ el, ale aby nikdo na základˇ e jen tohoto ˇ císla nemohl z nˇ ejakého informaˇ cního systému získat o dané osobˇ e žádné další osobní ˇ ci citlivé údaje. Na toto zákon pamatuje a pokuty za takovéto zneužití ˇ ci nedbalost jsou znaˇ cnˇ e vysoké. Opˇ et se neodstraˇ nuje pˇ ríˇ cina problému, ale jeho d˚ usledky. Takže když nyní vláda uvažuje o zmˇ enˇ e rodného ˇ císla na ˇ císlo pojištˇ ence, tento problém se jen na nˇ ejakou dobu oddálí. Nám „poˇ cítaˇ cník˚ um“ je jedno, jak bude každý z nás identifikován. Ale nˇ ejakou identifikaci potˇ rebujeme, at’ už to bude nˇ ejaké ˇ císlo nebo otisk palce nebo napˇ r. urˇ cení osoby jeho vztahem k Adamovi (u mne by to znamenalo „Tomáš syn Jaroslava syna Antonína syna . . . syna praˇ otce Cecha syna . . . syna Šéma syna Noeho syna Lámecha syna . . . syna Adama“), také dobrý zp˚ usob jednoznaˇ cného urˇ cení osoby, jen trochu delší než desetimístné rodné ˇ císlo. Ale jak už jsem uvedl, nám tv˚ urc˚ um informaˇ cních systém˚ u je v podstatˇ e jedno, jaký systém se použije, hlavnˇ e aby nˇ ejaký byl. My plnˇ e chápeme, že zákonodárci chtˇ ejí obˇ cany ochránit a sami chceme, aby naše osobní údaje nebyly jen tak nˇ ekde zveˇ rejˇ novány. Nˇ ekteré zásady tohoto zákona p˚ usobí nedomyšlenˇ e a kontraproduktivnˇ e. Jde o to, že pokud máte napˇ r. dva informaˇ cní systémy, do kterých vkládáte informace získané vždy za jiným úˇ celem a tyto informace mají nˇ ejakého spoleˇ cného jmenovatele, že nesmíte tyto systémy propojit a na základˇ e tohoto spoleˇ cného jmenovatele získat z toho druhého informaˇ cního systému další informace k tˇ em získaným z prvního informaˇ cního systému. Takže zákon nás více ménˇ e nutí k tomu, abychom se vrátili zpˇ et k oddˇ eleným datovým fond˚ um a na velké databázové systémy zapomnˇ eli. Uved’me si pˇ ríklad. Mám firmu pro nákup a prodej nˇ ejakého zboží. Prodávám na fakturu nˇ ejaké firmˇ e. Za tímto úˇ celem od ní získám adresu a další údaje a zavedu si je do svého informaˇ cního systému pro prodej. Firma mi nezaplatí. Za nˇ ejakou dobu mi tato firma nˇ eco prodává. Za tímto úˇ celem od ní získám její adresu a další údaje a zavedu si je do svého informaˇ cního systému pro nákup. Když to vezmeme d˚ uslednˇ e, tak podle zákona nesmím zjišt’ovat, zda mi náhodou tato firma nedluží, protože bych již propojoval dva systémy na základˇ e informací 141

získaných za jiným úˇ celem. Nebo pˇ ríklad z univerzitní praxe. Pˇ ri zápisu do prvního roˇ cníku studia jsou od studenta požadovány tˇ ri fotografie. Jedna za úˇ celem seskenování na JIS kartu, druhá pro nalepení do indexu a tˇ retí do studentových osobních desek uložených u studijní referentky. Zaˇ cali jsme uvažovat o tom, že bychom tuto tˇ retí fotografii seskenovali a pˇ ridali do studijní agendy. To by bylo výhodné jak pro studijní referentky, tak i pro uˇ citele. Znamenalo by to sice podle zákona, že by nám to musel každý student písemnˇ e dovolit, ale to by nebyla až taková agenda, daleko vˇ etší práce je seskenovat tˇ ech dvanáct tisíc fotografií. Potom nás napadlo, proˇ c je skenovat, když už jsou jednou seskenovány pro úˇ cely JIS karet. Pro jistotu jsme se dotázali na Úˇ radˇ e pro ochranu osobních údaj˚ u a ten nám sdˇ elil, že pokud fotografie byly získány každá za jiným úˇ celem, máme je seskenovat znovu. V Plzni m˚ užete na všech osmi mˇ estských obvodech a ještˇ e na magistrátu dlužit napˇ r. poplatek ze psa a pracovníci tˇ echto jednotlivých složek mˇ esta si to nesmí sdˇ elit. Toto se sice týká jiného zákona, nicménˇ e nesmyslné mi to pˇ ripadá stejnˇ e. Dokonce jsem se na mˇ estˇ e setkal s jedním vedoucím, který mi ˇ ríkal, že ˇ cást jeho práce je státní správa a ˇ cást samospráva, a kdyby náhodou sám pˇ red sebou nˇ ekdy ˇ rekl nˇ eco z té druhé oblasti, než v které zrovna pracuje, že by musel sám sebe pokutovat. Abych se ještˇ e vrátil k tomu propojování informaˇ cních systém˚ u. V r˚ uzných databázích na univerzitˇ e jsou obsažena osobní data student˚ u, osobní data zamˇ estnanc˚ u, mzdy, finanˇ cní úˇ cetnictví, sklady, soupis majetku, rozvrhy, místnosti atd. Tato data se pˇ resouvají na stejnou databázovou platformu, data se postupnˇ e více a více „ˇ cistí“ a stejné objekty nacházející se v r˚ uzných systémech získávají stejnou identifikaci. Pro nás pˇ restává být technickým problémem, abychom na základˇ e urˇ citého identifikátoru vyhledali o urˇ citém objektu data v r˚ uzných systémech, a pokud má tázající právo je vidˇ et, abychom mu je zobrazili. Takže napˇ ríklad: • u uˇ citele bychom mohli najít: v jakých místnostech sídlí, jaké má telefony, jakou má e-mailovou adresu, jakou má internetovou adresu, kdy a kde uˇ cí, jaké vede diplomové práce, jaké má na škole funkce, jeho fotografii, jakou napsal literaturu, na jakých projektech se úˇ castnil apod., • u místnosti bychom mohli najít: jaké má vybavení a kdo za nˇ e odpovídá, jaké má telefony, kdo v ní sídlí, jaké pracovištˇ e ji „vlastní“, jaká výuka se v ní koná, s jakými místnostmi sousedí, provozní ˇ cas budovy apod., 142

• u studenta bychom mohli najít: jeho rozvrh, kde na koleji bydlí, téma diplomové práce, jeho aktivity ve studentských organizacích, jaké má vyp˚ ujˇ ceny knihy z knihovny, jaké si objednal jídlo v menze apod. Takové propojení informací (kdyby bylo pˇ rístupné prostˇ rednictvím Internetu a umožˇ novalo by tedy napˇ r. z informace o místnosti plynule pˇ rejít na informaci o osobˇ e, která zde sídlí a pˇ ri kliknutí na telefon zjistit, které další osoby ho s ní sdílí apod.) by znaˇ cnˇ e snížilo dobu pro vyhledání informace, ale také nutnost znalosti klíˇ cových slov, pˇ res která daná roztˇ ríštˇ ená data v r˚ uzných systémech hledáme. Opakuji, že by se zobrazovala jen informace, ke které má tázající pˇ rístupová práva. Pro takovéto ˇ rešení však musíme nejprve pˇ resvˇ edˇ cit „ty nahoˇ re“, že všechna data byla poˇ rízena za stejným spoleˇ cným úˇ celem, abychom je mohli propojit. Na závˇ er bych chtˇ el pouze ˇ ríci, že nám jde jen o to, abychom mohli dˇ elat logické vˇ eci, sebraná data úˇ celnˇ e propojovat a pˇ ritom abychom dostateˇ cnˇ e chránili osobní a citlivé údaje nás všech.

❧ Ing. Tomáš Kotouˇ c ([email protected]). Narodil jsem se, vystudoval a zatím žiji. Pˇ restože nˇ ekteˇ rí o tom možná pochybují, stále se ještˇ e cítím být „homo sapiens sapiens“. V odborné praxi se zabývám tím, že pˇ ridˇ elávám ostatním práci. Vždy, když dostanu nˇ ejaký problém a vyˇ reším ho, jsem zvˇ edav, jak to programátoˇ ri dokáží (jestli v˚ ubec) naprogramovat. A když to dokáží a uživatel je spokojen, m˚ užeme být spokojeni i my. Spokojený uživatel je však jen mýtus, a tak máme stále dost práce.

Vždy nespokojený oddaný pˇ redstíraˇ c. — Tomáš Kotouˇ c

143

Zákon akademického života: Lichocení koleg˚ um nelze nikdy pˇ rehnat. — David Lodge Svˇ et je malý

Živá slova

Jedinou nepˇ ríjemnou vzpomínku na CIV mám spojenou s pracovníkem, který ode mne (rektora) žádal nemožné a dodnes poˇ rádnˇ e nevím proˇ c. Chtˇ el, abych dal výpovˇ ed jemu, nebo jeho nˇ ekterým koleg˚ um. Kvalitním odborník˚ um, kterých si vedení váží, se však výpovˇ ed’ nedává. Pozdˇ eji odešel, na tom se nic nezmˇ ení. Pouˇ cení pro pˇ rítomnost i budoucnost z˚ ustává. Vedoucí pracovníci musí bedlivˇ e sledovat mezilidské vztahy na pracovišti. Hlavnˇ e pak tam, kde se jedná o skupinu ambiciozních odborník˚ u. Pohoda na pracovišti pˇ rispívá k výkonnosti. Rozpory oslabují. Na druhé stranˇ e nelze vyhrocovat do krajností osobní spory a klást kategorické požadavky, bez ochoty kompromis˚ u a jednání. Vede to k poškození celku a ve svých d˚ usledcích i zúˇ castnˇ ených jednotlivc˚ u. — Jiˇ rí Holenda ˇ bývalý rektor VŠSE a ZCU

❧ „Všechno co potˇ rebuju vˇ edˇ et do práce jsem se nauˇ cil v LPS.“ Sprostˇ e jsem to heslo ukrad Fulghumovi, ale nem˚ užu si pomoct. Tady je výbˇ er zásadních znalostí, které jsem se v LPS nauˇ cil, a které se mi ˇ cím dál více potvrzují: • ˇ cím dražší software, tím vˇ etší pr˚ user, • i guruové jsou jenom lidi a nˇ ekdy jsou zralí na ránu, • Linux je nejlepší OS, • 80 km na kole dokáže netrénovanému ˇ clovˇ eku zniˇ cit hyždˇ e (prdel), 147

• zákazník˚ um (uživatel˚ um) se nikdy nezavdˇ eˇ cíš, • co si neudˇ eláš to nemáš, • nezáleží na vynaloženém úsilí a ˇ casto ani na výsledku, ale na prezentaci, • i ethernetový koax je možno zakonˇ cit terminátorem na tˇ rech místech, • a koneˇ cnˇ e: „Nejlepší fernet byl vždycky ten u Baldíse na mrazáku!“. — Jiˇ rí Gogela Nokia

❧ ˇ Cinnost každé organizace nebo jakéhokoliv jejího oddˇ elení je ostatními subjekty posuzována podle toho, jak se zamˇ estnanci dané ˇ casti organizace prezentují. Pˇ redevším to znamená, jak se zapojují do ˇ cinnosti r˚ uzných sdružení, zúˇ castˇ nují se aktivnˇ e na r˚ uzných konferencích respektive spolupracují s dalšími organizacemi na spoleˇ cných projekˇ je velmi tech. Z tohoto pohledu mohu konstatovat, že ˇ cinnost CIV ZCU úspˇ ešná. Se zamˇ estnanci CIV se setkávám ve všech strukturách zájmových organizací vysokých škol, at’ už se jedná o CESNET z.s.p.o., EUNIS CZ apod. Napˇ ríklad ˇ reditel CIV Ing. Mareš je pˇ redsedou Klubu ˇ reditel˚ u center výpoˇ cetní techniky. Studijní informaˇ cní systém podporující kreditní zp˚ usob studia, kteˇ vyvinut a je zde dále rozvíjen a udržován, je nasazen rý byl na CIV ZCU ˇ Díky svému promyšlenému návrhu se na mnoha vysokých školách v CR. stal mnohem úspˇ ešnˇ ejším, než podobné konkurenˇ cní systémy vyvíjené komerˇ cními firmami. Zamˇ estnanci CVIS VUT v Brnˇ e spolupracují se zamˇ estnanci CIV na ˇ radˇ e r˚ uzných projekt˚ u. Od spolupráce na projektech týkajících se videokonferencí, v rámci výzkumné ˇ cinnosti CESNETu, až po pˇ rímou velmi úzkou spolupráci v oblasti univerzitních informaˇ cních systém˚ u. Cílem této spolupráce je nalezení cesty pro sjednocení r˚ uznorodých IS používaných na vysokých školách formou poskytnutí jednotného rozhraní pro komunikaci s MŠMT. ˇ se mi jeví jako velmi dobré pracovištˇ CIV ZCU e se spoustou aktivit i mimo vlastní univerzitu. Naše vzájemná spolupráce je velice dobrá. — Vítˇ ezslav Kˇ rivánek ˇ reditel CVIS VUT v Brnˇ e 148

❧ Rok 2001 je již tˇ retím rokem bˇ ehu IS/STAG také na Ostravské univerzitˇ e. S implementací jsme poˇ ckali na pˇ relom roku 1998/1999. Od této chvíle již uplynulo spoustu ˇ casu a dá se ˇ ríct, že všechna velká úskalí, která stála pˇ red námi na poˇ cátku, se podaˇ rilo v dobré víˇ re zvládnout. Bˇ ehem celého procesu „oživování“ jsme se nejednou dostali do svízelné situace a nˇ ekdy jsme museli ˇ celit i r˚ uzným zabˇ ehaným zvyklostem v chodu celé univerzity, které se pˇ ríchodem kreditního zp˚ usobu studia na OU musely zmˇ enit, nicménˇ e, at’ už se dˇ elo cokoli dobré ˇ ci zlé, vždy jsme mˇ eli za zády silnou oporu v podobˇ e sehraného týmu vývoˇ Ti nás vždy podrželi a nˇ jᡠru ˚ CIV ZCU. ekdy až s neuvˇ eˇ ritelnou rychlostí reagovali na naše požadavky. V nˇ ekterých okamžicích jsme si už zaˇ cíˇ nali myslet, že snad používají praktiky z oblasti magie, nebot’ rešení problém˚ u pˇ richázelo spíš, než jsme se na nˇ e s tímto obrátili. Chtˇ el bych proto za celý implementaˇ cní tým OU touto cestou podˇ ekovat všem, kteˇ rí jakkoli pˇ rispˇ eli k tomu, že se na OU bez vˇ etších problém˚ u v neuvˇ eˇ ritelnˇ e krátké dobˇ e podaˇ rilo pˇ rejít na IS STAG. Do další práce pˇ reji hodnˇ e elánu, at’ to dobré se stane ještˇ e lepším a Plzeˇ nský mok, který také pˇ rispˇ el k vyˇ rešení nejednoho problému, at’ nadále z˚ ustane lahodným tak jako je dnes . — Tomáš Kamrád CIT, Ostravská univerzita

149

Znovu ti opakuji, že lid, který recituje básnˇ e jiných a je živ z obilí jiných nebo zve stavitele a platí jim za to, aby mu stavˇ eli mˇ esta, takový lid si zasluhuje opovržení. Takový lid nazývám lenivým. Nenacházím už okolo nˇ eho tu zlatou aureolu, která vzniká pˇ ri mlácení obilí. — Antoine de Saint-Exupéry Citadela

11

Informaˇ cní systém pro všechny aneb jak se STAG narodil Petr Jiroušek

Systém IS/STAG (dále pouze STAG), resp. jeho druhá verze STAG2, je informaˇ cní systém pro evidenci studijní agendy vysoké školy nebo univerzity. Je doplnˇ en o moduly absolvent, evidující absolventskou agendu a pˇ rijímací ˇ rízení evidující výsledky pˇ rijímacího ˇ rízení. V testování je modul evaluace umožˇ nující evidovat studentské hodnocení výuky. Systém je v souˇ casnosti používán na 7 univerzitách a vysokých školách ˇ v Ceské republice. Systém se umístil na tˇ retím místˇ e v mezinárodní soutˇ eži Eunis Elite Award v roce 2001 poˇ rádané sdružením pro informaˇ cní systémy na evropských univerzitách EUNIS. Tento ˇ clánek mapuje vývoj informaˇ cního systému IS/STAG od roku 1993, kdy jeho vývoj zapoˇ cal, pˇ res jeho první studentský pˇ redzápis v roce 1994, první skuteˇ cný zápis s poˇ cítaˇ covou podporu v roce 1995, celkem nevýznamný rok 1996, pˇ rechod na všudypˇ rítomné windowsy v roce 1997, jeho první start na jiné škole v roce 1998, jeho „pˇ riohýbání“ na nový VŠ zákon a „zawebování“ v roce 1999, upgrade na verzi 2 v roce 2000 a koneˇ cnˇ e jeho mezinárodní úspˇ ech v roce 2001. Tento ˇ clánek si neklade za cíl pˇ resnˇ e a úplnˇ e zmapovat vývoj systému STAG, spíše ponˇ ekud volnˇ ejší formou poukázat na zásadní momenty v jeho vývoji oˇ cima jednoho ze spolutv˚ urc˚ u.

Pˇ redehra — 1993 ˇ V roce 1993 se stalo nˇ ekolik významných událostí. Rozpadla se Ceskoslovenská federativní republika, Bob Dylen vydal své tˇ ricáté album 151

Word Gone Wrong a Západoˇ ceská univerzita pˇ rešla, alespoˇ n na nˇ ekterých fakultách, na kreditní zp˚ usob studia. Pˇ resnˇ e v tuto chvíli jsem zde také úspˇ ešnˇ e zakonˇ cil studium a nastoupil do databázové skupiny tehdejšího Ústavu výpoˇ cetní techniky. Možná ještˇ e pamˇ etníci vzpomenou na dˇ revˇ ené buˇ nky výpoˇ cetního stˇ rediska na Slovanech, kde se do té doby schovávaly kdesi v regálech tˇ ri krabice s nic neˇ ríkajícím nápisem Oracle. Zadání bylo jasné, nahradit používaný systém evidence studijních výsledk˚ u a v novém systému již zohlednit zavedení kreditního systému. Nejd˚ uležitˇ ejším úkolem ale bylo vytvoˇ rit aplikaci, která by umožnila všem student˚ um tˇ ech fakult, které pˇ rešly na kreditní systém studia, provést výbˇ er a zapsání pˇ redmˇ et˚ u na následující školní rok. Na jaˇ re tohoto roku byl totiž poprvé uˇ cinˇ en pokus o zápis student˚ u novou formou, kdy vlastnˇ e není dán pevný studijní plán, ale jen nˇ ekolik omezení, které student musí splnit, a pokud je splní, zbytek pˇ redmˇ et˚ u si m˚ uže zapsat naprosto libovolnˇ e. Mezi nejvíce skloˇ novaná slova se na univerzitˇ e zaˇ radilo slovo kredit. Je to jakési bodové ohodnocení každého pˇ redmˇ etu, kdy, laicky ˇ reˇ ceno, ˇ cím více bod˚ u — kredit˚ u, tím nároˇ cnˇ ejší pˇ redmˇ et. Tato idea byla pˇ revzata z Evropské unie a z její normy nazývané ECTS. Podle ní má student urˇ cen limit kredit˚ u, které musí pro úspˇ ešné absolvování získat. Mezi další omezení patˇ rí blok povinných pˇ redmˇ et˚ u, ze kterých student musí za své studium úspˇ ešnˇ e složit zkoušku, dále pak nˇ ekolik tzv. B-blok˚ u, kde ze skupiny pˇ redmˇ et˚ u si student musí nˇ ekteré zapsat a to tak, aby z nich získal tolik kredit˚ u, kolik je limit toho kterého bloku. Dále pak je dáno minimum a maximum kredit˚ u a maximální pr˚ umˇ er za rok, pˇ rípadnˇ e za delší ˇ casovou jednotku tak, aby student nemohl vše vystudovat za rok anebo v tom ˇ castˇ ejším pˇ rípadˇ e, aby mohl být vyhozen v pˇ rípadˇ e, že se studiu zas až tak moc nevˇ enuje. Tolik k magickému sl˚ uvku kredit. A ted’ již k vlastnímu zápisu. Po pˇ redchozím pokusu o vyˇ rešení celé záležitosti papírovou formou totiž jasnˇ e vyšlo najevo, že pokud je student˚ um dána takováto volnost, bohužel — a pro nás bohudík — není v silách lidských zápis tímto zp˚ usobem provádˇ et. A tak následovala první instalace databáze, první školení, první pokusy i omyly a objevování pojm˚ u jako forms, report, commit . . . to vše na špiˇ ckových tˇ riosumšestkách s osmi megabajty pamˇ eti a obrovskými stomegovými disky. A tak nastala ˇ cinorodá zima . . .

1994 Prvním výsledkem našeho snažení byla zhruba na pˇ relomu let 93 a 94 databáze všech obor˚ u, jejich studijních plán˚ u a pˇ redmˇ et˚ u. Její pomˇ ernˇ e 152

jednoduché naplnˇ ení z foxkových databáziˇ cek používaných do té doby (to v lepším pˇ rípadˇ e), ale i z „papírových databází“ (to v tom horším a pracnˇ ejším pˇ rípadˇ e) a zejména to, že byla urˇ cena pomˇ ernˇ e úzkému okruhu uživatel˚ u zˇ rad vedení jednotlivých fakult, pˇ rispˇ elo k bezproblémovému a dalo by se ˇ ríci úspˇ ešnému nasazení systému STAG do provozu. Tento poˇ cáteˇ cní úspˇ ech pˇ rinesl tlak na co nejrychlejší rozšíˇ rení o všechny další ˇ cásti potˇ rebné pro zápis student˚ u. Až do této doby se na naší univerzitˇ e používal systém STUDENT z Bᡠnské univerzity v Ostravˇ e provozovaný nad databázemi Foxpro. Na jaˇ re tohoto roku se tedy zaˇ cala dostávat do provozu i ta ˇ cást systému STAG umožˇ nující evidenci student˚ u a jejich studijních výsledk˚ u. A tady náš pˇ ríbˇ eh teprve skuteˇ cnˇ e zaˇ cíná. Až doposud bezproblémový vývoj a provoz narazil na dvˇ e základní pˇ rekážky. První z nich jsme pracovnˇ e nazvali syndrom spokojeného uživatele, který praví, že jakýkoliv systém, který uživatel umí používat, je ten nejlepší. A druhým problémem byl tzv. univerzitní paradox, kdy, jak jsme velice záhy zjistili, na naší univerzitˇ e po dobu následujících nˇ ekolika let se nenašel nikdo, kdo by umˇ el ˇ ci mohl direktivnˇ e naˇ rídit, že se pˇ rejde ze systému starého na systém nový. Našemu systému naštˇ estí pomohl život a hlavnˇ e zavedení kreditního systému, h˚ uˇ r dopadl napˇ ríklad ekonomický systém, u kterého tyto tahanice, kdy nebyl nikdo, kdo by ˇ rekl „a tak to bude“, trvaly nˇ ekolik let. Ale zpˇ et k systému STAG. Nˇ ekdo ho tedy používat zaˇ cal, nˇ ekdo ne. Vzpomínám si, že jedním z hlavních d˚ uvod˚ u, proˇ c byl STAG špatný, byla klávesa ESCAPE používaná pro opuštˇ ení obrazovky, která se v novém systému musela stisknout dvakrát za sebou, což bylo na rozdíl od staršího systému, kde se samozˇ rejmˇ e maˇ ckala pouze jednou, znaˇ cné zdržování od práce. A tak, aˇ c se to ne každému líbilo, se pomalu veškerá evidence student˚ u alespoˇ n nˇ ekterých fakult pomalu pˇ resouvala do systému STAG. Dalším krokem bylo vytvoˇ rení modulu pro rozvrh. Ten byl nutný z toho d˚ uvodu, že pro vlastní zápis byla zvolena strategie zápisu student˚ u pˇ rímo do rozvrhu. Toto vyšlo opˇ et z loˇ nské zkušenosti, kdy nejprve v jakémsi prvním jarním kole studentského zápisu studenti vyjádˇ rili sv˚ uj zájem o jednotlivé pˇ redmˇ ety. Poté byl na tomto základˇ e vytvoˇ ren rozvrh a ten byl konzultován s katedrami, které v nˇ em provedly korekce a ve finále se ukázalo, že tyto korekce byly skuteˇ cnˇ e kvalifikované, nebot’ pˇ ri zápisu se pˇ redstavy kateder shodly témˇ eˇ r do puntíku se skuteˇ cným zájmem student˚ u. A tak od dalších let bylo od jakýchkoliv pˇ redkol zápisu upuštˇ eno. A nyní již k vlastnímu zápisu student˚ u. Aby se tento úkon nepletl se skuteˇ cným zápisem, byl pro nˇ ej vymyšlen název „pˇ redzápis“ — zkratka slov pˇ redbˇ ežný zápis. Pˇ redzápis byl v tomto roce provádˇ en na ˇ ctyˇ rech 153

fakultách. A tak byl na všech tehdejších uˇ cebnách nainstalován DOSový klient pro databázi Oracle a stanoven den D a hodina H, kdy to všechno vypukne. I pˇ res drobné problémy, kdy vlastní zprovoznˇ ení klienta se podaˇ rilo jen necelých 24 hodin pˇ red onou hodinou H, se dá ˇ ríci, že studenti se bˇ ehem nˇ ekolika málo dní úspˇ ešnˇ e pˇ redzapsali. A tak nastala klidná a spokojená zima.

1995 Rok 1995 se nesl ve znamení dodˇ elávání rest˚ u. Byl zaveden nový pojem kroužkový pˇ redzápis, kdy za úˇ celem zrychlení a zjednodušení byl vytvoˇ ren rozvrh pro zhruba dvacítku tzv. kroužk˚ u v každém roˇ cníku, kdy pak student jedním kliknutím zapíše velkou vˇ etšinu pˇ redmˇ et˚ u a to ještˇ e tak, že se mu — pokud rozvrhᡠr neudˇ elal chybu — nikde nepˇ rekrývají. Jedním ze základních rys˚ u celého systému totiž je, že vˇ etšinu „chyb“ umožní zadat, ale indikuje je. To platí napˇ ríklad, pokud rozvrhᡠr narozvrhuje pˇ rednášky, ale zapomene na cviˇ cení nebo když katedra pˇ redmˇ et otevˇ re v zimˇ e, ale do studijního plánu je fakultou zaˇ razen v létˇ e. Obdobnˇ e je tomu napˇ ríklad i pˇ ri kontrolách pˇ redzápisu, kdy je mimo jiné umožnˇ eno studentovi zapsat si pˇ redmˇ et i tehdy, pokud nemá splnˇ eny všechny podmínky pro jeho zapsání, tedy napˇ ríklad tzv. podmiˇ nující pˇ redmˇ et. Je to dáno tím, že se pˇ redpokládá, bud’ že si student takový pˇ redmˇ et také zapíše, anebo že ještˇ e bˇ ehem prázdnin z takového pˇ redmˇ etu složí zkoušku. A pokud tomu tak není, rozhodne svou železnou rukou studijní referentka pˇ ri vlastním zápisu. V pr˚ ubˇ ehu roku byl ponˇ ekud pˇ ríliš poruchový DOSový klient nahrazen systémem terminálového provozu, kdy na uživatelský poˇ cítaˇ c byl kladen jediný požadavek a to funkˇ cní sít’ový protokol telnet. Vzhledem k zátˇ eži, kterou tento systém provozu vytvᡠrel na databázovém serveru byla na dobu studentského pˇ redzápisu oprášena varianta DOSového klienta, který sice nefungoval úplnˇ e dle našich pˇ redstav, ale pokud jsme chtˇ eli umožnit pˇ rístup desítkám student˚ u zároveˇ n, jiná možnost nám prakticky nezbývala. Nutno ˇ rici, že tento rok nedopadl až tak úplnˇ e dle našich pˇ redstav. Pˇ redzápis zaˇ cala provádˇ et i nejvˇ etší fakulta Západoˇ ceské univerzity — Fakulta pedagogická, a když se první den pˇ redzápisu vrhlo do poˇ cítaˇ cových uˇ ceben nˇ ekolik stovek student˚ u, tak netrvalo dlouho a databázový server odmítl pracovat. V prvních dnech skuteˇ cnˇ e bylo možno vidˇ et i takové vˇ eci jako zapsání jednoho pˇ redmˇ etu, což pro studenta znamenalo jedno t’uknutí do klávesnice, trvající i nˇ ekolik minut, pokud budeme ˇ dostateˇ cnˇ e sebekritiˇ ctí, pak lze ríci i pár desítek minut. Nicménˇ e bˇ ehem 154

nˇ ekolika málo prvních dní byly všechny mouchy vychytány a nakonec se všichni studenti, kteˇ rí k pˇ redzápisu pˇ rišli, úspˇ ešnˇ e zapsali. Jak se ˇ ríká, konec dobrý, všechno dobré. V tomto roce poprvé poˇ cítaˇ c asistoval též pˇ ri vlastních zápisech student˚ u. Zkušenost z roku minulého ukázala postup, který je na naší univerzitˇ e používán dodnes. Po ukonˇ cení pˇ redzápisu se pro každého studenta vytisknou dva listy papíru, tzv. zápisové listy A a B. Na list A se vytisknou veškeré studijní výsledky za pˇ redchozí rok a na list B se vytisknou výsledky pˇ redzápisu, tedy výpis pˇ redmˇ et˚ u, které si student pˇ reje zapsat. Na oba tyto listy se vypíší i všechny chyby a nedostatky, napˇ ríklad pokud student nesplní nˇ ejaký povinný pˇ redmˇ et nebo pokud si chce zapsat pˇ redmˇ et a nemá splnˇ en pˇ redmˇ et, který je pro daný pˇ redmˇ et pˇ redmˇ etem podmiˇ nujícím. U vlastního zápisu se pak vyˇ reší všechny tyto sporné momenty a rozpory, vše se zkontroluje oproti indexu, on-line uloží do poˇ cítaˇ ce, orazítkuje se index a jde se na obˇ ed. A tak zaˇ cala zima, která byla ve znamení nejr˚ uznˇ ejších dodˇ elávek a vylepšování . . .

1996 Prubíˇ rským kamenem byla jako ostatnˇ e každý rok polovina ˇ cervna, kdy zhruba osm tisícovek student˚ u vstane o nˇ ejakou tu hodinku dˇ ríve než obvykle (tedy samozˇ rejmˇ e, že ne všichni, ale jen ti nejpilnˇ ejší) a kolem sedmé hodiny ranní zaˇ cnou vytvᡠret pro kolemjdoucí celkem nepochopitelné fronty pˇ red budovami univerzity skrývající poˇ cítaˇ cové uˇ cebny. V tomto roce pˇ redzápisu pˇ redcházelo pomˇ ernˇ e rozsáhlé testování, kdy vybraná skupina student˚ u se smˇ ela pˇ redzapsat dˇ ríve, ale musela tak ˇ ciniti po dlouhou dobu a ve velkém poˇ ctu a nˇ ekolikráte za sebou. Zˇ rejmˇ e i díky tomu probˇ ehl první den bez vˇ etších problém˚ u, a tak tedy vzh˚ uru do dalších let. Do pˇ redzápisového kolotoˇ ce se tento rok poprvé zapojila i poslední fakulta naší univerzity — Fakulta právnická. Bˇ ehem roku se již pomalu poˇ cal objevovat problém, který nám v následujících mˇ esících pˇ rinesl mnoho, ale skuteˇ cnˇ e mnoho práce.Všichni spoleˇ cnˇ e jsme vzpomnˇ eli na onoho nejbohatšího pána této planety s iniciálami BG, nebot’ i naši univerzitu hluboce postihla nákaza zvaná Windows. Na vˇ etšinu poˇ cítaˇ cu ˚ v poˇ cítaˇ cových uˇ cebnách, ale i jinde, byla nainstalována momentálnˇ e velice populární verze 3.1 a toto prostˇ redí se stalo univerzitním standardem. Základním rysem stávající aplikace bylo to, že až doposud byla celá aplikace provozována a udržována na jednom jediném serveru, kam se uživatel pouze pˇ ripojil, udˇ elal co potˇ reboval a zase se odpojil. K tomu mu postaˇ coval libovolný poˇ cítaˇ c 155

s libovolným operaˇ cním systémem a funkˇ cním sít’ovým spojením. Pro pˇ redzápis byla vždy doˇ casnˇ e ještˇ e oprašována DOSová verze, ale vždy se jednalo o víceménˇ e jednorázovou akci, kdy pˇ red zaˇ cátkem pˇ redzápisu byl klient reinstalován a po jeho skonˇ cení ho vlastnˇ e nikdo celý rok nepoužil. Nyní vyvstal první problém, kdy klientskou ˇ cást aplikace bylo nutno pˇ revést na jednotlivé poˇ cítaˇ ce pro všechny uživatele a nejen to, to byl ten jednodušší úkol, složitˇ ejší bylo to, že bylo nutno klientskou stranu udržovat a pravidelnˇ e aktualizovat. A tak zaˇ cala problémová zima . . .

1997 Na poˇ cátku tohoto roku byla podepsána velká smlouva mezi všemi zainteresovanými „mocnými“ na naší univerzitˇ e, kdy nový systém STAG byl prohlášen za jediný systém, ve kterém budou uchovávána všechna data týkající se studia. Zároveˇ n se celkem uspokojivˇ e podaˇ rilo vyˇ rešit automatickou aktualizaci uživatelských poˇ cítaˇ cu ˚. Vždy po pˇ rihlášení libovolného uživatele na univerzitˇ e do univerzitní poˇ cítaˇ cové sítˇ e bylo zjištˇ eno, jestli je na jeho poˇ cítaˇ ci klient systému STAG nainstalován a pokud ano, bylo provedeno srovnání kritických soubor˚ u na stranˇ e klienta a serveru a v pˇ rípadˇ e rozdílu se na klientský poˇ cítaˇ c pˇ renesly automaticky nové verze. A tak již koncem ledna spatˇ ril svˇ etlo svˇ eta první windowsovký modul systému — modul evidence studijních výsledk˚ u. Do systému se definitivnˇ e pˇ revedla všechna studentská data, která až doposud byla udržována duplicitnˇ e, jak ve starém systému STUDENT, tak ˇ cásteˇ cnˇ e a hlavnˇ e jen pro nˇ ekteré fakulty i v systému STAG. Nejd˚ uležitˇ ejším úkolem jara však i nadále z˚ ustávala pˇ ríprava windowsového pˇ redzápisu. Mimo to ale bylo potˇ reba zajistit spoustu školení a objevily se nové doposud nepoznané problémy, napˇ r. pro znalce Windows jistˇ e noˇ cní m˚ ura typu GPF, nebo-li „totálního vytuhnutí poˇ cítaˇ ce“, ale na pˇ redzápis bylo vše pˇ ripraveno. A stejnˇ e jako v minulém roce i v tomto roce vše probˇ ehlo relativnˇ e bezproblémovˇ e. A tím byl proveden kˇ rest windowsové verze, která s menšími zmˇ enami pˇ režila až do dnešní doby. A tak nastala první windowsová zima . . .

1998 Hlavním tématem tohoto roku se stal nový VŠ zákon. Zavedl totiž nˇ ekteré pojmy a termíny, se kterými do té doby systém STAG nepoˇ cítal. Tím hlavním byl samozˇ rejmˇ e pojem studijní program. Vzhledem 156

k tomu, že tento pojem se stal jedním z klíˇ cových pro celé vysokoškolské studium a jeho jednoduché pˇ ridání do systému se zdálo být nesch˚ udné, rozhodli jsme se vytvoˇ rit systém STAG2, který by již byl v souladu se vším, co nový zákon pˇ rinesl. Jako pilotní ˇ cást nového systému jsme zvolili modul pro pˇ rijímací ˇ rízení. Dalším d˚ uležitým krokem bylo rozhodnutí, umožnit webový pˇ rístup k systému STAG. Byly vytvoˇ reny první webové stránky, na kterých si kdokoliv, kdo byl pˇ ripojen na internet, mohl pomocí bˇ ežného webového prohlížeˇ ce prohlížet vˇ etšinu údaj˚ u uložených v systému STAG. Výjimku samozˇ rejmˇ e tvoˇ rily osobní údaje student˚ u a též studijní výsledky. V tomto roce se též stala další událost, která velice významným zp˚ usobem ovlivnila další život systému STAG. Po již zhruba roˇ cním okukování a obdivování našeho systému ze strany nejr˚ uznˇ ejších univerzit, vysokých škol státních i soukromých se první tˇ ri univerzity rozhodly náš systém pˇ revzít. Jednalo se o Ostravskou univerzitu, Jihoˇ ceskou univerˇ zitu v Ceských Budˇ ejovicích a Univerzitu Palackého v Olomouci. Od této chvíle jsme mˇ eli oproti odp˚ urc˚ um našeho systému hned nˇ ekolik trumf˚ u v rukávˇ e. Prvním bylo to, že pokud by systém byl tak špatný, tak by ho pˇ rece jinde nezaˇ cali používat a tím druhým byl jistˇ e nezanedbatelný pˇ rínos do rozpoˇ ctu univerzity, který finance získané z pˇ ríspˇ evku, který nám na provoz a poskytnutí systému jiným školám dalo MŠMT, pˇ redstavovaly. I když samozˇ rejmˇ eˇ cást tˇ echto prostˇ redk˚ u byla investována do samotného systému STAG resp. STAG2 a jeho dalšího vývoje. A tak se uskuteˇ cnilo nˇ ekolik cest po republice, provedly se instalace, uspoˇ rádala se další školení a nastalo vysvˇ etlování a ˇ rešení nových požadavk˚ u. Vˇ etšina našeho úsilí byla v tomto období smˇ erována na zobecnˇ ení sytému tak, aby nebyl až tak pˇ ríliš ušit na míru Západoˇ ceské univerzity, ale aby bylo možno v systému zpracovávat napˇ ríklad jiným zp˚ usobem, než jak tomu bylo na naší univerzitˇ e, ohodnocené nebo limitované studium. A tak zaˇ cala zima plná oˇ cekávání, jestli náš systém skuteˇ cnˇ e prorazí do svˇ eta . . .

1999 V tomto roce se systém STAG pomalu ale jistˇ e zapoˇ cal rozr˚ ustat o dva další významné moduly — pˇ rijímací ˇ rízení a absolvent. I když to již je vlastnˇ e spíše systém STAG2. Nicménˇ e prvním prubíˇ rským kamenem byl jako každý rok pˇ redzápis. A nebýt toho, že první den pˇ redzápisu vypadl novelský server v jedné z uˇ ceben, díky ˇ cemuž samozˇ rejmˇ e celá ˇ uˇ cebna z˚ ustala odˇ ríznuta od zbytku svˇ eta, pak bychom mohli rici, že 157

nenastal jediný, byt’ i sebemenší, problém. Ale ještˇ e než se dostaneme k pˇ rijímaˇ ckám a absolventovi, spatˇ rí svˇ etlo svˇ eta další, byt’ malý, o to významnˇ ejší modul a to zápis na zkoušky. Tento modul byl uveden do provozu poprvé na konci tohoto roku. Od poˇ cátku byl dostupný pˇ res web a zejména na studentské stranˇ e získal pomˇ ernˇ e dobrý ohlas. Mezitím se pilnˇ e sbíraly poznatky o pˇ rijímacím ˇ rízení a o evidenci absolvent˚ u na Západoˇ ceské univerzitˇ e. Mezi nejvýznamnˇ ejší poznatky patˇ rilo zejména to, že pˇ rijímaˇ cky jsou fakulta od fakulty úplnˇ e jiné a urˇ cování hranic pro pˇ rijetí má na každé z fakult úplnˇ e odlišná pravidla. Stejnˇ e tak se pilnˇ e sbíraly poznatky o evidenci absolvent˚ u, diplom˚ u, vysvˇ edˇ cení atd. Tohle bylo o nˇ eco snazší, protože pravidla byla na všech fakultách velice obdobná. Nutno ještˇ e podotknouti, že tímto zp˚ usobem — odbornˇ e nazývaným prototypování, vznikal celý systém STAG. V praxi to vypadá tak, že když se odpovˇ edných osob zeptáte, jaké funkce by od systému oˇ cekávaly, co by nemˇ el a co naopak mˇ el povolit a jaké údaje jsou podstatné a jaké nepodstatné, pak se vyjadˇ rují velice nejasnˇ e, krˇ cí rameny a žádné konkrétní zadání tedy neexistuje. Tak se systém naprogramuje dle nejlepšího vˇ edomí a svˇ edomí analytik˚ u a programátor˚ u. Pak se systém uvede do provozu, celý je samozˇ rejmˇ e úplnˇ e špatnˇ e, ale postupem ˇ casu se dojde k jakémusi kompromisu, nˇ eco se pˇ reprogramuje, nˇ ekteré uživatele se podaˇ rí pˇ resvˇ edˇ cit, že ty jejich požadavky nejsou až tak životnˇ e d˚ uležité, uživatelé pˇ restanou reptat a celý systém zaˇ cne pomalu a jistˇ e fungovat. V tomto roce náš systém pˇ restala pouze obdivovat a rozhodla se jej vyzkoušet na vlastní k˚ uži další univerzita a to Univerzita Pardubice. A tak zaˇ cala pˇ rijímaˇ ckovskoabsolventská zima . . .

2000 Tento rok byl ve znamení pilné práce. Pˇ rispˇ el k tomu také naprosto bezproblémový pˇ redzápis. První modul systému STAG2 — pˇ rijímaˇ cky spatˇ ril svˇ etlo svˇ eta na poˇ cátku tohoto roku. Vzhledem k tomu, že skuˇ jsou pravidla po pˇ teˇ cnˇ e na každé fakultˇ e ZCU rijímání student˚ u úplnˇ e odlišná, nebylo jeho zavedení do provozu nijak jednoduché. Bylo nutno vytvoˇ rit speciální funkce pro každou z fakult a pro každou fakultu zvolit jiný zp˚ usob zadávání dat, provést školení a pˇ redvedení. Celý systém byl též doplnˇ en webovým výstupem, kde si každý uchazeˇ c mohl druhý den po zkoušce zjistit, jak dopadl. Toto se neobešlo od drobných potíží, kdy jedna z fakult omylem pˇ ri rozdˇ elování student˚ u na pˇ rijaté bez pˇ rijímaˇ cek a na ty, kteˇ rí musí pˇ reci jen pˇ rijít své znalosti 158

prokázat, oznaˇ cila jednu skupinu student˚ u, jako definitivnˇ e pˇ rijatou. Díky tomu, že propojení na web fungovalo bezvadnˇ e a nˇ ekteˇ rí zvídaví uchazeˇ ci tuto možnost zjištˇ ení výsledk˚ u skuteˇ cnˇ e využívali, tak došlo k menším zmatk˚ um, které vyústily v rozhodnutí vedení univerzity zveˇ rejnit na webových stránkách pouze poˇ cty získaných bod˚ u z jednotlivých test˚ u. Další informace jako hranice pro pˇ rijetí nebo maximální poˇ cet získaných bod˚ u musely ze stránek zmizet. Za takto prezentované údaje jsme sklidili od ˇ rady uchazeˇ cu ˚ celkem neskrývaný posmˇ ech, protože informace o poˇ ctu získaných bod˚ u vytržená z celkového kontextu byla skuteˇ cnˇ e naprosto bezcenná. Svˇ etlo svˇ eta spatˇ ril v tomto roce též druhý modul systému STAG2 — absolvent. Jedná se o evidenci diplom˚ u, vysvˇ edˇ cení, diplomových prací a dalších údaj˚ u týkajících se úspˇ ešnˇ e, ale i neúspˇ ešnˇ e završeného studia. Globální ˇ cást, týkající se dokument˚ u, byla celkem jednoduchá, protože její zadání bylo jasné. Horší situace nastala v oblasti evidence diplomových prací, kdy se ukázalo, že co katedra, to jiné požadavky, jiný názor, jiné zvyklosti, jiná data atd. Jako výstupní formátovací program pro tisk byl zvolen TEX. Jedná se o asi nejrozšíˇ renˇ ejší a hlavnˇ e volnˇ e šiˇ ritelný program v oblasti typografie. Jeho možnosti jsou v úplné míˇ re využity pouze u dokument˚ u typu diplom nebo vysvˇ edˇ cení, ale vzhledem k jeho možnostem byl zvolen i pro všechny další tisky v tomto modulu a dále napˇ ríklad i pro tisky brožurek o studiu, které každá fakulta vydává a velká ˇ cást údaj˚ u v nich je tisknuta pˇ rímo z databáze. Vzhledem k tomu, že bˇ ežní uživatelé vˇ etšinou používají k tisku nejˇ castˇ eji asi program Word, objevil se opˇ et již výše zmiˇ novaný syndrom spokojeného uživatele, pro kterého je jakýkoli program, který zná a ovládá lepší než sebedokonalejší a mnohonásobnˇ e výkonnˇ ejší jiný program, který by se ale musel nauˇ cit ovládat. A tak jsme dodnes bombardováni z nˇ ekterých kateder požadavky nebo dotazy typu: „Word je nejlepší, proˇ c jej nepoužíváte?“ V létˇ e tohoto roku byl též dokonˇ cen kompletní návrh nového systému STAG2, kde již stejnˇ e jako v novém VŠ zákonˇ e hraje hlavní roli pojem studijní program, a který obsahuje i další vymoženosti jako napˇ ríklad výstup do matriky student˚ u. Ted’ již jen vše naprogramovat, jak jednoduché, a tak zaˇ cala programovací zima . . .

2001 První významnou událostí v tomto roce nebyl dle všeobecného oˇ cekávání pˇ redzápis v novém systému STAG2, ale úˇ cast na celoevropské soutˇ eži sdružení pro informaˇ cní systémy na evropských univerzitách EU159

NIS. Soutˇ ež byla nazvána Eunis Elite Award, konala se v Berlínˇ e a náš systém STAG v ní v celoevropské konkurenci obsadil tˇ retí místo. Toto ocenˇ ení koneckonc˚ u m˚ užete nyní spatˇ rit i v kancelᡠri našeho prorektora pro informaˇ cní technologie.

První polovina roku se pak nesla v horeˇ cném startování nového systému STAG2. Bylo potˇ reba pˇ revést do nˇ ej gigabajty dat ze systému starého, provést školení, odstranit chybiˇ cky a pak už jen urˇ cit den D. No ono to zas tak jednoduché není, nábˇ eh nového systému je postupný a vlastní uzavˇ rení starého systému by, pokud vše p˚ ujde tak jak má, mˇ elo nastat právˇ e ve dnech, kdy ˇ ctete tyto ˇ rádky, tedy pokud jste tento sborník jen nezaložili do kufˇ ríku a nenašli jej až po nˇ ekolika týdnech. Mˇ elo by to tedy být zaˇ cátkem zᡠrí tohoto roku. Již druhým rokem se naplno rozbˇ ehlo pˇ rijímací ˇ rízení. Po loˇ nské zkušenosti byla do systému zabudována též funkce, která umožˇ novala jednotlivým fakultám urˇ cit, co se bude na webových stránkách zobrazovat a co nikoliv. Ponˇ ekud problematiˇ ctˇ ejší záležitostí bylo to, že poté, co se v loˇ nském roce fakulty seznámily s možnostmi systému, zejména s tˇ emi funkcemi, které využívaly jiné fakulty, ˇ casto se rozhodly nˇ ekteré, doposud nevyužívané, funkce využít. Kritickým se pak ukázalo to, že nejvˇ etší nápor na zadávání výsledk˚ u se ˇ casovˇ e kryl s prvními dny pˇ redzápisu. A vzhledem k tomu, že nˇ ekteré funkce byly p˚ uvodnˇ e koncipovány pouze pro jedinou fakultu a pˇ ri ostrém provozu se na ni vrhlo fakult více, nastaly komplikace. Naštˇ estí se všechny zásadní nedostatky podaˇ rilo odstranit zhruba bˇ ehem ˇ ctyˇ riadvaceti hodin, nicménˇ e neušli jsme nˇ ekolika velice nepˇ ekným slov˚ um od vedení nˇ ekterých fakult. Bohužel na tuto skuteˇ cnost doplatil též pˇ redzápis, kdy vzhledem k nakumulování problém˚ u se zápisuchtivým student˚ um podaˇ rilo celkem ˇ ctyˇ rikráte totálnˇ e uštvat náš databázový server. Léˇ cil se z toho nˇ ekolik dní, ale dnes již se tˇ eší pevnému, a doufáme že stálému, zdraví. Poprvé byl letos k vidˇ ení a hlavnˇ e k použití i pˇ redzápis pˇ res web, ˇ cehož využila zhruba jedna tˇ retina student˚ u a další poprvé — ve spolupráci s katedrou kybernetiky byla vyvinuta aplikace, pomocí které se letos mohli uchazeˇ ci o studium dozvˇ edˇ et výsledky též po telefonu.

A v neposlední ˇ radˇ e si letos našel systém STAG2 cestiˇ cku i do dalších dvou univerzitních mˇ est — do Brna na Veterinární a farmaceutickou univerzitu a do Ústí nad Labem na Univerzitu Jana Evangelisty Purkynˇ e. 160

Finále A jak mi ˇ ríkala moje kamarádka Míša, hlavnˇ e tam napiš, že „je málo poˇ cítaˇ cu ˚, na ten pˇ redzápis by jich mˇ elo bejt o hodnˇ e víc.“ Tak to teda píšu. I když v souˇ casné dobˇ eˇ cítají poˇ cítaˇ cové uˇ cebny nˇ eco kolem 120 poˇ cítaˇ cu ˚ v dobˇ e pˇ redzápisu je tam poˇ rádnˇ e plno. Fronty pˇ rede dveˇ rmi uˇ ceben se tvoˇ rí od ˇ casného rána, nastávají strkanice, „studentské gangy“ svádˇ ejí nelítostný boj o poslední volná místeˇ cka, poˇ cítaˇ covˇ e ostˇ rílenˇ ejší gentlemani nabízí pomoc ménˇ e zkušeným dámám z humanitních fakult, nadává se na kantory, sít’, programátory. To, co vypukne, když se náhodou podaˇ rí systém totálnˇ e zahltit, to si radˇ eji ani nepˇ rejte slyšet. Ale nakonec vždy vše dobˇ re dopadne a nový akademický rok m˚ uže zaˇ cít . . .

Tak tohle je to, co pˇ rináší náš systém nˇ ekolika tisícovkám student˚ u nyní již po celé republice, kv˚ uli kterým hlavnˇ e tento systém vznikl a pevnˇ e doufáme, že jim a nejen jim nabízí takové možnosti, které by jinak nemˇ ely. Pokud jste doˇ cetli m˚ uj ˇ clánek až sem, pak dˇ ekuji za pˇ rízeˇ n a obdivuji Vás, že jste to vydrželi . . .

❧

161

❧ Ing. Petr Jiroušek ([email protected]) vystudoval Fakultu aplikoˇ vaných vˇ ed Západoˇ ceské univerzity v Plzni (ZCU), obor Kyberneˇ tika a ˇ rídící technika. Od roku 1993 pracuje na ZCU, Centrum informatizace a výpoˇ cetní techniky, Stˇ redisko informaˇ cního systému (CIV–SIS). Zabývá se vývojem databázových aplikací, podílí se na vývoji informaˇ cního systému studijní agendy vysokých škol IS/STAG. Jak plyne z pˇ redchozího, k databázím jsem se dostal spíše omylem osudu, nicménˇ e jedním z výsledk˚ u tohoto omylu je i m˚ uj podíl na systému IS/STAG.

162

CIV (LPS) — „Ta plzeˇ nská klika“, jak je kdysi trefnˇ e nazval Honza Müller z tehdejšího Eunetu. Jsou všude, jsou všestranní, hrnou se do všech oblastí žití. Neváhají jít i do extrému. Jsou fajn, jsou v pohodˇ e. Jsem rád, že jsem mohl být alespoˇ n na pár okamžik˚ u oficiálním ˇ clenem této „kliky“. Neoficiálnˇ e se jejím ˇ clenem cítím dodnes. Díky, hoši. — Pavel Kˇ rižanovský ICZ a.s.

Dál, výš, rychleji . . .

„Dobrý den,“ pozdravil malý princ. „Dobrý den,“ ˇ rekl výhybkᡠr. „Co tu dˇ eláš?“ zeptal se malý princ. „Tˇ rídím cestující po tisícových balících,“ ˇ rekl výhybkᡠr. „Vypravuji vlaky a ty je odvážejí hned napravo, hned nalevo.“ A osvˇ etlený rychlík, dunící jako hrom, otˇ rásal domkem výhybkᡠre. „Mají náramnˇ e naspˇ ech,“ ˇ rekl malý princ. „Co hledají?“ „To neví ani ˇ clovˇ ek na lokomotivˇ e,“ odpovˇ edˇ el výhybkᡠr. A druhý osvˇ etlený rychlík zadunˇ el v opaˇ cném smˇ eru. „To se už vracejí?“ ptal se malý princ. „To nejsou oni,“ ˇ rekl výhybkᡠr. „To jsou zase jiní.“ „Nebyli snad spokojeni tam, kde byli?“ „Nikde nejsme spokojeni tam, kde jsme,“ vysvˇ etloval výhybkᡠr. A jako hrom zadunˇ el tˇ retí osvˇ etlený rychlík. „To jedou za tˇ emi prvními cestujícími?“ zeptal se malý princ. „Nejedou v˚ ubec za niˇ cím,“ ˇ rekl výhybkᡠr. „Ve vlaku spí nebo zívají. Jen dˇ eti mají nos pˇ ritisknutý na okna.“ „Jedinˇ e dˇ eti vˇ edí, co hledají,“ pravil malý princ. „Ztrácejí ˇ cas pro hadrovou panenku, panenka zaˇ cne být pro nˇ e hroznˇ e d˚ uležitá, a když jim ji nˇ ekdo vezme, plᡠcou . . . “ „Mají štˇ estí,“ ˇ rekl výhybkᡠr. — Antoine de Saint-Exupéry Malý princ

163

At’ cesty nikam nevedou, tys po nich šel a šel jsi rád, tˇ ech cest se nesmíš, nemíš ptát, snad není cest, jen lidé jdou a jedna z hvˇ ezd je vždycky tvou a z té ti zazní odpovˇ ed’, až pˇ restaneš se ptát . . . — Frᡠna Šrámek Uprostˇ red cesty

164

Protože nás vychovali v pomíjejících hodnotách, vášnivˇ e jsme horovali pro sport, a to bez výjimky i takoví, co nepˇ relezli kozu: milovali jsme tohle zbyteˇ cné snažení, tahle úniková gesta. — Anton Myrer Poslední kabriolet

165

166

„To nic není,“ ˇ rekl pejsek, „to je lehké, to já vím, jak se takový pravý dort dˇ elá! To se do takového dortu dá všecko, co je k jídlu nejlepší, všecko, co nejradˇ eji jíš, a pak je ten dort nejlepší. Když tam dáš takových nejlepších jídel pˇ et, tak je pˇ etkrát dobrý, když jich tam dáš deset, tak je potom desetkrát dobrý. Ale my si jich tam dáme sto a budeme mít stokrát dobrý dort!“ ˇ apek — Josef C Povídání o pejskovi a koˇ ciˇ cce

167

Malé bolesti nás pˇ rivádˇ ejí z rovnováhy, ale veliké vracejí nás sobˇ e samým. Prasklý zvon nezní, rozbijte jej však na dvˇ eˇ cásti — a znova vydá jasný zvuk. — Jean Paul

12

Dobrý den, já tu budu pracovat . . . a to místo ˇ reditele beru Jindˇ rich Kˇ nourek

Tato moje osobní zpovˇ ed’ vznikla na základˇ e požádání redakˇ cní rady. Rád jsem vyhovˇ el, neˇ cekejte ale, prosím, žádná senzaˇ cní odhalení — jedná se pouze o m˚ uj pohled na CIV z dob, kdy jsem ho neznal zevnitˇ r a kdy jsem ho pak poznal. Doufám, že i tento stˇ rípek zapadne do moziky obrazu o CIVu, i když popisuje v jeho desetileté historii pouze krátký ˇ casový úsek.

CIV? V dobˇ e svých studií na Fakultˇ e aplikovaných vˇ ed (v letech 1993 až 1998) jsem coby student se zamˇ eˇ rením matematicko-fyzikální inženýrství pˇ ristupoval k poˇ cítaˇ cové síti WEBnet jako bˇ ežný uživatel a pˇ ríliš nepátral po její struktuˇ re a souvislostech v pozadí. Tak se mi vybavují z prvních let okamžiky práce na semestrálních projektech (vˇ etšinou se jednalo o programování v Pascalu) ve vˇ eˇ cnˇ e pˇ replnˇ ených uˇ cebnách s PC (na Borech i v Husovce); používal se hlavnˇ e Novell a prostˇ redí MS DOSu, kdo mˇ el trpˇ elivost, zkoušel MS Windows 3.11. Spojení s Novellskými servery v nejvypjatˇ ejších chvílích (na konci semestru) vypadávala a tak jsem se postupnˇ e setkával s operátorkami, které hlásily závady a oˇ cekávanou dobu opˇ etovného zprovoznˇ ení. Zde jsem asi jako s prvním zamˇ estnancem CIVu pˇ rišel do styku s Janou Egrmaierovou, vždy pˇ rísnou, ale milou a ochotnou. 169

Také vzpomínám na Elišku Chánovou, která jednoho dne pˇ rišla do uˇ cebny a pracující studenty vyprovodila od stroj˚ u s tím, že je uˇ cebna blokována na nˇ ejakou hromadnou akci a že to pˇ rece musí všichni vˇ edˇ et! Teprve když mladší a bojácnˇ ejší kvapem opustili posty, zjistilo se, že se Eliška spletla o jeden den . . . V dalších letech studia jsem se po absolvování pˇ rednášek Jiˇ rího Linharta1 zaˇ cal na jeho návrh zabývat prací s výpoˇ cetním balíkem FLUENT pro simulace v oblasti dynamiky tekutin. Zaˇ cal jsem pracovat na výpoˇ cetních stanicích Digital AlphaStation 255/233, které byly poˇ rízeny za podpory MŠMT v roce 1996 a také na superpoˇ cítaˇ ci Digital AlphaServer TurboLaser 8400. I jako uživatel UNIXu neznalý jsem ocenil již v poˇ cátcích výhody systému O RION a také mi pˇ rišly vhod e-mailové rady „neviditelných“ muž˚ u Pˇ remysla Matˇ ejovice ˇ ci Martina Chlumského. Také jsem si všiml, že v uˇ cebnˇ e s pracovními stanicemi ˇ casto blokuje stroj jakýsi uživatel sitera, vždy v bílé košili s perem v náprsní kapse. Pro preprocesing, bˇ eh výpoˇ ct˚ u a postprocesing bylo nutné, aby byl v provozu licenˇ cní manažer, démon, který v rámci univerzitní sítˇ e hospodaˇ rí s omezeným poˇ ctem licencí. Ne vždy ale bylo vše v poˇ rádku a tak byly nutné intervence. Nejprve telefonické, poté i osobní. První kontakty s Lubošem Kejzlarem jsou nezapomenutelné, pravdˇ epodobnˇ e jako pro další kolegy, i když tenkrát pro mne probíhaly na úrovni student — správce. Po mé nepˇ resné specifikaci problému a nesmˇ elé žádosti o nápravu se Luboš beze slova otoˇ cil k monitoru, naklepal pár pˇ ríkaz˚ u a poté mˇ e jemným pokynutím hlavy ˇ ci neslyšitelnˇ e proneseným slovem propustil. Niˇ cemu jsem nerozumˇ el, ale pak to fungovalo!

CIV! První náznak toho, že na naší univerzitˇ e existuje CIV coby rozsáhlejší organizaˇ cní celek, se mi objevil tˇ esnˇ e pˇ red dokonˇ cením diplomové práce. Plného napˇ etí v posledních dnech pˇ red závˇ ereˇ cným tiskem si mˇ e povolali k Jiˇ rímu Linhartovi pánové Karel Mareš a Petr Martinec. Nikdy pˇ redtím jsem je nevidˇ el, ale za necelou hodinu mˇ e pˇ resvˇ edˇ cili o tom, že nastoupit k nim, na CIV, a doˇ rešit tˇ ríletý grant po právˇ e odcházejícím Pˇ remkovi Matˇ ejovicovi je to nejlepší, co mohu udˇ elat. Po nastoupení do práce v ˇ ríjnu 1998 (již v nové budovˇ e Informaˇ cního centra) jsem zaˇ cal postupnˇ e poznávat kolektiv zamˇ estnanc˚ u CIVu, hlavnˇ e skupiny LPS, kde jsem p˚ usobil. K objevivším se novým tvᡠrím jsem mohl zaˇ cít pˇ riˇ razovat známá jména jako Jiˇ rí Sitera, Martin Chlumský, Vladimír Rudolf — LPS se pro mˇ e zaˇ calo vynoˇ rovat ze stínu. 1

Fakulta strojní, Katedra konstruování energetických stroj˚ u a zaˇ rízení.

170

Morálnˇ e podpoˇ ren Františkem Ježkem a hlavnˇ e Lubošem Kejzlarem jsem se pˇ red vánocemi roku 1998 na vánoˇ cní besídce CIVu odhodlal k akci, která se zapsala do pamˇ eti mých koleg˚ u. Doufám, že ne pˇ ríliš negativnˇ e. Na vánoˇ cní besídce CIVu jsem mˇ el ˇ ríci: „Tak já tu tedy chci pracovat dál, no a to místo toho ˇ reditele bych tedy vzal,“ také volnˇ e uvádˇ eno jako: „Dobrý den, já jsem váš ˇ riditel a budu u vás pracovat.“ Místem ˇ riditele rozumˇ ejte pozici vedoucího Západoˇ ceského superpoˇ cítaˇ cového centra. No, všechno bylo samozˇ rejmˇ e trochu jinak, ale není to už jedno?

CIV. A tak jsem se stal „ˇ reditelem“. Nyní, již témˇ eˇ r po tˇ rech letech práce na CIVu, mohu ˇ ríci, že jsem za tu návštˇ evu pán˚ u Mareše a Martince rád. CIV a hlavnˇ e LPS, kteroužto skupinu chápu jako hlavní v˚ udˇ cí a tv˚ urˇ cí ˇ sílu na CIVu, totiž není žádná skupina nevrlých ci nafoukaných administrátor˚ u. Je to skupina lidí, kteˇ rí jsou kromˇ e pracovní oblasti ve velké míˇ re spojeni také ˇ castými spoleˇ cnými akcemi sportovními a spoleˇ censkými. Možná je to také tím, že vˇ ekový pr˚ umˇ er pracovník˚ u na CIVu je daleko nižší, než na ostatních katedrách ˇ ci ústavech Západoˇ ceské univerzity. Mohu jenom litovat, že jsem na vlastní k˚ uži nezažil pionýrská období CIVu a nepoznal kolegy, kteˇ rí již na LPS z r˚ uzných d˚ uvod˚ u nepracují. Ale to nevadí — jejich práce a skutky se uchovávají v mnohdy humorných historkách vyprávˇ ených pˇ ri vhodných pˇ ríležitostech. Doufám, že bude co vyprávˇ et i našim pokraˇ covatel˚ um. A doufám, že vhodných pˇ ríležitostí k vyprávˇ ení bude také dost.

❧ Ing. Jindˇ rich Kˇ nourek ([email protected]) po absolvování Faˇ v Plzni nastoupil v ˇ kulty aplikovaných vˇ ed ZCU ríjnu roku 1998 na ˇ v Plzni. Od února 1999 pracuje jako vedoucí Západoˇ ZCU ceského ˇ v Plzni. V ˇ superpoˇ cítaˇ cového centra ZCU cervenci roku 2000 nastoupil na místo vˇ edeckého pracovníka v národním výzkumném centru Nové technologie — výzkumné centrum v západoˇ ceském regionu v odboru Modelování a experimentální mˇ eˇ rení interakcí v elektrických a mechanických systémech. Zde se zabývá numerickým ˇ rešením rychlostních, tlakových, turbulentních a teplotních polí komerˇ cními programy s d˚ urazem na paralelní a distribuované provádˇ ení výpoˇ ct˚ u, zejména pomocí CFD programu FLUENT.

171

Interludium

Ano, ta taneˇ cnice, kterou jali strážci mé ˇ ríše, byla krásná. Krásná a tajemnˇ e obydlená. Vidˇ el jsem, že poznat ji by znamenalo poznat všechna bohatství zemˇ e, poklidné plánˇ e i horské noci a cesty vˇ etrnou pouští. „Ta žena existuje,“ ˇ ríkal jsem si. Ale vˇ edˇ el jsem, že její zvyky jsou odjinud a že zde pracuje pro nepˇ rítele. Když ji však moji lidé chtˇ eli donutit kˇ reˇ ci, vyrvali z ní v její neproniknutelné nˇ eze jen melancholický úsmˇ ev. A já v ˇ clovˇ eku ctím pˇ redevším to, co odolá ohni. Ty nicotné, marné a marností opilé lidstvo, hledíš na sebe se zalíbením, jako by v tobˇ e nˇ ekdo byl. Staˇ cí však jediný kat a troška žhavých uhlík˚ u a samo sebe vyvrhneš, nebot’ v tobˇ e není nic, co by okamžitˇ e neroztálo.

❧ „Tedy se poddáváš.“ „Odpust’te pane, ano, poddávám, ale mluvit nemohu . . . “ Pohrdám každým, kdo se dá k nˇ eˇ cemu donutit argumenty, nebot’ slova mají ˇ clovˇ eka vyjadˇ rovat, ne však vést. Oznaˇ cují, aniž co obsahují. Tahle duše však nebyla z tˇ ech, které by povolily pod vˇ etrem slov: „Poddávám, ale mluvit nemohu . . . “ Vážím si toho, kdo pˇ res všechna slova, byt’ byla i rozporná, z˚ ustává stálý jako lodní kýl a pˇ res všechno šílení moˇ re se nezvratnˇ e vždy znovu obrací za svou hvˇ ezdou. Nebot’ pak vím, kam jdeme. Ale ti, kdo se obezdí logikou, ti jdou jen za vlastními slovy a toˇ cí se jako korouhviˇ cky. Dlouho jsem na ni upˇ renˇ e hledˇ el: „Kdo tˇ e ukul? Odkud pˇ richázíš?“ zeptal jsem se jí. Usmála se a neodpovˇ edˇ ela. „Zatanˇ cíš mi?“ A tanˇ cila. Tanˇ cila nádhernˇ e a mˇ e to nemohlo pˇ rekvapit, nebot’ v ní kdosi byl.

❧ Nebot’ tanec je osud a cesta životem. A já tˇ e toužím pevnˇ e ustavit a pro nˇ eco nadchnout, aby mˇ e tvá cesta vzrušovala. Protože chceš-li jít pˇ res 175

prudkou ˇ reku, která tvým krok˚ um brání, pak tanˇ cíš. Protože chceš-li jít za láskou a sok ti brání, pak tanˇ cíš. Je i tanec meˇ cu ˚, chceš-li zabít. A tanec plachetnice, jež tanˇ cí pod svou vlajkou, když hledá ve vˇ etru neviditelné cesty, aby dosáhla pˇ rístavu, kam míˇ rí. K tanci musíš mít nepˇ rítele, ale který nepˇ rátelský meˇ c tˇ e m˚ uže poctít svým tancem, jestliže v tobˇ e nikoho není? Mezitím taneˇ cnice skryla tvᡠr v rukou a její patos mne vzrušil. A spatˇ ril jsem její masku. Nebot’ tvᡠre v pr˚ uvodu lenivc˚ u, zkˇ rivené falešným utrpením, jsou jenom pˇ ríklopy prázdných schránek. Jestliže jsi nic nepˇ rijal, nic v tobˇ e není. Na té ženˇ e jsem však poznal, že je pˇ rechovavatelkou dˇ edictví. Bylo v ní tvrdé jádro, které odolá i katu, nebot’ kdyby ji drtil tˇ reba mlýnským kamenem, olej tajemství z ní nevymaˇ cká. Byl v ní onen vklad, pro nˇ ejž ˇ clovˇ ek dovede zemˇ rít a díky nˇ emuž umí i tanˇ cit. Nebot’ pouze ten je ˇ clovˇ ekem, kdo nabyl krásy skrze píseˇ n, báseˇ n nebo motlitbu, a kdo je v nitru vybudován.

❧ Lenivec neumí tanˇ cit. Ale tam, kde je zemˇ e skoupá, kde rádlo drhne o kamení, kde sklizeˇ n v parném létˇ e usychá, kde ˇ clovˇ ek vzdoruje barbar˚ um, kde barbar drtí slabého, tam vzniká tanec, nebot’ tam má každý krok smysl. Tanec je zápas s andˇ elem. Tanec je válka a svod, vražda a pokání. A k jakému tanci bys chtˇ el pˇ rimˇ et ten pˇ rekrmený dobytek? — Antoine de Saint-Exupéry Citadela

176

A s hubou rozmlácenou dnes z˚ ustali jsme nˇ emí Ne — nejsme na kolenou Ryjeme drškou v zemi!! — Karel Kryl Pasážová revolta

13

Od Urana k Informaˇ cním Technologiím Radka Vrbasová Jindˇ rich Kˇ nourek

Projekt „Od Urana k IT “ byl na CIVu pˇ rijat ˇ cástí koleg˚ u znaˇ cnˇ e rozpaˇ citˇ e. Nebývá pˇ rece zvykem, aby se mezi pragmaticky smýšlejícími lidmi z oblasti IT objevila osoba humanitnˇ e zamˇ eˇ rená, neˇ rkuli malíˇ rka! Postupem ˇ casu se však ukázaly jak názorové konfrontace, tak konkrétní výsledky projektu jako pˇ revážnˇ e inspirující a smyslupné.

Citace z návrhu projektu „. . . Oproti soud˚ um laické veˇ rejnosti je práce inženýra v oblasti výpoˇ cetní techniky ˇ cinností nadmíru tvoˇ rivou. Je tedy až s podivem, že prostˇ redí ˇ v Plzni p˚ nové budovy Informaˇ cního centra ZCU usobí chladnˇ e až neosobnˇ e, jako by všichni zapomnˇ eli na cosi lidského. Je tˇ ežké si pˇ redstavit, že by si nˇ ekdo k takovému prostˇ redí mohl vytvoˇ rit osobní vztah, neˇ rkuli, že by mohlo na nˇ ekoho p˚ usobit inspirativnˇ e. Cílem projektu „Od Urana k Informaˇ cním Technologiím“, jehož návrh právˇ e držíte v ruce, je stávající situaci zmˇ enit. Projekt pˇ redpokládá oživení slepých bílých stˇ en chodeb a dalších veˇ rejných prostor cyklem obraz˚ u. Tyto obrazy budou tématicky sjednoceny a inspirovány prvky antické mytologie, se kterou se (alespoˇ n v pojmenováních) setkávají užiˇ vatelé informaˇ cních techlogií na ZCU v Plzni. Pˇ ríkladem uved’me název projektu Laboratoˇ re poˇ cítaˇ cových systém˚ u O RION ˇ ci hostname superpoˇ cítaˇ ce kirke . . . “ 177

Slovo autorky Po témˇ eˇ r dvou letech od zaˇ cátku pˇ rípravy projektu vzpomíná Radka Vrbasová na poˇ cátky projektu volnou formou takto: „Štˇ ebetání dívek utichá pod poklopem mraˇ cen a tam, kde obrací se hlína a tam, kde odkapává ˇ cas. A na váleˇ cných polích. Štˇ ebetání dívek utichá pˇ red deštˇ em, pˇ red setbou, pˇ red zrcadlem; tˇ esnˇ e pˇ red tím, než tichounce zaskˇ rípe strach ve veˇ rejích a štít se zlomí: Nevím, neznám, nepolapím. Tehdy štˇ ebetání neutichlo: Pršelo hustˇ e do kaluží v rozvrtané zemi. Muži se smáli, že mnoho z nepolapitelného už mají v klíckách, že nemusí se bát vyplašené zvíˇ re v oˇ cích dívky: Zatancuj jak umíš, svými prsty zatancuj, jako za starých ˇ cas˚ u v barvách nám bude líp. Pršelo, do kaluží srážely se barvy a vyplašené zvíˇ re v oˇ cích dívky uvidˇ elo v zrcadle ˇ casu na stˇ enách tichouce vrˇ cící jeskynˇ e cosi z prastarých obraz˚ u a dívka pˇ red oˇ cima vyplašeného zvíˇ rete musela zatanˇ cit, aby je nemusela zabít.“

Pˇ rijd’te se podívat! Hlavním výstupem projektu jsou olejomalby na plátnˇ e formátu pˇ ribližnˇ e 100 × 120 cm, které se nacházejí na schodišti v mezipatrech. Další oleje, tentokrát na deskách, jsou menších formát˚ u a jsou instalovány v prostorách vstupní haly ve druhém patˇ re a v zasedací místnosti CIVu. Dále jsou na chodbách budovy informaˇ cního centra umístˇ eny série monotyp˚ u. Na projektu se pr˚ ubˇ ežnˇ e pracovalo po dobu školního roku 1999–2000. Redakˇ cní rada mˇ ela p˚ uvodnˇ e v úmyslu nˇ ekteré z dˇ el, která vznikla v rámci projektu, prezentovat patˇ riˇ cným zp˚ usobem v této publikaci. Bohužel k tomu z r˚ uzných d˚ uvod˚ u nedošlo. Proto nejlepší cestou, jak se s olejomalbami ˇ ci monotypy seznámit, je navštívit budovu Informaˇ cního centra a díla si osobnˇ e prohlédnout.

❧

178

❧ Mgr. Radka Vrbasová ([email protected]) maturovala na Stˇ rední pedagogické škole ve Stˇ ríbˇ re. Následovala dvouletá pedagogická praxe. V roce 1992 zahájila studium na Pedagogické fakultˇ e Západoˇ ceské univerzity v Plzni, obor Uˇ citelství výtvarné kultury. V pr˚ ubˇ ehu studia se specializovala na malbu a grafiku pod vedením akademického malíˇ re Jiˇ rího Nováka. V roce 1997 završila studium diplomovou prací pod vedením J. Nováka na téma „Cyklus grafických list˚ u — barevných linoˇ rez˚ u — inspirovaných hudebním albem Ivy Bittové: Ne, nehledej.“ Po roˇ cním pobytu v zahraniˇ cí (Francie), kde došlo k navázání cenných profesních kontakt˚ u, pokraˇ covala v pedagogické praxi. Ve školním roce 1999–2000 se vˇ enovala ˇ v Plzni ˇ na ZCU rešení projektu „Od Urana k IT.“ V souˇ casné dobˇ e p˚ usobí opˇ et jako uˇ citelka výtvarných pˇ redmˇ et˚ u. Ing. Jindˇ rich Kˇ nourek ([email protected]) po absolvování Faˇ v Plzni nastoupil v ˇ kulty aplikovaných vˇ ed ZCU ríjnu roku 1998 na ˇ v Plzni. Od února 1999 pracuje jako vedoucí Západoˇ ZCU ceského ˇ v Plzni. V ˇ superpoˇ cítaˇ cového centra ZCU cervenci roku 2000 nastoupil na místo vˇ edeckého pracovníka v národním výzkumném centru Nové technologie — výzkumné centrum v západoˇ ceském regionu v odboru Modelování a experimentální mˇ eˇ rení interakcí v elektrických a mechanických systémech. Zde se zabývá numerickým ˇ rešením rychlostních, tlakových, turbulentních a teplotních polí komerˇ cními programy s d˚ urazem na paralelní a distribuované provádˇ ení výpoˇ ct˚ u, zejména pomocí CFD programu FLUENT.

179

Interludium

Vysoko nad mˇ estem stála na vysokém sloupu socha Št’astného prince. Princ byl celý pokryt tenkými lupínky ryzího zlata, oˇ ci mˇ el ze dvou tˇ rpytných safír˚ u a na jílci jeho meˇ ce plál veliký rudý rubín. Sklízel ovšem mnoho a mnoho obdivu. „Je krásný jako vˇ etrná korouhviˇ cka,“ poznamenal jeden mˇ estský konšel, který si pˇ rál získat povˇ est ˇ clovˇ eka se smyslem pro umˇ ení. „Jenže není tak užiteˇ cný,“ dodal, nebot’ se bál, aby ho lidé nepokládali za nepraktického, a to on vˇ eru nebyl. „Proˇ c jenom nedokážeš být jako Št’astný princ?“ domlouvala stˇ rízlivˇ e uvažující matka svému chlapeˇ ckovi, který plakal po modrém z nebe. „Št’astnému princi ani nenapadne, aby po nˇ eˇ cem plakal.“ „To jsem rád, že na svˇ etˇ e je pˇ rece jen nˇ ekdo, kdo je docela št’astný.“ zamruˇ cel pˇ ri pohledu na tu nádhernou sochu jakýsi zklamaný ˇ clovˇ ek. „Vypadá zrovinka jako andˇ el,“ prohlásily dˇ eti ze sirotˇ cince, když ve svˇ etle nachových pláštˇ enkách a s ˇ cistˇ e bílými zástˇ erkami vycházely z katedrály. „Jak to víte?“ zeptal se uˇ citel poˇ ct˚ u. „Vždyt’ jste žádného andˇ ela nikdy nevidˇ ely.“ „Ale vidˇ ely! Ve snu!“ odpovˇ edˇ ely dˇ eti, a uˇ citel poˇ ct˚ u se zakabonil a zatvᡠril se velice pˇ rísnˇ e, protože byl proti tomu, aby dˇ eti snily. Jednou v noci letˇ el pˇ res mˇ esto vlaštovᡠcek. Jeho kamarádi odcestovali už pˇ red šesti nedˇ elemi do Egypta, ale on se opozdil, protože byl zamilován do jedné pˇ rekrásné rákosové tˇ rtiny.

❧ Pak uvidˇ el sochu na vysokém sloupu. „Támhle pˇ renocuji,“ zvolal. „To je pˇ eknˇ e položené místo a bude tam dost ˇ cerstvého vzduchu.“ A pˇ ristál pˇ rímo u nohou Št’astného prince. „Mám zlatou ložnici,“ ˇ rekl si tichounce, když se rozhlédl kolem sebe, a chystal se ke spánku. Ale zrovna když si schovával hlavu pod kˇ rídlo, spadla na nˇ ej velká kapka vody. „To je divné!“ pomyslel si. „Na nebi není ani jediný mrᡠcek, hvˇ ezdy se tˇ rpytí docela jasnˇ e, a pˇ ritom 183

prší. To severoevropské podnebí je vážnˇ e hrozné. Rákosová tˇ rtina mívala déšt’ ráda, ale to jenom ze sobectví.“ Pak spadla další kapka. „K ˇ cemu je potom socha, když nechrání pˇ red deštˇ em?“ ˇ rekl si vlaštovᡠcek. „Musím se poohlédnout po nˇ ejaké pˇ ekné stˇ ríšce nad komínem.“ A rozhodl se odletˇ et. Ale než rozepjal kˇ rídla, spadla tˇ retí kapka, vlaštovᡠcek pohlédl vzh˚ uru a uvidˇ el — ach, co jen to uvidˇ el? Št’astný princ mˇ el oˇ ci zalité slzami a slzy mu stékaly i po zlatých lících. A tvᡠr mˇ el v tom mˇ esíˇ cním svˇ etle tak krásnou, že vlaštovᡠcka zaplavil soucit. „Kdo jsi?“ zeptal se. „Jsem Št’astný princ.“ „A proˇ c tedy plᡠceš?“ divil se vlaštovᡠcek. „Vždyt’ jsi mˇ e celého zmᡠcel.“ „Když jsem byl živ a mˇ el jsem lidské srdce,“ odpovˇ edˇ ela socha, „to jsem ještˇ e nevˇ edˇ el, co to jsou slzy, protože jsem žil v paláci Sans-Souci, kam nemá pˇ rístup zármutek. Ve dne jsem si hrával se svými druhy v zahradˇ e a veˇ cer jsem zahajoval tance ve velké dvoranˇ e. Ta zahrada byla obehnána vysokánskou zdí, ale co je za ní, o to jsem se nikdy nestaral, když kolem mˇ e bylo všechno tak krásné. Moji dvoˇ rané mi ˇ ríkali Št’astný princ, a jsou-li radovánky štˇ estím, pak jsem dozajista št’astný byl. Tak jsem žil a tak jsem zemˇ rel. A ted’ jsem mrtev, stojím tady nahoˇ re, tak vysoko, že vidím všechnu hanebnost a všechnu bídu svého mˇ esta, a aˇ ckoli mám srdce ulité z olova, nemohu se ubránit plᡠci.“ „Ale! Tak on není samé zlato!“ ˇ rekl si vlaštovᡠcek jen tak pro sebe. Byl pˇ ríliš zdvoˇ rilý, aby osobní narážky pronášel nahlas. „Daleko odtud,“ pokraˇ covala socha hlubokým melodickým hlasem, „daleko odtud stojí v úzké uliˇ cce nuzný d˚ um. Jedno okno má otevˇ rené a já za ním vidím ženu, která sedí u stolu. Má hubený, ustaraný obliˇ cej a ruce drsné, ˇ cervené, celé pobodané jehlou, protože je to švadlena. Vyšívá muˇ cenky na atlasové šaty, které si nejp˚ uvabnˇ ejší královnina dvorní dáma vezme na pˇ ríští zámecký ples. A v koutˇ e té svˇ etnice leží na posteli švadlenin nemocný chlapeˇ cek. Má horeˇ cku a chtˇ el by pomeranˇ c. Ale matka mu nem˚ uže dát nic jiného než vodu z ˇ reky, a tak chlapeˇ cek plᡠce. Vlaštovko, vlaštovko, vlaštovᡠcku, dones jí, prosím tˇ e, rubín z jílce mého meˇ ce. Já mám nohy pˇ ripevnˇ ené tady k tomu podstavci a nemohu se pohnout.“ „Ale mˇ e ˇ cekají v Egyptˇ e,“ ˇ rekl vlaštovᡠcek. „Moji kamarádi létají zrovna nad Nilem, po proudu i proti proudu, a povídají si s velikými lotosovými kvˇ ety. Za chvilku se uloží ke spánku v hrobce slavného krále. I sám král tam leží, v malované rakvi. Je ovinut žlutým plátnem a balza184

mován vonnými mastmi. Kolem krku má náhrdelník z bledˇ e zelených nefrit˚ u a jeho ruce jsou jako uschlé listy.“ „Vlaštovko, vlaštovko, vlaštovᡠcku,“ prosil princ, „z˚ ustaˇ n u mˇ e jednu jedinou noc a bud’ mým poslem. Ten chlapeˇ cek má takovou žízeˇ n a jeho matce je tak smutno.“ „Já nemám kluky rád,“ odpovˇ edˇ el vlaštovᡠcek. „Když jsem letos v létˇ e pobýval na ˇ rece, byli tam dva nezvedení kluci, synkové ze mlýna, a ti po mnˇ e poˇ rád házeli kamením. Nikdy mˇ e ovšem nezasáhli, na to my vlaštovky lítáme moc dobˇ re, a já navíc pocházím z rodiny, která je hbitostí proslulá, ale i tak to byl projev neúcty.“ Ale Št’astný princ se tvᡠril tak smutnˇ e, že se ho vlaštovᡠckovi zželelo. „Je tu sice hodnˇ e chladno,“ ˇ rekl, „ale jednu noc s tebou z˚ ustanu a budu tvým poslem.“ „Dˇ ekuji ti, vlaštovᡠcku,“ pravil princ. I vyklovl vlaštovᡠcek veliký rubín z princova meˇ ce, držel ho v zobᡠcku a vzlétl nad stˇ rechy mˇ esta. Letˇ el kolem vˇ eže katedrály, kde stáli andˇ elé, vytesaní z bílého mramoru. Letˇ el kolem paláce a slyšel, jak tam hrají k tanci. Na balkón vyšla krásná dívka se svým milencem. „Jak úžasné jsou ty hvˇ ezdy!“ ˇ rekl jí. „A jak úžasná je moc lásky!“ „Doufám, že mi ty šaty na státní ples ušijí vˇ cas,“ odpovˇ edˇ ela dívka. „Poruˇ cila jsem si na nˇ e vyšít muˇ cenky, ale švadleny jsou hroznˇ e líné.“ Pak letˇ el vlaštovᡠcek nad ˇ rekou a vidˇ el lucerny zavˇ ešené na stožárech lodí. Letˇ el nad ghettem a vidˇ el staré židy, jak spolu smlouvají a na mˇ edˇ ených vážkách váží mince. Koneˇ cnˇ e dolétl k nuznému domu a nahlédl dovnitˇ r. Chlapec se na posteli zmítal v horeˇ cce a jeho matka usnula, tak už byla unavená. Vlaštovᡠcek vhupl do svˇ etnice a položil veliký rubín na st˚ ul k ženinˇ e náprstku. Pak krotce poletoval kolem postele a kˇ rídly ovíval chlapci ˇ celo. „Už mi není tak horko,“ zašeptal chlapec, „to mi jistˇ e bude líp.“ A ponoˇ ril se do úlevné dˇ rímoty . . . Vlaštovᡠcek odletˇ el zpátky k Št’astnému princi a povˇ edˇ el mu, co udˇ elal. „To je divné,“ poznamenal, „ale ted’ je mi docela teplo, i když je taková zima.“ „To je tím, žes vykonal dobrý skutek,“ ˇ rekl princ. A vlaštovᡠcek o tom zaˇ cal pˇ remýšlet a hned usnul. Pˇ remýšlení ho vždycky uspávalo. Když se rozbˇ reskl den, slétl k ˇ rece a vykoupal se. „Pozoruhodný úkaz!“ ˇ rekl profesor ornitologie, který šel právˇ e po mostˇ e. „Vlaštovka v zimˇ e!“ A napsal o tom do místních novin dlouhý ˇ clánek. Kdekdo ho citoval, byla v nˇ em totiž náramná spousta slov, kterým nikdo nerozumˇ el.

❧ 185

❧ „Jdu ti dát sbohem,“ zavolal. „Vlaštovko, vlaštovko, vlaštovᡠcku,“ prosil princ, „Z˚ ustaˇ n u mˇ e ještˇ e jednu noc.“ „Už je zima,“ odpovˇ edˇ el vlaštovᡠcek, „a co nevidˇ et tu bude mrazivý sníh. V Egyptˇ e zahˇ rívá slunce zelené palmy a v bahnˇ e tam leží krokodýlové a línˇ e se koukají kolem sebe. Moji kamarádi si stavˇ ejí hnízda v chrámˇ e baalbeckém a pˇ ritom se na nˇ e dívají r˚ užoví a bílí holoubci a vrkají na sebe. Už tˇ e musím opustit, drahý princi, ale nezapomenu na tebe a napˇ resrok na jaˇ re ti pˇ rinesu dva krásné drahokamy a dám ti je namísto tˇ ech, co ses jich vzdal. Ten rubín bude rudˇ ejší než rudé r˚ uže a ten safír bude modrý jako širé moˇ re.“ „Dole na námˇ estí,“ ˇ rekl Št’astný princ, „stojí malá holˇ ciˇ cka a prodává sirky. Ale ty sirky upustila do škarpy a nejsou už k niˇ cemu. Otec jí nabije, když dom˚ u nepˇ rinese peníze, a tak ta holˇ ciˇ cka plᡠce. Nemá botiˇ cky ani punˇ cošky a na hlaviˇ cce taky nemá nic. Vyklovni mi druhé oko a zanes jí je, at’ ji otec nezbije.“ „Já u tebe ještˇ e jednu noc z˚ ustanu,“ prohlásil vlaštovᡠcek, „ale druhé oko ti vyklovnout nemohu. To bys byl potom doˇ cista slepý.“ „Vlaštovko, vlaštovko, vlaštovᡠcku,“ naléhal princ, „udˇ elej, oˇ c tˇ e žádám.“ I vyklovl vlaštovᡠcek princi druhé oko a slétl s ním dol˚ u. Mihl se kolem holˇ ciˇ cky se sirkami a upustil jí drahokam do dlanˇ e. „To je ale hezouˇ cké sklíˇ cko!“ zvolala holˇ ciˇ cka a se smíchem bˇ ežela dom˚ u. Vlaštovᡠcek se vrátil k princi. „Ted’ jsi slepý,“ ˇ rekl, „a tak u tebe z˚ ustanu navždycky.“ „Ne, ne, vlaštovᡠcku,“ pravil ubohý princ, „musíš pˇ rece do Egypta.“ „Z˚ ustanu navždycky u tebe,“ prohlásil vlaštovᡠcek a pˇ respal u princových nohou. Celý pˇ ríští den sedˇ el pak princi na ramenou a vyprávˇ el mu, co všechno vidˇ el v cizích zemích. Vyprávˇ el mu o ˇ cervených ibisech, kteˇ rí stojí v dlouhých ˇ radách na bˇ rezích Nilu a chytají do zobák˚ u zlaté rybky; o Sfinze, která je stará jako sám svˇ et a žije v poušti a všechno ví; o kupcích, kteˇ rí pomalu krᡠcejí vedle svých velbloud˚ u a v rukou si nosí jantarové r˚ užence; o králi Mˇ esíˇ cních hor, který je ˇ cerný jako eben a koˇ rí se velikánskému kˇ rišt’álu; o obrovském zeleném hadu, který spí v korunˇ e palmy a má dvacet knˇ eží, aby ho krmili medovými kolᡠci; a o trpaslících, kteˇ rí se na velikých placatých listech plaví po rozsáhlém jezeˇ re a ustaviˇ cnˇ e vedou válku s motýly. „Vlaštovᡠcku m˚ uj milý,“ pravil princ, „vypravuješ mi o podivuhodných vˇ ecech, ale podivuhodnˇ ejší než všechno ostatní je utrpení muž˚ u 186

a žen. Neexistuje mystérie, která by byla tak obrovská jako mizérie. Vzlétni nad moje mˇ esto, vlaštovᡠcku, a pak mi vypravuj, cos vidˇ el tam.“ I vzlétl vlaštovᡠcek nad to rozlehlé mˇ esto a vidˇ el, jak se bohᡠci veselí ve svých nádherných domech, zatímco u bran sedí žebráci. Zalétl do temných pr˚ uchod˚ u a vidˇ el bílé tvᡠre hladovˇ ejících dˇ etí, jak otupˇ ele vyhlížejí do ˇ cerných ulic. Pod obloukem jednoho mostu si leželi v náruˇ cí dva malí chlapci a snažili se jeden druhého zahˇ rát. „Máme hrozný hlad!“ ˇ ríkali. „Tady ležet nesmíte!“ kˇ rikl na nˇ e strážník a chlapci se bez cíle vydali do deštˇ e. Pak se vlaštovᡠcek vrátil a vyprávˇ el princi, co vidˇ el. „Jsem pokryt ryzím zlatem,“ ˇ rekl princ. „Musíš je odloupat, lupínek po lupínku, a rozdat mým chudým: živí si vždycky myslí, že zlato jim m˚ uže dát štˇ estí.“ Lupínek po lupínku odlupoval vlaštovᡠcek ryzí zlato, až byl Št’astný princ docela šedivý a bez lesku. Lupínek po lupínku odnášel vlaštovᡠcek ryzí zlato chudák˚ um a dˇ eti r˚ užovˇ ely ve tvᡠrích a smály se a hrály si na ulicích. „Už máme chleba!“ volaly. Potom pˇ rišel sníh a za snˇ ehem pˇ rišel mráz. Ulice vypadaly, jako by byly vystavˇ eny ze stˇ ríbra, tak byly jasné a tˇ rpytily se; z domovních okap˚ u visely jako kˇ rišt’álové dýky dlouhé rampouchy, kdekdo chodil v kožešinách a klouˇ cci nosili tmavoˇ cervené ˇ cepice a klouzali se po ledˇ e. Chudáku vlaštovᡠckovi bylo ˇ cím dál víc zima, ale tolik si zamiloval prince, že ho nechtˇ el opustit. Zobal drobty pˇ red vchodem do pekaˇ rství, když se pekaˇ r nedíval, a aby se trochu zahˇ rál, poˇ rád mával kˇ rídly. Ale posléze poznal, že umírá. Mˇ el už jenom tolik síly, aby ještˇ e jednou vyletˇ el princi na rameno. „Sbohem, milý princi,“ zašeptal. „Smím ti políbit ruku?“ „To jsem rád, že koneˇ cnˇ e letíš do Egypta, vlaštovᡠcku,“ pravil princ, „z˚ ustal jsi tu až moc dlouho. Ale políbit mˇ e musíš na rty, vždyt’ já tˇ e mám rád.“ „Já neletím do Egypta,“ ˇ rekl vlaštovᡠcek, „letím do domu smrti. Smrt je sestra spánku, vid’?“ A políbil prince na rty a mrtev mu spadl k nohám. V tom okamžiku se uvnitˇ r v soše ozvalo zvláštní zaprasknutí, jako kdyby tam nˇ eco puklo. To se to olovˇ ené srdce rozlomilo na dva kusy. Byl ovšem strašnˇ e krutý mráz. Pˇ ríštího dne ˇ casnˇ e zrána krᡠcel dole po námˇ estí v doprovodu konšel˚ u purkmistr. Když šli kolem sloupu, zvedl purkmistr pohled k soše. „Propánakrále! Ten Št’astný princ je ale ošumˇ elý!“ ˇ rekl. „A jak ošumˇ elý!“ volali konšelé, kteˇ rí s purkmistrem vždycky souhlasili. A vylezli nahoru, aby se na prince podívali zblízka. 187

„Ten rubín z meˇ ce mu vypadl, oˇ ci má pryˇ c a ani zlatý už není,“ ˇ rekl purkmistr. „No vypadá bezmála jako žebrák.“ „Bezmála jako žebrák,“ pˇ ritakali konšelé. „A tuhle u nohou mu dokonce leží nˇ ejaký mrtvý pták!“ pokraˇ coval purkmistr. „Musíme vydat naˇ rízení, že tady se pták˚ um umírat nedovoluje.“ A mˇ estský písaˇ r si ten podnˇ et ihned zapsal. A tak sochu Št’astného prince strhli. „Jelikož už není krásný, není už ani užiteˇ cný,“ prohlásil profesor výtvarných umˇ ení na univerzitˇ e. Potom sochu roztavili v peci a purkmistr svolal mˇ estkou radu, aby se rozhodlo, co s tím kovem. „Musíme mít samozˇ rejmˇ e jinou sochu,“ ˇ rekl, „a mˇ ela by pˇ redstavovat mne!“ „Mne!“ kˇ riˇ celi všichni konšelé a zaˇ cali se hádat. Když jsem o nich slyšel naposled, poˇ rád ještˇ e se hádat nepˇ restali. „To je divné!“ ˇ rekl dozorce dˇ elník˚ u ve slévárnˇ e. „Tohle puklé olovˇ ené srdce ne a ne se v peci roztavit. To musíme vyhodit.“ A tak je vyhodili na smetištˇ e, kde ležel i mrtvý vlaštovᡠcek. „Pˇ rines mi nejcennˇ ejší vˇ eci z toho mˇ esta,“ pˇ rikázal B˚ uh jednomu svému andˇ elovi; a andˇ el mu pˇ rinesl to olovˇ ené srdce a toho mrtvého ptᡠcka. „Správnˇ e jsi vybral,“ pravil B˚ uh. „Tento ptᡠcek bude vˇ eˇ cnˇ e zpívat v mé rajské zahradˇ e a Št’astný princ mˇ e bude velebit v mém zlatém mˇ estˇ e.“ — Oscar Wilde Št’astný princ

188

Velké vˇ eci si žádáš, ten dar je nad tvoje síly, Faethone, tv˚ uj chlapecký vˇ ek je nem˚ uže zmoci. Smrtelný jsi, však není smrtelné, ˇ ceho si pˇ reješ.

14

— Ovidius Publius Naso

Jak se kalil CIV — II∗ František Ježek

Mˇ el jsem to štˇ estí, že jsem zažil „gründlerské“ období, kdy pˇ red deseti lety, na konci éry klasického výpoˇ cetního stˇ rediska v Blatenské ulici, vznikalo nˇ eco nového, totiž spoleˇ cenství motivovaných lidí, kteˇ rí rozpoznali, že budoucnost patˇ rí informaˇ cním technologiím a vzdˇ elávání, a navíc že budoucnost pˇ reje odvážným a pˇ ripraveným. Klíˇ cem k vybudování vynikající pozice CIV v mˇ eˇ rítku národním i mezinárodním byly nepochybnˇ e osobnosti, o nˇ ež CIV nikdy nemˇ el nouzi. Jednalo se o osobnosti ve smyslu ryze odborném (V. Rudolf, P. Šmrha, L. Kejzlar, P. Matˇ ejovic a ˇ rada dalších), ale i o osobnosti s odvahou prosazovat a podporovat nové myšlenky na úrovních vnitrouniverzitních i mimouniverzitních (K. Mareš a vlastnˇ e opˇ et V. Rudolf a pˇ ríp. i P. Šmrha a P. Matˇ ejovic). Ve svˇ etˇ e informaˇ cních technologií jde velmi ˇ casto o nemalé finanˇ cní zdroje. CIV patˇ ril po ˇ radu let na univerzitˇ e k rozhodujícím adresát˚ um státní grantové podpory. V tomto „památníˇ cku“ urˇ citˇ e nˇ ekdo posˇ cítá ty miliony, které posloužily generacím student˚ u, ˇ rešitel˚ u vˇ edeckých projekt˚ u, uˇ citel˚ u a ve stále vˇ etší míˇ re i aparátu univerzity. Rád vzpomínám napˇ r. na víkendy, kdy v Husovˇ e ulici vznikal sít’ový rozvod. Z domova pˇ rinesené nástroje, zejména vrtaˇ cky (mimochodem nemáte nˇ ekdo moje sklíˇ cidlo?) byly koloritem bezbˇ rehého optimismu a nasazení. V takové atmosféˇ re jsme (nechtíce) experimentálnˇ e doplnili neexistující stavební dokumentaci o umístˇ ení silového rozvodu. ∗ˇ

Císlování doplnˇ eno pro zachování jednoznaˇ cnosti. Pozn. red.

189

Na CIV, resp. tehdy na OI2 , jsem se v únoru 1991 sešel se dvˇ ema bývalými pracovníky Domu techniky a zejména s J. Rašínovou jsme zaˇ cali za pˇ ríznivé podpory okolí (J. Holenda, K. Mareš) realizovat myšlenku dalšího vzdˇ elávání pro externí zájemce. Ale vlastnˇ e nejen pro nˇ e. Postupnˇ e se významnˇ e rozvinula tzv. bloková výuka pro studenty (roˇ cnˇ e až 500 student˚ u v podveˇ cerních kurzech) a systém vzdˇ elávání ˇ pˇ rístupný všem pracovník˚ um univerzity. Cinnost byla zamˇ eˇ rena pˇ redevším na oblast informaˇ cních technologií. Teprve pozdˇ eji se vzdˇ elávací aktivity rozšiˇ rují i mimo tuto oblast. V roce 1994 dozrála myšlenka na institucionální ukotvení Univerzity tˇ retího vˇ eku a díky Z. Klepetkové se tento program celoživotního vzdˇ elávání tˇ eší i dnes dobré kondici (cca 500 úˇ castník˚ u roˇ cnˇ e). Podmínkou dobrého startu byl i v této oblasti nejen startovací kapitál lidský, ale i polštᡠr finanˇ cní. Šlo o ˇ cástku 6.7 mil. Kˇ c, kterou jsme z tehdejšího ministerstva hospodᡠrství získali v rámci grantu na zˇ rízení a rozvoj regionálního centra dalšího vzdˇ elávání. Dovolím si pˇ ripomenout, že významná ˇ cást tehdejšího (a ˇ cásteˇ cnˇ e dodnes používaného) vybavení v Husovˇ e ulici byla poˇ rízena z tohoto grantu. Podpory se dostalo i napˇ r. nákupu fotoplotru (doc. Skoˇ cil) ˇ ci CASE nástroje pro návrh podnikových informaˇ cních systém˚ u (doc. Cendelín). CIV byl dobrým inkubátorem pro ˇ radu dalších aktivit. Asi nejvˇ etšího uznání, a to i na mezinárodní úrovni, se dostalo informaˇ cnímu systému pro podporu studia. Za tímto úspˇ echem stáli zejména J. Rychlík a Z. Ryjᡠcek. Návrh informaˇ cního systému byl v tomto pˇ rípadˇ e totiž nejen záležitostí programátorskou, ale zejména procesem formulace pravidel kreditního systému a lámání ned˚ uvˇ ery ke všemu novému, která tak dobˇ re žije v nˇ ekterých pohodlných akademických duších a lpí na klotových rukávcích ˇ cásti úˇ redník˚ u. Vzpomínkový ˇ clánek by se zmˇ enil v nekrolog, pokud by neobsahovat i pohled do budoucna a tˇ reba i položení nepˇ ríjemných otázek. Deset let ˇ cinnosti musí zanechat nˇ ejaké to harampádí po koutech a lze bud’ zhasnout a nevidˇ et, anebo najít znovu tolikrát prokázanou sílu a vysmýˇ cit ˇ ci lépe smýˇ cit pravidelnˇ e. Logické je, že se od CIV oddˇ elila knihovna a oblast dalšího vzdˇ elávání (komentᡠr k dalšímu štˇ epení a pˇ rejmenování nepatˇ rí do tohoto ˇ clánku). CIV byl dobrým opatrovníkem a kooperativní rozchod je toho dokladem. Následující otázky jsou výzvou k debatˇ e. Nejsou ˇ ci nechtˇ ejí být zlomyslností ˇ ci uraženou ješitností. Navíc dobˇ re vím, že ˇ rada z tˇ echto otázek nepatˇ rí jen pracovník˚ um CIV a jsem si jist, že jejich platnost není jen specifikem Západoˇ ceské univerzity, ale že by vˇ etšina z nich znˇ ela 2

Odbor informatizace. Pozn. red.

190

podobnˇ e v prostˇ redí jiných univerzit, at’ již kamenných ˇ ci tˇ ech druhých. 1. Bude mít nˇ ekdy univerzita skuteˇ cný finanˇ cní informaˇ cní systém (nejen systém podporující úˇ ctování a mzdovou agendu)? Bude ten tˇ retí ze zakoupených a nasazovaných systém˚ u podporovat management a ˇ rízení na všech úrovních (tedy i na úrovních fakulta, katedra, projekt)? ˇ se stane e-univerzitou, tj. že dojde k reali2. Máme nadˇ eji, že ZCU zaci elektronického obˇ ehu a archivace doklad˚ u? Obíhat by nemˇ el pracovník ˇ ci student univerzity, ale kontrolovanˇ e by mˇ ela obíhat data, a to pˇ ri zkrácených „dodacích lh˚ utách“, s garantovaným výsledkem a pˇ ri zásadní úspoˇ re fixních náklad˚ u. 3. Najde CIV vhodnou proporci mezi rolí vizionᡠre a vývojᡠre ˇ ci výzkumníka v oblasti informaˇ cních technologií a rolí profesionálního servisu? Nebude stále více tento servis smˇ erován jen k administraci univerzity, ale zbude nˇ eco i na oblast hlavní ˇ cinnosti, kterou (snad) je ještˇ e vzdˇ elávání? 4. Budeme i nadále moci potenciálním student˚ um univerzity tvrdit, že o nˇ e má zájem univerzita s velmi dobrým standardem sít’ové a informaˇ cní infrastruktury, s rozsáhlou sítí veˇ rejných poˇ cítaˇ cových laboratoˇ rí a dobrou podporou uživatel˚ u? 5. Dokáže CIV i nadále hledat externí finanˇ cní zdroje pro takový vývoj? Nestane se realitou dojem, že jako ˇ rada dalších souˇ cástí univerzity se i CIV soustˇ redí na dohledání pˇ ríslušných finanˇ cních zdroj˚ u v rozpoˇ ctu univerzity na vzdˇ elávací ˇ cinnost? Nestane se (budoucí ˇ cas je zde projevem optimistického a vstˇ rícného vztahu k CIV) CIV dalším z uživatel˚ u metody „pokˇ riveného outsorcingu“, v nˇ emž útvary univerzity pˇ revádˇ ejí na fakulty nˇ ekteré ˇ cinnosti a náklady pˇ ri nemˇ enné distribuci finanˇ cních zdroj˚ u? 6. Najdeme odvahu prohlásit, že superpoˇ cítaˇ cové centrum splnilo svoji úlohu a že získané superpoˇ cítaˇ ce (morální životnost v této oblasti je cca 2 roky) se stávají v podstatˇ e dobrými servery s cenným transakˇ cním výkonem, ale již nejsou obnovovány a Západoˇ ceské superpoˇ cítaˇ cové centrum již pˇ restává existovat? 7. Dokážeme vytvoˇ rit koncepci pro softwarovou podporu vzdˇ elávací ˇ cinnosti? Zastavíme trend, kdy stále vˇ etší ˇ cást prostˇ redk˚ u vˇ enovaných na programové vybavení konˇ cí v obsluze chodu univerzity a její poˇ cítaˇ cové sítˇ e a pro podporu vzdˇ elávací ˇ cinnosti již skoro nic nezbývá? 191

8. Postoupíme z mrtvého bodu, na nˇ emž zˇ rejmˇ e uvázl provoz WWW služeb? Zlepšíme vizuální prezentaci univerzity a vytvoˇ ríme spolehlivý, vyvážený a interaktivní informaˇ cní zdroj o aktivitách všech souˇ cástí univerzity? 9. Bude CIV motorem ˇ ci kvalitním partnerem pˇ ri technickém zajištˇ ení on-line vzdˇ elávání? 10. Bude výsledkem realizace pˇ redcházejících bod˚ u (a dalších nutných opatˇ rení) stav, kdy univerzita sníží až o 30 % stav neakademických (rozumí se bez pˇ rímé a pravidelné úˇ casti na vzdˇ elávání) pracovník˚ u a poˇ cítaˇ ce, které jim dnes musí sloužit, budou k dispozici student˚ um? Milý CIVe, vážení pˇ rátelé (mohu-li po pˇ redcházejícím desateru ještˇ e použít toto oslovení), nejste na to sami. Fakulta aplikovaných vˇ ed si vždy vážila vaší práce a oceˇ novala dosažený pokrok. Dnes si katedry naší fakulty zajišt’ují sice vˇ etšinu ˇ cinností v oblasti informaˇ cních technologií pro podporu vzdˇ elávání a výzkumu a vývoje samostatnˇ e, naši studenti jsou doma ˇ ci na koleji velmi dobˇ re vybaveni a již nejsou vˇ etšinou u vytržení, když vidí stroje, které nabízíme ve veˇ rejných poˇ cítaˇ cových laboratoˇ rích (kdysi se tento pocit dostavoval napˇ r. v uˇ cebnˇ e s technikou Silicon Graphics ˇ ci Digital), ale víme, že podhoubím pro naši relativní spokojenost je vaše každodenní starost. Stále více nám jde místo hardware o pˇ rístup k software a o odpovídající služby ˇ ci podporu. Pˇ reji Vám hodnˇ e invence, št’astnou ruku pˇ ri výbˇ eru technologií, ale zejména pˇ ri obmˇ enˇ e spolupracovník˚ u. At’ vás i nadále provází entuziasmus a at’ více z vašeho výkonu vyzᡠríte smˇ erem ke vzdˇ elání, tj. k podpoˇ re ˇ cinnosti uˇ citel˚ u a student˚ u. At’ vás i v tomto smˇ eru šlechtí dobrý pomˇ er cena/výkon, tak jako to zpravidla dokážete zajistit ve výbˇ erovém ˇ rízení u externích dodavatel˚ u techniky.

❧ Doc. RNDr. František Ježek, CSc. ([email protected]) je absolventem MFF UK v Praze. V roce 1980 nastoupil na Katedru matematiky VŠSE v Plzni. V letech 1992–1998 p˚ usobil v Centru inˇ v Plzni. V souˇ formatizace a dalšího vzdˇ elávání ZCU casné dobˇ e je ˇ Sv˚ dˇ ekanem Fakulty aplikovaných vˇ ed ZCU. uj odborný zájem soustˇ red’uje na hraniˇ cní oblast mezi konstrukˇ cní geometrií a poˇ cítaˇ cové technologie, zejména na parametrizaci geometrických objekt˚ u, geometrické modelování a CAD systémy. Je úspˇ ešným ˇ rešitelem ˇ rady rozvojových grant˚ u. V oblasti ideové, ˇ rídicí a organizaˇ cní se významnˇ e

192

angažoval v oblasti dalšího vzdˇ elávání. Založil a pˇ rivedl k životu Ústav dalšího vzdˇ eˇ Kromˇ lávání ZCU. eˇ clenství v ˇ radˇ e odborných spoleˇ cností a ˇ rídicích orgán˚ u je i pˇ redˇ sedou Rady vysokých škol CR.

❧

Pˇ rirozené nelze zmˇ enit Jeden hezký mládenec si zamiloval koˇ cku a stále se s ní mazlil a radoval. Nakonec prosil Venuši, aby ji promˇ enila v pannu. Bohynˇ e se nad ním smilovala a zmˇ enila koˇ cku v p˚ uvabnou dívku. Když byli v ložnici, Venuše chtˇ ela zjistit, jestli s podobou také zmˇ enila chování nebo povahu, a pustila k ní myš. V tu ránu dívka zapomnˇ ela na postel i milence, vyskoˇ cila, bˇ ežela za myší a chtˇ ela ji sníst. Bohyni to rozhnˇ evalo, a promˇ enila ji znovu v koˇ cku. Zvyknout je tˇ ežké, ale odvyknout je horší. Kudy jednou voda tekla, poteˇ ce znovu. — Ezop Bajky

193

Interludium Mouse’s Tale

Fury said to a mouse, That he met in the house, ‘Let us both go to law: I will prosecute you. — Come, I’ll take no denial; We must have a trial: For really this morning I’ve nothing to do.’ Said the mouse to the cur, Such a trial, dear sir, With no jury or judge, would be wasting our breath.’ ‘I’ll be judge, I’ll be jury.’ Said cunning old Fury; ‘I’ll try the whole cause and condemn you to death.’

— Lewis Carrol Alice’s Adventures in Wonderland

197

O p˚ ul hodiny pozdˇ eji, kdy bylo dojedeno, uklizeno a na stole stála káva, sáhl pan uˇ citel do kapsy a vytáhl složený list papíru. Rozložil jej na velkou plochu a rozprostˇ rel na st˚ ul puntiˇ ckᡠrsky vypracovaný diagram. — Tady mám sít’ový graf, — pochlubil se. — Jedno navazuje na druhé, náhody jsou vylouˇ ceny nebo se s nimi poˇ cítá. Pokud bude vzestup cen rovnomˇ erný jako doposud, pak budeme mít auto . . . kde to mám? . . . ano, za pˇ et a tˇ ri ˇ ctvrtˇ e roku. Tiše jsem si vyˇ cítal, proˇ c jsem nebyl zticha. — Výchozím bodem je svatba, — jezdil Hájek tužkou po grafu. — Dále samá pozitiva a sociální jistoty. Prosím. Zde první dovolená v Jugoslávii, následuje první dítˇ e, poté zmínˇ ený automobil. Stanu se zástupcem ˇ reditele, druhá dovolená v Jugoslávii atakdále, na deset let dopˇ redu. — Ladislav Pechᡠcek Jak básníci pˇ richázejí o iluze

15

Zamyšlení na závˇ er Václav Vais

Byl jsem editorem tohoto sborníku vybídnut k sepsání svého osobního pohledu na CIV, na jeho silné i slabé stránky, na jeho problémy a na limity, které pˇ rínosy CIVu pro univerzitu omezují. Shodou okolností má toto zamyšlení být epilogem výroˇ cního sborníku. Je to pikantní v tom, že mé p˚ usobení na CIVu konˇ cí, takže až budou tyto ˇ rádky vytištˇ eny, nebudu již dále CIVákem. Inu dobrá, pokusím se tedy zavzpomínat a popsat nˇ ekteré jevy. Nˇ ekde pochválím (protože, když se nepochválíme sami, uživatelé to za nás tˇ ežko udˇ elají; neuvˇ edomují si totiž, že projektanti a implementátoˇ ri i administrátoˇ ri služeb jsou jen lidé a že jednostranné negativní hodnocení ˇ ci (v lepším pˇ rípadˇ e) neteˇ cnost k jejich práci vedou k pocitu frustrace), nˇ ekde jen veˇ rejnˇ e zopakuji to, co jsem ˇ ˇ znalý na interním fóru CIV už prezentoval mnohokrát. Ctenᡠr ze ZCU, problematiky CIVu, mi jistˇ e vytkne, že jsem nˇ ekteré (z jeho hlediska) neuralgické body CIVu opominul komentovat, ale myslím si, že úplnou analýzu ˇ cinností celouniverzitních útvar˚ u vbrzku udˇ elají jiní, nepovažuji ji proto za cíl tohoto pˇ ríspˇ evku.

Z osobních vzpomínek Strávil jsem na CIVu osm let svého pracovního života. Nebyla to léta fádní, o vzrušení rozhodnˇ e nebyla nouze. Manˇ e vzpomínám, jak jsem 199

se s vrtaˇ ckou a šroubovákem v ruce spolu s bandou dalších entuziast˚ u zúˇ castnil hektického víkendového budování kabelových rozvod˚ u ˇ adu páteˇ v budovˇ e Husova 11. R cních nocí, sobot, nˇ ekdy i nedˇ elí jsme strávili „skládáním“ sítˇ e po „drobných oprávkách“ pˇ ri profylaktickém pátku. Po zmˇ enách ˇ císel podsítí doprovázených nˇ ekdy živelnými pˇ resuny stroj˚ u ve veˇ rejných laboratoˇ rích jsme nˇ ekolikrát na poslední chvíli „konsolidovali“ tabulky BOOTP a DNS; nˇ ekdy i deset minut po dvanácté (myšleno nejen obraznˇ e). V pozdˇ ejších dobách se k tˇ emto dojm˚ um pˇ ridaly i zážitky z telefonických hovor˚ u s uživateli, rozlícenými výpadkem sítˇ e v okamžicích, kdy se blížil mezní termín odevzdání grantových pˇ rihlášek (uzávˇ erka uˇ cebních plán˚ u, deadline odeslání pˇ ríspˇ evk˚ u na konferenci, zasedání pˇ rijímací komise, . . . — je možné dosadit dle libosti). Nezˇ rídka to byly i hovory noˇ cní a mezimˇ estské. Lidé, kteˇ rí telefonovali, byli ˇ casto mí pˇ rátelé z jiných univerzitních útvar˚ u a já jsem rád, že mými pˇ ráteli z˚ ustali i nadále (na druhé stranˇ e jsem ale zjistil, že existují i uživatelé, kteˇ rí CIVu nejsou ochotni odpustit ani výpadek elektrického proudu). Abych si podobné situace lépe vychutnal, stal jsem se ˇ clenem kolegia kvestora, kde jsem obˇ casné diskuse k výše uvedeným událosˇ fakult). tem absolvoval „z oˇ cí do oˇ cí“ v relaci 1 : 7 (tolik má totiž ZCU Na druhé stranˇ e nikdy z mých vzpomínek nevymizí zážitky ze spoleˇ cenských akcí CIV mimo p˚ udu univerzity, jako byly stokilometrové cyklistické vyjížd’ky na hektické šumavské víkendy na Opolenci se sportovními hrami, sudem piva, kotlem guláše, košíky kˇ remenᡠcu ˚ a nezbytnou kronikou. Nelze opomenout akce Long Drink Clubu a peˇ cení mistrovských steak˚ u pˇ ri významných pˇ ríležitostech. Nˇ ekteré skupinky pracovník˚ u si zvykly trávit spoleˇ cnˇ e se svými rodinami dovolené, at’ již autmo v zahraniˇ cí nebo na cyklistických spanilých jízdách. Pro nˇ ekoho je možná s podivem, že kolektiv, jehož klíˇ coví ˇ clenové spolu v úzkém pracovním kontaktu tráví nezˇ rídka i 10–12 hodin dennˇ e, cítí potˇ rebu setkávat se ještˇ e pravidelnˇ e i mimo univerzitní p˚ udu, at’ už pˇ ri sezeních U Kardinála, ˇ ci v rámci (dˇ ríve pravidelných) turnaj˚ u Ligy licitovaného mariáše. Obˇ cas se stává, že po takové akci nˇ ekdo nastupuje v rámci pružné pracovní doby až na odpolední smˇ enu. Na CIVu se totiž všechno dˇ elá opravdovˇ e, nic není „jenom tak jako“ (stabilita služeb podobnými nepravidelnostmi ale nikdy nebyla ovlivnˇ ena). Intenzita poˇ rádání spoleˇ cenských akcí je indikátorem míry pohody, resp. nervozity a stresu, který mezi námi panuje (hustota tˇ echto akcí v nˇ ekolika posledních letech bohužel prokazatelnˇ e klesá). Ani CIVu se ovšem nevyhnuly vážné problémy v mezilidských vztazích vyplývající z osobnostnˇ e-odborných stˇ ret˚ u dvou (až tˇ rí) dominantních osobností. Vyústˇ ením byl jediný nekooperativní rozchod CIVu s klíˇ covým pracovníkem. Osobnˇ e si myslím, že stín tˇ echto událostí leží nad 200

CIVem v jistém smyslu dodnes.

Ke vztah˚ um „pr˚ ukopníci“ versus uživatelé Z hlediska rozvoje a správy sít’ové infrastruktury a nad ní provozovaných služeb a aplikací jsou na CIVu klíˇ cová dvˇ e oddˇ elení — LPS (Laboratoˇ r poˇ cítaˇ cových systém˚ u) a DBS (Oddˇ elení databázových systém˚ u). Prvotní úkoly tˇ echto oddˇ elení byly „pr˚ ukopnické“ a „budovatelské“ — veškerá infrastruktura byla budována z nuly; protože technika, know-how i vˇ etšina organizaˇ cních postup˚ u ze zaniklého Výpoˇ cetního stˇ rediska VŠSE nebyla v nových technologických podmínkách použitelná. Zejména kolektiv LPS byl vybudován z osobností nejen odbornˇ e zdatných, ale i schopných prosazovat nové myšlenky a smˇ ery a (to hlavnˇ e) schopných „poprat se“ o finanˇ cní zdroje jak na úrovni celostátní, tak i univerzitní, protože to vytˇ cený úkol vyžadoval. ˇ nebyla vybudována v d˚ Sít’ na ZCU usledku tlaku a požadavk˚ u uživatel˚ u, ale její vznik iniciovaly hlavnˇ e tyto faktory: • zformování kolektivu, který vidˇ el dále než za horizont nˇ ekolika mˇ esíc˚ u, umˇ el se dostat k potˇ rebnému know-how a mˇ el dostatek entuziasmu i vnitˇ rní energie k prosazování „svých“ zájm˚ u, • osvícené vedení univerzity v ˇ cele s rektorem Jiˇ rím Holendou, • pˇ ríznivé vnˇ ejší podmínky (zejména spuštˇ ení mechanizmu rozvojových grant˚ u). ˇ patˇ Sít’ vybudovaná na ZCU rila v dobˇ e svého vzniku nejen k nejlepším v republice, ale uvádˇ ela v úžas i ˇ cetné hosty a delegace ze zámoˇ rí. Ale snad právˇ e v tomto momentˇ e zaˇ cíná první zásadní problém vztah˚ u mezi CIV a univerzitním okolím. Zaˇ cíná se vytvᡠret mezera mezi tím vším, co pracovníci CIV (podle svého nejlepšího pˇ resvˇ edˇ cení a v souladu s názory) na univerzitu zavádí, a tím, co jsou uživatelé reálnˇ e schopni a ochotni (bez nˇ ejaké významnˇ ejší podpory) absorbovat a zvládat. Práci CIVu v poˇ cátcích masovˇ e oceˇ nují hlavnˇ e studenti a pak už jen hrstka uživatel˚ u roztroušených po technických katedrách. Stále rychlejší tempo rozvoje bez ohlížení se zpˇ et na uživatele svých služeb vede i k postoj˚ um typu „Takové služby my pˇ rece ani nepotˇ rebujeme,“ na stranˇ e jedné a „Vždyt’ oni ani netuší, která bije,“ na stranˇ e druhé (ukˇ rivdˇ ený povzdech jednoho správce služeb po ukonˇ cení telefonického hovoru, v nˇ emž se snažil uživateli vysvˇ etlit — podle pohledu správce — elementární pˇ ríˇ cinu nefunkˇ cnosti uživatelova e-mailu — chybnˇ e napsaný pˇ ríkaz pro pˇ resmˇ erování). Pravidelné seminᡠre o zmˇ enách v síti 201

WEBnet navštˇ evuje stále více student˚ u a ménˇ e zamˇ estnanc˚ u. Informace ve vydávaných bulletinech si ze zamˇ estnanc˚ u pˇ reˇ cte málokdo. Na druhé stranˇ e za „pr˚ ukopníky“ a „vizionᡠri“ nejde žádná druhá vlna pracovník˚ u, která by uživatele systematicky školila a v klidu, s úsmˇ evem a pˇ ri kávˇ e by trpˇ elivˇ e vysvˇ etlovala a ˇ rešila jejich individuální problémy (tak by to samozˇ rejmˇ e uživatelé nejradši vidˇ eli). S trochou nadsázky lze ˇ ríci, že CIV a vˇ etšina uživatel˚ u v tomto období žili svými vlastními životy. Významným skokem v používání služeb poskytovaných CIVem bylo spuštˇ ení informaˇ cních systém˚ u, jak studijní agendy STAG tak i ekonomického IS (bez komentᡠre). Od té chvíle totiž ˇ rada uživatel˚ u tyto služby používat musí (i když by je z nejr˚ uznˇ ejších d˚ uvod˚ u radˇ eji používat nechtˇ ela). Spuštˇ ení agend bohužel ˇ casovˇ e koincidovalo s ˇ cerným obdobím ˇ casté nestability sítˇ e v souvislosti s chybami zaˇ rízení na technologii ATM, což pˇ rivádˇ elo k zoufalství jak uživatele, tak nás. Lehké bylo v této dobˇ e d˚ uvˇ eru ve služby ztratit, tˇ ežko ji získáváme zpˇ et. Nˇ ekdy v této pohnuté dobˇ e jsme se rozhodli kv˚ uli zkrácení doby reakce a zvýšení spolehlivosti služeb zavést postupnˇ e centrální operátorský dispeˇ cink, oddˇ elení aplikaˇ cní a uživatelské podpory (sice malé, ale pˇ rece jen) a RT systém pro hlášení závad a požadavk˚ u. ˇ Studijní agenda STAG je kapitolou sama pro sebe. ZCU za tuto agendu získala ˇ cestné ocenˇ ení Elite Award 2000 od Evropského sdružení EUNIS. Na druhé stranˇ eˇ rada diskusí na nejr˚ uznˇ ejších univerzitních fórech je vedena právˇ e o ní. V ˇ cem je problém? STAG je produktem kolektivu DBS, který pˇ ri realizaci vycházel z analýzy souˇ casných prorektor˚ u Ryjᡠcka a Rychlíka. STAG vzniká po ˇ cástech, jedná se o dlouhodobé dílo (viz jiný ˇ clánek v tomto sborníku). Tv˚ urc˚ um systému se tak pod rukama mˇ ení okolí, napˇ r. podporované verze databázového systému, ˇ cemuž musí ˇ cásteˇ cnˇ e pˇ rizp˚ usobovat sv˚ uj produkt. Obˇ cas je zapotˇ rebí (na základˇ e rozhodnutí kreditní skupiny) do systému cosi dodˇ elat, obˇ cas je (na základˇ e rozhodnutí programátor˚ u) zapotˇ rebí nˇ eco pˇ redˇ elat. Uživatel se ale oprávnˇ enˇ e ptá: „Kdy nastane definitivní ustálený stav? Kdy se bude studijní agenda chovat stejnˇ e jako v pˇ redcházejícím roce? Proˇ c nˇ eco dnes funguje jinak než vˇ cera, pˇ red týdnem, vloni?“ Odpovˇ edi, které na tyto otázky získává, uživateli nˇ ekdy právem pˇ ripadají nejasné, rozpaˇ cité až vyhýbavé, což je špatné. CIV se (paradoxnˇ e i pochopitelnˇ e zároveˇ n) stává obˇ etí svého vlastního rozvoje a výsledk˚ u své vlastní práce. Nezmˇ eˇ ritelným úsilím vybudoval pomˇ ernˇ e složitou poˇ cítaˇ covou sít’ a unikátní distribuované výpoˇ cetní prostˇ redí, které umožˇ nuje plnohodnotný pˇ rístup z libovolné univerzitní lokality, vˇ cetnˇ e jednotného souborového systému pˇ rístupného z r˚ uzných platforem. Implementoval studijní informaˇ cní systém STAG, vytvoˇ ril platformu O RIO NT, která umožˇ nuje pˇ rístup k agendám. 202

To vše pˇ redložil pˇ red uživatele, kteˇ rí si (po ostýchavých zaˇ cátcích) tyto nástroje zvykli používat (nˇ ekteˇ rí fundovanˇ e, nˇ ekteˇ rí ménˇ e kvalifikovanˇ e), nic jiného jim totiž nezbývalo. Právˇ e v ten moment ovšem uživatel pˇ restává být ochoten tolerovat výzkumné, testovací a experimentální potˇ reby (v nˇ ekterých pˇ rípadech lze bez nadsázky použít i výrazu „choutky“) poˇ cítaˇ cových vizionᡠru ˚ a vyžaduje zásadní zmˇ enu charakteru útvaru — totiž (pokud možno úplné) potlaˇ cení vˇ edeckovýzkumných a vývojových ˇ cinností, protože ty v ˇ radˇ e pˇ rípad˚ u (nˇ ekdy zcela nepredikovatelnˇ e) snižují stabilitu poskytovaných služeb. Jak lze ˇ rešit na univerzitní síti dilema „akceptovat vývoj technologií“ nebo „maximální udržitelnou dobu zachovávat stávající produkty a prostˇ redí?“ Vzniká tlak na maximální uživatelskou a provozní podporu, což je úkol, který vyžaduje od zainteresovaných pracovník˚ u zcela jiné vlastˇ ada uživatel˚ nosti, než vlastní projektování a implementace systém˚ u. R u vyžaduje posun zájmu CIV smˇ erem k aplikaˇ cnímu programovému vybavení a oˇ cekává odpovídající uživatelskou podporu i v této oblasti. Je CIV schopen všem tˇ emto požadavk˚ um vyhovˇ et? Realita je taková, že valná vˇ etšina nových sít’ových zaˇ rízení a nemalá ˇ cást server˚ u je stále ještˇ e poˇ rizována z grant˚ u (nebo z projekt˚ u CESNETu), ˇ casto za speciálních cenových podmínek. Získání tˇ echto projekt˚ u, resp. zaˇ rízení pak ˇ casto zavazuje k provádˇ ení urˇ cité výzkumné a experimentální ˇ cinnosti (pˇ rinejmenším je zapotˇ rebí testování r˚ uzných verzí software). Jak ˇ rešit dilema „provozní univerzitní sít’“ versus „prostor pro ladˇ ení, testování a experimentování?“ Rozvoj sít’ových technologií je tak rychlý, že (témˇ eˇ r všichni!!) výrobci jsou pod tlakem konkurence nuceni rychle dodávat na trh nové technologie a nové typy zaˇ rízení, ˇ casto nedostateˇ cnˇ e otestované. Na druhé stranˇ e se morální životnost takových zaˇ rízení (reprezentovaná napˇ r. dobou trvání podpory ze strany výrobce) zkracuje a uživatelé jsou tak nuceni bud’ k ˇ castým „technologickým skok˚ um“ nebo k provozování výrobci již nepodporovaných zaˇ rízení. Obojí má svá zˇ rejmá rizika, obojí již naši uživatelé okusili na svou k˚ uži. Pˇ riznejme ale to, že i konfigurace sít’ových prvk˚ u a server˚ u ne vždy optimálnˇ e fungují na první pokus a je tˇ reba je postupnˇ e odladit na základˇ e hromadného otestování uživateli. Nˇ ekteˇ rí uživatelé s citlivou duší se pak nemohou zbavit pocitu, že slouží za pokusné králíky, ale pˇ ri neexistenci duplicitní experimentální infrastruktury zˇ rejmˇ e neexistuje jiné ˇ rešení. Výpadky ve službách vždy byly, jsou a pˇ ri omezených prostˇ redcích univerzity zˇ rejmˇ e i budou (at’ sít’ bude spravovat kdokoli). Je jich více, než bychom chtˇ eli vidˇ et, ale jsme pˇ resvˇ edˇ ceni, že se jejich intenzita významnˇ e zmenšila a že tento trend bude pokraˇ covat. 203

Quo vadis? Málokterý univerzitní útvar je akademickou veˇ rejností tak sledován, jako CIV. Na málokterý útvar jsou tak vyhranˇ ené a rozporné názory jako na CIV. Je to zp˚ usobeno zejména tˇ emito faktory: • vˇ etšina ˇ cinností provozovaných na CIVu má takový charakter, že jakékoli nedostatky zp˚ usobené chybnou úvahou nebo (zˇ rídkakdy) nedbalostí administrátora, uživatelé okamžitˇ e zaregistrují (vˇ cetnˇ e tˇ ech výpadk˚ u, na kterých jsme bez viny), protože služby CIVu už potˇ rebují ke každodennímu životu. (Na druhé stranˇ e ale porovnejme — kolik útvar˚ u s takovým charakterem práce máme tˇ reba na fakultách? Za jak dlouho se projeví nedbale odvedená práce napˇ r. ve výukovém procesu? Jak univerzitní veˇ rejnost vnímá napˇ r. nízkou vˇ edeckou výkonnost nˇ ekterých pracovišt’; jaká ˇ cást akademické obce je schopna získat pˇ ríslušná data, jak velká ˇ cást akademické obce tyto informace považuje za hodné zájmu?), • finance CIV vznikají rozpoˇ ctovým pˇ rerozdˇ elováním prostˇ redk˚ u, které považují za své fakulty. To fakulty postupnˇ e pˇ rivádí k limitnímu stanovisku, které lze s lehkou nadsázkou shrnout do zkratky: „CIV je tady pro to, aby poskytoval služby, které si my platíme, a za co budeme platit, to urˇ címe my“, s dosud (zaplat’ pˇ ríroda) nevyˇ rˇ cenou druhou ˇ cástí: „proto se podívejme, jestli náhodou nefinancujeme i aktivity, které nám bezprostˇ rednˇ e nic nepˇ rináší, alespoˇ n ne právˇ e ted’“. Za tˇ echto podmínek jsou ovšem nedostatky v práci CIV vidˇ et jako pod drobnohledem. ˇ lze predikovat, Z krok˚ u, které nastartoval Akademický senát ZCU, že oˇ cekávané další zhoršení situace ve financování vysokého školství ˇ celoškolských útvar˚ v pˇ ríštím roce se na ZCU u (a tedy i CIVu) dotkne více, než fakult (zˇ cásti to bude reakce na „kˇ rivdy“ v rozpoˇ ctech minulých, zˇ cásti to bude tlak ke zvýšení efektivity celoškolských útvar˚ u; znajíc rozdˇ elení mandát˚ u v akademickém senátu, který bude rozpoˇ cet schvalovat, m˚ užeme pˇ redchozí d˚ uvody zastˇ rešit nadsázkou „bližší košile než kabát“). Všechna tato opatˇ rení jsou ale logickým d˚ usledkem již ˇ dˇ ríve veˇ rejnˇ e konstatovaných a tˇ ežko zpochybnitelných fakt˚ u, že ZCU produkuje levné studenty, má drahý provoz a malou schopnost získávat vnˇ ejší finanˇ cní zdroje. Opˇ et s nadsázkou: vyvíjení tlaku na zvyšování efektivity celoškolských útvar˚ u je jednodušší, než zvyšování vˇ edecké a grantové výkonnosti na nˇ ekterých fakultách. 204

Jakým zp˚ usobem mohou zmˇ eny ve financování ovlivnit CIV, jaké jsou reálné scénᡠre jeho dalšího vývoje? Je zˇ rejmé, že stˇ ežejní vliv na další vývoj bude mít nejen výše pˇ ridˇ elených prostˇ redk˚ u, ale i to, zda budou prostˇ redky poskytnuty jako jedna „hromada“, nebo ve struktuˇ re vztažené k jednotlivým oblastem služeb, které CIV bude poskytovat. Osobnˇ e se domnívám, že je v dnešní situaci vhodnˇ ejší druhý zp˚ usob, protože pˇ rinutí tv˚ urce i schvalovatele rozpoˇ ctu o nˇ ekterých souvislostech více pˇ remýšlet (napˇ r. o proporcích mezi prostˇ redky vynaloženými na podporou výuky na stranˇ e jedné a podporu správy univerzity na stranˇ e druhé nebo o tom, zda jsou fakulty pˇ ripraveny v dohledné dobˇ e poskytovat své služby formou e-learningu a zda tedy má budování potˇ rebné infrastruktury a know-how potˇ rebnou prioritu). Považuji za nezbytné, aby rozpoˇ cet zohledˇ noval nejen prosté náklady na provoz a údržbu systém˚ u, ale aby vytvᡠrel i prostor pro jejich permanentní rozvoj a pro další odborný rozvoj pracovník˚ u. Tento prostor spolu s odpovídajícím technickým vybavením, inspirativním pˇ rátelským prostˇ redím a pˇ rítomností nˇ ekolika odbornˇ e i spoleˇ censky integrujících osobností ˇující je tím, co umožˇ nuje udržovat mladý, v rozumné míˇ re se obmˇ en výkonný pracovní kolektiv pohromadˇ e. Peníze zde opravdu nejsou na prvním místˇ e! Pokud bude fakultami CIV zatlaˇ cen do pozice výhradnˇ e provozního pracovištˇ e, m˚ uže dojít k postupnému procesu, kdy zaˇ cnou klíˇ coví pracovníci postupnˇ e odcházet, nˇ ekdy možná po dvojicích ˇ ci trojicích. D˚ usledkem toho by zˇ rejmˇ e byl rozpad distribuovaného prostˇ redí a nutnost hledání nových technických i organizaˇ cních ˇ rešení (v krajním pˇ rípadˇ e vedoucí až k omezení centrálnˇ e spravovaných prvk˚ u sítˇ e na minimum — tedy k tolik vyžadovanému zeštíhlení CIVu — a pˇ revedení sít’ových a serverových infrastruktur na fakulty — vˇ cetnˇ e nutnosti vybudování fakultního personálního zázemí). Souˇ casné ˇ rešení sítˇ e a distribuovaného prostˇ redí, navržené podle vzoru MIT, je totiž v našich podmínkách unikátní a lze jen tˇ ežko pˇ redpokládat, že se najde jiná odborná skupina ˇ ci firma, schopná správu takového prostˇ redí v rozumnˇ e krátkém ˇ case zvládnout. Prezentované krajní ˇ rešení ovšem považuji za významný krok zpátky; jsem pˇ resvˇ edˇ cen, že by na nˇ ej doplatili nejvíce studenti a že se mu univerzita vyhne. Jsem optimista a vˇ eˇ rím tomu, že rozumná kategorizace služeb CIVu spolu s odpovídajícím pˇ riˇ razením pracovník˚ u poskytne v rozpoˇ ctu roku 2002 prostor pro nalezení takového kompromisu, který nezp˚ usobí kolaps centrálnˇ e poskytovaných informaˇ cních služeb ani dramatickou nestabilitu pracovních kolektiv˚ u CIV. Teprve analýza reálných náklad˚ u na jednotlivé kategorie služeb a jejich porovnání s náklady ve srovnatelných institucích pak teprve budou moci být reálným nástrojem pro optimalizaci financování.

205

Závˇ er Již v úvodu jsem se zmínil o tom, že se ˇ rady problém˚ u nedotknu. Vyhnul jsem se napˇ r. problém˚ um souvisejících s postupným zavádˇ ením r˚ uzných ekonomických informaˇ cních systém˚ u, a problém˚ um se superpoˇ cítaˇ covým centrem. Je to proto, že tyto kauzy mají svoji složitou historii, úzce se dotýkají i nˇ ekterých jiných univerzitních útvar˚ u a analyzovat je v epilogu není to pravé. Závˇ erem CIVu jako instituci pˇ reji, aby se dokázal na pˇ redpokládanou zmˇ enou systému financování pˇ ripravit a pˇ rizp˚ usobit mu svoji vnitˇ rní organizaci. Dále mu pˇ reji uživatele s pozitivním a konstruktivním náhledem na problematiku informaˇ cních technologií, kteˇ rí budou schopni predikovat vývoj ve svých oborech a z nˇ eho plynoucí potˇ reby v oblasti informaˇ cních služeb. Bez takových lidí totiž vedení univerzity m˚ uže jen tˇ ežko zformulovat pro CIV seriózní zadání. Jen tak se vyhneme situacím, kdy uživatelé výsledky úsilí nemalého vynaložené ˇují s nejlepším pˇ resvˇ edˇ cením a v souladu se svˇ etovými trendy odmˇ en vˇ etami typu: „Vždyt’ tohle my vlastnˇ e nepotˇ rebujeme.“ Osobnˇ e chci všem svým stále ještˇ e koleg˚ um popˇ rát, aby jim jejich pracovní i životní entuziasmus a nasazení vydržely co nejdéle. Ale protože nikdy není od vˇ eci mít otevˇ rená zadní vrátka, pˇ reji nám všem, aby hrdé prohlášení: „Byl jsem v Plzni u Mareše!“ tˇ em, kteˇ rí se pˇ rípadnˇ e ˇ v budoucnu rozhodnou CIV a ZCU opustit, ještˇ e nˇ ejakou dobu otevíralo dveˇ re i u tˇ ech nejrenomovanˇ ejších poˇ cítaˇ cových firem mezi Prahou a Amerikou.

❧ Ing. Václav Vais, Ph.D. ([email protected]) pˇ rišel na CIV v roce 1993 z Katedry informatiky a výpoˇ cetní techniky. Zpoˇ cátku svého p˚ usobení v Laboratoˇ ri poˇ cítaˇ cových systém˚ u CIV se zabýval problematikou komunikací v poˇ cítaˇ cových sítích a nˇ ekterými otázkami bezpeˇ cnosti poˇ cítaˇ cových systém˚ u. Postupnˇ e byl okolnostmi pˇ rinucen stát se nejprve neformálním povˇ eˇ rencem pro styk CIVu s význaˇ cnými zástupci univerzitní uživatelské veˇ rejnosti, pozdˇ eji se stal již zcela formálním zástupcem ˇ reditele a tajemníkem CIV, aby mohl i na oficiálních grémiích lobovat pro smˇ elé koncepce CIVu a vysvˇ etlovat nevysvˇ etlitelné výpadky CIVem poskytovaných služeb. Jeho odbornou zálibou je výkonnostní a spolehlivostní modelování distribuovaných systém˚ u a komunikaˇ cních protokol˚ u v poˇ cítaˇ cových sítích.

206

Interludium

Zlodˇ ejíˇ cek si sedl a pˇ remýšlel: Tak tedy je souzeno, že tenhle dˇ eda bude jednou pochován na místˇ e, kde je uložen nejvˇ etší poklad na svˇ etˇ e. Vˇ eˇ cnˇ e tu nebude, vždyt’ je jako pára nad hrncem. Já medle se ho už nepustím; p˚ ujdu všude s ním, a až umˇ re, poˇ ckám, kde bude pochován; a zrovna na tom místˇ e budu kopat a najdu poklad. Lidiˇ cky, já jsem chytrý! S tak velkou chytrostí je zrovna škoda krást; takový chytrák jako já se hodí k lepším vˇ ecem. Až najdu ten poklad, koupím si automobil a kožich a zlaté prsteny, a kdyby pak na mne pˇ rišel zlodˇ ej, ježíšmankote, já bych mu dal! Co, ty kujóne, ty vrahu, ty niˇ cemo zlodˇ ejská, krást mˇ e mé prsteny? Marš na šibenici! „Ba jo,“ ˇ rekl si zlodˇ ej, „to všechno udˇ elám, jen co ten dˇ eda umˇ re a já najdu poklad na tom místˇ e, kde bude pochován.“ Sotva se rozbˇ resklo a nˇ emý tulák si vytˇ rel spánek z modrých oˇ ciˇ cek, zlodˇ ejíˇ cek hned na nˇ ej: kdo prý je a kam nyˇ cko jde a kdesi cosi. Nˇ emý dˇ edeˇ cek mu, to se rozumí, neˇ rekl na všechny ty otázky ani slova, jen se pˇ eknˇ e modˇ re díval. „Nˇ emáku nˇ emá,“ povídá zlodˇ ejíˇ cek, „abys vˇ edˇ el, já ted’ p˚ ujdu všude s tebou; a kdybys mnˇ e chtˇ el pláchnout, tak ti natluˇ cu, na mou duši natluˇ cu, víme? Tak, a ted’ hybaj do svˇ eta!“ Šel tedy tulák ode vsi ke vsi a zlodˇ ejíˇ cek poˇ rád na krok za ním, aby ho z oˇ cí neztratil. Šel tulák od lidskych dveˇ rí k lidským dveˇ rím. Nˇ ekde mu dali kus chleba a nˇ ekde zlé slovo; zlé slovo mu zlodˇ ejíˇ cek nechal, ale kus chleba mu vzal a snˇ edl sám; nˇ ekde zlodˇ ejíˇ cek ukradl kuˇ re nebo králíka a upekl si ho na ohni, ale tulákovi nedal ani kostiˇ cky olíznout. „At’ umˇ re hladem,“ myslil si, „aspoˇ n budu dˇ rív dˇ edit ten poklad.“ Ale nˇ emý dˇ edeˇ cek ne a ne umˇ rít; poˇ rád šel ode vsi ke vsi a zlodˇ ejíˇ cek poˇ rád krok za ním, a tak spolu prošli skoro celý svˇ et. Jednou šli dlouhým ˇ cerným lesem a byla už noc a byla zima. O p˚ ulnoci pˇ rišli k osamˇ elé hospodˇ e v lese. Dˇ edeˇ cek tulák zatloukl na dveˇ re a pˇ rišel mu otevˇ rít hospodský Jíra; a ten Jíra byl loupežník. Dˇ edeˇ cek ukazoval rukama, aby ho Jíra jako nechal nˇ ekde pˇ respat, na p˚ udˇ e nebo v chlívku; ale Jíra jen hroznˇ e zaklel a zabouchl starému tulákovi dveˇ re pˇ red nosem. Dˇ edeˇ cek se ohlíží a vidí psí boudu, kde leží ohromný pes, 209

a to byl krvavý vlkodlak. Ale dˇ edeˇ cek se docela nic nebojí a šourá se k boudˇ e; a ten zlý vlkodlak pˇ eknˇ e vstane, zamete trochu ocasem a pustí dˇ edu do své teplé boudy. Tu si ˇ rekne zlodˇ ejíˇ cek: „A to já si tam také lehnu.“ A žene se k boudˇ e. Ale vlkodlak vyskoˇ cí, vycení zuby a v prsou mu to zaˇ cne strašnˇ e vrˇ cet, jakoby se tam chtˇ elo nˇ eco utrhnout; když se to utrhne, bude to, lidiˇ cky, ukrutné kousnutí. Zlodˇ ejíˇ cek honem uskoˇ cil až ke dveˇ rím a zabouchal na nˇ e. Loupežník Jíra otevˇ rel a ptal se škaredˇ e, co kdo chce. „Prosím vás, hospodo,“ jektal zlodˇ ejíˇ cek, „pust’te mne dovnitˇ r, nebo mne ten váš pes sežere.“ „Tady se platí,“ ˇ rekl Jíra. „Já vám zaplatím,“ kˇ rikl zlodˇ ejíˇ cek, „až vykopu ten poklad.“ Tohle Jíra slyšet, hned chytl zlodˇ ejíˇ cka za límec, a ted’, jᡠrku, ven s tím, jaký poklad a kde je! Chtˇ ej nechtˇ ej musel zlodˇ ejíˇ cek vypravovat, jak vidˇ el ty tˇ ri Sudiˇ cky a jak prorokovaly, že na místˇ e, kde ten nˇ emý tulák bude pochován, se najde nejvˇ etší poklad na svˇ etˇ e. Inu, tohle Jíru pˇ renáramnˇ e zajímalo; pˇ etkrát se na všechno zeptal a pak zamkl zlodˇ ejíˇ cka do komory, vyhrnul si rukávy, plivl do dlaní a zaˇ cal pˇ remýšlet. „P˚ ujdu já s tím tulákem,“ ˇ rekl si, „a až umˇ re, podívám se, kde ho pochovají, a na tom místˇ e vykopu poklad. A za ten poklad si koupím zámek a jedna komora bude plná dukát˚ u; a pˇ rijdou-li tam na mne loupežníci, kruci turci, já je zabiju.“ Na tyhle vˇ eci myslel až do rána. Ráno si uˇ rízl p˚ ul centu slaniny, dal do pytle a ˇ cekal, až se nˇ emý tulák probudí a p˚ ujde dál, aby šel za ním. Dˇ edeˇ cek se probudil, pohladil vlkodlaka, umyl si oˇ ci a pustil se po silnici dál. Loupežník Jíra za ním. Zatím zlodˇ ejíˇ cek z˚ ustal zavˇ ren v komoˇ re. Ráno dostal strach, aby se mu dˇ edeˇ cek neztratil, i udˇ elal se tenký, tenouˇ cký jako žínˇ e, a protáhl se klíˇ covou dirkou ven; a tu vidˇ el, že dˇ edeˇ cek už odchází a Jíra za ním. Bˇ ežel zlodˇ ejíˇ cek za nimi, ale Jíra vytáhl z opasku strašný ˇ reznický ˇ n˚ už a ukazoval: „Clovˇ eˇ ce, jdi si jinou cestou, nebo tˇ e šmyk, šmyk, podˇ režu.“ Zlodˇ ejíˇ cek se lekl, z˚ ustal pozadu a pˇ remýšlel, jak to udˇ elat, aby se pomstil a aby mu Jíra dˇ edeˇ cka neukradl. Šel dˇ edeˇ cek ode vsi ke vsi a prosil o kousek chleba. Loupežník Jíra poˇ rád krok za ním a nespouštˇ el s nˇ eho své krvavé oˇ ci. Bylo poledne a dˇ edeˇ cek nevyprosil ani k˚ urˇ ciˇ cku chleba; i sedl si u cesty a tˇ rásl se jako suchý list. Sedl si Jíra, vytáhl z pytle slaninu, uˇ rízl dvacet liber a na posezení to snˇ edl; ale dˇ edeˇ ckovi nedal ani k˚ uži ze slaniny. Pak šel dˇ edeˇ cek dál a šel až do veˇ cera, a nikde mu nedali ani „dobrý den“, ani suchý brambor. A když pˇ rišla noc, lehl si v nˇ ejaké k˚ ulnˇ e, zavˇ rel modrá oˇ cka a usnul. Jíra sedí na prahu a kouše dvacet liber slaniny. „A co já budu za ním bˇ ehat,“ myslí si, „já ho podˇ režu, a až bude mrtev, pochovám ho; vždyt’ at’ ho pochovám kde chci, bude na tom místˇ e ten 210

poklad.“ Vytáhl n˚ už, plivl na nˇ ej a zaˇ cal brousit o ocílku. Pak zkusil ostˇ rí na nehtu, znova plivl na ˇ cepel a znova brousil. Zatím zlodˇ ejíˇ cek šel do nejbližší vesnice, a aby to Jírovi zkazil, vypravoval všem lidem, že našel zaˇ carovaného tuláka a že na místˇ e, kde bude pochován, leží poklad a že loupežník Jíra jde s dˇ edeˇ ckem, aby ten poklad vykopal. Sotva to sedláci slyšeli, ˇ rekl si každý, že také p˚ ujde za tím pokladem. Každý vzal pytel, strˇ cil do nˇ eho pecen chleba nebo štr˚ ut uzeného, chytil motyku nebo lopatu a hajdy za dˇ edeˇ ckem. Jíra tedy zrovna brousil n˚ už, aby nˇ emého tuláka podˇ rezal. Když po tˇ retí plivl na ostˇ rí a po tˇ retí zaˇ cal brousit, až sršely jiskry, zvedl hlavu a vidˇ el kolem dokola jakoby samé rudé uhlíky. To byly chtivé, planoucí oˇ ci tˇ ech, kteˇ rí pˇ rišli vykopávat poklad. „A bodejt’,“ ˇ rekl si Jíra, „já toho dˇ edka zabiju a pochovám, a oni mne pak zaženou a vykopou poklad sami. Takhle já nehraju,“ ˇ rekl si a jakoby nic dobrousil n˚ už a uˇ rízl si ještˇ e jeden kus slaniny. Dˇ edeˇ cek tiše spal. Ale nikdo z tˇ ech, kdo šli za ním, nespal ze strachu, že by tˇ reba nˇ ekdo druhý dˇ edeˇ cka odnesl v pytli a nˇ ekde potají pochoval; tak sedˇ eli kolem k˚ ulny, svítili na sebe krvavýma oˇ cima a ježili fousy. Ráno se dˇ edeˇ cek probudil a nic se nedivil tˇ em všem lidem; omyl si oˇ ci rosou a šel dál. Celý ten zástup lidí za ním a každý se jen strkal, aby byl dˇ edeˇ ckovi co nejbíž. V poledne tulák nevyžebral ještˇ e ani k˚ urˇ ciˇ cku chleba, i sedl si na kámen a chvˇ el se jako stébélko ve vˇ etru. Všichni sedli dokola, vytáhli z pytl˚ u zásoby a jedli, ale jemu nepodal nikdo ani drobeˇ cku. A když zase v noci šel dˇ edeˇ cek spat, sesedli se a skˇ rípali na sebe zuby, jako by se chtˇ eli kousat. Tiše, tichounce jako dítˇ e, spal v jejich stˇ redu dˇ edeˇ cek. A tak to bylo i den nato a tˇ retí den a ˇ ctvrtý a poˇ rád; jenomže lidí poˇ rád pˇ ribývalo a všichni šli za pokladem a ˇ cekali, až nˇ emý dˇ edeˇ cek umˇ re. Všichni se nenávidˇ eli a chtˇ eli by se zabíjet; ale žádný se v tom pr˚ uvodu nechtˇ el opozdit, a tak se jen ujídali žhavýma oˇ cima a syˇ celi na sebe a cvakali zuby. Byli mezi nimi chudí žebráci, kteˇ rí chtˇ eli zbohatnout, a zlodˇ eji, a loupežníci, ale také zámožní lidé, kteˇ rí chtˇ eli ještˇ e víc zbohatnout, a ti jeli za dˇ edeˇ ckem se žebˇ riˇ náky a koˇ cáry, aby ten veliký poklad mohli hned odvézt. Ti nejbohatší nešli za dˇ edeˇ ckem sami, ale najali si stráže a detektivy a ti nejslavnˇ ejší detektivové jeli za ním v automobilech a každý chtˇ el být pˇ ri tom, až tulák umˇ re a bude pochován. Byl vám to pr˚ uvod mnoha tisíc lidí a v ˇ cele poˇ rád ohnutý, nˇ emý dˇ edeˇ cek s kˇ rivou h˚ ulˇ ciˇ ckou a modrýma oˇ cima. Všude zavírali dveˇ re a vrata, když vidˇ eli ten divný pr˚ uvod, a nikde už nedali tulákovi kousek chleba. A tak byl dˇ edeˇ cek den po dni menší a scvrklejší, jen jeho oˇ ci byly modˇ rejší a modˇ rejší, jako by se dívaly s nebe. Kdykoliv dˇ edeˇ cek usedl, všichni usedli kolem a jedli a jemu nepo211

dali. „Naˇ c ho ještˇ e živit,“ myslili si, „už dávno by mˇ el umˇ rít a nechat se pochovat.“ Ale ten starý tulák neumíral, tˇ reba byl už skoro pr˚ uzraˇ cný. A v noci, když spal, svítily dokola tisíce zlých oˇ cí rudými a zelenými ohýnky. Jednou v noci šel dˇ edeˇ cek spát na stoh slámy v širém poli. Kolem dokola sedí tisíce lidí a hlídají. Konˇ e u voz˚ u hrabou kopyty, automobily hrˇ cí, lidé se ani nehýbají a skˇ rípou na sebe zuby. Tu se smluvili nejmocnˇ ejší z tˇ ech, co šli za pokladem, že té noci dˇ edeˇ cka zabijí a rozˇ režou na kousky; každý z nich si vezme kousek jeho tˇ ela a nˇ ekde jej pochová, aby pak na tom místˇ e našel poklad. I vzali nože a šli na dˇ edeˇ cka. V tu chvíli sjel z hvˇ ezdného nebe ohnivý andˇ el a dal dˇ edeˇ ckovi smrtelné políbení. Stoh slámy zaplál až do nebe vysokým plamenem a strašnˇ e ozᡠril tisíce tvᡠrí, bledých zdˇ ešením a lakotou. Než se všichni vzpamatovali, stoh doˇ cista shoˇ rel a ze spáleništˇ e vyrazil ohromný sloup popela a vlétl všem lidem do oˇ cí. Byl to popel z mrtvého dˇ edeˇ cka. Strašlivˇ e pálily oˇ ci, do kterých padl jen pˇ rášek toho popela, a byly nadlouho oslepeny. Ale bolest pomalu pˇ restala a oslepení vyplavalo se slzami a tu zmizely tˇ em lidem rudé a zelené ohýnky z oˇ cí a oni se rozhlíželi s úžasem. Vidˇ eli najednou chtivost a zištnost, která je hnala za pokladem, a všichni se zastydˇ eli tak, že by se do zemˇ e propadnout chtˇ eli. A tu vidˇ el jeden druhému na oˇ cích, že se hanbí a že by chtˇ el napravit sv˚ uj život; jeden pohlížel druhému až do srdce, kde se probouzela lítost a mírnost; najednou pˇ restali vidˇ et v sobˇ e nepˇ rátele a vidˇ eli v sobˇ e lidi. To bylo pro nˇ e nˇ eco tak nového, že rázem pochopili, že jejich oˇ ci jsou ted’ oˇ carovány popelem z nˇ emého dˇ edeˇ cka. Vidˇ eli najednou krásné hvˇ ezdy na nebi, nádhernˇ ejší než všechno zlato, a vidˇ eli dobré stránky v duších lidí, a co vidˇ eli zlého, to v nich budilo jen lítost a žádné záští. Tak opravdu našli nejvˇ etší poklad tam, kde byl dˇ edeˇ cek tulák pochován, ve vlastních oˇ cích a v jejich dobrém pohledu. Od té doby se všichni dávno rozešli po svˇ etˇ e, ale poˇ rád ještˇ e mají vlídné a oˇ carované oˇ ci, kterými dovedou objevit všechno, co je krásného a dobrého v životˇ e. Nˇ ekdy potkáte takového ˇ clovˇ eka a jen se na vás podívá, hned vám je, jako by vám ˇ rekl nˇ eco moc hezkého. ˇ apek — Karel C O zaˇ carovaném tulákovi

212

I dospˇ elí si mohou hrát a nemusejí se za to stydˇ et. A nejen to. Dospˇ elí by si mˇ eli hrát a ke svým hrám pˇ rizvat i jiné dospˇ elé, kteˇ rí si již hrát zapomnˇ eli a znovu se tomu nenauˇ cili. Hra totiž nemusí být jen zbyteˇ cným utrácením ˇ casu. Dobrá hra pomáhá rozvíjet tvoˇ rivé zp˚ usoby myšlení, zabraˇ nuje zkostnatˇ ení a vede ke zdravé soutˇ eživosti. — Eduard Bakalᡠr I dospˇ elí si mohou hrát

16 Zahrajte si s námi CIVeso

Pane, pojd’te si s námi hrát . . .

CIVeso, hra pro každou pˇ ríležitost Vážení pˇ rátelé, dostává se Vám do rukou hra, která dokáže vyplnit Vaše prázdné chvilky a která potˇ eší svou rozmanitostí, nápaditostí, grafickým provedením a v neposlední ˇ radˇ e i cenou. Pravidla hry si m˚ užete vymýšlet sami, pro zaˇ cátek uvedeme nˇ ekolik možností, ale vˇ eˇ ríme, že nez˚ ustanete pˇ ri zemi a objevíte další varianty. Doporuˇ cujeme proto hrací karty zkopírovat a hrát CIVeso pouze s kopiemi originálních hracích karet. Vlastnictví originálních karet Vás opravˇ nuje k vytvoˇ rení maximálnˇ e sta kopií. 1. Hledání šéfa Rozstˇ rihejte kartiˇ cky a rozprostˇ rete je po hrací ploše vyobrazením dol˚ u (dále budeme takto položené kartiˇ cky nazývat lícem dol˚ u). Hrᡠci se stˇ rídají v obracení kartiˇ cek. Obrácené kartiˇ cky se vyˇ razují ze hry. Kdo první nalezne šéfa CIV, vyhrává. Hra je vhodná pro chvíle, kdy již jste myšlenkovˇ e vyˇ cerpání, ale rozpoznávací schopnosti jsou stále na dobré úrovni. Složitˇ ejší varianta: Již obrácené kartiˇ cky se znovu zapojují do hry lícem dol˚ u. 213

2. Rozpoznávaˇ cka Kartiˇ cky nemusíte rozstˇ rihávat. Hrᡠci se snaží rozpoznat pracovníky CIV zobrazené na kartiˇ ckách. Pozor! Hraje se s kartiˇ ckami rubem dol˚ u, tj. lícem nahoru. Hrᡠc má za úkol rozpoznat na kartiˇ ckách zobrazené pracovníky. Jestliže hrᡠc pracovníka rozpozná a správnˇ e pojmenuje, je kartiˇ cka vyˇ razena ze hry (v pˇ rípadˇ e, že jste kartiˇ cky nestˇ ríhali, je vhodné pojmenovaného pracovníka zakrýt, napˇ r. skleniˇ ckou). Hrᡠci se v rozpoznávání stˇ rídají. Cíl hry není jasný. Hra, zvláštˇ e v dále popsané variantˇ e, je vhodná pro chvíle, kdy je tˇ reba zahnat splín a nabrat nový optimismus. Cílevˇ edomˇ ejší varianta: Hrᡠc pˇ ripije pracovníkovi, kterého rozeznal a pˇ rikryje jej vypitou sklenkou. Doporuˇ cujeme zaˇ cínat rozpoznáváním oblíbených pracovník˚ u CIV. Cíl hry je tentokrát jasný. 3. Šipkovaná Kartiˇ cky umístˇ ete lícem vpˇ red (složitˇ ejší obdoba pozice lícem nahoru) na vhodnou svislou plochu (dveˇ re, zed’, okno) a zajistˇ ete proti posunutí. Kartiˇ cky m˚ užete, ale nemusíte rozstˇ rihávat. Doporuˇ cujeme však d˚ uslednˇ e používat kopie originálních karet (pozor na maximální poˇ cet kopií!). Jejich velikost volíme podle typu spoleˇ cnosti, konkrétních cíl˚ u hry a aktuálního duševního rozpoložení hrᡠcu ˚. Každý hrᡠc si opatˇ rí vhodný vrhací pˇ redmˇ et (šipky, oštˇ ep, váleˇ cek na nudle, shnilé rajˇ ce apod.), kterým se strefuje do svého oblíbence. Cíl hry si stanoví každý z hrᡠcu ˚ individuálnˇ e. Hra má dynamický charakter, pˇ ripomínající populární akˇ cní seriály a není vhodná pro osoby mladší osmnácti let. Hrᡠci pˇ ri ní obvykle dosahují vysokého stupnˇ e fyzického i psychického uvolnˇ ení. Tvoˇ rivˇ ejší varianta: Domalujte si své vlastní oblíbené postaviˇ cky. 4. CIVeso Nejsložitˇ ejší varianta hry. Pozor! Jsou nutné dvˇ e kopie hracích karet. Kartiˇ cky je nutné pˇ redem rozstˇ ríhat. Hra je nároˇ cná na velikost hrací plochy. Kartiˇ cky se rozloží lícem dol˚ u. Dále se hraje podle známých pravidel PEXESA. Hra je vhodná pro chvíle, kdy jste schopni maximálního soustˇ redˇ ení a vyžaduje znaˇ cnou dávku intelektu. Pokud nechcete ztratit 214

sebevˇ edomí, nedoporuˇ cujeme hru hrát s dˇ etmi pod 10 let. Vzhledem na nároky na hrací plochu a intelekt je hra hrána pomˇ ernˇ e vzácnˇ e. Jednodušší varianta: Pˇ repište poˇ radová ˇ císla karet na rub hracích karet.

215

✂

✂

217

218

✂

✂

219

220

✂

✂

221

222

✂

✂

223

224

✂

✂

225

226

V CIVesu úˇ cinkují . . . Když jsme dávali dohromady seznam všech pracovník˚ u, kteˇ rí v deseticleny, žasli jsme, kolik letém údobí existence CIVu1 byli jeho aktivními ˇ lidí prošlo tímto oddˇ elením. Nˇ ekteˇ rí se zapsali nesmazatalnˇ e, nˇ ekteˇ rí se jen mihli bez výrazné stopy. Pouze pár souˇ casník˚ u je schopno hrát rozpoznávaˇ cku bez potíží. Pokud se na CIVeso alespoˇ n podíváte, splnilo sv˚ uj úˇ cel.

❧ Balda Petr, Ing. (Baldís)

1990

2001

11 58

Má psa Baldíka. Jsou si dost podobni. Ted’ dˇ elá v Iconics.

Basl Jiˇ rí, Ing. Ph.D.

1990

2001

Baslová Marie, PhDr.

1990

2001

Beˇ cvᡠrová Nadˇ ežda

1990

2001

Bekavcová Lenka

1990

2001

Beran Vlastimil, Doc. Ing. CSc.

1990

2001

Bischofová Marie

1990

2001

Boguˇ caninová Jaroslava

1990

2001

Bostl Jan

1990

2001

Br˚ uha Pavel, Ing.

1990

2001

ˇ Cechová Lenka

1990

2001

ˇ Cechura František, Ing.

1990

2001

59

Úspˇ ešný pˇ redstíraˇ c.

1

At’ už se jmenoval jakkoliv.

227

ˇ Cermáková Jitka

1990

2001

60

Operátorka, která je zde již neuvˇ eˇ ritelnˇ e dlouho a po pralinkách podepíše cokoliv.

ˇ Civišová Vˇ enceslava

1990

2001

1990

2001

Vˇ enovala se spíše mateˇ rství než CIVu.

ˇ ˇíža) Cížek Jaroslav, Ing. (C

4

Mladá sít’ová krev. Umí ale i proplouvat databázové houštiny a ˇ ríˇ cní proudy.

Dbalá Libuše

1990

2001

Doskoˇ cil Ladislav (Fousác ˇ)

1990

2001

38

Náš archivᡠr (softwaru). Kromˇ e vous˚ u ho zdobí ještˇ e cop. Kancelᡠr má plnou krabic s hodnotným duševním vlastnictvím, pˇ riˇ cemž se dosud ubránil zavalení.

Dušek Jan, Ing.

1990

2001

Egrmaierová Jana (JanaE)

1990

2001

35

Máte problém? Obrat’te se na JanuE. Hlavnˇ e se nenechte zmást fotografií v CIVesu. Je to ona. Dokáže složit Škodovku šroubek po šroubku.

Fetter Miloš, Ing.

1990

2001

Fiala Jindˇ rich (Medve ˇd)

1990

2001

34

2001

61

1990

2001

13

1990

2001

19

2001

39

2001

9

Rádi na nˇ ej vzpomínáme. Bohužel, už není mezi námi.

Fialka Josef

1990

Potˇ rebujete zpˇ etný projektor? Potˇ rebujete fotografovat? Není problém.

Gogela Jiˇ rí, Ing. (Gogo) Nyní pˇ rední expert u Nokia.

Griessl Rudolf, Ing.

ˇ Hlavní tv˚ urce OrioNT, pˇ retažen do Iconics. Cerstvý a št’astný otec.

Grigar Pavel, Ing.

1990

Nepostradatelný kontaktní pracovník v rektorátních kruzích.

Grolmus Petr, Ing. (Indy)

1990

Webový guru, pokusil se odejít z CIVu — marnˇ e.

Hanzlíˇ cek Jiˇ rí

1990

2001

Hladíková Ivana

1990

2001

228

Hladíková Jarmila, Ing.

1990

2001

Hlavᡠcková Daniela

1990

2001

Holeˇ cek Petr, Ing. (Kašák)

1990

2001

40

3

CIV, CCA a zase CIV. Noˇ cní databázový pták. Nechtˇ ejte po nˇ em nic v nelidské hodiny (tak do 10ti dopoledne). Na portrétu v CIVesu je zachycen brzo ráno (9 hodin) uprostˇ red šumavské pˇ rírody v ideální pohodˇ e.

Honzíˇ cek Josef

1990

2001

Housarová Jana

1990

2001

Hrubý Tomáš, Ing. (Hrubáš)

1990

2001

73

31

Linuxový expert, mˇ ení verze rychleji než staˇ cí. V kolektivu oblíben pro svoji poˇ rádkumilovnost, známý též jako majitel úžasných sbírek, zejména prázdných lahví.

Chánová Eliška, Ing. (Elíza)

1990

2001

30

2001

18

Koˇ círuje provoz CIVu a to velmi slyšitelnˇ e.

Chlumský Martin, Ing. (Mart’as)

1990

Cyklistický nadšenec, nepostradatelný a výkonný, zbyteˇ cnˇ e skromný. Fyzicky extrémnˇ e zdatný a flexibilní, v restauraci si rád objedná ˇ rízek s kyselou okurkou.

Janeˇ cek Pavel, Ing. (Pája)

1990

2001

6

Nenápadný, výkonný, jeden z tv˚ urc˚ u STAGu. Rád jezdí A-busem. Proslavil se ˇ radou výrok˚ u, velmi fotogenický.

Janeˇ cková Jarmila

1990

2001

Jermanová Jarmila

1990

2001

Ježek František, Doc. RNDr. CSc.

1990

2001

49

2001

12

Nyní dˇ ekan FAV, díky dlouholeté ˇ cinnosti na CIV ví jak na nás.

Jícha Pavel, Ing. (Doktor)

1990

Na LPS novellista, nyní sít’ový expert CORE. V kolektivu je oblíben pro svoji roztomile zmateˇ cnou povahu, neotˇ relé technické nápady a výrobu lektvaru zvaného „zahrádka“.

Jiroušek Petr, Ing. (Marvin)

1990

2001

41

Jeden z tv˚ urc˚ u STAGu. Své schopnosti orientace má získané za bˇ ehu.

229

Jiroušková Vlastimila, Ing.

1990

2001

42

1990

2001

5

Pevný pilíˇ r databázového oddˇ elení.

Kadera Vladimír, Ing.

Náhlá smrt pˇ rerušila jeho šéfování technické skupinˇ e. Elegantní taneˇ cník s nevyˇ cerpatelnou zásobou vtip˚ u.

Kastner Vladimír, Ing.

1990

2001

Katolická Barbora, Ing. (Baruška)

1990

2001

62

2001

32

Knihovní systemaˇ cka, uznejte, to zní dobˇ re.

Kejzlar Luboš, Ing. (Lubosh)

1990

Zná všechno, vyvrací teorie o úzké specializaci. Nejlépe umí míchat nápoje. Neznalého snadno zmate svojí promˇ enou: oholen/neoholen, kterou pˇ redvádí pˇ ri nˇ ekterých význaˇ cných pˇ ríležitostech.

Kirchnerová Ivana

1990

2001

Pˇ redch˚ udkynˇ e dnešních operátorek. Dokázala namaˇ ckat zavadˇ eˇ c RTE-IV pro poˇ cítaˇ c ADT z pˇ redního panelu (ale ne zpamˇ eti) a toužila se provdat za milionᡠre.

Klasnová Šárka

1990

2001

Klepetková Zdeˇ nka, Mgr.

1990

2001

Mezi svými žáky se tˇ ežko rozeznává. Šéfuje univerzitˇ e tˇ retího vˇ eku.

ˇ editel) Kˇ nourek Jindˇ rich, Ing. (R

1990

2001

8

Superpoˇ cítaˇ cový „ˇ reditel“, jeho hlavní doménou je obtékání všeho druhu. Stále však dluží odborné veˇ rejnosti velmi poptávanou studii chování výˇ cepní tekutiny (ležák) s d˚ urazem na optimalizaci výtokové rychlosti pˇ ri zadaných podmínkách.

Kokošková Ludmila

1990

2001

Kolᡠr Stanislav, Ing.

1990

2001

20

Spolumajitel úspˇ ešné firmy Tiny Software. Také zaˇ cínal u nás. Poradí vám, jak obejít všechny chyby v systémech strýˇ cka Gatese a ukázat, jak to jde udˇ elat lépe.

Kotas Milan, Ing.

1990

2001

Krátký pobyt ˇ clovˇ eka, který byl na rozdíl od nás poˇ rádkumilovný. Autor známých utilit „lituji“ a „varuji“.

Kotouˇ c Tomáš, Ing. (Tat’ka)

1990

2001

22

2001

63

Rozšafný analytik. Zanalyzuje na pˇ rání vše. Silou zastane deset chlap˚ u.

Kratochvíl David (Kaprfíld) Security officer ˇ ríká: „Víme o nˇ em.“

230

1990

Kraus Karel

1990

2001

Kresl Vojtˇ ech, Ing.

1990

2001

47

2001

25

Zabýval se grafikou a pokraˇ cuje v ní u Iconics.

Kˇ rižanovský Pavel, Ing. (Kr ˇíža)

1990

Extrémnˇ e vytrvalý chlapík, sít’aˇ r. Vˇ ehlasný sérií kolaudací, známou mezi prostým lidem pod názvem Long Drink Club.

Kuˇ cerová Markéta, Bc. (M1)

1990

2001

64

1990

2001

65

2001

14

Krásnˇ ejší ˇ cást JISového zázemí.

Kundrátová Linda

Má za úkol vzdˇ elávat se hlavnˇ e jazykovˇ e.

Kvoch Martin, Ing.

1990

Bodrý databázový chlapík. Má milou ženu, se kterou rád a ˇ casto telefonuje.

Kvochová Dana, Ing.

1990

2001

14

2001

15

Na fotografii vlevo. Má milého muže, se kterým ráda a ˇ casto telefonuje.

Levorová–Haklová Alena (Arowel)

1990

Do svého vˇ eˇ cného odchodu jedna z hlavních organizaˇ cních osobností.

Linhart Aleš, Ing.

1990

2001

Databázový businessman. V mládí to býval tvrdý chlapík, pˇ režil dvojitý pˇ rejezd traktorem i s valníkem.

Löffelmannová Libuše, Mgr.

1990

2001

Zvídavá matka mnoha dˇ etí, užiteˇ cná pˇ rispˇ evatelka do RT systému.

Malá Hana

1990

2001

Mareš Karel, Ing. CSc. (Mafián)

1990

2001

Maršálková Renata

1990

2001

Mart’ák Pavel, Ing.

1990

2001

17

1990

2001

66

1990

2001

55

Mareš a CIV = synonymum.

ˇ Ceština mu dˇ elala potíže, ale u HP potˇ rebuje pˇ redevším angliˇ ctinu.

Martinec Petr, RNDr. Nyní výkonný ˇ reditel NTC.

Martinec Radim, Ing. Veni, vidi a zmizel.

231

Mašek Vladimír, Ing.

1990

2001

Úspˇ ešný antizavadˇ eˇ c ekonomických informaˇ cních systém˚ u.

Matˇ ejovic Pˇ remysl, prom. mat.

1990

2001

51

ˇ ek s obrovskou zásobou informací Miluje pˇ rírodu, zejména Šumavu. Clovˇ v hlavˇ e. Zásadová povaha, možná trochu idealistická. Je skvˇ elé mít šanci být na správném místˇ e ve správnou chvíli, ale nˇ ekdy to nevyjde.

Melšová Eva

1990

2001

Minˇ cevová Gabriela

1990

2001

Motlová Jana

1990

2001

Muchová Alena

1990

2001

67

Originální foto v CIVesu si vybrala sama. Dˇ ekujeme.

Myslíková Stanislava

1990

2001

Novák Otto, Ing.

1990

2001

Nový Vladimír, Ing.

1990

2001

Patˇ ril do CIV, dokud audio-video studio bylo souˇ cástí CIV.

Ohanes Mihran, Ing.

1990

2001

Okrouhlý Jan, Ing. (Píd’a)

1990

2001

5

Radioamatér (OK1INC), systémák profesionál.

Opava Pavel

1990

2001

Osoba Radek, Ing.

1990

2001

36

Zapˇ risáhlý novellista. Novell a tanec umí dobˇ re. Bojí se smrti v opilosti. Maaruškooo!

Pátek Jiˇ rí, Dr. Ing.

1990

2001

57

Software pro uživatele všeho druhu, rady všeho druhu a kvality. Je známo, že v telefonování dokáže pˇ rekonat leckterou ženu.

Peckert Miloš, Ing.

1990

2001

48

2001

68

CAD expert. Nyní nepostradatelný v ústavu celoživotního vzdˇ elávání.

Pešek Martin, Bc.

232

1990

Pokorná Anna

1990

2001

Pospíšil Jan, Ing. (Honík)

1990

2001

37

2001

10 69

Do všeho se vrhá s chutí, zamˇ eˇ rení nelze specifikovat.

Pulc Vilém, Ing. (Jarmila)

1990

Rád leze, pˇ rekonává i nástrahy hostmastera.

Rabochová Irena

1990

2001

Racková Helena

1990

2001

Raisová Jitka

1990

2001

Rampa Lukáš, Ing.

1990

2001

Rampula Jaroslav

1990

2001

Rašínová Jana

1990

2001

33

2001

1

Solidní zázemí dalšího vzdˇ elávání. Vedoucí se mˇ ení, ona z˚ ustává.

Rudolf Vladimír, Ing. (Dolf)

1990

Inspirativní optimista (nˇ ekdo ˇ ríká, že bezbˇ rehý optimista, ale že na stˇ relbu snad nedojde). Není nám znám lepší provazový chodec bez lan. Lan, kterými nás odpoˇ cátku pojí.

R˚ užiˇ cka Václav, Ing. (Ru ˚ ža)

1990

2001

53

Do CIV pˇ rešel až se zánikem výpoˇ cetního centra. Styˇ cný pracovník pro STAG. Rád se kroutí.

Rybnerová Jiˇ rina

1990

2001

Rychlík Jan, Dr. Ing.

1990

2001

28

Když nepracuje jinde, vedoucí databázové skupiny. Významný pedagog v oblasti algoritm˚ u a datových struktur. Aktivní ˇ clen známé všestranné organizace DDT.

ˇ Rehák Ladislav, Ing.

1990

2001

Hloubavý idealista ovlivˇ nující správné ubírání se kolektivu jeho flegmatickým pˇ rístupem, který ˇ casto vypadá cholericky. Popravdˇ e, CIV více ovlivnila jeho sestra.

ˇehoˇ R r Jaroslav

1990

2001

233

ˇehounek Luboš, Ing. R

1990

2001

ˇezᡠR c Karel, Ing.

1990

2001

52

Odešel na PRF, kde oprašuje právníky (když je pˇ rítomen).

Schoˇ rovská Alena, Mgr.

1990

2001

Sitera Jiˇ rí, Ing.

1990

2001

26

ˇ Cerstvˇ e ženatý. Jako všechno, i to udˇ elal s rozvahou.

Smrˇ cka Oldˇ rích, Ing.

1990

2001

Straková Olga

1990

2001

Svoboda Miroslav, Doc. Ing. CSc.

1990

2001

Šašek Jan, Ing.

1990

2001

44

Satelitní spolupracovník kontaktního pracovníka pro rektorát.

Šilhánová Lucie

1990

2001

Šimᡠcek Zdenˇ ek

1990

2001

Šimᡠcková Vˇ era

1990

2001

Zakladatelka „operátorské školy“ CIV. Dnes na zaslouženém odpoˇ cinku.

Šimek Pavel, Ing. (Šimi)

1990

2001

7

Schopen vždy rozebrat cokoliv, zase složit pouze obˇ cas. Stále odmítá udˇ elat mamince zvonek, jinak je schopen udˇ elat témˇ eˇ r cokoli. Jeho koníˇ ckem jsou kromˇ e fyzicky distribuované otevˇ rené architektrury poˇ cítaˇ cu ˚ také Linux a RPG hry. Dokáže na sebe právem strhnout pozornost kolektivu, je velmi vdˇ eˇ cným cílem objektivu.

Šindelᡠr Pavel, Ing.

1990

2001

Šíp Miroslav

1990

2001

Šlosar Martin

1990

2001

70

Šlosarová Anna

1990

2001

50

Pravá ruka pana ˇ reditele, ale neobejde se bez ní nikdo.

234

Šmíd Libor, Ing.

1990

2001

16

Hvˇ ezdᡠrský odborník, zná zapojení každého portu na univerzitˇ e. Velmi pracovitý a tv˚ urˇ cí, ve volném ˇ case staví dalekohledy vlastní konstrukce a jiná užasná hejblátka.

Šmrha Pavel, Dr. Ing. (Šmrxa)

1990

2001

29

Sít’ový expert, opora CESNETu. Je schopen okamžitˇ e vymýšlet úderná hesla.

Štádler Václav

1990

2001

Št’astná Olga

1990

2001

Študentová Eva

1990

2001

Štychová Jitka

1990

2001

Jedna z operátorské školy. Stále se k nám hlásí.

Šustr Zdenˇ ek, Ing. (Frigo)

1990

2001

Švígler Vladimír, Doc. Ing. CSc.

1990

2001

Tichá Radka, Ing. (Raduška)

1990

2001

27

Úspˇ ešný pokraˇ covatel v OrioNT vývoji.

43

Odbornice na knihovnické systémy, neúnavná propagátorka šuplíkových databází.

Tikal Bohuslav, Ing. CSc.

1990

2001

45

Vˇ eˇ cnˇ e zamotaný v nekoneˇ cné množinˇ e koneˇ cných prvk˚ u. Když je nejh˚ uˇ r, vezme „Kirka“ po letech.

Tomanová Jana

1990

2001

Toncar Vladimír, Ing.

1990

2001

1990

2001

Data skladovec.

Trnka Roman, Ing.

V pr˚ ubˇ ehu svého p˚ usobení na CIVu se zdokonalil v nˇ emˇ cinˇ e, turistickém ruchu a ekonomii (poˇ cítaˇ ce ho nepoznamenaly). Jeden z prvních α-tester˚ u CIVovské „gastronomie“.

ˇuba++) Urbanec Jakub, Ing. (C

1990

2001

24

Bezpeˇ cnostní agent, snaží se ze všech sil, ale marnˇ e, ubránit náporu hacker˚ u. Má Jejdu, Žižku a Vendulku, všichni jsou jedna rodina.

Václavíková Helena

1990

2001

235

Vais Václav, Ing. Ph.D. (Tajemník)

1990

2001

23

V dobˇ eˇ ctení už mimo CIV, pˇ rešel na FAV dˇ elat tajemníka (opˇ et). Tajemník jako tajemník.

Valeš František, Ing. CSc.

1990

2001

Vanžura Jaromír, Ing.

1990

2001

46

Vávra Jaroslav, Ing.

1990

2001

71

1990

2001

56

2001

72

Uživatelská podpora.

Vávra Petr, Ing. (Koc ˇic ˇák)

Vždy ho pˇ ritahovaly ženy, ale ted’ už chce být v balíku.

Vituško Alexander, Bc.

1990

Hlavní propagátor identifikaˇ cních karet, poznávací znamení — vytrvalý.

Vojíková Jarmila

1990

2001

Voldˇ rich Josef, Ing.

1990

2001

Vrbasová Radka, Mgr. (Ume ˇlkyne ˇ)

1990

2001

54

Žena, která nechala na CIVu po sobˇ e výrazné stopy. Nejen na zdech.

Vrzková Alena, Ing.

1990

2001

Vyšinka Antonín

1990

2001

Bývalý velký kvestor a ještˇ e vˇ etší dýmkový náruživec. Mariášník pouze závodní.

Wimmer Miloš, Ing. (Mejlouš)

1990

2001

21

Dˇ elá si na svém píseˇ cku e-maily, www a jiné služby. „Jsou vˇ eci, které je nutné dˇ elat poˇ rádnˇ e.“ HiFi souprava pod 2 melouny je šunka.

Zámostný Jan, Mgr.

1990

2001

Zeman Radek, Ing.

1990

2001

Velký tv˚ urce modulu pˇ rijímací ˇ rízení STAGu.

Zýka Miroslav

1990

2001

Náš technik, jinak fotbalista, mariášník. Jiné neˇ resti nejsou známy. Typický uliˇ cník.

Žáková Ivana

236

1990

2001

2

Nadˇ eje lhavé duši otrávily a zoufalství vrhlo se na sousto. Jsem z tˇ ech, kterým svˇ et podlamuje síly a jež se zˇ ríci ho pˇ rec nejsou s to. Mé srdce divˇ e životu se rouhá, mé srdce divˇ e život miluje. Pˇ res mrtvoly sn˚ u bolestná má touha za novou fikcí v bˇ eh mne biˇ cuje. — František Gellner Po nás at’ pˇ rijde potopa!

Bílým šátkem mává, kdo se louˇ cí. Každého dne se nˇ eco konˇ cí, nˇ eco pˇ rekrásného konˇ cí. Setˇ ri si slzy a usmˇ ej se uplakanýma oˇ cima, vždyt’ každý den se nˇ eco poˇ cíná, nˇ eco pˇ rekrásného poˇ cíná! — Jaroslav Seifert Jablko z klína

238

Epilog

Cítil jsem se zahanben a málem jsem se již omlouval, když mˇ e Mefisto oslovil: „Víš zajisté m˚ uj milý ze zkušenosti, jak osud ˇ casto zúmyslnˇ e zkouší naši duševní sílu. Domníváme se, že snadno dosáhneme cíle svého snažení, a v rozhodném okamžiku býváme neˇ cekanˇ e zklamáni. Tot’ hra osudu, blaze tomu, kdo má dosti duševní síly, aby ve štˇ estí i neštˇ estí neodvratnˇ e krᡠcel za svým cílem. Ten v boji života, v tom krutém boji o bytí a nebytí, zvítˇ ezí. Ber tedy výsledek našeho zápasu prostˇ e tak, jak ti ho pozice na šachovnici podává. Tys pˇ resvˇ edˇ cen, že jsi ve výhodˇ e, a kdybys byl na tahu, jistˇ e bys také hru vítˇ eznˇ e zakonˇ cil. Ponˇ evadž však jsem na tahu já, mohu ohlásit mat v sedmi tazích. Pˇ rezkoumej tedy klidnˇ e své postavení a odevzdej se osudu.“

8 7 6 5 4 3 2 1











 
 










a

b

c



Mefisto

d



















 

e

f

g

h

§ . . . Mefisto popadl vˇ ež, aby mi dal pˇ eknˇ e pˇ ripravený mat. M˚ uj osud byl zpeˇ cetˇ en, m˚ uj život propadl d’áblu, zasloužená odmˇ ena za mé bláznovství! 239

Vše to mi bleskem projelo hlavou, beznadˇ ejnost mˇ e zbavila sil tak, že jsem málem klesl k zemi; náhle však k mému úžasu vypadla vˇ ež ˇ certovi z rukou a pˇ ríšerný chechtot otˇ rásl domem. To se snad m˚ uj d’ábelský mistr kochal svým vítˇ ezstvím a chtˇ el mi pˇ ripravit muka pekelná . . . Ale kam se podˇ el? Nebylo po nˇ em vidu ani slechu. Figurky ležely rozházeny po stole — jindy mi vždy zanechal koneˇ cnou pozici ke studiu. Zvˇ edavost mˇ e pohánˇ ela, abych si partii pˇ rehrál. Koneˇ cnˇ e jsem došel k pozici, v níž mi Mefisto ohlásil mat sedmi tahy. Opakoval jsem vedení matu, až jsem došel k poslednímu tahu. Pojednou mi bylo celé tajemství zjevné. Mefisto poslední tah nemohl nebo nechtˇ el udˇ elat.

§ Ponˇ evadž Mefisto poslední tah neudˇ elal, tedy mˇ e ani nezmatil a podle naší smlouvy jsem zápas vyhrál. Pln radosti jsem zvolal: ˇ „Cert se chytil, je nyní mým sluhou . . . “ — František Brandejs Šachové panoptikum

        

1. . . ×b2 2 c3 ×f3 3 ×f3 ×f3 4 e3 ×e3 5 f×e3 f2 6 e4 ×e4† 7 d3 . . . (poslední tah nemohl ˇ cerný uˇ cinit)

240