Výstup projektu
Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí
PROFIL SKUPINY POVOLÁNÍ
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Praha, 2015
OBSAH
1.
Zaměstnanost ve skupině povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ................................................................................ 1
1.1. VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ.......................................................................................... 1 1.2. POČET ZAMĚSTNANÝCH .................................................................................................. 1 1.3. ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH ................................................................................................ 3 1.4. PROJEKCE DO ROKU 2020 – EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA ......................................... 8 1.5. MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ.............................................................................. 10 1.5.1. 1.5.2.
Mobilita do skupiny povolání ....................................................................................................... 10 Mobilita ze skupiny povolání ....................................................................................................... 11
1.6. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA .......................................................................................... 12 1.6.1. 1.6.2.
2.
Genderové a věkové charakteristiky ............................................................................................ 12 Vzdělanostní struktura ................................................................................................................. 13
Kvalifikační profil skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci .............................................................................. 15
2.1. ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ ............................................................................. 15 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3.
Kvalifikační požadavky – porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání............................ 15 Požadavky pracovních míst.......................................................................................................... 16 Využití dovedností v zaměstnání.................................................................................................. 17
2.2. ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ ............................................... 18 2.2.1. 2.2.2.
Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů ................................... 18 Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání................. 19
2.3. SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ ....................................................... 20 2.3.1. 2.3.2.
3.
Pracovní orientace – podle typu pracovního prostředí ................................................................ 20 Pracovní hodnoty pracovníků ...................................................................................................... 21
Závěr ..................................................................................... 23
Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání“.
1.
Zaměstnanost ve skupině povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR 5 skupin odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (ISCO 92-96). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 48 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině):
Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód)
% z celku
kumul. %
Manipulační dělníci ve výrobě (ISCO 93291)
27,0%
27,0%
Pomocní dělníci ve výrobě (ISCO 93292)
13,2%
40,2%
Uklízeči veřejných prostranství (ISCO 96131)
6,3%
46,5%
Pomocníci v kuchyni (ISCO 94120)
5,0%
51,5%
Ruční baliči (ISCO 93210)
4,8%
56,3%
Dělníci v oblasti výstavby budov (ISCO 93130)
4,4%
60,7%
Pomocní skladníci (ISCO 93331)
3,9%
64,6%
Pomocní montážní dělníci (ISCO 93293)
3,7%
68,3%
Dělníci v oblasti výstavby inženýrských děl (ISCO 93123)
2,6%
70,9%
Pomocní pracovníci v lesnictví a myslivosti (ISCO 92150) Zdroj: VŠPS
2,4%
73,4%
Národní soustava povolání definuje 47 povolání. Jako příklad lze uvést: Montážní a pomocný pracovník v elektrotechnice, Pomocný pracovník v hutnictví a slévárenství, Úklidový pracovník venkovních ploch, Pomocný přípravář pokrmů, Dělník čištění a kontroly dílců, balení výrobků, Pomocný pracovník v obchodě, Pomocný pracovník v dopravě.
1.2. Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Pomocných a nekvalifikovaných pracovníků mírně klesá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 171 tisíc osob. Průměrný pokles počtu zaměstnaných v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,2 % ročně. Snížil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 3,4 % (9. největší skupina povolání ze 40 skupin).
1
Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8%
ČR
EU28
6%
4%
2%
0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v ozbrojených silách uměleckých a oblasti ubytovacích tradičních řemesel a stravovacích a polygrafie služeb a obchodu
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti
Provozovatelé Pracovníci v oblasti Odborní pracovníci prodejen, osobních služeb v obchodní sféře a prodavači a veřejné správě příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti
Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS
V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 17,2 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti nejvyšší.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20%
15%
10%
5%
0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Řídící pracovníci v Odborní pracovníci oblasti výroby, v oblasti informačních zdravotnictví technologií a vzdělávání
Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod.
Uklízeči a pomocníci
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti
Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce 2014. Zdroj: VŠPS
2
V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 11,8 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 5,5 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 3,4 %, tj. je o 2,1 p. b. nižší než v EU28. Pouze ve dvou zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti nižší, a to ve Švédku a Lucembursku.
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 11% 10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% LU
SE
EL
CZ
FI
HR
FR
BE
PL
AT
LT
DE
EU28
EE
SK
NL
IT
ES
SI
PT
UK
MT
IE
DK
CY
BG
HU
RO
LV
0%
Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS
1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu – z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo – s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci vykazuje v ČR velmi nízkou odvětvovou koncentraci a zároveň je tedy charakteristická poměrně vysokou mírou rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. To je koneckonců velmi dobře patrné i z níže přiloženého grafu – můžeme vidět, že ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami povolání jsou v ČR Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci skupinou s nejnižší mírou odvětvové koncentrace. V EU28 je míra odvětvové koncentrace skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci o něco vyšší než v ČR, ve srovnání s ostatními skupinami v rámci EU28 nicméně dosahuje velmi nízkých hodnot.
3
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100%
80%
ČR
60%
EU28
40%
20%
0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání
Administrativní pracovníci, sekretáři apod.
Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Provozovatelé Všeobecné sestry Zaměstnanci v prodejen, a porodní ozbrojených silách prodavači a asistentky se příbuzní pracovníci specializací Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace
Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS
Skupina povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci vykazuje v ČR nejvyšší hodnoty odvětvové koncentrace v odvětvích Stavebnictví (9,5 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví), Výroba dopravních prostředků (8,0 %) a Výroba kovů a kovodělných výrobků (7,3 %). Vyšší hodnoty vykazuje odvětvová koncentrace této skupiny povolání také v odvětvích Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (6,4 %), Výroba elektrických a optických přístrojů (6,4 %) a Veřejná správa a obrana (6,3 %).
Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR
EU28
Stavebnictví
9,5%
9,1%
Výroba dopravních prostředků
8,0%
1,7%
Výroba kovů a kovodělných výrobků
7,3%
2,0%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
6,4%
3,7%
Výroba elektrických a optických přístrojů
6,4%
1,1%
Veřejná správa a obrana
6,3%
4,6%
Zemědělství, lesnictví a rybolov
6,0%
13,1%
Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků
6,0%
2,1%
Potravinářský a tabákový průmysl
5,8%
4,3%
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti
5,8%
4,5%
Ostatní odvětví
32,5%
53,8%
ČR Celkem
100,0%
100,0%
Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS
4
V EU28 je míra odvětvové koncentrace skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci nejvyšší v Zemědělství, lesnictví a rybolovu (13,1 %, o 7,1 p. b. více než v ČR) a Stavebnictví (9,1 %, o 0,4 p. b. méně než v ČR). Úroveň odvětvové koncentrace této skupiny povolání je napříč ostatními sledovanými odvětvími v EU28 ve většině případů na velmi nízké úrovni Největší část osob ze skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci je zaměstnána v Moravskoslezském kraji. V tomto kraji pracuje více než 12 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem kraje na celkové zaměstnanosti ČR je to o 1 p. b. více). Dalších více než 12 % pracuje v Jihomoravském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), více než 9 % v Ústeckém kraji (kraj má 7% podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a více než 9 % ve Středočeském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR velmi nízká. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Ústeckém kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměstnáno 9 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Ústecký kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 7 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě).
Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje
Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS
5
Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, jak jsou na tom v ČR z hlediska odvětvové exkluzivity Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Odvětvová exkluzivita této skupiny povolání dosahuje v ČR průměrných hodnot. Z grafu je jasně zřetelný rozdíl v úrovni odvětvové exkluzivity této skupiny v ČR a EU28. Odvětvová exkluzivita skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci dosahuje v EU28 ve srovnání s ČR vyšších hodnot, v rámci EU28 lze odvětvovou exkluzivitu této skupiny povolání považovat ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami za průměrnou.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50%
ČR
EU28
40% 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v nejvyšší státní ozbrojených silách oblasti ubytovacích úředníci a nejvyšší a stravovacích představitelé služeb a obchodu společností Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Obsluha Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti stacionárních specialisté v oblasti osobních služeb strojů a zařízení výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity
Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS
Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci nejvyšší v následujících odvětvích: Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (9,8 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání); Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl (9,1 %) a Potravinářský a tabákový průmysl (8,7 %). V EU28 je z pohledu odvětví nejvyšší podíl pracovníků skupiny Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov (14,7 %, o 7,2 p. b. více než v ČR) a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (13,4 %, o 3,6 p. b. více než v ČR). Vyšší podíly odvětvové exkluzivity v EU28 vykazují také odvětví Potravinářský a tabákový průmysl (10,4 %, o 1,6 p. b. více než v ČR), Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl (8,9 %, o 2,3 p. b. více než v ČR) a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků (8,6 %, o 0,9 p. b. více než v ČR).
6
Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR
EU28
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
9,8%
13,4%
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
9,1%
6,5%
Potravinářský a tabákový průmysl
8,7%
10,4%
Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků
7,7%
8,6%
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti
7,7%
6,1%
Zemědělství, lesnictví a rybolov
7,5%
14,7%
Výroba elektrických a optických přístrojů
7,4%
4,5%
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
6,6%
8,9%
Výroba dopravních prostředků
5,8%
5,1%
Výroba kovů a kovodělných výrobků
5,1%
5,0%
Podíl na zaměstnanosti celkem
3,3%
5,5%
Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR
Kraj ČR
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti
Královéhradecký Olomoucký Ústecký Pardubický Karlovarský Moravskoslezský Liberecký Jihočeský Jihomoravský Vysočina ČR celkem Zlínský Plzeňský Středočeský Praha
5,1% 5,1% 4,6% 4,2% 4,0% 4,0% 3,9% 3,9% 3,8% 3,8% 3,5% 3,3% 3,3% 3,0% 1,4%
Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Pomocných a nekvalifikovaných pracovníků v Královehradeckém (5,1 %), Olomouckém (5,1 %), Ústeckém (4,6 %) a Pardubickém kraji (4,2 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Praze a Středočeském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je vysoká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí – to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje pouze 3 % osob, což je o 2,9 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS
7
Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci na počtu zaměstnaných v kraji
Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS
1.4. Projekce do roku 2020 – expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: • Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; • Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci do roku 2020 očekávat výrazný pokles počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 171 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků snížit téměř o 13 tisíc, tedy přibližně o 7 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině druhé nejnižší hodnoty – tedy, jinými slovy, v této skupině povolání bude pokles počtu pracovních míst ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami druhý nejvýraznější. To je dobře patrné i z níže přiloženého grafu.
8
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020
Změna počtu prac. míst v tis.
40
20
0
-20
-40 Expanzivní Odborní poptávka v ČR pracovníci v celkem obchodní sféře a veřejné správě
Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech
Specialisté v Pomocní a Obsluha Pomocní a oblasti financí, nekvalifikovaní stacionárních nekvalifikovaní personální, pracovníci strojů a zařízení pracovníci marketingu a veřejné správě
Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou
Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou
Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK
Skupina povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci nicméně vykazuje ve srovnání s ostatními skupinami také nadprůměrnou nahrazovací poptávku. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 20 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci potřeba nově obsadit téměř 8 tisíc pracovních míst.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 50
Změna počtu prac. míst v tis.
40
30
20
10
0 Odborní pracovníci Učitelé a ostatní Provozovatelé v obchodní sféře a specialisté v prodejen, veřejné správě oblasti výchovy a prodavači a vzdělávání příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou
Pomocní a Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v nekvalifikovaní oblasti ubytovacích uměleckých a ozbrojených silách pracovníci a stravovacích tradičních řemesel služeb a obchodu a polygrafie Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou
Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK
9
1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je velmi vysoká. Jde o skupinu, do které více lidí přijde, než z ní odejde. V podílu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které vykazují nejvyšší hodnoty - v hierarchii skupin povolání jí podle podílu nově příchozích patří 1. místo ze 40 skupin povolání. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání také na 1. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Do této skupiny povolání přišlo 25,9 % nově příchozích a odešlo 22,9 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se tedy liší o 3,0 procentní body ve prospěch nově příchozích. Jde tak skupinu povolání, kde podíl nově příchozích je vyšší, než podíl odcházejících pracovníků. Je to také jediná skupina povolání, kde podíly nově příchozích i odchozích překročili dvacetiprocentní hranici. Všechny ostatní skupiny mají fluktuaci nižší. 1.5.1.
Mobilita do skupiny povolání
Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 25,9 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující:
Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání
25,9% 4,8% 14,2%
z toho nejčastěji: Obsluha stacionárních strojů a zařízení
1,8%
Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci
1,6%
Montážní dělníci výrobků a zařízení
1,5%
Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby
1,2%
Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu
1,0%
přišli ze vzdělávání (ze školy)
10,5%
přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání
14,3%
přišli z nezaměstnanosti
56,1%
V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti – změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS
Jak je z uvedené tabulky patrné, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z řad nezaměstnaných (56,1 %). Více nezaměstnaných vstoupilo pouze do skupin povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby a Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb. Druhou největší skupinu nově příchozích do této skupiny povolání představují pracovníci, kteří přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání (14,3 %). Následují pracovníci, kteří do skupiny vstoupili z jiné skupiny povolání (14,2 %). Čtvrtou skupinou jsou pracovníci, kteří do této skupiny povolání přišli ze vzdělávání (10,5 %). Nejméně pracovníků pak představují ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (4,8%). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak zjistíme, že jde nejčastěji o skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení (1,8 %), Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci (1,6 %), Montážní dělníci výrobků a zařízení (1,5 %), Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (1,2 %) a Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu (1,0 %).
10
1.5.2.
Mobilita ze skupiny povolání
Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 25,9 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 22,9 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce:
Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání
22,9% 5,7% 17,7%
z toho nejčastěji: Montážní dělníci výrobků a zařízení
2,8%
Obsluha stacionárních strojů a zařízení
2,3%
Pracovníci v oblasti osobních služeb
1,4%
Uklízeči a pomocníci
1,2%
Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby
1,1%
odešli do vzdělávání (do školy)
8,8%
odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání z toho odešli do důchodu
22,5% 18,2%
odešli mezi nezaměstnané
45,3%
V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti – odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS
Také zde je zřejmé, že z této skupiny povolání nejvyšší podíl pracovníků zamířil mezi nezaměstnané (45,3 %). Na druhém místě (co početnosti odcházejících) stojí ti, kteří odešli do neaktivity (22,5 %), přičemž do důchodu odešlo 18,2 %. Třetí místo obsadili odcházející pracovníci mířící do zcela jiné skupin povolání (17,7 %). Následují pracovníci, kteří odešli do vzdělávání (8,8 %). Nejméně je v této skupině povolání lidí, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (5,7 %). Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli do skupin povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení, Obsluha stacionárních strojů a zařízení, Pracovníci v oblasti osobních služeb, Uklízeči a pomocníci a Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby. Jak můžeme vidět, tato skupina povolání je nejvíce spojena se skupinami povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení a Obsluha stacionárních strojů a zařízení. Tyto dvě skupiny povolání jsou jak cílovou skupinou pro odcházející pracovníky, tak také jsou skupinami, ze kterých pracovníci přicházejí. Z pohledu perspektivy na trhu práce lze konstatovat, že jde o skupinu povolání, která má na něm stabilní postavení, přičemž jde zároveň o skupinu, do které více pracovníků přichází. Na perspektivu této skupiny povolání poukazuje fakt, že podíl nezaměstnaných, kteří do skupiny vstupují, je vyšší, než podíl těch, kteří odcházejí mezi nezaměstnané. Je tak zřejmé, že tato skupina povolání má na trhu práce dobrou perspektivu. Současně je to však skupina povolání, jejíž fluktuace pracovníků je velmi vysoká, což je dáno zejména nízkou kvalifikační náročností.
11
1.6. Demografická struktura 1.6.1.
Genderové a věkové charakteristiky
Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 41,3 roku, a je o 1,2 nižší než průměrný věku všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci je 11. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk Technici v Zaměstnanci v Specialisté v Pomocní a všech oblasti ozbrojených oblasti nekvalifikovaní pracovníci zaměstnaných v informačních a silách informačních a ČR komunikačních komunikačních technologií technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem
Uklízeči a pomocníci
Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností
Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem
Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS
Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 9 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je téměř o procentní bod méně, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se v této skupině povolání uplatňují čerství absolventi na úrovni průměru. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 7,3 % a je pouze o 0,1 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci převládají mezi zaměstnanými v ČR mírně muži. Ti tvoří téměř 54 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 3 p. b. méně, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání a Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci jsou jednou z nich.
12
1.6.2.
Vzdělanostní struktura
Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.
Vzdělanostní struktura u skupiny Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v ČR v roce 2014
Terciární
Skupina povolání ČR celkem
SŠ s MZ
SŠ bez MZ
ZŠ a nižší
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání – bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS
Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci dominuje střední vzdělání s výučním listem, kdy tito pracovníci představují více jak polovinu lidí působících v této skupině povolání (59,3 %). Druhou skupinou jsou pracovníci se základním či nižším vzděláním, kteří činí 21,6 %. Třetí kategorii představují pracovníci se středním vzděláním ukončeným maturitní zkouškou (17,8 %). Nejméně pracovníků této skupiny povolání představují absolventi terciárního vzdělání (1,3 %). Pokud pracovníci terciární vzdělání mají, pak jde o magisterské vzdělání (0,6 %), bakalářský vzdělávací program (0,7 %). Jiný typ terciárního vzdělání se v této skupině povolání nevyskytuje. Z uvedených údajů je zřejmé, že pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je výhodné, pokud absolvoval střední vzdělání ukončené výučním listem – v rámci této skupiny jde o nejčastější úroveň vzdělání. Současně jde však také o skupinu povolání, kde se celkem dobře uplatní i pracovníci se základním vzděláním, kterých působí v této skupině povolání více jak jedna pětina. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 20121, kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci nebylo vzdělání požadováno v 73,7 % inzerátů, ve kterých zaměstnavatelé hledali pracovníky této skupiny povolání. Pokud byla výše vzdělání uvedena, pak šlo v 84,6 % případů o vyučení a v 15,4 % o středoškolské vzdělání, kdy bylo požadováno u dělníků ve skladu. Je tak zřejmé, že tato skupina povolání přináší příležitosti i lidem nekvalifikovaným. Pokud jde o obor vzdělání, pak u pracovníků této skupiny povolání se v oborové struktuře vyskytlo 87 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Obory jsou jen málo spojeny s terciární úrovní vzdělání (15 oborů). Více oborů je na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou (42 oborů) i se 1
Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2012. NÚV. Praha. 2013.
13
středním vzděláním bez maturity (29 oborů). Přes tento vysoký oborový rozptyl se více jak pětina pracovníků rekrutuje z absolventů základního nebo nižšího vzdělání (21,7 %). K četněji zastoupeným oborům vzdělání dále patří učební obory Strojírenství, kovovýroba a metalurgie (9,3 %), Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže (7,5 %) a také Stavebnictví a inženýrské stavitelství (7,4 %), Hotelnictví, restaurace, stravování (6,1 %), Velkoobchod a maloobchod (5,7 %) a Motorová vozidla, lodě a letadla (5,4 %). Ostatní obory jsou zastoupeny méně než 5 % pracovníků.
Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v ČR v roce 2014 25%
20%
15%
10%
5%
34-Dopr. prostředky (SŠ bez MZ)
16-Obchod (SŠ bez MZ)
52-Hotelnictví (SŠ bez MZ)
40-Stavebnictví (SŠ bez MZ)
36-Oděvnictví (SŠ bez MZ)
30-Strojírenství (SŠ bez MZ)
01-Obecné vzdělání (ZŠ)
0%
V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS
Uvedeným nejčastějším oborů vzdělání odpovídají i údaje zjištěné z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 20122, kdy zaměstnavatelé, u této skupiny povolání, požadavek na obor vzdělání téměř neuváděli. Byl uveden pouze ve 4,0 % inzerátů, ve kterých byli hledáni pracovníci této skupiny povolání, a vždy šlo o vzdělání technického směru.
2 Šťastnová,
Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2012. NÚV. Praha. 2013.
14
2.
Kvalifikační profil skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků
Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce.
2.1. Úroveň kvalifikačních požadavků 2.1.1.
Kvalifikační požadavky – porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání
Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci jsou nejvýrazněji zastoupeni pracovníci s vyšší sekundární úrovní (75 %) a nižší sekundární úrovní vzdělání (23 %). Pracovníci s jinou úrovní vzdělání se zde vyskytují jen minimálně. Nejvhodnější struktura v rámci ČR je přitom posunutá k nižší úrovni vzdělání a zahrnuje snížení podílu pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (na 36 %) a naopak zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (54 %) a zahrnutí pracovníků s primárním vzděláním (11 %). Kvalifikační požadavky na pracovníky v této skupině povolání v ČR jsou tedy nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání v průměru zemí EU je nižší, tedy se více blíží nejvhodnější struktuře v ČR. Zejména je zde nižší zastoupení pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (42 %) a naopak vyšší podíl pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (33 %) a zastoupeni jsou i pracovníci s pouze primární nebo nižší úrovní vzdělání (15 %). Na rozdíl od ČR v průměru v zemích EU jsou zde zastoupeni okrajově i pracovníci s vyšší úrovní vzdělání (asi 4 % pracovníků s vyšším odborným vzděláním (ISCED 5B), 2 % pracovníků s bakalářskou úrovní vzdělání (ISCED 5A) a přibližně 1 % pracovníků s magisterským vzděláním. Nejvhodnější struktura vzdělání v průměru zemí EU předpokládá ještě další snížení úrovně vzdělání, zejména zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (až na 41 %) a pracovníků s primárním vzděláním (35 %) na úkor pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (22 %). Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání s výučním listem. Uplatnění zde však také naleznou i pracovníci bez kvalifikace, kteří absolvovali pouze základní či nižší vzdělání.
15
Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání – skupina Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
ČR - dosažená úroveň vzdělání
ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání
EU - dosažená úroveň vzdělání
EU - nejvhodnější úroveň vzdělání
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární – bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6)
Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS
2.1.2.
Požadavky pracovních míst
Ve skupině Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci jsou požadavky pracovních míst celkově velmi nízké. Relativně nejvíce je vyžadována určitá míra plánování, ovšem i tak je index míry plánování výrazně pod průměrem (index 1,7 oproti 2,2). Ještě nižší jsou požadavky na schopnost dalšího učení a míru nezávislosti, kde indexy dosahují jen 1,6, resp. 1,5, oproti průměru 2,0, resp. 2,2. Pracovní místa ve skupině povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci podobně jako u Uklízečů a pomocníků nevyžadují zpravidla ovlivňování ostatních pracovníků. Index je zde extrémně nízký a dosahuje hodnoty jen 1,0 oproti průměru 1,8. Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR kladeny výrazně nižší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že nároky v rámci zemí EU jsou rovněž nízké, mírně vyšší než v ČR je pouze požadavek na ovlivňování ostatních pracovníků, zatímco nároky na míru nezávislosti jsou naopak ještě nižší než v ČR.
16
Požadavky pracovních míst – skupina povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 2,5
Index Požadavků pracovního místa
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Skupina povolání ČR
Všechny skupiny povolání průměr ČR
Míra ovlivňování ostatních
Míra plánování
Skupina povolání - průměr EU
Míra nezávislosti
Všechny skupiny povolání průměr EU
Schopnost dalšího učení
Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012
Nízké kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z obvykle vyžadované doby vzdělávání pro vykonávání pracovního místa v této skupině povolání v rámci ČR, která činí pouze 9,7 roku oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 13,1. Ve srovnání s tím je v EU obvykle požadovaná doba vzdělávání ještě nižší a dosahuje 9,5 roku. Postačující doba vzdělávání dosahuje jen 9,0 roku.
2.1.3.
Využití dovedností v zaměstnání
Jaké dovednosti pracovníci skupině povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci nejvíce potřebují? Pracovníci v této skupině povolání využívají všechny sledované dovednosti ve srovnání s průměrem podstatně méně často. Relativně nejčastěji potřebují numerické dovednosti, i zde je ale četnost využití těchto dovedností výrazně pod průměrem (index využití těchto dovedností dosahuje 1,3 oproti 2,2 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Využití písemných a ICT dovedností je rovněž velmi málo časté (index 1,2). Extrémně nízké je využití čtenářských dovedností (index 0,7 oproti 1,9 v průměru). Situace v zemích EU je obdobná. I v rámci zemí EU Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci potřebují uvedené dovednosti podstatně méně často než v průměru pracovníci ze všech skupin povolání. Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, je četnost využívání uvedených dovedností v zásadě na obdobně nízké úrovni, pouze index využití čtenářských dovedností je v zemích EU v průměru mírně vyšší než v ČR. Podíl pracovníků v této skupině povolání, kteří nemají zkušenost s prací na PC, je velmi vysoký a dosahuje 17,0 % oproti průměru ze všech skupin povolání, který činí jen 5 %. V zemích EU je na téměř stejné úrovni (18, 0%).
17
Četnost využití dovedností v zaměstnání – skupina povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 2,5
Index Využití dovedností v práci
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Skupina povolání ČR
Všechny skupiny povolání průměr ČR
Skupina povolání - průměr EU
Všechny skupiny povolání průměr EU
Četnost využití čtenářských dov.
Četnost využití písemných dov.
Četnost využití numerických dov.
Používání informačních technologií
Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012
2.2. Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků 2.2.1.
Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů
Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci dosahují podprůměrné úrovně. Relativně nejvyššího bodového ohodnocení dosahují v dovednosti řešit problémy, z hlediska počtu bodů jsou jak čtenářské dovednosti, tak i numerické dovednosti na obdobně nízké úrovni. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v dovednosti řešit problémy dosahují skóre 254 bodů, což je o 28 bodů méně, než činí průměr. Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 4,0 roky vzdělávání. Ve čtenářských dovednostech činí bodové ohodnocení 246 bodů, což je přibližně 30 bodů pod průměrem a v numerických dovednostech 243 bodů, což je asi 37,0 bodů pod průměrem za všechny skupiny povolání v České republice, tedy extrémně nízký výsledek. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině z hlediska numerické i čtenářské dovednosti na srovnatelné úrovni, ve schopnostech řešit problémy jsou ovšem pracovníci v ČR na ještě nižší úrovni, než činí průměr ze zemí EU. Úroveň řešení problémů u pracovníků ve skupině povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v České republice přibližně odpovídá např. pracovníkům v Belgii nebo Irsku, ovšem v okolních státech, jako jsou Polsko, Slovensko nebo Německo dosahují pracovníci lepších výsledků.
18
Úroveň schopností a dovedností – skupina povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 310 300 290
Počet bodů - PIAAC 2012
280 270 260 250 240 230 220 Čtenářská dovednost
Numerická dovednost
Dovednost řešit problémy
Skupina povolání ČR
Všechny sk. povolání - průměr ČR
Sk. povolání - průměr EU
Všechny sk. povolání - průměr EU
Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012
2.2.2.
Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání
Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence, méně podstatné jsou metodologické a sociální kompetence. Z osobnostních kompetencí je nejdůležitější spolehlivost, sebeovládání a odolnost vůči stresu. Ze sociálních kompetencí je potřebná schopnost pracovat v týmu a navazovat kontakty. Důležité metodologické kompetence, které toto povolání vyžaduje, jsou především schopnost pracovat v časové tísni, svoboda a četnost rozhodování, schopnost strukturovat práci, práce v časové tísni a odpovědnost za výsledek práce. Jejich důležitost i náročnost je ovšem pod průměrem ze všech skupin povolání. Vzhledem k charakteru povolání jsou pro pracovníky potřebné především znalosti a dovednosti z oblasti služeb, dále v menší míře z administrativy, technických oborů a výroby. S výjimkou znalostí z technických oborů a výroby jsou ovšem nároky na tyto znalosti poměrně velmi nízké. Nejdůležitější dovedností pro výkon toto povolání je dostačující úroveň kognitivních dovedností, schopnost komunikovat v mateřském jazyce a praktické dovednosti. Úroveň jejich důležitosti i náročnosti je ovšem v této skupině povolání s výjimkou praktických dovedností pod průměrem.
19
Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání – skupina povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
100%
80%
60%
40%
20%
Kompetence
Důležitost
Znalosti
Důležitost - průměr
Schopnost se dále učit
Numerické dovednosti
Komunikace v mateřském jazyce
Praktické dovednosti
Kognitivní dovednosti
Podnikání, administr. a řízení
Služby
Zdravotnictví a sociální péče
Technické ob., výroba a staveb.
Přírodovědné ob., mat. a inf.
Společenské ob., obchod a právo
Humanitní ob. a umění
Vzdělání a výchova
Metodologické schopnosti
Sociální schopnosti
Osobnostní schopnosti
0%
Dovednosti
Úroveň náročnosti
Úroveň náročnosti - průměr
Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
2.3. Sociálně-psychologické charakteristiky povolání 2.3.1.
Pracovní orientace – podle typu pracovního prostředí
Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci převažují podobně jako u Uklízečů a pomocníků manuálně technické činnosti, práce se stroji a zařízeními (Realističnost). Pracovníci v tomto pracovním prostředí často vykonávají práci podle pokynů jiných lidí, důraz je kladen na přesnost a pracovní činnosti jsou vykonávány v jasně strukturovaných podmínkách (Konvenčnost). V menší míře jsou zahrnuty i činnosti související s řízením lidí, obchodem, prodejem nebo ekonomické a organizační činnosti (Podnikavost) a řešení problémů a procesů (Investigativnost). Vzdělávací, poradenské, kreativní činnosti jsou zastoupeny jen minimálně.
20
Pracovní orientace – skupina povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Kreativita
100% 80% 60% Sociálnost
Konvenčnost
40% Skupina povolání
20% 0%
Průměr za všechna pracovní místa
Realističnost
Podnikavost
Investigativn ost
Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
2.3.2.
Pracovní hodnoty pracovníků
Pro Pomocné a nekvalifikované pracovníky jsou podobně jako ve skupině povolání Uklízeči a pomocníci pro jejich spokojenost v práci nejdůležitějšími hodnotami sociální vztahy a podpora. Podobně jako pro pracovníky jiných profesí zaměřených na obsluhu jsou méně důležitými hodnotami nezávislost a dobré pracovní podmínky a dále i uznání a úspěch. Význam všech uvedených hodnot je Pomocné a nekvalifikované pracovníky méně podstatný, než pro pracovníky za všechna pracovní místa v průměru.
21
Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků – skupina povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Úspěch
60%
40% Pracovní podmínky
Nezávislost
20% Skupina povolání 0%
Podpora
Průměr za všechna pracovní místa
Uznání
Vztahy
Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
22
3.
Závěr
Skupina povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 48 různých povolání. Největší z nich jsou Manipulační dělníci ve výrobě (ISCO 93291) a Pomocní dělníci ve výrobě (ISCO 93292). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně vysoký – z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 9. největší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je značně podprůměrný z hlediska mezinárodního srovnání – pouze ve dvou zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti nižší, a to ve Švédku a Lucembursku. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Pomocných a nekvalifikovaných pracovníci velmi vysoká – v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 17,2 %, což je nejvíce ze všech skupin povolání. Skupina povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci je z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická velmi nízkou koncentrací a tedy vyšší mírou rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími – a to jak v ČR tak i v EU28. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětvích Výroba dopravních prostředků a Výroba kovů a kovodělných výrobků. Z hlediska odvětvové exkluzivity vykazuje skupina povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v ČR i EU28 průměrné hodnoty. V rámci EU28 nicméně dosahuje odvětvová exkluzivita ve srovnání s ČR vyšších hodnot. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl a Potravinářský a tabákový průmysl. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci dojde ve srovnání s ostatními skupinami k výraznému poklesu pracovních míst – do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků snížit až o 13 tisíc. Nadprůměrných hodnot dosahuje v této skupině povolání také nahrazovací poptávka – svá současná pracovní místa by mělo opustit zhruba 20 tisíc osob. Do roku 2020 tak bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit téměř 8 tisíc pracovních míst. Fluktuace pracovníků je v případě skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků ve srovnání s ostatními skupinami povolání velmi vysoká. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci, kteří byli předtím nezaměstnaní. Tato skupina povolání je nejvíce spojena se skupinami povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení a Obsluha stacionárních strojů a zařízení. Tyto dvě skupiny povolání jsou jak cílovou skupinou pro odcházející pracovníky, tak také jsou skupinami, ze kterých pracovníci přicházejí. Z pohledu perspektivy na trhu práce lze konstatovat, že jde o skupinu povolání, která má na něm stabilní postavení, přičemž jde o skupinu povolání, do které celkem významně více pracovníků přichází, než z ní odchází. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 41,3 roku, a je o 1,2 nižší než průměrný věku všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR mírně muži – ti tvoří téměř 54 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury ve skupině Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci jsou nejvýrazněji zastoupeni pracovníci s vyšší sekundární úrovní (75 %) a nižší sekundární úrovní vzdělání (23 %). Pracovníci s jinou úrovní vzdělání se zde vyskytují jen minimálně. Nejvhodnější struktura v rámci ČR je přitom posunutá k nižší úrovni vzdělání a zahrnuje snížení podílu pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (na 36 %) a naopak zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (54 %) a zahrnutí pracovníků s primárním vzděláním (11 %). Kvalifikační požadavky na pracovníky v této skupině povolání v ČR jsou tedy nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání v průměru zemí EU je nižší, tedy se více blíží nejvhodnější struktuře v ČR. Nejvhodnější struktura vzdělání v průměru zemí EU předpokládá ještě další snížení úrovně vzdělání.
23
Ve skupině Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci jsou požadavky pracovních míst celkově velmi nízké. Relativně nejvíce je vyžadována určitá míra plánování, ovšem i tak je index míry plánování výrazně pod průměrem. Ještě nižší jsou požadavky na schopnost dalšího učení a míru nezávislosti. V souladu s nízkými nároky pracovníci ve skupině povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci dosahují podprůměrné úrovně ve čtenářských i numerických dovednostech. Relativně vyššího bodového ohodnocení dosahují v dovednosti řešit problémy, ale i tak jsou hluboko pod průměrem. Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence. Ve skupině Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci je nejdůležitější spolehlivost, sebeovládání a odolnost vůči stresu. Důležité metodologické kompetence, které toto povolání vyžaduje, jsou především schopnost pracovat v časové tísni, svoboda a četnost rozhodování a odpovědnost za výsledek práce. Vzhledem k charakteru povolání jsou pro pracovníky potřebné především znalosti a dovednosti z oblasti služeb, dále v menší míře z administrativy, technických oborů a výroby. S výjimkou znalostí z technických oborů a výroby ovšem postačují znalosti na nízké úrovni. Z hlediska obsahu a stylu práce a pracovního prostředí převažují ve skupině povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci manuálně technické činnosti, práce se stroji a zařízeními. Významnou složku dále tvoří systematická práce podle pokynů jiných lidí, důraz je kladen na přesnost a pracovní činnosti jsou vykonávány v jasně strukturovaných podmínkách.
24
