MODERNÍ DĚJINY.CZ
_POLSKÝ PODZEMNÍ STÁT PRACOVNÍ LISTY PRO ŽÁKY
PETR ŠIMÍČEK Zničení Polska je nejnaléhavějším plánem. Naše síla tkví v naší rychlosti a v naší brutalitě. Proto jsem na Východ převelel Totenkopfverbände s rozkazem, aby nelítostně zabíjeli muže, ženy a děti polské krve a jazyka. /.../ Polsko se vylidní a potom bude zabydleno Němci. Adolf Hitler
Poláci jsou národem, který si nezaslouží být nazýván kulturním, jsou národem, pro nějž není ve společenství evropských národů místo. Joseph Goebbels
Stačil krátký úder vedený proti Polsku německou armádou a posléze i ruskou, a z tohoto odporného pancharta versailleské smlouvy, který existoval na úkor utiskovaných nepolských národů, nezůstalo nic. Vjačeslav Molotov
Podle všeobecného mínění máme tendenci ke krátkým, improvizovaným výpadům a nepořádku. Nikdo nás nepodezřívá z organizačních schopností, dokonce ani my sami. To, jakým způsobem se nám podařilo v průběhu uplynulých sto padesáti let několikrát zorganizopvat podzemní struktury státu, je pro nás velkou záhadou. Během poslední války jsme nevytvořili v Polsku „hnutí odporu“. Ale existoval tady Polský podzemní stát, který tu válku vedl. /.../ Podzemní stát byl fenoménem v celosvětovém měřítku. Žádná země okupovaná vojsky Třetí říše či Japonska nedosáhla takové formy státní samoorganizace. V nejlepším případě tam existovalo tzv. hnutí odporu. /.../ Zde byla Zemská armáda a byl tu Polský podzemní stát. ppłk Andrzej Łydka
Prohlašujeme, že nejnebezpečnější ztráty národa stiženého německou a sovětskou okupací nejsou hospodářské a materiální povahy. To nejnebezpečnější, co nás postihlo, jsou nesmírné ztráty na lidech. Nejnaléhavější starostí obrody polského života je obnova člověka. Aleksander Kamiński (Biuletyn Informacyjny, 11. 11. 1943)
Chtěli jsme být svobodní a za svobodu vděčit jen sobě…“
Stanisław Jankowski,„Agaton”
Vojákům a úředníkům Polského podzemního státu nebylo dopřáno dočkat se vítězství. Příliš mnoho z nich bylo zabito v boji, byli zavražděni nebo uvězněni okupanty. Po válce se tisíce z nich staly oběťmi komunistických represí a tisíce dalších se zachránily útěkem ze země. Zanechali nám své dědictví a hodnoty, které je provázely v boji s okupanty i komunistickým útlakem.
Łukasz Kamiński, historik
1
MODERNÍ DĚJINY.CZ Soubor pracovních listů pro žáky rozkrývá široké téma vzniku, struktur a aktivit Polského podzemního státu za II. světové války. Je rozdělen do tří tematických celků, které odkrývají válečné události na území Polska v přirozeném chronologickém sledu a tematicky na sebe navazují. Válečná historie našich severních sousedů není bohužel v českých učebnicích pro základní a střední školy podrobněji zpracována, což je při výjimečné síle a organizaci polského hnutí odporu v celoevropském kontextu přinejmenším zarážející. Tento komplet materiálů proto nabízí učitelům českých škol zásobník textů, pramenů a úkolů, který jim může napomoci otevřít toto téma z dějin našich sousedů. Některé úkoly jsou záměrně koncipovány tak, aby žáci hledali paralely či rozdíly ve válečném dění na území okupovaného Polska a Protektorátu Čechy a Morava. Pracovní listy přinášejí různorodé materiály – pasáže z odborných prací historiků, citace vzpomínek, dobové dokumenty (smlouvy, letáky, mapy, fotografie, karikatury) – jako podklad pro zamyšlení a interpretaci. Úkoly vedou k analýze pramenů, propojování získaných informací a formulování vlastních závěrů či názorů. Učitelé mohou z pestré nabídky připravených pracovních listů volit dle svého záměru a věku žáků ty nejvhodnější. Vybrané události, ke kterým se vztahují úkoly a zadání, patří pochopitelně mezi ty, které jsou pro osud Polska a Poláků v letech 1939 – 1945 zcela zásadní. První blok úkolů Čtvrté dělení Polska a skutečnost dvojí okupace české žáky uvede do tématu napadení Polska německými, posléze sovětskými vojsky, likvidaci polské nezávislosti zasadí do širšího kontextu předehry v podobě tajných protokolů paktu Molotov-Ribbentrop a následného vypuknutí II. světové války. Navazující druhý blok Polský podzemní stát, jeho struktury a činnost odhaluje výjimečnost polského hnutí odporu, které bylo drtivě zdecimováno v počátcích války, postupně však sílilo a vytvořilo dokonce podzemní stát. V Evropě jedinečný útvar podřízený exilové vládě v Londýně s vlastním vojskem, soudy, školstvím, tiskárnami, jehož cílem bylo udržet národní hodnoty a nejrůznějšími způsoby bojovat proti okupantům. Nejrozsáhlejší poslední blok úkolů je zaměřen na zpracování těchto dílčí témat: Zemskou armádu (AK), konspiraci, akce odporu, přípravu povstání, přechod do poválečného boje proti sovětizaci Polska.
Materiál vznikl ve spolupráci Polského institutu v Praze a portálu Moderní dějiny.cz.
2
MODERNÍ DĚJINY.CZ
BLOK 1 ČTVRTÉ DĚLENÍ POLSKA A SKUTEČNOST DVOJÍ OKUPACE Tajný dodatečný protokol U příležitosti podepsání paktu o neútočení mezi Německou Říší a Svazem sovětských socialistických republik podepsaní zplnomocněnci obou stran vedli přísně důvěrné rozhovory o otázkách hranic jejich daných sfér vlivu ve východní Evropě. Tyto rozhovory vedly k následujícím závěrům: 1. V případě nového územního a politického uspořádání oblastí náležejících k baltským státům (k Finsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě) bude severní hranice Litvy tvořit rozhraní mezi sférami vlivu Německa a SSSR. V této souvislosti obě strany uznávají zájem Litvy na území Vilna. 2. V případě nového územního a politického uspořádání oblastí náležejících k polskému státu bude rozhraní sfér vlivu mezi Německem a SSSR tvořit zhruba linie řek Narev, Visla a San. Otázka, zda zájem obou stran bude vyžadovat udržení nezávislého polského státu a jakými hranicemi má být tento stát vymezen, bude moci být definitivně vyřešena teprve v průběhu dalšího politického vývoje. V každém případě budou obě vlády řešit tuto otázku přátelskou dohodou. 3. Pokud se týče jihovýchodní Evropy, zdůraznila sovětská strana svůj zájem na Besarábii. Německá strana potvrdila svůj naprostý politický nezájem o tyto oblasti. 4. Tento protokol budou obě strany považovat za přísně tajný. Moskva, 23. srpna 1939 Za vládu Německé Říše: von Ribbentrop Zplnomocněnec vlády SSSR: V. Molotov
Přečtěte si pozorně text dobového dokumentu. Určete, k jakému dokumentu se vztahuje, a přehledně v bodech shrňte jeho obsah:
3
MODERNÍ DĚJINY.CZ
Interpretujte význam si karikatur z dobového tisku a objasněte jejich souvislost s dokumentem tajného protokolu:
Přeložte anglickou větu pod karikaturou a osvětlete její smysl. Zapište si, co tímto sňatkem získal ženich a co nevěsta. Pomůže vám následující text, který doplňte, a polská mapa:
ŽENICH
NEVĚSTA
Po vojenské porážce bylo celé _________ okupováno ___________ a __________ armádou, která vstoupila 17. září 1939 na polské území v duchu ujednání tajného protokolu paktu o neútočení podepsaného ______________ mezi nacistickým Německem a Stalinovým Sovětským svazem. Podle nové německo-sovětské dohody z konce září 1939 obsadili Sověti polské území o rozloze 192 000 km2 a Německo území o rozloze 178 000 km2. Asi polovina ________okupovaného území, rozkládající se na západě, byla v říjnu 1939 včleněna do Říše jako její integrální součást. Ze zbylé části byl vytvořen zvláštní politicko-administrativní celek označený jako ____________________. Tím začala jedna z nejtragičtějších epoch celých polských dějin. Východní polská území anektovaná _____________ se stala ve stejné době součástí Ukrajinské, resp. Běloruské SSR a začala tam platit sovětská jurisdikce. To se změnilo až po německém útoku na Sovětský svaz v roce _______, kdy se tato území ocitla pod _____________ okupační správou.
4
MODERNÍ DĚJINY.CZ
Zahrajte si na překladatele a přeložte texty v legendě pod mapou z polštiny.
5
MODERNÍ DĚJINY.CZ
Na základě zjištěných skutečností porovnejte historické situace: likvidaci Československa v letech 1938-9 a Polska v roce 1939 (zainteresované státy, průběh likvidace - etapy, statut zabraných území, modely jednání a postoje obyvatel).
Na základě přečteného i vlastní fantazie doplňte do komiksových bublin, co si sovětští a němečtí vojáci mohli na společné přehlídce v Brestu Litevském 22. září 1939 myslet…
Co nabízel /Hitler/, to ukázal osud Polska ze září 1939… Jeho rozkazy, týkající se Poláků, byly tehdy známy jen málo lidem. On sám je s potěšením označil za ďábelské. A ďábelské také byly. Směřovaly ke zrušení všech forem vyšší civilizované existence, směřovaly k vybití vedoucí vrstvy a k vyhubení národa. Poláci, kteří se odvážili říci „ne“ k německému návrhu, měli se napříště stát jen nevyučenými dělníky, sloužícími německému kulturnímu národu, ničím více. Polští Židé měli být povražděni. Měly být povražděny milióny Židů. Začalo se s tím již během tažení v Polsku a krátce poté. Německý důstojník, kterému patřil statek na Poznaňsku, později ve své závěti přikázal, aby tam byl zasazen kříž připomínající povražděné z podzimu 1939 s nápisem: „Zde leží čtrnáct set až patnáct set křesťanů a Židů. Bůh buď milostiv jejich duši i jejich vrahům.“ /…/ Poláci byli tehdy ve svém strádání izolováni a osamoceni… Golo Mann, německý historik
Navzdory statečnosti Poláků a jejich houževnatému odporu německá armáda postupovala nelítostně a nezadržitelně vpřed. V patách jí postupovaly pohotovostní oddíly SS (Einsatzgruppen), které systematicky
6
MODERNÍ DĚJINY.CZ vyvražďovaly příslušníky polské inteligence – učitele, lékaře, důstojníky, vládní úředníky, ale i kněží, příslušníky šlechty a Židy. Generál Franz Halder si do svého zápisníku šifrovaně poznamenal: „Úklid: Židé, inteligence, duchovenstvo, šlechta.“
Matthew Huges a Chris Mann
„Mým záměrem proto je, bude-li to jakkoli možné, město Krakov oprostit do 1. listopadu 1940 od Židů!“ Plkal jsi sice dál, ale zároveň ti určitě nešlo z hlavy, že pro dostavbu své nové koupelny budeš ještě potřebovat řemeslníky, a tak jsi hned nato dodal: „Představuji si to tak, že v Krakově zůstane možná ještě asi 5000 nebo nejvýš 10 000 Židů, jichž je nezbytně zapotřebí jako řemeslníků… /…/ Ghetto bude pak vyčištěno a bude možno postavit čistá německá sídliště, ve kterých bude možno dýchat německý vzduch.“ Technicky je to trošičku obtíž, otče. Chtěl jsi nainstalovat dmychadlo se sáhodlouhým šlauchem, aby se tam foukal zaručeně německý vzduch z území v hranicích roku 1937? Anebo je vzduch okamžitě německý, jakmile ho začnou vdechovat a vydechovat Němci? /…/ „Nesmíme být příliš útlocitní, když slyšíme o počtu 17 000 zastřelených Poláků. Neostýchal jsem se prohlásit, že když bude zastřelen jediný Němec, má být zastřeleno až sto Poláků.“ /…/ A teď to přijde: „Můžeme hlad polského rolníka prohlubovat už jen do té míry, aby zároveň zůstal práceschopný!“ Niklas Frank glosuje slova svého otce Hanse Franka, generálního guvernéra okupovaného Polska
Na základě textů definujte záměry a konečné cíle německé okupační politiky v Polsku:
7
MODERNÍ DĚJINY.CZ Nóta ministra zahraničních věcí Vjačeslava Molotova předaná velvyslanci PR v Moskvě Waclawu Grzybowskému, 16/17. září 1939: Polsko-německá válka ukázala vnitřní krach polského státu. Za deset dní vojenských operací ztratilo Polsko všechna svá průmyslová i kulturní centra. Varšava jako hlavní město Polska již neexistuje. Polská vláda se rozpadla a neprojevuje žádné známky života. To znamená, že polský stát a jeho vláda fakticky přestaly existovat. Proto také přestaly platit dohody uzavřené mezi SSSR a Polskem. Nikým neřízené Polsko ponechané vlastnímu osudu se stalo snadným cílem nebezpečných a nečekaných aktivit všeho druhu, které mohou ohrozit také SSSR. Proto sovětská vláda, které dosud zachovávala neutralitu, nemůže u vědomí těchto skutečností, nadále zaujímat neutrální postoj. /…/ Sovětská vláda také nemůže lhostejně přihlížet k faktu, že bratrské obyvatelstvo ukrajinského a běloruského původu, které žije na území Polska, je nyní bezbranné a ponechané vlastnímu osudu. Sovětská vláda v důsledku výše zmíněných skutečnosti doporučila Vrchnímu velení Rudé armády, aby rozkázalo svým vojskům překročit hranice a pod svoji ochranu vzít životy a majetek lidí Západní Ukrajiny a Západního Běloruska./…/ VOJÁCI! V průběhu posledních dnů byla polská armáda úplně rozprášena. 60.000 vojáků z těchto míst: Tarnopol, Galicz, Równo, Dubno dobrovolně přešlo na naší stranu. Vojáci! Co vám zůstalo? O co a s kým bojujete? Proč riskujete svůj život? Váš odpor je zbytečný. Důstojníci vás ženou na nesmyslnou řež. Nenávidí vás i vaše rodiny. Byli to oni, kteří zastřelili vyjednavače, které jste poslali s návrhem kapitulace. Nevěřte svým důstojníkům. Důstojníci a generálové jsou vašimi nepřáteli, chtějí vaši smrt. Vojáci! Bijte důstojníky a generály. Nepodřizujte se rozkazům vašich důstojníků. Vyžeňte je z vaší země. Přejděte směle k nám, vašim bratrům, k Rudé armádě. Tady najdete pozornost a péči. Pamatujte, že pouze Rudá armáda vás vysvobodí z nešťastné války a dá vám možnost začít žít klidný život. _______________________________________ _______________________________________ Velitel ukrajinského frontu S. TIMOSZENKO
Z nóty vypište v bodech, čím sovětský ministr zdůvodnil vojenské obsazení polských území.
8
MODERNÍ DĚJINY.CZ
Přečtěte si text sovětského letáku a zaznamenejte, co sovětský velitel polským vojákům nabízel a jaký cíl tím sledoval. Na základě srovnání s originálem v polštině přeložte poslední dvě věty do češtiny a dopište je do volných řádků v dokumentu.
Do zad ustupující polské armády udeřily dva sovětské fronty, které měly jen v prvním sledu 600 000 vojáků. Přestože velitel polských vojsk maršál Edward Rydz-Šmigly, který doufal, že Sověti umožní zbytkům polské armády ústup do Rumunska, nebo Maďarska, nakonec nařídil neklást agresorovi odpor, přišlo o život nejméně 6 000 polských vojáků oproti necelým třem tisícům padlých na sovětské straně. Do zajetí se dostalo 180 000 Poláků, z nichž bylo nakonec 20 000 v roce 1940 zavražděno NKVD. /…/
www.valka.cz
Sověti usilovali na obsazených územích o biologickou likvidaci polského národa. Chtěli zničit všechny stopy polské identity prostřednictvím masového vystěhovávání. Byla to obrovská akce, jejímž výsledkem bylo deportování statisíců lidí (prof. Wieczorkiewicz). Sověti zahájili masové deportace polského obyvatelstva z území okupovaných po 17. září 1939 Rudou armádou již 10. února 1940 /…/ a trvaly do přelomu května a června 1941. / ... / Dramata osob vězněných a deportován na území Sovětského svazu zůstávala po mnoho let ve stínu zločinů spáchaných Třetí říší. Jejich traumatické prožitky se mohly uchovat pouze ve formě soukromého svědectví, které nebylo možno nijak rozšiřovat. O dramatických zážitcích se tak dozvídali jen ti nejbližší, důvěryhodní, často zasaženi stejným osudem. /…/ www.polskieradio.pl
Na základě textů definujte záměry a konečné cíle sovětské okupační politiky v Polsku:
9
MODERNÍ DĚJINY.CZ
BLOK 2 POLSKÝ PODZEMNÍ STÁT, JEHO STRUKTURY A ČINNOST Vjačeslav Molotov o polské záležitosti, 31. říjen 1939, Moskva: O obnovení někdejšího Polska, jak každý chápe, nemůže být ani řeči. Stejně tak nesmyslné je prodlužování stávající války pod heslem obnovení bývalého polského státu. Vlády Anglie i Francie to chápou, přesto však nechtějí ukončit válku a jednat o míru, ale hledají nové ospravedlnění pro pokračování ve válce proti Německu. /…/ Je třeba poukázat na fakt, že Polsko bylo vojensky rozprášeno a polský stát se rozpadl. Vládnoucí kruhy Polska se nesmírně chvástaly „silou“ a „bojovností“ své armády. Ukázalo se však, že stačil krátký úder vedený proti Polsku německou armádou a posléze i ruskou, a z tohoto odporného pancharta versailleské smlouvy, který existoval na úkor utiskovaných nepolských národů, nezůstalo nic. /…/
Zamyslete se nad slovy ministra zahraničí SSSR a charakterizujte vlastními slovy postoj sovětského politika k minulosti a současné situaci polského státu. Zjistěte rovněž, jak se stavěl k budoucnosti nezávislého Polska. Konfrontujte jeho slova s následujícími texty.
27. září 1939 započalo utváření Polského podzemního státu. Bylo to fenomén světového rozměru. Jeho tajné vojenské i civilní struktury, podléhající polské exilové vládě, nemají srovnání se situací v jakékoliv jiné zemi. Cílem Polského podzemního státu bylo nejen vedení otevřeného boje s okupanty v rámci akce „Bouře“, ale také vytvoření tradice morálního postoje a nezávislosti, která Polákům pomohla přežít dobu komunistické diktatury. Łukasz Kamiński, historik
Německá okupační vláda v Polsku zastávala od prvních dní politiku založenou na bezohledném teroru, který měl obyvatele zastrašit a odradit od veškeré odbojové, kulturní a dokonce i ekonomické činnosti, jež by byla v rozporu s široce chápanými německými zájmy. /…/ Nástrojem teroru se stávají pouliční zátahy (lapanki), během nichž dochází k masovému zatýkání náhodných kolemjdoucích; většina z nich je následně odvezena na nucené práce do Německa nebo deportována. /…/ Civilisté zaměstnaní v oficiálních tiskárnách se zapojují do akcí, při nichž posilují rozpočet konspiračních struktur tiskem falešných peněz, a vyrábějí falešné dokumenty, které umožňují představitelům odboje volný pohyb po okupované zemi. Bez ohledu na hrozící přísné represe jsou podnikány kroky proti německému obyvatelstvu i Polákům udržujícím kontakty s Němci. Jako protiváha oficiální zábavy vzkvétá „podzemní“ kulturní život, jehož projevem jsou např. tajná divadelní představení a koncerty během okupace zakázané polské hudby anebo organizování poetických večerů v soukromých bytech. Všechny univerzity i všechny ostatní vyšší a střední školy byly
10
MODERNÍ DĚJINY.CZ uzavřeny - společnost na to odpovídá vytvořením skvěle fungující sítě tajné výuky. /…/ Obzvláště slavnostně se připomínají národní a náboženské svátky; kvete i tajná vydavatelská činnost. /…/ Vychází podzemní tisk, mezi ním je zvlášť populární Informační bulletin (Biuletyn Informacyjny) - ústřední tiskový orgán Zemské armády. Specifickou metodou boje proti každodennímu pocitu ohrožení a nejistoty se stává „okupační“ smysl pro humor/…/
Pawel Ukielski, Piotr Śliwiński, Grzegorz Jasiński
dr. Erhard Wetzl a dr. Gerhard Hecht (Rasově politický úřad NSDAP): Otázka zacházení s obyvatelstvem bývalých polských území z rasově politických hledisek, 25. listopadu 1939: Univerzity a další vysoké školy, odborné školy, stejně jako gymnázia byly vždy centry polské šovinistické výchovy, a tudíž musejí být v zásadě bezpodmínečně uzavřeny. Svou činnost mohou provozovat pouze základní školy, ve kterých se budou vyučovat nejzákladnější znalosti: počty, čtení a psaní. Předměty důležité z národního hlediska, jako zeměpis, dějiny literatury, stejně jako tělocvik, jsou vyloučeny. /…/
Z textů definujte cíle německých okupantů a cíle tvůrců polského podzemního státu (PPS).
CÍLE OKUPANTŮ
CÍLE POLSKÉHO PODZEMÍ
Diskutujte se spolužáky o tom, jaký měl pro Poláky PPS význam za války a jaký v poválečném období komunistického Polska. Své postřehy zapište:
Získané informace vám napomohou doplnit schéma na dalším pracovním listu.
11
MODERNÍ DĚJINY.CZ
12
MODERNÍ DĚJINY.CZ
POLSKÝ PODZEMNÍ STÁT VOJENSKÁ LINIE
CIVILNÍ LINIE
ODBOJOVÉ ČINNOSTI A AKCE
13
MODERNÍ DĚJINY.CZ
S pomocí slovníčku přeložte názvy jednotlivých institucí či funkcí osob Polského podzemního státu a dopište je do schématu na správné místo. Zakreslete pomocí vlastních šipek, kdo komu podléhal (kdo koho řídil). Využijte texty, graf i obrázky a přemýšlejte o tom, jaké konkrétní úkoly, činnosti a akce byly výsledkem společné činnosti všech těchto institucí a lidí v konspiraci. Svá zjištění vepisujte do šesti polí ve spodní části tabulky.
SLOVNÍČEK: rząd – vláda wódz – velitel, vedoucí, vůdce dowódca – velitel R. P. – Rzeczpospolita, Polská republika (též RP) kraj – země kierovnictwo – vedení
powiat – okres województwo – kraj sąd – soud wyrok – verdikt, rozsudek samodzielne – nezávislé
Vytvořte podobný plánek pro struktury českého odboje za války. Zaměřte se na instituce a centra zahraničního odboje, domácí protinacistické organizace, jejich činnost, akce a cíle. Zaznamenejte v bodech do jednotlivých kruhů a jejich průniku, čím by výjimečný Polský podzemní stát, čím český protinacistický odboj a co měly obě rezistence společné.
POLSKÝ PODZEMNÍ STÁT
SPOLEČNÉ RYSY
ČESKÝ PROTINACISTICKÝ ODBOJ
14
MODERNÍ DĚJINY.CZ
Prohlédněte si znaky, vlajku, dobovou fotografii a odpovězte na otázky pod nimi.
Co mohla znamenat za války písmena, z nichž je vytvořen?
Co symbolizuje výsledný tvar?
Na co odkazují podkladové barvy na vlajce, orlice a písmena na kovovém znaku?
Interpretujte fotografii: kdo / co / kdy / kde / proč dělá…
15
MODERNÍ DĚJINY.CZ
BLOK 3 ZEMSKÁ ARMÁDA, KONSPIRACE, AKCE ODPORU, PŘÍPRAVA POVSTÁNÍ, PŘECHOD DO POVÁLEČNÉHO BOJE PROTI SOVĚTIZACI POLSKA Zemská armáda, polsky Armia Krajowa (AK), byla nejvýznamnějším představitelem odboje a stala se jednou z největších podzemních ozbrojených organizaci v celé okupované Evropě. Stanovila integrální část polských ozbrojených sil a podléhala londýnské exilové vládě. Její organizace, disciplína, výcvik a množství bojových akci potvrdily, že byla významnou odbojovou silou - opravdovou armádou polského podzemního státu. /…/ Hlavním úkolem AK byl boj za nezávislost pomocí sabotáží, odvetných akcí, otevřeného boje, likvidace konfidentů, odstranění nebezpečných příslušníků aparátu teroru okupantů, propagandy a pomoci obětem represí. Ve druhé fázi to měla být organizace a příprava podzemní armády pro celonárodní povstání, které mělo za cíl osvobození Polska vlastními sílami a mělo být zahájeno v období vojenského kolapsu Německa. /…/ Počet vojáků AK, kteří složili vojenskou přísahu, byl na začátku roku 1942 kolem 100 tisíc, na začátku roku 1943 již kolem 200 tisíc a v čase maximální bojové schopnosti (léto 1944) síly AK představovaly asi 380 tisíc osob, z toho 10 tisíc důstojníků. Předválečný důstojnický kádr byl doplňován absolventy tajných kursů a výsadkáři (tzv. cichociemni). /…/ Územní organizace AK se dělila na 17 oblastí, které odpovídaly 17 předválečným vojvodstvím. Oblasti se dělily na samostatné okruhy - na začátku roku 1940 jich bylo 280. /…/ Vedením AK byl pověřen její velitel, který užíval titul Velitel zemských ozbrojených sil. Když byl 30. června 1943, první velitel generál Stefan Rowecki alias Grot zatčen gestapem, nahradil ho ve funkci generál Tadeusz Komorowski, alias Bór, který tuto funkci spravoval do 2. října 1944, kdy po kapitulaci Varšavského povstání šel do německého zajetí. Třetím a posledním velitelem AK byl generál Leopold Okulicki, alias Niedźwiadek - od října 1944 do rozpuštění Zemské armády 19. ledna 1945. /…/ Výzbroj AK pocházela částečně ze zásob zakopaných a různě ukrytých polskými jednotkami po září 1939. Později si AK opatřovala zbraně a vybavení bojovými akcemi (německá výzbroj) a vlastní tajnou produkcí. Zbraně byly tajně vyráběny v soukromých dílnách nebo ve vlastních podzemních závodech, které pro AK vyráběly samopaly typu Blyskawica a Sten, plamenomety, minomety, bomby, granáty a další výzbroj. /…/ Zbigniew Mikesz
Fenoménem této generace byla skutečnost, že to nebyli rození vojáci. Nebyli to lidé, kteří se ke špionáži dostávali přes vojenskou službu. Byli samozřejmě vojáky, neboť byla válka, ale byli to inteligentní lídé, kteří za jakoukoli cenu bojovali se zlem, s totalitarismem. Zdokonalovali se, účastnili se různých školení, chystali se na to, aby bojovali ne různějšími způsoby. Bojovali hlavně hlavou. Jan Ołdakowski, dyrektor Muzeum Powstania Warszawskiego
Tehdy mě kolega zatáhnul do konspirace, už v roce 1939, před koncem roku, pamatuji si, že to bylo v takovém domku /…/ byl už pozdní podzim, protože už byl sníh. Složila jsem přísahu a dostala jsem pseudonym „Hanka“, který jsem už nikdy nezměnila, měla jsem ho až do konce, navždy. Pro mě to byl tak silný zážitek, jen si vzpomínám, že jsem se cítila najednou už taková dospělá, a to je třeba podtrhnout, že jsem byla ještě takové děvčátko, což pomáhalo při přenášení zbraní, nejednou také nějakých zpráv, protože jsem byla také spojkou /…/ roznášely jsme také letáky a noviny všude, kam to bylo možné. A vtahovali jsme stále více osob, spřátelených lidí, kterým jsme mohli věřit /…/ Krátce potom jsem prošla školením pro ošetřovatelky a spojky /…/ Zásady konspirace byly takové, že jsme se neznali pravými jmény, užívané byly raději pseudonymy /…/ aby se co nejméně lidí vzájemně znalo, já jsem nejčastěji přebírala zprávy v kostele svaté Kateřiny /…/ Stefania Szantyr Powolna
16
MODERNÍ DĚJINY.CZ
Zformulujte vlastními slovy hlavní politické i bojové cíle Zemské armády (AK):
Vypište instituce i osoby, které AK za války organizovaly a řídily – využijte texty i plán.
Zjistěte z textů, jací lidé vstupovali do řad AK, jakým způsobem se stávali jejími příslušníky a jaká pravidla museli v okupovaném Polsku dodržovat.
Jaké činnosti v okupované zemi vykonávali – zapište všechny, které vás napadají. Doplňte na základě následujících textů a pramenů.
Otevřete znavené oči – svoboda se každým dnem blíží (text nahoře nad titulem novin). „Biuletyn Informacyjny”: Každý správný Polák je povinen myslet na to, že každé kino je dnes německým místem. Absolutní povinností každého Poláka je proto absolutní bojkot kina. (Podzemní týdenník, ilegálně tištěný a distribuovaný v letech 1939–1944 ve Varšavě.)
17
MODERNÍ DĚJINY.CZ Polské hnutí odporu velmi dobře vědělo, jakou nezvykle sugestivní silou disponuje film v ideologické válce. Proto se do rozsáhlé kampaně bojkotu kin snažilo zapojit všechny dostupné prostředky a síly. Podzemní tisk bil neustále na poplach. Na svých stránkách připomínal, že každý groš zaplacený za vstupenku jde přímo do kapsy nacistů a pomáhá je tak vyzbrojovat…
Prohlédněte si tři obrázky, přečtěte texty a pojmenujte, co je spojuje: Zjistěte z pramenů, proč neměli Poláci za války chodit do kina. Napadnou vás další důvody?
AKCE KUTSCHERA Varšava, Ujazdovské aleje 1. února 1944 devět hodin a patnáct minut, doznívá střelba, ve vzduchu ještě visí kouř zvířený granáty. Na zabláceném asfaltu tuhne krev generálmajora policie SS-Brigadeführera Franze Kutschery – obávaného a nenáviděného kata Varšavy… Pět měsíců předtím, v září 1943, dorazil do Varšavy /…/, aby se ujal funkce velitele SS a policie v distriktu Varšava /…/ nahradil SS-Brigadeführera Jürgena Stroopa – likvidátora varšavského ghetta. Kutschera ihned po převzetí funkce zahájil do té doby nevídaný teror vůči civilnímu obyvatelstvu. Začaly veřejné popravy, nová forma teroru, náhodně vybraná ulice byla neprodyšně uzavřena a nic netušící lidé byli „odchycení“ a zastřeleni. Denně byla na ulicích vyvěšována zlověstná růžová oznámení (Bekanntmachung), se seznamy jmen dalších Poláků, kteří byli zastřeleni jako odplata za útoky na německé vojáky. /…/ Průměrně pod Kutscherovou vládou umíralo 40 osob denně! Vedení polského podzemního státu /…/ Za ukrutnosti a masové vraždy páchané na polském národě jej odsoudilo k smrti. Provedením výroku bylo pověřeno diverzní ústředí Kedyw (Kierownictwo Dywersji, Vedení diverze) /…/. Velitel akce Lot sundáním klobouku dává signál k zahájení akce a vyráží vpřed, následují ho další vojáci 1. čety. Kutscheru děli od cíle posledních několik metrů, když jeho vůz před bránou paláce – sídlem policie a SS, zablokoval osobní vůz Adler, za jehož volantem seděl Miś. K zastavenému Kutscherovu vozu okamžitě běží Lot a Kruszynka. Obklíčí ho z obou stran a ihned zahájí svými Stenguny palbu do kabiny automobilu. Lot vystřelil dávku do vedle řidiče sedícího Kutschery./…/ Bravurně provedená akce z 1. února 1944 stála životy čtyř vojáků AK. Její cenou však je též krutá německá odveta – příští den bylo na místě atentátu veřejně zastřeleno 100 osob... Jako další součást pomsty uložili Němci obyvatelům Varšavy kontribuci ve výši 100 milionů zlotých. Zbigniew Mikesz
Válka znamenala ztrátu mého milovaného, tím milovaným byl můj otec. To bezprostředně a velmi intenzivně vyvolávalo specifickou nenávist vůči Němcům jako takovým, především těm uniformovaným /…/ vedoucí mé jednotky mě toho pěkného letního večera zastavila a říká mi: „Poslouchej, maličká, chtěla bys bojovat s Němci?“ „A jak?“ „No doopravdy, v opravdové armádě.“ A já jsem oněměla, o ničem jiném jsem nesnila! „Samozřejmě!“ „No dobře, ale musím se ještě poradit, protože jsi strašně mladá.“ Opravdu, bylo to ve třiačtyřicátém, měla jsem tehdy právě čtrnáct let. /…/ Rayski (ppor. Aleksander Kunicki, pseud. „Rayski“), který znal mě i „Hanku“ z dřívějších akcí, nám řekl: „Je taková práce, mistrovská práce („koronkowa robota“) /…/ velice důležitý úkol, jde o likvidaci pana K.“ A kdo to je pan K., to jsem doopravdy nevěděla. To jsem se dozvěděla až později /…/ Oblékla jsem se jako Němka, ty chodily v zimě s holými koleny a měly bílé podkolenky s bambulemi. Já jsem si takové sehnala. /…/ Moje přeběhnutí přes ulici znamenalo – to je ten vůz. A přejití „Kamy“ znamenalo – nastoupil a jede. Přešla jsem cestu a zůstala stát jako přibitá. Z druhé strany přiběhli chlapci a střílejí. /…/ To, co se odehrávalo před mýma očima, proběhlo /…/ jako v nějakém kriminálním nebo kovbojském filmu.
18
MODERNÍ DĚJINY.CZ
Elżbieta Dziębowska, krycí jméno „Dewajtis“
19
MODERNÍ DĚJINY.CZ
Franz Kutschera
Elżbieta Dziębowska, „Dewajtis“
Přeložte popisky k situačním plánku atentátu a také text na pamětní desce z místa akce. Podle významu použijte slova z textů k Akci Kutschera v češtině z tohoto pracovního listu, další vyhledejte ve slovníku nebo na internetu v překladači. Text pamětní desky:
20
MODERNÍ DĚJINY.CZ
Zaznamenejte do tabulky informace získané z textů a dobových pramenů. Srovnejte tuto akci s atentátem na Reinharda Heydricha – vyhledejte odpovědi na stejné otázky. Vnímejte akci jako souhru mnoha činností, z nichž každá i sebemenší má smysl a přispěje k úspěchu. ATENTÁT NA KUTSCHERU
ATENTÁT NA HEYDRICHA
Kdo akci připravil a provedl?
Kdy se to stalo, v jakém městě, na jakém místě?
Důvody pro provedení akce:
Průběh v bodech:
Okamžité reakce nacistů:
Ohlas akce v okupované zemi:
Při práci na tomto úkolu vám pomohou: Plánky akce s popisem míst, osob a činností v polštině (na zvláštním listu), nebo také filmové rekonstrukce obou historických událostí. - scéna útoku na Kutscheru, polský film „Zamach“ (Atentát), 1958, režie Jerzy Passendorfer, dostupné zde: https://www.youtube.com/watch?v=FBl5qVXo9Ow - scéna atentátu na Heydricha, český film „Atentát“, 1964, režie Jiří Sequens st., dostupné zde: https://www.youtube.com/watch?v=wPGfzkzqdh0
21
MODERNÍ DĚJINY.CZ
„BOUŘE“ A VARŠAVSKÉ POVSTÁNÍ Ve změněné politické konfiguraci a v měnící se vojenské situaci vypracoval na začátku roku 1944 londýnský vrchní štáb Polských ozbrojených sil novou variantu domácího ozbrojeného boje: povstání postupující po jednotlivých pásech území. Jeho podstata spočívala v tom, že jak budou hitlerovci pod tlakem Rudé armády postupně opouštět jednotlivá okupovaná území, musí na ustupující Němce zaútočit místní jednotky Zemské armády a dekonspirovaná podzemní správa musí dané teritorium na několik dní či alespoň hodin opanovat a v pozici jeho vládce přijmout přicházející sověty. Tímto způsobem je třeba dát světu na vědomí, kdo je zákonným vládcem na územích, jež mají být připojena k Sovětskému svazu, respektive kdo je vládcem Polska vůbec. To byla podstata tzv. plánu „Bouře“. István Kovács
Varšava je symbolickým místem 2. světové války. Je to první hlavní město, které se rozhodlo postavit dvěma zločinným totalitarismům a jedním z nich bylo téměř kompletně srovnáno se zemí. Toto město, které se v roce 1939 bránilo více než tři týdny německému útoku, odehrála se v něm dvě povstání a nakonec bylo zcela vyrabováno a plánovitě zbořeno, se stalo evropským Kartágem 20. století. Válečné osudy Varšavy jsou jedním z klíčů k pochopení dějin 2. světové války. Války, v níž se utkaly tři, nikoliv pouze dvě strany dva totalitarismy a svět západních demokracií. Osud Varšavy je tak vlastně osudem střední Evropy v kostce. Pawel Ukielski, Piotr Śliwiński, Grzegorz Jasiński
Varšavské povstání je tak zvláštním jevem, že je obtížné mu přiřazovat jakékoli analogie. Pro nás - bez ohledu na to různé spory, které to téma vyvolává – se jedná především o historické období prostoupené romantismem. Rozhodli jsme udělat album o té době, čase zkoušek lidské morálky. Bestialita versus nadšení a mladická odvaha, přátelství, soužití v tak extrémních podmínkách, že je my, lidé přítomnosti, nemůžeme plně procítit. hudební skupina Lao Che o nahrávce „Powstanie Warszawskie“
Pročtěte si texty a vlastními slovy pojmenujte smysl operace „Bouře“ a Varšavského povstání. Vypátrejte, proč se v textu mluví o městě „dvou povstání“. Pojmenujte základní význam povstání pro Poláky – tehdejší i současný.
22
MODERNÍ DĚJINY.CZ
Prohlédněte si fotografii a charakterizujte atmosféru v počátcích povstání. Zjistěte z následujících vzpomínek pamětníků, jak se postupně proměňovala.
Těsně před vypuknutím povstání jsme cítili určité uvolnění. Němci se začali chovat nějak jinak, už nebyli tak sebejistí. Když někam šli, jedině ve skupině, chraň Bůh, že by někdo šel sám. /…/ Když se rozhoukaly sirény v hodinu „W”, byli jsme všichni překvapeni. Nicméně jsme pocítili velikou radost. Zdálo se nám, že všechno půjde jako po drátkách. Jestli někdo předvídal, že to bude trvat tak dlouho? To ne. Lidé byli plní optimismu, konečně se něco děje! Ale především šlo o to, že Němci utíkají! ELŻBIETA SZAŁKOW (nar. 1929)
Když jsem přiběhla k Vraní ulici, oddechla jsem si. Pocítila jsem velikou úlevu, protože všude byli lidé. Ze svých bytů vynášeli židle, nějaké kufry, a všechno to stavěli na sebe. Někdo tam přinesl nočník a napsal na něj: Hitler kaput. Na barikádu byly vyhozeny také fotografie Hitlera. HALINA CIESZKOWSKA (nar. 1921) Jak ubíhaly stále horší a horší dny, měnila se i nálada lidí a civilní obyvatelstvo se poschovávalo ve sklepích. Byla to velmi nebezpečná situace z hlediska hrozících epidemií, ale i hrozby vzniku kolektivní paniky. Na vlastní kůži jsem se přesvědčil, jak zrádně na člověka úkryt působí, jak těžké je přinutit se z něho vyjít
23
MODERNÍ DĚJINY.CZ ven. Když ale padaly bomby, mohl se úkryt také stát hrobem /…/ ještě před polednem němečtí vojáci našli lidi schovávající se v podzemních chodbách kostelů… rozbili tabule sklepních okének, zasunuli dovnitř hlavně samopalů a rozkázali všem vyjít ven /…/ M. Drozdowski
Ty neustálé změny nálad během povstání byly typické. Jednou nadšení, pocity vítězství, podruhé smutek, protože jsme zase neubránili nějakou budovu nebo ulici. Strach a radost, na střídačku. A na konci, to už jsme žádnou naději neměli.
HALINA CIESZKOWSKA (nar. 1921)
Po nějaké době už nám bylo jasné, že žádná pomoc nepřijde. Tehdy už mezi námi kolovala báseň: Čekáme na tebe, nákazo rudá, abys nás osvobodila od černé smrti… Nadšení mizelo. S kamarádkami jsme chodily po sklepeních a pozorovaly, jak už toho všichni mají dost. Říkali: Skončete to.
LUDMIŁA PŁOCHOCKA (nar. 1929)
Posledního dne povstání k nám domů přišli němečtí vojáci a vyhnali nás ven. Šli jsme Tucholskou ulicí na Wilsonovo náměstí, míjeli jsme barikády a protitankové zákopy. Viděla jsem v těch zákopech ležet mrtvé lidi, viděla jsem Němce, jak okny vyhazují z bytů nábytek. Přivedli nás do parku Powązki. Tam nás rozdělili (muže a ženy zvlášť), tam jsem se rozloučila se svým manželem – odvezli ho na nucené práce do Německa. Zůstala jsem s matkou a dcerou. Drželi nás na nádraží, v obrovské hale s perony. /…/ Dalšího dne nás naložili do otevřených nákladních vagonů. Než jsme se rozjeli, ženy z Červeného kříže nám stihly každému podat čtvrtku chleba. HALINA KLINGER (nar. 1913)
Nedá se jednoznačně vyčíslit, kolik Varšavanů zahynulo během povstání. Můžeme hovořit jen o přibližných počtech. Uvádí se, že zahynulo nebo bylo zabito asi 18 tisíc vojáků ozbrojeného odporu a zhruba 150 tisíc civilních obyvatel. V důsledku německých represí bylo město vylidněno – asi 600 tisíc obyvatel hlavního města a jeho příměstských částí bylo vysídleno, část z nich byla později propuštěna. /…/ Během povstání bylo zničeno asi 25 procent zástavby levobřežní Varšavy, Staré Město Němci zbořili prakticky stoprocentně. Po potlačení povstání Heinrich Himmler rozkázal město úplně zničit. Německé oddíly se pustily do systematické akce drancování, pálení a boření všech dosud stojících budov. Tak bylo kompletně zničeno přes 30 procent levobřežní zástavby, a to včetně řady cenných historických památek a kulturních institucí. Jarosław Pałka
V Polsku se dodnes, více než 70 let od konce války, diskutuje o tom, zda mělo povstání za takovouto cenu smysl. Diskutujte o tom ve skupině se spolužáky, zapisujte si tvrzení pro i proti a zformulujte závěrečný postoj podložený argumenty.
24
MODERNÍ DĚJINY.CZ KAZIMIERZ WIERZYŃSKI - „NEKROLOG” Nekrology jsou pro ty, kteří zemřeli v posteli. Ale pro ty z plynových komor, Ze sněhu za polárním kruhem Z hrobů u cest, jejichž oči zasypal prach Ze sklepení, kde půlky lebky odpadaly jako víko od plechovky Z vyšetřovacích vazeb, kde dusili křik a volání Mučených. Dokonce úpění – Pro ty, kteří zdechali ve smradu vězeňských kýblů, Kterým se v rozpálených vagonech lepil jazyk na patro, Kteří jeli neznámým směrem Daleko za Frankfurt, Daleko za Tulu – Pro ty, kteří si museli kopat vlastní hrob, Kterým svázali ruce za zády a přikázali kleknout před jámu, Které vezli bárkami a topili uprostřed Bílého moře, Po nichž nezůstalo nic, Ani jméno, Jediná zpráva – Pro ně se nekrology nepíšou, Pro ně zbývá jen vzpomínka vdov Nebo žebravé modlitby matek Nebo udivené pohledy dětí A ze dne na den pomalu rostoucí blána Nedostatečně smrtelné rány. Z noci na noc pomalu rostoucí ticho Promlčeného neštěstí, Které dusí křik a volání Neutěšených, Dokonce úpění. Zločine nezměrný, Země věrná; Věčný odpočinek, Requiem aeternam.
Kaziemierz Wierzyński (nar. 1894 v Drohobyči, zem. 1969 v Londýně) – polský básník, prozaik, esejista. V meziválečném období byl členem básnické skupiny Skamander, jeho slavná báseň Na rozpuštění Zemské armády vznikla v roce 1945.
Inspirujte se básní a napište úvahu, esej, zamyšlení na téma osudu Poláků za II. světové války - Requiem aeternam dona eis, Domine (Odpočinutí věčné dej jim, Pane).
25
MODERNÍ DĚJINY.CZ DOHRA – MARNÝ BOJ PROTI SOVĚTIZACI Jednání o vládě probíhalo za vydírání Sovětů, kteří v březnu 1945 pozvali na rokování předáky polského podzemí, a i když jim zaručili bezpečnost, byli NKVD zatčeni a odvezeni do Moskvy. Výsledkem byla vláda složená ze 17 prosovětských politiků a 4 zástupců Mikołajczykovy Lidové strany. Uvěznění vůdci podzemí byli obviněni z diverze v sovětském týlu a odsouzeni v červnu 1945 v rámci tzv. procesu šestnácti k různým trestům vězení. Ustavení nové vlády uznané i Západem odstavilo od moci polský exil a polsko-sovětská smlouva z 16. srpna 1945 o uznání nových východních polsko-sovětských hranic upevnila nastalé změny a stvrdila směřování poválečného Polska do náručí Moskvy. Tento trend potvrdily parlamentní volby v roce 1947. Poválečný komunistický kurz v Polsku nedokázali změnit ani bojovníci Zemské armády vzdorující komunistům i po jejím rozpuštění. Pavel Zeman
Poválečné Polsko sice oficiálně patřilo k vítězné straně, ale obrovské ztráty na životech, zničená města a vesnice, dohody v Jaltě, uznání lublinské prosovětské vlády místo exilové, londýnské, přesunutí hranic na západ a ztráta východních území z něj činily jednu z nejvíce postižených evropských zemí. Velká část polských elit byla za války zdecimována – v koncentračních táborech, Katyni, sovětských lágrech, věznicích gestapa i NKVD a zejména nejmladší generace pak během Varšavského povstání. Mnoho intelektuálů zůstalo v zahraničí a další se k nim přidávali. Lucie Kněžourková
Na rozdíl od většiny Evropy v Polsku není 8. květen (Den vítězství) státním svátkem. /…/ Nejmladším polským oficiálně vyhlášeným, tzv. Významným dnem, který připadá na 1. března, je /…/ Den vzpomínky na Vojáky-psance (Dzień Pamięci Żołnierzy Wyklętych), který se oficiálně připomíná od roku 2011. Takto se v Polsku označují lidé, kteří ještě po oficiálním rozkazu velitelství Zemské armády o ukončení ozbrojené konspirační činnosti z ledna 1945 pokračovali v boji proti sovětské okupaci a komunistické vládě nastolené Moskvou. Maciej Ruczaj
Na základě informací z textů a plakátu zformulujte v bodech, v čem bylo Polsko po roce 1945 zásadně jiné než to předválečné a proč Poláci neužívají pojem „osvobození“.
26
MODERNÍ DĚJINY.CZ ZDROJE: BLOK 1
Text protokolu a karikatury: BROD, Toman, ed. Pakty Stalina s Hitlerem: výběr dokumentů z let 1939 a 1940. Překlad Toman Brod. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko společně s Českou expedicí, 1990. 140 s., [16] s. obr. příl. ISBN 80-206-0209-7, dostupné také zde: http://www. moderni-dejiny.cz/clanek/tzv-pakt-molotov-ribbentrop-23-8-1939/ / Clifford Berryman´s Cartoon „Wonder how long the Honeymoon will last? (9. říjen 1939), dostupné z: https://cz.pinterest.com/pin/340303315565025967/ Mapa: Adam Dziurok, Marek Gałęzowski, Łukasz Kamiński, Filip Musiał: Od niepodległości do niepodległości Historia Polski 1918– 1989, IPN, Warszawa, 2010 (web projektu http://www.polska1918-89.pl/) dostupné z: http://www.polska1918-89.pl/agresja-niemiec-i-zsrs-na-polske-we-wrzesniu-1939-roku,28.html Text k interpretaci: ZEMAN, P.: Polský protinacistický odboj. Zemská armáda, Polský podzemní stát a povstání ve Varšavě 1943 a 1944, Paměť a dějiny, 2014/03, dostupné z: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1403/046-054.pdf Dobová fotografie: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_101I-121-0012-15,_Polen,_deutsch-sowjetische_Siegesparade.jpg Texty k interpretaci: MANN, Golo. Dějiny Německa 1919-1945. Vyd. 1. Praha: Český spisovatel, 1993. 245 s. Orientace. ISBN 80-2020441-5. HUGHES, Matthew a MANN, Chris. Hitlerovo Německo: život v období Třetí říše. V Praze: Columbus, 2002. 224 s. ISBN 80-7249-123-7. FRANK, Niklas. Můj otec: účtování. Vyd. 1. Praha: Academia, 2010. 266 s. Stíny; sv. 13. ISBN 978-80-200-1853-3. M. Sobanska-Bondaruk, S.B. Lenard, 20. století v pramenech. Výběr pramenů s metodickými návrhy pro učitele historie a studenty. (Wiek XX w źródlach. Wybór tekstów źródłowych z propozycjami metodycznymi dla nauczycieli historii i studentów), Varšava 1998, s. 248. Dobový sovětský leták: BROD, Toman, ed. Pakty Stalina s Hitlerem: výběr dokumentů z let 1939 a 1940. Překlad Toman Brod. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko společně s Českou expedicí, 1990. 140 s., [16] s. obr. příl. ISBN 80-206-0209-7, dostupné také zde: https://pl.wikisource.org/wiki/Odezwa_dow%C3%B3dcy_Frontu_Ukrai%C5%84skiego_Siemiona_Timoszenko_do_%C5%BCo%C5%82nierzy_polskich_(1939)#/media/File:Odezwa_sowiecka_1939_1.JPG Texty k interpretaci: https://www.valka.cz/13255-Duvody-a-nasledky-sovetske-invaze-do-Polska-v-zari-1939 http://www.polskieradio.pl/205/3780/Artykul/1192227,Zeslani-na-wieczne-osiedlenie
BLOK 2
Pramen a texty k interpretaci: M. Sobanska-Bondaruk, S.B. Lenard, 20. století v pramenech. Výběr pramenů s metodickými návrhy pro učitele historie a studenty. (Wiek XX w źródlach. Wybór tekstów źródłowych z propozycjami metodycznymi dla nauczycieli historii i studentów), Varšava 1998, s. 248-249. Łukasz Kamiński: úvodní slovo k publikování Testamentu Polski Walczącej, dostupné z:http://www.ppp.ipn.gov.pl/pap/testament/5473,Szanowni-Panstwo.html (přeložil Petr Šimíček). Texty k interpretaci:Pawel Ukielski, Piotr Sliwiňski, Grzegorz Jasiňski – „Ohnisko chaosu“, Varšava 1939-1945 Dobový plakát: http://kresy24.pl/polskie-panstwo-podziemne-fenomen-okupowanej-europy/ Znaky, vlajky a fotografie: http://wmeritum.pl/symbol-polski-walczacej-kotwica/15475 https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Warsaw_Uprising_(7761435030).jpg http://historum.com/war-military-history/71273-poland-during-wwii-137.html
BLOK 3
Text k interpretaci: http://forum.valka.cz/topic/view/24451/Zemska-armada Přepis vzpomínky - úryvky: Stefania Szantyr Powolna - O działalności w konspiracji, O zasadach konspiracji, dostupné zde: http://ppp. ipn.gov.pl/pap/mediateka, https://www.youtube.com/watch?v=v7_VMggDcRQ, https://www.youtube.com/watch?time_continue=2&v=QqEervWqnnI (přeložil Petr Šimíček). Plakát: ,,Każdy pocisk jeden Niemiec“, autor Henryk Chmielewski, http://www.agraart.pl/nowe/nowe/objectn.php?curr=PLN&idd=18206&aid=292 Text k interpretaci a úryvek z pramene: Tylko świnie siedzą w kinie. Film jako narzędzie propagandy niemieckiej w Generalnym Gubernatorstwie, dostupné zde: https://histmag.org/Tylko-swinie-siedza-w-kinie.-Film-jako-narzedzie-propagandy-niemieckiej-w-Generalnym-Gubernatorstwie-4579 (přeložil Petr Šimíček). Texty k interpretaci: https://www.valka.cz/12814-Akce-and-bdquoKutschera-and-ldquo https://forum.valka.cz/topic/view/77429/Vedeni-diverze?utm_source=valka_cz&utm_medium=article&utm_campaign=linkthru Přepis vzpomínky pamětnice, její biogram, fotografie, další zdroje: https://www.youtube.com/watch?v=ccdylhhkX7Q (překlad vybraných pasáží ze svědectví Petr Šimíček) http://www.wikiwand.com/pl/El%C5%BCbieta_Dzi%C4%99bowska#/.C5.BByciorys http://www.wikiwand.com/pl/El%C5%BCbieta_Dzi%C4%99bowska#/Upami.C4.99tnienie http://www.1944.pl/archiwum-historii-mowionej/elzbieta-dziebowska,1939.html Dobová vyhláška (polská část) a deska na pomníku: https://pl.wikipedia.org/wiki/Plik:Obwieszczenie_niemieckie_o_rozstrzelaniu_100_zak%C5%82adnik%C3%B3w_po_akcji_Kutschera.jpg http://warszawa.wikia.com/wiki/Akcja_Kutschera Podrobnosti o filmech, ze kterých jsou vybrány ukázky: http://www.csfd.cz/film/8301-atentat/prehled/ http://www.filmpolski.pl/fp/index.php?film=122326 Texty k interpretaci: KOVÁCS, István. Piłsudski-- Katyň-- Solidarita--: klíčové pojmy polských dějin 20. století. Vyd. 1. Brno: Barrister & Principal, 2010. 308 s. ISBN 978-80-87029-85-5. hudební skupina Lao Che o nahrávce „Powstanie Warszawskie“, http://teksty.org/lao-che,powstanie-warszawskie,album Fotografie: jeden záběr z filmu Varšavské povstání „Powstanie Warszawskie”, film je sestaven z rekonstruovaných a kolorovaných filmových kronik Úřadu pro informace a propagandu Zemské Armády (Biuro Informacji i Propagandy Armii Krajowej) z roku 1944: dostupný s českými titulky v knize RUCZAJ, Maciej, ed. Chtěli jsme být svobodní...: příběhy z Varšavského povstání 1944. Vydání první. Polanka nad Odrou: Občanské sdružení PANT, 2015. 137 stran. Moderní dějiny. ISBN 978-80-905942-6-5. M. Drozdowski, „Civilní obyvatelstvo ve Varšavském povstání” (Ludność cywilna w Powstaniu Warszawskim), s. 119, Vzpomínky pamětníků: dostupné v češtině zde: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/civilni-obyvatelstvo-behem-varsavskeho-povstani/ Text k interpretaci: Jarosław Pałka, http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/obyvatele-varsavy-v-dobe-povstani-1944/
27
MODERNÍ DĚJINY.CZ
Báseň: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/katyn-vybor-literarnich-textu/ Texty k interpretaci: ZEMAN, P.: Polský protinacistický odboj. Zemská armáda, Polský podzemní stát a povstání ve Varšavě 1943 a 1944, Paměť a dějiny, 2014/03, dostupné z: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1403/046-054.pdf Lucie Kněžourková: Po žebříku k sousedům (Poslední P., Kowalczyk M.: Jákobův žebřík. Polská literatura v letech 1945-1969) , dostupné z: http://www.polonistika.cz/index.php?ido=40&idp=1041&t=po-zebriku-k-sousedum-posledni-p-kowalczyk-m-jakobuv-zebrik-polska-literatura-v-letech-1945-1969Maciej Ruczaj: Válka skončila? Ne pro všechny…, http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/valka-skoncila-ne-pro-vsechny/ Plakát: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Linia_Curzona_to_linia_3-go_rozbioru.jpg
28
