Politika zaměstnanosti České republiky

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Politika zaměstnanosti České republiky Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Bc. Jana Mikušová, Ph.D.

Brno 2012

Lukáš Lamacz

Na tomto místě bych od srdce rád poděkoval Ing. Bc. Janě Mikušové, Ph.D ,za její odborné vedení bakalářské práce, nezměrné množství cenných připomínek a inspirujících rad, které mi pří psaní práce poskytla a v neposlední řadě za její vložený čas a její ochotu, se kterou mi pomáhala při řešení jednotlivých úkonů. Děkuji Vám mnohokrát.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně a všechna použitá literatura a další prameny jsou uvedeny v seznamu literatury. V Brně dne 22. května 2012

__________________

Abstract Lamacz, L.: Employment Policy of the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. The aim of the thesis on the topic ”Employment Policy of the Czech Republic” is elaboration of the draft amendment in employment policy of the Czech Republic based on critical analysis of current employment legislation. Keywords Employment policy, development of employment policy in Czech Republic, legislative regulation of employment policy.

Abstrakt Lamacz, L. : Politika zaměstnanosti České republiky. Bakalářská práce. Brno: Mendlova univerzita v Brně, 2011. Cílem práce na téma „Politika zaměstnanosti České republiky“ je vypracování návrhu změn v politice zaměstnanosti České republiky na základě kritické analýzy současné právní úpravy zaměstnanosti v ČR.

Klíčová slova Politika zaměstnanosti, vývoj politiky zaměstnanosti v České republice, legislativní úprava politiky zaměstnanosti.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod .........................................................................................................15

1.2

Cíl práce ...................................................................................................15

2

Metodika

3

Cíl práce

4

Politika zaměstnanosti

7

17

4.1.2

Pasivní politika zaměstnanosti ........................................................18

4.2

Nositelé politiky zaměstnanosti ..............................................................19

4.3

Politika zaměstnanosti a její význam pro hospodářkou politiku............19

4.4

Specifika politiky zaměstnanosti v České republice............................... 20

4.4.1

Aktivní politika zaměstnanosti v České republice.......................... 20

4.4.2

Pasivní politika zaměstnanosti v České republice...........................21

Nezaměstnanost............................ Chyba! Záložka není definována. Formy nezaměstnanosti.................................................................. 22

Vývoj politiky zaměstnanosti v České republice

25

5.1

Trh práce v letech 1991-1997 .................................................................. 25

5.2

Trh práce v letech 1998 - 2003............................................................... 28

5.3

Trh práce v letech 2004 - 2011 ............................................................... 32

Změny v legislativě upravující politiku zaměstnanosti ČR

39

6.1

Nejdůležitější změny v souvislosti se vstupem ČR do EU ..................... 39

6.2

Novela zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce z roku 2012 ..............41

Diskuze 7.1

8

Chyba! Záložka není definována.

Aktivní politika zaměstnanosti ........................................................18

4.5.1

6

16

4.1.1

4.5

5

15

Zhodnocení právní úpravy zaměstnanosti ............................................. 44

Vlastní řešení 8.1

44

48

Změna toku finančních prostředků na politiku zaměstnanosti............. 48

10

Obsah

8.1.1

Vývoj příčin nezaměstnanosti v ČR.................................................52

8.2

Nutnost zefektivnění systému sociálního zabezpečení ...........................53

8.3

Podpora investorů ...................................................................................55

8.4 zaměření jednotlivých nástrojů APZ ve prospěch aktivačních a preventivních opatření ...................................................................................55 9

Postoj Českomoravské konfederace odborových svazů

57

10 Závěr

60

11

63

. Literatura

11.1 Monografie...............................................................................................63 11.2 internetové zdroje................................................................................... 64 11.3 Právní předpisy....................................................................................... 66

Obsah

11

12

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1 Struktura výdajů na politiku zaměstnanosti

49

Obr. 2 Graf sledující závislost míry nezaměstnanosti na procentním podílu výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti a reálném HDP.

50

Obr. 3

51

Model OLS

Seznam tabulek

13

Seznam tabulek Tab. 1 p Situace na trhu práce v období 1991- 1997

25

Tab. 2

Situace na trhu práce v období 1998 - 2003

28

Tab. 3

Situace na trhu práce v období 2007-2011

32

Tab. 4 Prognóza Patria Finance pro českou ekonomiku v roce 2012

46

14

Seznam zkratek HDP- Hrubý domácí produkt APZ-Aktivní politika zaměstnanosti PPZ- Pasivní politika zaměstnanosti MPSV- Ministerstvo práce a sociálních věcí SPZ- Státní politika zaměstnanosti NPZ- Národní plán zaměstnanosti ESZ- Evropská strategie zaměstnanosti NAPZ- Národní akční plán zaměstnanosti PvN- podpory v nezaměstnanosti ÚP ČR- Úřad práce České republiky ESF-Evropský sociální fond ES- Evropské společenství ČMKOS- Českomoravská konfederace odborových svazů

Seznam tabulek

Úvod a cíl práce

15

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Téma „Politika zaměstnanosti“ jsem si zvolil důvodu, že je neustále aktuální v tržním hospodářství. Politika zaměstnanosti, jako nedílná součást hospodářské politiky, sleduje cíl zabránit nezaměstnanosti a tím napomoci ekonomickému růstu. Dalším důležitým aspektem, který ovlivnil můj výběr, je přímý vliv politiky zaměstnanosti na kvalitu života občanů České republiky. Politika zaměstnanosti je financována z převážné části právě z mezd této pracovní síly a jako taková má právo vědět na jaký účel jsou tyto prostředky vynakládány. Na druhou stranu nezaměstnaná pracovní síla, která je registrovaná úřadem práce, využívá těchto prostředků a to přímou či nepřímou formou. Politiku zaměstnanosti tedy vytváří stát, ale v součinnosti právě se zaměstnanci, reprezentovanými odbory a zaměstnavateli v rámci tzv. „tripartitních“ jednání. Aktuálnost toho tématu dosvědčuje fakt, že od roku 2012 vstupuje v platnost novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a s ní byl významně novelizován zákoník práce. Nová legislativní úprava zaměstnanosti přináší celou řadu změn. Jejich přínosy, nedostatky a případný dopad na trh práce je tedy zapotřebí podrobně uvést a zhodnotit. Ve své práci provedu kritickou analýzu vývoje právní úpravy zaměstnanosti v ČR, zaměřím se také na historický vývoj legislativních změn v návaznosti na změny na trhu práce a to od roku 1989, dále zhodnotím, zda současná právní úprava odpovídá této situaci a případně navrhnu změny, kterými by právní úprava měla projít.

1.2 Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce je analyzovat a vyhodnotit zda současná právní úprava pracuje efektivně a navrhnout změny, kterými by právní úprava měla projít. Práce se také zabývá vývojem právní úpravy zaměstnanosti v ČR, dále se zaměří na historický vývoj legislativních změn v návaznosti na změny na trhu práce a to od roku 1989.

16

Metodika

2 Metodika Pro zpracování tématu politiky zaměstnanosti bylo důležité si nejprve nastudovat literaturu v oblasti právní a ekonomické, která posloužila k podchycení teoretické části práce. Dále bylo zapotřebí seznámit se nejen s aktuální právní úpravou politiky zaměstnanosti, ale i s právní úpravou z předchozích let. Prostudoval jsem si aktuální znění zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, novelu zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), dále původní zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, který byl nahrazen zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Ten byl následně novelizován zákonem č. 382/2005 Sb. Zapotřebí bylo také se seznámit se zákonem č. 500/2004 Sb., správního řádu a jeho aktuálním znění. Všechny tyto zákony s politikou zaměstnanosti České republiky bezprostředně souvisí. Zákon o zaměstnanosti upravuje jak aktivní tak i pasivní politiku zaměstnanosti, správní řád představuje právní úpravu správního řízení, jehož přímými účastníky jsou také úřady práce. Tato práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část se věnuje jednotlivým vztahům, pojmům a cílům politiky zaměstnanosti. Dále objasňuje rozdíl mezi aktivní a pasivní politikou zaměstnanosti, uvádí její nositele a její význam pro hospodářskou politiku. V neposlední řadě lehce nastíní aktuální situaci v České republice a specifika politiky zaměstnanosti, kterým se podrobněji budu věnovat v nadcházející části své bakalářské práce. Úvodní část bude také charakterizovat nezaměstnanost, jednotlivé její formy a druhy. Pro vypracování praktické části bude důležité nastudovat si analýzy vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v jednotlivých letech, dále si pročíst jednotlivé tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí týkající se sledovaného tématu a v poslední řadě si pročíst literaturu autorů popisující situaci na trhu práce a politiku zaměstnanosti. Praktická část se zaměří na historický vývoj legislativních změn v návaznosti na změny na trhu práce a to od roku 1989. Jak se jednotlivá přijatá legislativní opatření, změny struktury a velikosti finančních prostředků směřujících na politiku zaměstnanosti a v neposlední řadě hospodářská situace a ekonomická kondice jak v ČR, ale i ve světě, projevili na míře nezaměstnanosti. K vyjádření závislosti mezi reálným HDP a mírou nezaměstnanosti použiji ekonometrický model OLS. Kde za závislou proměnnou zvolím registrovanou míru nezaměstnanosti a za nezávislou proměnnou zvolím podíl výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti k reálnému HDP. Dále se také budu zabývat aktuální situací na trhu práce a provedu kritickou analýzu aktuální právní úpravy politiky zaměstnanosti. V části diskuze pak zhodnotím, zda současná právní úprava pracuje efektivně, zohledním její jednotlivé přínosy a nedostatky. V závěru pak navrhnu jednotlivé změny, kterými by měla legislativa projít v návaznosti jednak na zkušenosti z minulých let, kdy pomocí komparační metody porovnám dopad změn ve vývoji politiky zaměstnanosti na míru nezaměstnanosti, také zohledním jednotlivá opatření vypracovaná Českomoravskou konfederací odborových svazů.


17

3 Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti je podle Václavíkové, Kolibové, Kubicové (2009) pojímaná jako systém opatření směřujících ke spoluutváření dynamické rovnováhy na trhu práce a k redukci výskytu nezaměstnanosti představuje snad nejzřetelněji těsnost a podmíněnost vzájemného propojení ekonomických a sociálních úvah. Skutečnost, že nezaměstnanost má dalekosáhlé ekonomické a sociální dopady i příčiny, činí z politiky zaměstnanosti hraniční aktivity, v nichž nachází uplatnění hospodářská i sociální politika.1 Krebs (1997) ji charakterizuje jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil. Je zpravidla výsledkem úsilí státu, zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborů. Usiluje o harmonizaci nabídky a poptávky na trhu práce, o zpružení mechanismů působících mezi nimi.2 Podle Sirovátky (1995) je politika zaměstnanosti, chápána jako součást makroekonomické hospodářské politiky a politiky pracovního trhu, jako taková může sledovat rozdílné i alternativní cíle a používá rozdílné strategie. Politika zaměstnanosti představuje soubor makroekonomických opatření, jako jsou monetární, fiskální a mzdová opatření, která pak více nebo méně ovlivňují i stranu poptávky na pracovním trhu.3 Z výše uvedených rozdílných pohledů lze shrnout, že politika zaměstnanosti je cílevědomá činnost, vykonávána příslušnými subjekty, které prostřednictvím různých nástrojů a opatření sledují základní cíle a to: • zabezpečit plnou, produktivní a svobodně zvolenou zaměstnanost, • odstranit negativní dopady trhu práce, • pomocí systému nástrojů vytvářet, ochránit a zabezpečit pracovní místa, • zajistit hmotné zabezpečení při ztrátě zaměstnání. Toto pojetí odpovídá klasickému rozdělení politiky zaměstnanosti na aktivní a pasivní.

1

VÁCLAVÍKOVÁ, Anna; KOLIBOVÁ, Helena; KUBICOVÁ, Alina. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Vyd. 1. Opava : Optys, 2009. 149 s. ISBN 9788085819762 2 3

KREBS, V. a další. Sociální politika, Praha: Kodex, 1997. SIROVÁTKA, T.: Politika pracovního trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1995

18


3.1.1

Aktivní politika zaměstnanosti

Aktivní politika zaměstnanosti podle Jírové (1999):4 • podporuje sociálně ekonomický rozvoj v regionech, • snižuje finanční náročnost státního rozpočtu na pasivní politiku, • zabezpečuje informační a zprostředkovatelské služby, • pomáhá rizikovým skupinám obyvatelstva a snaží se odstraňovat bariéry, • vytváří podmínky pro územní mobilitu pracovních sil, • poskytuje finanční podporu a poradenskou činnost začínajícím podnikatelům, podporuje malé a střední podnikání, • poskytuje možnost sebezaměstnávání. Těmito opatřeními aktivní politika usiluje vytvořit soulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle na trhu práce. Ne nevýznamným faktorem, plynoucím z provádění APZ, je její následný finanční efekt. Pokud je na nově vzniklé pracovní místo umístěn uchazeč o zaměstnání, tak se snižují náklady na pasivní politiku zaměstnanosti a sociální dávky. Tento uchazeč pak následně odvádí daň a pojistné, což se následně promítne jako příjem do státního rozpočtu. Význam sociálního dopadu aktivní politiky zaměstnanosti spočívá zejména ve snížení míry nezaměstnanosti. Nezaměstnaní se vrací zpět do pracovního procesu, roste jejich společenské uplatnění a omezuje se jejich závislost na hmotném zabezpečení a sociálních dávkách. APZ rovněž působí jako prevence proti vzniku nezaměstnanosti. 3.1.2

Pasivní politika zaměstnanosti

Podle Jírové (1999) pasivní politika zaměstnanosti zahrnuje různé formy kompenzace při ztrátě výdělku. Ve znění zákona o zaměstnanosti se pasivní politikou zaměstnanosti (dále jen „PPZ“) rozumí poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. PPZ rovněž zahrnuje i možnost využití předčasného odchodu do důchodu v důsledku nedostatku pracovních míst.5 Dopady PPZ přináší s sebou specifické důsledky, které jsou popisovány jako „past nezaměstnanosti“. „Podle teorie hledání práce je významným ekonomic-

JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, 1. vydání, Praha: Ediční oddělení VŠE Praha, 1999, 4

5

JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, 1. vydání, Praha: Ediční oddělení VŠE Praha, 1999,


19

kým faktorem ovlivňujícím marginalizaci na pracovním trhu především úroveň motivace k přijetí zaměstnání, respektive vliv pasti nezaměstnanosti.“6 Tzv. „past nezaměstnanosti“ nastává při minimálních rozdílech mezi očekávaným příjmem plynoucím ze zaměstnání a podporami v nezaměstnanosti popř. sociálními dávkami. Tato problematika postihuje především pracovníky s nízkou úrovní kvalifikace, očekávaný příjem těchto pracovníků není o moc vyšší než příjem, který by mohli obdržet ze sociálních dávek. Rozdíl mezi těmito politikami tedy spočívá v tom, že aktivní politika zaměstnanosti usiluje o minimalizaci nezaměstnanosti, pasivní politika zaměstnanosti pak zlepšuje životní situaci nezaměstnaných formou podpor a úlev.

3.2 Nositelé politiky zaměstnanosti Institucionálním nositelem státní politiky zaměstnanosti je Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“), v jeho rámci působí Správa služeb zaměstnanosti. Již od roku 1990 je vybudována síť 77 okresních úřadů práce, které politiku zaměstnanosti realizují. Správa služeb zaměstnanosti sleduje a vyhodnocuje aktuální situaci na trhu práce, přijímá opatření k ovlivnění nabídky a poptávky na trhu práce. Zpracovává koncepce státní politiky zaměstnanosti, vypracovává koncepce řešení nejdůležitějších otázek trhu práce. Spravuje prostředky na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti, rozhoduje o jejich využití, řídí a kooperuje činnost jednotlivých úřadů práce. Úřady práce jsou územními orgány státní správy na úseku zaměstnanosti. Tyto úřady sledují a hodnotí stav na trhu práce ve svém územním obvodu, zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti, přijímají opatření k ovlivňování nabídky a poptávky na trhu práce a poskytují občanům i zaměstnavatelům služby související se zaměstnaností.

3.3 Politika zaměstnanosti a její význam pro hospodářkou politiku Ekonomický růst, jakožto jeden ze základních cílu hospodářské politiky, je základní podmínkou pro zvýšení zaměstnanosti a následně pro zabezpečení sociální soudružnosti společnosti. Ale k tomu, aby byla pracovní síla výkonná, kvalifikovaná a motivovaná a aby byla schopna přispět k udržitelnému ekonomickému růstu, je potřeba vhodně zacílené politiky zaměstnanosti a sociální politiky, která garantuje úroveň sociálních standardů.

6

SIROVÁTKA, T.: Politika pracovního trhu, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1995, str. 28

20


Podle Haláskové (2008) politika zaměstnanosti a hospodářská politika sledují jeden společný cíl, kterým je podpora zaměstnanosti a snižování nezaměstnanosti. Hospodářská politika ovlivňuje zvyšování zaměstnanosti zejména nepřímo v souvislosti s celkovou dynamikou ekonomiky7 Hospodářská politika se používá ve dvojím smyslu. Myslí se tím především praktická činnost prováděna například vládou, činnost sledující určité hospodářské a sociální cíle. 8 Od toho je třeba odlišit hospodářskou politiku jako vědní disciplínu, kdy je hospodářská politika definována jako činnost vlády (státu), při které používá určitých nástrojů, aby ovlivnila ekonomický a sociální vývoj (ekonomiku jako celek nebo její část), přičemž se snaží dosáhnout určitých cílů. Teorie hospodářské politiky analyzuje situaci, v níž dochází k jevům, s nimiž se praktická hospodářská politika musí vypořádat. 9

3.4 Specifika politiky zaměstnanosti v České republice Míra nezaměstnanosti se v České republice od roku 2000 mírně snižovala a pohybovala ve výši mezi 7 – 8 %. V roce 2007 se celková míra nezaměstnanosti snížila na hodnotu 5,3%. Od roku 2007 začíná postupně stoupat a v roce 2011 vystoupla na hodnotu 8,1%. Politika zaměstnanosti v České republice je realizována jako systém a soubor nejrůznějších opatření v podobě aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti.

3.4.1

Aktivní politika zaměstnanosti v České republice

Aktivní politika zaměstnanosti je jedním z nejdůležitějších nástrojů státní politiky zaměstnanosti a jejím cílem je napomáhat především obtížně umístitelným skupinám uchazečů o zaměstnání v jejich pracovním uplatnění na trhu práce. Ve svém důsledku podporuje strukturální změny zaměstnanosti sociálně ekonomický rozvoj v regionech, resp. mikroregionech a snižuje finanční náročnost státního rozpočtu na pasivní politiku zaměstnanosti.10

7

HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Ostrava : Ostravská univerzita, 2008. 42 s. ISBN 9788073685225

HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Ostrava : Ostravská univerzita, 2008. 42 s. ISBN 9788073685225 9 HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Ostrava : Ostravská univerzita, 2008. 42 s. ISBN 9788073685225 10 HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Ostrava : Ostravská univerzita, 2008.. ISBN 9788073685225, s. 59 8


21

Aktivní politiku zaměstnanosti, která je souborem nástrojů podporujících vstup nezaměstnaných na trh práce, zabezpečují především Služby zaměstnanosti (úřady práce), které plní tři základní úkoly • poskytují poradenství, • zprostředkovávají zaměstnání a • poskytují sociální dávky (podporu v nezaměstnanosti). Pro zajištění těchto cílů je však nezbytné zvyšovat finanční zdroje ve prospěch aktivní politiky zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření s těmito účelově určenými prostředky se řídí zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Čerpání příspěvků na SPZ v jednotlivých letech je limitováno přiděleným rozpočtem ÚPO.11 3.4.2

Pasivní politika zaměstnanosti v České republice

K pasivní politice zaměstnanosti řadíme především podporu nezaměstnaných. U nás se uskutečňuje prostřednictvím hmotného zabezpečení občana v době nezaměstnanosti. Dále zahrnuje jednotnou formu pojištění v době nezaměstnanosti, a to u jediné pojišťovny (Všeobecná zdravotní pojišťovna) a pouze dané druhy pojištění (zdravotní a sociální). Jde o systém umožňující existenční přežití na určitém standardu snahou vyrovnat nezaměstnaným ztrátu příjmu ze zaměstnání. Je uskutečňován částečně na principu redistribuce prostředků ve společnosti pomocí daňového systému, částečně na principu pojištění. Pasivní politika zaměstnanosti řeší spíše pouze sociální důsledky vznikající nezaměstnanosti, podílí se na vyplácení podpor v nezaměstnanosti a také umožňuje předčasný odchod do důchodu.12

11

HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Ostrava : Ostravská univerzita, 2008. 95 s. ISBN 9788073685225 HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Ostrava : Ostravská univerzita, 2008.. ISBN 9788073685225, s. 59 12

22


3.5 Nezaměstnanost Dle Václavíkové, Kolibové a Kubicové (2009) můžeme nezaměstnanost definovat jako nerealizovanou nabídku práce na trhu práce. Jedná se o stav nerovnováhy na trhu práce, kdy nabídka převládá nad poptávkou nebo kdy struktura nabídky neodpovídá struktuře poptávky. Za těchto okolností lidé se zájmem o práci nejsou s to si ji najít. Příčiny způsobující nezaměstnanost:13 • dynamika ekonomiky a střídání hospodářských cyklů, • strukturální změny, • nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, • demografické vlivy, • mzdová politika a nepružnost mezd, • vývoj inflace, • státní zásahy na trhu práce, • chování odborů, • imobilita pracovní síly 3.5.1

Formy nezaměstnanosti

Základním kritériem pro určení typu nezaměstnanosti je skutečnost, zda se jedná o nezaměstnanost dobrovolnou či naopak o nedobrovolnou (nechtěnou). Dobrovolná nezaměstnanost je taková, kdy část pracovních sil nechce za určitých podmínek pracovat (pracovní místa existují, ale není o ně zájem) nebo nechce pracovat vůbec (upřednostňuje volný čas či jen občasný výdělek). Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká tehdy, pokud za určitých podmínek existuje více pracovníků, kteří chtějí pracovat, než je počet volných pracovních míst. Poptávka po pracovní síle je nižší než její celková nabídka. „Část pracovních sil práci nenajde, přestože o ni usilují, jsou tedy nedobrovolně nezaměstnaní.“14

13

VÁCLAVÍKOVÁ, Anna; KOLIBOVÁ, Helena; KUBICOVÁ, Alina. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Vyd. 1. Opava : Optys, 2009. 149 s. ISBN 9788085819762 14 HALÁSKOVÁ, R.: Trh práce a poli1tika zaměstnanosti, 1. vydání, Ostrava : Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2001, str. 17


23

Dle okolností, které vedou ke vzniku nezaměstnanosti, můžeme rozdělit na: • Frikční nezaměstnanost nastává, pokud se zaměstnaná osoba dobrovolně vzdá svého pracovního místa, protože si hledá jiné zaměstnání. Mezi pracovními místy dochází běžně k přesunům osob. Tyto přesuny mohou být motivovány vlastními potřebami těchto osob v důsledku nespokojenosti s dosavadním zaměstnáním či z obavy z jeho brzkého zániku. „Jedná se především o normální změny zaměstnání a doba nezaměstnanosti je ve většině těchto případů pro nezaměstnané osoby jen krátkou epizodou, během níž si hledají nové zaměstnání.“15 V této souvislosti Jírová (1999) uvádí, že i kdyby se ekonomika nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, bude vždy na pracovním trhu určitá fluktuace (hledání zaměstnání po absolvování školy, stěhování do měst, návrat z mateřské dovolené).16 Délka frikční nezaměstnanosti může být ovlivněna i výši příspěvků poskytovaných v nezaměstnanosti. To znamená, že čím přijatelnější je systém sociálních podpor, tím více se prodlužuje čas hledání práce. • Strukturální nezaměstnanost. Rozvoj ekonomiky přináší situace, kdy kvalifikační předpoklady uchazečů o zaměstnání neodpovídají požadavkům nových pracovních míst. Poptávka po pracovní síle požaduje nové profese či kvalifikace, ovšem struktura nabídky pracovní síly těmto požadavkům neodpovídá. Tuto situaci Mareš (1994) popisuje jako nezaměstnanost strukturální, kterou následně charakterizuje jako disproporci mezi kvalifikační strukturou nabídky práce a kvalifikační strukturou poptávky po ní na pracovním trhu17. Hlavní aspekty strukturální nezaměstnaností se projevují ve vyšší nezaměstnanosti osob s určitou kvalifikací, kterou trh v nabízeném rozsahu neabsorbuje a naopak vyšší poptávkou po kvalifikaci, která není na trhu práce v dostatečném rozsahu nabízena. Hlavní příčiny tohoto druhu nezaměstnanosti spočívají zejména v technologickém pokroku, ve změnách výrobních programů a v zavádění moderní techniky, s čímž souvisí i vyšší produktivita práce. Jako určitou prevenci před strukturální nezaměstnanosti Kolibová a Kubicová (2005) uvádějí využívání rekvalifikací a dostatečnou flexibilitu pracovních sil18. 15

MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, 1. vydání, Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, str. 17 16 JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, 1. vydání, Praha: Ediční oddělení VŠE Praha, 1999, 17 MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, 1. vydání, Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, 18 KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A.: Trh práce a politika zaměstnanosti: distanční studijní opora, 1. vydání, Karviná : Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2005

24


• Cyklická a sezónní nezaměstnanost „Je-li nezaměstnanost důsledkem nevyužití stávajících kapacit z důvodů odbytových potíží způsobených hospodářkou recesí, hovoří se o nezaměstnanosti cyklické. Je-li cyklická nezaměstnanost pravidelná a spojená s přírodním cyklem, pak se jedná o nezaměstnanost sezónní“19. Sezónní nezaměstnanost je charakteristická nejen pro zemědělství, ale mohou jí být postiženy také služby, stavebnictví a turistika. V některých případech se proto podpora celoroční zaměstnanosti z prostředků APZ jeví jako účinné preventivní opatření, které předchází sezónní nezaměstnanosti. „Díky dotacím ke mzdám zaměstnancům v útlumovém období, dokáže zaměstnavatel udržet pracovní tým a ušetřit tak náklady na pronájem a zaškolení nové pracovní síly.“20

MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, 1. vydání, Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, str. 20, 20 KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A.: Trh práce a politika zaměstnanosti: distanční studijní opora, 1. vydání, Karviná : Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2005, str. 75 19


25

4 Vývoj politiky zaměstnanosti v České republice 4.1 Trh práce v letech 1991-1997 Tab. 1

p Situace na trhu práce v období 1991- 1997

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 Míra nezaměstnanosti (v %) Výdaje na státní politiku zaměstnanosti (v mld. Kč) Výdaje na podpory v nezaměstnanosti (v mld. Kč) Průměrná mzda (v Kč) Minimální mzda (v Kč)

2,6

3,1

3

3,3

3

3

3,1

2,17

2,56 2,41

2,66 3,97

1,37

1,4

1,42

1,84

2,1

1,77

3,1

4,4

3,4

3792 4644 5904 7004 8307 9825 10802 2000 2200 2200 2200 2200 2500 2650

Zdroj: Přehled částek vývoje minimální mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Vydáno: 10.7. 2010. [citováno: 13.3. 2012]. Dostupné z WWW: HÖHNE, Sylva. Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů. VÚPSV [on-line ]. Vydáno: 1/2012 [citováno: 2012-4-29]. Dostupné z WWW:

Úvodní léta jsou charakteristická transformací československé ekonomiky, která přinesla značné množství změn na trhu práce. Dle Jírové (1999) se jednalo především o politicko-organizační a institucionální změny, částečný útlum výrob, snižování přezaměstnanosti, odbytové problémy uvnitř ekonomiky a začínající privatizaci.21

JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, 1. vydání, Praha: Ediční oddělení VŠE Praha, 1999 21

26


Příznivý vývoj míry nezaměstnanosti pohybující se až do roku 1996 okolo 3% hladiny dělá z české ekonomiky jednu z nejpřednějších ekonomik států podléhajících transformací. Mezi faktory, které pozitivně ovlivnily míru nezaměstnanosti Kolibová a Kubicová (2005) uvádějí následující:22 • menší podíl zaměstnaných osob v zemědělství, • nedostatečně rozvinutý sektor služeb, který dokázal absorbovat část nezaměstnaných, • příznivá kvalifikační struktura pracovní síly, vyšší zastoupení osob se středoškolským a vysokoškolským vzděláním, • včasné a intenzivní programy APZ, které přispěly k podpoře zaměstnanosti v oblasti malého a středního podnikání, • devalvace české koruny, jenž nastolila příznivější podmínky pro export. „Relativně rychlý postup malé privatizace, také vysoký sklon obyvatelstva k podnikání a převážně dobrovolná změna zaměstnání podnikavějšími lidmi, kteří odcházeli na perspektivnější a lukrativnější pracovní místa, to vše ovlivnilo první vlnu zaměstnanosti.“ 23 V této souvislosti Hajný (1998) uvádí, že těžištěm aktivní politiky zaměstnanosti v prvních letech transformace bylo vytvořit podmínky pro nové pracovní umístění v sektoru služeb a pomoc rozvoji malého a středního podnikání.24 K tomuto napomohly právě jednak vytvořené právní normy, které přispěly ke zvýšení aktivního přístupu k řešení nezaměstnanosti, ale také realizace APZ, která vyžadovala prohloubení spolupráce uchazečů o zaměstnání s úřady práce, navíc bylo na APZ vynaloženo značné množství finančních prostředků, které v roce 1992 přesáhly hranici 50% všech výdajů na politiku zaměstnanosti Transformace přinesla i značné strukturální změny, kdy docházelo k masivním změnám zaměstnání. Úbytek pracovních sil zaznamenal především primární sektor, kdy se od velkých podniků lidé uchylovali k nově založeným malým a středním firmám. V této souvislosti Jírová (2002) uvádí, že na začátku

KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A.: Trh práce a politika zaměstnanosti: distanční studijní opora, 1. vydání, Karviná : Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2005 23 VEČERNÍK, J.: Zpráva o vývoji české společnosti 1989 – 1998, 1. vydání, Praha: Academia,1998 24 HAJNÝ, J.: Změny očekávané na trhu práce a zvyšování účinnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti: Sociální politika: měsíčník Ministerstva práce a sociálních věcí, 1998, č. 7-8 22


27

roku 1990 zaměstnávaly soukromé firmy 3 % pracovníků, přičemž na konci roku 1992 bylo v soukromé sféře zaměstnáno více jak 50 %.25 Od roku 1997 se míra nezaměstnanosti přehoupla přes hladinu 4%. Tento výrazný nárůst odrážel ekonomickou recesi, ve které se česká ekonomika nacházela. Finanční a měnové turbulence v ČR odlákaly spoustu zahraničních investorů, což se projevilo právě v nárůstu nezaměstnanosti. Trh práce se v rámci jednotlivých regionů stává značně diferenciovaný. Diferenciace vyústila do dvou typů problémových regionů. První typ představovaly okresy s vyšším podílem zaměstnanosti v primárním sektoru, druhý typ pak okresy s vysokou koncentrací těžkého průmyslu a oborů procházejících útlumem a restrukturalizací. Touto nepříznivou situací bylo MPSV nuceno zareagovat a upravit dosavadní směr politiky zaměstnanosti. Výrazným proměnám podlehla především APZ, kdy se stanovil tzv. „Program APZ na rok 1997“. Tento program vycházel právě ze situace na trhu práce v jednotlivých okresech a jednak z priorit APZ stanovených Správou služeb zaměstnanosti. Program se především zaměřil na skupiny obtížně umístitelných uchazečů o zaměstnání. Podle Sirovátky a Rakoczyové (2001) byl pro období 1995 -1997 charakteristický pokles počtu uchazečů o zaměstnání zařazených do programů APZ.26 Příčinu bylo možno hledat, mimo jiné, i v restrikci výdajů určených na APZ. Ruku v ruce s restrikci výdajů určených na APZ bylo MPSV nuceno dynamicky rok od roku navyšovat výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti, tím se podíl finančních prostředků určených na APZ rok od roku zmenšoval. Účinné provádění politiky zaměstnanosti značně utrpělo z důvodu restrikce státních výdajů v důsledku tzv. „balíčků“.27

JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, 1. vydání, Praha: Ediční oddělení VŠE Praha, 1999 25

SIROVÁTKA, T., RÁKOCZYOVÁ M.: Aktivní politika zaměstnanosti v druhé polovině devadesátých let: Sociální politika:měsíčník Ministerstva práce a sociálních věcí, 2001, č.11, str. 13 27 V 1. pololetí 1997 rozhodla vláda ČR o úsporných ekonomických opatřeních, na jejichž základě MPSV přistoupilo k omezení využívání většiny nástrojů APZ. Úspora finančních prostředků, která tímto vznikla a měla být součástí vládních úsporných opatření, byla během následujících měsíců přerozdělována okresům postižených povodněmi a na zřizování veřejně prospěšných prací za účelem odstranění následků povodní. 26

28


4.2 Trh práce v letech 1998 - 2003 Tab. 2

Situace na trhu práce v období 1998 - 2003

Míra nezaměstnanosti (v %) Výdaje na státní politiku zaměstnanosti (v mld. Kč) Výdaje na podpory v nezaměstnanosti (v mld. Kč) Průměrná mzda Minimální mzda

1998

1999

2000

2001

2002

2003

6

8,5

9

8,5

9,2

9,9

5,1

9,1

11

9,5

9,8

11

4,2 11801 2650

5,7 12797 3600

5,7 13594 4500

5,5 14750 5000

6,4 15911 5700

7,7 16905 6200

Zdroj: Přehled částek vývoje minimální mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Vydáno: 10.7. 2010. [citováno: 2012-4-29]. Dostupné z WWW: HÖHNE, Sylva. Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů. VÚPSV [on-line ]. Vydáno: 1/2012 [citováno: 2012-4-29]. Dostupné z WWW:

V letech 1998-1999 míra nezaměstnanosti stoupla o další čtyři procentní body. V roce 2000 se pak její nárůst zmírnil. Tento další nárůst byl způsoben konečným dopaden ekonomické recese, na trhu práce docházelo k dalším kvantitativním změnám. Kolibová a Kubicová (2005) uvádějí další faktory, které situaci na trhu práce ještě více zkomplikovaly. Mezi hlavní problémy řadí:28 • hospodářskou recesi, • pokračující restrukturalizaci ekonomiky, • dovoz levné pracovní síly, • nesoulad mezi kvalifikační strukturou nabídky a poptávky po práci, • nedostatečnou mobilita pracovní síly, • nedostatečnou motivaci nezaměstnaných při hledání zaměstnání V letech 1999 a 2000 se plně projevil jev, ekonomy nazvaný jako hystereze. Tento efekt strnulosti Sirovátka a Žižlavský (2002) vysvětlují tak, že i když v budoucnu dojde k ekonomickému oživení, dlouhodobá nezaměstnanost nepo28

KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A.: Trh práce a politika zaměstnanosti: distanční studijní opora, 1. vydání, Karviná : Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2005


29

klesne, ale zůstane na stejné úrovni, resp. klesne neúměrně málo ve srovnání s intenzitou oživení.29 Jako reakci na situaci na trhu práce vláda v roce 1999 vyhlásila tzv. Národní plán zaměstnanosti (dále jen „NPZ“). NPZ vycházel koncepčně z Evropské strategie zaměstnanosti (dále jen „ESZ“) s cílem oživit ekonomický růst, zvýšit konkurenční schopnost české ekonomiky a zamezit růstu nezaměstnanosti. NPZ byl v ČR zpracován v několika oblastech, tzv. pilířích: • zlepšení předpokladů a schopností občana se uplatnit na trhu práce, • rozvoje podnikání, • zvýšení flexibility trhu práce, • podpora rovných příležitostí všech osob. V souladu s Národním plánem zaměstnanosti se politika zaměstnanosti zaměřila na splnění těchto cílů:30 • řešení situace skupin uchazečů nejvíce ohrožených nezaměstnaností (absolventi škol a mladiství, dlouhodobě nezaměstnaní, zdravotně postižení), • obsazování nahlášených volných pracovních míst, monitoring zaměstnavatelů a aktivní spolupráce se zaměstnavateli, • zřizování nových pracovních míst především pro skupiny uchazečů bez odborné praxe a dlouhodobě nezaměstnané, • udržení zaměstnanosti občanů se zdravotním postižením, • zaměření rekvalifikačních aktivit na zvyšování pracovního uplatnění uchazečů o zaměstnání na trhu práce a v souladu s potřebami zaměstnavatelů na podporu zaměstnavatelské rekvalifikace, • obsazení maximálního počtu nahlášených volných pracovních míst a využití všech nástrojů APZ. Tato opatření se samozřejmě podepsala i na výdajích na státní politiku zaměstnanosti, kdy s realizací NPZ bylo na státní politiku zaměstnanosti vynaloženo o 4 mld. Kč více než v předešlých letech. Tato investice ovšem přinesla slíbené ovoce, jelikož se zefektivnila organizace Úřadů práce, ty kladly velký důraz na prevenci a trvalou podporu ohrožených regionů. Toto vedlo k částečnému útlu29

SIROVÁTKA, T., ŽIŽLAVSKÝ, M.:Český trh práce ve druhé polovině 90. let: Politická ekonomie, 2002,č. 3 30 PROJSOVÁ, I., PROCHÁZKOVÁ, E., PTÁČNÍKOVÁ, N.:Aktivní politika zaměstnanosti v České republice 1992-1999, 2. vydání, Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 2000

30


mu přírůstku nezaměstnanosti, jelikož v roce 2000 už nestoupala tak rapidním tempem. Od roku 2001 míra nezaměstnanosti výrazně poklesla, toto lze přičíst faktu, že od roku 2000 výrazně klesá počet pracovních sil, zároveň k tomu přispěl i nárůst ekonomicky neaktivních obyvatel (studenti, důchodci). Dále, díky nově nastartovanému ekonomickému růstu, se ČR opět stává terčem zahraničního kapitálu, který přispívá k tvorbě nových pracovních míst.31 V roce 2002 se míra zaměstnanosti opět přehoupla přes hranici 9 % a v roce 2003 stoupla těsně pod hranici 10%. Příčiny opětovného nárůstu jsou především problémy spojené s doznívající restrukturalizací, která se v některých oblastech hospodářství naplno rozběhla až koncem 90. let a která nejvíce postihla osoby málo kvalifikované, dalším faktorem tohoto růstu je nenaplnění predikcí rychlosti hospodářského růstu.32

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2000. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-16].Dostupné z WWW: 32 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2000. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-16].Dostupné z WWW: 31


31

MPSV každoročně zaktualizovalo Národní akční plán zaměstnanosti (dále jen „NAPZ“). NAPZ by se dal stručně shrnout do několika bodů: 33 • využívání komplexního přístupu při realizaci politiky zaměstnanosti; prohloubení vzájemné spolupráce zainteresovaných subjektů a tím i dosažení maximální efektivity finančních prostředků, • masivnější podpora APZ poskytována z Evropského sociálního fondu prostřednictvím programu Phare, • doplnění jednotlivých programů APZ různými nefinančními nástroji, především pak poradenstvím, • v rámci tripartitní spolupráce prohloubení dialogu se zaměstnavateli s cílem vyhledat či vytvořit volná pracovní místa, • zaměření jednotlivých nástrojů APZ ve prospěch aktivačních a preventivních opatření s cílem přizpůsobit strukturu kvalifikace pracovní síly k podmínkám trhu práce, • snížení sociálního napětí v regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, především pak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, • podpora a rozvoj podnikání. S rostoucí mírou nezaměstnanosti samozřejmě rostou i výdaje na státní politiku zaměstnanosti, kdy právě v roce 2003 činily až 11 mld. Kč. Tento značný nárůst byl způsoben zvyšujícími se potřebami financování pasivní politiky nezaměstnanosti, tedy vyplácení podpor v nezaměstnanosti a dalších státních příspěvků. Zbylé finanční prostředky se vláda rozhodla ve velké míře umístit na podporu rekvalifikačních kurzů34

33

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2002. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-16].Dostupné z WWW:

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2002. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-16].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2003/analyza_zam_nezam_rok_2003. pdf> 34

32


4.3 Trh práce v letech 2004 - 2011 Tab. 3

Situace na trhu práce v období 2007-2011

Míra nezaměstnanosti (v %) Výdaje na státní politiku zaměstnanosti (v mld. Kč) Výdaje na podpory v nezaměstnanosti (v mld. Kč) Průměrná mzda Minimální mzda

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

9,2

9

8,1

6,6

5,4

8

9

8,6

11,8

12

12,6

12,6

13,21

20

19,5

18,9

7 21621 8000

7,11 15,1 13,4 13,3 23430 24242 23797 24319 8000 8000 8000 8000

7,86 7,97 7,3 18025 18940 20158 6700 7185 7955

Zdroj: Přehled částek vývoje minimální mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Vydáno: 10.7. 2010. [citováno: 2012-4-29]. Dostupné z WWW: HÖHNE, Sylva. Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů. VÚPSV [on-line ]. Vydáno: 1/2012 [citováno: 2012-4-29]. Dostupné z WWW:

Rok 2004 je pro ČR přelomový. ČR se stává členem Evropské unie, spolu s tím vláda vyhlašuje Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004- 2006 a v neposlední řadě vstupuje v platnost nový zákon o zaměstnanosti č. 425/2004 Sb. Tento zákon nově vymezuje sobor nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, dochází k zpřísnění podmínek pro poskytování podpor v nezaměstnanosti, zavádí nová opatření a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a komplexně upravuje problematiku zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Tímto a dále využitím nové metody k měření míry nezaměstnanosti, která se vypočítává z tzv. dosažitelných uchazečů o zaměstnání35, se průměrná míra nezaměstnanosti snižuje na hodnotu 9,2 %. Mimo jiné i snaha vlády prosadit ekonomickou reformu na trzích produktů, práce a kapitálu, která měla za cíl posílit konkurenceschopnost ekonomiky českých podniků a snížit nezaměstnanost, přinesla kýžený efekt. MPSV odpovídá za realizaci tří vymezených oblastí Lisabonského procesu: Modernizaci sociální politiky, Posilování sociální soudružnosti a Aktivní politiku zaměstnanosti.

Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. 35


33

Jednotlivá opatření a cíle MPSV se dají shrnout do několika bodů:36 • aktivní a preventivní opatření pro nezaměstnané a neaktivní, • tvorba pracovních míst a podnikání, • podpora adaptability a mobility na trhu práce, • podpora rozvoje lidského kapitálu a celoživotního vzdělávání, • zvyšování nabídky pracovních sil a podpora aktivního stárnutí, • podpora integrace osob znevýhodněných na trhu práce a boj proti jejich diskriminaci, • transformace práce načerno na řádné zaměstnání, • řešení regionálních nerovností v zaměstnanosti. K naplnění těchto cílů bylo zapotřebí v první řadě podpořit investory a podnikatele. Vládní opatření především směřovaly na podporu růstu zaměstnanosti v nejvíce krizových okresech. A to formou podpory projektů, na základě kterých vzniknou nová pracovní místa ve zpracovatelském průmyslu a ve strategických službách. Podstata programu spočívala v tom, že se jednotlivým podnikatelům v okresech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti poskytne dotace např. na: tvorba pracovních míst pro občany se zdravotním postižením, školení a rekvalifikace přijatých zaměstnanců.37 Tento program byl vyhlášen na roky 2004 až 2006, pracovní místa vzniklá na základě tohoto projektu dále vznikala i po skončení této doby, kdy se až do roku 2008 pozitivně projevil velký nárůst pracovních míst na míru nezaměstnanosti. Problém vysokých regionálních rozdílů se částečně podařilo vyřešit Ustanovení § 120 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, umožňuje předkládat cílené programy k řešení zaměstnanosti. Problémy obecního, okresního, krajského charakteru v oblasti zaměstnanosti mohou tak být řešeny prostřednictvím regionálních cílených programů, které předkládají ke schválení ministerstvu zejména úřady práce.38

PREJDOVÁ, Kateřina. Vláda schválila postupy a cíle ke snížení nezaměstnanosti v průběhu jejího funkčního období . Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-0318].Dostupné z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/402/070104c.pdf > 37 BERÁNKOVÁ, Kateřina. Vláda podpoří investory a podnikatele. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/402/070104c.pdf > 38 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2005. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18]. Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2005/analyza_zam_nezam_2005.pdf> 36

34


Je třeba zmínit, že vstup České republiky do Evropské unie se pozitivně projevil v růstu HPD. Trvalý a vysoký růst HDP je jedním ze základních předpokladů pro snížení míry nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti, která v předešlých letech rostla, se v roce 2004 stabilizovala a od roku 2005 pozvolně klesala. Od října roku 2004 vstupuje v platnosti nový zákon o zaměstnanosti. Ve zkratce se nový zákon díky svým opatřením značně podepsal na snížení míry zaměstnanosti (víz kapitola 6). MPSV vypracovalo i změny v oblasti sociálních dávek, které se odvíjely od životního minima. Cílem bylo především zabránit zneužívání systému a zefektivnit vyplacení dávek. V únoru roku 2005 vláda schválila změny v oblasti sociálních dávek. Novelizace zákona o životním minimu přinášejí zásadní konstrukční změnu. Z dvousložkového životního minima se přešlo na jednosložkové s tím, že náklady spojené s bydlením občanů bude řešit zákon o státní sociální podpoře. Prakticky došlo ke snížení hranice hmotné nouze početnějších domácností, u nichž objektivně docházelo při vícenásobném a racionálnějším používání věcí k tzv. „úsporám z počtu“ a naopak posílit váhu prvé nebo osamělé dospělé osoby v domácnosti. Nový zákon o hmotné nouzi navíc vytvořil podmínky pro zabezpečení individuální práce s příjemci pomoci v hmotné nouzi, a to především využitím sociální práce. Také více motivoval lidi k práci, kdy za sociálně potřebného nebude považován dlouhodobě nezaměstnaný, který neprojevil snahu zvýšit si příjem vlastní prací, např. když odmítne bez vážných důvodů (zdravotní, dopravní dostupnost) krátkodobé zaměstnání nebo veřejně prospěšnou práci. Tím pádem mu bude pozastavena výplata sociálních dávek39 V období od roku 2006 začíná opět narůstat počet zaměstnaných osob a to o 1,3 %, v absolutních číslech bylo v tomto roce o 64000 zaměstnaných osob více, dále pak v roce 2007 o 93 000 zaměstnaných osob( tj. o 1,9%) a v roce 2008 nárůstem o dalších 80 000 osob (tj. meziroční nárůst o 1,6 %) se vyšplhala na počet 5 mil. pracujících osob. Tento růst zaměstnanosti byl mimo jiné ovlivněn pokračujícím příznivým vývojem ekonomiky (hrubý produkt každoročně reálně narůstal řádově o 5-6 %).40 BERÁNKOVÁ, Kateřina. MPSV připravilo změny v oblasti sociálních dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí[on-line].[citováno: 2012-03-16].Dostupné z WWW: 40 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2006. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf> Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2007/Anal2007.pdf> Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2008. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2008/Anal2008.pdf> 39


35

Na nárůst zaměstnanosti měl vliv zvyšující se počet zaměstnanců pracujících za mzdu, tito zaměstnanci tvořili nejpočetnější skupinu zaměstnaných, jejich počet se zvýšil meziročně o 52 000. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti od roku 2006 postupně klesala, kdy v roce 2006 se nacházela na hodnotě 8,1% ,v roce 2007 pak klesla na hodnotu 6,6 % a v roce 2008 se dále snížila na hodnotu 5,4 %. Klesající tendence míry nezaměstnanosti od roku 2006 byla však z nezanedbatelné části vyvolána i výrazným zvýšením výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti. Na MPSV a úřadech práce bylo v roce 2006 vynaloženo 5,3 mld. Kč. Ve srovnání s předešlými léty bylo v roce 2006 na APZ vynaloženo o 31,6 % více prostředků (v roce 2005 výdaje na APZ činily 4 mld. Kč). 41 V roce 2007 bylo ze státního rozpočtu uvolněno na aktivní politiku zaměstnanosti 5,6 mld. Kč, tato hodnota představovala další meziroční nárůst o 7% a v roce se pak tato suma vyšplhala na hodnotu 6,1 mld. Kč. Nadále pokračoval trend změn struktury výdajů na APZ způsobeném narůstajícím zapojením prostředků z ESF, kdy rostl podíl výdajů na investiční pobídky společně s poklesem výdajů na nástroje APZ úřadu práce.42 Od roku 2009 došlo na trhu práce k obratu, růstový trend zaměstnanosti odrážející hospodářský nárůst skončil a zaměstnanost na pracovním trhu v České republice začíná meziročně klesat. V roce 2009 meziročně poklesla míra zaměstnanosti o 1,4 %, v absolutních číslech tento pokles představoval 68 000 osob. Ve všech sférách národního hospodářství bylo zaměstnáno 4,9 mil. osob. V roce 2010 pak došlo k dalšímu mírnému poklesu celkové zaměstnanosti meziročně o 1%. Zaměstnanosti poklesla na 4,8 mil. osob (o 49 000 osob). Celková Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2006. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf> Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2007/Anal2007.pdf> Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2008. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2008/Anal2008.pdf> 42 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2006. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf> Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2007/Anal2007.pdf> Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2008. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2008/Anal2008.pdf> 41

36


míra zaměstnanosti obyvatelstva ve věku 15 – 64 let v roce 2009 klesla na hodnotu 65,4% a v roce 2010 dále na hodnotu 65%.43 Tento pokles odrážel fakt, že od roku 2009 dochází k nárůstu průměrného počtu uchazečů o zaměstnání a zároveň k poklesu průměrného počtu volných pracovních míst. Na trhu práce dochází k výraznému poklesu nabídky práce a nárůstu poptávky po práci, tento nesoulad mezi nabídkou a poprávkou na trhu práce tedy vede poklesu celkové zaměstnanosti. Situace na trhu práce v ČR jenom odráží dopady finanční a ekonomické krize, které se začaly projevovat na konci roku 2008 a pokračovaly i v průběhu 2009, ve 2. pololetí 2009 se začaly zmírňovat. Růst nezaměstnanosti se částečně zpomalil. 44 Nezaměstnanost se od roku 2009 zvyšovala. V důsledku nedostatku zakázek propouštěli nejdřív zaměstnavatelé v automobilovém průmyslu i jejich subdodavatelé a podnikatelské subjekty ze sklářského průmyslu, později se k nim přidali i zaměstnavatele z dalších odvětví. V procentním vyjádření se míra nezaměstnanosti meziročně zvýšila o 2,6% p.b. Tento nárůst se samozřejmě projevil ve výdajích na státní politiku zaměstnanosti, které se zvýšily o, 7 mld. Nárůst výdajů na státní politiku zaměstnanosti ovlivnily následující skutečnosti: 45 • velký nárůst počtu nově evidovaných uchazečů o zaměstnání, • zvýšený počet i podíl uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu, • nárůst měsíční podpory v nezaměstnanosti (v roce 2008 činila 5309 Kč, v roce 2009 vzrostla na 5851 Kč). Realizace politiky zaměstnanosti byla v roce 2009 z velké části ovlivněna celosvětovou finanční a ekonomickou krizí. Česká republika, jakožto stát s vysokou mírou otevřenosti a velkou mírou integrace do globálních výrobních řetězců, byla výrazně zasažena celosvětovým poklesem hospodářského růstu. Tento pokles se následně projevil v poklesu zaměstnanosti a růstu nezaměstnanosti. Vláda se proto zaměřila na realizaci politiky zaměstnanosti, která usilovala o udržení maximálně možné úrovně zaměstnanosti (prevence před nezaměstnaností)a na pomoc občanům, kteří přišli o zaměstnání.

43 Analýza

vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2009. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2009/Anal2009.pdf> Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2009. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2009/Anal2009.pdf> 45 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2009. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2009/Anal2009.pdf> 44


37

Od 1. 1. 2009 nabyl účinnosti zákon č. 382/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s dopadem této novelizace na trh práce je třeba zmínit oblast poskytování podpory v nezaměstnanosti, kdy se zkrátila podpůrčí doba pro její poskytování a změnila se její výše. Upravena byla oblast zprostředkování, především důvody, které vedou k vyřazení uchazečů o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání. Bylo zrušeno vydávání povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí pro zaměstnavatele. Nově byl zaveden do zákona o zaměstnanosti institut tzv. „zelených karet“ (povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání), který upravuje přístup pracovníků ze zahraničí na český trh práce, a kde se předpokládalo poměrně velké ovlivnění situace na trhu práce. Vyplácení příspěvku na podporu zaměstnání osob se zdravotním postižením (§ 78) bylo nově upraveno, zrušen byl překlenovací příspěvek na dopravu zaměstnanců.46 Pokračovala podpora zaměstnavatelů v rámci systému investičních pobídek. Podpora je určena na vytvoření nových pracovních míst, k rekvalifikaci a školení zaměstnanců. Důležitou formou pomoci byl příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Rok 2011 je znamením zlepšující se ekonomické situace, to se projevilo v plynulém nárůstu počtu volných pracovních míst. Tento ekonomický nárůst byl především ovlivněn exportem, který byl generován silnou zahraniční poptávkou, zejména v Německu. V roce 2011 celková zaměstnanost opět začala narůstat, meziročně se navýšila o 31 000 osob. Celková míra zaměstnanosti obyvatelstva ve věku 15 – 64 meziročně vzrostla na 65,4 %. Vzhledem k nárůstu počtu volných pracovních míst a poklesu počtu uchazečů o zaměstnání se zmenšil nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce.47 Míra nezaměstnanosti se díky pozitivnímu ekonomickému vývoji meziročně snížila na 8,6 %. Průměrná výše podpor v nezaměstnanosti se také snížila v důsledku novely zákona o zaměstnanosti, která s účinností od 1. ledna 2011 zpřísnila podmínky pro nárok na pobírání PvN. Snížila se výše podpory v nezaměstnanosti uchazečům, kteří sami bez vážného důvodu nebo na základě dohody se zaměstnavatelem ukončí pracovní poměr (mají nárok na podporu v nezaměstnanosti ve snížené sazbě 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu), byla zrušena možnost souběhu pobírání pod-

46

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2009. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2011. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-23].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2011/Anal2011.pdf>

47

38


pory v nezaměstnanosti s výkonem tzv. nekolidujícího zaměstnání a rovněž pobírání podpory po době, kdy uchazeči přísluší zákonné odstupné či odchodné.48 Hlavním východiskem v oblasti zaměstnanosti se pro rok 2011 stala strategie „Evropa 2020“ a na ni navazující usnesení vlády České republiky č. 434 ze dne 7. června 2010 viz předchozí kapitola. Realizace politiky zaměstnanosti v roce 2011 byla ovlivněna doznívající celosvětovou finanční a ekonomickou krizí a následně růstem české ekonomiky, který umožnil tvorbu nových pracovních míst a tedy i pokles míry nezaměstnanosti. MPSV v souvislosti se situací na trhu práce připravila projekty, které měly podpořit ekonomický růst a konkurenceschopnost národního hospodářství. Byly to projekty jako „Vzdělávejte se pro růst!“, nebo „Vzdělávejte se pro růst - rekvalifikace“, mající zajistit dostatek finančních prostředků k posílení kvalifikovanosti pracovní síly v ČR.49 Další významnou skutečností, která ovlivnila vývoj politiky zaměstnanosti, bylo 1. dubna 2011 nabytí účinnosti zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce a o změně souvisejících zákonů, vedoucí k reorganizaci služeb zaměstnanosti v ČR. V rámci této reorganizace byl ze stávajících 77 úřadů práce a jejich pracovišť vytvořen jednotný Úřad práce České republiky (ÚP ČR) s Generálním ředitelstvím v Praze a dále se členící na Krajské pobočky se sídly v krajských městech a zřizující svá kontaktní pracoviště nejenom v sídlech bývalých úřadů práce, ale rovněž i na dalších místech tak, aby vznikla hustá síť pracovišť zajišťující svým klientům dostačující komfort.50 Základem pro realizací aktivní politiky zaměstnanosti jednotlivých úřadů práce byly programy APZ, které se zaobíraly převážně uchazeči o zaměstnání, kteří byli v evidenci vedeni nepřetržitě déle než 5 měsíců, dále těm, u nichž existoval důvodný předpoklad, že s ohledem na jejich handicapy budou v evidenci uchazečů o zaměstnání vedeni déle než 5 měsíců. V roce 2011 nadále pokračovala podpora zaměstnavatelů v rámci systému investičních pobídek. Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu v roce 2011 na MPSV a úřadech práce ČR vynaloženo 2,6 mld. Kč, tj. o 60% méně než v předchozím roce. Nadále pokračoval trend změny struktury výdajů na APZ spočívající ve větším zapojení prostředků z ESF.51 48

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2011. Ministerstvo práce a

sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-23].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2011/Anal2011.pdf> 49 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2011. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-23].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2011/Anal2011.pdf> 50 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2011. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-23].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2011/Anal2011.pdf> 51Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2011. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-23].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2011/Anal2011.pdf>


39

5 Změny v legislativě upravující politiku zaměstnanosti ČR Původní zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, byl nahrazen zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který nabyl účinnosti dne 1. 10. 2004. Krátce poté byl novelizován zákonem č. 382/2005 Sb., čímž opět došlo ke změnám v oblasti politiky zaměstnanosti ČR. Tato novela nabyla účinnosti dne 1.1 2006. Od 1. ledna 2012 stoupila v platnosti novela tohoto zákona52 V právní úpravě politiky zaměstnanosti ČR došlo v souvislosti s přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, k řadě změn. Oba zmíněné zákony s politikou zaměstnanosti České republiky bezprostředně souvisí: • zákon o zaměstnanosti upravuje jak aktivní tak i pasivní politiku zaměstnanosti; • správní řád představuje právní úpravu správního řízení, jehož přímými účastníky jsou také úřady práce. Zákon o zaměstnanosti, platný od 1. října 2004 především usiloval o to, aby svými normativy více motivoval nezaměstnané, aby si aktivněji hledali práci a nezneužívali sociální dávky. Zpřísnil podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti, změnil výši podpory v nezaměstnanosti a délku podpůrčí doby. Na druhou stranu byl liberálnější k lidem, kteří měli vzhledem k věku na trhu práce ztíženou pozici.

5.1

Nejdůležitější změny v souvislosti se vstupem ČR do EU 53

1) dětská práce a její uzákonění za přesně definovaných podmínek, 2) agentury práce a právní úprava jejich činnosti, 3) zaměstnávání občanů EU, 4) změna terminologie u občanů se změněnou pracovní schopností Ad 1:Dětská práce a její uzákonění za přesně definovaných podmínek je jednou z podstatných změn, které nastaly v souvislosti se vstupem ČR do EU. V novém zákoně o zaměstnanosti jsou zapracovány ustanovení související s ochranou dětí při umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti, což je v souladu VÁCLAVÍKOVÁ, Anna; KOLIBOVÁ, Helena; KUBICOVÁ, Alina. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Vyd. 1. Opava : Optys, 2009. 149 s. ISBN 9788085819762 53 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna; KOLIBOVÁ, Helena; KUBICOVÁ, Alina. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Vyd. 1. Opava : Optys, 2009. 149 s. ISBN 9788085819762 52

40


s požadavky Směrnice Evropského Společenství o ochraně mladých lidí při práci.54 Ad 2: Agentury práce ke své činnosti před 1. 10. 2004 využívaly ustanovení PARAGRAF 38 odst. 4 zákoníku práce (tj. zákona č. 65/1965 Sb.). Byla tak obcházena ustanovení zákona o zaměstnanosti (zákon č. 1/1991 Sb.). Vznikal rovněž nesoulad s právem EU. Přijetím nového zákona o zaměstnanosti byl tento nesoulad odstraněn. Zmíněná novinka přinesla implementaci většiny článků Směrnice ES o agenturním zaměstnávání a úplný soulad s Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 181.55 Ad 3: Legislativní úprava zaměstnání občanů EU na trhu práce v České republice je rovněž podstatnou změnou, kterou přinesl nový zákon o zaměstnanosti. Tato změna byla provedena v souladu s požadavky stanovenými v právních aktech EU. Občané členských států EU, včetně jejich rodinných příslušníků, pracujících v České republice, mají stejné postavení jako občané České republiky. Jednou z právních norem Evropského společenství (dále jen „ES“), která s touto změnou souvisí, je směrnice ES, o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství.56 Ad 4: Pro osoby se zdravotním handicapem se do 1. 10 2004 používal v zákoně č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, pojem osoba se změněnou pracovní schopností. Zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, však pro tuto skupinu osob zaveden pojem osoba se zdravotním postižením resp. osoba zdravotně znevýhodněná. K této změně v terminologii došlo z důvodu zajištění souladu s terminologií a pojmy používanými v EU57

VÁCLAVÍKOVÁ, Anna; KOLIBOVÁ, Helena; KUBICOVÁ, Alina. Problematika a politiky zaměstnanosti. Vyd. 1. Opava : Optys, 2009. 149 s. ISBN 9788085819762 55 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna; KOLIBOVÁ, Helena; KUBICOVÁ, Alina. Problematika a politiky zaměstnanosti. Vyd. 1. Opava : Optys, 2009. 149 s. ISBN 9788085819762 56VÁCLAVÍKOVÁ, Anna; KOLIBOVÁ, Helena; KUBICOVÁ, Alina. Problematika a politiky zaměstnanosti. Vyd. 1. Opava : Optys, 2009. 149 s. ISBN 9788085819762 57 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna; KOLIBOVÁ, Helena; KUBICOVÁ, Alina. Problematika a politiky zaměstnanosti. Vyd. 1. Opava : Optys, 2009. 149 s. ISBN 9788085819762 54

trhu práce trhu práce trhu práce trhu práce


41

5.2 Novela zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce z roku 2012 Od roku 2012 vstupuje v platnost novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tato novela přináší řadu změn. Hlavní změny obsažené v novele zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti:58 • Mění se rozhodné období pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Uchazeč o podporu bude muset nově odpracovat 12 měsíců v období posledních dvou let. • O podporu v nezaměstnanosti budou moci nově žádat i studenti prezenčního studia, pokud při studiu pracovali a odváděli pojistné. • Nezaměstnaní pobírající podporu, kteří odmítnou po dvou měsících nabídku veřejně prospěšných prací nebo veřejné služby, přijdou o podporu v nezaměstnanosti a budou vyřazeni z evidence úřadu práce. • Pokud nezaměstnaný nastoupí na pracovní místo zprostředkované úřadem práce a do půl roku dá výpověď nebo ukončí pracovní poměr dohodou z důvodů, které nejsou vážné, bude moci nově žádat o podporu v nezaměstnanosti až po šesti měsících. Tato lhůta se však počítá ode dne nástupu do zaměstnání nikoli od jeho ukončení. • Úřady práce budou mít nově možnost převést zprostředkování zaměstnání na pracovní agentury. Uchazeč k tomuto převedení musí dát písemný souhlas. Agentury práce za každého nezaměstnaného, kterému budou hledat práci, dostanou 5 000 korun a za jeho případné umístění dostanou 1 250 korun. Pokud by tento umístěný uchazeč setrval v zaměstnání déle než půl roku a zároveň s ním byl uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou, obdržela by pracovní agentura od státu dalších 500 korun. • Nezaměstnaný si bude moci nově sám vybrat rekvalifikační agenturu i druh rekvalifikace. Celková částka, kterou zaplatí Úřad práce za rekvalifikaci jednoho uchazeče, nesmí přesáhnout 50 000 korun v období tří let. • Nelegální práce se nově definuje jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Pokuta za tuto práci se zvyšuje z 10 000 korun na 100 000 korun. • Ruší se pojem chráněná pracovní dílna. Zaměstnavatel, který je nyní chráněnou pracovní dílnou, bude automaticky převeden do režimu chráněného pracovního místa. HERRMANNOVÁ, Bronislava. Změny v zákoně o zaměstnanosti od 1. 1. 2012. Zprávy alfa 9 [online]. Vydáno : 23. 11. 2011 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z WWW: < http://zpravy.alfa9.cz/absolutenm/templates/zprava.aspx?articleid=537&zoneid=3> 58

42


• Novela také mění pravidla pro zaměstnávání zdravotně postižených osob. Zaměstnavatel, který zaměstnává více než 50 % zdravotně postižených zaměstnanců z celkového počtu zaměstnanců, dostává v současné době od státu měsíčně 8 000 korun na jednoho zaměstnance se zdravotním postižením. Vláda navrhovala, aby se tento příspěvek snížil na 6 000 korun. Ve třetím čtení byl však přijat pozměňovací návrh, podle kterého zůstane tento příspěvek na stejné úrovni jako dosud. Po roce provozu chráněných pracovních míst se bude moci tento příspěvek zvýšit o 2 000 korun měsíčně. Zaměstnavatel bude muset nově dokázat, že tento příspěvek činí 75 % skutečně vynaložených mzdových nákladů na jednoho zdravotně postiženého zaměstnance. • Ruší se povinnost zaměstnavatele hlásit volná pracovní místa na Úřad práce. Společně s novelou zákona o zaměstnanosti vstupuje v platnosti i novela zákoníku práce, která je liberálnější. Podle zástupců zaměstnavatelů je liberalizace nedostatečná, naopak odborové organizace další liberalizaci odmítají. Zákoník práce je po změnách více zaměřený na potírání švarcsystému59. 1) Prodlužuje zkušební dobu a dobu určitou, 2) zaměstnavatelům také přibývá jeden nový důvod pro propuštění zaměstnance (paragraf 52), a to porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance zvlášť hrubým způsobem, 3) odstupňované odstupné podle délky zaměstnání. Ad 1: Zkušební doba v předešlých letech činila dle § 35 zákoníku práce 3 měsíce. Novela přichází s jejím prodloužením nejdéle na 6 měsíců. Ovšem jen u vedoucích zaměstnanců. Bude možné ji sjednat také v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo. Sjednává se písemně nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.60 Ad2: § 52 zákoníku práce byl rozšířen o jeden výpovědní důvod a to porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce zvlášť hrubým způsobem. Jedná se o situaci, kdy se zaměstnanec nebude prokazatelně v době prvních jednadvaceti dnů nemoci zdržovat v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek.61 Ad 3: Zaměstnanci bude dle § 67 zákoníku práce náležet odstupné ve výši nejméně: jednonásobku průměrného výdělku, pokud zaměstnání tvá méně než 1 rok, dvojnásobku průměrného výdělku, pokud zaměstnání trvá alespoň 1 rok

tzv. švarcsystém je z pohledu pracovního práva nelegální zaměstnávání formou zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou. 60 § 35 zákona č. 262/2006 sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 61 § 35 zákona č. 262/2006 sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 59


43

a méně než 2 roky, trojnásobku průměrného výdělku, pokud zaměstnání trvá alespoň 2 roky.62

62

§ 35 zákona č. 262/2006 sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

44

Diskuze

6 Diskuze 6.1 Zhodnocení právní úpravy zaměstnanosti Oblast právních vztahů, které vznikají na úseku zaměstnanosti je upravena novelou zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. ledna 2012. Původní zákon z roku 2004 přebral vše pozitivní a fungující z platné právní úpravy od roku 1991 (zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti a na něj navazující zákon ČNR č. 9/1991 Sb. o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti) a zároveň problematiku zaměstnanosti upravil tak, aby byla plně kompatibilní s právem Evropských Společenství. Jako přínos zákona o zaměstnanosti uvádím zejména: • byly zavedeny nové nástroje APZ a zefektivněny ty stávající např. tím, že při stanovení výše finanční podpory zohledňují výši míry nezaměstnanosti v daném regionu, • komplexní úpravu problematiky osob se zdravotním postižením a jejich postavení na trhu práce, • zpřísnění podmínek pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti, • stanovení závazných pravidel při zprostředkování zaměstnání agenturami práce. Novela tohoto zákona platná od 1. ledna 2012 přináší další opatření, vedoucí k zpřísnění podmínek pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Tato opatření bych uvedl jako přínosná, jelikož je z nich patrná tendence vlády snížit výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti, mezi tato opatření patří: • žadatel o podporu musí odpracovat 12 měsíců v období posledních dvou let, • nezaměstnaní mohou přijít o podporu v nezaměstnanosti, pokud odmítnou po dvou měsících nabídku veřejně prospěšných prací nebo veřejně prospěšné služby, • od nástupu do zaměstnání zprostředkovaného úřadem práce běží 6 měsíční lhůta, po které při případné ztrátě zaměstnání může nezaměstnaný ucházet o výplatu podpory v nezaměstnanosti. Za předpokladu, že tato opatření povedou ke kýženému efektu (snížení výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti), mohou být tyto prostředky v příštích letech použity jednak k financování jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, ale mohou být v rámci regionálního přerozdělování prostředků ze státního rozpočtu použity k vybudování nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností

Diskuze

45

Hlavní nedostatky této novely vidím zejména: • zrušení povinnosti zaměstnavatelů hlásit volná pracovní místa na Úřad práce, • možnost úřadů práce převést zprostředkování zaměstnání na pracovní agentury. Z těchto dvou opatření je zjevná snaha vlády snížit byrokracii a převést povinnosti úřadů práce do soukromé sféry. Na jednu stranu se dá hovořit o přínosu tohoto opatření a to takovém, že povede k dalšímu uspoření jak jednotlivých prostředků potřebných pro vykonávání politiky zaměstnanosti, další výhodou je pomoc jednotlivých subjektů soukromé sféry při řešení příčin a důsledků nezaměstnanosti a navíc tato opatření povedou k celkovému zjednodušení organizace řízení politiky nezaměstnanosti, na druhou stranu se politika zaměstnanosti stává významným nástrojem v rukou různých nátlakových a zájmových skupin. V praxi to ale znamená, že MPSV připraví výběrové řízení na agentury, kterým budou z úřadů práce přiděleni nezaměstnaní a tyto firmy jim budou hledat práci. Při současné situaci na trhu práce kdy se úroveň míry nezaměstnanosti pohybuje na 8,1%, toto procento reprezentuje 535000 uchazečů o zaměstnání. V návaznosti na okolnosti dějící se nejen v Evropě, ale i v celém světě: krize měnové unie, hrozící bankrot Řecka, zotavení se ze světové finanční krize, můžeme předpokládat nepříliš optimistické predikce příštích několika období. Podle redakce Patria Finance(2011) existují tři základní scénáře ekonomického růstu ČR pro rok 2012:63 1. Základní scénář problémy eurozóny budou vyřešeny důvěryhodně a rychle, poklesnou rizikové prémie na finančních trzích a dojde k postupné konsolidaci členských zemí. Eurozóna by v tomto scénáři stagnovala, což by pro českou ekonomiku znamenalo zpomalení růstu na 0,3%, růst nezaměstnanosti z listopadových 8% na 8,5% zvýšení inflace a vládního zadlužení. 2. Mírná recese počítá pro rok 2012 s poklesem HDP eurozóny o 3% , což by již stáhlo do negativního teritoria i naší ekonomiku. Patria Finance v tomto scénáři počítá s poklesem českého HDP o 2,2% , růstem nezaměstnanosti na 9% a inflace na 2,5% . Výraznější by bylo také zadlužování ČR. 3. Hlubší recese pro rok 2012 předpokládá pokles HDP v eurozóně o 6 procent, který by pro český HDP znamenal 4,7% propad. Nezaměstnanost by v nejhorším z trojice oficiálních scénářů Patria Finance v roce 2012 dosáhla 9,6% a vládní zadlužení by narostlo až na 4,8% HDP.

Tři scénáře Patria Finance pro ekonomiku ČR v příštím roce a nástin opravdu krizového vývoje. Patria.cz [on-line]. Vydáno: 8. 12. 2011. [citováno: 2012-05-07]. Dostupné z WWW: 63

46

Diskuze

Zmíněné tři scénáře pro přehlednost uvedu v následující tabulce. Tab. 4

Prognóza Patria Finance pro českou ekonomiku v roce 2012

Schodek vládNezaměstnanosti Průměrná ního sektoru Růst/pokles na konci roku míra in- v absolutních HDP ČR 2012 flace číslech Základní scénář Mírná recese Hlubší recese

0,30%

8,50%

3,30% 133 mld. Kč

-2,20%

9,00%

2,50% 176 mld. Kč

-4,70%

9,60%

0,80% 214 mld. Kč

Schodek vládního sektoru v% HDP 3,5% HDP 4,7% HDP 5,9% HDP

Zdroj: Tři scénáře Patria Finance pro ekonomiku ČR v příštím roce a nástin opravdu krizového vývoje. Patria.cz [on-line]. Vydáno: 8. 12. 2011. [citováno: 2012-05-07]. Dostupné z WWW:

Zde sleduji zjevný nedostatek v hospodaření se státními prostředky, jelikož stát bude za každého nezaměstnaného, kterému budou agentury hledat práci platit 5000 Kč, za jeho případné umístění dostane agentura dalších 1250 Kč a přitom těmto nezaměstnaným bude po celou dobu vyplácena podpora v nezaměstnanosti. V každém kraji takto bude vybrána jediná firma, která bude mít pobočky ve všech okresech. Při tak vysoké sumě nezaměstnaných a vynalézavosti podnikatelů v ČR se obávám, že právě tato výběrová řízení, mohou být zmanipulovaná případnou korupcí, a prostředky které se státu podaří ušetřit na zpřísnění podmínek pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti, budou zpětně vynaloženy k financování těchto agentur. V neposlední řadě je třeba upozornit na další opatření, které otevírá prostor pro případnou korupci. A to jsou nové podmínky pro práci cizinců ze zemí mimo EU. Podmínka zní: „Pokud by nevydání či neprodloužení doby platnosti povolení ohrozilo ekonomickou situaci zaměstnavatele, povolení k zaměstnání bude moci úřad vydat.“64. V praxi tak nastane situace, kdy úředníci na jednotlivých úřadech práce budou sami posuzovat a rozhodovat, kdy je ten který zaměstnavatel ekonomicky ohrožen. Tomu pak vydá povolení k dalšímu zaměstnávání cizinců. Toto si myslím jsou zcela ideální podmínky pro možnou korupci. Nadále se novela zákona o zaměstnanosti především zaobírá řešením důsledků nezaměstnanosti na úkor aktivního odstraňování jejích příčin. DASHÖFER, Verlag. Další prostor pro korupci? Komu dát a komu nedat povolení k práci je zcela v rukou úředníků. Student.cz [online]. Vydáno : 26. 3. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z WWW: 64

Dluh vládního sektoru v% HDP 43% HDP 45% HDP 48% HDP

Diskuze

47

Dalším problémem, se kterým se novela zákona stále potýká, jsou nedostatečná studia jednotlivých aspektů nezaměstnanosti při volbě jednotlivých opatření a nástrojů politiky zaměstnanosti. A to např. vzájemná souvislost mezi vznikem a dynamikou jednotlivých typů nezaměstnanosti a hospodářskými cykly. Nejdůležitější je zde důsledné oddělování dobrovolné a nedobrovolné nezaměstnanosti, přirozené míry nezaměstnanosti ve vazbě s ekonomicky aktivní části populace a celková analýza a strukturalizace jednotlivých typů nezaměstnanosti co do příčin vzniku, forem projevu a metod vedoucí k jejich překonání. Kdy by tato studia přinesla obrovský počet možností, na které současná politika zaměstnanosti nereaguje dostatečně pružně.65

ŠAFRÁNEK, Ladislav. K reflexi ekonomie nezaměstnanosti v legislativě ČR. Práce a sociální politika. 2012, roč. 9, č. 1, str. 4. ISSN 0049-0962 65

48

Vlastní řešení

7 Vlastní řešení Podle mého je pro zkvalitnění politiky zaměstnanosti splnit následující podmínky: 1) Velice důležité je změnit poměr a tok prostředků plynoucí na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti ve prospěch aktivních opatření, 2) zefektivnění systému sociálního zabezpečení, 3) podporu investoru v okresech s nízkou mírou nezaměstnanosti, 4) zaměření jednotlivých nástrojů APZ ve prospěch aktivačních a preventivních opatření s cílem přizpůsobit strukturu kvalifikace pracovní síly k podmínkám trhu práce.

7.1

Změna toku finančních prostředků na politiku zaměstnanosti

Ad 1: Je důležité uvědomit si, že výdaje vynaložené na APZ snižují výdaje státu na PPZ a na sociální dávky. Jednak tím, že v momentě nastoupení uchazeče o zaměstnání do nové práce, přestává být závislý na sociálních dávkách, dále se část prostředků vynaložených na APZ vrací zpět ve formě odvedených daní z mezd umístěných uchazečů a nakonec přináší úspory výdajů státu na zdravotní pojištění.66

ŠAFRÁNEK, Ladislav. K reflexi ekonomie nezaměstnanosti v legislativě ČR. Práce a sociální politika. 2012, roč. 9, č. 1, str. 4. ISSN 0049-0962 66

Vlastní řešení

49

Tento efekt je zřejmý v období od roku 2005 až 2008. Změny ve výdajích si názorně ukážeme v následujícím grafu. Obr. 1

Struktura výdajů na politiku zaměstnanosti

Zdroj: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2005. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18]. Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2005/analyza_zam_nezam_2005.pdf> Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2006. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf>Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2007/Anal2007.pdf> Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2008. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2008/Anal2008.pdf>

Kdy se za snížení míry nezaměstnanosti z 9% v roce 2005 na 5,4% v roce 2008 mimo jiné nárůst výdajů na APZ. Závislost mezi mírou nezaměstnanosti a výdaji na aktivní politiku zaměstnanosti znázorní následující model. Kdy budeme zkoumat závislost míry nezaměstnanosti na procentním podílu výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti a reálném HDP.

50

Vlastní řešení

Obr. 2 Graf sledující závislost míry nezaměstnanosti na procentním podílu výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti a reálném HDP.

Z tohoto grafu je patrná nepřímá úměra. Hodnoty míry nezaměstnanosti zanesené do grafu (obr.2) mají klesající charakter, tedy se zvyšujícím se podílem výdajů na APZ k reálnému HDP míra nezaměstnanosti klesá. Po vytvoření modelu OLS (viz obr. 3), můžeme vytvořit lineární funkční formu (přímka).

Vlastní řešení

Obr. 3

51

Model OLS

Lineární funkční forma:

Yˆi

=

15,5136

t = 5,719

2

n = 11 R = 0,3799

-

49,2575 Xi

t = -2,670

F = 7,12

Při porovnávání nejvhodnější funkční formy, jsem porovnal adjustovaný koeficient determinace, Akaikova, Schwarzova a Hannan-Quinnovo kritéria. Zjistil jsem, že nejvhodnější forma bude lineární funkční forma, a to je tedy přímka. Po zadání lineární funkční formy do programu Gretl, jsem dostal koeficient β0 = 15,5136 a koeficient β1 = -49,2575. Rozsah našeho souboru má 11 pozorování a jedná se různé míry registrované nezaměstnanosti v ČR od roku 2001 až po současnost a jejich závislost na podílu výdajů na APZ k reálnému HDP.

52

Vlastní řešení

Statistiky Studentova rozdělení testující statistickou významnost parametrů vyšly pro β0 t= 5,719 a pro β1 t= -2,670, přičemž p- hodnoty obou parametrů jsou menší než α= 0,05 z čehož můžeme soudit, že oba parametry jsou statisticky významné. 2 Korigovaný koeficient determinace R = 0,38 udává kolik % modelu bylo vysvětleno, v mém případě bylo vysvětleno pouze 38 %, to ovšem nemusí nutně znamenat špatnost zvoleného modelu. Při testování statistické významnosti parametru β1 vyšlo Studentovo rozdělení t = 5,719 a p-hodnota toho parametru byla 0,0003 což je menší než hladina významnosti, která je stanovená na α = 0,05, a tudíž hypotézu H0 o statistické nevýznamnosti tohoto parametru zamítám. Tento parametr je tedy statistický významný. Při testování statistické významnosti parametru β0 vyšlo Studentovo rozdělení t = -2,670 a následně phodnota = 0,0256 v tomto případě p-hodnota vyšla taky nižší než je hladina významnosti α = 0,05, a tudíž hypotézu H0 o statistické nevýznamnosti parametru zamítám. F- statistika z F- testu vyšla 7,1264 a p- hodnota vyšla 0,025642, to znamená, že je menší než α= 0,05 a proto zamítám hypotézu o nevýznamnosti modelu, přičemž můžu tvrdit, že model je významný. Míra nezaměstnanosti není však ovlivněna pouze jedním faktorem, ve skutečnosti ji ovlivňuje celá řada. V následující podkapitole si uvedeme jednotlivé příčiny nezaměstnanosti a jejich vývoj 90. let 20. století. 7.1.1

Vývoj příčin nezaměstnanosti v ČR

Vývoj příčin nezaměstnanosti se dá shrnout do několika období: V první polovině 90. let byla nezaměstnanost na nízké úrovni. Míra registrované nezaměstnanosti nepřekročila hranici 4%. Mezi hlavní faktory, které takto ovlivnily nezaměstnanosti, patří: • kvalifikovaná pracovní síla, • nízký podíl osob zaměstnaných v zemědělství, • velká absorpční schopnost terciárního sektoru, • opatření politiky zaměstnanosti (vytváření nových pracovních míst). Druhá polovina 90. let byla charakteristická doznívající restrukturalizací a zpomalením dynamiky ekonomického růstu. Míra registrované nezaměstnanosti se pohybovala v rozmezí 4- 9%. K nárůstu mimo jiné také přispěly tyto skutečnosti: • nadměrné administrativní překážky v podnikání, • kvalifikační nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po práci, • špatná infrastruktura ovlivňující mobilitu pracovních sil. V období od roku 2000, kdy se míra nezaměstnanosti pohybovala v rozmezí hodnot 8 – 10 %, začíná hospodářský růst stagnovat. Další příčiny ovlivňující nezaměstnanost byly:

Vlastní řešení

53

• snížená pružnost pracovního trhu, • nízká úroveň minimální mzdy, • vysoká daňová zátěž, • štědře nastavená úroveň sociálního zabezpečení.

7.2 Nutnost zefektivnění systému sociálního zabezpečení Ad 2: Nízká minimální mzda, štědré sociální dávky ale také omezená mobilita, pružnost a ochota stěhovat se za práci vedou ruku v ruce k dalšímu zvyšování nezaměstnanosti. Kdy nízká úroveň minimální mzdy, náklady spojené na dojíždění do práce a především dosažitelnost relativně vysokých sociálních dávek, může být pracovně demotivující. Po porovnání příjmů dosažitelných ze systému sociální péče, např. částka životního minima, podpora v nezaměstnanosti, dorovnání nezbytných nákladů na bydlení, s minimální mzdou, která v posledních letech činí 8000 Kč měsíčně, se může část obyvatelstva rozhodnout, že se jim jejich práce neoplatí a zvolí pohodlnější variantu a to, nechat o sebe pečovat stát. Jelikož budou pobírat jednak sociální dávky a navíc si mohou přivydělávat ilegální prací na černo. Tak se může nezaměstnaný propracovat k větším příjmům, než ten, kdo pracuje legálně.67 Toto vede k již dříve zmíněné pasti nezaměstnanosti. V následujícím příkladu z roku 2003 si nastíníme situaci. • Životní minimum čtyřčlenné domácnosti (2 dospělí, 2 děti ve věku od 10 do 15 let) v roce 2003 činilo 11980 Kč měsíčně, • minimální mzda v roce 2003 byla 6200 Kč, • podíl minimální mzdy v % průměrné hrubé mzdě byl těsně pod hranicí 40% (pro zajímavost dnes představuje 32,3%), • navíc rodina nacházející se na hranici životního minima dostávala od státu přídavky na děti a to až 784 Kč měsíčně (dnes 700 Kč na měsíc), • podporu v nezaměstnanosti pobíralo 35% z celkového počtu registrovaných uchazečů (dnes hodnota mírně nad 30%), • podíl průměrné měsíční podpory v nezaměstnanosti v % průměrné hrubé mzdy 20,9%.68 Následující body vypovídají o štědře nastaveném systému sociálního zabezpečení v roce 2003. Jednoduchým výpočtem lze zjistit, že rodina dvou nezaměstnaNOVOTNÝ, Radovan. Investujeme.cz. Nezaměstnanost a co ji ovlivňuje - Investujeme.cz [online]. 26. 8. 2009. [cit. 2012-05-07]. Dostupné z WWW: http://www.investujeme.cz/nezamestnanost-a-co-ji-ovlivnuje/ 68 HÖHNE, Sylva. Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů. VÚPSV [on-line ]. Vydáno: 1/2012 [citováno: 2012-4-29]. Dostupné z WWW: 67

54

Vlastní řešení

ných rodičů a dvou dětí měla měsíčně garantované zákonem od státu dávky v hodnotě 11 980 Kč. • Tato částka byla o přibližně 400 Kč nižší než například měsíční příjem rodiny dvou zaměstnaných rodičů pobírající minimální mzdu, • navíc je zapotřebí zohlednit náklady spojené s dopravou, oblečením a dalšími výdaji pro zaměstnané lidi.

Vlastní řešení

55

7.3 Podpora investorů Ad 3:Pokračoval bych v opatření, která dále přilákají investory do okresů s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. V minulých letech tato opatření napomohla ke snížení míry nezaměstnanosti právě v těch nejkrizovějších okresech, • vytvoření investičně lákavých podmínek, např. určité, dočasné daňové zvýhodnění pro investory, diferenciace dotací podnikatelům na zřizování nových pracovních míst podle míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech, • k přílivu zahraničních investic samozřejmě přispěje stabilita koruny.

7.4 zaměření jednotlivých nástrojů APZ ve prospěch aktivačních a preventivních opatření Ad 4: Programy podporující zaměstnanost Pro následující léta vidím světlou budoucnost v následujících projektech: • Projekt DONEZ69, který od října roku 2011 realizuje MPSV ve spolupráci s Úřadem práce ČR. Cílem tohoto projektu financovaného z Evropského sociálního fondu je v maximální možné míře omezit výkon nelegálního zaměstnávání. Za prvních pět měsíců provozu projektem prošlo 47 tisíc lidí. S desetinou z nich (4000) bylo zahájeno správní řízení ve věci vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, současně si přibližně 550 uchazečů o zaměstnání našlo ihned po zařazení do projektu zaměstnání. Podle vyhlášky MPSV ke konci března činily úspory přes 140 milionů korun, a to již po odečtení nákladů.70 • Projekt „Vzdělávejte se pro růst“, který je realizován od května roku 2011. Je zaměřen na zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků s růstovým potenciálem ve vybraných odvětvích ekonomiky. Podpora je zaměřena na zaměstnavatele, kterým se podařilo překonat hospodářskou recesi a v současné době mají potenciál k získávání nových zakázek V rámci projektu DONEZ vytipovaní uchazeči o zaměstnání dochází v určeném čase pracovníkem úřadu práce na místa Czech POINT. MPSV tak posiluje kontrolní mechanismus, jenž znesnadňuje uchazečům o zaměstnání výkon nelegálního zaměstnání, resp. činností, které nejsou oprávněni vykonávat a které se zpravidla realizují v rámci tzv. šedé ekonomiky. Jestliže se nezaměstnaný v určený čas nedostaví na Czech POINT, zjišťuje se důvod nedodržení této zákonné povinnosti vůči Úřadu práce ČR. Např. z důvodu pohovoru na novou pozici či nemoci je uchazeč omluven pouze řádnou omluvenkou. V případě bezdůvodné absence uchazeče, zahajuje Úřad práce ČR správní řízení, které může vést až k vyřazení uchazeče z evidence Úřadu práce ČR a odebrání dávek. ocitovat 70 PLÍVOVÁ, Viktorie. MPSV: Vyhodnocení projektu DONEZ za prvních pět měsíců provozu. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line]. Vydáno 22. 3. 2012. [citováno: 2012-04-11]. Dostupné z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/12663/tz_220312b.pdf> 69

56

Vlastní řešení

(tj. k rozvoji a prosperitě podniku), rozšiřování výrobních nebo obchodních aktivit. V rámci projektu obdrží zaměstnavatelé finanční příspěvek na úhradu nákladů vzdělávání a rekvalifikaci zaměstnanců a na úhradu mzdových nákladů vzdělávajících se zaměstnanců. V rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost71 byla na projekt vyčleněna částka ve výši 850 mil. Kč.72 • Program „Vzdělávejte se pro růst! - regiony“. Kdy zaměstnavatelé z regionů mají (od října 2011) šanci požádat o finanční příspěvek na vzdělávání či rekvalifikaci svých zaměstnanců. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo výzvu pro předkládání regionálně zaměřených projektů „Vzdělávejte se pro růst! - regiony". Byla na ni určena částka 600 milionů korun. Zaměstnavatelé v rámci projektu obdrží finanční příspěvek na vzdělávání či rekvalifikaci svých zaměstnanců. Současně budou zaměstnavateli hrazeny mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců, a to po dobu jejich účasti na vzdělávání. Výši příspěvku ministerstvo neupřesnilo. Projekty bude realizovat Úřad práce ČR prostřednictvím krajských poboček. O finanční příspěvek budou moci zaměstnavatelé žádat za předpokladu, že působí ve vybraných ekonomických oborech v příslušném kraji, budou přijímat nové pracovníky, které je třeba patřičně vyškolit či rekvalifikovat, nebo je pro ně nezbytné zvýšit odborné znalosti či dovednosti nynějších zaměstnanců.

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost je zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. 72 Informace o aktuální situaci na trhu práce, postup ČMKOS. [online]. [cit. 2012-05-17]. 71


57

8 Postoj Českomoravské konfederace odborových svazů Českomoravská konfederace odborových svazů (dále jen ČMKOS) kritizuje postoj vlády k plnění Úmluvy Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“) č. 122 o zaměstnanosti. V říjnu 2011 byla předložena vládní zpráva o plnění Úmluvy 122 o zaměstnanosti MOP, která kromě základních informací o vývoji trhu práce za období 2010-2011 popisuje vládní reformy v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti, které mají podle názoru vlády příznivě ovlivnit řešení situace na trhu práce a přispět tak k plnění zmíněné úmluvy. ČMKOS vypracovala vlastní stanovisko, ve které upozornila na všechny rizika plynoucí z přístupu vlády, jehož podstatou jsou škrty (redukce rozpočtových výdajů) v těchto oblastech a omezení dostupnosti služeb zaměstnanosti a s tím spojeného nárůstu chudoby a sociálního vyloučení. ČMKOS vyjádřila svůj nesouhlas s masivní redukcí prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti, s institutem tzv. sdíleného zprostředkování a nahrazování státní politiky zaměstnanosti soukromými subjekty i s různými restriktivními opatřeními ve vztahu k nezaměstnaným a jejich materiálnímu zajištění (v současnosti jde především o systém povinných veřejných prací už po dvou měsících registrace na ÚP) a v této souvislosti odmítla také prováděnou reorganizace úřadů práce. Důrazně požadovala přijetí takových opatření, která by zmírnila dopady ekonomické krize na trh práce. ČMKOS přichází s vlastním návrhem řešení problémů s nezaměstnaností. Zavedením mechanismů tzv. zkrácené pracovní doby a vytvoření fondu na mzdové vyrovnání pro zaměstnance, kteří právě nebudou moci pracovat na plný úvazek. V praxi by to fungovalo následovně. Příspěvek na náhradu mzdy by zaměstnanci vyplácel Úřad práce ČR v režimu nově vytvořeného nástroje aktivní politiky zaměstnanosti „Příspěvek v období přechodných hospodářských potíží“. Spouštěcím mechanismem vymezujícím období hospodářské krize, by byl pokles vývoje HDP ve dvou po sobě následující čtvrtletí, MPSV by tuto skutečnost veřejně oznámilo v tiskové zprávě a tím by zaměstnavatelé, kteří by se touto skutečností dostali do přechodných potíží, měli možnost požádat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce ČR o poskytnutí příspěvku na náhradu mzdy. Podmínky udělení těchto příspěvků by byly následující: • Zaměstnavatel, žadatel o příspěvek, by musel konkrétně objasnit, které externí mimopodnikové okolnosti, vedly k hospodářským potížím podniku a zdůvodnit, z čeho vyvozuje přechodnost tíživé situace, • minimální výpadek celkové pracovní doby by neměl být v průměru v období, ve kterém bude opatření aplikováno, menší než 20% stanovené pracovní doby. Tato minimální hranice vychází z faktu, že jednodenní výpadek v týdnu by si měl podnik umět sám vyřešit,

58


Vzhledem k případným vysokým nárokům na státní rozpočet se navrhuje, aby příspěvek státu na náhradu mzdy za výpadek pracovní doby byl ve výši 50% celkové náhrady a zaměstnavatel by uhradil zbývajících 50%. Kdy by celková náhrada mzdy zaměstnance činila vždy 60% průměrného výdělku a zároveň se stanoví horní maximální limit výše příspěvku, tento by měsíčně činil na jednoho zaměstnance dvounásobek minimální mzdy. Podle mého úsudku navržené změny ČMKOS sledují správný cíl a přicházejí i s relativně funkčním mechanismem vyplácení těchto příspěvků. Nejvíce přínosná opatření sleduji v zaopatření obou složek pracovního trhu, jak zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů. Jelikož zaměstnavatelé, kterým se jednak v příčinné souvislosti s hospodářskou krizí značně sníží příjmy a také kvůli úsporným vládním opatření sledující východisko ze svízelné ekonomické situace, zvýší výdaje, budou nuceni propouštět své zaměstnance, nebo jim právě zkrátit pracovní úvazek. Toto povede k dalšímu nárůstu nezaměstnanosti, nebo pro spoustu domácností to bude znamenat značně omezený příjem. Zde právě vidím velké pozitivum v možnosti čerpat od státu v rámci nástroje aktivní politiky zaměstnanosti příspěvek v období přechodných hospodářských potíží, potřebný k překlenutí této doby. Zaměstnavatelé tak budou moci částečně snížit své výdaje a pro zaměstnance to nebude představovat tak razantní snížení příjmu.V poslední řadě je třeba zmínit, že toto opatření je šetrné i pro státní pokladnu, jelikož se díky nich nezvýší nezaměstnanost, to pro stát znamená jednak nižší výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti, ale samozřejmě i zvýší příjem ve formě různých odvodů do státní pokladny (daň z příjmu, pojištění v zaměstnanosti). Společně s ČMKOS také sdílím kritický postoj k vládním opatřením dramaticky snižujícím výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti a dále s institutem sdíleného zprostředkování a nahrazování státní politiky zaměstnanosti soukromými subjekty. Jako hlavní nedostatek návrhů ČMKOS bych jmenoval následující: • je zapotřebí přesně definovat, jakým způsobem a hlavně kdo bude rozhodovat o přidělení příspěvku v období přechodných hospodářských potíží. Zde se totiž opět otevírá prostor pro korupci a možnosti zneužití těchto příspěvků zaměstnavateli, kteří by mohli jednoduše podplatit úředníka, který by o přidělení příspěvku rozhodoval. Je nutné tedy vytvořit komisi, která by o tom rozhodovala a snížit tak riziko korupce, k tomu bude samozřejmě potřeba využít zapotřebí další finanční prostředky a tak se zvýší nákladnost tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Dále se neztotožňuju s názorem ČMKOS o liberalizaci nového zákoníku práce. Kdy se spíše přikláním na stranu zaměstnavatelů, podle kterých je liberalizace je nedostatečná. A dále se ztotožňuji s opatřeními vyplívajícími z novely zákona o nezaměstnanosti, konkrétně zpřísňující podmínky pro udělení podpory, které ČMKOS také kritizují73. Je zapotřebí zpřísnit podmínky pro udělení 73

Postoj ČMKOS k novele zákoníku práce:


59

podpory, jelikož systém sociální ochrany v ČR je v porovnání s ostatními státu EU mnohem štědřejší a dochází zde k jeho zneužívání.

Ve stanovisku k výše uvedeným změnám zákona o zaměstnanosti ČMKOS znovu zdůraznila, že nesouhlasí s tezí, že nezaměstnanost a problémy na trhu práce jsou důsledkem „příliš velké pracovněprávní ochrany zaměstnanců“, a zásadně odmítla snahy různými administrativními opatřeními znesnadňovat a omezovat přístup nezaměstnaných k podporám v nezaměstnanosti pod záminku jejich zneužívání.

60

Závěr

9 Závěr V bakalářské práci jsem se zabýval politikou zaměstnanosti. Cílem bylo navrhnout případně změny, kterými by měla legislativa České republiky projít. Politika zaměstnanosti, jako taková je velice široké a obsáhle téma, vytváří celou řadů nástrojů, díky kterým je schopna ovlivnit ať už více, či měně, pozitivně, či negativně situaci na českém trhu práce. Jako taková tedy nestojí ve vzduchoprázdnu, ale je propojená a závislá na celou škálu ať už ekonomických, či politických faktorů. Je jasné, že zkoumaná opatření by mohla být analyzována v širším měřítku a více spojována do kontextu s ostatními faktory. Nicméně rozsah bakalářské práce tuto širší analýzu neumožňuje. Uvědomuji si skutečnost, že nastavení dokonale efektivní politiky zaměstnanosti v České republice je myšlenka spíše utopická. A to díky nedostatečné flexibilitě české legislativy, kdy při přijetí jednotlivých opatření, nezohledňuje v první řadě jednotlivé ekonomické aspekty národního a celosvětového hospodářství v návaznosti na hospodářský cyklus, ale významnou roli v rozhodování hraje politický cyklus, pro který je charakteristické zákonné „plýtvání“ prostředky v období před volbami a v jejich důsledku razantní „utahování opasků“ v pozdějším období. V první části jsem se zabýval teoretickou stránkou politiky zaměstnanosti, jejími druhy, nositeli, významem pro hospodářskou politiku a lehce jsem nastínil specifikaci politiky zaměstnanosti v současnosti. Náplni praktické části byla kritická analýza vývoje právní úpravy zaměstnanosti v ČR se zaměřením na historický vývoj legislativních změn v návaznosti na změny na trhu práce a to od roku 1989 s následným zhodnocení současné právní úpravy a diskuzí změn, kterými by měla česká legislativa projít. K vylepšení situace na trhu práce, zefektivnění politiky zaměstnanosti a tím i snížení úrovně nezaměstnanosti je podle mého názoru potřeba soustředit se na tyto body: 1) prevence, 2) podpora podnikání a podpora osob samostatně výdělečně činných, 3) Analýza financování politiky zaměstnanosti. Prevence: V preventivních opatřeních vidím základ realizace politiky zaměstnanosti. Účelem této prevence by měla být jednak dostatečná teoretická a praktická příprava pracovní síly vstupující na trh práce. Nabízí se zde již zmíněné programy podporující zaměstnanosti a to projekt DONEZ, projekt „Vzdělávejte se pro růst“ a projekt „Vzdělávejte se pro růst! - regiony“, které zvyšují flexibilitu pracovní síly na trhu práce a také jejich zdárné úsilí šetří výdaje ze státní pokladny. Podporou poradenstvím účelně sladit potřeby a požadavky občanů na trhu práce. Skutečně efektivní fungování systému pracovně profesního poradenství nutně předpokládá součinnost jednotlivých institucí, zejména však v oblasti zaměst-

Závěr

61

nanosti a ve sféře školství. Je tedy zapotřebí školskému systému dát větší prostor pro výuku praktických dovedností a rovněž by bylo vhodné zvýšit účast podniků na vzdělávání po vzoru např. Provozně ekonomické fakulty Mendlovy Univerzity a její spolupráce s Partners. Základem systému preventivních opatření je motivace ekonomicky aktivní části obyvatelstva k práci, je důležité, aby si každý uvědomil, že je pro něj výhodnější pracovat, než zůstat závislý na sociálních dávkách. Této motivace lze docílit prohloubením rozdílu mezi výši příjmů ze zaměstnání a příjmů se státního sociálního zabezpečení. Tento problém je v České republice velice aktuální a neřešení jej, může vést přes narůstající sociální parazitizmus, až ke kolapsu pracovního trhu a následně bankrotu většiny českých rodin. Je zapotřebí pokračovat v trendu zvyšování minimální mzdy s následnou kompenzací pro zaměstnavatele, která by zabránila se zvýšení počtu propuštěných v souvislosti se zvýšenými náklady. Podpora investorů a podpora osob samostatně výdělečně činných: Do budoucna je zapotřebí pokračovat ve stimulaci podnikatelské aktivity. Jednak systémem investičních pobídek a daňových úlev pro investory, diferenciací dotací podnikatelům na zřizování pracovních míst podle míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech, v neposlední řadě třeba zmínit i podporu malého a středního podnikání (popř. osob samostatně výdělečně činných). Otázka investičních pobídek v Česku je velice vrtkavá, nelze jednoznačně odpovědět, zda jsou, či naopak nejsou investiční pobídky v Česku příliš vysoké. Daňové úlevy, darování pozemků a finanční dotace sice patřičně ovlivní rozhodování investorů, tyto pobídky však také nesou vysoké nároky na státní rozpočet. Také nelze opomenout fakt, že přímé dotace mohou narušovat hospodářskou soutěž. Poskytování podpor pouze některým podnikatelům existenčně ohrožuje ty ostatní, kterým se podpory nedostalo. Takto podpořeni investoři mohou snadno vytvořit nová pracovní místa, problém však nastává u ostatních podnikatelů, kteří se stanou nezaměstnanými. To je také důvod proč špatně nastavený systém investičních pobídek nemusí mít na výši zaměstnanosti takový pozitivní vliv, jak by se předpokládalo. Také nelze opomenout fakt, že ne všechna nově zřízená pracovní místa jsou plně obsazena českými občany. Vláda tak prostřednictvím peněz daňových poplatníků vlastně řeší problém zaměstnanosti jiných států. O vzájemné reciprocitě si nedělám velké iluze. Zahraniční investory by do České republiky měla přilákat ekonomická a politická stabilita, příznivé podnikatelské prostředí, odpovídající průmyslové zóny a v neposlední řadě špičkově kvalifikována pracovní síla. V praxi by tedy taková situace přispěla jednak k přílivu zahraničního kapitálu do České republiky, zvýšila by se zaměstnanost v regionech a celkově by došlo ke zkvalitnění podnikatelského prostředí. Takto investovaný kapitál se později vrátí jednak v podobě daní z příjmů, ale i formou značných úspor v oblasti sociálních dávek ze strany státu.

62

Závěr

Analýza financování politiky zaměstnanosti Volba jednotlivých opatření směřující ke zkvalitnění politiky zaměstnanosti by měla vycházet z analýzy financování jejich aktivit (především z účelově vytvářených fondů na základě pojištění v zaměstnanosti a ze státního rozpočtu). Tyto výdaje jsou dále dotované z určité části z daní nebo z pojistného, která v rostoucí míře zatěžuje jak jejich plátce, tak vede k růstu ceny práce. Jde o značné a trvale rostoucí finanční prostředky, které jsou využívány státem častokrát velice neefektivním způsobem. Například prostředky vynakládané na pasivní politiku zaměstnanosti obsahují demotivační přístup, a jak již bylo výše uvedeno, vedou k pasti nezaměstnanosti, tedy úmyslnému spoléhání se na stát. Zde je tedy nutné rozlišit příčiny zaměstnanosti a jejich typologii. Sociální zákonodárství musí diferencovat mezi dobrovolně a nedobrovolně nezaměstnanými včetně odvodů za „státní pojištěnce“. Tato diferenciace by měla být provedena již na vstupu mezi uchazeče o zaměstnání a podle toho by se dále rozhodovalo o přiznání výše a charakteru dávky. Dále je nezbytné změnit tok a poměr prostředků vynakládaných na pasivní a aktivní politiku zaměstnanosti ve prospěch aktivních opatření. U nezaměstnaných osob je důležité podporovat jejich mobilitu a flexibilitu tak, aby jejich kvalifikace vyhovovala aktuálním požadavkům trhu práce. Měl by tedy být kladen důraz na podporu rekvalifikačních kurzů. Na straně pasivních opatření politiky zaměstnanosti je nutná úspora a to např. diferenciací délky podpůrčí doby a výše podpory v nezaměstnanosti jejich snížením v případech dobrovolně nezaměstnaných osob.

. Literatura

63

10 . Literatura 10.1 Monografie HAJNÝ, Jan.: Změny očekávané na trhu práce a zvyšování účinnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti Sociální politika: měsíčník Ministerstva práce a sociálních věcí, 1998, č. 7-8 HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Ostrava : Ostravská univerzita, 2008. 42 s. ISBN 9788073685225 HALÁSKOVÁ, Renáta. Trh práce a politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Ostravská univerzita, 2001. 19 s. JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti Vyd. 1. Praha: Ediční oddělení VŠE Praha, 1999,. KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A.: Trh práce a politika zaměstnanosti: distanční studijní opor. Vyd. 1. Karviná : Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2005 MAREŠ, P: Nezaměstnanost jako sociální problém, Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, str. 17 PROJSOVÁ, I., PROCHÁZKOVÁ, E., PTÁČNÍKOVÁ, N.:Aktivní politika zaměstnanosti v České republice 1992-1999, Vyd. 2. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 2000 ŠAFRÁNEK, Ladislav. K reflexi ekonomie nezaměstnanosti v legislativě ČR. Práce a sociální politika. 2012, roč. 9, č. 1, str. 4. ISSN 0049-0962 SIROVÁTKA, T.: Politika pracovního trhu, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1995, str. 28 SIROVÁTKA, T., RÁKOCZYOVÁ M.: Aktivní politika zaměstnanosti v druhé polovině devadesátých let: Sociální politika:měsíčník Ministerstva práce a sociálních věcí, 2001, č.11, str. 13 SIROVÁTKA, T., ŽIŽLAVSKÝ, M.:Český trh práce ve druhé polovině 90. let: Politická ekonomie, 2002,č. 3 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna; KOLIBOVÁ, Helena; KUBICOVÁ, Alina. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Vyd. 1. Opava : Optys, 2009. 149 s. ISBN 9788085819762

64

. Literatura

VEČERNÍK, J.: Zpráva o vývoji české společnosti 1989 – 199. Vyd. 1. Praha: Academia,1998

10.2 internetové zdroje Přehled částek vývoje minimální mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Vydáno: 10.7. 2010. [citováno: 13.3. 2012]. Dostupné z WWW: HÖHNE, Sylva. Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů. VÚPSV [on-line ]. Vydáno: 1/2012 [citováno: 2012-4-29]. Dostupné z WWW: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2000. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-16].Dostupné z WWW: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2002. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-16].Dostupné z WWW: PREJDOVÁ, Kateřina. Vláda schválila postupy a cíle ke snížení nezaměstnanosti v průběhu jejího funkčního období . Ministerstvo práce a sociálních věcí [online].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/402/070104c.pdf > Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2005. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18]. Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2005/analyza_zam_nez am_2005.pdf> BERÁNKOVÁ, Kateřina. MPSV připravilo změny v oblasti sociálních dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí[on-line].[citováno: 2012-0316].Dostupné z WWW: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2006. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf >

. Literatura

65

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2007/Anal2007.pdf> zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2008. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2008/Anal2008.pdf> Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2009. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-18].Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2009/Anal2009.pdf> Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2011. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line].[citováno: 2012-03-23].Dostupné z WWW: HERRMANNOVÁ, Bronislava. Změny v zákoně o zaměstnanosti od 1. 1. 2012. Zprávy alfa 9 [online]. Vydáno : 23. 11. 2011 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z WWW: < http://zpravy.alfa9.cz/absolutenm/templates/zprava.aspx?articleid=537&zonei d=3> Tři scénáře Patria Finance pro ekonomiku ČR v příštím roce a nástin opravdu krizového vývoje. Patria.cz [on-line]. Vydáno: 8. 12. 2011. [citováno: 2012-0507]. Dostupné z WWW: DASHÖFER, Verlag. Další prostor pro korupci? Komu dát a komu nedat povolení k práci je zcela v rukou úředníků. Student.cz [online]. Vydáno : 26. 3. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z WWW: NOVOTNÝ, Radovan. Investujeme.cz. Nezaměstnanost a co ji ovlivňuje - Investujeme.cz [online]. 26. 8. 2009. [cit. 2012-05-07]. Dostupné z WWW: PLÍVOVÁ, Viktorie. MPSV: Vyhodnocení projektu DONEZ za prvních pět měsíců provozu. Ministerstvo práce a sociálních věcí [on-line]. Vydáno 22. 3. 2012. [citováno: 2012-04-11]. Dostupné z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/12663/tz_220312b.pdf>

66

10.3 Právní předpisy Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce, ve znění pozdějších předpisů

. Literatura

Chyba! V dokumentu není žádný text v zadaném stylu.

67

Politika zaměstnanosti České republiky

Recommend Documents